struktura výroční zprávy

Výroční zpráva
Studio Ypsilon
2015
1
STUDIO
YPSILON
Praha 1, Spálená 16
VÝROČNÍ ZPRÁVA
2015
…………………………
……………………………..
ekonom
ředitel
V Praze dne 8. 2. 2016
2
Obsah
1.
Poslání, koncepce, statut
2.
Úvodní slovo ředitele
3.
Organizační struktura
a)
Soupis zaměstnanců a spolupracovníků – herci a US 2015
b)
Soupis hostujících umělců všech profesí
b1) Soupis hostujících umělců (externí umělci – herci)
b2) Soupis hostujících umělců (externí umělci spolupracující při premiérových
inscenacích – inscenátoři 2015)
4.
Premiéry roku
a)
Údaje o datu premiéry a počtu repríz v daném roce (fotodokumentace)
b)
Komentovaný dramaturgický záměr titulů a jeho zhodnocení
(Hodnocení umělecké činnosti Studia Ypsilon v roce 2015)
c)
5.
Dramaturgický výhled na následující rok
Reprízované tituly
a)
Údaje o datu premiéry, počtu repríz v daném roce, celkovém počtu repríz,
případně vč. data derniéry
b)
6.
Komentovaný dramaturgický záměr titulu
Ohlasy v tisku
a)
Kompletní znění recenzí
a1)
Sežeňte Mozarta!
a2)
Proměna aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma)
b)
Soupis PR článků, televizních a rozhlasových šotů
(Mediální ohlasy k dalšímu dění ve Studiu Ypsilon)
7., 8. Ocenění, účast na festivalech, další projekty divadla, vlastní festivaly, přehlídky
(Resumé nejdůležitějších událostí roku 2015)
9.
Hosté divadla v daném roce (spolupořadatelství)
10.
Výkonové ukazatele (návštěvnost, tržebnost, náklady na jednotlivé inscenace)
11.
Zpráva o výsledku hospodaření
a)
12.
Tabulky k rozboru ekonomické činnosti
Podporovatelé, dárci, mecenáši, sponzoři
3
1.
Poslání, koncepce, statut
STUDIO YPSILON je jedno z předních českých divadel. Má své nezastupitelné místo ve vývoji
současného českého divadla, sídlí v Praze v prvním pražském konstruktivistickém domě
z roku 1927 architekta Jaromíra Krejcara (v centru města ve Spálené ulici), ale vzniklo už roku
1963 v Liberci. Má k dispozici dva divadelní sály tzv. malou scénu studiového charakteru
a větší sál rekonstruovaný do původní podoby ve stylu artdeco. Tvůrcem, zakladatelem
a současným ředitelem divadla je Jan Schmid (režisér, výtvarník, spisovatel, herec).
V inscenacích Studia Ypsilon se pojí prvky groteskního i civilního výrazu, živá hudba, zpěv
a textappeal ve specifickou montáž, ve které se jednotlivé prvky kontrapunkticky doplňují.
Tvůrčí metoda bývá odborníky označována jako kolektivní improvizace. Jde tedy
o improvizaci jako otevřený způsob vnímání světa, o autorské doplňování často různorodých
autorských iniciativ všech členů souboru ve všech fázích zrodu díla a s tím spojená nutnost
učit se poslouchat jeden druhého, respektovat postoje partnerů a být tak pohyblivou,
vnímavou a plnohodnotnou součástí divadelního celku. Hlavní koncepční silou však v tomto
integrovaném tvůrčím procesu zůstává režijní osobnost Jana Schmida, pro jehož vidění je
charakteristické vědomí nedefinitivnosti věcí, rozporuplnosti světa, které se vždy znovu
nalézá ve stádiu zrodu.
Herecký soubor Studia Ypsilon je vybírán a koncipován z hlediska umělecké všestrannosti,
s velkým důrazem na muzikálnost a hudebnost. Důraz je pochopitelně kladen především na
osobnostní stránku jednotlivých členů uměleckého souboru. Dílo vždy vzniká v aktivní tvůrčí
souhře, z čehož zároveň plyne, že Studio Ypsilon není běžným repertoárovým divadlem, ale
že je statutárně především divadlem autorského a studiového typu. Studio Ypsilon také
dlouhodobě spolupracuje s katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU a z této
spolupráce se také vyvinula současná platforma Ypsilonka na druhou, v níž jde o otevření
nového tvůrčího prostoru Studia Ypsilon, který chce ještě více zdůraznit kontinuitu nových
tvůrčích impulsů v návaznosti s původní Ypsilonkou v rámci jednoho živého prostoru jako
místa, kde se děje „to podstatné" z oblasti autorského divadla a v níž se divadlo ještě
výrazněji zaměřuje na spolupráci s generačně mladšími režiséry a orientuje se především na
mladé diváky. Ypsilonka tak pokračuje i v jiné (generační i mezi generační) rovině v tom, co je
jí vlastní, totiž v otevřeném přístupu k tématům a tvůrčím podnětům, tak, jak to má ve své
DNA „zakódováno“ právě a jenom toto divadlo.
4
ad 1) Statut divadla Studio Ypsilon
5
6
7
8
2.
Úvodní slovo ředitele
Rok 2015 hodnotíme velmi pozitivně. Je třeba ho však zároveň posuzovat v kontextu toho
ostatního co nabízíme, co máme na repertoáru a co nás prezentuje i čím se dopředu
zabýváme.
Je za námi velmi náročná inscenace Sežeňte Mozarta! (dokonce i s publikací, kterou jsme o ní
vydali), dále Kafkova Proměna s paralelami na současnost a rozezkoušení inscenace Swing se
vrací neboli o štěstí (s premiérou v lednu 2016).
Rozvíjíme dál metodu tvůrčí improvizace, pěstujeme výrazové herectví a zabýváme se
řízenou náhodou. Po této stránce se hodně odlišujeme od všech ostatních přítomných
divadel. O smyslu improvizace připojuji pár svých poznámek z našeho zpravodaje.
Improvizace je stav otevřenosti a vnímavosti provázený důvtipem a zvýšenou
pozorností. Patří k ní vstřícný a radostný životní pocit jako základ. Tedy atmosféra, kterou
pěstujeme a šíříme na všechny strany. Dobrá je rovněž okamžitost. A vždy orientace v této
chvíli, neboť větší a významnější věci, jež bychom měli chápat, jsou většinou závislé na
malých a jen krátce trvajících úkonech. Pokud je nevidíme, neslyšíme, či jinak nevnímáme,
popřípadě pouze zpozorujeme, ale v té pravé chvíli nereagujeme – okamžiky zmizí. Dobré je
ale vědět, že se mohou objevovat znovu, v jiných souvislostech i podobách, jindy a různě.
Třebaže některé nikdy, anebo až zadlouho. Ty jsou pravděpodobně nejcennější, kdy se
mohou ledy hnout. Proto, abychom byli stále v obraze, snažme se dělat věci, jež alespoň
mírně přesahují naše možnosti.
