Analýza trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v

Transkript

Analýza trávení volného času dětí a mládeže v Kralupech nad Vltavou
ANALÝZA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU
NEORGANIZOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE
V LOKALITĚ KRALUPY NAD VLTAVOU
SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST VHODNÝCH SLUŽEB
PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU
veřejná část určená pro odborníky z dotčených subjektů
Autor: Proxima Sociale o.p.s.
Datum: 30. 11. 2014
1
Obsah
Úvod ............................................................................................................................................. 3
2. Harmonogram a personální zajištění .......................................................................................... 5
3. Lokalita, kde výzkumné šetření probíhalo .................................................................................. 6
4. Metody výzkumného šetření ...................................................................................................... 9
4.1. Systematický nezúčastněný monitoring ................................................................................ 9
4.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality ..................................................... 11
5. Cílová skupina výzkumného šetření .......................................................................................... 13
5.1. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích lokality .................................................................. 13
6. Výsledky výzkumného šetření ................................................................................................... 15
6.1. Systematický nezúčastněný monitoring .............................................................................. 15
6.1.1. Shrnutí monitoringu ...................................................................................................... 18
6.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality ..................................................... 20
6.2.1. Shrnutí skupinových rozhovorů ..................................................................................... 38
7. Závěr, doporučení ..................................................................................................................... 43
8. Přílohy........................................................................................................................................ 48
8.1. Struktura skupinového rozhovoru....................................................................................... 48
8.2. Fotodokumentace ............................................................................................................... 50
2
Úvod
Analýza trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě Kralupy nad
Vltavou (dále jen analýza) se zaměřením na potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou
skupinu je součástí projektu „Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb
města Kralupy nad Vltavou a spádového území“, který je realizován Centrem pro komunitní
práci střední Čechy ve spolupráci s městem Kralupy nad Vltavou. Analýzu zpracovala Proxima
Sociale o.p.s.
Proxima Sociale o.p.s. realizuje sociální služby zaměřené na cílovou skupinu
neorganizovaných dětí a mládeže od roku 1995. V současné době provozuje 6
nízkoprahových klubů a 6 terénních programů na území hl. m. Prahy a ve Středočeském kraji
(konkrétně v Mladé Boleslavi a Dobříši). Mimoto poskytuje programy primární a selektivní
prevence na základních školách, realizuje podpůrné skupiny pro děti v náhradní rodinné péči,
dále realizuje probační program, občanskou poradnu, azylový byt pro matky s dětmi,
krizovou pomoc a sanaci rodiny. Veškeré programy jsou zajišťovány na vysoké profesionální
úrovni a v rámci programových metodik i přímé práce s klienty jsou uplatňovány Standardy
kvality. Proxima Sociale o.p.s. je jedním z iniciátorů Komunitního plánování v Praze 12, dále
se na procesu plánování podílí i na Praze 9, 13, v Mladé Boleslavi a Dobříši, je aktivní v
procesech regionální spolupráce v oblasti sociálních služeb a rozvoje otevřené občanské
společnosti.
Proxima Sociale o.p.s. se během své existence podílela na tvorbě řady dotazníkových šetření
zaměřených na oblast práce s neorganizovanými dětmi a mládeží. Mimoto samostatně
provedla hloubkovou analýzu v lokalitách Prahy 10 a 13. Ve spolupráci s CpKP střední Čechy
zpracovala analýzu zaměřenou na sociálně vyloučené lokality v městě Neratovice a analýzu
zaměřenou na neorganizované děti a mládež v Mnichově Hradišti, Hořovicích a
Poděbradech.
Východiskem pro zadání analýzy (výzkumného šetření) byla potřeba zmapovat a popsat
skupiny dětí a mládeže, u kterých je předpoklad, že se k nim váže výskyt sociálně rizikových
jevů. Dále potřeba popsat situaci s ohledem na ověření předpokladů, indicií a skutečností,
které vyplývají z práce oddělení sociální péče a jeho spisové dokumentace.
3
Cílem výzkumného šetření je tak popis výskytu dětí a mládeže v inkriminovaných lokalitách
města Kralupy nad Vltavou, projevů sociálně rizikového chování a jevů, které primárně
souvisejí s dětmi a mládeží. V rámci výzkumného šetření v terénu jsou dále popsány jevy,
které se v lokalitě vyskytují, ale primárně nesouvisejí s cílovou skupinou dětí a mládeže
(výskyt návykových látek, osoby bez přístřeší, graffiti, projevy subkulturních skupin,
nezabezpečené budovy apod.).
4
2. Harmonogram a personální zajištění
Harmonogram
V první fázi, tj. září 2014, proběhl systematický nezúčastněný monitoring zaměřený na
hloubkové zmapování výskytu sociálně rizikových jevů a výskytu cílové skupiny.
V druhé fázi, tj. říjen 2014, probíhaly na základě výsledků monitoringu skupinové rozhovory
s dětmi a mládeží zaměřené na trávení volného času s ohledem na bezpečnost a potřebnost
vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu.
Výzkumné metody
V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody:
-
systematický nezúčastněný monitoring celé lokality
-
skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality (na vytipovaných místech na
základě monitoringu)
Personální zajištění
Výzkumné šetření proběhlo v personálním zajištění:
-
4 odborní pracovníci (terénní sociální pracovníci) zajišťující systematický monitoring
lokality a realizaci skupinových rozhovorů v terénu (včetně spolupráce na zpracování
analýzy)
-
1 zpracovatel analýzy
5
3. Lokalita, kde výzkumné šetření probíhalo
Výzkumné šetření probíhalo v městě Kralupy nad Vltavou (dále také Kralupy či Kralupy n/V),
nikoliv v celém území ORP. Důvodem je fakt, že cílová skupina šetření se vyskytuje zejména
ve městě, kde navštěvuje školy a tráví významnou část volného času.
Dle Sociálně demografické analýzy SO ORP Kralupy nad Vltavou (dále Analýza) zaujímá
správní obvod 131 km2 a žije zde 30.399 obyvatel. Tvoří ho 18 obcí, z nichž 2 obce mají
statut města.
ORP Kralupy n/V tvoří cca 30 % obyvatel okresu Mělník. Určitým milníkem byl rok 2006, kdy
v ORP Kralupy n/V došlo k růstu počtu obyvatel, který přes zpomalení v posledních letech
v důsledku ekonomické krize pokračuje neustále, podobně jako v celém okrese Mělník.
Samotné Kralupy n/V zažívaly spíše populační stagnaci, případně mírný pokles počtu
obyvatel, tento trend byl přerušen až v roce 2010, od té doby došlo nejen k vyrovnání ztrát
za předchozí 20tileté období, ale i k nárůstu počtu obyvatel o asi 1 000 osob. Co se tedy týče
počtu obyvatel města Kralupy, dle ČSÚ zde žije 17.855 obyvatel. Ve vztahu k primární cílové
skupině to je 1.504 osob ve věku 10 – 19 let. Z hlediska výskytu rodin žije v ORP cca 6.245
rodin, v Kralupech 3.690, z toho je cca 20 % rodin neúplných. S tím souvisí podíl sňatků a
rozvodů, který činil např. v roce 2012 47 rozvodů oproti 75 sňatkům, tzn. 62 %.
Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatelstva, 16–17 % obyvatel ORP dosáhlo nejvýše
základního vzdělání, bez vzdělání je jen nepatrný zlomek obyvatel, vyučeno je cca 1/3 osob a
o několik procentních bodů méně vykazují lidé s úplným středoškolským vzděláním.
Vysokoškolské vzdělání pak dosáhlo mezi 8–11 % osob.
Kralupsko lze charakterizovat jako vyjížďkové, i přes existenci významného zaměstnavatele,
jakým je chemický závod Kaučuk Kralupy. Z ekonomicky aktivních vyjíždí za zaměstnáním
celkem téměř 7 000 osob, z toho cca 4 600 denně, to je každý třetí ekonomicky aktivní. Do
jiného kraje (v naprosté většině do Prahy) vyjíždí téměř 3 000 osob, tj. každý desátý občan
ORP Kralupy n/V.
Z hlediska záběru šetření je důležité i konstatování, že centrum regionu, město Kralupy n/V,
může být předmětem sociálních a ekonomických změn, které mohou být dány migrací
zajištěnějších a kvalifikovanějších obyvatel z panelových sídlišť na straně jedné a migrací
6
obyvatel s nižším sociálním statusem na straně druhé. Největší zastoupení mají v minoritách
Slováci, Ukrajinci a Vietnamci. Podobně je tomu v celé republice.
Nyní k oblasti školství. Město Kralupy nad Vltavou je zřizovatelem 6 základních škol (z toho
jedna jen s 1. stupněm a jedna praktická), 2 mateřských škol, Domu dětí a mládeže a
Základní umělecké školy, jako příspěvkových organizací s právní subjektivitou. Ve městě dále
působí 2 střední školy (Dvořákovo gymnázium a střední odborná škola ekonomická Kralupy
nad Vltavou a Střední odborná škola a střední odborné učiliště Kralupy nad Vltavou), jejichž
zřizovatelem je Středočeský kraj.
Z hlediska cílové skupiny šetření jsou v Analýze dále uvedeny zajímavé údaje vztahující se
k práci kurátora pro děti a mládež, který pracuje s nezletilými jedinci ve věku do patnácti let
dopouštějícími se činu jinak trestného. Dále s mladistvými (osoby ve věku od patnácti do
osmnácti let), kteří se dopustili provinění, a bylo proti nim zahájeno trestní stíhání, nebo s
těmi, kteří se dopustili přestupku, a konečně s dětmi a mladistvými s výchovnými problémy.
Co se týče celkového počtu klientů, v roce 2009 řešil kurátor 75 případů, v roce 2013 58
případů. Určitý nárůst lze sledovat v oblasti trestných činů, které vzrostly ze 7 v roce 2009 na
12 v roce 2013. Naopak v oblasti přestupků či výchovných problémů došlo k poklesu.
Analýza se také věnuje problematice osob ohrožených sociálním vyloučením, tedy osob bez
přístřeší, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, závislých na návykových látkách a
osob pracujících s kurátorem pro dospělé. Analýza uvádí, že v ORP SO Kralupy můžeme
sledovat postupný a v roce 2013 výrazný nárůst počtu osob pobírajících příspěvek na živobytí
či doplatek na bydlení. Tyto nárůsty mohou být dány nástupem ekonomické krize a povodní
v loňském roce. Pro srovnání to bylo v roce 2009 63 osob, v 2013 dokonce 238 osob. 1
1
Zdroj: Špatenková, D., Špatenka, J.: Sociodemografická analýza na území obce s rozšířenou působností
Kralupy nad Vltavou, CpKP, Praha, 2014.
7
Místa, ve kterých probíhalo výzkumné šetření:
-
Palackého náměstí
-
Komenského náměstí
-
Dvořákovo náměstí
-
okolí vlakového a autobusového nádraží
-
ul. Nádražní
-
ul. Poděbradova
-
ul. Jungmannova
-
ul. Mostní
-
ul. Trojanova
-
sídliště V Zátiší
-
ul. Gen. Klapálka
-
ul. Čechova
-
ul. Jana Palacha
-
ul. Přemyslova
-
sídliště Hůrka
-
Hostibejk
-
sídliště U Cukrovaru
-
ul. U Cukrovaru
-
ul. V Luhu
-
náměstí J. Seiferta
-
bývalý hotel Adriana a okolí
-
okolí plaveckého bazénu, sportovní haly apod.
-
Budečská stezka
-
Lobeč
-
Lobeček
-
a další lokality popsané v kapitole č. 6.1. Systematický nezúčastněný monitoring
8
4. Metody výzkumného šetření
V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody.
4.1. Systematický nezúčastněný monitoring
Nezúčastněný pozorovatel minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat
záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Usiluje o odstup a neutrální přístup. Jeho
umístění a chování je tak málo rušivé, jak jen terén dovoluje. Tato metoda je obvykle cíleněji
zaměřena na určité způsoby chování než jiné metody kvalitativního výzkumu.2
Systematický nezúčastněný monitoring byl v městě Kralupy n/V zaměřen na pozorování a
vyhledávání dětí a mládeže, které tráví svůj volný čas v ulicích, vytipovávání míst jejich
setkávání a určení výskytu a typu rizikových jevů. V rámci monitoringu byl sledován
především výskyt vrstevnických part cílové skupiny (fyzické posedávání na lavičkách,
nepořádek, odpadky, cigaretové nedopalky - signalizující místa setkávání CS) a následující
dílčí jevy: výskyt injekčního materiálu (i dezinfekce), nezabezpečené budovy, graffiti v lokalitě
(včetně subkulturně vyhraněných nápisů, tzn. extremisti), poskytnutí alkoholu mladistvým
v restauračních zařízeních, případná dealerská místa, střepy po lahvích alkoholu, známky
přespávání osob bez přístřeší.
