Veřejné podpory v ochraně životního prostředí v České republice a

Transkript

Veřejné podpory v ochraně ŽP v ČR a přístupy k jejich posuzování
5
Úvod
Veřejné podpory jsou jedním z nástrojů politiky životního prostředí. V České
republice jsou v této oblasti využívány poměrně v hojné míře, a hrají tak
mezi nástroji politiky životního prostředí významnou roli. Vzhledem k výši
veřejných zdrojů, které jsou v rámci veřejných podpor vynakládány, je nutné
usilovat o jejich maximálně efektivní alokaci.
Tato publikace přispívá k diskusi o efektivní alokaci veřejných zdrojů
v podobě veřejných podpor v ochraně životního prostředí. Cílem publikace
je přiblížit veřejné podpory v ochraně životního prostředí z teoretického
i praktického hlediska a představit různé metody hodnocení jejich efektivnosti.
Efektivnost podpor je možné a zároveň podle názoru autorů i nutné, zkoumat
jak ve fázi přípravy příslušných politik, tak i zpětně po ukončení poskytování
podpory. Představujeme proto oba přístupy k hodnocení efektivnosti podpor.
Publikace je určena zejména pro účely tvorby environmentálních politik
na celostátní úrovni. Má sloužit především pracovníkům veřejné správy,
kteří se zabývají návrhem a zpracováním těchto politik. Předpokládá se
však také její využitelnost ostatními subjekty politiky životního prostředí,
akademickými pracovníky či studenty.
Publikace se skládá celkem z pěti kapitol. První kapitola představuje
teoretický úvod do problematiky veřejných podpor. Uvádí definice podpor
používané v environmentální praxi a členění veřejných podpor v ochraně
životního prostředí. Diskutuje také mechanismus působení environmentálních
podpor v ekonomickém systému. Jsou zmíněny teoretické důsledky aplikace
veřejných podpor navržených jako příspěvek k nákladům na zamezení
a podpor vyplácených na jednotku sníženého znečištění.
Druhá kapitola se zabývá druhy a zdroji veřejných podpor a jejich
využití v České republice. Nejprve definuje veřejnou podporu tak, jak ji
chápe komunitární právo Evropské unie. Popisuje podmínky poskytování
veřejných podpor v souladu s komunitárním právem a formální postupy, které
implementaci předcházejí. Zabývá se detailněji i právní úpravou poskytování
podpor v České republice a kompetencemi v oblasti administrace podpor.
Na vymezení právního rámce poskytování veřejných podpor navazuje
deskripce současného stavu poskytování veřejných podpor v České republice.
Přehled největších dotačních programů směřujících do ochrany životního
prostředí je doplněn o přehled podpor aktivních v prostředí ČR v roce 2010.
6
Kaprová, K., Kačmárová, P., Kolská, K., Petkovová, L., Šauer, P.
Ve třetí kapitole jsou uvedeny základní přístupy k hodnocení veřejných
podpor z hlediska jejich efektivnosti. Jsou zde představeny metody hodnocení
efektivnosti využívané v environmentální praxi. Důraz je kladen na ex-ante
a ex-post přístupy k hodnocení veřejných podpor. Z těchto obecných postupů
potom vychází metodiky prezentované v kapitolách 4 a 5. Na závěr kapitoly
je zmíněno hodnocení environmentálně škodlivých podpor.
Čtvrtá kapitola představuje návrh systému evidence a hodnocení návrhů
na finanční podpory, který byl vytvořen v rámci projektu VaV SP/4i1/169/08
,,Vytvoření podmínek pro efektivnější využívání ekonomických nástrojů“.
Cílem návrhu je vytvoření informační základny pro hodnocení efektivnosti
připravovaných veřejných podpor na ochranu životního prostředí.
Navrhovaný systém využívá ex-ante přístup k hodnocení efektivnosti
podpor. Informační základna vytvořená v rámci navrhovaného hodnocení
však může být také podkladem pro hodnocení ex-post. Kapitola popisuje
dvě fáze navrhovaného systému evidence a hodnocení veřejných podpor.
Přiloženy jsou také příslušné formuláře, na základě nichž je doporučeno
hodnocení provádět.
Poslední kapitola se zaměřuje na ex-post přístup k hodnocení efektivnosti.
Obsahuje výsledky pilotního ověření postupu hodnocení efektivnosti
implementace politik životního prostředí, navrženého v rámci projektu
MŽP ČR VaV č. SP-4i1-63-07 „Návrh metodiky posuzování efektivnosti
implementace politik a legislativy v oblasti životního prostředí“. Metodika
byla vytvořena pro ex-post hodnocení politik životního prostředí jako
celku. Na základě pilotního ověření je prokázáno, že metodika je dostatečně
komplexní a funkční také pro hodnocení dílčích aspektů politik. Metodika je
testována na hodnocení podpory odstraňování starých ekologických zátěží
poskytované z Operačního programu Životní prostředí (Prioritní osa 4. 2.).
Autorský kolektiv se podílel na zpracování kapitol následujícím
způsobem: Kateřina Kaprová: 1., 3.1, 3.2, 5., celková editace, Pavla
Kačmárová: 2.2, 4., Kateřina Kolská: 2.1, 3.1, Ludmila Petkovová: 4. a Petr
Šauer: 1.2, 4., 5.1.
Autoři chtějí poděkovat za cenné připomínky RNDr. Janu Práškovi
a recenzentům knihy Doc. Ing. Antonínu Dvořákovi a Ing. Stanislavu
Bartuskovi, Dr. Dále potom Základní umělecké škole Olešská v Praze 10
za poskytnutí kresby Rudolfa Knorra (10 let) a Kryštofa Knorra (7 let) pro
obálku knihy.
7
1. Veřejné podpory jako nástroj politiky
životního prostředí
Tato kapitola uvádí teoreticko-metodologická východiska veřejných podpor
jako nástroje politiky životního prostředí. Jsou zde uvedeny definice
veřejných podpor používané v environmentální praxi. Dále je uvedeno
několik členění podpor, z nichž publikace v dalším textu vychází. Kapitola
se rovněž věnuje fungování veřejných podpor v ekonomickém systému. Na
základě ekonomických modelů jsou znázorněny důsledky aplikace podpory
definované jako příspěvek k nákladům na zamezení a podpory vyplácené na
jednotku sníženého znečištění.
1.1 Pojetí podpor
Environmentální podpory jsou podmnožinou všech veřejných podpor
poskytovaných na nadnárodní, národní, regionální i místní úrovni. Existuje
několik způsobů vymezení podpor jakožto nástroje environmentální politiky,
a v návaznosti na to se různí i definice podpor na ochranu životního prostředí.
Podpory se vymezují na základě různých pohledů, jako například fiskální
hledisko či hledisko teoretické ekonomické analýzy. Další hlediska vymezení
se využívají pro účely zavádění podpor do praxe na základě právních norem.
1.1.1 Definice podpory
Existuje několik přístupů k definování podpor na ochranu životního prostředí.
Jedním z hledisek pro odlišení environmentálních podpor od ostatních
veřejných podpor je motiv zavedení podpory, tj. vytváření pobídek pro
environmentálně příznivé chování. Tento pohled se využívá především
pro reporting o objemu poskytovaných podpor. OECD/EEA (2010) pro
účely vedení databáze ekonomických nástrojů definuje „environmentálně
motivované podpory“ (environmentally motivated subsidies). Stejné hledisko
využívá i databáze podpor CENIA (2010a).
Další hledisko vychází z komparace všech skutečných nebo před
pokládaných dopadů podpory na všechny složky životního prostředí
(v rozšířeném pojetí na všechny prvky udržitelného rozvoje). Jelikož každá
8
podpora s sebou může nést nezamýšlené následky, je nutné je bez ohledu
na motiv zavedení podpory nejprve identifikovat a analyzovat z hlediska
velikosti či důležitosti. Podpora je pak environmentálně příznivá pouze v tom
případě, že její pozitivní environmentální efekty převažují nad negativními
environmentálními efekty. Toto hledisko se využívá v případě tzv. hodnocení
environmentální škodlivosti podpor (blíže viz kapitola 3.2).
OECD (1996) uvádí definice podle účelu, jemuž má vymezení podpory
sloužit. Rozlišuje tři způsoby vymezování podpor na základě ekonomických,
fiskálních a environmentálních aspektů. První dvě definují podporu jako
takovou, třetí se zabývá pouze environmentálními podporami.
Ekonomická definice: Podpora je každá intervence řízená veřejnou
autoritou, která způsobuje distorzi trhu snižováním výrobních nákladů
daného statku či služby nebo zvyšováním jeho ceny. Podporou je na základě
této definice pouze ta intervence, z níž vznikají přínosy pouze určité skupině
subjektů, ne společnosti jako celku. Tj. fungování obecného vzdělávacího
systému nelze podle této definice chápat jako podporu, zatímco jiné vládní
výdaje, daně a přerozdělování přínosů na základě vládní moci ano (Ibid.).
Fiskální definice: Podporou jsou všechny vládní výdaje, poskytování
výjimek z obecných daní nebo převzetí zodpovědnosti, které snižuje výrobní
cenu daného statku či služby nebo zvyšuje jeho cenu.
Environmentální definice: Environmentální podpora sestává z hodnoty
nekompenzované škody na životním prostředí spojené s jakýmkoli tokem
zboží nebo služeb. Environmentální škody přitom zahrnují ztrátu jakéhokoli
toku přínosů spojených s environmentálním statkem, ať už prochází či
neprochází trhem. Například se jedná o těžbu dřeva bez následné obnovy lesa
nebo bez zahrnutí neprodukčních funkcí lesa do ceny dřeva, jehož důsledkem
je vyšší zisk výrobce, nižší cena pro spotřebitele a společenská ztráta ve
formě degradovaného životního prostředí. Tato definice je relevantní např.
pro koncept indikátorů v životním prostředí (HDP zelené ekonomiky – green
GDP, ekologická stopa apod.) (Ibid.).
První dvě definice jsou dále využívány i v dalších dokumentech OECD
(např. OECD, 2004). Zde OECD definuje dotaci jako takový nástroj,
který udržuje spotřebitelské ceny pod tržní úrovní, nebo ceny pro výrobce
nad tržní úrovní. Jak fiskální, tak také ekonomická definice podle OECD
zahrnují přímé a nepřímé podpory, ale také tzv. skryté dotace. Skryté
dotace v oblasti životního prostředí jsou regulace nevhodně diferencované
9
pro jednotlivé sektory z hlediska dopadu na životní prostředí. Například se
jedná o zvýhodnění uživatelů silniční infrastruktury, která je poskytována
z prostředků veřejných rozpočtů, oproti environmentálně příznivější
železniční přepravě, kde uživatelé platí za využívání železniční dopravní
cesty (COŽP UK, 2006). Oproti tomu na základě environmentální definice
lze v podstatě hovořit pouze o externích efektech na trhu (dále v textu jsou
takové podpory zmiňovány také jako implicitní), zatímco první dvě definice
v sobě obsahují také přímé a nepřímé podpory na ochranu životního prostředí
– dotace, úlevy z daní apod.
Z obecného ekonomického pohledu Hecht (2005) chápe environmentální
podporu jako negativní daň (poplatek). V tomto kontextu se jedná o platbu,
která motivuje znečišťovatele neznečišťovat více, než je optimální z pohledu
celé společnosti. Tento pohled je dále rozebrán v kapitole 1.2.
Co se týče implementace podpor do praxe na základě právních norem,
základním pramenem v České republice je Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě
některých vztahů v oblasti veřejné podpory. Veřejnou podporou se podle
tohoto zákona rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem
nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou
soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud
ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podpory splňující tato kritéria
jsou neslučitelné se společným trhem Evropského společenství, tedy jsou
zakázané. Všechny podpory, které jsou uplatněny na úrovni České republiky
nebo na úrovni jejích regionů či obcí, jsou výjimkami z obecného zákazu.
Podmínky implementace podpor v České republice včetně návaznosti na
komunitární právo Evropské unie v této oblasti jsou blíže specifikovány
v kapitole 2.
1.1.2 Členění a typy podpor
Podpory nabývají různých forem. Lze je členit například podle typu
mechanismu, jakým jsou aplikovány. V nejužším vymezení lze pak podporami
rozumět pouze přímé finanční podpory vázané na vstupy a na produkci
(dotace a dotační programy). Obecnou praxí je však do podpor zahrnovat
také podpory nepřímé, které nejsou založeny na přímé platbě finančních
prostředků od veřejné autority příjemci podpory. Nepřímá podpora podle
OECD (1996) nemá za cíl přímo ovlivnit úroveň nebo ceny produkce, nebo
10
výši renty z výrobních faktorů (např. jde o výjimky z placení daně). V širším
vymezení podpor lze uvést následující typy veřejné podpory (COŽP UK,
2006; Ščasný, 2002):
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
granty a dotace,
úvěry a zvýhodněné půjčky,
garance a záruky,
kapitálové injekce,
daňové úlevy, prominutí poplatků a veřejných plateb (např. sociálního
a zdravotního pojištění),
kapitalizace pohledávek, odkupy nebonitních pohledávek státem,
navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci,
zvýhodněný prodej nemovitostí a podniků,
zvýhodnění exportu, omezení importu,
podpora výzkumu a vývoje státem,
preferenční tarify za dodávky energií,
poskytování logistické a poradenské podpory či reklamy za nižší než
tržní cenu,
zvýhodněné odpisování.
V nejširším pojetí lze do podpor zahrnout také neinternalizované
externality jako formu implicitní podpory. Implicitnost podpory spočívá
v nedostatečném zajištění budoucích environmentálních závazků. OECD
takové podpory nazývá „virtuálními“. Toto členění zmiňuje např. OECD
(1996), která uvádí možnost diferencovat dva druhy podpor: přímé (explicitní)
a implicitní, přičemž přímé zahrnují přímé transfery od vlády nebo výrobce
spotřebiteli (ať už přes finanční dotace, nebo křížové podpory např. v oblasti
plateb za energie); implicitní pak představují nezahrnutí externích nákladů
do cen.
Nejširší pojetí podpor se zahrnutím implicitní podpory používá také
EEB (2004), který kromě výše uvedených typů podpor uvádí další tři skupiny
podpor1 a rozlišuje tak následující typy podpory:
a) přímé a nepřímé dotace a granty, státní pobídky, snížené daňové sazby
(tj. podpory v užším vymezení, jak jsou uvedeny výše),
1
Toto členění se využívá především pro identifikaci škodlivých podpor, avšak podle názoru
autorů jej lze zobecnit na všechny veřejné podpory.
11
b) využívání přírodních zdrojů za suboptimální (příliš nízkou) cenu (užívání
těchto zdrojů je v podstatě skrytě dotováno, jelikož jejich současná cena
neodpovídá jejich skutečné hodnotě – např. jde o těžbu nerostných
surovin),
c) neinternalizování externalit (jedná se o případ, kdy znečišťovatel přenáší
náklady ze své činnosti na ostatní subjekty v ekonomice bez jejich
souhlasu),
d) statky poskytované z veřejných zdrojů, které jsou nebezpečné pro životní
prostředí (např. odstraňování odpadu za dotované ceny, stavba dálnic) 2.
Podpory je dále možné klasifikovat podle vazeb na veřejné rozpočty.
Z tohoto hlediska lze rozlišovat rozpočtová podpůrná opatření, která mají
přímou vazbu na veřejné rozpočty, a mimorozpočtová podpůrná opatření,
která sice přímou vazbu na veřejné rozpočty nemají, ale mohou představovat
křížové dotace určité části trhu nebo být placena spotřebiteli (cla, omezení
dovozu, výjimky z environmentálních limitů). Rozpočtová opatření zahrnují
především snížené sazby daní, podporu využívání vybraných typů vstupů,
odpisy pohledávek, podporu výzkumu a vývoje apod. (Ščasný 2002). Oba
typy podpůrných opatření je možné dále rozčlenit do kategorií podle oblasti
jejich dopadu, jak uvádí tabulka 1.
Dalším možným kritériem členění podpor je způsob dopadu podpory na
základě dopadu podpor na ekonomiku. Z tohoto hlediska lze rozlišovat tři
základní typy podpor (Ščasný, 2002).
a) podpory vedoucí ke zvýšení cen výrobců,
a) podpory vedoucí ke snížení výrobních nákladů,
a) podpory vedoucí ke snížení cen placených spotřebiteli.
Podpory vedoucí ke zvýšení cen výrobců zahrnují podpory tržních cen
spojené se státním zaručením minimálních nákupů nebo omezením dovozu.
Podpory tržních cen sestávají ze dvou současně aplikovaných nástrojů: □□ vysokých fixních cen placených spotřebitelem za zboží a □□ nástrojů zaručujících nákup určitého množství tuzemských výrobků za
vyšší než tržní ceny.
2
OECD (1996) naopak veřejně poskytované statky nezahrnuje mezi podpory.
12
Tabulka 1: Klasifikace podpůrných mechanismů podle dopadu a vazby
na veřejné rozpočty
Oblast dopadu/
typ mechanismu
Rozpočtové mechanismy
(on-budget)
Mimorozpočtové mechanismy
(off-budget)
Výstup subjektu/
ekonomiky
–– prodejní prémie
–– selektivní daňové sazby,
vč. DPH
–– nedostatečné platby
–– podpora tržních cen
–– ochrana domácího trhu (cla,
množstevní dovozní kvóty)
–– omezení vstupu na trh
–– vládou vyjednané obchodní
kontrakty
Suroviny
a mezispotřeba
–– podpora vstupů
–– poskytnutí
infrastruktury pod
mezními náklady
–– požadavky na materiály
a služby
Vstupy – mzdové
a kapitálové
(příjem a zisk)
–– podpora
nemateriálových
a neenergetických
vstupů
–– selektivní zrychlené
odpisy
–– zvýhodněné daňové
sazby
–– úvěry
–– odpisy dluhu
–– podpory vědy
a výzkumu
–– zvýhodněné úvěry
–– povolení/oprávnění
k provozu
–– požadavek na nižší míru
výnosů
–– výjimky
z environmentálních
standardů
–– neefektivně zajištěné
budoucí environmentální
závazky
Zdroj: OECD (1998), Ščasný (2002)
Vysoké fixní ceny jsou v podstatě transferem od spotřebitelů k výrobcům.
Zaručené výkupy zboží státem představují neelastickou vertikální poptáv
kovou křivku, která vede k posunu doprava od tržní rovnováhy. Výsledkem
(oproti původní tržní rovnováze bez státní intervence) je zvýšení nabízeného
množství zboží a zvýšení ceny. Spotřebitelé jsou ovšem ochotni platit nižší
cenu na základě jejich poptávkové křivky. Rozdíl nově vytvořené ceny
na trhu po státní intervenci a ceny, kterou jsou maximálně ochotni platit
spotřebitelé, představuje dotaci placenou státem výrobci za jednotku zboží.
Zaručení minimálních nákupů či omezení dovozu je pak souběžně aplikováno
13
z důvodu, aby nedošlo naopak ke snížení poptávaného množství pod původní
úroveň (Ibid.)3.
Příkladem podpory vedoucí ke snížení výrobních nákladů jsou
podpory daných výrobních vstupů, měkké půjčky, daňové výjimky na
výrobní vstupy, nepříliš striktní požadavky na paliva, požadavky na nižší
míru výnosnosti či investice do vědy a výzkumu. Nejčastěji se podporuje
kupní cena výrobního vstupu, což vede ke snížení mezních nákladů výroby.
Snížení ceny pak znamená zvýšení rovnovážného množství (oproti původní
situaci bez podpory) a zvýšení užití vstupu spojeného s výrobou.
Cílem podpory je pokrýt výrobci část nákladů, a umožnit mu tak nabízet
zboží za nižší cenu. Ve skutečnosti dochází k přerozdělení prospěchu ze
subvence, takže finálním příjemcem může být jak výrobce, tak spotřebitel.
Spotřebitel může dokonce získávat přínosy ze snížené spotřebitelské ceny
nebo zvýšení cen vstupů ve větší míře než výrobce. Rozdělení dopadu
na výrobce a spotřebitele závisí na charakteristikách trhu, zejména zda
subvencovaný výrobce může či nemůže ovlivnit tržní cenu (tj. zda se trh blíží
spíše dokonalé či nedokonalé konkurenci) a také na tom, jaká je elasticita
nabídky a poptávky po konečném výrobku (na relativní strmosti křivek
nabídky a poptávky).
Podpory vedoucí ke snížení spotřebitelských cen zahrnují především
snížené sazby DPH na určité výrobky, daňové úlevy a ceny stanovené
normativně pod výrobními náklady. Snížení ceny vede ke zvýšení spotřeby
daného zboží nebo služby oproti původní situaci (bez zavedení podpory).
Dochází k růstu spotřebitelského přebytku a přebytku výrobce, ale také ke
ztrátě efektivity. Velikost podpory na jednotku zboží je rovna rozdílu mezi
cenami výrobce a spotřebitele, které by byli ochotni akceptovat za zvýšené
množství zboží. Velikost rozpočtového transferu je rovna součtu přebytku
spotřebitele, výrobce a ztráty efektivity (Ibid.)3.
Tato publikace se zabývá pouze veřejnými podporami, tj. podporami
financovanými z veřejných rozpočtů. Veřejné podpory mohou vést ke
zvýšení cen výrobců, snížení výrobních nákladů i ke snížení spotřebitelských
3
Pokud je stanovena pouze minimální výkupní cena bez aplikace dalšího opatření, spotřebitelé
naopak poptávají na základě jejich poptávkové křivky nižší než rovnovážné množství zboží.
Není-li aplikováno další opatření zajišťující odbyt přebytku na trhu, který kvůli vysoké
ceně spotřebitelé nepoptávají, nacházíme se vlevo od původní tržní rovnováhy. To v oblasti
životního prostředí vede ke snížení využívání zdrojů včetně přírodních (tj. hypoteticky je
v tomto případě nová rovnováha spojena s nižším zatěžováním životního prostředí odpady,
těžbou nebo znečištěním).
