Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství luskovin Ing

Transkript

Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství luskovin Ing
Agrotechnika hlavních polních plodin II.
semenářství luskovin
Ing. Miroslav Hýbl, PhD.
Množství bioprodukce luskovin
v ČR (rok 2011)
Bioprodukt
Produkce (t)
Výnos (t/ha)
Hrách setý - polní
734
2.26
Peluška setá
149
1.24
Bob obecný
544
2.33
Lupina ssp.
220
1.62
Sója luštinatá
828
1.94
Zdroj: SVZ 2012
Hrách setý - polní
Rod Pisum L.
Hrách setý – krmný, peluška
Hrách setý - dřeňový
Hrách setý – polní Pisum sativum subsp. hortense
žlutá
zelená
s redukovanou
listovou plochou
s konvenční
listovou plochou
Hrách setý - polní
Rod Pisum L.
Hrách setý – krmný, peluška
Hrách setý - dřeňový
Hrách setý – krmný, peluška - Pisum sativum subsp. arvense
tmavohnědá
světlehnědá
Hrách setý - polní
Rod Pisum L.
Hrách setý – krmný, peluška
Hrách setý - dřeňový
Hrách setý – dřeňový Pisum sativum subsp. hortense var. medullare
žlutá
zelená
s redukovanou
listovou plochou
s konvenční
listovou plochou
Rod Lupinus L.
Lupina, syn. = vlčí bob
Lupinus albus L.
Lupina bílá
Lupinus angustifolius L.
Lupina úzkolistá
Lupinus luteus L.
Lupina žlutá
Rod Vicia L.
Bob obecný – Vicia faba L.
krmný
zahradní
Význam luskovin
potravina
krmivo
agrotechnika
•
•
•
•
•
•
zlepšují půdní úrodnost
přerušovač osevních sledů s vysokým zastoupením obilovin
příznivé fytosanitární účinky
poutání vzdušného dusíku pro svoji plnou potřebu i pro následné plodiny
rozšiřují koloběh živin, kořenový systém zlepšuje fyzikální stav půdy
% zastoupení luskovin na orné půdě:
USA 32 %; Kanada 12,5 % ; EU 3,3 %; ČR <1 %
Zdroj: M.Houba a kol., 2009
Obsahy N-látek u luskovin
Hrách
Bob
Lupina
Sója
22-25%
30-34 %
34-40 %
36-42 %
Nutriční charakteristiky
Fazol
Čočka
Cizrna
Vigna
26-29 %
22-26%
28-30 %
22-28% Zdroj: M.Houba, 2011
Obsah inhibitorů trypsinu u různých plodin
TIA (TIU / mg suš.)
Průměr
Variabilita
Druh
zrno
50
40 – 70
extrudovaná
8
4 – 14
mouka
5
3–8
Bob
4
3–5
Hrách
3
2 – 12
Lupina
<1
<1
Sója
Inaktivace
tepelným zpracováním materiálů. Snížení aktivity
inh. závisí na teplotě, době zahřívání, velikosti
částic materiálu a obs. vody.
Zdroj: INRA – UCAAB, 1995
Nejvýznamnější druhy luskovin
Hrách setý
Bob obecný
Lupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá))
Produkce (1000 t)
HRÁCH - produkce v 10 státech s největší produkcí
4 000
Kanada
3 500
Francie
3 000
Ruská federace
2 500
2 000
1 500
Čína
Indie
Ukrajina
USA
1 000
Australie
500
Německo
0
Spojené království
Zdroj: Eurostat, 2012
Předplodinová hodnota hrachu
• zlepšující vliv jen částečně kompenzovat zvýšeným hnojením
• středně - hlubokokořenící (30-150 cm),
• provzdušnění, vsakování vody, biologické zpracování půdy (proti zhutňování)
• specifita výživy
– z hlubších vrstev „vytáhnou“až 15,5 kg P(36 kg/ha P2O5)
– exkrece N , 20-40 kg N + 5 kg z posklizňových zbytků
– přibližně stejné množství K
– zvýšení výnosu obilovin o 0,3 - 1 t/ha
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Výhody
Fytosanitární účinky
snížení výskytu černání pat stébel
redukuje výskyt háďátka ovesného
X
Rizika
reziduální dusík může zvýšit výskyt listových chorob (padlí, braničnatka, rzivost)
nízký odplevelující účinek - pozor malá konkurenční schopnost hrachu
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Volba vhodné odrůdy
Věstník ÚKZÚZ
SEZNAM ODRŮD zapsaných ve Státní odrůdové
knize k 15. 6. 2012 zahrnuje 39 odrůd.
23 DOMÁCÍCH + 16 ZAHRANIČNÍCH
Pro lepší orientaci!
Seznam doporučených odrůd pro rok 2013
10 ODRŮD
www.ukzuz.cz
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Ekologické osivo – pouze hrách setý - zahradní
odrůda OSKAR
Trendy ve šlechtění hrachu
1993
1997
Volba vhodné odrůdy
FRANCIE
Listový typ
NĚMECKO
Afila typ
Afila typ odolný
k poléhání
DÁNSKO
Zdroj: Grain Legumes
Základní principy zkoušení pro Seznam doporučených odrůd
(SDO)
Zkoušení registrovaných odrůd podle § 38 zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby
Cíl: poskytnutí nezávislých informací o vlastnostech jednotlivých odrůd v půdně-klimatických
podmínkách ČR
Plodiny (19):
– pšenice ozimá, pšenice jarní, ječmen ozimý, ječmen jarní, oves, žito ozimé, tritikale
ozimé, hrách polní, řepka ozimá, řepka jarní, brambor pro výrobu
škrobu, brambor, cukrovka, len přadný, jetel luční, jetel plazivý, vojtěška, jílek vytrvalý, sója
Pokusná místa
- ZS ÚKZÚZ
- privátní zkušební stanice, šlechtitelské stanice, university výzkumná pracoviště atd.
Ustanoveny odborné komise SDO pro jednotlivé plodiny nebo skupiny plodin - vydávají
doporučení k zařazení odrůd, metodikám, výsledkům, publikaci výsledků SDO.
Zdroj: T. Mezlík, 2008
Hrách polní
Metodika
Pokusy založeny v neúplných znáhodněných blocích typu α-design ve
třech opakováních
Výsev 1 mil. klíčivých semen, mořené osivo, meziřádková vzdálenost 12,5
cm, sklizňová plocha parcely 10 m2
Užití herbicidů a insekticidů dle potřeby, fungicidy se nepoužívají
Hodnocení - stupnice 1-9
CAS, JAR, CHR, STV, ZAT, UHO, LIB, PJA, VER, CH, LU, SU
Zdroj: T. Mezlík, 2008
ATLAS CPG - středně raná zelenosemenná odrůda, semeno válcovitého tvaru.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: SG-L 905 x Terno
Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2010
AUDIT CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru.
Přednosti: Středně vysoká odolnost proti poléhání před sklizní, středně vysoký až
