změny ichtyofauny jevanského potoka

Komentáře

Transkript

změny ichtyofauny jevanského potoka
Sborník referátů z VIII. České ichtyologické konference, Brno, 14. září, 2005, p. 160, ISBN 80-7157-885-1
ZMĚNY ICHTYOFAUNY JEVANSKÉHO POTOKA
Changes of Fish Diverzity of the Small Stream „Jevanský potok“
J. Kurfürst, M. Petrtýl, L. Kalous
Summary
An ichthyological survey was carried out in 2004 on the small stream „Jevanský
potok“ through electrofishing on 4 various sites. „Jevanský potok“ is situated
approximately 30 km eastwards from Prague. The stream originates in the altitude of 480
m. a. s. l. and after 20.8 km reaches the River “Sázava” in the Elbe River basin. Catchment
area of “Jevanský potok” is 75.9 km2 and average rate of flow near the stream mouth
reaches 0.28 m3.s-1. In the upper part “Jevanský potok” passes the “Jevany” pond system
and in the lower part the pond “Hruškovský”, which forms impassible barrier that stops all
upstream migration of fishes from the River “Sázava”. “Jevanský potok” has three small
tributaries - “Bohumilský potok”, “Zvánovický potok” and “Oplanský potok”.
During the survey there were caught in total 709 specimens of 16.065 kg mass
which means 5 929 specimens of 141.9 kg mass per 1 ha of water surface. Diversity of
ichthyofauna consists of 14 species of fishes and one species of lamprey. In comparison to
the data from the years 1986 and 1993 there was recorded an increase of the number of
fish, biomass as well as the species diversity. The number of trout decreased due to the
lack of its stocking. The upper part is under a huge influence of the “Jevany” pond system
that changes dramatically ichthyofauna downstream to the “Hruškovský” pond. Recent
changes in the composition of the fish species are caused by several factors, mainly by
management of the “Jevany” pond system and the flood in 2002.
Úvod
Terciárním článkem vodního prostředí jsou především ryby. Podle Luska a kol.
(1992) byla biomasa rybích společenstev ve volných vodách Československa před rokem
1990 odhadována na 30-35 tisíc tun, s roční produkcí okolo 12 tisíc tun. Znalost struktury a
biomasy rybích populací volných tekoucích vod je vyuţívána nejen pro racionální rybářské
obhospodařování, ale i k hodnocení kvality ţivotního prostředí jehoţ je voda nezbytnou
součástí. Kvalitativní a kvantitativní rozbor rybích společenstev má nejenom význam
inventarizační, ale slouţí i pro případné další ichtyologické výzkumy (Lohniský, 1982).
Strukturu ichtyofauny v našich tocích sledovala jiţ celá řada autorů např. Lohniský (1993),
Hartvich (1996), Hanel a Lohniský (1995), Pivnička, Poupě a Švátora (1995), Lusk a
Hanel (1996), Pruţina, Kurfürst, Kálal a Jirásek (1994), Spurný a Stoklas (2000) a jiní.
Přesto je třeba tyto poznatky stále doplňovat a inovovat.
Obsahem příspěvku je evidence druhové diverzity a biomasy rybího společenstva
Jevanského potoka, porovnání těchto údajů z poznatky z minulých let a posouzení
vývojových změn.
Charakter lokality a jednotlivých stanovišť
Jevanský potok se nachází východně od Prahy na rozhraní bývalých okresů Praha
východ a Kolín. Pramení v nadmořské výšce 480 m asi 1 km od obce Louňovice a vlévá se
do řeky Sázavy l km jihovýchodně od obce Stříbrná Skalice v nadmořské výšce 284 m.
Horní část potoka odpovídá geologicky Středočeskému masivu, který se označuje jako
říčanská ţula, spodní část leţí v oblasti permokarbonské s propustnějším podloţím. Dno
údolí, kterým potok protéká, je vyplněno aluviálními naplaveninami. Plocha povodí je 75,9
km2 , délka toku je 20,8 km, průměrný průtok u ústí do Sázavy je 0,28 m3.s-1. Na horním
