Česká republika v roce 2000 - základní informace

Transkript

Česká republika v roce 2000 - základní informace
Obsah
1. VŠEOBECNÉ INFORMACE
1.1 Základní údaje
1.2 Politické a správní uspořádání
1.3 Veřejná správa
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2000
2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje
České republiky
2.2 Státní rozpočet
2.3 Trh práce a nezaměstnanost
2.4 Zahraniční obchod
2.5 Platební bilance
3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ
3.1 Cenový režim
3.2 Měna a měnová politika
3.3 Liberalizace zahraničního obchodu a obchodně politické režimy
3.3.1 Licenční režim
3.3.2 Celní režim
3.3.3 Podpora exportu
3.4 Privatizace
3.5 Daňový systém
3.5.1 Daň z přidané hodnoty
3.5.2 Spotřební daně
3.5.3 Daně z příjmů
3.5.4 Daň z nemovitostí
3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí
3.5.6 Daň silniční
3.5.7 Ochrana životního prostředí
3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC
4.1
4.2
4.3
4.4
Kapitálový trh
Devizový trh
Bankovní systém
Pojišťovnictví
5. ZAHRANIČNÍ INVESTICE
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
Investiční klima
Příliv přímých zahraničních investic do ČR
Odliv přímých investic do zahraničí
Dohody o podpoře a ochraně investic
Czechinvest
6. VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ
REPUBLIKY
7. PŘÍLOHY
7.1. Členové Burzy cenných papírů Praha, a.s.
7.2 Přehled objemů obchodů na BCPP v roce 2000
7.3 Nejobchodovanější emise na BCPP
7.5 Cenné papíry s největším objemem celkových obchodů na trhu RM-S v
roce 2000
7.6 Seznam bank, kterým bylo uděleno povolení působit jako banka v
České republice
7.7 Adresář členů ČAP
1. VŠEOBECNÉ INFORMACE
a) Zeměpisného charakteru:
Česká republika je hustě obydleným státem střední Evropy (převážně hornatého
charakteru, s rozlohou 79 tis.km2 a 10,3 mil.obyvatel);
hraničí s Německém, Rakouskem, Slovenskem a Polskem;
spojení se světovými oceány zajišťuje řeka Labe s největším přítokem Vltavou;
klimaticky představuje ČR přechod mezi oceánským a vnitrozemským podnebím, s
průměrnou roční teplotou mezi 6,6o C (Mariánské Lázně) a 9,7o C (Praha);
průměrné roční srážky dosahují v uvedených místech 690 a 491 mm;
z nerostných surovin se v České republice nacházejí zejména ložiska černého uhlí,
hnědého uhlí a lignitu, kaolinu, uranové rudy, sklářských písků a vápence. ČR má
dostatečné zásoby stavebních surovin. (Značná část surovin se však musí
dovážet, zejména ropa, zemní plyn, železná ruda aj.).
b) Historického charakteru:
na území dnešní České republiky byla přítomnost člověka prokázána již v
paleolitu. Neolitická kolonizace kolem roku 5000 př.n.l. zahájila éru produktivního
hospodářství, jejíž pravěký vývoj vyvrcholil v době keltského osídlení;
v 7. století došlo ke vzniku pokročilejších kmenových svazů (Sámo) a po roce 800
vytvořením Velkomoravské říše se zrodil první státní útvar;
v následujících staletích sehrávaly země Koruny české významnou úlohu v
evropských dějinách;
tento vývoj byl přerušen porážkou povstání českých stavů v roce 1620 (povstání
bylo výrazem odboje vůči rodu Habsburků, který nastoupil na český trůn v roce
1526);
teprve rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918 umožnil opět vznik samostatného
státu - Československé republiky;
existence ČSR byla přerušena během let 1939-1945 a jejího obnovení bylo
dosaženo až s ukončením druhé světové války;
v roce 1992 došlo cestou ústavních reforem k rozdělení Československa a vzniku
(k 1.1.1993) dvou nezávislých států - České republiky a Slovenské republiky.
c) Kulturního charakteru:
obyvatelstvo České republiky má ve svém průměru velmi dobrou kvalifikační
úroveň a vzdělání; k tomu významnou měrou přispěla i tisíciletá tradice českého
školství (od počátku 10. století byly zakládány církevní školy, ve 12. století i školy
městské). Důležitým mezníkem pro rozvoj vzdělanosti v českých zemích bylo také
založení Univerzity Karlovy (1348) a postupně dalších kolejí;
v českých zemích přispěl významně ke školským reformám zakladatel moderní
pedagogiky Jan Ámos Komenský;
povinná školní docházka dětí od 6 do 12 let byla zavedena již roku 1774;
pokud jde o školy technického směru, byla jako první založena roku 1707
stavovská inženýrská škola, později přeměněná na polytechnický ústav, dnešní
České vysoké učení technické;
k turistické atraktivitě napomáhají udržované stavební památky, zejména hrady a
zámky s dobově zařízenými interiéry, galerie, muzea a celé městské památkové
rezervace jako např. Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Telč, Nově Město nad
Metují a další desítky starobylých měst. Ojedinělým architektonickým a
urbanistickým útvarem, který vznikl spojením středověkých měst pražských a
mající vynikající stavby všech období, je samotné hlavní město České republiky Praha;
značnou rozlohu státu zabírají i velkoplošná chráněná území a chráněné krajinné
oblasti;
světoznámými jsou i české lázně s léčivými prameny (Karlovy Vary, Mariánské
Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Teplice v Čechách, Jáchymov, Luhačovice a
další).
d) Hospodářského charakteru:
Česká republika je průmyslovou zemí s vyspělým intenzívním zemědělstvím;
k nejrozvinutějším odvětvím patří: metalurgie, strojírenství, chemický,
gumárenský a potravinářský průmysl a tradiční textilní a sklářský průmysl;
sektor služeb zaznamenává růst zejména díky rozvoji turistického ruchu,
bankovnictví a pojišťovnictví;
v zemědělství se nejvíce pěstuje pšenice, cukrová řepa, brambory, kukuřice,
chmel, vinná réva a řepka;
území České republiky je pokryto hustou silniční a železniční sítí, která umožňuje
výhodné tranzitní spojení s celou Evropou.
Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k
právům a svobodám člověka a občana.
Lid je zdrojem veškeré státní
zákonodárné, výkonné a soudní.
moci,
vykonává
ji
prostřednictvím
orgánů
moci
Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen k tomu, co
zákon neukládá.
Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma
komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 200
poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Senát má 81 senátorů.
Výkonná moc v České republice náleží prezidentu republiky a vládě.
Prezident republiky je hlavou státu. Prezidenta volí Parlament na společné schůzi obou
komor na dobu pěti let. Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů
vlády a ministrů. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Soudy jsou povolány
především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Soudní moc je tvořena Ústavním
soudem a soustavou obecných soudů.
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a skládá se z 15 soudců
jmenovaných prezidentem republiky se souhlasem Senátu na dobu 10 let.
Soustavu obecných soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a
okresní soudy. Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do
pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší
správní soud. Soudci těchto soudů jsou jmenováni prezidentem republiky na časově
neomezenou dobu.
Kontrolou hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu je pověřen
Nejvyšší kontrolní úřad, který je nezávislým orgánem.
Ústřední orgány státní správy působící v České republice, v jejichž čele je člen vlády,
zahrnují:
Ministerstvo financí
Letenská 15, 118 10 Praha 1; tel.: 02/5704 1111
htpp://www.mfcr.cz
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5, 125 10 Praha 1; tel.: 02/2418 1111, 2418 2222
http://www.czech.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 5,7,8, 118 12 Praha 1; tel.: 02/5719 3111
http://www.msmt.cz
Ministerstvo kultury
M. Horákové 220/139, 160 41 Praha 6; tel.: 02/5708 5111
http://www.mkcr.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na poříčním právu 1, 128 00 Praha 2; tel.: 02/2192 1111
http://www.mpsv.cz
Ministerstvo zdravotnictví
Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2; tel.: 02/2497 1111
http://www.mzcr.cz
Ministerstvo spravedlnosti
Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2; tel.: 02/2199 7111
http://www.justice.cz
Ministerstvo vnitra
Nad štolou 3, 170 34 Praha 7; tel.: 02/6142 1115
http://www.mvcr.cz
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku 32, Politických vězňů 20, 110 15 Praha 1; tel.: 02/2485 1111, 2406
1111;
http://www.mpo.cz
Ministerstvo pro místní rozvoj
Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1;, tel.: 02/2486 1111
http://www.mmr.cz
Ministerstvo zemědělství
Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 02/2181 1111
http://www.mze.cz
Ministerstvo obrany
Tychonova 1, 160 00 Praha 6; tel.: 02/2020 1111
http://www.army.cz
Ministerstvo dopravy a spojů
nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1; tel.: 02/5141 1111
http://www.mdcr.cz
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, 100 10 Praha 10, tel.: 02/6712 1111
http://www.env.cz
Další státní orgány jsou:
Česká národní banka
Na Příkopě 28, 100 00 Praha 1; tel.: 02/2441 1111; fax: 02/2441 8522; 02/2421
7865
http://www.cnb.cz
Český statistický úřad
Sokolovská 142, 186 04 Praha 8; tel.: 02/6604 1111, 02/6604 2732
http://www.czso.cz
Český úřad zeměměřičský a katastrální
Hybernská 2, 110 00 Praha 1; tel.: 02/2161 4111
http://gama.fsv.cvut.cz/cuzk
Český báňský úřad
Kozí 1, 100 00 Praha 1; tel.: 02/2481 2447
Český telekomunikační úřad
Klimentská 27, 125 02 Praha 1; tel.: 02/2400 4111
http://www.ctupraha.cz
Fond národního majetku
Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2; tel.: 02/2499 1111
http://www.fnm.cz
Nejvyšší kontrolní úřad
Jankovcova 63, 170 04 Praha 7; tel.: 02/3304 1111
http://www.nku.cz
Ústavní soud ČR
Joštova 8, 601 56 Brno; tel.: 05/4216 1111
http://www.concourt.cz
Nejvyšší soud ČR
Burešova 20, 602 00 Brno; tel.: 05/4159 3111
kancelář Praha, nám. Kinských 5, 150 00 Praha 5; tel.: 02/5732 0877
Nejvyšší státní zastupitelství ČR
Jezuitská 4, 660 55 Brno; tel.: 05/4251 2111
pobočka Praha, odbor právního styku s cizinou, nám.Hrdinů 1300, 140 00 Praha
4; tel.: 02/6119 6111
Vrchní soud Praha, Civilní úsek, Trestní úsek
nám. Hrdinů 1300, 140 00 Praha 4; tel.: 02/6119 6111
Vrchní soud Praha, Správní úsek
nám. Kinských 5, 150 00 Praha 5; tel.: 02/5700 5111
Vrchní soud Olomouc
Masarykova 1, P.O.Box 208, 771 00 Olomouc; tel.: 068/5532 111
Vrchní státní zastupitelství v Praze
nám. Hrdinů 1300, 140 00 Praha 4; tel.: 02/6119 6111
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci
tř. 17. listopadu 44, 771 00 Olomouc; tel.: 068/553 9111
Legislativní rada vlády nábř. E. Beneše 4, 118 01 Praha 1, tel.: 02/2400 2111
http://www.vlada.cz/radi/radi.win.htm
Úřad průmyslového vlastnictví
A. Čermáka 2a, 160 68 Praha 6; tel.: 02/2038 3111
http://www.upv.cz
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Joštova 8, 601 56 Brno; tel.: 05/4216 1111
Úřad pro státní informační systém
Havelkova 22, 130 00 Praha 3; tel.: 02/21008 111
http://www.usiscr.cz
Správa státních hmotných rezerv
Šeříková 616/1, 150 00 Praha 5; tel.: 02/2280 6111
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Senovážné nám. 9, 110 00 Praha 1; tel.: 02/21624 111
http://www.sujb.cz
Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky, přičemž úkoly
spojené s odborným organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády ČR a jejích
orgánů plní Úřad vlády ČR.
Od počátku roku 2000 byla zahájena realizace reformy veřejné správy, jejímž
východiskem je Ústava ČR a ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných
celků. Jejím cílem pak je demokratizace.
Právní úprava reformy veřejné správy je složitým komplexem norem, z nichž mezi
základní patří:
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění ústavního zákona č. 347/1997
Sb.;
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných
celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění ústavního
zákona č. 176/2001 Sb.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení);
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení);
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých
zákonů;
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se
zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o
hlavním městě Praze;
Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech;
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR
do majetku krajů;
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla);
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení
daní);
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje;
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Základním článkem samosprávné soustavy je obec, která je zákonem o obcích vymezena
jako základní územní samosprávné společenství občanů. Obec navenek zastupuje
starosta, který stojí v čele obecního úřadu. Orgány obce jsou zastupitelstvo a rada obce
(výkonný orgán). Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány
výbory. Rada obce může za tyto orgány zřídit komise.
Obec může v samostatné působnosti ukládat povinnosti obecně závaznou vyhláškou. Do
samostatné působnosti obce je nově svěřena i péče o vytváření podmínek pro rozvoj
sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů (bydlení, ochrana zdraví atd.).
Vyššími územními společenstvími občanů jsou kraje, jejichž působnost je taxativně
stanovena zákonem tak, aby nezasahovala do samostatného rozhodování obcí. Zákonem
o krajích je vymezeno postavení krajů a jejich orgánů, jakož i působnost krajů, složení a
pravomoc zastupitelstva, jednání zastupitelstva a odměňování jeho členů, orgány
zastupitelstva a rady a dozor nad výkonem samostatné působnosti krajů.
Orgány kraje jsou zastupitelstvo kraje, rada (výkonný orgán). Kraj navenek zastupuje
hejtman. Úkoly v samostatné i přenesené působnosti plní krajský úřad.
Zastupitelstvo kraje může podle zákona v rámci své samostatné působnosti vydávat
obecně závazné vyhlášky, kterými se ukládají povinnosti fyzickým i právnickým osobám.
V samostatné působnosti je zastupitelstvu kraje vyhrazeno např. předkládat návrhy
zákonů Poslanecké sněmovně, předkládat návrhy Ústavnímu soudu, koordinovat rozvoj
územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje, zajišťovat jejich
realizaci a kontrolovat jejich plnění, schvalovat územně plánovací dokumentaci pro kraje,
volit zástupce do regionálních rad regionů soudržnosti, stanovit rozsah základní domovní
obslužnosti pro území kraje, schvalovat rozpočet kraje a závěrečný účet, rozhodovat o
mezikrajské a mezinárodní spolupráci atd.
Kraj na svém území vykonává státní správu ve věcech stanovených zákonem, tj.
přenesenou působnost, na níž obdrží příspěvek ze státního rozpočtu. Hejtman zřizuje pro
výkon přenesené působnosti zvláštní orgány.
Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. bylo stanoveno územní uspořádání státu do 14
krajů:
Hlavní město Praha,
Středočeský kraj se sídlem v Praze,
Budějovický kraj se sídlem v Českých Budějovicích,
Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,
Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech,
Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,
Liberecký kraj se sídlem v Liberci,
Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,
Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích,
Jihlavský kraj se sídlem v Jihlavě,
Brněnský kraj se sídlem v Brně,
Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,
Ostravský kraj se sídlem v Ostravě,
Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.
Ústavním zákonem č. 176/2001 Sb., který nabyl účinnosti 31. května 2001, byl změněn
název:
Budějovického kraje na Jihočeský kraj,
Jihlavského kraje na Vysočinu,
Brněnského kraje na Jihomoravský kraj,
Ostravského kraje na Moravskoslezský kraj.
Okresní úřady jsou správními úřady, vykonávajícími státní správu ve správních obvodech
- okresech. Spolupracují s ostatními územními správními úřady, s orgány krajů a obcí.
Okresní úřad sestavuje rozpočet, vypracovává závěrečný účet, jeho příjmy a výdaje jsou
součástí samostatné kapitoly státního rozpočtu. Pro svůj správní obvod může na základě
a v mezích zákona vydávat právní předpisy - nařízení okresního úřadu.
Působnost okresních úřadů je dána výkonem státní správy podle zvláštních zákonů. V
čele okresního úřadu stojí přednosta, který jej řídí a odpovídá za jeho činnost. Jmenuje
ho a odvolává vláda ČR na návrh ministra vnitra. Činnost okresních úřadů je řízena
vládou a má být postupně utlumována v souvislosti se zánikem okresních úřadů k 1.
lednu 2003. (Okresy jako články územního členění státu by měly být ale zachovány).
Ministerstvo vnitra plní vůči okresním úřadům řadu organizačních, kontrolních a
koordinačních funkcí.
K podpoře regionálního rozvoje byl v roce 2000 přijat zvláštní zákon (zákon č. 248/2000
Sb.), jehož cílem je vyvážený rozvoj státu, jakož i územních obvodů jednotlivých krajů.
Tento zákon stanoví zejména: oblasti podpory regionálního rozvoje, působnost správních
úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje, jakož i podmínky a zásady pro
poskytování finanční podpory státních a regionálních programů rozvoje. Zákonem byly
vymezeny tzv. regiony soudržnosti pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky
hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních
prostředků z předvstupních a strukturálních fondů EU. Celkem bylo vymezeno osm
regionů soudržnosti:
Praha (území hlavního města Prahy),
Střední Čechy (území Středočeského kraje),
Jihozápad (území Budějovického a Plzeňského kraje),
Severozápad (území Karlovarského a Ústeckého kraje),
Severovýchod (území Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje),
Jihovýchod (území Brněnského a Jihlavského kraje),
Střední Morava (území Olomouckého a Zlínského kraje),
Ostravsko (území Ostravského kraje).
2. Základní informace o hospodářském rozvoji ČR v roce 2000
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky
Státní rozpočet
Trh práce a nezaměstnanost
Zahraniční obchod
Platební bilance
Pozitivním výsledkem roku 2000 bylo mírné zrychlení ekonomického růstu. Oživení z
konce roku 1999, ke kterému došlo po nepřetržitém snižování objemu HDP v předchozích
devíti čtvrtletích, se změnilo v roce 2000 v růst. Podařilo se tak konečně překonat recesi
českého hospodářství. Výrazné meziroční zrychlení tempa růstu HDP bylo provázeno
mírným vzrůstem míry inflace (o 1,8 bodu) a průměrné míry nezaměstnanosti (o 0,5
bodu) na jedné straně a značným zvětšením rozsahu vnější i vnitřní nerovnováhy na
straně druhé.
2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky
Celkovou hospodářskou situaci České republiky v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999
charakterizují tyto základní makroekonomické údaje:
Základní údaje hospodářského rozvoje České republiky
Ukazatel
Měrná jednotka
1999
2000
Hrubý domácí produkt
běžné ceny
mld.Kč
1 833,0
1 397,9
stálé ceny (1995)
mld.Kč
1 390,6
1 433,8
%
99,2
103,1
Index(stejné období předchozího
roku = 100) na bázi stálých cen
(1994), založený na statistice
produkce vybraných výrobků
%
96,9
105,1
Stavební výroba včetně odhadů
běžné ceny
mld.Kč
212,2
231,9
(1994)
%
93,5
105,3
osoby
487 623
457 369
Kč
12 658
13 491
%
103,0
105,2
Průmyslová výroba
Počet registrovaných
neumístěných žadatelů o
zaměstnání (stav ke konci
období)
Průměrná měsíční mzda
Celkové tržby
maloobchodu(OKEČ 52)
roku = 100) na bázi běžných cen
%
102,9
106,5
Index (stejné období předchozího
%
95,1
104,9
Index (stejné období předchozího
roku = 100) na bázi běžných cen
%
97,1
107,2
Index spotřebitelských
cen(stejné období předchozího
roku = 100)
%
102,1
103,9
Domácnosti zaměstnanců
%
102,1
103,7
důchodců
%
102,4
104,7
Celkové tržby pohostinství a
ubytování (OKEČ 55)
Index životních nákladů
celkem
(stejné období předchozího roku
= 100)
Pramen: Bulletin ČSÚ č. 4/2000
Hrubý domácí produkt se v roce 2000 meziročně reálně zvýšil o 3,1 %, k čemuž
přispěl zejména vývoj v 1. a ve 4. čtvrtletí, kdy došlo k výraznému meziročnímu růstu (o
4,3 % a 3,9 %). Hlavní výdajové složky měly diferencovaný vliv na tempo růstu HDP.
K celoročnímu přírůstku HDP za rok 2000 ve výši 43,2 mld.Kč (ve stálých cenách roku
1995) přispělo zvýšení spotřeby domácností necelou čtvrtinou a vzrůst tvorby hrubého
fixního kapitálu více než polovinou.
Nejproměnlivější složkou HDP byla tvorba zásob, která ale v souhrnu měla pozitivní vliv
na tempo růstu HDP v rozsahu 2,1 procentního bodu. Vliv čistého exportu na vývoj HDP
byl negativní v rozsahu 1,2 procentního bodu.
Na straně tvorby HDP působil na jeho zvyšování zejména růst přidané hodnoty v
průmyslu, a to v rozsahu 2,5 procentního bodu. Z dalších odvětví měl pozitivní vliv na
HDP růst přidané hodnoty v komerčních službách a v obchodě a pohostinství.
Výlučným nositelem růstu HDP v roce 2000 byla souhrnná produktivita práce, která se
meziročně zvýšila o 3,9 %.
Úhrnná poptávka a nabídka se v roce 2000 meziročně zvýšila o 9,0 % při růstu všech
základních složek na poptávkové i nabídkové straně ekonomiky. Krytí úhrnné poptávky
domácími efektivními zdroji se opět snížilo a činilo 51,2 % ve srovnání s 55,2 % v roce
1999.
Průmyslová výroba pokračovala po celý rok 2000 v růstu započatém koncem roku
1999 a meziročně se zvýšila o 5,1 %. Dynamika jejího nárůstu byla ovlivněna zejména
vývojem ve zpracovatelském průmyslu, který má nejvyšší podíl na celkové průmyslové
výrobě (79,5 %) a přitom meziročně navýšil svoji produkci o 4,8 %. V jeho rámci pak
největší růst zaznamenala výroba dvoustopých motorových vozidel včetně dílů a
příslušenství, která vzrostla proti roku 1999 o 24,6 %. Výrazné zvýšení bylo dále
evidováno i u výroby dřevozpracujícího průmyslu (o 15,0 %), gumárenského a
plastikářského průmyslu (o 14,9 %), textilního a oděvního průmyslu (o 11,8 %) a ve
výrobě elektrických a optických přístrojů (o 7,6 %). Největší meziroční pokles naopak
registroval kožedělný průmysl (o 20,0 %), ale i výroba kovů a kovodělných výrobků (o
3,2 %), potravinářského průmyslu (o 3,0 %) a chemického a farmaceutického průmyslu
(o 2,3 %).
Vývoj v těžebním a energetickém průmyslu rovněž napomohl zvýšení celkového
objemu průmyslové výroby v roce 2000, když dobývání nerostných surovin vzrostlo
meziročně o 7,7 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody o 6,1 %. Tržby za prodej
vlastních výrobků a služeb se v průmyslu celkem v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999
zvýšily v běžných cenách o 12,3 %, a ve stálých cenách o 7,5 %. Rozhodující podíl na
celkových tržbách si stále udržují podnikatelské subjekty se 100 a více zaměstnanci,
přestože jejich počet meziročně klesl o 1,2 % na 2 215. Celkové výkony průmyslu
dosáhly v roce 2000 hodnoty 2 193,8 mld.Kč, tj. o 13,1 % více než v roce 1999.
Stavební výroba se podle předběžných údajů v roce 2000 meziročně zvýšila ve stálých
cenách o 5,3 %. Vzestup objemu stavebních prací byl přitom výraznější v podnicích s 20
a více zaměstnanci než v menších podnicích. Hlavní podíl na pozitivním vývoji ve
stavebnictví má nárůst prací na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích a
zejména realizace velkých staveb investičního charakteru. Objem prací na opravách a
údržbě naproti tomu klesl. Zvýšil se počet vydaných stavebních povolení při mírném
poklesu objemu zakázek na stavební práce. Ve stavebnictví nadále přetrvává určitý útlum
bytové výstavby a vysoká zadluženost stavebních firem (přestože se počet podniků s
prvotní platební neschopností snížil o pětinu). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
se ve stavebnictví celkem v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999 v běžných cenách
zvýšily o 0,9 % a dosáhly 343,1 mld.Kč.
Celkové výkony stavebnictví činily v roce 2000 (včetně odhadu za organizace do 19
zaměstnanců včetně) 344,3 mld.Kč.
V odhadované výši hrubé zemědělské produkce za rok 2000 se v porovnání s rokem
1999 očekává pokles ve stálých cenách o 5,6 %. Z toho se hrubá rostlinná produkce
snížila v důsledku nižší sklizně obilovin a olejnin o 5,3 % a hrubá živočišná produkce o
5,8 %.
Tržby za vlastní výrobky a služby v zemědělství se naopak zvýšily o 5,8 mld.Kč v
běžných cenách, tj. o 6,0 %, ale ve stálých cenách byly při objemu 103,5 mld.Kč o 3 %
pod úrovní roku 1999.
Tržby v maloobchodě měly v průběhu roku 2000 víceméně stabilní dynamiku růstu a
meziročně se zvýšily o 5,2 % ve stálých cenách. Tržby rostly především ve
specializovaných prodejnách nábytku, elektrických přístrojů, železářského zboží a dalších
potřeb pro domácnost a kutily, jakož i tržby obchodů se smíšeným zbožím s převahou
potravin. Naproti tomu mírně klesl prodej farmaceutického a kosmetického zboží.
Rozhodující vliv na růst tržeb maloobchodu měly hypermarkety, supermarkety aj. velké
obchody, kde se zvýšily o 16,5 %, zatímco tržby malých obchodů stagnovaly.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel zaznamenaly v průběhu roku 2000
zpomalující se vývoj, nicméně meziročně vzrostly o 3,1 %. Při jejich včlenění do
maloobchodu se ale celkové tržby maloobchodu ve stálých cenách zredukovaly na
meziroční nárůst o 4,6 %.
V pohostinství a ubytování se tržby ve stálých cenách meziročně zvýšily o 4,9 %. Růst
tržeb přitom evidovaly jak pohostinská a stravovací zařízení (o 4,2 %), tak i ubytovací
zařízení (o 6,6 %). V běžných cenách byly celkové tržby pohostinství a ubytování vyšší
než v roce 1999 dokonce o 7,2 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12
měsíců roku 2000 proti průměru 12 měsíců roku 1999 činila 3,9 % a byla tak o 1,8
procentního bodu vyšší než v roce 1999. V jednotlivých čtvrtletích roku 2000 se
meziroční cenový růst postupně zvyšoval (103,6; 103,7; 104,0; 104,2) a byl ovlivněn
především nárůstem cen pohonných hmot a regulovaných cen nájemného, elektřiny a
zemního plynu. Koncem roku pak i nárůstem cen potravin.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v prosinci 2000 proti
prosinci 1999 dosáhla 4,0 %, z toho vliv administrativních zásahů činil 1,5 procentního
bodu a vliv tržních cen 2,5 procentního bodu. Změna cenové hladiny zboží a služeb
tržního charakteru, tzv. čistá inflace, činila 3 %, přičemž růst administrativně
ovlivňovaných cen byl 6,8 %.
Vývoj spotřebitelských cen se projevil v růstu indexů životních nákladů jednotlivých
skupin domácností, které vzrostly více u domácností důchodců (104,7) než domácností
zaměstnanců (103,7).
2.2 Státní rozpočet
Státní rozpočet České republiky na rok 2000 schválila Poslanecká sněmovna až 3. března
2000 a publikován byl 24. března. Do té doby proto platilo rozpočtové provizorium.
Schválený rozpočet (zákon č. 58/2000 Sb.) stanovil objem příjmů ve výši 592,1 mld.Kč,
objem výdajů ve výši 627,3 mld.Kč a schodek ve výši 35,2 mld.Kč. Rozpočtovými
úpravami byly ale příjmy i výdaje zvýšeny o 9,3 mld.Kč, takže konečná výše příjmů
státního rozpočtu na rok 2000 dosáhla 601,5 mld.Kč, výše výdajů 636,7 mld.Kč.
Zachován tak byl zákonem schválený rozpočtovaný schodek.
Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje
následující přehled (mil.Kč):
Ukazatel
1999
Skutečnost
ledenprosinec
Index
Skutečnost
2000
Rozpočet vč. Skutečnost % plnění
Rozpočet
rozpočtových
ledenupraveného 2000/1999
schválený
opatření
prosinec
rozpočtu
Příjmy
567 275
592 156
601 501
586 208
97,5
103,3
Výdaje
596 909
627 336
636 681
632 268
99,3
105,9
Saldo
příjmů a
výdajů
-29 634
-35 180
-35 180
-46 060
-
-
Pramen: MF
Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu za rok 2000 ve výši 586,2
mld.Kč představují plnění upraveného státního rozpočtu na 97,5 %, tj. stejné procento
plnění jako v roce 1999. Výše inkasa příjmů překračuje absolutní úroveň roku 1999 o
18,9 mld.Kč, tj. o 3,3 %. Předpoklad upravených příjmů na rok 2000 nebyl naplněn o
15,3 mld.Kč, což při současném nižším čerpání výdajů (o 4,4 mld.Kč) znamenalo, že
skutečný schodek státního rozpočtu (46,1 mld.Kč) byl o 10,9 mld.Kč vyšší než
rozpočtovaný a o 16,5 mld.Kč vyšší než v roce 1999.
Celkové inkaso daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení ve výši 337,3
mld.Kč představuje 57,5 % všech příjmů, což je o 0,5 procentního bodu méně než v roce
1999. Oproti upravenému rozpočtovanému inkasu byla dosažená skutečnost o 11,5
mld.Kč nižší, tj. o 3,3 %.
Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2000 vybráno 145,9 mld.Kč, což reprezentovalo
plnění upravené rozpočtované částky na 97,2 %. Inkaso bylo o 7,6 mld.Kč, tj. o 5,5 %
vyšší než v roce 1999. Oproti rozpočtovanému inkasu byla dosažená skutečnost o 4,2
mld.Kč, tj. o 2,8 % nižší. Nižší inkaso souvisí mj. s novelou zákona o DPH, která nabyla
účinnosti dnem 1.4.2000 a zavedla vracení daně zahraničním osobám při neobchodním
vývozu a přeřazení restauračních a ubytovacích služeb do snížené 5% sazby. Fiskální
dopad této novely nebyl přitom v rozpočtu uvažován.
Výnos spotřebních daní v roce 2000 představoval 70,9 mld.Kč, a byl tak o 9,9 %, tj. o
7,8 mld.Kč nižší než upravená rozpočtovaná částka. V porovnání s rokem 1999 jejich
celkové inkaso pokleslo o 3,1 %, tj. o 2,3 mld.Kč. Na této situaci se velkou měrou podílel
vývoj kurzu koruny vůči dolaru a vývoj světových cen ropy, jejichž konečným efektem
bylo stlačování domácí poptávky po jejích produktech. Menší měrou (cca 0,3 mld.Kč) se
pak na výpadku výnosu spotřebních daní podílela novela zákona o spotřebních daních,
účinná od 1.4.2000 (vratky daně z tzv. zelené nafty, osvobození od daně u pohonných
hmot pro domácí leteckou přepravu).
Příjmy z daní právnických osob odvedené v roce 2000 do státního rozpočtu dosáhly
52,3 mld.Kč, což představovalo 100,3 % rozpočtu (který v této položce nebyl upravován)
a meziroční vzrůst o 1,9 % resp. 1,0 mld.Kč.
Na dani z příjmů fyzických osob bylo v roce 2000 inkasováno ve státním rozpočtu
34,7 mld.Kč (z toho 25,8 mld.Kč na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a
funkčních požitků a 8,9 mld.Kč na dani fyzických osob z kapitálových výnosů), tj. 94,9 %
upravené rozpočtované částky, což je o 0,4 mld. méně než v roce 1999.
Příjmy z vybraného cla dosáhly v roce 2000 částky 13,6 mld.Kč (121,3 % upraveného
ročního rozpočtu) a byly o 1,6 mld.Kč vyšší než v roce 1999, což bylo odrazem vysokého
objemu dovozů (meziroční vzrůst o 28,2 %). Daně a poplatky z provozu motorových
vozidel, skládající se ze silniční daně a poplatku za užívání dálnic a rychlostních silnic,
dosáhly za rok 2000 7,3 mld.Kč a byly tak sice nad úrovní roku 1999 o 0,1 mld.Kč, tj. o
1,7 %, ale nedosáhly o 0,1 mld.Kč resp. o 1,4 % rozpočtované částky.
Celkový výnos daně z majetkových a kapitálových převodů za rok 2000 činil 6,0
mld.Kč, tj. pouze 84,1 % rozpočtované výše. Proti roku 1999 se snížil o 0,9 mld.Kč resp.
o 12,5 %, což souviselo především s osvobozením převodů bytů, garáží a ateliérů od
daně z převodu nemovitostí podle zvláštních předpisů a s osvobozením od daně dědické u
příbuzných v řadě přímé.
Na správních a soudních poplatcích inkasoval státní rozpočet za rok 2000 celkem 4,8
mld.Kč, což je 86,3 % rozpočtované částky. Proti roku 1999 se jejich příjem snížil o 0,2
mld.Kč, tj. o 3,7 %. Nízké plnění bylo přitom registrováno především u soudních
poplatků.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
reprezentovaly v roce 2000 částku 222,2 mld.Kč, tj. 37,9 % celkových příjmů státního
rozpočtu. Upravený rozpočet byl převýšen o 0,6 mld.Kč resp. o 0,3 %. Ve srovnání s
rokem 1999 byly příjmy pojistného vyšší o 11,3 mld.Kč.
Nedaňové a ostatní příjmy (nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace) se na
celkových příjmech státního rozpočtu v roce 2000 podílely 26,7 mld.Kč, tj. 4,6 % a
dosáhly 85,8 % rozpočtované výše. V porovnání s rokem 1999 byly nižší o 0,4 mld.Kč
resp. 1,6 %.
Pramen: MF; podkladem pro zpracování "Analýza MPO"
Dodatečně upravená výše schválených výdajů státního rozpočtu na rok 2000 o 9,3
mld.Kč na 636,7 mld.Kč byla naplněna pouze na 99,3 %. Skutečné výdaje dosáhly 632,3
mld.Kč a v porovnání s rokem 1999 byly vyšší o 35,4 mld.Kč, tj. o 5,9 %. Z toho běžné
výdaje činily 571,4 mld.Kč (99,4 % upraveného rozpočtu) a vzrostly o 33,5 mld.Kč resp.
o 6,2 % a kapitálové výdaje dosáhly částky 60,9 mld.Kč (98,3 % upraveného
rozpočtu) a vzrostly o 1,9 mld.Kč, tj. o 3,2 %.
Největší výdajovou položkou státního rozpočtu na rok 2000 byly neinvestiční transfery
obyvatelstva, které dosáhly 266,3 mld.Kč (101,5 % upravené rozpočtované výše) a proti
roku 1999 se zvýšily o 20,4 mld.Kč, tj. o 8,3 %. Tyto transfery představovaly 42,1 %
celkových výdajů státního rozpočtu a 46,6 % běžných výdajů.
Výdaje na sociální dávky pak v roce 2000 reprezentovaly převážnou část
neinvestičních transferů obyvatelstvu ve výši 255,1 mld.Kč (95,8 %), což v porovnání s
rokem 1999 představuje nárůst o 18,0 mld.Kč, tj. 7,6 %. Ten byl ovlivněn zejména
změnou právních předpisů (valorizace důchodů, nemocenské dávky, zvýšení životního
minima). Celkové výdaje na důchody (za všechny kapitoly vyplácející důchody)
představovaly v roce 2000 186,9 mld.Kč a byly o 9,0 mld.Kč, tj. o 5,1 % vyšší než v roce
1999.
Na státní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2000 vyplaceno celkem 9,1 mld.Kč, což
je o 1,5 mld.Kč resp. o 19,0 % více než v roce 1999. Z toho činily výdaje na pasivní
politiku zaměstnanosti 5,7 mld.Kč, které se meziročně snížily o 0,5 % a na aktivní
politiku zaměstnanosti 3,4 mld.Kč (meziroční nárůst o 76,4 %). Neinvestiční dotace
podnikatelským subjektům byly v roce 2000 čerpány ve výši 32,8 mld.Kč, tj. o 3,6
mld.Kč (o 12,3 %) více ve srovnání s rokem 1999. Upravená rozpočtovaná částka těchto
dotací přesto nebyla vyčerpána ve výši 1,6 mld.Kč (plnění na 95,2 %).
Neinvestiční nákupy a související výdaje dosáhly za rok 2000 výše 129,3 mld.Kč, což
představuje 98,8 % rozpočtu vč. provedených změn. V porovnání s rokem 1999 byly
vyšší o 4,8 mld.Kč (o 3,8 %). Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným
organizacím se v roce 2000 snížily na 64,4 mld.Kč, tj. o 0,1 mld.Kč ( o 0,2 %) proti
předchozímu roku. Naproti tomu neinvestiční dotace neziskovým a podobným
organizacím se zvýšily o 0,3 mld.Kč (o 7,4 %) na 4,7 mld.Kč. Nárůst přitom zaznamenaly
zejména dotace občanským sdružením, církvím a církevním organizacím.
Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně dosáhly 33,1 mld.Kč
(97,8 % upraveného rozpočtu) a proti roku 1999 vzrostly o 2,7 mld.Kč (o 8,9 %),
zatímco neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně činily 30,3 mld.Kč
(99,9 % upraveného rozpočtu), což je meziroční nárůst o 2,7 mld.Kč (o 9,9 %). Výdaje
na státní správu byly v roce 2000 při meziročním nárůstu o 5,2 mld.Kč (tj. o 7,3 %)
čerpány na 99,1 % upravené rozpočtované částky. Z těchto výdajů bylo směrováno 86,9
% na běžné výdaje a 13,1 % na výdaje kapitálové.
Na dluhovou službu, tj. na úhradu úroků a poplatků státního dluhu, byly v roce 2000
poukázány rozpočtové prostředky v celkové výši 17,4 mld.Kč, což je meziroční zvýšení o
8,0 %.
Poměrně výrazná částka byla v roce 2000 rovněž ze státního rozpočtu čerpána na
státní podporu stavebního spoření (7,6 mld.Kč), na státní příspěvek penzijního
připojištění (2,4 mld.Kč), na hypoteční úvěrování k podpoře bytové výstavby (0,3
mld.Kč) a na státní bezúročné půjčky na bytovou výstavbu (1,3 mld.Kč).
Na kapitálové výdaje bylo za rok 2000 vynaloženo celkem 60,9 mld.Kč, což bylo o 1,1
mld.Kč, tj. o 1,7 % méně než předpokládal upravený rozpočet. Meziročně se sice zvýšily
o 1,9 mld.Kč resp. o 3,2 %, ale jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu klesl
z 9,9 % na 9,6 %.
2.3 Trh práce a nezaměstnanost
Trh práce byl i v roce 2000, stejně jako v předchozích letech, charakterizován tím, že
zejména na počátku roku a ve třetím čtvrtletí byl registrován nejvyšší počet
nezaměstnaných. Poté došlo k zastavení a poklesu počtu nezaměstnaných. Koncem ledna
2000 tak počet nezaměstnaných dosáhl svého historického maxima (508,5 tis.osob) a na
konci roku se jejich počet snížil (na 457,4 tis.osob). Meziročně byl nižší o 30,3 tis.osob,
tj. o 6,2 %. Pozitivní vývoj na trhu práce byl v průběhu roku 2000 dosažen především
díky oživování ekonomiky a aktivní politice nezaměstnanosti.
Registrovaná míra nezaměstnanosti činila k 31.12.2000 8,78 % a meziročně klesla o
0,59 procentního bodu. Vyšší míra nezaměstnanosti byla přitom registrována u žen (9,98
%) než u mužů (7,82 %). Mimořádně negativní byla vysoká diferenciace míry
nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Tradičně nejnižší byla v Praze (3,42 %), a to jak
u mužů, tak i žen, a nejvyšší na Ostravsku (15,13 %). S vysokou mírou nezaměstnanosti
se potýkal i Severozápad (13,83 %) a Střední Morava (10,09 %). Pod průměrnou mírou
nezaměstnanosti ČR se naproti tomu pohybovala míra nezaměstnanosti ve Středních
Čechách (6,80 %), na Jihozápadě (6,13 %), Severovýchodě (6,71 %) a nepatrně i na
Jihovýchodě (8,77 %).
Neumístění uchazeči o zaměstnání k 31.12.2000
Území
Neumístění k
31.12.2000
evidovaní úřady
práce
Volná
Míra
pracovní nezaměstnanosti v
místa
% 1)
celkem
z toho
ženy
Počet osob
pobírajících
příspěvek před
umístěním
Hl.m. Praha
21 832
4 906
3,42
3,85
10 054
Střední Čechy
38 160
8 241
6,80
8,49
15 331
Jihozápad
37 034
6 599
6,13
7,33
16 380
Severozápad
79 746
4 340
13,83
15,60
22 502
Severovýchod
50 556
12 341
6,71
7,79
20 969
Jihovýchod
73 405
7 034
8,77
10,11
28 657
Střední
Morava
62 027
5 626
10,09
11,47
23 002
Ostravsko
94 609
2 973
15,13
16,50
27 244
CELKEM
457 369
52 060
8,78
9,98
164 139
1) Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl evidovaných neumístěných uchazečů o
zaměstnání ke konci měsíce na pracovní síle.
Pramen: ČSÚ - Statistické přehledy č. 3/2001
Počet volných pracovních míst se k 31.12.2000 meziročně mírně zvýšil (o 16 943 míst),
nicméně ve vztahu k počtu neumístěných osob byl stále ještě nedostatečný. Počet
nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo meziročně klesl. Zatímco k 31.12.1999
připadalo v průměru na jedno volné místo 13,89 nezaměstnaných, k 31.12.2000 to bylo
8,79 nezaměstnaných, ale na Ostravsku, kde je nejtíživější situace, to bylo 18,37
nezaměstnaných.
V rámci aktivní politiky nezaměstnanosti bylo v roce 2000 vytvořeno celkem 59,9 tisíc
míst, z toho 19,7 tisíc míst na veřejně prospěšné práce, 27,2 tisíce společensky účelných
míst, 11,5 tisíc míst na odbornou praxi absolventů a mladistvých a 1,4 tisíce míst pro
občany se změněnou pracovní schopností. V roce 2000 ukončilo rekvalifikace 32,3 tisíce
uchazečů.
Pramen: MPSV
Poznámka:
Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím:
pasivní politiky zaměstnanosti, tj. stanovením podmínek a výše poskytování
hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů
nezaměstnaným;
aktivní politiky zaměstnanosti, tj. podporou zachování nebo vytváření pracovních
míst, rekvalifikacemi apod.
Na podporu zaměstnanosti v roce 2001 získala ČR okolo osmi miliónů EUR od EU (zhruba
277 mil.Kč) v rámci programu Phare. Polovina z toho je určena na projekty pro region
severozápadní Čechy a polovina pro Ostravsko.
Z hlediska věkové struktury nezaměstnaných došlo ke konci roku 2000 k mírnému
poklesu nezaměstnaných ve věku do 50 let a naopak počet nezaměstnaných starších 50
let vzrostl.
Pokud jde o vzdělanostní strukturu nezaměstnaných, došlo ke konci roku 2000 k
meziročnímu snížení počtu nezaměstnaných, především u vysokoškoláků. Míra
nezaměstnanosti sice klesla ve všech vzdělanostních skupinách, ale z ekonomicky
aktivních osob byla bez zaměstnání každá pátá se základním vzděláním, každá zhruba
šestnáctá se středním odborným vzděláním a téměř každá třicátá s vysokoškolským
vzděláním. Negativním jevem na trhu práce v roce 2000 byl růst dlouhodobé
nezaměstnanosti. Ke konci roku dosáhl podíl nezaměstnaných, kteří hledali práci více
než rok 50,7 % a těch, kteří hledali práci více než 2 roky 25,7 %, zatímco ke konci roku
1999 to bylo 41,0 % a 18,5 %.
Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň obyvatel zmírňuje systém dávek v
nezaměstnanosti, jež jsou poskytovány evidovaným uchazečům o práci na úřadech
práce, ale jen maximálně šest měsíců. Od ledna 2000 byla registrovaným uchazečům o
práci vyplácena dávka po dobu prvých tří měsíců ve výši 60 % jejich předchozí mzdy a v
dalších třech měsících ve výši 50 % jejich mzdy. Uchazečům, kteří procházejí
rekvalifikací, je vypláceno 70 % jejich mzdy. Problematika zaměstnanosti je v ČR
ošetřena řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří:
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce (úplné znění - zákon č. 126/1994 Sb., ve
znění zákona č. 118/1995 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 29/2000 Sb.,
č. 155/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 238/2000 Sb. a č. 257/2000 Sb.) a
Zákon č. 1/1991, o zaměstnanosti (úplné znění - zákon č. 450/1992 Sb., ve znění
zákona č. 307/1993 Sb., č. 39/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č.
283/1997 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 118/2000 Sb. a č. 155/2000 Sb.).
Z pěti novel Zákoníku práce přijatých v roce 2000 náleží k zásadnějším zákon č.
155/2000 Sb. s účinností od 1. ledna 2001, který:
stanoví zákaz diskriminace v pracovních vztazích, v odměňování a porušování
zásady rovnosti v zaměstnání;
upravuje pravidla pro zřizování rad zaměstnanců;
uvolňuje úpravu pracovní doby;
zpřísňuje povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci;
zvyšuje ochranu zaměstnanců při propouštění ze zaměstnání;
zavádí pro muže možnost rodičovské dovolené, zvyšuje odstupné, zkvalitňuje
obsah pracovních smluv aj.
Zákon o zaměstnanosti, jehož zásadní novela (zákon č. 167/1999 Sb.) byla přijata v
roce 1999, zatímco poslední dvě novely provedené v roce 2000 obsahují menší změny,
klade důraz na řešení diskriminace v přístupu k zaměstnání. Umožňuje, aby úřad
práce uložil pokutu zaměstnavateli, který nepřijme do zaměstnání občana z
diskriminačních důvodů. Pokuta může dosáhnout až 250 tisíc korun a při opětovném
porušení předpisu až 1 milion korun.
Zákon rovněž řeší otázku zaměstnávání cizinců na území ČR, kteří mají stejné právní
postavení jako jiní zaměstnanci. Rozdíl je pouze v tom, že cizinci mohou vykonávat
zaměstnání na území ČR jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnávání a
povolení k pobytu, pokud zákon nestanoví jinak. (Ke konci roku 2000 pracovalo v ČR 40
100 zahraničních pracovníků na pracovní povolení a 63 600 občanů Slovenska, kterým
stačí ohlašovací povinnost). Zaměstnání může podle zákona zprostředkovávat nejen
úřad práce, a to bezplatně, ale i soukromá agentura, podnikatel, fyzická osoba či
zahraniční firma, a to i za účelem zisku. Může jít přitom o práci v ČR, ale i v zahraničí. K
zprostředkovatelské činnosti je však zapotřebí povolení Ministerstva práce a sociálních
věcí.
Zvláštní pozornost zákon věnuje povinnostem zaměstnavatelů při zaměstnávání osob
se změněnou pracovní schopností a s těžším zdravotním postižením. Každý
zaměstnavatel, který má více než 20 zaměstnanců, je povinen zaměstnávat 4,5 %
zaměstnanců, kteří mají změněnou pracovní schopnost a 0,5 % zaměstnanců s těžším
poškozením zdraví. Tato povinnost se splní:
zaměstnáním takovýchto osob ve výši uvedeného procenta, nebo
odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 %
zaměstnanců se změněnou pracovní schopností nebo zadáváním výrobních
programů těmto zaměstnavatelům, nebo
odvodem do státního rozpočtu, jehož výše činí ročně za každého občana se
změněnou pracovní schopností, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl,
0,5 násobku průměrné mzdy.
Způsob plnění povinného podílu musí zaměstnavatel písemně ohlásit místně příslušnému
úřadu práce.
2.4 Zahraniční obchod
Tempo růstu zahraničního obchodu ČR se v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999
zrychlilo, zejména v důsledku výraznějšího zvýšení dynamiky dovozu. Obrat zahraničního
obchodu meziročně vzrostl o 25,8 %, absolutně o 485,7 mld.Kč, když dosáhl úrovně 2
367,6 mld.Kč. Z dosaženého přírůstku připadlo na vývoz 211,7 mld.Kč, tj. 43,6 %,
zatímco v předchozím roce to bylo 56,9 %, avšak při výrazně nižším meziročním nárůstu
(58,4 mld.Kč).
Zahraniční obchod ČR v roce 2000
Ukazatel
2000 v mil.Kč Změna proti roku 1999
v mil.Kč
v%
Obrat
2 367 637
485 712
25,8
Vývoz
1 120 427
211 671
23,3
Dovoz
1 247 210
274 041
28,2
-62 370
x
Saldo obchodní bilance -126 783
x) Zpracováno na základě předběžných údajů, a to v běžných cenách podle uzávěrky ČSÚ
k 17.1.2001
Pramen: MPO a vlastní výpočet
Předstih tempa růstu dovozu nad vývozem dosáhl za celý rok 2000 4,9 bodu. Došlo tak k
meziročnímu zvýšení pasivního salda obchodní bilance (o 62,4 mld.Kč na 126,8 mld.Kč) a
krytí dovozu vývozem se zhoršilo z 93,4 % v roce 1999 na 89,8 % v roce 2000. .
Pramen: ČSÚ
Celkový vývoz za rok 2000 registroval podle předběžných údajů výši 1 120,4 mld.Kč a
meziročně se zvýšil o 23,3 %. V dolarovém přepočtu dosáhl za uvedené období částky 28
979 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 2 737 mil.USD, tj. o 10,4 %.
Vývoz podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny)
Skupina zemí, země
Svět celkem
1999
908
756
2000 v %
1999
2000
1 120
427
123,3
v tom:
Země s vyspělou ekonomikou
677 520 837 595
123,6
v tom: EU
628 914 767 987
122,1
z toho: SRN
381 198 452 923
118,8
Rakousko
59 434 66 933
112,6
ostatní
48 606 69 608
143,2
Rozvojové země
29 908 42 855
143,3
Evropské země s přechodovou ekonomikou vč.
SNS
198 145 236 502
119,4
v tom: CEFTA
161 653 189 439
117,2
z toho: SR
75 329 86 081
114,3
ostatní
36 492 47 063
129,0
z toho: Rusko
13 186 14 920
113,2
Mimoevropské země s přechodovou a státní
ekonomikou 1)
3 183
3 472
109,1
Nespecifikováno
0
3
0
Z úhrnu obchod se zeměmi OECD
744
760
920 756 123,6
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR
Pramen: MPO
Dynamika vývozu se zakládala, stejně jako v minulých letech, na vysokém růstu
exportu do zemí s vyspělou ekonomikou, a to o 23,6 %, což v hodnotové úrovni
znamenalo meziroční zvýšení vývozu do této oblasti o 160,1 mld.Kč, když větší část
českého exportu byla směrována do zemí EU (nárůst o 139,1 mld.Kč), mezi nimiž jako
odběratel dominovalo Německo. Přesto, že vývoz do ostatních zemí s vyspělou
ekonomikou vykázal vyšší relativní meziroční růst (index 143,2), v hodnotové úrovni
tento přírůstek reprezentoval jen částku 21,0 mld.Kč. Obdobně vysoký relativní růst
českého vývozu byl zaznamenán do rozvojových zemí (index 143,3), nicméně hodnotový
meziroční nárůst představoval pouze 12,9 mld.Kč. Přestože export do evropských zemí s
přechodovou ekonomikou vč. SNS registroval v relativní úrovni podprůměrný růst (index
119,4), hodnotový nárůst byl realizován ve výši 38,4 mld.Kč, z toho do zemí CEFTA
částkou 27,8 mld.Kč. Vývoz do mimoevropských zemí s přechodovou a státní
ekonomikou (index 109,1) znamenal meziroční nárůst pouhých 289 mil.Kč.
Z jednotlivých zemí, které měly dlouhodoběji větší váhu v českém vývozu, nejvýraznější
nárůsty (nad 150 %) byly dosaženy do Jižní Koreje (index 370,3), na Tchajwan (index
203,4), do Irska (index 177,4), Japonska (index 173,4) a V. Británie (index 157,6).
Naopak, ze zemí s dlouhodoběji větší váhou v českém vývozu byl v meziročním srovnání
zaznamenán pokles exportu do Slovinska (index 96,9).
Celkový dovoz za rok 2000 činil podle předběžných údajů 1 247,2 mld.Kč a meziročně
se zvýšil o 274,0 mld.Kč, tj. o 28,2 %. V dolarovém přepočtu dosáhl za uvedené období
částky 32 244 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 4 171 mil.USD, tj. o 14,9 %.
Dovoz podle skupiny zemí (v mil.Kč, běžné ceny)
Skupina zemí, země
Svět celkem
1999
2000
2000 v % 1999
973 169
1 247 210
128,2
Země s vyspělou
ekonomikou
718 337
896 852
124,9
v tom: EU
624 970
772 898
123,7
z toho: SRN
331 889
402 563
121,3
v tom:
Rakousko
55 676
61 419
110,3
ostatní
93 367
123 954
132,8
Rozvojové země
43 920
57 676
131,3
Evropské země
s přechodovou ekonomikou
vč. SNS
188 364
261 664
138,9
v tom: CEFTA
127 589
59 339
124,9
z toho: SR
60 893
74 741
122,7
ostatní
60 775
102 325
74,7
z toho: Rusko
48 146
80 240
166,7
Mimoevropské země
s přechodovou a státní
ekonomikou1)
21 069
29 042
137,8
1 479
1 976
133,6
780 213
974 985
125,0
Nespecifikováno
Z úhrnu obchod se zeměmi
OECD
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR
Pramen: MPO
Nejvyšší relativní meziroční nárůst importu byl vykázán z evropských zemí s přechodovou
ekonomikou vč. SNS (index 138,9) při absolutním zvýšení o 73,3 mld.Kč, když větší podíl
na uvedeném nárůstu měly ostatní země této teritoriální skupiny, a to v rozsahu 41,6
mld.Kč při indexu 168,4, zejména vlivem dovozů z Ruska, které se meziročně zvýšily o
32,1 mld.Kč. Importy ze zemí CEFTA zaznamenaly nárůst o 31,7 mld.Kč, když podíl
Slovenska na tomto zvýšení představoval 13,8 mld.Kč. Dovozy z mimoevropských zemí s
přechodovou a státní ekonomikou vzrostly meziročně o 8,0 mld.Kč (index 137,8) a
importy z rozvojových zemí stouply o 13,8 mld.Kč (index 131,3). Přestože dovozy ze
zemí s vyspělou ekonomikou registrovaly nejnižší relativní meziroční nárůst (index
124,9), v hodnotové úrovni byly vůbec nejvyšší, a to v rozsahu 178,5 mld.Kč, čímž
reprezentovaly 65,1 % veškerého meziročního přírůstku českého dovozu za rok 2000.
Z jednotlivých zemí, které mají dlouhodoběji větší podíl na českém dovozu, se vyšším
tempem růstu (nad 150 %) vyznačoval v meziročním srovnání dovoz z Norska (index
196,4), Ruska (index 166,7), Španělska (index 154,7), Ukrajiny (index 152,5) a Švédska
(index 151,1). Naopak, ze zemí s dlouhodoběji větší váhou v českém dovozu byl v
meziročním srovnání zaznamenán pokles importu z Jižní Koreje (index 95,1).
Pramen: MPO - odbor národohospodářských analýz
V teritoriální struktuře vývozu pokračovaly v roce 2000 vesměs trendy z předchozích let,
zatímco v dovozu byly zaznamenány určité korektury předchozích trendů.
Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí (v %)
Skupina zemí
Vývoz
Dovoz
1999 2000 Změna 1999 2000 Změna
Svět celkem
100,0 100,0 -
100,0 100,0 -
Země s vyspělou ekonomikou
74,6 74,8 +0,2
73,8 71,9 -1,9
Evropská unie
69,2 68,5 -0,7
64,2 62,0 -2,2
Rozvojové země
3,2
4,4
3,8
+0,6
Evropské země s přechodovou ekonomikou
21,8 21,1 -0,7
vč. SNS
4,6
+0,2
19,4 21,0 +1,6
Středoevropská dohoda o volném obchodu CEFTA
17,8 16,9 -0,9
13,1 12,8 -0,3
Mimoevropské země s přechodovou a
státní ekonomikou
0,4
0,3
-0,1
2,2
2,3
+0,1
Nespecifikováno
0,0
0,0
0,0
0,2
0,2
0,0
Organizace pro ekonomickouspolupráci a
rozvoj - OECD
81,9 82,2 +0,3
80,1 78,2 -1,9
Pramen: MPO, vlastní výpočet
Nejvýznamnější postavení ve vývozu i v dovozu si zachovaly země s vyspělou
ekonomikou, i když ve vývozu se jejich podíl meziročně zvýšil jen o 0,2 body na 74,8 %
a v dovozu dokonce poklesl o 1,9 bodu na 71,9 %. Pokračoval tak trend nastoupený v
roce 1999, kdy podíl vyspělých zemí ve vývozu převyšoval jejich podíl v dovozu.
Obdobnou změnu ve svém postavení registrovaly i země OECD jako celek - jejich podíl
ve vývozu ČR meziročně stoupl o 0,3 body na 82,2 % a v dovozu se snížil o 1,9 bodu na
78,2 %. Podíl zemí EU, který se v předchozích dvou letech nejvíce zvyšoval, naopak
meziročně poklesl, a to jak ve vývozu (o 0,7 bodu na 68,5 %), tak i v dovozu (o 2,2 body
na 62,0 %). Pokles podílu zemí EU v dovozu ČR byl přitom nejvýraznější ze všech
sledovaných skupin zemí.
Také v roce 2000 pokračovalo meziroční snižování podílu evropských zemí s přechodovou
ekonomikou včetně SNS na českém vývozu (o 0,7 bodu na 21,1 %), zatímco jejich podíl
na dovozu, jehož pokles byl zastaven v roce 1999, se meziročně zvýšil o 1,6 bodu na 21
% a dosáhl tak největší změny v růstu podílu skupin zemí v dovozu ČR za rok 2000.
P
okles podílu evropských zemí s přechodovou ekonomikou včetně SNS ve vývozu ČR byl
způsoben především posunem v postavení zemí CEFTA, jejichž podíl se meziročně snížil o
0,9 bodu na 16,9 %. Země CEFTA meziročně přitom snížily i svůj podíl na českém dovozu
o 0,3 bodu na 12,8 %. Pokles podílu zemí CEFTA ve vývozu i dovozu ČR tak potvrdil
trend nastoupený v předchozích letech.
Postavení rozvojových zemí v zahraničním obchodu ČR se naproti tomu v roce 2000
meziročně zlepšilo - ve vývozu o 0,6 bodu (nejvýraznější pozitivní změna podílu ve
vývozu) na 3,8 % a v dovozu o 0,2 bodu na 4,6 %. Jde o jedinou skupinu zemí, jejíž
podíl mírně vzrostl ve vývozu i v dovozu.
Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou, které mají nejnižší zastoupení v
zahraničním obchodu ČR, registrují silnější váhu v dovozu než ve vývozu. Ta se v roce
2000 ještě upevnila, když jejich podíl ve vývozu meziročně poklesl o 0,1 bodu a v dovozu
o 0,1 bodu vzrostl.
Struktura zahraničního obchodu podle kontinentů (v %)
Světadíl
Vývoz
Dovoz
1999 2000 1999 2000
Svět celkem
100,0 100,0 100,0 100,0
z toho: Evropa 92,9 91,8 86,1 85,3
Afrika
0,6
0,5
0,7
0,7
Amerika
3,1
3,6
5,1
5,6
Asie
3,3
4,0
7,8
8,1
Austrálie 1)
0,1
0,1
0,3
0,3
1) včetně Oceánie a teritoriálně nespecifikovaného obchodu
Pramen: MPO, vlastní výpočet
Koncentrace zahraničního obchodu ČR na evropské trhy se v roce 2000 ve srovnání s
rokem 1999 zmírnila o 1 bod a činila 88,4 % z celkového obratu. Podíl Evropy na
celkovém vývozu přitom poklesl o 1,1 bodu a na celkovém dovozu se snížil o 0,8 bodu.
Podíl sousedních zemí (SRN, Slovensko, Rakousko, Polsko) přitom dosáhl výše 59,5 %
českého vývozu a 46,8 % dovozu, když proti roku 1999 poklesl u vývozu o 2,9 bodu,
zatímco u dovozu vzrostl o 3,3 bodu. Postavení sousedních zemí v českém dovozu tedy
po výrazném zhoršení v roce 1999 opět posiluje a naopak jejich postavení v českém
vývozu se zhoršilo pod úroveň roku 1998. Na vývozu i dovozu se v analyzovaném roce
zvýšil podíl Ameriky (+0,5 bodu) a Asie (na vývozu o 0,7 bodu a na dovozu o 0,3 bodu).
Podíl Afriky na českém vývozu se mírně zhoršil a na dovozu stagnuje. Beze změny ve
vývozu i dovozu ČR zůstalo postavení Austrálie.
K deseti největším obchodním partnerům České republiky podle výše podílu na celkovém
obratu náležely tyto země: SRN (36,1 %), Slovensko (6,8 %), Rakousko (5,4 %), Itálie
(4,5 %), Francie (4,5 %), Polsko (4,4 %), Velká Británie (4,2 %), Rusko (4,0 %), USA
(3,7 %) a Nizozemsko (2,3 %). Okruh těchto zemí se tedy již několik let nezměnil, pouze
proti roku 1999 se vystřídaly v pořadí Polsko a Francie. Snížil se podíl Itálie, Polska,
Nizozemska a zejména pak SRN, Rakouska a Slovenska a naopak se zvýšil podíl Ruska,
V. Británie, USA a mírně i Francie.
Zahraniční obchod podle zbožových skupin (v mil.Kč, v %, běžné ceny)
Zbožová skupina SITC
Vývoz
1999
0 až 9 zboží celkem
908
756
2000
1 120
427
Dovoz
2000 v %
1999
1999
123,3
973
169
2000
1 247
210
2000 v %
1999
128,2
v tom:
0 Potraviny a živá zvířata
26 281 33 003
125,6
45 932 50 250
109,4
1 Nápoje a tabák
7 833
107,2
7 859 7 405
94,2
2 Suroviny nepoživatelné, bez
34 293 39 484
paliv
115,1
31 047 39 396
126,9
3 Minerální paliva a maziva
129,3
65 321 119 970 183,7
129,4
2 496 2 640
118,8
119
745
139 225 116,3
8 399
26 475 34 244
4 Živočišné a rostlinné oleje a
970
tuky
1 255
105,8
5 Chemikálie
66 917 79 479
6 Průmyslové zboží podle
druhu materiálu
236
697
285 103 120,5
205
009
258 021 125,9
7 Stroje a dopravní
prostředky
385
390
497 899 129,2
383
286
501 490 130,8
8 Různé hotové výrobky
122
982
140 545 114,3
112
165
128 393 114,5
9 Nespecifikováno
918
1 016
309
420
Pramen: MPO
110,7
135,9
Ve vývozu za rok 2000 překročily úroveň stejného časového období předchozího roku
všechny zbožové skupiny. Výší meziročního přírůstku nejvýznamnější pozici si dále
upevnila zbožová skupina strojů a dopravních prostředků, když její meziroční nárůst
představoval 112,5 mld.Kč při třetím nejvyšším relativním meziročním zvýšení, které
činilo 29,2 % a reprezentovalo 53,2 % celkového přírůstku exportu za sledované období.
Výraznější absolutní nárůst v meziročním srovnání byl také zaznamenán ve vývozu
průmyslového zboží podle druhu materiálu, a to ve výši 48,4 mld. Kč při relativním růstu
o 20,5 %, dále pak v exportu různých hotových výrobků (17,6 mld.Kč, index 114,3) a
chemikálií (12,6 mld.Kč, index 118,8). Z položek SITC se v meziročním srovnání nejvíce
(nad 170 %) zvýšil vývoz zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku (index
243,0), kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat (index 196,2),
elektrického proudu (index 187,2) a vlákniny a sběrového papíru (index 175,2). Největší
meziroční hodnotové zvýšení vývozu bylo realizováno především položkami ze skupiny
strojů a dopravních prostředků, a to silničními vozidly (nárůst o 35,8 mld.Kč) a
elektrickými zařízeními, přístroji a spotřebiči (nárůst o 31,4 mld.Kč). Z položek, které
meziročně poklesly pod úroveň indexu 100,0, se výrazněji snížily: ostatní dopravní a
přepravní prostředky (úbytek o 2,6 mld.Kč), korek a dřevo (úbytek o 1,2 mld.Kč) a obuv
(úbytek o 0,9 mld.Kč).
V celkovém dovozu za rok 2000 registrovaly meziroční růst všechny zbožové skupiny,
kromě nápojů a tabáku, u nichž byl vykázán pokles o 5,8 %. Zbožovou skupinou, která
měla největší vliv na hodnotovou úroveň dovozu, byly stroje a dopravní prostředky, když
jejich meziroční nárůst (při indexu 130,8) představoval 118,2 mld.Kč, což znamenalo
43,1 % celkového meziročního přírůstku českého dovozu za sledované období. Meziroční
zvýšení importu minerálních paliv a maziv (index 183,7) registrovalo sumu 54,6 mld.Kč a
znamenalo tedy 19,9 % meziročního přírůstku celkového importu. Téměř ve stejné
absolutní úrovni byl realizován i meziroční přírůstek dovozu průmyslového zboží podle
druhu materiálu, a to v rozsahu 53,0 mld.Kč při indexu 125,9 a při podílu ve výši 19,3 %
na celkovém meziročním nárůstu importu. Větší meziroční přírůstek zaznamenaly ještě
chemikálie (19,5 mld.Kč, index 116,3) a různé hotové výrobky (16,2 mld.Kč, index
114,5). Z významnějších položek SITC se meziročně (nad 150 %) zvýšil dovoz topného
plynu, zemního i průmyslově vyráběného (index 202,5), ropy a ropných výrobků (index
179,6), ostatních dopravních a přepravních prostředků (index 164,8), zařízení k
telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku (index 159,3) a uhlí, koksu a briket (index
159,0). Největší hodnotový přírůstek v meziročním srovnání vykázaly: elektrická zařízení,
přístroje a spotřebiče (36,5 mld.Kč), ropa a ropné výrobky (33,1 mld.Kč), topný plyn,
zemní i průmyslově vyráběný (20,5 mld.Kč), zařízení k telekomunikaci a záznamu a
reprodukci zvuku (18,3 mld.Kč), silniční vozidla (16,4 mld.Kč) a železo a ocel (13,2
mld.Kč).
Struktura vývozu v
%
1999
2000
Struktura dovozu v
%
1999
2000
100,0
100,0
100,0
100,0
2,9
2,9
4,7
4,0
1 Nápoje a tabák
0,9
0,7
0,8
0,6
2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv
3,8
3,5
3,2
3,2
2,9
3,1
6,7
9,6
4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky
0,1
0,1
0,3
0,2
5 Chemikálie
7,4
7,1
12,3
11,2
6 Průmyslové zboží podle druhu
materiálu
26,0
25,6
21,1
20,7
7 Stroje a dopravní prostředky
42,4
44,4
39,4
40,2
z toho:
13,5
12,5
11,5
10,3
Pramen: MPO
Ve zbožové struktuře vývozu za rok 2000 i nadále pokračoval trend v meziročním
zvyšování podílu strojů a dopravních prostředků, a to o 2,0 procentních bodů na 44,4 %.
Meziroční nárůst podílu na celkovém vývozu byl rovněž registrován u minerálních paliv a
maziv (o 0,2 bodu na 3,1 %). Na podílu dosaženém v roce 1999 stagnovaly potraviny a
živá zvířata (2,9 %) a živočišné a rostlinné oleje a tuky (0,1 %). U zbývajících zbožových
skupin došlo ke snížení jejich účasti na celkovém českém vývozu.
V dovozu za rok 2000 narostl podíl strojů a dopravních prostředků o 0,8 bodu na 40,2 %
a minerálních paliv a maziv o 2,9 bodu na 9,6 %. Kromě surovin nepoživatelných, bez
paliv, které stagnovaly na úrovni 3,2 %, zbývající zbožové skupiny vykázaly meziroční
snížení svých podílů na celkovém českém dovozu.
Celková obchodní bilance za rok 2000 skončila schodkem 126,8 mld.Kč, čímž došlo k
jejímu meziročnímu zhoršení o 62,4 mld.Kč. Pasivum vyjádřené v amerických dolarech
částkou 3 265 mil.USD se meziročně zvýšilo o 1 434 mil.USD.
Z teritoriálního pohledu bylo záporné saldo zaznamenáno se všemi hlavními skupinami
zemí. Se zeměmi s vyspělou ekonomikou došlo k meziročnímu zvýšení pasiva o 18,4
mld.Kč, když obchod s ostatními zeměmi této teritoriální skupiny vykázal nárůst schodku
o 9,6 mld.Kč a obchod se zeměmi EU zaznamenal meziročně přechod z aktiva do pasiva,
což představovalo bilanční zhoršení ve výši 8,8 mld.Kč. Nejpodstatnější meziroční zvýšení
celkového deficitu obchodní bilance (o 34,9 mld.Kč) registroval obchod s evropskými
zeměmi s přechodovou ekonomikou vč. SNS, a to jednak snížením aktiva ve vztahu k
zemím CEFTA o 3,9 mld. Kč a jednak zvýšením záporného salda o 31,0 mld.Kč ve vztahu
k ostatním zemím uvedené teritoriální skupiny. I dvě zbývající sledované skupiny zemí
vykázaly meziroční nárůst pasiva: rozvojové země o 0,8 mld.Kč a mimoevropské země s
přechodovou a státní ekonomikou o 7,7 mld.Kč. Ve vztahu k jednotlivým zemím
registrovala ČR největší bilanční schodky s Ruskem (65,3 mld.Kč při meziročním zhoršení
o 30,4 mld.Kč), Čínou (24,3 mld.Kč, zhoršení o 6,8 mld.Kč), USA (23,4 mld.Kč, zhoršení
o 6,4 mld.Kč), Itálií (21,8 mld.Kč, zhoršení o 2,5 mld.Kč), Japonskem (19,3 mld.Kč,
zhoršení o 2,2 mld.Kč) a Francií (16,6 mld.Kč, zhoršení o 4,2 mld.Kč). Naproti tomu
nejvyšší aktivní bilanci vykázala ČR v obchodu s Německem (50,4 mld.Kč při meziročním
zvýšení aktiva o 1,1 mld.Kč), Polskem (16,6 mld.Kč, zvýšení aktiva o 0,8 mld.Kč),
Slovenskem (11,3 mld.Kč při meziročním snížení aktiva o 3,1 mld.Kč) a Rakouskem (5,5
mld.Kč, zvýšení aktiva o 1,8 mld.Kč).
Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin
1999
2000
Meziročnízlepšení/zhoršení
-64
413
-126
783
-19
651
-17 247 +2 404
1 Nápoje a tabák
-26
994
+1 020
3 246
88
-3 158
-38
846
-85 726 -46 880
-1 526 -1 385
5 Chemikálie
-52
-62 370
z toho:
+141
-59 746 -6 918
828
6 Průmyslové zboží podle druhu
materiálu
31 688 27 082
-4 606
2 104
-5 695
10 817 12 152
+1 335
9 Zboží a transakce j.n.
609
-13
-3 591
593
Pramen: ČSÚ a MPO, vlastní výpočet
Z hlediska zbožové struktury se bilanční deficit meziročně nejvíce zvýšil u minerálních
paliv a maziv, a to o 46,9 mld.Kč. Výraznější zhoršení salda zaznamenaly také
chemikálie, a to o 6,9 mld.Kč (zvýšením pasiva), stroje a dopravní prostředky o 5,7
mld.Kč (přechodem z aktiva do pasiva), průmyslové zboží podle druhu materiálu o 4,6
mld.Kč (snížením aktiva) a suroviny nepoživatelné, bez paliv o 3,2 mld.Kč (rovněž
snížením aktiva). Naproti tomu meziročním poklesem pasiva o 2,4 mld.Kč odlehčila
obchodní bilanci zbožová skupina potraviny a živá zvířata, dále pak zvýšením aktiva o 1,3
mld.Kč skupina různých hotových výrobků, přechodem z pasiva do aktiva o 1,0 mld.Kč
skupina nápojů a tabáku a nepatrně, snížením pasiva o 0,1 mld.Kč, i skupina živočišných
a rostlinných olejů a tuků.
Zbožové skupiny 1, 2, 6, 8 a 9 vytvořily společně bilanční přebytek 40,9 mld.Kč, na rozdíl
od skupin 0, 3, 4, 5 a 7, které byly pasivní v rozsahu 167,7 mld.Kč.
Ke zlepšení obchodní bilance za rok 2000 přispěly aktivem nejvíce tyto položky:
silniční vozidla (82,3 mld.Kč), výrobky z nekovových nerostů (28,4 mld.Kč), kovové
výrobky (22,9 mld.Kč), nábytek a jeho díly (17,2 mld.Kč), uhlí, koks a brikety (10,8
mld.Kč), korek a dřevo (8,8 mld.Kč) a oděvní výrobky a doplňky (8,0 mld.Kč). Na
zvýšení bilančního schodku za rok 2000 se naopak podílely zejména: ropa a ropné
výrobky (61,4 mld.Kč), topný plyn zemní i průmyslově vyráběný (40,3 mld.Kč), zařízení
k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku (27,7 mld.Kč), kancelářské stroje a
zařízení k automatickému zpracování dat (24,6 mld.Kč), léčiva a farmaceutické výrobky
(21,3 mld.Kč), neželezné kovy (20,3 mld.Kč) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče
(15,1 mld.Kč).
Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se za období
leden až prosinec 2000 oproti stejnému období roku 1999 v průměru zvýšily o 6,3 %, na
rozdíl od dovozních cen, u nichž došlo v průměru ke zvýšení o 12,0 %. Důsledkem tohoto
vývoje bylo snížení reálných směnných relací na hodnotu 94,9. Za leden až prosinec
2000 se oproti stejnému období předchozího roku zvýšily v průměru vývozní ceny u
všech zbožových skupin, kromě živočišných a rostlinných olejů a tuků, u nichž snížení
činilo 8,2 %. Nejvyšší cenový nárůst (o 27,7 %) zaznamenala minerální paliva a maziva.
Významný byl rovněž cenový růst u chemikálií (o 18,0 %) a surovin nepoživatelných, bez
paliv (o 13,3 %).
Podobný vývoj, ale podstatně prudší, nastal i u dovozních cen, když zbožová skupina
živočišných a rostlinných olejů a tuků doznala v průměru meziroční snížení o 13,5 % a na
druhé straně největší zvýšení dosáhla skupina minerálních paliv a maziv, a to o 84,9 %.
Srovnání vývoje cen a směnných relací v zahraničním obchodu ČR za rok 2000
(index v %, 1999 = 100)
z toho:
Výběrový index x)
106,3 112,0 94,9
108,4 101,9 106,4
1 Nápoje a tabák
109,5 105,2 104,1
113,3 109,3 103,7
127,7 184,9 69,1
91,8
5 Chemikálie
118,0 108,4 108,9
86,5
106,1
6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 105,5 104,2 101,2
100,1 100,2 99,9
100,7 100,8 99,9
x) Výběrový index cen je konstruován za zbožové skupiny 0 až 8 SITC
Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet
Zhoršení reálných směnných relací v roce 2000, které mělo negativní vliv na výši salda
obchodní bilance, bylo především výsledkem výrazně nepříznivé směnné relace
minerálních paliv a maziv, menší měrou pak také strojů a dopravních prostředků a
různých hotových výrobků. Pozitivní vliv na úroveň reálných směnných relací měly
naopak chemikálie, potraviny a živá zvířata, suroviny nepoživatelné, bez paliv,
průmyslové zboží podle druhu materiálu a hodnotově méně významné skupiny
živočišných a rostlinných olejů a tuků a nápojů a tabáku.
Zúčtování zahraničně obchodních operací probíhalo v roce 2000 téměř výhradně ve
směnitelných měnách. Význam nesměnitelných měn byl prakticky zanedbatelný. Hlavní
měnou byla DEM, jejíž podíl v celkovém zúčtování vývozu dosáhl 43,1 % a dovozu 35,7
%. Ve srovnání s předchozím rokem ale její postavení oslabilo a naopak se posílilo
postavení USD a EUR v celkovém zúčtování zahraničního obchodu ČR.
V roce 2000 se v ČR zabývalo vývozem celkem 41 575 subjektů. Proti roku 1999 se jejich
počet zvýšil o 2 099 a v průřezu znamenal nárůst všech velikostních kategorií podle
hodnoty exportu. Nejpočetnější byla, stejně jako v předchozích letech, kategorie malých
vývozců s hodnotou vývozu do 10 mil.Kč. Náleželo k ní 35 022 firem s podílem 84,24 %
na celkovém počtu vyvážejících subjektů. Přesto, že se počet vývozců v této kategorii
proti roku 1999 zvýšil o 1 499, jejich podíl na celkové hodnotě vývozu zůstal malý (3,98
%) a meziročně dokonce opět poklesl (o 0,52 bodu). Největší hodnotové objemy vývozu
(cca 49 %) byly naopak realizovány nejméně četnou kategorií vývozců (177 firem). V
roce 2000 znovu posílila koncentrace vývozu na firmy s větším hodnotovým objemem
exportu, když tři nejvyšší velikostní kategorie, reprezentované 3,48 % všech vyvážejících
subjektů (tj. 1 446 firmami), uskutečnily více než čtyři pětiny vývozu (cca 81,58 %, tj. o
2,1 bodu více než v roce 1999).
Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2000
Velikostní kategoriepodle
hodnoty vývozu
Celkem
Počet
firem
Podíl na počtu
firem v %
Podíl na hodnotě
vývozu v %
41 575
100,0
100,0
nad 1 mld.Kč
177
0,43
48,85
500 - 1 000 mil.Kč
187
0,45
11,66
100 - 499 mil.Kč
1 082
2,60
21,07
50 - 99,9 mil.Kč
942
2,27
5,94
10 - 49,9 mil.Kč
4 165
10,02
8,50
v tom:
pod 10 mil.Kč
35 022
84,24
3,98
Pramen: GŘC MF ČR
Dovozem se v roce 2000 zabývalo celkem 60 181 firem a jejich počet se meziročně
snížil o 434 subjektů. Pokles počtu subjektů se přitom výlučně odehrál v kategorii
importérů s nejnižším hodnotovým objemem dovozů (snížení o 1 235 subjektů). Tato
skupina firem sice zůstala nejčetnější (85,12 % všech dovozců), realizovala však pouze
4,94 % z celkové hodnoty importu (při meziročním poklesu o 1,26 bodu). U všech
ostatních velikostních kategorií počet subjektů meziročně vzrostl, ale jejich podíl na
hodnotě dovozu současně meziročně poklesl, a to v rozmezí od 1,0 do 1,7 bodu.
Výjimkou byla kategorie s hodnotou dovozu nad 1 mld.Kč, která výrazně meziročně
zvýšila svůj podíl na celkovém dovozu, a to na 43,00 %, tj. o 6,35 bodu. V roce 2000
došlo rovněž u dovozu k posílení koncentrace, když dovozní firmy tří největších
velikostních kategorií realizovaly s celkovým počtem 1 719 subjektů 77,17 % souhrnné
hodnoty dovozu (o 4,0 bodu více než v roce 1999) a přitom představovaly pouhých 2,86
% všech dovozních subjektů.
Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2000
Velikostní kategoriepodle
hodnoty dovozu
Celkem
Počet
firem
Podíl na počtu
firem v %
Podíl na hodnotě
dovozu v %
60 181
100,0
100,0
nad 1 mld.Kč
167
0,283
43,0
500 - 1 000 mil.Kč
197
0,33
11,28
100 - 499 mil.Kč
1 355
2,25
22,89
50 - 99,9 mil.Kč
1 293
2,15
7,27
10 - 49,9 mil.Kč
5 943
9,88
10,62
pod 10 mil.Kč
51 226
85,12
4,94
v tom:
Pramen: GŘC MF ČR
2.5 Platební bilance
Platební bilance za rok 2000 dosáhla podle předběžných údajů přebytku, který byl
ovlivněn čistým přílivem investic na finančním účtu, jenž výrazně převýšil schodek
běžného účtu. Bilance kapitálového účtu skončila mírným pasivním saldem.
Pramen: ČNB; podkladem pro zpracování "Analýza MPO"
Běžný účet platební bilance vykázal v roce 2000 pasivum ve výši 91,4 mld.Kč (2,6
mld.EUR resp. 2,4 mld.USD), které meziročně vzrostlo o 37,2 mld.Kč, a to především v
důsledku vzestupu deficitu obchodní bilance. Deficit běžného účtu tak představoval 4,8 %
HDP.
Deficit obchodní bilance se v roce 2000 meziročně zhoršil o 61,0 mld.Kč (podle
metodiky MMF) a dosáhl výše 126,8 mld.Kč (3,6 mld.EUR resp. 3,3 mld.USD).
Rozhodující vliv na tento výsledek měl z hlediska vnějších faktorů jednak prudký nárůst
dovozních cen ropy a výrobků z ropy a zemního plynu (viz předchozí subkapitola) a
jednak oslabení kurzu koruny vůči dolaru. Z hlediska vnitřních faktorů pak k deficitu
přispělo oživení poptávky, která byla ze 48,8 % kryta zahraničními efektivními zdroji, a
zvýšená dovozní aktivita investorů.
Přebytek bilance služeb byl v roce 2000 o 15,7 mld.Kč vyšší než v roce 1999 a dosáhl
53,9 mld.Kč (1,5 mld.EUR resp. 1,4 mld.USD). K meziročnímu zvýšení aktiva přispělo
zlepšení bilance cestovního ruchu (o 8,2 mld.Kč) a ostatních služeb (o 8,0 mld.Kč).
Zhoršení bilance dopravních služeb (o 0,5 mld.Kč) toto aktivum naopak snižovalo. Deficit
bilance výnosů se v roce 2000 meziročně snížil o 14,7 mld.Kč a činil 29,5 mld.Kč (0,8
mld.EUR resp. USD). Příznivě se v tomto výsledku odrazily úroky inkasované z
devizových rezerv ČNB a dalších zahraničních aktiv, především v držení obchodních bank,
a nižší platby úroků a výnosů z tuzemských přímých investic (dividendy, reinvestované
zisky) do zahraničí.
Aktivum bilance běžných převodů přispělo v roce 2000 ke zlepšení výsledku běžného
účtu ve výši 11,0 mld.Kč (0,3 mld.EUR resp. USD). Meziročně se přebytek této bilance
snížil o 6,7 mld.Kč v důsledku rychlejšího poklesu příjmů (o 9,6 mld.Kč), který byl v
rozhodující míře způsoben snížením převodů finančních prostředků obyvatelstva ze
zahraničí, nad poklesem výdajů (o 2,9 mld.Kč).
Kapitálový účet skončil v roce 2000 deficitem ve výši 0,2 mld.Kč (5,5 mil.EUR resp. 5,1
mil.USD) a proti roku 1999 se zvýšil o 122,1 mil.Kč, tj. o 166,8 %. Finanční účet dosáhl
aktiva za rok 2000 v hodnotě 129,6 mld.Kč (3,6 mld.EUR resp. 3,4 mld.USD), což bylo
ve srovnání s rokem 1999 o 23,1 mld.Kč více. Toto poměrně vysoké aktivum bylo
evidováno především ve 4. čtvrtletí (70,2 mld.Kč) v souvislosti s vysokým přílivem
přímých zahraničních investic a aktivním saldem ostatních investic.
Příliv přímých zahraničních investic do ČR se v roce 2000 sice meziročně snížil o 41,5
mld.Kč, nicméně jejich objem činil 177,3 mld.Kč (5,0 mld.EUR resp. 4,6 mld.USD). K
největšímu nárůstu těchto investic v rozsahu 53,1 mld.Kč přitom došlo ve 4. čtvrtletí
(podrobněji viz subkapitola 5.2). Odliv přímých investic z České republiky do zahraničí se
v roce 2000 proti roku 1999 zvýšil o 46,7 % a dosáhl 4,6 mld.Kč (0,1 mld.EUR resp.
USD) - podrobněji viz subkapitola 5.3.
U portfoliových investic byl v roce 2000 evidován čistý odliv ve výši 68,2 mld.Kč (1,9
mld.EUR resp. 1,8 mld. USD), což je o 19,9 mld.Kč více než v roce 1999. Ve 4. čtvrtletí
přitom kulminovaly nákupy zahraničních cenných papírů, zejména dluhopisů, tuzemskými
subjekty a hlavně obchodními bankami. Investice do tuzemských cenných papírů dosáhly
v saldu za rok 2000 18,5 mld.Kč, tj. o 1,1 mld. více ve srovnání s rokem 1999. Do
majetkových cenných papírů přitom bylo investováno 23,8 mld.Kč (v roce 1999 4,4
mld.Kč) a zahraniční investice do dluhových cenných papírů vykázaly pokles o 5,4
mld.Kč. Investice rezidentů do zahraničních cenných papírů naproti tomu činily v saldu
86,6 mld.Kč (2,4 mld.EUR resp. 2,2 mld.USD), což je nárůst o 21,0 mld.Kč (o 32,0 %)
proti roku 1999. Čistý odliv investic do zahraničních majetkových cenných papírů přitom
dosáhl 44,2 mld.Kč a do dluhových cenných papírů bylo v saldu investováno 42,4 mld.Kč.
Celkový obrat obchodů rezidentů se zahraničními cennými papíry měl rekordní úroveň (1
948 mld.Kč) a 2,5krát přesáhl úroveň obratu obchodů nerezidentů s tuzemskými
cennými papíry.
U ostatních investic bylo evidováno aktivní saldo ve výši 26,9 mld.Kč (0,8 mld.EUR
resp. 0,7 mld.USD), zatímco v roce 1999 to bylo pasivum v hodnotě 60,9 mld.Kč. Tento
vývoj ovlivnily ostatní dlouhodobé investice čistým odlivem ve výši 4,9 mld.Kč a ostatní
krátkodobé investice čistým přílivem v hodnotě 31,8 mld.Kč.
Devizové rezervy ČNB se po vyloučení kurzových vlivů zvýšily za rok 2000 o 31,6
mld.Kč (0,9 mld.EUR resp. 0,8 mld.USD), zatímco za rok 1999 vzrostly o 57,1 mld.Kč.
Stav devizových rezerv ke konci roku dosáhl 496,8 mld.Kč (14,2 mld.EUR).
Hrubá zahraniční zadluženost se snížila na konci roku 2000 proti konci roku 1999 o
8,5 mld.Kč na 814 mld.Kč (23,0 mld.EUR resp. 21,5 mld.USD). Úroveň zahraničního
dluhu tak představovala 42,6 % HDP ve srovnání se 44,9 % na konci roku 1999 a nadále
překračuje obecně uznávaný práh (40 %).
3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ
Výsledkem transformace české ekonomiky je fungující tržní ekonomika, která by i podle
hodnotící zprávy Evropské komise o ČR za rok 2000 měla být schopna vypořádat se v
blízké budoucnosti s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci EU za předpokladu, že
bude pokračovat v realizaci strukturálních reforem a dokončí je.
V roce 2000 se mírně zrychlil proces úprav regulovaných cen (deregulace) sociálně
průchodným způsobem. Další pokrok v kontextu s principy Světové obchodní organizace
a harmonizací s obchodní politikou EU zaznamenaly právní úprava a uplatňování režimů
licenčního, kontrolního a celního v oblasti zahraničního obchodu. Znovu se rozběhla
privatizace strategických podniků a urychlila se privatizace bank. Bylo evidováno zlepšení
v podpoře konkurenceschopnosti soukromého sektoru, přijata byla zejména řada
opatření týkajících se malých a středních podniků. Pozitivní výsledky byly dosaženy při
harmonizaci daňového systému se systémem EU. Byly učiněny další kroky ke zvýšení
transparentnosti fungování kapitálového trhu, zejména burzovního, a jeho atraktivnosti i
právní jistoty pro tuzemské i zahraniční investory, jakož i ke zvýšení transparentnosti
finančního trhu. V pojišťovnictví bylo dosaženo významného pokroku přijetím nových
zákonů a posílením dohledu nad pojišťovnictvím.
Přes řadu výše uvedených a dalších pozitivních výsledků dosažených v roce 2000,
zůstává výzvou pro rok 2001 další kultivace ekonomického prostředí.
Nezbytné je mimo jiné zesílit řádný dohled nad finančním sektorem, bez průtahů
provádět předpisy a nařízení týkající se obezřetnosti, vynakládat veškeré úsilí na udržení
dynamiky v procesu restrukturalizace a privatizace státem vlastněných podniků a na
účinné provádění novely zákona o konkursu a vyrovnání. Podnikat účinné kroky k posílení
správy a řízení korporací a vynucování zákonů. Instituce se musí soustředit na rozvoj
prostředí příznivého pro podnikatelskou činnost, zejména v oblasti malých a středních
podniků. Pokračovat musí i další zlepšování právního rámce a posilování dohledu v
oblastech investičních služeb a trhů s cennými papíry. Regulační rámec by měl být
zlepšen ve vztahu k cenným papírům a obligacím. Další kroky by měly být učiněny ke
sjednocování daňového systému s EU a v restrukturalizaci české daňové administrativy
atd.
3.1 Cenový režim
Cenový režim je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy:
Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č.
151/1997 Sb. a č. 29/2000 Sb.
Zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách,
ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb. a č. 231/1997 Sb.
Vyhláškou MF ČR č. 581/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o
cenách, pro speciální techniky
Vyhláškou MF č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb. a č.
173/2000 Sb.
Zákonem o cenách (zákon č. 526/1990 Sb.) byl k 1.1.1991 zrušen administrativní způsob
stanovování cen, opustil se nákladový přístup k tvorbě cen a zakotvil se tržní charakter
všech cen. Jen výjimečně lze uplatnit cenovou regulaci. Po velmi rychlé deregulaci cen v
letech 1991 a 1992, kdy se rozsah produkce, výkonů a služeb s regulovanými cenami
prudce snížil, se tento liberalizační proces zákonitě zpomalil.
Deregulační a administrativní opatření se podílela na celkovém cenovém růstu v roce
2000 (4 %) 1,5 procentním bodem, v roce 1999 to bylo cca 1,6 bodu (při růstu cen o 2,5
%), zatímco v roce 1998 se promítla 5,3 body (při růstu cen o 6,8 %).
Administrativní úpravy cen v roce 2000 probíhaly následovně:
v lednu se zvýšily maximální ceny elektřiny a plynu shodně o 15,1 %, spojů o 7,1
%, zákonného pojištění motorových vozidel o 9,2 %, a věcně usměrňovaných cen
vodného a stočného o 8,9 %, tepla o 1,3 %, jízdného v městské dopravě o 4,5 %
a autobusové dopravě o 4 % (návazně se promítlo i do cen vzdělávání
prostřednictvím růstu cen žákovského a studentského jízdného),
od dubna mělo na ceny restauračního stravování a ubytovacích služeb
protisměrně působit snížení DPH z 22 % na 5 %, ale podle očekávání se do
cenového vývoje nepromítlo,
v červnu se zvýšily regulované ceny v železniční osobní dopravě o 14,2 %,
v červenci byly upraveny ceny čistého nájemného v průměru o 4,6 % a návazně i
ceny služeb souvisejících s bydlením a jejich úhrnný dopad představoval
meziměsíční růst cen bydlení o 1,5 %.
Ministerstvo financí vydává každý rok na základě § 10 zákona o cenách výměr obsahující
úplný seznam zboží (tzn. výrobků, výkonů, prací a služeb) s regulovanými cenami, který
platí pro fyzické a právnické osoby, jež se zabývají v tuzemsku prodejem a nákupem
zboží uvedeného v seznamu (netýká se zboží určeného pro vývoz, pokud ve výměru není
stanoveno jinak).
Seznam výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny podléhají regulaci s účinností od 1. ledna
2001 byl vydán výměrem MF č. 01/2001, kterým dochází k dalšímu zúžení rozsahu
regulovaných cen. Provedené změny jsou součástí realizace procesu cenové nápravy,
který by měl pokračovat do roku 2002. Jeho cílem je odstranění historicky vzniklých
cenových deformací, likvidace nezbytnosti křížového financování uvnitř odvětví, resp.
podnikatelských firem a vytvoření podmínek pro vstup dalších podnikatelů a liberalizaci
trhu.
V souladu se zákonem o cenách se standardně upravují dva způsoby regulace. Jde o
úřední ceny (maximální, minimální) stanovované přímo ministerstvem a věcně
usměrňované ceny, které určují podle závazných pravidel uvedených ve výměru
(především oprávněnost nákladů a přiměřenost zisku) přímo jednotliví prodávající.
Stanovené úřední a věcně usměrňované ceny tvoří přitom pouze možnou
nepřekročitelnou hranici a jsou cenami sjednávanými mezi kupujícím a prodávajícím.
Platí to zejména o kategorii věcně usměrňovaných cen, které jsou ovlivněny i vztahem
nabídky a poptávky.
Cenové orgány (tj. Ministerstvo financí a v rozsahu zvláštního povolení okresní úřady a
obce) mohou použít regulační instrumentárium výlučně a v případech vymezených
zákonem, tj. v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo
to vyžaduje mimořádná (krizová) situace na trhu. Stejně tak je regulačních nástrojů
využíváno tam, kde dodání zboží nebo služeb je hrazeno zprostředkovaně, nikoliv osobně
kupujícím, který by mohl aktivně ovlivňovat výši požadované ceny (např. léky hrazené z
pojistného).
Vymezení podmínek, za kterých je možno přistoupit k regulačním cenovým zásahům
zároveň umožňuje měnit rozsah položek zboží podléhajícího cenové regulaci i v průběhu
roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s
pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích.
Regulace formou maximálních cen stanovovaných Ministerstvem financí zahrnuje v roce
2001 zemní plyn, elektrickou energii, vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví,
zdravotní péči, použití železniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních a regionálních
drah, nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichž
cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných
prostředků státu, nájemné z bytu a služby poskytované s užíváním bytu a nájemné z
pozemků nesloužících k podnikání nájemce. Z této formy regulace jsou proti roku 2000
vyřazeny vnitrostátní výkony spojů a zúžena regulace u železniční dopravy.
Regulace formou maximálních cen, které mohou stanovit okresní úřady a obce a jsou
vyhlašovány nařízením okresního úřadu či obce při splnění podmínek stanovených v § 1
odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Vztahuje se na nucené odtahy vozidel podle
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a v nařízeních obcí, na městskou a
příměstskou dopravu osob provozovanou v rámci městské hromadné dopravy, osobní
taxislužbu na území obce, služby parkovišť, na přiložení a odstranění technických
prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu (nasazení
"botičky"), vybrané služby krematorií, stanovení koeficientu růstu nájemného, úpravu
základního nájemného podle polohy domu a zvýšení nájemného v některých rodinných
domech. Z této formy regulace se proti roku 2000 vyřazuje sjednávání cen sběru, svozu
a třídění komunálního odpadu s fyzickými osobami.
Regulace formou minimální a maximální ceny upravená podle nařízení č.
51/2000 Sb. (kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění
a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu cukrem). V rámci této formy
regulace se stanovuje jak minimální cena cukrové řepy, která nezahrnuje náklady
spojené s dopravou a skladováním řepy, jež hradí kupující, tak minimální cena cukru bílého krystalu, která se vztahuje na množství odpovídající tuzemské kvótě stanovené
pro jednotlivé výrobce, jež zahrnuje dopravní náklady a platí pro období od 1. října 2000
do 30. září 2001 a také maximální cena cukru - bílého krystalu, týkající se zboží
vyrobeného z cukrovky v ČR za účelem jeho prodeje v ČR, který též zahrnuje dopravní
náklady a platí rovněž pro období 1. října 2000 do 30. září 2001. V roce 2000 byla v
rámci této formy regulována pouze cena syrového kravského mléka, která byla z
regulace v roce 2001 vyřazena.
Formou věcně usměrňovaných cen jsou v roce 2001 regulovány ceny vody povrchové
(kromě vody z průmyslových vodovodů a umělých přivaděčů), pitné a užitkové
(dodávané přímým odběratelům a předané do veřejné vodovodní sítě ve správě jiného
právního subjektu), odpadní odvedené kanalizací (nečištěné), odpadní čištěné a zvláštní
čištěné. Touto formou jsou dále, až na výjimky, regulovány i ceny plynných paliv včetně
jejich dopravy, tepelné energie, elektrické energie dodávané z obnovitelných a
druhotných zdrojů (z malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a
geotermálních zdrojů energie a bioplynů), vybraných výrobků a výkonů ve zdravotnictví,
zdravotní péče, vnitrostátní osobní železniční dopravy (jízdné), veřejné vnitrostátní
pravidelné autobusové dopravy mimo městskou hromadnou dopravu a dopravu
příměstskou provozovanou v rámci městské hromadné dopravy. Uvedeným způsobem
jsou regulovány i rozsah a výše poskytovaných slev a bezplatné přepravy u městské a
příměstské hromadné dopravy osob, nájemné z bytu a služby poskytované s užíváním
bytů pořízených v družstevní výstavbě, nájemné v obytných místnostech v zařízeních
určených k trvalému bydlení, sběr, svoz, třídění a zneškodňování komunálního odpadu,
povinné technické prohlídky, kterými se kontroluje technický stav silničních vozidel ve
stanici technické kontroly podle zvláštního právního předpisu, výkony metrologické a
státního zkušebnictví podle zákona o metrologii a zákona o technických požadavcích na
výrobky, vybrané vnitrostátní služby pošt (dodání poštovních zásilek a poštovních
poukazů) a výkony spojené s připojením odběrného zařízení odběratele na rozvodné
elektrické zařízení, na rozvod tepla, na rozvodné zařízení plynu. Proti roku 2000
vypadávají z této formy regulace ceny vnitrostátních telekomunikačních a
radiokomunikačních služeb, staveb, stavebních objektů, provozních souborů, stavebních
a montážních prací, dodávek strojů a zařízení a projektových prací financovaných ze
státních prostředků a naopak nově se sem zařazuje regulace cen jízdného ve vnitrostátní
železniční dopravě osob. Do věcně usměrňovaných cen lze, jak vyplývá ze zákona o
cenách, promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu
zboží, přiměřený zisk (zvýšení vstupních nákladů, zpracování a oběhu) a daň podle
příslušných daňových zákonů.
Za ekonomicky oprávněné náklady se přitom obvykle nepovažují:
penále, poplatky z prodlení a peněžní náhrady škod souvisejících s investiční
výstavbou;
zaviněná manka;
škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (kromě škod
způsobených živelnými pohromami) včetně snížení cen nevyužitelných zásob a
fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění;
veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob;
pokuty a penále, popř. jiná plnění za nedodržení povinností podle smluv a
předpisů (včetně ekologických);
nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční
výstavby;
náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum a vývoj;
přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční
povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách);
odpisy promlčených a nedobytných pohledávek;
platby za promlčené dluhy;
opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny;
zvýšení cen vstupů, které ještě neprošly procesem zpracování;
odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zákona o
účetnictví;
důchodové připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem;
odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku
převedeného podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
(zákon č. 92/1991 Sb.);
výdaje na reprezentaci.
Přiměřeným ziskem je zejména zisk spojený s výrobou a prodejem zboží podléhajícího
věcnému usměrňování cen, určený na pořízení hmotného i nehmotného majetku a
pozemků, na zvýšení základního jmění a na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je
uloženo zvláštními právními předpisy.
Další deregulace a pokračující narovnávání cen, které byly provedeny od 1. ledna
2001 se promítnou do vzrůstu výdajů domácností v průměru o 313 Kč za měsíc.
Nejvíce vzrostou ceny plynu a elektřiny, a to v průměru o 24,1 a 14 procent, a také tepla
(o 7 %). Nájemné se zvýší maximálně o 4 %, což bude nejmenší zdražení za posledních
osm let (MF stanovilo koeficient růstu nájemného na 1,04 od 1.7.2001). V roce 2001 se
bude cena nájmu naposledy odvíjet od indexu cen stavebních prací a bude také
naposledy podléhat centrální regulaci. Do konce roku 2001 totiž musí podle rozhodnutí
Ústavního soudu státní regulace nájemného skončit.
Nové maximální ceny vybraných léčiv a zdravotnických prostředků platí od 1. května
2001. Dopad ze změn maximálních a věcně usměrňovaných cen (které by měly být
realizovány v průběhu roku 2001) na index spotřebitelských cen představuje asi dva
procentní body.
3.2 Měna a měnová politika
Devizovým zákonem (č. 219/1995 Sb.), který nabyl účinnosti dnem 1. října 1995, byl
vytvořen právní rámec směnitelnosti české měny. Tento zákon zakotvil pro českou měnu
stejný režim zacházení jako pro měny cizí a umožnil oficiálně oběh české měny i v
zahraničí. Plně liberalizoval všechny položky běžného účtu platební bilance, ale i mnohé
položky kapitálového účtu (přímé investice v tuzemsku a v zahraničí, nákup nemovitostí
v zahraničí českými subjekty, přijímání peněžních úvěrů od cizozemců, zřizování a
operace na devizových účtech tuzemců u tuzemských devizových bank). Jen u
nejcitlivějších položek kapitálového účtu zůstala regulace zajišťovaná pomocí přímých
nástrojů, jakými jsou např. devizová povolení.
Další uvolnění režimu ve srovnání s případy uvedenými v zákonu č. 219/1995 Sb. bylo
upraveno nařízením vlády č. 111/1996 Sb. a č. 129/1998 Sb. Toto uvolnění souviselo s
postupujícím procesem ekonomické transformace, s členstvím ČR v OECD a s přípravou
na členství v EU, kde je plná liberalizace kapitálových toků jedním ze základních
požadavků kladených na členské země.
S účinností od 1.1.1999 se již, kromě případů stanovených v devizovém zákoně, přestalo
vyžadovat devizové povolení:
k nákupu nebo k prodeji peněžních prostředků v cizí měně nebo zlata;
k operacím se zahraničními cennými papíry, které jsou podle devizového zákona
vydány k veřejnému a neveřejnému obchodování v tuzemsku nebo jsou uvedeny
na tuzemský trh;
k operacím s finančními deriváty (tj. opcemi, swapy a smlouvami o termínovaných
obchodech, jež jsou odvozeny ze zahraničních cenných papírů a ostatních
devizových hodnot) u tuzemců, kteří nejsou oprávněni působit jako banka nebo
nemají devizovou licenci;
k poskytování finančních úvěrů tuzemcem (který není devizovým místem s
odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence)
cizozemci a k vyslovení souhlasu, aby cizozemec převzal dluh z finančního úvěru
poskytnutého jinému tuzemci;
k používání zajišťovacích prostředků u závazku cizozemce;
k jiným než přímým investicím, jež souvisejí s podnikáním v zahraničí (např. účast
v obchodní společnosti).
Z výše uvedeného vyplývá, že s účinností od 1.1.1999 byly regulovány pouze položky
zřízení a vedení účtů tuzemců v zahraničí a nabývání nemovitostí cizozemci.
Novelou nařízení vlády č. 129/1998 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy se
nevyžaduje devizové povolení, provedenou nařízením č. 169/2000 Sb., došlo k dalšímu
prohloubení liberalizace devizové oblasti. Od 1.1.2001 se již nevyžaduje devizové
povolení ke zřízení nebo vedení účtu v cizí/české měně v zahraniční nebo ke svěření či
uložení vlastních peněžních prostředků v cizí/české měně na účet vedený v zahraničí
podle § 6 odst. 3 devizového zákona.
V průběhu roku 2000 byl také dvakrát novelizován devizový zákon, a to:
Zákonem č. 159/2000 Sb., jímž byly některé části devizového zákona zrušeny a
převedeny do zákona "proti praní špinavých peněz", byl zrušen požadavek
oznamování a předkládání ke kontrole celnímu úřadu zaslaných šeků, zlata a
zlatých mincí a byla výrazně zvýšena pokuta za porušování devizových předpisů
při dovozu/vývozu bankovek a mincí;
Zákonem č. 362/2000 Sb., kterým se ruší
udělování devizových licencí k provádění obchodů se zahraničními cennými
papíry, protože již s ohledem na mezinárodní závazky nelze stanovit
podmínky pro omezování pohybu kapitálu;
regulace obchodování se zahraničními cennými papíry - jde především o
obchodování související s činností investičních společností a fondů,
penzijních fondů a pojišťoven;
udělování licencí ve vztahu k obchodníkům s cennými papíry pro provádění
obchodů s cizí měnou a finančními deriváty, které souvisejí s poskytováním
investičních služeb na základě povolení Komise pro cenné papíry.
Veškerá povolovací a kontrolní činnost týkající se podnikání v oblasti obchodů se
zahraničními cennými papíry se tak provedenou novelou dostala plně do kompetence
Komise pro cenné papíry. Současně byl i upřesněn způsob posuzování žádostí o
devizovou licenci a předpoklady a podmínky pro provádění obchodů s devizovými
hodnotami.
Měnová politika
V prosinci 1997 rozhodla bankovní rada ČNB o změně režimu měnové politiky a počínaje
rokem 1998 přešla k cílování inflace. Přechod k novému režimu měnové politiky nebyl
změnou její úlohy, ale pouze způsobu, jakým je tato úloha plněna.
Podstatným rysem nové strategie byl záměr dosáhnout pozvolné dezinflace cílováním
inflace v režimu řízeného plovoucího kurzu.
K deklaraci tohoto záměru byly postupně použity tři typy inflačních cílů:
krátkodobý, stanovený s ročním předstihem;
střednědobý, stanovený s tříletým předstihem;
dlouhodobý, stanovený zhruba se šestiletým předstihem.
Dva krátkodobé cíle pro konec roku 1998 a 1999 byly stanoveny s ročním předstihem v
letech 1997 a 1998. Jejich hlavní úlohou bylo ukotvit inflační očekávání na počátku
procesu dezinflace. Střednědobý cíl byl s tříletým předstihem stanoven v roce 1997 pro
konec roku 2000. Jeho hlavní rolí bylo deklarovat záměr pozvolné dezinflace, určit sklon
dezinflační trajektorie a prodloužit rozhodovací horizont domácího finančního trhu.
Dlouhodobý cíl stanovený v roce 1999 pro období kolem roku 2005 byl použit k definici
pojmu cenové stability.
Inflační cíle jsou vyjádřeny v čisté inflaci:
Pro rok Výše v % Plnění k datu
Stanoven
1998
5,5 - 6,5
31.12.1998
prosinec 1997
1999
4-5
31.12.1999
listopad 1998
2000
3,5 - 5,5
31.12.2000
prosinec 1997
2001
2-4
31.12.2001
duben 2000
2005
1-3
31.12.2005
duben 1999
Pramen: ČNB
V souladu s dokumentem Dlouhodobá měnová strategie, který ČNB zveřejnila v
dubnu 1999, jsou počínaje rokem 2000 inflační cíle stanovovány pravidelně v dubnu
daného roku pro konec následujícího roku. V dubnu 2000 byl tedy stanoven cíl pro konec
roku 2001, u něhož však v prosinci 2000 provedla bankovní rada technickou korekci a
snížila prognózu čisté inflace pro konec roku 2001 na 2,0 až 3,7 %. ČNB tak reagovala na
skutečnost, že MF nepřesunulo některé služby ze snížené pětiprocentní sazby DPH do
skupiny zdaňované 22 %.
Inflační cíl pro rok 2000 byl stanoven v rozpětí 3,5 - 5,5 % a skutečnost byla 3,0 %.
Znamená to, že ČNB sice opět podstřelila predikovaný cíl (meziroční čistá inflace v roce
1998 byla nižší než dolní mez inflačního cíle o 3,8 procentního bodu a v roce 1999 o 2,5
procentního bodu), nicméně inflační skutečnost se po třech letech cílování alespoň
přiblížila dolní hranici cíle.
Výsledky inflace v roce 2000 potvrdily, že inflační tlaky zůstávají slabé, přesto ČNB
neshledala důvody pro zmírnění měnové restrikce a v průběhu roku neprovedla změny v
sazbách základních měnověpolitických nástrojů. Ty byly vyhlášeny až k 22.2.2001, kdy
ČNB snížila čtrnáctidenní repo-sazbu o 0,25 bodu na rovných 5 %, diskontní sazbu z 5,0
% na 4,0 % a lombardní sazbu ze 7,5 % na 6,0 %. Důvodem oznámeného pohybu sazeb
přitom nebylo ani tak inflační cílení, ale spíše snaha podpořit hospodářský růst.
Klientské úrokové sazby z nově poskytnutých úvěrů meziročně vzrostly o 0,137
procentního bodu a v prosinci jejich hladina dosáhla 6,826 %. Nejvyšší nárůst přitom byl
zaznamenán u střednědobých úvěrů (o 2,936 bodu).
Průměrné úrokové sazby z úvěrů meziročně poklesly v prosinci 2000 o 0,759
procentního bodu a činily 6,932 %. Pokles byl přitom registrován jak u úvěrů
krátkodobých (o 0,834 bodu), tak u úvěrů střednědobých (o 0,543 bodu) i dlouhodobých
(o 0,754 bodu).
Obdobná tendence k poklesu nominálních úrokových sazeb se projevila i u depozit.
Průměrné úrokové depozitní sazby se v prosinci meziročně snížily o 0,722 bodu a dosáhly
úrovně 3,019 %. Sazby u krátkodobých vkladů poklesly o 0,864 bodu, u střednědobých o
1,616 bodu a u dlouhodobých o 0,719 bodu.
Úvěrové i vkladové sazby klesaly přibližně stejným tempem, takže se úroková marže
mezi nimi podstatně neměnila a v prosinci 2000 činila 3,9 procentních bodů.
Měnový přehled
31.12.1999
Stav v
mld.Kč
Meziroční změna
v%
31.12.2000
Stav v
mld.Kč
Meziroční změna
v%
Čistá zahraniční aktiva 570,4
34,1
673,1
18,0
Čistá domácí aktiva
818,8
-4,3
806,4
-1,5
Domácí úvěry
1 095,8
-1,3
1 120,4
2,2
úvěry korunové
838,5
2,5
838,3
0,0
úvěry v cizí měně
193,9
-9,3
164,7
-15,1
Peněžní agregát M 2
1 389,2
8,5
1 479,5
6,5
Peněžní agregát M 1
479,8
10,7
542,5
13,1
netermínované korunové
321,9
vklady
5,1
370,7
15,2
termínované korunové
vklady
661,4
-2,0
656,5
-0,7
Peněžní agregát L
1 448,2
8,9
1 546,3
6,8
v tom:
v tom:
Pramen: ČNB
M 2 = M 1 + quasi peníze M 1 - oběživo + netermínované korunové vklady
L = M 2 + státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB v portfoliu domácích
nebankovních institucí
Ke konci roku 2000 došlo k meziročnímu snížení nárůstu čistých zahraničních aktiv, když
vzrostla na 673,1 mld.Kč, tj. o 102,7 mld.Kč resp. o 18 %, zatímco čistá domácí aktiva
klesla o 12,4 mld.Kč, tj. o 1,5 % na 806,4 mld.Kč. Relativně mírné meziroční zvýšení
objemu domácích úvěrů k 31.12.2000 (o 24,6 mld.Kč, tj. o 2,2 %) bylo docíleno zejména
v důsledku přírůstku čistého úvěru vládnímu sektoru (o 54 mld.Kč, tj. 85,2 %) při
poklesu celkového objemu klientských úvěrů obchodních bank a ČNB (o 29,4 mld.Kč, tj.
o 2,8 % na 1 003,0 mld.Kč). Ve snížení objemu klientských úvěrů se promítla snaha
velkých bank o zlepšení stavu úvěrových portfolií a zvýšená opatrnost po předchozích
zkušenostech s nevymahatelnými úvěry. Největší propad přitom zaznamenaly úvěry
podnikům v korunách i cizí měně (o 11,8 mld.Kč resp. 28,1 mld.Kč), zatímco korunové
úvěry domácnostem stouply o 11,6 mld.Kč a úvěry domácnostem v cizích měnách
poklesly o 1,1 mld.Kč.
V průběhu roku 2000 byly poskytovány převážně úvěry v korunách. Obavy ze změny
kurzu koruny vedly k poměrně značnému poklesu úvěrů ve volných měnách.
Pokles úrokových sazeb vyvolal změny v diverzifikaci peněz směrem k vysoce likvidním
prostředkům, a to se odrazilo v dynamice růstu jednotlivých peněžních agregátů,
obdobně jako v roce 1999. Zatímco širší peněžní agregáty M2 a L zachovávaly ve svém
vývoji dlouhodobě společný trend a jejich meziroční přírůstky se v jednotlivých měsících
roku 2000 pohybovaly pod celoročním průměrem roku 1999, vývoj peněžního agregátu
M1 byl odlišný. Jeho meziroční přírůstky opět značně převyšovaly meziroční přírůstky
ostatních peněžních agregátů. Transakční peníze, tj. peněžní agregát M1 v prosinci 2000
meziročně vzrostl o 13,1 %. Tento jeho vysoký přírůstek byl přitom dán vysokým
přírůstkem jak oběživa (o 8,8 %), tak netermínovaných vkladů (o 15,2 %, z toho u
domácností o 19,9 % a u podniků o 10,5 %).
Peněžní agregát M2 (peněžní zásoba) vzrostl ke konci roku 2000 meziročně o 6,5 % na 1
479,5 mld.Kč. Ve srovnání s předchozím rokem byla dynamika jeho přírůstku nižší a tak
byl i nižší příliv peněz. Rozšířená peněžní zásoba L vzrostla koncem prosince 2000
meziročně o 6,8 %.
Pro rok 2000 byl charakteristický celkově nízký příliv peněz do ekonomiky, a to jak z
hlediska meziročních přírůstků, tak v absolutním vyjádření (+90,3 mld.Kč).
3.3 Liberalizace zahraničního obchodu a obchodně politické režimy
Zahraničně obchodní činnost v ČR je ve smyslu ustanovení Obchodního zákoníku (zákon
č. 513/1991 Sb.) běžnou součástí podnikatelských aktivit. Podnikatelem, a tudíž i
subjektem zahraničně obchodní činnosti, se může podle tohoto zákona stát:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle
zvláštních předpisů,
fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence
podle zvláštního předpisu.
Zahraničně obchodní obrat je v současné době prakticky přímo ovlivňován jen licenčním
a celním režimem, a to na velmi nízké úrovni.
Česká republika dokonce ani neměla odpovídající legislativu, která by umožňovala přijetí
a použití potřebných ochranných opatření při vývozu a dovozu výrobků v některých
mimořádných situacích podle principů mnohostranné obchodní politiky WTO, jakož i
Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke
kterým se ČR zavázala. Potřebná komplexní norma definující základní podmínky pro
uplatnění účinné ochrany byla přijata až zákonem č. 62/2000 Sb., s účinností od
1.července 2000.
Smyslem zákona je přijímání některých opatření za účelem ochrany
před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její hrozbu domácímu
výrobnímu odvětví,
před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin,
nově se rozvíjejících výrobních odvětví,
před nedovolenými překážkami obchodu, nebo
dalších zájmů státu (např. kritický nedostatek nezbytných potravin či surovin,
uplatňování právních předpisů nebo norem pro uvádění výrobků na trh, ochrana
bezpečnosti ČR, kontrola obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, kontrola
obchodu se štěpnými materiály nebo surovinami, z nichž se vyrábějí, ochrana
životního prostředí, řešení platební bilance státu).
Pro možnost uplatnění opatření jsou stanoveny omezující podmínky, a to:
opatření může být přijato jen na základě závěrů šetření provedeného
Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo jiným postupem podle tohoto zákona, a v
souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je ČR vázána;
opatření je možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou
dobu, po kterou existují okolnosti, jež byly důvodem k jeho zavedení;
na tentýž výrobek nelze ze stejného důvodu přijmout souběžně více ochranných
opatření.
Jednotlivá opatření mohou být přijata ve formě:
ochranných opatření, jimiž jsou
množstevní omezení vývozu nebo dovozu,
zákaz vývozu nebo dovozu,
úprava cel nebo celních sazeb,
dovozní přirážka,
dovozní depozitum,
omezení nebo zákaz tranzitu,
jiná opatření, přijatá v souladu s mezinárodními závazky ČR;
jiných opatření, a to
sledování vývozu nebo dovozu,
úprava dovozních nebo vývozních podmínek ovlivňujících obchod s
příslušným státem.
Opatření musí být přijato, vyplývá-li to z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného
podle mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce
zákonů.
Zvláštní část zákona upravuje licenční řízení. Seznam výrobků, které mohou být
vyváženy/dováženy jen na základě úředního povolení MPO (licence), a to v rozsahu a za
podmínek stanovených v licenci, bude i nadále stanovovat nařízení vlády k provedení
tohoto zákona.
Zákon přitom charakterizuje tyto druhy licencí:
automatické, tj. licence sloužící ke sledování (statistickému) dovozů nebo vývozů;
neautomatické, tj. licence povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků,
na něž se vztahuje množstevní nebo jiné omezení, a tak slouží k množstevní
regulaci těchto vývozů/dovozů;
bezpečnostní (nový typ licence), tj. licence povolující vývoz nebo dovoz výrobků,
jejichž držení a nakládání s nimi je v ČR omezeno z důvodů bezpečnostních nebo
jiných důležitých zájmů státu zvláštními právními předpisy - např. zákon č.
288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve
znění pozdějších předpisů apod. (Bezpečnostní licencí podle tohoto zákona nejsou
ale povolení nebo licence při dovozu a vývozu vojenského materiálu a tzv. zboží
dvojího užití, které upravují samostatné zákony - viz dále).
O udělení licence rozhoduje MPO na základě písemné žádosti fyzické osoby s trvalým
pobytem nebo právnické osoby se sídlem na území ČR oprávněné provádět obchodní
činnost. Obsah žádosti a doložení žádosti potřebnými dokumenty, jakož i rozhodnutí o
udělení, neudělení či odejmutí licence jsou v zákoně konkretizovány. Zákon ale také
podrobně upravuje i:
případy, kdy se nevyžaduje automatická nebo neautomatická licence (např.
vzorky zboží, propuštění výrobků do režimů s podmíněným osvobozením od cla,
do režimů s ekonomickými účinky, výrobky v rámci reklamací);
případy, kdy se nevyžaduje bezpečnostní licence (režim tranzitu, režim uskladnění
v celním skladu); p
řípady, kdy se nevyžaduje žádná licence (umístění výrobků do svobodného celního
skladu nebo svobodného celního pásma).
3.3.1 Licenční režim
Na uvedený zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu
výrobků a o licenčním řízení navazuje nařízení vlády č. 185/2000 Sb., ve znění nařízení
vlády č. 446/2000 Sb. a č. 495/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být
dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence. Nařízení nabylo účinnosti
dnem 1. července 2000.
V přílohách tohoto nařízení jsou obsaženy konkrétní seznamy výrobků, na něž se vztahují
jednotlivé druhy licencí. Součástí těchto seznamů jsou také podmínky, za nichž lze dovoz
či vývoz uskutečnit. V dalších přílohách jsou uvedeny vzory žádostí o udělení licencí.
Nařízení rovněž specifikuje zboží, pocházející ze Slovenska, na něž se do konce roku
2000 nevztahoval režim automatické licence.
Seznamy zboží pro dovoz na základě automatické licence a neautomatické licence jsou
uvedeny v příloze 1 a 3. Mezi zboží, které lze dovézt na základě automatické licence
(příloha 1) byly zařazeny vybrané položky zemědělských a potravinářských výrobků;
tabáku a tabákových výrobků; nerostných surovin, paliv a minerálních olejů; chemického
průmyslu a příbuzných průmyslových odvětví; použitých textilních výrobků; obecných
kovů; vysoce toxických látek, toxických látek, pomocných chemických látek a
prekursorů; farmaceutických výrobků, odpadů a radioaktivních látek.
Mezi zboží, které lze dovézt jen na základě neautomatické licence (příloha 3) byly
zařazeny vybrané položky ze skupiny zemědělské a potravinářské výrobky; nerostné
suroviny a výrobky a jaderné materiály. Seznamy zboží pro vývoz na základě
automatické a neautomatické licence jsou uvedeny v příloze č. 2 a 4.
Mezi zboží, které lze vyvézt na základě automatické licence (příloha 2) byly zařazeny
vybrané položky ze skupiny: výrobky živočišného původu; nerostné suroviny a výrobky;
surové kůže a usně; dřevo a dřevěné výrobky; drahé kovy; obecné kovy, železo, ocel a
výrobky z nich; vysoce toxické látky, toxické látky, pomocné chemické látky a
prekursory; farmaceutické výrobky; odpady.
Mezi zboží, které lze vyvézt jen na základě neautomatické licence (příloha 4) byly
zařazeny vybrané položky ze skupiny: živá zvířata a jiné živočišné výrobky; rostlinné
výrobky; textilní zboží pro vývoz do USA a Kanady. Seznamy zboží pro vývoz a dovoz na
základě bezpečnostní licence jsou uvedeny v příloze 5. Jde o práškové výmetné
výbušniny, připravené výbušniny jiné než 3601, zápalnice, bleskovice, roznětky,
rozbušky, zažehovače, ostatní optické přístroje určené pro zbraně nevojenského
charakteru, revolvery a pistole, ostatní střelné zbraně, vč. ostatních zbraní využívajících
energii mechanickou nebo stlačeného plynu a zbraní pro vystřelování látek s dráždivým
účinkem vč. obranných sprejů a elektrické paralyzátory, části, součásti, příslušenství a
náhradní či výměnné díly revolverů, pistolí a ostatních střelných zbraní, náboje a ostatní
střelivo, nábojky a střely, jejich části a součásti vč. broků všech druhů, zápalek a
nábojových krytek.
Zvláštní případy, kdy se nevyžaduje vývozní povolení stanoví vyhláška MZ č. 143/2000
Sb., související se zákonem č. 167/1999 Sb., o návykových látkách, v pozdějších
zněních.
U vývozu a dovozu tzv. citlivého zboží se v ČR od roku 1990 uplatňují dva relativně
nezávislé kontrolní režimy:
pro vojenský materiál,
pro některé druhy zboží a technologií.
Podmínky zahraničního obchodu vojenským materiálem a působnost orgánů státní správy
v této oblasti upravuje zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským
materiálem, prováděný vyhláškou MPO č. 89/1994 Sb.
Obchod s vojenským materiálem zákon rozumí:
vývoz z ČR a dovoz do ČR vojenského materiálu;
nakládání s vojenským materiálem v zahraničí osobami oprávněnými podle
daného zákona;
plnění závazků vůči zahraničním osobám a přijímání plnění od zahraničních osob,
jejichž předmětem je vojenský materiál;
písemný projev vůle osob oprávněných podle tohoto zákona směřující k uzavření
smluv, které upravují obchod s vojenským materiálem, jakož i s tím související
přínos informací a reklama.
Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmějí však být zbraně hromadného
ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně.
Obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na
území ČR na základě povolení, jež vydává MPO po souhlasu MZV, MO a MV. Toto povolení
může být přitom vydáno za podmínky, že:
základní jmění právnické osoby není více než ze 49 % tvořeno vklady
pocházejícími od zahraničních osob;
členové statutárního orgánu právnické osoby a prokuristé dosáhli věku 21 let,
jsou občany ČR, mají v ČR trvalý pobyt, jsou způsobilí k právním úkonům, jsou
bezúhonní a spolehliví ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu
života, zdraví, majetkových a jiných práv osob a zájmů státu;
obchod s vojenským materiálem bude prováděn právnickou osobou vlastním
jménem a na vlastní účet;
finanční zajištění obchodu s vojenským materiálem právnickou osobou je
dostatečné vzhledem k předpokládanému rozsahu.
Kontrolní režim u některých druhů zboží a technologií je upraven zákonem č. 21/1997
Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodnímu
kontrolnímu režimu. Tento zákon vstoupil v platnost dnem 27. února 1997 a je
kompatibilní s právními předpisy západních zemí. Zákon č. 21/1997 Sb. provádí vyhláška
MPO č. 43/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 136/1999 Sb. a vyhláška MPO č. 44/1997 Sb.
Zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodnímu
kontrolnímu režimu upravuje jednak podmínky, za kterých lze vyvézt z ČR nebo dovézt
do ČR zboží a technologie tzv. dvojího užití, jednak působnost orgánů státní správy v této
oblasti a všeobecné povinnosti vývozce, dovozce i uživatele kontrolovaného zboží.
Vývozce/dovozce je oprávněn dle zákona vyvézt/dovézt kontrolované zboží jen na
základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení MPO na vývoz a dovoz
uděleném ve formě licence individuální, individuální otevřené nebo všeobecné. Ve
vymezených případech se zavádí i možnost nebo dokonce i povinnost vyžádat si
předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem.
3.3.2 Celní režim
Celní režim ČR je v obecné poloze regulován zákonem ČNR č. 13/1993 Sb. (Celní zákon),
ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb. a č. 63/2000 Sb. Zákon vychází z
celního kodexu EU a je tak kompatibilní s úpravou EU.
Na celní zákon navazuje, resp. celní zákon provádí řada dalších právních předpisů. Mezi
základní náleží:
Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků;
Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného
vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví;
Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků;
Nařízení vlády č. 180/2000 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz
některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z EU (platnost
do 30.6.2001);
Nařízení vlády č. 441/2000 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se
stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně
rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník pro rok 2001);
Vyhláška MF č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboží;
Vyhláška MF č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního
zákona, ve znění vyhlášky č. 124/1999 Sb.;
Vyhláška MF č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění
vyhlášky č. 125/1999 Sb.;
Vyhláška MF č. 313/1998 Sb., o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a
nástrojů od dovozního cla;
Vyhláška MF č. 284/1999 Sb., kterou se stanoví paušální částka za přijetí opatření
celního úřadu.
Celní zákon je rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňuje celní problematiku ve
vztahu k České republice tím, že vymezuje základní pojmy, zejména celní území a celní
pohraniční pásmo, definuje, co se rozumí českým zbožím a zahraničním zbožím,
specifikuje celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uvádí povinnosti, oprávnění a
prostředky celníka, analyzuje problematiku informací o celních předpisech a celním
dohledu, zabývá se charakterizováním původu zboží (preferenčním a nepreferenčním) a
celní hodnoty, všímá si problémů dopravení zboží do tuzemska, zaměřuje se na vlastní
celní řízení, rozvádí problematiku celních režimů, zabývá se zvláštním řízením, celním
dluhem a řeší celní přestupky a celní delikty.
Vlastním předmětem celního zákona, tj. clem a celním sazebníkem, se zabývá hlava
šestá, která specifikuje druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací a odvetné clo) a uvádí,
kdy zboží podléhá či nepodléhá clu.
Celní zákon se zaměřuje i na problematiku svobodných celních pásem a svobodných
celních skladů, kde
zahraniční zboží je z hlediska cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu a
obchodně politických opatření považováno jako by se nenacházelo na celním
území, pokud toto zboží nebylo propuštěno do volného oběhu nebo do jiného
celního režimu nebo spotřebováno nebo užito za jiných podmínek než
stanovených celními předpisy,
na české zboží jsou podle zvláštních předpisů, v důsledku jeho umístění ve
svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, uplatňovány výhody,
které se obvykle vztahují na zboží při jeho vývozu.
Ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu (ty jsou zřizovány a rušeny
nařízením vlády ČR) může být umístěno české i zahraniční zboží bez ohledu na jeho
množství, původ a místo jeho dovozu nebo místo určení, včetně zboží, na které se
vztahují zákazy a omezení, nejde-li o zákazy a omezení z důvodů veterinárních,
rostlinolékařských, z důvodů ochrany zdraví, životního prostředí atp.
Ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu (za podmínek stanovených
tímto nebo zvláštním zákonem) je povolena jakákoliv průmyslová (výrobní) nebo
obchodní činnost nebo poskytování služeb. (Provozování těchto činností a poskytování
služeb musí být předem oznámeno příslušnému celnímu úřadu.)
Zboží opouštějící svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad (nestanoví-li zvláštní
předpisy jinak) může být:
vyvezeno v režimu vývozu nebo vyvezeno zpět do zahraničí; nebo
dodáno do jiné části území ČR.
Celní systém uplatňovaný v ČR je tvořen výhradně dovozními cly. Podléhá jim na základě
ustanovení celního zákona všechno dovážené zboží s výjimkou případů, že bylo v celním
sazebníku označeno za zboží bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem.
Základem celně tarifního systému je celní sazebník, který pro účely klasifikace zboží
používá Kombinovanou nomenklaturu Evropské unie. Tato nomenklatura vychází z
Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboží (Harmonizovaný systém),
který rozděluje zboží do 21 tříd a 97 kapitol. Každá kapitola se dále hierarchicky člení na
čtyřmístná čísla a šestimístné položky, které se podrobněji člení na osmimístné
podpoložky. Navíc je používán doplňkový kód, podle něhož jsou některé osmimístné
podpoložky odlišeny dvoumístným kódem na desetimístné. Pro rok 2001 doznala
kombinovaná nomenklatura pouze některé formální změny, které odpovídají
aktualizované nomenklatuře EU pro tento rok.
Obligatorní (povinnou) částí nomenklatury jsou kromě popisu a číselného označení zboží
také poznámky ke třídám, kapitolám, číslům, položkám a podpoložkám, jakož i
Všeobecná pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému a Kombinované
nomenklatury Evropské unie a nelze ji měnit podle potřeb jednotlivých subjektů.
Základem pro zpracování celního sazebníku je Listina koncesí a závazků, která je součástí
Marrákešského protokolu Uruguayského kola GATT (dále jen Listina) a stanoví smluvně
vázané celní sazby pro každou položku celního sazebníku, které se v důsledku
implementace závěrů Uruguayského kola postupně snižují během přechodného období (v
závislosti na druhu zboží), vždy k 1. lednu.
Celní sazebník platný od 1.ledna 2001 byl vydán nařízením vlády č. 441/2000 Sb.x) Proti
roku 2000 nedoznal žádné zásadní změny. Výjimku tvoří tři oblasti - textilní výrobky,
vybrané farmaceutické výrobky a chemické výrobky, u nichž probíhá snižování celních
sazeb až do roku 2004. Cla u průmyslových výrobků odpovídají přijatým závazkům na
jejich celkové snížení.
Sazebník používá celní sazby všeobecné, smluvní a preferenční snížení cla.
Smluvní celní sazby (sloupec 5 celního sazebníku) zahrnují celní koncese aplikovatelné od
1.ledna 2001 podle výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání
GATT s tím, že pro vybrané farmaceutické výrobky podpoložek celního sazebníku jsou
uvedeny odděleně ve zvláštní příloze sazebníku.
Jde o sazby stanovené v Listině koncesí ČR pro 7. rok přechodného období a ve vztahu k
Evropské dohodě představují 6. etapu snižování preferenčních celních sazeb.
Smluvní celní sazby se uplatňují na dovážené zboží pocházející ze státu, který je smluvní
stranou Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994), nebo ze státu, s nímž ČR
provádí dohodu obsahující ustanovení o vzájemném poskytování doložky nejvyšších
výhod. Smluvní celní sazby mohou být použity také při dovozu zboží pocházejícího ze
států, které uvedené podmínky sice nesplňují, avšak jsou jmenovány v obecně závazném
právním předpisu. Tyto smluvní celní sazby jsou v průběhu roku v podstatě neměnné (lze
je mimořádně měnit pouze na základě odůvodněné žádosti formou návrhu nařízení
vlády).
Smluvní celní sazby (sloupec 5 celního sazebníku) zahrnují rovněž celní koncese platné
od 1.ledna 2001 na základě Ministerské deklarace o obchodu s výrobky informačních
technologií. Jde o 4. etapu snižování celních sazeb u 500 výrobků informačních
technologií, u kterých by mělo být v roce 2002 dosaženo úplné bezcelnosti (v celním
sazebníku jsou označeny zkratkou "ITA"). Všeobecné smluvní sazby celního sazebníku se
uplatňují při dovozu zboží pocházejícího ze států, kterým ČR neposkytuje doložku
nejvyšších výhod a které nejsou ani jmenovány právním předpisem (Antarktida, Bhútán,
Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Neutrální území, Omán, Souostroví
Vanuatu, Západní Sahara a Západní Samoa). Všeobecná celní sazba při dovozu z těchto
zemí zůstává beze změny.
Smluvní nebo všeobecné celní sazby se snižují také při dovozu zboží pocházejícího ze
zemí nebo skupin zemí, se kterými ČR provádí smlouvu o vytvoření celní unie nebo
oblasti volného obchodu. Pravidla pro stanovení a prokázání preferenčního původu jsou
přitom dána těmito mezinárodními smlouvami. Těmito smlouvami jsou rovněž dány
rozsah, základ a způsob preferenčního snížení cla.
Pokud jde o preferenční snížení cla, použije se v případě, jestliže dovážené zboží má
původ v rozvojových zemích. Pravidla pro stanovení a prokázání preferenčního původu
jsou přitom dána obecně závazným právním předpisem.
Preferenční rozpětí je vyjádřeno jedním z těchto způsobu:
preference "bez cla" znamená nulovou sazbu dovozního cla;
preferencí "-50" se rozumí, že clo vypočítané podle všeobecné nebo smluvní sazby
platné v okamžiku propuštění zboží do navrhovaného celního režimu se snižuje o
50 %.
V případech, kdy se země přijímající preference uchýlí k nekalým obchodním praktikám,
včetně diskriminačních opatření vůči ČR, nebo k porušování práv duševního vlastnictví,
vyhrazuje si ČR právo na celkové nebo částečné zrušení preferencí. Odnětí preferencí
přitom není automatické, ale předcházejí mu konzultace. Celní sazebník pro rok 2001
obsahuje v příloze 3 seznam rozvojových zemí, kterým jsou jednostranně poskytovány
celní preference. Proti roku 2000 bylo ze seznamu vypuštěno 15 zemí (Argentina,
Bahamy, Bahrajn, Brazílie, Brunej Darussalam, Čína, Chile, Chorvatsko, Korejská
republika, Kypr, Malta, Mexiko, Nauru, Singapur a Spojené arabské emiráty) a jejich
počet se tak snížil na 87.
Preferenční sazby při dovozu zboží pocházejícího z rozvojových zemí jsou pro rok 2001
upraveny pouze u jedné položky a ostatní zůstávají stejné jako v roce 2000. Jde o
podpoložku 5504 1000 - viskózové vlákno, pro kterou byla nařízením vlády č. 356/2000
Sb. s účinností od 13.10.2000 zavedena preferenční celní sazba -50 % a od 1.1.2001 je
tato preference zvyšována na "bez cla".
Princip nulové celní sazby při dovozu zboží pocházejícího z nejméně rozvinutých zemí,
jejichž seznam čítá 48 zemí a je stejný jako v roce 2000 (příloha č. 4), zůstává pro rok
2001 rovněž beze změny.
ČR v roce 2000 nejen preference poskytovala, ale zároveň při vývozu do některých zemí
preferencí využívala, a to při vývozu do USA, Kanady, Japonska, Austrálie a na Nový
Zéland.
Celní sazby vyplývající z mezinárodních závazků jsou každoročně přehodnocovány a ve
zvlášť odůvodněných případech jsou snižovány proti smluvně vázané úrovni. Takovéto
autonomní snížení cel vychází z podnětů výrobců ČR či SR a jeho důvodem je jednak
zabezpečení dovozu vybraných materiálů a výrobků pro tuzemskou výrobu následně
určenou pro vývoz a jednak nemožnost zajistit požadované množství či kvalitu vlastní
výrobou. Jde o postup, který je v souladu s článkem II GATT i s ostatními mezinárodními
závazky, jež zůstávají danými sazebními změnami nedotčeny.
V průběhu roku 2000 se na MPO obrátilo pět právních subjektů se žádostí o úpravu
celních kvót a snížení celních sazeb pro rok 2001 u některých podpoložek celního
sazebníku.
Usnesením vlády č. 1220/2000 byl vysloven souhlas s dočasným snížením smluvních
celních sazeb na 0 % u 12 podpoložek, které je platné pro ČR i SR. Jde o civilní letadla,
vrtulníky, vrtule, podvozky a části letadel a vrtulníků, proudové motory (do 25 kN od 25
do 44 kN, od 44 do 132 kN, nad 132 kN) proudové motory 1100 - 3730 kW, části a
součásti proudových motorů a radionavigační přístroje.
Zvláštní přílohu celního sazebníku tvoří přehled celních kvót a celní sazby platné v rámci
těchto kvót, které zahrnují celní koncese aplikovatelné od 1.ledna 2001 podle výsledků
Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.
Celní kvótou se rozumí určité množství zboží v příslušných měrných jednotkách, které je
propuštěno do navrženého celního režimu s použitím nižší celní sazby.
Tyto celní sazby se uplatňují v rámci celé kvóty za předpokladu, že:
zboží je navrženo do celního režimu volného oběhu;
zboží pochází ze státu, se kterým byla uzavřena smlouva o vzájemném
poskytování celních výhod nebo ze státu, kterému jsou celní výhody poskytovány
podle zvláštního předpisu;
celní kvóta vztahující se k tomuto zboží není vyčerpána.
Pokud jsou splněny uvedené předpoklady, uplatňují se celní kvóty a celní sazby v rámci
kvót automaticky. O použití nižší sazby v rámci kvóty pro vyměření cla není třeba
žádným zvláštním způsobem žádat.
Celní kvóta je vyjádřena buď množstvím zboží patřícího do jedné podpoložky
nomenklatury nebo množstvím zboží patřícího do dvou nebo více podpoložek
nomenklatury. V okamžiku propuštění zboží do navrženého celního režimu a za
předpokladu, že byly splněny podmínky pro použití nižší celní sazby v rámci kvóty nebo
preferenčního snížení cla uplatňovaného při dovozu zboží, jež pochází z rozvojových a
nejméně rozvinutých zemí nebo preference poskytované podle článku XXIV GATT 1994,
se celní kvóta snižuje o množství zboží patřícího do příslušné podpoložky a souhrnná celní
kvóta se snižuje o množství zboží patřícího do kterékoliv z podpoložek, k nimž se
vztahuje. Kvóty jsou čerpány na bázi "first come, first served". Stav čerpání celních kvót
sleduje Generální ředitelství cel, které o něm denně informuje na Internetu
(www.cs.mfcr.cz).
Nad rámec mezinárodních závazků je pro rok 2001 otevřeno devět smluvních celních
kvót (příloha č. 2 k celnímu sazebníku). Jde prakticky o stejné celní kvóty jako v roce
2000 (papír, karton, lepenka, len surový, příze ze silonu a polyamidu, příze z polyesteru,
příze nylonové, příze polyamidové, příze polyesterové, len třený, třtinová melasa, řepná
melasa).
Ve zvláštní příloze k celnímu sazebníku (č. 5) je uveden seznam farmaceutických
výrobků, u nichž je od 1.1.2001 realizována druhá etapa snižování cel, jejichž sazba má
být od roku 2004 nulová. Seznam obsahuje u 231 podpoložek číselné označení podle
kombinované nomenklatury, slovní popis podle Světové zdravotnické organizace (INN) a
rovněž kódy CAS RN (Chemical Abstracts Service Registration Number). U každého
výrobku je pak uvedena celní sazba podle závazků ČR ve WTO. Součástí této přílohy je i
seznam 96 farmaceutických meziproduktů a seznam solí, esterů a hydrátů, které jsou
zařazeny pod podpoložky odpovídající INN.
Ve zvláštní příloze k celnímu sazebníku (č. 6) je rovněž uveden seznam nezačleněných
textilních výrobků, který vyplývá z Dohody o textilu a ošacení (nařízení vlády č.
191/1995 Sb.) a zahrnuje 615 položek. Na tyto výrobky je možno uplatnit ochranná
opatření odděleně od běžných pravidel GATT (zákon č. 62/2000 Sb.). V návaznosti na
celní sazebník vydává Generální ředitelství cel MF ČR každoročně užitečnou pomůcku,
zejména pro vývozce a dovozce, Český integrovaný tarif (ČIT), který je souborem
informací z obecně závazných právních předpisů upravujících dovoz a vývoz zboží do a z
ČR. ČIT obsahuje pro každou podpoložku všechny druhy celních sazeb - všeobecné,
smluvní i preferenční, sjednané v rámci bilaterálních a multilaterálních dohod, a také
informaci o celních kvótách. V integrovaném tarifu je zapracován i zákon o dani z přidané
hodnoty a zákon o spotřební dani, fytokarantenní a veterinární předpisy a licenční
vyhláška o úředním povolení k dovozu a vývozu zboží.
Jako zvláštní doplněk k Českému integrovanému tarifu vydává Generální ředitelství cel
MF ČR Pravidla původu zboží, nezbytná při prokazování původu zboží, které je
podmínkou uplatnění preferenční celní sazby.
Původ zboží se dříve posuzoval na základě pravidel obsažených v dohodách, které
podepsala Česká republika s ostatními státy. Pravidlo o diagonální nebo bilaterální
kumulaci nahradil od roku 1999 jednotný systém panevropské kumulace, který se
vztahuje na všechny dohody.
3.3.3 Podpora exportu- CHYBÍÍÍÍÍ
3.4 Privatizace
Privatizaci státního majetku, která je jedním ze základních pilířů transformace české
ekonomiky, upravují tyto základní právní normy:
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné
právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 528/1990 Sb., č. 541/1990 Sb.,
č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb.
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví
státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č.
438/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., č. 473/1992 Sb., č. 170/1993 Sb., č. 155/1994
Sb., č. 191/1994 Sb., č. 218/1994 Sb., č. 161/1997 Sb., č. 164/1998 Sb. a č.
269/1998 Sb.
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve
č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 27/2000 Sb. a č. 220/2000
Sb.
Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku
státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR, ve znění zákona ČNR č.
285/1991 Sb., č. 438/1991 Sb., č. 569/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., zákona č.
210/1993 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 120/1995 Sb., č. 135/1996 Sb., č. 104/2000
Sb., č. 211/2000 Sb. a č. 220/2000 Sb.
Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví
obcí, v pozdějších zněních - úplné znění zákon č. 398/2000 Sb.
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku - úplné znění zákon č. 195/1993 Sb., ve znění nálezu
Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb., č. 29/1996 Sb. a ve znění
zákona č. 30/1996 Sb.
Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR - úplné znění zákon č. 396/2000
Sb.
Zákon ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se
zákonem č. 229/1991 Sb.
Zákon ČNR č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání
majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb.,
zákona č. 496/1992 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 144/1999 Sb. a nálezu Ústavního
soudu č. 3/2000 Sb.
Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z
vlastnictví státu
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku
státu ČR do majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb.
Vyhláška MF č. 98/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1991 Sb., o
podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s
převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu
na jiné osoby.
Celý proces privatizace lze rozdělit do tří kroků, které se navzájem časově prolínaly. Jde
o restituce, tzv. malou a velkou privatizaci.
Restituce, čili navrácení znárodněného majetku, zahrnula více než 70 000 nájemních
domů, více než 30 000 průmyslových objektů a živnostenských podniků, téměř polovinu
státních lesů, zemědělské půdy a zemědělského majetku. V rámci restitucí byl zároveň
vrácen i majetek obcí, jako orgánům nestátní správy. Malá privatizace zahrnula malé
jednotky, převážně z oblasti obchodu a služeb.
Z prodeje majetku v malé privatizaci bylo k 31.12.2000 získáno celkem 30,6 mld.Kč a
ostatní příjmy (výnosy z likvidace státních podniků, přijaté pokuty atd.) činily 3,2 mld.Kč.
V roce 2000 dosáhly příjmy z malé privatizace již jen 195,8 mil.Kč, tj. 0,6 % úhrnných
příjmů za období 1991 - 2000.
Na restituce bylo přitom v letech 1991 - 2000 vynaloženo z příjmů v rámci malé
privatizace 1,9 mld.Kč, z toho v roce 2000 11,5 mil.Kč, tj. 0,6 % celkových výdajů na
restituce uskutečněných z příjmů malé privatizace. Velká privatizace zahrnula střední a
velké podniky všech odvětví mimo majetku, který byl zatím z privatizace vyřazen. Její
součástí byla tzv. kupónová privatizace. Touto metodou se privatizovala přibližně jedna
třetina majetku. Ostatní majetek se privatizuje veřejnými dražbami, veřejnými
soutěžemi, bezúplatnými převody a přímými prodeji.
Do 31.12.2000 převzal FNM ČR k privatizaci celkem účetní hodnotu majetku ve výši
948,2 mld.Kč (zpřesněná účetní hodnota majetku na základě účetních uzávěrek ke dni
privatizace). Způsob privatizace převzatého majetku je patrný z tohoto přehledu:
Přehled o privatizovaném majetku k 31.12.2000
Účetní hodnota převzatého majetku
FNM ČR
Druh transformace
k privatizaci v tis.Kč
Rok 19911999
Rok
2000
Celkem
Veřejná dražba
5 852 451
7 981
5 860 432
Veřejná soutěž
23 531 865
131 111
23 662 976
Přímý prodej
54 906 332
351 131
55 257 463
Bezúplatný převod majetku
67 797 503
22 533
67 820 036
Vklad majetku do a.s.
582 020 173
50 753
582 070 926
Privatizace majetkové účasti státu
211 906 594
18 541
211 925 135
Vklad majetku do s.r.o. a a.s. (po
neuskutečněné transformaci)
1 444 119
141 435
1 585 554
Celkem
947 459 037
723 485
948 182 522
Pramen: FNM
Poznámka: Privatizace majetkové účasti státu v tomto přehledu vyjadřuje účetní hodnota
majetku, která byla předána na FNM ČR ke dni převodu akcií státních akciových
společností na FNM ČR. Vklad majetku do s.r.o., popřípadě a.s., je účetní hodnota zpět
vzatého majetku na FNM ČR (odstoupení od kupních smluv, neplatiči) který byl vložen do
s.r.o. nebo akciové společnosti.
Z prodeje majetku a akcií ve velké privatizaci bylo k 31.12.2000 získáno celkem 204,1
mld.Kč a ostatní příjmy vč. příjmů z úvěrů činily 48,1 mld.Kč. V roce 2000 dosáhly příjmy
z prodeje majetku a akcií 20,1 mld.Kč a ostatní příjmy vč. příjmů z úvěrů 23,2 mld.Kč, tj.
20,7 % celkových příjmů v rámci velké privatizace realizovaných v období 1991 - 2000.
Největší objem příjmů z celkového prodeje v letech 1991 - 2000 v rámci velké
privatizace byl docílen u prodeje akcií (62,1 %) a u přímého prodeje majetku (24,4 %),
zatímco příjmy z prodeje majetku ve veřejné soutěži dosáhly 10,0 % a z prodeje majetku
ve veřejné dražbě jen 3,5 %. V roce 2000 byl příjem z prodeje akcií opět dominantní a
představoval 97,5 % celkových příjmů v rámci velké privatizace.
Příjem z prodeje majetku a akcií v roce 2000 a od počátku existence FNM ČR
podle jednotlivých druhů transformací (v Kč)
Druh transformace
Rok 1991-1999
Veřejná dražba (prodej majetku) 7 065 490 033
Rok 2000
14 389 559
Celkem
7 079 879 592
Veřejná soutěž (prodej majetku 20 538 745 294 -1 931 042
20 536 814 252
Přímý prodej majetku
49 844 753 064
49 367 307 093 477 445 971
Prodej akcií
107 076 215 120 19 609 745 294 126 685 960 414
Celkem
184 047 757 540 20 099 649 782 204 147 407 322
Pramen: FNM
Za prodej majetku a akcií v rámci velké privatizace do zahraničí získal FNM ČR za dobu
své existence, tj. od roku 1991 do konce roku 2000 celkem 79,4 mld.Kč, tj. 38,9 %
celkových příjmů z privatizace majetku a akcií. V roce 2000 činily pak tyto příjmy ze
zahraničí 18,9 mld.Kč (prodej akcií ČS, a.s.).
Přehled získaných peněžních prostředků od počátku existence FNM ČR podle
jednotlivých druhů transformací v členění tuzemsko a zahraničí (v Kč)
Druh transformace
Prodej tuzemsko Prodej zahraničí
Veřejná dražba (prodej majetku) 6 991 379 5923
88 500 000
Veřejná soutěž (prodej majetku 20 501 814 252
35 000 000
Přímý prodej majetku
44 625 266 145
5 219 486 919
Prodej akcií
52 599 326 132
74 086 634 282
Celkem
124 717 786 121
79 429 621 201
Pramen: FNM
Celkové příjmy z velké privatizace (příjem z prodeje majetku a akcií, příjmy z úvěru a
ostatní příjmy) dosáhly za období 1991-2000 252,2 mld.Kč, z toho za rok 2000 43,3
mld.Kč, tj. 17,2 %.
Celkové výdaje vykázané FNM za léta 1991 - 2000 naproti tomu činily 247,6 mld.Kč, z
toho v roce 2000 49,2 mld.Kč, tj. 19,9 %.
Stav peněžních prostředků z velké privatizace tak klesl z 10,4 mld.Kč evidovaných k
1.1.2000 na 4,6 mld.Kč k 31.12.2000.
Přehled peněžních příjmů a výdajů k 31.12.2000 od počátku existence FNM ČR
(v Kč)
Ukazatel
Rok 1991-1999
Rok 2000
Celkem
Příjem z prodeje majetku akcií 184 047 757 540 20 099 649 782 204 147 407 322
Příjem z úvěru
1 000 000 000
21 200 000 000 22 200 000 000
Ostatní příjmy
23 866 248 117 2 013 093 556 25 879 341 673
Příjmy celkem
208 914 005 657 43 312 743 338 252 226 748 995
Výdaje celkem
198 471 693 514 49 169 786 132 247 641 479 646
Konečný zůstatek
10 442 312 143 -5 857 042 794 4 585 269 349
Pramen: FNM
V České republice platný daňový systém plně respektuje zásady fiskální politiky tržní
ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sleduje zabezpečení pružného sepětí
příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření
rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky žádoucích podnikatelských
aktivit a sblížení daňového systému ČR se systémem EU.
V souvislosti s totožnou zásadou většiny hospodářsky vyspělých zemí přechází těžiště
daňového inkasa do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a
cla), přičemž úloha cla v důsledku integračních procesů v rámci nepřímých daní neustále
klesá. Podle koncepce daňové soustavy Ministerstva financí, která byla zveřejněna
počátkem roku 2000, by měla klesat sazba daně z příjmů právnických osob postupně až
na 25 %. Dojít by mělo rovněž k přesunu některých položek s pětiprocentní sazbou DPH
do základní sazby 22 %, k úpravě výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet z
daně a zdaňování služeb ze zahraničí.
Konkrétní uspořádání soustavy daní upravil zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č.
302/1993 Sb. Podle něho soustavu daní tvoří:
daň z přidané hodnoty;
daň spotřební, a to:
daň z uhlovodíkových paliv a maziv;
daň z lihu a destilátů;
daň z piva;
daň z vína;
daň z tabáku a tabákových výrobků;
daně z příjmů;
daň z příjmů fyzických osob;
daň z příjmů právnických osob;
daň z nemovitostí;
daň silniční;
daň z dědictví a darování;
daň z převodu nemovitostí.
3.5.1 Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou, která jako nosný komponent daňového inkasa
reprezentuje zhruba čtvrtinu celkových příjmů státního rozpočtu. Upravuje ji zákon ČNR
č. 588/1992 Sb., ve znění zákona č. 196/1993 Sb., č. 321/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č.
136/1994 Sb., č. 258/1994 Sb., č. 133/1995 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 208/1997 Sb., č.
129/1999 Sb., č. 17/2000 Sb., č. 22/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 241/2000 Sb. a č.
256/2000 Sb.
V průběhu roku 2000 bylo přijato celkem 5 novel zákona o dani z přidané hodnoty, z
nichž nejzásadnější byla novela provedená zákonem č. 17/2000 Sb., s účinností od
1.dubna 2000. Většina změn přibližuje naši legislativu Evropské unii, další nejsou v
rozporu s touto legislativou a jiné jsou pouze upřesněním dosavadního znění. Oproti
vládním záměrům a návrhům zatím nedochází ke snížení obratu pro povinnou registraci
ani k přesunu některých výrobků a služeb ze sazby snížené do sazby základní ani
naopak.
Zákon č. 17/2000 Sb. mimo jiné:
rozšiřuje přesně definované pojmy pro účely daně z přidané hodnoty, okruh osob
majících zvláštní vztah k plátci a výčet plnění, která se považují také za
zdanitelná;
doplňuje způsob stanovení základu daně při přeúčtování služeb s místem plnění v
zahraničí (trajekty, hotelové služby apod.) a při dodání zahraničního zboží v
celním režimu, ve kterém nevzniká povinnost vyměření daně (zahraniční zboží v
režimu tranzitu nebo umístěné v celním skladu), za vyšší cenu než je pořizovací;
daňovým dokladem při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého
zástupce stanovuje rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu nebo
rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití, které vystaví nepřímý zástupce;
zavádí se možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží
zahraničním fyzickým osobámx) při splnění zákonem stanovených podmínek (cena
včetně daně zaplacená v jednom dni u jednoho prodávajícího je vyšší než 1 000
Kč, zboží se vyveze nejpozději do 30 dnů ode dne nákupu a o vrácení daně se
požádá do 3 měsíců od uskutečnění zdanitelného plnění);
nově upravuje podmínky vrácení daně ozbrojeným silám cizích států ve vazbě na
vstup ČR do NATO;
řeší platnost povolení k prodeji za ceny bez DPH a spotřební daně v prodejnách
DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech, která by měla být ukončena ke
dni 31.12.2001.
Novela provedená zákonem č. 22/2000 Sb., s účinností od 1.dubna 2000, se vztahuje
pouze k plátcům DPH zkracujících nárok na odpočet koeficientem "k" provozujících
některé loterie a hry.
Novelou zákona č. 100/2000 Sb., s účinností od 1.května 2000, se doplňují pro účely
osvobození finančních činností od DPH mezi finanční instituce spořitelní a úvěrová
družstva a zajišťovací fond družstevních záložen. Novela provedená zákonem č.
241/2000 Sb., s účinností od 1.ledna 2001, stanoví právo vlády ČR provést, na dobu
trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu, úpravu platných sazeb DPH a umožnit
plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní
sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace,
dodávat stanovené druhy zboží a služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku
na odpočet v plné výši.
Nejzávažnější změnou v DPH, kterou přináší zákon č. 256/2000 Sb., s účinností od
11.srpna 2000 je, že u státního zemědělského intervenčního fondu není od daně
osvobozen prodej zemědělských a potravinářských výrobků. Dani z přidané hodnoty
podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní
autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku.
Pokud zákon nestanoví jinak, jsou osobami, které jsou povinny platit daň, ty osoby v
tuzemsku, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží ty
osoby, jimž má být zboží propuštěno. V případě příležitostné autobusové přepravy v
tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.
Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které podnikají v tuzemsku,
případně uskutečňují činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je
prováděna podnikatelem. Nejsou jimi ale osoby, které uskutečňují pouze zdanitelná
plnění osvobozená dle zákona od daně.
Pokud zákon nestanoví jinak, jsou plátci daně osoby, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři
předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč.
Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty, včetně
nepeněžního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Základem pro výpočet daně je cena za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud
zákon nestanoví jinak. Daň z přidané hodnoty má 2 sazby: 22 % (základní sazba) a 5 %
(snížená sazba).
Základní sazba se v zásadě uplatňuje u zboží. Snížená sazba se naproti tomu v zásadě
uplatňuje u služeb. Jsou jí ale zdaňovány i potraviny, farmaceutické výrobky a léky,
tepelná energie, noviny, časopisy, knihy, zdravotnické potřeby, lékařské přístroje,
stavební práce aj.
Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon
nestanoví jinak. Dani podléhá dovezené zboží a české zboží, které je plátcem daně
umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do
zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do
tuzemska a české zboží, které je umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném
celním pásmu, prošlo zpracovatelskými operacemi, není vyvezeno do zahraničí a je
původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceno zpět do tuzemska.
Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy tak, jako by se jednalo o
propuštění zboží do volného oběhu. Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem
vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do
kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno. Zboží z dovozu je osvobozeno od
daně, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla. (Ustanovení se nevztahuje na
dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému preferencí.)
Základem daně u dovezeného zboží podle příslušného paragrafu tohoto zákona je součet:
základu pro vyměření cla,
cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,
příslušné spotřební daně.
Základem daně u českého zboží je podle specifikace:
součet celní hodnoty zboží a případně spotřební daně;
výše nákladů na provedené zpracovatelské operace;
součet celní hodnoty a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace a
případně spotřební daně.
Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň
na výstupu, včetně vývozu prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zboží.
Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu
vývozu, do režimu pasivního zušlechťovacího styku, vystoupilo do zahraničí a na
daňovém dokladu je celním úřadem uveden údaj o datu přechodu zboží přes státní
hranice nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního
pásma. Údaje o osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu za uskutečněný vývoz
je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve
kterém zboží vystoupilo z tuzemska, má-li daňový doklad.
Zákon podrobně informuje i o způsobu vracení daně z přidané hodnoty osobám jiných
států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, o vracení daně v rámci
zahraniční pomoci, o vracení daně zahraničním osobám, o vracení daně zahraničním
fyzickým osobám při vývozu zboží, o vracení daně zdravotně postiženým osobám a
ozbrojeným silám cizích států.
Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu.
Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb
s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v
tuzemsku, s výjimkou telekomunikačních služeb. (V případě telekomunikačních služeb se
za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované
osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat
telekomunikační služby.)
Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se
rozumí přeprava dopravním prostředkem
z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,
a přeprava potrubím a elektrickým vedením,
mezi dvěma pohraničními předacími místy,
od podacího pohraničního místa do místa v tuzemsku,
z místa v tuzemsku do pohraničního předacího místa, je od povinnosti uplatňovat
daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z
místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma
a naopak, a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními
pásmy.
Ustanovení tohoto zákona se použije jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána, nestanoví jinak.
3.5.2 Spotřební daně
Spotřební daně jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č.
199/1993 Sb., č. 325/1993 Sb., č. 136/1994 Sb., č. 260/1994 Sb., č. 148/1995 Sb.,
nálezu Ústavního soudu č. 265/1995 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., č. 61/1997 Sb., č.
303/1997 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 22/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.
V průběhu roku 2000 byl zákon o spotřebních daních dvakrát novelizován, přičemž
rozsáhlejší změny přinesl zákon č. 22/2000 Sb., s účinností od 1.4.2000, byť měly
technický charakter. Znamená to, že se nejednalo o změny v zařazení některých komodit
do existujících daňových sazeb nebo změny sazeb. Rozhodující část novely byla opět
motivována snahou přiblížit strukturu a správu této daně normám obvyklým v EU. Plné
kompatibility s právem EU však touto novelou nebylo ještě dosaženo, neboť vyrovnání se
sazbami adekvátními v EU bude postupné.
Touto novelou se zkrátil termín splatnosti daně, změnila se definice malého nezávislého
pivovaru a předmětu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv tak, aby byly v
souladu s právem EU. Zrušeno bylo osvobození od daně nedenaturovaného lihu určeného
pro výrobu kosmetických a mydlářských výrobků. Zrušeno bylo i daňové zvýhodnění
bionafty, které bude kompenzováno přímými dotacemi pěstitelům řepky. Některé změny
zákona pak zjednodušují evidenci daně pro plátce i pro správce daně. Přiznává se nárok
na vrácení 60 % zaplacené spotřební daně v cenách nakoupených pohonných hmot
(kromě benzinových) právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou
prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, pokud spotřebují tyto pohonné hmoty
pro stanovený účel (zavedení tzv. zelené nafty). Podobně se přiznává i nárok na vrácení
daně z nakoupených vybraných výrobků pro služební vozidla, letadla a lodě vojenským
orgánům ozbrojených sil vysílajících států podle schválených mezinárodních smluv, jimiž
je ČR vázána. Zpřesňuje se způsob vrácení daně osobám požívajícím výsad a imunit
podle mezinárodních smluv. Mění se podmínky dozor nad výrobou, zušlechťováním a
zpracováním nezdaněného lihu a zavádí se úřední měření a denaturace syntetického lihu
technického.
Novelou zákona č. 241/2000 Sb., s účinností od 1.ledna 2001, se obdobně jako u DPH
stanoví právo vlády ČR provést, na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu,
úpravu platných sazeb daně a umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním
sborům apod. nákup vybraných výrobků za ceny nezahrnující daň. Zákon o spotřebních
daních, které jsou obdobně jako DPH daní nepřímou, stanoví podmínky zdaňování
uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, piva, vína a tabákových výrobků spotřebními daněmi
a způsob značení některých tabákových výrobků. (Barvení a značkování některých
uhlovodíkových paliv a maziv a opatření s tím související upravuje zákon č. 136/1994
Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Plátci daně jsou, pokud není v zákoně uvedeno jinak, všechny právnické a fyzické osoby,
které v tuzemsku vybrané produkty vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo
dovážené vybrané výrobky propuštěny. Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo
do tuzemska dovezené výše uvedené vybrané výrobky. Dani nepodléhají ty vybrané
výrobky, které byly již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně
podle příslušného paragrafu zákona.
Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno v daňovém dokladu,
vyjádřené v měřících jednotkách. Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území
České republiky a jsou u jednotlivých vybraných položek uvedeny v příslušných pasážích
zákona.
Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky:
dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla s výjimkou případů
specifikovaných zákonem (tj. s výjimkou vybraných výrobků dovážených ve
prospěch postižených osob, českých vybraných výrobků, které se po vývozu z
tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,
vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních
preferencí a vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních
dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu);
určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky, pro hygienický dozor, pro
opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání, pro
mimořádná opatření při epidemii a pro výzkumné účely.
Další zákonem přesně vymezená osvobození od daně se týkají některých paliv a maziv (§
23) a lihu (§ 29). Zákon podrobně také informuje i o nároku a způsobu vracení daně
zaplacené v cenách vybraných výrobků, včetně vracení daně osobám požívajícím výsad a
imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
Ustanovení zákona o spotřebních daních se použije, pokud mezinárodní smlouva, kterou
je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
3.5.3 Daně z příjmů
Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č.
340/2000 Sb. a č. 492/2000 Sb.
V průběhu roku 2000 bylo přijato 11 novel zákona o daních z příjmů. Konkrétně jde o:
Nález Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., s účinností od 7.1.2000, kterým byl v
převážné míře zrušen zákon č. 144/1999 Sb., jenž řešil nevyhovujícím způsobem
postavení oprávněných osob při transformaci družstev;
Zákon č. 17/2000 Sb., s účinností od 1.4.2000, který mimo jiné
sjednocuje výše zdanění vybraných příjmů (podíly na zisku, dividendy) pro
daňové tuzemce i cizozemce, postupy při zdanění a termíny provedení
srážky daně;
snižuje sazbu daně u vybraných příjmů z 25 % na 15 %;
zahrnuje úpravu zamezující vícenásobnému zdanění pro daňové
cizozemce;
Zákon č. 27/2000 Sb., s účinností od 1.5.2000, který upravuje způsob ocenění
pohledávky nabyté postoupením za dlužníkem, na jehož majetek je uplatňována
veřejná dražba;
Zákon č. 72/2000 Sb., s účinností od 1.5.2000, jímž se zavádí sleva na daních z
příjmů jako jedna z forem investičních pobídek, resp. daňové prázdniny;
Zákon č. 100/2000 Sb., s účinností od 1.května 2000, kterým jsou osvobozeny od
daně z příjmů právnických osob také příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními
záložnami;
Zákon č. 103/2000 Sb., s účinností od 1.července 2000, jímž jsou od daně z
příjmů fyzických osob nově osvobozeny příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru,
eventuálně spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, související se
vzájemným vypořádáním podle zákona o vlastnictví bytů;
Zákon č. 121/2000 Sb., s účinností od 1.prosince 2000, kterým se rozšiřuje
osvobození od daně z příjmů fyzických osob na příjmy souvisejícími s autorskými
právy;
Zákon č. 132/2000 Sb., s účinností od 1.1.2001, nově stanovující, že vstupní cena
hmotného a nehmotného majetku se dále snižuje také o dotace, příspěvky a
podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu, pokud byly
použity na pořízení nebo na technické zhodnocení tohoto majetku;
Zákon č. 241/2000 Sb., s účinností od 1.1.2001, jímž se rozšiřuje výčet daňově
uznatelných výdajů o výdaje na civilní ochranu vynaložené v případě ohrožení
státu a stanoví právo vlády ČR provést v případě ohrožení státu či válečného
stavu úpravy sazeb daně, osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru
příslušníků ozbrojených apod. sborů a osvobodit od daně z příjmů právnických
osob ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a havarijní služby;
Zákon č. 340/2000 Sb., s účinností od 1.1.2001, podle něhož mohou fyzické i
právnické osoby při splnění zákonem stanovených podmínek snížit svůj daňový
základ i o hodnotu daru poskytnutého politickým stranám a hnutím na jejich
činnost;
Zákon č. 492/2000 Sb., s účinností od 1.1.2001, který je nejrozsáhlejší z
uvedených novel zákona o daních z příjmů. Tento zákon u daní z příjmů fyzických
osob mimo jiné:
upravuje možnost stanovení daně paušální částkou při splnění podmínek
daných zákonem;
nově vymezuje zdaňovací období fyzických a právnických osob;
ruší ustanovení týkající se zahraničních odborníků, kteří se na území ČR
zdržují jen za účelem poskytnutí odborné pomoci (v § 2, odst. 3);
rozšiřuje případy osvobození příjmů od daně (příjmy z vrácení
zaměstnaneckých akcií), specifikuje nebo mění podmínky pro osvobození
některých příjmů (z prodeje obytných domů a bytů, z převodu členských
práv družstva) a ruší některá osvobození od daně z příjmů (ze zpeněžnění
konkursní podstaty);
zvyšuje nezdanitelné částky a rozšiřuje pásma daňové sazby;
přináší změny v uplatnění odpočtu úroků z úvěrů ze stavebního spoření a
hypotečních úvěrů od základu daně;
obsahuje upřesnění z hlediska časového přiřazování příspěvků placených
zaměstnavatelem za zaměstnance na penzijní připojištění pro posouzení
daňového osvobození;
zavádí novou odpočitatelnou položku od základu daně, kterou je soukromé
životní pojištění;
zahrnuje významnou změnu ve vztahu k zahraničnímu zdanění, kdy český
daňový rezident pobírá mzdu za práci v zahraničí od zahraničního
zaměstnavatele nebo od stálé provozovny českého zaměstnavatele v
zahraničí;
umožňuje převod ztráty na dědice jako právního nástupce zůstavitele,
který byl podnikající fyzickou osobou;
nově upravuje rozdělení příjmů a výdajů plynoucích z užívání věci ve
spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy.
U daní z příjmů právnických osob pak novela zákona kromě jiného:
snižuje u subjektů kolektivního investování (tj. investičních fondů, penzijních a
podílových fondů) sazby daně z 25 % na 15 %;
upouští od daňového osvobození hospodářského výsledku plynoucího ze
zpeněžnění konkursní podstaty;
upravuje limity částek, o které si mohou snížit svůj základ daně poplatníci
neziskového charakteru aj.
Obsahem zákona o daních z příjmů jsou:
daň z příjmů fyzických osob,
daň z příjmů právnických osob.
Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na
území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost,
která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na
příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichž to
stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy
plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České
republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která
se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že
se na území České republiky obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území
České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním
roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro
účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze
usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
příjmy z kapitálového majetku,
příjmy z pronájmu,
ostatní příjmy.
Řada příjmů je od daně osvobozena, jak dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také
specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. S účinností od 1.ledna 2001 byla
stanovena sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§
15) a o odpočitatelné položky od základu daně (§ 34) v této výši:
Základ daně
Daň
od Kč
do Kč
0
109 200 15 %
Ze základu přesahujícího Kč
109 200 218 400 16 380 Kč +20 % 109 200
218 400 331 200 38 220 Kč +25 % 218 400
331 200 a více
66 420 Kč +32 % 331 200
Sazba daně z příjmů z kapitálového majetku (které specifikuje § 8, odst. 5 a § 10, odst.
8) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí 15
%. Sazba daně z ostatních příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí (které specifikuje §
10, odst. 1, písm. h a ch) pak činí 20 %.
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a
organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o
majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); osvobozena od daně je ústřední
banka ČR. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení,
kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost,
jež se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze
zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají
daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.
Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem,
není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně
osvobozeny (§ 19) a položky snižující základ daně (§ 20).
Sazba daně z příjmů právnických osob činí 31 % ze základu daně sníženého o položky v
zákoně konkrétně uvedené v § 34 a § 20. U investičního fondu a penzijního fondu sazba
daně činí 15 % ze základu daně sníženého o položky uvedené v zákoně a 15 % u
podílového fondu ze základu daně. Sazba daně činí také 15 % ze samostatného základu
daně, kterým jsou veškeré příjmy z dividend, z podílů na zisku, z vypořádacích podílů na
likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění ze zdrojů v zahraničí podle § 20b.
Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2,
odst. 3 a § 17, odst. 4) považují:
příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
až na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na
území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky,
kteří jsou uvedeni v zákoně,
příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z
obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské
činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi
spojených,
příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných
na území České republiky,
příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na
území České republiky,
příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně.
Zákon o daních z příjmů řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z
příjmu fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V §
38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li
poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění,
postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy.
Pokud jde o daně z příjmů, může Ministerstvo financí:
ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření
za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných
případech o daňovém rezidentovi (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud
jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance
rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem
výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let
bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,
snížit daň až na polovinu pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob (podle § 2)
včetně společníků veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditní
společnosti a pro poplatníky daní z příjmů právnických osob (§ 17), jsou-li
společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní
společnosti, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se
změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného počtu pracovníků,
popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně.
K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro
zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č.
492/2000 Sb.
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši
rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení,
zajištění a udržení příjmů u poplatníků daní z příjmů. V průběhu roku byl tento zákon
jedenkrát novelizován. Došlo k upřesnění, k jakým pohledávkám smí být vytvářeny
opravné položky. Novela rovněž reaguje na nové vymezení zdaňovacího období a na
změny v účetních předpisech.
3.5.4 Daň z nemovitosti
Tato daň je upravena zákonem ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb.,
č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb. a č. 492/2000 Sb.
V průběhu roku 2000 byl zákon o dani z nemovitostí dvakrát novelizován:
Zákonem č. 65/2000 Sb., jehož hlavním důvodem byly převody bytů a
nebytových prostorů v domech z vlastnictví družstev, obcí a státu do soukromého
vlastnictví uživatelů. Změny se týkají zejména osvobození od daně, poplatníků
daně, základu a sazby daně.
Zákonem č. 492/2000 Sb., který reaguje na změny obchodního zákoníku a zákona
o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích a týká se poplatníků daně,
kteří užívají nemovitostí ve vlastnictví státu.
Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří:
daň z pozemků,
daň ze staveb.
Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí.
(V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.)
Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uživatel podle specifikace uvedené
v zákoně. Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, nebo
je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání více subjektům, jsou tyto povinny platit daň
společně a nerozdílně. V případech, kdy spoluvlastnictví k bytu nebo nebytovému
prostoru, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, jsou poplatníci daně povinni platit
daň společně a nerozdílně ze spoluvlastnického podílu na pozemku, který odpovídá
spoluvlastnickému podílu na společných částech stavby. U pozemků ve vlastnictví ČR je
poplatníkem daně právnická osoba, která k nim má právo hospodaření, nebo které bylo
zřízeno právo trvalého užívání.
Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té
obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; užívané pověřenými diplomatickými
zástupci v ČR; spravované Pozemkovým fondem ČR nebo převedené na FNM; tvořící
jeden funkční celek se stavbou sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu
duchovní správy církví; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a
obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám,
galeriím, muzeím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením a další
pozemky.
Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemž u stavebních pozemků je
násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel).
Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační
rozhodnutí nebo stavby podléhající kolaudačnímu rozhodnutí a užívané anebo stavby
dokončené podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů, byty včetně podílu
na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí a nebytové
prostory včetně podílu na společných částech stavby, rovněž evidované v katastru
nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového
prostoru, ev. nájemce a nositel práva hospodaření či trvalého užívání.
Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny
jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním
území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci v ČR
event. osobami požívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních
výsad a imunit; spravované Pozemkovým fondem ČR nebo převedené na FNM; ve
vlastnictví církví sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy;
ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností, na dobu 15 let,
počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných
domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách
obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých; na dobu
15 let obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; na dobu 15 let od
účinnosti tohoto zákona, obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly
postaveny do roku 1998 a je v nich nadpoloviční většina nájemních bytů; do zdaňovacího
období roku 2002 včetně, byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu,
obcí a družstev; sloužící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým
zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdružením zdravotně postižených občanů
apod.; sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu životního
prostředí a další stavby.
Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k
1.lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového
prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra samostatného nebytového
prostoru v m2 podle stavu k 1.lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,20.
Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáží
vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb pro podnikatelskou činnost, u
ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní
sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlažích) se násobí podle § 11, odst. 1a)
a f), event. zvýšená podle odst. 2) koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle
počtu obyvatel z posledního sčítání lidu.
3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí
Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákona č. 18/1993 Sb., č. 322/1993
Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 Sb., č. 248/1995 Sb.,
č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 169/1998 Sb., č.
364/2000 Sb.
V průběhu roku 2000 byl zákon pětkrát novelizován, přičemž:
Novela zákonem č. 27/2000 Sb. stanoví, že poplatníkem daně z převodu
nemovitostí v případě veřejné dražby je vydražitel a základem daně pak je cena
dosažená vydražením;
Novela zákonem č. 103/2000 Sb. rozšiřuje případy osvobození od daně darovací a
z převodu nemovitostí a upravuje základ daně z převodu nemovitostí, jde-li o
převod z vlastnictví obce;
Novela zákonem č. 132/2000 Sb. zpřesňuje a rozšiřuje (o příjmy ze zahraničí)
tituly, které nejsou předmětem daně darovací a dále i upřesňuje osvobození od
daně dědické a darovací;
Novela zákonem č. 340/2000 Sb. rozšiřuje osvobození od daně dědické a darovací
také na politické strany a hnutí;
Novela zákonem č. 364/2000 Sb. upravuje osvobození od daně z převodu
nemovitostí pro právnické osoby, které nabyly bezúplatně majetek zrušeného
Fondu dětí a mládeže na základě zákona a převádějí jej dále.
Daň dědická
Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou:
věci nemovité, byty a nebytové prostory,
věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky,
majetková práva a jiné majetkové hodnoty.
Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní
občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň
nevybírá.
Poměrně rozsáhlé jsou možnosti osvobození od daně, které jsou upraveny v § 20 zákona.
Daň darovací
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to
jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou:
nemovitosti a movitý majetek,
jiný majetkový prospěch.
Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je
darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině,
anebo
darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v
cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do
tuzemska.
Od daně darovací může být za podmínek upravených zákonem osvobozeno (viz § 20)
nabytí movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, vkladů na účtech u bank a
poboček zahraničních bank působících na území ČR, peněžních prostředků v české nebo
cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i nabytí jiného majetkového prospěchu.
Daň z převodu nemovitostí
Předmětem daně z převodu nemovitostí je:
úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání
podílového spoluvlastnictví,
bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému
břemeni při nabytí nemovitosti darováním.
Předmětem daně je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy
dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší.
Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí
zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci
(obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu
daně, stanoví sazby daní.
Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 5 % ze základu
daně.
3.5.6 Daň silniční
Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákona č. 302/1993
Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000
Sb. a č. 492/2000 Sb.
V průběhu roku 2000 byl zákon o dani silniční třikrát novelizován, a to:
Zákonem č. 241/2000 Sb., který stanoví právo vlády ČR provést, v případě
ohrožení nebo válečného stavu, úpravu sazeb daně a zcela nebo částečně
osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu;
Zákonem č. 303/2000 Sb., jenž motivuje k nákupu a obnově dopravních
prostředků šetrnějších k životnímu prostředí tím, že rozšiřuje na některá vozidla
osvobození od daně a na další vozidla snižuje sazbu daně. Jde o vozidla splňující
limity Euro 2 a 3;
Zákonem č. 492/2000 Sb., kterým se mění vymezení limitů úrovně Euro 2 pro
účely snížení sazby silniční daně.
Předmětem daně jsou vozidla, kterým je přidělena státní poznávací značka v ČR nebo
jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti anebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním
anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmu podle
zvláštních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí.
Poplatníkem daně silniční je fyzická nebo právnická osoba, která je v technickém průkazu
vozidla vydaném v ČR zapsána jako držitel vozidla nebo užívá na území ČR vozidlo
evidované v zahraničí, pokud zákon nestanoví jinak. Případy osvobození od daně
upravuje § 3 zákona a slevy na dani § 12 zákona.
3.5.7 Ochrana životního prostředí
Podpora ochrany životního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to
formou daňových úlev. Jde o:
Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do
výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení
na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby
výroby nebo tepla z biomasy, zařízení na využití geotermální energie, zařízení na
výrobu biologicky degradovaných látek);
Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně
jsou osvobozeny: stavby a pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami
sloužícími výlučně k účelu zlepšení životního prostředí; pozemky území zvláště
chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny a pozemky v národních
parcích a chráněných krajinných oblastech, které jsou zařazeny do jejich I. zóny;
pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, loukách a pastvinách,
pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně; stavby na dobu 5 let od roku
provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných
paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a
biomasy);
Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně
dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená mj. na
financování zařízení v oblasti ekologie).
Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky
za znečišťování životního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně životního
prostředí.
3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více
státech, mohou být považováni za rezidenty v každém z nich a v důsledku této
skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s
neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíž i
dvojího zdanění téhož příjmu nebo téhož zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech
neřeší vnitrostátní předpisy, ale smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní z příjmů právnických i
fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu
dvoustranných smluv, s nimiž vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident
republiky je ratifikuje. K 1.6.2001 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy:
Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru
daní z příjmu, resp. z příjmu a majetku podle stavu k 1.6.2001
Smluvní stát
Albánie
Austrálie
Belgie
Platnost Vyhlášeno
Fin.
ode dne ve Sbírce zpravodaj zákonů
uplatnění
pod 4.
úlev
10. 9.
1996
270/1996
Sb.
č. 12/96
27.11.1995 5/1996 Sb.
č. 2/96
24.7.2000
95/2000
Sb. m.s.
Poznámka
Bělorusko
15. 1.1998
31/1998
Sb.
Brazílie
14.11.1990
2.
200/1991
Sb.
2. 7.1999
203/1999
Sb.
Čína
23.12.1987
41/1988
Sb.
Dánsko
27.12.1982
53/1983
Sb.
4.10.1995
283/1995
Sb.
č. 1/96
Estonsko
26. 5.1995
184/1995
Sb.
č. 12/2/95
Finsko
12.12.1995
43/1996
Sb.
č.2/98
Francie
25. 1.1975
73/1975
Sb.
č. 5/80
Chorvatsko
28.12.1999
42/2000
Sb. m.s
č. 6/2000
Indie
27. 9.1999
301/1999
Sb.
Indonésie
26. 1.1996
67/1996
Sb.
č. 4/5/99
Irsko
21. 4.1996
163/1996
Sb.
č.5/98
Bulharsko
Egypt
č.5/98, redakční oprava část.
11/98 74/1998 Sb.
dodatek
č. 6/88,
11/97
č. 4/83 Protokol č. 249/93 Sb.
Island
*bude publikováno v
nejbližší době
Itálie
26. 6.1984
17/1985
Sb.
Izrael
23.12.1994
21/1995 č. 1/95, 4/95
Sb.
Japonsko
25.11.1978
46/1979
Sb.
č. 5/80
3.12.1997 7/1998 Sb.
č.3/99
Jihoafrická
republika
č. 4-5/87,
12/97,č.45/99
SFRJ
17. 4.1983
Kanada
22. 7.1992
537/1992
Sb.
č. 11/94
Kazachstán
29.10.1999
č.3/2000
Sb.m.s.
č. 4-5/2000
3. 3.1995
124/1995
Sb.
č. 10/95
30.12.1980
30/1981
Sb.
č. 3/82
Libanon
24.1.2000
30/2000
Sb. m.s.
Litva
8. 8.1995
230/1995
Korea
Kypr
99/1983 č.3-4/84, 7Sb.
8/93, 5/94
č. 12/2/95,
Sb.
č.12/97
Lotyšsko
22. 5.1995
Lucembursko
30.12.1992
79/1993
Sb.
č. 10-11/93
Maďarsko
27.12.1994
22/1995
Sb.
č. 1/95
9. 3.1998
71/1998
Sb.
č. 4/5/99
Malta
6. 6. 1997
164/1997
Sb.
č. 11/97
Moldávie
26.4.2000
88/2000
Sb. m.s
22. 6.
1998
18/1999
Sb.
č. 2/99
17.11.1983
18/1984
Sb.
č. 3-4/84
Nigérie
2.12.1990
339/1991
Sb.
Nizozemsko
5.11.1974
138/1974
Sb.
Norsko
28.12.1979
35/1980
Sb.
č. 1/81
Polsko
20.12.1993
31/1994
Sb.
č. 2/96 Protokol č. 64/94 Sb.
1.10.1997
275/1997
Sb.
Malajsie
Mongolsko
Německo
Portugalsko
170/1995 č. 9/95, 5/96
Sb.
redakční oprava
č.371/1999 Sb.
č. 5/80, Protokol č. 112/97 Sb.
9/97, 1/98,
7-8/99
č. 3/99
Rakousko
12. 2.1979
Rumunsko
11. 8.1994
180/1994
Sb.
č. 12-1/94
Rusko
18. 7.1997
278/1997
Sb.
12/98,
1/2/99
RVHP fyzické osoby
1. 1.1979
30/1979
Sb.
č. 5/80, 6- *dále viz Sdělení ve FZ
7/91 a 7- č. 4/96, č. 11/97 a č.
8/1993 7-8/98
RVHP právnické
osoby
1. 1.1979
49/1979
Sb.
č. 5/80, 6- *dále viz Sdělení ve FZ
7/91 a 7- č. 4/96, č. 11/97 a č.
8/1993 7-8/98
23. 5.1989
98/1989
Sb.
9. 8.1997
276/1997
Sb.
21. 8.1998
224/1998
Sb.
č. 1/2/99
1. 7.1993
257/1993
Sb.
č. 1/94
28. 4.1998
214/1998
Sb.
č. 10/98
Řecko
SAE
Singapur
Slovensko
Slovinsko
48/1979 č. 5/80, 7/82
Sb.
a č. 1011/93
č. 11-12/89
Srí Lanka
19. 6.1979
132/1979
Sb.
č. 5/80
Španělsko
5. 6.1981
23/1982
Sb.
č. 3/82
Švédsko
8.10.1980 9/1981 Sb. č. 1/81, 2/98
Švýcarsko
23.10.1996
281/1996
Sb.
č. 12/96
Thajsko
14. 8.1995
229/1995
Sb.
č. 1/98
Tunisko
25.10.1991
419/1992
Sb.
č. 10/95
Ukrajina
20. 4.1999
103/1999
Sb.
USA
23.12.1993
32/1994
Sb.
Velká Británie
20.12.1991
89/1992
Sb.
Venezuela
12.11.1997 6/1998 Sb.
Vietnam
3. 2. 1998
108/1998
Sb.
č. 11/94, redakční oprava
3/96 č.370/1999 Sb.
č. 6/92, red. oprava č.37/1992
12/96 Sb.
č. 4/5/99
č. 6/98
Pramen: MF ČR
4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC
4.1
4.2
4.3
4.4
Kapitálový trh
Devizový trh
Bankovní systém
Pojišťovnictví
Procesy transformace existujících a vznik nových ekonomických institucí jsou spojeny se
změnami, které v ekonomice hrají různé trhy, tj. trhy s různými komoditami.
4.1 Kapitálový trh
Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichž k
nejdůležitějším náleží:
Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 61/1996 Sb.,
č. 152/1996 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 70/2000 Sb. a č. 251/2000 Sb.
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 59/1992 Sb., č.
600/1992 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 165/1999 Sb., č. 362/1999 Sb.
a č. 368/2000 Sb.
Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb.,
č. 331/1993 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 152/1996 Sb., č. 15/1998
Sb., č. 70/2000 Sb., č. 307/2000 Sb. a č. 362/2000 Sb.
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve
č. 124/1998 Sb. a č. 362/2000 Sb.
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších
zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., č. 362/2000 Sb. a č. 370/2000 Sb.
Český kapitálový trh je tvořen řadou subjektů, z nichž nejvýznamnější jsou: Burza
cenných papírů Praha (BCPP), RM-Systém (RM-S), Středisko cenných papírů (SCP) a
Komise pro cenné papíry. Mimoto na něm působí řada dalších činitelů, jako investiční
fondy, podílové fondy (otevřené i uzavřené), obchodníci s cennými papíry, makléři apod.
Obchody s cennými papíry jsou přitom koncentrovány na Burze cenných papírů Praha,
vedle níž má i druhý největší trh s cennými papíry v ČR - RM-Systém, spíše doplňkovou
roli a jeho význam navíc postupně klesá. V roce 2000 dosáhly objemy obchodů na RM-S
zhruba 60,8 mld.Kč (4,6 % transakcí), zatímco obchody na burze 1 222,3 mld.Kč, což je
dvacetkrát více (92,3 % transakcí). Zbývající obchody (3,1 %) uskutečnilo SCP.
Rozhodující většina obchodů s cennými papíry procházela cenotvornými trhy a jejich
objem nadále roste v absolutním i relativním vyjádření.
Burza, která je v současnosti nejvýznamnějším segmentem veřejného trhu cenných
papírů, byla ustavena zákonem č. 214/1992 Sb. (nabyvším účinnosti dnem 15.května
1992), ve znění pozdějších předpisů.
V průběhu roku 2000 byl zákon o burze cenných papírů dvakrát novelizován, a to:
Zákonem č. 70/2000 Sb., podle něhož se z předmětu oprávnění burzy vyjímají
deriváty obchodovatelné na komoditních burzách;
Zákonem č. 251/2000 Sb., jehož cílem byla co největší harmonizace s právními
předpisy EU v této oblasti.
Novela provedená tímto zákonem upravuje, zpřesňuje a sjednocuje používané definice a
pravidla, zejména v návaznosti na novelu zákona o cenných papírech a obchodního
zákoníku. Umožňuje dále burze poskytovat služby i prostřednictvím jiného veřejného
trhu, např. i zahraničního, zrychlit procedurální postupy apod.
Burza cenných papírů je podle zákona právnickou osobou oprávněnou organizovat na
určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a
nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými
papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu, v rozsahu, v jakém to vyplývá z
povolení stanoveného zákonem.
Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku s
odchylkami uvedenými v zákoně. Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů
na burze, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly prostřednictvím
automatizovaného obchodního systému v souladu s burzovním řádem a burzovními
pravidly, nebo který byl uzavřen mimo tento automatizovaný obchodní systém, ale v
souladu s burzovním řádem a pravidly byl do tohoto systému vložen.
Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s
cennými papíry podle zákona o cenných papírech a zákona o investičních společnostech a
fondech, které splňují další podmínky stanovené burzovním řádem a pravidly, a které
jsou
akcionáři burzy nebo
osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného
udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze.
Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze má rovněž Česká národní banka.
Osoby, uvedené výše, mohou rovněž kupovat a prodávat na burze investiční
instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu.
Na základě obecných ustanovení zákona, podle nichž může být burza založena nejméně
deseti zakladateli, byla v červenci 1992 zřízena dvanácti peněžními ústavy a pěti
brokerskými firmami Burza cenných papírů Praha, a.s. K 31.12.2000 měla burza 52
členů, z toho bylo 16 bankovního typu (včetně ČNB) a 36 brokerských společností
(podrobněji viz příloha 1). Novým aktivním členem burzy se k 30.červnu stala společnost
CYRRUS, s.r.o., na podkladě nabytí akcií burzy a splnění podmínek pro zahájení
obchodování. V průběhu roku došlo k ukončení členství tří společností na základě
vlastních rozhodnutí. Dalších osm společností ukončilo členství na burze k 31.prosinci
2000. Do roku 2001 vstoupila burza se 44 členy.
Burza cenných papírů Praha, a.s. docílila v roce 2000 jen mírného růstu ve srovnání s
předchozími roky. Celkový objem jejích obchodů realizovaný v roce 2000 dosáhl částky 1
222,8 mld.Kč a představuje ve srovnání s rokem 1999 meziroční nárůst o 35,3 mld.Kč,
tj. o 3,0 %. (Podrobněji viz příloha 2.)
Hlavní indikátor vývoje cen akcií na pražské burze, index PX 50, uzavřel rok 2000 na
478,5 bodech proti 489,7 bodům v roce 1999 a zhoršil se tak o 2,29 %. Index PX-D
naopak stoupl o 5,34 %. Ve struktuře objemu obchodů realizovaných na burzovním trhu
došlo v roce 2000 k meziročnímu snížení podílu obligací ve prospěch akcií a podílových
listů. Obligace nicméně zůstávají nejobchodovanějšími cennými papíry, když dosáhly
objemu 958,688 mld.Kč a jejich podíl na trhu činil 78,4 %, tj. meziroční pokles o 7,8
procentního bodu. Naproti tomu podíl akcií a podílových listů na celkovém objemu
obchodů vzrostl v roce 2000 na 21,6 % proti 13,8 % v roce 1999 a představoval hodnotu
264,145 mld.Kč. (Přehled o emisích akcií a podílových listů s největšími celkovými
objemy je uveden v příloze 3 a dluhopisů v příloze 4.) Zájem o české cenné papíry,
zejména akcie, se nadále koncentruje do několika nejlikvidnějších titulů.
Na pražské burze bylo možno obchodovat cenné papíry po celý rok 2000 na čtyřech
trzích: hlavním, vedlejším, novém a volném.
Stav a pohyb cenných papírů na uvedených trzích ukazují tyto přehledy:
Přehled obchodovaných cenných papírů k 31.12.2000
Akcie a podílové listy Dluhopisy
Hlavní trh
5
30
Vedlejší trh 60
11
Nový trh
0
0
Volný trh
86
53
Pramen: BCPP
Přehled cenných papírů přijatých k obchodování na burze v roce 2000
Hlavní trh
0
7
Vedlejší trh 0
9
Nový trh
0
0
Volný trh
3x)
7
Pramen: BCPP
x) Jedná se pouze o emise převedené z hlavního nebo vedlejšího trhu
Přehled cenných papírů vyřazených z obchodování na burze v roce 2000
Hlavní trh
3
7
Vedlejší trh 20
1
Nový trh
0
0
Volný trh
23
12
Pramen: BCPP
O přijetí cenných papírů na hlavní a vedlejší trh burzy rozhoduje burzovní výbor pro
kotaci, který stanovil, že oba prestižní trhy burzy jsou rovnocenné z hlediska přijímacího
řízení a informačních povinností emitentů. Oba trhy se liší pouze objemem a likviditou
obchodované emise. Na základě rozhodnutí burzovního výboru pro kotaci byl pro akcie a
podílové listy hlavního trhu stanoven průměrný denní objem obchodů na centrálním trhu
v rozhodném období jednoho roku v minimální výši 1 mil.Kč.
Pro přijetí cenného papíru na hlavní trh burzy musí být splněny následující základní
podmínky:
objem části emise vydané na základě veřejné nabídky ve výši min. 200 mil.Kč,
podíl části emise vydané na základě veřejné nabídky nejméně 20 % na celkovém
objemu emise,
u cenných papírů investičních fondů a uzavřených podílových fondů (objem emise
podílových listů) minimální základní jmění ve výši 500 mil.Kč. Základními
podmínkami přijetí cenného papíru na vedlejší trh burzy jsou:
objem části emise vydané na základě veřejné nabídky nejméně 100 mil.Kč, podíl
části emise vydané na základě veřejné nabídky nejméně 15 % na celkovém
objemu emise,
u cenných papírů investičních fondů a uzavřených podílových fondů (objem emise
podílových listů) minimální základní jmění ve výši 250 mil.Kč.
Obecně platnou podmínkou pro oba prestižní trhy je doba podnikatelské činnosti
emitenta nejméně 2 roky. Emitenti společností, jejichž cenné papíry byly přijaty k
obchodování na hlavním a vedlejším trhu burzy, musí plnit základní informační
povinnosti, z nichž nejdůležitější jsou:
poskytovat čtvrtletně informace o hospodaření emitenta a roční auditované
hospodářské výsledky,
zasílat informace z valných hromad a výroční zprávy,
poskytovat všechny informace, které mohou mít vliv na změnu kurzu cenného
papíru.
Nový trh burzy je organickou součástí vedlejšího trhu. Na rozdíl od hlavního a vedlejšího
trhu je zaměřen především na mladé, dynamicky se rozvíjející společnosti, které mají
růstový potenciál a hledají kapitál pro další rozvoj. O přijetí společnosti na nový trh
rozhoduje rovněž burzovní výbor pro kotaci a za společnosti vstupující na tento trh ručí
tzv. patron, tj. člen burzy, který je na základě schválené žádosti jmenován burzovním
výborem pro kotaci. V roce 2000 registrovala burza pro funkci patrona společnosti:
Baader Securities, a.s., EPIC Securities, a.s., Patria Finance, a.s. a CA IB Securities, a.s.
Povinností patrona je připravit emitenta pro vstup na nový trh burzy a poté průběžně
ověřovat plnění informačních povinností emitenta po celou dobu zařazení emise na
novém trhu.
Základními podmínkami přijetí cenného papíru na nový trh burzy jsou:
výše základního jmění emitenta minimálně 10 mil.Kč,
doba podnikatelské činnosti emitenta minimálně 1 rok,
podíl části emise vydané na základě veřejné nabídky na celkové emisi minimálně
15 %,
počet akcií v emisi minimálně 100 000 kusů,
tržní kapitalizace emise minimálně 20 mil.Kč.
Emise cenných papírů je přijata k obchodování na novém trhu burzy na dobu zpravidla
24 měsíců, nestanoví-li výbor pro kotaci jinak. Obchodování probíhá, až na několik
malých odchylek, standardním způsobem v kontinuálním režimu. Potřebnou likviditu
emise udržuje kotující člen burzy, jehož funkce je obdobná jako u tvůrců trhu při
obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů - SPAD (viz dále).
Emitenti cenných papírů přijatých na nový trh musí plnit informační povinnosti shodné s
povinnostmi společností, jejichž cenné papíry jsou obchodované na prestižních trzích
burzy.
V roce 2000 rozhodoval o registraci cenného papíru na volném trhu generální tajemník
na základě žádosti člena burzy. Základním kritériem registrace byl objem emise, který
stanovuje burzovní výbor pro burzovní obchody. Výjimkou byly otevřené podílové fondy,
které musely burze zasílat změny ve statutu podílového fondu bezprostředně po jeho
schválení Komisí pro cenné papíry a povolení této Komise k veřejnému obchodování
podílového listu v případě navýšení objemu emise. V roce 2001 ale dochází, v souvislosti
s novelizací některých zákonů z oblasti kapitálového trhu, k výrazné změně podmínek pro
přijímání emisí cenných papírů k obchodování na volném trhu burzy, včetně informační
povinnosti jejich emitentů.
Kromě rozdělení cenných papírů do čtyř trhů, zavedla burza i členění cenných papírů do
obchodních skupin. Zatímco pro zařazení emisí do jednotlivých trhů je kritériem kvalita
emise a ochota emitenta zveřejňovat o svém hospodaření podrobné informace, pro
rozdělení emisí do obchodních skupin je základním hlediskem způsob obchodování těchto
emisí na burze.
V roce 2000 byly cenné papíry podle způsobu obchodování rozděleny do šesti obchodních
skupin:
obchodní skupina 1 - pro cenné papíry, které jsou zařazeny do obchodování v
rámci aukčního režimu, kontinuálního režimu a v rámci blokových obchodů, tzn.
pro akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů z hlavního, vedlejšího nebo
volného trhu;
rámci aukčního režimu a v rámci blokových obchodů, tzn. pro dluhopisy z
hlavního, vedlejšího a volného trhu a pro akcie a podílové listy uzavřených
podílových fondů z volného trhu;
rámci aukčního režimu, kontinuálního režimu a obchodování v systému pro
podporu trhu akcií a dluhopisů, a za podmínek stanovených Burzovními pravidly
také v rámci blokových obchodů. Do této skupiny mohou být zařazeny cenné
papíry z hlavního, vedlejšího a volného trhu;
obchodní skupina 4 - pro cenné papíry, které jsou nově uváděny na hlavní,
vedlejší nebo volný trh burzy, s výjimkou podílových listů otevřených podílových
fondů. Cenné papíry jsou zařazeny do obchodování v aukčním režimu a v rámci
blokových obchodů;
obchodní skupina 5 - pro podílové listy otevřených podílových fondů
registrované na volném trhu burzy, které jsou zařazeny do každodenního
obchodování podle příslušné části Burzovních pravidel a do obchodování v rámci
blokových obchodů;
obchodní skupina 8 - pro cenné papíry obchodované na novém trhu burzy,
které jsou zařazeny do obchodování v aukčním režimu, kontinuálním režimu a v
rámci blokových obchodů.
Přehled cenných papírů
obchodnímu dni 2000
podle
trhů
a
obchodních
skupin
k
poslednímu
1.obchod. 2.obchod. 3.obchod. 5.obchod. 8.obchod.skupina Celkem
skupina skupina skupina skupina
Hlavní
trh
Akcie +
PL
0
Dluhopisy
0
Vedlejší Akcie +
trh
PL
30
59
Dluhopisy
Nový
trh
5
11
5
0
30 35
1
60
0
11 71
Akcie +
PL
Dluhopisy
Volný
trh
Akcie +
PL
0
Celkem Akcie +
PL
Dluhopisy
Celkem
0
0
0
81
1
53
0
59
81
7
4
0 151
0
94
0
0
0
59
175
7
4
0 245
Dluhopisy
4
0
0
86 106
53 139
94 245
PL = podílové listy
Pramen: BCPP
Burza cenných papírů Praha, a.s. patří mezi elektronické burzy a obchodování na ní je
založeno na automatizovaném zpracování objednávek a instrukcí členských firem k
nákupu a prodeji cenných papírů. Automatizovaný obchodní systém je vybudován jako
otevřený systém na bázi klient/server a prostřednictvím nové technologie umožňuje
přímé propojení softwarového prostředí členské firmy s automatizovaným obchodním
systémem burzy.
Na burze je možno uzavírat tyto druhy burzovních obchodů:
Obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD) - SPAD je
založen na činnosti tvůrců trhu, tj. člena burzy, který má s burzou uzavřenu
smlouvu o vykonávání činnosti na jím vybrané emise. Obchodování v rámci SPAD
probíhá ve dvou fázích - otevřené a uzavřené. S cennými papíry zařazenými do
obchodování ve SPAD není možno uzavírat blokové obchody s výjimkou tzv.
nadlimitních obchodů, které svým objemem překračují stanovený limit.
Aukční režim v rámci automatických obchodů - obchodování v tomto režimu je
založeno na zpracování objednávek k nákupu a prodeji cenných papírů
soustředěných k jednomu časovému okamžiku, jehož výsledkem je stanovení
ceny pro danou emisi. Aukční režim je rozdělen do dvou fází (aukcí) - uzavřené a
otevřené.
Kontinuální režim v rámci automatických obchodů - tento způsob obchodování je
určen pro cenné papíry zařazené do 1. a 3. obchodní skupiny a v rámci
burzovního dne navazuje na aukci.
Blokové obchody - jde o obchod uzavřený mezi členy burzy (nákup - prodej), kteří
se dohodli na ceně, množství cenných papírů a dni, ke kterému tento obchod
vypořádají, a takto uzavřený obchod zaregistrují v obchodním systému burzy.
Blokové obchody je možno uzavírat se všemi emisemi cenných papírů s výjimkou
zařazených do obchodování ve SPAD, se kterými lze uzavírat tzv. nadlimitní
obchody, jež mají charakter blokových obchodů. Blokový obchod musí splňovat
podmínku minimálního objemu, která byla v roce 2000 stanovena pro akcie a PL
na 1 Kč a pro dluhopisy 10 tis.Kč.
Nejdůležitějším oficiálním indexem burzy je index PX 50 zavedený v dubnu 1994 na
základě metodiky IFC (International Finance Corporation), doporučené pro tvorbu
burzovních indexů na vznikajících trzích. V dubnu 1995 zavedla burza další dva souhrnné
index PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů ve shodě se zavedenou burzovní oborovou
klasifikací. Výpočet indexu PXL, který monitoroval cenový vývoj na hlavním a vedlejším
trhu, byl 30.září 1997 ukončen. Globální index PX - GLOB obsahuje ve své bázi všechny
emise akcií, včetně investičních fondů a podílových listů, registrované na burze, u nichž
byl nejpozději v předchozí seanci stanoven závěrečný kurz.
Zavedení akciového indexu PX-D, který je podkladovým aktivem pro obchodování s
deriváty, schválila burzovní komora 16.prosince 1998. Index popisuje cenový vývoj
nejlikvidnějších burzovních emisí. Báze indexu byla na počátku roku 2001 tvořena šesti
emisemi: Č.RADIOKOMUNIKACE, ČESKÁ SPOŘITELNA, ČESKÝ TELECOM, ČEZ,
KOMERČNÍ BANKA a UNIPETROL. Proti roku 2000 byly z této báze vyřazeny IPB a IPS
Praha.
Klíčové údaje o BCPP
Celkový objem
(mld.Kč)
Denní průměr
(mil.Kč)
Počet
burzovních
dnů
1994
1995
1996
1997
1998
62,026
195,407
393,200
679,537
860,192 1 187,486
385,256
835,073 1 579,115 2 718,150
161
1999
2000
1
222,833
3 4 675,142
4
427,058
910,975
234
249
250
251
254
249
Trh akcií a podílových listů
Celkový objem
(mld.Kč)
42,594
125,643
249,935
246,301
172,594
163,457 264,145
z toho: hlavní
trh
27,852
78,715
149,769
197,946
123,621
136,618 213,718
x
0,214
36,638
19,095
33,279
21,545 45,846
14,742
46,714
63,528
29,260
15,694
19,432
69,764
143,264
433,236
vedlejší trh
volný trh
5,294
4,581
Trh obligací
Celkový objem
(mld.Kč)
687,598 1 024,029 958,688
z toho: hlavní
trh
vedlejší trh
volný trh
15,501
57,975
112,896
366,581
598,190
785,026 732,224
x
0,000
1,785
2,134
2,197
2,790 19,181
3,931
11,789
28,583
64,521
87,211
236,213 207,283
Pramen: BCPP
Poznámka: Nejobchodovanější emise na BCPP viz příloha č. 3 a 4 Nejširší rozsah
informací o BCPP je možno najít na internetové stránce burzy na adrese
http://www.pse.cz
Druhým největším trhem zvládajícím širokou nabídku cenných papírů je RM-Systém.
RM-Systém je akciovou společností, která organizuje poptávku a nabídku cenných papírů
jakožto organizátor mimoburzovního trhu ve smyslu ustanovení § 50 a následujících,
zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Právní
postavení a činnost RM-S se řídí zejména platnými právními předpisy (především
zákonem o cenných papírech a obchodním zákoníkem a ustanoveními Tržního řádu RM-S.
V rámci svého základního předmětu podnikání podle čl. 1, RM-S poskytuje služby
umožňující obchodování s cennými papíry na trhu, který organizuje, jakož i uskutečnění
jiných úkonů týkajících se cenných papírů. V této souvislosti RM-S umožňuje zákazníkům
zejména:
koupi a prodej cenných papírů mezi osobami, které spolu vstupují ve styk
postrádající oboustranně nebo alespoň jednostranně charakter přímého adresného
styku (anonymní koupě/prodej);
předem sjednanou koupi a prodej cenných papírů mezi osobami, které spolu
uzavírají smlouvu přímo (přímá koupě/prodej);
přijímání a poskytování půjček cenných papírů, jakož i zpětné přijímání a vracení
cenných papírů z takových půjček;
vydávání cenných papírů a jejich prvotní nabývání, jakož i jejich vracení ze strany
majitelů emitentovi;
uskutečnění obstaravatelských činností směřujících ke koupi a prodeji cenných
papírů.
Uvedené služby poskytuje RM-S svým zákazníkům zpravidla na základě jejich pokynů,
které mu podávají pomocí obchodního listu nebo jinými způsoby v souladu s tržním
řádem.
Služby RM-S týkající se anonymní koupě a anonymního prodeje cenných papírů, včetně
jejich obstarávání, se poskytují ve formě organizování aukce. Z hlediska vztahu ke svým
zákazníkům není RM-S založen na principu členství a využívání jeho služeb není omezeno
na vybraný okruh osob.
Jako zákazníka přijme na základě registrace RM-S každého:
v jehož případě jsou splněny všechny náležitosti a podmínky předepsané tržním
řádem pro registraci zákazníků a
jehož přijetím nebudou porušeny platné právní předpisy nebo pravidla poctivého
obchodního styku.
Přijmout na trh RM-S je možné pouze cenný papír, a to i zahraniční, který je v souladu s
platnými právními předpisy veřejně obchodovatelný, pokud jeho přijetí nebrání
ustanovení platných právních předpisů nebo tržního řádu. Mohou být přitom přijaty tyto
druhy cenných papírů:
akcie,
zatímní listy,
dluhopisy, včetně vkladních listů, vkladových, depozitních a jiných certifikátů,
jiné veřejně obchodovatelné cenné papíry, rozhodne-li o tom ředitel.
Z hlediska podoby cenných papírů je trh RM-S trhem se zaknihovanými cennými papíry,
a to především těmi, které jsou evidovány Střediskem cenných papírů.
N
a trh RM-S mohou být přijaty též cenné papíry, jejichž převoditelnost je omezena,
popřípadě které nejsou úplně splacené. Rizika spojená s těmito vlastnostmi cenných
papírů však RM-S nepřebírá a nesou je plně zákazníci, v jejichž prospěch jsou pokyny
týkající se těchto cenných papírů podány.
RM-Systém poskytuje svým zákazníkům služby zpravidla na základě jejich pokynů, které
mu podávají pomocí obchodního listu nebo jinými způsoby, tj. zvláštními způsoby,
spočívajícími v podání pokynů prostřednictvím terminálové stanice, jež spojuje zvláštního
zákazníka s trhem RM-S v reálném čase a prostřednictvím sítě INTERNET. Služby RM-S
týkající se anonymní koupě a prodeje cenných papírů, včetně jejich obstarávání, se
poskytují ve formě organizování aukce.
Rok 2000 byl osmým rokem existence RM-Systému. Celkový hodnotový roční objem
obchodů uzavřených na tomto trhu má však sestupnou tendenci. V roce 2000 dosáhl jen
60,8 mld.Kč, což představuje snížení oproti roku 1999, kdy činil 181,0 mld.Kč, o 66,4 %.
Mírně nadpoloviční většina (51,6 %) přitom byla realizována na normativním trhu a
necelá polovina (48,4 %) na ostatních trzích RM-S.x) Hlavní podíl na celkovém objemu
obchodů uzavřených na trhu RM-S, který se prudce meziročně zvýšil, měly i v roce 2000
přímé obchody (91,6 %), přestože také jejich hodnota měla sestupnou tendenci. Zatímco
podíl průběžných aukcí dosáhl pouze 8,1 % a podíl blokových obchodů dokonce jen 0,3
%.
Struktura obchodů na trhu RM-S v roce 2000
Akcie
Podílové Obligace Celkem
listy
společností
Normativní trh
mil.Kč
tis.kusů
9 788,0
54 176,9
fondů
3 506,7
561,1
17 31 373,2
517,5
5 474,7 12 498,5 1 535,8 73 686,0
z toho:
průběžné aukce
mil.Kč
tis.kusů
blokové obchody
mil.Kč
tis.kusů
3 126,1
22 725,3
1 438,0
305,2
63,2 4 932,4
2 351,5 10 429,9
10,4 35 517,2
4,9
0,0
0,0
0,0
4,9
122,2
0,0
0,0
0,0
122,2
přímé obchody
mil.Kč
6 657,0
2 068,7
255,9
17 26 435,9
454,3
31 329,4
3 123,2
2 068,6 1 525,4 38 046,6
22 436,4
305,6
235,0 6 412,2 29 389,2
76 615,1
5 822,4
22 272,7
305,6
76 375,7
5 822,4
1 424,2
163,8
0,0
0,0
0,0
163,8
239,4
0,0
0,0
0,0
239,4
32 224,4
3 812,3
796,1
tis.kusů
Ostatní trh mil.Kč
tis.kusů
1 424,2
433,0 84 294,7
z toho:
přímé obchody
mil.Kč
tis.kusů
blokové obchody
mil.Kč
235,0 6 412,2 29 225,5
433,0 84 055,3
tis.kusů
Celkem mil.Kč
tis.kusů
23 60 762,4
929,7
130 792,1 11 297,1 13 922,7 1 968,8
157
980,7
Pramen: RM-S
Z celkové hodnoty obchodů realizovaných na trhu RM-S připadalo 53,0 % na akcie
společností, 39,4 % na obligace, 6,3 % na akcie fondů a 1,3 % na podílové listy.
Středisko cenných papírů (SCP) bylo zřízeno Ministerstvem financí na počátku roku 1993
jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu, a to v právní formě tzv. příspěvkové
organizace. Činnost SCP vychází ze zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v jeho
pozdějších zněních. Bezprostředním podnětem pro jeho existenci byla potřeba zajistit
vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání
novým majitelům.
V současnosti SCP představuje jednu z klíčových institucí českého kapitálového trhu.
Slouží jak emitentům akcií, podílových listů a dluhopisů, tak majitelům těchto cenných
papírů. Bezprostředním uživatelem služeb SCP jsou ale často další subjekty, které pro
investory nebo emitenty zprostředkovávají operace na kapitálovém trhu. Středisko je
právnickou osobou; zapisuje se do obchodního rejstříku.
Stát ručí za závazky střediska a za závazky právnických osob pověřených vedením části
evidence střediska v mezích tohoto pověření.
Středisko nesmí organizovat trh s cennými papíry ani s nimi obchodovat. V řídících,
případně dozorčích orgánech střediska nesmějí být makléři, osoby se souhlasem podle §
45 a, jejich zaměstnanci, členové orgánů a společníci, dále zaměstnanci, členové orgánů
a společníci obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti, investičního fondu,
organizátora veřejného trhu a osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.
Středisko je povinno evidovat:
zaknihované cenné papíry, změny jejich majitelů a další údaje, které se jich
týkají, a to v rozsahu stanoveném zákonem;
imobilizované cenné papíry, změny jejich majitelů a další údaje;
rozhodnutí přijatá Komisí pro cenné papíry;
další údaje, stanoví-li tak zákon.
Evidenci zaknihovaných cenných papírů vede středisko na účtech majitelů cenných papírů
a v registru emitentů cenných papírů.
Údaje v evidenci střediska jsou povinně utajovány, obdobně jako u bankovního
tajemství.
