Říše: Houby

Říše: Houby (Fungi)
lysozóm
buněčná stěna
plazm.membr.
vakuola
jádro
drsné ER
mitochondrie
Buňka hub
glykogen
Golgiho aparát
hladké ER
Stavba těla - stélky
-
-
tvořena souborem houbových vláken = hyf
(u primitivnějších hub bez přehrádek u
pokročilejších s přehrádkami)
hyfy tvoří podhoubí = mycelium
za vhodných podmínek z mycelia plodnice,
vznikají splýváním hyf v nepravá pletiva:
- plektenchym
- pseudoparenchym
Stélka
propojené buňky
Nepřehrádkovaná vlákna
Přehrádkovaná vlákna
Rozmnožování hub
-
-
nepohlavní - pomocí výtrusů:
u primit. hub - zoospory – rejdivé výtrusy s bičíky
suchozemské houby – oblaněné bez bičíků
sporangiospory – uvnitř výtrusnic
konidie – zevně z vláken
pohlavní - splývání vláken a následná tvorba
haploidních výtrusů (askospory, bazidiospory) –
vznikají uvnitř zvláštních typů výtrusnic
Význam hub
- potrava
- reducenti (rozkladači, dekompozitoři) – tvorba humusu
- mykorhiza (ekto- a endo-)
- produkce antibiotik, enzymů, vitamínů, alkaloidů,
protirakovinných látek
- boj proti hmyzím škůdcům
- kvasinky – alkohol, droždí
- původci chorob rostlin, živočichů, člověka
- znehodnocení potravin, dřeva, textilií
Oddělení: Chytridiomycety
- mnohojaderné, trubicovité podhoubí
- saprofité či parazité
- ve vodě či vlhku, parazité kulturních rostlin
lahvičkovka - Olpidium
- způsobuje padání klíčících brukvovitých rostlin
rakovinec bramborový
- způsobuje bradavičnaté
nádory na hlízách
lilkovitých rostlin
(brambor…)
Oddělení: Oomycety (Řasovky)
- vodní a půdní organizmy, parazité rostlin
- zoospory se dvěma bičíky (jeden péřitý)
- velké škody
- postřiky – kuprikol (CuII)
plíseň bramborová
- napadá lilkovité rostliny – brambory a
rajčata
- vlhké a teplé počasí
- listy a nať (plody) hnědnou a usychají
- přezimuje v půdě
- postřik, odolné odrůdy
vřetenatka révová
- napadá vinnou révu
- plody se nedostatečně
vyvíjejí - kyselé
- na spodní straně listu
bílý povlak, svrchu
hnědavé
- haustoria – výběžky
do buněk
- rozmn. – oogamie
- přezimuje v půdě
Oddělení: Houby vlastní (eumycety)
- stélku tvoří převážně přehrádkovaná
mycelia
- buněčná stěna z chitinu
- výtrusy jsou pouze nepohyblivé, nejsou
bičíkatá stádia
Třída: Zygomycety (houby spájivé)
- mycelium obvykle bez přehrádek
- mnohojaderné trubicovité mycelium
-
rozmnožování:
1. nepohlavní: z mycelia vyrůstají nosiče
výtrusnic – v nich výtrusy – konidie
(všudypřítomné - prach, alergie)
2. pohlavní: zygogamie
(z hyf - kopulační výběžky (gametangia) –
splývají – zygota se mění v tlustostěnnou
zygosporu – klíčí – výtrusnice – meioza –
výtrusy)
kropidlovec černavý
- šedavý povlak, na chlebu
plíseň hlavičková
-
na kyselém mléce, sýru, koňském trusu, citronech
-
na obrázku podhoubí se zygosporou
plíseň
hlavičková
Třída: Houby vřeckovýtrusé
(Askomycety)
- druhově nejbohatší skupina
- většinou houby, které netvoří plodnice - plísně
- přehrádkované podhoubí
- většinu života jako primární podhoubí
(mycelium) (s jedním jádrem)
Rozmnožování vřeckovýtrusných
- nepohlavní – pomocí nepohlavních výtrusů - konidií
- pohlavní :
- na fyziologicky odlišených hyfách (+ a -) se vytvářejí
gametangia – ta spolu splývají – ze splynulého
útvaru vyrůstá sekundární (dvoujaderné mycelium) –
askogenní hyfy – na jejich koncích dochází ke
splynutí jader – vzniká kyjovité vřecko ( =výtrusnice, asko) – v něm meiózou a následnou mitózou
vzniká 8 haploidních spor - askospor
1. Kvasinky
- zvláštní skupina v rámci
vřeckovýtrusých
- jednobuněčné, množí se
nepohlavně pučením –
tvoří řetízky
- mají nepravá podhoubí –
pseudomycelia (ty
řetízky)
- při pohlavním rozmn. se z
jedné buňky stává vřecko
kvasinka pivní a vinná
- při výrobě piva – ze sladu (maltózy – ethanol)
- s moukou – kvasnice, droždí – kynutí těsta
- vitamíny B
- výroba alkoholu (kvašení ovoce, chleba …)
kvasinka Candida
- normálně v našem těle – přemnožení – plísňové
onemocnění člověka - kandidóza
Taphrina
- napadá rostliny - čarověníky
- kadeřavost listů broskvoní, topolů …
2. Plísně-netvořící plodnice
štětičkovec (Penicillium)
- zelenavé povlaky
- výroba penicilinu – antibiotikum (A. Flemming)
- na plísňových sýrech (camembert, roquefort, niva)
kropidlák (Aspergillus)
- bílé až zelenavé povlaky, na marmeládách – jed
– aflatoxin (mykotoxiny)
padlí
- bílé moučnaté povlaky na listech rostlin - parazit
- na angreštu, růžích, vinné révě, …….
- postřik měďnatými a sirnými prostředky (kuprikol ..)
hlízenka ovocná
- choroba monilióza (rychlé zahnívání ovoce)
– soustředné kruhy kupek nosičů konidií
paličkovice nachová
- napadá lipnicovité rostliny (obilí)
- v klasu tvoří pevný útvar – tvrdohoubí = námel
- v námelu se tvoří nosiče konidií – ty vypadají na zem – na
jaře vyrostou vlákna – splynou – vřecko - vytvoří askospory –
ty jsou teplým proudem doneseny na kvetoucí klasy - námel
- v námelu – jedovaté námelové alkaloidy – (v lékařství,
kyselina lysergová - halucinogen LSD) – v mouce
plíseň šedá
- napadá ovoce (jahody, rybíz, angrešt, víno)
skvrnitost a strupovitost
- napadání listů, plodů
- různí původci
Makromycety s plodnicemi
smrž obecný
- jedlý (plodnice spařit horkou vodou)
- na jaře v listnatých lesích, vápnité půdy
lanýž černý
- drahá pochoutka, koření, k hledání cvičená prasata
- pod duby, buky, vápnité půdy
- výtrusorodé rouško s vřecky uvnitř
ucháč obecný
- jehličnaté lesy, jaro
- jedovatý
třída: Houby stopkovýtrusé
(Basidiomycety)
- většinou tvoří plodnice (ne rzi a sněti)
- přehrádkované hyfy s přezkami
- většinu života jako dikaryotické podhoubí
(sekundární podhoubí)
Rozmnožování stopkovýtrusných
- pohlavní výtrusy (haploidní basidiospory) vznikají
meiozou na povrchu kyjovitých buněk (basidií) ve
výtrusorodém roušku (hymeniu), a to po 4 z každé
- z výtrusů vyrůstají fyziologicky odlišná primární mycelia
(+ a -)
- po setkání spolu splynou – vzniká sekundární
mycelium,které tvoříklobouk
plodnici s výtrusorodou rouškou
lupeny
s výtrusorodým
rouškem
lupeny
závoj
pochva
bazidiospory
bazidie
Stavba plodnice
- třeň (noha)
- klobouk
- závoj (kryje
výtrusorodé rouško)
– z něho prstenec
- plachetka (v mládí
u někt. hub obaluje
plodnice – z ní pochva
a „strupy“ – m.
červená)
- výtrusorodé rouško
(hymenium) – z bazidií
Umístění hymenia
1) Na povrchu plodnice –
houby rouškaté
a) na lupenech
(holubinka)
b) na rourkách (hřib)
2) Uvnitř plodnice – houby
břichatkovité (pýchavka,
pestřec)
Mykorrhiza
- soužití vláken hub s kořeny vyšších rostlin
- ekto- nebo endomykorrhiza
Systém stopkovýtrusých
- bez plodnic:
- rzi
- sněti
- s plodnicemi:
- chorošotvaré
- bedlotvaré
- břichatky
rez travní
- rzi - obligátní parazité rostlin
- rez travní – na lipnicovitých
- střídá hostitele – trávu a dřišťál
- r. hrušňová (jalovec)
sněti
- parazité rostlin
- prašná sněť pšeničná (ovesná, ječná, kukuřičná ..)
- mění klas v černou prášivou hmotu výtrusů - šíření
- mazlavá sněť pšeničná
- klas se mění v mazlavou hmotu, pach po slanečcích
- odolné odrůdy obilí, chemické ošetření (moření osiva)
Lupenité houby
bedla jedlá
žampion polní
žampion ovčí
- možná záměna s muchomůrkou zelenou ..
- nemají pochvu, lupeny v dospělosti hnědé
(muchomůrky bílé)
muchomůrka
zelená
- naše nejjedovatější houba (smrtelně)
- příznaky za 8 až 12 hodin
- záměny za žampióny – m. mají pochvu (ne žampiony)
muchomůrka tygrovaná
- jedovatá
- možná záměna za růžovku
muchomůrka růžovka - masák
- jedlá
- záměna za tygrovanou
muchomůrka červená
- jedovatá látka – muskarin – vliv na NS
závojenka olovová
- prudce jedovatá
- možná záměna za čirůvku
čirůvka májovka
- jedlá, chutná
- možná záměna se závojenkou olovovou
- roste na jaře, závojenka v létě
holubinka namodralá
holubinka nazelenalá
holubinka vrhavka
- nejedlá
- holubinky většinou jedlé, ty, které mají výrazný
klobouk nejedlé až mírně jedovaté
ryzec pravý
- jedlý
- roní mléko - oranžové
ryzec syrovinka
- jedlý
ryzec kravský
- nejedlý, mléko bílé
liška obecná
- citlivá ke zhoršování kvality půd kyselými dešti
lysohlávka kopinatá
- látka psilocybin – halucinogenní účinky - droga
- „houbičky“ – pocit létání
Rourkaté houby
hřib hnědý
hřib smrkový - pravák
hřib borový
hřib žlutomasý - babka
hřib žlučník - hořčák
kozák březový
křemenáč osikový
křemenáč březový
klouzek obecný
Břichatkovité houby
- výtrusorodé rouško uvnitř
pýchavka obecná
prášivka šedivá
- po sešlápnutí uvolňuje obrovské množství
výtrusů – „práší“
hvězdovka brvitá
Dřevokazné houby
- typ hub, kterým říkáme choroše – rostou na
žijících nebo odumřelých stromech – parazité
nebo saprofyté
choroš šupinatý
- na listnatých stromech
outkovka pestrá
- na odumřelém dřevě listnatých stromů
sírovec žlutooranžový
- na listnatých stromech
troudnatec kopytovitý
troudnatec pásovaný
václavka obecná
- příležitostný parazitizmus, na pařezech, kmenech
- podhoubí světélkuje
- jedlá – do octa
dřevomorka domácí
- rozkládá dřevo na vodu a CO2 – vytváří vlhko
- velké škody na dřevu
hlíva ústřičná
- i se pěstuje a prodává – tržní houba (i žampión)
- na stromech
kotrč kadeřavý
- jedlý, velmi chutný, velké rozměry
kuřátka zlatá
- jedlá, hojná
krásnorůžek lepkavý
Na závěr:
- sbíráme a jíme houby, které opravdu známe
- nenecháváme houby zapařovat a dlouho je
nezpracované neskladujeme
- jako první pomoc po požití jedovaté houby – vyvolat
zvracení a dát hodně tekutin – ne mléko a alkohol
- konzumaci hub nepřehánět – soustřeďují ve svých
stélkách těžké kovy (Hg, Pb) a radioaktivní izotopy
(Cs, Sn)
- zhoršené životní prostředí poškozuje mykorrhizu –
ohrožen celý ekosystém