toku protéká potok Jevanskou soustavou rybníků, kterou obhospodařuje účelové zařízení
České zemědělské univerzity v Praze. V dolních partiích protéká potok Hruškovským
Sborník referátů z VIII. České ichtyologické konference, Brno, 14. září, 2005, p. 160, ISBN 80-7157-885-1
rybníkem, který vytváří nepřekročitelnou bariéru znemoţňující migraci ryb proti proudu.
Významnějšími přítoky sledované vodoteče jsou potůčky Bohumilský, Zvánovický a
Oplanský, kde se vyskytuje pstruh obecný forma potoční. Jevanský potok je zařazován
mezi vodohospodářsky významné toky s charakterem převáţně pstruhové vody.
Stanoviště 1: Mariánka
Úsek od ústí do řeky Sázavy proti proudu. Značná členitost břehových partií. Po
levé straně toku je násep silnice a na pravé straně louka. Dno vodoteče je převáţně
štěrkovité. Na jedné straně je břeh porostlý dřevinami (olše, jasan), druhá strana je zarostlá
kopřivou dvoudomou, kostivalem lékařským, vysokými travinami a ruderálními bylinami.
Šířka toku v době průzkumu byla 3 m, průměrná hloubka 20 cm.
Stanoviště 2: Nad Hruškovským rybníkem
Tento úsek je relativně rovný, minimálně členitý. Dno mírně zabahnělé aţ písčité
s výškou vodního sloupce 20-30 cm. Břehy lemovány hustým porostem dřevin a bylin
podobné skladby jako u předchozího úseku. Šířka toku byla 2,5 m.
Stanoviště 3: Borovina (pod obcí Hradec)
Bahnitý úsek s poměrně hlubokými tůněmi a pomaleji tekoucí vodou. Vyšší stupeň
meandrování. Břehy členité, porostlé dřevinami a bylinami. V době odlovu značně kalná
voda. Šířka toku v průměru 2 m, hloubka 40-60 cm.
Stanoviště 4: Konojedské rozcestí
Úsek se silně proudící vodou, štěrkovitým aţ kamenitým dnem a břehy, které jsou
lemovány na jedné straně dřevinami, na druhé straně loukou. Šířka toku v době odlovu
byla 180 cm, hloubka 20-40 cm.
Materiál a Metodika
Vlastní odlov ryb byl realizován za pouţití benzinového agregátu typu ML3
vybaveného motorem Briggs-Stratton. Agregát pracoval s napětím 220 V při výkonu 2 000
W. Usměrňovací skříňka převáděla proud na stejnosměrný pulzující o počtu pulzů 80.
Vodivost vody se pohybovala v rozmezí 45,2-64,4 mS. m-1. Reakce vody byla 7,5. Na
všech úsecích probíhal lov brodem s vyuţitím lovu ze břehu v místech hlubokých tůní.
Akce se uskutečnila 24. 8. 2004 na celkem čtyřech stanovištích. Výběr
prolovovaných úseků byl zvolen tak, aby co nejlépe postihl celkovou strukturu rybích
populací sledované vodoteče. Kaţdý z úseků byl agregátem proloven jen jednou. V době
odlovu byly průtokové poměry hodnoceny jako normální, odpovídající ročnímu období.
Korekci na úspěšnost elektrolovu (mnoţství odlovených ryb, biomasu a zvýšený stav
vody) jsme neprováděli. Celkem bylo proloveno 520 m toku o ploše 1 205 m 2. Dne
12.7.2005 byl uskutečněn doplňující odlov na stanovišti Mariánka, který se soustředil
pouze na druhovou diverzitu.
Výsledky
Stanoviště 1. Mariánka – délka proloveného úseku 150 m o ploše 450 m2.
Výlovek:
Salmo trutta, Leuciscus cephalus, Leuciscus leuciscus, Leuciscus idus, Gobio gobio, Cottus
gobio, Barbatula barbatula
Celkem 7 druhů 256 ks,
4 150 g
Dominantním druhem zde byl hrouzek obecný, který tvořil 81,3 % početního stavu
odlovených ryb. Výrazněji se na této lokalitě uplatnily ještě jelec tloušť (7,4 %) a vranka
Sborník referátů z VIII. České ichtyologické konference, Brno, 14. září, 2005, p. 160, ISBN 80-7157-885-1
obecná (4,7 %). Ostatní druhy (pstruh obecný, jelec proudník, jelec jesen a mřenka
mramorovaná) zaujímaly jen 6,6 % z celkového mnoţství.
Doplňující odlov:
Salmo trutta, Leuciscus cephalus, Leuciscus leuciscus, Leuciscus idus, Gobio gobio, Cottus
gobio, Barbatula barbatula, Vimba vimba, Barbus barbus, Rutilis rutilus, Alburnus
alburnus, Esox lucius, Blicca bjoerkna.
Celkem 13 druhů
Stanoviště 2. Nad Hruškovským rybníkem – proloven úsek 110 m o ploše 275 m2.
Výlovek:
Salmo trutta, Leuciscus cephalus, Leuciscus idus, Gobio gobio, Perca fluviatilis, Rutilus
rutilus, Abramis brama, Esox lucius, Cyprinus carpio, Tinca tinca, Lampetra planeri
(adult. + minoha)
Celkem 11 druhů 297 ks,
8 190 g
Tento úsek se vyznačoval pestrou druhovou diverzitou, kde převládal okoun říční (48,1 %)
a plotice obecná (34,7 %). Tyto dva druhy také tvořily dohromady 82,8 % celkové druhové
populace. Další rybou, která se zde výrazněji prosadila, byl cejn velký podílející se 8,4 %
na celkové skladbě odchycených jedinců. Ostatní zástupci vyskytující se v malém počtu
tvořili necelých 9 % z celkové skladby.
Stanoviště 3. Borovina (pod obcí Hradec) – proloven úsek 100 m o ploše 200 m2.
Výlovek:
Gobio gobio, Perca fluviatilis, Rutilus rutilus, Abramis brama, Tinca tinca, Leucaspius
delineatus, Lampetra planeri.
Celkem 7 druhů 131 ks,
3 135 g
Na tomto úseku s bahnitým dnem a pomaleji tekoucí vodou se nejvíce vyskytovali lín
obecný (47,6 %) a plotice obecná (27,5 %). Zřetelná byla ještě přítomnost hrouzka
obecného (9,1 %)
a mihule potoční (9,1 %). Ojediněle jsme zachytili slunku a cejna velkého.
Stanoviště 4: Konojedské rozcestí – proloven úsek 160 m o ploše 280 m2
Výlovek:
Salmo trutta, Tinca tinca
Celkem
2 druhy 19 ks,
590 g
Ichtyofauna byla tvořena pouze dvěma druhy, které se přibliţně stejně podílely na celkové
skladbě početně i hmotnostně. Pro tento úsek je také charakteristická nejniţší abundance i
biomasa všech ryb.
Celková diverzita ryb Jevanského potoka – 18 druhů ryb + mihule potoční
Sborník referátů z VIII. České ichtyologické konference, Brno, 14. září, 2005, p. 160, ISBN 80-7157-885-1
Tab. 1 Abundance a biomasa ryb v ks a kg na 1 ha vodní plochy v roce 2004
Stanoviště
Mariánka
Nad Hruškovským rybníkem
Borovina (pod obcí Hradec)
Konojedské rozcestí
Průměr
Kusy
5 689
10 799
6 550
678
5 929
kg
92,2
297,9
156,7
21,0
141,9
Tab. 2 Abundance ichtyofauny Jevanského potoka
Druh ryby
Pstruh obecný
Jelec tloušť
Jelec proudník
Hrouzek obecný
Okoun říční
Plotice obecná
Vranka obecná
Jelec jesen
Mřenka
mramorovaná
Cejn velký
Štika obecná
Kapr obecný
Lín obecný
Slunka obecná
Ouklej obecná
Úhoř říční
Parma obecná
Mihule potoční
Celkem
Přepočet na 1 ha
Suchomel
1986
kusy
125
103
177
73
128
97
1
1
6
23
8
1
3
746
1 093
%
16,8
13,8
23,7
9,8
17,2
13,0
0,1
0,1
0,8
3,1
1,1
0,1
0,4
Jirásek
1993
kusy
188
133
148
103
31
161
10
14
2
1
9
7
1
809
2 114
%
23,3
16,5
18,3
12,7
3,8
19,9
1,2
1,7
0,3
0,1
1,1
0,9
0,1
Kurfürst
2004
kusy
15
21
6
227
149
139
12
6
6
26
3
1
82
2
14
709
5 883
%
2,1
3,0
0,8
32,0
21,0
19,6
1,7
0,8
0,8
3,7
0,4
0,1
11,6
0,3
2,0
Tab. 3 Biomasa Jevanského potoka
Kg na 1 hektar
Suchomel 1986
80,-
Jirásek 1993
130,8
Kurfürst 2004
142,-
Diskuse
Druhová diverzita ryb byla na jednotlivých odlovených místech různorodá.
Minimální pestrost jsme zaznamenali na stanovišti 4 (2 druhy), maximální na stanovišti 1
(13 druhů) jednoznačně zde působí migrace z řeky Sázavy. V době doplňujícího odlovu,
byla navíc zvýšená hladina, coţ mohlo ovlivnit výskyt některých druhů, které se běţně na
tomto stanovišti neodlovují. Stanoviště 2 (11 druhů) bylo charakteristické poměrně velkým
mnoţstvím druhů, zde jiţ ovšem nedominovaly reofilní druhy jak tomu bylo na stanovišti
1. Tato skutečnost byla zřejmě ovlivněna zvětšující se šířkou toku, spádovými poměry,
