ukázka - dtp hitbox

NA SL
OVÍČK
O S P
ANEM SST
TAR
OS
TOU
ANEM MÍS
TOS
TAR
OS
TOU
SLO
VÍČKO
PANEM
AROS
OST
OU,, S P
PANEM
MÍST
OST
AROS
OST
A SE ZÁS
TUPKYNÍ DO MĚS
TSKÉHO ZAS
TUPITELS
T VA
ZÁSTUPKYNÍ
MĚST
ZASTUPITELS
TUPITELST
Na kkonci
onci rrok
ok
aždý člo
věk tak tr
ochu bilancu
je své ús
pěch
pěch
ys
tili vy
ok a také naplněnos
okuu kkaždý
člověk
trochu
bilancuje
úspěch
pěchyy či neús
neúspěch
pěchyy. Jak bbys
ystte hodno
hodnotili
vy,, uplynulý rrok
naplněnostt
eds
ta
áci pr
předs
edsta
tavv v pr
práci
proo měs
městto?
vašich př
Pan ssttar
os
aros
ostta: Mezi největší úspěchy řadím zprovoznění a dofinancování objektů, jejichž stavba či přeměna započala již v minulém
volebním období. Jsem také rád, že se podařilo plynule zajišťovat platební kalendář, a že rozpočet obce je vyrovnaný. K neúspěchům zatím
patří zpoždění výstavby silnice I / 54, nedokončení rekonstrukce přednádražního prostoru. Nepodařilo se zatím schválit strategii využití
prostor bzeneckého zámku.
Pan mís
os
ovoměs
ts
ký: Za úspěch bych považoval zahájení prací na projektech a realizaci nových stavebních míst
místtos
osttar
aros
ostta M. N
No
oměsts
tský:
v části města Novosady a na Klostermannově ulici. Mrzí mě však, že nelze lépe řešit městskou část Baráky - jedná se o problematický
výkup starých zchátralých domů. Přál bych si, aby přesný geometrický střed města byl stavebně úhlednější.
Zas
tupit
elk
Zastupit
tupitelk
elkaa E.Sucho
E.Suchovvská: Ne vždy se daří naplňovat volební hesla a sliby, a tak bych uvítala ve městě více menších investičních
akcí před většími, okázalejšími. Některé investice ( např.
městská hrobka ) bych přesunula na pozdější dobu, ale
jeden zastupitel má pochopitelně omezené možnosti vlivu.
Někdy mi vadí, že se přechází z jedné akce do druhé,
neexistují termíny plnění.
A jaký je vváš
áš záměr v pr
osaz
žada
vků občanů
prosaz
osazoování po
požada
žadavků
v následu
jícím rroce?
oce?
následujícím
Pan mís
os
ovoměs
ts
ký: V příštím roce
místtos
osttar
aros
ostta M. N
No
oměsts
tský:
se budu snažit o to, aby se podařilo sehnat finanční
prostředky na rekonstrukci přednádražního prostoru a také
aby bez problému proběhla realizace výstavby inženýrských
sítí v Novosadech i na Klostermannově ulici.
Zas
tupit
elk
Zastupit
tupitelk
elkaa E. Sucho
Suchovvská: Jako učitelka na bzenecké
základní škole vidím problémy spojené s provozem školy.
Do budoucna bude potřeba řešit dopravní situaci, dále
zateplení budov a výměna oken za kvalitní plastová,
rekonstrukce zařízení bazénu, nový povrch atletické dráhy.
No - to jsme se zase dostali na velkou akci, která asi příští
rok ještě nebude. Určitě ale občany trápí stav kanalizací
(Pod Kněží horou byla investice přesunuta na příští rok)
a komunikací (např. Baráky). Příští rok budeme v rámci
tenisového klubu upravovat kurty a posunovat oplocení.
Jablk
a. Kr
esba kř
ídou šes
tnáctile
té Mir
ky Hor
ké zzee Bz
ence.
Jablka.
Kresba
křídou
šestnáctile
tnáctileté
Mirky
Horké
Bzence.
Pan ssttar
os
aros
ostta: Chtěl bych bedlivě dohlížet na realizaci
výstavby silnice I/54, je to nejvýznamnější velká investice
v roce 2005. Také se pokusím získat problematickou
městskou pohledávku od státu ve výši přibližně 6 mil. Kč.
(Jedná se o úhradu silnice přes náměstí.)
2
USNESENÍ Z RAD A ZAS
TUPITELS
TEV
ZASTUPITELS
TUPITELSTEV
Usnesení zzee 114.
4. Zas
tupit
els
tv
enec zzee dne 23. 9. 200
Zastupit
tupitels
elstv
tvaa měs
městta Bz
Bzenec
20044
Zastupit
tupitels
elstv
tvoo ber
beree na vědomí:
Zas
tupit
els
tv
- zprávu o činnosti rady za období od 29. 7. do 23. 9. 2004
- informaci starosty o rozboru plánu investic a jeho plnění, o návrhu
úprav sportovního areálu, o strategii využití zámeckého areálu
a o přípravě XII. Bzeneckého vinobraní a programu zahraničních
delegací z Francie a Německa
je:
Zas
tupit
els
tv
Zastupit
tupitels
elstv
tvoo sch
schvvalu
aluje:
- výsledek hospodaření města za první polovinu letošního roku
- úpravu rozpočtu města. Příjmy a vydání dosáhnou částky 113.968,7
tis. Kč.
- příspěvek města na činnost příspěvkové organizace VPS města
Bzenec pro 4.Q. 2004
- změnu č. 1 územního plánu města podle ustanovení § 84 odstavce
2 písmena B) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích
- předložený návrh podoby sportovního areálu v zámeckém parku
( fotbalové hřiště, tenisové kurty a dětský koutek)
- prodej majetku v areálu kasáren a vypsání veřejného nabídkového
řízení na prodej nemovitostí v areálu kasáren
Zas
tupit
els
tv
je:
Zastupit
tupitels
elstv
tvoo nesch
neschvvalu
aluje:
- žádost a.s. Svornost Těmice o odprodej pozemků v areálu vepřína
Doubrava
Usnesení zzee 39. zasedání Rady měs
enec, kkonaného
onaného
městt a Bz
Bzenec,
dne 26. 8. 200
20044
města
schvvalu
aluje:
Rada měs
ta sch
je:
- zahájení první etapy rekonstrukce topného systému na DK
v ceně cca 240 tis.Kč + DPH
- přijetí odborné zahradnice na úpravu zeleně na dohodu o pracovní
činnosti
- navýšení příspěvku pro ZŠ Bzenec o 50 tis. Kč na zabezpečení
rozšíření MŠ o jednu třídu na období 3 měsíců od 1. 4. do
30. 6. 2005. Příspěvek bude sloužit na pokrytí mzdových nákladů
Rada měs
ta nemá námit
ek:
města
námitek:
- ke změně požadovaného využití prodejních prostor na budově
č. p. 75. Ze stávající prodejny konfekce bude prodejna pečiva.
Podmínkou je, že náklady spojené s podmínkami DOSS při změně
uhradí nájemce.
Usnesení zzee 40. zasedání Rady měs
enec, kkonaného
onaného
městt a Bz
Bzenec,
dne 9. 9. 200
20044
Rada měs
ta ber
města
beree na vědomí:
- zprávu ředitelů místních škol o připravenosti školských zařízení
na školní rok 2004 - 2005
- zprávu o čerpání finančních prostředků příspěvkové organizace
VPS Bzenec od 1. 7. do 8. 9. 2004
Rada měs
ta sch
je:
města
schvvalu
aluje:
- zakoupení CD přehrávače na dálkové ovládání a se samostatnými
reproboxy do obřadní síně
- vnitřní směrnici pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
závaznou pro zaměstnance města
Rada měs
ta ukládá:
města
- správě majetku zabezpečit opravu špatně instalovaných oken na
budově pošty v obecních bytech
Usnesení zzee 4411. zasedání Rady měs
enec, kkonaného
onaného
městt a Bz
Bzenec,
dne 23. 9. 200
20044
Rada měs
ta ber
města
beree na vědomí:
- informaci starosty o organizaci voleb do zastupitelstev krajů
a senátu
- stížnost občanů z ul. Na Zahradách na hluk, který jde v ranních
hodinách z provozovny fy Izolmont
- cenovou nabídku na zabezpečení stabilizace propadu hřbitova
- zprávu VPS města Bzenec o činnosti k 20. 9. 2004
Rada měs
ta sch
je:
města
schvvalu
aluje:
- provedení opravy bytu správce zámku
- dokončení památníku města na místním hřbitově
- provedení inventarizace majetku města pro rok 2004 a jednotlivé
inventarizační komise
Rada měs
ta ukládá:
města
- správě majetku prověřit možnost instalace vánoční výzdoby na
sloupy veřejného osvětlení v centru města
- investičnímu odboru prověřit stížnost na hučení v bytech nové
DPS - projednat a vyzvat k nápravě dodavatele stavby
Usnesení zzee 42. zasedání Rady měs
enec, kkonaného
onaného
městt a Bz
Bzenec,
dne 4. 110.
0. 200
20044
Rada měs
ta ber
města
beree na vědomí:
- informaci o celorepublikovém setkání sokolských organizací, které
se bude konat ve Bzenci
- zprávu stavebního úřadu při MÚ Bzenec
- zprávu investičního odboru - investice zrealizované v r. 2004
a návrh investičních akcí v roce 2005
Rada měs
ta sch
je:
města
schvvalu
aluje:
- poskytnutí finančního příspěvku ve výši 10.000 Kč pro ZŠ Bzenec
- školský sportovní klub se zaměřením na volejbal chlapců a dívek
- poskytnutí finančního příspěvku ve výši 10.000 Kč Českému svazu
včelařů, základní organizaci Bzenec na zakoupení motorového
kompresoru. Příspěvek pokryje náklady z 50%.
- zadání nabídek na zpracování projektu na veřejné WC v našem
městě
- přijetí finančních darů na opravu zámku, a to z koncertu SPS
Jaroslav ve výši 2.500 Kč a ze stánkového prodeje zástupců
družebního města Egeln při příležitosti Bzeneckého vinobraní ve
výši 7.216,50 Kč
Rada měs
ta rree vok
města
okuuje:
- usnesení Rady města Bzenec o zvýšení školného v MŠ na
150 Kč/měsíc a 1 dítě. Bude provedeno až po projednání
s Krajským úřadem JmK.
Rada měs
ta ukládá:
města
- p. tajemníkovi zadat zpracování návrhů vlajky města na základě
heraldických požadavků. Návrh bude předložen zastupitelstvu.
- investičnímu odboru požádat o cenovou nabídku na zpracování
projektu veřejného WC ve Bzenci
Usnesení zzee 43. zasedání Rady měs
enec, kkonaného
onaného
městt a Bz
Bzenec,
dne 118.
8. 110.
0. 200
20044
Rada měs
ta ber
města
beree na vědomí:
- informaci starosty o jednání v kyjovské nemocnici, které se týkalo
slučování nemocnice Kyjov a Hodonín
- zprávu o stavu pojištění majetku města Bzenec, kterou vypracoval
finanční odbor
Rada měs
ta sch
je:
města
schvvalu
aluje:
- úpravu rozpočtu města - rozpočtové opatření č. 5
- uspořádání adventního koncertu, který bude zabezpečovat kulturní
komise
Rada měs
ta ukládá:
města
- starostovi, správnímu odboru a správě majetku zabezpečit řešení
problému pohledávek , a to včetně exekuce
- správě majetku zabezpečit opravu propadu vozovky v ulici Tyršova
Usnesení zzee 444.
4. zasedání Rady měs
enec, kkonaného
onaného
městt a Bz
Bzenec,
dne 11.. 1111. 200
20044
Rada měs
ta ber
města
beree na vědomí:
- informaci starosty o instalaci světelných semaforů u ZŠ na
přechodu silnice I/54, a to v I. Q. 2005
- informaci tajemníka o porušování zákona v evidenci čísel
popisných na nemovitostech v k. ú. Bzenec a o nutnosti řešit
havarijní stav nemovitostí č. p. 39 a č. p. 100 (statické narušení)
Rada měs
ta sch
je:
města
schvvalu
aluje:
- udělení výpovědí pro neplatiče v obecních bytech
- pokácení stromů na obecních pozemcích dle návrhu odboru
životního prostředí
Rada měs
ta ukládá:
města
- stavebnímu úřadu, aby zabezpečil u vlastníků nemovitostí
v k. ú. Bzenec viditelné označení jejich nemovitostí popisnými čísly
- správě majetku vydat stanovisko fy k hučení místního rozhlasu
v době jeho neprovozování - stížnosti občanů
- správci kabelové televize, aby dlouhé textové zprávy a informace
ponechal delší dobu na obrazovce a prováděl důslednou aktualizaci
všech vysílaných informací a zpráv
3
DR
OBNÉ POOHLÉDNUTÍ ZA BZENE
CKÝM VINOBRANÍM
DROBNÉ
BZENECKÝM
Dá se říci, že letošní, v pořadí již 12. Bzenecké vinobraní, se ke spokojenosti diváků, pořadatelů a všech zúčastněných aktérů vydařilo.
