CarpWeb - specializovaný kaprařský magazín

CarpWeb - specializovaný kaprařský magazín

Vážení čtenáři,
po měsíci Vás opět vítáme u nového vydání magazínu. Tento Carp Web je ale opravdu
výjimečný. Dlouho slibované inovace, na kterých jsme pracovali již delší dobu jsou
konečně tady! Kaprařská liga, jak jste si již asi všimli, dostala zbrusu nový kabát. Ne však
pouze po grafické stránce. Důležitým posunem je především fakt, že jakékoliv hranice
Ligy jsme v podstatě odstranili a úplně ji otevřeli pro všechny kapraře světa. S pomocí
týmu překladatelů převádíme kompletní prostředí ligy do celé řady jazyků, aby mohli
zasílat své úlovky všichni kapraři bez rozdílu národností. Druhým vylepšením uvnitř
tohoto čísla je nový způsob zakomponování multimediálních formátů přímo na stranu
časopisu, jak se o tom můžete přesvědčit u testu měsíce.
A na závěr to nejlepší. Počínaje tímto číslem začíná vycházet Carp Web dvojjazyčně.
Vedle české verze přicházíme i s verzí anglickou!
Přejeme všem hodně krásných zážitků u vody a samozřejmě... …příjemné počtení.
redakce
„Jó napot“ pozdraví nás maďarská
celnice z okénka a s úsměvem si
prohlíží můj, až po střechu naložený
Passat combi. Konečně přišla dlouho
očekávaná společná výprava našeho
Stella teamu, tentokrát dokonce
posílená o dalšího kapraře – našeho
pražského kamaráda Davida,
přezdívaného jako Vectif. Naším
cílem je jedna státní přehrada v
Maďarsku, o které nám Vladys
vyprávěl už před dvěma lety jako o
potenciálním revíru na velké kapry.
Vždy se však událo něco, co
způsobilo, že jsme se sem nikdy
nedostali chytat. Až zpráva kamaráda
Michala, který nám těsně před
rozhodováním se, kam na jarní
nějakých 170-180 metrů od břehu.
Po dobu naší návštěvy měla přehrada
výpravu, nadšeně volal o svém
Tato vzdálenost byla speciálně
118ha. Musím se přiznat, že se mi
úspěchu na této vodě, nás jasně
vymezena a označena tyčovými
tato voda hned zalíbila a to nejen pro
nasměrovala na jarní rybačku přímo
bójkami na vodě. Ostatní části jezera
její velikost, ale i pro příjemné
sem. Spolu s Davidem, který nás
a břehu využívají místní rybáři a to
prostředí, které ji obklopovalo. Možná i
následuje ve svém autě se tedy
zejména přes víkendy a svátky. Tato
díky tomu, že se nachází v poměrně
vydáváme na cestu napříč
voda je také známa velkými sumci,
kopcovité krajině, pro Maďarsko ne
příliš typické. I samotná místa u vody,
Maďarskem k vodě, která skrývá
což potvrzovali poměrně časté a
hodně překvapení. O tom jsme se
intenzivní zvuky vábničky z místních
které jsme měli reservované působily
však měli přesvědčit až v
člunů. Jaká však byla jejich úspěšnost
příjemně a nedaleké stromy nám
následujících dnech. Zhruba po dvou
nevíme, věnovali jsme se výhradně
poskytovaly dostatek stínu po dobu
hodinách jízdy přijíždíme do malé
lovu kaprů. Hned po příjezdu k vodě
následujících slunečných dní.
vesničky, kde si vyjednáváme
mě upoutala její velikost. Nevím z
Zjišťujeme také, že na vedlejším místě
rybářské povolení určené speciální
jakého důvodu, ale představoval jsem
jsou kapraři z Moravy, kteří nás hned
pro „boilie rybáře“, díky kterému
si ji o hodně menší, podobnou jiným
zvou na uvítací drink. Těšíme se, že
můžeme chytat 24 hodin denně po
Maďarským revírům. Správce nás
se všichni budeme moci dohodnout,
celý týden. Jediným výraznějším
informuje, že vodní plocha se
například na tom, kam bude kdo
omezením je možnost vyvážky a
pohybuje od 75ti do 225ha v závislosti
vyvážet. Naši radost však kazí fakt,
kladení bójek jen do vzdálenosti
na výšce hladiny.
Už v noci mě budí nějaké šplouchání
u břehu. Hm, zdá se, že je tu dost
candátů, pomyslel jsem si. Ráno jsem
si však neuměl toto šplouchání nijak
logicky odůvodnit, a tak se „soukám“
ze spacáku, abych se podíval o co
jde. To, co jsem uviděl mě vůbec
nepotěšilo. Všude okolo břehu se
vesele naháněli cejni pěkných
rozměrů. Vůbec jim nevadilo, že jsou
na břehu pohybující se lidé. Pudy byly
jednoduše silnější. Tření. Tak na tuto
alternativu jsme radši ani nepomýšleli,
i když nás to samozřejmě napadlo, ale
proč by se to mělo stát zrovna nám?
Věděli jsme, že jestliže se počasí
nezmění, za pár dní se začnou třít i
že vedle našich nových Moravských
doteď úplně zapomněli. Konečně
kapři a to už se můžeme opravdu jen
přátel se usadil místní boilie team,
přijíždí z Bratislavy i poslední člen
opalovat. Ten den to tak opravdu bylo.
který se rozhodl vyvážet prudce
našeho teamu – Patrik, který měl ještě
Po půldenním sonarování a
doprava, čímž vytlačil i nás. Vzápětí
pracovní povinnosti, a tak se vydal na
přesouvaní bójek na „vhodnější“
přichází Atila – správce, který nám
cestu až navečer. Vyvážíme ještě
pozice jsme byli všichni „pěkně“
prodával povolení a začne se
Patrikovy udice a potom už se naplno
opálení. Někteří dohněda, jiní do
lámanou Němčinou s řádnou příměsí
věnujeme grilovaní při kterém
růžova. Za celý den jsme samozřejmě
Maďarštiny omlouvat za uvedený
ochutnáváme slivovici ze Slovenska,
neudělali ani jeden záběr. Akorát
team. Prý ví, jak vyváží, ale nemůže s
Moravy a Čech a odhadujeme, ze
večer Vlado pochopil, že má pořádný
tím nic udělat. Nu což, nezbývalo nám
které bójky asi dnes večer zabere
úpal a odporoučel se předčasně do
nic jiného, než aby každý z nás
první kapr. S veselou náladou a
spacáku.
vyvážel víc napravo tak, abychom si
plnými žaludky jdeme kolem půlnoci,
všichni zachytali. Nebyl to nakonec
plni očekávání, postupně spát.
žádný velký problém.
Po echolotování zjišťujeme, že dno
je tu úplně uniformní a pokládáme
tedy bójky do diagonály tak, abychom
pokryli co největší plochu ve
vzdálenosti od 90ti do 160ti metrů od
břehu a zjistili, v jaké vzdálenosti
budou ryby migrovat, respektive, z
jaké vzdálenosti budou přicházet
záběry. Překážek je na dně málo, až
na pár starých pařezů s hrozivě
trčícími věnci kořenů. Přesto v
následujících dnech rychle
pochopíme, že o jejich umístění mají
místní kapři dokonalý přehled. V
podvečer máme všechno nachystané
a začínáme se zaobírat i vlastními
žaludky, na které jsme až
Ráno nás však potěšil slabý
severozápadní vítr, který přes den
stále sílil, přemísťoval a ochlazoval
vodu v jezeře. Díky tomu nám stoupla
naděje aspoň na nějaké záběry. I přes
tento optimismus však signalizátory
opět celý den zarytě mlčí. Občas
vidíme v dálce vyskočit osamělého
kapra, ale stále častěji se tomu tak
děje v chráněné rybí oblasti, kam se
už stahují na tření. Po obědě si přijíždí
na dvě noci zachytat i Michal, který je
nabuzený jeho výsledkem z minulého
týdne a ještě chce na této vodě něco
ukázat. A věru že i ukáže. O deváté
večer se rozezvučí jeho hlásič a
všichni společně s ním běžíme k jeho
stojanu. První záběr po třech dnech.
Konečně. Zdolává pěkného 11kg
šupináče. Všichni se radujeme,
jakoby jsme ho chytili my. Dává nám
to nové naděje na záběr na naše
udice. Zjišťujeme, že Mišo měl záběr
na čerstvé boilie s vyšším
dávkováním atrakantů. Dáváme hlavy
dohromady a Vlado po krátké úvaze
navrhuje, abych vyzkoušeli chytat jen
na nadipované boilie, protože se zdá,
že kapři ovládnutí hormony mají v
hlavě všechno jiné než se pořádně
cpát a ignorují proto naše boilie s
nižším dávkováním esencí, které jsme
cíleně sestavili za účelem eliminace
menších, hojně zastoupených 5 až
bocích čerstvé odřeniny a škrábance
boilies ze směsi Oliheň&Chobotnice
8kg ryb. Protože se jedná o záběry
utržené při milostných radovánkách.
HNV s esencí Squid&octopus od
náhodných ryb, snižujeme množství
Nálada je hned o poznání lepší, jen
Vision Baits namočené v dipu 3XL.
krmení na minimum, případně ho
Patrik, který už musí odjet domů kvůli
Na ten však až doteď záběr nebyl. I
vynecháváme úplně a zvýrazňujme
práci a přítelkyni je smutný. Neměl
přes to ho každý den na jedné udici
naši nástrahu v dipu. A skutečně,
zatím záběr. Je nám to všem líto, ale
máčíme dál a čekáme, co to udělá.
změna pomohla. Do rána zdolává
nic se nedá dělat. Spolu s Michalem,
David dvě ryby s vahou 13 a 8kg a
který vytahuje po obědě ještě jednu
čekat. Okolo deváté hodiny večer
nad ránem vytahuji i já 8kg šupiho. Po
osmičku odjíždí do Bratislavy. Záběry
přichází na mojí pravou udici, která
dobu následujících dvou dní se nám
poobědě ustanou a my se věnujeme
doteď zarytě mlčela „píp“ a po něm
ještě podaří pochytat pár ryb nejen
vaření nové várky boilie, na které byla
krásná plynulá jízda. Po záseku
mně a Davidovi, ale i Vladovi, který
zatím většina záběrů – osvědčený
pociťuji někde v dálce velkou váhu,
druhý den po obědě zdolává 12 a 9kg
Food Signal od Karla Nikla. Ten za
která se pomalu pohnula doprava a
šupináče. David však zatím vede a
čerstva „voní“ opravdu přesvědčivě a
rozptýlila moje obavy, že jsem se
má největší rybu s vahou 15,6kg.
v průběhu pár minut jsou u nás mraky
zamotal do kořenů. Naskakujeme
Téměř všichni kapři, které jsme chytli
zblázněných much ze širokého okolí.
společně s Vladem do člunu a
jsou mlíčňáci po vytření a mají na
Na druhé udici oba s Vladem trpělivě
zdoláváme rybu na vodě. Nad jezerem
zkoušíme 24mm
svítí velký jasný měsíc a já si
Odpověď na sebe nenechá dlouho
vzpomínám na to, o čem mi celou
lehké. Asi po 5ti minutách se mi rybu
neviděl. Po zvážení jikernačky se mi
výpravu vyprávěl David: „Velcí
podaří konečně přitáhnout až k člunu,
podlomila kolena a sedám si na zem.
šupináči berou za úplňku“. Hm, že by
kde mi ji Vlado napoprvé podebírá.
Váha od Kevina Nashe do 32kg se
na tom něco bylo? Ale už se
Kapr, vědomý si své porážky se v
téměř celá přetáčí. Po odečtení vážící
soustředím na jen na zdolávání kapra.
podběráku převalí na bok. To, co jsme
podložky zjišťujeme, že ryba váží
Cítím jen velkou váhu, obzvlášť silně
viděli nám oběma vyrazilo dech.
rovných 28kg a měří 99cm!!! Nechce
však nebojuje. Pokouším se ho dostat
Poměrně krátké tělo kapra
se nám tomu uvěřit a kapra pro jistotu
na hladinu. Nejde to. Stále se drží u
kontrastovalo s jeho výškou a šířkou.
převažujeme i na druhé váze. Rybě
dna a vypadá to, že má i nějaký cíl.
