Pavucina - prosinec 2010/11

Transkript

Pavucina - prosinec 2010/11
Občasník žáků ZŠ, U Stadionu
VÁNOČNÍ ČÍSLO
Ahoj, jsme tady s vánočním číslem. O tomto čísle zaručeně platí –
není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. (Vychází totiž až v lednu.) Náladu
nám to nezkazilo, a proto ještě usilovněji pracujeme na dalším čísle našeho
časopisu Pavučina. Hezké počtení a do roku 2011 zdraví a pohodičku.
Sen
Byla temná noc, na černé obloze zářil srpek měsíce a malá světýlka.
Becky už ležela v posteli, nemohla ale vůbec usnout. Pozorovala oknem
louku, která se nacházela za jejich domem. Zadívala se na starý strom.
Vtom spatřila …
Kolem stromu pobíhala drobná černá silueta. Ten prapodivný tvor se
stále ohlížel směrem k lesu. Becky si všimla, že k té siluetě od lesa přichází
další, tentokrát větší černá postava. Když ta dorazila ke stromu, uslyšela
Becky neidentifikovatelný, tichý, ale přitom nepřeslechnutelný zvuk.
Připadalo jí to jako nějaké prazvláštní skřehotání. Přitáhla si peřinu až
k hlavě a přitulila se ke svému plyšákovi. Zvuk se ozval znovu a zněl ještě
strašidelněji a hlasitěji. Becky sebou trhla a prudce se posadila. Ta jedna
postava rozsvítila malé světýlko a Becky začala rozeznávat siluetu člověka
a velkého psa. Pes zavyl, člověk v kápi upustil, zřejmě omylem, lucernu,
v níž plápolal plamínek, a zaječel. Becky se po tváři rozlil úsměv. Ten však
netrval moc dlouho … Od plamínku totiž chytla tráva, oheň se zvětšoval a
pohlcoval kolem sebe vše jako příšera nadměrné velikosti požírající
melouny jeden za druhým. Becky se lekla a čekala, co ta záhadná postava
udělá. Člověk pozvedl ruku a oheň zmizel. Becky nevěřila vlastním očím.
Teď se bála usnout a bála se i jakkoli pohnout. Měla husí kůži po celém
těle, polévalo ji horko při každém pohledu na ty dva venku. Tomu pohledu
se ale nemohla ubránit … Postava člověka si sundala kápi z hlavy a
pokynula na psa. Ten se otočil a pelášil zpět do lesa. Postava sebrala
lucernu a znovu ji záhadným způsobem rozsvítila, zvedla ji do úrovně očí a
posvítila na strom. Chvíli svítila na kmen, potom
ji zdvihla až nad hlavu a dlouze si prohlížela
korunu, jako by snad zkoumala každý lísteček.
Náhle se obrátila, dívala se směrem k Becky.
„Přeci mě nemůže vidět!“ pomyslela si Becky.
Opak ale vypadal jako pravda. Postava dobu
hleděla na Becky, která se snažila uhýbat jejím
očím. Najednou se ale jejich pohledy setkaly a
dva páry očí na sebe upřeně hleděly. Becky se
třásla strachy. I kolena se jí roztřásla, po chvíli se
podlomila a Becky padala nekonečně dlouho …
Dopadla na postel a okusila ten nejkrásnější
dotyk v životě. Ruce jejího přítele ji pevně uchopily a ucítila sladký
polibek. Becky se probudila a celá se třásla. „Asi se ti něco zdálo, už je
všechno v pořádku,“ uslyšela jeho líbezný hlas a posadila se na posteli.
„Asi jo,“ řekla ospale a znovu usnula.
Sen se jí však vrátil. Ta odporná postava v kápi se ale změnila na
jejího přítele. Rozběhl se za ní a Becky jako pták vzlétla a dopadla do jeho
náruče. Znovu se probudila a její přítel ji opravdu držel v náručí. Spolu
stáli na louce zalité slunečním svitem. Becky vůbec ničemu nerozuměla a
neměla ani potuchy o tom, co se doopravdy stalo. Chytila svého přítele
kolem krku a něžně ho políbila …
Ela
Kapr
K českým Vánocům neodmyslitelně patří kapr, který je od nepaměti
součástí štědrovečerní večeře. Kapr byl v minulosti kromě vánočních
svátků také vyhledaným pokrmem v době Velikonoc. V současnosti se
kapr nejčastěji vyskytuje v rybnících, kde je uměle chován. Rybníky byly
i k tomuto účelu vybudovány. Původně však byla divoká forma kapra
obyvatelem teplých, pomalu proudících řek. Kapr je ryba velmi odolná a
chutná, dorůstá se velikosti až cca 120cm. Je velmi oblíbena mezi rybáři,
ke kterým patřím například i já☺. Existuje několik forem kapra - kapr
lysec, šupináč a kapr řádkový. K tradičním produktům českého
rybníkářství patří třeboňský kapr, jehož chov je dodnes založen na
získávání potravy přirozeným způsobem.