vysoký obsah dusíkatých látek.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: 93206 x Lumina
Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., Nizozemsko
Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace: 2010
PO - udělena ochranná práva k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb.
CPG - udělena odrůdová práva Společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94)
CPA - podána žádost o udělení odrůdových práv Společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94
AVANTGARDE CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno
kosočtverečného tvaru.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: 93206 x Arosa
Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., Nizozemsko
Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace: 2011
GAMBIT PO - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru.
Přednosti: Vysoký výnos semene v první zkušební oblasti, středně vysoká
odolnost proti napadení plísní šedou, středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých
látek, velmi nízká aktivita trypsin-inhibitoru.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: 1943/1289 x Kamelot
Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2011
PROPHET CPG - středně raná zelenosemenná odrůda, semeno kulovitého tvaru.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: Cebeco 1162 x Toskana
Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., Nizozemsko
Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace: 2007
SALAMANCA CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru.
Přednosti: Vysoký výnos semene ve druhé zkušební oblasti, středně vysoká
odolnost proti poléhání před sklizní.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KG, Německo
Původ: (UN.M1057 x (Santana x Laser)
Zástupce v ČR: SAATEN - UNION CZ s.r.o. Registrace: 2011
SLOVAN PO - poloraná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru.
Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení plísní hrachu a plísní
šedou, nízký obsah dusíkatých látek.
Původ: Classic x 5209/2141
Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2008
STARTER CPG - poloraná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: Univert x Hardy
Udržovatel: SERASEM, Francie
Zástupce v ČR: SAATEN - UNION CZ s.r.o. Registrace: 2009
TERNO CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru.
Přednosti: Středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek.
Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.
Původ: LU-134 x Rustic
Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2004
Odrůda předběžně doporučená
ESO CPA - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru.
Přednosti: Vysoký výnos semene v první a druhé zkušební oblasti, středně vysoká
odolnost proti napadení plísní hrachu.
Původ: Catania x Stabil
Udržovatel: SELGEN, a.s.
Registrace: 2012
Hodnocené parametry
Odolnost k poléhání před sklizní
průměrná hodnota 5
Afila typy odolnější než listové typy a
pelušky
Padlí
Erysiphe polygoni
Existují rezistentní odrůdy;
v ČR prozatím pouze odrůda TUDOR
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Hodnocené parametry
Komplex antraknóz
Mycosphaerella pinodes + Ascochyta pisi
Domácí materiály většinou odolné
některé zahraniční mohou být problém
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Hodnocené parametry
Komplex kořenových chorob
Rhizoctonia solani
Fusarium solani f.sp.pisi
F. oxysporum f.sp.pisi
Testy na F. ox. f.sp.pisi rasa 1 a 2
jsou prováděny
Zdroj: M.Hýbl, 2008
… šlechtění hrachu …
na odolnost ke kořenovým
chorobám
je problematické
(nicméně možné)
proto jsou důležitá preventivní
opatření
a dostatek informací pro
rozhodování …
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Jak postupovat při rozhodování…
Kolikrát byl na daném honu za
posledních 11 let vyset hrách
Získáte hodnotu mezi 0 – 8
Půdní typ – hloubka ornice a obsah
jílových částic
Získáte hodnotu mezi 0 – 2
Jaký byl výskyt symptomů kořenových
chorob v osevním postupu předchozích
letech.
Získáte hodnotu mezi 0 - 10
Sečtěte získané koeficienty
Hodnota 0 – 4, nízké riziko,
pěstovat hrách je možné
Hodnota 5 – 9, střední riziko,
Rozhodněte se zda necháte provést
test na kořenové choroby v
autorizované laboratoři
Hodnota 10 – 20, vysoké riziko,
pěstování hrachu se nedoporučuje
Hodnocené parametry
Komplex viróz
Žlutá fazolová mozaika
Výrůstková mozaika hrachu
Rezistentní odrůdy nejsou - nutnost
zásahu proti vektorům
(mšice, třásněnky, molice)
S výjimkou odrůdy zahradního hrachu
Twinset – rezist. PSbMV, citl. PEMV
Kyjatka hrachová
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Kvalitativní parametry
U luskovin/hrachu není tak
propracován systém kvality
jako např. u obilovin
Podíl na sítě nad 7 mm
Podíl na sítě 6-7 mm
Výnos/obsah N-látek
Aktivita trypsin inhibitoru
Finometrické stanovení
vařivosti, zralosti (zahradní h.)
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Kvalitativní parametry
Výnos semene hrachu SDO 2009 – 2012 - 1. oblastV
104
102
100
100 % = 6,49 t/ha
98
96
94
92
90
88
Zdroj: ÚKZÚZ, 2013
Kvalitativní parametry
Výnos semene hrachu SDO 2009 – 2012 - 2. oblastV
104
102
100
100 % = 5,75 t/ha
98
96
94
92
90
88
Zdroj: ÚKZÚZ, 2013
Osivo, příprava osiva, setí
Pro setí používat vždy uznané osivo u kterého jsou ÚKZÚZ zaručeny osivové hodnoty.
Pokud je používáno vlastní osivo nechat přezkoušet. Zkouší se i výskyt chorob a škůdců.
