Rypl J. - Katedra geografie

Geomorfologickésborník
mapování
Geomorfologický
2 a inventarizace tvarů
ČAG, ZČU v Plzni, 2003
Současné geomorfologické mapování Novohradských hor
Jiří Rypl
[email protected]
Pedagogická fakulta Jihočeské Univerzity, katedra geografie, Jeronýmova 10, 371 15 České
Budějovice.
V rámci procesu evropské integrace se Novohradské hory vzhledem ke své
příhraniční poloze s Rakouskem a přírodní výjimečnosti dostávají do centra
zájmů veřejnosti, investorů tak i ekologů. Jsou unikátní přírodní oblastí, která
byla doposud velmi málo ovlivněna lidskou industriální i zemědělskou činností.
Díky tomu jsou na tomto území nacházeny vzácné a původní rostlinné a
živočišné druhy, stejně tak zajímavé výtvory neživé přírody. Bohužel doposud
není zcela vyřešen způsob ochrany tohoto území. Geomorfologická studie vzniká
jako součást projektu studia biodiverzity Novohradských hor, kterou provádí
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. Cílem geomorfologického mapování
je vytvořit obecnou geomorfologickou mapu, tohoto polygenetického reliéfu, se
zaměřením na periglaciální reliéf a navrhnout u nejzajímavějších výtvorů způsob
ochrany v rámci projektu biodiverzity Novohradských hor.
Novohradské hory vznikaly vlivem tektonických pohybů na přelomu křídy a
paleogenu. Podobně, jako v oblasti Šumavy a Českomoravské vrchoviny, došlo
k vyklenutí ze zarovnaného povrchu České vysočiny. Nadmořská výška oblasti
před zdvihem se uvádí 300–500 m n. m. (KUNSKÝ J, 1968), dále došlo k jeho
rozlámání v jednotlivé kry vlivem saxonských tektonických pohybů v souvislosti
s alpínským horotvorným pochodem. Pohoří představuje vrchol velké
antiklinály, která vznikla v době pomiocenní, pravděpodobně až ve spodním
pliocénu.Tímto vyklenutím byl porušen a do různých výšek dislokován
starotřetihorní zarovnaný povrch, jehož stopy jsou vyznačeny zřetelnou
vrcholovou hladinou v nadmořské výšce 900–950 m n. m. Nad touto vrcholovou
hladinou, tzv. Novohradské pláně, čnějí jen ojedinělé vrcholky do výše nad
1 000 m n. m. (KUNSKÝ J., 1968). Intenzivním namáháním v místech vyklenutí
byly vedle oživených starších tektonických linií vyvolány i tektonické linie nové,
zvláště výrazné na okrajích pohoří. Nejvýraznější je příkrý až 300 m vysoký
zlomový svah mezi vlastním pohořím a Stropnickou pahorkatinou, východně od
Dobré Vody.
Základní reliéf Novohradských hor má charakteristické znaky kerného pohoří
silně rozčleněného erozí. Po vyzdvižení jednotlivých ker do různých výšek
zesílila erozní činnost vodních toků, jejichž dřívější odtok, podél poruchových
zón v krystaliniku, k Dunaji, byl mladiopliocenním vyklenutím jižní části České
vysočiny, zejména stupňovitým zdvihem oblasti kolem Horního Dvořiště
183
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Geomorfologické mapování a inventarizace tvarů
(KUNSKÝ J., 1968) přerušen a celé pohoří bylo rozčleněno hustou a téměř
pravoúhlou sítí pliocenních, místy až 200 metrů hlubokých, sevřených říčních
údolí střední Malše a jejich přítoků, v systém širokých horských hřbetů,
převážně šumavského směru SZ–JV, a sedly oddělených vrcholů, často oválného
půdorysu (Vysoká 1 034 m n. m., Kraví hora 953 m n. m aj.). Pro jižní část
pohoří jsou příznačné hojné, nepříliš vysoké kupovité vrcholy.
V málo členitém a jen nevýrazně zvlněném reliéfu podhůří Novohradských
hor jsou zachovány na rozvodích zbytky několika úrovní plošin v nadmořských
výškách 460–530 m n. m., nad které vystupují hrástě Slepičích hor (869 m n. m.)
a Todeňské hory. (606 m n. m.). Malé kotlinky nacházíme v pohoří jen v místech
rozšířených úvalovitých toků, např. v okolí Pohoří na Šumavě, Staré Huti aj.
Větší kotliny leží již mimo vlastní pohoří (Kaplická kotlina, Svinenská kotlina).
Současně s oživenou selektivní denudací a intenzivní zpětnou erozí řek,
podporovanou pokračujícím zdvihem oblasti a klimatickými změnami koncem
neogénu, došlo na poměrně velké rozloze, především na rozvodních hřbetech,
k destrukci hlubokých terciérních zvětralinových plášťů s lateritickou a
kaolinickou příměsí. Těmito destrukčními pochody, které byly ještě urychleny
pleistocenními klimatickými změnami, byl do značné míry rozrušen zbytek
původního zarovnaného pronikavě zvětralého povrchu a obnažena hranice mezi
mateční horninou a zvětralinami.