14
cen. Pro účely publikace lze z předchozího textu jednoduše shrnout, že na
základě mechanismu aplikace podpor můžeme v rámci veřejných podpor
identifikovat následující hlavní typy podpor na ochranu životního prostředí:
a) přímé (dotace a dotační programy),
b) nepřímé (úlevy z daní, zvýhodněné úvěry, zvýhodnění exportu apod.),
c) implicitní (neinternalizované environmentální externality, tj. např.
nevybírání poplatku či daně za aktivitu způsobující negativní externality
nebo stanovení poplatku na nižší než optimální úrovni). Podstatná část
publikace je věnována přímým podporám.
1.2 Mechanismus působení podpor
Podpory jsou ekonomickým nástrojem politiky ochrany životního prostředí,
a jako takové působí na ekonomické subjekty prostřednictvím trhu. Obecně
podle mechanismu působení na ekonomický subjekt rozlišujeme dvě skupiny
ekonomických nástrojů (Šauer, 2007a):
Nástroje typu internalizace negativních externalit do nákladů původců
Do této skupiny nástrojů patří různé platby do veřejných fondů/rozpočtů,
kam lze zahrnout například poplatky a daně za znečištění, nákup obcho
dovatelných práv v aukci organizované veřejnou autoritou, pokuty apod.
Dále lze mezi nástroje internalizace negativních externalit zahrnout různé
platby soukromým subjektům, jako například kompenzace za působenou
škodu jako výsledek dobrovolného vyjednávání mezi tím, kdo poškozuje,
a tím, kdo je poškozován (známé jako Coasův teorém; Coase, 1960), placené
náhrady za způsobené škody na základě soudního rozhodnutí, platby za nákup
obchodovatelných práv za znečištění apod. Působení tohoto typu nástrojů
je naznačeno v obrázku 1 šipkou Ba jako posun křivky škod, které působí
znehodnocováním životního prostředí subjekt sám sobě, doleva nahoru.
Problematiku ekonomických nástrojů typu internalizace externích nákladů
detailněji rozebírá Kaprová et al. (2009).
15
Nástroje typu příspěvků k nákladům na zamezení subjektu
znehodnocujícího životní prostředí (znečišťovatele)
Jedná se o dotace poskytované nejčastěji z veřejných rozpočtů (státního
rozpočtu, místních rozpočtů) nebo z účelových fondů (v České republice
zejména Státní fond životního prostředí). Do této skupiny nástrojů řadíme
také státní záruky za úvěr, bezúročné úvěry nebo úvěry s výhodnou
úvěrovou sazbou, snížení daní či odklad daňových plateb v případě realizace
projektu na ochranu životního prostředí atp. Tyto příspěvky mohou být
poskytovány veřejnými institucemi a/nebo soukromými subjekty. Od
soukromých subjektů mohou příspěvky přicházet jako výsledek dobrovolného
vyjednávání s poškozovanými (viz zmíněný Coasův teorém), z výnosu
z prodeje obchodovatelných práv na znečištění apod. Jejich působení je
naznačeno v obrázku 1 šipkou Bb jako posun křivky nákladů na zamezení
doleva dolů.
Z hlediska ekonomické analýzy existují dva koncepty pro určení výše
podpory. Podpora je buď vyplácena ve výši odvozené od nákladů subjektu na
zamezení znečištění životního prostředí, nebo je stanovena jako fixní částka
za každou jednotku snížení znečištění (Sterner, 2003). Následující text se
blíže věnuje jednotlivým konceptům.
Podpory mohou být dále poskytovány k eliminaci pozitivních externalit.
Tento koncept rozebírá např. Hackett (2006).
1.2.1 Podpory jako příspěvek k nákladům na zamezení
Podpory odvozené od nákladů na zamezení znečištění životního prostředí
vycházejí z optimalizačního modelu popsaného např. v Šauer (2007a).
Cílem aplikace podpor je pak snížit znečišťování životního prostředí na
společensky optimální úroveň, se kterou je spojena co nejmenší ekologická
zátěž ekonomiky. Optimalizační model je znázorněn na obrázku 1.
Ekologická zátěž ekonomiky je součtem ekonomických škod ze zne
čišťování životního prostředí (křivka EŠSUBJ, respektive EŠSPOL v obrázku
1) a nákladů na zamezení vzniku znečištění (křivka NZSUBJ). Náklady na
zamezení zahrnují pouze náklady vynaložené na zamezení samotného
vzniku znečištění (nikoli jeho důsledků). Ekonomické škody EŠ jsou tvořeny
třemi složkami: snížením zisků a výnosů podniku a společnosti v důsledku
16
poškozování životního prostředí, náklady na odstranění vzniklého znečištění
a náklady na předcházení negativním důsledkům znečištění.
Klasický optimalizační model předpokládá, že z ekonomické činnosti
znečišťovatele (může jím být podnik, ale také domácnost, spotřebitel či jiný
ekonomický subjekt včetně vládních a nevládních organizací v případě, že
se podílí na znehodnocování životního prostředí) vznikají škody samotnému
znečišťovateli (např. škody ze zvýšené hlučnosti nebo prašnosti na pracovišti
z provozu jeho vlastních strojů). Celkové škody vznikající znečišťovateli
z jeho vlastní ekonomické činnosti jsou v obrázku 1 značeny EŠsubj. Z činnosti
znečišťovatele dále vznikají škody externí. Jedná se o škody způsobované
ostatním subjektům v ekonomice, které neprochází trhem (např. zvýšená
hlučnost a prašnost v prostředí kolem provozovny znečišťovatele negativně
ovlivňuje ekonomickou výkonnost sousedního podniku) – v obrázku 1 EŠext.
Znečišťovatel při rozhodování o své ekonomické činnosti (kolik vyrábět
a za jakou cenu) uvažuje pouze o škodách působených jemu samému (EŠsubj).
Celkové náklady z jeho činnosti vnímané celou společností jsou však vyšší
o externě působené škody (EŠspol = EŠsubj + EŠext). Z celospolečenského
hlediska je pak optimální, aby znečišťovatel produkoval méně znečištění
(Eoptsoc), než jaké optimum vnímá sám znečišťovatel na základě zohlednění
pouze EŠsubj (Eoptsubj). Podpory typu příspěvků k nákladům na zamezení jsou
pak jedním z nástrojů, jak znečišťovatele motivovat, aby znečišťoval méně
(tj. aby se posunul blíže ke společenskému optimu Eoptsoc). Tyto podpory
způsobí posun křivky NZSUBJ doleva dolů (v obrázku 1 naznačeno křivkou
NZ´SUBJ).
Dále mohou být aplikovány podpory na rozvoj technologií spojených se
snížením ekonomických škod, např. vývoj odolnějších nátěrových hmot nebo
typičtěji investice do genetického šlechtění odolnějších odrůd zemědělských
plodin. Tyto podpory se pak v dlouhém období projeví jako snížení křivky
EŠspol i EŠsubj směrem k ose x (v opačném směru šipky Ba).
Při implementaci podpor na základě výše uvedeného modelu je však
v praxi obtížné stanovit efektivní míru (výši) podpory, která by měla být
vyplácena pro dosažení společensky optimální úrovně znečištění. Příliš
nízká podpora nemotivuje k realizaci environmentálně příznivých projektů,
na druhou stranu pokud je úroveň podpory nastavena příliš vysoko, dochází
k plýtvání veřejnými prostředky, které by mohly být efektivněji využity pro
dosažení jiných než environmentálních priorit rozvoje společnosti.
17
Obrázek 1:Optimalizace kvality životního prostředí pomocí ekonomických
nástrojů
Peněžní jednotky
EŠ
EŠSPOL
SPOL
EZESPOL
NZSUBJ
EZESPOLmin
EŠEXT
EŠ
EXT
EZESUBJ
EZESUBJmin
NZ’
NZ´SUBJ
SUBJ
Bb
EŠSUBJ
EŠ
SUBJ
Ba
ZNMAX
EoptSPOL
EoptSUBJ
Negativní vliv jednoho
znečišťovatele na
životní prostředí
Zdroj: upraveno z Šauer (2007a)
1.2.2 Podpory placené za jednotku sníženého znečištění
Druhým přístupem k aplikaci podpor je stanovení fixní výše podpory za
každou jednotku sníženého znečištění. Podle Sternera (2003) a Huppese
(1993) lze ekonomickou analýzu podpor založit na chápání podpor jako
„negativních daní“, jelikož v mnoha ohledech jsou oba nástroje podobné.
Poplatky stanovené na jednotku vypouštěného znečištění jsou spojeny
s konceptem Pigouviánské daně, kdy je společensky optimálního množství
znečištění dosaženo zavedením poplatku/daně ve výši externích nákladů
(více viz Kaprová et al., 2009). Na druhou stranu mezi oběma ekonomickými
nástroji existují podstatné rozdíly, především co se týče jejich efektů. Jelikož
podpory jsou obvykle politicky populárnějším nástrojem než poplatky, má
smysl zabývat se dále také otázkou, zda je možné stejného výsledku dosáhnout
na základě zavedení podpory (dotace), poskytované znečišťovateli v případě,
že sníží znečištění.
18
Pokud bychom na problematiku porovnání efektů podpor (jako příspěvků
do rozpočtu subjektu za omezení znečišťování aplikovaných v případě, že
subjekt má právo znečišťovat) a poplatků (jako výdajů z rozpočtu subjektu
za znečišťování v případě, že subjekt nemá právo znečišťovat) aplikovali
Coasův teorém (Coase, 1960), měly by oba nástroje za předpokladu
neexistence transakčních nákladů vést ke stejnému výsledku (stejnému
objemu ekonomické aktivity a s ní spojeného znečištění životního prostředí).
Podle Kolstada (2000) je však stejný výsledek obou nástrojů dosažen pouze
v případě, kdy na trhu existuje konkurenční prostředí, kde jsou navíc všichni
výrobci identičtí, a to jen v krátkém období, jak dále ukazuje následující text.
Následující text rozebírá efekty implementace environmentální podpory
na snížení znečištění životního prostředí spojeného s výrobou tržních statků.
Dopad podpory je vždy srovnán s dopadem aplikace environmentální platby
typu „Znečišťovatel platí“ (poplatek či daň). Separátně jsou uvedeny efekty
podpory v podmínkách, kdy na trhu existuje konkurenční prostředí v krátkém
a dlouhém období. K nastínění efektu podpory aplikované na nedokonalém
trhu je pak vybrána situace monopolu.
TC(y,e) = VC(y,e) + FC
Přitom pro zjednodušení výpočtu předpokládáme, že vztah mezi produ
kovaným množstvím y a množstvím emitovaných škodlivin je lineární
(vyjádřeno pomocí konstanty a4):
e = ay
Optimální pigouviánský poplatek za znečištění je uvalen na úrovni, kde
jsou mezní ekonomické škody ze znečištění působeného podnikem rovny
mezním nákladům na zamezení vzniku škod (podrobněji viz Kaprová et al.,
2009). Internalizace externích nákladů způsobených emisí škodlivin pomocí
poplatku t za jednotku znečištění zvýší nákladovou funkci v každém jejím
bodě o zaplacenou částku t*e = t*ay:
TC(y) = VC(y) + tay + FC
což znamená, že mezní výrobní náklady se zvýší o ta:
𝑀𝑀𝐶𝐶 𝑦𝑦 =
Konkurenční prostředí
Konkurenční prostředí existuje v případě, kdy na trhu participuje mnoho
výrobců. V konkurenčním prostředí lze na trhu rozlišovat efekty podpory
v krátkém a dlouhém období, přičemž v krátkém období je trh obecně méně
pružný než v dlouhém. Krátké období je v podstatě doba příliš krátká na
přizpůsobení všech výrobních faktorů situaci na trhu. Alespoň jeden výrobní
faktor je v krátkém období fixní a podniky se tedy rozhodují pouze, zda
zastaví výrobu (nebudou krátkodobě vyrábět, pokud výnosy nepokrývají
variabilní náklady). Až v dlouhém období, kdy podnik může upravit všechny
výrobní faktory, se podniky rozhodují i o odchodu do jiného odvětví, pokud
jejich výnosy z výroby nepokrývají ani fixní náklady.
Vycházíme z nákladové funkce výrobců, která determinuje nabídku,
a funkce mezního užitku spotřebitelů jakožto determinantu tržní poptávky.
Nákladová funkce každého výrobce TC je složena z variabilních a fixních
nákladů (VC, resp. FC) a výsledkem výroby je jednak tržní statek y (výstup
z produkce) a jednak také nezamýšlený vedlejší efekt na životní prostředí ve
formě znečištění e, takže platí:
19
𝜕𝜕 𝑇𝑇𝐶𝐶(𝑦𝑦)
= 𝑀𝑀𝑉𝑉𝐶𝐶 𝑦𝑦 + 𝑡𝑡𝑎𝑎
𝜕𝜕𝑦𝑦
V případě
implementace
podpory
s za jednotkové snížení znečištění
𝑇𝑇𝐶𝐶
𝑦𝑦, 𝑒𝑒 = 𝑉𝑉𝐶𝐶
𝑦𝑦, 𝑒𝑒 + 𝐹𝐹𝐶𝐶 −
𝑠𝑠(𝑒𝑒𝑖𝑖 − 𝑒𝑒)
je výrobci za snížení jeho emisí z původní úrovně ei na optimální úroveň e
𝑇𝑇𝐶𝐶 𝑦𝑦 částka
= 𝑉𝑉𝐶𝐶 s(e
𝑦𝑦 +
𝑠𝑠𝑎𝑎𝑦𝑦To+sníží
( 𝐹𝐹𝐶𝐶 jeho
− 𝑠𝑠𝑒𝑒náklady:
𝑖𝑖 )
vyplacena
– e).
i
TC(y,
- s(e𝑦𝑦i - +
e)𝑠𝑠𝑎𝑎
𝑀𝑀𝐶𝐶 𝑦𝑦e)== VC(y, e) +=FC
𝑀𝑀𝑉𝑉𝐶𝐶
𝜕𝜕𝑦𝑦
Jelikož
lze 𝑦𝑦
vyjádřit
𝑀𝑀𝐶𝐶 𝑦𝑦 e== ay, podporu
= 𝑀𝑀𝑉𝑉𝐶𝐶
+ 𝑡𝑡𝑎𝑎 jako kombinaci fixní podpory ve
výši sei a variabilní𝜕𝜕𝑦𝑦
„daně“ ay (Sterner, 2003). Pak lze rovnici přepsat jako:
𝑇𝑇𝐶𝐶
𝑦𝑦, 𝑒𝑒= =
𝑉𝑉𝐶𝐶 +
𝑦𝑦, say
𝑒𝑒 ++𝐹𝐹𝐶𝐶
TC(y)
VC(y)
(FC−-𝑠𝑠(𝑒𝑒
sei)𝑖𝑖 − 𝑒𝑒)
𝑇𝑇𝐶𝐶
𝑦𝑦 =náklady
𝑉𝑉𝐶𝐶 𝑦𝑦 +
𝑠𝑠𝑎𝑎𝑦𝑦
+ rovny
( 𝐹𝐹𝐶𝐶 − 𝑠𝑠𝑒𝑒𝑖𝑖 )
a mezní
jsou
pak
𝑀𝑀𝐶𝐶 𝑦𝑦 =
= 𝑀𝑀𝑉𝑉𝐶𝐶 𝑦𝑦 + 𝑠𝑠𝑎𝑎
𝜕𝜕𝑦𝑦
což je stejný výsledek jako u environmentálního poplatku výše. Výstup
identických podniků (tj. množství vyráběného statku y as tím spojené
4
Tzn. celkové náklady TC, stejně jako variabilní VC, jsou funkcí (y, e = ay). Jelikož a je
konstanta, nadále můžeme zapsat TC i VC jako funkci pouze y. Zde uvedený postup platí
i v případě použití komplexnějších funkčních vztahů mezi e a y.
20
množství emisí e) nacházejících se na konkurenčních trzích je v krátkém
období stejný, ať je k internalizaci externích nákladů použit poplatek nebo
podpora (Ibid.).
Předpoklad identičnosti podniků na trhu je však velmi nerealistický.
Různé podniky mívají různé křivky mezních nákladů, jsou na trhu různě
dlouhou dobu a využívají k výrobě různé technologie. V případě uvolnění
předpokladu o jejich identičnosti má pak použití podpory nebo poplatku
různý dopad na množství výstupu a také na množství podniků, které na trhu
budou za daných podmínek operovat. Na základě toho bude v každé ze situací
také emitováno jiné množství znečištění (Ibid.).
Obrázek 2 ukazuje situaci, kdy jsou na trhu dvě skupiny podniků.
Podniky na obrázku 2 (a) jsou dlouhou dobu fungující podniky vybavené
zastaralou technologií. Oproti tomu obrázek 2 (b) představuje nákladové
funkce nových podniků, které mají vyšší fixní náklady na nákup technologií
než podniky (a), ale nižší variabilní náklady. Stále se zabýváme krátkodobými
efekty poplatků a podpor, tj. jsme v situaci, kdy žádné další nové podniky
nevstupují na trh.
V krátkém období se podniky o setrvání na trhu rozhodují podle toho,
zda tržní cena (P) pokrývá průměrné variabilní náklady (AVC)5. Pokud ano,
bude podnik za danou tržní cenu vyrábět takové množství, při kterém se cena
vyrovnává s mezními náklady (MC) (blíže viz Hořejší et al., 2010). Pokud
cena AVC nepokrývá, podnik nebude vyrábět žádný výstup. S nulovým
výstupem jsou (na základě předpokladu e = ay) spojeny nulové emise a nulový
poplatek. Dále předpokládejme, že jednotková podpora je vyplácena pouze
těm podnikům, které vyrábějí nějakou (nenulovou) produkci, tj. platíme
podnikům pouze za snížení znečištění, nikoli za zastavení výroby.
Poplatky i podpory zvyšují stejným způsobem mezní náklady jednotlivých
výrobců, což jsme ukázali výše. Po implementaci poplatku či podpory se
mezní náklady obou typů výrobců posunou nahoru, z MCu na MCt=MCs. Co
se však týče průměrných variabilních nákladů AVC, oba nástroje mají jiný
efekt. Poplatek zvyšuje AVC o ta. Jednotková podpora AVC naopak snižuje,
jelikož je vyplácena pouze v případě výroby nenulového množství. Tím se
člen (-sei) stává příspěvkem k variabilním nákladům, který podnik ztratí,
pokud nevyrábí.
Obrázek 2:Funkce nákladů v heterogenním odvětví, krátké období
P(y),
MC,
AVC
MCt , MCs
MCt , MCs
AVCt
Pt
Pt
MCu
Ps
Pu
MCu
Ps
Pu
AVCt
AVCu
AVCs
AVCs
t, s
AVCu
t, s
Q(y)
Q(y)
(a)
(b)
Zdroj: Kolstad, 2000
Tržní cena je určena vztahy nabídky a poptávky na trhu (obrázek 3). Při
implementaci podpory můžeme podle obrázku 4 vidět, že oba typy podniků,
staré i nové, vyrábějí dále, jelikož tržní cena (Ps) pokryje jejich průměrné
variabilní náklady (AVCs). Pokud je však místo podpory zaveden poplatek,
tržní cena Pt je vyšší než AVCt pouze v případě nového podniku 1 (b). V tomto
případě staré podniky s nemoderní technologií zavřou výrobu. Obrázek 2
navíc znázorňuje, jaké množství výstupu je vyráběno při jednotlivých cenách.
Nejvíce je vyráběno při aplikaci podpory (Qs), nejméně při aplikaci poplatku
(Qt). Pokud je na trhu několik skupin podniků, mají v krátkém období
podpory a poplatky na ochranu životního prostředí různý dopad na počet
a složení podniků na trhu a také na množství výstupu na trhu6.
6
Fixní náklady jsou v krátkém období považovány za utopené, tedy nevstupují do rozhodování
podniků.
5
21
Ačkoli je tento příklad zjednodušen na existenci dvou typů podniků na trhu, lze si snadno
představit jeho rozšíření na více skupin podniků s odlišnými charakteristikami v nákladových
funkcích.
22
Obrázek 3:Funkce nabídky a poptávky v krátkém období
P(y)
St
23
Obrázek 4:Funkce nákladů, nabídky a poptávky v dlouhém období
Ss
P(y),
MC,
ATC
Su
MCt, MCs
MCu
Pt
ATCt
Pt
Ps
Pu
ATCu
ATCs
St
Pu
Su
Ps
Ss
D
t, s
D
Qt
Qs
Qu
Q(y)
Uvolníme-li následně také předpoklad omezeného vstupu nových
podniků do odvětví a výstupu podniků z odvětví, dostáváme se k analýze
dlouhodobých dopadů podpor. Srovnáváme-li podpory s poplatky,
i v dlouhém období stále platí vše, co jsme ukázali výše. Podpory i poplatky
vedou ke zvýšení mezních nákladů výroby, avšak zatímco poplatky zvyšují
průměrné náklady, podpory je snižují. V dlouhém období podniky berou
v úvahu také fixní náklady a o uzavření podniku (opuštění trhu) se rozhodují
podle toho, jestli daná tržní cena pokrývá průměrné náklady (variabilní i fixní
složku).
V případě jednotkových nákladů v daném odvětví (tj. mezní náklady na
každý další výrobek jsou konstantní, nabídka S je tedy horizontální) budou
podniky v dlouhodobé rovnováze v minimu průměrných nákladů (ATC).
Jelikož průměrné náklady se s daní zvyšují a se zavedením podpory snižují,
nabídka zkoumaného odvětví bude vyšší v případě poplatku a nižší v případě
podpory (obrázek 4 (b)). Po aplikaci podpory bude v dlouhém období
rovnováhy trhu dosaženo při nižší ceně a vyšším množství (Ps, Qs). Navíc
stejně jako v krátkém období podpora umožní existenci většího množství
podniků na trhu, než by tomu bylo při aplikaci poplatku.
Qt
Q(y)
(a)
Qu Qs
Q(y)
(b)
Nedokonalá konkurence
Na nedokonale konkurenčním trhu je odvození vlivu ekonomických nástrojů
na úroveň produktu analogické. Představme si situaci, kdy má podnik na
daném trhu monopol, tj. je jediný na trhu, který produkuje určitý statek (blíže
viz např. Holman, 2002). Příkladem monopolu na trhu České republiky může
být železniční doprava. Kolstad (2000) uvádí jako příklad podnik na výrobu
oceli. Zkoumaná situace je pak následující: na trhu je mnoho podniků, které
znečišťují ovzduší, avšak pouze jeden výrobce oceli. Pokud podnik má na
trhu dominantní sílu, ceny a výstup budou odlišné od úrovně, kterou by
nabývaly v konkurenčním prostředí. Pak je problematické také využívání
nástrojů navržených pro situaci konkurenčního prostředí, jako jsou právě
podpory a poplatky. Aplikace ekonomického nástroje na monopolní situaci
může naopak původní situaci ještě zhoršit, jak je vidět z obrázku 5.
Obrázek 5 znázorňuje tvorbu ceny a množství výstupu na monopolním
trhu. Monopol porovnává mezní příjmy (MR) s mezními náklady (MCpriv)
24
na výrobu další jednotky oceli. Pro jednoduchost předpokládáme konstantní
mezní náklady, tj. že každá dodatečná jednotka oceli je vyrobena za stejného
přírůstku nákladů7. Optimální množství je Qu, protože mezní příjem z tohoto
množství je roven mezním nákladům na jeho výrobu. Při zvýšení množství
výstupu z Qu směrem doprava by mezní náklady (MCpriv) již převyšovaly
přínos ze zvýšení výroby (MR). Neefektivnost monopolu podle konvenční
ekonomické analýzy (která nezohledňuje existenci znečištění) spočívá v tom,
že při Qu na trhu stále existuje koupěschopná poptávka, která je vyšší než
mezní náklady na výrobu dalšího množství. Neuspokojení této poptávky
znamená mrtvou ztrátu (plochy 1 a 2 v obrázku 5). Cílem regulace monopolu
je tedy snížit cenu a zvýšit vyráběné množství na společensky optimální
úroveň Qu*.
S výrobou oceli podnik emituje znečištění do ovzduší, přičemž
předpokládáme lineární vztah mezi produkcí a emisemi stejně jako
v předchozím případě. Emisemi způsobuje negativní externality, které však
nebere v úvahu při rozhodování o velikosti produkce. Zatímco podnik se
podle vztahu mezních přínosů a nákladů rozhodne vyrábět Qpriv, společensky
optimální množství (po zahrnutí externích efektů na ostatní subjekty) je Qsoc.
Společenské mezní náklady spojené s výrobou monopolu jsou tedy na úrovni
MCsoc, která je vyšší než MCpriv.
Pokud bychom chtěli ke snížení výroby podniku s monopolním postavením
na trhu na společensky optimální úroveň Qsoc použít pigouviánskou daň či
podporu analogicky k případu konkurenčního prostředí na trhu, zvýší se
mezní náklady na MCsoc a sníží náklady průměrné. Jelikož se podnik o výrobě
rozhoduje podle mezních, nikoli průměrných nákladů, povede to k dalšímu
zvýšení ceny a snížení množství na Qsoc. Zatímco v případě neregulovaného
monopolu byla mrtvá ztráta rovna ploše 2 v obrázku 5, po aplikaci nástroje se
její velikost zvýšila na 2 + 3.
Podpory a poplatky založené na výši mezních nákladů nejsou tedy
vhodné pro nedokonalý trh, ale pouze pro trh blížící se podmínkám dokonalé
konkurence. Na trhu konkurenčního odvětví zavedení podpory umožňuje
fungování i těm podnikům, které by při zavedení poplatku na základě principu
„Znečišťovatel platí“ odešly z trhu. Podle Kolstada (2000) je z tohoto hlediska
vhodnější zavádět poplatky. Přesto se v praxi EU i USA častěji než s poplatky
setkáváme s implementací podpor na ochranu životního prostředí, protože
podpory jsou politicky populárnějším nástrojem.
Situace by se však příliš nezměnila ani v případě rostoucích mezních nákladů.
7
25
Obrázek 5:Dopad podpory a poplatku na výrobu monopolu
P(y), MC,
MR
3
2
MCsoc
1
t, s
1
MCpriv
D
MR
Qt,s
Qu
Qsoc*
Qpriv*
Q(y)
Na základě předchozí ilustrace fungování obou konceptů podpory je
jasně patrné, že v případě, že výše podpory není odvozována od nákladů na
zamezení, ale je stanovena jako fixní částka za snížení znečištění o jednotku,
dochází na heterogenních trzích v krátkém i dlouhém období k alokační
neefektivnosti. Celkové emise mohou být při poskytování takovéto podpory
vyšší než za výchozí situace (bez aplikace ekonomického nástroje), protože
podpora přispívá ke zvýšení zisků podniků v podporovaném odvětví, což
motivuje další podniky ke vstupu do odvětví. Při aplikaci podpory je pak
v dlouhém období na trhu tendence k existenci více podniků, výstupu a s ním
spojeného znečištění, než při aplikaci poplatku či bez aplikace ekonomického
nástroje (Field, 1994). Neefektivnost (v podobě mrtvé ztráty) vzniká také při
aplikaci podpory na nedokonalý trh, např. trh monopolu. Pokud je podpora
naopak odvozena od výše podnikových nákladů na zamezení znečištění
životního prostředí, tyto problémy nenastávají.
Další možností je nevázat podporu na produkci (ani na vstupy), ale
realizovat spíše přímé podpory důchodu. Podle Ščasného (2002) a OECD
26
(1998) jsou takovéto podpory z hlediska minimalizace dopadů na životní
prostředí nejefektivnější.
Efektivní formou podpory se autorům jeví také bezúročné půjčky jako
alternativní nástroj k dotacím. Do budoucna se například uvažuje o přechodu
Státního fondu životního prostředí na revolvingový fond, kdy by hlavním
nástrojem aplikovaným fondem namísto současně aplikovaných dotací
byly právě bezúročné půjčky na projekty k ochraně životního prostředí. Po
ukončení hlavních programů, které SFŽP administruje a jejichž hlavním
finančním zdrojem jsou evropské fondy, by tak Fond fungoval jako tzv.
,,zelená banka“.
2. Druhy a zdroje veřejných podpor v ochraně
životního prostředí a jejich využití v České
republice
Právo Evropské unie řeší pouze přímé a nepřímé podpory v terminologii
uvedené v kapitole 1. Implicitní podpory nejsou předmětem evropské ani
české legislativy, z níž vychází poskytování veřejných podpor.
EU v podstatě primárně zakazuje jakékoliv formy podpory, které mohou
představovat hrozbu pro společný evropský trh. Přesto je definováno mnoho
výjimek, kdy je poskytování veřejné podpory naopak žádoucí především
z důvodu vyrovnávání rozdílů ve vývoji sektorů národního hospodářství.
Tyto výjimky jsou v souladu s komunitárním právem EU a tedy také se
Zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné
podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění,
který upravuje veřejnou podporu v České republice.
Z legislativy ČR a EU vyplývá, že mohou být poskytovány podpory
pouze v oblastech, které jsou konzistentní s fungováním tržního prostředí,
a jako takové jsou definovány též podpory na ochranu životního prostředí.
Česká republika je jednou ze zemí, do které plynou četné evropské finanční
prostředky na vyrovnání stavu životního prostředí s ostatními členskými
zeměmi. Tyto finanční prostředky jsou čerpány ve velké míře především
od roku 2004 v rámci Programu infrastruktury, který byl v roce 2007
27
nahrazen dosud nejrozsáhlejším programem na ochranu životního prostředí
– Operačním programem Životní prostředí.
Tato kapitola uvádí, jaké podpory mohou být poskytovány v souladu
s komunitárním právem EU a jaké náležitosti tyto podpory musí splňovat.
Dále se zabývá koordinací a rozdělením kompetencí v oblasti administrace
podpor mezi EU a členské země. Druhá část kapitoly je pak zaměřena
na deskripci současného stavu v oblasti poskytování podpor na ochranu
životního prostředí v České republice. Jsou uvedeny největší dotační
programy v ČR směřující do ochrany životního prostředí. Text je doplněn
grafickým přehledem podpor aktivních v prostředí ČR v roce 2010, jejichž
hlavním účelem je zlepšení stavu životního prostředí.
2.1 Právní rámec poskytování veřejných podpor
v EU a ČR
Základem právní úpravy veřejné podpory v Evropské Unii je Smlouva
o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva o ES), která vešla
v platnost v roce 1958. Problematika veřejných podpor je dále předmětem
Smlouvy o fungování EU (články 107 až 109). Do prostředí České republiky
jsou tyto právní prameny přeneseny v podobě zákona č. 251/2004 Sb.,
o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona
o podpoře výzkumu a vývoje.
2.1.1 Právní úprava poskytování veřejných podpor v EU
Článek 87 Smlouvy o ES stanoví, že: „Podpory poskytované v jakékoli
formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit
hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví
výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se
společným trhem“, nestanoví-li Smlouva o ES jinak. Z veřejných podpor,
které nejsou podle Smlouvy o ES a Smlouvy o fungování EU se společným
trhem slučitelné, existuje mnoho výjimek. Lze tak rozlišovat veřejné podpory
zakázané, podmíněně povolené a povolené.
Při zhodnocení, zda je daná navrhovaná podpora předmětem zákazu
implementace z pohledu EU, je nejprve nutné určit, zda se jedná o veřejnou
28
podporu. To lze provést na základě definice uvedené ve Smlouvě o ES.
Neslučitelnost podpory podle Smlouvy o ES spočívá v tom, že8:
a) je poskytována státem nebo ze státních prostředků
Při poskytování podpory dochází k přesunu státních prostředků, přičemž
podpora nemusí být poskytnuta pouze státem samotným, ale i soukromým
nebo veřejným zprostředkovatelem, který spravuje státní prostředky a je
k poskytování podpory pověřen státem nebo subjektem, který byl státem
založen, je jím kontrolován nebo na něj má stát rozhodující vliv (např. státní
podnik). Jedná se o všechny formy veřejné podpory (jako dotace, slevy na
dani atd.) a jejich poskytování na národní, regionální i obecní úrovni.
b) zvýhodňuje určité podniky9 nebo odvětví výroby, čímž může narušit
hospodářskou soutěž
Poskytnutím podpory dochází k zvýhodnění příjemce podpory oproti
běžným tržním podmínkám na úkor ostatních subjektů na trhu. Podpora je
poskytována selektivně a příjemce podpory navíc za zvýhodnění nemusí
poskytovat protiplnění v náležité výši nebo kvalitě tak, jak je obvyklé na trhu.
c) ovlivňuje obchod mezi členskými zeměmi
Evropská komise chápe tuto podmínku poměrně široce. Pro vyvrácení této
podmínky tedy nestačí pouze to, že je činnost příjemcem regionálně omezena
nebo například vůbec neprobíhá v členských státech EU. Téměř vždy je
nutné provést ex-ante analýzu vývoje trhu na základě poskytnutí prostředků
ze sledovaného opatření.
Smlouva o ES (1958) dále uvádí výčet veřejných podpor, které jsou se
společným trhem vždy slučitelné a jsou tak z obecného zákazu automaticky
vyňaty. Lze je tedy označit jako povolené veřejné podpory, které je z hlediska
EU žádoucí implementovat. Mezi povolené veřejné podpory patří:
a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za
podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků,
Uvedené znaky musí být splněny kumulativně.
Podnikem se v tomto kontextu rozumí subjekt, který provozuje výrobní činnost. Právní forma
přitom nehraje roli, může jít například i o neziskovou organizaci, pokud je jí podpora poskytnuta v souvislosti s její ekonomickou činností.
8
9
29
b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami
nebo jinými mimořádnými událostmi,
c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky
Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné
k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdě
lením.
Článek 73 Smlouvy o ES (1958) dále uvádí, že se Smlouvou jsou
slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu, nebo které
představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby.
Uvedené podpory je před jejich implementací nutné notifikovat Evropské
komisi. Komise následně vydá rozhodnutí o tom, zda veřejná podpora
skutečně náleží do skupiny povolených podpor a zda je tedy možné podporu
uvést do praxe.
Smlouva o ES (1958) vymezuje následující skupiny podpor, které
mohou být považovány za slučitelné se společným trhem:
a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimo
řádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností,
b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného
projektu společného evropského zájmu a/nebo napravit vážnou poruchu
v hospodářství některého členského státu,
c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností
nebo hospodářských oblastí v míře, jež by byla v rozporu se společným
zájmem,
d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže
neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství
v míře odporující společnému zájmu,
e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím
přijatým kvalifikovanou většinou.
Poskytování těchto podpor je podmíněné notifikací Komisi a získáním
jejího souhlasu, přičemž předmětem přezkoumání Komise je v tomto případě
účelnost a důvodnost navrhované podpory a její dopady na trh.
Zakázané jsou všechny veřejné podpory podle článku 87 Smlouvy o ES
(1958), které nespadají do předchozích dvou skupin. Každá navrhovaná
veřejná podpora by tedy měla spadat pod některou z výjimek. V případě, že
Komise návrh podpory neschválí, jedná se o podporu zakázanou.
30
Navrhované podpory musí být nejprve notifikovány (oznámeny)
Evropské komisi. Článek 88 Smlouvy o ES (1958) říká, že: „Komise musí být
včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla
podat svá vyjádření“. Od doručení notifikace o záměru na poskytování veřejné
podpory běží dvouměsíční lhůta na rozhodnutí Komise o tomto záměru.
Komise může podávat doplňující dotazy k návrhu. Dvouměsíční lhůta
začíná běžet vždy znovu od doručení odpovědi na tyto dotazy, což celý
proces značně prodlužuje. Pokud Komise nedojde k rozhodnutí ve stanovené
lhůtě, má se za to, že její stanovisko je kladné. Poskytovatele podpory čekají
i v tomto případě další povinnosti: musí Komisi oznámit, že veřejná podpora
bude poskytnuta. Podporu lze pak fyzicky poskytovat nejdříve 15 dní od
doručení tohoto oznámení Komisi.
Komise posuzuje notifikaci ve dvou krocích (Smlouva o ES, 1958).
Prvním z nich je předběžné posouzení a druhým obsáhlejší formální
šetření. Předběžné posouzení je zahájeno neprodleně po obdržení notifikace
a končí vydáním rozhodnutí Komise. Rozhodnutí Komise může mít podle
ÚOHS (2010a) v této fázi trojí podobu :
□□ oznamované opatření nepředstavuje podporu,
□□ oznamované opatření představuje podporu, ale neexistují žádné po
chybnosti o jeho slučitelnosti s principy společného trhu (rozhodnutí
o nevznesení námitek),
□□ rozhodnutí o zahájení formálního šetření (je aplikováno, pokud má
Komise pochybnosti o slučitelnosti oznamovaného opatření s principy
společného trhu).
Notifikační proces vydáním rozhodnutí končí v případě, že Komise
vydá první nebo druhý typ rozhodnutí. V případě třetího typu rozhodnutí
vstupuje notifikační proces do druhé fáze, ve které probíhá formální šetření.
Během formálního šetření jsou sporné body podrobněji zkoumány za účasti
příslušného členského státu a na základě vyslechnutí názorů zainteresovaných
stran, zejména potenciálních příjemců podpory.
Výsledkem formálního šetření je jedno z následujících rozhodnutí
(Smlouva o ES, 1958):
□□ „nejde o veřejnou podporu“ - jde o případ, kdy Komise zjistí, že
po vhodné úpravě ze strany příslušného členského státu oznamované
opatření nepředstavuje veřejnou podporu,
31
□□ „kladné rozhodnutí“ - jde o případ, kdy Komise zjistí, že pochybnosti
(vzniklé na základě předběžného posouzení) o slučitelnosti oznamovaného
opatření s principy společného trhu byly vhodnou úpravou na straně
příslušného členského státu odstraněny a Komise rozhodne, že podpora
je slučitelná s principy společného trhu,
□□ „podmíněné rozhodnutí“ - Komise může kladné rozhodnutí doplnit
podmínkami, za kterých lze podporu považovat za slučitelnou s principy
společného trhu, a stanovit povinnosti, které umožní sledovat, zda je
příslušné rozhodnutí naplňováno,
□□ „záporné rozhodnutí“ - Komise může dojít k závěru, že oznamované
opatření není slučitelné s principy společného trhu a že nepovolí jeho
realizaci.
Z povinnosti notifikace záměru jsou vyjmuty veřejné podpory, které patří
do takzvaných blokových výjimek vydávaných Komisí ve formě nařízení
ES v případě splnění všech podmínek obsažených v příslušném nařízení
ES. Dosud byla Komisí vydána nařízení pro 5 oblastí blokových výjimek
□□
□□
□□
□□
□□
veřejná podpora malým a středním podnikům,
veřejná podpora zaměstnanosti,
veřejná podpora vzdělávání,
veřejná podpora „de minimis“,
veřejná regionální investiční podpora.
I u blokových výjimek je povinností poskytovatele podpory zaslání
informací Komisi o poskytování podpory na základě blokové výjimky.
Blokové výjimky jsou podskupinou takzvaných horizontálních veřejných
podpor. Jedná se o veřejné podpory slučitelné se společným trhem podle
článku 87 Smlouvy o ES (1958), které mohou být poskytovány v různých
odvětvích. Mezi horizontální podpory patří například podpora na záchranu
a restrukturalizaci podniků v obtížích, podpora v oblasti výzkumu a vývoje
nebo podpora na ochranu životního prostředí. Kromě horizontálních podpor
jsou jako výjimky uváděny také skupiny podpor regionálních a sektorálních.
Celkové schéma postupu pro posuzování záměru veřejné podpory na
evropské úrovni znázorňuje obrázek 6.
Komise vydává k výše zmiňovaným skupinám podpor dokumenty
právně závazné i nezávazné povahy. Dokumenty právně závazné povahy
32
se týkají například vymezení povinných podmínek pro blokové výjimky,
kdežto dokumenty právně nezávazné, jako jsou sdělení, pokyny a rámce,
mají spíše informační charakter. Právně nezávazné dokumenty vymezují,
jakými úvahami se Komise při posuzování záměrů určitého typu podpor řídí
a za jakých podmínek požaduje podporu za slučitelnou se společným trhem.
Jedná se tedy o jakýsi (právně nevymahatelný) návod pro poskytovatele
veřejné podpory, jak zvýšit pravděpodobnost odsouhlasení jeho záměru
veřejné podpory Komisí (Ministerstvo dopravy, 2005).
Obrázek 6: Schéma postupu pro posuzování záměru veřejné podpory
Zdroj: upraveno podle - Evropská komise (2008a), Ministerstvo dopravy (2005)
33
2.1.2 Právní úprava veřejných podpor v České republice
Výchozím právním pramenem pro poskytování podpory je Zákon č. 215/2004
Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona
o podpoře výzkumu a vývoje. Zákon vychází z komunitárního práva EU,
jak je popsáno výše. Definuje povinnosti poskytovatelů podpor v oblasti
poskytování dokumentů a jiných informací koordinačnímu orgánu. Dále
uvádí přestupky a správní delikty, kterých se mohou fyzické, právnické nebo
podnikající fyzické osoby - jakožto příjemci veřejné podpory - dopustit.
Dále definuje povinnosti veřejné správy v oblasti veřejných podpor (ÚOHS,
2010a).
Centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím
orgánem v oblasti veřejných podpor je podle zákona č. 215/2004 Sb. Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), a jako takový má
velmi významnou roli v poskytování veřejných podpor v České republice.
Působnost ÚOHS, jako koordinačního orgánu v oblasti veřejných podpor, se
vztahuje na všechna odvětví s výjimkou zemědělství a rybolovu, kde oblast
veřejných podpor koordinuje Ministerstvo zemědělství.
ÚOHS spolupracuje na jedné straně s poskytovateli podpor, na druhé
straně přímo s Komisí. ÚOHS je tak angažován ve všech třech fázích procesu:
před notifikací podpory Komisi, během procesu posuzování podpory i po
dobu následného poskytování podpory, pokud je Komisí schválena (Zákon
č. 215/2004).
Spolupráce s poskytovateli podpor před notifikací Komisi obnáší zejména
školení poskytovatelů, pomoc při rozhodování, zda se jedná o veřejnou
podporu a jakou formou je potřeba podporu oznámit či notifikovat, zajištění
neformálních dotazů a konzultací s Komisí, přípravu programů podpory
a notifikačních formulářů a další. Poskytovatelé si před nebo během řízení
před Komisí vyžádají stanovisko koordinačního orgánu.
ÚOHS je prostředníkem mezi poskytovatelem podpory a Komisí při
podání oznámení, které probíhá pouze elektronicky pomocí notifikačního
formuláře. V průběhu procesu posuzování podpory se ÚOHS účastní jednání
s Komisí a zodpovídá její doplňující dotazy (Ibid.).
V případě, že je poskytování veřejné podpory Komisí schváleno, je dále
poskytovatel podpory povinen vždy do 30. dubna předložit ÚOHS informace
o poskytnutých veřejných podporách (podle vyhlášky o plnění informační
34
povinnosti). ÚOHS vede evidenci poskytnutých veřejných podpor a předkládá
Komisi výroční zprávy.
ÚOHS dále vykonává kontrolu nad plněním pravomocných rozhodnutí
o veřejné podpoře a rozhoduje o ukládání pokut podle zákona č. 215/2004,
vydává stanoviska k podáním poskytovatele učiněným před zahájením řízení
před Komisí a v jeho průběhu. ÚOHS je účastníkem řízení před Komisí,
jejichž předmětem je oznámení veřejné podpory, protiprávní poskytování
veřejné podpory nebo zneužití veřejné podpory či existujících režimů veřejné
podpory. ÚOHS také zastupuje Českou republiku při projednávání a přípravě
právních předpisů Evropských společenství týkajících se problematiky
veřejné podpory (Ibid.).
2.1.3 Veřejná podpora na ochranu životního prostředí
v právní úpravě EU a ČR
Veřejné podpory poskytované za účelem ochrany životního prostředí patří
mezi horizontální veřejné podpory. Pod pojmem ochrana životního prostředí
se v evropském komunitárním právu rozumí „každé opatření, které má za
cíl zmírnit, odstranit nebo zabránit narušení životního prostředí a podpořit
racionální využívání zdrojů, včetně opatření na úsporu energií a využívání
obnovitelných zdrojů energií“ (Ministerstvo dopravy, 2005).
Komise v oblasti poskytování veřejných podpor vydává nezávazný
dokument Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního
prostředí, jejichž aktuální verze vyšla v Úředním věstníku Evropské unie
v roce 2008 (2008/C 82/01).
Revize Pokynů přispívá k cílům, které vyplývají z Akčního plánu pro
státní podpory, a to především pokud jde o zajištění cílených státních podpor
zároveň se snížením jejich počtu, lepší hospodářské analýzy a účinnějších
postupů. Komise využívá pokyny při posuzování záměrů podpor na ochranu
životního prostředí, čímž se zvyšuje právní jistota a transparentnost jejího
rozhodování. Pokyny se týkají dvou typů posuzování záměru podpor
1) standardního posuzování záměrů podpor, které nedosahují stanovené
prahové hodnoty nebo jsou poskytnuty zařízením s produkční kapacitou
nedosahující stanovené prahové hodnoty,
35
2) podrobného posuzování záměrů, které prahové hodnoty přesahují a pod
por poskytnutých novým zařízením vyrábějícím energii z obnovitelných
zdrojů.
Pokyny společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí
slouží Komisi při posuzování všech notifikovaných záměrů na poskytování
podpor a také při posuzování podpor neoznámených. Při posuzování záměrů
podpor provádí Komise tzv. ověření vyváženosti, při němž Komise staví
pozitivní dopad opatření podpory spočívajících v dosažení cíle společného
zájmu proti jeho potenciálně negativním vedlejším účinkům. Pozitivním
účinkem je zlepšení stavu životního prostředí a negativním například možné
narušení obchodu a hospodářské soutěže (Smlouva o ES, 1958).
Ověření vyváženosti provádí Komise ve třech krocích, přičemž první
dva zkoumají pozitivní účinky zamýšlené podpory a třetí se týká účinků
negativních. Postup ověření vyváženosti podle Pokynů Společenství ke
státní podpoře na ochranu životního prostředí spočívá v ověřování platnosti
následujících tezí (Evropská komise, 2008a):
1) Je opatření podpory zaměřeno na dobře vymezený cíl společného
zájmu (například růst, zaměstnanost, soudržnost, životní prostředí,
zajištění energií)? v kontextu těchto pokynů je významným cílem
společného zájmu ochrana životního prostředí.
Ochrana životního prostředí jako společný cíl společného zájmu vychází
z článku 2 Smlouvy o Evropské unii (1993), která stanovuje, že udržitelný
rozvoj je jedním z cílů EU. Potřeba zahrnutí požadavků na ochranu životního
prostředí do všech politik se objevuje již ve Smlouvě o ES (1958), která
zároveň říká, že politika v oblasti životního prostředí musí být založena na
zásadách obezřetnosti, prevence, odvrácení ohrožení životního prostředí u
zdroje a na principu „Znečišťovatel platí“.
2) Je podpora zkonstruována tak, aby zajistila splnění cíle společného
zájmu, tj. řeší navrhovaná podpora selhání trhu nebo jiný cíl?
Veřejná podpora, která představuje pobídku k dosažení vyšší úrovně ochrany
životního prostředí, může mít podle zákona č. 215/2004 Sb. dvě základní
podoby. V první řadě se jedná o individuální pobídky ke snížení negativních
36
vlivů na životní prostředí, resp. dosažení vyšší míry ochrany životního
prostředí, než je úroveň upravená normami Společenství. Druhým typem je
snížení zatížení podniků nejvíce dotčených zavedením vnitrostátní právní
úpravy v oblasti ochrany životního prostředí, jejíž nároky jsou vyšší než
v případě norem Společenství.
a) Je státní podpora vhodným nástrojem politiky?
Kromě příspěvku k naplnění společného cíle by veřejná podpora měla
být vhodným nástrojem k naplňování daného cíle. Veřejná podpora není
vhodným nástrojem například v situaci, kdy by byla použita v souvislosti se
zásadou „Znečišťovatel platí“ a znečišťovatel by tak byl zbaven povinnosti
uhradit náklady za jím způsobené znečištění.
b) Existuje motivační efekt, tj. má podpora efekt na chování podniků10?
Podpora poskytnutá za účelem ochrany životního prostředí má mít motivační
účinek, který povede ke změně chování příjemce podpory tak, aby bylo
dosaženo úrovně ochrany životního prostředí vyšší, než v případě neposkytnutí
podpory. Motivační účinek se zjišťuje pomocí srovnávací analýzy stavu bez
poskytování zamýšlené podpory a s ním (Zákon č. 215/2004 Sb.).
c) Je opatření podpory přiměřené, bylo by především možné dosáhnout
stejných změn chování s použitím menší podpory?
Žádoucí vlastnosti veřejné podpory jsou také nezbytnost a přiměřenost.
Podpora nesplňuje podmínky nezbytnosti například tehdy, je-li jejím cílem
dosažení souladu s již platnými závaznými normami Společenství. Přiměřená
je podpora pouze v případě, že stejného výsledku nemůže být dosaženo
s podporou o nižším objemu poskytnutých prostředků (Ibid.).
3) Je narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod omezený, takže
celkově převažují příznivé účinky?
Riziko narušení hospodářské soutěže se podle Smlouvy o ES (1958) považuje
za omezené, pokud podpora představuje pouze protiváhu skutečných
Vymezení podniku v terminologii EK viz výše.
10
37
dodatečných nákladů potřebných k dosažení cílové úrovně ochrany životního
prostředí.
K narušení hospodářské soutěže dochází zejména tehdy, pokud pos
kytnutí veřejné podpory vede k (Evropská komise, 2008a):
□□
□□
□□
□□
zachování činnosti neefektivních firem,
narušení dynamických pobídek či vypuzení,
vytvoření tržní síly nebo vylučujících praktik,
umělým změnám tržního toku nebo umístění výroby.
Komise definuje také skupiny opatření v ochraně životního prostředí,
kde může být veřejná podpora za určitých podmínek slučitelná se společným
trhem (Ibid.). Jedná se o záměry podpor, které patří mezi blokové výjimky,
a o záměry podpor, které jsou předmětem Pokynů Společenství.
Oblasti možné aplikace obecného nařízení č. 800/2008 o blokových
výjimkách jsou podle ÚOHS (2010a) následující:
1) Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami,
než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí,
nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma
Společenství neexistuje.
2) Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují
přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany
životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí
v případě, že norma Společenství neexistuje.
3) Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím
normám Společenství.
4) Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu
energie.
5) Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou
kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie.
6) Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie
z obnovitelných zdrojů energie.
7) Podpora na ekologické studie.
8) Podpora v podobě úlev na ekologických daních.
Oblasti možné aplikace Pokynů Společenství ke státní podpoře na
ochranu životního prostředí (ÚOHS, 2010a):
38
1. Investiční podpora pro podniky, které se řídí přísnějšími normami, než
jsou normy Společenství, nebo které zvyšují úroveň ochrany životního
prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje.
2. Podpora pro získání nových dopravních vozidel, které splňují přísnější
normy, než jsou normy společenství, nebo které zvyšují úroveň ochrany
životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje.
3. Podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství.
4. Podpora pro environmentální studie.
5. Podpora na úsporu energie.
6. Podpora na obnovitelné zdroje energie.
7. Podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie a podpora
pro dálkové vytápění.
8. Podpora na nakládání s odpady.
9. Podpora na sanaci kontaminovaných lokalit.
10. Podpora na přemístění podniků.
11. Podpora obsažená v systémech obchodování s povolenkami.
12. Podpora ve formě snížení ekologických daní nebo osvobození od eko
logických daní.
2.2 Zdroje a využití environmentálních podpor
v České republice
Zdrojem finančních prostředků pro poskytování podpor mohou být příjmy
z poplatků a daní na ochranu životního prostředí, nebo obecně příjmy
veřejných rozpočtů. Druhý přístup je podle Johnsona (2001) problematický,
protože nemusí zajistit dostatečné zdroje na environmentálně příznivé
projekty v konkurenci s ostatními dotačními oblastmi (vzdělávání apod.).
Na druhou stranu, pokud by byly podpory vypláceny pouze z optimálně
zavedených poplatků a daní na ochranu životního prostředí, v dlouhém
období by neexistovaly žádné zdroje podpor, protože optimálně nastavený
poplatek vede k dosažení společensky efektivní úrovně poškozování
životního prostředí a eliminuje tak daňový základ.
V České republice a Evropské unii jsou aplikovány souběžně oba
přístupy, kdy některé výnosy z poplatků jsou účelově určeny pouze k akcím
na ochranu životního prostředí, zároveň však některé environmentální
39
programy jsou financovány z obecných výnosů veřejných rozpočtů (bez
vazby na environmentální poplatky a daně).
Ochrana životního prostředí je v současné době v České republice
financována (co do objemu finančních prostředků) především z mezinárodních
zdrojů, tj. veřejného rozpočtu Evropské unie. Ve významné míře jsou však
využívány také národní zdroje, do nichž lze zahrnout státní rozpočet
(společně se Státním fondem životního prostředí a Fondem národního
majetku11) a územní rozpočty (krajské a obecní). V poslední době získávají na
významu také finanční zdroje podnikové sféry, kdy jsou výdaje na ochranu
životního prostředí hrazeny buď přímo ze zisků firem, nebo prostřednictvím
půjček (resp. úvěrů). Dalším zdrojem financování ochrany životního prostředí
jsou dotační programy nevládních neziskových organizací.
Česká republika se od začátku 90. let 20. století vyznačuje velmi vysokým
podílem investičních výdajů podnikového i veřejného sektoru na ochranu
životního prostředí na HDP v běžných cenách (viz obrázek 7). Ochrana
životního prostředí byla mezi léty 1990-1995 začleněna do hospodářských
politik a získala tak na významu. Podobný proces následoval i ve všech
ostatních zemích bývalého sovětského bloku, zatímco hospodářsky rozvinuté
země západní Evropy převzaly garanci za nastolení směru v ochraně životního
prostředí. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou financovány buď ze
soukromých zdrojů (jedná se o tzv. investiční výdaje a neinvestiční náklady),
nebo jsou jejich zdrojem dotace na základě různých finančních mechanismů,
především prostřednictvím evropských fondů. Podpory ochrany životního
prostředí jsou poskytovány na investiční a neinvestiční projekty, které
zajišťují plnění závazků České republiky vůči Evropské unii a také plnění
národních cílů stanovených Státní politikou životního prostředí.
Po celá 90. léta minulého století byla většina finančních dotací
vynakládána za účelem odstranění starých ekologických zátěží (tj. zátěží
vzniklých před rokem 1989). Od začátku nového století se priority přesunuly
zejména k přípravě vstupu do Evropské unie, kdy bylo nutné splnit kritéria
EU v oblasti životního prostředí. Nejvýznamnější byly v té době zejména
investice do ochrany vod.
Po vstupu ČR do EU v květnu 2004 bylo ČR umožněno kofinancování
projektů směřujících do ochrany životního prostředí z rozpočtu EU.
Následující tabulka poskytuje přehled o předpokládané finanční alokaci
Fond národního majetku je v současnosti zrušen, avšak stále dobíhají programy na odstranění
starých ekologických zátěží, o nichž bylo rozhodnuto v době fungování fondu.
11
40
prostředků z fondů EU na ochranu životního prostředí v ČR v letech 2004 až
2013. Celková suma, která bude ČR poskytnuta, činí přibližně 5,7 mld. EUR
a 30 mil. CHF (cca 23,5 mil. EUR), z toho pak většina (tj. 4,9 mld. EUR)
představuje částku určenou na financování projektů z Operačního programu
životního prostředí. Jak je z grafu patrné, hlavní zdroje představují Operační
program Infrastruktura (OPI, 2004-2006), Fond soudržnosti (2004-2010),
Finanční mechanismy EHP a Norska (2004-2009), Program švýcarsko-české
spolupráce (2007-2011) a objemově nejvýznamnější Operační program
životního prostředí (OPŽP, 2007-2013), který tematicky navazuje na OPI.
V roce 2013 budou programy ukončeny.
Obrázek 7: Vývoj podílu investičních výdajů podnikového a veřejného sektoru na
ochranu životního prostředí na HDP, mezinárodní srovnání [% HDP],
1995, 2000, 2008 (resp. nejbližší dostupné roky)12
41
Obrázek 8: Předpokládaná alokace finančních prostředků z fondů EU na projekty
v oblasti životního prostředí [EUR], 2000–2013
Zdroj: CENIA, 2010b
Obrázek 9: Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí v ČR dle typu zdroje
[mld. Kč, b.c.], 2000–2009
Zdroj: Eurostat, 2010
Obrázek 9 podává přehled o vývoji celkových veřejných výdajů na
ochranu životního prostředí v ČR v letech 2000 až 2009. Veřejné výdaje
představují sumu výdajů územních rozpočtů na ochranu životního prostředí
a centrálních zdrojů na ochranu životního prostředí (tj. státního rozpočtu,
SFŽP a FNM). Je patrné, že k výraznému navýšení výdajů došlo zejména
mezi roky 2005 a 2006, kdy byly zapojeny do financování ochrany životního
prostředí prostředky z evropských fondů.
12
V případě Slovinska, Francie a EU25 nebyla data pro vybrané roky částečně nebo zcela
dostupná.
Zdroj: CENIA, 2010b
Z dlouhodobého pohledu je žádoucí snižovat výši podílu veřejných
podpor na ochranu životního prostředí na HDP pomocí jejich substituce
soukromými zdroji. Za tímto účelem je nutné zajistit větší zainteresovanost
soukromých subjektů. Stejně tak je nutné dodržovat princip subsidiarity, kdy
je dlouhodobým cílem převádět rozhodování o financování ochrany životního
prostředí z centrální úrovně na územní celky.
42
43
Cílem této subkapitoly je představení institucionálního zajištění posky
tování finančních podpor na ochranu životního prostředí v ČR a dále
nejvýznamnějších programů podpor, které jsou aplikovány v současnosti.
Jedná se o vybrané dotační programy financované národními veřejnými
rozpočty a finančními prostředky z fondů EU. Podpory jsou členěné podle
jednotlivých administrátorů programů.
ochranu ovzduší, ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního
fondu, výkon státní geologické služby, ochranu horninového prostředí
(včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod), geologické práce
a ekologický dohled nad těžbou, odpadové hospodářství, posuzování vlivů
činností a jejich důsledků na životní prostředí, a to včetně těch, které přesahují
hranice státu, myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích
a státní ekologickou politiku.
Specificky zaměřenou organizací MŽP, která administruje většinu
podpor ochrany životního prostředí, je Státní fond životního prostředí.
Institucionální zajištění dotačních programů
Státní fond životního prostředí
Centrální úroveň výkonné moci v oblasti poskytování veřejných podpor je
představována jednotlivými ministerstvy ČR. V oblasti ochrany životního
prostředí působí zejména Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro
místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo
zahraničí a Ministerstvo financí. Tyto instituce vypisují národní programy,
rozdělují finanční prostředky ze státních fondů či z rozpočtu ČR a vykonávají
dohled nad čerpáním prostředků z programů EU na ochranu životního
prostředí (Hadrabová, 2008). Ostatní ministerstva, jako např. Ministerstvo
kultury, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, spravují ve většině případů
dotační programy zaměřené primárně na jiné cíle, než je ochrana životního
prostředí. Tyto programy se tedy ochrany životního prostředí dotýkají jen
implicitně.
Dále v oblasti správy dotačních programů figuruje řada institucí, které
spadají pod jednotlivá ministerstva. Jedná se především o Státní fond
životního prostředí (SFŽP), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)
a Státní zemědělský intervenční fond. Tyto organizace administrují jedny
z hlavních dotačních programů, jež jsou financovány evropskými fondy.
Dalšími institucemi, které spravují dotační programy ochrany životního
prostředí, jsou např. Akademie věd (AV) a Státní úřad pro jadernou bezpečnost
České republiky (SÚJB ČR).
Státní fond životního prostředí (SFŽP) je specificky zaměřenou organizací
MŽP, která byla legislativně zřízena zákonem č. 388/1991 Sb., o Státním fondu
životního prostředí České republiky. Představuje jednu z nejvýznamnějších
komponent veřejných centrálních výdajů do oblasti životního prostředí
(společně s dnes již zrušeným Fondem národního majetku13, v jehož
kompetenci stále dobíhají programy na odstranění starých ekologických
zátěží a veřejným rozpočtem). SFŽP je významným finančním zdrojem pro
podporu realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí
v jeho jednotlivých složkách. Úkolem SFŽP je přerozdělování, správa a výběr
environmentálních poplatků a jiných plateb a jejich následné přerozdělování
na dotační programy. SFŽP je dále administrátorem dotačních programů
financovaných evropskými fondy.
Příjmy SFŽP jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo
poškozování jednotlivých složek životního prostředí, ze splátek poskytnutých
půjček a jejich úroků a výnosů z uložených disponibilních prostředků na
termínovaných vkladech.
Nejvýznamnější dotační programy, které SFŽP v současnosti admini
struje, jsou Zelená úsporám a Operační program životního prostředí.
SFŽP dále administruje například program švýcarsko-české spolupráce
(tzv. Švýcarské fondy).
Zelená úsporám je program, který je vyhlášen na období 2009-2012.
Podle MŽP (2009b) jsou cíle dotačního programu následující:
2.2.1 Dotační programy na ochranu životního prostředí
aplikované v ČR
Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
MŽP je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace
vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu podzemních a povrchových vod,
□□ snížení emisí CO2 o 1,1 mil. tun, tj. 1 % celkových emisí ČR,
13
Fond národního majetku byl zrušen k 1.1.2006.
44
□□ úspora tepla na vytápění 6,3 PJ, tedy úspora nákladů domácností,
□□ vytvoření nebo udržení 30 tisíc pracovních míst,
□□ zlepšení podmínek bydlení pro 250 000 domácností, které jsou příjemci
podpory,
□□ zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů o 3,7 PJ,
□□ snížení znečištění prachovými částicemi o 2,2 mil. kg.
Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalace zdrojů na
vytápění využívajících obnovitelné zdroje energie, ale také na investice do
energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. Je podporováno
zateplování rodinných a bytových domů, náhrada neekologického vytá
pění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace
těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním
energetickém standardu. Program je financován z prostředků získaných
prodejem emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí sklení
kových plynů. Celková očekávaná alokace programu je až 25 miliard korun
(MŽP, 2009b).
Program Zelená úsporám je členěn do pěti základních oblastí:
A. Úspora energie na vytápění
A.1. Celkové zateplení
A.2. Dílčí zateplení
B. Výstavba v pasivním energetickém standardu
C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé
vody
C.1. Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu
a účinná tepelná čerpadla
C.2. Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných
čerpadel do novostaveb
C.3. Instalace solárně-termických kolektorů
D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření
Některé kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze
při současném podání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při
využití více z uvedených kombinací).
45
E. Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci
Programu
Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci a stavebníci rodinných
a bytových domů, kteří dům využívají k bydlení nebo k poskytování
bydlení třetím osobám, tedy:
––
––
––
––
––
––
fyzické osoby podnikající i nepodnikající,
společenství vlastníků bytových jednotek,
bytová družstva,
města a obce (včetně městských částí),
podnikatelské subjekty,
případně další právnické osoby.
Druhým z programů administrovaných SFŽP je Operační program
životní prostředí (OPŽP), jenž je pravděpodobně nejvýznamnějším
programem ochrany životního prostředí v ČR, který v současnosti probíhá.
OPŽP je financován z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální
rozvoj pro roky 2007-2013. Podle MŽP (2007) je v tomto programu pro ČR
celkově vyčleněno téměř 5 miliard eur. Cílem OPŽP je ochrana a zlepšování
kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného
rozvoje (MŽP, 2007). Spektrum příjemců dotací je velmi široké, program je
určen pro obce a města, organizace státní správy a samosprávy, výzkumné
a vědecké ústavy, právnické a fyzické osoby a neziskové organizace (MŽP,
2007).
OPŽP obsahuje sedm prioritních os:
Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury
a snižování rizika povodní
Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a pod
zemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika
povodní.
Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality
ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem
na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných
zdrojů energie a energetických úspor.
46
Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie
Podporuje projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména
obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým
cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě
elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla.
Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování
starých ekologických zátěží
franků, tedy téměř 0,5 miliardy korun, určeno pro oblast životního prostředí
a infrastruktury (MŽP, 2009a). Následující tabulka shrnuje jednotlivé prioritní oblasti a alokaci finan
čních prostředků. Z tabulky je patrné, že nejvyšší objem prostředků je
vyčleněn na životní prostředí a infrastrukturu.
Tabulka 2:Přehled indikativních alokací pro Českou republiku
Podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládaní s odpady,
snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování
starých ekologických zátěží.
Bezpečnost, stabilita a podpora reforem
26 mil. CHF Životní prostředí a infrastruktura
30 mil. CHF Soukromý sektor
12 mil. CHF Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění
a environmentálních rizik
Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj
11 mil. CHF Nabízí podporu formou dotací projektům zaměřeným na omezování
průmyslového znečištění a s ním souvisejících rizik pro životní prostředí
s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich
monitorování.
Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny
Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu
biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění
ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků
v osídlených oblastech.
Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání,
poradenství a osvětu
Předmětem podpory je budování sítě center environmentálního vzdělávání
a informačních center zaměřených na ochranu životního prostředí ve všech
krajích České republiky a dále také vznik kvalitních odborných materiálů pro
environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek.
Program švýcarsko-české spolupráce (tzv. Švýcarské fondy)
byl oficiálně zahájen Ministerstvem financí ČR 5. června 2009. Jednou
z prioritních oblastí tohoto programu je životní prostředí, které spadá do
kompetencí SFŽP. Program umožňuje České republice přijímat finanční
pomoc Švýcarska ve výši 109,78 milionů švýcarských franků (CHF), což
je přibližně 1,744 miliardy korun. Z této částky je přibližně 30 milionů
47
Speciální alokace
(např. NNO, rozvoj obč. společnosti apod.)