Hrách je plastická plodina - nejvhodnější podmínky v mírných polohách s dobře rozdělenými
srážkami ŘVT, BVT
Pro zajištění dobré polní vzcházivosti je nutné zajistit výsev do hloubky 6 cm.
zabezpečení vláhy (105 % hmotnosti semene)
menší nebezpečí poškození ptactvem
Výsevní množství.
0,9 - 1,1 MKS / ha listového typu
1,0 - 1,2 MKS / ha afila typu
Termín výsevu - časný výsev - první dekáda jarních prací.
zlepšený vývoj kořenového systému
vytvoření 2. někdy 3. větví
pevný porost s dostatečnou hustotou a tím i velkým počtem úponků
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Požadavky na prostředí
min. teplota pro klíčení 3°C, po vyklíčení poškozován mrazem až
při poklesu na -4 až -6°C
půdy středně těžké, neutrální - mírně kyselé. Nesnáší
těžké, zamokřené, kyselé půdy
při výběru pozemku respektovat požadavky sklizně
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Možnosti pěstování hrachu
• afila typy hrachu mají menší konkurenční schopnost vůči plevelům než listové
typy
• při pěstování hrachu v monokultuře bez použití pesticidů hrozí nebezpečí
nadměrného výskytu plevelů
• větší konkurenční schopnost vůči plevelům vykazuje směs: hrách listového
typu + oves
• výsevní norma pro ŘVT, BVT - 0,5 MKS hrách + 2 MKS oves
• do směsí odrůdy hrachu: Adept, Komet
• vhodné je použít odrůdu ovsa s kratší délkou stébla: Leo
• izolace k zamezení mechanické příměsi (vyhl. 369/2009) – 2 m
• izolace různých odrůd hrachu a pelušky – 200 m
Zdroj: M.Hýbl. 2002
…pěstování hrachu ve směskách s
obilovinou
V organických i konvenčních podmínkách
ukázaly:
• vyšší výnos plodin ve směsce (IC)
než v čistosevu
• vyšší výnos N-látek u obiloviny
nehnojených podmínkách
• zrno pšenice z IC dosáhlo vždy
pekařských parametrů, ačkoli
nebylo použito N hnojení a
pesticidy
• podobné ekonomické výsledky IC
• lepší dopad na životní prostředí
(jedná se o ozimý hrách)
Zdroj: M.Hýbl, 2008
Zařazení v osevním sledu, zdravotní stav
• k závažným chorobám hrachu patří komplex kořenových chorob
• oomycety přežívají v půdě až 4 roky, Aphanomyces až 9 let
• oomycety hrachu neškodí na jiných druzích luskovin - bob, fazol atd. a opačně
• hrách by neměl být řazen po sobě častěji než 1 krát za 7 let
• toto omezující kriterium neplatí pokud střídáme různé druhy luskovin
(hrách za 4 roky po něm bob)
• významně snižuje obsah půdních oomycetů (až o 50 %) zařazení řepky do
osev. sledu, zvyšuje se však zamoření fuzárii.
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Škůdci hrachu
• okamžitě po vzejití listopas čárkovaný - okus listů, palistů
• v pozdějších fázích mšice - kyjatka hrachová - přenos viróz
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Škůdci hrachu
• ve stejném období jako kyjatka hrachová se vyskytuje
mšice maková - přenos viróz
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Škůdci hrachu
• ve fázi začátku kvetení zrnokaz hrachový znehodnocuje osivo částečná ochrana výsev
raných odrůd (Menhir)
Zdroj: M.Hýbl. 2002
Možnosti biologické ochrany proti škůdcům
Predátoři
Bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza) – larvy - loví různé druhy mšic
Klopuška skleníková (Macrolophus caliginosus) – loví molice, mšice, svilušky
Hladěnka (Orius laevigatus) – loví třásněnky, drobné housenky motýlů, roztoče
Využití: většinou ve sklenících
Parazitoidi
Mšicomar (Aphidius colemani)
colemani) – samičky kladou vajíčka do těla mšic
Mšicovník (Encarsia formosa)
formosa) – samičky kladou vajíčka do larev molic
Drobněnka (Trichogramma brassicae,
brassicae, pintoi,
pintoi, evanescens ) – parazituje larvy
motýlů - (fazol – černopáska bavlníková)
Využití: většinou ve sklenících, v kombinaci s dalšími druhy
Hrudová, 2013
Možnosti biologické ochrany proti škůdcům
Draví roztoči
Amblyseius cucumeris
– loví přednostně třásněnky, při nedostatku svilušky a
pyl
Phytoseiulus persimilis – potrava - sviluška chmelová, třásněnky a medovice
Hypoaspis aculeifer
– živí se larvami smutnic, muchnic a třásněnek
Úskalí použití insekticidů
Vybudování rezistence trvá ± 5 generací, tzn. poměrně krátce, protože některé
druhy mšic mohou mít 17 generací / rok
Hrudová, 2013
Přehlídky množitelských porostů
• vyhláška č. 369/2009
• nařizuje přehlídku ve fázi kvetení a dozrávání
• platí i pro lusko-obilní směsky (100 a více rostl. na 100 m2)
• nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů
• limitován nejvyšší výskyt semen:
• komonice – 0,3 % ve stupni C
• šťovík 2 ks ve stupni SE, E
5 ks ve stupni C – kromě přímořského a menšího
• Ascochyta ssp. – max. 10 % ve stupni SE, E
– max. 15 % ve stupni C
• Fusarium ssp. – max. 10 % ve stupni SE, E
– max. 15 % ve stupni C
Sklizeň a posklizňová úprava
• sklizeň v plné zralosti – rostlina je celá suchá až na vrcholové části
osivo je odrůdově vybarveno – tvrdé
• optimální vlhkost 21 – 16 % vlhkosti semen
• pod 16 % narůstá makro i mikro poškození, ztráty výdrolem
• při nepříznivém počasí lze sklízet do vlhkosti 25 %
• sklízet kombajnem, vybaveným zvedáky (nejlepší palalelogramové)
• proti směru polehnutí
• otáčky 500-600 ot./min.,
• mezera mez košem a bubnem 25-34 mm - vstup; 14-18 mm – výstup
• síta 10 – 14 mm
• nutno dodatečné seřízení
• po sklizni nutno provést předčištění
Zdroj:Houba, 2007
Dosoušení osiv
• u osiv nutno provádět dosoušení
• nejefektivnější aktivní větrání vrstvy semen studeným, nebo předehřátým
vzduchem (o vlhkosti 60-65%) na vyšší nepohyblivé vrstvě
• normovaná hodnota vlhkosti osiva 16 %