Periglaciální pochody urychlily exhumaci odolných jader hlubinných vyvřelin,
jejichž zachování nasvědčuje poměrně rychlému odnosu zvětralin, a vytvořily
příznačné tvary, odlišné od dnešní klimamorfogenetické oblasti, které jsou dosud
dobře zachovány na mnoha místech Novohradských hor a jejich podhůří,
především na svazích a vrcholech hor a v hlubokých kaňonovitých říčních
údolích. Je zajímavé, že tyto tvary jsou zachovány nejen v magmatitech, ale
v méně dokonalé formě i v některých metamorfitech, např. v cordieritických
rulách a kaplických svorech (VÍTEK J., 1969).
Například z mezoforem jsou to, kongelifrakcí vzniklé několik metrů až desítek
metrů vysoké, mrazové sruby (srázy), provázené při úpatí různě širokými
kryoplanačními plošinami, které vznikly ústupem mrazových srubů. Intenzivní
periglaciální modelací byly místy mrazové srázy přemodelovány v izolované
skály jednofázového vývoje (DEMEK J., 1964). Na svazích , např. Kraví hory,
Vysoké, a dalších vrcholech pohoří jsou vytvořeny v porfyrických magmatitech
mohutné akumulace kamenných moří. Místy jsou spodní okraje kamenných moří
protaženy v kamenné proudy. Mrazovým zvětráváním byly vytvořeny též
ojedinělé nekrasové puklinové jeskyně, např. na Vysoké (DEMEK J., 1964).
V pleistocénu docházelo působením soliflukce k opakovanému lokálnímu
transportu bohatého zvětralinového materiálu, a to i na mírných svazích, což
mělo za následek vytvoření úpatních hranáčových hald a místy i zanesení dna
184
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Geomorfologické mapování a inventarizace tvarů
plochých úvalovitých údolí hlinitým a hrubě písčitým až suťovým materiálem
s velkými jen nedokonale zaoblenými balvany. V těchto široce rozevřených
zamokřených částech říčních údolí, v nichž meandrují v širokých pásech nevelké
potoky, např. Pohořský potok, se na fluviosoliflukčních uloženinách místy
vytvořila rašeliniště, Lze ovšem předpokládat, že říční transport, který na
soliflukci bezprostředně navazoval, mohl vynést z pohoří většinu materiálu,
který soliflukce dopravila do koryt potoků a řek, a že tento odnos jemnozrnného
materiálu pokračuje zmenšenou měrou i v současném klimatu. Přestože
soliflukční sedimenty jsou ve zvětralinovém plášti Novohradských hor a jejich
podhůří velmi rozšířeny a v kolísavé mocnosti místy úplně maskují skalní
podkad, jsou jen nepatrným zbytkem toho, co soliflukce během pleistocénu
v pohoří umístila (ŽEBERA K., 1964).
Doznívajíci zdvih Novohradských hor, spolu s klimatickými změnami
v pleistocénu, způsoboval rytmické zařezávání říčních toků a vznik plošně
omezených teras Malše a jejích přítoků. Zbytky kvartérních teras s opuštěnými
meandry a okrouhlíky jsou dobře zachovány v pleistocenním korytě Malše mezi
Římovem a Velešínem. K nejmocnějším akumulacím fluviálních sedimentů ve
všech vývojových stadiích řeky docházelo v soutokové oblasti Malše a
Stropnice, kde jsou vyvinuty čtyři terasové stupně, štěrkopísky až 11,5 m mocné
(KRÁTKÁ J., MAZANCOVÁ M., 1968). Celkově se však fluviální sedimenty na
modelaci popisované oblasti podílejí jen nepatrně. Deluviální a deluviofluviální
sedimenty se zde vyskytují v mocnostech běžných v oblasti krystalinika (0,5–1
m). Deluvioeolické sedimenty jsou vázány na severovýchodní svahy a dosahují
místy velké mocnosti (CHÁBERA S., 1972).
Celkově se nechá říci, že současný reliéf Novohradských hor a jejich podhůří
je zřetelně polygenetický (DEMEK J., 1964).
Současné geomorfologické mapování Novohradských hor probíhá od jara
roku 2002, jako součást projektu Biodiverzita Novohradských hor. Jsou
mapovány mapové listy 32–244 Benešov nad Černou, 32–422 Pohorská Ves,
33–133 Horní Stropnice, 33–311 Pohoří na Šumavě, 32–424, 33–313 Kamenec,
v měřítku 1 : 25 000. Aktuálně je v rámci celku Novohradských hor mapován
podcelek Pohořská hornatina a to okrsky Žofínská hornatina a Leopoldovská
vrchovina. V této první fázi mapování je západní hranice oblasti vedena po
rozvodnici mezi Pohořským potokem a řekou Malší a nedrží se důsledně hranice
Žofínské hornatiny a Leopoldovské vrchoviny. Západní hranice tedy prochází po
linii Kolářův vrch, Kobylí vrch, Jelení vrch, Hřeben, Mlýnský vrch. Území je
takto na definováno, protože hlavním cílem mapování je kryogenní reliéf, a
nechá se předpokládat, že v takto na definovaném území se budou nacházet
nejzajímavější kryogenní tvary. V další fázi budou do mapovány zbývající části
185
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Geomorfologické mapování a inventarizace tvarů
Žofínské pahorkatiny a Leopoldovské vrchoviny, stejně tak podcelek Jedlická
vrchovina.