SCP v číslech – rok 2000
(mimo organizované veřejné
trhy)
přijalo pokynů
k úplatným převodům CP
154 514
k neúplatným převodům CP
53 774
- z toho k vypořádání dědictví
40 438
celkem
208 288
k převedení kusů CP:
úplatných převodů CP
neúplatných převodů CP
- z toho k vypořádání dědictví
celkem
1 143 723 753
164 824 051
77 866 764
1 308 547 804
Objem převodů (Kč)
celkem
868 514 676 843
z toho veřejně
obchodovatelné
809 243 750 797
Pramen: SCP
Středisko cenných papírů přijalo v roce 2000 o 148 444 pokynů k převodům CP méně než
v roce 1999, tj. o 41,6 %. Přitom k úplatným převodům bylo přijato méně pokynů o 130
738, tj. o 45,8 % a k bezúplatným převodům o 17 706, tj. o 24,8 %. Meziročně se v roce
2000 snížily i pokyny k neúplatným převodům CP určených na vypořádání dědictví, a to o
14 489, tj. o 26,4 %. Naproti tomu počty převedených CP se v roce 2000 meziročně
téměř ztrojnásobily (index 295,3). Prudký růst zaznamenaly zejména počty úplatných
převodů CP (index 348,1 %).
Převedeno bylo v roce 2000 celkem 1 309 mil.kusů cenných papírů v celkové hodnotě
868,5 mld.Kč.
4.2 Devizový trh
Česká republika již prakticky čtyři roky uplatňuje pro určování kurzu koruny řízený
floating s možností intervencí centrální banky. Na počátku 90. let byl zaveden fixní
měnový kurz. Ke změně došlo v únoru 1996, kdy ČNB rozšířila fluktuační pásmo z ±0,5
% na ±7,5 %. Další zásadní změnou v režimu koruny bylo zrušení fluktuačního pásma a
vazby na měnový koš od 26.5.1997 a zavedení eura od 1.1.1999.
Vývoj na českém devizovém trhu byl od 2.čtvrtletí 1999 primárně ovlivňován pohybem
relace euro - dolar. Tendence vývoje kurzu české koruny vůči USD a euru vykazovala
téměř soustavně oslabování koruny vůči USD, a to zejména od druhé poloviny roku
1999. Vnitřním impulsem k výraznějšímu pohybu vůči oběma měnám se stal příliv
zahraničního kapitálu z privatizace a očekávání dalších přímých zahraničních investic,
který kurzový vývoj nasměroval k silnější měně. Tento trend se obrátil až v závěru roku
2000.
Vývoj nominálního kurzu koruny v roce 2000
Rok měsíc
EUR
DEM
USD
roční /měsíční
průměr
průměr
průměr
1999
36,882
18,857
34,600
2000
35,610
18,207
38,590
leden
36,025
18,420
35,450
únor
35,709
18,258
36,253
březen
35,595
18,199
36,844
duben
36,310
18,565
38,226
květen
36,555
18,691
40,319
červen
36,017
18,415
37,979
červenec
35,619
18,212
37,871
srpen
35,356
18,077
39,004
září
35,425
18,113
40,658
říjen
35,275
18,036
41,125
listopad
34,617
17,699
40,475
prosinec
34,817
17,802
38,942
2001
-
-
-
leden
35,139
17,966
37,425
únor
34,640
17,711
37,551
Pramen: ČNB
Ve vývoji nominálního kurzu koruny vůči euru převládalo v roce 2000 posilování koruny,
s výjimkou počátku roku a druhého čtvrtletí. Meziroční posílení vůči euru představovalo
3,4 %. Tento trend se musel nepříznivě projevit v podnicích, které mají převážnou část
svých příjmů denominovaných v měně Eurolandu. Hodnota jejich příjmů v důsledku
pohybu CZK/EUR klesala. Naopak dobře na tom byly podniky, které dovážely za EUR a v
této měně hradily své závazky.
Kurz eura byl pod vlivem investic proudících z Evropy do USA, vysoké poptávky po USD a
ekonomického růstu v Evropě, který byl pomalejší než v USA.
Vývoj nominálního kurzu koruny vůči dolaru byl ve svém trendu opačný než vývoj kurzu
CZK/EUR. V průběhu roku 2000 byla zaznamenána trvalá tendence k postupnému
oslabování koruny a meziroční kurz koruny vůči dolaru oslabil o 11,5 %.
Pramen: ČNB, podkladem pro zpracování "Analýza MPO"
Nominální efektivní kurz koruny, vyjádřený indexem, posílil proti roku 1995 (tj. svému
základu) o 6,79 procentních bodů a ve srovnání s rokem 1999 si téměř udržel stejnou
úroveň zhodnocení, a to zejména v důsledku toho, že posílení nominálního kurzu
CZK/EUR kompenzovalo v indexu oslabení nominálního kurzu CZK/USD.
Nominální efektivní kurz koruny
rok 1995 = 100
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
2000
89,84 95,79 100,00 102,21 99,48 102,47 106,81 106,79 1)
Pramen: ČNB
1) Předběžné údaje
Reálný efektivní kurz koruny, který je mírou konkurenceschopnosti země, se v roce 2000
při vyjádření v cenách průmyslových výrobců zvýšil proti roku 1995 o 9,34 procentních
bodů a při vyjádření ve spotřebitelských cenách o 16,11 bodů. V průběhu roku 2000
odpovídal vývoj reálného efektivního kurzu koruny, s výjimkou února, trendu vývoje
nominálního kurzu.
Reálný efektivní kurz koruny
rok 1995 = 100
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
V cenách průmyslových
výrobků
100,58 99,94 100,0 103,03 102,15 109,41 111,66
2000
109,34
1)
Ve spotřebitelských
cenách
95,52 97,81 100,0 105,27 106,95 117,27 117,33
116,11
1)
Pramen: ČNB
1) Předběžné údaje
Od dubna 1995 provádí ČNB dvakrát ročně (v dubnu a v říjnu) šetření o výši obratu na
devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu. Denní obrat
se postupně zvyšoval od zhruba 1 mld.USD až k cca 5 mld. v dubnu 1998, kdy došlo ke
zlomu. Od října 1998 se obraty trvale snižují. Největší objemy operací byly i v roce 2000
realizovány kombinací měn CZK/EUR a CZK/USD.
Obraty na devizovém trhu
Období
Denní objemy na promptním
trhu
v mil. USD
Duben
1995
909,7
Denní objemy měnových forwardů,
swapů a opcí
v%
v mil. USD
v%
85
155,0
15
Říjen 1995 2 217,4
92
200,1
8
Duben
1996
3 429,0
89
439,5
11
Říjen 1996 3 147,7
87
461,9
13
Duben
1997
3 069,7
69
1 350,4
31
Říjen 1997 2 368,6
72
920,1
28
Duben
1998
2 130,0
42
2 994,7
58
Říjen 1998 1 825,8
44
2 299,1
56
Duben
1999
1 466,8
45
1 772,5
55
Říjen 1999 1 212,7
39
1 873,1
61
Duben
2000
38
1 851,5
62
44
1 015,0
56
1 139,7
Říjen 2000 785,8
Pramen: ČNB
Také v roce 2000 došlo k dalšímu nárůstu podílu zahraničních institucí na obratu českého
devizového trhu, tedy formování kurzu koruny je stále více ovlivňováno poptávkou a
nabídkou zahraničních subjektů.
Při provádění obchodů, a tím i na stanovení úrovně kurzu koruny na českém devizovém
trhu, hrál rozhodující roli do roku 1998 spotový trh. Postupně přitom narůstaly objemy
operací realizovaných na termín (forward, swapy, opce), které počínaje rokem 1998,
začaly převažovat nad objemy operací na promptním trhu.
S platností od 1.1.1999 změnila ČNB v souvislosti se zavedením eura způsob vyhlašování
kurzů devizového trhu. Do té doby vyhlašovaný kurz ECU byl nahrazen vyhlašováním
kurzu koruny vůči EUR a kurzy měn, ke kterým je pevně stanoven přepočítací koeficient,
vyhlašovány nejsou; v kurzovním lístku však jsou uváděny denně přepočítací poměry
těchto měn a na jejich základě propočtené orientační hodnoty.
4.3 Bankovní systém
Dvoustupňový bankovní systém ČR (odděleno je emisní a obchodní bankovnictví) je
legislativně vymezen především:
Zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., č.
96/1993 Sb., č. 292/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 83/1995 Sb., č. 84/1995 Sb.,
č. 61/1996 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 165/1998
Sb. a č. 254/2000 Sb.
Zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.,
č. 15/1998 Sb. a č. 442/2000 Sb.
Principy fungování bankovní soustavy upravuje zákon o bankách. Definuje banky jako
právnické osoby se sídlem v ČR, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady
od veřejnosti a poskytují úvěry a které k výkonu uvedených činností mají povolení
působit jako banka. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do
cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání
platebních prostředků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa,
obchodování na vlastní účet či účet klienta s devizovými hodnotami, v oblasti
termínovaných obchodů a opcí a s převoditelnými cennými papíry, účast na vydávání
akcií, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře aj.). Bankovní činnosti mohou
vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají
povolení. Žádost o povolení působit jako banka spolu s návrhem stanov se předkládá
ČNB, která si před rozhodnutím udělit povolení vyžádá stanovisko MF. Povolení působit
jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu.
Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět
obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti
vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Banka nesmí uzavírat smlouvy za
nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k
hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované
protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Banky
jsou povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě
závazkům banky aj.
Zákon přísně omezuje personální propojení mezi bankami a nebankovními organizacemi.
Členové statutárních orgánů, dozorčích rad či zaměstnanci bank nesmějí být, až na
výjimky uvedené v zákoně, členy statutárních orgánů či dozorčích rad jiných právnických
osob, které jsou podnikateli.
Nepřípustné je vlastnické ovládání nebankovních subjektů bankami. Banky nesmějí mít
přímý nebo nepřímý podíl na základním jmění nebankovního subjektu vyšší než 50 % a
nesmějí ani jinak uskutečňovat rozhodující vliv na řízení právnické osoby - nebanky.
Přísně se také definují podmínky tzv. kvalifikovaných podílů (tj. nad 10 %, avšak pod 50
%). Výjimky se týkají pouze vztahů k subjektům finanční sféry a k podnikům pomocných
bankovních služeb.
Banka rovněž musí při provádění obchodů s cennými papíry uplatňovat pravidla nejlepší
odborné péče, musí dále přijímat opatření k oddělení investičních a jiných činností bank a
opatření proti využívání tzv. privilegovaných obchodních informací, především informací
získaných v souvislosti s úvěrovými a investičními obchody banky. Všechny banky a
pobočky zahraničních bank jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů a přispívat
v rozsahu stanoveném zákonem do Fondu pojištění vkladů. Pojištění se vztahuje na
vklady fyzických i právnických osob.
Pojištěnými vklady jsou vklady včetně úroků. Náhrada vkladateli ze systému pojištění
vkladů se poskytuje ve výši 90 % částky při maximu 400 000 Kč pro jednoho vkladatele
u jedné banky. Na poskytnutí náhrady za pojištěný vklad ale nemají nárok osoby, které
svou trestnou činností způsobily platební neschopnost banky, ani vlastníci vkladů
vzniklých v souvislosti s praním špinavých peněz. V případě, že prostředky Fondu
pojištění vkladů nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 %
potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a
50 % Česká národní banka ve formě bezúročného úvěru.
Postavení a úlohu emisní banky ČR - České národní banky, která je ústřední bankou ČR,
upravuje zákon č. 6/1993 Sb., naposledy novelizovaný zákonem č. 442/2000 Sb. Změny
se týkají zejména režimu nezávislosti centrální banky, tj. způsobu jmenování a
odvolávání bankovní rady, podřízenosti banky kontrolním orgánům v určité výseči
finančního hospodaření, definování postupu mezi vládou a centrální bankou v klíčových
otázkách určování měnové politiky a odvozeně i definování a dosahování hlavního cíle, za
nějž je banka odpovědná.
Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení
veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního
úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např.
zákonem o bankách a devizovým zákonem.
Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péči s majetkem, který jí byl
svěřen státem. Hlavním cílem ČNB je zabezpečovat cenovou (dříve měnovou) stabilitu.
Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády
vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou
otevřeného tržního hospodářství.
V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a
mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a
hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních
systémů a na jejich rozvoji. Vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček
zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v ČR, a
pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR. Česká národní
banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání
zprávu o měnovém vývoji.
Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svých úkolů nezávislá na pokynech
vlády, prezidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní
samosprávy.
Záležitosti týkající se kurzového režimu a stanovení inflačního cíle ČNB konzultuje s
vládou a na její vyžádání jí o těchto záležitostech předkládá zprávy.
Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na
peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu. Vede účty
podle zákona o rozpočtových pravidlech.
Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční
podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům,
veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního
samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani
nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s
těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout
pohledávky ČNB vůči těmto subjektům.
Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování žádostí o
udělení licencí a povolení a dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a
povoleními, kontrolu dodržování zákonů, vyhlášek a opatření a ukládání opatření k
nápravě a pokut při zjištění nedostatků.
K 1.3.2001 působilo v ČR aktivně 40 bank (bez ČNB) z celkového počtu 63 bank. Z
hlediska typu banky a rozsahu zahraniční/české majetkové účasti bylo jejich členění
následující (podrobněji viz příloha 6):
Celkový přehled bank
Státní peněžní ústav
1
Banky s převážně českou majetkovou účastí
12
Banky s převážně zahraniční majetkovou účast
16
Pobočky zahraničních bank
10
Banky v nucené správě
1
Aktivně činné banky celkem
40
z toho stavebních spořitelen
6
Banky v likvidaci, v konkurzním řízení
16
Banky zaniklé bez likvidace
5
Bývalé banky v současnosti působící již jen jako a.s. 2
Celkový počet bank v ČR
63
Pobočky českých bank v zahraničí
1
Pramen: ČNB
Z aktivně činných bank působících na území ČR k 1.3.2001 náležejí k nejsilnějším tyto:
Banky v ČR
(Pořadí podle výše splaceného základního jmění v mil.Kč)
Pořadové číslo
Název banky
Základní jmění
1.
Komerční banka
19 005
2.
Česká spořitelna
15 200
3.
Investiční a poštovní banka, a.s.1)
13 383
4.
Konsolidační banka Praha, s.p.ú.
5 950
5.
Československá obchodní banka, a.s.
5 105
6.
Hypo-Vereinsbank CZ, a.s.
5 047
7.
Union banka
2 444
8.
Citibank, a.s.
2 425
9.
Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, a.s. 1 997
10.
Interbanka, a.s.
1 709
11.
Česká exportní banka, a.s.
1 650
12.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
1 500
13. .
Živnostenská banka, a.s
1 360
14.
Českomoravská hypoteční banka, a.s.
1 328
15.
a další banky s hodnotou základního jmění
1 250 a nižší
Pramen: sestaveno na základě údajů ČNB
1) Banka po dosazení nucené správy k 16.6.2000 prodaná ČSOB
Ve srovnání se stavem splaceného základního jmění největších bank působících na území
ČR k 30.3.2000 (viz "Česká republika v roce 1999") došlo k 1.3.2001 ke zvýšení
základního jmění České exportní banky, a.s. o 150 mil.Kč a Českomoravské hypoteční
banky, a.s. o 200 mil.Kč.
Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy mají: Komerční banka, a.s., Česká spořitelna,
a.s., Českomoravská hypoteční banka, a.s., HypoVereinsbank CZ, a.s., Bank Austria
Creditanstalt Czech Republic, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Raiffeisenbank,
a.s., GE Capital Bank, a.s. a Živnostenská banka, a.s.
V roce 2000 vytvořily peněžní instituce, tj. banky vč. ČNB a spořitelny hrubý zisk za 4,8
mld.Kč, který meziročně poklesl o 2,0 mld.Kč. Sedm bank přitom bylo ztrátových.
Celkové výnosy peněžních institucí dosáhly v roce 2000 hodnoty 914 mld.Kč a proti roku
1999 se snížily o 22,2 %, finanční výnosy se snížily o 15,2 % a činily 662,4 mld.Kč.
Celkové náklady těchto institucí meziročně klesly rovněž o 22,2 %, na hodnotu 909,4
mld.Kč. Finanční náklady byly nižší o 13,7 % a registrovaly hodnotu 578,1 mld.Kč.
Úroky výnosové představovaly v roce 2000 částku 161,4 mld.Kč a úroky nákladové 104,8
mld.Kč. Úroky výnosové se meziročně snížily o 17,2 % a nákladové o 25,5 %. Výsledná
úroková marže peněžních institucí tak dosáhla v roce 2000 částky 56,7 mld.Kč, tj. o 4,4
% byla vyšší než v roce 1999.
Bankovní sektor zaznamenal i v roce 2000 některé nepříznivé trendy, kterým se
nevyhnuly ani velké banky. Do problémů se dostala Investiční a Poštovní banka, která v
červnu dospěla do ztráty likvidity, dosazení nucené správy a okamžitého prodeje
Československé obchodní bance. Problémy postihly i Komerční banku v souvislosti se
ztrátou, vzniklou úvěrováním v rámci akreditivů pro obchody firmy B.C.L. Trading.
Přetrvávající obtížná vymahatelnost úvěrů a snaha bank o zlepšení stavu úvěrových
portfolií se i v roce 2000 projevily v obezřetném úvěrování, zejména firem. Celkové úvěry
obchodních bank a ČNB se meziročně snížily o 2,8 %. Pokles přitom zaznamenaly
především úvěry podnikům, a to korunové i v cizích měnách, zatímco úvěry
domácnostem se snížily pouze v cizí měně a korunové úvěry domácnostem (jako jediné z
poskytnutých úvěrů) vzrostly.
Stav úvěrů v bankovním sektoru
(v mld.Kč)
k 31.12.1999 k 31.12.2000 Meziroční změna v %
Úvěry obchodních bank a ČNB 1 032,4
1 003,0
- 2,8
- korunové úvěry
838,5
838,3
0,0
· úvěry podnikům
729,6
717,8
- 1,6
· úvěry domácnostem
108,9
120,5
+10,7
- úvěry v cizí měně
193,9
164,7
-15,1
· úvěry podnikům
190,5
162,4
-14,8
· úvěry domácnostem
3,4
2,3
-32,4
Pramen: ČNB
V průběhu roku 2000 dále postoupila privatizace velkých bank v ČR. Po dokončení
privatizace Investiční a Poštovní banky v roce 1998 prodejem podílu státu společnosti
Nomura Capital, byl prodán v roce 1999 státní podíl v Československé obchodní bance
belgické KBC Bank a v roce 2000 státní podíl v České spořitelně rakouské Erste Bank
Sparkassen. V závěru roku 2000 tak zbyla k dokončení privatizace pouze Komerční
banka, která byla na ni připravována především tzv. vyčištěním bilance banky, tj.
odkupem nekvalitních pohledávek banky v hodnotě 60 mld.Kč Konsolidační bankou (za
60 % nominální hodnoty).
Prodejem státního podílu v Komerční bance by měla být definitivně ukončena privatizace
bankovnictví. Podíl soukromého kapitálu na bankovním trhu ČR by měl dosáhnout
přibližně 90 %. Stát by si měl ponechat významnější podíl pouze u dvou bank:
Českomoravské záruční a rozvojové banky a České exportní banky.
Konsolidační banka (státní peněžní ústav), která sehrála zvláště významnou úlohu při
sanaci bankovního sektoru, má podle zákona o bankách ukončit svou činnost do 31.srpna
2001. Jejím právním nástupcem má být od 1.září 2001 Česká konsolidační agentura,
která by neměla být pod bankovním dohledem, měla by být právnickou osobou
provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu pro řešení nebonitních aktiv.
4.4 Pojišťovnictví
Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v
pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním těchto činností upravuje zákon č.
363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 159/2000 Sb.
Tento zákon umožňuje založit pojišťovnu pouze ve formě akciové společnosti nebo
družstva. Připouští ale, že na základě zvláštního předpisu může být tato činnost
vykonávána i jinou právnickou osobou. Základními předpoklady pro provozování
pojišťovací činnosti jsou:
povolení udělené MF (pokud zákon nestanoví jinak);
sídlo na území ČR.
Právní postavení pojišťovny a zajišťovny se řídí, pokud zákon o pojišťovnictví nestanoví
jinak, obchodním zákoníkem. Pojišťovna nebo zajišťovna založená jako akciová
společnost je oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v
zaknihované podobě.
Pojišťovna se sídlem v zahraničí (zahraniční pojišťovna) může na území ČR provozovat za
podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. pojišťovací činnost prostřednictvím své
organizační složky.
Státní dozor v pojišťovnictví vykonává MF a podléhají mu pojišťovny a organizační složky
zahraničních pojišťoven, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské
pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby,
provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví a další fyzické a právnické
osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem.
Zákon prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní pojištění
nebo neživotní. Souběžné provozování životního a neživotního pojištění se připouští
pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti životního pojištění a současně ve
dvou zákonem vymezených odvětvích neživotního pojištění - v úrazovém pojištění a v
pojištění nemoci (kategorie odvětví a skupiny pojištění, podle nichž MF uděluje povolení k
pojišťovací činnosti, tvoří obsah přílohy k danému zákonu). Nová úprava rovněž
umožňuje pojišťovně uzavřít, při zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění,
tj. pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení.
Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví
zákon tak, aby MF mohlo na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně
technické zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny, ale i personální.
Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven, tj. na výši základního jmění, jsou
odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví (34 mil.Kč -200 mil.Kč) a základní
jmění zajišťovny činí nejméně 1 mld.Kč. Zákonem požadovaná výše základního jmění
musí být vytvořena ještě před podáním žádosti a nesmi nikdy klesnout pod stanovenou
hranici. Zákon dále nepřipouští, aby základní jmění pojišťovny nebo zajišťovny tvořily
nepeněžité vklady.
Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve
výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná
způsobem stanoveným Ministerstvem financí. K finanční stabilitě pojišťoven a zajišťoven
má přispět nově zavedený institut odpovědného pojistného matematika.
Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem, pojišťovacím nebo
zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho bezúhonností a tím, že se nepodílel na úpadku
společnosti nebo mu nebylo odejmuto povolení k podnikání. Kontrolní činnost MF
zahrnuje jak průběžné sledování a vyhodnocování údajů o činnosti pojišťovny nebo
zajišťovny, tak i prověřování situace přímo v jejich prostorách. Při zjištění nedostatků,
které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny nebo zajišťovny, Ministerstvo
financí
nařídí pojišťovně/zajišťovně předložit ozdravný plán;
pozastaví jí oprávnění k uzavírání pojistných/zajistných smluv;
nařídí pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu;
odejme pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací
činnosti.
Uvedený zákon č. 363/1999 Sb. je prováděn vyhláškou MF č. 75/2000 Sb., která upravila
postup stanovení výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání. Obsahuje i
ustanovení týkající se maximální výše technické úrokové míry a postup, kterým se určí,
jakož i výpočet minimální míry solventnosti.
Druhým zásadním legislativním aktem v pojišťovnictví je zákon o pojištění odpovědnosti z
provozu vozidla (č. 168/1999 Sb.), zakotvující systém odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem motorového vozidla. Tento zákon nahradil do té doby existující
zákonné pojištění, tj. pojištění, které vzniká ze zákona na základě určité skutečnosti,
povinným smluvním pojištěním, které je koncipováno tak, aby zajistilo ve všech
případech úhradu škod způsobených provozem motorových silničních vozidel, včetně
přípojných, a to způsobem odpovídajícím evropskému standardu. Jde o právní normu
plně kompatibilní se směrnicemi EU.
S plnou účinností tohoto zákona, tj. od 1.1.2000, ztratila Česká pojišťovna monopol na
poskytování povinného ručení. Na základě zákona č. 168/1999 Sb. byla zřízena Česká
kancelář pojistitelů, jejíž působnost byla vymezena pro tyto oblasti:
správu garančního fondu,
provozování hraničního pojištění,
plnění úkolů v rámci systému zelené karty,
spolupráce se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,
vedení evidence a statistik pro účely pojištění odpovědnosti,
podílení se na předcházení škodám v silničním provozu.
Ještě v roce 1999 byla přijata novela zákona č. 168/1999 Sb., prováděná zákonem č.
307/1999 Sb., kterým byly rozšířeny výjimky z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu pro
vozidla speciálních policejních a jiných služeb.
Český pojistný trh zaznamenal prudký nárůst pojišťoven zejména v období 1991 - 1993.
Zahraniční pojišťovny vstoupily na pojišťovací trh ČR v roce 1993. Jestliže v roce 1991
působily na pojistném trhu ČR tři pojišťovny, v průběhu roku 2000 to bylo již 42 subjektů
s licencí Ministerstva financí ČR.
Právní formy pojišťoven
Počet
Akciové společnosti
33
z toho: tuzemský kapitál 100 %
17
zahraniční kapitál 100 %
13
převažující tuzemský kapitál
12
Organizační složky zahraničních pojišťoven 6
Družstvo
1
Právnické osoby (podle zvláštního zákona) 2
Celkem
42
Pramen: MF, stav k 22.5.2000
Z celkového počtu pojišťoven provozovalo 21 činnost výhradně v oblasti neživotního
pojištění a pouze 3 výhradně v oblasti životního pojištění. Univerzálních pojišťoven,
provozujících současně některá odvětví životního i neživotního pojištění, bylo 18.
Předepsané hrubé pojistné představovalo v roce 2000 částku 72 mld.Kč. Pojistné náhrady
byly vyplaceny ve výši 33,3 mld.Kč. Celkové náklady na pojistná plnění se meziročně
snížily o 6,2 %, zatímco výše předepsaného pojistného vzrostla o 14,9 %. Pojišťovny
(OKEČ 66.01 a 66.03) dosáhly v roce 2000 hrubého zisku ve výši 3,8 mld.Kč, což je o
45,6 % více než v roce 1999. Celkové náklady i výnosy pojišťoven se meziročně zvýšily
prakticky ve stejném rozsahu (o 34,2 % a 34,3 %).
Podíl pojistného na HDP sice meziročně stále roste (v roce 1998 3,1 %, v roce 1999 3,4
% a v roce 2000 3,8 %), ale absolutně se stále pohybuje na poměrně nízké úrovni,
zejména v porovnání s propojištěností s EU.
Ze 42 subjektů, které měly povolení k podnikání v pojišťovnictví (viz příloha 7), bylo v
roce 2000 32 pojišťoven (včetně přidružených) členy České asociace pojišťoven (ČAP),
která je zájmovým sdružením souhrnných komerčních pojišťoven a její hlavní úkoly jsou
srovnatelné s úkoly obdobných zahraničních asociací. Členské pojišťovny ČAP pokrývaly v
roce 2000 rozhodující podíl českého pojistného trhu (96,1 %).
Předepsané pojistné členských pojišťoven ČAP dosáhlo v roce 2000 podle předběžných
výsledků výše 69,2 mld.Kč a zvýšilo se proti roku 1999 o 10,8 %. Rychleji, stejně jako v
roce 1999, rostlo životní pojištění (o 14,3 %) než pojištění neživotní (+9,2 %) a jeho
podíl na celkovém pojistném členů ČAP se zvýšil z 31,9 % v roce 1999 na 32,9 % v roce
2000, zatímco podíl neživotního pojištění meziročně klesl o jeden procentní bod.
Předepsané pojistné členů ČAP
1999
Předepsané pojistné
celkem
2000
2000/1999
62 465 818
69 228 536
110,8
životní pojištění
19 917 398
22 761 062
114,3
neživotní pojištění
42 548 420
46 467 474
109,2
z toho:
Pramen: ČAP, předběžné výsledky, 7.3.2001
V rámci neživotního pojištění mělo i v roce 2000 největší váhu povinné smluvní pojištění
odpovědnosti za škodu (cca 30 %), které představovalo přes 20 % celkového
předepsaného pojistného členů ČAP, dále havarijní pojištění pozemních vozidel, kromě
kolejových (22,2 %) a pojištění škod způsobených požárem a živelními událostmi (17,1
%).
Český pojistný trh se vyznačoval rostoucí konkurencí, což se projevilo v dalším rozšíření
pojistných produktů (na trhu bylo k dispozici zhruba 250 typů pojistných produktů, resp.
pojišťovaných nebezpečí), ale také v tlaku na výši sazeb. Nejzřetelnější byla opětovně
konkurence v pojistných sazbách u pojištění průmyslu a podnikatelů. Vývoj pojistného
trhu ovlivňovalo mimo jiné i zpomalení dynamiky trhu životního pojištění.
Výsledky členů České asociace pojišťoven za rok 2000
(předběžné údaje)
Předepsané
pojistné (tis.
Kč)
Pojišťovna
Allianz pojišťovna
Certusia pojišťovna
Commercial Union
ČESCOB
Česká podnikatelská
pojišťovna
Česká pojišťovna
Česká pojišťovna Zdraví
Celkem
Neživotní
pojištění
Životní pojištění
6 250 151
5 189 388
1 060 763
88 215
88 215
x
198 125
x
198 125
86 749
86 749
x
808 264
768 182
40 082
26 911 140
17 533 584
9 377 556
170 380
170 380
x
1 258 485
1 055 350
203 135
ČKP
5 863
5 863
x
ČP Direct
1 075
1 075
x
3 021 868
2 699 087
322 781
ČSOB Pojišťovna
290 043
280 608
9 435
D.A.S. pojišťovna právní
ochrany
102 232
102 232
x
1 076 181
1 076 181
x
Česko-rakouská pojišťovna
ČS – Živnostenská pojišťovna
EGAP
Evropská Cestovní Pojišťovna
77 231
77 231
x
1 743 779
1 265 452
478 327
294 781
294 781
x
22 702
22 702
x
227 253
212 082
15 171
IPB Pojišťovna
6 118 861
2 484 072
3 634 789
Komerční pojišťovna
1 923 152
1 454 812
468 340
11 991 078
10 503 720
1 487 358
14 246
14 246
x
4 018 863
x
4 018 863
Pojišťovna Cardif Pro Vita
51 354
42 575
8 779
Pojišťovna Slavia
59 591
59 591
x
Generali Pojišťovna
Gerling-Konzern
Gothaer Versicherungen
Hasičská vzájemná pojišťovna
Kooperativa
Kravag-Sach, pojišťovna
Nationale-Nederlanden
Pojišťovna Universal
89 614
85 026
4 588
1 182 352
448 433
733 919
92 935
91 154
1 781
Victoria pojišťovna
125 434
55 931
69 503
Winterthur pojišťovna
Wüstenrot, pojišťovna
872 967
297 049
575 918
První americko-česká
pojišťovna
Union pojišťovna
Wüstenrot pojišťovna
Celkem
53 572
69 228 536
1 723
46 467 474
51 849
22 761 062
x - pojišťovna neprovozuje
Pramen: ČAP, 7.3.2001
Své dominantní postavení v rámci členských pojišťoven ČAP, a tudíž i na pojistném trhu
ČR jako celku, si s tržním podílem 38,9 % zachovala také v roce 2000 Česká pojišťovna,
přestože její váha již několik let klesá. Podíl této pojišťovny na celkové výši
předepsaného neživotního pojištění členů ČAP přitom činil 37,7 % a na celkové výši
životního pojištění členů ČAP 41,2 %.
Druhé místo s podílem 17,3 % (proti 11,6 % v roce 1999) zaujala opět pojišťovna
Kooperativa, jejíž působení bylo významné zejména v oblasti neživotního pojištění (22,6
% trhu neživotního trhu v rámci ČAP). Třetí místo s tržním podílem 9,0 % (proti 5,1 % v
roce 1999) patřilo pojišťovně Allianz. Dále následovala IPB pojišťovna (s podílem 8,8 %),
jejíž postavení se však meziročně zhoršilo, pojišťovna Nationale-Nederlanden (s podílem
5,8 %) a ČS-Živnostenská pojišťovna (s podílem 4,4 %).
Pojistná plnění členských pojišťoven ČAP dosáhla v roce 2000 zhruba 33,8 mld.Kč, což je
o 4,1 % méně než v roce 1999. Vyřízeno přitom bylo 1,872 mil. pojistných událostí, tj. o
17,8 % méně proti roku 1999.
5. ZAHRANIČNÍ INVESTICE
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
Investiční klima
Příliv přímých zahraničních investic do ČR
Odliv přímých investic do zahraničí
Dohody o podpoře a ochraně investic
Czechinvest
5.1 Investiční klima
Základní úprava pro podnikání zahraničních osob byla v ČR obecně stanovena zákonem
č. 513/1991 Sb. (obchodním zákoníkem), ve znění pozdějších předpisů.
Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za
stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá
něco jiného.
Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo
právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.
Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto
zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěny na
území České republiky.
Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této
osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání
zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis přitom podává zahraniční osoba.
(Uvedené se nevztahuje pouze na fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských
států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které
podnikají na území ČR.)
Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu,
podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu. Právním řádem,
podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů
nebo společníků za její závazky.
Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele
podle tohoto zákona. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za
účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako
společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou
právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby,
pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. (V těchto
záležitostech mají zahraniční osoby stejná práva a povinnosti jako české osoby.)
Podstatná změna, kterou přinesla novela obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. (§ 24
odst. 2) v této souvislosti, spočívá v tom, že právnickou osobu se sídlem v ČR je možno
od 1. ledna 2001 založit pouze podle českého práva.
Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice a majetek právnické
osoby se zahraniční majetkovou účastí může být v České republice vyvlastněn nebo
vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není možno
uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat opravný prostředek u soudu. Při
uvedených opatřeních musí být poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné
hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je
volně převoditelná do zahraničí v cizí měně.
Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v
zahraničí, může přemístit své sídlo na území České republiky. Podmínkou je, že to
umožňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce
zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. To platí i pro přemístění sídla české
právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do
obchodního rejstříku.
Vnitřní právní poměry takovéto právnické osoby se i po přeložení jejího sídla do
tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhož byla založena. Tímto právním řádem se
řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být nižší
než stanoví české právo pro tutéž nebo obdobnou formu právnické osoby.
Podnikatelská činnost zahraničních právnických osob se může realizovat v různých
organizačních formách obchodních společností, jako: veřejná obchodní společnost,
komanditní společnost a dále v nejčastějších jejich podobách, tj. společnosti s ručením
omezeným a akciové společnosti, ev. v organizační struktuře jako družstvo.
Pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, jsou zahraniční osoby, které podnikají v České
republice (podle obchodního zákoníku), postaveny na roveň českým osobám. Jinak se
mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká
republika vázána, a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů a není-li jich, na základě
vzájemnosti.
Další základní právní normou, kterou je upraveno podnikání zahraničních osob, je
živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jeho novela,
provedená zákonem č. 356/1999 Sb., s účinností od 1.3.2000 mj. zpřísnila podmínky
podnikání zahraničních fyzických osob na území ČR. Pokud zahraniční fyzická osoba v
zahraničí nepodniká, a tudíž si na území ČR nezřizuje organizační složku, musí mít k
podnikatelským účelům na území ČR povolen pobyt v ČR. Potom lze časově vázat
živnostenské oprávnění na dobu povoleného pobytu.
Novela přitom taxativně uvádí případy, kdy zahraniční fyzická osoba ve výše uvedeném
případě nemusí doklad o pobytu doložit. Jde o:
občana členského státu EU;
občana státu, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu, která takové omezení vylučuje;
občana ČR, který nemá trvalý pobyt na území ČR.
Zahraniční právnická osoba musí prokázat, že má v zahraničí podnik a že ho provozuje.
Stejnou povinnost má zahraniční fyzická osoba, která si na území ČR zřizuje organizační
složku podniku.
Všeobecnými podmínkami provozování živnosti jsou i po nové úpravě u fyzických osob
dovršení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.
Za bezúhonného se podle novely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
trestný čin:
spáchaný úmyslně, jehož nepodmíněný trest odnětí svobody bude alespoň jeden
rok;
spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním;
nedbalostní, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, pokud se na něho
nehledí jako by nebyl odsouzen.
Pro fyzické osoby se všeobecné podmínky nově rozšiřují o prokázání neexistence
daňových nedoplatků. Pokud podnikatel provozuje živnost prostřednictvím odpovědného
zástupce, musí tento zástupce splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování
živnosti a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka,
nejde-li o občana České republiky. Povinnost prokázat znalost českého jazyka se
nevztahuje na občana Slovenské republiky.
Významným právním dokumentem, majícím vazbu na zahraniční osoby, je dále devizový
zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který pro účely tohoto zákona
vymezuje mj. také pojem "přímé investice".
Takovouto investicí je vynaložení peněžních prostředků nebo jiných peněz i ocenitelných
majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem je založení, získání nebo
rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce na podnikání v zahraničí
nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku, a to některou z těchto forem:
vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,
účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo
získá nejméně 10 % podílu na základním jmění obchodní společnosti nebo
nejméně 10 % hlasovacích práv,
finanční úvěr na pět nebo více let poskytnutý investorem na podnikání, na němž
má investor účast (podle prvních dvou uvedených bodů) nebo úvěr spojený s
dohodou o podílu na rozdělení zisku,
užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).
Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu
a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet
českou i cizí měnu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Pokud jde o vztah k mezinárodním smlouvám, ustanovení devizového zákona budou
použita (stejně jako v případě obchodního zákoníku a živnostenského zákona), jen pokud
nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Tímto
ustanovením zákon přejímá zásadu mezinárodního práva, že stát nesmí zdůvodňovat
nesplnění mezinárodní smlouvy odkazem na vnitrostátní právní předpisy.
Ke zvýšení zájmu investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, jsou
určeny investiční pobídky. S účinností od 1. května 2000 upravuje všeobecné podmínky
pro poskytování investičních pobídek, jakož i postup při poskytování těchto pobídek a
výkon státní správy s tím související, zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.
Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona:
slevy na daních z příjmu podle zvláštního právního předpisu;
dotace obcím na technické vybavení území, na němž má být umístěna výroba,
jakož i převod pozemků ve vlastnictví ČR podle zvláštních právních předpisů pro
stavby, jichž se investiční pobídky týkají;
hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního
předpisu;
hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.
Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může
splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené
zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti).
Všeobecné podmínky předpokládají:
pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizace stávajícího
výrobního závodu, přičemž k pořízení, rozšíření či modernizaci může dojít i koupí
nebo nájmem;
vynaložení investičních prostředků
do vybraných oborů zpracovatelského průmyslu (letectví, kosmonautiky,
dopravních prostředků a zařízení, počítačů, informačních technologií,
elektroniky, radiokomunikací, telekomunikací, farmaceutiky), nebo
do dalších oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní
linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že
pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové
pořizovací ceny výrobní linky;
pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 % celkových investičních
nákladů;
výroba je šetrná k životnímu prostředí;
vynaložení investičních prostředků nejméně v částce 350 mil.Kč, přičemž z toho
nejméně 145 mil.Kč musí být kryto vlastním jměním (u fyzické osoby vlastními
prostředky);
zaplacení výše uvedených částek na pořízení hmotného a nehmotného
investičního majetku musí být provedeno nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o
příslibu investičních pobídek (v odůvodněných případech lze lhůtu prodloužit až o
2 roky).
Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že investiční záměr by měl být
realizován v okrese, ve kterém je v době podání žádosti míra nezaměstnanosti nejméně
o 25 % vyšší než průměrná, sníží se požadované vynaložení investičních prostředků ze
350 mil.Kč na částku 175 mil.Kč, přičemž polovina této částky musí být kryta vlastním
jměním (u fyzické osoby vlastními prostředky).
Dalším z významných opatření, která mohou přispět ke zvýšení zájmu zahraničních
společnosti o investice na "zelené louce", je státní podpora výstavby průmyslových zón.
Pro rok 2000 byl systém podpory rozvoje průmyslových zón schválen usnesením vlády č.
270 ze dne 15.3.2000. Tento systém navazuje na usnesení vlády o investičních
pobídkách a tvoří jeho samostatnou součást. V jeho rámci je přednostně poskytována
podpora obcím na investiční přípravu území určených pro realizaci konkrétních
investičních záměrů, jež se kvalifikují pro poskytnutí pobídek investorů v ČR - tzv.
pobídkové projekty. Zároveň je tato forma státní podpory rozšířena na podporu projektů
rozvoje území strategického významu za předem stanovených kritérií - tzv. rozvojové
projekty. Cílem systému je trvalé zkvalitňování podmínek pro realizaci nových
investičních záměrů v oblasti průmyslové výroby.
Podpora může být poskytnuta ve dvou formách:
formou dotace ze státního rozpočtu na vybudování technické infrastruktury, a to
až do výše 60 % nákladů stavební a technologické části stavby určených na
základě zadání veřejné zakázky, nejvýše však 200 Kč/m2 plochy dotčených
pozemků průmyslové zóny, ke kterým má obec vlastnické či jiné právo;
formou převodu pozemků ve správě Pozemkového fondu ČR do vlastnictví obce za
zvýhodněnou cenu, popřípadě příspěvku na výkup dotčených pozemků
průmyslové zóny, nejvýše však 50 Kč/m2.
5.2 Příliv přímých zahraničních investic do ČR
Celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR k 31.12.1999 (vykázaný podle
statistického šetřeníx), které je založeno na údajích publikovaných podniky a je rozšířeno
o výši reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu, jenž zahrnuje úvěrové vztahy s
přímým investorem) dosáhl 631,5 mld.Kč (17,5 mld.EUR resp. 17,6 mld.USD), z toho
základní kapitál 506,6 mld.Kč (14,0 mld.EUR resp. 14,1 USD), reinvestovaný zisk 31,8
mld.Kč (0,9 mld.EUR či USD) a ostatní kapitál 93,1 mld.Kč (2,6 mld.EUR či USD).
Přímé zahraniční investice do ČR
v mld.Kč
PZI
Rok
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
67,9
1998 1999
Roční
přírůstky
1,2
15,4
28,4
16,5
24,8
38,8
41,2
195,0 202,3
Kumulativní
stav ke konci
roku
1,2
16,6
45,0
61,5
86,3 154,2 193,0
234,2
429,2 631,5
Pramen: ČNB, HN z 13.1.2000 a HN z 10.4.2001
V teritoriální struktuře PZI k 31.12.1999 vysoce převažovaly investice ze zemí EU (544,7
mld.Kč). Z jednotlivých zemí byly největšími investory Nizozemsko (30,7 %), SRN (26,6
%), Rakousko (10,1 %), USA (6,7 %), Velká Británie (5,1 %), Belgie (5,0 %), Francie
(4,4 %), Švýcarsko (2,2 %) a Švédsko (1,5 %). Podíl ostatních na celkovém přílivu PZI k
31.12.1999 osciloval kolem 1 % a níže.