Při letmém pohledu nám bylo oběma
však navážíme stejnou váhu. Všichni
Zanedlouho pochopíme. Kapr se
jasné, že jde o rybu přes 20kg. Nijak
mi gratulují. Oslavujeme. Do rána
snaží ze všech sil dostat do
jsme to však nekomentovali, byli jsme
ještě chytám jednoho 11kg lysce a
zatopeného kořenu, který jsme objevili
umlčeni tím, co jsme viděli. Pomalu
nad ránem se mi v překážce, kam se
ještě první den a umístili tam jednu z
míříme ke břehu, kapra máme v
snažil dostat i můj velký šupi vyhákne
bójek. Je nám jasné, že o této
rozebraném podběráku u člunu,
ještě jedna ryba. Hmotnost však
překážce ví a snaží se tam dostat.
abychom ho neporanili. U stojanu na
nedokážu odhadnout. V následujících
Vlado zapíná elektromotor a směřuje
nás čeká David a naši moravští
dnech všichni horoucně plánují,
člun od překážky. Ryba se nevzdává.
přátelé Petr a Kamil. Jsou překvapeni,
připravují montáže a nástrahy s
Kroužíme v podstatě na místě. Ryba
že vezeme rybu. Ze břehu se jim
vidinou velké ryby i na jejich udicích.
se snaží za každou cenu plavat k
zdálo, že jsme někde s prutem uvízli,
Nejvíc ji přeji Vladovi a několikrát si na
překážce, my od ní. Síly jsou
když se točíme se člunem na jednom
ni i připíjíme. Opravdu to zabralo
vyrovnané a člun se kroutí dokola na
místě. Vlado přenáší podběrák na
jednom místě. Po 10ti minutách se
podložku a divně se při tom tváří. Přes
aromou Squid&octopuss nastraženou
však kapr unaví a začne pomalu
zaťaté zuby ze sebe vydává, že tak
na pravé udici nesmělé „pííp“ a
zvedat k hladině. V prvním záblesku
těžkou rybu ještě v rukách prý nenesl.
utažená brzda začíná pomalu cvakat.
světla čelovky neskrývá Vlado svoje
Na podložce se tedy podruhé
Po záseku se ryba pohne doleva a o
zklamání. Vidíme jen hřbet ryby,
koukáme na kapra. Pokouší se o nás
chvíli později je zamotaná v nějaké
avšak podle délky těla vypadá tak na
infarkt. Všichni ztichnou při pohledu
překážce. Ptám se Vláda, jestli pro ni
12kg. Vlado mě nabádá, abych se s
na obrovské tělo mohutného šupináče
jedem na člunu, ale ten mi odvětí, že
ním už nepiplal, že mi ho prý
s kulatým břichem k prasknutí plným
je to zbytečné, protože jde nejspíš o
podebere. Nebylo to však až tak
jikrami. Takto velkou rybu ještě nikdo
nějakého menšího kapra 7-8lg, které
z nás na živo
jsme bez problémů zdolávali ze břehu.
Dvě noci na to má Vlado na boilie s
Opatrně se ji snaží vymotat a po chvíli
je kapr opravdu volný a začíná se
ozývat silnějšími kopanci do prutu. Po
15ti minutách ho dotáhne na dohled,
kde se však kapr lekne světla
Davidovy čelovky a prudce vyrazí na
vodu. Vlado naštěstí duchapřítomně
povoluje brzdu a celý tanec u břehu
začíná znovu. Okolí se koupe v
měkkém měsíčním světle a nás čeká
nekonečných 10minut tvrdého boje,
při kterém je nám jasné, že se Vlado
zmýlil a má na prutu podstatně větší
rybu. Kapr bojuje prudkými výpady a
vůbec se mu nechce do podběráku.
Konečně si nechal říct a unaveně se
pokládá na bok. Opatrně ho podebírám a
společnými silami ho s Vladysem přenášíme
na odháčkovaní matraci. Světlo čelovek nám
vzápětí odhalí masivní tělo statného šupináče.
Kapra postupně vážíme na dvou vahách.
Velká jikernačka má po odečtení vážící
podložky fantastických 25,5kg a měří rovných
100cm. Vlado klesá do kolen a drží si hlavu v
rukou. Výraz tváře prozrazuje vzpomínky na ty
nespočetné hodiny dřiny, úsilí a odříkání, které
jsou jakoby mávnutím kouzelného proutku
pryč, ztracené v zapomenutí. Toto jsou ty
nejkrásnější okamžiky na kapraření, když se
Vám náhle, bez jakéhokoliv varování podaří
vytáhnout Vaši vysněnou rybu. Obě jikernačky
jsme hned pojmenovali. Moje dostala jméno
Mia a Vladysova Ela. To proto, aby se lépe
zapamatovaly nám, jako i dalším šťastným
kaprařům. Při porovnání fotek ze správcova
katalogu zjišťujeme, že Mia je dosud největší
ulovený kapr na přehradě a při předešlém
ulovení měla 25,5kg.
Vladys ještě tu samou noc téměř zrcadlově
jako já před dvěmi dny zdolává 11kg lysce,
který se nechal přelstít na nadipovaný Food
signal. Po ranním focení máme povznesenou
náladu a vzpomínáme si na Patrika. Škoda, že
tu není s námi. Předposlední den nám však
David oznámil, že tu chce zůstat ještě déle a
pokusí se chytit si také „dvacítku“, s kterou
intenzivně komunikoval v rámci pobavení nás
všech přes příposlech už od začátku výpravy.
Jediné, co mu stálo v cestě jeho plánům byl
nedostatek boilies. Poprosil tedy Patrika, jestli
by mu nějaké nedovezl z Bratislavy. Tým
pádem mohl být Paťo s námi alespoň poslední
noc z pátku na sobotu, aby se pokusil si
nějakou rybu z této krásné vody chytit.
Poslední den nad ránem se mu to opravdu
podařilo. Bojovný osm kilo vážící šupináč mu
při ranní kávičce spravil náladu. Nebyl to sice
žádný velikán, ale svůj účel splnil. Tato voda je
opravdu spravedlivá. Od vody jsme odjížděli
všichni nadmíru spokojeni a těšili se na brzký
návrat – možná už na podzim. Víme, že se do
této téměř panenské přírody vyplatí vrátit…
Po dlouhých týdnech čekání konečně
přišel čas na balení kaprařské výbavy.
Před námi je cesta ze Severního
Walesu přes přístav v Doveru na 10ti
hektarové jezero Luka Moffatta u
města Dijon. Cestujeme ve třech
společně s Shanem a Brucem. Je to
naše v pořadí čtvrtá výprava na toto
malebné jezero, na kterém se nám v
minulosti opravdu dařilo. Jezero je
dobře zarybněné a kapři velmi slušně
rostou. Ryby okolo 13 až 15kg, které
se nám podařilo chytit během první
výpravy před pěti lety v současnosti
atakují hranici 25 až 30kg!! Naším
hlavním cílem bylo ulovit
více jak 30kg vážícího zjizveného
lysce zvaného „Scar fish“, kterého
jsem chytil v roce 2001 během naší
první výpravy. Tehdy vážil 28kg. Jeho
ulovením by si kdokoliv z nás zlepšil
svůj osobák.
Jak už jsem uvedl, díky vynikajícím
podmínkám pro růst kaprů má tato
voda fantastický potencionál pro
ulovení opravdu velkých ryb. Majiteli
Lukovi Moffattovi se za 7 sedm roků
podařilo vybudovat skvělou vodu s
kompletní nabídkou služeb pro rybáře.
Na deseti hektarové ploše je dostatek
míst, které je možné prochytat.
Většina z nich je dostupná
z jakéhosi centrálního výběžku, který
je opravdu strategickým místem pro
lov na celém jezeře. Lze z něj
pozorovat téměř celou vodní plochu a
v případě potřeby je možné se z něj
přesunout do míst, kde jste
zpozorovali kapry.
Po úspěšném přeplavání kanálu La
Manche jsme se po pěti hodinové
jízdě konečně dostali k jezeru. Hned
jsme se vydali na obhlídku jezera a
poté jsme se rozhodli prohodit pár slov
s lovícími rybáři. Největším kaprem,
který se za minulý týden chytil byl
27kg lysec a pár ryb kolem 15ti
kilogramů. Do tváře nám
pofukoval příznivý severní vítr, který v
minulosti vždy rozhýbal ryby. Avšak
předpověď počasí na nejbližší dny
nebyla moc příznivá. Za tři dny se
však mělo změnit počasí a vítr se měl
otočit. Po rozbalení udic jsem se pár
hodin toulal po břehu. Hledal jsem
krmící se ryby a zkoušel jsem chytit
některého z kaprů na šoulačku. Po
dvou hodinách jsem našel 3 krmící se
ryby u pásu rostlin. Nakrmil jsem
hrstkou nalámaného boilie a zkoušel
jsem některou z ryb přilákat. Všechny
moje pokusy však selhaly, a tak jsem
se s příchodem večera přesunul na
svoje vyhlídnuté místo.
I přes ideální počasí byly tu noc
uloveny pouze 2 ryby. Bruce, který
chytal z centrálního výběžku chytil
15kg a Shane 13,5kg lysce. Zbudil
jsem se k mlčícím signalizátorům a
proto jsem se vydal hledat ryby a nová
místa pro umístění mých montáží.
Převlékl jsem se do kamuflovaného
oblečení, pod háček nastražil jedno
22mm boilie LT 94 od Vision Baits,
přibalil si pytlík boilie na krmení,
podběrák, odháčkovací matraci a
vydal jsem se na několikahodinovou
procházku při břehu. O chvíli později
jsem spatřil 30 metrů od břehu ve
sloupci stát několik ryb. Jak jsem se
potichu pohyboval skrytý ve stínu
stromů, uviděl jsem záblesk velké
ryby necelé dva metry od břehu.
V okamžiku jsem zkameněl a skrytý
za bujnou vegetací jsem se zatajeným
dechem sledoval 3 velké šupináče
plavající při břehu, kteří nejspíš
sháněli něco s snědku. Opatrně jsem
sáhl do pytlíku pro boilie na přikrmení.
V tu chvíli jsem s hrůzou zjistil, že
jsem si vzal špatný pytlík. Když jsem
si ale představil, jak couvám zpět pod
stromy a opět se prodírám porostem k
rybám, rozhodl jsem se, že přikrmím
Ocean Proteinem. Pomalu jsem prsty
nalámal pár boilies a vhodil je mezi
krmící se ryby. Dvě z nich se po chvíli
ponořily ke dnu a začaly nasávat
krmení. Konečně jsem měl čas si
pořádně prohlédnout krmící se kapry.
Skoro
jsem omdel. Ryby, které jsem
původně odhadoval na 15kg měly
určitě kolem 25kg. Povím Vám, na
tento pohled nikdy nezapomenu. Tři
krmící se dvacetikiláči doslova pod
mýma nohama. Jako ve zpomaleném
filmu jsem pomaličku zdvihl ruku,
odepnul háček a snažil se jednou
rukou vyměnit boilie. Podařilo se mi to
až po nekonečných pěti minutách.
Vypnul jsem ze závěsu olovo a na
návazec jsem natlačil trochu
plastického tmelu.
Montáž jsem opatrně spustil asi
metr od krmících se ryb. Kapři byli
naštěstí tak zabráni do přerývání dna,
že si toho nevšimli. Úplně jsem povolil
silon. Tak, aby kopíroval dno a
nevyplašil ryby. Následující tři hodiny
určitě patří mezi mé nejdelší v životě.
Krčící se v nezměněné poloze, držící
prut jednou rukou jsem sledoval
kapry, jako se věnují přerývání dna v
okolí mé montáže bez toho, aniž by se
nástrahy jen dotkli. Nevydržel jsem a
vytáhl nástrahu ven. Všechno bylo v
pořádku, a proto jsem ji jemným
zhoupnutím poslal necelý metr vpravo
od krmící se ryby. Povolil jsem cívku a
po centimetrech jsem se začal
natahovat pro láhev s vodou. Nestihl
jsem ji však chytit do ruky, když přede
mnou doslova explodovala voda a
naviják se rozvrčel jako šílený.