Nepřísluší mně však, abych jeho celkovou úroveň hodnotil či kritizoval..
Rád bych se ale na tomto místě zmínil o našich hostech z Francie a Německa, kteří se této akce zúčastnili, a to nejen jako hosté a tiší
pozorovatelé, ale i svým aktivním zapojením se do programu. Rada města Bzence pozvala přátele z družebního města Murs-Erigné ve
Francii a Egelnu v Německu, aby se spolu s námi bzeneckých slavností zúčastnili. Od Evropské unie jsme získali na základě předloženého
projektu na podporu družební činnosti finanční krytí nákladů, spojených s pobytem obou skupin.
Smyslem setkání početných skupin občanů obou měst s našimi občany bylo navázat postupné družební vztahy, jak tomu bylo kdysi ze
strany základní školy se školou v německém městě Oschatz, na což si mnozí z nás jistě ještě dobře vzpomínají.
Snahou našeho města je proto využít zkušeností z patnáctileté družební činnosti minulých let, navázat na ně a prostřednictvím našich
občanů a zvláště pak našich dětí zabydlet se společně ve sjednocené Evropě. K tomuto cíli směřovaly i odborné diskuse na úrovni
zástupců všech tří družebních měst, které jsme v průběhu těchto dvou dnů vedli na půdě radnice.
První vlaštovkou, která se u nás již v srpnu tohoto roku objevila, byla týdenní návštěva studentů z Francie v rodinách našich dětí. Ve
spolupráci se Soukromou základní uměleckou školou ve Bzenci a Kiwanis klubem Slovácko z Veselí nad Mor. jsme pro studenty připravili
bohatý poznávací a zábavný program. Tentokrát jsme se zaměřili na studenty, kteří se učí francouzský jazyk. Studenti samozřejmě
využívali i angličtinu a němčinu. Loučení se s přáteli bylo skutečně vřelé. V příštím roce pojedou naši studenti opět na návštěvu ke svým
přátelům do Francie.
Vyvrcholením letošních aktivit byla již zmíněná návštěva přátel z Francie a Německa. I oni se na cestu do Bzence důkladně připravili.
Francouzi s sebou přivezli národopisný soubor, který nám předvedl své pásmo. Ve srovnání s naším folklórem se jednalo o zcela jiné pojetí
lidového tance, písní i hudby. Byl to jistě zajímavý pohled do kulturního dědictví našich přátel z daleké slunné Francie. Mohli jsme
obdivovat nadšení tanečníků i muzikantů, se kterým prezentovali lidové umění své země. Dle slov vedoucího folklórního souboru se na
své vystoupení u nás pečlivě připravovali.
Ani zástupcové družebního města Egelnu se nenechali zahanbit. Členové sdružení „Wasserburg“ svou účastí podpořili krojovaný průvod.
Myslím si, že se dobře včlenili do družiny, doprovázející naše bzenecké panstvo. V dopoledním programu se krátkou ukázkou snažili
přiblížit našim divákům folklór svého kraje. Mezi nejatraktivnější stánky patřil bezpochyby i stánek s občerstvením, který byl plně v režii
našich přátel z Egelnu. Zde jsme měli možnost za vskutku lidové a bezkonkurenční ceny ochutnat německé pivo, německé likéry
a uzeniny. Všechny produkty si přátelé přivezli s sebou z Egelnu - ne s cílem na nich vydělat, ale prostřednictvím nich seznámit milovníky
jídla a pití s produkty svého kraje. Celkový výtěžek této akce ve výši 7.216,50 Kč pak němečtí přátelé slavnostně předali zástupcům radnice
s tím, že obnos má být určen pro částečné krytí výdajů, spojených s opravou bzeneckého zámku.
Oběma souborům pošleme poděkování a videokazetu s nahrávkami Bzeneckého vinobraní, které jsme měli možnost shlédnout v naší
kabelové televizi.
Tím samozřejmě naše snažení neskončí. Již dnes připravujeme výměnný pobyt našich studentů v příštím roce ve Francii. Dále zkoumáme
možnosti obdobného setkání i s mládeží z německého Egelnu. Obě akce by přispěly k poznání země našich přátel, jejich kultury, života
v rodinách a především by prohloubily vztahy mezi lidmi ve sjednocené Evropě.
Mgr
tar
os
ta
Mgr.. Plšek Jenda, mís
místtos
ostar
taros
osta
PODĚK
OVÁNÍ
PODĚKO
Organizátoři XII. Bzeneckého krojovaného vinobraní děkují všem sponzorům:
Decro Bzenec s.r.o., Igristoe s.r.o., R I Okna s.r.o., Paradiso Czech s.r.o., Pika s.r.o. Bzenec, Penzion Balášova pálenice, Elcomt
Systém's, PC-Mobil shop, Syscom, drogerie Čmelík, Pneuservis Polášek, Trevo, Interier Šmach, Autogass Desta Servis, restaurace
Sokolovna, Český rozhlas Brno, Město Bzenec, VOŠ, SOUŠ, SOU a OU Bzenec.
G ALERIE R
ÝNSKÝCH R
YZLINKŮ
RÝNSKÝCH
RYZLINKŮ
Z MIKR
OREGIONU BZENE
CK
O
MIKROREGIONU
BZENECK
CKO
Již potřetí se uskutečnila v rámci Bzenecké pouti specializovaná
výstava rýnských ryzlinků. Jedná se o největší specializovanou výstavu
vín v České republice. Proč byla zvolena tato odrůda je nasnadě Bzenec v minulosti a doufáme, že i v budoucnosti bude vždy spojen
s odrůdou rýnský ryzlink. Všichni známe pojem Bzenecká lipka.
Bohužel již málo z nás mělo možnost poznat krásnou lipovou vůni
a charakteristickou kyselinku typického bzeneckého „rýňáku“.
Proto, abychom měli možnost srovnání různých variací rýnského
ryzlinku, soustřeďuje občanské sdružení „Klub přátel rýnského ryzlinku“
tuto odrůdu ze všech oblastí České republiky. Letos se podařilo
shromáždit 231 vín. Pro srovnání bylo v roce 2003 vystavováno 169
vzorků. Z našeho města se zúčastnilo 57 vín, zahraničí bylo zastoupeno
dvaceti pěti víny. Zejména rakouské ryzlinky naznačily směr dalšího
vývoje rýnského ryzlinku. Tento směr je představován výraznou
charakteristickou vůní a příjemně sladěnou kyselinou, která podporuje
plné tělo. Bodové hodnocení nezávislých hodnotitelů jenom potvrdilo
tento trend, kdy mezi dvaceti nejlepšími víny obsadili rakouští vinaři
jednu pětinu. Je potěšitelné, že ve velké konkurenci se neztratila ani
naše bzenecká vína a zejména jejich pěstitelé - na druhém místě se
umístil pan ing. Josef Kolář a mezi oceněnými vzorky byla vína pěstitelů
pana ing. Jana Bezchleba, pana Oldřicha Kuchaře a pana Petra Ingra.
Pro rok 2005 připravujeme významné rozšíření „Galerie“ o rýnské
ryzlinky z Německa, z oblasti Mosel a zejména Rheingau, kde údajně
v okolí zámku Johannisberg jsou nejlepší „rýňáky“ na světě.
Při náležité podpoře města může vzniknout tradice, která umožní dostat
pojem Bzenec, pojem bzenecký vinař a hlavně bzenecká bílá vína
znovu tam, kde patří a našemu městu přinese ekonomickou prosperitu,
založenou na tradici, znalostech a lásce k vínu.
Za „Klub přátel rýnského ryzlinku“
Ing. Mir
osla
unc
Mirosla
oslavv K
Kunc
Milí spoluobčané!
Chtěl bych Vás seznámit s další činností občanského sdružení
Kyjovské Slovácko v pohybu.V měsíci srpnu získalo toto občanské
sdružení dotaci 400 tisíc Kč, díky níž si mohla pilotně vyzkoušet
tzv. Místní akční skupina pro program Leader+ svoji roli grantové
agentury. Peníze byly určeny na podporu projektů v oblasti
kulturního dědictví, sportu, turistiky, tradic a ochrany přírody.
Výběr projektů byl proveden pomocí hodnotící mřížky, která
zohledňovala jednak kritéria přijatelnosti programu Leader+ , jednak
pravidla stanovená pro výběr projektů v rámci opatření z naší
strategie. Celkově se nakonec rozdělovalo 364 tisíc Kč mezi
18 projektů. Výběrová komise nakonec musela vyřadit projekty „Trh
místních produktů Mikroregionu Nový dvůr“ a „Dětský ráj města
Bzence“, neboť při vyhlášení programu bylo stanoveno, že každý
subjekt obdrží dotaci pouze na jeden projekt. Výběrová komise
navrhla rozdělení dotace v plné požadované výši pro prvních třináct
projektů. Zbytek prostředků byl rozdělen mezi zbývající projekty,
které dostaly nejméně bodů a nejméně odpovídaly programu.
Mezi projekty, které dostaly dotaci, se podařilo prosadit také projekt
města Bzence na úpravu prostor zámeckého sklepa za účelem zřízení
vinotéky pro prezentaci vín místních vinařů. Dotace činí 50 tisíc
Kč. Druhý projekt „Dětský ráj města Bzence“ sice splňoval všechna
kritéria, ale dotaci bohužel nemohl dostat, protože ho opět podalo
město Bzenec. Škoda.
Dále Vás chci seznámit s projektem, který byl také vybrán a který si
myslím může zaujmout hlavně rodiny s dětmi, ale snad i ostatní.
Jde o projekt označený zkratkou KKK. Co se skrývá pod uvedenou
zkratkou Vás možná překvapí. KKK znamená - Kolem po Kolejích
ke Kanálu. Je to unikátní turistický produkt, který vznikl v letošním
4
PR
OJEK
T LE
ON
ARDO
PRO
JEKT
LEON
ONARDO
roce. Jde o využití neprovozované železniční vlečky mezi
Ratíškovicemi a přístavem v Rohatci pro cyklisty jedoucí po trasách
Moravských vinných stezek. Z přístavu v Rohatci se vozilo uhlí
z dolu Tomáš po Baťově kanálu do Zlína. Pro zpestření jízdy budou
moci návštěvníci využívat šlapací drezíny přibližně na trase tři
kilometry, které umožní zavítat i do jinak nepřístupných lokalit.
Tato trasa propojí dvě vinařské stezky a několik dalších turistických
cílů: Vinné sklepy „Žlébky“ s rekreačním areálem Rudník a vinařskou
uličku Slavín. Cyklisté mohou dále pokračovat po cyklostezce
k Baťovu kanálu. Všem bych chtěl tuto turistickou zajímavost
v letních měsících doporučit.
Závěrem chci konstatovat, že 400 tisíc není sice moc peněz, ale
pokud se podaří Kyjovskému Slovácku prosadit se v konkurenci
občanských sdružení celé České republiky, získá dotaci z programu
Leader+ ve výši 6,3 mil. Kč. Peníze by se v rámci obnovy vinařských
tradic mohly použít například na rekonstrukci všech sklepních
prostor pod bzeneckým zámkem, aby se zde v budoucnu mohly
konat prvomájové výstavy vín i ostatní vinařské akce.
Za výkonnou radu občanského sdružení Kyjovské Slovácko
Ve dnech 18. až 27. července probíhalo v Dierhagenu setkání několika
národností z různých zemí Evropy za účelem odstranění jazykových
bariér a vzájemného porozumění. Za naši republiku se tohoto setkání
zúčastnilo sedm studentů Středního odborného učiliště lesnického
Bzenec s doprovodem učitele. Setkání probíhalo v přátelské atmosféře
Účas
tníci se
tkání. FFooto: Z ar
chí
vu šškkoly
Účastníci
setkání.
archí
chívu
oly..
Z MIKR
OREGIONU BZENE
CK
O
MIKROREGIONU
BZENECK
CKO
Mgr
lický
Mgr.. P
Peetr Or
Orlický
u Baltského moře v rekreačním zařízení německého partnera Start
G.m.b.H. za účasti studentů z Finska, Maďarska, Polska, Německa
a České republiky. Hlavním programem bylo poznávání rozdílnosti
kultur jednotlivých regionů daných států.