14,10 mil. CHF Zatím nealokováno
16,68 mil. CHF CELKEM
109,78 mil. CHF Zdroj: MŽP, 2009a
Ministerstvo zemědělství (MZe)
MZe je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství,
potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivost a rybářství mimo území
národních parků. Ministerstvo zemědělství je také ústředním orgánem státní
správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím
pocházejícím ze zemědělské a lesnické výroby, včetně výrobků vzniklých jeho
zpracováním. Dále je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární
a rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti
týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat
(MZe, 2009).
Organizací, která svými kompetencemi podléhá MZe a která administruje
nejvýznamnější podpory, je Státní zemědělský intervenční fond.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)
MZe ve spolupráci s SZIF provádí opatření společných organizací trhů
Evropské unie, přímé platby, národní doplňkové platby k přímým podporám,
48
49
programy strukturální podpory a programy rozvoje venkova. SZIF je tedy
akreditovanou platební agenturou – zprostředkovatelem finanční podpory
z EU a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské
politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF)
a v současném programovacím období (2007-2013) také z Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského
rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV), který čerpá
finanční prostředky z EAFRD, nahradil Horizontální plán rozvoje venkova
(HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP
RVMZ) (MZe, 2010).
Nejvýznamnějších programem financovaným z evropských fondů je
Program rozvoje venkova v gesci SZIF. Program je vypsán pro roky 20072013 a zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj
venkova (MZe, 2010).
Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispívá k dosažení
cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji
venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje,
zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního
zemědělského hospodaření. Program dále umožňuje vytvořit podmínky
pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách.
Program také podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit
ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváření nových
pracovních míst, snižování míry nezaměstnanosti na venkově a posílení
sounáležitosti obyvatel na venkově (MZe, 2010).
Podle MZe (2010) SZIF administruje následující platby:
1.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy
EU
1.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského
potenciálu
a) z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF)
Ministerstvo pro místní rozvoj
––
––
––
––
Dalším významným zdrojem, z něhož jsou čerpány finanční prostředky na
ochranu životního prostředí, je administruje Fond soudržnosti (FS), jehož
cílem bylo připravit členské země pro vstup do hospodářské a měnové unie.
Finanční prostředky z FS administruje Ministerstvo pro místní rozvoj.
V současnosti má FS stanoveny cíle v oblasti ŽP a transevropských dopravních
sítí. Jeho účelem je zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě
vyžadované Evropskou měnovou unií, aniž by docházelo k omezování
rozsáhlých investic v těchto zemích. Z Fondu soudržnosti jsou poskytovány
finanční prostředky pro roky 2007-2013 (MŽP, 2004; CENIA, 2009).
V rámci společných organizací trhu
V rámci intervenčních opatření
Poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence
Přímé platby (režim jednotné platby na plochu)
b) z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD)
OSA i – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
1.1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu
a podporu inovací
OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny
2.1 Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy
2.2 Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy
OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace
hospodářství venkova
3.1 Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova
3.2 Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
3.3 Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů,
působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III
OSA IV – Leader
4.1 Implementace místní rozvojové strategie
4.2 Realizace projektů spolupráce
–– Technická pomoc
–– Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu
–– Zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov
c) z Evropského rybářského fondu (EFF)
––
Podpora rybářství
NNO
Příspěvek na vybrané činnosti
mysliveckého hospodaření
Nástroj ES pro (spolu)financování
projektů zaměřených na výzkum, vývoj, demonstrace prakticky ve všech
vědních oborech. Podporuje jak mezinárodní spolupráci při řešení celoevropsky důležitých výzkumných témat,
tak i mobilitu výzkumných pracovníků a rozvoj výzkumných kapacit.
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje aktivity nestátních neziskových organizací (NNO)
v oblasti ochrany životního prostředí
a udržitelného rozvoje.
MO, SSM
- VOdŘO
MO
Grantová řízení
pro nevládní a ne
ziskové organiza
ce (NNO)
MŽP
MŠMT
Podnikatelské
subjekty
Příspěvek na ekologické a k přírodě
šetrné technologie
MO, SSM
- VOdŘO
MO
Podnikatelské subjekty, fyzické
osoby
Příspěvek na obnovu, zajištění
a výchovu lesních porostů
MO, SSM
- VOdŘO
MO
Předmět
Příspěvek na obnovu lesů
poškozených imisemi
Správce
MO, SSM
- VOdŘO
MO
7. rámcový pro
gram ES pro vý
zkum, techno
logický roz
voj a demon
strační činnosti
2007-2013
Neinv. transfe
ry nef. podnika
telským subjek
tům - práv. a fyz.
osobám
Název
Dotace na projekty o. s. a o.
p. s. jsou ze státního rozpočtu poskytovány na příslušný
kalendářní rok; Horní limit
na 1 projekt cca 250 tis. Kč.
4 specifické programy:
1. spolupráce, 2. myšlenky,
3. kapacity, 4. lidé.
Obnova lesů poškozených
imisemi a obnova, zajištění
a výchova lesních porostů,
plnění povinností vlastníků
lesa vyplývajících z
povinností §31 odst. 6
zákona č. 289/1995 Sb.,
lesní zákon, ve znění
pozdějších předpisů,
zakládání a údržba zvěrných
políček.
Hodnotící kritéria
0,3
9,772
37,78
0,5
SR
Zpravidla
20-30 mil.
Kč ročně
1 890
milionů €
Financováno pouze
z národních
zdrojů
EU/FM
Finanční objem pro
období 2011
a dále (mil. Kč)
20092014
20092014
20092014
20092014
Plán.
období
Následuje podrobný přehled o dotačních titulech v gesci jednotlivých
ministerstvem, resp. jejich institucí, resp. ostatních vládních i nevládních
organizací pro rok 2010 (viz tabulka č. 3). Všechny zde uvedené dotační
tituly jsou přímými podporami. Pro zařazení podpory jako environmentální
je zde uplatňováno hledisko účelu podpory, jak je definováno v kapitole 1.
Jsou uvedeny pouze objemově nejdůležitější podpory. Zdrojem pro přehled
je CENIA (2010a).
Cílová
skupina
příjemců
dotací
2.2.2 Přehled dotačních titulů na ochranu životního prostředí
Zařa
zení
Tabulka 3: Environmentální dotační tituly v České republice aplikované v roce 2010
50
51
MŽP
MŽP
Programy
přeshraniční spolupráce (česko-saský,
česko-bavorský,
...
...
česko-rakouský,
česko-slovenský,
česko-polský).
Podpora obnovy
přirozených
funkcí krajiny
Cíl 3 Evropská
územní spoluprá
ce 2007-2013
(a Interreg III)
Cíl 3 Evropská
územní spoluprá
ce 2007-2013
(a Interreg III)
Revolvingový
fond MŽP
Finanční
mechanismy EHP
a Norska
Komunitární
program LIFE +
Podpora regene
race panelových
sídlišť
Regenerace stávajících
panelových sídlišť.
Podpora ŽP
LIFE
Unit
DG
Env.
MMR/
OPB-78
Ochrana životního prostředí
a podpora udržitelného rozvoje.
Podpora MA 21
Obce
40
2830
1. kritérium etapizace
projektu RPS
2. kritérium počet obyvatel
- zvýhodnění obcí (měst) do
20 tis. obyvatel
3. kritérium počet poměrné
zatížení obce panel
výstavbou: „Počet bytů
v panel. bytových domech
ku všem trvale obydleným
bytům .
V rámci
MŽP pouze její PO,
OSS, a MŽP
Demonstrativní charakter,
kvalita žádosti.
8,957
Schopnost a připravenost
žadatele projekt realizovat;
Význam (relevance) projektu;
Struktura projektu, rizika
a výstupy; Hospodárnost
a udržitelnost projektu;
Horizontální (průřezové)
politiky.
Bez
omezení
30
SR
Postup v rámci kategorizace
MA 21, kvalita žádosti.
Podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování
přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu;
posilování vzájemných ...
Podání návrhů projektů
na zlepšení hygienických
podmínek v oblasti
subsaharské Afriky.
Obce, NNO,
kraje
Viz Směrnice MŽP
č. 6/2009
Viz Směrnice č. 6/2009 k programu 115160 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny; Příručka pro žadatele o dotaci z programu 115160 Podpora obnovy
přirozených funkcí krajiny.
MŽP,
OF EU
OFEU
MŽP
Viz Směrnice MŽP
č.2/2010
Viz Směrnice MŽP č. 2/2010,
o vydání Pravidel pro poskytování finančních prostředků z podprogramu 215 119 - Povodně
2009; Příručka pro žadatele o dotaci; Elektronický formulář Evidenčního dotačního systému
... hospodářských, společenských
a kulturních vztahů, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj
cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce.
European Union Water Initiative Research Area Network (EUWI ERA-NET); hlavní aktivita tematické skupiny EUWI RESEARCH pod Evropskou vodní
iniciativou (EUWI).
Předmět
Financováno pouze z národních
zdrojů
480
796 376
EUR
100 tis.
- 2 mil.
Kč
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
20072013
20072011
Plán.
ob
dobí
MŽP
MŽP
Povodně 2009
MŽP
Správce
Zařazení
Projekt SPLASH
ERA-NET
Název
Cílová
skupina
příjemců
dotací
52
53
EFEKT - podpo
ra úspor energie
Neinvestiční dota
ce na zahlazování
následků hornic
ké činnosti
Podpora útlumu
uhelného, rudné
ho a uranového
hornictví
Podpora zahla
zování následků
hornické činnosti
Dotace na sprá
vu skládek DIA
MO s. p.
Ekologická
dotace
Dotace na kry
tí spoluúčasti s. p.
DIAMO
Dotace na kry
tí spoluúčasti s. p.
DIAMO
Podpora obno
vy vozidel veřej
né autobusové do
pravy
Pořízení a moder
nizace železnič
ních kolejových
vozidel
Podpora kombi
nované dopravy
Podpora realizace
udržitelného roz
voje dopravy
VZ Udržitelná
doprava – šance
pro budoucnost
Název
Za
řa
zení
MD, Odbor
dopravní politiky a životního prostředí
Podnikatelské
subjekty
POO, VVS, OPS
CDV, v.v.i.
Vyvinout a ověřit nové technické
a technologické standardy a prostředky pro zvýšení bezpečnosti dopravy a environmentální šetrnosti dopravy s cílem snížení celospolečenských ztrát; vyvinout obecné metody a nástroje
pro kvantifikaci společenských
vícenákladů.
Podpora udržitelného rozvoje
dopravy a transformace národního dopravního systému do evropského, a to definováním principů v základní úrovni.
Železniční dopravci provozující veřejnou osobní dopravu
Autobusoví
dopravci (linky
nebo MHD)
s. p. DIAMO
Státní podniky
a.s., spol. s r.o.,
státní podniky
Státní podnik
DIAMO
Státní podnik
DIAMO, PKÚ
Státní podnik
DIAMO
Rozvoj technické základny
kombinované dopravy.
Obnova parku železničních
kolejových vozidel.
Podpora obnovy vozidel veřejné
autobusové dopravy, kterými je
zajišťována dopravní obslužnost
území v režimu smlouvy
o závazku veřejné služby.
MD, Odbor financí
a ekonomiky
a o. veřejné
dopravy
MD, Odbor
drah, železniční a kombinované
dopravy
Sanace SEZ vzniklých
v důsledku hornické činnosti
MPO, Odbor
hornictví
Sanace SEZ vzniklých
v důsledku hornické činnosti
Likvidace škod na ŽP
způsobených hornickou činností
Sanační a rekultivační práce
Zahlazování násl. hornické
činnosti
Zahlazování následků
hornické činnosti
Státní podniky,
akciové spol.
Obce, kraje, školy
(VŠ, SŠ, ZŠ, MŠ,
ZUŠ), PO a FO, jiné (výzkumné organizace, sociální a zdravotnická
zařízení, zájmová
sdružení).
Splnění vytyčených cílů
výzkumného záměru.
Míra dosažení očekávaných
výsledků, míra splnění
vyhlášených cílů.
Rozvoj technické základny
kombinované dopravy.
Obnova parku železničních
kolejových vozidel.
Stanoví MŽP
14
166
105
Odstranění bezprostředního
nebezpečí ohrožení zdraví
a životů, nebezpečí vzniku
ekologické havárie.
Stanoví MŽP
10
100
Viz formuláře ISPROFIN
50
3772
Zahlazování následků
hornické činnosti (dle
usnesení vlády č. 1128/2003),
OSZN dle zákona č.
154/2002.
Viz formuláře ISPROFIN
30
SR
Poradenství
Financováno pouze
z národních zdrojů
Financováno pouze
Financováno pouze
488,15
Financováno pouze
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
Do
2011
Do
2011
Do
2010
Do
2013
Do
2013
2010
2013
Roční
Do
2015
Do
2013
Do
2010
Cca do
2040
20082013
Plán.
období
MPO, Odbor
hornictví
MPO, Odbor
hornictví
MPO, Odbor
hornictví
MPO, Odbor
hornictví
MPO, Odbor
hornictví
Zahlazování násl. hornické
činnosti a mandatorní výdaje
Podpora úspor energie a využití
obnovitelných zdrojů energie
MPO, Odbor elektroenergetiky
MPO, Odbor
hornictví
Předmět
Správce
Cílová skupina
příjemců dotací
54
55
Modernizace III.
tranzitního želez
ničního koridoru
Interoperabilita
v železniční
dopravě
Rekonstrukce
a modernizace
železniční
infrastruktury
Podpora revitali
zace železničních
vleček
Modernizace pla
videl vnitrozem
ské vodní náklad
ní dopravy
Podpora
včelařství
Udržování a zlep
šování genet. po
tenciálu vyjmeno
vaných hospodář
ských zvířat
Podpora ozdra
vování polních
a speciál. plodin
Podpora mimo
produkčních
funkcí rybníků
Název
Za
řa
zení
MZe
MZe, Odbor
17220
MZe, Odbor
17210
PS, Sdružení
PS, VŠ
Ověřování původu, zavádění plemen. knih, kontrola užitkovosti,
výkonnostní zkoušky apod.
Biologická a fyzikální ochrana
jako náhrada chemické ochrany
rostlin, prostorových a technických izolátů, testování množitel.
materiálu s využitím imunoenzymatických metod a metod použ.
certifikované sadby PCR, tvorby
rostlinných genotypů.
Akumulace vody v krajině; retenční účinek při povodních; zajišťování sportovních a rekreačních účelů; zlepšování jakosti povrchových vod svými dočišťovacími účinky; odstraňování sedimentu z loviště; zachování přirozeného litorálního pásma
a mokřadů; omezení vysazování amura orgány ochrany přírody; omezení krmení ryb krmnými směsmi a ostatními krmivy;
omezení aplikace minerálních
a organických hnojiv; další omezení na základě rozhodnutí orgánů ochrany přírody.
PS,
nepodnikající FO
Vlastníci nebo provozovatelé plavidel
vnitrozemské vodní nákladní
dopravy.
Pořízení nízkoemisních pohonných jednotek, modernizace plavidel za účelem zvýšení multimodality nákladní přepravy a za
účelem zvýšení bezpečnosti vnitrozemské plavby.
http://www.opd.cz/
Providers/Document.
ashx?id=71
Podle kritérií
zveřejněných na
www.OPD.cz.
http://www.opd.cz/
Providers/Document.
ashx?id=71
Podle kritérií
zveřejněných na
www.OPD.cz
Stanoví OPD
Kromě obvyklých
kritérií hodnocení
projektu z hlediska
ekologického,
technického
a ekonomického.
Do 1 000
Kč/1 ha
katastrální plochy
rybníka
180 Kč/1
včelstvo
SR
Financováno pouze
Financováno pouze
EU/FM
období 2011 a dále
(mil. Kč)
Od
1.1.2011
zrušena
podpora
izolátů
Neomezeně
Do 2015
Do 2015
Do 2013
Do 2010
Plán.
období
Zazimované včelstvo
Vlastníci/správci
infrastruktury; PO/
FO mající k pozemkům k zastavění vl. či jiná práva.
Přesun silniční nákladní dopravy
na alternativní druhy dopravy
šetrnější k životnímu prostředí
- investice do zařízení a vybavení bezprostředně sloužící průběhu a zabezpečení vlečkového
provozu a dopravě na vlečkách.
MD, Odbor
drah, železniční a kombinované
dopravy
MD, Odbor
plavby
SŽDC, s. o.
ČD, a. s.,
ČD Cargo, a. s.,
SŽDC, s. o.
SŽDC, s. o.
Rekonstrukce a modernizace
železniční infrastruktury.
Modernizace železniční
infrastruktury.
Modernizace III. tranzitního
železničního koridoru.
Předmět
MD, Odbor
fondů EU
MD, Odbor
fondů EU
MD, Odbor
fondů EU
Správce
Cílová skupina
příjemců dotací
56
57
MZe/
SZIF
MZe/
SZIF
MZe/
SZIF MZe/
SZIF
Program
rozvoje
venkova
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 1
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 1
Program
rozvoje
venkova
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 2
Osa II - Zlepšová
ní životního pro
středí a krajiny,
včetně výplat
II.1.2.1 Platby
v rámci Natura
2000 na zeměděl
ské půdě
II.1.3 Agroenvi
ronmentální
opatření
II.2. Opatření za
měřená na udr
žitelné využívání
lesní půdy
II.2.1 Zalesňování
zemědělské půdy
Podpora umožňující zemědělcům,
popřípadě vlastníkům zemědělské
půdy, získat prostředky na zalesnění
jejich pozemků.
Vlastník/ nájemce zem. půdy, sdružení s právní subjektivitou vlastníků
nebo nájemců zem.
Půdy.
FO/PO obhospodařující zem. půdu alespoň na min.
výměře dle příslušného NV.
Podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu
s ochranou a zlepšením životního
prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti.
FO/PO hospodařící v Natura 2000
a současně v 1. zónách NP a CHKO
alespoň na min.
výměře dle příslušného NV.
Podpora zemědělců hospodařících
v oblastech NATURA 2000 s cílem
zachovat venkovskou krajinu, podpořit systémy šetrné k životnímu
prostředí, přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva.
listnatými dřevinami
2 590 €/ha; v LFA 2
961 €/ha, jehličnatými dřevinami činí 1 954 €/ha; v LFA
2 233 €/ha, dotace na
péči činí 437 €/ha za
kalendářní rok Max. výše podpory
při zalesnění:
Českomoravská
myslivecká jednota
Vlastníci (nájemci)
lesů, uživatelé honiteb, majitelé loveckých psů a loveckých dravců
Výchova mládeže i dospělých
k ochraně přírody a myslivosti, propagace, výstavnictví, kynologie, sokolnictví a odborné semináře.
Příspěvky na vypracování lesních
hospodářských plánů v digitální podobě, na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, na genové zdroje
lesních dřevin, na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců, úhrada nároků podle lesního zákona.
Podpora činnosti technologické platformy zaměřená na posílení funkčnosti, budování vnitřní struktury,
personálního zajištění a zapojení do
národních i evropských struktur. Informační a propagační činnost sloužící k propagaci cílů, aktivit a výsledků práce platformy, včetně zajištění přenosu informací mezi vědou,
výzkumem a podnikatelskou praxí s důrazem na využívání biopaliv
(resp. podnikatelskou praxí z oblasti ekologického zemědělství a produkce). Toho by mělo být dosaženo
prostřednictvím zlepšené spolupráce
a informovanosti mezi jednotlivými
aktéry daného sektoru.
Předmět
Cílová skupina
příjemců dotací
8,8
531
Do
1 mil.
Kč/1
subjekt
SR
Financováno pouze z nár.
zdrojů
Financováno pouze
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
2013
2013
2013
Bez omezení
Vazba na
lesní zákon na dobu neurčitou, pravidla pro každý rok přílohou SROV.
Plán.
období
MZe/
SZIF
MZe,
Odbor
16230
Výchova mlá
deže i dospělých
k ochraně příro
dy a myslivosti
MZe,
Odbor
16220
MZe
Zařazení
Příspěvky, náhra
dy, služby v les
ním hospodářství
Podpora Čes
ké technologic
ké platformy pro
ekologické země
dělství
Podpora Čes
ké technologické
platformy pro vy
užití biosložek
v dopravě
a v chemickém
průmyslu
Název
Sprá
vce
58
59
Společná
organizace trhu
Propagace
biopotravin
Výstavba a ob
nova infrastruk
tury vodovodů
a kanalizací
Výstavba a ob
nova infrastruk
tury vodovodů
a kanalizací II
Lesnictví (LES)
Horizontální plán
rozvoje
venkova
MZe/
SZIF
MZe,
Odbor
15130/
SZIF
MZe/
SZIF
Podpora výstavby vodovodů a kanalizací
za účelem dosažení potřebného vybavení
měst a obcí ČR.
Města a obce, svazky měst a obcí, vodohospodářské akciové společnosti
s majoritní většinou kapitálové
účasti měst a obcí.
Producenti
biopotravin
Vlastník/nájemce
zem. půdy, sdružení vlastníků zemědělské půdy s právní subjektivitou
vlastníků.
Podpora umožňující zemědělcům, popřípadě vlastníkům zemědělské půdy, získat prostředky na zalesnění jejich pozemků. Zajištění takto vzniklých porostů za účelem zajištění po dobu 5 let a náhrada ztráty příjmů.
MZe/
SZIF
Podpora spotřeby bioproduktů a informovanosti o ekologickém zemědělství
PO/FO obhospodařující zem. půdu alespoň na min.
výměře, dle příslušného NV.
Podpora způsobů využití zemědělské
půdy, které jsou v souladu s ochranou
a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Podpora zachování
obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti.
MZe/
SZIF
Maximální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena
dotace, jsou u kalamit 40 000 000 Kč
na projekt a u protipovodňové ochrany
10 000 000 mil. Kč.
1600
104,5
20-80 EUR/
ha a rok mimo
Natura 2000,
25-97 eur/ha
a rok v Natura 2000
60 € na 1 hektar porostní
skupiny na lesním pozemku
za kalendářní rok.