Pořádně jsem
uchopil prut, vběhl do vody a snažil se
přibrzdit rozzuřenou rybu. Po pár
desítkách metrů se mi však kapr
zamotal do pásu vodních rostlin, a
proto jsem začal křičet na Bruce, aby
hned připlul s lodí. Za necelé dvě
minuty mě Bruce vyzvedl a vydali
jsme se za zamotanou rybou. Silné
údery do prutu dávaly tušit opravdu
pěknou rybu. Můj tří a půl librový prut
se skláněl k vodní hladině a ryba nás
tahala hlouběji a hlouběji mezi vodní
rostliny.
Snažil jsem se ji pumpovat k
hladině a po chvíli jsme uviděli asi
40metrů od nás převalit se na hladině
obrovského lysce. Pomalu jsem ho
přitahoval k lodi a tehdy jsem poprvé
zaznamenal na jeho pravé straně
velkou jizvu. Byla to ona. Naše cílová
ryba, jikrnačka – „Scar fish“. Po
několika výpadech ji Bruce napoprvé
podebírá a hned poté jedeme zpátkuje
břehu.
Chystám si svoji největší váhu do
30kg, ale ta se hned po zavěšení ryby
ve vážícím saku úplně přetočí. Víme,
že při posledním ulovení měla přes
32kg. Stojíme proto před těžkým
rozhodnutím, jestli rybu pustíme zpět
do vody nebo počkáme na Luka, který
donese ze správcovského domečku
větší váhu. Kamarádi se obracejí na
mne a čekají na mé rozhodnutí. Při
pohledu na ležící
obrovskou jikernačku na odháčkovací
matraci a lapající po kyslíku během
horkého dne se rychle rozhoduji.
Děláme pár fotek a rychle ji vracíme
zpět do svého rodného živlu. Vysmátý
otevírám šampaňské a společně si
připíjíme na skvělý začátek týdne. Po
šampaňském jsem všichni přehodili
své pruty. Shane uvařil skvělé jídlo a
odebrali jsme se zpět. V noci byl
úspěšný jen Bruce s dvěmi lysci 13 a
16kg. Následující dny jsem neměl ani
záběr, což mi ale ani moc nevadilo,
díky mému skvělému úlovku. Na
jezeře se chytilo jen pár menších ryb.
Až v úterý večer se Sahanovi podařilo
po tvrdém boji chytit téměř 26kg lysce.
Kapr zabral na nejdále nahozený prut
a pro Shana tento úlovek znamenal
nový osobák.
Po čtvrteční snídani jsem se opět
vydal s jedním prutem okolo jezera
najít a přelstít nějakého kapra. Jak se
ukázalo, nebyl problém kapry najít, ale
přimět je ke krmení. Po dobrých 6-7
hodinách bezvýsledného snažení
jsem se pomalu vydal zpět k bivaku.
Tu jsem na jednom úzkém zarostlém
místě spatřil kousek od břehu pomalu
se přesouvající stín.
Hodil jsem hrst boilies pár metrů
před plavající rybu. Stín se zastavil.
Napadlo mně, že se asi zalekl zvuku
padajícího boilies na hladinu. Očividně
ten zvuk však rybu zaujal, protože stín
pomalu klesl ke dnu a začal se
nepravidelně pohybovat. Jemným
trhnutím zápěstí jsem spodním vrhem
umístil 22mm boilies LT94 asi
3-4metry před krmící se rybu a
vyčkával jsem, co se bude dít. O chvíli
později nakrmené místo zahalil oblak
sedimentů, takže jsem ztratil přehled o
tom, co se děje na lovném místě. Celý
napnutý jsem upřeně sledoval
povolený silon a čekal na záběr. V tu
jsem bez varování dostal do prutu
prudký úder a zaseknutá ryba šílenou
rychlostí uplavala během pár sekund
20metrů směrem ke skupině
potopených stromů. Naplno jsem se
opřel do prutu a přidržel kvílející cívku.
Kvůli
přečnívajícím větvím stromů jsem
nemohl dobře manévrovat s prutem a
moje šance na vylovení ryby z
takovéto džungle byly velmi malé.
Opět sem proto křikl na Bruce, aby
přijel s člunem. Ten opravdu ve
chvilce připlul, ale místo toho, aby mi
pomohl dostal záchvat smíchu. Z lodi
viděl jen mezi větvemi stromů trčící
konec ohnuté udice a moji zatnutou
brutální tvář. V tom momentě se však
kapr, kterého jsem držel všemi silami
nějaké 3-4metry od potopených
stromů vyhodil v obrovském gejzíru
vody nad hladinu. Stříkající voda
ošplouchla překvapeného Bruce,
kterému v momentě zmizel smích z
tváře. Rychle mě vzal s sebou do lodě
a já jsem pomalu začal přitahovat
bránící se rybu. Po chvíli jsem začal
mít navrch. Údery do vlasce pomalu
slábly a po pár minutách mi Bruce
podebral velkého lysce. Poznal jsem v
něm stejnou rybu, kterou ulovil Bruce
před pár dny. Lysec měl přesně 26kg
a i přes opakované ulovení v tak
krátké době byl ve skvělé kondici.
Skoro jsem odpadl. Chytit 26 a
přibližně 32kg kapra v průběhu týdne
se mi pravděpodobně nepodaří
zopakovat do konce života. Nejvíc mě
těšilo, že se mi obě ryby podařilo ulovit
kousek od břehu na šoulačku, které
se intenzivně věnuji několik let a o
které si stále hodně rybářů myslí, že
při ní není možné chytit velkého
kapra.
Zbytek týdne probíhal monotónně
až do pátku ráno, kdy se ozvala brzda
na Brucově prutu. Po napínavém 20ti
minutovém boji mu Shane podebral
krásného 23,5kg lysce. Neuměli jsme
si představit lepší zakončení tohoto
fantastického týdne. Každému z nás
se podařilo chytit kapra přes 20kg.
Na závěr jen dodám, že za
nějakých 4 nebo 5 týdnů byla „Scar
fish“ opět ulovena. Tentokrát s vahou
téměř 38kg, což se v té době rovnalo
světovému rekordu. Viděl jsem fotky a
musím přiznat, že vypadala masivněji,
než když jsem ji chytil já. I tak jsem se
ale musel zamyslet natím, kolik asi
vážila, když jsem ji ulovil já. To se už
ale nikdo nedozví.
Každopádně bylo skvělé se s ní opět
setkat.
Tento měsíc jsme pro vás
připravili recenzi digitálního
signalizátoru Fishtron SX1 od
firmy Flajzar. Při jeho praktickém
testování jsme se zaměřili na
ověření všech výrobcem
deklarovaných funkcí a vlastností.
A protože je firma Flajzar kromě
jiného známá kvalitou svých
výrobků, podrobili jsme
signalizátor i zkouškám, které při
běžném provozu nejsou zcela
obvyklé.
Při prvním pohledu na Fishtron
SX1 jsme byli trochu zaraženi
netradičním umístěním LED diody
přímo pod snímací kladku. Byli jsme
přesvědčeni, že to není příliš šťastné
řešení, protože dioda může být často
stíněna blankem prutu. Ale již po
několika vycházkách s Fishtronem k
vodě můžeme potvrdit, že prut diodu
ve většině úhlů nezakrývá.
Signalizátor je příjemně malý, oproti
většině konkurenčních výrobků snad
o něco málo
tlustší. Se svou vahou 131g (včetně
baterií) nepatří zrovna k nejlehčím na
trhu, což ale samozřejmě u hlásiče
není nijak zvlášť podstatný údaj.
Přesné rozměry jsou: 91 mm (výška),
38 mm (hloubka), 49 mm (šířka v
oblasti tlačítek). Šířka vidličky pro
vložení prutu je 18 mm. Přičemž nejen
majitelé dražších prutů určitě ocení
gumové vystýlky, které chrání blank
před odřením. Zpracování je kvalitní,
čisté bez ostrých hran či nepřesností.
Celkově by vzhledu možná prospěl
méně výrazný potisk ovládacích
tlačítek. I když „líbivost“ signalizátoru
není bezvýznamná, nepovažujeme ji
za rozhodující, neboť je to vždy otázka
subjektivního pohledu a vkusu
každého rybáře.
Signalizátor Fishtron SX1 byl
výrobcem navržen a je deklarován
jako 100% dešti odolný. Ale nejen to podle výrobce mu neuškodí ani
krátkodobý pobyt pod vodou. Na
veletrhu Rybaření 2007 byly na
stánku firmy Flajzar tyto signalizátory
ponořeny v akváriu po celou dobu
výstavy (5 dní) bez jakýchkoliv
známek ztráty funkčnosti. Takto
dokonale provedená těsnost nás
samozřejmě velmi zaujala, neboť se
zcela dokonalým utěsněním jsme se u
signalizátorů konkurenčních značek
ještě nesetkali. Provedli jsme tedy
také vlastní zkoušky. Nejprve běžný
test v terénu za deštivého počasí
(celkem 3 dny provozu v neustálém
dešti), který podle našeho očekávaní
dopadl na výbornou. Následovala
zkouška ověřující
vodotěsnost při úplném ponoření pod
vodu. Ponořili jsme zapnutý Fishtron
do vody na 5 hodin a ani během testu,
ani po něm jsme nezaznamenali
žádný problém. Po těchto zkouškách
musíme uznat, že výrobcem udané
vlastnosti týkající se vodotěsnosti
Fishtron beze zbytku nejen splňuje,
ale i překračuje. Vysokou odolnost
proti povětrnostním vlivům zajišťují
zejména dvě gumová těsnění,
membránové tlačítka a odolný
materiál, ze kterého je signalizátor
vyroben. V neposlední řadě přispívá k
vysoké spolehlivosti digitální princip a
elektronika na bázi moderního
mikroprocesoru. Častou příčinou
funkčního selhání různých
signalizátorů byl podle našich
zkušeností provoz v zimním, velmi
chladném období. Vložili jsme tedy
zapnutý Fishtron na 36 hodin do
mrazáku s teplotou -18° C a
simulovali tak jeho provoz v
náročných zimních podmínkách.
Během „zimního“ testu i po jeho
skončení reagoval signalizátor vždy
spolehlivě.
Indikátor je vybaven
nadstandardními funkcemi a
možnostmi nastavení. Ovládání
signalizátoru je řízeno zapuštěnými
tlačítky. Zapnutí a vypnutí se provádí
podržením tlačítka + nebo – po dobu
asi 2 sekund a je indikováno trojitým
pípnutím a rozsvícením diody
(zapnutí) respektive jedním hlubším
tónem (vypnuto). Nastavení hlasitosti
zvukové indikace zapnutí, vypnutí i
změn funkcí je výrobcem zvoleno
příjemně velmi tiše a nijak lovce
snažícího se být u vody co nejméně
nápadný neprozrazuje.
Optickou signalizaci zajišťuje LED
dioda s plynule regulovatelnou
intenzitou jasu. Nastavení intenzity
LED diody dle libosti je velmi příjemná
věc - ve dne můžete přidat, v noci
ubrat nebo naopak, podle aktuálních
podmínek. Při maximální intenzitě
svitu dioda osvítí prostor za
signalizátorem včetně swingeru.
Navíc lze nastavit a do paměti uložit
délku svitu diody po záběru (paměť).
Rozsah nastavení doby svitu je
opravdu velkorysý – od 1 sekundy do
1 minuty! Signalizátor je nabízen v
barvách LED zelená, červená, žlutá a
modrá. Zvuková signalizace je
regulovatelná v 10 stupních od zcela
tichého provozu (svítí pouze LED) po
velmi hlasitý signál. Fishtron vedle
toho disponuje i nadstandardní
možností voleb tónů i 2 melodií.
Zvukově je rozlišen i směr odvíjení
vlasce (signalizace padáku).