Naši chlapci prezentovali region jižní Moravy se zaměřením na
mikroregiony Bzenec, Strážnice a na oblast Bílých Karpat. Každá
ze zúčastněných delegací jeden večer představovala ostatním svou
zemi. Při podávání tradičního vepřo-knedlo-zelo a za zpěvu
slováckých písniček, které se velmi líbily, byly promítány videoukázky
přírodních kulturních památek a života našich lidí. Při tom vše
chlapci vysvětlovali v němčině nebo angličtině. Organizátoři pojali
toto setkání také ve sportovním duchu, a proto proběhla spousta
sportovních turnajů. Naši hoši vybojovali medaile za 3. místo
v plážovém volejbalu a vítězství v kopané. Největším vítězstvím ale
bylo prolomení jazykových bariér a navazování nových přátelství
mezi mladými lidmi ze všech států. Výměny adres, telefonů
a e-mailů bylo samozřejmostí. Tuto skutečnost ocenili především
zástupci jednotlivých velvyslanectví, které navštívili během
účastnického zájezdu do Berlína. Dalším nevšedním zážitkem byla
pro naše „suchozemce“ návštěva oceánografického muzea a akvárií
mořských ryb ve Stralsundu. Pevně věříme, že toto zdařilé setkání
nebylo poslední, a proto v rámci programu Socrates již nyní
připravujeme další výměnná setkání a stáže mladých lidí.
Ladisla
Ladislavv Lžičař
učit
el SOUL Bz
enec
učitel
Bzenec
Každý podzim slavíme ve Bzenci „Vinobraní“. Naše Základní
umělecká škola Lubomíra Ligase pozvala při této příležitosti Taneční
Z vys
vysttoupení. FFooto: L. Ligas
Mat
eriál k pr
ení K
o.
Materiál
proojektu KKK. Zapůjčilo sdruž
sdružení
Kyyjo
jovvské Slo
Slovváck
ácko.
VINOBRANÍ
5
VINOBRANÍ
VÁNOCE
konzervatoř z Bratislavy. Po přivítání žáci konzervatoře vystoupili
na podiu na náměstí s goralskými lidovými tanci. My jsme
vystupovali s naší cimbálovou muzikou pod vedením Martina
Tesaříka a s vystoupením tanečního oddělení, se stepem pod vedením
Ivety Bednaříkové a Michaely Chmelařové. Vystoupení se žákům
vydařilo a stepařky byly rády, že mohly předvést, co se naučily.
VÁNOCE VE 23 JJAZY
AZY
CÍCH
AZYCÍCH
Taneční konzervatoř z Bratislavy je jedna ze škol, která je součástí
mezinárodního projektu SOCRATES. Tato návštěva byla zároveň
přípravnou schůzkou pro další akci tohoto projektu, která má
proběhnout v měsíci listopadu v Bratislavě.
Čtyři studenti, p. ředitelka Katarina Zacharová, profesoři tance Juraj
a Jana se zúčastnili slavnostního krojovaného průvodu. Poté jsme
jim představili Bzenec z výšky, a to výhledem ze Starého hradu.
Počasí nám přálo, „Vinobraní“ se mimořádně vydařilo. Všichni
odjížděli domů spokojeni.
Za ZUŠ Ive
ta Bednař
ík
Iveta
Bednařík
íkoová
BZENE
CKÁ ŠK
OLA
BZENECKÁ
ŠKOLA
Do základní školy ve Bzenci nastoupilo začátkem září 490 žáků. Byli
rozděleni do 21 tříd. Průměr 23,3 žáků na třídu odpovídá současným
trendům ve školství s návazností na celostátní či krajský normativ
financování. MŠ jsou v současné době plně obsazeny. Do těchto
předškolních zařízení je přihlášeno a také je navštěvuje 125 dětí (MŠ
I. - 75, MŠ II. Kolonie - 25, MŠ III. ul. B. Němcové - 25).
Na škole a v MŠ působí:
39 pedagogických pracovníků
14 pracovnic školních jídelen
18 provozních zaměstnanců
celkem 71 osob na různě dlouhé úvazky
Dnes již můžeme říci, že vyučování v nových prostorách bývalého
zdravotního střediska v kasárnách bude zahájeno v 2. pololetí
školního roku, tedy počátkem února. Kromě dvou kmenových tříd
přesunutých z MŠ I. zde bude školní dílna a prostory pro zájmovou
činnost - např. keramická dílna.
Žáci se postupně zapojují do vědomostních soutěží, ve sportovních
soutěžích se žáci a žačky, jako členové ŠSK (školní sportovní klub)
přihlásili do regionální soutěže žaček Zlínského kraje, do okresní
soutěže žáků v okrese Uherské Hradiště, dlouhodobé soutěže žaček
v okrese Hodonín.
Co máme bezprostředně před námi? Kromě již tradičního „zpívání
u stromečku“ na náměstí připravujeme Vánoční akademii dne
7. prosince.
Zápis dětí do 1. tříd proběhne na ZŠ ve dnech 18. a 19. 1. 2005.
V mateřských školách proběhne rovněž ve 2. polovině ledna.
O přesném datu budete včas informováni.
V příštím čísle bychom Vás rádi seznámili se změnami ve školství,
které přinesl nový školský zákon č. 561/2004 Sb., vstupující v platnost
1.1. 2005.
Nepovinné předměty a zájmové útvary ve školním roce 2004/2005
Nepovinné předměty zájmové útvary
Němčina
Angličtina
Náboženství
Logopedie I
Sborový zpěv
Logopedie II
Logopedie III
Sportovní hry dívky
Sportovní hry chlapci
Cvičení z ČJ
Výtvarný kroužek I
Plavání II
Marijánek III
Dyslektický kroužek I
Dyslektický kroužek II
Cvičení z ČJ
Cvičení z matematiky
Informatika I
Informatika III
Němčina
Plavání I
Marijánek I-II
Mažoretky
Míčové hry
Dyslektický kroužek
Kroužek dov. rukou
Zdravot. kroužek
Informatika II
Angličtina I-II
Volejbal I-IV
Mgr
Mgr.. Milosla
Miloslavv Janík
Ředit
el ZŠ
Ředitel
Anglicky:
Arabsky:
Dánsky:
Esperanto:
Finsky:
Francouzsky:
Hebrejsky:
Holandsky:
Chorvatsky:
Indonésky:
Italsky:
Japonsky:
Maďarsky:
Německy:
Norsky:
Polsky:
Portugalsky:
Rumunsky:
Rusky:
Řecky:
Španělsky:
Švédsky:
Turecky:
Christmas
id al-milad
jul
Kristnasko
joulu
Noel
chagamolad hanotsri
Kerstmis
Bozic
Hari Natal
Natale
kurisumasu [krismas]
karácsony
Weihnachten
jul
Boze Narodzenie
natal
Graciun
raždestvó
Christouyenna
Navidad
jul
Noel
ST
AR
OČESKÉ V
ÁNOCE
STAR
AROČESKÉ
VÁNOCE
Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec
jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí
Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak
musely koupit.
Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce
a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke
společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před
Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek.
V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě
upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé
mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal
v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil
se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla
bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím,
co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých
krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního
hávu. Jinde se stavěly betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer
uviděli „zlaté prasátko“. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji
vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první
hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu
prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba,
vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co
přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu
s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice
spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu
odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si
podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky
pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba
pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář
odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole
objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani
trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil
zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky,
sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do
barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky
a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer,
dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.
Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý
zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození
Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky
anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu
se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna.
O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo
a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se
6
VÁNOCE
olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově
děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa.
Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se
scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima,
sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce.
Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně všichni
přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí
Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom
jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli
do nového roku.
zdr
ánoc, V
ino
zdrooj: Malá encyklopedie V
Vánoc,
V.. V
Vaavř
vřino
inovvá
VÁNOCE VE SSVĚTĚ
VĚTĚ - JINÝ KRA
J,
KRAJ,
JINÝ MRA
V
MRAV
Aus
tr
álie, Br
azílie, Bulhar
ustr
trálie,
Brazílie,
Bulharssko, Dáns
Dánskko, Fins
Finskko, FFrrancie,
Gr
óns
eňa, Maď
ar
xik
o, Německ
o, N
or
Gróns
ónskko, Itálie, K
Keňa,
Maďar
arssko, Me
Mexik
xiko,
Německo,
Nor
orssko,
Pols
ous
umuns
us
jené sstát
tát
umunskko, R
Rus
uskko, Spo
Spojené
tátyy,
olskko, Rak
Rakous
ouskko, R
Rumuns
Španěls
éds
elká Británie
Španělskko, Šv
Švéds
édskko, Švýcar
Švýcarssko, V
Velká
AUS
TRÁLIE
AUSTRÁLIE
V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím
rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto
a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží
oceánu s celou rodinou. Vánoční stromečky mají buď umělé nebo
zasazené v květináči. Vánoční hostina má většinou formu pikniku
pod otevřeným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se
ovocné šťávy, australské pivo a australské víno. K jídlu se podávají
studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty
a přeslazené dorty a zákusky. Nesmí chybět meloun. A kdo si chce
jídelníčkem připomenout historii své země jako jedné z bývalých
britských kolonií, dá si o štědrovečerní večeři jako dezert teplý
švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem.
O vánočních svátcích s oblibou navštěvují své příbuzné, přátele
a známé a vůbec jim nevadí, když musejí jet na návštěvu několik set
mil. Australané milují vánoční gratulace a pohlednice snad nejvíce
za všech národů a posílají jich neuvěřitelné množství. Dokonce
mezi sebou soutěží, kdo se může pochlubit větším počtem
obdržených vánočních blahopřání! Aby si je každý mohl dobře
prohlédnout a případně i přepočítat, připínají je umělohmotnými
kolíčky na pestrobarevné šňůry, zavěšené nedaleko jídelního stolu,
nebo vkusně naaranžované v oknech.
BRAZÍLIE
Vánoční oslavy jsou pro ně velmi důležitými svátky. Nádherné pláže
neznají zimu ani sníh. V páté nejlidnatější zemi světa žijí vedle sebe
potomci Portugalců, Italů, Němců a Španělů, mulati, mestici, černoši,
Japonci a Indiáni. Ve vánočních oslavách se zrcadlí nebývalá
národnostní různorodost. Protože se ale všichni považují především
za Brazilce, mají Vánoce i spoustu společných rysů. Všichni se radují,
přejí si vše nejlepší k Narození Páně a zdobí stromečky spoustou
nejbarevnějších vánočních ozdob. Téměř všechny vánoční stromky
jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší.
Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí
a chutí utrácet. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních
svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem.
O štědrovečerní večeři si Brazilci pochutnávají na pečeném krocanu,
ovoci, mořských rybách a sladkých zákuscích. Zpestření do
tradičního pojetí Vánoc vnáší vyznavači candomblé, náboženství,
které kdysi do Brazílie přivezli otroci z Nigérie a Beninu. Víra černých
otroků prorostla katolickým náboženstvím, a tak se v daleké
jihoamerické zemi radují nejen z bílého Ježíška, ale i z boha plodnosti
a sklizně Oxalá s černou tváří, kterého doprovází Lemanjá, bohyně
moře.
BULHARSK
O
BULHARSKO
V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak
si milovníci Vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát 24. prosince a 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí
o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává děda Koleda.
Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka,
fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují
Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků.
Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava
rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající
chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený syn Boží, malý
Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou
pokrývku a na takto připravený „stůl“ rozloží mísy s jídlem. Nejstarší
člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít.
DÁNSK
O
DÁNSKO
Počátkem vánočních svátků se objevují adventní věnce. Čtyři hořící
svíčky si vykládají Dánové jako symboly čtyř období lidského života
- dětství, mládí, dospělosti a stáří. Vánoce jsou v Dánsku ale spojeny
především s dárky a nikdy se na nich nešetřilo. Připravují se
s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy
velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro
obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím
větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. Dárky rozdává
vánoční posel a balí je alespoň do dvaceti vrstev vánočního papíru
a krabic. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost
nebo charakterovou vadu. Drobné dárky a cukroví se věší na větve
vánočního stromečku, který nechybí v žádné domácnosti.
Nejoblíbenější je smrček. V posledních letech si získal na oblibě
také zvyk kupovat malé jehličnánky v květináčích, o Vánocích je
ozdobit a na jaře slavnostně zasadit ve volné přírodě, v lese nebo na
speciálně vyhrazeném místě v městském parku.
Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně
s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká
rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb, a jako dezert
sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji
najít, dostane speciální dárek Julemand. Vánoční specialitou Dánska
jsou tzv. vánoční talíře - ručně malované.
FINSK
O
FINSKO
Dárky roznáší dárky veliký Ukko, pomáhají mu pidimužíci, kteří
prý zlobivé děti odnášejí do svého ledového království.
FRANCIE
Dárky dětem ukládá na krb nebo ke kamnům dobrý vánoční duch
pére Noël. Je ze všech Ježíšků a Santa Clausů nejmladší. Od Santa
Clause se liší vlastně jenom jménem. 25.12. ke slavnostnímu stolu,
na kterém nechybí ústřice, šneci, žabí stehýnka, krocan plněný
kaštanovou nádivkou a drahé ovoce, zvou do svých domácností
bezdomovce, chudé, sirotky, vězně, … Tři králové jsou svátkem dětí
a maminky jim v tento den upečou dort ozdobený papírovou
figurkou, ve které je zapečená malá figurka. Kdo ji najde, je králem
hry.
GR
ÓNSK
O
GRÓNSK
ÓNSKO
Tady bydlí Děda Mráz a píší mu sem děti z celého světa. Žije
v podzemní jeskyni uprostřed věčného ledu.
IT
ÁLIE
ITÁLIE
Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou
s přáteli. Také italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční
ráno. Ve srovnání s našimi, jsou italské Vánoce velmi odbyté: vždyť
tu ani nepečou cukroví. Jenom ta půlnoční mše je stejná. Pod
vánočním stromkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky.
KEŇA
Vánoce jsou zde svátky hlavně pro turisty - v zemi je pouze 12 %
křesťanů. Štědrý den slaví v hotelích po německo-britském způsobu,
zatímco místní muslimové přihlížejí. Bouřlivější bývá Silvestr, kdy
se i řada „domorodců“ napije něčeho ostřejšího.
MAĎARSK
O
MAĎARSKO
Dárečky si rozdávají před Štědrou večeří.
MEXIK
O
MEXIKO
Oslavují Vánoce pro ně typicky - hlučně a vesele. Stromeček nemají.
Sladkosti dávají do velkého hliněného džbánu na vodu - Pinty,
který visí ze stropu a je ozdobený peřím. Děti se po něm natahují
a tlučou dřevěnými hůlkami tak dlouho, dokud jim nespadne
a sladkosti a dárky se nevysypou.
NĚME
CK
O
NĚMECK
CKO
Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a k přemisťování používá osedlaný
divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti a trestal nevěrné
ženy. 1. 12. děti dostávají sladké adventní kalendáře a až do Vánoc
otvírají po jednom okénku se sladkým překvapením. Vánočním
stromečkem je jedlička.
7
VÁNOCE
NORSK
O
NORSKO
Otec Vánoc schovává dárky do dřeváků a bývá doprovázen vánoční
kozou. Pro tu by měly děti připravit do botiček nějakou lahůdku nevymlácenou ovesnou slámu.
POLSK
O
POLSKO
Na štědrovečerním stole nesmí chybět polévky jako boršč, zelňačka,
houbová nebo rybí a samozřejmě štědrovečerní ryba - sleď nebo
jeseter.
RAK
OUSK
O
RAKOUSK
OUSKO
Na Vánoce se připravují několik týdnů dopředu. Tak jako my, tak
i Rakušané si vyrábějí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami
- zelenou, ta je barvou naděje a fialovou - barvou minulosti. Na
Štědrý večer přichází Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Dárečky
nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické, vlastnoručně vyrobené.
Všechny dárečky balí otec - hlava rodiny.
RUMUNSK
O
RUMUNSKO
Svatý muž klade dárky vedle jesliček nebo pod postel.
RUSK
O
RUSKO
Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné
Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny
s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918
však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich
slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá
saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka
v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.
SPO
JENÉ SST
TÁT Y
SPOJENÉ
Vánoce tu jsou největším svátkem roku, přestože se slaví pouze
jeden den - 25. prosince. Proto tento den musí být opravdu dnem
D. Všude miliony světýlek, jak venku, tak doma, velkolepá vánoční
výzdoba, oblékají si trička s vánočními motivy, ohromné stromky,
mnoho dárků, které nosí Santa Claus, čím více, tím lépe, ohromná
hostina s krocanem s kaštanovou nádivkou.
ŠP
ANĚLSK
O
ŠPANĚLSK
ANĚLSKO
Vánoce ve Španělsku jsou svátkem rodiny. Dávají si dárečky, pije se
šampaňské, jí se marcipán. Děti se však většinou obdarovávají až na
den Tří králů. Mikuláš zde dětem nosí dárečky do dřeváků.
ŠVÉDSK
O
ŠVÉDSKO
Ježíšek na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy zdobené
červenou stuhou.
ŠVÝC
ARSK
O
ŠVÝCARSK
ARSKO
Mají tajemného „Monsieura Chalandé.“ Tohoto obrovského panáka
plného dárků nacházejí děti za dveřmi pokoje.
VELKÁ BRIT
ÁNIE
BRITÁNIE
Vánoční svátky už začínají vlastně na Mikuláše, tedy 6. prosince.
Vrcholem je 25. prosinec - den, kdy děti po probuzení nacházejí
v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak
sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem - podivnou
směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu... A samozřejmě
ještě švestek. Podává se flambovaný koňakem.
Vybr
áno z int
er
ne
tr
ánek
ybráno
inter
erne
nettových sstr
tránek
VÁNOCE JINDE
Co ke štědrovečerní hostině, když nechceme jíst kapra? Co vlastně
mají na stole národy, které slaví svátky ve stejnou dobu jako my?
Na čem si pochutnávají od Štědrého dne do Nového roku?
NĚME
CK
O A RAK
OUSK
O
NĚMECK
CKO
RAKOUSK
OUSKO
Většina Němců má na Štědrý večer husu. Namíchají správnou směs
z hříbků, rozinek, slaniny, mletých ořechů, pórku, šalotky a bílého
vína. Potom se husa touto nádivkou naplní a upeče v troubě. Podává
se s dušeným červeným zelím. Zmodernizovaná verze počítá jen
s husími prsíčky. Opečená se podávají s bílým zelím, dušeným
v sektu. Němečtí kuchaři dusí krůtí maso na libečku nebo kerblíku
a podávají je se smetanovou omáčkou. Když už má být na stole
ryba, pak je to většinou lososový pstruh pečený v troubě na rajčatech,
pórku a bílém víně. V Německu i Rakousku je ovšem velmi oblíbené
vánoční cukroví (především z mandlového těsta). Německé vánočce
se říká Stolle.
IT
ÁLIE A ŠP
ANĚLSK
O
ITÁLIE
ŠPANĚLSK
ANĚLSKO
Italové zpravidla jedí na Štědrý večer vařenou rybu, nejčastěji tresku,
platýze nebo štiku. Pečou i krocany a krůty a nadívají je buď
kaštanovou nebo mandlovou nádivkou. Nejprve ovšem prošpikují
stehna i prsa slaninou.
Španělé milují „escaldums“, dušené krůtí maso s rajčaty, česnekem,
bílým vínem a mandlemi. Oblíbeným italským svátečním jídlem
jsou také těstoviny s mořskými plody a různé lehké polévky.
V poslední době jsou sváteční polévky velmi populární, například
kuřecí vývar s taštičkami plněnými sýrem. V Itálii a Španělsku se
dnes už se sladkostmi šetří - jsou podávány v lehčí formě, například
jahody se jen lehce pocukrují a servírují se polité sektem nebo
šampaňským. Španělé milují sušené švestky, které vypeckují a obalí
sušenou šunkou „Serrano“. Potom je spíchnou párátkem a osmaží
zprudka na olivovém oleji.
MAĎARSK
O
MAĎARSKO
Typickým znakem maďarských Vánoc jsou stromečky ověšené
bonbóny, které se balí do barevného staniolu a říká se jim
„szaloncukor“. K večeři se obvykle podává polévka z bílého vína
„borleves“ a smažený řízek z kapra, podobně jako u nás. V některých
rodinách mají však raději krůtí prsa na slanině s jablečnou omáčkou.
Zajímavým dezertem jsou makové knedlíčky s medem.
FRANCIE
Na štědrovečerním stole nesmí chybět „boudin noir“ neboli černé
jelítko. Normanďané ho krájejí na kolečka a smaží na sádle nebo
po obou stranách spolu s plátky jablek. Jako postní jídlo se uplatňují
hlemýždi, ovšem připravovaní tradičně po burgundsku. Ve Francii
si během svátků můžete dát také žabí stehýnka. V Provence najdete
téměř všude artyčoky upravované na mnoho způsobů. Velkou
módou jsou lehké dýňové polévky (někdy obohacené masem
z krevet). A nesmíme zapomenout na sýry. Jejich velký výběr má
být na míse po celou dobu svátečního hodování. Vyzkoušejte
zajímavý recept na dezert : pěkné tvrdé hrušky ponořte do vařícího
červeného vína a asi minutu je nechejte. Dostanou vynikající chuť,
skvěle se k nim hodí modrý sýr, například rokfór.
VELKÁ BRIT
ÁNIE
BRITÁNIE
O Vánocích se Angličané těší na Christmas pudding, což Čechům
moc nechutná. Jde totiž o něco jako ledvinkový guláš vařený
v obalu z těsta. Pokrm má zvláštní nasládlou chuť (obsahuje také
rozinky, někdy i kandované třešně a dokonce i rum nebo brandy)
a podává se s tmavým pivem. Jí se rovněž krocan. Angličtí kuchaři
ho dusí nejčastěji se slaninou, bílým vínem a kořenovou zeleninou.
Dělají se také karbanátky z mletého krůtího masa a slaniny.
NIZ
OZEMSK
O A BEL
GIE
NIZO
ZEMSKO
BELGIE
Holanďané slaví Štědrý den až 25. prosince a k obědu mají nejčastěji
krocana nebo krůtu, což je zřejmě následek amerického vlivu. Jako
příloha se podávají zapečené brambory nebo zeleninové saláty, často
také brusinková marmeláda. Vánoční specialitou je rovněž štola,
podobná té německé. Někdy se (zvláště v Belgii) na stole objevuje
také cibulový koláč. Na plech se rozprostře těsto podobné
pizzovému. Na ně se položí směs slaniny, cibule, olivového oleje
a strouhaného sýra. Vše se zapeče v troubě a podává nakrájené na
malé čtverečky.
SKANDINÁVIE
Tady se vánoční stůl málokdy obejde bez ryb. Obvykle se jí losos,
úhoř nebo treska. Ryby se nejčastěji pečou nebo se dusí v páře.
V Dánsku mají zajímavou specialitu : večeře končí sladkou rýžovou
kaší posypanou skořicí. V kaši jsou madle. Kdo jich najde ve své
porci nejvíc, tomu bude přát štěstí po celý rok. V Dánsku se podává
také pečená husa nebo kachna, někdy dokonce vepřová pečeně
s dušeným červeným zelím. V poslední době je skandinávským
hitem obyčejná vařená šunka, ovšem v nejvyšší kvalitě. Podává se
s čerstvou zeleninou, například s ředkvičkami.
AMERIKA
Téměř všichni Američané jedí o svátcích krocana, o kterém se traduje,
že má sedm druhů masa. Krocan má přezdívku „dárek nového
světa světu starému“. Nejoblíbenější je pečený s nádivkou. V Karibiku
pečou krocaní prsa na zelenině a ostrém koření včetně směsi kari.
V oblibě je tam i něco jako naše "šunkofleky", jen se místo šunky
používá krůtí maso. V Brazílii najdete na svátečním stole pečeného
krocana, ovoce a pečené ryby.
AUS
TRÁLIE
AUSTRÁLIE
V Austrálii se dodnes těší největší oblibě staré britské recepty. Stejně
jako v Británii se tam o Vánocích jí krocan. Nejčastější recept se
8
VÁNOCE
neobejde bez nádivky z kaštanů a jablek. Přílohou bývají pečené
brambory a kousky dýně. Oblíbená je v Austrálii také polévka
z krůtího masa. Protože je o svátcích většinou horko, pojídají
Australané rádi chlazené ovoce, ovocné a zeleninové saláty a mísy
se studeným masem, obvykle drůbežím.
RUSK
O A POLSK
O
RUSKO
POLSKO
Ruské vánoce jsou poněkud posunuté, ale sváteční hostiny mají
tradici a nelze si bez nich představit rodinné oslavy. Jídlo se liší
podle krajů. Hodně často se podává vepřová pečeně nebo klobásky.
Oblíbenou přílohou je kuťja, směs vařeného obilí, medu a rozinek.
Obvykle se k této, na pohled překvapivé, kombinaci podává kysané
zelí. Jídlo se zapíjí kvasem.
Poláci milují polévky, hlavně ty husté „zimní“, v nichž nesmí chybět
houby. Jí se také polská obdoba boršče, tzv. „baršč“.
VÁNOČKA
Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní
doby. První zmínka o vánočce je z 16. století a za dlouhá léta prošla
drobnými proměnami. V minulosti byla pojmenována jako húska
nebo calta a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími
pojmenováními - pletenice, pletanka, štědrovice, štědrovečernice,
štricka, štrucla, žemle, ceplík. Dříve vánočku mohli péct pouze
cechovní řemeslníci - pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct
doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář,
aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na závěr
štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru dávali
po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly.
Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché, a proto se při přípravě
těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky, které měly
vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře
a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do
výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení
našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok.
Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.
Vánočka je dodnes nezbytnou a nepostradatelnou součástí vánočních
svátků, ať pečená doma nebo koupená v obchodě. I dnes jsou
zruční jedinci, kteří dovedou spodní pletenec zhotovit ze sedmi
pramenů (nejčastěji se plete ze čtyř), anebo upletou celou vánočku
najednou ze šesti pramenů.
Ingr
edience: 3 hrnky polohrubé mouky, 9 lžic cukru, 1/8 másla,
Ingredience:
1 polévková lžíce droždí, 1/2 hrnku mléka, 1 žloutek, špetka soli,
vanilkový cukr, citrónová kůra,muškátový oříšek, badyán, 3 lžíce
rozinek, 3 lžíce mandlí, vajíčko na potření
Pos
tup: Do vlažného mléka rozdrobíme droždí, přisypeme 1 lžíci
ostup:
cukru, zaprášíme hladkou moukou a necháme v teple vykynout.
Do mísy nasypeme mouku, 8 lžic cukru, vanilkový cukr, špetku
soli, citrónovou kůru, nastrouhaný muškátový oříšek, žloutek,
nastrouhaný badyán, přilijeme vykynutý kvásek a prohněteme.
Nakonec přidáme vychladlé rozehřáté máslo a vše zpracujeme. Když
se těsto nelepí ke stěnám mísy, přisypeme omyté rozinky, oloupané
krájené mandle a těsto ještě prohněteme. Utvoříme v míse hladký
bochánek, poprášíme jej moukou a necháme přikrytý kynout na
teplém místě (při větším množství těsta i přes noc).
Vykynuté těsto rozdělíme na vále na 9 dílů a upleteme vánočku.
První vrstvu pleteme ze čtyř pramenů, druhou ze tří a třetí vrstvu
ze dvou pramenů. Pergamenový papír potřený tukem položíme na
plech a na něj postupně vrstvíme prameny vánočky. Chvíli necháme
na plechu dokynout. Před vložením do trouby ještě potřeme
rozšlehaným vajíčkem a posypeme nasekanými mandlemi. Nakonec
vánočku propíchneme u obou krajů i uprostřed špejlemi, aby se
vrstvy těsta při pečení nezbortily. Pečeme zvolna asi 45 minut.
ZVYKY
LITÍ OL
OVA
OLO
Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až
k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, kovový lavor a pod.
a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek
velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu
(komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho
čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.
KRÁJENÍ JJABLKA
ABLKA
Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko napříč. Obě poloviny
se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry.
Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za
rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo
z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není
třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od
štědrovečerní večeře se nevstává!
POUŠTĚNÍ L
ODIČEK
LODIČEK
Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpůlí
se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek
se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční
svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě.
Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý
a šťastný život. Jiné vysvětlení zaslala paní Hana Bělecká. Každý si
udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její
majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu
nádoby, vydá se do světa.
Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích.
Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se
a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je
s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými.
Pozor, jsou ale nebezpečné. Nebezpečí požáru je poměrně značné,
zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také
třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou.
Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této
svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající
vosk.
PŮS
T
PŮST
Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které
se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.
STÍNY
Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu,
ten do roka zemře.
STŘEVÍC
Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke
dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se
a odejdou.
ŠUPINY
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin,
které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
PE
ČENÍ VIZ
OVICKÉHO PE
ČIV
A
PEČENÍ
VIZO
PEČIV
ČIVA
Vánoční svícny, ozdoby na stromek, drobné dárky pro přátele, různé
figurky.
U ŠTĚDR
OVE
ČERNÍ VE
ČEŘE
ŠTĚDRO
VEČERNÍ
VEČEŘE
- chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta
- pod talíř se schová zlatý penízek
- šupinky z kapra pro štěstí, aby se nás držely penízky
- od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na
dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře
PO
VĚR
Y
POVĚR
VĚRY
CO PŘINÁŠÍ SMŮL
U?
SMŮLU?
- před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo
zničily
- na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal
- na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu
- na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak
by to mohlo znamenat rozchod
CO PŘINÁŠÍ ŠTĚS
TÍ?
ŠTĚSTÍ?
- když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci
- čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají
kouzelnou moc
Štědr
Štědrýý den v pondělí
Štědr
er
Štědrýý den v út
úter
erýý
Bo
ží hod vvee čtvr
Boží
čtvrttek
Bo
ží hod v pát
ek
Boží
pátek
dobrá úroda, hodně medu
bude hodně vína a obilí
podařilo se výhodně prodat dobytek
bude horké léto a krásný podzim
9
OCHRAN
A PŘED PR
OPUŠTĚNÍM ZE ZAMĚS
TNÁNÍ
OCHRANA
PROPUŠTĚNÍM
ZAMĚSTNÁNÍ
Pokud máte zato, že vás zaměstnavatel poškozuje, šikanuje nebo vám vyhrožuje propuštěním z práce, nebojte se proti tomu bránit. Jako
se zaměstnavatel chrání svými právními zástupci, tak i vy máte právo na ochranu a je zcela na vás, jaký druh si vyberete, s jakými službami
a výhodami a nikdo nemá právo vám upírat možnost volby. Jedna z možností ochrany je členství v Odborovém svazu ve vztahu k profesi,
kterou vykonáváte. Například pracovníci v lesnictví, dřevařském a nábytkářském průmyslu, pracovníci ve vodním hospodářství se sdružují
a stávají členy Odborového svazu dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR (OS DLV).
Pokud nebudeme umět uplatnit svá práva, budeme se bát je využít, je zde předpoklad, že se k nám zaměstnavatelé budou chovat ještě hůř.
Odborový svaz vám může pomoci, neboť pomoc svým členům a obhajoba jejich práv je jeho hlavní náplní práce a též vytváření
vyvážených vztahů v pracovněprávní oblasti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a přispívá tímto k aktivní účasti zaměstnanců na dění
ve firmě a zvyšuje prestiž firmy v obecním povědomí, její solidnost v mezinárodním vztahu.
Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, pod jejímž vlivem bylo v České republice vytvořeno Národní kontaktní místo při Ministerstvu
financí, se zabývá porušováním odborových práv v nadnárodních společnostech, působících v České republice. Zde je možné podat
podněty - osobně, nebo přes OS. Je důležité vědět, na koho je možné se spolehnout, na koho se obrátit, kdo je schopný postavit se za jeho
práva. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) prostřednictvím tohoto centra řešila již několik případů, kdy nadnárodní
společnosti bránily vzniku odborové organizace a podařilo se jí situaci v těchto firmách zlepšit. Z toho plyne následující zjištění: jedinec
není nikdy dost chytrý ani dost silný, aby se obhájil sám a v tomto směru je členství v odborech jakousi obdobou klasického pojištění pokud se to dá takto přirovnat. Domnívám se, že je nutné se zamyslet nad vlastními možnostmi a svou budoucností.
O dění v OS a vašich možnostech se více dovíte na webových stránkách osdlv.cmkos.cz Pokud máte nějaký dotaz, bude vám zodpovězen
na tel.: čísle 542 211 234, napsat můžete na e-mail [email protected].
ÚS
TŘEDNÍ K
ONTR
OLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚS
TAV ZEMĚDĚLSKÝ BRNO
ÚSTŘEDNÍ
KONTR
ONTROLNÍ
ÚST
Odbor tr
ultur
trvvalých kkultur
671 81 Znojmo - Oblekovice, tel.: 515 248 909, 515 224 0 23
Povinnosti podle nového zákona o vinohradnictví a vinařství
č. 321/2004 Sb.
ohlášení o ssklizni
klizni k 30.
0. pr
osince na ÚKZÚZ
- Pr
Prohlášení
30.111. odeslat do 110.
prosince
- př
íloha č. 20 vyhláš
ky č. 323/200
příloha
vyhlášky
323/20044 Sb.
Je povinen podávat každý, který část nebo celou svoji sklizeň prodává
výrobci vína, přitom podá hlášení o celé sklizni, za členy vinařského
družstva podává hlášení družstvo. Hlášení o sklizni nepodává ten,
kdo zpracovává celou sklizeň na víno.
ohlášení o pr
oduk
ci k 30.
0.pr
osince na
- Pr
Prohlášení
produk
odukci
30.111. odeslat do 110.pr
0.prosince
ÚKZÚZ - př
íloha č. 2211 vyhláš
ky č. 323/200
příloha
vyhlášky
323/20044 Sb.
Je povinen podávat každý vinař, který svoje víno uvádí do oběhu
nebo vyrobí nad 10 hektolitrů vína za rok pro vlastní potřebu.
Hlášení nepodávají výrobci pro vlastní potřebu do 10 hektolitrů za
rok.
ohlášení o zásobách k 3311.7
0. zář
- Pr
Prohlášení
.7.. odeslat do 110.
záříí na ÚKZÚZ
- př
íloha č. 22 vyhláš
ky č. 323/200
příloha
vyhlášky
323/20044 Sb.
Je povinen podávat každý vinař, který uvádí víno do oběhu. Hlášení
nemusí podávat koneční spotřebitelé a maloobchodníci (prodávají
přímo spotřebiteli do 1000 hl za rok).
ení vinice - př
íloha č. 1188 vyhláš
ky č. 323/200
- Kluč
Klučení
příloha
vyhlášky
323/20044 Sb.
Pokud pěstitel chce klučit, vinici musí mít písemný souhlas vlastníka
pozemku s tímto klučením, pokud je pozemek větší a vlastníků je
více, pak je nutný souhlas všech vlastníků.Oznámení o klučení se
posílá na ÚKZÚZ. Na vyklučení vinice bez souhlasu vlastníka se
vztahuje sankce.
kání pr
áv
ovnou výsadbu
- Zís
Získání
práv
ávaa na opět
opěto
Vyklučením vinice nevzniká pěstiteli automaticky právo na
opětovnou výsadbu. Pro udělení práva na opětovnou výsadbu je
vyžadován písemný souhlas vlastníků pozemků s převodem tohoto
práva na výsadbu na pěstitele. Pěstitelé by se měli dohodnout
s vlastníky pozemků na klučení a na převodu práva na výsadbu
zároveň. Souhlas s vyklučením a souhlas s přidělením práva na
opětovnou výsadbu od vlastníků pošle pěstitel zároveň se žádostí
o udělení práva na opětovnou výsadbu (příloha č. 3 k vyhlášce
323/2004 Sb.) a oznámením o provedení změny ve vinici - klučení
(příloha č. 18 vyhlášky č. 3232004 Sb.). I pěstitelé, kteří mají
zaregistrovanou vyklučenou plochu před účinností tohoto zákona,
získají právo na opětovnou výsadbu výše popsaným způsobem.
Do 90 dnů ÚKZÚZ rozhodne o udělení/neudělení práva na
opětovnou výsadbu na požadovanou výměru.
áv
ovnou výsadbu - př
íloha č. 4 vyhláš
ky
- Př
Přeevod pr
práv
ávaa na opět
opěto
příloha
vyhlášky
č. 323/200
323/20044 Sb.
Právo na opětovnou výsadbu má platnost 8 let od roku klučení a je
převoditelné mezi subjekty v rámci vinařské oblasti (Morava, Čechy).
íloha č. 1188 vyhláš
ky č. 323/200
- Hlášení změn vvee vinici - př
příloha
vyhlášky
323/20044 Sb.
Pěstitel je povinen oznámit každou změnu ve vinici - klučení, změna
odrůd, změna parcelních čísel po pozemkové úpravě aj. na Registr
vinic ÚKZÚZ Oblekovice.
tit
ele - př
íloha č. 1199 vyhláš
ky č. 323/200
- Oznámení změn
změnyy pěs
pěstit
titele
příloha
vyhlášky
323/20044 Sb.
Oznámení se zasílá na Registr ÚKZÚZ Oblekovice. Při změně
pěstitele je vyžadován souhlas vlastníka pozemku i původního
pěstitele.
edběžná opět
ovná výsadba
- Př
Předběžná
opěto
Pěstitel může vysázet novou vinici, pokud se zaváže, že do 3 let
vyklučí jinou svoji vinici nebo získá právo opětovné výsadby
o odpovídající výměře od někoho jiného. Přesné podmínky
předběžné opětovné výsadby určí Mze ČR.
- Výsadba no
novvé vinice
Pěstitel může vysázet vinici pro vlastní potřebu, pokud z ní nebude
hrozny ani víno prodávat. Tuto vinici nemusí mít registrovanou.
Novou vinici pro tržní produkci může vysázet pokud na ni získal
právo opětovné výsadby výše popsaným způsobem. Tuto vinici
musí zaregistrovat do 30 dnů po výsadbě na Registru vinic ÚKZÚZ
Oblekovice (příloha č. 18 vyhlášky č. 323/2004 Sb.). Pěstitel je
povinen prokázat vlastnické právo nebo nájemní právo k vinici,
která je uvedena v žádosti.
er
ušení/uk
onč
ení výr
ob
oduktů
- Oznámení o zahájení/př
zahájení/přer
erušení/uk
ušení/ukonč
ončení
výrob
obyy pr
produktů
(př
íloha č.
ky č. 323/200
(příloha
č.117 vyhláš
vyhlášky
323/20044 Sb.)
