Deset let zdarma 2 / 2003 květen – červenec

Transkript

Deset let zdarma 2 / 2003 květen – červenec
zdarma
Obecní noviny jsou vydávány Sdružením občanů a přátel Malé Strany a Hradčan. Sledují cíle programového
prohlášení tohoto občanského sdružení, aniž by reprezentovaly stanoviska jakékoliv politické strany. V zájmu
občanů jsou distribuovány poslancům parlamentu, prezidentské kanceláři a městskému zastupitelstvu.
2 / 2003
kvìten – èervenec
Deset let
Být v Praze a neprojít se po Karlovì mostì je nemyslitelné. Karlùv most prostì k Praze
patøí a stejnì tak k nìmu dnes patøí i výtvarníci, i když se na nìm objevili teprve ve
druhé polovinì minulého století. Ve srovnání se staletou historií této národní kulturní
památky je to sice doba témìø zanedbatelná, pøesto ale staèila k tomu, že návštìvníci,
kteøí do Prahy pøijíždìjí, mají Karlùv most spojen nejen s èeskými dìjinami, ale také
s obrazy, drobnou plastikou, šperky èi umìleckými fotografiemi, které si v této
jedineèné galerii pod širým nebem mohou prohlédnout i koupit.
Orientální tržištì
Za dob pøedlistopadových, kdy bylo jakékoli soukromé podnikání zakázáno, to výtvarníci na mostì nemìli
lehké, ale možná ještì hùø
na tom byli krátce po revoluci. A nejen oni.
Karlùv most tehdy zaplavili „obchodníci“
všeho druhu a objevili se na nìm stánky se
sklem, plastikovými suvenýry, ruskými
bábuškami a vojenskými èepicemi, které tu
po sobì zanechala odcházející sovìtská armáda. Bìhem nìkolika mìsícù se z mostu stalo
tržištì, kde se obchodovalo doslova se vším,
vèetnì pašovaného alkoholu, cigaret, drog
a dokonce i zbraní. Se zmìnou sortimentu se
také zmìnili lidé, kteøí toto zboží nabízeli,
a tak turisté, místo aby obdivovali nádherný
pohled na Pražský hrad a Malou Stranu, si
spíš hlídali své fotoaparáty a penìženky pøed
skupinami kapesních zlodìjù. Situace byla
neudržitelná. Kromì toho, že rostoucí kriminalita pomalu pøerùstala v mezinárodní
ostudu, nemìli z èilého obchodování, které
tady probíhalo, žádný užitek ani návštìvníci
mostu ani mìsto. Poplatky za zábor veøejného
prostranství totiž stále platili pouze výtvarníci, jejichž malíøské stojany se mezi tou
pouovou veteší ztrácely.
Bylo na èase s tím nìco dìlat, a tak
poèátkem devadesátých let vzniklo Sdružení
výtvarníkù Karlova mostu, o. s. (SVKM), které
navrhlo Mìstské èásti Praha 1, že se bude
o provoz na mostì starat. Bylo vypsáno
výbìrové øízení, jejich projekt v nìm zvítìzil
a Sdružení se stalo garantem prodeje a poøádku
na Karlovì mostì. To byl ale teprve zaèátek.
O tom, jak byl obtížný vypráví jeden z mluvèích Sdružení Roman Kotrè: „Když jsme
zaèali z Karlova mostu vytìsòovat nelegální
prodejce vojenských kuriozit a jiného zboží,
které sem nepatøilo, šlo nám nìkdy doslova
o život. V té dobì totiž o vliv na mostì soupeøily dva rusky hovoøící gangy, jejichž èlenové
nám vyhrožovali a èasto docházelo i fyzickým
napadením. Nìkolik týdnù jsme museli mít
dokonce osobní ochranku. Tehdy nám velmi
pomohla Mìstská policie Praha 1, díky níž se
podaøilo zbavit most nelegálních prodejcù, kapsáøù a žebrákù relativnì velmi brzy.“
Památku je tøeba chránit
Nestaèilo však jen most vyèistit. Sdružení
muselo vytvoøit nová pravidla prodeje
i výbìru vhodného sortimentu a souèasnì je
sladit s pøedstavami památkáøù i úøedníkù
kompetentních orgánù. Pøitom neexistovaly
žádné pøedpisy, které by upravovaly vztah
a povinnosti podobné organizace jako Sdružení pøi správì a provozu veøejného prostranství. Mluvèí SVKM tak absolvovali nesèetná jednání na nejrùznìjších úøadech poèínaje Technickou správou komunikací a konèe
Ministerstvem kultury ÈR. To všechno ale
také vedlo k dokonalému seznámení s problematikou. Práce Sdružení se profesionalizovala a jeho cíle nabyly konkrétní podoby.
Výtvarníkùm již nešlo jen o zachování tradièního prodeje kvalitních výtvarných dìl na
Karlovì mostì, ale zároveò také o ochranu
této národní kulturní památky a její sochaøské
výzdoby a o poøádek a bezpeènost v lokalitì.
O tom, že je práce Sdružení úspìšná, svìdèí
i nìkolikanásobné vítìzství ve výbìrovém
Z obsahu:
• Co za veselosti chystáme
• Tržní øád
• Diskuze o kampì
• Valná hromada
Výstava obrázkù dìtí „Povodnì v roce 2002“
foto: archiv SVKM
øízení, které na správu Karlova mostu vypsala
Mìstská èást Praha 1. Díla, která výtvarníci
nabízejí návštìvníkùm na mostì, procházejí
peèlivým výbìrem nezávislé výtvarné komise,
která dbá na jejich úroveò. Jsou v ní nezávislí
výtvarníci, teoretikové umìní a samozøejmì
zástupci Mìstské èásti Praha 1.
SVKM dnes také zajišuje prostøednictvím
pracovníkù najaté bezpeènostní agentury
poøadatelskou službu na mostì. Ti kontrolují
oprávnìní všech, kteøí na mostì prodávají
nebo vystupují, upozoròují návštìvníky na
vìci, které mostu škodí, chrání sochy pøed
vandaly, ale také v pøípadì potøeby poskytnou
turistùm pomoc v tísni, mohou pøivolat rychlou lékaøskou službu nebo asistenci policie.
Tou nejt잚í zkouškou pro poøadatele ale
bývají každoroènì hromadné oslavy konce
roku, kdy most zaplní davy rozjaøených cizincù. Poøadatelská služba vede o své èinnosti
podrobné záznamy, které Sdružení pøedává
Mìstské èásti Praha 1 a využívá je i policie.
K ochranì slouží i kamerový systém, který
nepøetržitì sleduje provoz na mostì, na jehož
instalaci se sdružení finanènì podílelo. Mluvíme-li o penìzích, nemalé èástky pohltí také
údržba a úklid Karlova mostu a pøilehlého
okolí, každoroènì obnovované pískovcové
koše na odpadky i oèista zábradlí a soch od
sprejových nápisù. Dùležitá je také stoprocentní platební disciplína umìlcù pùsobících
na mostì, kteøí pøes Sdružení pravidelnì
odvádìjí platby do mìstské pokladny, stejnì
jako ti, kteøí most využívají k jiným
komerèním úèelùm, napøíklad filmaøi, organizátoøi, reklamní agentury a øada dalších.
Sochy a lidé
Výtvarník ale zùstane výtvarníkem, i když
se právì zabývá organizaèní èinností, proto
Sdružení vìnuje velkou pozornost i rekonstrukci soch, na které se podílí ve spolupráci
s Galerií hlavního mìsta Prahy. Za tìch deset
let pùsobení pomohlo opravit již deset plastik a v letošním roce by se mìla celková
suma penìz vložených Sdružením do oprav
a rekonstrukce sochaøské výzdoby Karlova
mostu blížit tøem milionùm korun.
„Nesoustøeïujeme se ale jen na Karlùv
most, za ta léta jsme se sžili i s jeho okolím,
zejména s Malou Stranou a jejími obyvateli,
a snažíme se dìlat nìco i pro nì,“ øíká
Roman Kotrè. „Pro dìti poøádáme výtvarné