Já si Vánoce bez kapra nedovedu představit. Někdo si místo něj
dává například klobásu, ale kapr je prostě nej ☺.
ToMaS
jsem
chutný
vánoční
kapr
Václav Adam Michna z Otradovic
Narodil se asi 30. června 1600. Byl český raně barokní básník,
hudební skladatel a varhaník. Pocházel ze staré vladycké rodiny a byl
dlouhá léta varhaníkem ve svém rodišti, Jindřichově Hradci, kde měl i dům
a obchod s vínem. Úpadek všeho národního života po bitvě na Bílé hoře a
zvláště také pokleslost umění hudebního se jej bolestně dotýkaly a
povzbudily ho k napsání nejslavnějších děl. Roku 1673 učinil značnější
odkaz ve prospěch hudebníků studujících v semináři u sv. Víta. Zemřel
v roce 1676. Jeho Píseň o sv. Mikuláši byla datována později, do roku
1688. Šlo ale patrně o posmrtný přetisk. Mnohé jeho písně byly přejímány
do dalších kancionálů, některé (např. Vánoční noc, známá také pod názvem
Chtíc, aby spal) časem zlidověly.
Anketa
Co si myslíš, že děti dostávaly pod stromeček před 100 lety?
Lukáš Secký, 7.B
Jablka, sladkosti, ořechy
Denisa Rossiová, 6.B
Nevím, asi sušené křížaly z jablek.
Dominik Košárek, 7.B
Jablka, ořechy, hrušky
Andrea Rulíková, 6.B
Nevím, dřevěné loutky.
Markéta Nepovímová, Gabriela Ambrožová, Kristýna Svobodová, 7.B
Dřevěné hračky! (Vykřikly to najednou.)
Michaela Navrátilová, 8.A
Dřevěné hračky.
Kateřina Štursová, 8.A
Kameny,šutry, slámu a byly rády, že něco dostaly. ☺
p. uč. Průchová
Nějaké panenky ze slámy.
Kikinka☺
Láska
Těším se na tebe každý den
Protože vím že uvidím tě jen
Proto do školy chodím rád
I když se budu trochu bát
Srdíčka jsou symbolem lásky
Polepím ti srdíčky vlásky
Klidně jich nakreslím milion
A přiveze ti je kamion
Udělám pro tebe všechno
Srdce mi buší jako techno
Nemyslí už na sebe
Ale i na tebe
Albert
Co je to Advent ? A co adventní věnec?
Advent - latinsky znamená "příchod".
V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují jako železná,
bronzová, stříbrná a zlatá. Dnes je cílem pouze povzbudit pojetí Vánoc,
podpořit zákazníky v nakupování vánočních dárků a potravin. ☺
Adventní věnec - tradiční symbol
Obvykle má podobu věnce z jehličnatých větví, které jsou ozdobeny 4
svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být
ale i více. Mohou být různě vysoké, různých barev. Zdobené věnce bez
svíček, které jsou také nazývány adventní, jsou používány k ozdobení
vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, v
posledních letech je nahradily věnce, které se kladou přímo na svátečně
upravený stůl.
Co mi Ježíšek nadělil
Hmmm, Vánoce☺, pro mě asi nejkrásnější období roku. Vánoce mají
takovou příjemnou a uklidňující atmosféru. Bohužel, hlavní současnou
tradicí dětí jsou dárky. Ježíšek už mi toho nadělil za můj život hodně, ale
jeden dárek mě doslova dostal…(V tomto článku hraje hlavní roli
především moje sestra, které je teď dvacet jedna let).
K loňským Vánocům jsem sestře koupila opravdu pěkný řetízek,
s takovým velkým fialovým srdcem. Nebyl sice nějak moc předražený, ale
oproti dárku, který dala ona mně, to byl luxus.