Měli bychom si vytvářet jakési malé pomocné postuláty (axiomy), jejichž kořen
fakticky neznáme, ale vycházíme v nich z pozorování a především z našich intuicí. Přestože
nejsou nikterak prokazatelné, stavíme na nich, a jsem přesvědčen, že v našem otevřeném
teritoriu umění se nějak - symbolem, příměrem, zkrátka způsobem vyjádření, výrazem přibližujeme k samotným pravdám. Potom ta naše neúplnost může být i pravdivější než ona
pravda, kolem níž kroužíme. Umění se často pohybuje ve vlnách nedokonalosti, ale cestou
nalézání se přibližuje k osobité skoro-dokonalosti, avšak zbavené všeobecnosti
a univerzálnosti, čemuž jsme uvykli, že velí lidský rozum. Když jen myslíme, tak nedostupné
se nám stává ještě nedostupnějším, zato když zaměstnáváme celou svou bytost a naše
pozorná vnímavost je plná intuicí a postřehů, tak i nedostupné může být náhle dostupné.
Proto u nás hledání a vytváření axiomů, o nichž je řeč, vychází spíš z celostnosti všeho
a přinejmenším z rovnováhy citu a rozumu, ovšem právě s intuicemi především.
Improvizace je životní stav a tato připravenost je základem veškeré přirozené
tvořivosti, často i překračování různých nejzazších hranic. Nakonec si tedy řekněme, že při
všem našem počínání není pro nás nejdůležitější obsažnost a význam, ale vždy jen samotné,
co nejživější dění. Proudění a činění. Což neznamená, že nepracujeme s určitostí a že dění
musí být bez obsahu. Aby byl člověk blízko – a člověk nějaké blízko stále potřebuje – měl by
umět být také hodně daleko, alespoň v duchu. Stále být na cestě, jelikož nejspíš tam věci
vydávají ze sebe něco, co by jinak nevydali. S potřebnou dávkou entuziasmu se nám ukážou
nejbližší a nejznámější věci v jiném světle, nebo alespoň dílečkem budeme schopni
překonávat hranice reality. A i když stojíme nohama pevně na zemi a těžko můžeme duši
odpoutávat od těla (to už hodně na téma improvizace fantazíruju), pokoušejme se alespoň
o jejich rovnováhu, ale udržujme v ní pestrou různorodost, v níž pak je pro budoucnost
zakódovaná i větší adaptabilita.
V improvizaci je opravdu veliká svoboda.
9
3. Organizační struktura
a) Soupis zaměstnanců a spolupracovníků – herci a US 2015
10
11
12
b) Soupis hostujících umělců všech profesí
b1) Soupis hostujících umělců
13
b2) Soupis hostujících umělců (externí umělci, spolupracující při premiérových inscenacích
– inscenátoři 2015: Jedná se o profesi: režisér, dramaturg, scénograf, hudební nastudování)
14
4. Premiéry roku
a) Údaje o datu premiéry a počtu repríz v daném roce
b) Komentovaný dramaturgický záměr titulů a jeho zhodnocení
(Hodnocení umělecké činnosti Studia Ypsilon v roce 2015)
Jan Schmid
SEŽEŇTE MOZARTA!
Představení Sežeňte Mozarta!, koncipované jako hudební kratochvíle kolem flétny, která je
kouzelná, navazuje na dlouholetou ypsilonskou řadu inscenovaných hudebních titulů, kterou
už v polovině šedesátých let odstartovalo Schmidovo originální zpracování slavné Bizetovy
Carmen, a která souvisle pokračuje dodnes. Základní linií nového představení je příběh
historického vzniku opery Kouzelná flétna, vyprávěný ovšem neobvykle ve dvou navzájem se
doplňujících rovinách. V rovině příběhu se zabývá dobovými okolnostmi vzniku samotné
opery, v rovině zpěvu pak tehdejšími i současnými pěveckými osobnostmi. Z dnešních
významných pěveckých hvězd působících na českých operních nebo muzikálových scénách,
jsou obsazeny v nejrůznějších hostujících rolích např. Roman Janál, Jiří Korn a Michaela
Šrůmová. Režie: Jan Schmid, hudební a nastudování: Miroslav Kořínek, výprava: Jaroslav
Malina, dramaturgie: Jaroslav Etlík.
Počet herců: 16
Premiéra: 18. ledna 2015
Franz Kafka, Arnošt Goldflam
PROMĚNA aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma)
Dalším titulem, jehož premiéra se na jaře roku 2015 uskutečnila, byla inscenace, již autorsky
připravil režisér Arnošt Goldflam. V případě projektu Proměna šlo o Goldflamovu dramatizaci
stejnojmenné Kafkovy povídky, kterou Goldflam v našem divadle zinscenoval ve své vlastní
režii. Režisér Goldflam se pokusil svůj pohled na Kafkův svět autorsky posunout a přizpůsobit
ho nejen současné aktuální životní realitě, ale také poetice Studia Ypsilon, s níž inscenační
styl tohoto významného českého režiséra už po celá léta velmi zdařile, úspěšně a organicky
koresponduje. Režie: Arnošt Goldflam, výprava: Petra Štětinová, dramaturgie Jaroslav Etlík.
Počet herců: 7
Premiéra: 5. června 2015
Obě inscenace prožily velmi úspěšný první rok své existence. Byly příznivě přijaty nejen
odbornou kritikou, ale současně dosáhly i velikého diváckého ohlasu.
15
Fotodokumentace k premiérám 2015
Sežeňte Mozarta!
16
Proměna aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma)
17
c) Dramaturgický výhled na následující rok
V kalendářním roce 2016 plánujeme několik titulů, jejichž umělecké a ekonomické
zdůvodnění poskytujeme níže.
JARO 2016
Prvním titulem na jaře příštího roku (a tedy první premiérou kalendářního roku 2016) bude
inscenace, kterou připravuje režisér Jan Schmid pod názvem SWING SE VRACÍ neboli
o štěstí. Jan Schmid a jeho tvůrčí tým vycházejí z faktu, že určitým jevem projevujícím se
u nejmladší generace je návrat ke swingu ne jako k módě, ale jako k východisku, které
umožňuje znovu zažít a prostřednictvím swingového cítění najít nějaké vlastní pocity, témata
a životní postoje. S tímto „swingovým“ základem hodlají tvůrci jevištního tvaru zacházet
nejen hudebně, ale i obrazově, filmově, tanečně, a budou dokonce pracovat i s mystifikacemi
návratu a oživení dávno nežijících swingových legend. Režie: Jan Schmid, výprava: Jaroslav
Malina, hudební adaptace a nastudování: Miroslav Kořínek, dramaturgie: Jaroslav Etlík a Aleš
Benda, odborná spolupráce: Lubomír Zajíček. Předpokládaná premiéra: 15. a 17. ledna
2016, počet herců: 18, ale počítá se i s hosty.