• sušení při vyšších teplotách může způsobit pukání osemení
• k poškození může dojít i pádem z výšky vyšší než 1,5 m
Zdroj:Houba, 2007
např. v dopravnících
Nejvýznamnější druhy luskovin
Hrách setý
Bob obecný
Lupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá)
Bob obecný
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Tradiční luskovina, vhodná do vlhčích pěstitelských oblastí
Plocha 600 ha.
Příčiny poklesu zájmu o jeho pěstování:
pokles stavů hospodářských zvířat
náchylnost k lámavosti lodyh a poléhání rostlin
citlivost k nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám
Od roku 2001 jsou registrovány - odrůdy s nízkým obsahem taninů - Albi, Merlin, Mistral, Gloria
nízký obsah taninu
zdravotní stav srovnatelný s klasickými odrůdami
kratší délka lodyhy – neláme se – menší výnos píce
větší odolnost k lámavosti lodyh a poléhání
• Současný trend je získat bělokvěté odrůdy s nízkým obsahem vicinu/konvicinu
Zdroj: Hýbl, 2012
Důvody pro pěstování bělokvětého bobu
Ve střední Evropě se pěstuje hlavně na zelené krmení, pro produkci na proteiny bohatých semen, odrůdy
zahradního bobu jsou konzumovány jako zelenina.
Zlepšující a přerušující plodina v osevních sledech.
Význam pro ekologické zemědělství.
Tradiční, barevně kvetoucí odrůdy obsahují tanin hořká chuť může snižovat chuťovou atraktivitu
semen.
Šlechtěním byly získány tzv. beztaninové, bělokvěté
odrůdy, u kterých je tento nedostatek eliminován.
V našich podmínkách je bob využíván jako krmná plodina
jak na semeno, tak i k produkci píce.
Je vhodným bílkovinným komponentem do krmných směsí
pro všechny druhy hospodářských zvířat.
Semena obsahují
30–34% N-látek,
6–7% vlákniny,
47–51% bezdusíkatých látek výtažkových,
33–40% škrobu,
0,9% tuku a
3,3–3,7% popelovin.
Stravitelnost všech organických živin bobu je vysoká.
Bob lze zkrmovat jako šrotovaný, nebo tepelně upravený.
Tepelná úprava snižuje stupeň degradace proteinu v bachoru.
… šlechtění bobu …
na kvalitu
• nízký obs. taninů
• nízký obs. vicinu/konvicinu
2.00
1.80
1.60
1.40
1.20
1.00
0.80
0.60
0.40
0.20
0.00
1.72
odolnost k chorobám
0.48
0.06
0.10
MISTRAL
MERLIN
MERKUR
STABIL
1
2
3
4
Ascochyta fabae, Botrytis fabae,
Cercospora zonata
Největší plochy bobu
UK
Šlechtění probíhá:
FRA, AUT, GER, neprobíhá v CZE
Zdroj: Hýbl, 2008
Obsah taninu (%)
• 00 typy - FEVITA® typ
Výnos ZUH bobu SDO 2009 – 2012
120
100 % = 5,37 t/ha
100
80
40
20
0
Fuego
Albi
Borek
Merkur
Zdroj: ÚKZÚZ, 2013
60
Po
Požžadavky na prost
prostřředí
Nejvhodnější půdní podmínky:
těžší, jílovito-hlinité až hlinito-jílovité půdy v řepařské, příp. bramborářské výrobní oblasti
Dobré půdní podmínky:
půdy hlinité a písčito-hlinité s dobrou vodní jímavostí ve srážkové bohatších oblastech
Teplo:
Menší nároky než ostatní luskoviny - klíčí
již od teploty 1°C a rostliny snášejí
pokles teplot až do –4°C.
Půdní reakce:
Neutrální (optimální podmínky pro činnost
hlízkových bakterií).
Půdní pH by nemělo poklesnout pod 5,5
• snížení symbiotické fixace dusíku a poruchy
ve výživě.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Zařazení bobu v osevních sledech
•Předplodinová hodnota je obdobná jako u běžných odrůd hrachu
•Obvyklé je zařazení do 3. tratě, obvykle mezi dvě obiloviny - posiluje antifytopatogenní potenciál půdy
•Nejvhodnější následná plodina je ozimá pšenice
•Minimální časový odstup v osevním sledu po sobě je 4 roky
Příprava půdy a hnojení
•
•
•
•
•
•
Po sklizni předplodiny: podmítka a do příchodu prvních mrazů střední až hluboká orba.
Jarní předseťová příprava: prokypření půdy kompaktorem do hloubky seťového lůžka (8-10 cm).
Hnojení musí být provedeno alespoň týden před setím.
Dávky NPK živin podle agrochemického zkoušení půd činí:
N - 20–40 kg/ha; P – 16–32 kg (36–72 kg P2O5) a K – 50–100 kg (60–120 kg K2O) na 1 ha.
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů bobu
Zdroj: Hýbl, 2008
200 m pro zamezení cizosprášení
ÚKZÚZ, 2009
1 m pro zamezení mechanické příměsi
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů bobu
• 200 m pro zamezení cizosprášení
• 1 m pro zamezení mechanické příměsi
Zdroj: ÚKZÚZ, 2009
Termín výsevu
• Co nejdříve na jaře, nejlépe v první dekádě jarních prací
• Včasný výsev -lepší využití zimní vláhy
- zajištění dobrého zdravotního stavu
- omezení působení některých škůdců
- stimulační vliv na nasazení vyššího počtu plodných lusků.
Optimální výsevní množství: kolem 0,5 miliónu klíčivých semen (MKS)/ha.
Bělokvětý bob - tradičně 0,7 MKS/ha
Barevně kvetoucí bob - 0,5 MKS/ha.
Bramborářský výrobní typ
0,42-0,48 MKS.
Sušší oblasti řepařského výrobního typu
0,48-0,55 MKS.
V Německu, Rakousku, Francii a Dánsku 0,4 MKS/ha.
Stanovení výsevní normy: hmotnost 1000 semen (HTS, rozmezí obvykle 450-600 g), užitné hodnoty osiva
(klíčivost x čistota) a normovaného počtu semen na ha. Obvyklé jsou výsevky v rozmezí 230-380 kg/ha.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Výsevní množství
Odrůdy bobu obecného
Metodika zkoušení
Pokusy založeny v úplných znáhodněných blocích ve třech opakováních, podbloky podle
výšky
Užití herbicidů a insekticidů dle potřeby, fungicidy se nepoužívají
Hodnocení - stupnice 1-9
JAR, LED, PJA, VER, STV, SU
Zdroj: ÚKZÚZ, 2013
Výsev 0,5; 0,7 mil. klíčivých semen, mořené osivo, meziřádková vzdálenost 12,5
cm, počte řádků 10, sklizňová plocha parcely 10 m2
ALBI – poloraná bělokvětá odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny nízké. Hmotnost tisíce semen nižší.