Oznamuje každý výrobce vína, který svůj produkt uvádí do oběhu.
Je zakázáno z neregistrovaných vinic prodávat jak vinné hrozny tak
i víno. Z těchto vinic může pěstitel spotřebovat jak hrozny tak
i víno pro vlastní spotřebu.
Formuláře jsou k dispozici na www.ukzuz.cz (dále na odbor trvalých
kultur a vyhlášku č.321/2004 Sb.)
Informace k vyhlášce č. 245/2004 Sb. - k restrukturalizaci vinic.
Žádosti o finanční podporu podává žadatel na Agentury SZIF
v termínu 1.- 30. 11. 2004. Je možné požádat na restrukturalizaci
odrůdové skladby, zvýšení počtu keřů, přesun vinice na svah, dále
ochranu proti zvěři a proti ptactvu. Minimální výměra - 20 ar.
Informace k formulářům na: www.szif.cz
ÚKZÚZ Brno
Odbor trvalých kultur
oddělení evidence
671 81 Znojmo - Oblekovice
tel. 515 24 89 09, 515 22 40 23
Fax. 515 26 71 24
Ing. Eva Jetmarová, CSc.
ředitelka odboru TK
ÚKZÚZ Brno
ZPRÁVY Z KNIHO
VNY
KNIHOVNY
Městská knihovna oznamuje svým čtenářům, že posledním
půjčovním dnem v tomto kalendářním roce bude úterý 21. prosince.
Pravidelné půjčování bude zahájeno v pondělí 3. ledna 2005.
Knihovnice městské knihovny přejí všem občanům našeho města
spokojené prožití svátků vánočních a všechno dobré v nastávajícím
roce 2005.
Věr
Věraa Šišák
Šišákoová
vedoucí měs
ts
ké kniho
vn
městs
tské
knihovn
vnyy
10
CEL
OS
TNÍ POHLED N
A ČL
OVĚKA
CELOS
OSTNÍ
NA
ČLO
HOME
OP
ATIE
HOMEOP
OPA
Milí přátelé, známí, spoluobčané!
Ráda bych vám touto cestou poodkryla tajemství a kouzlo homeopatie.
Úvodem Vám věnuji dárek:
Naslouchej
Když tě poprosím, abys mi naslouchal
a Ty mi začneš dobře radit,
pak jsi neudělal to, o co jsem Tě požádal.
Když Tě poprosím, abys mi naslouchal
a Ty mi začneš vysvětlovat, proč bych se neměl cítit
tak, jak se cítím, pak zraňuješ mé city.
Když Tě poprosím, abys mi naslouchal
a Ty si myslíš, že musíš udělat něco, abys dal
do pořádku mé problémy, pak mě zklameš,
ať už to zní jakkoli podivně.
Snad proto někteří lidé žádají o pomoc modlitbou.
Protože Bůh je němý a nedává dobré rady a
nesnaží se dávat věci do pořádku.
Jen naslouchá a nechává mě, abych se staral sám
o sebe.
Takže prosím, jen mi naslouchej,
jestliže mi chceš něco říci, buď trpělivý.
Pak Ti slibuji, že budu naslouchat já Tobě.
Podle Světové zdravotnické organizace patří homeopatie k druhému
nejrozšířenějšímu oboru léčby na světě. 1. příčku obsazuje nejstarší
medicína vůbec - indická a čínská (ajurvéda). Po nich následuje
herbalismus (léčba pomocí rostlin) a klasická medicína.
Homeopatie má mnoho příznivců, stejně tak jako zarytých odpůrců.
Pro materiálně smýšlející lidi, kteří slovo energie vyřazují ze svého
slovníku, je to pouhé podávání - placeba - nikoli léku účinkujícímu
jen silou vůle člověka. Na jednom se však shodnou všichni: je to
léčba, která nemá žádné vedlejší účinky, žádné kontraindikace
a omezení. To se o jiných metodách léčby ne vždy dá říci.
Homeopatie se liší od postupů klasické medicíny svým pohledem
na nemoc a člověka. Člověk není myslící stroj, ve kterém se dají
v případě nemoci vyměňovat orgány jako náhradní díly. Má také
duševní a duchovní rozměr. Každý z nás má své myšlenky, emoce,
pocity, svědomí, vzpomínky - ty si uchováme i na celý život. Kdyby
existovalo jen fyzické tělo, zanikly by naše vzpomínky, city (asi za
5 let - to se naše celé materiální tělo obměňuje). Z pohledu
homeopatie má člověk vedle fyzického těla i svůj nehmotný,
nemateriální rozměr, který je jako nedílnou součástí. Znamená to,
že je duchovní bytost.
Proč dokáže homeopatie řešit - pro klasickou medicínu - chronické
(neřešitelné) diagnózy? Protože klasická medicína využívá ke svému
léčebnému efektu pouze „1/3 lidské bytosti“ - fyzickou rovinu.
Homeopatie léčí celého člověka. „NELÉČÍM NEMOCI, LÉČÍM
ČLOVĚKA.“
Homeopatické léky využívají darů přírody. Jsou původu rostlinného,
živočišného, minerálního. Při jejich výrobě je postupováno zvláštním
ředícím způsobem, kdy výsledný lék je prostý chemických látek,
tudíž nepůsobí na fyzické tělo jako chemické léky klasické medicíny.
Působí nehmotnou informací na nehmotnou část člověka. Změna
na nehmotné rovině pak vede ke změně na jeho fyzickém těle.
Tři dobré skutky denně:
1. Denně udělej něco dobrého pro své tělo.
2. Denně udělej něco dobrého pro svou duši.
3. Denně udělej něco dobrého pro druhého.
Závěrem uvádím nejčastější dotazy posluchačů na mých přednáškách:
1) Jaký je ne
jvětší rrozdíl
ozdíl homeopatie a klasické medicín
y?
největší
medicíny?
Neléčím důsledek (ekzém, astma, chronická rýma, výtoky...), ale
příčinu nemoci: Každá nemoc nám dává najevo, co ve svém životě
opomíjíme, potlačujeme, neřešíme. Signalizuje problém na psychické
úrovni.
2) Co tto
o vlas
tně znamená celos
tní př
ís
tup?
vlastně
celostní
přís
ístup?
Neléčím podle názvu nemoci, ale podle souhrnu psychických
a fyzických charakteristik každého člověka. (Např. - angíně - ne
vždy ATB, ale možnost najít lék pro angínu toho konkrétního
člověka). Platí: Co člověk - to jiný lék.
3) Jaké jsou mo
žnos
ti využití homeopatie?
možnos
žnosti
Velké. Pomáhají řešit akutní stavy, potíže chronické - které, ač léčeny,
vyléčeny nejsou. Významné místo má homeopatie v období
těhotenství, při vedení porodu. Velmi dobře na homeopatický lék
reagují lidé v bezvědomí, malé děti a zvířata. Nesmím opomenout
i preventivní využití.
4) Co nám homeopatie můž
inés
t?
můžee př
přinés
inést?
Harmonii těla a duše. Pohodu, vnitřní vyrovnanost, nadhled
a postupné odstraňování „masek“, které člověka nutí dělat to, co
nechce, tvářit se tak, jak to necítí, mluvit jinak - než s čím je uvnitř
v souladu. Cíl je tedy prostý: Být sám sebou = být zdráv psychicky,
aktivovat obranné a hojivé síly v organismu = uzdravit se fyzicky.
Mějte se hezky.
Mgr
áňa Malár
Mgr.. T
Táňa
Malároová
Mob. 73
7377 068 280
TŘÍKRÁL
OVÁ SBÍRKA
TŘÍKRÁLO
Po pěti letech pořádání tříkrálové sbírky můžeme říci, že se stala již
tradicí. Než přijde čas dalšího koledování, chceme Vás seznámit
s využitím letošního výnosu.
Při sbírce bylo vybráno v Kyjovském děkanátu, který zahrnuje
23 obcí, celkem 689 906,60 Kč.
Podle předem daného klíče měla Charita Kyjov v našem regionu
k dispozici 400 145,83 Kč.
Na využití těchto finančních prostředků byly vypracovány
a předloženy projekty na Arcidiecézní charitu v Olomouci. Z toho
bylo schváleno 250 000 Kč pro potřeby rekonstrukce Charitního
domu pokojného stáří v Čeložnicích. Charitní ošetřovatelská
a pečovatelská služba v Kyjově byla podpořena částkou 110 000 Kč
a na přímou pomoc vydáváme 40 145,83 Kč.
V rámci celé naší republiky byla z Tříkrálové sbírky realizována
humanitární pomoc v celkové částce 4 498 727,03 Kč. Z toho např.
v Čečensku 1 100 000 Kč, v Ugandě 695 000 Kč, na Ukrajině 680
000 Kč, v Indii 210 000 Kč a dále v Arménii, Bolívii, Bělorusku, na
Slovensku, v Srbsku a Černé Hoře.
Toto společné dílo můžeme realizovat pouze za účasti obecních
a městských úřadů, s pomocí stovek dobrovolníků a všech ochotných
dárců. Vám všem děkujeme a prosíme o pomoc a přízeň i v dalším
roce.
PR
OČ MÁME SSTR
TR
OMY REPUBLIKY
PROČ
TROMY
Spisovatel Rudolf Těsnohlídek žil v Brně. Miloval lesy okolo města
a i v zimě chodíval s přáteli na daleké procházky. Jednou - bylo to
roku 1919, den před Štědrým večerem - vyšli z Bílovic a stoupali do
příkrého svahu. Najednou uslyšeli nějaké naříkání, jako by plakalo
zvířecí mládě. Hledali je. Ale jak byli překvapení, když uviděli pod
keřem v hlubokém sněhu dítě, nemluvně, zabalené do plenek. Bylo
promodralé zimou. Ještě chvíli - a byl by konec. Honem je zabalili
do kabátu a zanesli na četnickou stanici. Byl to chlapec nebo
holčička?
Holka. Zavezli ji do dětské nemocnice a tam ji zachránili.
Kdo to mohl udělat - nechat vlastní dítě zmrznout? Byla to děvečka,
která sloužila u jednoho sedláka. Když se jí narodilo dítě, vyhnal ji.
V ústavu ji odmítli. Věděla, že s dítětem ji nikde do služby nepřijmou
a že zemře hladem i s ním. Tak se v zoufalství rozhodla, že dítě
odloží. … Jenže dítě mělo štěstí. Vzala si ji za vlastní nějaká rodina.
Když Liduška vyrostla, provdala se. Rudolf Těsnohlídek jistě na ten
Štědrý den často vzpomínal. Celé Brno vzpomínalo. Každé vánoce
stál na náměstí vysoký smrk - a na něm „teploměr lásky“ ukazoval,
kolik tisíc snesli lidé pro opuštěné děti. Z těch sbírek postavili
dětský domov Dagmar.
Čerpáno z knihy Františka Kožíka „Svátky krásné hvězdy“
11
SPOLE
ČENSKÁ KR
ONIKA
SPOLEČENSKÁ
KRONIKA
KE KULA
TÉMU ŽIV
OTNÍMU JUBILEU
KULATÉMU
ŽIVO
GRA
TUL
UJEME
TĚMT
O OBČANŮM:
GRATUL
TULUJEME TĚMTO
Daňkovi Karlovi
Hobzovi Karlovi
Janovské Kristíně
Jelínkovi Karlovi
Kotkové Běle
Křivánkové Ludmile
Leznovi Arnoldovi
Leznové Olze
Neničkové Emílii
Orlickému Zdeňkovi
Snášelové Ludmile
Staškové Štěpánce
Štefánkové Miloslavě
Taťákové Marii
Ventrčové Zinajdě
VÍT
ÁME T
Y TO MALÉ BZENE
CKÉ OBČÁNKY
VÍTÁME
TY
BZENECKÉ
OBČÁNKY::
Calcagnovou Leonu
Čejkovou Adélu
Dobeškovou Kláru
Dvořana Františka
Hlavinku Jaroslava
Juráskovou Kristýnu
Kocha Martina
Lundovou Lenku
Patákovou Karolínu
Snášelovou Báru
Valíka Filipa
Vrážela Davida
Zálešáka Tomáše
LOUČÍME SE S OBČANY
OBČANY,,
K TEŘÍ OPUS
AŠE ŘAD
Y:
OPUSTILI
NAŠE
ŘADY
TILI N
Čer
ne
jem Joz
ef
em
Černe
nejem
Jozef
efem
68 le
lett
Čer
ným R
udolf
em
Černým
Rudolf
udolfem
90 le
lett
Gr
ocháľ
em Št
ef
anem
Grocháľ
ocháľem
Štef
efanem
81 le
lett
Luňák
em Josef
em
uňákem
Josefem
68 le
lett
Maděr
ovou Dr
ahomír
ou
Maděro
Drahomír
ahomírou
82 le
lett
Nevř
iv
ou Marií
vřiv
ivou
90 le
lett
Nevř
ivým Ant
onínem
vřivým
Antonínem
78 le
lett
Sigmundo
žk
ou
Sigmundovvou Ane
Anežk
žkou
62 le
lett
So
onínem
Sovvou Ant
Antonínem
64 le
lett
Suttner
ovou Marií
Suttnero
80 le
lett
SPOR
T
SPORT
HODNOCENÍ BZENE
CKÉ K
OP
ANÉ - T
OVAN BZENE
C
SLO
BZENEC
BZENECKÉ
KOP
OPANÉ
TJJ SL
Podzimní část se hodnotí lépe a radostněji. Po skončení minulé sezóny zanechalo v našem prvním mužstvu aktivní činnosti 7 hráčů.