Druhou inscenací roku 2016 bude projekt mladého režiséra Braňo Holička nazvaný
PODLAHA aneb DOMOV MŮJ. Půjde o autorskou inscenaci na téma života a díla Přemysla
Podlahy, která se zabývá nejen jeho osobností, ale i fenoménem zlatých českých ručiček
a češstvím vůbec. Mladá generace tu vyjadřuje svůj názor na ryze český fenomén zvaný
zahrádkářství. Ostatně, jak tvůrci budoucí inscenace ve své anotaci říkají: Havel, Jágr,
Podlaha. Tři jména, z nichž ve světě znají jenom dvě. A našli by se další. Ale jméno Přemka
Podlahy mezi nimi nebude. A přitom tento člověk ovlivnil životy milionů, do českých zahrádek
přinesl větrné mlýny... Z PET lahví. Zasadil se o rozšíření skleníků ze zavařovaček. Přemek
Podlaha, král zahrádkářů. Co Čech to zahrádkář. Král Čechů. Jaký král takoví poddaní?
Uvidíme. Režie: Braňo Holiček, výprava: Nikola Tempír, dramaturgie: Jan Tošovský.
Předpokládaná premiéra: květen 2016, počet herců: 6
Během jara 2016 patrně uskutečníme také inscenaci, která se bude jmenovat S O B O T A J E
Z A S E V Y P S I L O N C E, a v níž bude hrát hlavní roli Luděk Sobota. Sobota k Ypsilonce
patří, protože jeho herecká osobitost se začala výrazně formovat právě s poetikou tohoto
divadla. Chceme dešifrovat jeho způsob humoru, doplnit písničkami a toto vše konfrontovat
s nejmladší hereckou generací Ypsilonky. Režie: Jan Schmid, výprava: Jaroslav Malina,
hudební stránku a nastudování bude mít na starosti Miroslav Kořínek, dramaturgie: Jaroslav
Etlík. Předpokládaná premiéra: červen 2016, počet herců: 9
PODZIM 2016
Čtvrtou inscenací, která je plánována ještě během roku 2016, bude volná jevištní adaptace
knihy Borise Filana W E W E R K A . Jde o příběh mladé dívky, která si myslí, že si může dělat,
co chce. Což také činí a vždycky narazí. Nicméně nemůže si pomoci, je to neochvějné, a dělá
to dál. Nakonec hledá jistoty, které spatřuje v nalezení svého otce, který v nejútlejším dětství
od její rodiny odešel. Režie: Jan Schmid, výprava: Jaroslav Malina, hudba a hudební
nastudování: Miroslav Kořínek, dramaturgie: Jaroslav Etlík. Předpokládaná premiéra:
listopad 2016, počet herců: 10
18
5.
Reprízované tituly
a)
Údaje o datu premiéry, počtu repríz v daném roce, celkovém počtu repríz,
případně vč. data derniéry
T. G. M.
Drama v kostce 2
Babička se vrací
19
b) Komentovaný dramaturgický záměr titulu
Hlava Medúzy
Prodaná nevěsta
Svatá rodina
Praha Stověžatá
Rusalka nejen podle Dvořáka
Vdovou proti své vůli
Drama v kostce - Pokus 2
Faust a Markétka
Vánoční večery
Babička se vrací
T.G.M. aneb Masaryk (…)
Vratká prkna
iJá
Muž na větvi
Pánská šatna
Škaredá středa
#jsi_user
Zábava
Sežeňte Mozarta!
Proměna
dlouhodobě divácky úspěšný titul
zásadní stylotvorná inscenace
divácky úspěšné představení
zásadní stylotvorná inscenace, potřebný titul
divácky úspěšný titul
dramaturgický objev, který jsme s úspěchem hráli
několik sezón, v současné době již bohatě naplnil náš
dramaturgický záměr, a proto byla v lednu 2016
ohlášena derniéra
inscenace nejmladších ypsilonských divadelníků
rezonující ve všech generačních vrstvách obecenstva
titul rozvíjející řadu ypsilonských adaptaci světové
operní klasiky, úspěšná inscenace, v repertoáru
potřebný titul
tradiční každoroční představení
divácky úspěšná adaptace české klasiky
tematicky objevný a důležitý titul, česká otázka,
znamenitě inscenované téma vyvažují v repertoáru
hudební linii ypsilonských titulů
původní česká divadelní hra ve ztvárnění hostujícího
režiséra, divácky úspěšná
inscenace určená pro mladé diváky
návrat ke kořenům ypsilonské poetiky, jeden
z nejlepších inscenačních počinů posledních let
divácky vděčné a úspěšné představení
původní česká divadelní hra, divácky úspěšná inscenace
inscenace v lecčems novátorská, používá netradiční
divadelní prostředky, pracuje se s počítačovými
a internetovými technikami, velice důležitá součást
repertoáru
inscenace vysloveně zaměřená na mladého diváka,
a tedy z hlediska skladby repertoáru velice potřebný titul
inscenace v mnoha ohledech navazující na legendárního
Mozarta v Praze, také ona pokračuje v linii osobitých
ypsilonských adaptací klasických děl světového operního
repertoáru, tentokrát poněkud volněji na téma
Mozartovy Kouzelné flétny, u diváků velice úspěšná
inscenace
divadelní adaptace stejnojmenné Kafkovy povídky
v autorské režii v Ypsilonce pravidelně hostujícího
Arnošta Goldflama, titul potřebný, divácky jde navíc
o velmi vděčné a navštěvované představení
Praha Stověžatá
Hlava Medúzy
20
6.
Ohlasy v tisku
a) Kompletní znění recenzí
a1) Sežeňte Mozarta!

Kritické Panorama s Janou Soprovou, Český rozhlas, 19. ledna 2015
Studio Ypsilon, Sežeňte Mozarta!
Jana Soprová, přepis Divadelního panorama – Český rozhlas
19. ledna 2015
Včerejší premiéra v pražské Ypsilonce nabídla vzpomínku na někdejší Ypsilonku tak, jak o ní
vyprávějí pamětníci. V režii Jana Schmida tu uvedli titul Sežeňte Mozarta!, který je volnou adaptací
Mozartovy opery Kouzelná flétna. A to je téma pro dnešní Divadelní panorama s Janou Soprovou.
Tedy o čem ta hra pro Vás byla? Je adaptace Kouzelné flétny opravdu důležitým motivem, nebo by
si vystačili v podstatě s jakýmkoliv?