Lahůdkou jsou ovšem možnosti
nastavení citlivosti. Máte možnost
citlivost nastavit v 12 krocích (od cca
8 mm do 14 cm). V tomto rozsahu je
rozlišen i směr odvíjeného vlasce (jiný
tón pro padák). Novinkou je nastavení
extrémní citlivosti pro délku potahu
pouhých 4,5 mm!Při nastavení této
citlivosti (4,5mm) není ovšem již
možné rozlišit směr odvíjení.
Signalizátor kromě toho disponuje i
zajímavou funkcí
„automatické naučení citlivosti“, kdy
se přístroj naučí a do paměti uloží
vámi požadovanou citlivost. My jsme
při testování ocenili zejména
spolehlivé nastavení menší citlivosti,
které vám bezpečně odfiltruje „falešná
pípnutí“ při velkém větru, vlnách nebo
například při lovu z lodi, kdy díky
houpání jindy nebylo možné
signalizátory + swingery používat, aniž
by nedocházelo k časté a falešné
zvukové signalizaci. Díky této
nadstandardně nízké citlivosti bylo
možné mít zavěšené swingery i
zároveň zapnuté signalizátory. Na
boku naleznete programovatelný
konektor pro připojení dálkového
příposlechu Flajzar DBP nebo
svítícího swingeru (např. FOX). Na
tomto konektoru lze nastavit buď
trvalé napětí (po celou dobu svitu
LED), což je vhodné pro připojení
svítícího swingeru nebo pouze
impulsní, potřebné pro připojení
dálkového příposlechu. Fishtron je
napájen dvěma články LR1. Tyto
baterie jsou v obchodech běžně k
dostání a v alkalickém provedení stojí
jeden kus kolem 40,- Kč. Kvůli
dokonalé ochraně proti vlhkosti jsou
baterie umístěny pod víčkem jištěným
třemi šrouby s křížovou hlavou. Díky
inteligentnímu řízení spotřeby je
zajištěna velmi dlouhá životnost
baterii, jak už je tomu ostatně u
hlásičů Flajzar dobrým zvykem. Jako
velké plus jsme shledali záruku 36
měsíců, která ho v kombinaci s
bezproblémovým servisem firmy
Flajzar předurčuje pro dlouhé a
spokojené používání. Cena
signalizátoru pro domácí trh je 1 990,Kč, oficiální cena pro EU je 71,07 €.
Celkově můžeme tento výrobek
označit za velice povedené dílo
předního českého výrobce
signalizátorů. Nezbývá snad nic
jiného, než s klidným svědomím
doporučit.
Díky prožitým dobrodružstvím na lodi jsem nemohl vydržet sedět doma, a tak
se plně naložený ženu zpět na místo činu. Od třetí výpravy jsem očekával
hodně a podle předešlých zkušeností jsem si výbavu přichystal na 120% a nic
jsem neponechal náhodě. Místo 50-ky vlasce, který mě několikrát zradil a
přetrhl se mi v tahu s rybou, jsem si na každou udici dal po sto metrech 70ti
kilové sumcové šňůry, vysoko-pevnostní obratlíky a pevné háčky, které mě
nikdy nezklamaly.
Co se týkalo boilies, plnou důvěru
jsem měl v osvědčené 3XL, a tak
jsem ho měl v dostatečném množství.
Místo jsem dobře znal a ryby mi od
prvního dne dobře braly. Všechny se
mi podařilo otočit ještě před
potopenými keři, ale kvůli silovému
zdolávání jsem jich hodně vypnul.
Třetí den jsem však dostal jeden
záběr, na který dodnes nemůžu
zapomenout. Se zaťatými zuby jsem
oběma rukama držel prut, který se
ohýbal do neuvěřitelné paraboly a
přesto si ryba z dotáhnuté cívky
vytáhla metr šňůry a vyřezala se mi.
Začínal jsem toho mít plné zuby. Sám
a v tichu na člunu jsem dostal nápad
vyzkoušet si tento způsob lovu na
vodě bez překážek, ale na místech
které se nedají prochytat ze břehu.
Volba padla na jednu z velkých
slovenských vodních nádrží.
Předpokládal jsem, že ve vzdálenosti
400-500 metrů od břehu by ryby
mohly ztrácet opatrnost a doufal jsem,
že šance chytit místního obra bude
velká. Lokalitu jsem měl vybranou
předem a protože šlo o větší vodní
plochu, velmi pozorně jsem sledoval
předpověď počasí. Na
čtyři dny hlásili bezvětří a to byl signál
vyrazit. Pokud by se rozfoukalo, měl
jsem v plánu ukotvit se někde blíže ke
břehu a ukrýt se do závětří.
Připlouvám na místo, kde chci chytat
a umisťuji tyčovou bójku na hranu
koryta. Výhodou chytání ze člunu
bylo, že jsem chytal poblíž hrany
koryta a nahazoval jsem maximálně
60 metrů. Místo jsem mohl častěji
prokrmovat po troškách v
pravidelných intervalech. V plánu
jsem měl ukotvit se pomocí tyčí tak,
jak minulé výpravy. Nechávám se
splavit od tyčovky tak na 60 metrů a
jedu se zakotvit. Pod sebou mám 1.3
metru vody a naráz však nastává
problém. Nemůžu totiž zapíchnout
tyče do dna tak, abych byl ve člunu
dostatečně stabilní. Zkouším to i na
jiných místech, ale marně. S jinou
variantou jsem nepočítal, a tak rychle
přemýšlím co dál. Asi sto metrů od
sebe vidím strom trčící z vody o který
se přivážu. Velký strom je zachycený
na hraně koryta. Přemisťuji bójku po
hraně k sobě na dohoz. Udice si
umisťuji na stojan s dlouhými
teleskopickými nohami. Vypadá to
přesně jako kdybych chytal na břehu jen udice jsou nad vodou. Toto
všechno mi trvá celý den a pomalu se
začíná stmívat. Rychle nahazuji svoje
pruty a unavený okamžitě usínám.
Píp,píp rychle se budím a rozespalý
kontroluji situaci. Swinger trošku klesl,
a tak ho zlehoučka došponuji. Výhoda
je, že před sebou nemám překážky.
Můžu chytat s povolenou brzdou, a
tak pomalejší reakce na záběr tu
nevadí. Nic se však neděje, a tak po
15 minutách dokrmuji pár kuličkami.
Zanedlouho mám zase padák a
tentokrát vytahuji velkého jelce. Je
úplná tma, a tak si svítím čelovkou na
místo, kde mám tyčovku. Nahazuji a
opět dokrmuji Nejsem velký zastánce
tyčových bójek, ale jsou určité
situace, kdy vám mohou zpříjemnit
lov. Častokrát právě díky reflexní
pásce na jejím konci. Při vyvážkách
ve tmě na velkých vodách, kde nejsou
orientační body, si pomocí baterky
velmi pohodlně najdete své lovné
místo. Při přesné vyvážce blízko k
bójce, zase zmenšuje riziko ztráty
ryby zamotáním se do ní. Budím se
ráno v 7 hodin a sleduji klidnou
hladinu. Je nádherné ticho a u člunu
se houfují malé rybičky. Z mého
rozjímání mě probírá pípnutí. Podívám
se na udice a špička na levém prutu,
kde mám
Kolínského lososa se ohýbá. Než se
vzpamatuji, cívka se roztáčí a za plné
jízdy beru prut do ruky. Ryba si bere
své metry. Snažím se ji dobrzdit a po
krásném boji si podebírám svého
prvního krásně vybarveného
šupináče. Moje radost je velká,
protože vidím že ryba má okolo 15kg.
Vážím ji a zjišťuji váhu 16.5kg!!! Hned
první ryba a takovýto obr. Jsem
nesmírně šťastný, protože této lokalitě
se věnuji už šest roků a největšího
kapra jsem tu měl chyceného 12.5kg.
Po obědě vytahuji ještě dvě ryby do
10 kilo. Protože jsem šel jen na tři
dny, měl jsem před sebou poslední
noc. Ta ale proběhla ve znamení jelců
a další záběr přichází zase až ráno.
Dopoledne vytahuji ještě 10 kiláče a
dva menší kapříky. Po obědě to balím
a na břehu mě čeká kamarád. Ukazuji
mu fotku
šupiho 16.5kg na mém digitálním
foťáku. Ten hned poznává, že tato
ryba se chytila před dvěma dny se
stejnou váhou, asi o 6 kilometrů výše
po toku. Tato ryba má velkou hlavu s
výraznými masitými pysky a domácí
rybář mu dává jméno „Large“. Je to
neuvěřitelné jak některé ryby dokáží
migrovat. Za dva týdny se vracím zpět
na místo. Kotvit jsem chtěl o
zachycený strom na hraně. Šok
nastal, když jsem dorazil na místo a
strom tam nebyl. Zachytávám se tedy
o jiný strom, ale tentokrát to mám
daleko ke korytu a tak volím vyvážku.
Na první zákrm dávám víc boilies.
Celý víkend byla však nízká voda a až
těsně před odjezdem zdolávám
malého kapříka. Na další výpravu do
těchto míst mam k dispozici si půjčit
velký vojenský člun. Je asi 5 metrů
dlouhý a 2.5 m
široký. Na datum plánované rybačky
hlásí občasný déšť a vítr. protože je to
velký a stabilní člun neměním datum
výpravy a na začátek člunu umisťuji
svůj bivak, abych byl chráněný před
nepřízní počasí. Bivak je
„garážového“ typu a musím ho zkrátit
o jednu tyč. Udice umisťuji na doma
vyrobený stojan, který se dá upevnit
na zadní čelo lodě. Člun je natolik
velký, že se tam vejdou vedle sebe
dvě lehátka a ještě zůstává mezi nimi
malá ulička. Proto se ke mně přidává
moje přítelkyně. Tentokrát plánuji se
ukotvit pomocí lana a jako kotvy jsem
použil pytle od brambor, které jsem
naplnil kameny. Připlouváme na místo
a pod člun spouštím tři kotvy. Jednu
umisťuji na špičku člunu a dvě na
konci po stranách. Jedna kotva má
okolo 3O kg. Po zakotvení rychle
nahazuji a krmím. Asi hodinu po
nahození začíná zlehka pofukovat.
Dostáváme první pípance. Dívám se
na špičky prutů, ale jsou ohnuté
všechny. Mně je jasné, že nejde o
záběr. Kotvy nás nedokázaly udržet
na místě a vítr nás roztáčí. Chyba
byla, že jsem kotvy pustil přímo pod
člun. Jak se pytle posunovaly po dně,
tak se prodřely a kameny z nich
vypadaly. Náhradní pytle jsem
samozřejmě neměl
a naštěstí, že na hraně není je
hluboko. Skáču do vody a táhnu člun
zpět. Na dně nacházím velké kameny.
Lano okolo nich omotám a zavalím ho
ještě dalšími. Teď jsem nechal délku
lana tak 8 metrů. Člun stál konečně
na místě a zdá se, že odolá i většímu
větru. Měli jsme štěstí, že se to
nestalo v noci. Teď jsem se mohl plně
věnovat lovu. Krmím hranu koryta i
samotné koryto. Jednotlivými
kuličkami dělám delší cestu křížem v
korytě. Záběry na sebe nenechaly
dlouho čekat a první kapřík zabral z
hrany na Kolínského lososa. Ryby
byly při chuti a byl jsem zvědavý jestli i
teď dokáže svoji silu 3XL. Po pátém
záběru mám konečně záběr i na 3XL
a jak jsem předpokládal, kapři ho
začínají preferovat. Další den se
zhoršuje počasí a v noci se spouští
silný liják. Budím se v noci k záběru a
stoupám asi do 2Ocm vody co máme
ve člunu napršené. Po zdolaní
malého kapříka kýblujeme vodu ze
člunu. K ránu začíná silně foukat a
jen doufáme, že kotvy vydrží. Záběry
přicházejí ve 2 až 3 hodinových
intervalech. Na oběd vytahuji pěkného
lysáka 11kg ze kterého úplně stříká
3XL. Plánujeme si lov ještě o jeden
den prodloužit. Za tři dny fantastické
rybačky jsme vytáhli
30 kaprů a čekal jsem ještě nějakého
obra. Po obědě se rozfoukalo ale tak
silně, že kotvy nevydržely a protože
jsme byli už i solidně „vyhoupaní“,
rozhodujeme se ukončit lov. Po
konzultaci s majitelem člunu se
shodujeme na tom, že kotvení lanem
by šlo v tomto člunu jen pomocí
opravdu těžkých kotev, které by se
vytahovaly navijákem. Ukazuje mi
tedy jedno místo kde se dá zakotvit o
velký potopený strom v blízkosti
břehu, kudy se také táhne koryto.