SR
2850
195,5
EU/FM
(mil. Kč)
20092013
20062010
2009
2013
2013
Plán.
ob
dobí
Agroenviron
mentální
opatření (AEO)
Projektová opatření viz Pravidla pro
žadatele
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 2
... opatření na drobných vodních tocích
a v jejich povodích, a protierozní opatření na lesních půdách, odstraňování škod
způsobených povodněmi na drobných
vodních tocích a v jejich povodích a lesních cestách, sanace nádrží, erozních rýh
a hrazení a stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.
II.2.4 Obnova
lesního potenci
álu po kalami
tách a podpora
společenských
funkcí lesů
MZe/
SZIF
Projektová opatření viz Pravidla pro
žadatele
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 2
Maximální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena
dotace, jsou u kalamit 40 000 000 Kč
na projekt a u protipovodňové ochrany
10 000 000 mil. Kč. Obnova produkčního potenciálu lesa a všech jeho funkcí a snížení rozsahu škod, způsobených přírodními kalamitami a požáry. Ochranná opatření pro
zamezení, resp. zmírnění škod, způsobených kalamitami v lesích a mimořádná opatření při kalamitách způsobených
biotickými činiteli, tj. zejména hmyzími
a houbovými škůdci (např. pilatky, obaleči, píďalky, sypavky apod.) i abiotickými vlivy. Rekonstrukce poškozených lesních porostů po kalamitách, obnova lesa
po kalamitních těžbách, provádění preventivních protipovodňových ...
II.2.4 Obnova
lesního potenci
álu po kalami
tách a podpora
společenských
funkcí lesů
MZe/
SZIF
II.2.3 Lesnic
ko-environmen
tální platby
FO a PO včetně obcí a školních
statků, hospodařící v lesích soukromých osob / jejich
sdružení/obcí a jejich sdružení.
Podpora na posílení zastoupení dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí
ke škodlivým činitelům a melioračními
účinky na půdu, optimálním využíváním
produkčního potenciálu stanoviště.
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 2
MZe/
SZIF
Příjemce podpory může být soukromý.
Program
rozvoje
venkova,
osa II. 2
II.2.2 Platby
v rámci Natura
2000 v lesích
Předmět
Zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000
na zachování optimální druhové skladby
lesního porostu původního produkčního cyklu (ve formě částečné kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů) v oblastech Natura 2000
po dobu 20 let.
Správce
Zařazení
Název
Cílová skupina
příjemců dotací
60
61
Zelená
úsporám
Zelená
úsporám
Zelená
úsporám
Zelená
úsporám
Metodika pro
hodnocení tech
nických opatření
na zvládání těž
kých havárií
Studium mate
riálových a lid
ských faktorů
pro ochranu osob
před chemický
mi a biologický
mi látkami včet
ně jejich detekce
a identifikace
Celkové
zateplení
Dílčí zateplení
Výstavba v pa
sivním energetic
kém standardu
Využití obnovi
telných zdrojů
energie pro vytá
pění a ohřev tep
lé vody
Název
Zařa
zení
Ústav jaderného
výzkumu Řež a.s.
Vývoj moderní metodiky pro hodnocení účinnosti technických opatření na
zmírnění průběhu a následků těžkých havárií jaderných elektráren s reaktory VVER.
Předmětem výzkumného záměru- metody kvantifikace chemických vysoce toxických látek včetně
BCHL, metody jejich dekontaminace, studium šíření modelových a/nebo nebezpečných látek v reálných podmínkách a velkorozměrných objektech,
identifikace a kvantifikace.
SÚJB
- Kancelář
úřadu
Státní
fond životního prostředí
V této oblasti je podporována výstavba nových budov a změna staveb stávajících budov určených
k bydlení splňující pasivní
energetický standard.
Státní
Státní
První vlastník pasivního rodinného
domu nebo bytu
v pasivním bytovém domě.
V této oblasti je podporováno dílčí zateplení obálky budovy, tedy vybraná
investičně méně náročná
opatření vedoucí k úsporám energie na vytápění,
než je tomu u komplexního zateplení. Touto oblastí podpory je umožněno
zateplení také památkově
chráněných budov,
u kterých například zateplení vnějších stěn často není možné.
Vlastníci rodinných domů
a bytových domů
nepanelové technologie.
V této oblasti jsou podporována opatření vedoucí
k dosažení nízkoenergetického standardu budovy.
Státní
Základním kritériem
je dosažení výpočtové
hodnoty měrné roční
potřeby tepla na vytápění
na úrovni 20 kWh/m2
podlahové plochy nebo
nižší u rodinných domů
a 15 kWh/m2 podlahové
plochy nebo nižší
u bytových domů.
Vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie, vlastníci panelových domů.
Nepřekročitelnou
podmínkou podpory je
dosažení měrné roční
potřeby tepla na vytápění
u rodinných domů
nejvýše 70 kWh/m2
a u bytových domů
nejvýše 55 kWh/m2
podlahové plochy.
Státní ústav
jaderné, chemické
a biologické
ochrany, v.v.i.
Financováno pouze z
národních
zdrojů
Financováno pouze z
národních
zdrojů
EU/FM
... u panelových domů,
24.8.2010,
u veřejného sektoru 31.8.2010
a u ostatních
29.10.2010.
7.4.200931.12.2010, Přijímání žádostí o
dotace z programu Zelená úsporám bylo pozastaveno ...
2004-2010
2008-2010
Plán.
období
Podpora je přidělována
dle výše snížení měrné
roční potřeby tepla na
vytápění.
14,135;
v roce
2011
Na základě zhodnocení
podaných návrhů
výzkumných záměrů;
výši institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací stanoví
Rada pro výzkum a vývoj na základě provedeného hodnocení výsledků výzkumných organizací
SR
1,5
(mil. Kč)
Kritériem je ekonomicky
nejvýhodnější nabídka
dle §81 zákona č.
137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách
SÚJB
- Kancelář
úřadu
Předmět
Správce
Cílová skupina
příjemců dotací
62
63
Zelená
úsporám
Zelená
úsporám
Instalace solár
ně-termických
kolektorů
Dotační bonus za
vybrané kombi
nace opatření
Fond soudržnosti
1.3.1: Zlepše
ní systému po
vodňové služ
by a preventivní
protipovodňové
ochrany
Operační
program Životní prostředí, Prioritní osa 1:
Dotace pro
vodohospodářskou infrastrukturu
a snižování rizika povodní
Zelená
úsporám
Instalace nízko
emisních zdro
jů na biomasu
a účinných tepel
ných čerpadel do
novostaveb
Pomoc z Fondu soudržnosti jsou oprávněny čerpat ty členské státy, jejichž
hrubý národní
produkt je nižší
než 90 % průměru Společenství
a které následují program hospodářské konvergence.
Historicky bylo cílem připravit členské země pro
vstup do hospodářské
a měnové unie. Nyní má
fond za úkol dosahovat cílů v oblasti ŽP a transevropských dopravních sítí. Má zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované EMU, aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v těchto oblastech nutné.
Budování, rekonstrukce
a modernizace systému
předpovědní povodňové
služby, včetně budování
a modernizace měřících
stanic; budování
a modernizace varovných
a výstražných systémů
ochrany před povodněmi
na státní, ...
Řídící orgán
MMR; zprostředkující
orgány MŽP,
MD, realizační orgány SFŽP
ČR, ŘSD
a SŽDC
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie i bytových
domů postavených v jedné
z typizovaných
konstrukčních
soustav panelové
technologie.
V této oblasti je podporována instalace solárně
-termických kolektorů na
rodinné a bytové domy,
a to jak pro ohřev teplé
vody, tak také na přitápění.
V této oblasti se podporuje
instalace účinných nízkoemisních zdrojů na biomasu a tepelných čerpadel se
stanoveným minimálním
průměrným ročním topným faktorem do novostaveb budov určených
k bydlení.
V této oblasti se podporuje náhrada tuhých a kapalných fosilních paliv a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na
biomasu a za tepelná čerpadla se stanoveným minimálním průměrným ročním topným faktorem.
Předmět
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Správce
Existují určité kombinace
opatření dotačního titulu
Zelená úsporám, které
jsou zvýhodněny dotačním
bonusem (více viz webové
stránky podpory).
Podmínkou pro poskytnutí
dotace je dosažení
minimálního ročního
předpokládaného zisku
energie 350 kWh/m2
kolektorové absorpční plochy
a celkem 2000 kWh pro
instalaci na rodinném domě,
nebo celkem 1000 kWh
na bytovou jednotku pro
instalaci na bytovém domě.
Veřejný dluh čl. státu nesmí
přesáhnout 60 % HDP státu
a deficit st. rozpočtu nesmí
být vyšší než 3 % HDP. Fond
soudržnosti přímo navazuje
na ISPA.
SR
U instalace zdrojů na
biomasu a tepelných
čerpadel do novostavby je
požadováno, aby měrná roční
potřeba tepla na vytápění
budovy nepřesáhla hodnotu
50 kWh/m2 podlahové
plochy.
Jsou podporovány oblasti:
a) zdroje na biomasu, b)
tepelná čerpadla, c) společná
ustanovení pro podoblast C1
(detaily viz webové stránky
podpory).
EU/FM
Plán.
období
Výzva č. 20
otevřena dne
4.5.2010. Žádosti přijímány
od 17.5.2010
do 30.6.2010.
Příjem žádostí
o dotaci v plánovacím období 2004 až
2006 ukončen.
Nyní je možné
o podporu z FS
pro projekty
zlepšující kvalitu ŽP žádat
v rámci OPŽP.
viz. výše
7.4.200931.12.2010,
Přijímání žádostí o dotace z programu
Zelená úsporám bylo pozastaveno u panelových domů 24.8.2010,
u ostatních
29.10.2010
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
1. 3. Omezování
rizika povodní
Zelená
úsporám
Zařazení
Výměna neekolo
gického vytápě
ní za nízkoemisní
zdroje na bioma
su a účinná tepel
ná čerpadla
Název
Cílová skupina
příjemců dotací
64
65
2.1.4: Doplnění
a inovace systémů
sledování a hodno
cení imisní zátěže
na území ČR
2.1.3: Snížení
imisní zátěže ome
zením prašnosti
z plošných zdrojů
Operační program Životní prostředí,
Prioritní osa
2: Zlepšování
kvality ovzduší a snižování
emisí
Prioritní osa
2: Zlepšování
emisí
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Státní fond
životního
prostředí
Podporovány
projekty typu:
výstavba a obnova
systémů sledování
kvality ovzduší v
celorepublikovém
měřítku včetně
vybavení
provozovatelů
monitorovacích
systémů.
Přijímány pouze projekty na výstavbu a obnovu ekosystémů sledování kvality ovzduší zaměřených na
sledování suspendovaných částic
PM10, PM2,5 a benzenu.
Podporovány projekty typu:
výstavba a regenerace izolační
zeleně oddělující obytnou
zástavbu od průmyslových
staveb, komerčních areálů nebo
frekventovaných dopravních
koridorů, vymezené pro tento účel
v územně plánovací dokumentaci.
Blíže viz
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6 SR
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
výstavba nového centrálního zdroje
tepla včetně nově budovaných
rozvodů tepla a rozšiřování
stávajících rozvodů za účelem
připojení nových zákazníků
náhradou spalovacích zdrojů ve
stávajících objektech, rekonstrukce
stávajících rozvodů a případná
rekonstrukce centrálního zdroje
tepla do 5 MW jmenovitého
tepelného výkonu ad.
Blíže viz
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6 Hodnotící
kritéria
Výzva č. 19
vyhlášena
od 3.5.2010 do
2.6.2010. Lhůta pro podávání žádostí do
24.5.2010.
Výzva č. 19
vyhlášena
od 3.5.2010 do
2.6.2010. Lhůta pro podávání žádostí do
24.5.2010.
Výzva č. 20
otevřena dne
od 17.5.2010
do 30.6.2010.
Plán.
období
2.1.2: Snížení pří
spěvku k imis
ní zátěži obyvatel
omezením emisí
z energetických
systémů včetně
CZT
2.1.1: Snížení
imisní zátěže ze
zdrojů v objek
tech nenapojených
na CZT
Podporovány projekty typu: pořízení
nízkoemisního spalovacího zdroje,
jmenovitém tepelném výkonu
5 MW, který splňuje hodnoty
nejlepší emisní třídy a případné
současné zlepšení energetických
vlastností obálky budov, nebudou
podporována zařízení spalující
fosilní paliva, kromě zemního plynu
a propan butanu.
2. 1. Zlepšování
kvality ovzduší
Prioritní osa
2: Zlepšování
emisí
Zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší
s důrazem na využití environmentálně šetrných způsobů výroby energie
včetně úspor energie.
Státní fond
životního
prostředí
... regionální a místní úrovni, včetně
systémů obrazového sledování
rizikových a jiných hydrologických
významných míst na vodních tocích
a na vodních dílech atd.
Předmět
Státní fond
životního
prostředí
viz. výše
Správce
Úprava koryt a niv s vlivem na
protipovodňovou ochranu prováděná
přírodě blízkým způsobem, realizace
opatření podporující přirozený
tlumivý rozliv povodní v nivách
formou tzv. biotechnických opatření
v současně zastavěných obcích atd.
viz. výše
Zařazení
1.3.2: Eliminace
povodňových prů
toků systémem
přírodě blízkých
protipovodňových
opatření
1.3.1: Zlepšení
systému povodňo
vé služby a pre
ventivní protipo
vodňové ochrany
Název
Cílová
skupina
příjemců
dotací
66
67
Státní
fond životního
prostředí
Operační program Životní prostředí, Prioritní osa 3: Udržitelné využívání zdrojů
energie
viz. výše
3. 1. Výstavba no
vých zařízení a re
konstrukce stáva
jících zařízení s cí
lem zvýšení využí
vání OZE pro vý
robu tepla, elek
třiny a kombino
vané výroby tepla
a elektřiny
3.1.1: Výstavba
a rekonstrukce
zdrojů tepla vyu
žívajících OZE
3.1.1: Výstavba
a rekonstrukce
zdrojů tepla vyu
žívajících OZE
3.2.1: Realizace
úspor energie
3. 2. Realiza
ce úspor energie
a využití odpadní
ho tepla u nepod
nikatelské sféry
3.1.3: Výstavba
a rekonstrukce
zdrojů pro kom
binovanou výrobu
elektrické energie
a tepla využívají
cí OZE
Operační program Životního prostředí, Prioritní osa 3: Udržitelné využívání zdrojů
energie
energie
Státní
fond životního
prostředí
energie
2. 2. Omezová
ní emisí
3.1.2: Výstavba
a rekonstrukce
zdrojů elektřiny
využívající OZE
Státní
fond životního
prostředí
Operační program Životní prostředí, Prioritní
osa 2: Zlepšování kvality ovzduší a snižování
emisí
Státní
fond životního
prostředí
Státní
fond životního
prostředí
Státní
fond životního
prostředí
Státní
fond životního
prostředí
výstavba a rekonstrukce
centrálních a blokových
kotelen, resp. zdrojů
tepla využívajících OZE,
včetně rozvodů, přípojek
a předávacích stanic,
eventuálně v kombinaci
s výstavbou ...
snižování spotřeby energie
zlepšením tepelně technických
vlastností obvodových konstrukcí
budov; implementace měřící
a regulační techniky v systémech
vytápění a chlazení aj.
Ve všech podoblastech mohou být podpořeny pouze žádosti na projekty, které dosáhnou hranice min.
40 bodů v součtu hodnocení
technické kvality
a ekologické relevance.
instalace kogeneračních zařízení
spalujících bioplyn, skládkový
a kalový plyn, bioplynové stanice;
instalace kogeneračních zařízení
využívající pevnou biomasu;
kombinovaná výroba elektřiny
a tepla z geotermální energie aj.
... centrální výrobny
paliv včetně technologie;
výstavba a rekonstrukce
lokálních zdrojů tepla
využívajících OZE pro
vytápění, chlazení a ohřev
teplé vody.
SR
Blíže viz
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6 Blíže viz
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6
výstavba a rekonstrukce malých
vodních elektráren; výstavba
elektráren spalujících biomasu;
výstavba větrných elektráren;
výstavba geotermálních elektráren.
viz. výše
Zvýšení obnovitelných zdrojů
energie při výrobě tepla a elektřiny
a využití odpadního tepla.
rekonstrukce spalovacích zdrojů
s instalovaným výkonem větším
než 5 MW za účelem snížení emisí
NOX, SO2 a prachových částic;
rekonstrukce nespalovacích zdrojů
za účelem snížení emisí NOX nebo
prachových částic nebo instalace
dodatečných zařízení pro záchyt
emisí NOX ad. Předmět
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
Výzva č. 19
vyhlášena
26.3.2010.
Žádosti přijímány od
3.5.2010 do
2.6.2010.
Lhůta pro
podávání
žádostí do
24.5.2010.
Výzva č. 19
vyhlášena
26.3.2010.
Žádosti
přijímány
od 3.5.2010
do
2.6.2010.
Lhůta pro
podávání
žádostí do
24.5.2010.
Plán.
období
viz. výše
Správce
Zařazení
Název
Cílová
skupina
příjemců
dotací
68
69
Prioritní osa 4:
Zkvalitnění na
kládání s odpady
a odstraňování
starých ekologic
kých zátěží
6. 2. Podpora
biodiverzity
6. 1. Implemen
tace a péče
o území soustavy
Natura 2000
Operační program Životního prostředí,
Prioritní osa
6: Zlepšování
stavu přírody
a krajiny
Blíže
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6
Omezování průmyslového
znečištění a snižování environmentálních rizik.
Projekty zaměřené na opatření
spojená s implementací Natura
2000 včetně monitoringu
zvláště chráněných území,
vybraných území Natura 2000
a stavu populací rostlinných
a živočišných druhů.
Opatření k uchování
a zvyšování početnosti druhů
a ekosystémů a vytváření
vhodných podmínek pro jejich
další existenci; ...
Státní
fond životního
prostředí
Státní
fond životního
prostředí
5. 1. Omezová
ní průmyslového
znečištění a sni
žování environ
mentálních rizik
Blíže
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6
Státní
fond životního
prostředí
Prioritní osa
5: Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních
rizik
Státní
fond životního
prostředí
... průzkumných prací, analýz
rizik pro problémová území
obsahující více než jedno
kontaminované místo.
realizace průzkumných
prací, analýz rizik - realizace
průzkumných prací, analýz
rizik konkrétních lokalit,
realizace ...
Státní
fond životního
prostředí
viz. výše
systémy pro separaci a svoz
biologicky rozložitelných
komunálních odpadů, projekty
rozmístění kompostérů nebo
systémy pro separaci a svoz
BRKO; systémy pro separaci
a svoz ostatních složek KO ad.
viz. výše
Blíže
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6
Zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů
a odstraňování starých ekologických zátěží.
Mohou být podpořeny pouze
žádosti na projekty, které dosáhnou hranice min. 60 bodů
v součtu bodového hodnocení
technické kvality a ekologické
relevance.
Předmět
V rámci podporovaných
opatření nemůže být
podpořena obnova nebo
výstavba vodních nádrží
a/nebo poldrů. Opatření,
jejichž součástí bude
obnova nebo výstavba
vodních nádrží
a/nebo poldrů, nebudou
akceptována z důvodu
nesplnění podmínek
aktuální výzvy.
Podporovány projekty
typu: rekonstrukce nebo
nákup technologií pro
omezení průmyslového
znečištění, rekonstrukce
nebo nákup technologií pro
monitoring průmyslového
znečištění jednotlivých
složek ŽP, vytvoření BAT
center pro jednotlivé
kategorie průmyslových
činností v návaznosti na
zákon č. 76/2002 Sb.
typu: aplikace technologií
na využití odpadního
tepla aj.
SR
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
Výzva č. 20
otevřena dne
4.5.2010.
Žádosti přijímány
od 17.5.2010 do
30.6.2010.
Dne 30.7.2010 vyhlášena 22. výzva, uzavřena dne
29.10.2010.
Žádosti o podporu přijímány od
16.8.2010.
viz. výše
Výzva č. 19 vyhlášena 26.3.2010.
do od 3.5.2010 do
2.6.2010.
Výzva č. 19
vyhlášena
26.3.2010.
od 3.5.2010 do
2.6.2010. Lhůta
pro podávání
žádostí do
24.5.2010.
Plán.
období
4. 2. Odstraňo
vání starých eko
logických zátěží
4. 2. Odstraňo
vání starých eko
logických zátěží
Operační program Životního prostředí, Prioritní
osa 4: Zkvalitnění nakládání s odpady
a odstraňování starých
ekologických
zátěží
Operační program Životního prostředí
3.2.2: Využívání
odpadního tepla
4. 1. Zkvalitnění
nakládání s od
pady
Státní
fond životního
prostředí
Operační program Životního prostředí, Prioritní osa 3: Udržitelné využívání zdrojů
energie
Státní
fond životního
prostředí
Správce
Zařazení
Název
Cílová
skupina
příjemců
dotací
70
71
Státní
fond životního
prostředí
6. 5. Podpora re
generace urbani
zované krajiny
Státní
fond životního
prostředí
7. 1. Rozvoj in
frastruktu
ry pro realiza
ci environmen
tálních vzdělá
vacích progra
mů, poskytování
environmentál
ních poradenství
a environmentál
ních informací
Prioritní osa
7: Rozvoj infrastruktury
pro EVVO
Státní
fond životního
prostředí
6. 6. Prevence se
suvů a skalních
řícení, monito
rování geofak
torů a násled
ků hornické čin
nosti a hodnoce
ní neobnovitel
ných přírodních
zdrojů včetně
zdrojů podzem
ních vod
Prioritní osa
6: Zlepšování
stavu přírody
a krajiny
Vybudování plošné a dostupné sítě center environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty, informačních center a environmentálních
poraden.
Blíže
Směrnice
č. 5/2008,
Příloha 6
Opatření pro zakládání
a revitalizaci významné sídelní
zeleně s preferencí druhové
skladby posilující biodiverzitu
sídelních biotopů a vztah obyvatel
sídel k přírodě; zakládání
a regenerace zeleně v rámci tvorby
zeleného prstence kolem sídla,
vymezené v územně plánovací
dokumentaci ad.
typu: rekonstrukce,
dostavba nebo přístavba
stávajících objektů center
a poraden, projekty řešící
vznik nových center
a poraden, technické
vybavení center a poraden
investičního charakteru
a tvorba materiálů
a pomůcek investičního
charakteru.
vodních nádrží
aktuální výzvy.
vodních nádrží
aktuální výzvy.