soutìže, malování pøímo na mostì nebo,
spolu se Sdružením obèanù a pøátel Malé
Strany a Hradèan, Mìstskou èástí Praha 1
a Mìstskou policií Praha 1, zábavná soutìžní
odpoledne na Kampì. Každoroènì vozíme
dìti ze Základní umìlecké školy v Biskupské ulici na letní výtvarné tábory, které
samozøejmì finanènì dotujeme,“ dodává.
Poslední vìtší akcí Sdružení, kterou
mnozí obyvatelé Malé Strany zaznamenali,
bylo v minulém roce otevøení galerie SVKM
na Kampì. Bohužel její provoz po nìkolika
týdnech ukonèily povodnì. Právì ty ale
zároveò ukázaly, jak silnì jsou výtvarnici
z Karlova mostu s jeho okolím spojeni. Po
opadnutí vody se jich totiž vìtšina pustila
velmi aktivnì do nápravy škod. Vyklízeli
veøejná prostranství, zatopené domy
a snažili se pomáhat všude, kde bylo potøeba. Sdružení dodalo vysoušecí a èisticí techniku, ochranné pomùcky a desinfekèní
prostøedky a staralo se i o nápoje a obèerstvení pro brigádníky. Pøednost mìly obytné
domy a tak jejich vlastní ponièená galerie
musela poèkat.
„Škody v galerii byly katastrofální.
Všechna výtvarná díla, která jsme už nestaèili odvézt, byla znièena. Promáèený prostor galerie musel být nejen vyèištìn od
bahna a fekálních nánosù, ale i zbaven
promáèené omítky, vykopali jsme podlahy,
vyhodili nábytek, celou elektroinstalaci,
spotøebièe i bezpeènostní zaøízení. Celý
prostor jsme nìkolik mìsícù vysoušeli, a pak
jsme mohli v galerii provést nové sanaèní
omítky, obnovit podlahy, postavit vitríny
a doplnit znovu všechno ostatní, co do
galerie patøí,“ popisuje spouš Roman Kotrè
a dodává, že èlenové Sdružení utrpìli škody
nejen v galerii, ale zejména v malostranských sklepích, které mají pronajaty
k uskladnìní prací vystavovaných na mostì.
Dílo se ale podaøilo, a tak Sdružení svoji
galerii slavnostnì znovu otevøelo 3. èervna 2003 výstavou obrázkù dìtí na téma
„Povodnì v roce 2002“ za pøítomnosti zás-
Kde to je…
Vyfotografovali jste málo známá malostranská nebo hradèanská zákoutí o kterých si
myslíte, že je budou znát jen opravdoví znalci? Chcete snímky poskytnout do naší
soutìže? Zašlete je na adresu redakce,
uveïte svoje jméno a pøíjmení a pøesnou
adresu, kde se zákoutí nachází.
Naše ètenáøská soutìž pokraèuje. Soutìžní
snímek pøipravil opìt Jaroslav Chuchlík.
Nová soutìžní otázka: na kterém domì je
klika ze snímku?
redakce
2
Malování na chodníku
foto: archiv SVKM
tupcù Mìstské èásti Praha 1 a dalších osobností spojených s Kampou a Malou Stranou.
Reklama neuškodí
Karlùv most je kulturní památka takového
významu, že ji není tøeba vìtšinou pøedstavovat ani návštìvníkùm ze vzdálených
zemí. Pozitivní reklamy ale není nikdy dost,
proto se Sdružení spolu s Pražskou centrálou
cestovního ruchu a nìkterými médii pravidelnì podílí na propagaci Karlova mostu ve
svìtì i v Èeské republice. Posledním z takových projektù byl i nedávno vysílaný nìkolikadílný úspìšný televizní seriál o historii
Karlova mostu s profesorem Dvoøákem.
Pravidelné tiskové konference Sdružení
mívají velmi dobrý novináøský ohlas jak
v tisku, tak i v elektronických médiích.
Od poloviny minulého roku slouží veøejnosti také internetové stránky Sdružení. Na
adrese www.karluvmost.cz, která jako jedna
z mála informuje o historii Karlova mostu,
obou mosteckých vìžích i o tøiceti sochách
jeho unikátní výzdoby, najdou zájemci navíc
i podrobné informace o desetileté èinnosti
Sdružení, jeho výroèní zprávy, a také konkrétní údaje o podmínkách prodeje a vystavování na mostì, vèetnì øádù a pøedpisù.
Pro toho, kdo si chce udìlat aspoò zbìžný
obrázek o výtvarnících, které mùže na
Karlovì mostì potkat, je na webu pøipravena pomalu se rozrùstající galerie jejich dìl.
Kdo ale chce práci Sdružení výtvarníkù
Karlova mostu vidìt na vlastní oèi, mìl by
pøijít na most osobnì, protože teprve tam
mùže posoudit, jak se za tìch posledních
deset let atmosféra i stav této národní kulturní památky zmìnily k lepšímu.
Kde to je…
ON 2/2003
30. 9. 2003
Foto pochází z ulice . . . . . . . . . . . . . . .
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
orientaèní èíslo domu (objektu) . . . . . .
Pøíjmení, jméno, adresa . . . . . . . . . . . .
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
foto: Jaroslav Chuchlík
Soutìžní kupon nalepte na korespondenèní lístek a
zašlete na adresu redakce pøípadnì doruète osobnì.
Co za veselosti chystáme
Chci informovat Malostraòáky o chystaných akcích. Zaènu výètem tìch, které
již probìhly.
Když jsem prvnì pøišla s tím, že by Malé
Stranì slušel masopust, sahali si okolostojící
èlenové Sdružení na hlavu a mne se pokoušeli
obložit ledem. Dnes je Malostranské masopustní veselí akcí, která na Malou Stranu patøí.
Malostranské masopustní veselí
foto: Stanislav Tùma
Když byly letošní pøípravy na masopust ve
vrcholu, tiše jsem špitla, že by se mi zamlouvaly Malostranské èarodìjnice. Ozvalo se
mruèení a posléze odevzdanost. Že se èarodìjnice poøádané, stejnì jako masopust s Mìstskou èástí Praha 1, vydaøily, o tom není pochyb.
Stejnì jako o tom, že Malostranské èarodìjnice
se stanou souèástí akcí poøádaných Sdružením
i v èasech, kdy my už nebudeme mít sílu. Ve
velké pohodì probìhlo Malování na chodníku, které poøádáme spolu s MÈ Praha 1,
Mìstskou policí Praha 1 a Sdružením výtvarníkù Karlova mostu. O prùbìhu se zmiòujeme
v tomto èísle ON. Teï o tom, co plánujeme.
Ve dnech 19. a 20. záøí chce Sdružení opìt
ve spolupráci s Mìstskou èástí Praha 1
uspoøádat Malostranský hrnèíøský podzim
s burèákem. Rádi bychom na Kampu vrátili
kvìtináèe, sádelòáky, hrneèky a štandlíky
všeho druhu a okoøenili je trochou hudebního
veselí a nevázané zábavy. O konkrétním programu se zájemci dozví z plakátù umístìných
na známých místech poèátkem záøí.
Na závìr roku chystáme již tradièní Malostranský Vánoèní strom a Malostranské
Vánoce.
Irena Piskaèová
Akce: Èertovka
Ve ètvrtek 8. kvìtna
2003 na Den osvobození jsme „osvobodili“ Èertovku od harampádí, které do ní naházeli naši milí spoluobèané. Zhruba od devíti do patnácti hodin
byl vyèištìn úsek mezi
obìma mlýny a naplnìn
velký pøistavený kontejner. A jaké poklady
jsme našli na dnì? Pøevládaly odpadkové koše
jak plechové tak i keramické, dopravní znaèky
a lešenáøské trubky,
láhve rùzných velikostí a tvarù – bohužel
prázdné, ale i rùzné svršky, obuv, brýle a kreditní karta. Naštìstí jsme nenašli žádného podnikatele.
O mnoho pøíjemnìjší byla ale sobota
10. kvìtna, kdy se Èertovka otvírala. Dopoledne se zaèali pøed bistrem Bruncvík pod