Jako každý rok jsme šli po večeři rozbalovat dárky. Řekla bych, že
málo z vás uhodne, co mi dala moje sestra. Rozbalím tedy dárek od ní a
pod balicím papírem se objeví krabička od horké čokolády. Myslela jsem
si, že dárek schovala do krabice, připadalo mi už trochu divné, že ta
krabice není nikde načatá, ale v tu chvíli mi to nějak nedošlo. Otevřu ji a
v ní je….horká čokoláda asi za 40 korun. Chvilku jsem se na tu čokoládu
jen tak dívala a po chvilce jsem zvedla oči směrem k sestře a pochopila
jsem, že si ze mě vážně srandu nedělá. No dobře, alespoň mi něco dala, ale
to není všechno. Nedávno přišla ke mně do pokoje a ptala se mě, jestli
nechci její řetízek, že ho stejně nenosí. Hned jsem ho poznala, byl to ten
řetízek, co jsem jí dala k Vánocům, ale nic jsem jí neřekla. Zeptala jsem se
jí, kde ho vzala, a ona mi řekla, že jí ho někdo dal, ale že neví kdo. To už
mě tedy vážně dorazilo. Řekla jsem jí, že jsem jí ho dala já. Ona na to nic
neřekla a raději odešla pryč… Každopádně, nevím, co od ní mám čekat
letos…
Je to někdy s těmi dospělými pěkná fuška.
Smajlík ☺
Co mi Ježíšek nadělil
Když mi bylo 6 let, tak jsem si
od Ježíška moc a moc přála pejska,
který by byl velmi roztomilý. Moc
jsem ho chtěla. Nastal Štědrý večer.
Při rozbalování prvního dárečku
nervozita stoupala. Ale pejska jsem
nenašla nikde. Byla jsem moc
smutná.
Mamka najednou řekla: ,, Ježíšek ti tu ještě něco nechal.“ Nemohla jsem
uvěřit svým očím, byl to pejsek! V očích se mi objevily slzy. Ihned jsem
přišla na jméno PUNŤA, protože byl samý puntík. Ještě teď mám svého
Punťu a mám ho moc ráda…♥
Co mi ježíšek nadělil
Když jsem byla ve druhé třídě tak jsem si strašně přála od Ježíška
pejska Bobiho. Přišel Štědrý večer. Já byla tak natěšená, že jsem ani
neměla chuť k jídlu. Konečně jsme dojedli. Tatínek šel pomoct Ježíškovi
nanosit dárky pod stromeček. Když se k nám tatínek vrátil, zazvonil
zvoneček a my šli ke stromečku. Zeptala jsem se maminky, jestli mohu
rozdávat dárky, a maminka mi to odsouhlasila. Byla jsem strašně napnutá,
jestli ho dostanu. Konečně byly dárky rozdány. Já plna očekávání
samozřejmě rozbaluji ten největší dárek. A co se nestalo - pejsek Bobi.
Byla jsem strašně šťastná. No a teď si s ním hraje můj dvouletý bratránek
Pepíček, jak mu všichni říkají.
Kikinka☺
Co mi Ježíšek nadělil
Rok utekl jako voda a
Vánoce už jsou zase za
dveřmi. Letošní Ježíšek
bude ten nejlepší, i kdybych
nedostala dárky, ale i loňské
byly hezké…. Mamka ráno
odešla do práce. Všechna
starost, úklid a přípravy na večer zbyly na nás. Taťka přinesl ze sklepa
stromeček, sundali jsme spolu ozdoby a pak jsme spolu s bráškou
vyzdobili stromeček☺. Koukali jsme při tom na televizi a brácha jako
každým rokem rozbil ozdobu☺. Já jsem málem spadla ze židle☺. A při
těch všech starostech jsme koukali na bráchovu oblíbenou pohádku. Na
Grinche☺. Po dozdobení stromečku jsem šla uvařit oběd. Byla vinná
klobása s bramborem☺. Po obědě přišla mamka, my dvě jsme spolu
zabalily dárky a po odpočinku a kafíčku s cukrovím jsme odešli všichni
k dědovi. A jako každý jsme po návratu zakončili den večeří a rozdáním
dárků. Já si to ale tentokrát moc neužila, protože jsem byla tak unavená, že
jsem brzy usnula. Co jsem to vlastně dostala…
Co mi přinesl Ježíšek
Vánoce, Vánoce přicházejí…..Každý to zná, kdy se v zimě rozvine
po pokojích vůně cukroví, někdy i voňavých svíček. Někdy to u nás voní
na Vánoce nejen cukrovím a voňavými svíčkami, ale i jablkem se skořicí a
nejvíc mám ráda vůni pomeranče ☺. Konečně nastal 24.prosinec ,,ŠTĚDRÝ DEN.“ Po večeři se jdeme projít (já, taťka, brácha) a mamka
mezitím umyje nádobí. Když se vrátíme, dárky jsou pod stromečkem.
Těším se, až roztrhám ty obaly a tam bude překvapení.No tento rok jsem si
přála mobil. Měla jsem tam krabičku. Nechala jsem si
ji až na konec a jak jsem tušila……..no prostě to byl
mobil, vysouvací Sony Ericsson. Ale než jsem
rozbalila mobil, objevila jsem oblečení, knížku,
kosmetickou taštičku,….. A už se těším na další
Vánoce s tou nádhernou atmosférou.