Jednalo se o Z. Kocha, J. Šóna, Zb. Jemelíka, V. Martináka, R. Valentu, R.Janáse, M. Popelku. Výbor TJ Slovan by jim chtěl tímto
poděkovat za odvedené výkony a za to, co pro oddíl udělali. Vám všem vřelé díky.
Na základě výše uvedených skutečností se muselo naše I. mužstvo pro nový ročník 2004/2005 vhodně doplnit. Jelikož z vlastních řad
nebylo kým, výbor se musel poohlédnout po okolí. Podařilo se získat na nejbolavější místo v mužstvu, a to na místo brankáře Jendu
Ševelu a dále obránce Laďu Ivičiče, oba z Dubňan. Dále se vrátili do našeho klubu Lukáš Mička, Adam Paták a Karel Ebringer. Přišli ještě
další hráči, a to Mirek Herman ze Strážnice, Pavel Pyclík z Moravského Písku a Lukáš Machala ze Zlechova.
Přípravné zápasy I. mužstva a dorostu sehráli se střídavými výsledky. Samotná mistrovská soutěž začala pro bzenecká družstva výborně.
První mužstvo pod vedením trenéra Jiřího Vítka a asistenta Tomáše Mičky a Romana Valenty a vedoucího mužstva Zdeňka Lejsala dlouho
drželo první příčku tabulky a až na konci podzimu přenechalo vedoucí místo Tvrdonicím a Hroznové Lhotě. Po podzimní části skončilo
tedy naše mužstvo na 3. místě, o bod za svými soupeři.V tabulce střelců této soutěže je na prvním místě náš hráč Adam Paták s 8 brankami
a Lukáš Mička se 7 brankami na druhém místě. Jen tak dál - a ať jim to tak střílí i na jaře.
Dorost pod vedením Jaroslava Sklenky z Ořechova a Igora Dobrovského si uvědomil, že to, co předváděl na jaře, k ničemu nevede. Dal
se dohromady a výsledky se také dostavily. Do začátku jara vedou tabulku soutěže s náskokem jednoho bodu. Našimi nejlepšími střelci
v této soutěži jsou Jirka Sommer a David Poula, oba se 13-ti brankami se dělí o třetí místo v tabulce střelců.
Starší žáci pod vedením Pavla Andrýska a Milana Poláška jsou největším překvapením. Skončili na velmi pěkném 3.místě. Ještě však stále
doplácí na to, že je jich málo. Proto se musí neustále doplňovat z mladších žáků. A ti, když mají hrát dva zápasy za sebou, jsou pak
unaveni a nepodávají stoprocentní výkony. Nejlepším střelcem mužstva je s 9-ti brankami Roman Kratina. V tabulce střelců se pohybuje
na 9. místě a je těsně následován Jakubem Juříkem, který nastřílel 8 branek.
Mladší žáci pod vedením Roberta Zemana a Milana Poláška, který má na starosti brankáře, podávají výborné výkony. Je to kolektiv, se
kterým se dá pracovat. Skončili na velmi pěkném 4. místě. Nejlepším střelcem mužstva je Roman Andrýsek s 15-ti brankami a v celkové
tabulce střelců figuruje na velmi pěkném druhém místě. Následují jej Lukáš Tuhý s 8 a Tomáš Valštýn se 7 brankami.
Přípravka pod vedením Igora Dobrovského a Ing. Marka Novoměstského je kolektiv, který nám dělá velkou radost. Dříve tito chlapci od
6-ti do 10-ti let vysedávali jenom na lavičkách náhradníků, nebo na ně nezůstával ani dres. Nyní hrají soutěž, a to okresní přebor přípravek,
skupinu „B“. Na tréninky se schází až 24 chlapců - a to už je něco je uhlídat. Toto družstvo skončilo na velmi pěkném druhém místě,
a to za Veselím nad Moravou. Nejlepším střelcem mužstva je s 20-ti brankami Roman Andrýsek. Je následován Milanem Hrobařem, který
dal 13 branek. Prvně jmenovaný se dělí v tabulce střelců o druhé místě.
V měsíci září se na našem stadionu uskutečnil zápas kvalifikace na ME „Sedmnáctiletých“ Dánsko - Slovinsko. Přispěl k propagaci
bzenecké kopané a taktéž města Bzence.
Na výsledcích našich mužstev se podílejí nemalou měrou také sponzoři oddílu kopané. Jsou to město Bzenec, fa. Decro - plastová okna,
fa. RI-Okna - plastová okna, fa. Slovácká Gumárna, fa. MWG, fa. Paradiso, fa. Trexima Zlín a fa. IMI-Print ze Bzence. Za jakoukoliv pomoc
jim výbor a hráči TJ Slovan vyslovují vřelé díky a doufají, že spolupráce bude i nadále pokračovat i v roce 2005.
12
SPOR
T
SPORT
U všech mužstev jsou v současné době výsledky, ale přesto se potýkáme s malými návštěvami na utkání na našem stadionu. Především
u bzenecké mládeže jsou návštěvy na mistrovská utkání jen velmi malá, a to i z řad rodičů těchto dětí. Je to velká škoda, chlapci si za
předváděné výkony takové návštěvy nezaslouží.
Jestli jste si dobře přečetli, bzeneckou mládež v tak velkém počtu vede jen 5 dospělých, a to ještě ve svém volném čase a zdarma. Proto se
obracím na vlivná místa, aby se zamyslela nad tímto stavem. Jestli to bude tak i nadále pokračovat, tak se bzenecké mládeži za chvíli
nebude mít kdo věnovat. Dále se rovněž opět obracím na dospělé z řad bývalých hráčů, aby nám pomohli v této situaci.
V závěru bych chtěl poděkovat jménem výboru TJ Slovan starým pánům, kteří vykonávali během mistrovských zápasů pořadatelskou
službu a dále taktéž rodině Marie Sigmundové za občerstvení diváků během zápasů.
An
yní mi do
e, ab
ál všem hr
áčům, členům T
enec, div
ákům, př
ízniv
cům a ffandům
andům do no
nyní
dovvolt
olte,
abyych na závěr popř
popřál
hráčům,
TJJ Slo
Slovvan Bz
Bzenec,
divákům,
přízniv
íznivcům
novvého
rok
u 2005 hodně zdr
těs
tí, sspor
por
otních ús
pěchů.
oku
zdraaví, šštěs
těstí,
porttovních a živ
živo
úspěchů.
př
edseda T
enec
předseda
TJJ Slo
Slovvan Bz
Bzenec
TABULKA PO 113
3 K
OLE
CH
ODDÍL V
OLEJBAL
U VE BZENCI
KOLE
OLECH
VOLEJBAL
OLEJBALU
PR
OGRAM 114
4 K
OLA
KOLA
PROGRAM
SO
26.3. 15.00 Sok
ol T
vr
donice - Slo
enec
Sokol
Tvr
vrdonice
Slovvan Bz
Bzenec
Celý svět a Bz
enčané b
yli př
om,
Bzenčané
byli
přii ttom,
když se v německém Erfurtu na olympiádě kuchařů a cukrářů rozdělovaly olympijské medaile.
Ve dnech 17. - 20. října 2004 se v Erfurtu sešli špičkoví odborníci kulinářského umění, aby
společně posoudili mistrovské umění svých kolegů, kteří se rozhodli změřit své dovednosti
v oboru kuchař - cukrář. Olympiáda kuchařů, známá ve světě pod zkratkou IKA, spatřila světlo
světa poprvé v roce 1900 ve Frankfurtu nad Mohanem. Tato dnes největší kuchařská show se
koná pravidelně každé čtyři roky. Stala se Mekkou pro kuchaře a cukráře z celého světa.
V letošním roce se jí zúčastnilo přes 28 národů z celého světa.
Stejně jako ve sportu přijeli do německého Erfurtu opravdu ti nejlepší z celého světa, aby zde změřili své síly a hlavně své umění. Soutěžilo
se v několika kategoriích. Naši zástupci se přihlásili do kategorie D 1 - kuchařské umění, předvádějící zpracování zeleniny a dekorativní
práce, a do kategorie D 2 - patisserie, v níž se prezentovala i volná témata. Pro odborníky to byl svátek, který stejně jako ve sportu je jen
jednou za čtyři roky, pro laiky z řad široké veřejnosti, kteří jsou milovníky gurmánských specialit, to byla doslova pastva pro oči. Tomu,
co zde bylo možné shlédnout, člověk často ani nechtěl věřit, že se to dá uvařit, upéci, vymodelovat, naservírovat a vhodně pojmenovat.
Cukráři se zaměřili na zpracování klasických surovin v uměleckém podání, na modelování z tuku, čokolády, marcipánu, karamelu.
Kuchaři předvedli své fantazie jak ve studené, tak i teplé kuchyni. Zvláštní kapitolou snad bylo zpracování ledu, těstovin a pak překrásné
řezbářské práce ze zeleniny. Zda tuto kapitolu naplnili cukráři, kuchaři či milovníci tohoto umění, bylo těžké určit.
Nádherný pohled byl do kuchyní jednotlivých národních týmů, které měly za úkol uvařit kompletní menu a toto rozprodat hostům. Bylo
zajímavé pozorovat jednotlivé členy týmů, jak ve svých bělobou zářících stejnokrojích s maximální zručností a přesností připravovali
lahodné pokrmy. Zda to byla první nebo poslední porce, to se nedalo určit. Vše bylo ukládáno na talířích se stoprocentní přesností,
jakoby se jednalo o kopii téhož produktu. V této kategorii soutěžily týmy jak civilní, tak i vojenské, jak evropské, tak vlastně ze všech koutů
světa, kde se tomuto umění věnují. Pro návštěvníky bylo zážitkem pozorovat týmy z exotických zemí, jak připravovaly speciality národní
nebo světové kuchyně.
Vše lahodilo oku a člověk měl touhu shlédnuté ochutnat a zhodnotit. To však za nás provedli členové odborných porot, kteří skutečně
se stejnou pečlivostí jako soutěžící své kreace připravovali hodnotili jejich mistrovské výtvory. No a každý večer pak vyhlásili ty nejlepší,
kteří za své výkony obdrželi bronzové, stříbrné nebo zlaté olympijské
medaile.
A právě v tomto okamžiku bych rád vyzvednul i naše soutěžící
Bzenčany, kteří patřili k těm, kteří byli za svou práci ohodnoceni
olympijským kovem. Ve velmi silné konkurenci:
- v kategorii uměleckého ztvárnění karamelu - téma „Stvoření světa“
- získala paní Marie Kučerová, mistrová odborného výcviku cukrářů
ve VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec, bronzovou medaili a diplom
- v kategorii umělecké ztvárnění zeleniny - téma „Spor o jablko“
- získal pan Josef Kuchař z fy RAPA, k. s. Bzenec, stříbrnou medaili
a diplom.
Rád bych oběma touto cestou k dosaženému výsledku co nejsrdečněji
poblahopřál a za reprezentaci naší vlasti a našeho města na
olympiádě jménem Rady města Bzenec poděkoval.
Mgr
Mgr.. Plšek Jenda
mís
tar
os
ta
místtos
ostar
taros
osta
Spor o jablk
jablkoo
OL
YMPIÁD
A KUCHAŘŮ
OLYMPIÁD
YMPIÁDA
13
Stv
oř
ení světa
tvoř
oření
Vánoční sv
átky plné pohody
ados
ti a šštěs
těs
tí, do no
ok
u
svátky
pohody,, rrados
adosti
těstí,
novvého rrok
oku
vné zdr
pok
ojenos
o vše V
ám př
tupci naší ffir
ir
my.
pevné
zdraaví a sspok
poko
jenostt - tto
Vám
přeejí zás
zástupci
irm
pe
JIHOMORA
VSKÁ ENER
GETIKA
JIHOMORAV
ENERGETIKA
placená inz
er
ce
inzer
erce
Zák
aznická link
el.: 8840
40 11111 333)
Zákaznická
linkaa JME (t
(tel.:
Jihomoravská energetika dokončuje změnu způsobu obsluhy zákazníků maloodběratelů.