SR
EU/FM
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
Výzva č. 14
vyhlášena dne
26.10.2009.
Příjem žádostí
od 2.11.2009
do 5.1.2010.
Výzva č. 20
otevřena dne
4.5.2010.
Žádosti přijímány od 17.5.2010
do 30.6.2010.
Výzva č. 20
otevřena dne
4.5.2010.
Žádosti přijímány od 17.5.2010
do 30.6.2010.
9.6.2010 vyhlášena 21. výzva.
Žádosti přijímány do od 2. do
31.8.2010.
Výzva č. 20
otevřena dne
4.5.2010.
Žádosti
přijímány od
17.5.2010 do
30.6.2010.
viz. výše
Plán.
období
Stabilizace nebo sanace sesuvů
a skalních masivů, které
bezprostředně nebo v krátkém
časovém horizontu svými
negativními projevy a následky
ohrožují především životy, zdraví
a majetek občanů a infrastrukturu
sídel a dále monitoring zaměřený
na kontrolu účinnosti nápravných
opatření atd.
6. 4. Optimaliza
ce vodního reži
mu krajiny
Podpora přirozených rozlivů
v nivních plochách, budování
a obnova retenčních prostor,
revitalizace vodních toků
a mokřadů, výstavba poldrů;
opatření k ochraně proti vodní
a větrné erozi aj.
Prioritní osa
6: Zlepšování
stavu přírody
a krajiny
viz. výše
Státní
fond životního
prostředí
6. 3. Obno
va krajinných
struktur
6. 2. Podpora
biodiverzity
Státní
fond životního
prostředí
Předmět
Realizace opatření navržených
v rámci schválených komplexních
pozemkových úprav zaměřených
na výsadby zeleně v krajině
a ochranu půdy; příprava
a realizace prvků územních
systémů ekologické stability;
zakládání a obnova krajinných
prvků, břehových porostů
a historických krajinných struktur,
péče o památné stromy atd.
Správce
viz. výše
Zařazení
... zajišťování péče o chráněná
území včetně evropsky
významných lokalit a ptačích
oblastí a vyhodnocování
výsledků péče s využitím zásad
ekosystémového přístupu
k ochraně biodiverzity atd.
Název
Cílová
skupina
příjemců
dotací
72
73
Státní
fond životního
prostředí
Státní
fond životního
prostředí
Podpora na pro
jekty řešící aktu
ální témata
životního pro
středí
Dotace na pro
jekty na rozvoj
environmentál
ního vzdělávání
a osvěty
Cílem programu č. 2
(v rámci Příloh III Národních programů) je podpora rozvoje místních, regionálních a národních sítí
environmentálních vzdělávacích, poradenských
a informačních center ...
Státní
fond životního
prostředí
Cílem programu podpory obcí ležících v regionech národních parků je
kompenzace ztrát hospodářského rozvoje obcí ležících v regionech národních parků.
Podpora z Pro
gramu podpory
obcí ležících
v regionech ná
rodních parků
O podporu je možné žádat na tvorbu
a realizaci vzdělávacích programů,
poradenství realizované osobně
v poradnách i distančně (internetové
poradny, zelené linky, rubriky
v periodicích), koordinaci v rámci
sítě, společnou medializaci v rámci
sítě, kapacitní rozvoj apod.
O podporu je možné žádat na
realizaci vzdělávacích a osvětových
programů a aktivit, kampaní,
vydávání odborných periodik
a publikací (studií) zaměřených
na ekologickou tématiku, na
koordinaci významných národních
a mezinárodních projektů
a programů realizovaných v ČR.
Viz Příloha IV Směrnice MŽP č.
6/2010 o poskytování finančních prostředků ze
SFŽP ČR.
Státní
fond životního
prostředí
Podpora pro
zajištění monito
ringu vod
EU/FM
Žádosti
v rámci 5. výzvy je možné
podávat
od 20.11.2009
do 22.1.2010.
Žádosti
v rámci výzvy je možné
podávat
od 11.5.2010
do 2.6.2010.
Žádosti
v rámci výzvy je možné
podávat
od 14.5.2010
do 30.6.2010.
Žádosti
v rámci výzvy
č. 1 je možné
podávat
od 14.5.2010
do 30.6.2010.
Žádosti
v rámci výzvy
č. 1 je možné podávat od
11.6.2010 do
30.7.2010.
Žádosti
v rámci výzvy
č. 1 je možné podávat od
30.7.2010 do
30.11.2010.
Žádosti
v rámci
výzvy č. 1 od
15.12.2010 do
14.01.2011.
Plán.
období
Viz Příloha III Směrnice MŽP č.
SFŽP ČR.
O podporu je možné žádat na
realizaci v rámci Programu podpory
zajištění komplexního monitorování
stavu vod v ČR a Programu podpory
zajištění monitoringu vod.
Viz Příloha V Směrnice MŽP č.
SFŽP ČR.
Státní
fond životního
prostředí
Národní
programy
5 základních oblastí podpory:
1. Autochtonní i alochtonní rostliny
pro zvýšení diverzity sídelní
i krajinné zeleně; 2. Původní
endemické a subendemické
dřeviny ČR; 3. Památné a kulturně
významné dřeviny ČR;
4. Popularizace problematiky,
osvětová a vzdělávací činnost;
5. Zpřístupnění genofondových
sbírek veřejnosti.
Viz Příloha VIII Směrnice MŽP č.
SFŽP ČR.
Cílem programu č. VIII
je posílení diverzity sídelní i krajinné zeleně s důrazem na uchování jedinečného genetického materiálu domácích ohrožených a kulturně významných neprodukčních rostlin a zvýšení povědomí
veřejnosti o důležitosti této problematiky.
Podpora z Pro
gramu na pod
poru druhové bi
odiverzity nepro
dukčních rost
lin a zachování
jejich genových
zdrojů
Národní
programy
Program je
určen pro nepodnikatelské
subjekty i pro
podnikatele.
Státní
fond životního
prostředí
4 základní oblasti podpory:
1. znovuzískávání a sběr látek
poškozujících ozónovou vrstvu
Země; 2. následné zneškodnění
látek poškozujících ozónovou vrstvu
Země; 3. implementace náhradních
technologií s nulovým ODP, rovněž
i znovuzískávání látek; 4. měření
a monitorování stavu ozónové
vrstvy Země (měření intenzity UV
záření), sledování stratosférických
procesů a jejich vztah k ozónové
vrstvě a změně klimatu.
Cílem programu je postupné omezování výroby
a spotřeby některých látek na bázi halogenových
uhlovodíků (freonů), látek zodpovědných za poškozování vrstvy ozónu
ve stratosféře, která hraje
velmi důležitou roli pro
veškerý život na Zemi.
SR
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
Předmět
Podpora z Pro
gramu na pod
poru ochrany
ozónové vrstvy
Země
Správce
Státní
fond životního
prostředí
Zařazení
Nabídka finanč
ní podpory pro
ozdravné pobyty
dětí z Moravsko
slezského kraje
Název
Cílová skupi
na příjemců
dotací
74
75
01/10-12/10
77
Tato kapitola představuje základní přístupy a metody hodnocení podpor
z hlediska jejich efektivnosti. Efektivnost podpor na ochranu životního
prostředí lze chápat ve smyslu maximalizace požadovaného efektu podpory
(účinku na zlepšení životního prostředí) za vynaložení minimálních možných
nákladů a s minimalizací vzniku nežádoucích vedlejších efektů podpory,
které mají negativní dopad na společnost.
Efektivnost může být sledována na mikroekonomické i makroekonomické
úrovni. Cílem analýzy je pak identifikovat či (častěji) kvantifikovat efekty
podpor na životní prostředí, ekonomiku a společnost. Analyzovány jsou také
dopady podpor na veřejné rozpočty, a to jednak poskytnutí podpory jakožto
výdaje z veřejných rozpočtů, ale také dlouhodobý dopad podpory na zpětné
generování veřejných příjmů (například v podobě vybraných daní).
V oblasti ochrany životního prostředí se lze při analýze podpor zaměřit
na podpory, jejichž hlavním účelem je zlepšení stavu životního prostředí. Pak
hodnotíme zejména:
□□ jak je podpora účelná, tj. zda a jak přispívá k naplnění cíle, za kterým
byla zavedena,
□□ zda je podpora nejvhodnějším nástrojem pro splnění cíle (např. ve srov
nání s poplatky),
□□ zda je podpora nákladově efektivní (tj. zda dochází k minimalizaci
nákladů na její aplikaci, zda jsou podpory využívány na projekty
s největším efektem apod.),
□□ zda nemá podpora vedlejší negativní efekty na jiné složky životního
prostředí,
□□ zda nemá podpora vedlejší negativní efekty na ekonomiku a sociální
oblast.
Zdroj: CENIA (2010a)
170
000
hlavně dopravní
kritéria, částečně i
ekonomická kritéria
Žadatel
SFDI; řídící orgán MD
h - TSK
Příspěvky na vý
stavbu cyklistic
kých stezek
3. Metody posuzování efektivnosti podpor
v ochraně životního prostředí
0
01/10-12/10
30 000
hlavně dopravní
kritéria, částečně i
ekonomická kritéria
SFDI; řídící orgán MD
h - TSK
Příspěvky na
opravy cyklistic
kých stezek
Žadatel
0
13.10.2010
pozastaven
příjem
žádostí
Není
uveden
Nový panel
FO/PO, která
je vlastníkem
nebo spoluvlastníkem
domu.
SFRB; řídící orgán
MMR
Cíl 3: Zlepšit management, bezpečnost
a spolehlivost komunálních/regionálních
systémů veřejné dopravy.
Státní
fond životního
prostředí
Švýcarské
fondy
Životní prostředí
a infrastruktura
Cíl 1: Posílit služby spojené s infrastrukturou na úrovni obcí s cílem zvýšit životní úroveň a podporovat hospodářský rozvoj. Cíl 2: Zvýšit energetickou efektivitu a zlepšit kvalitu ovzduší (snížení emisí skleníkových plynů a jiných nebezpečných emisí).
viz. výše
viz. výše
Dotace na projekty
na rozvoj environ
mentálního vzdělá
vání a osvěty
... na území České republiky podporou
jejich společné koordinace, výměny zkušeností, propagace apod. a dále podporou
vytváření a realizace vzdělávacích programů a poradenství.
Veřejný
a soukromý
sektor, nevládní organizace a jiné organizace občanské
společnosti.
viz. výše
SR
EU/FM
viz. výše
Plán.
období
Správce
Zařazení
Název
Předmět
Cílová sku
pina příjem
ců dotací
Finanční objem
pro období 2011
a dále (mil. Kč)
Výzva k podávání žádostí byla vyhlášena
v první polovině roku
2010, ukončena
k 31.8.2010.
76
Předmětem analýzy mohou být v podstatě jakékoli podpory ve společ
nosti směřující do různých oblastí (průmysl, doprava, zemědělství, školství
apod.). U těchto podpor je účelné zkoumat jejich efekty na životní prostředí
a udržitelný rozvoj. V rámci integrace environmentální politiky do ostatních
politik by nemělo docházet k tomu, že jsou poskytovány podpory s výrazně
negativním vlivem na životní prostředí. Přesto se v politické praxi lze
s takovými podporami stále setkat. Odstranění podpor škodlivých pro životní
78
prostředí je velmi populárním tématem v oblasti ochrany životního prostředí,
kterým se zabývají organizace na celosvětové úrovni (viz např. OECD 1998,
2003).
Zvláštní důraz je v této kapitole kladen na metodické přístupy k vyhod
nocování podpor ex-ante a ex-post. Z těchto obecných postupů potom vychází
metodiky prezentované v kapitolách 4 a 5.
3.1 Přístupy, metody a metodiky hodnocení
environmentálních podpor
V praxi se uplatňují různé přístupy, na základě kterých je možné podpory
hodnotit. Existují také různé metody hodnocení. Většina z nich je aplikovatelná
obecně pro analýzu jakýchkoliv nástrojů ochrany životního prostředí či
soukromých a veřejných projektů v environmentální oblasti. Některé metody
byly však vyvinuty výhradně za účelem analýzy podpor a jejich dopadů na
udržitelný rozvoj společnosti.
Hodnocení efektivnosti podpor na ochranu životního prostředí v celém
rozsahu definice efektivnosti podpor, jak je uvedena výše, zahrnují pouze
nejkomplexnější metody. Většina metod se zabývá dílčím hodnocením např.
nákladové efektivnosti nebo vůbec prvotní identifikací efektů a možných
problémových dopadů podpory.
Přístupy k hodnocení podpor lze členit z několika pohledů, např. podle
předmětu analýzy, či typicky podle časového hlediska. Dále lze rozlišit jed
notlivé techniky provedení analýzy.
Podle předmětu analýzy lze rozlišovat následující přístupy k hodnocení
podpor (OECD, 1996):
Analýza dopadů politik
Analýza se zabývá nejdříve obecně podporami, definuje zkoumanou politiku
a její přímé a nepřímé efekty na ekonomiku a životní prostředí (pokud možno
včetně redistribučních efektů). Jsou identifikovány subjekty a skupiny sub
jektů ovlivněné politikou. Závěrem analýzy je zjištění, které efekty jsou
nejvíce škodlivé. Výhodou tohoto přístupu je detailní zaměření na zkoumaný
nástroj, které umožňuje vyhodnotit jeho účelnost a efektivnost. V rámci
tohoto přístupu se využívá fiskální definice veřejné podpory. Lze jej využít
ex-post i ex-ante.
79
Analýza environmentálního problému
Alternativně lze při analýze postupovat bottom-up (viz též dále v textu),
tj. nejprve definovat problém životního prostředí, a následně zkoumat,
zda k jeho existenci či rozsahu nepřispívá některá z politik. Tento přístup
umožňuje zahrnout do analýzy širokou škálu nástrojů uplatňovaných na
různých úrovních (nadnárodní, státní, regionální, lokální) za různými
účely (podpora průmyslu, zemědělství, ochrana životního prostředí) včetně
výzkumu jejich vzájemných vazeb. Analýza efektu politik a jejich interakcí je
z velké části založena na sběru dat od subjektů, které jsou v přímém kontaktu
se zkoumaným environmentálním problémem.
Analýza kvality života
Další přístup k hodnocení podpor z hlediska jejich příspěvku ke kvalitě
životního prostředí je založen na myšlence, že environmentální statky
a služby jsou především součástí životního prostředí člověka v širším
smyslu14. Přístup kvality života chápe environmentální statky především ze
sociálního hlediska, tj. jak vybavenost přírodními zdroji přispívá k rozvoji
společnosti v jednotlivých lokalitách. Například podpory rybolovu, jako
jsou nízko úročené půjčky rybářským společnostem, výjimky ze zdanění
paliv a dotace na pořízení lodí a jejich vybavení pro rybolov, snižují náklady
na rybolov a vedou k přečerpávání zdrojů ryb v oblastech závislých na
rybolovu. Vyčerpání zdrojů ryb a následná nezaměstnanost potom může vést
k rozsáhlým sociálním důsledkům, jako tomu bylo v případě Kanady (OECD,
1996). Podobně jako u předchozího přístupu se jedná o „bottom-up“ analýzu.
Podle časového hlediska lze členit přístupy hodnocení podpor na
hodnocení:
□□ ex-ante,
□□ průběžné (interim),
□□ ex-post.
Hodnocení ex-ante je prováděno ve fázi návrhu na podporu, tedy před
zahájením implementace podpory. Formalizované ex-ante metody hodnocení
jsou čím dál tím častěji používány v praxi. Velká pozornost je jim věnována
především na úrovni OECD a EU. Ex-ante hodnocení je dále rozebráno
v kapitole 4.
14
Různá pojetí pojmu životní prostředí uvádí Šauer (2007b).
80
V případě, že jsou dopady podpory hodnoceny v době svého poskytování,
jedná se o hodnocení průběžné neboli interim hodnocení. Předmětem tohoto
přístupu je průběžný monitoring dopadů veřejné podpory, na jehož základě
je možné upravovat parametry předpisů a činností tak, aby poskytování
podpory vedlo směrem k přijatým cílům.
V době, kdy je poskytování podpory již ukončeno, je možné provést
tzv. ex-post hodnocení dopadů podpory, které umožňuje zahrnout skutečné
dopady poskytování podpory založené na historických faktech.
Přístupy ex-ante a ex-post hodnocení dopadů podpor lze také v rámci
analýzy daného nástroje či politiky kombinovat. Podpora je pak hodnocena
nejprve ex-ante, přičemž výsledky z ex-ante hodnocení následně slouží jako
východisko k hodnocení ex-post. Ex-post hodnocení pak představuje ověření
předpokládaných dopadů poskytování podpory a vztahů mezi nimi.
Podle techniky analýzy lze rozlišit přístupy
□□ top-down,
□□ bottom-up.
Top-down přístup vychází z úrovně, na níž došlo k vytvoření návrhu
a rozhodnutí o implementaci podpory. Pro hodnocení se využívají především
agregovaná data. Jeho výhodami jsou přehlednost, různorodá použitelnost
a poměrně nízká náročnost sběru dat. Na druhou stranu přístup opomíjí
existenci místního kontextu a rozdílných preferencí skupin dotčených
implementací podpory i jejich vztahů (Šauer et al., 2009a).
Bottom-up přístup se oproti top-down hodnocení soustředí kromě
výstupů poskytování podpory také na samotný proces tvorby a implementace
podpory. Zohledňuje sociální souvislosti implementace podpory, zejména
vztahy mezi subjekty dotčenými implementací podpory, jejich jednáním
a zájmy. V průběhu celého hodnocení včetně sběru dat je zohledňován
místní či individuální kontext. Účelem hodnocení bottom-up je především
zefektivnění fungování veřejné správy. Jeho předmětem je tak kvalita
implementace politiky, v našem případě podpory (Ibid.).
K volbě analytického přístupu lze využít podmínek efektivnosti, které
uvádí tabulka 4. Tyto podmínky korespondují se základními otázkami topdown analýzy. Pokud v případě hodnocené podpory neplatí alespoň jedna
z uvedených podmínek, nelze top-down analýzou zodpovědět základní
otázky efektivnosti, a je tedy nutné použít přístup bottom-up.
81
Tabulka 4:Nutné podmínky efektivní politiky (top-down přístup)
Atribut politického
procesu
Požadavek
Cíl politiky
Zřejmý, zřetelný, jasně definovaný a přímočarý
Model dopadů a účinků
Rozhodující aktéři politického procesu opírají své
rozhodnutí o uznávaný teoretický model příčin
a následků. Regulované subjekty a pracovníci
implementačních agentur mají v tyto modely
důvěru.
Implementační struktura
Implementační struktura (zdroje, předpoklady,
organizace) jsou dobře připravené a jejich role jsou
jednoznačně definovány.
Motivace a zapojení
Pracovníci implementačních agentur musí být
loajální a kompetentní.
Legitimnost politiky
Navržená a implementovaná politika se těší
podpoře zájmových skupin.
Socioekonomická stabilita
Nutná podmínka efektivnosti – v nestabilních
podmínkách se zvyšuje nejistota jednání
a výsledků.
Zdroj: Winkler, 2002
Následující text uvádí jednotlivé metody využívané při hodnocení podpor
z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Tyto metody
jsou (či mohou být) aplikovány ve fázi návrhu nových podpor, interim i expost revize poskytovaných podpor. Rovněž mohou být využity pro hodnocení
efektivnosti a rozhodování o realizaci jednotlivých soukromých i veřejných
(zejména investičních) projektů, které mohou být díky jejich pozitivnímu
vlivu na životní prostředí podporovány z veřejných zdrojů.
Analýza nákladů a přínosů (Cost Benefit Analysis, CBA)
Jedná se o metodu pro porovnání všech nákladů a přínosů projektu, nástroje
či politiky v peněžním vyjádření. Pokud má CBA sloužit k veřejnému
rozhodování, musí být aplikována z pohledu celé společnosti. Aplikuje se
za účelem analýzy politik a programů, které mají netržní efekty, jelikož na
82
základě CBA je možné srovnat nejrůznější (tržní i netržní) efekty vznikající
různým skupinám ekonomických subjektů – podnikům, domácnostem
apod. To je právě případ podpor na ochranu životního prostředí, které mají
často za následek zlepšení kvality životního prostředí, z něhož profitují
různé subjekty. Přínosy jsou pak vyjádřeny přímo pomocí tržních cen, nebo
prostřednictvím zástupných či hypotetických trhů, pokud trh pro daný statek,
s nímž je přínos spojován, neexistuje (např. pro rekreační hodnotu přírodních
parků či existenční hodnotu ohroženého druhu – více viz např. Dvořák et al.,
2007; pokročilejší diskuse viz Freeman, 2003). CBA lze aplikovat ex-ante,
interim i ex-post. Jedná se o top-down analýzu.
V oblasti podpor je často vyžadováno zpracování ex-ante CBA
k jednotlivým návrhům konkrétních projektů. Na základě této analýzy je
pak rozhodnuto, kterému (či kterým) z navrhovaných projektů bude podpora
přidělena. CBA pak spočívá v odhadu, agregaci a následném porovnání
všech podstatných nákladů a výnosů souvisejících s daným projektem. Vše
je měřeno v peněžních jednotkách (OECD, 2006). Jelikož efekty podpor mají
většinou dlouhodobé efekty, je nutné budoucí přínosy (a náklady) plynoucí
z podporovaného projektu diskontovat vhodnou diskontní sazbou na
současnou hodnotu (k diskusi diskontní sazby viz např. Dvořák et al., 2007).
Pro účely porovnání různých projektů z pohledu poskytovatele podpory je
v praxi většinou předem stanovena jednotná diskontní sazba.
CBA lze však použít také v kontextu celé politiky či nástroje. V praxi
ČR však analýza daného nástroje (programu podpory) vychází z ex-post či
interim analýz jednotlivých projektů. Zde je diskuse použití vhodné diskontní
sazby ještě důležitější než v předchozím případě.