Co nosil Ježíšek kdysi a co nosí dnes
Když si tak vzpomenu, co mi babička nedávno řekla, co nacházela
ona pod stromečkem…Od Ježíška dostávala omalovánky, pastelky a někdy
i nějaké to oblečení... Ale my se přesuneme tak o několik století zpět.
Dříve děti dostávaly pod stromeček houpacího koníka a dřevěné hračky.
Pokud byla rodina chudší, tak děti dostaly třeba i jednu hračku dohromady.
U bohatších rodin „někdy“ více hraček. Dnes děti pod stromkem najdou
hodně věcí, ale že by to byl nějaký koník nebo dřevěná hračka…Dnes děti
dostanou oblečení, hry, DVD a jiné věci.
♥Klárča♥
Ježíšek
Já si představuji Ježíška jako vysokého pána s dlouhým bílým
pláštěm, velkou čepicí, červeným frňákem a širokým modrým pytlem
plným dárků. Ježíšek rozdává dárky po celé republice 24. prosince. Většina
malých dětí dává za okno dopis, co od Ježíška chtějí. Většinou to jsou
hračky, jako je Barbie, Hasbro Nerf atd. Ty starší si přejí notebooky,
mobily, PSP, MP4. Prarodiče pantofle, ponožky.... Ježíšek dává dárky pod
ozdobený stromeček. U nás strojí stromeček celá rodina.
Ježíšek
V představách bloudí myšlenky, jak asi Ježíšek vypadá. Já si Ježíška
představuji jako hodného a milého pána s dlouhým vousem a s červeným
kostýmkem, s černými (pásek,boty,….) a bílými doplňky a červenobílou
čapkou na hlavě. Prostě podobný Santovi, ale ne úplně. Větší děti si
nejčastěji přejí mobily, notebooky, počítače, PSP, MP 4,…. Ty menší zase
lego, panenky, Barbie, plyšové hračky, …… ☺☻
Co říkají……
Jestliže mlčíš, mlč z lásky;
jestliže mluvíš, mluv z lásky;
jestliže napomínáš, napomínej z lásky;
jestliže odpouštíš, odpouštěj z lásky.
Sv. Augustin
Láska je zázrak,
který se může udát kdykoliv.
Friedrich Durrenmatt
Láska není konečná,
ani šťastná, ani věčná,
sem tam lehce poskakuje,
jako listí poletuje.
Anonym
Láska, to je štěstí,
které si dáváme navzájem
Sandová
Život je moučník plný rozinek.
William Gilbert
Nic není těžší než žít prostě.
Albert de Bersancourt
Život není žádná povinnost dát nám to,
co od něj očekáváme.
Margaret Mitchellová
Přátelé jsou příbuzní,
které si člověk vybírá sám.
Deschamps
Přítel je, kdo o vás ví všechno
a má vás pořád stejně rád.
Hubbard
♥ Mishka ♥
Jakub Jan Ryba
Původně křtěn Jakub Šimon Jan Ryba; narozen 26. října 1765
Přeštice – zemřel 8. dubna 1815 Voltuš u Rožmitálu pod Třemšínem. Byl
českým hudebním skladatelem přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral
lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější a
dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká
mše vánoční.
Koblížek
Koho mají raději kluci a koho holky???
Zeptali jsme se žáků, ale i učitelů, jestli mají raději - krásu nebo chytrost u
holek a kluků?
1.Jakub Slavík
Chytrý Barbie.
2.Nicolas Langr
Chytrá holka.
3.Gábina Magicová
Hlavně hezký a starší o 1 rok.
4.Zuzana Horníková
Od všeho všechno.
5.Vojtěch Šakarov
Všechny – prsatý.
6.Eliška Dušková
Když je to dohromady, tak je to
nejlepší.
7.Adéla Korečková
Svalnatý.
8.Honza Böhn
Něco mezi.
9.Jan Bosák
Chytrý.
10.Patrik Vltavský
Něco mezi.
17.Sandra Magicová
Chytrý.
11.Libor Pilař
Chytrý.
18.Petra Slavíková
Svalnatý a hezký.
12.Žaneta Laubová
Radši svalovce.
19.Dominik Lang
Od každého něco.
13.Viktorie Ledvivová
Svalnatý.
20.Tomáš Felt
Od každého něco.
14.Petr Gabriel
Něco mezi.
21.Klára Salaquardová
Obojí dvojí.
15.Standa Lepič
Něco mezi.
22.Eliška Bubíková
Aspoň trochu inteligentní,
aby se s nim dalo dobře pokecat,
a trochu hezkej a svalnatej
může být samo taky(smích).
16.Jakub Rusňák
To je hrozně těžký :)................
Ještě něco?
