docZačínáme spolu - Albrechtova střední škola, Český Těšín
download 
Stížnost Transkript
Začínáme spolu - Albrechtova střední škola, Český Těšín
„Začínáme spolu“ Dotační program Podpora aktivit v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže (financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje) Adaptační dny Besedy Exkluzivní turné EXIT tour Kroužky odborných dovedností Červen 2013 Smysl adaptačních kurzů Adaptace studenta na novou školu a především nové spolužáky je komplexní proces, který ovlivňuje řada faktorů. Především je to individualita studenta (vlastní motivace, rodinné prostředí, kultura i širší sociální kontext), dále pak škola samotná (a to nároky školy a školní prostředí, které utvářejí pedagogové a spolužáci). Uspořádat adaptační kurz jako metodu stmelení nového školního kolektivu je tím nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout cíle. Cílem seznamovacího kurzu tedy není jen seznámení se ve smyslu naučení se jmen, ale především jde o rozvoj kompetencí, které napomáhají studentům vytvořit si dobré vzájemné vztahy. Adaptační kurz navozuje a zlepšuje mezilidské vztahy a velice dobře působí na adaptaci v novém prostředí. Frekventanty kurzu přesvědčí výsledky herních aktivit o tom, že dokáží společně fungovat i řešit různé problémy. Vytržením z běžného školního prostředí se stávají společné prožitky intenzivnější, v nezvyklých situacích se tak prohlubují nově vzniklé vztahy. Krátkodobým cílem adaptačního kurzu je navození pozitivního sociálního klimatu třídy, posílení pocitu odpovědnosti studentů vůči vlastní osobě, profesní i osobní budoucnosti i vůči kolektivu třídy, sžití se s kolektivem i způsobem práce na SŠ a další. Dlouhodobým cílem je snížení počtu případů předčasných odchodů ze vzdělávání na minimum. Adaptační kurzy se zaměřují především na rozvoj těchto kompetencí: - komunikace - spolupráce - tolerance a vzájemná ohleduplnost - identita a soudržnost skupiny K PROGRAMU VE ZKRATCE Aktivity v kurzu by měly sledovat určitý vývoj. - Začínáme prostým seznamováním prostřednictvím různých herních technik, které usnadňují zapamatování jmen, - pak přecházíme k rozličným aktivitám a úkolům vyžadujícím hlubší komunikaci a kooperaci. Náročnost aktivit je potřebné střídat (aktivity pohybové, více kreativní, více sedavé, diskusní, živé, některé zábavné a některé s větší hloubkou). VÝHODY PRO STUDENTY Jedná se o kurz pro studenty, takže je důležité, aby je program bavil a byl uzpůsoben různým aktivitám a potřebám studentů. Současně by měly aktivity podporovat komunikaci a spolupráci, do které se studenti aktivně zapojují. Výsledkem je pak skupinový zážitek, který je pro budování identity skupiny nejdůležitější. Nosnou částí kurzů je pak zpracování aktivit a následná reflexe. V průběhu aktivity si ani studenti sami neuvědomují, jak jim hodně pomohlo, že se nejprve domluvili, než se dali do práce, a pak začali vnímat názory jiných. To jim pak zpřístupní již vzpomínaná reflexe, ve které společně probírají, co se dělo ve skupině a jaké měli pocity. NEVÝHODY Důvodem, proč mnohé školy pro své žáky tyto kurzy neorganizují, může být jejich finanční náročnost, pokud jsou organizovány jako pobytové. Navíc se jich zpravidla nemohou zúčastnit sociálně znevýhodnění žáci, kteří jsou předčasnými odchody ze vzdělávání ohroženi nejvíce. Pro udržení efektu adaptačního kurzu je zcela potřebné navázat na obdobné aktivity i v průběhu roku. Samotný adaptační kurz uspořádaný na začátku studia nezajistí bezproblémové fungování skupiny na dlouhou dobu. Adaptační dny Dne 5.–11. 9. 2012 se žáci naší školy zúčastnili adaptačního pobytu na horské chatě Javorový v Oldřichovicích u Třince. Pobyt byl dvoudenní (1 noc). Pobyt s polopenzí byl hrazen z projektu Moravskoslezského kraje „Začínáme spolu“. Žáci si hradili pouze dopravu z Českého Těšína do Oldřichovic a zpět, což činilo okolo 80,- Kč. V polopenzi je zahrnuta večeře prvního dne a snídaně dne druhého. Odjezd byl naplánován na 8:19 hod. z Českého Těšína, návrat následující den, kolem 14 hodiny do Českého Těšína. Program adaptačního dne byl zajištěn ve spolupráci s Centrem nové naděje ve Frýdku-Místku, který se již dlouhá léta zabývá organizací a zprostředkováním adaptačních dnů, zážitkových programů pro školy, vzděláváním pedagogů a dalšími aktivitami. Co s sebou? - příruční zavazadlo – nejlépe batoh (pošlapeme kousek do kopce, s kufrem to asi nepůjde) - občanský průkaz, kartičku zdravotní pojišťovny - osobní a toaletní potřeby (osobní věci dle počasí, pláštěnku/nepromokavou bundu) - tekutiny 1,5 l + svačinku (ovoce, sladkosti,…), párek na opékání + chléb baterku, tužku, sešit, přezůvky Rozpis tříd 5. 9.–6. 9. 2012 KČ1. B - třídní učitel Ing. Radomír Holý HT 1. B - třídní učitelka Bc. Pavlína Fuksová 6. 9.–7. 9. 2012 10. 9.–11. 9. 2012 výchovná poradkyně Mgr. Kamila Foltynová školní psycholožka Mgr. Jana Vrzgulová PG 1. - třídní učitelka Mariola Kukuczková HT 1. A - třídní učitelka Mgr. Věra Hošková výchovná poradkyně RNDr. Alena Recmanová školní psycholožka Mgr. Jana Vrzgulová AC 1. - třídní učitelka Mgr. Kamila Foltynová KČ 1. A - třídní učitelka Mgr. Jana Kozielová metodička prevence Mgr. Michaela Mohylová výchovná poradkyně Mgr. Kamila Foltynová školní psycholožka Mgr. Jana Vrzgulová Program: 1. den - sraz na vlakovém nádraží v Českém Těšíně v 7.45 hod - hromadný odjezd z Českého Těšína do Třince v 8.19 hod - přestup na autobus Tyra-hájenka, odjezd v 8.40 hod - výšlap na horskou chatu Javorový - ubytování + oběd (vlastní), odpolední klid - 13:30–17:30 - adaptační program Centra nové naděje - 18:00 večeře - 19:00-21:00 - program u ohně (opékání párků….), hry - 22:00 večerka - - 2. den - 7:30 - rozcvička - 8:00 - snídaně, balení - od 9:00 dopolední program, interakční hry - 12:45 - odjezd Turistickou chatu Javorový nalezneme na vrcholu Malý Javorový (947 m) na severovýchodním hřebeni vrcholu Javorový (1 032 m). Turistická chata Javorový, která byla postavena již v roce 1895 a patří tak k beskydským pamětnicím, leží v lyžařském středisku Javorový vrch. Spolu s Lyžařskou chatou slouží k individuální rekreaci, ale také lyžařským kurzům a školním výletům. V blízkosti turistické chaty nalezneme stanici horské služby, v těsné blízkosti chaty pak retranslační stanici. U chaty končí jeden z lyžařských vleků lyžařského střediska Javorový vrch. V přízemí turistické chaty je umístěna stylová restaurace s velkými okny, přes která můžeme za pěkného počasí obdivovat blízké Slezské Beskydy a nebo vzdálenější Oravské Beskydy, Malou Fatru, ale i Roháče a Vysoké Tatry. K chatě Javorový se dostaneme po zelené turistické značce z Oldřichovic. Nejsnadnější přístup sem je s pomocí sedačkové lanovky na Malý Javorový, od horní stanice je to k chatě slabých 10 minut chůze. Lanovka je v provozu sezónně, denně od 8.00 do 16.00. K chatě je možný příjezd i osobním automobilem. Kousek pod chatou se nachází významná křižovatka turistických cest, ze které se můžeme vydat například na Ropici (1 083 m, 9 km), ke Kolářově chatě na Slavíči (13 km), na Ostrý a na řadu dalších vrcholů a míst v Beskydech. V horském středisku Javorový vrch se nachází turistická chata a lyžařská chata, které dohromady poskytují 95 lůžek ve 2-8 lůžkových pokojích (společné sociální zařízení). Chaty se nacházejí v bezprostřední blízkosti vleků. V turistické chatě se nachází útulná restaurace. Chaty jsou využívány pro individuální rekreaci, ale také pro oslavy, firemní večírky, školení, lyžařské a sportovní kurzy, školní výlety, maturitní večírky, soustředění atd. Co se vám na adapťáku líbilo/nelíbilo??? (hodnocení žáků) Co se mi LÍBILO na adaptačním kurzu? Poznala jsem hodně nových lidí a třídu (dominovalo) Zábava Prostředí Dobrá atmosféra po celé dva dny Pokoje, prostředí, jídlo v restauraci Spolupracovali jsme Táborák Program adaptačního kurzu Lidi se nebáli otevřít Spolupráce všech i s p. učitelkami Spánek Nebyla nuda Celý program Vše Zapamatovala jsem si jména spolužáků Co se mi NELÍBILO na adaptačním kurzu? Nedostatek spánku Brzo večerka Některé hry (slepice) Polopenze, jídlo Vstávaní, budíček Zima Kluci chodili po pokojích Kopec Postele Přehnané kontrolování na pokojích Opékání hned po večeři Držení se školního řádu Rozcvička Co Vám na adaptačním kurzu CHYBĚLO? Trochu víc legrace Více her Společné programy Přítel, mí psi, moje postel, počítač, mamka, kamarádi, akce Trocha spánku Pěkné počasí, teplo Paní třídní Mohlo to být delší Více komunikace mezi spolužáky Nic Čím byste OBOHATILI adaptační kurz? Dalším dnem navíc Kámoši Více her, ale zábavnější Stezkou odvahy, bobříkem odvahy Lepším jídlem, obědem Odvážnější a zábavnější hry, noční hry Pozdější budíček, delší večerka Ničím A jak to vidíte vy? Možná proběhl jako každý jiný, možná ne. Z mého pohledu bylo hrozně fajn se zúčastnit něčeho takového. Byly to první krůčky do nové etapy. Myslím, že mnoho z nás se bálo nových známostí, možná tam bylo i trochu strachu a taky jsme se styděli jít mezi ostatní, když jsme sotva věděli, jak se jmenujeme. Poté ale přišly hry, ve kterých jsme si jména museli pamatovat (principem hry bylo zapamatovat si všechny jména). Stačilo pár her a byla z nás hrozně super parta!!! Nebyla tam žádná skupinková záležitost! Byli jsme všichni pohromadě a náramně se bavili! První úsměvy, věty a také tajemství. První den se nám tak nechtělo jít spát. Byli jsme tak rádi spolu, že nám ještě kantoři chodili na pokoj říkat věty jako „Tišeji, běžte spát…“ No jo, ale my měli to svoje, pro mnohé to byla nezapomenutelná noc plná smíchu, radosti a velkého přátelství. Druhý den krásná ranní rozcvička, na kterou většina zaspala díky našemu ponocování. Dali jsme si pár koleček kolem ohniště navíc, ale za tu noc to stálo. Jelikož nás tlačil čas a my se už museli balit a čekat na kantory venku, než vše zkontrolují, tak jsme záhadně odhalili za chatou TRAMPOLÍNU. Je jasné ,že jsme se tam všichni hned narvali a skákali spolu jako o život. Byla to hrozná legrace! Ale jelikož nás čekala dlouhá cesta dolů z Javorového, tak se nám tak hrozně nechtělo jet domů. Byli jsme tak hrozně rádi, že se všichni navzájem máme. Dojeli jsme všichni v pořádku domů a hned jsme si psali na Facebooku, jak krásně bylo, jak budeme hrozně fajn třída a jak se těšíme hned v pondělí do školy. Byla to vážně krása, byl to skvělý zážitek! Dosud jsme hrozně fajn parta a jsme rádi, že jsme měli možnost se tak dobře poznat na tak krásném místě Zlata Bajtková, HT 1. A Ve dnech 6.–7. 9. 2012 jsme se zúčastnili adaptačního kurzu. Už začátek byl fajn, protože pro zpoždění vlaku jsme se na chatu svezli lanovkou. Po příchodu jsme se ubytovali a pak jsme měli besedy s paní psycholožkou, která nás učila, jak se navzájem poznat, jelikož spolu budeme ve třídě celé čtyři roky. Hráli jsme různé hry, při kterých jsme se docela dost poznali. Byly zábavné a někdy jsme si s úkoly lámali hlavu a někdy jsme se i styděli před novými spolužáky, které ještě neznáme. Na jídle jsme si pochutnali a zasytilo nás i přes to, že jedna z nás je vegetariánka. Hlady jsme určitě nešilhali. Jen jedno nás na adaptačním kurzu zamrzelo. To, že jsme se sice poznali, ale s paní učitelkou třídní jsme zasw až tolik času nestrávili. Ale ve škole se to napravilo. Takže shrnuto, podtrženo, adaptační kurz byl velice povedený, a když jsme přijeli a byli pak spolu den co den ve třídě, věděli jsme, co od koho máme čekat, jinak bychom na sebe nepromluvili ani slovo, jelikož bychom se styděli. A v tom nám adapťák hodně pomohl. [email protected], HT 1. A Ráno jsme „natěšeně“ vyjeli z Českého Těšína směrem na Třinec, ale to jsme ještě netušili, že nás čeká pětikilometrový kopec. Když už jsme na ten kopec konečně vyšli s jazykem až na zem, uchvátil nás krásný výhled na Beskydy. Poté co jsme se ubytovali, začali jsme hrát hry, abychom se všichni lépe poznali. Nakonec jsme se zabavili až do večeře, na které jsme se najedli k prasknutí a už nám nezbylo místo na opékané buřty. U ohně jsme se všichni zabavili hraním her, ale bohužel nás moc nezahřály, a tak jsme šli všichni na pokoje, kde jsme si povídali mezi sebou. Ráno jsme šli na snídani, před kterou nás čekala rozcvička. Po vydatné snídani jsme se šli sbalit na pokoje a čekala nás opět pětikilometrová cesta dolů. Všichni byli smutní z toho, že už končí zábava a čeká nás jen učení, ale i tak jsme si to všichni užili. Určitě bychom chtěli takové výlety podnikat častěji. [email protected], HT 1. B Na adaptační kurz jsme jeli proto, abychom se jako nová třída rychleji poznali. Když jsme přijeli na Javorový – kromě sestry a sestřenice z třídy KČ 1. jsem skoro nikoho neznala. Už si ani nepamatuji, jak probíhalo rozdělování pokojů. Já jsem byla na pokoji samozřejmě se sestrou, Dášou, Kristýnou, Luckou a s Andrejkou. S Dášou jsem se bavila hned, s Luckou až po nějaké době, Andrejku jsem už znala. A Kristýna? Přišla mi tak trochu „mimo“! Vůbec se s námi nebavila, ale později se k nám přidala. Začalo to takhle! Lucku jsme z legrace zavřeli do skříně a před ní dali křeslo, aby se nedostala ven. Pokoj jsme zamkli a utekli do vedlejšího pokoje k holkám. Měli jsme z toho hroznou legraci. Když jsme se šli za ní podívat, pořád jsme se smáli, potichu jsme odemykali dveře do pokoje a pootevřeli. Když jsme otevřeli, stála tam. Všichni jsme zapištěli, protože nás vylekala. Nechápali jsme, jak se dostala ven. Při společném programu, kdy jsme se měli více poznat, jsme probírali šikanu, ale i hry, kde jsme se sblížili. Naši třídní paní učitelku si moc z adapťáku nepamatuji, ale vzpomínám si, jak s námi seděla u ohně a usmívala se na nás, jako kdyby nás znala věčnost. Večerku jsme o trochu protáhli, ale seděli jsme v kruhu AC 1. A povídali jsme si. Ten večer byl úžasný! Ráno byl ještě nějaký program. A na tu rozcvičku nezapomenu. Po snídani na nás čekal pán z horské služby. A po dobrém obědě jsme jeli domů. Škoda, že to bylo jen na jeden den a škoda, že s námi nebyla více naše třídní učitelka. Je to ta nejlepší učitelka ze všech. Bylo to sice krátké, ale stálo to za to! Veronika Bodnárová, AC 1. Dne 10. 9.–11. 9. 2012 jsme se zúčastnili povinného adaptačního kurzu. Sraz jsme měli v 7:45 na vlakovém nádraží v Českém Těšíně. Jeli jsme společně s třídou KČ 1. B. Jeli jsme na Javorový vrch v Beskydech. Cesta tam byla docela náročná a vyčerpávající. Jeli jsme z Těšína vlakem do Třince, tam jsme přestoupili na bus a jeli dále. Autobus nás vysadil na zástavce a dál jsme jeli pěšky. Bylo docela vyčerpávající jít do toho kopce. Někteří jeli autem kvůli zdravotním potížím. Někteří dojíždějící z Havířova se pak vezli autem, protože přijeli později, neboť zrovna tam nějaký šílenec skočil pod vlak. Došli jsme na chatu Javorový a dělili jsme se po pokojích. V každém pokoji bylo 6 postelí, z čehož jsem nebyla moc nadšená, protože k nám dali ještě tři spolužačky. V pokojích jsme se vybalovali, převlíkali postele a pak jsme šli do jídelny. Tam se konal kruh důvěry. Povídali jsme si, seznamovali jsme se, hráli různé hry. Potom jsme měli volnou chvilku a večeři. Pak večer jsme šli opékat párky a dorazila naše třídní učitelka, pak jsme se bavili u ohně. Večerka byla kolem 11 hod. Ráno byl budíček v 7.00 a ranní rozcvička, pak snídaně a šli jsme se balit. Potom později jsme se všichni opět sešli v jídelně a hráli hry a soutěže. Pak byla beseda s horským záchranářem. Ten nám povídal o svém zaměstnání a ukazoval nám pomůcky. Po besedě jsme si zašli pro věci a šli pěšky dolů na zastávku, kde po nás přijel bus. Adaptační výlet se mi moc líbil, bylo tam hodně legrace, různé hry a hlavně to seznamování s kolektivem a to, že jsem si našla nové kamarády ve třídě. Zuzana Ševčíková, AC 1. Náš adaptační výlet se konal v dnech 6. 9. a 7. 9. 2012. Jeli jsme na Javorový vrch. Na chatě jsme se hned po příjezdu ubytovali. Odpoledne jsme strávili hraním her a seznamováním. Večer jsme si udělali táborák a pak šli do pokojů. Bohužel našli se na tomto výletě i záporné věci, např. jídlo nebylo nic moc a některé z her by se do programu taky nemusely zapojovat, ale výlet se obešel bez zranění. Dolů z Javorového jsme se vydali kolem poledne a dorazili jsme domů kolem třetí hodiny. Kateřina Šurkalová HT 1. A Na náš první adaptační kurz jsme vyrazili začátkem září. Jeli jsme sice jen na jednu noc, ale i tak jsme toho stihli docela hodně. Ráno v den odjezdu jsme se všichni sešli na nádraží v Českém Těšíně a začala ta méně příjemná část dne, a to doprava na chatu Javorový. Nejdříve jsme jeli vlakem do Třince, poté MHD a nakonec jsme vyšlápli nahoru pěšky. Během cesty vlakem, autobusem i výšlapem nahoru jsme se stihli už s některýma prohodit pár slov a zjistit o sobě víc. Po náročné, ale i tak rychlé cestě jsme konečně stáli před chatou a mohli se jít ubytovat do pokojů, které nám byly přiděleny. Se stoupáním do patra nastala zásadní chvíle a otázka, jak si pokoje rozdělíme. Nakonec jsme se rozdělili tak, jak jsem to očekávala a to většinou na aranžérky a cukrářky, i když bych uvítala, kdybychom se více prostřídaly a tím se i více poznaly. I tak jsme to nakonec stihli, a to hlavně díky tomu, že nás po obědě čekal společný program v kruhu – s mužem, který za námi přijel z Centra nové naděje. Otevřeně jsme se bavili o tom, jací jsme a co nás baví. Hráli jsme také různé hry a mluvili o všem možném. Zpočátku mi to přišlo docela trapné, přece jen jsme se ještě neznali. S postupem času jsem svůj názor na všechny přehodnotila a řekla si, že nikdy už nebudu hodnotit jen podle vzhledu. Na začátku se nás ptali na naše zájmy. Se stále delším časem stráveným spolu se naše otevřenost a vřelost prohloubila a my začali normálně vyprávět. Všichni jsme se zapojili do společných her, které pro nás lidé z centra připravili. V jídelně nás čekala večeře. Po večeři nás všechny svolali před chatu, kde nás čekal večerní program a velký táborák. Kdo chtěl, opekl si párek. U ohně jsme si povídali, sledovali, jak se postupně rozsvěcuje město pod Javorovým. S úžasem jsme sledovali záři ohně, poletující jiskřičky, které se vytrácely do tmy. Okolo 22. hodiny jsme šli do pokojů, kde jsme zapadli do postelí a po krátkém povídáni spali až do rána. Brzo ráno nás vyhnali na rozcvičku, která trvala asi půl hodiny. Hodně jsme se u ní nasmáli. Po 12. hodině jsme se vydali na cestu dolů, která trvala jen krátce, a než jsme se nadáli – jeli jsme domů. Katrin Taussigová, AC 1. V září jsem absolvovala adaptační kurz, který se náramně vyvedl. Seznámila jsem se tam s báječnými lidmi, kteří mi jsou teď blízcí. Prostředí bylo krásné – čerstvý vzduch a krásný výhled na okolí. Možná to mohlo být o den delší, ale myslím, že i tak jsme si to tam užili a sblížilo nás to rychleji, než kdybychom se poznávali ve škole [email protected] Besedy s Policií ČR Na adaptační dny navazovaly besedy s Policií ČR, které proběhly ve dnech 18.10. 2012 a 24.10. 2012. Besed se zúčastnili žáci 1. ročníků, konaly se v prostorách Střední školy hotelové a polygrafické v Českém Těšíně a přednášející s žáky hovořili a diskutovali na témata právní povědomí a kyberšikana. Besedy byly velice poutavé a byly doplněny zajímavým filmem. A jak to vidíte vy? Beseda s pány policajty byla moc fajn. Byla rozdělena na dvě části. Ta první byla o šikaně. Pouštěli jsme si na toto téma film. Druhá byla o nebezpečí internetu a kyberšikaně. Film se mi moc líbil, už jsem ho párkrát viděla, jelikož je natočený na škole, do které jsem chodila od první třídy. Dokonce tento film dojal mou spolužačku tak, že plakala. Dozvěděla jsem se, co je kybešikana. Kyberšikana je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako je mobilní telefon, email, pagery, internet, blogy, chaty apod. Řada jejich projevů může spadat do oblasti trestných činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočným emailů nebo textových zpráv. Líbila se mi názorná ukázka na spolužákovi, kdy jsme měli uhodnout, zda se jedná o trestný čin nebo přestupek. Je mi jasné, že na internetu je hodně divných lidí – úchylů.., ale překvapilo mě, kolik holek či kluků jim důvěřuje, naletí jim, nebo dokonce provádějí některé věci za peníze či jiné odměny, a tak vydělávají. Besedy byly moc zajímavé a spoustu věcí jsem si uvědomila. Daniela Vnuková AC 1. V první části besedy jsme si říkali o různých typech šikany a pustili jsme si film „Mezi stěny“, kde bylo přesně vidět, co to šikana je. Bylo to velice zajímavé, ale smutné téma. Pak jsme si ještě povídali o trestných činech a trestní odpovědnosti. Policista nám ukázal názornou ukázku trestného činu, když požádal spolužáka, ať jde na pódium a tam mu řekl, aby vytáhl mobil a ukazoval, co je bráno jako krádež a co jako přestupek. Po povídání o šikaně jsme měli druhou besedu, která se zabývala různými druhy šikany, jako je kyberšikana neboli přes internet nebo mobil – anonymní vyhrůžky. Tato přednáška se hlavně týkala nebezpečí na různých sociálních sítích, jako je Facebook, Bitter, lide.cz apod., kde se může za různé profily schovávat jiná osoba s nekalými úmysly, jako jsou úchyláci, kteří tak přes internet hledají svou oběť, která když souhlasí se schůzkou, se může dostat do velkého nebezpečí. Poté nám pustili pár ukázek, jak se takové kontakty přes sociální sítě uskutečňují – většinou na různých chatech. Zároveň nás policisté upozornili, že si máme dávat pozor na to, s kým si píšeme a hlavně, abychom nezveřejňovali své osobní údaje a v žádném případě neposílali své foto. Obě besedy byly velmi zajímavé a celá problematika byla dobře vysvětlena. Michaela Hanušová AC 1. CNN programy Jako účinnou formu prevence jsme i letošní školní rok zvolili sérii tematických besed na vybraná témata. Besedy se uskutečnily v kooperaci s Centrem nové naděje ve Frýdku-Místku a probíhaly během celého 2. pololetí školního roku 2012/13. Besed se zúčastnilo celkem 18 tříd 1.– 3.ročníků. Pro 1. ročníky bylo zvoleno téma Sexualita, pro 2. ročníky Xenofobie a studenti 3. ročníků měli možnost diskutovat na téma Hledám si práci. Besedy vedli zkušení lektoři pan Matula a pan Lisník, se kterými se žáci 1. ročníků měli možnost setkat již na adaptačních dnech na začátku školního roku. Tematické besedy jsou pro naše studenty milým zpestřením školního roku, a proto bychom rádi v této tradici pokračovali i nadále. Exkluzivní turné EXIT TOUR EXIT Tour je atraktivní vzdělávací program pro 200 až 800 studentů, který pomáhá naplnit požadavky Ministerstva školství ČR na Minimální preventivní program. EXIT Tour jsou návazné akce na TV vysílání pořadu EXIT316 a EXIT316 mise. Toto mezinárodní turné odstartovalo na podzim 2008. Doposud proběhlo ve 26 českých městech, 7 městech na Slovensku a 3 městech v Polsku ve spolupráci se 120 středními školami, s místními neziskovými organizacemi, s církvemi a s rockovou skupinou DIZMAS ze Spojených států. V každém městě se uskuteční kulturně-vzdělávací programy na třech středních školách, jsou připraveny dopolední workshopy pro studenty a vše je zakončeno velkým rockovým koncertem pro 400-600 lidí. Nabídka přednášek Preventivní přednášky jsou zajištěny partnerskými organizacemi ACET ČR, ABATOP, ICEJ a Mezinárodní potřeby, včetně příslušných akreditací a odborných garancí. Sex, AIDS a vztahy Šikana Kouření Závislosti Pornografie a kult těla American road trip Dvakrát zachráněné dítě – autentický příběh Tomáše Graumanna (pamětníka Wintonova vlaku), který jako jediný ze své rodiny přežil druhou světovou válku. Přednáška probíhá v angličtině s překladem. Náklady na projekt EXIT Tour na jedné škole jsou přibližně 50 000 Kč Tyto náklady jsou hrazeny z grantů. Administrativní poplatek za účast v EXIT Tour činí 1000 Kč. Tuto částku škola zaplatila na konto organizátora při potvrzení smlouvy. Naše škola měla tuto skvělou akci naplánovanou na březen 2013. V každém městě stráví tým EXIT Tour jeden týden, během kterého zorganizuje celoškolské akce na 3–4 středních školách, připraví odpolední workshopy pro studenty a profesionální rockovou show kapely z USA pro cca 600 lidí. EXIT TOUR na naší škole Bylo nám ve škole řečeno, že se nebudeme učit, budeme mít údajně ve škole kapelu. Dobře, kdo by se netěšil? Den volna, bez učiva, stačilo si odposlechnout pár písniček a jít domů. Nazvala jsem ten den dnem nudy, nicnedělání. Těšila jsem se, jak rychle budu doma. Nadešel 21. březen, první jarní den. Den D. Přišli jsme do školy a tlačili se narvanou uličkou do tělocvičny, kde mělo vše začít. Všude řev, mnoho studentů, učitelů, neviděla jsem, kde šlapu, když najednou přede mnou volná široká cesta a kolem ní několik lidí pokřikujících, skákajících, rozdivočených. Nerada jsem středem pozornosti a teď jsem měla pocit, jako kdybych byla nějaká celebrita, stojící před fanoušky. Nějak jsem se tedy protlačila mezi lidmi a ocitla jsem se přímo před kapelou. Ještě trvalo pár minut, než se celá akce začala odehrávat a já civěla málem s otevřenou pusou přímo na kapelu. Stálo přede mnou několik mužů, přesněji řečeno, bylo jich pět. Všichni v rukou elektrické kytary, až na bubeníka, přirozeně. Všichni kytaristé měli před sebou rovněž mikrofon. Všechno vypadalo jako na opravdovém koncertě. Náhle zazněly první tony. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla stát přímo před kapelou a sledovat všechno z blízka. Jediná nevýhoda byla snad ta, že jsem stála přímo pod reproduktorem. Cítila jsem se, jako kdybych byla nahluchlá, ale to nic neměnilo na tom, že jsem byla z kapely jménem Matter, „unešená“. Asi po půl hodině, možná hodině, jsme byli rozdělení na skupinky. Naše třída, HT 2. B společně s třídou HT 2. A, zůstala v tělocvičně. Najednou se zdál prostor tělocvičny jaksi prázdný, ale rychle se to změnilo, jelikož všichni studenti běhali tam a zpět po celé ploše tělocvičny. Hry, které jsme hráli společně se skupinou Matter, byly živé, rychlé, nikoliv nudné. Všichni se smáli, vyváděli, měla jsem pocit, že se všichni uvolnili a hry brali s radostí, což se u studentů většinou nestává. Bohužel, za nějakou hodinu jsme s hrami museli skončit a měli jsme asi půl hodiny na klábosení se členy skupiny. Byla jsem v nejmenší skupině žáků, čímž jsme měli možnost klást více otázek, a mám pocit, že se nám docela dobře diskutovalo. Naštěstí jsme měli výbornou překladatelku, bez ní bychom byli nejspíš ztraceni… Dozvěděli jsme se mnoho věcí o skupině, ale nejenom o ní. Dostali jsme odpovědi na otázky k životu v Americe, na věci ze soukromého života členů kapely, což bylo podle mého asi nejzajímavější. Potom byl už bohužel konec, ale moje přítelkyně se chtěla ještě vyfotit s pár členy kapely. Byli hezcí, praví Američani, připadala jsem si jako ve filmu, ale nebyla jsem sama. Dobře jsem viděla, jak holky z prvního ročníku poskakovaly a málem, že si nevyřvaly hlasivky, když skupina Matter hrála. Následoval oběd, moc velkou pozornost jsem mu nevěnovala, stále jsme měli o čem mluvit. Po obědě jsme spěchali do třídy, kde na nás čekala přednáška o světových náboženstvích. Nemohu říct, že by to nebylo zajímavé, bylo to a i dost poučné, ale nemohla jsem se už dočkat na to, až zase uslyším pár písní kapely. A dočkala jsem se. Skupina Matter nám ještě nějakou dobu hrála, zpívala, všichni se skvěle bavili. Myslím, že to byl skvělý den, plný radosti a myslím, že to byl účel Exit Touru, kterému dlužíme velké díky. Také myslím, že velké díky dlužíme i paní ředitelce, která tuhle akci přijala a dovolila nám čas na více rozjaření a smíchu, než je v hodinách. Tímto děkuji za tento den jménem třídy HT 2. B. Nela Bilousová, HT 2. B Činnost KLUBU ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ Barman – 6. 3. a 15. 4. 2013 – počet žáků 25 Barista – 12. 3. a 2. 4. 2013 – počet žáků 20 Dárkové balení – 19. 3. 2013 – počet žáků 14 Dekorativní vyřezávání ovoce a zeleniny – 26. 3. a 14. 5. 2013 – počet žáků 32 Celkem se do činnosti klubu zapojilo 91 žáků různých z různých oborů a ročníků. Vyzkoušeli si odborné dovednosti v několika kroužcích. Pod vedením zkušených lektorek procvičovali odborné dovednosti barmanů, baristů, obchodníků a také se naučili základní techniky dekorativního vyřezávání ovoce a zeleniny. Žáci se naučili namíchat několik základních druhů koktejlů, pracovat s kávovarem a připravovat základní druhy káv, ozdobně zabalit dárkové předměty a pracovat dekorativně s ovocem a zeleninou. Zajímavé kontakty: Jak se efektivně učit na střední škole: http://zstepla.websnadno.cz/eu_penize_skolam/jak_se_ucit_na_ss.pdf Informace o vysokých školách: http://www.atlasskolstvi.cz/ - informace o národních srovnávacích zkouškách www.navigatorka.cz - kam na VŠ www.tutor.cz - přípravné kurzy (aktuální informace pro všechny maturanty (VŠ, VOŠ, jazykové školy…) www.scio.cz/nsz - nejdůležitější informace o konání národních srovnávacích zkoušek http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/info.asp - seznam všech vysokých škol a fakult, které přijímají studenty na základě výsledků národních srovnávacích zkoušek, nebo k nim přihlížejí www.fakulta.cz - nejpodrobnější informace o všech vysokých školách a fakultách www.sokrates.cz - nabídka komplexních přípravných kurzů na jednotlivé vysoké školy a fakulty http://www.tutor.cz/pripravne-kurzy - přípravné kurzy na VŠ http://www.az-smart.cz/ - přípravné kurzy na VŠ http://www.vzdelani.cz/ - nabídka studijních příruček http://vzoryzdarma.blogspot.com/2008/06/vzor-odvolani-proti-neprijeti-na.html Průvodce světem povolání: www.infoabsolvent.cz - volba školy, studijní problémy, uplatnění absolventů www.primat.cz http://www.icm.cz/ - národní informační centrum pro mládež http://www.occupationsguide.cz/cz/main/default.aspx http://vipkariera.ippp.cz/ - kariérové poradenství http://portal.gov.cz http://www.eudokapsy.cz/ - e-learningový kurz pro cestu do Evropy http://vzoryzdarma.blogspot.com/search/label/Vzory%20%C5%BEivotopis%C5%AF vzor životopisu Ostatní: http://www.dkc.cz - dětské krizové centrum, nabídka odborné pomocí týraným, zneužívaným a zanedbávaným dětem v ČR. Provoz nonstop linky důvěry a internetové poradny. http://www.capld.cz/ - linky důvěry http://www.ditekrize.cz/kontakty.php - linky důvěry http://www.internethotline.cz/ - linku založila a provozuje Nadace Naše dítě http://www.drogy-info.cz/ - nejrůznější informace o drogách, léčba, legislativa… http://www.minimalizacesikany.cz/ - nejrůznější informace o šikaně, jak ji řešit… http://www.sikana.org/ - informace o šikaně http://www.bkb.cz/index.php - informace o domácím násilí, trestných činech http://iporadna.cz/index.php - internetová poradna http://odchazim.cz/uzitecne-kontakty/seznam-krizovych-linek/- seznam krizových linek http://www.p-centrum.cz/ http://www.prevence-praha.cz/ http://www.cnnfm.cz/ http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/mas_prevence_kontakty.html http://info.edu.cz/cs/node/1299 http://www.osave.cz/ Legislativa: http://www.msmt.cz/statistika-skolstvi - statistika školství Zdroje: http://www.wenku.cz/file_to_download/RS_10_2012_Special.pdf http://www.nuov.cz/kurikulum/adaptacni-kurz-soucast-prevence-predcasnych-odchoduze?highlightWords=adapta%C4%8Dn%C3%AD+kurzy „Začínáme spolu“ - bulletin Dotační program Podpora aktivit v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže (financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje) Vydala: Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, příspěvková organizace Redakční rada: Mgr. Taťána Polášková, Mgr. Michaela Mohylová, Mgr. Kamila Foltynová, Mgr. Jana Vrzgulová, Ing. Alena Lacková Český Těšín, červen 2013
