01 václav radimský - Městské divadlo Kolín

01
VÁCLAV RADIMSKÝ
* 6.10.1867 Pašinka - 31.1.1946 (Kolín)
Roku 1888 se zapsal ke studiu na krajinářské škole vídeňské Akademie (E. von Lichtenfels). Z Vídně po roce
odjel do Francie, kde pobýval s menšími přestávkami až do konce I. světové války. Počátky jeho francouzského
pobytu jsou spjaty s Paříží, odkud patrně pronikal do okolí města, až se nejspíše 1892 usadil v Barbizonu u
fontainebleauského lesa, kde se zdokonaloval v malbě v plenéru. Snaha o malířské postižení světla v přírodě ho
v pol. 90. let (patrně 1895) přivedla do normandské obce Giverny, do malířské kolonie C. Moneta, kde začal
malovat v duchu impresionismu. Jeho tvorba z I. pol. 90. let se zachovala jen sporadicky. O její povaze do jisté
míry hovoří plátna Barbizon (1890) a Louka se stromy (1895), oba NG. To druhé z nich již dokládá
impresionistický rukopis i celkovou názorovou blízkost k tomuto směru, spadá však až do let 1897-1905. Zprvu
maloval v tomto duchu zejm. obrazy s motivy z Giverny, okolí Paříže a Seiny (1897-1900). K tvůrčím vrcholům
té doby i autora vůbec patří Chalupa u vody z ČMVU v Praze. Hmotná stránka motivu v ní zcela podlehla
světelným kvalitám atmosféry, která sjednocuje plochu vodní hladiny s vegetací kolem, temperamentní malbou,
v pozoruhodný výtv. celek. Toto malířské pojetí je charakteristické i pro umělcova díla z následných let. Zvláštní
význam mají jeho obrazy mořského pobřeží v Normandii vzniklé1901, ale i práce z dalších let jako je Zima v
Normandii (NG Praha) či jedno z jeho nejrozměrnějších pláten Bouře na Seině (ZČG Plzeň). Značný význam v
čes. prostředí měla Radimského výstava v Topičově salonu (1899), na níž prezentoval 88 obrazů z let 1897-99.
Praž. kulturní veřejnost se jejím prostřednictvím poprvé seznámila s impresionismem. K. B. Mádl autora
vystavených prací přivítal ve Volných směrech (1899) jako pionýra tohoto uměleckého názoru v Čechách. Na
rozdíl od Mařákových žáků, kteří více nebo méně vycházeli ve své tvorbě z citovaného vztahu ke krajinnému
tématu, respektovalo několik let starší R. spíše analytický postup impresionistů, ale zejm. jejich techniky malby.
Ideu, na níž hnutí stálo, však nebyl schopen dále rozvíjet. Jeho malířský projev proto brzy působil anachronicky
a postupně zplaněl v chladnou na efekt vypočítanou manýru. Již plátna z let 1905-15, vytvořená v Giverny,
představují, i při časté snaze o výrazovou čistotu a monumentalitu, jen jakousi zjemnělou verzi jeho krajin z
předchozího období. Jestliže v něm byl R. skutečným mistrem "světelné malby", dochází v následující ch letech
k podstatným změnám. Štětcová faktura se prodlužuje až na pomezí splývavého rukopisu a vede k postupnému
oslabování výrazu. Autorův narůstající výtv. konzervativismus tak vyústil v početných krajinách z Polabí, jež
vznikaly v době mezi válkami a v posledních letech jeho života. Vystavil je na každoročních prodejních
výstavách v Praze i na dalších místech.
U Labe, (1904-1906), olej, lepenka, 70x100cm, sign.