Zkouším to tedy další víkend tam a
kotvení o strom se mi velmi líbí. Je to
přesně tak, jako když jsem byl takto
ukotvený v malém člunu. Místo je
nádherné a bez lidí. Strávili jsme tam
s přítelkyní nakonec dva krásné
víkendy pěkné rybačky, ale nepodařilo
se nám překonat hranici 10 kilo.
Chytání z lodi vám otevře nový pohled
na lov kaprů. Tato metoda ale
rozhodně není pro každého. Je
potřeba si uvědomit, že jste k rybám
mnohem blíže a tím pádem musíte
přizpůsobit své chování v lodi. Čas v
člunu o samotě plyne mnohem
pomaleji a i dlouhé hodiny bez
pohybu, nejsou nic záviděníhodného.
Avšak takovéto dobrodružství a
adrenalinové zdolávání bojovných ryb
na krátkou vzdálenost vám to bohatě
vynahradí.
Je konec ledna a mě se blíží
jarní prázdniny – tedy týden
volna, který hodlám strávit
rybařením. Tato zima sice
nebyla nijak chladná, ale ani
přesto není v České republice
mnoho revírů, kde by se dalo
přes zimu úspěšně rybařit.
Proto rád využívám nabídky
kámošů Vojty a Honzy, vydat
se s nimi na legendu
francouzských jezer - St.
Cassien. Kluci mají v plánu
odjet na 16 dní, což mi nevadí
rád si prázdniny o týden
prodloužím. Ve škole to přece
jenom už znám. Na rozdíl od
Cassienu? Je půlka února a
Vojta,Honza a já vyjíždíme z
Kolína v Honzově po střechu
naloženém Vitu vstříc
slavnému jezeru. Cesta probíhá
bez problému, také díky GPS
navigaci, která nás spolehlivě
vede správnou cestou.
Postupně projíždíme
Rakousko, Německo, Itálii a
konečně i Francii.
Naším prvním zážitkem bylo
naše náhodné setkání s bývalým
slavným pilotem F1 Mikou
Hakkinenem na benzínové pumpě
v Monaku. Snažili jsme se ho
vyfotit, ale moc se nám to
nezdařilo. Museli jsme se tak
spokojit jen s fotkou jeho Ferrari.
Po 16ti hodinové cestě konečně
přijíždíme ke Cassienu.
Vystupujeme z auta a začínáme
nasávat jeho atmosféru. Jeho
slavná historie nás zcela pohlcuje.
Čekal jsem hodně, ale byl jsem
vážně unešený. Vegetace sice
prožívala zimní spánek, ale i přes
to je okolní
Cena roční povolenky, je v
přepočtu cca 1900,-Kč. Jedeme
ještě nakoupit poslední nezbytné
potraviny a také pivo - na
doporučení jsme si koupili
Kronenbourg – a udělali jsme
dobře. V odpoledních hodinách
příroda okouzlující. Celí nedočkaví
vyrážíme pro povolenky, které
jsme měli koupit v kempu. Čeká
nás však nemilé překvapení a
zjišťujeme,že kemp už není
prodejním místem povolenek.
Rukama nohama se lámanou
angličtinou dozvídáme, že
povolenky je možné zakoupit jen v
nedalekém městečku v optice.
Sice nám chvilku trvalo, než jsme
optiku našli, ale povedlo se.
přijíždíme konečně ke Cassienu
tentokrát už plně připraveni na
patnáctidenní lov. Postupně
vykládáme věci z auta a
překládáme je do lodí. Po vyložení
všech věcí do člunů odváží Honza
s Vojtou auto do kempu. Tam je
ho možné zaparkovat na
oploceném pozemku a mít tak za
poplatek 20 Eur určitý pocit, že je
auto v bezpečí. Je večer a už se
pomalu stmívá, tak narychlo
odjíždíme na
místa. Honza měl předem
promyšlenou strategii, a proto se
usazuje na místo, které měl
předem vytipované. Na tomto
místě měl v plánu zůstat po celou
dobu, což také udělal. Já s Vojtou
se rozmisťujeme v okolí mostu. Již
za tmy stavím bivak a jen nahazuji.
Zmožen po namáhavé cestě
uléhám. První noc na Cassienu se
mi však nedaří usnout. Hlavou se
mi honí zvláštní pocity. Je vůbec
možné, že chytám na vodě, na
které chytaly i největší kapacity z
kaprařské branže? Hlavou se mi
honí myšlenky, že 14 dní na tak
složitou vodu je poměrně málo
času a že asi nejspíš neudělám
záběr. Zvláště v únoru, což je
údajně statisticky nejméně
úspěšný měsíc. Nechci si ale
připustit myšlenku, že odjedu bez
záběru. Snažím se ale tyto zoufalé
pocity potlačit. Přece jsem nepřijel
na Cassien s tím, že je to těžká
voda a proto neudělám jediný
záběr! Jsem odhodlán udělat
maximum pro to, aby se tak
nestalo. Věřím tomu, že zúročím
informace které se mi povedlo
získat od kamarádů. Již první noc
se mi ozývá hlásič. Nevěřím
vlastním uším - vybíhám s
pocitem, že se může jednat o
některého ze zdejších velikánů.
Bohužel tomu tak není a já
vytahuji prvního cassienského
cejna. Jsem rád i za tuto rybu. Do
rána se už nic neděje - ostatně
jako i další dny. Za celou dobu
jsem neslyšel vyhodit se ani
jednoho kapra. Jediné, co celý
den slyším, je hlasité
povzbuzování ‘‘buzeráků‘‘ – tedy
trenérů povzbuzujících veslaře,
kterých se po Cassienu prohání
každodenně od rána do večera
velké množství. Pět dní bez
záběru (kromě zmiňovaného
cejna) mě přimělo ke změně
místa. Rozhoduji se přestěhovat
se do severního ramena.Nemám
dostatek času čekat až připlují
kapři za mnou, musím se je
pokusit najít. Stejný záměr má i
Vojta, který se také záběru
nedočkal. Proto odjíždíme
společně a cestou se zastavujeme
ještě u Honzy, který je zatím také
bez záběru. Projíždíme severem a
se zklamáním pozorujeme, jak
jsou všechna místa obsazena. Na
volné místo narážíme až ke konci
severního ramene. Jednalo se o
dvě místa vzdálená nedaleko
sebe. Obsazujeme tedy každý
jedno. Druhý den na tomto místě
se stává i mým dosud
nejúspěšnějším. Ve 21 hodin
mám záběr na prut, který mám
nastražen u skalnatého výběžku
jen kousek od břehu. Zasekávám
a hned volám na
pomoc Vojtu, který během chvíle
přijíždí. Nasedám k němu do
člunu a vyrážíme za rybou. Už od
počátku tuším, že se jedná o
velkou rybu. Zhruba po dvaceti
minutách nervy-drásajícího boje
mi Vojta podebírá krásného lysce.
Neudržím se a vykřikuji radostí.
Můj první Cassienský kapr a hned
takové monstrum. Kapr váží
nádherných 23,2kg. Neodolal
kouzlu pop-up brusinky od Vision
baits. Jsem neskutečně šťastný.
Vojta mi gratuluje a dodává, že
nováčkům na Cassienu štěstí
přeje (Vojta minulý rok také při
první návštěvě Cassu ulovil kapra
vážícího 20kg). Ještě druhý den
nemůžu uvěřit tomu, co jsem
předešlý večer prožil. Na tomto
pro mě skvělém místě jsem
vydržel ještě 3 dny. Záběru jsem
se už ale nedočkal. Vojtovi
chytajícímu vedle mě se podařilo
chytit dva kapry do 8kg. S Honzou
jsme byli ve spojení přes vysílačky
a dozvídáme se, že měl taky záběr
od kapra, ale nepovedlo se mu ho
zdolat. Během dnů strávených v
severu jsme viděli mnoho
přijíždějících a zase odjíždějících
rybářů. Podle jejich gestikulací
usuzujeme, že se asi moc ryb
nenachytalo. Do konce našeho
pobytu zbývají 4 dny. Rozhoduji
se ještě jednou změnit
místo.Myslím si,že se vyplatí nebýt
pohodlný a několikrát změnit
místo.Je pravdou,že balit veškeré
věci,nakládat je,následně je zase
vykládat, znovu budovat tábor
není nic až tak úžasného, ale v
mnoha případech se to vyplatí. Na
Casseinu je velmi důležité zůstávat
mobilní a pokud vám kaprařský cit
říká, že by bylo
lepší se přesunout na jiné místo,
rozhodně to udělejte.
Společně se mnou odjíždí i
Vojta. Zastavujeme se na pokec u
Honzy. Určitě je rád, že nás zase
po delší době vidí a že si můžeme
popovídat. Po pokecu odjíždíme a
já se usazuji nedaleko od Honzy.
Projíždím si nové místo a
následně vyvážím pruty. Jdu si
lehnout. Ve 3 hodiny ráno mě budí
záběr. Neváhám, rychle skáču do
Terezy a vyrážím za rybou. Boj mi
značně znepříjemňuje silný vítr,
který (protože nemám motor) mě
táhne daleko od mého místa.
Nakonec se mi daří vytáhnout
13kg kapra, kterého také okouzlila
plovoucí brusinka od VB. Po
opětovném vyvezení si jdu
lehnout. To ještě netuším, co mě
bude čekat následující dopoledne.
V 11 hodin mám záběr na pravý
prut ze zátoky, kde mám
nastraženo boilie Indian spice od
Karla Nikla. Nasedám do lodě,
cítím jak mi vlasec drhne o vázku.
Musím se co nejrychleji dostat nad
kapra, což bez motoru a proti
silnému větru není žádná sranda.
Nakonec se mi to však daří. Vázka
povolila a kapr vyjíždí na volnou
vodu.
Znervózňuje mě však silný vítr,
který mě opět unáší stále dál od
mého místa. Naštěstí vše vidí kluci
a jedou mi na pomoc. S jejich
pomocí se mi daří vytáhnout
krásného lysce vážícího 18,4kg.
Má radost nezná mezí. Po
pořízení pár fotek a po vypití kávy
odjíždějí kluci na svá místa. V noci
má záběr Honza, jenže se ho drží
smůla a ani na druhý pokus se mu
nedaří kapra vytáhnout.
Následující den se už nic neděje.
Je před námi poslední noc a já
nemůžu spát. Stejně tak, jako tu
první. V hlavě si promítám ty
krásné okamžiky, které jsem tu
prožil. Uvědomuji si že se mi
vyplatila námaha při několikerém
stěhování. Jsem rád, že jsem se
nenechal hned ze začátku zlomit
„Cassienským komplexem“ a
snažil se dělat pro svůj úspěch
maximum.
Ze snění mě budí záběr. Po
chvilce zdolávám nádherného
řádkače. Není sice velký,ale o to je
krásnější. Sladký bonbónek na
konec. Náš čas na Cassienu
vypršel a my musíme domů. Je to
škoda, ale co se dá dělat.Už teď
se těším ,až se sem znovu vrátím.
Cassien mě prostě okouzlil…
První letošní rybářskou
výpravu jsem naplánoval na
konec března. Jak už to tak ale
bývá, velké pracovní vytížení
mi dovolilo vyrazit až koncem
dubna. Dohodli jsme se s
přáteli, že 27. dubna vyrazíme
na Pálavská jezera, konkrétně
na D7. Týden před plánovaným
odjezdem mi volal kamarád
Jirka Křístek, že mu odpadl
parťák do Španělska, jestli
nechci jet s ním. Prohodil, že se
odsud vrátil před třemi týdny,
kdy voda měla teprve 10
stupňů, byla zima, pršelo a
přesto chytil kapra přes 19 kg.
Každý den sledoval počasí ve
Španělsku a byl si jistý, že to
určitě klapne. Že přijedeme
včas, ještě před třením.V ten
okamžik mi to začalo v hlavě
šrotovat a netrvalo dlouho a
rozhodl jsem se, že jedu taky.
