[mfd-jihlava - 16] mfd/jihlava/vyroba 22.03.11
Transkript
[mfd-jihlava - 16] mfd/jihlava/vyroba 22.03.11
4 B vysočina Zprávy z měst Pondělí: Havlíčkův Brod, Chotěboř, Přibyslav, Světlá nad Sázavou ÚTERÝ 22. BŘEZNA 2011 WWW.IDNES.CZ Úterý: Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě Středa: Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice Čtvrtek: Pelhřimov, Humpolec, Pacov, Počátky „Moje práce není strašidelná“ » orgán nebo část orgánu od pacienta, která je odstraněna, by měla být vyšetřena na našem oddělení. Pokud si třeba žena nahmatá bulku v prsu, dostane se do mamární ambulance, kde provedou další vyšetření a řeknou, že by to chtěli ještě ověřit. V takovém případě se provede odběr tkáně a tu zašlou na naše oddělení. My zhotovíme mikroskopický preparát a patolog rozhodne, zda se jedná o nádor zhoubný, či nezhoubný,“ popisuje část své práce lékař. Na patologii se určují typy nádorů, jejich biologické vlastnosti, jestli byl nádor odstraněn celý a podobně. Tedy velmi důležité věci. Na základě těchto informací se pak řídí další onkologická léčba pacientů. Nádory prsu či tlustého střeva jsou poměrně dobře léčitelné, pokud se odhalí včas. Velmi špatnou prognózu naopak mají například nádory žaludku, slinivky či plic. Vyšetřují se i nádory kůže, z nichž je většina nezhoubných. Lidé od nás Lékař Jan Brázdil pracuje na patologii. „Dívám se do mikroskopu, jak moc jsou lidé nemocní,“ říká. NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Nejdříve chtěl na medicíně dělat chirurgii. Po zkoušce z anatomie pracoval v tomto oboru jako pomocná vědecká síla. Bavilo ho učení, a tak uvažoval i o interně. Nakonec se Jan Brázdil ale stal patologem. Působí v Nemocnici Nové Město na Morave. Pokud byste čekali, že půjdete na návštěvu oddělení, jaké znáte například z filmů o Štěpánu Šafránkovi a básnících, čekali byste marně. Na novoměstské patologii se to prý hemží úsměvy a nakonec to vypadá, že práce tady není vůbec smutná nebo strašidelná. „Když jsem studoval, všichni nás strašili, že neseženeme místo. Ve čtvrťáku jsme našli na nástěnce, že do ústavu patologie hledají tři asistenty. Šli jsme se tam s kamarádem zeptat, pak jsem tam v páťáku a šesťáku dělal studentskou vědeckou práci a nakonec jsem tam i zůstal,“ začíná své vyprávění Jan Brázdil. Tisíc stran a víc? To je výzva Vzdělávání v oboru, to jsou někdy opravdu tlusté knížky, často o rozsahu tisíc stran a víc. A vzhledem k tomu, že patologů je u nás málo, jsou knihy obvykle jen v angličtině. „Když člověk zvládne všeobecnou patologii, čeká ho další tlustá knížka třeba o nádorech prsu. To mě baví,“ usmívá se primář. Svého rozhodnutí ohledně patologie nikdy nelitoval, k původně zamýšlené chirurgii se vrátit nechtěl. „Kolegové nám říkají ‚studení chirurgové‘,“ směje se patolog. Patolog „Když jsem studoval, všichni nás strašili, že neseženeme místo. Ve čtvrťáku jsme našli na nástěnce, že do ústavu patologie hledají tři asistenty,“ vzpomíná Jan Brázdil. Jediní, kteří litovali, byla prý část jeho rodiny. „Ale už si zvykli,“ dodává primář. Depresivní pocity ze své práce Jan Brázdil nemá. Smrt, s níž se setkává, bere jako součást svého života a podle něj je to smutnější v jiných odděleních – například onkologických, kdy lékaři vidí, že už lidem nemohou pomoci. Onkologie je náročnější „V poslední době chodím do onkologických týmů, kde se mám možnost setkat s pacienty. Řekl bych, že z psychologického hlediska je pro mě náročnější účast právě v onkologických týmech, kde se setkávám s osudy konkrétních lidí,“ zamýšlí se lékař. Fórum čtenářů Sám nikdy u pitevního stolu neomdlel. Těžší však pro něj jsou situace, kdy musí provést pitvu malých dětí. „Tady v novoměstské nemocnici se s těmito případy však „Patolog je ten, který ví všechno správně, ale o den později. Dětem říkám, že se v práci dívám do mikroskopu.“ naštěstí setkáváme zřídka,“ doplní Brázdil. „Pokud člověk zemře v nemocnici, rozhoduje o jeho pitvě ošetřující lékař. U nás pitvu většinou požadují chirurgické obory výběr z dopisů, kráceno Foto: Anna Vavríková, MF DNES a ARO. Na interně je pitvána asi třetina zemřelých. Výjimku tvoří pitvy nařízené ze zákona (povinné jsou pitvy dětí a žen v souvislosti s těhotenstvím nebo šestinedělím – pozn. redakce),“ vysvětluje lékař. Ačkoli na oddělení nechybí to, co dělá patologii patologií, tedy pitevní stůl, většina práce, kterou zde provádí, pomáhá živým pacientům. „Na oddělení děláme v průměru asi dvě až tři pitvy týdně. Zbytek času věnujeme vyšetření od živých pacientů. Za loňský rok jsme provedli 139 pitev a přes sedm tisíc vyšetření pro živé pacienty. Jsou to vyšetření bioptická a cytologická (mikroskopická vyšetření tkání a buněk – pozn. redakce). Jakýkoli Kde začít s rušením středních škol » ad Změny ve školách Bystřice nad Pernštejnem snad již vyhrála první bitvu o zachování svého gymnázia. Někdo si možná vzpomene, že první vlastně nebyla. Ideální síť středních škol je jistě otázkou pro odborníky, ale vzhledem k tomu, že se zdá, že v závěru odborníci nerozhodují, možná není na škodu, když občané svoje postoje vysloví. Očekával bych potom diskusi a dobré argumenty a ne škrtání na mapě od stolu v Jihlavě. Síť středních škol se dá rozdělit na gymnázia, střední odborné školy a učební obory. Rušení by se mělo týkat asi především těch prvních dvou skupin. U gymnázií se také celostátně mluví o zrušení osmiletých studijních programů. Zde by se mělo více než kde jinde postupovat rozvážně. Názor z pohledu rodiče Můj názor je z pohledu rodiče. Jeden syn studuje na víceletém gymnáziu, druhý bude končit na základní škole. Moje zkušenost mě stále více utvrzuje v přesvědčení, že pro studijně nadané žáky není lepší přípravy na vysokou školu než právě osmileté gymnázium. Studenti zde dostanou velmi dobré vzdělání ve všeobecných předmětech, jazykové vzdělání a všeobecný rozhled. Díky tomu z nich vyrůstají universálně vybavení lidé. Jistě se dá snadno porovnat úspěšnost těchto studentů při přijímání a studiu na vysoké škole. Další význam by měla mít gymnázia v celoživotním vzdělávání (především jazyky a počítačové kursy). Celoživotní vzdělávání by vůbec mělo ve školství posilovat. Proto jsem přesvědčen, že gymnázia Lichý argument Argument, že základním školám víceletá gymnázia odvádějí nadané děti ze škol, je lichý. Myslím, že by byly nadanější děti ve školách brzděny v rozvíjení svých schopností (například v jazykové vybavenosti se to těžko dohání), což by jim jistě při dalším studiu chybělo. Při počtech dětí, jaké jsou ve třídách, není možný individuální přístup. Naopak méně nadané děti jsou vedle nich frustrované. Od základních škol bych očekával učební osnovy zaměřené tak, aby je i průměrní žáci zvládli a něco si ze školy odnesli. Dva cizí jazyky jsou podle mne příkladem nepřiměřenosti a patří do jazykových tříd nebo na gymnázia. Ocenil bych větší zaměření na praktické životní znalosti. Proti rušení gymnázií studenti podepisovali petici. Foto: archiv Co s odbornými školami? Další otázkou jsou střední odborné školy. Pokud