V období roku 2002, kdy bylo možno provádět mapování, proběhly
rekognoskační pochůzky a to především v oblastech Vysoké (1 034 m n. m),
Kraví hory (953 m n. m.), Kuní hory (925 m n. m.), dále v oblasti Myslivny
(1 040 m n. m), Pivoňských skal a Kamence (1 072 m n. m.), v Leopoldovské
vrchovině v oblasti Kuřského vrchu (806 m n. m.) a Jeleního vrchu
(956 m n. m.). Nejzajímavějšími lokalitami se zdají oblasti Vysoké, Kraví hory,
Kuní hory, Kamence, Myslivny a Pivoňských skal. V těchto místech se ve velké
míře nacházejí zajímavé mezoformy kryogenního reliéfu a to především mrazové
sruby, izolované skály, skalní hradby, kamenná moře čí hřibovité útvary.
Z mikroforem je patrná především exfoliace na mezoformách kryogenního
reliéfu. V nastávajícím období roku 2003, kdy bude možno provádět mapování,
budou zahájeny vlastní terénní práce, jejichž hlavním cílem bude zhotovit
podrobnou geomorfologickou mapu Novohradských hor se zaměřením na
kryogenní reliéf.
Přesto, že zatím proběhly pouze rekognoskační pochůzky v zájmovém území
Novohradských hor. Lze konstatovat, že již při těchto pochůzkách byly nalezeny
takové kryogenní tvary, které by v rámci případné ochrany Novohradských hor,
stály za určitý stupeň ochrany jako např. chráněný přírodní výtvor. Příkladem
mohou být hřibovité útvary na Vysoké a Kraví hoře, případně skalní hradby na
Vysoké.
Geomorfologické mapování by nemohlo probíhat bez finanční podpory
prostřednictvím grantu MŠMT ČR MSM 124100001.
186
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Geomorfologické mapování a inventarizace tvarů
187
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Geomorfologické mapování a inventarizace tvarů
Literatura
DEMEK, J. 1964: Formy zvětrávání a odnosu granodioritu v Novohradských horách. Zprávy
geografického ústavu ČSAV, Opava 9: 6 – 15.
CHÁBERA, S., 1972: Stručný nástin geomorfologického vývoje, s. 62 – 66. In: Chábera S.(ed):
Přírodní poměry Novohradských hor a jejich podhůří. Rozpravy Pedagogické fakulty
v Českých Budějovicích. Řada přírodních věd číslo 10, České Budějovice, 108 s.
KRÁTKÁ, J., MAZANCOVÁ, M., 1968: terciérní relikty na krystaliniku při jižním okraji
rudolfovské hrásti u Doudleb. Zprávy o geologických výzkumech v r. 1966: 311 – 313.
KUNSKÝ, J., 1968: Fyzický zeměpis Československa. SPN Praha, 537
VÍTEK, J., 1969: Periglaciální formy na Kaplicku v jižních Čechách. Sborník Jihočeského
muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy, 9,:48 – 55.
ŽEBERA, K., 1964: Kvartér Českého masívu. In: Svoboda S.(ed): Regionální geologie ČSSR
I/2. NČSAV Praha, 443 – 483.
Summary
Actual geomorphological maping in Novohradské mountains
In the consequence of a process of European integration the Novohradské hory has become
the centre of interes of public, investors and also environmentalists, especially because of its
nearness to the border of Austria and because of its natural speciality. The Novohradské hory
is a unique area, which was until today very little influenced by humans’ industrial and
agricultural activity. Because of this, a lot of rare plants and animals species and also very
interesting creations of lifeless nature are known to be found in this area. Unfortunately it is
not wholly resolved the way of the protection of this area yet. Following work is established as
a part of project aimed at biodiversity of the Novohradské mountains, which has been realised
by University of South-Bohemia. The aim of the geomorphological maping is to obtain a
common geomorphological map of this polygenetic relief with a special view on periglacial
relief and to propose the way of protection of the most interesting geomorphological creations.
Actual geomorphological maping of Novohradské mountains has been done since the spring
2002. The map pages Nr. 32 – 244, 32 – 422, 33 - 133, 33 – 311, 32 – 424, 33 – 313 are
maped on a scale 1 : 25 000. In recent time the ward of Pohořská mountainous country is
maped as a part of the Novohradské mountains.
This work was supparted by MŠMT ČR MSM 124100001.
188
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz