studijní opora

Tchaj-wan – malá Čína
Kateřina Szokalová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dějiny
První lidské osídlení na ostrově se datuje do období před 40 000 lety. Původní obyvatelé pravděpodobně pocházeli z oblasti Filipín, Indonésie a Polynésie. V období mezi
13. a 16. stoletím navštěvovali ostrov čínští rybáři a piráti z jihovýchodní Asie. V roce
1544 pluli kolem ostrova Portugalci a pojmenovali jej Ilha Formosa, což znamená
Krásný ostrov. V první polovině 17. století se o Tchaj-wan začali zajímat Španělé a
Portugalci, kteří zde chtěli založit vlastní kolonie. Holanďané zbudovali roku 1624 na
jihu ostrova, na okraji původního hlavního města, Tchaj-nanu, pevnost Fort Zeelandia. V roce 1662 Čeng Čcheng-kung (Koxinga), původně pirát, který bojoval ve jménu
dynastie Ming, porazil Holanďany a donutil je k odchodu z ostrova. Po Koxingově smrti
byl ostrov roku 1683 připojen dynastií Čching k území Číny.
Tchaj-wan z pohledu čínské vlády je součástí území pevninské Číny, ovšem z pohledu
obyvatel Tchaj-wanu se jedná o samostatný ostrovní stát.
Geografie
Ostrov leží jihovýchodně od pobřeží Číny,
přes Tchajwanskou úžinu sousedí s čínskou
provincií Fu-ťien. Severně od ostrova se
rozprostírá Východočínské moře, které se
směrem na jih vlévá do Tichého oceánu.
Západní část ostrova je nížinatá a navazuje
tak na mělké dno Tchajwanského průlivu.
Východní část je hornatá. Pohoří, které se
táhne po celé délce ostrova, má více než
200 vrcholků a dosahuje výšky kolem
3 000 m. n. m. Většina těchto vrcholů je
celoročně pokryta sněhem, což působí velmi
dominantně v kontrastu s vodní hladinou
oceánu, která je vzdálena vzdušnou čarou
pouze 50 km. Tento kontrast ohromil portugalské mořeplavce – odtud název Ilha
Formosa. Nejvyšší horou Tchaj-wanu je Nefritová hora, tyčící se do výšky 3 952 m. Mezi
další turisticky atraktivní velikány patří například Sněžné hory nebo Alishan. Centrální
horský masiv se dělí na severní a jižní část, které jsou odděleny řekou Hua-lien. Tato
řeka protéká soutěskou Taroko, kde hory spadají přímo do oceánu na východním pobřeží. Nejdelší řekou ostrova je Choshui, měřící 186 km.
Západní část Tchaj-wanu je nížinatá a úrodná, proto je zde možno nalézt množství
zavodňovaných terasovitých polí pro pěstování různých plodin, zejména rýže.
Z územního hlediska se Tchaj-wan dělí na regiony. Hlavním městem je Tchaj-pei, ležící
na severu ostrova u delty řeky Danshui. K území Tchaj-wanu patří i souostroví Peskadory, Kinmen, Matsu, a Zelený a Orchidejový ostrov.
Podnebí
Většina ostrova leží v subtropickém pásmu. Díky obrovským výškovým rozdílům můžeme ale na ostrově najít i oblasti s tropickým klimatem nebo klimatem podobným
alpskému.
Podnebí ostrova je ovlivněno monzuny, které jsou způsobené výměnou vzduchu mezi
oceánem a čínskou pevninou. Od října do března vane severovýchodní monzun, který
přináší srážky na severní část ostrova. Od května do září vane jihozápadní monzun, který vyvolává deště na jihu ostrova. V období od července do září sužují ostrov tajfuny,
které způsobují velké škody v oblasti zemědělství (sesuvy půdy, ničení úrody). Tajfuny
se objevují v průměru třikrát až čtyřikrát za sezónu. Mnohdy při nich spadne až
300 mm srážek za den.
Léta na Tchaj-wanu jsou dlouhá, dusná a vlhká. Průměrná teplota je 25°C. Zimy jsou
krátké a mírné, s teplotami kolem 19°C.
Zajímavosti
Protože Tchaj-wan, stejně jako Japonsko, leží v seizmicky aktivní oblasti, velké
nebezpečí tu představuje zemětřesení.
Touto skutečností je ovlivněna architektura měst. Nejznámější budovou
ostrova je mrakodrap Taipei 101. Má
101 pater nad povrchem a 5 pater pod
zemí; dosahuje výšky 509 m. Tato budova byla otevřena roku 2004 a do roku
2010 byla nejvyšší budovou na světě.
Zajímavostí této stavby je tzv. Dumper
baby – těžiště, které je zavěšeno uprostřed budovy mezi patry 87–92, a které udržuje
stabilitu budovy při zemětřesení. V budově je výtah pohybující se rychlostí 60,6 km/h.
Jídlo
Hlavním produktem na Tchaj-wanu je vepřové a kuřecí maso. Hovězí není moc rozšířené, neboť část obyvatelstva vyznává buddhismus. S polohou ostrova souvisí i významný podíl mořské stravy, především ryby (tuňák, mořský okoun, sardinky, ančovičky),
mušle, sépie, chobotnice a krevety. V zemědělské produkci jsou významnými plodinami
rýže, kukuřice, a sója. Sója má velmi širokou škálu využití. Od sójových bobů a sójového
masa až po sójové mléko a výrobky z něj (tofu – sójový tvaroh). Další významnou surovinou je čaj. Na Tchaj-wanu je nejvíce rozšířen Oolong, též znám jako Wulong.
Obecně se na Tchaj-wanu večeří na ulici, přesněji na nočním trhu. Jedná se o místo, na
kterém se koncentrují hladoví strávníci a stánkaři se svou pojízdnou či pevnou kuchyní.
Mezi nejznámější chody nočního trhu patří hovězí na červeno, taštičky (jiaozi) s výběrem náplní, kuře Kungpao, smradlavé tofu, smažené nudle s masem či plody moře,
smažená rýže, dezerty a čerstvé ovoce připravené k okamžité konzumaci. Kromě jídla
se na nočním trhu prodává také čaj.
Populárním nápojem v Asii je v dnešní době Bubble tea neboli Perlový čaj, který
obsahuje černý či zelený čaj, mléko a tapiokové kuličky. Tradičním dezertem jsou
Měsíční koláčky, malé dortíky s ananasovou náplní, kterými se obdarovávají obyvatelé
Tchaj-wanu během Svátku středu podzimu.
Výběr ovoce je velmi pestrý, exotický. Typickým ovocem pro tuto subtropickou oblast
je papája, guava, karambola, ananas, různé druhy citrusů (několik druhů mandarinek
podle velikosti a barvy slupky i dužiny), melouny. Nejvíce konzumovanou zeleninou
jsou sójové lusky, fazolové lusky, výhonky bambusu, kukuřičné klasy, kořen lotosu
a nejrůznější houby.
Národní parky
Na území Tchaj-wanu se nachází osm národních parků, které zabírají 7 151,85 km2, což
je 8.6 % území celého ostrova.
Národní park Kenting (326,31 km2 z toho 149 km2 vodní plochy),
Národní park Kinmen (37,8 km2),
Národní park Shei-Pa (768,5 km2),
Národní park Taroko (920 km2),
Národní park Yangmingshan (114,56 km2),
Národní park Yushan (1054,9 km2),
Národní park Dongsha Marine (3536,68 km2, z toho pouze 1,74 km2 pevniny)
Národní park Taijiang (393,1 km2 z toho 344,05 km2 vody).
Kenting
Kenting byl založen v roce 1984, a je tak nejstarším parkem na ostrově. Nachází se na
nejjižnějším cípu pevniny. Je známý pro své tropické klima, krásné horské scenérie
a pláže. Od roku 1995 se tu každý rok v březnu koná mezinárodní rockový festival. Park
je od severu k jihu rozdělen dlouhou úzkou nížinou na dvě části. V této nížině se nachází jezero Longyuantan. Na jeho východním břehu můžeme najít tropické korálové
útesy, na severu velké množství hor a na jihu kopcovitou krajinu a korálové náhorní
plošiny. Na východní straně korálových plošin najdeme unikátní písečné řeky, vodopády a vápencové jeskyně s krápníky.
Park je také zimovištěm mnoha druhů
ptactva.
Taroko
Park Taroko byl založen v roce 1986.
Nachází se na východním pobřeží
Tchaj-wanu a je tvořen 19 km dlouhým
kaňonem, kterým protéká řeka Li-Wu
a vytváří tak jednu z nejkrásnějších a
nejhlubších mramorových soutěsek na
světě. Jméno Taroko pochází z jazyka místních domorodců a znamená „velkolepý“. Krajina je různorodá, nalezneme zde jak subtropické, tak i jehličnaté lesy. Údolí jsou velmi
strmá a stěny kaňonů jsou od sebe někdy jen několik desítek metrů vzdálené. Nejvyšší
vrcholy přesahují 3000 m. n. m. Z fauny, která se na ostrově vyskytuje, můžeme zmínit
144 druhů ptáků (z nichž 10 % se vyskytuje pouze na Tchaj-wanu),
251 druhů motýlů, 32 druhů plazů a 18 druhů ryb. Z větších savců tu žijí například
jeleni, kanci a medvědi.
Yangmingshan
Yangmingshan je nejmenším parkem ostrova, který se nachází nejseverněji, poblíž
hlavního města. Jako jediný park zahrnuje oblast s vulkanickou činností. Je velmi významný vzhledem k přítomné fauně a floře. Vyskytuje se zde 1224 druhů rostlin z nichž
jsou nejtypičtější slivoně, které na jaře kvetou a vzhledem k jejich hojnému výskytu se
staly symbolem parku. V rámci zvířeny se v parku vyskytuje velké množství savců, 110
druhů ptáků a 47 druhů plazů. Mezi endemity (zvířata, která nežijí jinde na světě) patří
například tchajwanská skalní opice (makak), tchajwanský kanec, tchajwanský zajíc, červená veverka, tchajwanská cibetka, tchajwanský krtek, bambusová zmije nebo kobra.
Yushan
Yushan je největším parkem Tchaj-wanu. Obklopuje nejvyšší horu ostrova. Jeho území
je rozděleno do dvou zón: rekreační a chráněné. Do rekreační zóny je volný vstup, ale
do chráněné zóny je vstup pouze s povolením. Tato oblast je významná pro výskyt
endemické fauny a flory, mezi které patří tchajwanský modrý bažant, žlutá kuna, kočka
leopardí, různé druhy motýlů, tchajwanský javor a několik druhů orchidejí.