charakterem dna a břehů a Jevanskou rybniční soustavou. Nejmenší abundance a biomasa
Sborník referátů z VIII. České ichtyologické konference, Brno, 14. září, 2005, p. 160, ISBN 80-7157-885-1
byla zjištěna v horních částech Jevanského potoka na stanovišti 4 (viz Tab. 1). Nejvíce ryb
o vysoké hmotnosti jsme odlovili na stanovišti 2.
Porovnáme-li naše výsledky s údaji z minulých let (Suchomel, 1986 a Jirásek 1993)
obsaţené v Tab. 2 můţeme konstatovat, ţe dochází k nárůstu abundance i biomasy ryb
v přepočtu na 1 ha (Tab.2 a 3). Výrazně se také změnila struktura rybího společenstva.
Podíl pstruha obecného, který zaujímal 16,8 % v roce 1986 a 23,3 % v roce 1993
klesl na 2,1 % při našem průzkumu. Podle ústního sdělení doc. Kálala bylo do roku 1990
prováděno nepravidelné vysazování pstruhů do horních partií Jevanského potoka. To
mohlo být příčinou stabilního výskytu této ryby. Poklesl výskyt jelce tlouště a jelce
proudníka (Tab. 2). Nově byl zaznamenán výskyt jelce jesena (6 ks), slunky obecné (2 ks)
a cejna velkého (26 ks), při doplňujícím odlovu také podoustve říční (1 ks) a cejnka
malého (5 ks). Výrazně se v roce 2004 uplatnily ryby jako hrouzek obecný, okoun říční a
plotice obecná, které zaujímaly 72,6 % všech odlovených ryb. Přítomnost okouna, plotice a
cejna velkého souvisí s jejich výskytem v rybnících Jevanské soustavy v posledních
letech. Při kaţdém výlovu rybníků značné mnoţství malých jedinců těchto druhů uniká do
potoka a ovlivňuje tak negativně ichtyocenózu. Větší kusy pravděpodobně driftují po
proudu aţ do řeky Sázavy. Zvýšenou přítomnost hrouzků jsme si vysvětlovali jako
důsledek sníţeného predačního tlaku na základě poklesu přítomnosti dravých ryb zvláště
pstruha obecného. Zajímavý je značný výskyt lína obecného s počtem 82 jedinců, coţ
odpovídá podílu 11,6 % z celkové skladby ryb. Tento stav lze vysvětlit chovem línů
v rybnících Jevanské soustavy. Při povodních v roce 2002 došlo k vyplavení části obsádky
z Jevanského rybníka a proto v klidnějších partiích potoka se tato ryba ve větším počtu
objevuje. Ve srovnání s minulými odlovy byl výskyt oukleje obecné a parmy obecné
zaznamenán pouze v dolním úseku potoka, který je otevřen migraci z řeky Sázavy. Úhoř
říční nebyl zaznamenán na ţádném stanovišti. Parma byla odlovena naposledy v roce 1986,
podoustev a cejnek poprvé při našem průzkumu. Jedná se však o náhodný výskyt těchto
druhů, které proti proudu „vytáhly“ z řeky Sázavy. Potěšitelný je zvýšený výskyt ohroţené
mihule potoční, kterou jsme odlovili na dvou stanovištích a stabilní přítomnost v ČR
zranitelného druhu vranky obecné na stanovišti Mariánka, které je zhlediska přirozeného
výskytu původních ryb nejvyváţenější. Za pozitivní také povaţujeme nález slunky, která
v ČR představuje téměř ohroţený druh (Lusk a Hanel, 2000).
Povodeň v roce 2002 ovlivnila charakter toku tak, ţe koryto některých úseků se
výrazně změnilo a zvláště se zvýšil stupeň zabahnění. Také druhové sloţení chovaných ryb
v rybnících kterými Jevanský potok protéká, doznala určitých změn. Potok není prakticky
účelově zarybňován a o jeho rybářskou exploataci se starají především pytláci.
Soustava rybníků s nepřekonatelnými překáţkami pro migraci ryb tak rozděluje
potok na dvě části s dosti odlišnou strukturou ichtyofauny. Spodní část, která komunikuje
s řekou Sázavou není v takové míře přímo ovlivněna při vypouštění rybníků. Nejbliţší
Hruškovský rybník, je od ústí vzdálen cca 4,5 km. Horní část je pod velkým vlivem
Jevanské rybniční soustavy, která průběţně doplňuje rybí druhy do úseků potoka mezi
jednotlivými rybníky.
Souhrn
V roce 2004 byl uskutečněn průzkum ichtyofauny na Jevanském potoce za pomoci
elektrického agregátu na 4 stanovištích. V roce 2005 byl průzkum doplněn odlovem na
jednom stanovišti. Celkem bylo v roce 2004 odloveno 709 ks o hmotnosti 16,065 kg coţ
odpovídá 5 929 ks o hmotnosti 141,9 kg na 1 ha vodní plochy. Diverzita společenstva se
skládala z 18 druhů ryb a mihule potoční. Při srovnání výsledků s údaji z roku 1986 a 1993
se výrazně zvýšila početnost i biomasa ryb. Také druhové spektrum a procentické
zastoupení doznalo značných změn. Výrazně poklesl výskyt pstruha obecného, jelce
tlouště a jelce proudníka. Výskyt oukleje obecné, a parmy obecné byl zaznamenán pouze
Sborník referátů z VIII. České ichtyologické konference, Brno, 14. září, 2005, p. 160, ISBN 80-7157-885-1
na jednom stanovišti u ústí potoka do řeky Sázavy. Nově se objevil jelec jesen, slunka
obecná, cejn velký, cejnek malýa podoustev říční. Přetrvává značné mnoţství okouna
říčního a plotice obecné, zvýšilo se % zastoupení hrouzka obecného. Potěšitelná je stabilní
přítomnost vranky obecné, mihule potoční a ojedinělý výskyt slunky, parmy a podoustve.
Struktura společenstva ryb byla zřejmě ovlivněna povodní v roce 2002, a je pod silným
vlivem hospodaření na rybnících Jevanské soustavy, jenţ rozděluje potok na dva odlišné
úseky, spodní jenţ je ovlivňován přirozenou migraci z řeky Sázavy a horní úsek, kam je
migrace proti proudu znemoţněna.
Použitá literatura
HANEL, L., LOHNISKÝ, K.,(1995): Ichtyofauna dolního toku Trotiny a její změny po
desetiletém entropicky ovlivněném vývoji. Ţivočišná výroba, 40, 31-36.
HARTVICH, P.,(1996): Sloţení ichtyofauny horní Luţnice postiţené znečišťováním.
Sbor. Jihočes. Muz. v Českých Budějovicích, Přír. vědy, 36, 69-72.
JIRÁSEK, L.,(1993): Ichtyofauna Jevanského potoka, Dipl. práce VŠZ v Praze, s. 55 +
přílohy. Nepublikováno.
LOHNISKÝ, K.,(1982): Ichtyofauna střední a západní části krkonošského národního
parku. OPERA CORCONTICA 19, 133-164.
LOHNISKÝ, K.,(1993): Abundance a biomasa dvou sousedních regulovaných úseků
podhorského potoka Trotiny. Ţivočišná výroba - 1993, 899-906.
LUSK, S., BARUŠ, V., VOSTRADOVSKÝ J.,(1992): Ryby v našich vodách,
ACADEMIA, Praha, s.248, ISBN 80-200-0231-6
LUSK, S., HANEL, L.,(2000): Červený seznam mihulí a ryb České republiky - verze
2000, Biodiverzita ichtyofauny ČR (III): 5-13.
LUSK, S., HANEL, L.,(1996): Druhová diverzita ichtyofauny ČR, Ústav ekologie krajiny
Brno, 1996, 5-15.
PIVNIČKA, K., POUPĚ, J., ŠVÁTORA, M.,(1995): Druhová diverzita ryb v malých
tocích Čech a Moravy, Ţivočišná výroba 40, 46-49.
PRUŢINA, I., KURFÜRST, J., KÁLAL, L., JIRÁSEK, L.,(1994): Ichtyofauna Jevanského
potoka. Sb. ref. z Ichtyol. konf. Vodňany, 98-108.
SPURNÝ, P., STOKLAS, J.,(2000): Diverzita rybího společenstva řeky Svitavy na území
města Brna. Sb. ref. z Ichtyol. konf. Vodňany, 70-74, ISBN 80-85887-32-0.
SUCHOMEL, P.,(1986): Ichtyologický průzkum Jevanského potoka, Dipl. práce VŠZ
v Praze, s.37 + přílohy. Nepublikováno.
Poděkování:
Autoři děkují Školnímu lesnímu podniku v Kostelci nad Černými lesy, účelovému zařízení
České zemědělské univerzity v Praze a hlavně jmenovitě p. P. Hrabánkovi za umoţnění
odlovu a spolupráci. Tento příspěvek byl řešen za přispění VZ FAPPZ CZU č.MSM
6046070901 a VZ UŢFG č.AVOZ50450515.
Adresy autorů:
Josef Kurfürst
Miloslav Petrtýl
Lukáš Kalous
(1)
(1)
(1,2)
[email protected]
[email protected]
[email protected]
1) Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21, Praha 6 – Suchdol,
2) Ústav ţivočišné fyziologie a genetiky AV ČR, 27721, Liběchov