pan ministr dotáhne svoje srovnávací testy i tam, jistě zjistí, co dnes ví skoro každý, že úroveň vzdělání nikde nepoklesla tolik jako právě zde. Některé vyučují obory, po kterých již není na trhu práce poptávka, a k nim si vymýšlejí různé pseudoobory (management, podnikatelství a podobně). Motivací ke studiu je pro studenty často snadno dostupná maturita. Vzhledem k úbytku dětí je zde také mnoho těch, kteří patří do učňovského oboru. Mám za to, že tyto školy mají místo tam, kde jde významná část absolventů do praxe. To myslím platí jen u některých (zdravotní, obchodní, hotelové apod.), ostatní často zastupují gymnázia a absolventi po nich pokračují ve studiu, často v úplně jiném oboru. Zde bych očekával selekci, do které by mělo ministerstvo aktivně zasáhnout. Máme více škol, než potřebujeme Selský rozum napoví, že máme více škol, než potřebujeme, a bude se s tím muset něco dělat. Protože jde ovšem o věc, která bude mít dopad na dlouho dopředu, měla by se dělat uváženě. Mám za to, že by v této věci mělo být aktivnější také ministerstvo – především zpracovat analýzy o potřebnosti jednotlivých oborů na trhu práce a kvalitě škol. U gymnázií by měla být zachována regionální dostupnost. Je jasné, že nemohou všichni studovat, je však také potřeba mít na paměti, že vzdělanost našeho obyvatelstva bude mít zásadní dopad na budoucnost naší společnosti. Proto by se školy měly rušit uvážlivě, ty, které již ztratily význam, a ty, které nejsou kvalitní. Miloš Dědič, Hluboké Nové Dějiny Bystřice přinesou překvapení BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM (glo) Chystá se osmisetstránková publikace o Bystřici nad Pernštejnem a o jejím nejbližším okolí. V rozsahu a šíři, jaké město nezažilo. Od pravěku po současnost. Součástí knihy bude pět tisíc fotografií, mapy i pohlednice na DVD a další zajímavé přílohy. Na díle pracuje početný kolektiv autorů – historiků, archeologů, geologů, botaniků a dalších odborníků – pod vedením profesora historie Libora Jana. „Kniha by měla oslovit širokou vrstvu čtenářů. Budou v ní jak informace o dřívější i dnešní přírodě Bystřicka, tak ucelené dějiny města od jeho prvního osídlení,“ řekl jeden z autorů Vladimír Cisár, ředitel bystřického muzea. A právě nové poznatky ohledně doby osídlení Bystřice mají být podle Cisára velkým překvapením. Kniha má vyjít v roce 2013 ke stému výročí muzea. Krátce Doma ho čeká „druhá směna“ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Příliš volného času Jan Brázdil nemá. Když se dostane odpoledne domů, nastupuje druhou směnu u svých tří dětí a kromě rodiny se věnuje i hnutí Modlitby otců. „Jsem věřící člověk a v Modlitbách otců se snažíme vytvářet skupinky věřících otců, kteří se jednou týdně scházejí a modlí se společně za své děti a rodiny. To je druhý koníček a na nic jiného už čas nezbývá,“ usmívá se lékař. Patologů je v kraji Vysočina málo, asi dvanáct. V celé zemi pak asi tři sta. A jak by svou profesi definoval sám novoměstský lékař? „Patolog je ten, který ví všechno správně, ale o den později. Dětem říkám, že se v práci dívám do mikroskopu, jak moc jsou lidé nemocní. A o tom dnes patologie je,“ zakončuje s úsměvem Jan Brázdil. Andrea Bartůňková Řidič zavinil nehodu a ujel Zraněním spolujezdkyně skončila nehoda, kterou způsobil řidič bílého vozu Opel Combo. Ten nedal na křižovatce žďárských ulic Revoluční, Strojírenská a Kopečná přednost motorce. „Aby motocyklista zabránil střetu, musel prudce brzdit, dostal smyk a upadl i se spolujezdkyní na vozovku,“ uvedla policejní mluvčí Jana Martincová. Po řidiči policie pátrá. Za ujetí od nehody mu hrozí vězení. (glo) ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Zámečtí hasiči vystavují v muzeu Výstava k 125. výročí fungování zámeckých hasičů je k vidění v budově žďárského Regionálního muzea. Potrvá do 29. května. (glo) Výběr z akcí Divadlo dává Mam’zelle Nitouche Třebíč Masarykovo náměstí 24 Havlíčkův Brod mají zůstat v dnešní formě. Pokud se některá budou rušit, měla by být argumentem pro utvoření sítě gymnázií také dostupnost z každého místa (měřeno denním dojížděním dětí). Pátek: Jihlava, Polná, Třešť, Telč KINO OSTROV Ostrov 28 Temná noc, jasná noc Zobrazení tématu měsíčné noci v dílech autorů 19. a 20. století do 29. května GALERIE MALOVANÝ DŮM Karlovo náměstí 53 ROCKOVÝ KLUB JEŽEK Obrazy a litografie Emmy a Barbory Srncových do 24. dubna Mostecká ulice KINO PASÁŽ Zubrowska – death metal/hardcore, Francie + Smashed 20.00 Face, This Night Draws The End Masarykovo náměstí 1 Chotěboř VRAK BAR ZADNÍ SYNAGOGA DIGITÁLNÍ KINO Okénko do Tibetu Výstava fotografií Pouta 20.00 Humpolec MĚSTSKÉ KINO Havlíčkovo náměstí 91 Nevinnost 20.00 Cizinec 19.30 Jihlava CINESTAR Králova řeč Rango Méďa Béďa 3D Černá labuť Autopohádky Sanctum 3D Dilema Obřad Správci osudu Drive Angry 3D do 4. dubna 14.00, 18.30 14.45, 17.00, 19.15 15.00 15.45 16.30 17.00, 19.15, 21.30 18.00 20.20 21.00 21.30 DŮM KULTURY ODBORŮ Tolstého 2 Wotienke Amsterdamská zpěvačka a pianistka čerpá z šansonu, alternativy, jazzu, popu 19.30 Josef Pavelka – Tady jsem doma Výstava fotografií do 17. dubna Nové Město na Moravě Velké Meziříčí HORÁCKÁ GALERIE JUPITER CLUB Náměstí 17 Vratislavovo náměstí 1 Hradební 1 Jaroslav Šerých – Pohádkové ilustrace dětem světa do 17. dubna Bohumil Teplý – Stopy času Inspirací sochaře a medailéra je příroda do 8. května Pavel Petrov – Vyznání Fotografické ilustrace do 24. dubna Chinaski Amarok tour 2011 19.00 Dvojí pohled Fotografie Jaroslava Krška a Lukáše Křesiny do 7. dubna Žďár nad Sázavou KNIHOVNA M. J. SYCHRY Havlíčkovo náměstí 5 Výrobky uživatelů Klubu v 9 Skleněné šperky, výrobky z keramiky nebo z pedigu do 25. března Pelhřimov MĚSTSKÁ KNIHOVNA Jirsíkova 841 Patagonie – země na konci světa Vyprávění a promítání Boba Stupky 17.00 Světlá nad Sázavou STARÁ RADNICE náměstí Republiky 294 Miroslav Matoušek – Zrcadlení Fotografie žďárského autora do 3. dubna GALERIE NA PŮDĚ Ždírec nad Doubravou GALERIE HOTELU GUSTAV MAHLER náměstí Trčků z Lípy 16 Křížová 4 GALERIE DOUBRAVKA Nahlédnutí do pravěku aneb Světlá očima mamuta Pavel Horák/Paul van den Berg do 25. března 17.00 19.30 Subakova 1 sídliště U Pivovaru 1 Tyršova 256 Gnomeo & Julie 127 hodin Brodská 120 do 27. března Jiří Čermák – Obrazy do 22. dubna HORÁCKÉ DIVADLO Komenského 22 Mam’zelle Nitouche (Horácké divadlo Jihlava) 19.00 Lubomír Hrůza – Scénografie a malba 1958–2008 do 24. března KINO DUKLA Jana Masaryka 20 Nevinnost Ondine 17.30, 20.00 19.30 MUZEUM VYSOČINY Masarykovo náměstí 55 Jihlavské obrázky Fotografie Pavla Bezděčky do 27. března 467 dní kolem světa Fotodokument Tomáše Zajíce do 3. dubna Fyzikální kouzla a nanotechnologie do 31. března OBLASTNÍ GALERIE VYSOČINY Komenského 10 Možná sdělení 2 Umělecká díla pro nevidomé a slabozraké – dar umělců do 29. května Vasil Artamonov – Alexey Klyuykov/2076 Polohy tvorby výtvarníků do 15. května Michal Malátný Kapela Chinaski se svým frontmanem dnes bude hrát v Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí. Foto: Jan Strouhal, MF DNES