Karlovým mostem shromažïovat odvážlivci
i se svými plavidly, na kterých letos poprvé
propluli malebnými zákoutími Èertovky.
Aby nikdo netrpìl hlady a žízní, kuchaø Jirka
vyrobil v polníchm kotli fantastický gulášek,
jehož vùnì dráždila i turisty procházející se
foto: autor
po Karlovì mostì. Toèené pivko bylo též
znamenité, a tak nikomu nezkazila náladu
ani krátká prùtrž mraèen ani zjištìní, že
si Èertovku po uzavøení na úklid budeme
muset nejdøíve pustit. Vzhledem k tomu, že
se ve smíchovském zdymadle porouchal
vypínaè elektromotoru k otevøení stavidel
a obsluha zdymadla nás upozornila, že hodinu a pùl stavidlo zavírala ruènì, témìø stejnou dobu jsme otvírali i my. Ale povedlo se
a nic nebránilo tomu, abychom vzali èluny,
pádla, psí smeèku a vydali se pøes Kampu
Èertovku koneènì otevøít. Pøi nalodìní ji
nìkteøí èlenové flotily
poznali na vlastní kùži,
kterou od té chvíle mìli
mokrou. Psi ne. Po
mezipøistání u guláše
a pivka, se celá akce
opakovala se vším všudy ještì jednou, abychom se pøesvìdèili,
zda byla Èertovka otevøená úplnì. Byla. Každopádnì jsme prožili
moc hezký den a moc si
pøeji aby jich tady na
Kampì bylo víc.
foto: autor
– sov–
Hergetova cihelna
Zeptali jsme se starosty MÈ Praha 1
Vladimíra Vihana. Konèí rekonstrukce
Hergetovy cihelny. Jaký je zámìr Mìstské
èásti a investora na využití celého areálu?
Co se ještì dodìlává?
Rekonstrukce areálu Hergetova cihelna,
investor: IMMOVISION, s.r.o., Praha 1,
Panská 7/890, 1. stavba obj.A,B,C a D,
Cihelná ul.Funkèní využití rekonstruovaných staveb vychází z výsledku
výbìrového øízení na vyhledání nájemce
objektu. Ve vlastní Hergetovì cihelnì objektu "A" jsou umístìna restauraèní
zaøízení, vinárna, kavárna, polyfunkèní výstavní prostory - galerie a obchodní prostory.
povodnì ze srpna r. 2002 a dále expozice o
Èeské republice - The best of ÈR (napø.
výrobky, apod.). V objektu "B" jsou v patøe
umístìny 2 byty, v pøízemí jsou zøízeny 2
prodejny. Objekt "C" je rekonstruován pro
muzeum a galerii, kde bude napø. ve
spolupráci s Umìlecko prùmyslovým
muzeem v dubnu 2003 instalována stálá
expozice historických šperkù. Pøízemní
objekt "D" pøi nábøežní zdi bude provozován
jako klubová místnost pro menší spoleèenské akce, tiskové konference, pøedpokládá
se k využití i jako klub zahranièních novináøù, pøi využití je pøedpokládána
spolupráce se spoleènostmi, provozujícími
Poslední kolaudace objektu "A" probìhla se
zpoždìním až v prosinci 2002 z dùvodu
odstraòování škod po povodních. Objekt A,
pøipravený ke kolaudaci v srpnu 2002 byl
srpnovou povodní znaènì poškozen. Povodní byly rovnìž poškozeny již zkolaudované
objekty C a D. U Lužického semináøe 42,
è.p.111 - objekt H Pøedmìtem stavby je
rekonstrukce parteru objektu è.p.111 vè.
vnitøního dvora a sadových úprav pøilehlého
parku. V parteru je navrhováno restauraèní
zaøízení s obchodními jednotkami, pøedpokládá se napø. umístìní prodejny peèiva. Byty
v patøe nejsou pøedmìtem rekonstrukce. V
posledním období probìhlo na stavbu øízení
O èem byste mìli vìdìt…
Tržní øád
V Obecních novinách 3/99 jsme poprvé
informovali o První všeobecné èlunovací
spoleènosti, která zaèala provozovat vyhlídkové plavby po Èertovce a na kterou si
stìžovali nájemníci Pražských benátek.
Tehdy se poprvé objevily U Lužického semináøe a na Køížovnickém námìstí postavièky
v námoønických obleècích a zaèaly obtìžovat kolemjdoucí. Dnes patøí k malostranskému koloritu a stìžuje si na nì kdekdo. Brání
chùzi po chodníku, stojí ve vozovce, vybíhají na každého, kdo jen trochu vypadá, že by
byl ochoten utratit peníze za jízdu po Èertovce. Obèas jsou arogantní, když jim
Malostraòáci odpovídají po svém. Nic
neporušují, všechno je povoleno úøady, prý.
Pak se objevila možnost, jak je zahnat z
ulice dolù do Èertovky. Pøed dvìma roky se
primátor hl.m. Prahy chlubil novináøùm, jak
mìsto zatoèilo s rozdávaèi informaèních
letáèkù, kteøí obtìžovali turisty i Pražany na
hlavních turistických trasách. Pøi novelizaci
mìstské vyhlášky Tržního øádu Praha toto
jednání zakázala a basta! Od té doby se
letáèky o hudebních koncertech a jiných
atrakcích nabízejí pokoutnì, staèí se projít
napøíklad v podloubí na Malostranském
námìstí a poznáte hned, jak se dnes letáèky
rozdávají. A malostranští námoøníèci?
Kdyby Všeobecná èlunovací musela shánìt
zákazníky jinak než na ulici, sehnala by je?
Jak by to s jejím podnikáním bylo dál? Tak
si jednatel této veøejné obchodní spoleènosti
Zdenìk Bergman podal u mìsta žádost
o uvedení námoøníèkù do Tržního øádu. No
a? Posuïte sami.
Snaha zachránit Všeobecnou èlunovací
vyústila v úžasný paskvil, v Tržním øádu
jsou námoøníèci vyjmenování v oddíle Pøedsunutá prodejní místa, kde je uvedeno
„U lužického semináøe, parc. è. 1039/1, roh
ulice U lužického semináøe a mùstku na
ostrov Kampa, na pravé stranì (uniformovaní vltavští plavèíci, 1–3 prodejci),
2m2, Po–Ne 10,30–22,00 celoroènì, lodní
lístky na vyhlídkové plavby Pražskými
Benátkami po Vltavì“, právnická rarita.
„Pøedsunuté prodejní místo je místo
mimo provozovnu urèenou k tomuto úèelu
kolaudaèním rozhodnutím, na kterém je
umístìno na zpevnìném povrchu prodejní
zaøízení, ze kterého se prodává zboží
a poskytují služby stejného druhu jako
v provozovnì, urèené k tomuto úèelu kolaudaèním rozhodnutím podle zvláštního
zákona, se kterou funkènì souvisí. Pøedsunuté prodejní místo se zøizuje bezprostøednì u uvedené provozovny a musí s ní mít stejného provozovatele“, vysvìtluje vedoucí
4
Odboru dopravy a životního prostøedí ÚMÈ
tografovat kolo dolního mlýna na Èertovce,
Praha 1 Mgr. Karel Žrout. Jak mohou být
bude-li mít fotograf a jeho dìti žízeò, odejvltavští plavèíci prodejním zaøízením
dou o stovku lehèí.
umístìným na zpevnìném povrchu mi není
O historickém dýmu
jasné, komisi obchodu a služeb, Obvodní
Jízdy historickými vozy také na radnici
radì MÈ Praha 1 a Radì hl.m. Prahy asi ano,
nevymýšleli, veteráni se prostì jednoho dne
tam všude byl tento paskvil projednán
objevili v okolí Staromìstského námìstí a už
a schválen. „Pøi situaci, že by ve výše uvetam zùstali. Na rozdíl od tolik diskutovaného
dených lokalitách docházelo k poskytování
ekovláèku nemají žádnou stanovenou trasu,
služeb a informací, ohlednì projíždìk na
žádné povolení mìsta, podle souèasných
Vltavì, formou nabízení letáèkù nebo
zákonù ani žádné nepotøebují, staèí øidièský
poskytování ústní informace, nejedná se
a technický prùkaz, živnostenský list. Že
pøímo o tzv. pøedsunutý prodej. Rozdáváním