Já musím říct dvě věci: jednak, jak jste připomněl, byla to taková jakoby pamětnická věc. Já za mlada
jsem teda Ypsilonku milovala, hodně jsem na ni chodila a líbil se mi ten jejich řekněme klipovitý
způsob, kde se střídali scénky, písničky a pod tím šla nějaká jako zajímavá až filozofická linie, dnes
tomu říkáme postmodernismus, takže byl to pro mě opravdu takový jakoby návrat tohoto stylu a
ukázalo se, že i ti mladí herci, kteří pracují v Ypsilonce, na to slyší a zvládnou to. Musím říct, že jsem si
to docela užila, to je jedna věc, druhá věc, ptal jste se, zda tam je Kouzelná flétna hodně důležitá,
říkám, že ano, že základní příběh je opravdu příběh Kouzelné flétny, ale na druhé straně nahlížíme tak
trochu, nebo někdy i více do zákulisí jejího vzniku. Je známo, že s Mozartem vždycky byla potíž,
protože dopisoval svoje opery na poslední chvíli, takže ještě v den premiéry stále nebylo úplně jasno,
zda to bude dokončeno. A s tímhle si vlastně tvůrci s Ypsilonky pohrávají. Ale oni si vlastně pohrávají i
s něčím na víc, a to například s tím, že v minulé Mozartovské věci v Ypsilonce v roce 1991 (a pak ještě
obnovená premiéra 1998) hrál postavu Mozarta Jan Jiráň, který hraje Mozarta znova, ale přiznaně
s tím, že je to vlastně taková trošku řekněme postava nadpřirozená, že se tam mluví o tom, „ no to je
v době, kdy já už jsem byl po smrti“, nebo „napsal jsem tohle taky? To ne, Vy jste umřel dřív“, a tak
dál, protože se do toho kromě Mozartovy hudby míchají taky různé další hudební motivy, a to od
lidovek, odrhovaček až po Gershwinovu Porgy a Bess a podobně, a kupodivu to všechno spolu nějak
dobře souvisí a nevadí to.
Pavel Nový, další jméno, které vlastně se objevuje jak v té inscenaci Mozart v Praze z roku
devadesát jedna, tak v tom nejnovějším nastudování, to je vlastně zajímavé tím, že se tam objevují
nejen činoherci, ale také operní pěvci a jeden zpěvák popmusic. Jak to všechno jde dohromady?
Mezi těmi známými tvářemi s Ypsilonky, je vlastně na tom jevišti nějaký rozdíl?
Tak z toho minulého obsazení bych ještě upozornila na Janu Synkovou, která tehdy hrála Královnu
noci a hraje ji znova a pokud se týká hudby důležitého Miroslava Kořínka, který vlastně tu Mozartovu
i jinou hudbu adaptoval a pak sestavil dohromady a hraje tam střídavě s Dominikem Renčem na klavír
a střídavě diriguje sbor. A pokud se ptáte na ten velice různorodý ansámbl, jehož součástí je Roman
Janál, operní pěvec, který hraje Sarastra, je tam také Michaela Šrůmová, která hraje a především
zpívá Paminu, taky Jiří Korn, který tam má dvojroli, hraje jednak Papagena ve velice takovém
barevném barvitém obleku a potom hraje také skutečnou postavu Schikanedera, který, jak znalci vědí
je považovaný za jediného tvůrce libreta této opery. Ovšem objevuje se tam také postava jistého
Giesecka, kterého hraje Oldřich Navrátil a on se představuje jako jevištní mistr, ale postupem času
21
zjistíme, že je to vlastně taková šedá eminence v pozadí, která vlastně přiměla Mozarta, aby tu operu
vůbec napsal a poskytla mu ty nejrůznější motivy. A jak už jsme několikrát se toho dotkli, vlastně není
ani tak důležitý příběh, jako to pohrávání si s hudbou a myslím, že to co je všem těm vyjmenovaným
lidem společné, tak je taková radost z toho si doslova zablbnout na scéně, včetně operního pěvce
Romana Janála. Já jsem spíše zvyklá na to, že operní pěvci jsou takoví jako solidní, ale on si to zjevně
vychutnává a hodně ho to baví.
Vy jste říkala, že jste tam chodila za proudem písniček, pod kterými byl nějaký filosofující kontext.
Je to podle Vás i něco, co se dá najít i v inscenaci, která má dnes druhou premiéru?
Já si myslím, že určitě, samozřejmě nedá se tam najít nic prvoplánového, ale když se nad tím budeme
zamýšlet, tak v podstatě to ukazuje, jak je nutná radost z tvorby, radost z nějaké inspirace, a vlastně i
takové poselství, které vlastně v sobě vždycky nesla i ta Ypsilonka, že úplně nejvíc to funguje, když se
jedná o kolektivní tvorbu a všichni vlastně si vycházejí vstříc ve prospěch toho díla. Tak bych to řekla,
je to možná zamotané, ale něco si z toho vyberte.
Tolik tedy komentář Jany Soprové na adresu inscenace, která má v těchto dnech premiéru ve
Studiu Ypsilon Sežeňte Mozarta!

Novinky.cz - Kultura, Právo – Kultura, 21. ledna 2015
Radmila Hrdinová: Ypsilonská Kouzelná flétna: Trochu moc slov, Mozarte!

Mladá fronta DNES, Pražské vydání, Kultura (tištěná i online verze iDNES.cz), 21. ledna
2015Tomáš Šťástka: Jiří Korn křepčí kolem flétny, která je opravdu kouzelná
22

Česká televize, web ČT24 – Kultura, 23. ledna
Marie Třešňáková: V Ypsilonce si kouzelně pohrávají s Kouzelnou flétnou
V Ypsilonce si kouzelně pohrávají s Kouzelnou flétnou
Nová inscenace Studia Ypsilon Sežeňte Mozarta navazuje na původní poetiku divadla, která je
založena na hravém, někdy i drzém mísení forem a žánrů, kdy na základě konkrétního tématu se
putuje světem fantazie, metafor a symbolů. Ne nadarmo uchovala Ypsilonka ve svém názvu slovo
Studio po celou dobu existence, což už je opravdu 50 let. V rozvolněném, hledajícím a tvořivém
studijním prostoru se stále cítí nejlépe. V takových konotacích přistoupili inscenátoři i k tématu
Mozartova Kouzelná flétna.
Divadelní rámec, ve kterém je „možné všechno“, jim zajišťuje tzv. divadlo na divadle. Ocitáme se
totiž v době vzniku Mozartovy komické opery a jejího nastudování v divadle Na Vídeňce v roce 1791,
ale zároveň je nám připomínáno, že se stále nacházíme v tvůrčím kvasu současné Ypsilonky. „Každý
hrající účastník této inscenace je zde tedy především sám za sebe, aby vše propojoval a snažil se být
vždy nějakou živou osobností kolem roku 1791 a zároveň i postavou, kterou tehdy v Kouzelné flétně
představoval,“ říká k pojetí režisér a autor textu Jan Schmid.