Středně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou
kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení
kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, méně odolná proti napadení hnědou
skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký až vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až vysoký, semeno
neobsahuje tanin.
Udržovatel: ELITA semenářská, a.s.
Zdroj: ÚKZÚZ, 2013
FUEGO – je raná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny nízké. Hmotnost tisíce
semen středně vysoká až vysoká. Středně odolná proti lámání lodyh, středně odolná až odolná proti
poléhání před sklizní. Středně odolná proti napadení antraknózou bobu, méně odolná proti napadení rzí
bobu, méně odolná proti napadení komplexem listových skvrnitostí. Výnos semene velmi vysoký. Obsah
dusíkatých látek nízký.
Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KGN
Zástupce: SAATEN - UNION CZ s.r.o.
MERKUR – poloraná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst středně rychlý. Rostliny středně dlouhé až
dlouhé. Hmotnost tisíce semen středně vysoká. Středně až méně odolná proti lámání lodyh, středně
odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti
napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti
napadení rzí bobovou, středně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký.
Obsah N-látek středně vysoký až nízký.
Udržovatel: Selgen, a.s.
Zdroj: ÚKZÚZ, 2013
BOREK – poloraná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny středně dlouhé až dlouhé.
Hmotnost tisíce semen středně vysoká. Méně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání
před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení
strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí
bobovou, méně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký. Obsah N-látek
středně vysoký až vysoký.
Udržovatel: ELITA semenářská, a.s.
Nejzávažnější houbová choroba bělokvětých bobů
přenosná osivem.
Příznaky:
světlehnědé skvrny s tmavěhnědým ohraničením (často
s hnědočernými plodničkami – pyknidami – uprostřed
skvrn) na listech, lodyhách, luscích a semenech.
Antraknóza při silném výskytu (v chladnějších, srážkově
vydatných letech) významně snižuje výnos (až o 30-50%)
a kvalitu sklizených semen.
V našich podmínkách byl zjištěn přenos choroby pouze
osivem.
Ochrana: Nejúčinnější ochranou je výsev zdravého osiva bez napadení.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Antraknóza bobu, strupovitost bobu (Ascochyta fabae)
Příznaky:
okrouhlé černohnědé skvrny na listech (často se
žlutým, resp. chlorotickým ohraničením).
Skvrny jsou často s koncentrickou zonací.
Při dozrávání tvoří velké černé skvrny na
listech, zčernání listů a jejich opad (defoliační
efekt), přechází na lodyhy a lusky, na kterých tvoří
podlouhlé černé nekrotické skvrny bez ohraničení.
Houba přežívá v půdě ve formě chlamydospor.
Choroba způsobuje předčasné dozrávání rostlin.
Ochrana: zdravé osivo, výsev do houbou nezamořených půd.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Cercosporióza bobu (Cercospora zonata)
Rzivost postihuje listy a lodyhy bobu ve fázi
po odkvětu a při dozrávání.
Příznaky:
Na listech se zpočátku tvoří světle
hnědooranžové kupky letních výtrusů
(uredospor), později hnědočerných kupek
zimních výtrusů (teleutospor). Rzivost se více
vyskytuje v letech suchých a teplých.
Při silném výskytu listy rychle zasychají a
opadávají (defoliační efekt).
Ochrana: Rzivost ovlivňuje výnosové parametry minimálně.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Rzivost bobu (Uromyces fabae)
V našich podmínkách se nejčastěji vyskytuje Botrytis
cinerea. Botrytis fabae se v posledních letech vyskytuje jen
ojediněle.
Příznaky: na listech zpočátku drobné rudohnědé
skvrny, tmavě ohraničené, později (za podmínek delšího
srážkového období) vytváří na listech rychle se zvětšující
černé skvrny.
Listy zčernají a opadávají (defoliační efekt). Choroba
přechází na lodyhy, lusky a dozrávající semena.
Houba přežívá v půdě ve formě sklerocií.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Botrytidy bobu (Botrytis cinerea, Botrytis fabae)
Virózy
Patří k ekonomicky významným chorobám bobu. Jsou přenášeny hlavně savým hmyzem
(mšice, třásněnky) a osivem.
Virová výrůstková mozaika hrachu PEMV (pea enation mosaic virus)
Příznaky: žlutozelené až bělavé protáhlé skvrny podél žilek listů a palistů, později se mohou vyskytovat
výrůstky – enace. Lusky deformují a mají méně semen
Přenos: mšice
Příznaky: listy jsou žlutozelené, svinují se podle hlavní žilky, jsou tuhé a křehké; rostliny jsou
zakrnělé, nasazují málo na květ a výnos semene je nízký
Přenos: mšice maková, kyjatka hrachová, mšice broskvoňová
Ochrana: spočívá v použití zdravého osiva.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Virová svinutka bobu BLRV (bean leaf roll virus)
Listopasi rodu Sitona spp.
Ochrana:
Preventivní: včasné setí (březnové termíny).
Aphidius ervi + Ervipar – parazitoid kyjatek
Zdroj: I. Huňady, 2008
Škodlivost
Imaga vykusují na listech krátce po vzejití rostlin
polokruhovité výkusy a tím významně snižují asimilační
plochu rostlin v raných růstových fázích. Význam škůdce je
větší v letech, kdy bob vzchází pomalu v důsledku sucha.
Škodí také larvy, které vyžírají rhizobiální hlízky. Rostliny
s poškozenými kořeny jsou náchylnější k napadení
houbovými chorobami.
Mšice maková (Aphis fabae)
Včasná a účinná ochrana proti mšicím = snížení rizika výskytu virových chorob.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Škodlivost: saje na listech, stoncích a generativních
orgánech bobu. Dochází k poškození květů a k poruchám
v nasazování lusků. Přenáší virové choroby.
Zrnokaz (Bruchus rufimanus)
Zdroj: I. Huňady, 2008
Ochrana
Preventivní: brzká orba sklizeného pole
Přehlídky množitelských porostů
• vyhláška č. 369/2009
• nařizuje přehlídku ve fázi kvetení a dozrávání
• platí i pro lusko-obilní směsky (100 a více rostl. na 100 m2)
• nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů
• limitován nejvyšší výskyt semen:
• komonice – 0,3 % ve stupni C
• šťovík 2 ks ve stupni SE, E
5 ks ve stupni C – kromě přímořského a menšího
• Ascochyta fabae – max. 10 % ve stupni SE, E
– max. 15 % ve stupni C
Sklizeň
Sklize
ň a poskliz
posklizň
ňové ošet
ošetřření
Termín sklizně
Je dán účelem pěstování.
-Přímá sklizeň: hlavní technologie sklizně bobu při
průměrné vlhkosti semen 15-20%.
-Při nízké vlhkosti - ztráty pukáním lusků a ztráty při
sklizni.
-Při nepříznivých povětrnostních podmínkách lze bob
sklízet až do vlhkosti do 30% - zvýšené náklady na
dosoušení semen.
Dosoušení
Optimálním způsobem sušení semen je systém aktivního provětrávání nepohyblivé vrstvy semen na
roštových sušárnách.
Proces sušení urychluje provětrávání předehřátým vzduchem.
Zdroj: I. Huňady, 2008
Nejvýznamnější druhy luskovin
Hrách setý
Bob obecný
Lupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá)
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Hospodářsky významné druhy
velký počet planých druhů lupiny
okolo 500
„hořká“
význam pro zemědělství
l. bílá
na semeno
na zeleno
na siláž
„sladké“
l. úzkolistá
na semeno
na zeleno
na zelené
hnojení (?)
??
l. žlutá
[ l. proměnlivá ]
pro farmaceut.
účely
na olej
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Hospodářské vlastnosti - obsah AMK a N-látek lupiny bílé a sóji
Valin
Tyrosin
Threonin
Serin
Prolin
Lysin
Leucin
K.glutamová
glutamová
K.asparagová
asparagová
Isoleucin
Histidin
Glicin
Fenylalanin
Arginin
Odrůda / název
AMK
Alanin
význam pro zemědělství
Obs. N-látek
látek (%)
lupina je často srovnávána se sójou
Průměr lupina 1.2 4.6 1.1 1.5 0.9 1.4 4.0 10.8 2.8 1.6 1.3 1.5 1.1 1.0 1.3 36
Průměr sója 1.5 2.8 1.6 1.5 0.9 1.5 5.2 9.4 2.9 2.2 1.9 1.8 1.4 0.9 1.5 46.6
+ nízký obsah nutričně aktivních
faktorů lupiny
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Botanická charakteristika
lupina ssp.
význam pro zemědělství
Foto: M.Vrabec
kůlový kořen, vzpřímená, nepoléhavá
lodyha, dlouze řapíkaté, dlanitě dělené listy
květy jsou bílé, žluté, modré, fialové barvykvetení trvá 19 – 22 dní
HTS 100 – 400 g, barva osemení bílá, žlutá až hnědá s hnědými,
nebo černými skvrnami
vzchází epigeicky
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Limitující faktor pěstování
délka
vegetační
doby
význam
pro zemědělství
bezpečná délka vegetační doby:
l. bílá
132 – 136 dní
l. úzkolistá
103 – 106 dní
neměla by přesáhnout 140 dní
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Volba vhodného stanoviště
lupinavýznam
bílá pro zemědělství
Porost l. bílé, Szelejewo, Polsko
vhodné půdy:
písčito-hlinité, hlinité, hlinito-jílovité s přiměřeným obsahem humusu a vápna
doporučovaná hodnota pH 6 – 7, tzn. slabě kyselá až neutrální
nevhodné jsou půdy těžké, kamenité s nadbytkem vláhy, příp. nedostatkem základních
živin
v rámci stanoviště je důležitá volba vhodného pozemku
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Volba vhodného stanoviště
Foto: L.Odstrčilová
lupina bílá
význam pro zemědělství
vhodné oblasti:
řepařská a obilnářská výrobní oblast
Antraknóza na l. bílé
výše položené oblasti bramborářské jsou pro pěstování velmi rizikové, zejména z důvodu
zhoršeného zdravotního stavu (antraknóza) a kratšího vegetačního období
ve vhodných podmínkách je schopna dát až o 50 % vyšší výnos než na půdách
písčitých, které jsou pro tento druh vysloveně nevhodné
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Volba vhodného stanoviště
lupina úzkolistá
význam pro zemědělství
vhodné půdy:
vlhčí, středně těžké, hlinito-písčité až hlinité půdy
l. úzkolistá (modrý květ)
doporučovaná hodnota pH 5 – 6, tzn. slabě kyselá
nevhodné jsou půdy zamokřené, těžké, jílovito-hlinité, nebo naopak písčité
vhodná oblast:
obilnářská a bramborářská výrobní oblast
riziko výskytu kořenových chorob
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Volba vhodného stanoviště
lupina žlutá
význam pro zemědělství
vhodné půdy:
písčité, hlinito-písčité, propustné – VÝHRADNĚ – velmi lehké půdy
l. žlutá
doporučovaná hodnota pH 4,5 – 6, tzn. kyselá až slabě kyselá
velmi citlivá na vyšší obsah vápna v půdě, což se projevuje listovými chlorózami a
růstovými depresemi
vhodná oblast:
kukuřičná a bramborářská výrobní oblast
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zařazení v osevním sledu
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
Zlepšující
plodina
význam pro zemědělství
obvykle do 3-4 tratě, mezi 2 obiloviny
na čistý vytrvalými plevely nezaplevelený pozemek
POZOR na předplodiny: cukrovka a kukuřice
antraknóza lupiny
Rizika:
komplex chorob kořenové spály
po sobě nejdříve po 4 letech, na lehkých půdách po 6
na zeleno i po sobě; na zelené hnojení po čemkoliv …
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Osivo
minimálně 80% a 75 % klíčivost