Tak třeba řeknu....Napiš, že se
mně líběj hezký chytrý holky.
23.Jitka Drápalíková
Obojí, hlavně záleží na povaze:),
samozřejmě, když je hezkej, to je +
A co na to páni učitelé/ paní učitelky?
1. p.uč.Štěpán Beneš (Pozn. Již není u nás ve škole.)
Všechny.
2 .p.uč. Jakub Šmejc
Chytřejší.
4 .p.uč. Martina Lukáčová
Chytřejší.
3. p.uč. Šárka Ferešová
Obojí. Nebo intelektuály.
5. p.uč. Věra Průchová
Svalnatý. A chytrej ?
Krkonošské nářečí
Stejně jako na Moravě mají také v Krkonoších vlastní nářečí. Ale
protože jsou v dnešní době lidé více propojeni s okolním světem, tak toto
unikátní nářečí postupně zaniká. Mluví jím už jen staří lidé a rodiny bydlící
vysoko v horách odříznuté od ostatních. V krkonošském nářečí se
používají slova úplně jiná nebo pouze upravená, pro nás zdající se
„zkomolená“, například: vostávala, diunej (divný), spalla (spadla) nebo
třeba šokouný (šikovný).
Napíšu zde kousek z knihy Krakonošoviny od Kláry Hoffmanové.
VO CHYTRYM ANTOUŠKOJ
Dyž sem eště ďála v Rajchmberku, měla sem fur jazykový potíže. Lidi
zpod Ještěda nevěděj, co je to bejt ušámanej, a co teprová, dyž řeknete, že
je kopno! A našim poctivejm menum se smějou nahlas. Prej Šourek, co je
to za meno? Slušnej člověk to nosí skovaný v kalhotách, a né aby se tak
menoval! …
ToMaS
LYŽAŘSKÁ TERMINOLOGIE
Terminologie je vlastně slovník pojmů v určitém oboru či sportu
například: lyžáky – boty na lyže atd. V lyžařském sportu to jsou konkrétně:
Komín = část lyžařské boty od kotníkového kloubu nahoru.
Přepínač ski/walk = páčka, nebo automatický systém, který dovoluje
zamknutí nebo povolení komínu pro chůzi nebo lyžování.
Skelet = vnější bota (z latiny = kostra), jedná se o nosnou konstrukci celé
lyžařské boty
Ski boots = z angl. lyžařské boty, lyžáky
Soft = měkký, označení pro měkký typ lyžáků, vhodné pro začátečníky
nebo pro lyžaře s atypickou stavbou chodidla.
Race = závod, označení pro závodní lyžáky
Competition = soutěž, často označování řady lyžáků pro závodníky
Performance = výkon, často označování řady lyžáků pro lyžaře
upřednostňující výkon nad komfortem, sportovní styl lyžování.
Forma = struktura vnitřní boty – např. značka Head má u ženských
modelů formu WP, tzn. boty mají speciálně vytvořené boty tak, aby
vyhovovaly ženské anatomii chodidla
Canting = odklon, umožňuje přizpůsobit odklon komínu přímo podle
bérců lyžaře (nohy do O nebo X)
ToMaS
MÉ NEJOBLÍBENĚJŠÍ JÍDLO
Snad každý, když se řekne ,, mé nejoblíbenější jídlo“, tak si asi
vybaví colu a jídlo z MC´DONALDU nebo z KFC. Já mám raději
masovou směs s opékanými bramborami a s hromadou zeleniny. Jako pití
mně klidně postačí i obyčejná voda, ale nemusí to být jen voda, ale i nějaká
neperlivá ochucená minerálka. Tím nechci říct, že bych nejedla hranolky a
nepila colu, nebo něco podobného, ale toto jídlo už mě moc neláká. Ne, že
by toto jídlo nebylo dobré, ale hlavně není zdravé. I když masová směs
není zas tak zdravá a opečené brambory taky moc ne…
Krkonošské kyselo
Moje nejoblíbenější jídlo je bezpochyby pravé kyselo, které dělá
moje babička z Krkonoš. Je to podkrkonošská polévka, kterou vaří
hospodyňky už odnepaměti. Kyselo není vůbec kyselé, jak se může
z názvu zdát. Toto jméno vychází nejspíše z toho, že syrový kvásek, ze
kterého se kyselo dělá, je kyselé, ale hotové kyselo má chuť opravdu
výbornou ☺. Pro uvaření kysela je tedy zapotřebí chlebový kvásek,
předsmažená vejce, houby (osobně mám nejradši sušené), kmín a sůl,
někdo si dává do kysela brambory a navrch usmaženou cibulku. O tomto
jídle jsem se rozhodl napsat nejen proto, že je mé nejoblíbenější, ale také
proto, že spousta lidí si kyselo plete s upravenou zelňačkou, tedy že do něj
patří zelí, což není vůbec pravda.