parkují v zónì vyhrazené pro rezidenty?
informaèních letáèkù, by docházelo k poruBrzy se na jejich skle objevily rezidentní
šování vyhlášky è. 27/1998 Sb. hl.m. Prahy,
karty Evroparku, Pražák si vždycky nìjak
kterou se vydává Tržní øád, ve znìní
poradí. Tak se do turistického koloritu
pozdìjších pøedpisù, kdy v èl. 5b textové
zapisuje i olejnatý dým z historických
èásti této vyhlášky – zakázané druhy prodemotorù, radní a úøedníci zase jen krèí rameje zboží a poskytovaných služeb, se podle
ny „nemùžeme nic dìlat“. Nìco pøeci ano,
odst. 6 za pochùzkovou poulièní reklamu
v èervnu ubral Magistrát na Malostranském
pokládá poskytování informací o kulturních,
námìstí rezidentùm jedno parkovací místo
sportovních nebo jiných akcích, o provoa vìnoval je vozùm s povolením TSK, hned
zovnách, službách nebo zboží pomocí pøetam parkuje historický vùz zvoucí na
nosného nebo neseného zaøízení. Za tuto
okružní jízdu Prahou.
reklamu se pokládá rovnìž nabízení a rozdáMnoho návštìvníkù a Pražanù se mì
vání pøedmìtù, obsahujících tyto informace
ptalo, proè mìsto tohle všechno povoluje?
(letákù, navštívenek, vizitek a podobných
Proè nejsou turistické atrakce v centru vkusnosièù informací), pøímo z ruky. Není rozhonìjší? Konšelùm nevadí, že se o Praze podující, zda ten kdo službu poskytuje, se
vídá jako o mìstu kapesních zlodìjù, podipøemísuje nebo postává na místì. Poskyvných taxíkáøù a poulièních prodavaèù
tování ústní informace však není v rozporu
a žebrákù, kteøí všichni jen natahují ruku po
s výše uvedenou vyhláškou“, uzavírá Mgr.
penìzích? Vadí, myslím, že vadí. Jenže s tím
Karel Žrout.
nemohou mnoho dìlat. Dokud budou všechO zmrzlinì
ny odborné, volené i úøednické komise jen
Když v roce 1998 pøipravoval Magistrát
povolovat další a další žádosti o stánky, stomìstskou vyhlášku Tržní øád, chtìl vnést
jky a pøedzahrádky, jiné to v centru nebude.
poøádek do prodeje na veøejném prosA protože je historická Praha plná tìchto
tranství. Místo aby zastupitelé projednali
úžasností, na koncepci a koordinaci je dávno
lokality, kde je podle nich i památkáøù a hispozdì. A povzdech na závìr – když by to vše
torikù možné povolit poulièní prodej, všechnebylo povolené, bylo by to na ulicích stìjnì
no probíhalo obrácenì. Úøedníci obešli
na èerno, znáte to.
místa, kde se na ulicích prodávalo živelnì,
–rt–
sepsali seznam a pøedali ho k projednání
zastupitelùm, o vyjádøením byly požádány
mìstské èásti. A kde se vzaly tu se vzaly,
zaèaly se na úøadech mìstských èástí i Magistrátu objevovat žádosti prodejcù o uvedení
dalších a dalších prodejních
míst v Tržním øádu. Takže INZERCE
když vyhláška vstoupila
KÁMEN DØEVO
v platnost, bylo v centru
Prahy více prodejních míst,
Saská street • Malá Strana • Prague 1
než pøed jejím pøijetím. Od té
Small gifts of stone, wood and pottery
doby jsou mimo jiné na
tel. / fax. 326 903 828
Kampì a v okolí prodavaèi
mobil: 728 917 686
zmrzliny a nápojù, do té doby
je tu nikdo nevidìl. Bez
www.sweb.cz/kamen.drevo
reklamního sluneèníku se
[email protected]
dnes málokomu podaøí vyfo-
O èem byste mìli vìdìt…
A žijí hospody, ale co na to nájemníci?
Malebné hospùdky patøí ke každému dobøe zavedenému velkomìstu. Má je i Praha a je
to dobøe. Ovšem… Pronajímatelé zhusta zapomínají, že krom osvìžujících se hostí, má
jejich dùm i nájemníky. Je velmi smutné, že se tak chová i MÈ Praha 1.
Záøným pøíkladem je nechvalnì proslulý
Kampa Park, který se na Malé Stranì uvedl
znièením starého topolu, pokraèoval stavbou
jakéhosi výbìhu pro lachtany. Za velmi
nekulantní považuji stavbu terasy nad Èertovkou a to zbouráním èásti bøehové zdi.
Dìlo se tak v dobì, kdy neznalý se mohl
domnívat, že probíhají práce k odstranìní
následkù povodní.
Žít v domì Na Kampì 8 je utrpení již
drahnì èasu. Proseb a apelù si MÈ Praha 1
vyslechla bezpoèet. Nic se nestalo. Nic se
nedìje ani dnes, kdy nájemce svým podnikáním oblažuje i nájemníky z protìjších
domù, tedy domù na druhém bøehu Èertovky.
Nech se kompetentní nezlobí, ale lidé si
pak jejich neèinnost vykládají rozliènì,
vìtšinou krajnì nelichotivì. A já se ptám –
co by museli obyvatelé udìlat, aby majitel
domu zasáhl a zbavil jich letitého obtìžování hlukem ze zmínìné provozovny? Že
by pøed branami úøadu zahájili sborovou
hladovku?
Budu-li expandovat „pøes vodu“, rozroste
se mùj text na nestravitelnou délku. Sex shop
na Uhelném trhu na dohled od základní
školy (je mi záhadou, že si to rodièe nechají
líbit), La fabrique se øvoucími cizinci ve tøi
ráno (zde je pikantní, že na tomto podniku
má podíl bývalá zastupitelka, která dnes tepe
nešvar ve vìci klidu a poøádku), Vysmátý
zajíc (majetek MHMP) se zahrádkou ve vnitrobloku – vìc v civilizované zemi dost
neobvyklá, Galerie u prstenu – ano, ano, zní
to pøenádhernì, ale je to i osvìžovna s hosty,
kteøí si nešeptají a opìt se zahrádkou. Ne, už
nebudu pokraèovat, vím, že každý z vás by
do mého výètu pøihodil svou zkušenost.
Mìla-li bych co nejstruènìji popsat pocity
dotèených nájemníkù, byla by to dost
lapidární vìta. Inu se o ni pokusím. Hospoda
v domì je užitek pro majitele, užitek pro
nájemce, užitek pro hosta a trvalý stres pro
obyvatele. Najde se moudrá hlava, která stejnì lapidárnì sdìlí, proè by s takovým stavem
mìl být obyvatel domu spokojený? Pamatuji
vyprávìní pøedváleèných pánù domácích,
kteøí velmi dbali na poøádek a klid v domì.
Proè to dnes neplatí? Proè vítìzí ten otrlý,
bezskrupulózní nebojsa, který ví, že si na nìm
stejnì nikdo nic nevezme, že mùže být klidnì
i dlužníkem? Moc bych si pøála, aby se našel
neznámý hrdina, který by dokázal vrátit do
vztahù mezi lidmi øád a poøádek.
Irena Piskaèová
Chodec na pøechodu pro chodce
Jaká je pøesná ochrana chodce na pøechodu?
Právní ochrana se nalézá v zákonì
è. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích v platném znìní, pøedevším
v ustanovení § 5 povinnosti øidièe, kdy podle
písmene h) se musí øidiè vozidla pøibližovat
k pøechodu pro chodce takovou rychlostí,
aby mohl zastavit vozidlo pøed pøechodem
pro chodce, a pokud je to nutné, dokonce je
øidiè vozidla povinen pøed pøechodem pro
chodce vozidlo rovnou zastavit. Mimo øidièe
tramvaje má øidiè umožnit chodci, který je
na pøechodu pro chodce nebo jej zøejmì
hodlá použít, nerušené a bezpeèné pøejití.
Mechanická ochrana chodce je zajišována
napø. city bloky u krajnice vozovky, reflexním dopravním znaèením nebo signálem
žlutého svìtla ve tvaru chodce. Vzorovou