Představa více než 2000 km
cesty, průjezd celým
Německem, Francií, velkou
částí Španělska a k tomu 24
hod v autě byla hrozná, ale
„kapří horečka“ byla silnější. V
den příjezdu na dolní přehradu
řeky Ebro stále pršelo. Voda
měla na tu dobu netypických
necelých 12 stupňů, prostě
Španělské El-Nino. Před
plánovaným odjezdem mi
kamarádi v Maďarsku hlásili
teplotu vody 20 stupňů.
Po příjezdu jsme si zakoupili v
svažující dno s pařezy, až do hloubky
městečku Mequinenza roční rybářský
2,7 m (vzdálenost cca 40 m od
lístek (9,50 EUR) a povolenku za 17
břehu), kde je prudký zlom na 4,9 m,
EUR. Podmínky k lovu jsou zde
který je plný velkých stromů se silnými
poměrně přísné: lov na dva pruty, loví
větvemi. Pravděpodobně se jedná o
se pouze od svítání do půlnoci a je
starý zatopený sad olivovníků, ze
zde zákaz používání bivaků s
kterých byly ořezány jen koncové
podlážkou. Ale ke kaprařům není
větve s plody. Pak je pozvolný svah s
místní rybářská stráž až tak přísná.
občasnými stromy až na 8,1 m, kde je
Důležité je dodržovat pořádek na
silný pás stromů (vzdálenost cca 140
lovném místě a pokud nechytáte
m od břehu). Pak už bylo dno
sumce, candáty a ukážete, že kapry
poměrně čisté a šlo do hloubky
pouštíte, tak Vám kromě napomenutí
necelých 15 m a poměrně rychle
nic nehrozí.
Místo jsme vybrali cca 8 km po
stoupá směrem k protějšímu břehu. U
protějšího břehu ovšem hrozí časté
proudu od městečka Mequinenza. Je
sesuvy kamenů ze skal a je zde
to úsek s velkým množstvím vázek,
poměrně silný proud. Po zvážení
kde se kapři zdržují po celý rok, ale je
všech okolností umisťuji jednu bójku
velmi obtížné je z vody vytáhnout.
před zatopené stromy do hloubky 2,7
Profil dna byl následující: mírně se
m a druhou do 8 m, také
těsně před stromy a vázky. Nechtěl
noc se vše zase opakovalo, s tím, že
tyčovky, tak jsem využil 2 l PET lahve,
jsem žádné masivní krmné kampaně
jsem z celkových 15 záběrů nedostal
kterou jsem ukotvil cca 4 kg
kamenem. Ta jediná vydržela až do
a proto jsem zvolil moji nejoblíbenější
ani jednu rybu na břeh a všichni
metodu, vhození jen pár kuliček boilie
šupináči skončili ve vázkách.
konce výpravy. Ještě byl problém, jak
k montáži. Žádné halibut pelety,
Pokaždé ztráta celé montáže,
překonat vázky, které byly v trase ke
kukuřici, či tolik ve Španělsku
většinou včetně šokové šňůry.
krmnému místu. To jsem vyřešil
oblíbené „Frolic“. Raději mám míň
Problém byl v tom, že vlasec se
použitím cca 5,5 m dlouhého
záběrů, ale od větších ryb a tato
zachytil do vázek v průběhu trasy a
rákosového stvolu (od bambusu k
taktika většinou funguje. Rozhodl
nikdy jsme se s lodí nedostali až nad
nerozeznání), kterých je na břehu
jsem se pro kamenné montáže, s tím,
rybu a nebo když jsme vlasec uvolnili,
kolem vody víc než dost. Na tento
že z bližší bójky musím kapra co
tak nám mezitím ryba vjela do další
rákos jsem přivázal kámen a spustil
nejrychleji otočit, aby mi v prvním
vázky. Použití podvodních splávků
ho do největšího potopeného stromu
okamžiku nezajel do vázky. Od
bylo díky silnému proudu a
tak, aby vyčuhovala jen špička, na
vzdálenější bójky po záseku hned
splavovanému množství větví a trávy
které jsem nechal lístky, do kterých
odklopím naviják a nechám kapra
nemožné. Čtvrtý den se konečně
jsem pak zachytával vlasec, aby
volně, aby se moc nerozjel a
zlepšilo počasí, přestalo pršet a
zůstal nad hladinou. Pořád pofukoval
nezamotal se mi do stromů. Montáž
pomalu začali upouštět vodu. Z mého
poměrně silný vítr, tak jsem se obával
jsem totiž umísťoval mezi pásy stromů
stanoviště bylo prakticky nereálné
zavážení, aby se mi neudělal na vlasci
a jediná šance byla zdolat kapra, když
vytáhnout rybu, tak jsem využil
„pytel“. Naštěstí je Jirka perfektní a
budu nad ním s lodí a budu ho tahat
klesající vody a posunul stojan o 25
zkušený rybář, tak jsme zaváželi ve
kolmo k hladině. Abych nepromarnil
m. I když to nemám rád, vzpřímil jsem
dvojici a tím jsem si mohl vlasec
žádný záběr, dal jsem si lehátko přímo
špičky prutů k oblakům. Znovu jsem
krásně dopínat a nakonec umístit do
ke stojanu a to mi umožňovalo být co
echolotem brázdil po vodě a pokoušel
lupínků na rákosu.
nejdříve v kontaktu s rybou. Ale kapři
jsem se najít aspoň trochu čistá místa.
Ještě to odpoledne přichází záběr.
byli chytřejší než já. Hned první noc
Našel jsem je ve vzdálenosti cca 170
Tentokrát všechno klaplo a pomocí
jsem udělal tři záběry, ale s žádnou
m v hloubce 10, 5 až 12 metrů.
benzínového motoru jsme se rychle
rybou jsem si neporadil a skončily ve
Hnedle jsem na tohle místo umístil
dostali nad rybu. Kapr minul všechny
stromu. Parťák proměnil jeden záběr a
bójky a trochu prokrmil. Už jsem
vázky a tak mu nechci dát jedinou
podařilo se mu ze spárů stromů zdolat
nechtěl riskovat ztrátu
šanci a pumpuju ho z vodního
nádherného mlíčáka necelých 15 kg.
K ránu začalo silně pršet a poměrně
rychle se zvedala hladina vody. Proud
vody s sebou unášel větve, části
kmenů stromů, velké množství trávy a
ty zachytávaly naše vlasce a
zatahovaly celé montáže do vázek ve
vodě. Proud byl tak silný, že mi odnesl
jednu tyčovou bójku a parťákovi obě
dvě. Prostě šílený. Několikrát jsem si
pomyslel: „jak by mi mohlo být na
Pálavě“. Ale v duchu jsem si říkal: dal
jsi se na boj chlapče, tak to dotáhni do
vítězného konce. Druhou a třetí
sloupce, abych se někde nepověsil.
Bojovnost „španělů“ je fantastická,
ryba mi nedává ani metr zadarmo a
2,5 lbs proutek prořezává hladinu.
Vše dotahuji do vítězného konce a
mlíčák 14 kg se konečně pokládá na
hladinu. S touto taktikou se rapidně
zvýšila úspěšnost zdolaných ryb až na
70 procent. S každým zavezením
jsem dokrmoval 30-40 kuliček boilie o
průměru 21 mm. Intenzita záběrů
vzrostla na 2-3 za den a 4-5 v noci.
Na začátku výpravy přicházelo
nejvíce záběrů na boilie Trufle-x, který
je sladko-slaného charakteru, vždy
nastraženého na panáčka, postupně
bylo více záběrů na rybí příchutě,
rovněž na panáčka, a ke konci
výpravy už jezdily jen dvě těžké boilie
na montáži. Měl jsem s sebou 7 druhů
boilie, ale řekl bych, že zatím nejsou
moc na Ebru kapři vybíraví. Jezdilo
totiž vše. Snad jen to, že na boilie bez
esencí, brali kapři větší váhové
kategorie. Celkově jsem udělal nejvíce
záběrů na Stink sniper a Devil fish.
Teplota vody rostla přibližně o jeden
stupeň denně. Bylo dobré, že jsme
chytali i jikrnačky, které byly přímo
nacpané jikrami. Načasování výpravy
tedy klaplo téměř na den. V den
naplánovaného odjezdu už voda
dosahovala téměř 20 stupňů a začala
být převaha záběrů od mlíčáků, ze
kterých už mlíčí doslova teklo.
Používali jsme montáže s
kamenem, který po záseku odpadl.
Když jsem se do prutu neopíral, jen
volně navíjel vlasec a s lodí najel nad
místo záběru, tak jikrnačky „stály“ ve
vodním sloupci a začly bojovat až
když jsem se opřel do prutu. Zato
mlíčáci, ti bojují od samého začátku.
Vím, že jsou na Ebru i místa, kde není
k peletám, i když jsem je nepoužíval,
protože se tady neskutečně trhá. Už
tolik překážek ve vodě a kapři se dají
tak jsem si všiml, že v rybářském
jsem byl na mnoho vodách, ale tady
zdolávat i ze břehu, ale většinou zde
obchodě v Mequinenze se prodávají
byly ztráty opravdu obrovské.
přichází méně záběrů a jsou nutné
halibutky v 25 kg pytli za super cenu.
větší krmné kampaně, na udržení
To jen pro ty, kteří si je oblíbili, aby
Pokud se rozhodnete vyrazit na tuto
vodu a budete chtít také lovit ve
kaprů na místě a ani váhový průměr
ušetřili místo v autě a koupili si je až
vázkách, rozhodně Vám doporučuji
nebývá tak vysoký. Za celou výpravu
skoro na místě.
vzít si sebou benzínový motor. Má to
jsem nechytil kapra pod 10 kg a
Během výpravy jsem vystřídal
mnoho výhod, hlavní vidím v tom, že
všichni byli krásně zdraví bez
několik háčků a nejlépe se mi
budete brzy po záběru nad rybou. A
nějakých šrámů na těle. Větší velikost
osvědčily menší velikosti č. 4 a 5 ze
kaprům zvuk motoru očividně nevadí.
ryb přisuzuju i tomu, že jsme
silnějšího drátu. Návazce jsem kvůli
Jsou už zvyklí od častých přejezdů
nepoužívali žádný partikl ani halibut
škebličkám, které jsou snad na každé
sumcařů a zatím si nespojují tento
pellety a také to, že jsme chytali přímo
větvi, používal ze splétaných šňůrek s
zvuk s nebezpečím. Několikrát jsme
u potopených stromů ve větších
kevlarovou úpravou v 35 a 45 lbs.
totiž měli záběr bezprostředně po
hloubkách. Předposlední den jsem na
Díky používání kamenné montáže
zavezení.
Jirkův prut zdolal jediného „sumíka“ v
jsem návazce používal v délce 35-40
délce 120 cm. Záběrů od sumců jsem
cm. Návazcového materiálu,
se bál, ale naštěstí naše nástrahy
šokových šňůr, háčků a obratlíků si
Mnoho hezkých chvil u vody Vám za
nechali na pokoji. A ještě
vezměte dostatečné množství,
MAX CARP přeje Pavel Převor.
Jak dlouho chytáš kapry ? Kolik dní v roce rybaříš?
Chytáním kaprů se zabývám již hezkou řádku let, ale
profesionálně to bude 13 let. Ještě v době studií jsem
rybařil více jak 150 nocí za rok. Dnes jsem velmi
zaneprázdněn mými profesionálními a společenskými
aktivitami, které mi zabírají mnoho času. Musím říci, že
když nyní uskutečním 50-75 nocí za rok, potom jsem
spokojen.
Které jsou tvé nejoblíbenější vody? Řeky, jezera,
rybníky?
Začal jsem chytat kapry na březích řeky; Řeky mě
nadchnuly vzhledem k tomu, že jsou plné tajemství…
Nikdo přesně nezná potenciál ryb v našich řekách. Po
neskutečném rybaření na řece Rýn v průběhu 5ti let jsem
byl vyprovokován nabídkou rybařit na řece Moselle. Tato
řeka je v současné době mým oblíbeným místem. Tady
mám rád drsnost, hrubost a odlišnosti, kterých je dosti a
stálé změny. Musím ale říci, že jsem v minulosti hodně
chytal na francouzských jezerech mimořádné ryby…
Posledním bylo jezero Orient v říjnu 2006.