Vyhl.384/2006 Sb.
neexistuje komerční odrůda rezistentní k antraknóze
15 rostl. u kat. C
5 rostl. u kat. SE+E
antraknóza je přenosná osivem
max. 2 % u kat. C
0 % u kat. SE +E
antraknóza v porostu l. úzkolisté
používat výhradně certifikované osivo
Zdroj: ÚKZÚZ, 2006
Požadavky na množitel. porosty, osivo lusk…
lupina
bílá, úzkolistá, žlutá
význam
pro zemědělství
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Osivo
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
izolační vzdálenost porostů kat. SE, E, C = 1 m
význam pro zemědělství
požadavky na vlastnosti osiv:
Registrace SOK
• vlhkost 16%
• tvrdá semena max. 20
• čistota 98 %
počet hořkých semen ve vzorku jiné než
hořké odrůdy
u kat. C = 2,5 %
u kat. SE+E = 1 %
!
l.bílá: Amiga
Amiga,, Zulika
l. úzkolistá: Boregine
Boregine,,
Probor,, Galant
Probor
Zdroj: ÚKZÚZ, 2006, 2012
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Inokulace osiva
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
významinokulace
pro zemědělství
porovnání významu
u l. bílé a žluté
Odrůda
Hmotnost Hmotnost
nadzemní kořenů
hmoty (g)
(g)
Počet
lusků
Počet
semen
Hmotnost
semen (g)
Počet
hlízek
Hmotnost
hlízek (g)
L.bílá -inokulováno
60
11
18
68
45
3
8
L.bílá -neinokulováno
45
10
10
33
21
2
1
L.žlutá - inokulováno
85
11
11
37
5
5
2
L.žlutá neinokulováno
75
9
5
12
3
1
0
doporučení - inokulovat!
NITRAZON ®
HiStick®
Zdroj: AGRITEC, 1998
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Výživa
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
obecně…
nároky N-hnojení l. bílé jsou vvěětší, ne
nežž nap
napřř. nároky hrachu a bobu
odpovídají intenzitě
intenzitě N hnojení fazolu obecného
kromě
romě dusíku pot
potřřebuje hodn
hodněě draslíku, je pova
považžována za plodinu draslomilnou
přímé organické hnojení není vhodné
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Výživa
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
konkrétně…
odbě
dběr živin na produkci jedné tuny semen:
semen: 7070-80 kg N;
N; 9-10 kg P a 3737- 40 kg K
přesto, že př
přijímá dusík ze vzduchu, reaguje ppřřízniv
íznivěě výnosem semen na
hnojení dusíkem v dávce 60
60--80 kg / ha
hnojení P a K se řídí zásobou živin v půdě
pokud nutno vápníme k předplodině
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Předseťová příprava a setí
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
konvenční i minimalizační postupy jsou možné
důležité je
dokonalé urovnání povrchu půdy
dodržení hloubky kypření 66-8 cm
setí…
při teplotě 3-4°C [klíčí]
řádky 125-250 mm; 30-50 mm hluboko
700 – 900 tis. klíčivých semen na hektar
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Škůdci na lupině
lupina bílá, úzkolistá
listopas,, mšice… podobně jako na hrachu a bobu
listopas
Foto: M.Vrabec
významný
„škůdce“
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Choroby a ochrana proti nim
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
pozor na farmářská osiva
zdrojem napadení je osivo
není přenosná půdou
tvoří okrověokrově-oranž. nekrózy
již 0,1 % napadení semen může způsobit silný
rozvoj patogena
ZDRAVÉ osivo = zásadní opatření
díky delší vegetační době je l. bílá napadána
více než l. úzkolistá
Antraknóza lupiny
(Colletotrychum lupini
lupini))
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Choroby a ochrana proti nim
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
zdrojem napadení je půda
nerizikovější období od fáze vzcházení do kvetení
způsobuje vadnutí, zasychání a odumírání rostlin
ztráty mohou dosahovat úrovně 20 – 60 %
Foto: R.Dostálová
v podstatě se netýká l. bílé napadá více l.
úzkolistou
Komplex chorob kořenové spály
(Rhizoctonia,
Rhizoctonia, Fusarium
Fusarium,, Thielaviopsis
Thielaviopsis))
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Choroby a ochrana proti nim [KKCH]
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
volba TOLERANTNÍ odrůdy
dodržování rotačního cyklu
výsev do vhodných půdních podmínek
používání konvenční agrotechniky
(minimalizace má negat. vliv)
informace o odrůdách:
www.ukzuz.cz
www.
ukzuz.cz
Zdroj: Ondřej, Odstrčilová, Rostlinolékař, 6/2006
Zdroj: M.Hýbl, 2009
polní dny
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Sklizeň
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
lupina dozrává nerovnoměrně
sklízíme přímou sklizní
pokud 8585-90% lusků na větvích I. řádu je zralých
otáčky mlátícího bubnu: 300-500 ot. / min.
mezera mezi košem a mlátícím bubnem: 15 mm
otvory žaluziových sít 14 mm
průměry otvorů na sítě 11 mm
otáčky ventilátoru 800-900 ot. / min.
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
Posklizňové zpracování
lupina bílá, úzkolistá, žlutá
po sklizni okamžité předčištění – zbavení hrubých nečistot
po předčištění – okamžité dosoušení na 15 % - bezp
bezp.. vlhkost
ekonomicky i biologicky nejvhodnější je aktivní studený vzduch na vyšší
nepohyblivé vrstvě
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj: M.Hýbl, 2009
Zdroj:
Zdroj:M.Hýbl,
M.Hýbl, 2009
2009
DĚKUJI za pozornost!
Materiály pro sepsání této prezentace poskytli:
Ing. Miroslav Hochman
Ing. Igor Huňady
Ing. Tomáš Mezlík
Ing. Miroslav Vrabec
za což jim patří poděkování.
Dedikace: uváděné výsledky a navrhované postupy jsou výstupem řešení výzkumného záměru
MŠMT ČR číslo: MSM 267842601, nazvaného: „Studium a využití biotechnologických a
molekulárních metod v geneticko-šlechtitelském výzkumu rodu Pisum a Linum“.