Jako základní technika monitoringu bylo zvoleno fyzické docházení do lokality. Pracovníci
nepoužívali pro pohyb v terénu žádné přepravní prostředky jako kolo, automobil, motocykl.
Veškeré lokality byly projity pěšky.
Pracovníci v průběhu realizace monitoringu zvolili odlišné způsoby jeho provádění.
2
Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.
9
I. fáze
Pracovníci opakovaně procházeli celou lokalitu, navštěvovali stejná místa v různé hodiny,
srovnávali výskyt primární cílové skupiny nebo jiných cílových skupin v různé časy, důkladně
zmapovali rizikové jevy nebo jejich projevy a vytipovávali potenciální místa vhodná pro
výskyt primární cílové skupiny.
II. fáze
Na základě poznatků z I. fáze zaměřili pracovníci svou pozornost na jednotlivá místa lokality,
ve kterých trávili delší časové úseky (30 minut), pozorovali dění a ověřovali si předpoklady
z již získaných dat.
Pracovníci dále volili různé formy záznamu. Jednou z forem byly zápisy z průběhu
monitoringu. Pracovníci zaznamenávali každý monitorovací den. Obsahem zápisů byly datum
a hodina, ve kterou monitoring začal, názvy ulic, které pracovníci procházeli, popis míst,
které navštívili a které nebylo možné identifikovat podle ulice, popisy jevů, které v dané
lokalitě objevili nebo na které byli upozorněni Odborem sociálních věcí, školství a kultury,
dále poznámky, které komentovaly okolnosti monitorování. Zápisy tvoří základ pro
zpracování výsledků monitoringu. Další formou bylo pořizování fotodokumentace
nalezených rizikových jevů, případně zachycení jejich vývoje.
Výsledkem monitoringu je popis výskytu sociálně rizikových jevů, určení vytipovaných míst
setkávání cílové skupiny, popis skupin a fotodokumentace (viz. kapitoly 6.1. a 8.2.). Dále jsou
zde uvedeny i závěry a doporučení z nich plynoucí.
Systematický nezúčastněný monitoring prováděli 2 terénní sociální pracovníci, a to vždy ve
dvojici.
10
4.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality
Rozhovory s respondenty probíhaly anonymně, pracovníci u dětí a mládeže zjišťovali pouze
pohlaví, věk a skutečnost, zda žijí či část volného času tráví v Kralupech.
Rozhovory byly realizovány ve skupině, čímž respondenti nebyli vystaveni individuálnímu
dotazování. Tím byla zajištěna jak ochrana osobních údajů, tak zachována důvěra a
bezpečnost respondentů.
Zároveň byli pracovníci vybaveni Potvrzením MěÚ Kralupy nad Vltavou.
Sběr dat byl zaměřen na místní děti a mládež trávící volný čas v ulicích Kralup n/V, tedy na
potencionální uživatele nízkoprahových, respektive terénních služeb, a probíhal přímo
v ulicích lokality, tj. v přirozeném prostředí cílové skupiny.
Jako metoda byl zvolen skupinový rozhovor pomocí návodu (dále jen skupinový rozhovor),
který je jednou z metod kvalitativního výzkumu. Skupinový rozhovor prováděly dvě dvojice
pracovníků, z nichž jeden se tázal a druhý průběžně písemně zaznamenával odpovědi.
Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, které je nutné v rámci interview
probrat. Tento návod tak zajišťuje, že se dostane na všechna zvolená témata. Je na tazateli,
jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i
volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Současně umožňuje provést
rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. Pomáhá udržet
zaměření rozhovoru.
Skupinový rozhovor dále vychází z kumulace podnětů při interview se skupinou osob a
využívá interakce členů skupiny během diskuse (tzv. efekt sněhové koule, kdy jednotliví
účastníci komentují názory ostatních). Tato metoda bývá doplněna dalšími specifickými
postupy a technikami, které umožňují komplexní analýzu zkoumaných skutečností, tj.
11
především písemný či hlasový záznam. Diskuse je vedena zkušeným tazatelem, který
následně zjištěné údaje analyzuje a interpretuje. 3
Vzhledem k tomu, že cílová skupina byla kontaktována v jejím přirozeném prostředí, a
vzhledem k navození prostředí důvěry, zachování anonymity a ochrany citlivých údajů,
nebyly použity techniky jako hlasový záznam diskuse. Získaná data byla vždy 1 pracovníkem
při rozhovorech písemně zaznamenána, s čímž respondenti souhlasili.
Rozhovor byl zaměřen na 3 okruhy:
-
Trávení volného času dětí a mládeže
-
Vnímání bezpečnosti v lokalitě
-
Potřebnost vhodných služeb pro děti a mládež
U otevřených otázek uváděli respondenti více než 1 odpověď, a proto se celkový počet
odpovědí procentuálně uváděných v grafech (v kapitole 6.2.) nerovná celkovému počtu
respondentů. Procentuální vyjádření v grafech je uvedeno pouze pro větší přehlednost
zjištěných skutečností.
Forma skupinového rozhovoru byla zvolena z důvodu poskytnutí prostoru k zevrubnějším
odpovědím a získání měkkých dat.
Pracovníci provedli skupinový rozhovor s celkem 40 skupinami, tj. se 153 respondenty. Každý
rozhovor trval cca 20 minut.
3
Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.
12
5. Cílová skupina výzkumného šetření
5.1. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích lokality
Výzkumné šetření se zaměřovalo především na děti a mládež, které jsou zjevně ohroženy
rizikovými jevy, víceméně nepostihuje tu část dětí a mládeže, která svůj volný čas tráví
nerizikovým způsobem. Vytipování skupin dětí a mládeže proběhlo jednak na základě
výsledků práce Odboru sociálních věcí, školství a kultury a jednak na základě monitoringu
lokality, který provedli terénní pracovníci.
Cílovou skupinou jsou děti a mládež, respektive vrstevnické skupiny, trávící volný čas
v ulicích lokality Kralupy nad Vltavou. Skupina respondentů se skládala z 51 dívek a 102
chlapců ve věku 8 – 23 let, tj. dohromady 153 respondentů. Z toho 35 % respondentů bylo
ve věku 8 – 14 let, 61 % 15 – 18 let a 4 % 19 – 23 let.
Graf č. 1
Složení respondentů dle pohlaví
Zdroj: Vlastní šetření.
13
Graf č. 2
Složení respondentů dle věku
14
6. Výsledky výzkumného šetření
6.1. Systematický nezúčastněný monitoring
Během celého průběhu monitoringu byly zjištěny následující rizikové jevy, které se v lokalitě
Kralupy n/V vyskytují. Nejprve je uveden přehled jevů. Jejich rozložení v jednotlivých místech
monitorované lokality s odpovídajícím popisem je uveden v následujících mapách.
Neorganizované děti a mládež
Jde o mladé lidi, kteří svůj volný čas tráví pasivním způsobem v ulicích města nebo
v parkových částech, a to bez ohledu na počasí. I za nepříznivého počasí (zima, déšť) bývají
mladí lidé venku. Sdružují se v různě velkých skupinách, které se vyskytují v několika částech
města (viz. mapy lokality). Věkové složení skupin je pestré a pohybuje se od 8 do 23 let věku
s převahou 14 - 17ti letých. Mladší děti se seskupují se stejně starými vrstevníky, ale není to
pravidlo. Během monitoringu i rozhovorů nebyly výjimkou ani věkově promíchané skupiny.
Volný čas tráví skupiny v blízkosti vlakového a autobusového nádraží, v okolí škol, v místních
parcích, ve skateparku a na jiných veřejných místech. Významnými místy setkávání jsou
zmiňované okolí vlakového a autobusového nádraží (zejména v brzkých odpoledních
hodinách před odjezdy spojů). Dalším zajímavým rysem této cílové skupiny je korzování po
městě, tzn., že příliš nevyhledávají posedávání na lavičkách na určitém místě, které považují
za „své“, ale spíše chodí po městě, přemísťují se mezi oblíbenými místy.
Pravidelnými činnostmi, které tyto skupiny provádějí, jsou kouření, hlasité rozhovory,
poslouchání hudby z telefonů, drobné vandalství a experimenty s návykovými látkami,
zejména marihuanou a alkoholem, které jsou významným prostředkem pro zahánění nudy.
Fotodokumentace č. 1.
Subkulturní projevy a skupiny
Různé subkulturní projevy v podobě nápisů, graffiti či nálepek se zde vyskytují v poměrně
významné míře. Zčásti jde o nápisy či graffiti znamenající příklon k nějaké skupině (např.
anarchistické „áčko“ či nápis „Liberty“ znační též sympatizanty anarchistů), dále se zde
objevovaly v hojném počtu samolepky či nápisy hnutí Antifa, tedy antifašisté, např. „Good
Night White Pride“ (GNWP) či přímo „Antifa“, řada z nich jsou zároveň vyznavači veganství
15
(např. Food not Bombs – Jídlo místo zbraní, „Vegani proti fašismu“ apod.). Doslovný překlad
GNWP je „Dobrou noc, bílá pýcho“. Jde o antifašistické hnutí vytvořené německou hardcore
punkovou scénou jako reakce na neonacisty. Cílem je rázné odmítání neonacismu, rasismu a
diskriminace, nebo i omezování osobní svobody, a aktivní postoj vůči těmto jevům. Od roku
2005 existuje i v České republice. Název Antifa pochází z německého slova Antifaschismus a
vznikl jeho zkrácením. Antifa znamená jednoduše antifašismus. Antifašistická akce (zkratka
AFA) je známá česká organizace, reprezentující radikální antifašistický směr. Dnes působí
skupiny AFA takřka po celé Evropě. Antifa skupiny zastávají obvykle tzv. militantní
antifašismus. Tím se liší od jiných směrů v antifašistickém hnutí (např. od antifašismu
liberálního nebo státního). V Česku byla AFA založena v roce 1996. Česká AFA se zabývá
propagačními, informačními a praktickými formami boje se všemi autoritářskými ideologiemi
a skupinami usilujícími o jakékoli formy útlaku, v první řadě s neonacismem a ultrapravicí.
V lokalitě byly dále zaznamenány nápisy, které se vztahují k fotbalovým klubům, respektive k
„hooligans“ subkultuře (např. „Sparta Praha, pičo“).
Zároveň se zde objevují lidé inklinující k hip hopu, punk, tekno apod.
Bohužel je zde i poměrně vysoký výskyt nazi nápisů či symbolů, protiromských nápisů apod.,
např. nápis „Cigáne, uřízneme ti koule“, velké S připomínají znak SS, hákové kříže, „Cigans
Raus“ apod.
Co se týče výskytu menšin, vyskytují se zde zástupci romské komunity, a to zejména v okolí
Dvořáková náměstí, ulice Čechova, Přemyslova apod. Zástupci jiných menšin zde nebyli
zaznamenáni. Fotodokumentace č. 2 - 13.
Graffiti
Scéna, která má ambici tvořit graffiti jako umění, se v Kralupech víceméně nenachází.
Zajímavá graffiti lze najít např. v blízkosti vlakové trati (opuštěný „statek“ u kolejí směr
Praha), dále v bývalém hotelu Adriana. V ostatních případech se jedná spíše o amatérské
výtvory. K neumělým pokusům o graffiti se v monitorovaných lokalitách přidává množství
tzv. „tagů“, neboli krátkých podpisů jednotlivých sprejerů, či sprejem vytvořené různé
nápisy. Místa, na která jsou tyto pokusy a podpisy umísťovány, jsou zejména fasády domů,
v okolí vlakové trati, podchod u nádraží apod. Fotodokumentace č. 14 - 20.
Osoby bez přístřeší (či jevící známky OBP)
16
Tato kategorie nebyla primární cílovou skupinou monitoringu, přesto ji zmiňujeme. Zjevně se
zde vyskytují jak osoby bez přístřeší, tak osoby pouze jevící známky osob bez přístřeší. Osoby
bez přístřeší byly zaznamenány zejména v okolí vlakového nádraží a v okolí vlakové trati
vůbec, dále v bývalém hotelu Adriana, na Hostibejku, v lokalitě Lobeč. Mimoto se zde
vyskytují obyvatelé, kteří pravděpodobně disponují bydlením, přesto jeví známky osob bez
přístřeší, tzn. posedávají na lavičkách, pohybují se v okolí obchodů, u kontejnerů a vybírají
jejich obsah, jsou špinaví, v zanedbaném oblečení, občas pod vlivem alkoholu apod. Jde jak o
jednotlivce, tak menší skupiny. Řada objektů či lokalit jeví známky obývání, zejména
opuštěná budova vedle vlakového nádraží, kde přespávají na krytých schodech, dále zmíněny
hotel Adriana, Hostibejk apod. Fotodokumentace č. 21 – 31.
Návykové látky
Uživatelská scéna nealkoholových drog je v Kralupech jednoznačně rozvinutá. Ve významné
míře zde zaznamenali pracovníci znaky intravenózně užívaných látek. Jedná se především o
množství nalezeného materiálu používaného k intravenózně užívaným drogám, a to u
opuštěné budovy v bezprostřední blízkosti vlakového nádraží, dále v opuštěných zchátralých
budovách naproti nádražní budově, na Hostibejku či v parku pod Mostní ulicí. Co se týče
výskytu skupin uživatelů návykových nealkoholových látek, významnější skupinu zaznamenali
pracovníci opakovaně u budovy vlakového nádraží. Vzhledem k výskytu množství injekčního
a dalšího materiálu se předpokládal i významnější výskyt uživatelů návykových
nealkoholových látek v ulicích. To v průběhu monitoringu potvrzeno nebylo a je tedy
otázkou, zda se uživatelé vyskytují více v bytech či jde zároveň o bezdomovce, kteří se
v inkriminovaných lokalitách také zjevně vyskytovali. Následné rozhovory byly vedeny pouze
s dětmi a mládeží, proto nebylo možné vzniklou otázku v rozhovorech zcela jednoznačně
ověřit. Nicméně bylo pracovníkům opakovaně sdělováno, že výskyt uživatelů návykových
látek v ulicích města je významný, což by odpovídalo množství nalezeného materiálu, i když
samotné uživatele pracovníci v době monitoringu tolik nezaznamenali.
Co se týče dalších drog, z monitoringu, a zejména z následných rozhovorů, vyplynulo, že
marihuana tvoří pro mládež prostředek pro zahánění nudy, je přirozenou součástí setkání
s kamarády. Samostatnou kapitolu pak tvoří alkohol a cigarety. Primární cílové skupině jsou
dostupné, což potvrzuje monitoring a nalezení lahví či krabic od alkoholu, dále i nedopalků
cigaret v místech setkávání. Fotodokumentace č. 21 – 31.
17
Nezabezpečené budovy a objekty
V rámci monitoringu zaznamenali hned několik takových budov, zejména opuštěné budovy
v blízkosti vlakového nádraží, dále bývalý hotel Adriana, budova v ulici Bořivojova (č.p. 912)
či opuštěné budovy v lokalitě Lobeč. Všechny uvedené budovy jsou volně přístupné. Navíc
v některých z nich byly nalezeny zjevné známky pobytu osob bez domova a uživatelů
návykových látek. Zvlášť nebezpečným objektem se zdá zmíněný hotel Adriana, kde byla
zaznamenána i skupinka dětí a mládeže, jak objekt opouští. Mimoto z následných rozhovorů
vyplynulo, že jeho návštěvu mají zakázanou studenti SOU sídlícího v blízkosti objektu.
Fotodokumentace č. 21 – 31.
6.1.1. Shrnutí monitoringu
Monitoring výskyt neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě potvrdil. Významný výskyt je
na sídlišti U Cukrovaru, park pod ulicí Mostní, dále Dvořákovo náměstí obklopené ulicemi
Přemyslova, Čechova, Jana Palacha, Šafaříkova, Chelčického a dalších a v okolí vlakového a
autobusového nádraží, což je přirozené, vzhledem k tomu, že jde o centrum města a místo
odjezdu dopravy. Dále byly zaznamenány známky jejich pobytu např. v altánu na Hostibejku.
Se skupinou mládeže jsou také spojeny návštěvy podniků (Barakuda, Krušovická tankovna
apod.). Jde ale spíše o mládež starší 18 let. V souvislosti s cílovou skupinou šetření je důležité
upozornit na jejich přítomnost v nezabezpečeném bývalém hotelu Adriana, viz. popis mapy
č. 1, kde je vysoké riziko jednak úrazu, jednak kontaktu s rizikovými jevy v podobě pobytu
uživatelů návykových látek, osob bez přístřeší apod.
Obecnou charakteristikou skupin je pasivní trávení volného času posedáváním na lavičkách,
konzumace alkoholu či marihuany, kouření. Výjimkou jsou páteční a víkendové večery, které
mládež tráví ve zmíněných podnicích. Na druhou stranu je ale důležité uvést, že řada dětí a
mládeže, které terénní pracovníci v lokalitě potkali, znaky rizikového chování nevykazuje.
Určitou zvláštností kralupské mládeže je fakt, že se příliš nezdržuje na pravidelných místech,
spíše korzuje po městě. Pracovníci během monitoringu potkali řadu dvojic i skupin, které
pouze procházely.
18
Dále zde byl zaznamenán vysoký výskyt známek užívání návykových látek, a to nejen
alkoholu, marihuany a cigaret, ale zejména materiálu k intravenózně užívaným látkám.
K němu ale dochází spíše u starších jedinců, ve skupinách primární cílové skupiny
zaznamenán nebyl. Jde ale o alarmující množství, které by bylo vhodné řešit. Významným
místem je budova vedle budovy vlakového nádraží, park pod Mostní ulicí i mostem pro pěší
(Vltavská), Hostibejk apod.
V lokalitě se také nachází poměrně významné množství subkulturních projevů a skupin, a to
především subkultury politicko-společenské (zejména antifašisté, anarchisté apod.). Bylo zde
zaznamenáno významné množství samolepek a nápisů stoupenců hnutí Antifa, respektive
AFA, a Good Night White Pride (GNWP). Bohužel se zde nachází i řada nápisů s rasistickým
podtextem a nacistické symboly (zejména pravicoví extrémisti - nazi či skinheads).
Mimoto zde byly objeveny i pokusy o graffiti a množství tagů. Bohužel se ale víceméně
nejedná o kvalitní graffiti díla. Kvalitnější graffiti byly objeveny v bývalém hotelu Adriana či
v jednom ze zchátralých budov u vlakové trati, ale ani v tomto případě se nejedná o pokusy o
umělecký koncept.
Dále je zde poměrně významný počet nezabezpečených či opuštěných budov, které jsou
zjevně využívány uživateli návykových látek či osobami bez přístřeší. Jde o objekty - bývalý
hotel Adriana, zchátralé budovy v okolí vlakové trati, v ulici Dobrovského, Grégrova a
Bořivojova.
Co se týče osob bez přístřeší, jejich výskyt je zde středně významný. Není ale zřejmé, do jaké
míry jde opravdu o osoby bez přístřeší a do jaké míry o osoby jevící znaky osob bez přístřeší,
tj. osob ze sociálně slabších poměrů, které jsou bez zaměstnání a dostatku finančních
prostředků. Jedinci, kteří jsou jednoznačně bez přístřeší, využívají nocleh na schodech
budovy sousedící s nádražní budovou. U těchto osob je navíc podezření, že se jedná zároveň
o uživatele návykových látek. Přímá souvislost ale nebyla během monitoringu vypozorována.
Dále obývají různá, otevřená i zastřešená, místa na Hostibejku a zchátralé budovy zmíněné
výše. Poměrně významný výskyt je i v okolí autobusového a vlakového nádraží.
Celkově lze říci, že monitoring výskyt společensky rizikových jevů v lokalitě potvrdil, dále
zpřesnil specifikaci nežádoucích jevů a objevil nové lokality i jevy, které se v Kralupech n/V
vyskytují.
19
6.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality
Pracovníci provedli skupinový rozhovor s celkem 40 skupinami, tj. se 153 respondenty.
Každý rozhovor trval cca 20 - 30 minut. Šetření probíhalo formou oslovování jednotlivých
skupin ve věkové kategorii 8 - 23 let.
Tab. č. 1
Počet respondentů
Skupinový rozhovor
Počet skupin
40
Počet respondentů
153
Je zde nutné přihlédnout k možnému zkreslení poskytnutých informací, a to vzhledem
k možnosti ovlivnění jedince skupinou, případně obava z „neshození se“ před vrstevníky.
Zcela jistě je zde patrný i projev předvádění a snahy „ukázat se“.
Otázky byly rozděleny do tématických celků. Respondenti uváděli více než 1 odpověď, a
proto celkový počet odpovědí uváděných v komentářích či grafech se nerovná celkovému
počtu respondentů. Procentuální vyjádření v grafech uvádíme pouze pro větší přehlednost
zjištěných skutečností.
Trávení volného času
Otázka: Jak trávíte volný čas?
V rámci této otázky zaznělo celkem 389 odpovědí, z toho v 233 odpovědích buď obecně
„venku“, nebo nějakou venkovní aktivitou či na konkrétním místě (povídání venku,
procházky, posedávání na lavičkách, sport, hřiště, parky, okolí nádraží apod.). Z 60 %
odpovědí tedy vyplývá, že cílová skupina tráví čas venku. Dotazování probíhalo v ulicích a
dotazovány byly zejména skupiny dětí a mládeže trávící volný čas venku, proto je tento
výsledek přirozený.
20
Doma volný čas tráví o něco méně respondentů. Tento způsob zazněl ve 102 odpovědích,
což představuje cca 26 %. Respondenti buď odpovídali obecně doma, nebo na počítači,
tabletu, mobilu, u TV, na facebooku. V 15 odpovědích zaznělo učení.
V této souvislosti je důležitým výsledkem, že 141 odpovědí, respektive 36% odpovědí,
představovalo trávení volného času aktivním způsobem, tj. především sportem (fotbal,
hokej, softbal, florbal, jízda na koních, posilování apod.) či na kroužcích (tanec, hra na
hudební nástroj).
Zajímavým výsledkem také je, že ve 4 odpovědích zaznělo, že respondenti navštěvují NZDM
Repsun.
Otázka: Kde trávíte volný čas?
Z odpovědí je zřejmé, že u skupiny respondentů jednoznačně převládají venkovní místa.
Nejvíce jsou zastoupena různá hřiště, např. Kochmanka, „na Dřeváku“, na Lobečku, na sídlišti
U Cukrovaru, Hůrka, u zimního stadionu apod. Hojně byl také zastoupen skatepark. Mimoto
je velmi oblíbeným místem Hostibejk, dále i park u Nám. J. Seiferta či Dvořákovo náměstí.
Kromě venkovních míst zazněly kavárny či bary, hospody, diskotéky. Tento výsledek je
částečně v kontrastu s odpovědí na způsob trávení volného času, kde tato místa
nefigurovala. Důvodem může být fakt, že pobyt v podnicích je pro respondenty součástí „bytí
venku“. Mezi navštěvovanými podniky byly uváděny podniky: Barakuda, Tsunami,
Ametystová kavárna, čajovna, hospoda na Franťáku, Bowling Barcini apod.
Dále zazněly jako nevenkovní místa kino, posilovny (Orange Gym, Diamond, Pitbull Gym),
plavecký bazén apod.
I zde se odráží fakt, že část dětí a mládeže tráví volný čas aktivně.
Výčet oblíbených míst:
-
hřiště (Kochmanka, „na Dřeváku“, na Lobečku, na sídlišti U Cukrovaru, Hůrka, u
zimního stadionu apod.)
-
skatepark
-
Hostibejk
-
U Vltavy
-
Dvořákovo náměstí
-
park u Nám. J. Seiferta
21
Dále:
-
kavárny a diskotéky (Barakuda, Tsunami, Ametystová kavárna, čajovna, hospoda na
Franťáku, Bowling Barcini)
-
posilovny (Orange Gym, Diamond, Pitbull Gym)
-
kino
-
bazén
-
kroužky
-
obchody
-
doma (nejčastěji u PC, TV)
Otázka: Jak vypadá Váš běžný den?
Na otázku respondenti nejčastěji odpovídali: „škola, doma, PC nebo facebook, ven“, „škola,
úkoly, ven za kamošema“, „škola, doma, najíst se, spát“, „škola, nádraží, domů“, „škola,
trénink/kroužek“. Dále zazněly i odpovědi – „škola, poflakování po Kralupech, jízda domů
vlakem“, „škola, domů, musím makat, bydlím jen s babičkou a dědou“, „škola, pak brigáda“,
chlapec 13 let: „v noci jsem na PC“, 1 romský muž ve věku 18 let: „dealuju“.
Konkrétně také byly zmiňovány různé druhy sportu (fotbal, basketbal, longboard,
posilování), kroužky (hra na hudební nástroj, tanec apod.), ale také počítač, facebook.
Otázka: Co Vás baví?
Pozitivním výsledkem je, že nejčastější odpovědí byl nějaký druh sportu, jednoznačně zvítězil
fotbal, dále basketbal, hokej, skateboarding, plavání, jízda na kole, běhání, longboard. Dále
respondenti uváděli záliby, jako např. hudba, zpěv, tanec, ale také jízda na koni, rybaření.
Mimoto respondenti odpovídali i „bejt venku s kámošema“ či „povídání s kamarády“, což
potvrzuje důležitost vrstevnické skupiny v době dospívání.
Mimoto byl zmíněn počítač a facebook. V ojedinělých případech také zaznělo: „zevling“,
„dělat blbosti po městě“, „poflakování po městě“. Kouření zaznělo pouze v 1 odpovědi,
konzumace alkoholu či jiných drog vůbec.
Z odpovědí je zřejmé, že děti a mládež mají zájem o aktivní trávení volného času. To
potvrzuje i hojné využívání hřišť, skateparku apod. Není zde ale dostatek míst, kde by byla
nabídka aktivit zdarma pro ty děti a mládež, které si buď placené aktivity nemohou finančně
dovolit, nebo z různých důvodů je pro ně návštěva organizovaných aktivit překážkou. To platí
22
i o řadě místních hřišť, které buď nejsou v jejich volném čase přístupná, nebo je vstup
zpoplatněn.
23
Otázka: Nudíte se ve volném čase? Jak nudu zaháníte?
Graf č. 3
Celkový počet odpovědí/respondentů: 153. Zdroj: Vlastní šetření.
V odpovědi na otázku „Nudíte se ve volném čase?“ výrazně převažuje odpověď ANO v 76 %
oproti odpovědi NE ve 24 %. Kladnou odpověď uvedlo celkem 117 ze 153 respondentů.
V této souvislosti je ale důležité zdůraznit, že často zaznělo, že pocit nudy respondenti
zažívají „někdy“, „občas“, tzn. kategorické ANO nezaznělo ve všech 117 odpovědích.
Výsledek je dán tím, že trávení volného času posedáváním na lavičkách, povídáním
s kamarády, čas u PC, může cílová skupina vnímat rozdílně, tzn. jedni se tímto způsobem
nudí, jiní to za nudu nepovažují. Zároveň z odpovědí na další otázku „Jak zaháníte nudu?“
vyplývá, že řada dětí a mládeže, se věnuje sportu či jiným aktivitám a díky tomu ve svém
volném čase pocit nudy tolik nezažívají.
Ve způsobech zahánění uváděli respondenti nejvíce kontakt s vrstevníky, tzn. „volám
kámošům“, „podnikáme věci s kámošema“, „jdu ke kamarádovi“, „chodíme venku“ apod. To
potvrzuje důležitost vrstevnické skupiny v životě mladistvých. Je zajímavé, že téměř ve
stejném počtu odpovědí zároveň zaznělo, že nudu zahánějí i na PC, facebooku, u TV. Na
druhou stranu je důležité uvést, že řada respondentů jako prostředek zahnání nudy používá
nějaký druh sportu. Mezi druhy sportů byly opět uváděny obdobné těm, které byly zmíněny
výše. Dalším aktivním způsobem je hudba, tj. zpěv, hra na hudební nástroj, a tanec. Tanec a
zpěv zazněl nejvíce u respondentů romského etnika.
24
Zajímavou odpovědí u několika respondentů bylo, že když se nudí, „hodně přemýšlejí“, a tím
se nudit přestanou.
Z výrazně pasivních způsobů se objevila poměrně významně odpověď, že nudu respondenti
„zaspí“ či „zají“. Někteří dokonce odpověděli, že se „nudí dál“, nic s tím nedělají.
Zároveň je důležité uvést pozitivní výstup, že až na 1 případ, nikdo neuvedl jako prostředek
zahánění nudy užívání návykových látek.
Otázka: Jak dlouho trávíte čas na ulici?
Dotázaní nejčastěji uvedli, že na ulici tráví čas denně, v průměru 4 hodiny, respektive
nejčastější rozpětí od 2 do 5 hodin. Někteří uvedli i poměrně dlouhé doby, okolo 7 hodin, v 1
případě dokonce 12. Je zajímavé, že délka 7 hodin zazněla 2x od dětí ve věku 8 – 11 let,
ojedinělý případ 12 hodin se také týkal mladší cílové skupiny, a to chlapce ve věku 10 let.
Obecně lze ale říci, že u mladších dětí (pod 15 let) je doba kratší, převládá pobyt doma.
O víkendech setrvává většina dotazovaných venku po delší dobu. Jde ale pouze o ty
respondenty, kteří zde či v okolních lokalitách bydlí.
Na dotaz, zda se liší trávení času na ulici v létě a zimě, odpověděla část dotazovaných, že
volný čas tráví na ulici i v zimě, čas se liší pouze svou délkou, tzn. jsou zde po kratší dobu.
V některých případech tomu ale tak není, tzn. skupiny tráví čas venku obdobně v létě i
v zimě. Větší část respondentů ale tráví zimní čas doma. Alternativou je pobyt v jednom
z podniků v Kralupech, ojediněle i u kamarádů. Jako místa pro trávení volného času v zimě
byly nejčastěji jmenovány – čínská restaurace, neboli „čína“ (možnost hrát deskové hry),
čekárna na nádraží (prý se tu ale kontrolují platné jízdenky), „bruslák“, plavecký bazén.
Mimoto ale 1 skupina 12 – 13 letých dětí uvedla, že zimní čas tráví v hospodě, bližší
specifikaci ale neuvedla.
V několika rozhovorech zaznělo, že v zimě „tu není místo, kam šlo si zalézt“.
Otázka: Trávíte volný čas většinou v Kralupech? Pokud ne, kde jinde?
Pracovníci získali celkem 213 odpovědí, z toho ve 119 případech respondenti odpověděli
kladně, že v Kralupech volný čas tráví, a to přesto, že asi polovina z nich v Kralupech nežije,
pouze zde navštěvuje školu, práci, případně zde pouze tráví volný čas.
25
Kromě Kralup tráví respondenti volný čas v místech, kde žijí (okolní města a vesnice).
Mimoto jsou nejčastějšími cíli Praha (nákupy, návštěvy kina apod.), Veltrusy (pumptrack typ dráhy, který používá „pumpování“, tj. pohyb nahoru a dolů, jako hnací sílu jízdního kola
namísto šlapání), Velvary či Mělník.
Je tedy zřejmé, že Kralupy nejsou jediným místem trávení volného času, respondenti lokality
mění, nezůstávají stále na stejném místě.
Otázka: Jak získáváte peníze?
Tato otázka byla zařazena na základě požadavku zástupců Odboru sociálních věcí, školství a
kultury, a to z důvodu možného podezření, že cílová skupina získává finanční prostředky
nelegálními cestami.
Jak vyplynulo z dotazování, 121 ze 153 respondentů získává peníze od rodičů, a to buď ve
formě kapesného, nebo na požádání, nebo za domácí práce. Příležitostmi k získání financí
jsou i narozeniny, svátky, vysvědčení, případně návštěvy prarodičů. Dalším důležitým
zdrojem jsou brigády. Jak ale sdělila řada dotazovaných, brigády v Kralupech pro mladistvé
moc nejsou, lépe se shání až po dovršení 18 let. Určitou výjimkou jsou brigády během letních
prázdnin, např. na místním koupališti či benzinové pumpě.
Co se týče nelegálních cest, v rámci 4 rozhovorů byly pracovníkům sděleny nelegální
způsoby. Z jednoho rozhovoru vyplynulo, že 1 romský muž ve věku 18 let (stejný je uvedený i
v komentáři k dotazu „Jak vypadá Váš běžný den?“) získává finance prodejem drog, spolu
s dalším mužem ze stejného rozhovoru si také „přilepšují“ krádežemi. V druhém rozhovoru
bylo 1 chlapcem ve věku 13 let sděleno, že „bere rodičům“. Ve třetím rozhovoru se skupinou
ve věku 17 – 20 let bylo 1 mužem sděleno „občas nějaký šmé“. A konečně ve třetím
rozhovoru s dětmi ve věku 13 – 14 let 3x zaznělo „dá se tu někomu něco narychlo střelit“.
V posledním případě ale není zcela zřejmé, zda jedinci prodávají své věci či kradené. V rámci
rozhovoru toto nebylo ověřeno.
Obecně lze tedy konstatovat, že míra nelegální cest k získání financí není významná, jedná
se spíše o starší jedince. U mladší cílové skupiny nebyla přímá souvislost mezi získáním peněz
a krádežemi prokázána.
26
Otázka: Chodíte za školu, a jak tento čas trávíte?
Graf. č. 4
V odpovědích výrazně převažovala odpověď NE, a to v 72 % oproti ANO ve 28 %. To
znamená, že pouze 43 respondentů ze 153 prokazatelně chodí za školu.
Převažuje záporná odpověď, což by mohlo znamenat fakt, že se respondenti cítili
rozhovorem částečně ohroženi a nebyli otevření, anebo opravdu za školu nechodí. Vzhledem
k otevřenosti v jiných odpovědích ale lze předpokládat, že odpovídali pravdivě. Uvedený čas
tráví dotazovaní především doma, případně venku, a to nejčastěji v Praze. Nejčastější
odpovědí bylo: „jsem doma a spím“. Jednou respondent odpověděl: „jsem doma schovaný“.
Zajímavými odpověďmi byly: „nebyl jsem ve škole třeba měsíc“, „já tam nechodil vůbec“,
„někdy bývám v hospodě, nebo hraju basket, máma mi to omluví“.
Jak vyplývá z uvedeného, zameškané hodiny jsou velmi často omluveny rodiči. V těchto
případech tak nehrozí ze strany školy sankce za nemluvenou absenci.
Co se týče četnosti záškoláctví, je zajímavé, že je zde značný rozptyl. Část odpovědí byla 1 –
2x za školní docházku, bohužel se objevovaly i odpovědi ve výši 15 – 20x za rok, více než 30x
za rok. Je tedy zřejmé, že fenomén záškoláctví je zde živý, i když se týká menšího procenta
dětí a mládeže.
27
Otázka: Setkáváte se zde s kriminalitou?
Graf č. 5
V odpovědích zaznělo ANO v 87 %, tzn., že respondenti se s kriminalitou v lokalitě setkávají,
nebo o nějakém rizikovém chování slyšeli. Nejčastěji uváděli:
-
rvačky neboli „bitky“ (jak mezi Romy navzájem, Romy a ostatními, mezi bezdomovci,
„opilci“ u restauračních podniků a na nádraží, tak rvačky obecně)
-
krádeže (zejména krádeže kol, vykrádání aut, dále bytů, další drobné krádeže, v
souvislosti s uživateli návykových látek, ale také na školách)
-
problematické chování Romů (potyčky, krádeže, užívání návykových látek apod.)
-
dealerství drog
-
přepadení
Jak vyplývá z uvedeného seznamu, významným problémem jsou ve městě rvačky či potyčky.
Respondenti uváděli, že k nim dochází nejčastěji v pátek večer nebo o víkendových večerních
a nočních časech. Exponovaným místem je zejména nádraží. Ke rvačkám dochází dle
respondentů zejména v soužití s místní romskou menšinou, buď na jejich zábavách, nebo při
střetu s „bílými“. Další, častou, skupinou jsou uživatelé návykových látek a bezdomovci
pohybující se v okolí nádraží a osoby opouštějících výkon trestu odnětí svobody („je tu pár
krimošů, co maj odsezíno a provokujou“).
28
Dalším významným jevem jsou krádeže, ke kterým, dle respondentů, dochází opět zejména
ze strany Romů („cikáni okrádají, vyhrožují a provokují“, „kradou hlavně Romové“) a dále
uživatelů návykových látek („vožralí feťáci mi na nádraží chtěli vytrhnout tablet z ruky“).
Jak vyplývá z výše uvedené, obecně se zde jako problematická skupina vnímá romská
menšina, která je spojována víceméně se všemi rizikovými jevy, které respondenti v lokalitě
identifikovali, více viz. níže.
Dealerství drog bylo zmíněno spíše okrajově, objevilo se pouze v několika rozhovorech,
přesto je důležité uvést jeden z výstupů týkající prodeje marihuany dětmi ve věku 12 – 13
let: „12 – 13 letý děti prodávají skéra“ (konopí pěstované v interiéru).
Přepadení byla zmíněna pouze v obecné rovině, bez bližší specifikace.
Otázka: Setkáváte se zde s drogami, alkoholem, bezdomovci a dalšími rizikovými jevy?
Drogy a alkohol
Až na několik výjimečných případů odpověděli všichni dotazovaní, že se zde s drogami běžně
setkávají. Užívání drog představuje v této lokalitě velký problém. Převládá zejména
marihuana a pervitin, výjimkou není ani kokain. Drogy se zde užívají běžně intravenózně.
Na základě realizace rozhovorů je také zřejmé, že i mladší děti jsou o drogové scéně velmi
dobře informovány.
V té souvislosti je významným problémem fakt, že většina členů cílové skupiny je navíc běžně
obeznámena i s prodejem tvrdých drog, zná systém, jakým se zde „dealuje“, tudíž může být
přímo ohrožena. V souvislosti s prodejem drog byla opět zmíněna romská menšina, a to
v několika rozhovorech: „Romáci prodávají trávu dětem před nádražím“, „drogy tu prodávají
hlavně cikáni“. Dále bylo v jednom z rozhovorů uvedeno: „vozí se sem koule z Veltrus“ (koule
je slangový výraz pro extázi, neboli „taneční drogu“).
Mimoto i z rozhovorů, stejně jako z monitoringu, vyšel alarmující výskyt injekčního
materiálu, zejména stříkaček. Víceméně v každém rozhovoru se pracovníci dozvídali nová a
nová místa, kde respondenti (včetně těch mladších) nalezli stříkačky. Nejvíce bylo
zastoupeno okolí nádraží, dále skatepark, sídliště U Cukrovaru, Hostibejk, okolí hotelu
Adriana, sídliště V Zátiší, koupaliště, obecně místní dětská hřiště, ale také areál školy,
případně okolí ZŠ Gen. Klapálka či Komenského.
Dále níže uvádíme místa, která byla v rozhovorech označena, z důvodu výskytu uživatelů
drog, jako nejvíce riziková:
29
-
okolí nádraží (bezprostřední okolí, opuštěné budovy v jeho okolí, přilehlý park apod.)
-
skatepark (zejména místní dřevěná budka, kde prý běžně dochází k aplikaci)
-
bývalý hotel Adriana
-
Nonstop „999“
Uvedené lokality částečně kopírují výsledky provedeného monitoringu. V souvislosti
s uživateli návykových látek sdělovali někteří respondenti poměrně radikální názory:
„Kralupy jsou feťácký město“, „polovina Kralup fetuje“, „Kralupy jsou drogama proslavený, je
tu všechno“, „každej 3. je tu zfetovanej a agresivní“.
Ostatní rizikové jevy
Jak vyplývá z předešlých popisů, dalším významným jevem je rasová problematika, do které
spadá již zmiňované problematické chování Romů, ať již z důvodu agresivity, potyček,
krádeží, tak prodeje drog. Zároveň ale z rozhovorů vyplynulo, a to s mládeží romskou i
neromskou, že potyčky nevyvolávají pouze Romové, ale i ostatní. Přesto jsou Romové
vnímáni jako velký problém, který prostupoval víceméně všechny rozhovory. Obecně lze říci,
že řada respondentů projevovala poměrně otevřeně rasisticky laděné, protiromské názory:
„cikáni jsou hovada“, „černí jsou agresivní, nenechají se odradit, i když nemáme zájem“,
„cikáni okrádají, vyhrožují, provokují“. V této souvislosti je zajímavá reakce romského muže:
„pokazili jsme si to sami, děláme nepořádek, hluk, krádeže“. Důležitým poznatkem je fakt, že
málokterý respondent uvedl konkrétní negativní zkušenost, šlo spíše o sdělení naučené fráze
či „obecně sdíleného“ názoru, který respondenti odposlechli. O to více je důležité této
náladě přikládat ve městě význam.
Co se týče bezdomovců, jde o skupinu, která je zde poměrně významně zastoupená, a to
hlavně v okolí nádraží včetně přilehlého parku a Husovy ulice, v bývalém hotelu Adriana,
v Lobečku apod. Tato skupina nebyla zmíněna v souvislosti s agresivitou, ale především
s opilostí, hlukem, a to i v noci. Respondenti se jí instinktivně bojí, ale konkrétní negativní
zkušenost, např. s napadením, ohrožováním apod., nemají.
Jiné rizikové jevy zde zmíněny nebyly.
Otázka: Jsou zde nějaká odlehlá, nebezpečná místa?
Ve výčtu míst, která cílová skupina vnímá jako nebezpečná, respektive kam není vhodné
chodit ve večerních a nočních hodinách, mnohdy i během dne, nejčastěji zaznělo:
30
- okolí nádraží (nádražní hala, opuštěné budovy v okolí, park)
- ulička od nádraží v ulicích Nádražní a Trojanova - přítomnost uživatelů návykových látek
apod.)
- podchod/tunel pod vlakovou tratí (dochází zde ke kontaktu dětí a mládeže, uživatelů
návykových látek a bezdomovců)
- ulice Přemyslova (přítomnost Romů, krádeže)
- bývalý hotel Adriana a jeho okolí (přítomnost uživatelů návykových látek, bezdomovců
apod.)
- ulice Čechova (přítomnost Romů)
- Lobeček
- Hostibejk v noci
- ulice Krakovská (přítomnost uživatelů návykových látek)
- stezka k Mikovicím podél potoka
Otázka: Jak to tu vypadá večer, případně v noci?
Víceméně všichni respondenti se shodli, že večer a v noci jsou Kralupy nebezpečné či
strašidelné, a to jak o víkendu, tak během týdne. Důvodem je významná přítomnost
uživatelů návykových látek, bezdomovců a opilých osob v ulicích, a to nejen v místech,
která uvedli v předešlé otázce. Zdrojem nebezpečí je i romská menšina.
V rozhovorech zaznívalo: „v noci tu nikdo není, jen bezdomovci a fetky“, „sjetý fetky lítaj po
Kralupech“, „každý 3. je tu zfetovanej a agresivní“, „Kralupy jsou nevyzpytatelný, člověk neví,
co může čekat“, „je to tu otřesné, všude se chlastá, fetuje, obtěžují holky, chtějí sex“, „černí
jsou agresivní, oslovují mě, i když nemám zájem, nenechají se odradit“.
Uvedené jevy zmiňovali především respondenti staršího věku, mladší děti uvedly, že se ve
večerních a nočních hodinách venku nezdržují, jsou již doma.
Mimoto jsou zdrojem pocitu nebezpečí i neosvětlená místa, např. u Kochmanky, stezka do
Minic.
31
Otázka: Potkáváte zde pravidelně policejní hlídky?
Graf č. 6
Komentář:
Respondenti se ve 100 % shodli, že zde policejní hlídky potkávají, a to poměrně často.
Zároveň ale většina dodala, že jde zejména v denní dobu, dále spíše městskou policii než
státní a navíc téměř výhradně v automobilech. Kromě toho většina její přítomnost vnímá
jako častou. Bohužel jiná situace nastává ve večerních či nočních hodinách, kdy dotazovaní
policejní hlídky spíše nepotkávají.
Subjektivním pocitem některých respondentů je, že „policisté tu jezdí jenom v autech, pešky
nechodí“, „je tu především městská policie, státní moc ne“, „řeší menší zločiny na špatných
místech, „u bitky ani nevylezou z auta“, „bezdomovci na ně křičí a oni stejně odjedou“,
„feťáků si nevšímají“.
Přesto cílová skupina vnímá její přítomnost jako zdroj bezpečí a ochrany. V řadě rozhovorů
zaznělo: „bylo by dobré, aby více chodili, cítili bychom se bezpečnější, hlavně večer a
v noci“.
32
Otázka: Cítíte se zde bezpečně?
Graf č. 7
Komentář:
Vzhledem k výsledkům předešlých otázek není odpověď NE v 61 % nijak překvapivá.
Bezpečně se zde cítí 39 %, přesto i v těchto odpovědích zaznívaly podmínky jako: „cítíme se
bezpečně pouze ve dne, v noci ne“, „cítím se bezpečně, pokud jsem s kamarády“, „ano, ale
na některá místa, jako například Hostibejk, nechodím“.
Důvodem pocitu nebezpečí jsou již zmiňované rizikové jevy, a to uživatelé návykových látek,
Romové, bezdomovci, opilé osoby, krádeže, ale také špatné osvětlení (např. park u Nám. J.
Seiferta, skatepark či okolí nádraží) či monitoring policie pouze v automobilech, nikoliv
osobně v ulicích.
Zajímavým postřehem v jednom z rozhovorů bylo: „bojíme se hlavně fetek, Romové spíše
neublíží, měli by průšvih“.
Otázka: Pokud by Váš kamarád měl problém, víte, kam se obrátit?
Pozitivním výsledkem je kladná odpověď ANO v 94 %, respektive 143 ze 153 respondentů by
vědělo, kam se v takové situaci obrátit. To dokazuje, i když pouze rámcovou, orientaci
respondentů v možných zdrojích pomoci. Vzhledem k věku respondentů – tedy období
33
dospívání, které je charakteristické sníženou orientací v množství přijímaných informací – jde
o překvapivý výsledek. Možné zdroje jsou uvedeny v odpovědích na následující otázku.
Přesto by bylo přínosné diskutovat, jakou formu zvolit, aby cílová skupina měla možnost
získat více informací o profesionální pomoci.
Otázka: Máte možnost se na někoho obrátit, když máte potíže?
Opět jde o překvapivý výsledek, kdy na prvním místě figuruje škola (tzn. třídní učitel, školní
psycholog, výchovný poradce apod.). Dále již následují zdroje pomoci v blízkém okolí, a to na
druhém místě rodiče a na třetím kamarádi. Ukazuje to jednak na značnou důvěru, kterou
respondenti mají k místním školám, dále na poměrně zdravé rodinné prostředí a
samozřejmě i na vliv vrstevnické skupiny, který je pro období, ve kterém se cílová skupina
nachází, přirozený. Díky profesionálně odváděné práci s dětmi ve školách zde funguje další
zdroj pomoci, pokud by rodina jako přirozený zdroj byla nefunkční.
Zároveň byly uvedeny další laické i profesionální zdroje, jako např. policie, úřad práce, linka
bezpečí, psycholog, poradna Farní charity, z laických další rodinní příslušníci (sourozenci,
prarodiče, teta, strýc).
Zajímavé reakce se objevily v souvislosti s poradnou provozovanou Farní charitou. Několik
respondentů odpovědělo, že o ní mají povědomí, ale nenavštívili by ji z důvodu vysoké
návštěvnosti romské menšiny. Několik respondentů zase odpovědělo, že tuší, že zde funguje,
ale neví, kde se nachází, v čem by se zde mohli poradit apod.
Další zajímavá reakce se týkala problematiky užívání drog, kdy v rámci jednoho rozhovoru
bylo pracovníkům sděleno, že by se o užívání drog u blízkého člověka respondenti nikde
neporadili, protože by tím porušili jeho důvěru.
Bylo by tedy přínosné jednak lépe propagovat místní organizace mezi cílovou skupinou
šetření, jednak se u ní zaměřit i na osvětu užívání návykových látek, jelikož o užívání jsou
děti mládež dobře informovány, ale možnosti řešení daného problému není pro ně bohužel
zcela tématem, případně jejich způsoby (ne) řešení problému nejsou účinné.
Otázka: S čím se potýkáte?
Ze získaných odpovědí byly vybrány nejvíce zastoupené, korespondující s problémy, které se
u cílové skupiny obecně objevují, a to vztahy s vrstevníky, zkušenosti s partnerskými vztahy.
34
Mimoto ale vztahy s rodiči, kamarády apod., kdy respondenti řeší především neshody či
hádky, ať již v rodině, tak mezi vrstevníky.
Dále je to téma školy, respektive různé potíže spojené se školní docházkou, chováním ve
škole, učením, vztahy s učiteli, ale také ve 4 případech problém šikany.
Poměrně významně bylo zastoupeno téma peněz (snížené možnosti výdělku, ale také dluhy).
Dále i oblast práce (zejména malé možnosti získání brigády). A v neposlední řadě i volný čas
daný tím, že náplň volného času k době dospívání obecně patří.
V několika rozhovorech se také objevily „bitky“ a předsudky vůči Romům, respektive romská
mládež se potýká s předsudky vůči tomuto etniku.
Otázka: Co Vám zde nevyhovuje?
V lokalitě respondentům zejména nevyhovuje:
-
přítomnost uživatelů návykových látek, romské menšiny a bezdomovců, které
vnímají jako zdroj nebezpečí, konfliktů, ohrožení apod.
-
doprava – nevyhovující spoje do okolních vesnic, dlouhé intervaly spojů do Prahy
apod.
-
chybějící náměstí
-
podoba vlakového nádraží – přivítali by častější výskyt policie
-
nedostatek míst, kde by mohli respondenti trávit volný čas, aniž by rušili okolí, tj.
kryté hřiště pro případ deště, hřiště určené starší věkové skupině od 15 let výše,
případně nějaký klub, kavárna
-
nevyhovující skatepark (blíže viz. dále)
-
zajistit nezpoplatněná hřiště
-
zajistit více laviček v parcích a na jiných prostranstvích
-
nebezpečné přechody – např. na Mostní ulici (k Penny marketu), za obchodem na
Nám. J. Seiferta, u ZŠ Komenského
-
rozkopané silnice a chodníky
-
výstavba kruhového objezdu
-
málo popelnic, odpadkových košů
-
nedostatečné osvětlení
-
nepořádek
35
Otázka: Co se Vám tu líbí?
Vyskytovaly se zejména tyto odpovědi:
-
lavičky na zastávkách, zastřešené zastávky
-
fotbalová hřiště (včetně klubových)
-
parky
-
Hostibejk
-
sportoviště (judo, fotbal, jóga, bazén, koupaliště, posilovna)
-
kino
-
hospody
-
obchody
-
nový Městský úřad Kralup nad Vltavou a jeho okolí
-
volnočasové kroužky
-
cítíme se tady doma
-
skate park
-
projížďky a procházky kolem vody
-
čajovna
Otázka: Chybí Vám zde nějaký prostor, kam jít, či nějaká pomoc?
Nejčastější odpověď se týkala hřišť, a to z hlediska přístupu i jejich zaměření. V současné
době zde hřiště sice jsou, ale buď jsou ve volném čase respondentů nepřístupná, nebo pouze
za poplatek, který si nemohou jako pravidelnou investici finančně dovolit. Dále respondenti
zmiňovali požadavek na vybudování různě zaměřených hřišť, a to zejména basketbalového
hřiště, dále hřiště pro starší věkovou skupinu, fotbalového hřiště pro veřejnost/s volným
přístupem. Důležitou podmínkou je možnost se zde skrýt v případě deště (nějaký přístřešek
či přímo kryté hřiště). Mimoto bylo uvedeno workoutové hřiště.
Samostatnou kapitolou je renovace stávajícího skateparku. V několika rozhovorech zazněla i
poměrně jasná představa, jak by měl nový park vypadat: rozsáhlejší z důvodu návštěvnosti (v
současné době zde bývá i 30 dětí), určen nejen pro skateboarding, ale také pro biking,
koloběžky, vybavit dřevěnými překážkami potaženými gumou, velkým odpadkovým košem,
osvětlený, zcela nebo částečně zastřešený, zajistit hlídání správcem a nejlépe vstup zdarma.
36
Se sportovním vyžitím souvisí i nápad na vybudování multifunkční sportovní haly či areálu,
kde by byla různě zaměřená hřiště, dále i rampy na skateboarding, dirty - trať pro jízdu na
kolech v terénu, překážky pro parkour, hřiště na tělocvik pro ZŠ apod.
Ze sportovních požadavků zde také figurovaly samostatné prostory pro outdoorové sporty,
např. lezecká stěna, lanový park, upravená silnice pro jízdu na longboardech, dirty,
pumptrack či downhillová dráha pro kola (sjezd).
Dále se v odpovědích objevil požadavek na venkovní posilovnu a prostor pro bojové sporty.
Mimoto by si řada dětí a mládeže přála legální plochu na graffiti.
Kromě toho bylo v odpovědích uvedeno „místo pro mladé/klub“, čímž respondenti mínili
zejména prostor, kam by mohli jít, mohli se zde zdarma věnovat různým aktivitám (hudba,
jiné vlastní aktivity či koníčky), mohli si zde pouštět hudbu apod. Respondenti v té souvislosti
zdůrazňovali potřebu „mít soukromí“, „nebýt stále na očích jako venku“, „mít kam jít
v zimních měsících“.
Dalšími odpověďmi byly obchodní centrum, nejlépe v centru města, KFC nebo McDonald´s.
Některým respondentům zde chybějí obchody se značkovým oblečením. Z dalších oblastí
respondenti uvedli: posílit dopravu do a z Prahy, především ve večerních a nočních hodinách,
posílit dopravu do okolních vesnic, semafor u vlakového podchodu u tenisových hal (ulice
Tyršova), více popelnic, intenzivnější venkovní úklid, prostor pro bezdomovce na zimní
období, nové lavičky u hřišť.
V rámci této otázky sdělili někteří respondenti konkrétní vzkazy městu:
- „Prosíme, postavme nám moderní skatepark“.
- „Prosíme, ať máme nějaké sportovní hřiště, hlavně na fotbal, odkud nás nebude nikdo
vyhánět“.
- „Prosíme zlepšit spoje“.
- „Zlevnit cukroví v cukrárně na městském úřadu“.
- „Ať se na úřadu zajímají o mládež“.
- „Chceme intenzivnější přítomnost policie na nádraží“.
- „Milejší popeláře“.
- „Chtěli bychom, aby zmizela Adriana“.
37
6.2.1. Shrnutí skupinových rozhovorů
Trávení volného času dětí a mládeže
Z odpovědí, které jsme od respondentů získali, vyplývá, že více než polovina z nich tráví svůj
volný čas na ulici s kamarády, především na místních hřištích - Kochmanka, „na Dřeváku“,
na Lobečku, na sídlišti U Cukrovaru, Hůrka, u zimního stadionu apod. Hojně byl také
zastoupen skatepark. Mimoto je velmi oblíbeným místem Hostibejk, dále i park u Nám. J.
Seiferta či Dvořákovo náměstí. Kromě venkovních míst zazněly kavárny či bary, hospody,
diskotéky. Další místa setkávání vyplynula i z monitoringu, viz. kapitola 6.1.
Doma volný čas tráví o něco méně respondentů. Tento způsob zazněl ve 102 odpovědí, což
představuje cca 26 %. Respondenti buď odpovídali obecně doma, nebo na počítači, tabletu,
mobilu, u TV, na facebooku. V 15 odpovědích zaznělo učení.
Obecně být pasivně na ulici řadě respondentů nevadí. Trávení volného času posedáváním na
lavičkách, povídáním s kamarády, čas u PC, může cílová skupina vnímat rozdílně, tzn. jedni se
tímto způsobem nudí, ale nevadí jim to, jiní to za nudu nepovažují. Ve způsobech zahánění
nudy byly na prvním místě uvedeny kontakt s kamarády, dále PC, facebook nebo televize.
Na druhou stranu je důležité uvést, že řada respondentů jako prostředek zahnání nudy
používá nějaký druh sportu, což ukazuje na fakt, že u části respondentů jsou pasivní relaxace
a pohyb vyvážené. Dalším aktivním způsobem je hudba, tj. zpěv, hra na hudební nástroj, a
tanec. Tanec a zpěv zazněl nejvíce u respondentů romského etnika. Zároveň je důležité uvést
pozitivní výstup, že až na 1 případ, nikdo neuvedl jako prostředek zahánění nudy užívání
návykových látek.
Z rozhovorů je zřejmé, že děti a mládež o aktivní trávení volného času mají zájem, a proto
takto volný čas tráví, pokud k tomu mají možnost. To zejména potvrzuje požadavek na
snížení poplatků za používání hřišť, případně zpřístupnění hřišť zdarma v jejich volném čase.
Zároveň zde chybí místa ve smyslu hřišť či zatravněných míst pro setkávání starších dětí, kde
by se mohly věnovat i jiným než sportovním aktivitám.
Dobá strávená na ulici se pohybuje v průměru okolo 4 hodin denně, v letních měsících a o
víkendech se doba u některých respondentů prodlužuje. Je zajímavé, že někteří uvedli i
poměrně dlouhé doby bez ohledu na roční dobu, a to okolo 7 hodin, v 1 případě dokonce 12.
Je zajímavé, že délka 7 hodin zazněla 2x od dětí ve věku 8 – 11 let, ojedinělý případ 12 hodin
38
se také týkal mladší cílové skupiny, a to chlapce ve věku 10 let. Obecně lze ale říci, že u
mladších dětí (pod 15 let) je doba kratší, převládá pobyt doma.
Z pozorování v rámci monitoringu i při rozhovorech vyplynul zajímavý fakt, že se party dětí a
mládeže nescházejí pravidelně pouze na jednom konkrétním místě, „nehlídají si své
teritorium“, ale spíše „korzují“ po městě.
Co se týče záškoláctví, dvě třetiny respondentů odpověděla, že za školu nechodí a pokud
ano, je to víceméně legální, jelikož mají omluvenku od rodičů. Co se týče četnosti
záškoláctví, je zajímavé, že je zde značný rozptyl. Část odpovědí byla 1 – 2x za školní
docházku, bohužel se objevovaly i odpovědi ve výši 15 – 20x za rok, více než 30x za rok. Je
tedy zřejmé, že fenomén záškoláctví je zde živý, i když se týká menšího procenta dětí a
mládeže.
Na základě požadavku města Kralupy se zjišťovaly i zdroje získávání finančních prostředků.
Z dotazování vyplynulo, že 121 ze 153 respondentů získává peníze od rodičů. Co se týče
nelegálních cest, v rámci 4 rozhovorů byly pracovníkům nelegální způsoby sděleny. V 2
případech prodejem drog, v ostatních krádežemi. Obecně lze ale konstatovat, že míra
nelegální cest k získání financí není významná, jedná se spíše o starší jedince.
V otázce bezpečí převažovala záporná odpověď (61 %), tzn., že více než polovina
respondentů se v Kralupech necítí bezpečně. Navíc i v kladných odpovědích zaznívaly
podmínky jako: pouze ve dne, pouze na některých místech, v partě apod.
Z jednotlivých odpovědí na další otázky jednoznačně vyplývá, že se zde setkávají s řadou
rizikových jevů.
Až na několik výjimečných případů odpověděli všichni dotazovaní, že se zde běžně setkávají
s drogami. Užívání drog představuje v této lokalitě velký problém. Převládá zejména
marihuana a pervitin, výjimkou není ani kokain. Drogy se zde užívají běžně intravenózně.
Na základě realizace rozhovorů je také zřejmé, že i mladší děti jsou o drogové scéně velmi
dobře informovány. Mimoto z rozhovorů, stejně jako z monitoringu, vyšel alarmující výskyt
injekčního materiálu, zejména stříkaček. Víceméně v každém rozhovoru se pracovníci
dozvídali nová a nová místa, kde respondenti (včetně těch mladších) nalezli stříkačky.
39
Co se týče ostatních rizikových jevů, významným problémem jsou ve městě také rvačky či
potyčky, tzv. bitky. Respondenti uváděli, že k nim dochází nejčastěji v pátek večer nebo o
víkendových večerních a nočních časech, a to zejména v soužití s místní romskou menšinou.
Další, častou, skupinou jsou uživatelé návykových látek, bezdomovci pohybující se v okolí
nádraží a osoby opouštějících výkon trestu odnětí svobody. Mimoto zde dochází i k častým
krádežím, ke kterým, opět dle respondentů, dochází zejména ze strany Romů a uživatelů
návykových látek.
Dále několikrát zazněly poměrně radikální názory na chování Romů, ať již z důvodu
agresivity, potyček, krádeží, tak prodeje drog. Zároveň ale z rozhovorů vyplynulo, a to
s mládeží romskou i neromskou, že potyčky nevyvolávají pouze Romové, ale i ostatní. Přesto
jsou Romové vnímáni jako velký problém, který prostupoval víceméně všechny rozhovory.
Zajímavým poznatkem je, že málokterý respondent uvedl konkrétní negativní zkušenost, šlo
spíše o sdělení naučené fráze či „obecně sdíleného“ názoru, který respondenti odposlechli.
O to více je důležité této náladě přikládat ve městě význam.
Co se týče bezdomovců, jde o skupinu, která je zde poměrně významně zastoupená, ale
nebyla zmíněna v souvislosti s agresivitou, ale především s opilostí, hlukem, a to i v noci.
Respondenti dále uváděli několik rizikových míst, a to zejména okolí nádraží (uživatelé
návykových látek), ulice Přemyslova (Romové, krádeže), Čechova (Romové), bývalý hotel
Adriana (uživatelé návykových látek, bezdomovci), Hostibejk v noci (uživatelé návykových
látek, bezdomovci) či ulice Krakovská (uživatelé návykových látek). Obecně převládal názor,
že město je zejména v noci nebezpečné, až strašidelné.
S tím souvisí přítomnost policejních hlídek v ulicích. Respondenti se ve 100 % shodli, že zde
hlídky potkávají. Zároveň ale většina dodala, že jde zejména v denní dobu, dále spíše
městskou policii než státní a navíc téměř výhradně v automobilech. Bohužel jiná situace
nastává ve večerních či nočních hodinách, kdy dotazovaní policejní hlídky spíše nepotkávají.
Policie je ze strany cílové skupiny vnímána jako zdroj bezpečí a ochrany, proto by její
intenzivnější přítomnost přivítala v pozdních večerních a nočních hodinách.
Respondenti v 94 % odpověděli kladně, že by byli schopni v nastalé obtížné životní situaci
vyhledat pomoc a jakou. To dokazuje jejich určitou orientaci v možných zdrojích pomoci.
40
Vzhledem k věku respondentů – tedy období dospívání, které je charakteristické sníženou
orientací v množství přijímaných informací – jde o překvapivý výsledek. Přesto by bylo
přínosné diskutovat, jakou formu zvolit, aby cílová skupina měla možnost získat ještě více
informací o profesionální pomoci.
Ve výčtu zdrojů pomoci, opět překvapivě, figurovala na prvním místě škola (tzn. třídní učitel,
školní psycholog, výchovný poradce apod. Dále již následují zdroje pomoci v blízkém okolí, a
to na druhém místě rodiče a na třetím kamarádi. Ukazuje to jednak na značnou důvěru,
kterou respondenti mají k místním školám, dále na poměrně zdravé rodinné prostředí a
samozřejmě i na vliv vrstevnické skupiny, který je pro období, ve kterém se cílová skupina
nachází, přirozený. Z profesionálních zdrojů byly uvedeny policie, Úřad práce, linka bezpečí,
psycholog, poradna Farní charity. Zajímavé reakce se objevily právě v souvislosti s poradnou
provozovanou Farní charitou. Několik respondentů odpovědělo, že o ní mají povědomí, ale
nenavštívili by ji z důvodu vysoké návštěvnosti romské menšiny. Několik respondentů zase
odpovědělo, že tuší, že zde funguje, ale neví, kde se nachází, v čem by se zde mohli poradit
apod. Bylo by tedy přínosné lépe propagovat místní organizace mezi cílovou skupinou.
V lokalitě respondentům zejména vyhovují lavičky na zastávkách, fotbalová hřiště (včetně
klubových), parky, sportoviště, kino, obchody, volnočasové kroužky, skate park apod. Na
druhou stranu si stěžují na problematickou přítomnost uživatelů návykových látek,
nevyhovující dopravu do a z Prahy či do okolních vesnic, chybějící náměstí, nedostatek míst,
kde by mohli trávit volný čas, aniž by rušili okolí, tj. kryté hřiště pro případ deště, hřiště
určené starší věkové skupině od 15 let výše, případně nějaký klub, kavárna, nevyhovující
skatepark, podobu vlakového nádraží, nezabezpečené přechody, nedostatečné osvětlení
apod.
Většina respondentů by zde uvítala možnost využívat stávající hřiště ve svém volném čase
zdarma nebo za nižší poplatky, mimoto hřiště či zatravněnou plochu pro starší věkovou
skupinu. Opět důležitou podmínkou je možnost se zde skrýt v případě deště (nějaký
přístřešek či přímo kryté hřiště). Dále basketbalové hřiště, fotbalové hřiště pro veřejnost/s
volným přístupem, workoutové hřiště.
Ze sportovních požadavků v odpovědích dále figuroval nápad na vybudování multifunkční
sportovní haly či areálu, kde by byla různě zaměřená hřiště, dále i rampy na skateboarding,
dirty - trať pro jízdu na kolech v terénu, překážky pro parkour, hřiště na tělocvik pro ZŠ apod.
Mimoto i samostatné prostory pro outdoorové sporty, např. lezecká stěna, lanový park,
41
upravená silnice pro jízdu na longboardech, dirty, pumptrack či downhillová dráha pro kola
(sjezd). Dále se v odpovědích objevil požadavek na venkovní posilovnu a prostor pro bojové
sporty.
Samostatnou kapitolou je renovace stávajícího skateparku. V několika rozhovorech zazněla i
poměrně jasná představa, jak by měl nový park vypadat: rozsáhlejší z důvodu návštěvnosti (v
současné době zde bývá i 30 dětí), určen nejen pro skateboarding, ale také pro biking,
koloběžky, vybavit dřevěnými překážkami potaženými gumou, osvětlený, zcela nebo
částečně zastřešený, zajistit hlídání správcem a nejlépe vstup zdarma.
Dále bylo zajímavým podnětem vybudování nějakého místa setkávání či klubu z důvodu
zajímavého prostoru pro mladé lidi, čímž respondenti mínili zejména prostor, kam by mohli
jít a mohli se zde zdarma věnovat různým aktivitám.
A konečně nezajímavým nápadem je požadavek na realizaci legálních ploch na graffiti.
42
7. Závěr, doporučení
Doporučení
Vzhledem k výsledkům uvedeným ve zprávě doporučujeme:
Aktivity pro neorganizovanou mládež
Některé děti a mládež tráví volný čas pasivním způsobem v ulicích, nevyhledávají zájmové
kroužky či jiné organizované aktivity, proto jsou pro ně i nevhodné, respektive bariérové.
Tyto děti a mládež je proto přirozeně nenavštěvují, nevyužívají jejich nabídky. Další bariérou
mohou být finanční nároky na dané aktivity či prostory.
Bylo by proto vhodné hledat alternativy, např. v zpřístupnění stávajících sportovních hřišť ve
volném čase dětí a mládeže (buď zcela zdarma, nebo za nižší poplatek), dále v propagaci
místního nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, případně výstavbou nějakého přístřešku
(viz. venkovní prostor/hřiště pro mladistvé). Zároveň práci s dětmi a mládeží v ulicích
podpořit realizací terénního programu (viz. terénní sociální práce s dětmi a mládeží).
Legální plochy na realizaci graffiti
Graffiti je pro řadu dětí a mládeže v době dospívání přitažlivé. Zároveň ale jde o nelegální
činnost, proto by bylo vhodné uvažovat o zavedení legálních ploch pro tuto činnost.
Vhodnou plochou může být zejména okolí vlakové trati, případně jiná místa. Na vytipování i
„designu“ budoucích legálních ploch je možné spolupracovat přímo se skupinou dětí a
mládeže, a to prostřednictvím organizací, které s touto skupinou pracují, nebo škol či v rámci
procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, případně formou ankety v místech
setkávání dětí a mládeže.
Venkovní prostor pro mladistvé
Vybudovat venkovní prostor pro mladistvé - nejlépe ohraničená, z části zatravněná plocha
s přístřeškem či altánkem umístěná ne zcela v bezprostřední blízkosti místní zástavbě.
43
Případně by bylo žádoucí vybavit současně fungující hřiště či nějaký z parků přístřeškem,
altánkem nebo zákoutím, a to pro případ deště či jako místo pro setkávání dětí a mládeže,
které vykazují značnou míru potřeby soukromí charakteristickou pro období dospívání.
Řešením by mohlo být i vyjednání s místními základními školami, v jejichž blízkosti se
nacházejí sportovní hřiště, o jejich zpřístupnění o víkendech či mimo běžné otevírací doby.
Podmínkou je buď vstup zdarma, nebo za nižší finanční poplatek (viz. bod Aktivity pro
neorganizovanou mládež).
Bylo by dále vhodné uvažovat i o vytipování, potažmo budování vhodných míst či prostor pro
outdoorové sporty, které jsou u řady členů cílové skupiny analýzy velmi oblíbené.
Kromě toho by bylo vhodné diskutovat s dětmi a mládeží, které využívají místní skatepark, i
když je pro ně nevyhovující, o jeho možné renovaci tak, aby pro ně byl opět atraktivní.
Terénní sociální práce s dětmi a mládeží
Vzhledem k přítomnosti rizikových jevů v životním stylu řady respondentů, kteří tráví volný
čas na ulici, by bylo vhodné realizovat terénní program pro děti a mládež4, a to nejlépe ve
spolupráci s vybranou neziskovou organizací, která má s uvedenou sociální službou
zkušenosti. Výhodou zavedení terénního programu, tedy působení terénních pracovníků v
lokalitě, je kromě výhod vyjmenovaných v poznámce i získání velmi efektivního
„informačního kanálu“ mezi úřadem (sociálním odborem) a „ulicí“, tedy skupinou
neorganizovaných dětí a mládeže.
Terénní práci lze realizovat buď bez zázemí, tzn. pouze ve formě přítomnosti pracovníka
v ulicích, nebo se zázemím v podobě stavební buňky, maringotky, která je umístěna v lokalitě
s největším výskytem cílové skupiny. Funguje jako místo setkávání s pracovníkem, zázemí pro
drobné sportovní vybavení či společenské hry, které jsou mládeži k dispozici apod. Výhodou
mobilního zázemí je možnost přemístění v případě přesunu cílové skupiny do jiné lokality.
Terénní sociální práce (streetwork) je forma sociální práce, která spočívá ve vyhledávání uživatelů v
jejich přirozeném prostředí, na ulici a v poskytování sociálních služeb (poradenství, doprovod do institucí,
situační a krizová intervence). Terénní sociální pracovník vyhledává uživatele / zájemce o službu, kteří
patří do cílové skupiny, nabízí jim poradenství, doprovod do institucí a pomoc při řešení obtížných
životních situací (problémy ve škole, v rodině, s kamarády, s drogovými experimenty). Cílem terénní
sociální práce je iniciovat u mladých lidí pozitivní změnu v jejich životě, která povede k omezení
negativních jevů, které souvisí s jejich životním stylem. Pracovníci podporují mladé lidi k aktivnímu a
samostatnému řešení životních obtíží, motivují je k zapojení do společenského dění v místě jejich bydliště
a k aktivnímu trávení volného času.
4
44
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež / otevřený klub pro mladé
Udržet stávající nízkoprahový klub pro děti a mládež5 Repsun (bezpečný prostor bez
alkoholu, drog a agrese, anonymní a bezplatný vstup, otevírací doba přizpůsobená cílové
skupině) pro místní děti a mládež, který slouží k smysluplnému trávení volného času a
poskytování sociálních služeb. Zároveň by ale bylo vhodné zamyslet se nad jeho účinnější
propagací, jelikož řada dětí a mládeže o jeho existenci neví, nebo mají o jeho činnosti
zkreslenou představu. Zároveň by bylo vhodné pracovat i s předsudky dětí a mládeže
týkajících se přítomnosti romské menšiny.
Případně by nějaký další otevřený klub mohl fungovat při nějaké zdejší základní škole.
Případně by mohla být oslovena nezisková organizace, která by daný klub provozovala mimo
rámec zákona o sociálních službách. Podmínkou je podpora ze strany města.
Terénní program s uživateli návykových látek
Terénní práce s uživateli návykových látek je ve městě již zajištěna (je realizována organizací
Semiramis o.s.), ale vzhledem k významnému výskytu materiálu k užívání návykových látek
na řadě míst (viz. kapitola 6.1.) by bylo vhodné iniciovat setkání poskytovatele programu a
zpracovatele analýzy a zástupců města, kde by se vzájemně diskutovaly výsledky analýzy a
zkušenosti z činnosti drogového terénního programu. Je otázkou, zda výstupem bude časové
zintenzivnění programu či rozšíření lokality působení nebo změna způsobu provádění
terénního programu nebo zachování stávajícího stavu, jelikož se ukáže jako dostatečný.
Informovanost dětí a mládeže
I přes pozitivní výsledek dotazování na možné zdroje profesionální pomoci v obtížné situaci,
ve které se mohou děti a mládež ocitnout, by bylo přínosné diskutovat, jakou formu zvolit,
aby cílová skupina získala ještě více informací o profesionálních formách pomoci, než kterými
disponuje.
Nízkoprahový klub pro děti a mládež je sociální služba určená dětem a dospívajícím. Pracovníci
nízkoprahových klubů poskytují mladým lidem pomoc v obtížných situacích a také formou prevence
usilují o to, aby mladí lidé obtížné situace zažívali v co nejmenší míře a aby si byli vědomi potenciálních
rizik.
Nízkoprahový klub není ryze volnočasový klub, volnočasové aktivity jsou pouze doplňkem sociální služby,
prostředkem, jak s cílovou skupinou snadněji navázat kontakt a budovat vzájemnou důvěru.
Nízkoprahové kluby jsou tak pro dospívající zázemím, možností scházet se s vrstevníky a místem pro
vlastní aktivity. Také jsou místem, kde mohou bezplatně vyhledat radu a pomoc. Výraz nízkoprahový
znamená „dostupný pro členy cílových skupin“.
5
45
Dále by bylo vhodné se zamyslet nad tím, jak zajistit či podpořit místo (prostor), kam by
cílová skupina neměla obavy přijít a kde by získala potřebnou radu, tj. rychleji by se dostala
k účinnému zdroji pomoci (tuto funkci může opět plnit nízkoprahový či otevřený klub).
Posílení bezpečnosti v lokalitě
Přestože výsledkem šetření je závěr, že policejní hlídky se v lokalitě pohybují a jsou zdrojem
bezpečí a ochrany, jedná se spíše o denní dobu. Bylo by proto vhodné zintenzivnit
přítomnost policie i ve večerních a nočních hodinách, a to zejména v rizikových lokalitách
vyjmenovaných v analýze.
Spolupráce úřadu s dalšími institucemi v lokalitě
Vzhledem k výskytu některých rizikových jevů a potřebnosti sociálních služeb by bylo vhodné
diskutovat navázání intenzivnější spolupráce úřadu (zejména týmu kurátorů pro děti a
mládež apod.), neziskového sektoru, policie (státní či nově i městské), základních (či
středních) škol a dalších institucí působících v Kralupech zabývajících se problematikou dětí a
mládeže, a to za účelem společné koordinace činnosti vedoucí k efektivnímu řešení dané
situace, a tím ke snížení výskytu sociálně rizikových jevů v lokalitě. Tato spolupráce by mohla
mít podobu např. pravidelných případových setkávání (case management) či pravidelných
regionálních setkávání.
V současné době funguje v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb pracovní
skupina zabývající se oblastí práce s dětmi, mládeží a rodinou, která je pravidelně
navštěvována řadou vyjmenovaných subjektů, proto by se mohla stát vhodnou platformou
pro navázání a udržení spolupráce zainteresovaných subjektů v území.
Závěr
Předložený text popisuje souhrnné výsledky výzkumného šetření prováděného Centrem pro
komunitní práci střední Čechy ve spolupráci s Proximou Sociale o.p.s. v městě Kralupy nad
Vltavou.
Výsledky analýzy jsou důležitým podkladem pro proces komunitního plánování rozvoje
sociálních služeb, který v Kralupech nad Vltavou probíhá.
46
Citlivé údaje uvedené v analýze nebudou zveřejněny. Mohou být poskytnuty pouze pro
interní účely Odboru sociálních věcí, školství a kultury MěÚ Kralupy nad Vltavou.
47
8. Přílohy
8.1. Struktura skupinového rozhovoru
SKUPINOVÝ ROZHOVOR – DĚTI A MLÁDEŽ V ULICÍCH KRALUP NAD VLTAVOU
Rozhovor s následným přepisem dat.
Otázky jsou pouze návodné, pracovníci jejich obsah respondentům blíže vysvětlují, upřesňují,
dávají příklady apod. tak, aby se předešlo jejich nepochopení ze strany respondentů.
Věk
Pohlaví
VOLNÝ ČAS
1. Jak a kde trávíte svůj volný čas?
(např. doma, u televize, na počítači, venku na ulici s kamarády, u nich doma, v zájmovém či
sportovním kroužku, u obchodů a hospod, učím se, pomáhám rodičům, jsem jinde)
- Vaše oblíbená místa, kde Vás to baví?
- Co tu funguje a chodíte tam rádi? (upřesnit, co máme na mysli – služby, aktivity apod.)
2. Popište Váš běžný den.
- Co Vás baví?
3. Nudíte se ve svém volném čase?
- Jak zaháníte nudu?
- Jak dlouho trávíte svůj čas na ulici? (upřesnit dětem pojem „ulice“)
- Trávíte čas většinou venku nebo u kamarádů? / Liší se léto a zima?
4. Jste z Kralup n/V?
- Trávíte svůj volný čas většinou v Kralupech? Pokud ne, kam nejčastěji jezdíte?
5. Kolikrát za rok jdete za školu? Jak ten čas trávíte?
BEZPEČNOST
1. Setkáváte se zde s kriminalitou? (upřesnit dětem pojem „kriminalita“)
- Vyskytují se zde krádeže?
2. Setkáváte se zde s drogami, bezdomovci?
3. Jsou zde nějaká odlehlá, nebezpečná místa?
4. Jak to tu vypadá večer, případně v noci?
5. Potkáváte zde pravidelně policejní hlídky?
6. Cítíte se zde bezpečně?
- Pokud ne, proč tomu tak je?
POTŘEBNOST SLUŽEB PRO DĚTI A MLÁDEŽ
1. Pokud by měl Váš kamarád (Vy) nějaký problém, víte, na koho či kam se obrátit?
- Máte možnost se kam obrátit?
2. S čím se potýkáte? (upřesnit, co máme na mysli – služby, aktivity apod.)
- Chybí Vám zde nějaká pomoc/prostor kam jít?
48
- Co Vám zde nevyhovuje/vyhovuje? (např. sportovní hřiště, klub, poradna)
- Chybí Vám tady něco?
49
8.2. Fotodokumentace
DĚTI A MLÁDEŽ
č.1. Sídliště U Cukrovaru - přístřešek pod balkonem panelového domu č. 1172, kde se
scházely děti a mládež, v současné době již zabetonované
SUBKULTURNÍ PROJEVY
č.2. Samolepka Drug Free Zone v hale vlakového nádraží
č.3. Antifa nálepka na sloupu osvětlení před budovou vlakového nádraží
č.4. Žižkova ulice - Antifa – vegani proti fašismu
č.5. Sídliště U Cukrovaru – ulice Erbenova – nálepka Antifa, Vegan nálepka „Food not Bombs“
č.6. ulice Jodlova - samolepka Good Night White Pride na značce
č.7. ulice Jugmannova - samolepky Good Night White Pride
č.8. Park u Zákolanského potoka – samolepka odkazující k neonacistickým demonstracím
v roce 2012
č.9. Mostní ulice - anarchistické „Áčko“ a šablona „Kralupy proti neonacismu“
č.10. Sídliště V Zátiší - ulice V Zátiší na stěně DDM – „Cigáne uřízneme Ti koule“
č.11. Na konci pěšího mostu přes Vltavu (Vltavská) – na trafostanici nápis „Cigan Raus“
č.12. Tenisové haly u ulice Tyršova – „Cigane cigane uklízej nebo dostaneš do držky“, „Cigan
halt“
č.13. Hala vlakového nádraží
GRAFFITI
č.14. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha
č.15. Bývalý hotel Adriana
č.16. Výklenek pod mostem – Mostní ulice – nápis Dope (v překladu „tráva“)
č.17. Husova ulice – podchod pod tratí - amatérské zdařilé graffiti
č.18. Most přes Zákolanský potok – amatérské graffiti
č.19. Podchod u ulice U Cukrovaru a Přemyslova - streetartová šablona
č.20. ulice Mostní podél zimního stadionu – amatérské graffiti „Toy crew“
50
OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ, NEZABEZPEČENÉ BUDOVY A OBJEKTY, NÁVYKOVÉ LÁTKY
č.21. Budova u vlakového nádraží – ulice Nádražní směr Praha – obaly od injekčních
stříkaček, provizorní ležení
č. 22. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha
č.23. Opuštěné budovy v areálu vlakového nádraží
č. 24. Ulice vedoucí od ulice J. Holuba na třídu Legií – lahvička od vodičky, dezinfekce, víčko
od injekce apod.
č.26. Křoví u schodů při vstupu na Hostibejk – víčka od injekčních stříkaček, lahvička od
vodičky apod.
č.27. Hostibejk - v parku bezdomovecké obydlí
č.28. Opuštěné domy v ulici Dobrovského - Lobeč
č.29. ulice Mostní – mostní pilíř se schody a odpočívadly – injekční stříkačky
č.30. Pod ulicí Mostní – tuba od léku Rivotril
č.31. ulice Nádražní – nepořádek za rozbitým betonovým oplocením
51
DĚTI A MLÁDEŽ
č.1. Sídliště U Cukrovaru - přístřešek pod balkonem panelového domu č. 1172, kde se
scházely děti a mládež, v současné době již zabetonované
52
SUBKULTURNÍ PROJEVY
č.2. Samolepka Drug Free Zone v hale vlakového nádraží
č.3. Antifa nálepka na sloupu osvětlení před budovou vlakového nádraží
53
č.4. Žižkova ulice - Antifa – vegani proti fašismu
č.5. Sídliště U Cukrovaru – ulice Erbenova – nálepka Antifa, Vegan nálepka „Food not Bombs“
54
č.6. ulice Jodlova - samolepka Good Night White Pride na značce
č.7. ulice Jugmannova - samolepky Good Night White Pride
55
č.8. Park u Zákolanského potoka – samolepka odkazující k proti neonacistickým
demonstracím v roce 2012
č.9. Mostní ulice - anarchistické „Áčko“ a šablona „Kralupy proti neonacismu“
56
č.10. Sídliště V Zátiší - ulice V Zátiší na stěně DDM
č.11. Na konci pěšího mostu přes Vltavu (Vltavská) – na trafostanici nápis „Cigan Raus“
57
č.12. Tenisové haly u ulice Tyršova – „Cigane cigane uklízej nebo dostaneš do držky“, „Cigan
halt“
58
č.13. Hala vlakového nádraží
GRAFFITI
č.14. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha
59
60
č.16. Výklenek pod mostem – Mostní ulice – nápis Dope (v překladu „tráva“)
č.17. Husova ulice – podchod pod tratí - amatérské zdařilé graffiti
61
č.18. Most přes Zákolanský potok – amatérské graffiti
č.19. Podchod u ulice U Cukrovaru a Přemyslova - streetartová šablona
62
č.20. ulice Mostní podél zimního stadionu – amatérské graffiti „Toy crew“
OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ, NEZABEZPEČENÉ BUDOVY A OBJEKTY, NÁVYKOVÉ LÁTKY
č.21. Budova u vlakového nádraží – ulice Nádražní směr Praha – obaly od injekčních
stříkaček, provizorní ležení
63
64
č. 22. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha
65
č.23. Opuštěné budovy v areálu vlakového nádraží
66
od injekce apod.
od injekce apod.
od injekce apod.
od injekce apod.
67
č.26. Křoví u schodů při vstupu na Hostibejk – víčka od injekčních stříkaček, lahvička od
vodičky apod.
č.27. Hostibejk - v parku bezdomovecké obydlí
68
č.28. Opuštěné domy v ulici Dobrovského - Lobeč
69
č.29. ulice Mostní – mostní pilíř se schody a odpočívadly – injekční stříkačky
č.30. Pod ulicí Mostní - tuba od léku Rivotril
70
č.31. ulice Nádražní – nepořádek za rozbitým betonovým oplocením
71

Analýza trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v

Transkript

Podobné dokumenty

Slovníku neologizmů 2

BP - Marketingová komunikace na knižním trhu

1. Úvodní poznámka

pdf

Nařízení vlády 361_07-přílohy - OS-KOVO