Mohl by ses s námi podělit o nějakou anekdotu
zTvého rybaření?
Anekdotu? Pro vznik vtipných situací jsem měl spoustu
příležitostí. Hlavně moje práce, která mi nedovolila ani pár
dní nerybařit. Ne že bych rezignoval, ale rozhodl jsem se
rybařit doma. Ano, slyšíte dobře, rybařit doma. Protože
nyní bydlím několik metrů od řeky Moselle , oddělené
cestou. Takže jsem se rozhodl, že umístím prut
dostatečně vysoko tak, aby vlasec vedl nad projíždějícími
automobily - nad silnicí. Od té doby, co mám zahradu
vybavenou přenosným počítačem, jsem chytil celou řadu
ryb….! To je celkem sranda, ne?
To je vtip?
Ne, to je pravda (smích).
Chytáš často v zahraničí? Které z jezer máš
nejraději?
Kromě mých výletů kamkoliv do Francie (řeka Saone)
jezdím většinou po celé Evropě… Rybařil jsem na na
spoustě vod počínaje Ebrem ve Španělsku až po deltu
Dunaje…Musím přiznat, že opravdu rád měním místa,
když mám pocit, že už nemohu jít dál…!
Rybaříš zpravidla sám nebo ve společnosti někoho
(s přáteli)? Čemu dáváš přednost?
Většinu času při rybaření trávím, jak možná víte, na mé
lodi „Technostrat“ a z pochopitelných bezpečnostních
důvodů a možnosti vzájemné pomoci dávám přednost
lovu ryb ve dvou. Někdy se stane, že nedokážu sladit
termín s mými přáteli a potom rybařím sám, což je pro mě
organizačně snazší.
Máš rád kaprařské soutěže, závody?
Ne, závody mě osobně nenaplňují vášní. Kromě soutěží
v Německu, kterých není tak mnoho a nemají takový
úspěch jako soutěže organizované ve Francii, jsem
prezentován jako novinář nebo porotce při velkých
akcích, jako je byl například Světový pohár 99 na jezeře
Sarulesti…
Kdy jsi založil svoji společnost? Jak jsi přišel na
myšlenku vybudovat tento business?
Společnost jsem vytvořil v září roku 2004 spojením se s
přidruženou společností „Imperial Baits“, ovšem už před
červnem 2003 jsem prodával směsi speciálně určené pro
chytání kaprů. Myšlenka uskutečnit můj business a řadu
Imperial Baits ( směsi atd.) vyvstala z množících se
požadavků a doporučení, která jsem stále více dostával.
Dnes můj sortiment roste extrémně rychle, a proto jsem
šťastný a nelituji toho… Je důležité o tom hovořit, ovšem
jeden člověk nemůže dělat všechno. Jsem obklopen
vynikajícím týmem specialistů na kapry, který jsem krok
za krokem pečlivě vybral. Můj přítel Rene Rex mi pomohl
ve vývoji mých prvních produktů – což byly atraktory.
Žiješ dnes svými výrobky?
Zkouším to. Ano v současné době žiji svými výrobky,
které uvádím na trh. Jako v každém businessu je mnoho
práce a když nerybařím, pracuji až 12 hodin denně. Když
něco děláte, nemůžete to přece dělat napůl!
Která řada se nejlépe prodává? Kde je můžeme
koupit?
Bez jakýchkoliv rozpaků jsou to Monster Boilies a Ifinder
Carp GPS. Moučka, která je obsažena ve směsi Monster
je velmi účinná a na trhu zcela ojedinělá. Tato exkluzivní
moučka není rybí moučka… Vše, co vám o ní mohu říci je to „chuťová moučka“. Jinými slovy, nemáte již žádnou
jinou potřebu dodávat syntetické příchutě (glycerol,
ethyletanol atd.), s kterými se můžete setkat u ostatních
směsí na trhu. Na rozdíl od ostatních návnad je výhodou
Monster boilies to, že jsou funkční samozřejmě jak
dlouhodobě , tak i při několikahodinových lovech. Mé
výzkumy jsou zaměřené na to, abychom dosáhli co
nejlepších návnad, tak aby byly co nejpřirozenější.
V současné době je na trhu značný počet značek.
Jak to vidíte, co přinést nového?
Mé návnady jsou rozhodně odlišné a korespondují mým
potřebám pro rybáře, kteří chytají na jezerech a řekách.
Nepřeji si vyvíjet spousty směsí a vybavení… Chci
jednoduše limitovat produkty tak, aby mi poskytovaly v
térenu skutečné výsledky. Všimněte si, že všechny
produkty které nabízím, korespondují se skutečnými
potřebami kaprařů. Všechny jsem vyvinul sám nebo s
pomocí informací, které se u mne soustřeďují. Carp Gps
je známým příkladem.
Máš nějaký projekt zahrnující uvádění nových
výrobků do praxe?
Ano, minulý rok byl v tomto ohledu velmi náročný. Uvedli
jsme na trh nový model GPS Lowrance H2O. Vyvinul
jsem tento produkt v dialogu s Lawrancem, protože rybáři
kolem mne vyjádřili potřebu zapamatovat si jejich trasu či
místo rybaření na velkých vodních plochách. Dále
nabízíme nový model lodě Technostrat a rovněž
rozšiřující se řadu Imperial baits. Pruty navrhované v
Anglii ve společnosti North Western s progresivním
přístupem jsou také již k dostání. Všechny mé výrobky
můžete nalézt na videu a na fotografiích, umístěných na
internetových stránkách (neustále aktualizovaných) a i
na mém novém DVD „Adventure for Carp and Catfish“.
Existuje Imperial Baits tým? Pokud ano, tak z kolika
lidí je tým sestaven?
Ano, jsem velmi šťastný, že jsem dal dohromady tým
specialistů z Francie, Německa, Itálie, Holandska, Česka,
Maďarska, Slovenska a Velké Británie. Se spoustou z
nich jsem v neustálém kontaktu (přes mobil nebo e-mail).
Zabírá to dost času, ale je to pro mne skutečně velmi
důležité. V naší společnosti je mnohem důležitější
přátelství než sponzorské aktivity, které jsou
upřednostňovány jinými společnostmi.
Tvoje řada návnad je omezena na 8 boilies příchutí
a směsí ( ořech, játra, monster, ovoce, krém, ryba,
osmotické koření, banánoý ptačí zob). Které z
návnad je pro tebe nejefektivnější?
To je opravdu delikátní otázka závisející na
momentálních podmínkách ( rybářský tlak, přirozená
potrava, hospodářská zvířata atd.). Některé návnady jsou
mnohem více přitažlivější a funkčnější než ostatní. Když
se vydávám na rybářskou výpravu, beru si zpravidla dva
druhy boilies založené na odlišných základech. Jednak
něco jako „Monsters, Fish nebo Liver“ , druhý mix pak na
krémovém základu „Creamy“ nebo ovocném „Nut, Fruit“.
Abych pravdivě odpověděl na otázku - kdybych si musel
vybrat jen jeden produkt,
Dostaneme tím návnadu s časem rozpustnosti,
pohybujícím se mezi dobrými peletami a boilies. Něco
takového na trhu ještě nebylo. I během léta je budete
moci nastražit přinejmenším na jednu noc –přičemž
budou celou dobu velmi aktivní a postupně se budou
zmenšovat, ale uvnitř zůstanou stále dost tvrdé!
Používáte k výrobě tvého boilies skutečná
vejce?Obsahují tvé boilies konzervační látky?
bude to Monster, který když jsem rybařil po celé Evropě,
ve všech typech vod (jezerech, řekách atd) a v různých
ročních obdobích, mě opravdu nikdy nezklamal. Výrobek
„Osmotic spice“ je úplně nový a na trh přijde velmi brzy .
Co by si poradil čtenářům ohledně použití tvého
boilies v praxi? Jsou koncipovány tak, aby
fungovaly dlouhodobě? Které boilies doporučuješ
pro dlouhodobý lov a které pro použití při krátkých
vycházkách?
Vynikající otázka. Co vám mohu říci je to, že většina
prodávaného hotového boilies jsou příliš jednoduché.
Boilies založené prostě na kukuřičném základu, k tomu
bez obav přidané silné příchutě – tohle Vám bude také
fungovat, ale opravdu jen velmi krátkodobě. Při
dlouhodobějším použití se ukáží jako velmi neefektivní. V
Imperial Baits jsme pracovali na přísadách velmi
vysokých kvalit v každé směsi, které jsou účinné na
nastartování delších rybářských akcí. Přitom jsou
dostatečně atraktivní na to, aby jejich „životnost“ byla víc
než jen několik prvních hodin. Od minulého roku
distribuujeme stovky vzorků 3ks boilies. Hodně rybářů
lovících kapry používá čistě jen boilies jako samostatnou
nástrahu. Mnohým z nich se takto podařilo chytit opravdu
skvostné kusy. Monster a Liver boilies byly rybáři velmi
oceňovány. Naše návnady nejsou zázračné – je to jen
prostě výsledek našich experimentů a neskutečné
mravenčí práce.
Chystáš se vyvinout v blízké budoucnosti nové
produkty ve vaší řadě Imperial Baits?
Ano, po vypuštění návnad „Flying Hook Baits“ ( plovoucí
boilies ) a našich originálních příchutí „Carptrack
Flavours“ v roce 2006 a na konci roku 2006 i V-Popů,
díky kterým se vyšplhal oficiální rekord v ulovení
šupináče na 38,15 kg, budeme pokračovat s dalším
rozvojem řady Monster a Liver boilies. Mezi ně se zařadí
MonsterACTIV a LiverACTIV. Jsou založené na stejné
směsi jako verze pro chladné vody pouze s tím rozdílem,
že je budeme rolovat v průměru 28mm.
Ano. Boilies vyrábíme ze skutečných vajec a přidáváme
rovněž ty nejlepší konzervovaní přípravky. Jsou relativně
drahé (jedny z nejdražších na našem trhu) ale z mého
pohledu se zdají být výborné, neboť nejsou zjistitelné a
jsou zcela bez zápachu a vůně. Při rozjíždění krmné
kampaně se skvěle osvědčí jak během krátkodobých, tak
i při dlouhodobých výsledcích rybaření ve srovnání s
jinými konzervovanými. Hotové konzervované boilies jsou
významným elementem ve vývoji boilies. Příliš mnoho
firem jim dnes nevěnuje pozornost!
Tvoje výrobky umožňují sbírat rekordy po celé
Evropě. Jak si to vysvětluješ? (Banán z Cassienu,
Word Record Common v Německu, 10 kaprů s
váhou přes 30 kg!)
To je pravda, v průběhu necelých pěti měsíců v celé
Evropě měl TEAM neskutečný úspěch při chytání : 4
kapři s vahou více jak 31 kg a mnoho úlovků s vahou až
do 25 kilogramů. Je to pravda, i když mí přátelé dosáhli
úspěchu, byla to mimořádná sezóna – jak pro nás, tak
pro naše zákazníky. I když bych mohl být polichocen
účinností mé řady výrobků, musím upřímně přiznat, že
jsem sám překvapen mimořádným nadšením rybářů z
výrobků Imperial Baits řady. World Record Common byl
třešničkou na dortu, z kterého mám neskutečnou radost.
Existuje stále někde tvé vysněné místo, kde by sis
chtěl zarybařit? Ve Francii či někde v zahraničí?
Asi vás to překvapí, ale ne. Nejsem skutečně tichý snílek,
na druhé straně si přeji rybařit na místech, která mě
celkově okouzlí a abych jimi nebyl bezpochyby do konce
života nasycen. Co mne naplňuje ze všeho nejvíce,
chytat nejpůvabnější druhy na místech, která jsem
navštívil.
Každý ví, že dost cestuješ. Kde se podle tvého
názoru a zkušeností chytají největší kapři? Ve
Francii, v Itálii?