Před divákem se tak odehrává koláž scének i jednotlivých výstupů, které se více či méně vztahují
k základnímu tématu, někdy je však souvislost tak rozvolněná, že se jen těžko dá kontext vysledovat,
v inscenaci však přesto zůstává především pro svou zábavnost. Hravost a zábavnost jsou tedy
hlavními pilíři večera. Protože se neustále cestuje v čase, prostředí i mezi jednotlivými žánry, může se
stát, že se divák v logice inscenace trochu ztrácí, což nejvíce pocítí ten, který až tak dokonale nezná už
samo o sobě spletité libreto Kouzelné flétny. Není však třeba propadat panice, celý soubor totiž
přistupuje k dění s takovým nasazením, že chybějící souvislosti zdatně překlene humor jednotlivé
sekvence.
Nicméně i v takto rozevláté formě, kterou hnětou zdařilé herecké a pěvecké výkony, by celku
prospělo pravidlo, že někdy méně je více. Každý divadelník ví, že nejtěžší při zkoušení je vzdát se
nápadu. Z té přehršle vtipností, které tvůrce napadají (čímž je Ypsilonka pověstná, neboť mnohé je
postaveno na improvizaci či spontánních nápadech herců) je zapotřebí pokorně vybrat to nejlepší
a nejvýstižnější. V tomto směru režisér Schmid ani dramaturg Jaroslav Etlík příliš pokory vůči celku
nepředložili. Dokladem toho je neúnosná délka představení, jehož rytmus je srážen skoro
filozofickými zamyšleními, která sice obstarávají jakési závažnější opodstatnění inscenace, ale ku
škodě celku. Rovněž množství tzv. „falešných konců“ představení škodí, třebaže se jejich násobení
obléká do humorného kabátu. Ať se tvůrcům každý z nich jeví jako výborný, faktem je, že divák je po
dvou hodinách již opravdu unaven.
Čím ovšem Jan Schmid po celou dobu, kdy Ypsilonku vede, vítězí, je jeho schopnost přitáhnout do
souboru, nebo i pro jednotlivou inscenaci, výborné herce a zpěváky. To se mu podařilo i tentokrát.
Bezpochyby obsazením Jiřího Korna do rolí Schikanedera (autora libreta) a Papagena (jedna z postav
opery) získává inscenace přinejmenším na zajímavosti. Kornův herecký výkon však brzy zvědavost
z toho, jak populární zpěvák zvládne herecký part na tak malém jevišti, zasouvá do pozadí a divák se
už jenom kochá roztomilou a nenásilnou komickou kreací. Mírné zklamání však pocítí na platformě,
u které se naopak předpokládá, že ji bude umělec zvládat bez zaváhání, a sice u zpěvu. V konfrontaci
s operními pěvci, které pro tuto příležitost impresário divadla rovněž přizval, především s nosným
barytonem Romana Janála, je Kornův pěvecký projev, zvyklý na mikrofon, jaksi upozaděn. Naštěstí je
23
mu v závěru představení dána možnost v nádherně šlapající úpravě písně Anything goes od Cole
Portera, předvést v plném lesku, co umí.
Zvláštní pozornost si také zasluhuje výkon Petra Vrška v roli Tamina. Nejenom, že výborně zvládá
pěvecký part, ale našel si perfektní hereckou polohu, která mu dává možnost rozehrát všechny
možné nuance – od velké, jakoby ochotnicky stylizované nadsázky, přes civilní odstup, po jemně
romantizující chvilky. Všechny tyto polohy pak dokáže udržet i při náročném zpěvu, což při jeho
činoherní průpravě, je obdivuhodné. Další herecké kreace, které drží inscenaci nad průměrem,
obstarává trojice dívek Královny noci. Renata Rychlá, Paulína Labudová a Kamila Kikinčuková, každá
svým způsobem chrlí nebývalý gejzír jevištní komiky, která nikdy nespadne pod čáru. Především
Labudová s Kikičukovou vybavily své postavy barevností roztodivných poloh, s uměním pro dohrávání
v detailu. Milou polohu našla i operní pěvkyně Michaela Šrůmová, která svoji Paminu vybavila
pěvecky dokonale zvládnutým, přitom dojemným projevem, což vše okořenila potřebnou dávkou
jakoby naivního herectví, která dokonale zapadla do stylizace představení.
Hvězdou inscenace je však bezpochyby nenápadný Miroslav Kořínek, který je autorem hudební
úpravy a zároveň korepetitorem. To, že dokáže vykřesat zpěv z kohokoli, se o něm ví, že jeho
doménou jsou kreativní hudební kompilace, také není žádné překvapení, ovšem v současné inscenaci
tyto atributy dovádí k dokonalosti. V nádherné hudební zkratce dokáže dojmout dokonale
předvedenou operní melodií či árií, aby vše vzápětí „shodil“ úletem do úplně jiného žánru, to vše
násobí a kombinuje nikdy nekončícími hravými nápady. Tato hudební nadsázka, která ovšem v sobě
skrývá obdiv i lásku k mistrům, z jejichž hudby kompilaci skládá, dodává inscenaci rytmus, spád
i opodstatnění nasazení právě tohoto titulu.
Roman Janál to v rozhovoru určenému do programu k představení vystihl přesně: „Určitě proto musí
být velmi výrazná spontánní harmonie tvůrců, ve vnímání forem a žánrů a invenční schopnosti, jak to
dát celé dohromady. Tamino, Pamina, Porgy a Bess, tam jsou tematické nitky… Mirek Kořínek je
vedle Honzy Schmida velice významný pilíř tohoto divadla, to je tandem, který funguje naprosto
nesporně. To je to kongeniální spojení činohry s hudbou! Dokážou nápaditostí vyjmout z oper něco,
co si přizpůsobí popularizačním způsobem a pak vám to tady 'hodí', jako když se rozhodí bonbóny
z pytlíku a každý si vezme jeden dobrý bonbónek. A to je právě to úžasné!“
Ne všechny finesy a odkazy se podaří zachytit a identifikovat, co však zůstává, je radostný pocit
vyvolaný všemi těmi mistrovsky zvládnutými hudebními hříčkami, což bez diskuzí potvrzují
nezastírané úsměvy publika. Hlavně tato hudební kreace vyvolává puzení vidět představení znovu.
Možná, že by si inscenace pro svoji hudební nápaditost už zasloužila kvalitní zvukový soundtrack.
Studio Ypsilon: Sežeňte Mozarta - Režie: Jan Schmid. Adaptace hudby a dirigent: Miroslav Kořínek.
Scéna a kostýmy: Jaroslav Malina. Filmové dotáčky: Branislav Holiček. Dramaturgie: Jaroslav Etlík.
OSOBY A OBSAZENÍ: Mozart: Jan Jiráň, Schikaneder, Papageno: Jiří Korn, Královna noci: Jana Synková,
Sarastro: Roman Janál, Giesecke: Oldřich Navrátil, Tamino: Petr Vršek, Pamina: Michaela Šrůmová,
Královnina dívka, Konstance Mozartová: Renata Rychlá, Královniny dívky: Paulína Labudová a Kamila
Kikinčuková, Monostatos: Martin Janouš, Mluvčí: Lenka Loubalová a další.
24
 i-divadlo.cz (k 17. 12. 2015), recenzní komentáře
25
a2) Proměna aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma)

Divadelní noviny, 23. června
Dominik Melichar: Kafkův hovnivál zpívá a tančí

MF DNES – Kultura, 24. června
Tomáš Šťástka: Kafkova Proměna v Ypsilonce se úplně obejde bez brouka
26

Právo – Střední Čechy, 14. srpna 2015
J. P. Kříž: Kafkovu Proměnu obrátil Arnošt Goldflam naruby
27
 Týdeník Rozhlas, Kultura, 23. listopadu
Bronislav Pražan: Proměna jako fraška se zpěvy
b) Soupis PR článků, televizních a rozhlasových šotů
28
b3) Mediální ohlasy k dalšímu dění ve Studiu Ypsilon
Sežeňte Mozarta! (další články)
23. 12. 2014 Ypsilonka připravuje na leden inscenaci Sežeňte Mozarta! (Lidovky.cz)
13. 1. 2015
Do Ypsilonky se vrací Mozart (Novinky.cz)
13. 1. 2015
To jsou věci! Jiří Korn se dal na operu! (Týden.cz / Sedmička)
12. 1. 2015
Ypsilonka připravuje premiéru komedie Sežeňte Mozarta! (Týden.cz)
15. 1. 2015
V Ypsilonce ztratili a znovu našli Mozarta. Zahraje si i Jiří Korn
(Pražský deník, Kultura)
16. 1. 2015
živý vstup v pořadu Třináctka Plus (rozhovor s Janem Schmidem, ČRo Regina)
16. 1. 2015
Jak vznikla Kouzelná flétna? Objevili v Ypsilonce (Český rozhlas 3 Vltava – Mozaika)
18. 1. 2015
Pražské Studio Ypsilon nastudovalo novou hudební komedii Sežeňte Mozarta!
(ČRo Radiožurnál a Regina; Zprávy – Kultura)
18. 1. 2015
V Ypsilonce má premiéru hudební inscenace Sežeňte Mozarta! (Deník METRO)
18. 1. 2015
Sežeňte Mozarta! Nová inscenace pražského Studia Ypsilon se pídí po okolnostech
vzniku opery Kouzelná flétna. Pod vedením režiséra Jana Schmida nazkoušel soubor
experimentální pásmo, které mísí operu, divadlo a činohru
(Česká televize – Události v kultuře)
20. 1. 2015
Sežeňte Mozarta! (Haló noviny, Mozaika zajímavostí, Haló Tipomat, Divadlo tip)
27. 1. 2015
Jan Jiráň a Petr Vršek v živém vyslání (Sama doma, Česká televize)
13. 1. 2015
Sestra známého českého herce (49) zamířila do Ordinace: Jsou si sourozenci podobní?
(Super.cz, zmínka o chystané premiéře v závěrečném odstavci)
9. 3. 2015
Hraje celá rodina (TV Pohoda – Seriál; článek zmiňující Sežeňte Mozarta!)
1. 9. 2015
Čekání na Václava, letos podvanácté (Mladá fronta DNES, Hradecký kraj, Sežeňte
Mozarta! součástí festivalového programu)
30. 9. 2015
Ve Studiu Ypsilon volají: Sežeňte Mozarta! Že by byl zrovna u Morávka? (kulturio.cz)
23. 10. 2015 Ypsilonka v Hradci pobavila s variací na Kouzelnou flétnu (Hradecký deník, Kultura)
Český olympijský výbor: Vyhlášení trenéra roku (pouze články zmiňující Ypsilon)
16. 2. 2015
Kouč českých biatlonistů Rybář je Trenérem roku, porazil Kotyzu i Vrbu
(Česká televize, Sport)
16. 2. 2015
Českým trenérem roku je kouč biatlonistů Rybář, porazil Vrbu i Kotyzu
(iDnes.cz, Sport)
17. 2. 2015
Volil se český trenér roku. Kouč biatlonistů Rybář porazil Vrbu (iSport.cz, Blesk)
17. 2. 2015
Koučem roku 2014 (Právo, Sport – noticka)
28. 2. 2015
Je to super, hodnotí úspěch Bílek (Orlický deník, Sport Orlicka)
2. 3. 2015
Havel míří za oceán nabrat základní fyzičku (Příbramský deník, Sport Příbramska)
Křest knihy Zuzany Maléřové
24. 2. 2015
Narozeninový křest nové knihy Zuzany Maléřové měl barvu vínově žlutou
(fkdukla.cz, převzal také prahanadlani.cz)
29
Srdce s láskou darované
26. 2. 2015
Reportáž z vyhlášení vítězů ve Studiu Ypsilon (Česká televize Déčko, Zprávičky)
4. 3. 2015
Zloničtí žáci věnovali srdce osiřelému spolužákovi
(Kladenský deník – titulka, Kladensko)
5. 3. 2015
O lavině energie lásky a jednom začátku (AGEmanagement, Úvodem)
7. 3. 2015
Nejste nám lhostejní, vzkázali studenti dětem (Táborský deník, Táborsko)
11. 3. 2015
Srdce s láskou darované má příběh (Týdeník školství)
13. 3. 2015
Děti se základní školdy darovaly srdce (5plus2, Táborsko)
24. 3. 2015
I školáci mohou mít velké srdce (Deník)
29. 9. 2015
Tři otázky Janě Jenšíkové (Deník, rozhovor)
4/2015
Za Srdcem do Vlkoše (techedu.cz)
4/2015
Posvítíme na cestu (techedu.cz)
Famelab
29. 4. 2015
Soutěž Famelab míří do finále (Lidové noviny, Medicína a věda)
Svět knihy 2015
30. 3. 2015
Svět knihy Praha, doprovodné přehlídky: Svět knihy na jevišti (Knižní novinky)
27. 5. 2015
Ypsilonka se zúčastní veletrhu Svět knihy a uvede Kafkovu Proměnu
(Pražský deník – online)
Proměna aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma) (další články)
27. 5. 2015
Řehoř už toho má dost: Kafkova Proměna v úpravě Arnošta Goldflama (Týden.cz)
28. 5. 2015
Arnošt Goldflam se Proměně směje stejně jako kdysi Franz Kafka
(idnes.cz, MF Dnes, Kultura)
28. 5. 2015
Příběh o člověku, který toho má dost (i-divadlo.cz, Za oponou)
1. - 5. června propagace na Rádiu Kiss98 (audiopozvánka od Arnošta Goldflama)
3. 6. 2015
Premiéry 5. pátek (Divadelní noviny – online, noticka)
5. 6. 2015
Arnošt Goldflam představí v Ypsilonce svoji verzi Kafkovy povídky Proměna
(Český rozhlas, Zprávy, ČRo 3 – Mozaika Vltava, převzal také ČRo Radiožurnál)
5. 6. 2015
Novinka v Ypsilonce: Řehoř už toho má dost: Kafkova Proměna v úpravě Arnošta