mechanickou ochranu chodce na pøechodu
pro chodce máme v Praze 1 v Opletalovì
ulici.
Jak se má chodec na pøechodu chovat
a jak má postupovat, když má pocit, že jej
øidiè vìdomì ohrožuje?
Chování chodce na pøechodu pro chodce
je pøedevším upraveno v § 54 odst. 3 zák. è.
361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích v platném znìní. Chodec
musí dát pøednost tramvaji, nesmí vstupovat
na pøechod pro chodce nebo na vozovku
bezprostøednì pøed blížícím se vozidlem.
Vstoupí-li již chodec na pøechod pro chodce,
nesmí se tam bezdùvodnì zastavovat nebo
zdržovat. Dále nesmí chodec vstupovat na
pøechod pro chodce
pøijíždí-li vozidla
s právem pøednosti
jízdy – to je napø.
vozidlo
policie,
mìstské
policie,
hasièù, a to se zapnutým majákem.
Nevidomý chodec
signalizuje øidièi
úmysl pøejít vozovku mávnutím bílou
slepeckou holí ve
smìru pøecházení.
Pokud má chodec pocit, že jej
øidiè ohrozil, je
možné toto jednání
nahlásit buï Mìstské policii Praha,
PÈR nebo pøímo
Odboru dopravnì
správních
agend
MHMP. Je tøeba
uvést místo, kde ke
skutku došlo, èas,
registraèní èíslo vozidla (døíve SPZ),
barvu a typ vozidla.
K nezpochybnitelnému
dokázání
skutku, je dobré též
uvést svìdka.
Všehrdova 17, Praha 1, tel. 257 312 246
SLANÉ A SLADKÉ PALAÈINKY
DENNÍ NABÍDKY
ÈESKÁ A MEZINÁRODNÍ KUCHYNÌ
VELKÝ VÝBÌR NÁPOJÙ
ESPRESSO – 100% ARABICA
GALERIE
ROZVOZ JÍDEL PO PRAZE 1
Nᚠvysoce kvalifikovaný
a inteligentní personál je vždy
pøipraven splnit veškerá Vaše pøání.
Mgr. Karel Žrout
5
12. valná hromada
12. valná hromada Sdružení se letos konala 26. kvìtna 2003 v prostorách Obecní
galerie beseda. Výstavní místnost zaplnili
èlenové Sdružení témìø do posledního
místa. Pøítomné pøivítal dosavadní pøedseda
Sdružení Rostislav Tomeš.
V úvodní øeèi vysvìtlil, proè se v druhé povinì roku 2002 valná hromada nemohla konat,
Malé Strany se vzpamatovávala z povodní.
Zpráva o èinnosti Sdružení shrnula akce
pøispívající k malostranské sousedské pospolitosti, jako Malostranské masopustní veselí,
Malování na chodníku, Vánoce na Kampì a
novì Malostranské èarodìjnice. Tyto akce se
staly malostranskou tradicí a doufáme, že malostranskou tradicí zùstanou. Za jejich realizací stojí osobnost Ireny Piskaèové, jež byla
sdrdcem i motorem Sdružení, osobnost, jež
dokáže strhnout ke spolupráci desítky dalších
pomocníkù. Èlenové na jednání Valné hromady Irenì Piskaèové podìkovali.
Èinnost Sdružení v grantových programech podporuje Mìstská èást Praha 1,
díky tomu mohly vycházet Obecní noviny
a fungovat Obecní galerie Beseda. Valná hromada vyslechla zprávu Kontrolní a revizní
komise. Po dvouletém funkèním období
probìhly nové volby pøedstavenstva Sdružení. Èleny pøedstvenstva byly zvoleni:
Rostislav Tomeš, Ivan Veselý, Blanka Rajnochová, Miroslava Svitáková, Petr Cílek,
Alena Schätzová, Markéta Jírová, Dana
Goldová, Stanislav Tùma, TomᚠOliva,
Monika Goèaltovská. Pøedstavenstvo na
svém prvním jednání zvolilo pøedsedou
Sdružení Rostislava Tomeše, místopøedsedkyní Alenu Schätzovou.
V diskusi padlo mnoho pøipomínek a
návrhù. Hlavní prùjezdnou trasou, Valdštejnskou, Tomášskou a Karmelitskou na Újezd
jezdí opìt mnoho turistických autobusù. Problém jsme hned týden po Valné hromadì projednávali s øeditelem Mìstské policie Praha 1
Miroslavem Stejskalem – sdìlil nám, že všechny autobusy, které strážníci kontrolovali, mìly
øádnou výjimku Magistrátního úøadu. Na
území Malé Strany a Hradèan, zejména na Jánském vršku, na Tržišti, v okolí nemocnice Pod
Petøínem, je málo odpadkových košù. Témìø
všechny koše jsou soustøedìny na Královské
cestì, ale mimo ni také žijí lidé. Na jednání
zaznìl návrh, aby na tramvajové zastávce na
Malostranském námìstí byly umístìny lavièky, dnes tam není jediná. Návrh na doplnìní
odpadkových košù a lavièek jsme projednali v
Dopravní komisi Rady Mìstské èásti Praha 1,
vìøíme, že nezapadne. Z ulic mizí poštovních
schránky, Èeská pošta reorganizuje a zeštíhluje, zmizely skoro všechny poštovní schránky.
Èlenové Sdružení seznámili jednání Valné hromady s peticí proti chování spoleènosti
„Kampa park“, která zabírá stále další a další
zákoutí okolo Èertovky. Posledním „Kampaparkáckým výrobkem“ je visutá terasa nad
Èertovkou, ze které pozorují návštìvníci
obèany v protìjších domech, obtìžují je hlukem, do veèera tam hraje hlasitá hudba.
Obèany Malé Strany velmi zajímá probíhající
výstavba protipovodòových zábran. Námìstek
primátora Ing. Jan Bürgermeister nám slíbil
uspoøádat na podzim veøejnou besedu o tom,
kde a jaká protipovodòová díla se budou na
Malé Stranì stavìt.
redakce
Další barokní dùm se zaèíná podobat barabiznì
Každý z nás si jistì pamatuje na ubohý
barokní dùm ve Všehrdovì ulici, okolo nìjž
se zaèínalo chodit po špièkách, aby okolojdoucímu nespadl na hlavu. Dnes je z nìj
velký fešák. Tentýž osud zøejmì èeká i jeho
souseda ve Všehrdovì 13. Ovšem není jisté,
zda i z nìj bude onen øeèený fešák.
I tento dùm je zapsán jako nemovitá kulturní památka a to od poèátku šedesátých let.
Nezasvìcenec by však této informaci nevìøil,
ani kdyby si informátor klekl a pøísahal na
zdraví svých blízkých.
Do stavu, který je patrný z fotografií,
dovedli dùm souèasní majitelé pod záminkou
odstranìní povodòových škod. No, s ohledem
na to, že ve sloupci vody, který „omýval“
zmínìný dùm loni v srpnu, by se neutopila ani
koza, vymykají se zásahy na domì provedené
zdravému rozumu. Majitelé se dokonce pokoušeli vymámit na stavebním odboru souhlas
se statickým zajištìním domu. Jako kdyby se
kolem nìj prohnala rozbouøená Volha i se
6
svými pøítoky. Tento manévr se majitelùm nezdaøil a od té doby se cudnì halí v závoj mlèení.
O tom, jak si užívají v tomto domì hrùzy
nájemníci, by bylo možné psát román. Je nad
možnosti chápání autora, jak se mùže majitel
chovat k tak jedineènému domu, natož jak
mùže tak barbarsky jednat s nájemníky, z nichž
si v podstatì udìlal rukojmí. Prohlídka vnitøku
domu je, a to bez pøehánìní, jen pro silné nátury. Jak øíkávala moje babièka – já bych se prala.
Pevnì vìøím, že jak Národní památkový
ústav Praha, tak stavební odbor Praha 1
nedopustí, aby se tato vzácná památka –
jeden z mála m욝anských barokních domù
na Malé Stranì stal jen vzpomínkou.
O pomoc byla požádána i památková
inspekce Ministerstva kultury ÈR. Myslím
si, že by nebylo od vìci, aby se o dùm zaèal
zajímat každý, komu ještì stále záleží na
tom, kde a jak bydlí. Každý, kdo je rád
Malostraòákem. Já jsem, proto se zajímám.
Irena Piskaèová