Proč ne v Německu? Velký šupináč ( světový rekord je
zaznamenán v Německu) je již neobyčejný rekord. Můj
přítel Andreas Scherf ztratil tohoto stejného kapra před
podběrákem pouze 4 měsíce předtím. Překonal hranici
35 kilogramů v dubnu a květnu 2006 a v současné době
je to nový světový rekord. Jezera ve francii a panenská
místa v Itálii tají skryté poklady a velké ryby, která čekají
na nás! Je obtížné si jednoho všimnout, zaznamenat, ale
co je jisté, že ve Francii se rybaří čím dál více a více a
stává se extrémně oblíbenou a opět nás v nastávajících
letech překvapí.
Víme, že opravdu rád vnadíš opravdu dlouhodobě zvláště v řekách. Můžeš nám popsat tvoji taktiku ,
týkající se selekce největších ryb?
I když jsem dříve rybařil se zmíněnými dlouhými krmnými
kampaněmi, nedostatek času v současné době mě nutí
rybařit v jen krátkodobě využívajíc loď Technostrat Boat
během tak dvou – tří nocí. Vše je odvislé od mojí mobility
na nepřístupná stanoviště; Ta mi umožňuje lovit poměrně
pěkné kapry (mezi 1 a 10 kilogramy) v průběhu krátké
periody ( mezi 1 a 7 dny).
Jakožto specialistovi na říční kapry ti pokládáme
otázku. Která řeka podle tvého názoru má nejlepší
podmínky pro získání světového
rekordu?
Extrémně obtížná otázka. Mezi nejzajímavější řeky, kde
rybařím, bych zařadil řeky Saone a Mosellu, které v sobě
ukrývají spoustu krásných velkých ryb. Ale říci, která z
nich je lepší je velmi obtížné.
Ty jsi se původně zabýval specifickou lodí, určenou
na lov ryb. Můžeš nám o tom říci pár slov ?
Začal jsem rybařit na lodi na řece Rýn, kde se již více jak
12 let chytalo různě a já byl mnohem více mobilnější. V
tom čase jsem chytal ryby z lodi, z dřevěné lodi. Mé
začátky byly obtížné, řízení provozu, bezpečnost,
postavení lodi atd. Zápasil jsem se spoustou obtíží a
problémů.Používám dobrou loď Technostrat Catcher,
stojan na pruty Amiaud. Jsem mnohem více v pohodě a
rybařím mnohem efektivněji.
Dnes, na závěr tohoto rozhovoru, chtěl bys něco
vzkázat něco čtenářům Carp Webu?
Rád bych jednoduše vzkázal všem kaprařům, aby
pokračovali v rybaření s vášní a s respektem k přírodě.
1) Podle jakých kritérií si vybíráš novou lokalitu?
2) Jakou roli hraje délka výpravy v tvojí krmné taktice?
3)Používáš pro zatraktivňování svých nástrah dipy? Pokud ano, v jakých situacích?
1) Podle jakých kritérií si vybíráš
3) Používáš pro zatraktivňování
Každoročně se tímto způsobem v UK
novou lokalitu?
svých nástrah dipy? Pokud ano, v
chytí desítky opravdu velkých a
Vždy se snažím najít vodu, kam
jakých situacích?
opatrných ryb. K chytání jen na jednu
nechodí moc rybářů. Ať už kvůli jejich
Vždy se snažím zatraktivnit a
nadipovanou nástrahu ale musíte
velikosti nebo zarybnění. Lákají mne
zvýraznit mojí nástrahu, když chytám
nasbírat dostatek odvahy a mít
zejména vody, o kterých se neví, jaké
s malým množstvím krmení. Dipy byly
absolutní důvěru ve Vaši nástrahu,
ryby v nich plavou. Nejzajímavější
vymyšlené za účelem zvýraznění Vaší
což mnoho rybářů odradí a jen pár z
jsou však revíry, o kterých je většina
nástrahy vůči ostatním kouskům
nich se odhodlá tento způsob
rybářů přesvědčena, že v nich velcí
potravy ve Vašem krmném místě.
dlouhodobě vyzkoušet. I díky tomu je
kapři neplavou, případně nevěří, že se
Nadipované nástrahy skvěle fungují
tato metoda stále velmi úspěšná.
někomu podaří je ulovit.
zejména při minimálním krmení,
Můj tip: V případě, že vidíte ryby na
2) Jakou roli hraje délka výpravy v
respektive při jeho úplném vyloučení.
hladině, případně těsně pod ní,
tvojí krmné taktice?
To znamená, že chytáte pouze na
chytám na pop-up a používám trochu
Při naprosté většině mého chytání
jednu nadipovanou nástrahu bez
dipu nalitého do PVA sáčku s pár
používám minimum krmení, které se
krmení, kterou zejména vyškolené
plovajícími boilies. Po rozpuštění PVA
sáčku strhnnou plovoucí návnady
skládá z nalámaného boilies, směsi
ryby nemůžou vyhodnotit jako
pelet a partiklu. Taktiku vnadění i
nebezpečnou díky tomu, že ji nemají
trochu dipu s sebou k hladině. Tímto
množství krmení přizpůsobuji zejména
jak porovnat s jinou nástrahou. S
způsobem se mi podařilo vzbudit
velikosti a počtu ryb na mém lovném
touto taktikou můžete opravdu
pozornost i u vyhřívajících se ryb a
místě bez ohledu na to, jestli jdu na
dosáhnout pozoruhodných výsledků.
přesvědčit je k přijímání potravy.
ryby na den nebo týden. Nejraději
chytám v místech, kde mám možnost
vizuální kontroly a můžu pozorovat,
jestli se na nakrmeném místě ryby
nacházejí a jak se chovají. Po záběru
ryby ihned jen jemně dokrmím.
Snažím se dosáhnout toho, aby na
krmném místě ryby měly neustále
něco na zub, ale aby je to nezasytilo a
o to dříve našly moji nástrahu.
1) Podle jakých kritérií si vybíráš
plochy a velikosti ryb. Poslední roky
Věřím, že více z Vás zažilo tuto
novou lokalitu?
se mi nejvíc osvědčilo opakované
situaci. Mezi dalšími návštěvami
Díky tomu, že se v převažující míře
překrmení lovného místa. Uvedu
dělám 3 až 4 denní přestávky(někdy i
věnuji lovu kaprů během krátké doby,
příklad: Klasický začátek lovu na
dva týdny), abych krmené místo
snažím se tomu v první řadě
novém místě začíná obhlídkou a
„nepřepálil“. Osvědčilo se mi to
přizpůsobit i výběr rybářského revíru.
vytipováním lovného místa. Následně
zejména na menších tocích a
Pro krátkodobý lov, to znamená
chodím každý den na vybrané místo
jezerech, kde se populace ryb rychle
během dne nebo v průběhu jedné
krmit směsí partiklu, pelet a boilies.
poplaší. Zde ryby potřebovaly na
noci, je podle mne nejdůležitější najít
Krmnou směs měním podle
„uklidnění“ i týden.
vodu v okolí Vašeho bydliště. Vodu by
podmínek, typu vody, na které lovím a
3) Používáš pro zatraktivňování
jste měli alespoň trochu poznat.
podle množství bílých ryb. První dvě
svých nástrah dipy? Pokud ano, v
Vědět, zda je pravidelně zarybňována
zakrmení jsou většinou masivnější i s
jakých situacích?
násadovými rybami, jaký je na ni
artiklem a peletami, další dny (asi 5-7)
V drtivé většině případů se snažím
vyvíjen tlak ze strany rybářů a
už krmím pouze s boilies. Tím docílím
nástrahu, kterou prezentuji kaprům na
neméně důležité je i vědět o výskytu
toho, že bílé ryby, které se po prvním
koncové udici, nezvýrazňovat od
větších kaprů. Vyhledávám skryté
masivním krmení stáhnou na lovné
ostatních, ale snažím se, aby byla
zákoutí a nechytaná místa, které
místo a přilákají i kapry, se pomalu
pokud možno co nejméně nápadná.
většina rybářů kvůli špatnému
vytratí a přestanou mít o mé krmené
přístupu k vodě nenavštěvuje. To na
místo zájem.
mě působí jako magnet a většinou se
Přibližně po týdnu, když mám pocit,
K tomuto chování mne vedlo
víceleté pozorování chování kaprů na
lovném místě a následná kontrola
ani kapři nenacházejí daleko od
že si ryby na nově vzniklé krmné
lovného místa s potápěčskými brýlemi
břehu, protože se cítí v bezpečí.
místo zvykly a zařadily ho jako jednu
a šnorchlem. Málo co je podle mne
Při dlouhodobém lovu, který trvá
ze zastávek za potravou, vydávám se
pro kapraře víc flustrující než najít na
týden i víc se většinou soustřeďuji na
na zkušební lov. Když se mi podaří
dně jen zamotanou montáž s
větší vodní plochy doma i v zahraničí.
chytit víc ryb v jednom období, snažím
nastraženým boilies, kdy jsou ostatní
Mám dost času na jejich zmapování,
se moje další návštěvy zkrátit na
návnady vysbírané. Tato situace se
vytipování rybích cest za potravou a
2-3hodiny v doby, kdy jsem měl
vícekrát ze začátku opakovala a
ozkoušení různých nástrah.
záběry. Častokrát se mi podaří
kromě pár pípanců a nepatrných
2) Jakou roli hraje délka výpravy v
poměrně přesně trefit do času, kdy se
pohnutí swingeru o sobě kapři nedali
tvojí krmné taktice?
migrující ryby zdržují na krmném
jinak vědět. Skutečnost, že jsem měl
Taktiku jako i množství krmení
místě. Někdy je možné si podle nich
kapry na svém lovném místě poměrně
přizpůsobuji zejména velikosti vodní
doslova nařídit hodinky.
dlouhou dobu, předkládané
návnady jim chutnaly a i přesto se mi
k několika závěrům, který bych shrnul
po práci kdy je mi jedno, jestli přilákám
nepodařilo ani jednoho přelstít mě
do následujících bodů. Nástrahy
i menší ryby)
přiváděla k šílenství. Po pár dnech se
zatraktivňuji (dipuji) jen v případě
5.chytám jen s jedním boilies bez
mi to však rozleželo v hlavě a přinutilo
když:
dalšího krmení (v tomto případě
mne to víc se zaměřit na mou
nástrahu silně a opakovaně nadipuji)
koncovou montáž a na prezentaci
1.chytám v chladné vodě, kde je
nástrahy. Začal jsem vymýšlet různé
šíření aromatických látek z nástrah
6.chytám na páchnoucím dně
obměny montáží, vyměňoval jsem
obtížnější
Ve všech ostatních případech se
návazcové šňůrky, hrál jsem si s
2.chytám v období tření, kdy kapři
snažím, jak už jsem zmínil na začátku,
délkou montáže a podobně. Jednou
nejeví zájem o krmení, dají se ale
dosáhnout toho, aby byla nástraha
ze změn prezentace mé nástrahy bylo
občas přemluvit na „malou třešničku“
pokud možno co nejméně nápadná.
právě její zvýraznění a zatraktivnění.
3.chytám s jedním boilies nad
Opakovaně jsem se přesvědčil, že při
Nástrahy jsem zatraktivňoval
kobercem partiklu nebo pelet
správně zvolené montáži a ničím se
namáčením do různých typů
4.chytám během krátkého časového
nelišící nástraze od ostatních návnad
kupovaných, ale i doma vyrobených
období a snažím se o rychlý záběr
se mi podařilo chytit i starší a
dipů. V určitých situacích jsem na
(např. závody nebo krátká vycházka
vychytralejší ryby.
dipované nástrahy nachytal většinu
ryb, jindy jsem však s nimi zažíval
velké zklamání. Zjistil jsem, že
zatraktivněním předkládané nástrahy
vůči ostatním ji více zvýrazním a
dosáhnu víc a rychlejších záběrů, ale
průměrná hmotnost ryb je menší. Dělo
se to zejména z toho důvodu, že
mladší ročníky ryb tuto nástrahu našli
podstatně dříve a upřednostnily ji mezi
prvními.
Po delší době strávené
pozorováním a porovnáváním
úspěšnosti klasických a
zatraktivněných nástrah jsem dospěl