Goldflama (Týden.cz)
5. 6. 2015
Studio Ypsilon uvede Kafkovu Proměnu v úpravě Arnošta Goldflama (Blesk.cz)
7. 6. 2015
Nerad se věnuji negativním věcem, nedívám se ani na zprávy
(Pražský deník, Kultura, rozhovor s Oldřichem Navrátilem)
9. 6. 2015
Proměna aneb Řehoř už toho má dost
(Haló noviny, Mozaika zajímavostí, Haló Tipomat, Divadlo tip)
15. 6. 2015
Proměna (Týden – Kultura, tištěná verze, pozvánka)
22. 6. 2015
Naše tipy: Proměna (Právo – Střední Čechy)
21. 8. 2015
Arnošt Goldflam: Když si někdy vezmu svůj text, tak se divím, co jsem to napsal
(Český rozhlas, Tandem, hostem Jana Rosáka Arnošt Goldflam)
Divadlo v pohybu X: Potrhaní smíchem: Kabinet Ypsilon
15. 9. 2015
Divadlo v pohybu? V Huse na Provázku (Brněnský deník, Kultura/Region)
Mezi ploty 2015 (pouze zmiňující Ypsilon)
9. 9. 2015
Sezona festivalů: Tomáš Klus zazpívá naposledy! (Magazín ŠÍP)
30
100. výročí vůbec prvního časopiseckého vydání Kafkovy povídky Proměna v říjnu 1915
23. 10. 2015 Kafkova Proměna slaví 100 let, Ypsilonka na výročí upozorní divadelním představením
(Eurozprávy.cz)
27. 10. 2015 Ypsilonka si připomíná 100 let Kafkovy Proměny (Informuji.cz)
19. 10. 2015 Ypsilonka připomíná 100 let Kafkovy Proměny (Regiony24.cz)
Noc divadel 2015 (pouze zmiňující Ypsilon)
20. 11. 2015 Noc divadel zapojí i publikum (Metro, Víkend)
Spoluvydání knihy Sežeňte Mozarta! S fotografiemi Jiřího Kottase, křest a autogramiáda
9. 12. 2015
Ypsilonka odtajnila ochutnávky z chystané novinky a vydává knihu
(i-divadlo.cz, Zpráva z…Studio Ypsilon)
13. 12. 2015 KnížkyPlus (Jana Klusáková, ČRo Plus)
14. 12. 2015 Ypsilonka má knihu, chystá Swing (Mladá fronta DNES, Kultura, Divadlo, noticka)
15. 12. 2015 Mgr. Kudláková z Byl jednou jeden polda a její muž se pochlubili rozkošným vnoučkem
(Super.cz)
28. 12. 2015 Společenský koktejl: Divadlo Ypsilon (Rytmus života)
Seriál České televize o Studiu Ypsilon
18. 3. 2015
Pohled do zákulisí. Česká televize plánuje dokumenty o divadlech (Metro, Kultura)
18. 3. 2015
Česká televize bude nabízet divákům hrdiny (Právo, Zpravodajství)
18. 3. 2015
ČT hledá hrdiny, od Karla IV. k detektivu Raplovi (Mladá fronta DNES, Kultura)
30. 3. 2015
Ptáte se nás (Tv Pohoda)
2. 9. 2015
Magický Činoherák i Zlatá šedesátá II. na artu (Pražský deník, Zpravodajství)
29. 10. 2015 ČT láká i na příběh Divadla Sklep (Mladá fronta DNES, Kultura)
OSTATNÍ VÝSTUPY (zahrnující Studio Ypsilon)
7. 1. 2015
Hvězda v číslech: Jiří Lábus (Chvilka pro tebe, Chvilka představuje)
10. 1. 2015
Černá labuť (Lidové noviny, premiéra B. Holička v Brně)
22. 1. 2015
Děti miluju. Tak minutu (Instinkt, Rozhovor s Jiřím Lábusem)
23. 1. 2015
Petr Vacek, Jiřina Vacková: Život na první a druhý pokus
(Rodina DNES, Jak to chodí u nás doma)
26. 1. 2015
Hvězdy (nejen) ze seriálu (Tv Pohoda, článek o B. Holičkovi)
27. 1. 2015
Jiří Lábus včera oslavil pětašedesátiny (Hradecký deník, Kultura východní Čechy)
2. 2. 2015
Mezera mezi zuby je památka na tatínka (Ona DNES, Rozhovor, L. Malkina)
4. 2. 2015
Dejdar při předávání cen také improvizoval (Hradecký deník, Kultura východní Čechy)
5. 2. 2015
Ypsilonka vtáhne diváky v akordu na Vratká prkna (Moravskoslezský deník, Servis)
9. 2. 2015
Petr Vacek: Od osahávání k lásce (Rytmus života, O čem se mluví)
10. 2. 2015
Vratká prkna (Týdeník Bruntálský Region, Kultura)
14. 2. 2015
Čte ještě někdo Babičku? (Mladá fronta DNES, Scéna)
23. 2. 2015
Čarování se nedá NAUČIT (TV Pohoda, článek o R. Rychlé)
2. 3. 2015
Angličtina – Jsem věčný začátečník (Tv Revue, rozhovor s Markétou Plánkovou)
3. 3. 2015
5 otázek pro Martina Dejdara (Týdeník Televize, Co se děje)
5. 3. 2015
Markéta Plánková: Padesát odstínů šedi nemáme (Instinkt, rozhovor)
13. 3. 2015
Jihlavák Havelka je v kurzu (Jihlavské listy, Publicistika/inzerce)
17. 3. 2015
Snad nám čtenáři odpustí (Divadelní noviny, Komentář Josefa Hermana)
27. 3. 2015
Studio Ypsilon: iJá (Naše tipy, Právo, Praha-Střední Čechy)
27. 3. 2015
Smrtící součin (Téma, Rozhovor s Luďkem Sobotou)
27. 3. 2015
NEJslavnější herci pocházející z kraje (Mladá fronta DNES, Kraj Pardubický)
7. 4. 2015
Studio Ypsilon: Zábava (Naše tipy, Právo, Praha-Střední Čechy)
31
7. 4. 2015
25. 4. 2015
27. 4. 2015
29. 4. 2015
12. 5. 2015
25. 5. 2015
2. 6. 2015
2. 6. 2015
10. 6. 2015
č.26/2015
18. 9. 2015
21. 9. 2015
11. 11. 2015
19. 11. 2015
2. 12. 2015
4. 12. 2015
5. 12. 2015
19. 12. 2015
30. 12. 2015
Dokud mám chuť vypovídat o něčem, co mezi lidmi rezonuje, je škoda, abych se o to
nepokusil (Pražský deník, Rozhovor)
Vzestup (Mladá fronta DNES, Revue, noticka o Pánské šatně, M. Dejdarovi)
Český Bart (Ona DNES, muž nakonec, rozhovor s Martinem Dejdarem)
Studio Ypsilon: Faust a Markétka (Naše tipy, Právo, Praha-Střední Čechy)
Nicnedělání je něčím zcela neznámým
(Pražský deník, Kultura, rozhovor s Martinem Dejdarem)
Studio Ypsilon: Rusalka nejen podle Dvořáka (Naše tipy, Právo, Praha-Střední Čechy)
„S“ jako Stráča a „Y“ jako Ypsilonka (Plzeňský deník, Příloha – Díky, Pavle!)