V odvětvové struktuře PZI k 31.12.1999 byl charakteristický masivní příliv kapitálu do
obchodu a oprav (15,8 %), což souvisí především s neustále se rozrůstající sítí
hypermarketů. Dále do peněžnictví a pojišťovnictví (15,1 %), dopravy a telekomunikací
(12,2 %) a do výroby ostatních nekovových minerálních produktů (8,4 %). Objemově
významné bylo i investování do služeb týkajících se elektřiny, plynu a vody (7,7 %),
nemovitostí a služeb pro podniky (7,4 %), výroby potravin, nápojů a zpracování tabáku
(6,4 %), motorových vozidel (3,8 %), rafinérského zpracování ropy, chemických a
pryžových výrobků (4,1 %), dřevařského a korkařského průmyslu, výroby papíru,
vydavatelství a tisku (3,9 %) a do kovovýroby (3,6 %).
Dominantní podíl měl zahraniční kapitál k 31.12.1999 i nadále v sektoru služeb (60,7 %),
mírně se zvýšil jeho podíl ve výrobním sektoru (na 38,7 %) a klesl v primárním sektoru
(na 0,6 %). V roce 2000 dosáhl celkový příliv přímých zahraničních investic do ČR podle
předběžných údajů 177,3 mld.Kč (5,0 mld.EUR resp. 4,6 mld.USD), z toho základní
kapitál a reinvestovaný zisk činil 162,4 mld.Kč (4,6 mld.EUR resp. 4,2 mld.USD) a ostatní
kapitál 14,9 mld.Kč (0,4 mld.EUR resp. USD).
Přímé investice do ČR (základní jmění) za rok 2000
v teritoriální struktuře
Geografické a ekonomické zóny
Příliv PZI celkem
Podíl
v mil.Kč v mil.EUR v mil.USD
Evropa
161 474,8 4 534,5
4 184,4
91,1
- EU
142 775,3 4 009,4
3 699,8
80,5
- ESVO
7 841,3
220,2
203,2
4,5
- ostatní země
10 858,2 304,9
281,4
6,1
Amerika
13 079,7 367,3
338,9
7,3
- Severní
12 636,8 354,9
327,4
7,1
- Střední
442,9
12,4
11,5
0,2
Asie
2 760,2
77,5
71,5
1,6
- Blízký a Střední Východ
99,7
2,8
2,6
0,1
- ostatní země
2 660,5
74,7
68,9
1,5
Oceánie a ostatní oblasti
11,0
0,3
0,3
0
Celkem
177 325,7 4 979,6
4 595,1
100,0
Předběžné údaje
Pramen: ČNB
Hlavním zdrojem přílivu PZI byla Evropa, odkud do ČR přišlo 91,1 % z celkového objemu
PZI, zatímco z Ameriky to bylo pouze 7,3 % a z Asie 1,6 %.
Struktura přímých zahraničních investic v roce 2000
Pramen: ČNB
Země EU registrovaly v roce 2000 PZI do ČR v hodnotě 142,8 mld.Kč, z toho 131,2
mld.Kč (92,0 %) dosáhl základní kapitál a reinvestovaný zisk a 11,6 mld.Kč (8,0 %)
ostatní kapitál. Ze zemí ESVO bylo do ČR investováno 7,8 mld.Kč, a to 6,6 mld.Kč (84,1
%) v základním kapitálu a reinvestovaném zisku a 1,2 mld.Kč (15,9 %) v ostatním
kapitálu. Ostatní evropské země vynaložily v ČR za rok 2000 ve formě základního
kapitálu a reinvestovaného zisku 10,9 mld.Kč (100,3 %) zatímco ostatní kapitál snížily o
0,03 mld.Kč (-0,3 %).
Teritoriální struktura přílivu PZI z evropských zemí do ČR v roce 2000
Pořadí
podle výše
PZI
Země
Příliv PZI
Základní kapitál a
reinvestovaný zisk v
mil.Kč
Ostatní
kapitál v
mil.Kč
Podíl
Celkem v
mil.Kč
1.
Německo
38 385,3
614,2
38 999,5
24,2
2.
Nizozemsko
32 964,6
5 849,4
38 814,0
24,0
3.
Rakousko
33 492,0
2 697,3
36 189,3
22,4
4.
Švýcarsko
6 040,9
1 179,6
7 220,5
4,5
5.
Francie
5 966,8
685,2
6 652,0
4,1
6.
Švédsko
5 592,7
-616,8
4 975,9
3,1
7.
Velká Británie 6 612,6
-1 586,0
5 026,6
3,1
8.
Kypr
-112,8
4 733,3
2,9
4 846,1
9.
Belgie
455,3
3 906,6
4 361,9
2,7
10.
Itálie
1 424,2
1 646,6
3 070,8
1,9
11.
Slovensko
2 620,0
-192,1
2 427,9
1,5
12.
Dánsko
1 430,9
545,9
1 976,8
1,2
13.
Lucembursko 2 658,1
-847,1
1 811,0
1,1
14.
Maďarsko
1 741,7
0,6
1 742,3
1,1
15.
Ostatní
4 401,3
-928,3
3 473,0
2,2
Evropa
celkem
148 632,5
12 842,3
161 474,8
100,0
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
Spolková republika Německo, Nizozemsko a Rakousko byly i v roce 2000 největšími
investory v ČR. Celkový objem přílivu PZI z těchto zemí dosáhl 64,3 % PZI do ČR a
řádově převyšoval investice jiných zemí. Ve všech třech zemích přitom převažovalo
investování ve formě základního kapitálu a reinvestovaného zisku. Naproti tomu Belgie,
která za rok 1999 investovala v ČR nejvíce ze všech zemí do základního kapitálu (42,8
mld.Kč), propadla svými celkovými investicemi do ČR v roce 2000 až na 11. místo a
prudké snížení přitom zaznamenaly právě investice do základního kapitálu.
Teritoriální struktura přílivu PZI z Ameriky do ČR v roce 2000
Pořadí
podle výše
PZI
Země
Příliv PZI
mil.Kč
Ostatní
kapitál v
mil.Kč
Podíl
Celkem v
mil.Kč
1.
USA
6 955,4
1 071,7
8 027,1
61,4
2.
Kanada
3 990,8
618,9
4 609,7
35,2
3.
Ostatní
364,4
78,5
442,9
3,4
Amerika
celkem
11 310,6
1 769,1
13 079,7
100,0
Ze zemí amerického kontinentu pouze USA a Kanada zaznamenaly významnější objem
přílivu PZI v roce 2000 do ČR. V jejich struktuře rovněž převažovaly investice ve formě
základního kapitálu a reinvestovaného zisku (86,6 %). V rámci všech zemí investujících v
ČR se USA řadily na 4. místo a Kanada na 10. místo.
Teritoriální struktura přílivu PZI z Asie, Oceánie a ostatních oblastí do ČR v roce
2000
Pořadí
podle výše
PZI
Země
Příliv PZI
Podíl
mil.Kč
Ostatní
kapitál v
mil.Kč
Celkem v
mil.Kč
1.
Japonsko
2 324,8
233,7
2 558,5
92,3
2.
Izrael
0,1
99,6
99,7
3,6
3.
Ostatní
110,8
2,2
113,0
4,1
Asie, Oceánie a
ostatní oblasti
celkem
2 435,7
335,5
2 771,2
100,0
V přílivu PZI z asijských a ostatních zemí do ČR dominovalo sice v roce 2000 Japonsko,
ale jeho podíl na celkových PZI do ČR dosáhl pouze 1,5 %. Podíl druhé země této
teritoriální oblasti - Izraele, pak činil již jen 0,1 % celkových investic do ČR a ostatní
země se pohybovaly dokonce pod 0,0 % souhrnných PZI do ČR.
Přímé zahraniční investice do ČR za rok 2000
v sektorové struktuře
Sektory
Příliv PZI celkem
Podíl
v mil.Kč v mil.EUR v mil.USD
Zemědělství, lesnictví,
dobývání nerostů 1 323,1
37,2
34,3
0,7
Výroba
61 080,7 1 715,3
1 582,8
34,5
Služby
114 921,9 3 227,1
2 978,0
64,8
Celkem
177 325,7 4 979,6
4 595,1
100,0
Pramen: ČNB
Téměř 65 % PZI proudilo v roce 2000 do služeb. Z jejich celkového objemu připadalo
88,9 % na základní kapitál a reinvestovaný zisk a 11,1 % na ostatní kapitál. V rámci
služeb pak 81,6 % PZI bylo směrováno do obchodu a oprav, do peněžnictví a
pojišťovnictví a do nemovitostí a služeb pro podniky.
Struktura přílivu přímých zahraničních investic do sektoru služeb ČR za rok
2000
Pořadí
podle
výše PZI
Příliv PZI
Odvětví
mil.Kč
Ostatní
kapitál v
mil.Kč
Celkem v
Podíl
mil.Kč
1.
Obchod a opravy
27 338,1
9 719,6
37 057,7
32,2
2.
Peněžnictví a
pojišťovnictví
33 351,6
1 313,3
34 664,9
30,2
3.
Nemovitosti a
20 099,3
služby pro podniky
1 964,6
22 063,9
19,2
4.
Doprava a
telekomunikace
8 623,0
-708,3
7 914,7
6,9
5.
Elektřina, plyn,
voda
7 557,1
322,2
7 879,3
6,9
6.
Stavebnictví
3 459,0
437,6
3 896,6
3,4
7.
Pohostinství a
ubytování
396,8
-609,5
-212,7
-0,2
8.
Ostatní služby
1 284,4
373,1
1 657,5
1,4
Služby celkem
102 109,3
12 812,6
114 921,9 100,0
Předběžné údaje Pramen: ČNB a vlastní výpočet
Více než třetina z celkových PZI do ČR připadala v roce 2000 na sektor výroby. Ve formě
základního kapitálu a reinvestovaného zisku bylo přitom v tomto sektoru registrováno
98,1 % investic a 1,9 % ve formě ostatního kapitálu. PZI v sektoru výroby byly
umístňovány především do odvětví: motorová vozidla, kovy a kovové výrobky, potraviny,
nápoje a tabák, ostatní nekovové minerální výrobky, stroje a zařízení. Přímé investice do
uvedených odvětví převyšovaly jednoprocentní podíl celkového přílivu PZI do ČR za rok
2000. Pod touto úrovní se pak v roce 2000 pohybovaly ještě PZI do odvětví: kancelářské
stroje, počítače, radiová, televizní a spojová zařízení, dopravní zařízení, výroba nábytku a
ostatní zpracovatelský průmysl a zpracování druhotných surovin.
Struktura přílivu přímých zahraničních investic do sektoru výroby ČR za rok
2000
Pořadí
podle
výše PZI
Příliv PZI
Odvětví
Ostatní
reinvestovaný zisk v kapitál v
mil.Kč
mil.Kč
Celkem
Podíl
v mil.Kč
1.
Motorová vozidla
17 840,7
337,8
18 178,5
29,8
2.
Kovy, kovové výrobky
7 532,2
-27,7
7 504,5
12,3
3.
Výroba potravin,
nápojů a zpracování
tabáku
7 020,1
165,7
7 185,8
11,8
4.
Ostatní nekovové
minerální výrobky
6 619,3
-730,7
5 888,6
9,6
5.
Stroje a zařízení
3 243,0
1 529,9
4 772,9
7,8
6.
Elektrické stroje a
přístroje jinde
neuvedené
3 631,8
874,0
4 505,8
7,4
7.
Dřevařský a korkařský
průmysl, výroba
4 160,5
papíru, vydavatelství a
tisk
-866,4
3 294,1
5,4
8.
Rafinérské zpracování
ropy,
chemické a pryžové
výrobky
-1 806,6
2 892,9
4,7
4 699,5
9.
Textil, oděvy
997,9
997,3
1 995,2
3,3
10.
Zdravotnické a optické
přístroje a zařízení
1 315,2
665,3
1 980,5
3,2
11.
Ostatní výroba
2 850,9
31,0
2 881,9
4,7
Výroba celkem
59 911,1
1 169,6
61 080,7
100,0
Nejnižší objem PZI získal v roce 2000 sektor zemědělství, lesnictví a dobývání nerostů pouhých 0,7 % z celkového přílivu PZI do ČR. Do zemědělství, lesnictví a rybolovu se
přitom dostalo v úhrnu 435,8 mil.Kč PZI, tj. 0,2 % a na dobývání nerostů 887,3 mil.Kč
resp. 0,5 % celkových PZI do ČR.
Struktura přímých zahraničních investic v roce 2000
5.3 Odliv přímých investic do zahraničí
Stav přímých investic tuzemských investorů v zahraničí (na základě provedeného
statistického šetření) činil k 31.12.1999 25,1 mld.Kč (0,7 mld.EUR resp. USD), z toho
dosáhl základní kapitál 24,2 mld.Kč (0,7 mld.EUR resp. USD), reinvestovaný zisk -1,8
mld.Kč a ostatní kapitál 2,7 mld.Kč.
Z celkové částky tuzemských přímých investic v zahraničí směřovalo nejvíce prostředků
nadále na Slovensko (30,4 %), s větším odstupem pak do Maďarska (8,3 %), SRN (8,0
%), Polska (4,8 %), Slovinska (4,7 %), Nizozemska (3,4 %), Lichtenštejnska (3,4 %) a
Itálie (2,8 %).
Dominantní postavení v přímých investicích do zahraničí k 1.12.1999 měl sektor služeb
(80,0 %). Sektor výroby se na těchto investicích podílel 17,6 % a sektor prvovýroby 2,4
%.
Z odvětvového hlediska měly převahu nad ostatními investice do obchodu a služeb (30,1
%), peněžnictví a pojišťovnictví (25,9 %), ostatních služeb (10,7 %), nemovitostí a
služeb pro podniky (7,0 %), produkce ostatních nekovových minerálních výrobků (3,5
%), dopravního zařízení (3,5 %) a pohostinství a ubytování (3,3 %).
V roce 2000 dosáhly přímé investice ČR do zahraničí podle předběžných údajů 4,6 mld.Kč
(128,0 mil.EUR resp. 118,1 mil.USD). Z toho základní kapitál a reinvestovaný zisk
registroval částku 4,0 mld.Kč a ostatní kapitál 0,6 mld.Kč.
Z teritoriálního hlediska směřovalo nejvíce tuzemských investic na Slovensko (37,7 %), a
to především ve formě základního kapitálu a reinvestovaného zisku, dále do Polska (25,6
%) a Ruska (15,9 %). Na dalších místech byly s velkým odstupem Britské a Panenské
ostrovy (3,9 %), Velká Británie (3,3 %) a USA (2,7 %).
V odvětvovém členění tvořilo rozhodující podíl objemu tuzemských investic do zahraničí
za rok 2000 peněžnictví a pojišťovnictví (43,0 %). Významný byl i podíl strojů a zařízení
(20,6 %), nemovitostí a služeb pro podniky (9,0 %), ostatních nekovových minerálních
výrobků (8,8 %) a obchodu a oprav (8,2 %).
Do služeb jako celku směřovalo podle předběžných údajů za rok 2000 63,4 %
tuzemských investic v zahraničí a do výroby 36,6 %.
5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic
K zintenzivnění hospodářské spolupráce se zahraničím, k vytvoření a udržení příznivých
podmínek pro investice zahraničních subjektů, jakož i k podněcování podnikatelské
iniciativy v oblasti investic, uzavřela ČR řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné
ochraně investic, s nimiž Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je
ratifikuje.
Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, že budou na svém území podporovat
investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si
zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké se dostává
investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří
zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné
mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně
zdanění). Uplatněna bývá doložka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních
investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války,
ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění
provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a
přiměřená náhrada.
Smluvní strany se v dohodě rovněž obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb
spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však
výlučně:
kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;
zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;
částky na splacení půjček;
licenční nebo jiné poplatky;
výnosy z prodeje nebo likvidace investice;
příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice
uskutečněna.
Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a
investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší použití
jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i použitelnost a platnost příslušné dohody. ČR má
uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic:
Přehled platných dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic,
kterými je Česká republika vázána
stav ke dni 14.5.2001
Poř.
číslo
Smluvní partner
Datum
podpisu
dohody
Datum vstupu Publikace ve
v platnost
Sbírce zákonů
1.
Albánská republika
27. 6. 1994
7. 7. 1995
183/1995
2.
Argentina
27. 9. 1996
23. 7. 1998
297/1998
3.
Austrálie
30. 9. 1993
29. 6. 1994
162/1994
4.
Bělorusko
14. 10. 1996
9. 4. 1998
213/1998
5.
Bulharsko
17. 3. 1999
30. 9. 2000
103/2000
6.
Čína
4. 12. 1991
1. 12. 1992
95/1993
7.
Dánsko
6. 3. 1991
19. 9. 1992
575/1992
8.
Egypt
29. 5. 1993
4. 6. 1994
128/1994
9.
Estonská republika
24. 10. 1994
18. 7. 1995
203/1995
10.
Filipínská republika
5. 4. 1995
4. 4. 1996
141/1996
11.
Finsko
6. 11. 1990
23. 10. 1991
478/1991
12.
Francie
13. 9. 1990
27. 9. 1991
453/1991
13.
Hospodářská unie belgicko lucemburská
24. 4. 1989
13. 2. 1992
574/1992
14.
Chilská republika
24. 4. 1995
5. 10. 1996
41/1997
15.
Chorvatská republika
5. 3. 1996
15. 5. 1997
155/1997
16.
Indie
11. 10. 1996
6. 2. 1998
43/1998
17.
Indonésie
17. 9. 1998
21. 6. 1999
156/1999
18.
Irsko
28. 6. 1996
1. 8. 1997
226/1997
19.
Itálie
22. 1. 1996
1. 11. 1997
277/1997
20.
Izrael
23. 9. 1997
16. 3. 1999
73/1999
21.
JAR
14. 12. 1998
17. 9. 1999
294/1999
22.
Jugoslávie
13. 10. 1997
29. 1. 2001
23/2001
23.
Kanada
15. 11. 1990
9. 3. 1992
333/1992
24.
Kazachstán
8. 10. 1996
2. 4. 1998
217/1999
25.
Korea
27. 4. 1992
16. 3. 1995
125/1995
26.
Korejská lid. dem. republika
27. 2. 1998
10. 10. 1999
27.
Kuwait
8. 1. 1996
21. 1. 1997
42/1997
28.
Litevská republika
27. 10. 1994
12. 7. 1995
185/1995
29.
Lotyšská republika
25. 10. 1994
1. 8. 1995
204/1995
30.
Maďarská republika
14. 1. 1993
25. 5. 1995
200/1995
31.
Malajsie
9. 9. 1996
3. 12. 1998
296/1998
32.
Mauritius
5. 4. 1999
27. 4. 2000
62/2000
33.
Moldavská republika
12. 5. 1999
21. 6. 2000
128/2000
34.
Mongolsko
13. 2. 1998
7. 5. 1999
104/1999
35.
Nizozemské království
29. 4. 1991
1. 10. 1992
569ú1992
36.
Norsko
21. 5. 1991
6. 8. 1992
530/1992
37.
Paraguay
21. 10. 1998
24. 3. 2000
38/2000
38.
Peru
16. 3. 1994
6. 3. 1995
181/1995
39.
Polsko
16. 7. 1993
29. 6. 1994
181/1994
40.
Portugalsko
12. 11. 1993
3. 8. 1994
96/1995
41.
Rakousko
15. 10. 1990
1. 10. 1995
454/1991
42.
Rumunsko
8. 11. 1993
28. 7. 1994
198/1994
43.
Ruská federace
5. 4. 1994
6. 6. 1996
201/1996
44.
Řecká republika
3. 6. 1991
30. 12. 1992
102/1993
45.
Salvador
29. 11. 1999
28. 3. 2001
34/2001
46.
Singapurská republika
8. 4. 1995
8. 10. 1995
57/1996
47.
Slovenská republika
23. 11. 1992
1. 1. 1993
v ČR nepublik.
48.
Slovinsko
4. 5. 1993
21. 5. 1994
159/1994
49.
Spojené arabské emiráty
23. 11. 1994
25. 12. 1995
69/1996
50.
SRN
2. 10. 1990
2. 8. 1992
573/1992
51.
Španělské království
12. 12. 1990
28. 11. 1991
647/1992
52.
Švédské království
13. 11. 1990
3. 9. 1991
479/1991
53.
Švýcarská konfederace
5. 10. 1990
7. 8. 1991
459/1991
54.
Tádžikistán
11. 2. 1994
5. 12. 1995
48/1996
55.
Thajské království
12. 2. 1994
4. 5. 1995
180/1995
56.
Tuniská republika
6. 1. 1997
8. 7. 1998
203/1998
57.
Turecko
30. 4. 1992
1. 8. 1997
187/1997
58.
Ukrajina
17. 3. 1994
2. 11. 1995
23/1996
59.
Uruguay
26. 9. 1996
29. 12. 2000
10/2001
60.
Uzbekistán
15.1. 1997
6. 4. 1998
202/1998
61.
USA
22. 10. 1991
19. 12. 1992
187/1993
62.
Velká Británie a Sev. Irsko
10. 7. 1990
26. 10. 1992
646/1992
63.
Venezuela
27. 4. 1995
23. 7. 1996
99/1998
64.
Vietnam
25. 11. 1997
9. 7. 1998
212/1998
Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními
stranami ratifikační proces
Poř.
čís.
Smluvní partner
Datum
podpisu
dohody
Poznámka
1.
Libanon
19. 9. 1997 MZV vyjasňuje vstup v platnost
2.
Jordánsko
20. 9. 1997 27.1.2000 ratifikace v ČR
3.
Kostarika
4.
Pákistán
5.
Panama
27. 8. 1999 9/2000 ratifikace v ČR
6.
Zimbabwe
13. 9. 1999 26.1.2001 ratifikace v ČR
7.
Alžír
28. 10. 1998 MZV vyjasňuje vstup v platnost
7. 5. 1999 16.5.2000 ratifikace v ČR
5/2001 žádost o ratifikaci
Pramen: MF ČR
5.5 Czechinvest
V ČR byla v roce 1992 zřízena zvláštní agentura CzechInvest, která je organizací
Ministerstva průmyslu a obchodu pro podporu přílivu přímých zahraničních investic. K
jejím aktivitám patří zejména:
pomoc při získávání investičních pobídek - agentura zpracovává přihlášky
zahraničních i tuzemských investorů o vládní pobídky;
poskytování informací o možnostech podnikání v ČR;
vyhledávání vhodných průmyslových nemovitostí - agentura disponuje databází
pozemků a výrobních hal, které jsou jejich vlastníky (státem, obcemi,
soukromými osobami a firmami) určeny k prodeji nebo k pronájmu;
pomoc zahraničním zájemcům nalézt potenciální české partnery pro založení
společného výrobního podniku;
asistence při budování průmyslových zón;
pomoc potenciálním investorům při organizaci setkání s českými partnery majiteli výrobních prostor, potenciálními dodavateli součástek nebo surovin apod.;
pomoc potenciálním zahraničním investorům při jednání se státními a místními
orgány a institucemi.
6. Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství České republiky
Do registru ekonomických subjektů bylo ke konci roku 2000 zapsáno celkem 2 050
770 jednotek, tj. o 4,5 % více než v roce 1999.
Z uvedeného počtu reprezentují právnické osoby 477 853 subjektů a soukromí
podnikatelé 1 572 917 subjektů. Zatímco počet jednotek u právnických osob se
meziročně zvýšil o 42 685 jednotek, tj. o 9,8 %, počet soukromých podnikatelů narostl o
44 766 subjektů, tj. o 2,9 %.
V části registru týkající se právnických osob zaznamenaly v roce 2000 obchodní
společnosti meziroční nárůst o 16 017 subjektů, tj. o 8,5 %, družstva o 771 subjektů, tj.
o 7,5 % a počet státních podniků se snížil o 55 subjektů, tj. o 21,6 %.
V rámci právnických osob dosáhly v roce 2000 největší podíl obchodní společnosti (42,7
%). Naproti tomu družstva a státní podniky měly malé až zanedbatelné podíly (2,3 % a
0,04 %).
Nejrozsáhlejší část registru tvoří soukromí podnikatelé (76,7 %).
7. PŘÍLOHY
7.1. Členové Burzy cenných papírů Praha, a.s.
7.2 Přehled objemů obchodů na BCPP v roce 2000
7.5 Cenné papíry s největším objemem celkových obchodů na trhu RM-S v
roce 2000
7.6 Seznam bank, kterým bylo uděleno povolení působit jako banka v
České republice
7.7 Adresář členů ČAP
Příloha 1
Členové burzy cenných papírů Praha, a.s.
(stav k 31.12.2000)
ABN AMRO Bank N.V.
Lazarská 3, 110 05 Praha 1
tel.: 02/ 4405 3425
fax: 02/ 4405 2223
ATLANTA SAFE,a.s.
Štěpánská 34, 111 21 Praha 1
tel.: 02/ 2449 2353
fax: 02/ 2449 2453
ATLANTIK FINANČNÍ TRHY, s.r.o.
tř.kpt.Jaroše 28, 602 00 Brno
tel.: 05/ 4551 2214
fax: 05/ 4551 2101 - 3
BAADER SECURITIES,a.s.
28. října 3, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2010 8201
fax: 02/ 2010 8240
BBG FINANCE, a.s.
Rašínova 2, 602 00 Brno
tel.: 05/ 4221 8906
fax: 05/ 4221 1622
BH SECURITIES, a.s.
Anežská 10, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2189 2211
fax: 02/ 2189 2260
BODY INTERNATIONAL BROKERS, a.s.
Ovocný trh 11, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2421 2943
fax: 02/ 2421 2428
BÖHM & PARTNER, a.s.
tř.kpt. Jaroše 37a, 602 00 Brno
tel.: 05/ 4521 4803
fax: 05/ 4521 4804
BURZOVNÍ SPOLEČNOST PRO KAPITÁLOVÝ TRH, a.s.
Masarykovo nábřeží 28, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2190 7223
fax: 02/ 2491 4330
CA IB SECURITIES, a.s.
Náměstí Kinských 2, 150 00 Praha 5
tel.: 02/ 5701 6204
fax: 02/ 5701 6550
CAPITAL PARTNERS, a.s.
Dušní 22, 110 05 Praha 1
tel.: 02/ 2481 6092-4
fax: 02/ 2481 4216
CAUTUS FINANCE, s.r.o.
Stodolní 2, 702 00 Ostrava 1
tel.: 069/ 611 6348
fax: 069/ 611 3068
CITICORP SECURITIES (CR), s.r.o.
Evropská 178, 166 40 Praha 6
tel.: 02/ 2430 4425-6
fax: 02/ 2430 4616
CONSEQ FINANCE, spol. s r.o.
V Celnici 5/1040, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2189 9222
fax: 02/ 2189 9202-3
C.S. BROKERS BURZOVNÍ, a.s.
Perlová 1, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2166 7495
fax: 02/ 2422 5931
CREDIT SUISSE FIRST BOSTON (Praha), a.s.
Staroměstské nám. 15, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2481 0024
fax: 02/ 2108 3222
CYRRUS, s.r.o.
Lužánecká 4a, 602 00 Brno
tel.: 05/4521 5195
fax: 05/4521 5193
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
Na Příkopě 28, 110 03 Praha 1
tel.: 02/ 2441 4348
fax. 02/ 2441 2788
ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.
Václavské náměstí 16, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2499 5411
fax: 02/ 2499 5230
ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a.s.
Jeruzalémská 4, 111 21 Praha 1
tel.: 02/ 2100 9392
fax: 02/ 2100 9144
ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA,a.s.
tel.: 02/ 6135 3620
fax: 02/ 6135 3354
DELTA SECURITIES, a.s.
Hotel Duo, Teplická 17, 190 00 Praha 9
tel.: 02/ 6613 3704
fax: 02/ 6613 3721
DEUTSCHE BANK AG, pobočka Praha
Jungmanova 34, 111 21 Praha 1
tel.: 02/ 2119 1355
fax: 02/ 2409 8260
EPIC SECURITIES, a.s.
Karlovo náměstí 24, 110 00 Praha 1
tel.: 02/2223 2425
fax: 02/2223 2121
EXPANDIA BANKA, a.s.
tel.: 02/ 2211 5505
fax: 02/ 2211 5558
FINNEX SECURITIES, a.s.
Rybná 14, 110 05 Praha 1
tel.: 02/ 2184 4350
fax: 02/ 2184 4301
FIO, burzovní společnost, a.s.
Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2410 2497
fax: 02/ 2410 2301
FOND NÁRODNÍHO MAJETKU ČR
Rašínovo nábř. 42, 128 00 Praha 2
tel.: 02/ 2491 5348
fax: 02/ 2491 4388
GES INVEST, a.s.
Petrská 12, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2326 054
fax: 02/ 2328 050
GLOBAL BROKERS, spol. s r.o.
Českomoravská 12, 190 00 Praha 9
tel.: 02/ 8308 3400-9
fax: 02/ 8308 3410
GUTMANN & CIE PRAHA, a.s.
Opatovická 4, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2491 7060-62
fax: 02/ 2491 7061
HARVARDSKÁ BURZOVNÍ SPOLEČNOST, a.s.
nám. Hrdinů 4, 140 00 Praha 4
tel.: 02/ 6106 3222
fax: 02/ 6106 4444
HYPO VEREINSBANK CZ, a.s.
Italská 24, 121 49 Praha 2
tel.: 02/ 2209 1312
fax: 02/ 2225 0827
ING BANK N.V. organizační složka
Pobřežní 3, 186 00 Praha 8
tel.: 02/ 2186 6416
fax: 02/ 2320 026
INTERBANKA, akciová společnost
Václavské nám. 40, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2440 6290
fax: 02/ 2421 8291
IP banka, a.s.
tel.: 02/2204 2000
fax: 02/2204 5971
INVESTKONZULT, a.s.
Osadní 26, 170 00 Praha 7
tel.: 02/ 879 744
fax: 02/ 877 115
J& T SECURITIES, s.r.o.
tel.: 02/ 2171 0131
fax: 02/ 2171 0133
J. F. WORLD BROKERS, s.r.o.
Štěpánská 7, 120 00 Praha 2
tel.: 02/ 2190 1139, 2190 1138
fax: 02/ 2491 8894
KOMERČNÍ BANKA, a.s.
tel.: 02/ 2200 8251
fax: 02/ 2200 8678
KOMERIO, brokerský dům Konečný, a.s.
Seifertova 53, 130 00 Praha 3
tel.: 02/ 7211 6631
fax: 02/ 7211 6612
OFT BROKERS, spol. s r.o.
Nad Pahorkem 403/24, 140 00 Praha 4
tel.: 02/ 7276 4450
fax: 02/ 7276 1198
P & P BROKERS, a.s.
Hybernská 12, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 6670 6260
fax: 02/ 6670 6264
PATRIA FINANCE, a.s.
Husova 5, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2424 8770
fax: 02/ 2424 8744
PPF burzovní společnost, a.s.
Na Pankráci 121, 140 21 Praha 4
tel.: 02/ 6131 9011
fax: 02/ 6131 9222
RAIFFEISEN CAPITAL & INVESTMENT PRAHA, s.r.o.
Vodičkova 38, 118 00 Praha 1
tel.: 02/ 2440 7825-7
fax: 02/ 2440 7804
SATI, spol. s r.o.
Na Parukářce 12, 130 00 Praha 3
tel.: 02/ 6971 579
fax: 02/ 6972 971
SOCIÉTÉ GÉNÉRALE, pobočka Praha
tel.: 02/ 2483 2471
fax: 02/ 2483 2450
UNION BANKA, a.s.
ul. 30.dubna 35, 702 00 Ostrava 1
tel.: 069/ 6156 215
fax: 069/ 6156 273
Všeobecná úvěrová banka, a.s., Pobočka Praha
Celetná 31, 111 21 Praha 1
tel.: 02/ 2186 5111
fax: 02/ 2186 5155
WOOD & COMPANY, s.r.o.
Martinská 4, 110 00 Praha 1
tel.: 02/ 2209 6243
fax: 02/ 2422 7759
ŽIVNOSTENSKÁ BANKA, a.s.
Na příkopě 20, 110 03 Praha 1
tel.: 02/ 2412 8550
fax: 02/ 2412 8181
Příloha 2
Přehled objemů obchodů na BCPP v roce 2000
Typ CP
Trh
Hlavní
trh
Dluhopisy
Objem
(tis.Kč)
Akcie
Počet
(ks)
CT
6
979,638
2 418
BO
732 216
607,549
Celkem
Vedlejší CT
trh
Objem
(tis.Kč)
Podílové listy
Počet
(ks)
Celkem
Objem Počet Objem Počet
(tis.Kč) (ks) (tis.Kč) (ks)
210 781 740 271
862,713
154
0,000
0
210 788
842,351
740
273
572
73 498
724
2 935
679,262
5 945
035
0,000
0
735 152
286,811
79
443
759
732 223
587,187
73 501
142
213 717 746 216
541,975
189
0,000
0
945 941
129,162
819
717
331
2
328,842
698
34 507
99
255 634,016
231
650
33 788
824,49
34
739
33 686
861,638
603
BO
19 178 769 785
505,590
11 754
012,822
35 949
305
663 779,984
641
945
31
238
298,396
37
361
393
Celkem
19 180 770 483
834,432
45 440
874,460
70 456
405
918 414,000
873
595
65 027
122,892
72
100
996
CT
422,862
38
978
468,515
1 806
280
876 983,747
235
022
1 259 2 041
875,124
936
BO
207 282
707,727
14 838
755
1 535
605,913
2 644
1 786
896 388,210
677
262
210 604
701,850
18
160
913
Celkem
236 213
220,343
18 685
260
3 941
220,939
9 881
1 352 2 725
127 498,011
022
241 506
939,293
31
291
409
CT
207 283
130,589
14 838
793
2 514
074,428
4 451
2 067
772 371,957
912
284
211 864
576,974
20
202
849
Celkem CT
9
731,342
3 154
245 447 776 585
380
192,866
285 617,763
466
672
245
837
541,971
BO
958 677
820,866
89 107
264
16 225
297,997
44 539
2 092 1 319
594 168,194
207
976 995
287,057
134
966
065
Celkem
958 687
552,208
89 110
418
261 672 821 124
2 472 1 785
490,863
879 785,957
879
1 222
832
829,028
912
021
176
Volný
trh
Příloha 3
Nejobchodovanější emise na BCPP
Emise akcií a podílových listů s největšími celkovými objemy obchodů v roce
2000
Poř.č. ISIN
Název
Objem
(%)
(%)
(mil.Kč)
1.
CZ0009093209 Český Telecom
A
104 656,282
39,62
39,62
2.
CZ0008019106 Komerční banka
A
42 013,973
15,91
55,53
3.
CZ0009054607 Č. radiokomunikace
B
33 488,276
12,68
68,20
4.
CZ0005112300 ČEZ
A
32 082,926
12,15
80,35
5.
CZ0008023801 Česká spořitelna
A
19 434,887
7,36
87,71
6.
CZ0009091500 Unipetrol
A
8 683,598
3,29
91,00
7.
CS0008001509 RIF
A
4 897,799
1,85
92,85
8.
CZ0008002755 Česká pojišťovna
B
3 808,240
1,44
94,29
9.
CZ0005110155 IPS Praha
B
2 625,833
0,99
95,29
10.
CS0008418869 PHILIP MORRIS ČR
C
1 485,476
0,56
95,85
11.
CZ0008007903 1.IF Živnobanka
B
1 373,178
0,52
96,37
12.
CZ0008002854 IPB
C
1 153,822
0,44
96,80
13.
CZ0008471497 CITCO.PEN.TRHU
OPF
CZ0008012804
Komerční banka IF
CZ0008025509
Zlatý IF Kvanto
CZ0008002557
Živnostenská banka
CZ0008470465
PPF Český PF
CS0005029156
Česká Zbrojovka
CZ0008011509
Rentiérský IF 1.IN
CZ0009050555
Centex
CZ0008470507
Živnobanka-Podíl.F
CZ0008026002
Kvanto IPF
CZ0008003704
P.I.F.
CZ0008470457
PPF Moravskosl. PF
CZ0008011301
IF Bohatství
CZ0008026507
SPIF Všeobecný
CS0008414058
DEZA
CZ0009084505
PPF Invest.holding
CZ0005112607
Aliachem
CZ0008023900
Prosperita IF
CZ0008470408
PF IKS KB PLUS
CS0005041250
Škoda Plzeň
C
1 018,114
0,39
97,19
A
794,255
0,30
97,49
B
603,937
0,23
97,72
B
573,115
0,22
97,94
C
550,593
0,21
98,14
B
445,894
0,17
98,31
B
397,256
0,15
98,46
B
328,967
0,12
98,59
B
294,262
0,11
98,70
B
278,529
0,11
98,81
C
261,699
0,10
98,90
C
258,672
0,10
99,00
B
224,517
0,09
99,09
B
187,119
0,07
99,16
B
141,829
0,05
99,21
C
132,222
0,05
99,26
B
116,544
0,04
99,31
C
111,526
0,04
99,35
B
111,152
0,04
99,39
C
109,998
0,04
99,43
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
CZ0005082255 KABLO Kladno
C
107,554
0,04
99,47
34.
CS0008457354 CALOFRIG Borovany C
104,136
0,04
99,51
35.
CZ0009087706 SG-Industry
C
93,887
0,04
99,55
36.
CS0005022854 SSŽ
B
90,190
0,03
99,58
37.
CS0005028554 ŽS Brno
B
89,295
0,03
99,62
38.
CZ0008011103 IF Obchodu
B
76,265
0,03
99,64
39.
CZ0008470390 THESAURUS
C
70,923
0,03
99,67
40.
CZ0008011004 Křišťálový IF
B
69,869
0,03
99,70
41.
CZ0008471505 CITCO.
DLUHOP. C
OPF
CZ0005006502
B
Metrostav
CS0008416251
B
PVT
CZ0005096859
C
GALENA
CZ0008470416
C
PF YSE Akcionářů
CZ0008025707
B
2.Spořit.privat.IF
CS0008203550
B
Čs.plavba labská
CZ0005103952
B
Sokolovská uhelná
CS0008470084
C
AG7 OPF
CZ0005098251
B
Nová huť
69,610
0,03
99,72
59,127
0,02
99,75
49,007
0,02
99,76
47,030
0,02
99,78
39,308
0,01
99,80
38,301
0,01
99,81
36,859
0,01
99,83
34,887
0,01
99,84
28,711
0,01
99,85
25,779
0,01
99,86
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
1) A = Hlavní trh B = Vedlejší trh C = Volný trh
2) Podíl a kumulativní podíl se vztahují k celkovému objemu obchodů akcií a PL.
Příloha 4
Nejobchodovanější emise na BCPP
Emise dluhopisů s největšími celkovými objemy obchodů v roce 2000
Poř.č. ISIN
Název
Objem
(%)
(%)
7,78
7,78
(mil.Kč)
1.
CZ0003700445 KOB 10,875/04
A
74 581,935
2.
CZ0000000021 EIB 8,20/09
A
46 412,502
4,84
12,62
3.
CZ0003700460 ČSOB VAR/02
A
45 227,221
4,72
17,34
4.
A
42 024,931
4,38
21,72
A
39 443,233
4,11
25,84
6.
CZ0001000731 St.dluhop.
6,40/10
CZ0001000723
St.dluhop.
CZ0003500662 6,30/07
A
38 716,553
4,04
29,87
7.
CZ0001000574 ČEZ 11,0625/08 A
36 890,325
3,85
33,72
8.
10,90/03
A
34 371,902
3,59
37,31
9.
CZ0001000491
A
33 581,105
3,50
40,81
A
30 054,801
3,13
43,95
5.
10.
St.dluhop.
CZ0003501132 6,75/05
11.
12,20/02
C
29 827,718
3,11
47,06
12.
CZ0003700528
C
29 694,801
3,10
50,15
13.
CZ0003700452
C
29 485,491
3,08
53,23
14.
CZ0001000681
A
25 895,403
2,70
55,93
15.
CZ0003700387
A
25 394,335
2,65
58,58
16.
CZ0001000558
A
23 924,887
2,50
61,08
17.
CZ0003500787
A
23 432,290
2,44
63,52
18.
CZ0001000632
A
22 305,228
2,33
65,85
19.
CZ0003700437
A
22 039,885
2,30
68,15
20.
CZ0001000475
A
20 985,232
2,19
70,33
21.
SPT
CZ0003501140 11,3/04
C
19 239,961
2,01
72,34
22.
C
16 549,334
1,73
74,07
23.
CZ0001000715
A
15 885,933
1,66
75,72
24.
CZ0003700478
A
15 355,683
1,60
77,33
25.
St.dluhop.
CZ0003700494 10,55/02
A
14 646,085
1,53
78,85
26.
CZ0001000533 Radiomobil
A
14 016,987
1,46
80,32
27.
CZ0003501090
A
13 636,112
1,42
81,74
Unipetrol
9,00/04
KB VAR/02
KB 8,00/04
KB VAR2/02
St.dluhop.
6,90/03
IPB VAR/01
St.dluhop.
14,85/03
Telcom
7,30/04
ČS 10,75/02
8,20/04
HZL KB 8,125/04
28.
C
12 508,148
1,30
83,04
A
10 916,542
1,14
84,18
A
10 504,838
1,10
85,28
A
10 409,778
1,09
86,36
32.
7,95/04
CZ0003500423
KOB VAR/05
CZ0003700262
IPB 8,9/04
CZ0001000640
St.dluhop.
CZ0001000582 VAR3/02
A
9 689,122
1,01
87,37
33.
CZ0001000434 ČEZ 8,75/04
A
9 101,941
0,95
88,32
34.
CZ0001000616 Citileas.
10,45/03
A
8 311,692
0,87
89,19
35.
CZ0003500605
C
7 238,730
0,76
89,95
36.
CZ0000000054
A
5 818,171
0,61
90,55
37.
CZ0003500993
C
5 776,967
0,60
91,16
A
5 754,637
0,60
91,76
29.
30.
31.
38.
ČEZ 11,3/05
ČSOB 11,00/00
St.dluhop.
CZ0001000566 6,50/01
39.
10,85/00
C
5 601,206
0,58
92,34
40.
CZ0003501173
B
5 379,814
0,56
92,90
41.
CZ0001500037
C
5 105,004
0,53
93,43
42.
CZ0000000062
B
5 084,812
0,53
93,96
43.
CZ0000000047
C
4 974,064
0,52
94,48
44.
CZ0002000102
C
4 832,895
0,50
94,99
45.
CZ0003500902
C
4 606,228
0,48
95,47
46.
CZ0003500548
C
3 040,192
0,32
95,78
47.
St.dluhop.
CZ0003700486 14,75/00
C
2 796,107
0,29
96,08
48.
CZ0003700551 HZL5
ČMHB B
2 694,479
0,28
96,36
49.
CZ0002000094
C
2 540,635
0,27
96,62
50.
Glaverbelcz
CZ0003500795 VAR/08
C
2 510,086
0,26
96,88
St.dluhop.
9,45/01
St.dluhop.
6,80/01
MERO
10,3/11
ČR
EIB 6,50/15
SME VAR/05
8,2/04
Brno 11,1/03
Pha
6,95/10
ING
Fin.BV
BANK
VAR/04
HZL KB 8,00/04
Ms.teplár.
13,9/02
ZETOR 10 7/8/00
IPB VAR/08
ČEB 6,95/10
HZL4
8,9/04
ČMHB
Sevč.plyn.
11,85/03
1) A = Hlavní trh B = Vedlejší trh C = Volný trh
2) Podíl a kumulativní podíl se vztahují k celkovému objemu obchodů dluhopisů
Příloha 5
Cenné papíry s největším objemem celkových obchodů na
trhu RM-S v roce 2000
ISIN
Symbol
Název emitenta
Uskutečněné obchody
v Kč
v kusech
CZ0003501033
BDCMRSTE
MORSLE.T.11,375/08
CZ0001000558
BDYSTDL
ST.DLUHOP.14,85/03
3 485 218 050,00 275 000
CZ0001000590
BOCSTDL
ST.DLUHOP.7,95/04
3 346 582 400,00 320 000
CZ0008002755
BAACSPOJ
ČESKÁ POJIŠŤOVNA
3 125 333 653,40 686 307
CZ0003700486
BDCINBA
IPB VAR/08
2 742 227 464,80 268 974
CZ0003700221
BDHKOMB
DL.KB VAR/00
2 058 480 000,00 200 000
CS0008001509
BFARIF
RESTITUTČ.IF ČR PHA
1 752 850 871,80 1 239 061
CZ0008019106
BAAKOMB
KOMERČNÍ BANKA
1 087 119 640,30 1 305 754
CS0008424958
BAASPOLA
SPOLANA
1 060 173 367,00 1 542 023
CZ0008022801
BAACSPO
ČESKÁ SPOŘITELNA
1 036 234 464,90 6 110 484
CZ0009093209
BAATELEC
ČESKÝ TELECOM
1 032 564 729,20 1 659 572
CZ0003500852
BDBBENZA
DL.BENZIN.14,75/02
999 274 557,80
87 282
CS0008200556
BAACADOS
ČSAD OSTRAVA
962 064 696,80
1 651 288
CS0008443958
BAACHLKE
CHLUMČAN.KER.ZÁV.
907 548 289,60
454 482
CZ0008002854
BAAINBA
INV.A POŠT.BANKA
900 976 946,80
6 811 861
CZ0003500894
BDACSPRA
SPRÁVCOVSKÁ VAR/01
868 666 796,00
94 224
CZ0009050555
BAAMORCN
CENTEX
815 659 645,80
1 302 305
CZ0005081653
BAAZVVZ
ZVVZ
813 123 081,30
1 144 816
CZ0003501157
BDAHOTFO
FORTUNA VAR/05
806 876 570,40
90 600
CZ0009055158
BAAPRSLU
PRAŽSKÉ SLUŽBY
737 232 536,60
1 398 729
CZ0008002557
BAAZIBA
ŽIVNOSTENSKÁ BANKA
721 071 595,10
401 536
CS0008446159
BAAMARLA
LÁZNĚ MAR.LÁZNĚ
704 325 939,00
315 348
CS0008423653
BAAEMONT
ENERGOMONTÁŽE LIB.
542 220 539,30
942 514
CZ0005091355
BAAPARAM
PARAMO
492 428 108,40
1 392 221
CS0008446357
BAASOLO
SOLO SUŠICE
483 882 793,30
402 141
CS0008203550
BAACSPLL
ČS.PLAVBA LABSKÁ
475 522 537,30
4 703 447
CZ0005110155
BAAIPS
IPS
438 175 432,30
2 291 167
CS0005009851
BAATSLSE
TESLA SEZAM
431 556 275,50
374 118
CZ0003700353
BDAPRING
DL.PRINGTON VAR/00
394 888 850,00
43 632
CZ0003700460
BDCCEKO
ČSOB VAR/02
390 694 320,00
38 200
CZ0003500597
BDASELIK
SELIKO 12/01
370 612 060,00
51 220
CZ0009087201
BFAIFBDO
IF BOH.DOP.KOMEN.
353 005 505,00
753 982
CZ0008431301
BAAZASTE
ZÁS. TEPLEM VSETÍN
347 353 363,50
244 428
CZ0009051058
BAAHANMA
HANÁCKÝ MASOKOMB.
347 221 513,70
675 020
CZ0009048450
BAAVOJST
VOJENSKÉ STAV.PHA
325 057 690,00
163 556
CZ0005106807
BAAPBSTR
PRV.BRN.STR.TŘEBÍČ
321 797 684,00
263 380
Příloha 6
SEZNAM BANK kterým bylo uděleno povolení působit jako banka v
České republice
(stav k 28.2.2001)
I. Centrální banka
Česká národní banka
IČO: 48136450
Tel.: 02/2441 1111
Fax: 02/2421 8522, 02/2421 7865
Telex: 121555
Clearing: 0710
BANIS: 0700
Guvernér: Doc. Ing. Josef Tošovský (do 30.11.2000)
Doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. (od 1.12.2000)
Podle zákona č. 6/1993 Sb., je ČNB centrální bankou státu.
II. Státní peněžní ústav
Konsolidační banka Praha, s. p. ú.
Janovského 438/2, 170 06 Praha 7
IČO: 48118672
Tel.: 02/2014 1111
Fax: 02/3337 2033
Internet: http://www.kobp.cz
BANIS: 3300
Předseda bank. rady a generální ředitel: Ing. Kamil Ziegler (do 28.2.2001)
Tel.: 02/2014 2070-71
Fax: 02/3337 5690
Předseda bank. rady a generální ředitel: Ing. Ladislav Řezníček (od 1.3.2001)
Základní jmění: - upsané 5950 mil.Kč
- splacené 5950 mil.Kč
Banka s částečnou devizovou licencí
Banka pro správu dlouhodobých státních pohledávek
Udělení licence: 21.2.1991, 17.12.1992 - po rozdělení ČSFR
Zahájení činnosti: 21.2.1991, 23.2.1993 - po rozdělení ČSFR
III. Banky s převážně (více než 50 %) českou majetkovou účastí
A) Banky s převážně českou majetkovou účastí
Komerční banka, a.s.
Na příkopě 33, 114 07 Praha 1, pošt. přihrádka 839
IČO: 45317054
Tel.: 02/2243 2111
Fax: 02/2424 3020
Internet: http://www.kb.cz
BANIS: 0100
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Radovan Vávra
Tel.: 02/2243 2030
Fax: 02/2424 3033
Základní jmění - upsané 19005 mil.Kč
Univerzální banka s plnou devizovou licencí, se státní majetkovou účastí, s oprávněním
vydávat hypoteční zástavní listy
Udělení licence: 28.12.1989 - s.p.ú., 5.3.1992 - a.s.
Zahájení činnosti: 1.1.1990 - s.p.ú., 5.3.1992 - a.s.
Expandia Banka, a.s.
Od 8.1.2001 banka působí pod názvem eBanka, a.s. - změna názvu není doposud
zapsána v Obchodním rejstříku.
IČO: 00562246
Tel.: 02/2211 5111
Fax: 02/2211 5588
Internet: http://www.ebanka.cz
BANIS: 2400
Předseda představenstva: Ing. Roman Mentlík Tel.: 02/2211 5111
Fax: 02/2211 5588
Univerzální banka s částečnou devizovou licencí
Udělení licence: 28.12.1990
Zahájení činnosti: 1.1.1991
Plzeňská banka, a.s. nám. Republiky 16,
P.O.Box 322, 306 22 Plzeň
IČO: 47715677
Tel.: 019/7235 354-9
Fax: 019/7235 330
Internet: http://www.plba.cz
BANIS: 4600
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Martin Komrska
První městská banka, a.s.
(do 31.1.1995 Royal banka CS, a.s.)
Malé náměstí 11, 110 00 Praha 1
IČO: 47116129
Tel.: 02/2161 1105 (provolba)
Fax: 02/2161 1780
Internet: http://www.pmb.cz
BANIS: 6000
Generální ředitel: Ing. Leoš Pýtr, CSc.
Základní jmění: - upsané 627 mil.Kč
Union banka, a.s.
ul. 30.dubna 35, 702 00 Ostrava
IČO: 41034261
Tel.: 069/6108 111, 069/6156 111
Fax: 069/6120 134
Internet: http: //www.union.cz
BANIS: 3400
Banka dočasně řízena dvoučlenným představenstvem
Členové představenstva: Ing. Tomáš Seidler
Ing. Miroslav Fučík
Základní jmění - upsané 2 444 mil.Kč
- splacené 2 444 mil.Kč
B) Specializované banky
Česká exportní banka, a.s.
IČO: 63078333
Tel.: 02/2284 3111, 02/2284 1111
Fax: 02/2421 3268
Internet: http: //www.ceb.cz
E-mail: [email protected]
BANIS: 8090
Generální ředitel: Ing. Tomáš Révész
Tel.: 02/2284 3233, 02/2421 1255
Fax: 02/2421 1266
Banka s částečnou devizovou licencí
Českomoravská hypoteční banka, a.s.
(do 29.12.1994 Regiobanka, a.s.)
Budějovická 409/1, 140 00 Praha 4 - Pankrác
IČO: 13584324
Tel.: 02/6112 1111
Fax: 02/6112 2563, 02/6112 2794
Internet: http: //www.cmhb.cz
BANIS: 2100
Předseda představenstva a generální ředitel:
Ing. Jiří Votrubec
Tel.: 02/6112 2830-1
Fax: 02/6112 2833
Univerzální banka s částečnou devizovou licencí, s oprávněním vydávat hyp. zástavní
listy
Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost
Jeruzalémská 4, 110 21 Praha 1
IČO: 44848943
Tel.: 02/2100 9111
Fax: 02/260 621
BANIS: 4300
Internet: http://www.cmzrb.cz
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Ladislav Macka
Tel.: 02/2100 9441-2
Fax: 02/2100 9449
Univerzální banka s částečnou devizovou licencí, se státní majetkovou účastí
Českomoravská stavební spořitelna,
akciová společnost
(nebo ve zkratce ČMSS, a.s.)
Nová adresa: Vinohradská 3218/169,
100 17 Praha 10
Adresa dle Obch. rejstříku: Růžová 15, 111 21 Praha 1
IČO: 49241397
Tel.: 02/7404 1111
Fax: 02/7404 9999
Internet: http://www.cmss.cz
BANIS: 7960
Dočasně pověřen řízením člen představenstva: Hans Dieter Funke
Tel.: 02/7404 2002, 02/7404 2005
Fax: 02/7404 8000
ČS - stavební spořitelna, a.s.
Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 (dle zápisu v Obchodním rejstříku)
Adresa hlavního pracoviště: Římská 20, 120 00 Praha 2
IČO: 60197609
Tel.: 02/24309 111, 02/21583 111
Fax: 02/24309 112
Internet: http://www.csst.cz
BANIS: 8060
Předseda představenstva a generální ředitel: JUDr. Jiří Klán
Tel.: 02/24309 100
Fax: 02/24309 102
HYPO stavební spořitelna, a.s. Nová adresa: Senovážné náměstí 4/1588, 110 00
Praha 1
Adresa dle Obchodního rejstříku: Opletalova 29, 111 00 Praha 1
IČO: 61858251
Tel.: 02/2224 8111
Fax: 02/2422 6550
Internet: http://www.finance.cz/prezent/hypo
BANIS: 8070
Předseda představenstva: Edgar Pillath
Tel.: 02/2287 8200
Fax: 02/2224 6550
Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s.
Bělehradská 128/222, 120 21 Praha 2
IČO: 60192852
Tel.: 02/2282 4111
Fax: 02/2282 4113
Internet: http://www.vsskb.cz
BANIS: 7990
Předseda představenstva a generální ředitel: Hans Lindhorst
Tel.: 02/2282 4315
Fax: 02/2282 4258
IV. Banky s převážně (více než 50 %) zahraniční majetkovou účastí
A) Banky s převážně zahraniční majetkovou účastí
Česká spořitelna, a.s.
Na Příkopě 29, 113 98 Praha 1 (dle zápisu v Obchodním rejstříku)
adresa hlavního pracoviště: Olbrachtova 1929/62,
140 00 Praha 4
IČO: 45244782
Tel.: 02/6107 1111
Fax: 02/6107 3032
Internet: http://www.csas.cz
Telex: 121 010 STSP C
BANIS: 0800
Předseda představenstva a generální ředitel: John James Stack, M.B.A.
Tel.: 02/6107 3488
Fax: 02/6107 3032
Univerzální banka s plnou devizovou licencí, se státní majetkovou účastí, s oprávněním
vydávat hypoteční zástavní listy
Zahájení činnosti: 1.1.1969 - s.p.ú., 1.1.1992 - a.s.
Československá obchodní banka, a.s.
IČO: 00001350
Tel.: 02/2411 1111
Fax: 02/2422 5049
Internet: http://www.csob.cz
BANIS: 0300
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Pavel Kavánek
Tel.: 02/2424 3504
Fax: 02/2422 5282
Telex: 122 201
Univerz. banka s plnou deviz. licencí, s oprávněním vydávat hypot. zástavní listy
GE Capital Bank, a.s.
Adresa dle Obchodního rejstříku: Hybernská 18, 110 00 Praha 1
Nová adresa: Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4 - Michle
IČO: 25672720
Tel.: 02/2444 1111, 02/2444 2010
Fax: 02/2444 1790, 02/2444 1500
Internet: http://www.gecb.cz
BANIS: 0600
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Petr Šmída
Tel.: 02/2444 2001
Fax: 02/2421 9995
Universální banka s částečnou devizovou licencí, s oprávněním vydávat hyp. zástavní
listy
IC Banka, a.s.
Palackého 1, P.O.Box 834, 111 21 Praha 1
IČO: 47116102
Tel.: 02/9624 5400, 02/9624 5405
Fax: 02/9624 5428, 02/9624 5429
Internet: http://www.icbanka.cz
BANIS: 6100
Generální ředitel: Ing. Martin Houda
Interbanka, akciová společnost
Václavské nám. 40, 110 00 Praha 1
IČO: 14893649
Tel.: 02/2440 6205, 02/2440 6111
Fax: 02/265 658, 02/235 0234
Internet: http://www.interbanka.cz
BANIS: 2500
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Vladimír Kolman
Tel.: 02/2440 6216
Fax: 02/2422 7333
Univerzální banka s plnou devizovou licencí
J & T Banka, a.s.
(do 6.6.1998 Podnikatelská banka, a.s.)
IBC Pobřežní 3, 186 00 Praha 8
IČO: 47115378
Tel.: 02/2171 0111
Fax: 02/2171 0211
Internet: http://www.jtfg.sk
BANIS: 5800
Předseda představenstva: Ing. Patrik Tkáč
Banka v nucené správě od 6.6.1996 do 6.6.1998
Raiffeisenbank, a.s.
IČO: 49240901
Tel.: 02/2423 1270, 02/2423 1280
Fax: 02/2423 1278, 02/2423 1291
Internet: http: //www.rb.cz
BANIS: 5500
Generální ředitel: Ing. Jan Vlachý (do 28.2.2001)
Pověřený řízením banky: Ing. Kamil Ziegler (od 1.3.2001)
Tel.: 02/2440 7100
Fax: 02/2440 7233
Univerzální banka s částečnou devizovou licencí, s oprávněním vydávat hyp. zástavní
listy
Živnostenská banka, a.s.
IČO: 00001368
Tel.: 02/2412 1111
Fax: 02/2412 5555
Internet: http://www.ziba.cz
BANIS: 0400
Předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Jiří Kunert
Tel.: 02/2412 1000
Fax: 02/2422 5140
Univerzální banka s plnou devizovou licencí, s oprávněním vydávat hypot. zástavní listy
Zahájení činnosti: 1868
B) Dceřinné společnosti zahraničních bank
Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, a.s.
(do 30.6.1998 Creditanstalt a.s. - sloučení s Bank Austria (ČR) a.s. k 30.6.1998)
Revoluční 7, 110 05 Praha 1
IČO: 15271064
Tel.: 02/2285 3111, 02/2285 4111
Fax: 02/2285 4789
Internet: http://www.ba-ca.cz
BANIS: 2700
Předseda představenstva a výkonný ředitel: Manfred Meier
Tel.: 02/2285 4132, 02/2285 4120
Fax: 02/2285 4680
Univerzální banka s plnou devizovou licencí, s oprávněním vydávat hypot. zást. listy
Zahájení činnosti: 1.4.1991, 30.6.1998 - fúze s Bank Austria (ČR) a.s.
BNP - Dresdner Bank (ČR), a.s.
Vítězná 1, 150 00 Praha 5
IČO: 44851286
Tel.: 02/5700 6111
Fax: 02/5700 6200
Internet: http://www.bnp-dresdner-bank.cz
BANIS: 4000
Předseda představenstva a generální ředitel: Rolf Dieter Beck
Tel.: 02/5700 6100
Citibank, a.s.
Evropská 178, 166 40 Praha 6
IČO: 16190891
Tel.: 02/3306 1111
Fax: 02/3306 1613
Internet: http://www.citibank.com
BANIS: 2600
Předseda představenstva a generální ředitel: David C. Francis
Tel.: 02/3306 1111
Fax: 02/3306 1613
Udělení povolení působit jako banka: 15.1.1991
Credit Lyonnais bank Praha, a.s.
Ovocný trh 8, 110 00 Praha 1 (budova Myslbek) IČO: 45798435
Tel.: 02/2207 6111
Fax: 02/2207 6119
Internet: http://www.vol.cz/CLBP
BANIS: 5000
Předseda představenstva a generální ředitel: Hervé Lequitte
Tel.: 02/2421 5855, 02/2207 6100
Fax: 02/2207 6109
HypoVereinsbank CZ, a.s.
(do 31.12.1995 Bayerische Vereinsbank, AG Mnichov, pobočka Praha;
do 31.12.1998 Vereinsbank (CZ) a.s. - sloučení s HYPO-BANK CZ a.s. k 31.12.1998)
Italská 24, 121 49 Praha 2
IČO: 64948242
Tel.: 02/2209 1111
Fax: 02/2225 1158
Internet: http://www.hypovereinsbank.cz
BANIS: 3800
Předseda představenstva: Hans Peter Horster
Tel.: 02/2209 1377
Fax: 02/2225 1161
Univerzální banka s plnou devizovou licencí, s oprávněním vydávat hyp. zástavní listy
Udělení licence: 19.5.1992 - pobočka, 1.1.1996 - a.s.
Zahájení činnosti: 1.7.1992 - pobočka, 1.1.1996 - a.s.,
31.12.1998 - fúze s HYPO-BANK CZ a.s.
Volksbank CZ, a.s.
(do 31.12.1996 Österreichische Volksbanken AG, pobočka Brno)
M-Palác, Heršpická 5, P.O.Box 226, 658 26 Brno
IČO: 25083325
Tel.: 05/4352 5111
Fax: 05/4352 5555
Internet: http://www.volksbank.at
BANIS: 6800
Výkonný předseda představenstva: Johann Lurf
Tel.: 05/4352 5456
Fax: 05/4352 5556
Udělení licence: 20.10.1993 - pobočka, 1.1.1997 - a.s.
Zahájení činnosti: 1.1.1994 - pobočka, 1.1.1997 - a.s.
C) Specializované banky
Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.
(do 3.3.1998 AR stavební spořitelna a.s.)
Koněvova 2747/99, 130 45 Praha 3 - Žižkov
IČO: 49241257
Tel.: 02/7103 1111
Fax: 02/697 11 56
Internet: http://www.rsts.cz
BANIS: 7950
Předseda představenstva a generální ředitel: Mgr. Kurt Matouschek
Tel.: 02/7103 4000
Fax: 02/7103 4055
Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s.
Janáčkovo nábř. 41, 150 00 Praha 5
IČO: 47115289
Tel.: 02/5709 2111
Fax: 02/5709 2149, 02/5709 2159
Internet: http://www.wuestenrot.cz
BANIS: 7970
Banka je řízena tříčlenným představenstvem
Předseda představenstva: Dr. Hans Jürgen Wohlrabe
Členové představenstva: JUDr. Pavel Pektor, PhDr. Oskar Steiner
V. Pobočky zahraničních bank v ČR
ABN AMRO BANK N.V.
Lazarská 3, P.O.Box 773, 111 21 Praha 1
IČO: 47607921
Tel.: 02/4405 1111
Fax: 02/4405 2222(6)
Internet: http://www.abnamro.com
BANIS: 5400
Generální ředitel: Rob ten Heggeler
Tel.: 02/4405 2333-4
Fax: 02/4405 2226
Země centrály: Nizozemsko
COMMERZBANK Aktiengesellschaft,
pobočka Praha
Jugoslávská 1, 120 21 Praha 2
IČO: 47610921
Tel.: 02/2119 3111
Fax: 02/2119 3699
Internet: http://www.commerzbank.cz
BANIS: 6200
Ředitelé: Wilhelm Nüse, Günter Steiner
Tel.: 02/2119 3110, 02/2119 3120
Fax: 02/2119 3140
Země centrály: Německo
Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag,
organizační složka
Jungmannova 34, 111 21 Praha 1, P.O.Box 829
IČO: 60433566
Tel.: 02/2119 1900, 02/2119 1909
Fax: 02/2494 8664
Internet: http://www.db.com
BANIS: 7910
Ředitelé: Jaroslav Kudena, Klaus Ferber
Tel.: 02/2119 1221
Fax: 02/2119 1411
ING Bank N.V.
IBC Pobřežní 3, 186 00 Praha 8
IČO: 49279866
Tel.: 02/232 0000
Fax: 02/232 0026
Internet: http://www.ingbank.com
BANIS: 3500
Generální ředitel: Ing. Jan Struž
Země centrály: Nizozemsko
HSBC Bank plc - pobočka Praha
(do 26.9.1999 Midland Bank plc - pobočka Praha)
Millenium Plaza, V Celnici 10, 117 21 Praha 1
Adresa dle Obchodního rejstříku:
IČO: 65997212
Tel.: 02/2103 3500
Fax: 02/2103 3520
Internet: http://www.hsbc.com
BANIS: 8150
Ředitel: Ing. František Kopřiva
Tel.: 02/2103 3500
Fax: 02/2103 3520
Země centrály: Velká Británie
RAIFFEISENBANK IM STIFTLAND
eG pobočka Cheb, odštěpný závod
ul. 26.dubna 9, P.O.Box 130, 350 11 Cheb
IČO: 00671126
Tel.: 0166/434 244-45, 0166/524511
Fax: 0166/422 215
Internet: http://www.rbcheb.com
BANIS: 8030
Ředitelé: Herbert Bäuml, Hubert Schnurrer
SOCIÉTÉ GÉNÉRALE, pobočka Praha
(do 31.12.1997 SOCIÉTÉ GÉNÉRALE BANKA, a.s.)
Pobřežní 3, P.O.Box 74, 186 00 Praha 8
IČO: 67364713
Tel.: 02/2483 2300
Fax: 02/2483 2487
Internet: http://www.socgen.com
BANIS: 1900
Ředitel: Patrice Cheroutre
Fax: 02/2483 2305
Udělení licence: 1.12.1990 - a.s.,
1.1.1998 - pobočka
Zahájení činnosti: 15.4.1991 - a.s.,
1.1.1998 - pobočka
Země centrály: Francie
Sparkasse Mühlviertel - West banka a.s.,
pobočka České Budějovice
nám. Přemysla Otakara II. č. 3,
370 01 České Budějovice
IČO: 60826908
Tel.: 038/6710911
Fax: 038/6356747
Internet: http://www.smw.cz
BANIS: 8040
Výkonný ředitel: Ing. Milan Kajtman (do 30.11.2000)
Ředitelé: Johann Plöckinger (od 1.12.2000)
Tel.: 038/6710 205
Ing. Markéta Lanzová (od 1.12.2000)
Tel.: 038/6710 204
Země centrály: Rakousko
Všeobecná úvěrová banka, a.s., pobočka Praha
Celetná 31, 111 21 Praha 1
IČO: 48550019
Tel.: 02/232 3776, 02/2186 5111
Fax: 02/232 8796, 02/231 0206
Internet: http://www.vub.cz
BANIS: 6700
Ředitel: JUDr. Jan Vinter
Tel.: 02/2186 5111
Země centrály: Slovenská republika
Waldviertler Sparkasse von 1842
Klášterská 126/II, 377 01 Jindřichův Hradec
IČO: 49060724
Tel.: 0331/377 300
Fax: 0331/377 308-9
Internet: http://www.telecom.at/wspk
BANIS: 7940
Ředitel: Rudolf Bacher
Země centrály: Rakousko
VI. Banky v nucené správě
IP banka, a.s.
(do 27.9.2000 Investiční a Poštovní banka, a.s.)
Banka v nucené správě od 16.6.2000
Správce pověřený výkonem nucené správy: Ing. Petr Staněk
Tel.: 02/2204 2000, 02/2424 4007, 02/2204 2002
Fax: 02/2424 4020
IČO: 45316619
Tel.: 02/2204 1111
Fax: 02/2424 4035
Internet: http://www.ipb.cz
BANIS: 5100 - dočasně využívá ČSOB, a.s. - divize IPB
Zahájení činnosti: 1.1.1990 - s.p.ú., 1.3.1992 - a.s.,
1.4.1994 - fúze s Poštovní bankou, a.s.
VII. Banky v likvidaci, v konkurzním řízení
COOP BANKA, a.s., v likvidaci
Banka v likvidaci od 1.1.1999
Likvidátor: JUDr. Milena Vostalová
Tel.: 05/4213 0880, 05/4213 0120
Adresa banky: Benešova 14-16, 601 78 Brno
IČO: 41602030
BANIS: 3700
Tel.: 05/4213 0111
Fax: 05/4221 4337, 05/4221 2737
Banka bez povolení působit jako banka od 6.5.1998
Agrobanka Praha, a.s., v likvidaci
Likvidátor: HZ Praha, spol. s r.o.
Tel.: 02/6121 3173
Fax: 02/6121 3174
Adresa banky: Neklanova 38, 120 00 Praha 2
IČO: 00411850
BANIS: 0601, bez kódu pro platební a zúčtovací styk v ČNB
Banka v nucené správě od 17.9. 1996 do 17.9.1998
Banka Bohemia, a.s. - v likvidaci
Likvidátor: Ing. Jan Jareš
Adresa banky: Senovážné nám. 7, 110 00 Praha 1
Tel.: 02/2440 4111
Fax: 02/2422 3049
IČO: 15268951
BANIS: 1300
Baska a.s., "v likvidaci"
(dříve Bankovní dům SKALA, a.s.)
Podán návrh na výmaz v Obchodním rejstříku
u Krajského obchodního soudu v Praze
Banka v likvidaci od 10.12.1997 do 30.4.1998
Likvidátor: Ing. Jana Ištvánfyová
Tel.: 02/2409 5756
Adresa banky: Řehořova 4, 130 00 Praha 3
IČO: 00564974
BANIS: 1500
Ekoagrobanka, a.s., v likvidaci
Likvidátor: Ing. Petr Kubiš
Tel.: 047/5242 562
Fax: 047/5211 185
Adresa banky: Dvořákova 3134/2,
400 21 Ústí nad Labem
IČO: 00555568
BANIS: 1800
Tel.: 047/5242 111
Fax: 047/5220 608
Evrobanka, a.s., v likvidaci
Likvidátor: Ing. Jindřich Hrabal
Tel.: 02/2440 4318-19, 02/2422 2901
IČO: 18621365
BANIS: 3200
Adresa banky: Palackého 541,
252 29 Dobřichovice, Praha-západ
Česká banka, akciová společnost Praha - v likvidaci
Banka v konkurzním řízení od 28.6.1996
Správce konkurzní podstaty: JUDr. Josef Karlík
Adresa správce KP: P. Řezka 12, Praha 4
IČO: 45313318
BANIS: 4100
Tel.: 02/6122 3704, 02/6121 3906
Fax: 02/423 089
První slezská banka a.s., v likvidaci
Správce konkurzní podstaty: Zdeněk Kašlík
Adresa správce KP: 1. máje 1000, 756 64 Rožnov pod Radhoštěm
Tel.: 0651/602 170, 0651/602 163
Fax: 0651/602 166
IČO: 47151501
BANIS: 5300
Kreditní banka Plzeň, a.s. - v likvidaci
Správce konkurzní podstaty: JUDr. Jiřina Lužová
Tel.: 019/705 2203
Adresa banky: Dlouhá tř. 7, 110 00 Praha 1
Tel.: 019/705 1111
Fax: 019/7220 630
Likvidátor: Ing. Josef Lanc
Želivská 20, 190 00 Praha 9 - Kyje
IČO: 14702487
BANIS: 2000
AB Banka, a.s. v likvidaci
Správce konkurzní podstaty: Mgr. Eva Loudová
Tel.: 02/2271 1009, 4009, 3009
Fax: 02/2271 6009, 6036
Adresa správce KP: Milešovská 4/1326, Praha 3
IČO: 14799731
BANIS: 2300
Moravia Banka, a.s.
Správce konkurzní podstaty: JUDr. Karel Konečný
Tel.: 0658/606 222, 0658/606 111
Fax: 0658/606 211
Adresa banky: Palackého 133, 738 02 Frýdek-Místek
IČO: 45192855
BANIS: 4500
Kreditní a průmyslová banka, a.s.
Správce konkurzní podstaty: Jaroslav David
Adresa správce KP: Karlštejnská 344, Lety u Prahy, 252 29 pošta Dobřichovice
IČO: 00208183
BANIS: 1700
Realitbanka, a.s.
Správce konkurzní podstaty:
Doc.Ing.Endre Tóth, DrSc. Adresa správce KP: Malešická 16a,
130 00 Praha 3 - Žižkov
IČO: 41189299
BANIS: 3600
Tel.: 02/7100 7400
Velkomoravská banka, a.s.
Správce konkurzní podstaty: JUDr. Jiří Jestřáb
Adresa banky: Washingtonova 17, 110 01 Praha 1 - centrála Praha
IČO: 46974229
BANIS: 5700
Tel.: 02/2166 6100
Fax: 02/2422 3620
Lipová alej 8, 695 01 Hodonín - centrála Hodonín
Tel.: 0628/25 570-1
Fax: 0628/321 335
Banka v nucené správě od 10.7.1996
Pragobanka, a.s.
Správce konkurzní podstaty: JUDr. Jaromír Zapletal
Adresa správce KP: Vinohradská 230, 100 00 Praha 10
IČO: 00565121
BANIS: 1600
Tel.: 02/6700 7111
Fax: 02/6700 7255
UNIVERSAL BANKA, a.s.
Správce konkurzní podstaty: Karel Mutinský
Tel.: 047/5237215
Adresa správce KP: Pařížská 20, 400 01 Ústí nad Labem
IČO: 48264865
BANIS: 6400
Tel.: 02/2421 2900 (pob. Praha), 047/521 2032 (Ústí n/Lab.)
Fax: 02/2421 2899
VIII. Banky zaniklé bez likvidace
1. Poštovní banka a.s.
k 1.1.1994 došlo ke sloučení s Investiční bankou, a.s.? název po sloučení - Investiční a
Poštovní banka, a.s.
2. Bank Austria a.s.
k 30.6.1998 došlo ke sloučení s bankou Creditanstalt a.s
? název po sloučení - Bank Austria Creditanstalt Czech Republic a.s.
3. Westdeutsche Landesbank (CZ), a.s.
k 20.1.1998 došlo k zániku banky bez likvidace
4. HYPO-BANK CZ a.s.
k 31.12.1998 došlo ke sloučení s bankou Vereinsbank (CZ) a.s.
? název po sloučení - HypoVereinsbank CZ a.s.
5. Erste Bank Sparkassen (CR) a.s.
(do 18.12.1997 GiroCredit-Sparkassen Banka Praha, a.s.)
k 30.9.2000 došlo k prodeji podniku České spořitelně, a.s.
Od 30.10.2000 nové obchodní jméno společnosti: ERSTE (CR) a.s.
IX. Bývalé banky v současnosti působící již jen jako a.s. bez povolení působit
jako banka
BANKA HANÁ, a.s.
Povolení působit jako banka zaniklo dnem 1.12.2000.
Nové obchodní jméno společnosti: BH Capital, a.s.
IBC, Příkop 8, P.O.Box 58, 600 00 Brno
IČO: 00546682
Foresbank, a.s.
Povolení působit jako banka zaniklo dnem 1.3.1999
Přílucká 360, 760 01 Zlín
IČO: 46994831
Nové obchodní jméno společnosti: Fores, a.s.
X. Pobočky českých bank v zahraničí
Československá obchodní banka, a.s.,
zahraničná pobočka v SR
Michalská 18, 815 63 Bratislava
Tel.: 07/5934 5700
Fax: 07/533 2834
Ředitelka: Ing. Helena Gajdošová
Příloha 7
ADRESÁŘ ČLENŮ ČAP
I. Centrální banka
Allianz pojišťovna, a.s.
Římská 12, 120 04 Praha 2
tel.: (420 2) 24 40 51 11
fax: (420 2) 24 40 55 55
bezplantá info linka: 0800-170 000
e-mail: [email protected]
předseda představenstva: Ing. Miroslav Tacl
Certusia pojišťovna, a.s.
U Rajské zahrady 3, 130 00 Praha 3
tel.: (420 2) 24 10 61 71
fax: (420 2) 24 10 61 34
generální ředitel: Jaroslav Kohout
Commercial Union životní pojišťovna, a.s.
Londýnská 41, P.O.Box 142, 120 21 Praha 2
tel.: (420 2) 21 416 111
fax: (420 02) 21 416 101
generální ředitel: Martin D. Cullen
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.
Budějovická 5, 140 21 Praha 4
tel.: (420 2) 61 12 11 11
fax: (420 2) 61 12 21 63
generální ředitel: Ing. Vlastimil Navrátil
Česká pojišťovna a.s.
Spálená 16, 113 04 Praha 1
tel.: (420 2) 61 31 91 11
fax: (420 2) 24 21 07 52 (Spálená ul.), 611 31 94 03 (Pankrác)
bezplatné info linky:
0800-176 662 (služby motoristům: asistence + hlášení havárií)
0800-133 666 (všeobecné informace o ČP)
výkonný ředitel: Ing. Petr Prokop, MBA
Česká pojišťovna ZDRAVÍ, a.s.
Bělohorská 37, 169 00 Praha 6
tel.: (420 2) 22 09 06 11
fax: (420 2) 22 09 06 82, 20 39 32 84
bezplatná info linka: 0800-149 149
generální ředitel: Mgr. Petr Oršulík
Česko-rakouská pojišťovna, a.s.
Bělohorská 19/269, 169 00 Praha 6
tel.: (02) 20 51 31 28-33, 20 39 31 11
fax: (02) 20 51 31 34, 20 39 32 84
generální ředitel: Ing. Marek Venuta
ČESCOB, úvěrová pojišťovna, a.s.
Palác KOVO, Jankovcova 2, 170 88 Praha 7
tel.: (420 2) 66 71 01 60
fax: (420 2) 66 71 02 91
generální ředitel: Ing. Július Kudla
ČS-Živnostenská pojišťovna, a.s.
Smilova 547, 530 02 Pardubice
tel.: (420 40) 60 51 101
fax: (420 40) 60 51 390
generální ředitel: Tomáš Nidetzký
ČSOB Pojišťovna, a.s.
sídlo společnosti: Hošťálkovo nám. 61, 438 01 Žatec
řídící divize: Sladkovského 383, 530 02 Pardubice
tel.: (420 40) 60 27 111
fax: (420 40) 661 51 23
generální ředitel: František Vacek
D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.
Rostovská 25, 101 00 Praha 10
tel.: (420 2) 71 74 00 87, 71 74 00 53
fax: (420 2) 71 74 00 85
generální ředitelka: Jitka Pokorná - Chizzola
Evropská Cestovní pojišťovna, a.s.
Kozí 5/916, 111 21 Praha 1
tel.: (420 2) 21 86 01 11
fax: (420 2) 21 86 01 00
generální ředitel: JUDr. Vladimír Krajíček
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP)
tel.: (420 2) 22 84 11 11
fax: (420 2) 22 84 41 01
generální ředitel: Ing. Pavol Parízek
Generali Pojišťovna, a.s.
Bělehradská 132, P.O.Box 24, 120 84 Praha 2
tel.: (420 2) 21 09 10 00
fax: (420 2) 21 09 13 00
generální ředitel: Dr. Harald Mayer-Rönne
GERLING-Konzern, Všeobecná pojišťovací akciová společnost
organizační složka
Na Zátorce 5, 160 00 Praha 6
tel.: (420 2) 24 31 63 18
fax: (420 2) 24 31 43 89
generální ředitel: Herwig Weigel
vedoucí organizační složky: JUDr. Ladislav Vostárek
Gothaer Versicherungen
pobočka pro Českou republiku
Radimova 36, 169 00 Praha 6
tel.: (420 2) 33 35 77 89, 33 35 40 62
fax: (420 2) 311 58 69
ředitel pobočky: Otokar Cudlman
Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.
Římská 45, 120 00 Praha 2
tel.: (420 2) 22 51 56 57, 24 25 52 95
fax: (420 2) 22 51 44 12
generální ředitelka: Ing. Jaroslava Reichlová
IPB Pojišťovna, a.s.
Smilova 315, 530 02 Pardubice
tel.: (420 40) 602 21 11
fax: (420 40) 661 57 99
generální ředitel: Ing. Jiří Morávek
Komerční pojišťovna, a.s.
Jindřišská 17, 111 21 Praha 1
tel.: (420 2) 22 09 51 11
fax: (420 2) 24 23 66 96
ředitel společnosti: Ing. Jan Klak
Kooperativa pojišťovna, a.s.
Templová 5, 110 01 Praha 1
tel.: (420 2) 21 00 06 10
fax: (420 2) 232 26 33
generální ředitel: Ing. Vladimír Mráz
KRAVAG-SACH,
Pojišťovna německé silniční dopravy,
vzájemný pojišťovací spolek- organizační složka pro Českou republiku
Šmeralova 7, 170 00 Praha 7
tel.: (420 2) 33 38 32 97, 33 38 23 41
fax: (420 2) 33 37 11 76
vedoucí organizační složky: Ing. Petr Dohnal
Nationale-Nederlanden životní pojišťovnaorganizační složka
Nádražní 25, 150 00 Praha 5
tel.: (420 2) 21 77 04 44
fax: (420 2) 21 77 05 55
generální ředitel: Jonannes Jacobus Theodor van Oijen
Pojišťovna Cardif Pro Vita, a.s.
Longin Business Center
Na Rybníčku 5/1329, 120 00 Praha 2
tel.: (420 2) 96 36 88 88
fax: (420 2) 96 36 88 80
generální ředitel: Ing. Vít Volhejn
Pojišťovna Slavia, a.s.
Ve Struhách 27/1076, 160 00 Praha 6
tel.: (420 2) 20 18 83 60
fax: (420 2) 311 85 81
bezplatná info linka: 0800-10 00 11
generální ředitel: Ing. Petr Černý
Pojišťovna Universal, a.s.
ul. Hradební 768/9, 110 15 Praha 1
tel.: (420 2) 24 82 66 78-9, 22 180 555
fax: (420 2) 24 82 86 36
generální ředitel: Ing. Milan Točina
První americko-česká pojišťovna, a.s.
Pařížská 23, 110 00 Praha 1
tel.: (420 2) 22 01 71 11
fax: (420 2) 24 23 70 63
AMCICO AlG Life
Divize životního pojištění
Millennium Plazza, V Celnici 10, 117 21 Praha 1
tel.: (420 2) 210 33 888
fax: (420 2) 210 33 777
AlG Česká republika
Divize všeobecného pojištění
Palác Myslbek, Ovocný trh 8, 110 00 Praha 1
tel.: (420 2) 24 23 83 54
fax: (420 2) 24 23 83 52
generální ředitel divize životního pojištění: George Mamalakis
generální ředitel divize všeobecného pojištění: Ing. Luděk Menčík
Union Pojišťovna, a.s.
Gorkého 2, 702 00 Ostrava
tel.: (420 69) 615 63 87
fax: (420 69) 615 63 61
bezplatná info linka: 0800-11 44 11
generální ředitelka: Ing. Šárka Fromeliusová
VICTORIA pojišťovna, a.s.
Francouzská 28, 120 00 Praha 2
tel.: (420 2) 21 58 51 11
fax: (420 2) 21 58 55 55
generální ředitel: Mgr. Roman Daneš
Winterthur pojišťovna, a.s.
Lazarská 13, 120 00 Praha 2
tel.: (420 2) 22 12 71 11
fax: (420 2) 22 12 72 00
generální ředitel: Ing. Zdeněk Lustig
Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.
Janáčkovo nábř. 41, 150 21 Praha 5
tel.: (420 2) 57 09 25 49
fax: (420 2) 57 09 25 96
předseda představenstva: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.
Přidružení členové
AIDA,
Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo
Purkyňova 2, 114 00 Praha 1
tel.: (420 2) 24 05 21 06, 24 94 65 31
fax: (420 2) 24 05 23 78
předsedkyně: JUDr. Jiřina Kotrbatá
Česká kancelář pojistitelů
Štefánikova 32, 150 00 Praha 5
tel.: (420 2) 57 32 23 71 (hlasové menu), 21 41 31 11 (recepce)
fax: (420 2) 57 57 32 23 70, 21 41 31 10
výkonný ředitel: JUDr. Ing. Jakub Hradec

Česká republika v roce 2000 - základní informace

Transkript

Podobné dokumenty

finance - IHNED.cz

Československá obchodní banka, a. s.

1/2006

desetiletá analýza zahraničního obchodu 1993-2002

ročenka 2010 / fact book 2010 - Power Exchange Central Europe, as

LIBEREC Zdena Stuchlíková OSTRAVA Ing. Jaroslav