Podobné dokumenty

Bulletin_OS___Sví

Bulletin_OS___Sví Y CTÍ KAŽDÉHO ZÁJEMCE O PROVÁDĚNÍ POMOCÍ

Více

(maloobchod) +48-33-857 98 20, (velkoobchod) +48-33

(maloobchod) +48-33-857 98 20, (velkoobchod) +48-33 distribuci krmných doplňku pro koně. Výrobní podnik se nachází v centru oblasti zaměřené na chov koní v Irsku, což je Curragh, hrabství Kildare. Používá tu nejnovější technologií, která zaručuje, ž...

Více

Zpravodaj č. 63 - Klub skalničkářů Brno

Zpravodaj č. 63 - Klub skalničkářů Brno ideálním   druhem   do     chladného   skleníku.   Jinak   je   vhodná   do  větších nádob s podmínkou přemístění před příchodem podzimních  lijáků   a   mrazu   do   sklepa   nebo   jiné   suché  ...

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A GMO

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A GMO Mezinárodní ekologická organizace Přátelé Země (Friends of the Earth) zdokumentovala studie z USA, Jihoafrické republiky, Brazílie, Číny a dalších zemí, podle kterých pěstování zemědělských GM plod...

Více

Přírodní vlákna rostinného původu

Přírodní vlákna rostinného původu • Suchá vlákna – komfotní (adsorbují vodní páry, výrobky jsou prodyšné) • Mokrá vlákna – nekomfortní (jsou těžká, zvětšuje se kontaktní plocha), sušení vláken probíhá pomalu (molekuly vody se vazeb...

Více

Bakteriózy okrasných dřevin

Bakteriózy okrasných dřevin • bakterie přenáší část svého genetického materiálu indukujícího tvorbu nádoru do gen. materiálu hostitele

Více

Jubilejní rok 2015

Jubilejní rok 2015 BIOPLYNKY – energetický pýr BAMAR, přesívkové žito BOJKO, BONFIRE NOVINKA – vysoký výnos až 32 t/ha VYKUPUJEME – mák I. II.jakost i odpady z čištění, oves nahý, proso, len, hořčici, vikev, slunečni...

Více