Malostranské hospody
a kafírny
Tak se nazývá souèasná, již tradièní prázdninová fotografická výstava v OGB. Otevøena
byla 23. èervna a je pøístupná až do 7. záøí
2003 v bìžných otvírací hodinách, tj. úterý
až nedìle od 13 do 18 hodin.
Autory tématických fotografií jsou Hana
Hamplová, Bohdan Holomíèek, Zdenìk
Lhoták, Antonín Malý, Zdenìk Merta, Ota
Pajer, Zdenìk Taichman a Stanislav Tùma.
Zahájení výstavy se zúèastnila vìtšina
autorù a za Mìstkou èást Praha 1 zástupkynì
starosty Jana Pøíhodová. Zahrál a zazpíval Ivan
Hlas. Finanènì pøispìli: Mìstská èást Praha
1, Hlavní mìsto Praha, Balli s.r.o., Martin
Rybín – Ekoexpres, Malostranská pivnice.
Sdružení dìkuje všem pøispìvatelùm
za podporu výstav.
P.C.
foto: Stanislav Tùma
Diskuse o Kampì
26. èervna 2003 probìhla v Ústavu dìjin
umìní beseda ke Kampì, pøi níž vyplynulo,
že k rekonstrukci parku zaèalo stavební
øízení. Kuriózní je postoj zastupitelù (napø.
ing. Filip Dvoøák) i úøedníkù (ing. arch. Eismannová) – nikdo už rekonstrukci podle projektu ing. arch. Cikána a Melkové nechce,
projekt má sloužit jako podklad k diskusi.
Pøitom stále platí zplnomocnìní mìstské
èásti pro ing. Cikána, takže požádal o stavební povolení a bylo zahájeno stavební øízení.
Podle ing. Biegela je Klub za starou Prahu
úèastníkem, památkáøi mají žádost na stole
k vyjádøení. Když jsem se ptala, jak stavební
øízení zastavit, tak vlastnì obec nemá žádné
páky – pokud bude formálnì všechno
v poøádku, bude vydáno stavební povolení.
Myslím, že zastupitelé, Rada resp. starosta by mìli dostát svým slibùm a odejmnout
povìøení vydané ing. Cikánovi.
Michaela Valentová
INZERCE
• Prodám 100% obchodní podíl ve firmì
s najatými nebytovými prostory na Praze 1 –
Malé Stranì, s povolením provozu bistra –
fast food, celkem 137 m2, z toho 85 m2
provozní plochy, sklad, soc. zázemí. Výhodné podmínky, serióznì. Prohlídka po dohodì
na tel. 603 144 333.
MONITOR
MONITOR
Infekèní žloutenka
Na dolní Malé Stranì byly vykradeny dva
pøízemní byty, do obou se vrátili nájemníci
po povodních a oba byly vykradeny hned
následující noc poté, co se domù vrátili
jejich obyvatelé. V obou pøípadech nebyly
pøekonány žádné zábrany, jak se tedy zlodìji
do bytù dostali? Neví se.
•••
Rada MÈ Praha 1 na svém jednání dne
24. 2. 2003 vyslovila souhlas s rozšíøením
pøedzahrádek Na Kampì 5 a Na Kampì 6,
nesouhlasila s rozšíøením pøedzahrádky
v Øíèní 1. Stejný názor zaznìl i z Komise
pro obchod a služby Rady MÈ Praha 1.
•••
Na cedulce vedle vchodu do Vojanových
sadù, která pøipomíná výšku hladiny vody pøi
povodni je chybné datum 13. 8. 2002, správnì
má být 14. 8. 2002. Nápis na omítce u restaurace Èerný orel, U Lužického semináøe 40,
zase udává datum kulminace hladiny Vltavy
15. 8. 2002, správnì má být ale 14. 8. 2002.
•••
Každý pátek v deset veèer je celý kvìten
a èerven odpalován z lodi v blízkosti
Mánesova mostu ohòostroj. Mìstská èást
Praha 1 se k vìci nevyjádøila.
•••
Poškozenou mozaikovou dlažbu chodníku
mohou obèané hlásit na TSK hl.m. Prahy –
Centrum, Školská 13, Praha 1, telefon
222 232 458.
•••
Od té doby, co v Mostecké 21 – v domì
U hradeb – není kino a místo nìho muzeum
muèících nástrojù, zaèala do dvorany domu, na
nádvoøíèko s fontánou, zajíždìt z Mostecké
auta. Vjíždìjí do dvorany pøes prùjezd s
obchody, vlastnì jakousi pasáží, na obì strany
od vozu zùstává k výlohám tak 20 cm a chodci mají smùlu. A to je kvùli parkování, na ulici
hrozí botièka? Nikdy se tam neparkovalo a v
létì tam má pøedzahrádku Mc Donald's, to
budou auta jezdit okolo hostù? Podle vyjádøení
Odboru dopravy a životního prostøedí Obvodního úøadu Praha 1 „není prùjezd majetkem
hl. m. Prahy ani Mìstské èásti Praha 1 a není
tedy možné stanovovat žádná dopravní
opatøení pro tento prostor. Vzhledem k tomu,
že Mc Donald's ÈR spol. s r. o. je spolumajitelem celé nemovitosti, je pøímo na nìm, jak
se dohodne s ostatnímu majiteli o parkování
vozidel na dvoøe, zejména pak v pøípadì, že
bude provozovat pøedzahrádku.“
–rt–
•••
Bìhem mìsíce èervna a èervence byla „nesmyslnì“ rekonstruována komunikace Øíèní
ulice v blízkosti Kampy, kdy pùvodní asfalt
byl odstranìn do hloubky 20 cm a nahrazen
novým. Pod asfaltem se objevila krásná
dlažba „koèièí hlavy“, která byla opìt zaasfaltována. Na vzhledu vozovky se témìø nic
nezmìnilo. Byly také znovu pøedláždìny
chodníky s tím, že kolem kostela sv. Jana Na
prádle byly odstranìny sloupky proti
parkování. Z Komise dopravy naši zastupitelé o této akce nic nevìdìli.
•••
Zaparkovat v zónì D v ulicích Øíèní a Šeøíkova je stále velký problém. Vzhledem k èetnosti restauraèních zaøízení se nedá v dobì obìda
a veèeøe až do pùlnoci zaparkovat. Mìstská
policie se velmi snaží, ale je to málo. Pomohlo by zvýšení pokut za špatné parkování?
Infekèní žloutenka je zánìtlivé onemocnìní
jater zpùsobené viry. Zánìt jater zpùsobí
poruchu jejich èinnosti a to se projeví
zežloutnutím kùže a bìlma oèí nahromadìním žluèového barviva zvaného bilirubin. Infekèní žloutenka je zpùsobena nejèastìji virem typu A. Jedná se o nemoc
špinavých rukou a pøenáší se pøi špatném
dodržování hygienických zásad. Velice rychle se šíøí v kolektivech, zejména u dìtí
a mladistvých, ale i pøi hromadných neštìstích a pøírodních katastrofách. Onemocnìní se projevuje žloutnutím kùže, žaludeèní
nevolností, prùjmem se svìtlou stolicí, teplotou a pøíznaky virového onemocnìní. Postižení jater se projeví jejich zvìtšením
a bolestivostí. Léèení zpravidla bývá pøi hospitalizaci na infekèním oddìlení. Druhým
typem je infekèní žloutenka virem typu B.
Tento virus se nalézá v krvi a proto je
pøenášen krví, slinami nebo spermatem.
Tento typ žloutenky je díky vìtší obtížnosti
pøenosu ménì èastý, zato však záludnìjší. Její
pøíznaky nemusí být tak markantní, nìkdy
mùže probíhat i bez pøíznakù. Proto jsou také
její dùsledky èasto velice nepøíznivé, mùže
dojít k chronickému postižení jater, posléze
jejich selhání a jaterní cirhóze. Proto je tento
typ infekèní žloutenky daleko vážnìjší. Léèba
onemocnìní spoèívá zejména v dodržování
dietního režimu s vysokým pøísunem vitamínù, zejména skupiny B. Je doporuèen
dostatek lehce stravitelných pokrmù v menších dávkách a èastìji, s bohatým obsahem
bílkovin. Nedoporuèuje se alkohol, koøenìná
tuèná jídla a fyzická námaha. Dietní opatøení
je nutné dodržovat dlouhodobì, nejménì pùl
roku nebo i déle, podle prùbìhu onemocnìní.
Nejlepší léèbou je však prevence pomocí
oèkování, v dnešní dobì je již vyrobena