Jihomoravská energetika, a.s., člen skupiny E.ON, vstupuje do poslední fáze projektu
změny způsobu obsluhy zákazníků z řad domácností a drobných podnikatelů.
Zákaznická linka JME od 1. listopadu 2004 zcela nahradí regionální Obchodní
kanceláře. Tento projekt je prozatím jedinečný mezi energetickými společnostmi
v ČR i ve světě.
Nové Call centrum JME v Brně bylo uvedeno do plného provozu v dubnu loňského
roku. Prostřednictvím moderních komunikačních prostředků jako je telefon, internet
a e-mail je Jihomoravská energetika schopna jednoduše vyřešit všechny záležitosti
svých zákazníků, spojené s dodávkou elektrické energie.
placená inz
er
ce
inzer
erce
placená inz
er
ce
inzer
erce
Foto vyř
ezáv
ané zzelenin
elenin
vyřezáv
ezávané
eleninyy
Foto kkar
ar
amelu
aramelu
OL
YMPIÁD
A KUCHAŘŮ
OLYMPIÁD
YMPIÁDA
14
JIHOMORA
VSKÁ ENER
GETIKA
JIHOMORAV
ENERGETIKA
Jak ukazují statistická data, obliba Zákaznické linky jako prostředku komunikace neustále roste. Od dubna 2003 bylo tímto způsobem
komunikace vyřešeno na 450 000 požadavků zákazníků, z toho za prvních devět měsíců letošního roku je to již na 250 000 požadavků.
Nejčastěji se jedná o změny odběratele, změny jističe, reklamace, poskytování informací spojených s dodávkou energie a další požadavky.
Tento způsob komunikace již dnes využívá většina zákazníků JME.
Hlavní výhody projektu centralizace obsluhy
Zákaznická linka přináší zákazníkům Jihomoravské energetiky jednoduché řešení jejich požadavků, komfort a úsporu peněz spojenou
s cestováním do Obchodní kanceláře. Zákazníkům vstříc vychází také rozšířená provozní doba od 7 do 20 hodin každý pracovní
den.Centralizováno je i hlášení poruch, Poruchová služba (tel.: 840 111 222) je v provozu nepřetržitě sedm dnů v týdnu. Volání na obě
telefonní čísla je z celé České republiky za cenu místního hovoru.
Bezproblémové fungování Zákaznické linky jako hlavního komunikačního kanálu znamená výrazné úspory, které umožnily postupné
omezování provozu regionálních Obchodních kanceláří JME.
S novým způsobem obsluhy zákazníků mají již pozitivní zkušenosti v regionech Vyškov, Břeclav, Uherské Hradiště, Znojmo, Blansko
a Kroměříž, ve kterých byla činnost Obchodních kanceláří ukončena k 31. prosinci 2003, respektive k 30. červnu 2004 a veškerá
komunikace se zákazníky zde probíhá prostřednictvím Zákaznické linky.
V poslední fází projektu budou od 1. listopadu 2004 zrušeny i zbývající Obchodní kanceláře v Hodoníně, Jihlavě, Třebíči, Novém Městě
na Moravě, Prostějově, Otrokovicích a v Brně.
Jsme členem skupiny E.ON, celosvětově největšího soukromého poskytovatele energetických služeb.
Spolupráce a výměna zkušeností v rámci skupiny E.ON nám umožňuje poskytovat konkurenceschopné a inovativní služby.
Chceme být spolehlivým a blízkým partnerem, který zaručuje kvalitní
dodávky elektřiny a dobře se stará o zákazníky.
KUL
TURA
KULTURA
JME - Můžete se spolehnout
KLÍČOVÉ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI:
Poč
ných mís
.0
očeet odběr
odběrných
místt : 11.0
.0114.288
Rozloha dis
tribučního úz
emí: 115.028
5.028 km2
distribučního
území:
Délk
42 km
Délkaa elektrických sítí: 40.2
40.242
Wh
Pr
odaná elektř
ina: 8.8
40 G
Prodaná
elektřina:
8.840
GWh
Tr žb
odanou elektř
inu: 1155 mld. Kč
žbyy za pr
prodanou
elektřinu:
In
tiční výdaje: 11,5
,5 mld. Kč
Invves
estiční
Poč
tnanců: 11.7
.7
zaměstnanců:
.7115
očeet zaměs
PR
OGRAM KUL
TURNÍHO DOMU
PROGRAM
KULTURNÍHO
Kulturní akce:
23.12. 2004 vánoční zábava se skupinou ARGEMA
22. 1. 2005
ples SRPŠ
29. 1. 2005
ples Města Bzenec
5. 2. 2005
maškarní ples
11. 3. 2005
ples VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec
(detašované pracoviště ul. Těmická)
placená inz
er
ce
inzer
erce
Poznát
e, kde poř
ídil ffootogr
af Mar
tin Čmelík tut
ajinu?
oznáte,
pořídil
ograf
Martin
tutoo kr
krajinu?
enci za malým rrybníčk
ybníčk
em vvee sspor
por
eálu u zámk
u.)
(Vee Bz
Bzenci
ybníčkem
porttovním ar
areálu
zámku.)
(V
15
BUDE V
ÁS ZA
JÍMA
T...!
VÁS
ZAJÍMA
JÍMAT
Př
inášíme další pokr
ač
ování př
ehledu významných osobnos
tí Slo
a. Bude
enář
i, mít zajíma
jednání o
Přinášíme
pokrač
ačo
přehledu
osobností
Slovváck
ácka.
Budette - li , čt
čtenář
enáři,
zajímavvé články
články,, po
pojednání
těcht
o lidech, rrádi
ádi vše zv
eř
tr
ánkách zpr
ípadní př
is
pěv
ovat
elé nos
ts
ké kniho
vn
těchto
zveř
eřeejníme na sstr
tránkách
zpraavodaje. Př
Případní
přis
ispěv
pěvo
atelé
nostte sv
svéé články do měs
městs
tské
knihovn
vnyy nebo
piš
esu uv
edenou v tir
áži na kkonci
onci výtis
výtiskk u.
pištte na e - mailo
mailovvou adr
adresu
uvedenou
tiráži
KADLČÍK Josef
KADLEC Zdeněk
KADLINSKÝ Felix
KAPINUS Miroslav
sochař
sochař; průmyslový designér; pedagog
kněz; pedagog; básník
učitel; básník; publicista; překladatel;
kulturně-osvětový pracovník
KAPRÁL Václav
hudební skladatel; hudební pedagog
KAPSA František
malíř
KIESEWETTER Josef
malíř; grafik
KIRSCHNER Ludvík
podnikatel
KLÍMA Miroslav
průmyslový designér; pedagog
KLOBOUK Jiří
kameraman; prozaik; dramatik
KLVAŇA Josef
pedagog; národopisný pracovník;
vlastivědný pracovník
KODOVSKÁ Marie
zemědělská dělnice; textilní dělnice;
malířka
KÖHLER Jan
tvůrce grafik, fresek, sgrafity, olejomaleb,
byzantských mozaik, kachlíkových
mozaik
KOHOUTEK Václav
keramik
KOHOUT František
pedagog na střední škole
KOCH Jindřich
fotograf; architekt; sochař; grafik
KOCHOVSKÝ J.B.
správce školy; sběratel povídek, pověstí
a písní
KOLEK Antonín
pedagog; prozaik
KOLOVRATOVÁ Olga
grafička
KOMENSKÝ Jan Amos
teolog; kněz; biskup Jednoty bratrské;
teoretik jazyk.vzdělání; autor pedagog.
prací
KONEČNÝ Rudolf
středoškolský profesor; publicista;
básník; dramatik
KOŘÍNEK Jaroslav
designér
KOUNIC Václav
politik; mecenáš
KOVÁŘÍKOVÁ Ludmila
keramička
KOVÁŘ Zdeněk
sochař; průmyslový výtvarník; pedagog
KOŽÍK František
rozhlasový dramaturg; autor rozhlasových
her; autor libret; prozaik; básník; filmový
scénárista,dramaturg
KRÁL Alois
učitel; konzervátor; sběratel lidových
písní
KRETZ František
pedagog; národopisný pracovník;
básník; varhaník; klavírista
KRCHA Radek
designér
KRIST Jan M.
účetní; skladník; zásobovač; choreograf
folklórních souborů; dramaturg
folklórních souborů
KROFTA Josef
loutkoherec; loutkářský a divadelní
režisér
KRÓNER Jozef
herec
KROPÁČ Jan
učitel; sběratel lidových pověstí; autor
národopis.pásem; konferenciér
KRUŤA Tomáš RNDr.,CSc. mineralog
KRYSOVÁ Františka
pedagog (odborná asistentka DAMU);
koncertní zpěvačka
KŘIČKA Jaroslav
skladatel; sbormistr; hudební pedagog
KUBÍČEK Ruda
grafik; malíř; autor vitráží; autor
fresek; autor sgrafit; výtvarný pedagog
KUČERA Jan
učitel; komeniolog; archeolog;
muzejník
KUČÍK Alois
KUDELOVÁ Františka
KUCHAŘ František
KUKULKA Josef
účetní; vydavatel; spisovatel
malířka
učitel; sběratel lid.písní
učitel; kronikář; kulturně-osvětový
pracovník; publicista; regionální
historik
KUNCOVÁ Milada
herečka
KYRMEZER Pavel
protestantský duchovní; dramatik
KYSELÝ František
básník
LAKOMÝ Ladislav
činoherní herec; filmový herec;
televizní herec; recitátor
LAKOSIL Jaromír
kritik a historik výtvarného umění;
restaurátor
LAŠTUVKA Tomáš Xaverius kněz; autor kazatelských cyklů
LÁZNIČKA Miloslav
lékař; zakladatel Slováckého divadla
v UH
LEBÁNEK Josef
lidový vypravěč
LEITGEB Ladislav
vysokoškolský učitel; malíř
LETOCHA Václav
kronikář
LEVÝ Otakar
pedagog; překladatel; básník
LOLEK Stanislav
malíř; grafik
LOYDOLT Bedřich Jan
malíř
LUKEŠ Oldřich
divadelní herec; filmový herec; televizní
herec;
LUŽA Bohuslav
propagátor díla a odkazu
J. A. Komenského
LUŽA Vojtěch
vojenský generál
MAHDAL Klement
dělník; písmák; lidový vypravěč
MALINA Miroslav
malíř; grafik; kreslíř; ilustrátor;
výtvarný pedagog
MAŇAS Jaroslav
úředník; vojenský důstojník; činoherní
herec; činoherní režisér
MÁNES Josef
malíř
MANN Tomáš
řidič; číšník; divadelní a estrádní herec;
konferenciér rockové skupiny; asistent
režie v televizi; prozaik; lit.publicista
MATALOVÁ Eva
činoherní herečka
MATÍJÍČEK Václav
malíř; grafik
MECNAROWSKI Roman herec činohry
MELICHÁREK Jaroslav
malíř; básník; prozaik; filmař-amatér
MENŠÍK Richard
operní zpěvák
MERTA Jan
oceánolog
MIČÁNEK Ludvík
činoherní herec; činoherní režisér
MICHALEC Josef
kameník; řezbář
MIKULÁŠTÍK Stanislav
sochař; medailér; pedagog
MINAŘÍK František Klemens P.
skladatel; varhaník
MÍŠŤÁNEK Tomáš
malíř
MITMÁNEK Václav
kněz
MOHELSKÁ Arna
činoherní herečka
MŠLLER František
kněz; prozaik
16
PLES
Y VE BZENCI - NĚC
O Z HIS
TORIE
PLESY
NĚCO
HIST
Blížící se pleso
onu vvám
ám chceme př
ipomenout zajíma
vými dobo
vými pozv
ánk
ami na ples Tělocvičné jedno
ol,
plesovvou sez
sezonu
připomenout
zajímavými
dobovými
pozvánk
ánkami
jednott y Sok
Sokol,
ples živnos
tníků, sspolk
polk
u vvo
ojens
kých vy
sloužilců a věneč
ek sbor
u dobr
ovolných hasičů - vše př
ed téměř sstt y le
živnostníků,
polku
jenských
vysloužilců
věneček
sboru
dobro
před
lett y!
Bzenecký zpravodaj. Vydává město Bzenec (nám. Svobody 73, 696 81 Bzenec, tel.: 518 384 811-13, fax: 518 384 817,
e-mail: [email protected]), odpovědná redaktorka: PaedDr. M. Jakšová, [email protected], povoleno a registrováno pod
číslem MK ČR E 12425, vydáno nákladem 1.600 ks, grafickou úpravu a tisk zajišťuje grafické studio HITBOX, www.hitbox.cz,
uzávěrka příštího čísla je 27. února 2005.