Podobné dokumenty

Rybářský týdeník

Rybářský týdeník Podle experta na ochranu velkých šelem z Hnutí Duha Miroslava Kutala je jejich návrat do severních Čech roky očekávanou událostí. „V posledních letech se vlci ukázali v Krkonoších nebo na Šluknovsk...

Více

Výroční zpráva ÚŽFG AV ČR, v.v.i. za rok 2011

Výroční zpráva ÚŽFG AV ČR, v.v.i. za rok 2011 řada procedur, které jsou zaloţeny na vyuţitý protetických materiálů a implantátů. Náhrada spočívající na kopírování vývojového procesu formování zubu představuje mnohem přirozenější alternativu za...

Více

Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží

Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží Stupně jsou příčné přelivné objekty vyšší než 0,3 m, jejichž koruna je v úrovni nivelety upravovaného dna horního koryta. Těleso stupně je zavázáno do rostlé zeminy či na skalní podloží s odpovídaj...

Více

Ročenka Kozárovice 2013

Ročenka Kozárovice 2013 Vážení spoluobčané, dovolte mi, abych vás přivítal na stránkách Kozárovické ročenky. Je to poprvé, kdy tímto způsobem hodnotíme, co se nám v uplynulém roce podařilo a kde máme ještě nedostatky. Př...

Více

1/2014 - Krajská nemocnice T. Bati, as

1/2014 - Krajská nemocnice T. Bati, as Sobotová byla druhým „Ženu jsme operovali pro monstróz- vána jako vživot zachraňující,“ řeklpostižeproznačná pozornost, a to nejen prevenci po odběru. struktur sociální péči o takto odloženým ve  z...

Více

Příloha č. 7

Příloha č. 7 podél železnic, kde dochází i ke zrašelinění břehů. Přežívají zde bublinatky, hvězdoše aj. V aridní krajině mají nesporný význam zoologický. V4 Makrofytní vegetace vodních toků Složení vegetace je ...

Více

Jevanský zpravodaj č. 1/2012

Jevanský zpravodaj č. 1/2012 v roce 1918, totiž tehdejší ministr zdravotnictví Vavro Šrobár inicioval zřízení Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ), jehož součástí měla být i serologická stanice s chovem zvířat a zemědělsk...

Více