vakcína, které obsahuje oèkovací látku proti
obìma typùm infekèní žloutenky. Oèkování
se provádí ve tøech dílèích dávkách a ochrana
proti nákaze je doživotní. V souèasné dobì
probíhá oèkování tøetí dávky u osob, které
byly oèkovány po loòských záplavách.
MUDr. Blanka Rajnochová
Taxi v Mostecké
Od roku 2002 je jako jeden ze zpùsobù, jak
zbavit centrum Prahy nepoctivých taxikáøù,
Magistrátem vyhlašována soutìž na pronájem
stanoviš taxi. Po roce mùže každý posoudit,
tøeba v okolí Perštýna nebo v horní èásti
Václavského námìstí, jak se nápad povedl.
U obchodního domu Tesco na Národní zmizely èerné štafly, na Václavském námìstí je
okolo stanoviš taxi poøádek. Taxikáøi na pronajatých stanovištích ruèí za ceny, musí vydávat
stvrzenky, vezmou každého. Docela to funguje. Magistrát navrhuje další stanovištì, jedno z
nich bylo navrženo na Dražického námìstí.
Jenže tam jsou pøedzahrádky hotelù, proto
Dopravní komise navrhla Radì Mìstské èásti
Praha 1 dvì stanovištì v Mostecké, u domu,
kde býval Pramen pozdìji Nápoje.
Každý, kdo situaci v Mostecké zná, ví, že
u domu è. 14 stojí dnes 3 vozy taxi na èerném
štaflu, stojí v druhé øadì, nedá se kvùli nim
projít, nikoho kdo mluví èesky stejnì nevezmou. To všechno se mohlo zmìnit. Navíc
rada Mìstské Policie Miroslav Stejskal slíbil,
že když zaènou dìlat v Mostecké poøádek
vylosovaní nájemci stanoviš taxi, Mìstská
Policie se nedá zahanbit a že z Mostecké
zmizí všichni nerezidenti. No to je pøece
slovo do pranice, i úbytek dvou parkovacích
míst v zónì D by tolik nevadil. V Mostecké
mohl být poøádek. Rada MÈ Praha 1 návrh
posoudila a zamítla s odùvodnìním, že by se
v Mostecké pøíliš zvýšila prùjezdnost. Vše
tedy zùstane pøi starém.
–mog–
7
Ad: ON 1 / 2003 Co dál se sdružením?
Od roku 1990 bylo Sdružení obèanù a pøátel
Malé Strany a Hradèan vzorem a uèitelem
obèanùm Troje, kteøí se rozhodli, že pùjdou
cestou získání práva na místní samosprávu.
Trojským obèanùm se to podaøilo, našim
uèitelùm ne. Proto nám slova ve sloupku „Co
dál se Sdružením“ zní jako rekviem za právo
na místní samosprávu v tak významné èásti
Prahy.
Komunistický model reformy veøejné
správy z let 1949 a 1960 byl založen na systematickém rozbíjení sounáležitosti obyvatel
Vinohrad, Dejvic stejnì jako tøeba Nuslí. Jen
tehdejší Královské Vinohrady z tìchto dùvodù
rozètvrtili mezi tehdy vzniklé Prahy 1, 2, 3, 10
s cílem rozvrátit jejich obèanskou spoleènost
a nechat obèany navždy zapomenout na místní samosprávu. Dnes, dvanáct let po obnovení
obecního zøízení, které vrátilo právo na místní
samosprávu i do nejmenších obcí, žije Praha
ve stejném uspoøádání vìcí veøejných jaké
mìstu vtiskli komunisté v roce 1949 a 1960.
Jen proto mùže obrovské území, na kterém
existovala v minulosti ètyøi samostatná mìsta
dnes spravovat jedna mìstská èást.
INZERCE
Toto dìdictví komunismu dnes umožòuje
snadná vítìzství politickým stranám, opírajícím svoji volební kampaò o televizní obrazovky. Všude jinde, kde nedochází k tak
vysoké koncentraci obyvatelstva, se volí lidé
a jejich osobní kvality. V Praze si s tím
stranické sekretariáty nemusí dìlat starost.
Existence místní samosprávy je úzce spjata s penìzi z daní obyvatel. Tzv. finanèní
výtìžnost napø. v Praze 8, je z území zaèínajícím u stanice metra Florenc a konèící naproti Roztokám u Prahy. Peníze z daní obèanù
dostává radnice Prahy 8, sídlící v Libni. Že na
území Prahy 8 existuje i Severní mìsto s asi
tøiceti tisíci obyvatel, kteøí nemají vlastní
samosprávu, je považováno za normální.
Starosta je odmìòován podle poètu obyvatel.
Vùle dobrovolnì zmenšit svùj plat kvùli
právu obèanù na místní samosprávu se
nepøedpokládá. U tzv. uvolnìných funkcionáøù mìstských èástí jde o 16,70 Kè za
každých sto obyvatel, pøesahujících dvacet
tisíc obèanù. V pøípadì zmínìného Severního
mìsta by snaha o rozšíøení obèanských práv
vyznìla jako blbost radních, kteøí by pøipustili
vznik samosprávy omezující jejich zákonné
požitky.
Centralismus a místní
samospráva jsou jako
oheò a voda. Místní
samospráva pøináší zprùhlednìní všech rozhodnutí týkajících se správy
vìcí veøejných. Centralismus je pøedpokladem
pro jejich utajování.
Nemálo úøedníkù, zastupitelù, investorù i dalších zainteresovaných,
nemá zájem na zprùhledòování procesu veøejné správy obecního
majetku, výbìrových øízení, veøejných investic,
stejnì jako smìru toku
penìz z daní obèanù. To
je hradba, kterou by vùle
po svobodì a spravedlnosti v hlavním mìstì
teprve musela prorazit.
Protože se nám této vùle
obecnì nedostává, nezbývá než smutnì konstatovat, že územnì správní
uspoøádání historického centra Prahy nikdo
mìnit neplánuje.
Pøíklad nevýznamné mìstské èásti Praha
– Troja dokazuje, že právo na svobodu lze
i v postkomunistické Praze uhájit. Troja
prosadila právo na vlastní samosprávu zastupiteli z trojských, nikoliv holešovických,
èi letenských obèanù.
Vladimír Lutterer, starosta mìstské èásti
Praha – Troja (1992 – 1998)
Vladimír Lutterer zemøel dne 4.6.2003,
tento text je poslední, který napsal. Dìkujeme a vzpomínáme.
redakce
Ladislav Sitenský
Fotografie z let 1933 – 1996
Dne 19. kvìtna byla
v OGB za pøítomnosti
autora otevøena velmi
prestižní fotografická výstava. První sál galerie byl
vìnován z velké èásti fotografiím Prahy. Mnohé
snímky zobrazují mìsto tak, jak je možná už
ani neznáme. Leccos se zmìnilo, ale není to
jen odstupem let, proè jsou Sitenského
fotografie tak pøitažlivé… Druhé místnosti
pak dominovala další autorova láska – hory.
Výstavu zahájil úvodním slovem
dr. Zdenìk Kirschner. Zahrál Josef Kocùrek
Originál.
Finanènì pøispìly Hlavní mìsto Praha,
Mìstská èást Praha 1 a Malostranská
pivnice.
Výstava byla otevøena do 15. èervna
v bìžných otevírací hodinách, tj. úterý až
nedìle od 13 do 18.
Sdružení dìkuje všem pøispìvatelùm
za podporu.
P. C.
Ladislav Sitenský
foto: P. C.
OBECNÍ NOVINY – Vydává: Sdružení obèanù a pøátel Malé Strany a Hradèan, Malostranské námìstí 21, 118 00 Praha 1 – Malá Strana.
Tel.: 257 532 093, fax: 257 533 969, e-mail: [email protected], http://mujweb.cz/www/on_msh, registraèní znaèka: MÚP-17/93.
Redakce: Irena Piskaèová, Rostislav Tomeš. Spolupracují: M. Bílý, P. Cílek, J. Chuchlík, L. Tomešová, I. Veselý a další... Sazba: Výtvarné
studio Jan Chaloupek, Betlémské námìstí 8, 110 00 Praha 1, telefon: 222 221 649, www.vytvarnestudio.cz, e-mail: [email protected] Tisk: Jiprint spol. s r. o., Kosovská 26, Jihlava. Uzávìrka èísla: 14. 7. 2003.

Podobné dokumenty

malostranské portréty - Spolek občanů a přátel Malé Strany a Hradčan

malostranské portréty - Spolek občanů a přátel Malé Strany a Hradčan nejen s citem, zdravým rozumem a zodpovìdností, ale také s Úmluvou o ochranì kulturního dìdictví, kde historický støed Prahy pøedstavuje jeden z nejvìtších projektù UNESCA (a jehož garantem je naše...

Více

Jihočeský kraj se stává vlastníkem letiště

Jihočeský kraj se stává vlastníkem letiště v bloku domù A (a nyní použiji pøiléhavì symbolický a dnes opìt aktualizovaný výraz) magor A, v bloku domù B žije magor B. Všechno to zaèalo tím, že se jednoho dne magor A zamyslel nad tím, že mago...

Více

Zde - Český egyptologický ústav

Zde - Český egyptologický ústav geofyzikální průzkum a 3D modelování terénu pohřebiště i jednotlivých archeologických objektů. V příspěvku diskutujeme o přínosu nasazení těchto metod v návaznosti na probíhající terénní archeologi...

Více

Prostor - rijen 1999 - Studentský časopis PROSTOR

Prostor - rijen 1999 - Studentský časopis PROSTOR Tento mìsíc, už jako každý, pøinášíme otázky a s nimi i odpovìdi profesorù této školy. V tomto èísle Prostoru nám na otázky odpovídala Mgr. Ilona Zogatová, která mimo profesorky zastává také funkci...

Více

8. Materiály používané při tvorbě bezbariérového prostředí 8.1

8. Materiály používané při tvorbě bezbariérového prostředí 8.1 jen ztìžovat pohyb, na svahu mnohdy znamená až ohrožení (zvláštì u vozíèkáøù). Asfalt - døíve bìžnì používaný materiál byl v posledních letech v našem prostøedí zatlaèen na okraj zájmu. Použití asf...

Více

Zimní sen - Obec Ratibořské Hory

Zimní sen - Obec Ratibořské Hory Se závìrem roku se sluší rekapitulovat a zvláštì pak, pokud byl tak úspìšný jako ten letošní. Jediné co se bohužel letos nepovedlo je každoroèní oblíbená Hubertova jízda a velice nás to mrzí. Mnozí...

Více

Bobři chtějí odpustit penále

Bobři chtějí odpustit penále ODS+Neèas=obchvat. Místo toho ale máme menší mìsto, stále vìtší ruch prùtahem mìsta a èím dál tím více bude pøibývat pravdìpodobnì muzeí a galerií. Sice nemáme dostateèné parkovací plochy pro nadše...

Více

2005 - rok oslav 950 let od první písemné zmínky o chrudimi

2005 - rok oslav 950 let od první písemné zmínky o chrudimi 2005, tedy o týden døíve, a to v rámci Národního zahájení Dnù evropského dìdictví (EHD), kterým bylo mìsto Chrudim poctìno u pøíležitosti výroèí 950 let od první písemné zmínky o Chrudimi. Vzhledem...

Více