EINS, ZWEI, DREI! (ForMen, rozhovor s Jiřím Kornem)
Žít s mým příjmením není žádný med (Žena a život, rozhovor s Martinem Dejdarem)
Petr Vacek: Když řeknu ne, mám pocit viny (Týdeník rozhlas)
Hele, Nádeníček (Glanc, Show, rozhovor s Oldřichem Navrátilem)
Studio Ypsilon: Pánská šatna aneb Improvizace v Ypsilonce
(Naše tipy, Právo, Praha-Střední Čechy)
Není to jen Honza Dvořák z Vyprávěj a doktor Zajíc z Ordinace: Braňo Holiček se
věnuje hlavně režii (Super.cz)
Hubnoucí Jiří Korn: Byl jsem nechutný! (Sedmička, Ze světa hvězd)
Nevěděl jsem, jestli ještě někdy budu chodit. Důležité pro mě bylo, že mi lékaři dali
naději (Pražský deník, Rozhovor s Pavlem Novým)
Studio Ypsilon: Pánská šatna aneb Improvizace v Ypsilonce
(Naše tipy, Právo, Praha-Střední Čechy)
Školačka radí na videu, jak se bránit šikaně
(Českobudějovický deník, Jižní Čechy, B. Holiček jako patron
Reportáž o Vánočních večerech v Ypsilonu / avízo ke Swingu
(TV Barrandov – Barrandovská Sedmička)
Jak přejí štěstí, zdraví, dlouhá léta (Mladá fronta DNES, Kultura)
Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu
Muž na větvi aneb Slavnost na horách
Sežeňte Mozarta!
32
7., 8. Ocenění, účast na festivalech, další projekty divadla,
(Resumé nejdůležitějších událostí roku 2015)
Sežeňte Mozarta! / premiéry / 18. a 19. ledna
Český olympijský výbor: Vyhlášení trenéra roku / slavnostní večer / 16. února
křest knihy Zuzany Maléřové / 17. února
Srdce s láskou darované / vyhlášení vítězů soutěže pro školní kolektivy / 25. února
Svět knihy na jevišti / představení TGM a Babička se vrací/ 24. dubna a 27. května
Famelab / vyhlášení vítězů pátého ročníku vědecké soutěže, záštita mj. předseda AV ČR / 3. května
Svět knihy 2015 / účast na Mezinárodním veletrhu a literárním festivalu / 14. - 17. května
#jsi_user / účast na festivalu pro děti a mládež Sbírka motýlů v Novém městě na Moravě / 4. června
Proměna aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma) / premiéry, r. Arnošt Goldflam / 5. a 7. června
Faust a Markétka / 80. repríza / 9. června
Beachvolejbal TeatroCup 2015 / přátelské sportovní utkání mezi divadelními soubory, rozloučení
se sezonou 2014/2015 / 22. června
Kabinet Ypsilon / debata věnovaná Ypsilonce a fenoménu českého humoru v rámci festivalu Divadlo
v pohybu X: Potrhaní smíchem v brněnské Huse na provázku, čestní hosté: J. Schmid, J. Eltík) / 18. září
#jsi_user / účast na festivalu Mezi ploty 2015, diskuze / 27. září
Sežeňte Mozarta! / účast na festivalu Čekání na Václava v Hradci Králové / 6. října
Muž na větvi aneb Slavnost na horách / 40. repríza / 8. října
Setkání / improvizovaný společenský večer / 13. října
Vratká prkna / 80. repríza / 18. října
Proměna aneb Řehoř už toho má dost (variace na téma) / představení k 100. výročí vůbec prvního
časopiseckého vydání Kafkovy povídky Proměna v říjnu 1915 / 25. a 29. října
Prodaná nevěsta / premiéra vysílání záznamu kultovní ypsilonské inscenace na ČT Art / 28. října
Literáti z naší čtvrti / festival a beseda, hostem prof. Jan Schmid / 12. listopadu
Noc divadel / účast na celoevropské akci / 21. listopadu
33
Babička se vrací / 90. repríza / 23. listopadu
15. ples hlavního města Prahy a Obecního domu / Y reprezentovali manželé Vackovi / 28. listopadu
Vánoční večery / divácky oblíbené sváteční představení uváděné pouze v listopadu a prosinci u příležitosti
vánočních svátků/ 27. listopadu, 13., 15., 16., 17. a 20. prosince
Sežeňte Mozarta! S fotografiemi Jiřího Kottase / spoluvydání knihy, křest a autogramiáda v knihkupectví
Neoluxor v Praze / 11. prosince
Cesty / spoluúčast na natáčení projektu Břetislava Rychlíka Cesty navazující na společnou historii
studiových divadel / 11. prosince
Seriál o Studiu Ypsilon / Česká televize / příprava a natáčení seriálu v průběhu sezony 2014/2015
a části 2015/2016
Svět knihy 2015
Noc divadel 2016
Divadlo v pohybu X: Potrhaní smíchem
Autogramiáda v knihkupectví Neoluxor
34
9. Hosté divadla v daném roce (spolupořadatelství)
Slzy ošlehaných mužů
Plejtvák
35
10. Výkonové ukazatele
(návštěvnost, tržebnost, náklady na jednotlivé inscenace)
36
37
11.
Zpráva o výsledku hospodaření
38
39
40
a) Tabulky k rozboru ekonomické činnosti
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
12. Podporovatelé, dárci, mecenáši, sponzoři
Studio Ypsilon je příspěvkovou organizací Magistrátu Hlavního města Prahy, který je jeho
zřizovatelem.
Studio Ypsilon v roce 2015 partnersky spolupracovalo s opavskou tiskárnou Optys, spol. s r. o., která
poskytuje tiskové služby (propagační materiály apod.) v objemu odpovídajícímu jednomu zadanému
představení na velké scéně.
56
Výroční zpráva 2015 © Studio Ypsilon
Studio Ypsilon
Spálená 16
110 00 Praha 1
Ředitel: Jan Schmid
Vedoucí ekonom: Taťána Kosová
Vedoucí provozu: Zuzana Měsíčková
Public Relations: Aneta Filipová
Dramaturg: Jaroslav Etlík
Tajemnice souboru: Milada Bartlová
Použité fotografie: archiv Studia Ypsilon, Cabaret Calembour (Vojtěch Morava), Miroslav Čepelák,
Divadlo VOSTO5, Jiří Kottas, Pavel Vácha
57