ToMaS
Nespravedlivý svět
Brzy nastanou po celém světě Vánoce, čas míru, klidu a lásky, čas,
kdy si rodina naděluje dárky. Všichni žijící lidé na naší planetě mají tohle
období určitě rádi a považují ho za jedno z nejhezčích období v roce.
Dobře, řekněme si to na rovinu, každý z nás má určitě rád dárky a někomu
záleží jen na tom, aby jich dostal co nejvíce. Ale jaké dárky asi dostanou
děti v Africe? Asi žádné, ale budou rády, když budou mít co jíst a pít a
budou mít co na sebe, ale hlavně když budou žít. Proč tomu tak je? Proč je
zrovna Afrika na dně? Na tuhle otázku neznám odpověď, ale občas se
zamyslím nad tolika hladovými lidmi, co v Africe žijí. Proč se nemají jako
my? My, co jsme vykáceli spoustu lesů, jen abychom si mohli postavit
nějaký nový obchod. Ano a to je asi ten důvod, proč se my máme tak, jak
se máme. Lidé v Africe si váží každičkého stromu, za ulovené zvíře děkují,
u nich je svět ještě v pořádku. Ale je to dobře? Záleží, z jakého úhlu
pohledu se na to podívám. Na jednu stranu je to dobře, kvůli chránění
přírody a tím pádem i Země, ale na tu druhou- stovky lidí umírají na
spoustu různých nemocí jen kvůli tomu, že v jejich zemi na ně nemají
vakcínu. Přemýšlím, co se v téhle zemi stalo špatně, ale nic mě nenapadá.
Tak proč tomu tak je?
Pohled na nás z vánočního stromečku
Vánoční zvyky se v různých částech světa velmi liší. V mnoha
zemích se ale zdobí stromečky. A čím? Mnou a mými kolegy. Tedy, jak
nás lidé nazývají, „vánočními ozdobami“. Každý vypadáme trochu jinak.
Někteří jsou kulatí s pestrými barvami, jiní mají třeba tvar hvězdičky, ale
já, já jsem dřevěný vánoční andílek.
V rodině, kde se mnou zdobí vánoční stromeček, mě jednou do roka
vytáhnou z krabice, pověsí mě za poutko a já se pak na ně koukám z větve
a oni zas sledují mě…. Po své poměrně krátké době na stromečku pak ale
opět musím zpět do té temné bedny. Pokaždé vím, že tam zůstanu další
rok, teda pokud mě tam s mými kamarády nezapomenou… Od jednoho
mého kolegy jsem se dozvěděl, že strávil 3 roky v nějaké vlhké místnosti
plné pavučin, které se říká sklep. Dokonce se svěřil, že po něm lezli i
pavouci… Úplně jsem se z toho zděsil… Brr! Aby mi po křídlech lezl
nějaký pavouk?! To bych si teda nepřál…
Pokaždé ten dlouhý rok, kdy nedočkavě všichni čekáme v bedně na
Vánoce, si povídáme různé historky. U některých se pobavíme, ale jsou i
takové, při kterých mi leze mráz po mých andělských zádech…Třeba
tuhle…Můj skleněný kulatý kamarád Franta mi popisoval jeho minulé
Vánoce…Když se zdobil stromeček, lidé si ho na něj vůbec nepověsili…
Zkrátka se jim nelíbil… A tak si už svoje skleněné „tělíčko“ skoro rok
leští, aby se lidem zalíbil. Někdy to ale trochu přehání a tak máme strach,
aby se nám úplně nerozleštil a nezmizel.
Už se těším na ty, kteří mě z mého temného příbytku vysvobodí a
dají mě mezi barevná světýlka na vánoční stromek. To budou zase veselé
časy, kdy se budu moct dívat, jak se radují a dávají si dárečky.
A jaké dárky byste chtěli vy? Já bych si ze všeho nejvíc přál viset na
vánočním stromečku - všude kolem spousta světýlek, mnoho veselých
tváří, barevných dárečků…
Jíťa
Čertovská rčení
Rčení o čertech je docela hodně. Některá jsou celkem „logická“ a
jiná zas pro mě nesmyslná ☺. Napíšu zde některá z nich:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
jdi k čertu
čert mi to byl dlužen
čert mi to napískal
malovat čerta na zeď
čiň čertu dobře a peklem se ti odmění
čerti se tam žení
čerti s ním šijou
vyhánět čerta ďáblem
čert o něho nestojí a pánbůh ho nechce
třese se na korunu jako čert na hříšnou duši
drží pánaboha za nohy a čerta za rohy
je po čertech drahý
kam tě čerti nesou
čert k ní chodí na radu
ToMaS
Strašidelný příběh:
Budu vám vyprávět příběh, který se skutečně stal jednoho temného
večera. Vyprávěla mi ho moje kamarádka, kterou nebudu jmenovat, ale
dejme tomu, že jí budeme říkat Ms. Anonym.
Ms. Anonym byla jednoho večera sama doma, její mamka musela
někam odjet, ale to Ms. Anonym samozřejmě nevadilo. Řekla si, že když je
sama doma, tak toho musí pořádně využít a pozvala si pár kamarádek.
Kamarádky přišly, když už byla tma, a s sebou přinesly spoustu filmů.
Jenže Ms. Anonym měla jiné plány. Chtěla zkusit vyvolat duchy.
Kamarádky s ní souhlasily. Ms. Anonym vyndala ze skříňky pět svíček,
postavila je na zem do kruhu, zapálila je a dívky si posedaly kolem.
Chytily se za ruce a Ms. Anonym začala odříkávat kouzelnou formuli, o
které si myslela, že vyvolá duchy. Vůbec nic se nedělo, až po delší době se
v pokoji ochladilo a profoukl jím slabý, chladný větřík……A úúúúúúúúú!
Je to lež či fikce?
Rychlotest –
oslovení doplňují na námi zadané slovo to, co je první napadne
Karina Svobodová, IV. B
Denisa Rossiová, VI. B
sukně x kalhoty
basket x volejbal
Afrika x Amerika
chudý x bohatý
kluci x holky
hory x moře
sukně x kalhoty
basket x volejbal
Vánoce x Velikonoce
růže x tulipán
Gabriela Magicová, VII. A
Dominik Lang, VII. B
škola x prázdniny
čert x anděl
láska x přátelství
růže x tulipán
čaj x kakao
rock x metal
lyže x snowboard
kluci x holky
Vánoce x Velikonoce
růže x tulipán
Nikola Krpálková, VII. B
Markéta Nepovímová, VII. B
rock x metal
basket x volejbal
Afrika x Amerika
chudý x bohatý
kluci x holky
basket x volejbal
kniha x počítač
pes x kočka
zima x teplo
čert x anděl
Dominik Košárek, VII. B
Denisa Strnadová, VIII. A
sukně x kalhoty
lyže x snowboard
kluci x holky
láska x přátelství
kolo x kolečkové brusle
rock x metal
lyže x snowboard
zima x teplo
růže x tulipán
pes x kočka
Lucie Čiháková VIII. B
čaj x kakao
pomeranč x banán
kluci x holky
Vánoce x Velikonoce
lyže x snowboard
(Pozn. redakce - zkuste si udělat rychlotest taky a můžete si udělat i
pikantnější otázky. ☺)
♥Niky♥ , Kikinka ☺
Šumava a malé jubileum – 15 let na kolech
V letošním školním roce se již po 15. naši žáci zúčastnili školy
v přírodě v nejmalebnějším koutě republiky. Víte, o které které místo jde?
No přece o Šumavu. Hlavní výbavou této akce byla cyklistická kola. A to
byl důvod pro rodiče, aby svým milovaným potomkům zakoupili překrásná
a výborně vybavená kola. Uveřejňujeme alespoň pár zápisů z deníků
malých cyklistů.
Soustředění Šumava 2010
Na naší škole je jeden bezva zvyk, že každý rok jezdí 5.třídy na
týdenní soustředění na kolech, na Šumavu. Letos to vyšlo na naši třídu.
V den odjezdu jsme nemohli dospat, všichni jsme se těšili, ale
zároveň měli trochu obavy, jak výlety na kolech zvládneme.
Po příjezdu na hotel KODREA jsme se ubytovali. Pan učitel Prokop nás
nešetřil a hned nás nahnal na kola, aby zjistil, jakou má kdo kondici. První
kopec, který jsme vyjeli, byla Přilba. Na začátku se nám zdál těžký na
vyšlapání, ale později to pro nás byla hračka.
Za týden na kolech jsme si užili spoustu legrace, ale i poznali krásná
a zajímavá místa Šumavy, jako je třeba: Poledník, Březník a Modrava.
Vždy při zpáteční cestě jsme se tešili, že se stavíme v pekárně na různých
dobrůtkách.
Podle mě to bylo jedno z nejlepších soustředění, na kterých jsem
byla. Jsem ráda, že jsem se zúčastnila a moc jsem si to užila.
Kristýna Křivková V.A
Šumava
V září jsme s naší třídou strávili týden na Šumavě v malé obci Nové
Hutě. Tato vesnička je nedaleko Kvildy. A protože se jednalo o cyklistický
pobyt, hlavní naplní byly výlety na kolech. Přálo nám pěkné počasí, takže
jsme stihli navštívit všechna nejkrásnější místa v okolí. Viděli jsme jezera,
zvláštní kameny, horské potoky a mnoho dalších zajímavostí. Během
našeho pobytu si pro nás pan učitel Prokop připravil mnoho soutěží. Moc
se nám to líbilo. I když jsme byli často unavení, šumavský týden byl moc
krásný a rád bych se tam ještě někdy podíval.
Deniel Berner V.A
Tak to vidím já
Každý si pod pojmem Vánoce představí něco jiného...Někomu se
vybaví hihňající se Santa Claus, někomu výborné cukroví, jinému třeba
rozsvícený stromeček s dárky. A na co si vzpomenu já? Já si vzpomenu na
tu rodinnou pohodu u ozdobeného stromku, kdy zpíváme koledy, na pečení
cukroví a volno od školy, na to, že někomu mohu udělat dárečkem radost:)
a na to, co mě pod stromečkem čeká:)
Jen je škoda, že někteří lidé zapomínají vůbec na to, proč se Vánoce slaví...
Na domech můžeme u komínů vidět buclatého Santa Clause v červené
čepici s pytlem dárků. O kus dál visí podobná postavička na zábradlí.
Tento americký „vetřelec“ se na nás směje z čokolád, různých adventních
kalendářů a já nevím z čeho všeho ještě... Pak si kladu otázku: „Kde to
vlastně vůbec jsme?“ Já mám ráda české Vánoce a českého Ježíška. Za
Santa Clause bych ho teda rozhodně nevyměnila:). A jak to vidíte Vy?
Jíťa
Vánoce na jiné planetě
Takže Vánoce na jiné planetě by podle mě mohly vypadat nějak
takhle.
24.prosince se rodinka mimozemšťanů sejde u vánočního stromečku,
ale ne u takového, na jaký jsme zvyklí my. Ten jejich je potažený nějakou
slizkou hmotou, která ve tmě žlutě svítí a místo ozdob na něm visí červeně
svítící mimobrouci, kteří jsou v různých barevách a tvarech. Večer rodinka
usedne k vánočnímu stolu a k večeři má lávové kameny s trochou salátu z
vesmírných červů. K tomuto ,,úžasnému“ jídlu připíjí lávovou šťávu. Po
večeři jdou mimozemšťané ke stromečku, aby si rozbalili své dárky.
Přitom se dívají na I.T. a kritizují ho, že je to zase jeden z těch
pozemských filmů a děsí se při pohledu na vzhled mimozemšťana z filmu.
Po rozbalení dárků je okamžitě otestují. Malý mimozemšťánek si zkouší
,,pistolku“, která střílí meteority. Maminka obdivuje krásný servis koření
na vesmírné červy a tatínek se prolétává ve svém novém červeném
létajícím talíři, který má z boku pár mimobrouků místo světel.
Nakonec se celá rodinka spokojeně ukládá ke spánku a všichni už se těší na
další Vánoce.
Ježíšek už dárky shání,
aby splnil Tvoje přání,
a Ty dárky na Vánoce
nesou štěstí v Novém roce.
Najdu krámek za lesní tůní,
koupím tam dárek s vánoční vůní,
otevři okno na tiché volání,
v balíčku objevíš Vánoční vyznání.
Ten kdo doma poslouchá a nedělá neplechu,
ten se dočká Mikuláše,
čert ho nedá do měchu.
Na Štědrý den nepůjdem ven,
nacpeme si bříška a
počkáme na Ježíška.
Ježíšek ať spolu s dárky
dává Kč, Eura, Marky. Sami si pak
poradíte, co si za ně nakoupíte.
Kikinka☺
Vánoční překvapení
Je brzy ráno, já ležím a
sním o tom, jak jsem v létě na
pláži, hraju volejbal a koupu
se v moři. Najednou na mě ale
začalo něco křičet a já se
vzbudila. ,, Honem, pojď
vedle!!!‘‘ volal na mě můj
malý bráška s vykulenýma
očima a úžasem v nich.
Pomalu
jsem
vstala
a
doplazila se do obývacího
pokoje. Najednou jsem ale
vykulila oči, a než jsem se
vzpamatovala, bráška už skákal po gauči sem a tam a volal: ,, Byl tady
Ježíšek, donesl nám stromeček!‘‘ a měl z toho obrovskou radost. Po tom,
co se uklidnil a oznámil celému baráku, všem zahradám, zvířatům a lesům
okolo, že Ježíšek donesl stromeček, vzala jsem ho, uložila do postele, oba
jsme usnuli a ještě dlouho potom spali a snili o svých vlastních světech.
Annie☺
Originál z deníčku Terezky Pekařové – ta ale válí na počítači…