Analýza nákladové efektivnosti (Cost Effectiveness Analysis, CEA)
V rámci CEA porovnáváme nejčastěji projekty s jedním zásadním přínosem.
Jako příklad lze uvést skupinu různých projektů, které mají např. vliv pouze
na snížení emisí SO2, ale žádné další doprovodné efekty. Pak lze porovnávat
přínos vyjádřený v naturálních (fyzikálních) jednotkách s náklady vyjádřenými
v penězích. Tento přístup je výhodný v tom směru, že oproti CBA nevyžaduje
kvantifikaci (ocenění) všech, tedy i netržních, přínosů. Ocenění netržních
přínosů je často velmi finančně i časově nákladné, a pokud jde o ex-ante
hodnocení, přesnost analýzy se ještě snižuje díky častému nedostatku dat.
Jedná se o top-down analýzu aplikovanou ex-ante. CEA však není vhodná pro
83
projekty, které vedou k různým přínosům. V oblasti podpor je vhodné CEA
aplikovat zejména na podporu rozhodování o zaměření podpory na jednotlivé
technologie, které mají stejný výsledek (viz výše zmíněný příklad)15.
Multikriteriální analýza (MCA)
Multikriteriální (neboli vícekriteriální) analýza se zaměřuje na výběr jednoho
projektu (nebo několika nejvhodnějších projektů) z více alternativ, které mají
mnoho různých dopadů. Dopady jsou nejprve identifikovány. Na rozdíl od
CBA není nutné vyčíslovat každý dopad v penězích, metoda je schopna
srovnávat jakékoli jednotky. V rámci jedné analýzy lze srovnat dopady ve
fyzických i peněžních jednotkách a pokud nelze dopad kvantifikovat ani
jedním způsobem, použije se kategoriální (verbálně vyjádřená) škála (např.
ohodnocení dopadu na estetičnost okolí pomocí stupnice 1-5).
Každý dopad představuje jedno kritérium analýzy. Dopady vyjádřené
v různých jednotkách jsou převedeny na bezrozměrná čísla např. pomocí
bodovací stupnice (více viz Šauer, 2007b). Dalším krokem je určení vah
jednotlivých kritérií, které udávají jejich významnost. Výsledné hodnocení
projektu je souhrnem váženého hodnocení všech faktorů. Jedná se o bottomup analýzu.
MCA je využitelná pro jakýkoli rozhodovací proces. Její výhodou oproti
CBA je, že pro její provedení není nutné vyčíslovat všechny dopady v penězích.
Proto je finančně i časově méně náročná než CBA. Při zpracování MCA však
existuje několik faktorů možného zkreslení výsledků, z nichž pravděpodobně
nejvýznamnější je způsob určení vah. Aby byla zajištěna transparentnost
analýzy, je nutné volbě vah věnovat značnou pozornost16. CBA má však také
několik faktorů zkreslení, především vyčíslení nepeněžních přínosů, volbu
diskontní míry a stanovení časového horizontu projektu. MCA byla v naší
práci použita pro návrh systému ex-ante hodnocení navrhovaných podpor,
jehož výstupy jsou podkladem pro rozhodování o implementaci nových
podpor v resortu životního prostředí. Navržený systém ex-ante hodnocení
blíže popisuje kapitola 4.
K vyjádření efektů politik či jednotlivých projektů lze v některých případech využít převodu
různorodých efektů na určitý ekvivalent (například ekvivalent CO2 u politik či projektů týkajících se klimatické změny), ukazatelů dopadu různorodých škodlivin na mortalitu či morbiditu pomocí analýzy rizik.
16
Ze stejného důvodu je nutné věnovat pozornost také např. výběru faktorů, kvalitě a zdrojů
údajů o stavu jednotlivých faktorů a vytvoření hodnotících škál.
15
84
SWOT analýza
SWOT analýza je relativně jednoduchá metoda, pomocí níž se identifikují
silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby zkoumaného projektu či nástroje.
Je aplikována především za účelem nalezení hrozících problémů či možností
zlepšení. Lze ji použít ke kvalitativnímu zhodnocení připravovaného projektu
či nástroje. Dále se používá v rámci zpracovávání plánů rozvoje území.
SWOT analýza je nedílnou součástí mnoha komplexnějších metod
hodnocení podpor (RIA, Metodika posuzování veřejných podpor z hlediska
udržitelného rozvoje – obojí viz dále v textu). Slouží přitom k úvodnímu
zhodnocení zkoumaného nástroje, především k identifikaci jeho silných
a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Její výstupy jsou pak podkladem pro
zpracování složitějších analýz.
Výhodou SWOT je její jednoduchost, nenáročnost na zpracování
a tím také úspora financí a času oproti jiným metodám. SWOT analýza
sice rozhodně nepostačuje pro podpory a projekty s velkými dopady na
společnost, avšak může být aplikována na místní úrovni pro rozhodování
o projektech na ochranu životního prostředí či aplikaci podpor do životního
prostředí z místního rozpočtu. Tyto akce mají většinou poměrně malý
rozpočet a jejich dopady jsou pouze místní, proto v těchto případech může
postačovat jednodušší (a pro obec levnější) hodnocení.
Hodnocení dopadu regulace (RIA)
RIA (Regulatory Impact Assessment) se podle usnesení vlády č. 420 ze
dne 13. dubna 2005 stala povinnou součástí každého materiálu legislativní
povahy předkládaného vládě ČR. Zahrnuje metody směřující k identifikaci
a vyhodnocení pozitivních i negativních dopadů právních předpisů. Analýzy
RIA slouží jako podpůrný prostředek pro rozhodování o přijetí obecně
závazných právních předpisů přijímaných na úrovni ústřední státní správy.
RIA se vypracovává konkrétně na návrhy zákonů, novel zákonů, vyhlášek
ministerstev a nařízení vlády, a to od 1. listopadu 2007. Závěrečná zpráva
RIA je součástí důvodové zprávy k přijetí navrhovaných právních norem.
Některé veřejné podpory jsou v České republice poskytovány přímo
podle výše zmíněných právních předpisů (například podpora formou slevy
na silniční dani poskytovaná podle zákona č. 16/1993 Sb., o silniční dani),
tzn. teoreticky by na návrhy těchto norem měla být vypracována i RIA.
85
V praxi tomu tak však ve většině případů není, jelikož většina norem, z nichž
poskytování veřejných podpor vychází, vznikla před datem, od kterého je
RIA povinně zpracovávána. RIA se nezpracovává na změny sazeb apod. v již
existujících právních normách. Většina poskytovaných veřejných podpor
navíc vychází z předpisů, k nimž RIA prováděna není (směrnice apod.).
Ani v budoucnu tedy nelze očekávat, že by alespoň část existujících a nově
navrhovaných podpor procesem RIA prošla.
RIA se zpracovává ve dvou fázích. První fáze, tzv. „malá RIA“, je
založena na návrhu a analýze variant řešení zkoumaného právního předpisu.
Během analýzy jsou identifikovány jednotlivé skupiny subjektů, jichž se návrh
dotýká, a ekonomické, sociální a environmentální náklady a přínosy, které
těmto skupinám vznikají v souvislosti s případnou realizací navrhovaných
variant. První fáze většinou nezahrnuje kalkulaci dopadů. Druhá fáze
analýzy RIA („velká RIA“) je rozšířením první fáze. Ve velké míře vychází
z malé RIA, navíc však obsahuje kvantitativní vyhodnocení dopadů variant
(například pomocí analýzy nákladů a přínosů, která je popsána výše). Provádí
se pouze v případě, že malá RIA identifikuje alespoň jeden z následujících
dopadů (Příloha k usnesení vlády č. 877/2007 Sb.):
□□ jednorázové dopady ve výši minimálně 30 mil. Kč za rok nebo na jednu
skupinu subjektů,
□□ kumulované dopady (součet jednorázových dopadů nebo opakované
dopady) dosahující výše minimálně 140 mil. Kč,
□□ dopady, které mají za následek znevýhodnění některé sociální skupiny
a jejího uplatnění ve společnosti,
□□ dopady na hospodářskou soutěž,
□□ dopady znamenající zásadní změnu podmínek fungování trhu (nebo
napravení selhání trhu).
Velká RIA se neuplatňuje v případě, kdy se jedná o změny sazby daně,
o výši regulovaných cen nebo se upravuje výše dávek, pojištění či důchodů,
aniž by docházelo ke změně struktury daně, ceny, dávky, pojištění či důchodu.
Dále se neuplatňuje v případě, že se jedná o návrh právního předpisu
implementujícího právo ES/EU (a to přesto, že některý z výše uvedených
dopadů byl v malé RIA identifikován). Jedná se o top-down analýzu, která
musí být zpracovávána ex-ante.
86
Metodika posuzování veřejných podpor z hlediska udržitelného rozvoje
Posuzování veřejných podpor z hlediska udržitelného rozvoje v České
republice se věnoval projekt MŽP VaV/320/1/0 (MŽP, 2002). Výstupem
projektu je metodika posuzování podpor, která se zaměřuje především na
podpory s potenciálně škodlivým vlivem na životní prostředí a v případě, že
jsou v rámci analýzy zjištěny nedostatky ve specifikaci podmínek poskytování
či rozpor s cíli politiky životního prostředí, připravuje podklady pro jejich
změny. Metodika předpokládá využití multikriteriální analýzy, CBA, CEA
či hessenské metody. Výstupy hodnocení na základě metodiky jsou dále
založeny na zpracování SWOT analýzy, bilancí toků energie, materiálu
a finančních prostředků a citlivostní a rizikové analýzy. Pomocí této metodiky
bylo v letech 2002-4 analyzováno 6 podpor, především z oblasti průmyslu
a dopravy. Jedná se o top-down analýzu zpracovávanou interim či ex-post.
3.2 Hodnocení environmentálně škodlivých podpor
Některé veřejné podpory motivují k činnostem, které mají negativní dopad
na životní prostředí. Jedná se o nezamýšlený vedlejší efekt veřejných podpor
využívaných zejména v oblasti průmyslu, podnikání, dopravy a zemědělství.
Z tohoto pohledu lze odstranění nevhodných podpor nebo revidování
cílů a podmínek poskytování těchto podpor pokládat za důležitější cíl
environmentální politiky, než jakým je zavádění nových environmentálních
podpor (Johnson, 2001). Všechny nově zaváděné podpory by proto měly být
předmětem předběžného zhodnocení jejich dopadů na životní prostředí.
Hlavní vedlejší efekty zavedených podpůrných mechanismů uvádí
Ščasný (2002). Jedná se zejména o tyto efekty:
□□ omezení rozvoje efektivnějších či environmentálně přijatelnějších
alternativ řešení environmentálních problémů,
□□ podporování určité environmentálně příznivé technologie, která se
v době podpory jeví jako vhodná oproti stávajícím alternativám
technologií, může však snižovat konkurenceschopnost vývoje dalších
environmentálně příznivých technologií (Myers a Kent, 2001),
□□ setrvávání na podporovaných vstupech a výrobních postupech, které
mají negativní vliv na životní prostředí.
87
Pokud existuje environmentálně příznivější alternativa, není z pohledu
ochrany životního prostředí vhodné setrvávat u podpor např. těžby a spalování
uhlí. Přesto ještě v letech 1994-98 byly v České republice poskytovány přímé
dotace na fosilní paliva v celkové sumě 56 miliard Kč (EK, 2004). V současné
době jsou v ČR tyto dotace odbourány, avšak stále se vyskytují např. v USA
či v Rusku. Globální objem podpor výrobcům v oblasti fosilních paliv v roce
2009 se odhaduje na 100 mld. USD. Výsledkem dotování určitého sektoru
může být dominový efekt, kdy se sektor vyvíjí nekonkurenceschopným
způsobem a jeho další existence je podmíněna pouze dalším dotováním.
Příkladem může být zemědělská výroba v Evropské unii, na kterou v současné
době připadá 40 % rozpočtu EU17.
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že jednostranné omezení podpor
může vést ke zvýšení alokační efektivnosti a zvýšení národního blahobytu,
a to i v případech, že ostatní země na podporách setrvávají (OECD, 1998).
Na druhou stranu může v jednání zemí docházet k dilematu vězně (dilema
vězně viz např. Holman, 2002). Proto je vhodnější multilaterální koordinace
omezování podpor na nadnárodní až globální úrovni.
Vlivy dané podpory na životní prostředí se různí podle konkrétních
charakteristik environmentálního statku (což závisí např. na citlivosti
konkrétních ekosystémů) – může se tak lišit v různých geografických
podmínkách. Ekonomická činnost navíc není ovlivněna pouze danou
podporou, ale také všemi ostatními vládními programy a nástroji. V dané
lokalitě může existovat vícero programů podpor, které mohou mít protichůdné
cíle18.
OECD (1996) poněkud zjednodušeně označuje jako environmentálně
škodlivé všechny podpory zaměřené na ekonomické činnosti, které zhoršují
životní prostředí, jelikož jejich důsledkem je snížení společenského
blahobytu. Dále upozorňuje, že při analýze vlivu podpor na životní
prostředí je nutné se zaměřit jednak na definování podpory a mechanismus
jejího vlivu na ekonomickou činnost (výrobu nebo spotřebu), a jednak
také na environmentální statky a služby a způsob, jakým jsou ovlivněny
podporovanou ekonomickou činností.
Klasickým případem nepřímé dotace v zemědělství je stanovení minimální ceny zemědělských
komodit, které vede k přebytku nabízeného množství nad poptávaným. Více o efektech dotací
v zemědělství viz např. Goodstein (2005), pp. 365.
18
Příklady podpor s protichůdnými cíli aplikovaných v České republice uvádí Kotecký a Klusák
(2005).
17
88
Podle OECD (2004) škodlivé podpory dosahují kolem 5 % HDP
jednotlivých zemí. Přitom dvě třetiny z celkového objemu škodlivých podpor
jsou zaměřeny na producenty v zemědělství (Ibid.). Analýza škodlivosti
veřejných podpor je prováděna u jednotlivých podpor s cílem odhalit státní
výdaje, které mohou zvyšovat ekologické škody (tzv. „perverzní dotace“).
Vychází z požadavků Evropské unie a jejím hlavním cílem je iniciování
politického a ekonomického rozhodnutí o nápravě (či zrušení) těch dotačních
programů, které přímo způsobují ekologické škody nebo nejsou v souladu
s principy trvale udržitelného rozvoje.
4. Systém ex-ante hodnocení návrhů
na finanční podpory v České republice
Tato kapitola představuje návrh systému evidence a hodnocení návrhů na
finanční podpory, který byl vytvořen v rámci projektu VaV SP/4i1/169/08
Systém hodnocení je vytvořen primárně pro resort životního prostředí, avšak
je možné se jím inspirovat také při hodnocení podpor spravovaných ostatními
resorty.
Účelem návrhu systému je zabezpečit vznik informační základny
o připravovaných návrzích na dotační tituly a programy na ochranu životního
prostředí. Dosud existuje velice omezená a nejednotná evidence a informační
základna spojená s těmito nástroji. Není tak možné nástroje (podpory) do
statečným způsobem vyhodnocovat (ex-ante ani ex-post) a připravovat
objektivní podklady pro jejich úpravy či změny. Absence podkladů pak
v praxi znamená zejména to, že:
□□ neexistuje kompletní přehled a evidence o všech požadavcích na podpory,
□□ není možné koordinovat uplatňování jednotlivých požadavků,
□□ není možné požadavky vyhodnocovat a stanovovat například jejich
individuální efekty a priority,
□□ řada cílů resortu není plněna pro nereálnost uplatňovaných požadavků.
Cílem systému hodnocení je nastavit optimální řešení výše uvedených
problémů v oblasti administrace finančních podpor, resp. vytvořit informační
bázi, na základě které bude možné rozhodovat o přijetí požadavků na podpory
89
a zefektivnit realizaci přidělování finančních prostředků na podpory. Systém
hodnocení umožňuje především:
□□ posuzování efektů daného typu podpory a porovnávání efektů všech
navrhovaných podpor,
□□ posuzování budoucích vlivů jednotlivých typů podpor na životní
prostředí,
□□ doporučování priorit v rámci požadovaného typu podpor,
□□ vytváření podkladů nutných pro rozhodování o poskytování podpor,
□□ uplatňovat aktivnější politiku vůči jednotlivým zdrojům podpor,
□□ uplatňovat aktivnější politiku ve vztahu k poskytování podpor na regio
nální či místní úrovni,
□□ usnadnit vyhodnocování stávající a přípravu nové Státní politiky ŽP,
□□ propojovat data s dalšími datovými zdroji v rámci CENIA (Informační
systém statistiky a reportingu, předpokládané modelování vývoje život
ního prostředí apod.).
Systém hodnocení je rozdělen do dvou fází. V rámci první fáze jsou
sebrána data o návrzích na podpory, která jsou následně přenesena do
souhrnné evidence návrhů na podpory a nakonec vyhodnocena na základě
zjednodušeného hodnocení jako podklad pro politické posouzení. Ve druhé
fázi probíhá detailní zpracování navrhované podpory navrhovatelem,
následuje komplexní vyhodnocení environmentálních, ekonomických,
sociálních a administrativně-institucionálních aspektů podpory. Stěžejním
výstupem celého hodnocení je pak porovnání jednotlivých návrhů
a doporučení o implementaci podpor do praxe, které je podkladem pro
politické rozhodnutí.
Obě fáze systému jsou metodicky zakotveny v příslušných metodikách,
které jsou popsány dále v textu kapitoly. První fáze systému hodnocení
probíhá na základě naplňování Metodiky evidence návrhů na podpory, druhá
fáze pak na základě Metodiky hodnocení návrhů na tituly finančních podpor.
Z hlediska hodnocení finančních podpor na ochranu životního prostředí
je podstatná zejména druhá fáze, která je z velké části věnována ex-ante
metodice hodnocení finančních podpor. V současné době probíhá pilotní
ověření postupu uvedeného v této kapitole.
90
4.1 První fáze postupu hodnocení
Tabulka 5:Pokračování ...
Účelem první fáze je zabezpečit získání základních dat ohledně připravo
vaných návrhů na finanční podpory do oblasti životního prostředí. Výstupem
ze získaných dat jsou celkové přehledy vytvořené na základě potřeb koneč
ných uživatelů (například přehled navrhovaných dotací v jednotlivých letech
podle zdroje financí a podle oblastí životního prostředí).
Poskytovatelé finančních zdrojů získají z evidence předběžný přehled
o objemu navrhovaných podpor v jednotlivých oblastech ochrany životního
prostředí, na jehož základě informují navrhovatele o potřebných korekcích
návrhů, zejména z finančního hlediska. Tímto způsobem dojde k „usměrnění“
a případnému omezení nerelevantních, případně nadhodnocených návrhů
finančních podpor. Lze uvažovat, že první rámcový objem možných podpor
bude politicky formulován již před zahájením prací na první fázi prací na
přípravě návrhů.
Otázka
4.1.1 Sběr dat o návrzích na podpory
Sběr dat je zajišťován pomocí elektronického dotazníku. U většiny otázek
navrhovatel vybírá jednu či více z předem připravených možností. Zbylé
položky mají formu otevřených otázek (odpovědi na otázku nejsou předem
připravené, navrhovatel sám odpověď formuluje a zapíše).
Otázky včetně možných odpovědí a formy otázek jsou popsány v tabulce
č. 5.
Tabulka 5: Struktura dotazníku pro sběr dat do evidence návrhů
na podpory
Otázka
Název podpory
Plánovaná
výše podpory
v jednotlivých
letech (v mil. Kč)
Možné odpovědi
Forma otázky
(odpovědi)
19
1
Možné odpovědi
Forma otázky
(odpovědi)
Celková
předpokládaná
výše podpory
(v mil. Kč)
otevřená
Průměrná výše
podpory v 1 roce
(v mil. Kč)
otevřená
Uvažovaný zdroj
podpory (hlavní
zdroj)
–– Státní rozpočet
–– SFŽP
–– Regionální rozpočet
–– Jiný
jedna možná
odpověď
Jedná se o již
existující podporu?
–– Ano
–– Ne
jedna možná
odpověď
Oblast ŽP19
–– Ovzduší, Voda, Půda
–– Odpady
–– Příroda a krajina19
–– Environmentální vzdělávání, výchova
a osvěta
–– Jiná oblast
jedna možná
odpověď
Další dotčená
oblast ŽP
–– Ovzduší
–– Voda
–– Půda
–– Odpady,
–– Příroda a krajina19
–– Environmentální vzdělávání, výchova
a osvěta
–– Jiná oblast
více možných
odpovědí
Podpora má ekoinovační potenciál
–– Ano
–– Ne
jedna možná
odpověď
otevřená
otevřená
91
Složka Příroda a krajina umožňuje optimalizovat vlivy podpory na biodiverzitu a šetrné
hospodaření v krajině.
92
Otázka
Možné odpovědi
Forma otázky
(odpovědi)
Upravující odbor
podpory
–– Odbor ochrany ovzduší
–– Odbor ochrany horninového a půdního
prostředí
–– Odbor ochrany vod
–– Odbor odpadů
–– Odbor péče o krajinu
–– Odbor zvláště chráněných částí přírody
–– Odbor mezinárodní ochrany
biodiverzity
–– Jiný odbor
jedna možná
odpověď
Důvod návrhu
na podporu
–– Pozitivní motivace znečišťovatelů
–– Vyrovnání ekonomických podmínek
–– Nutnost kompenzace
–– Jiný důvod
jedna možná
odpověď
Místní určení
(Kam podpora
míří?)
–– Celá ČR
–– Hl. m. Praha
–– Středočeský kraj
–– Jihočeský kraj
–– Plzeňský kraj
–– Karlovarský kraj
–– Ústecký kraj
–– Liberecký kraj
–– Královéhradecký kraj
–– Pardubický kraj
–– Vysočina
–– Jihomoravský kraj
–– Olomoucký kraj
–– Zlínský kraj
–– Moravskoslezský kraj
Příjemci podpory
(hlavní skupina)
Na základě vyplněných dotazníků je automaticky generována evidence
návrhů na podpory. Její struktura odpovídá elektronickému dotazníku pro
sběr dat. Evidenci je nutné při prvotním naplnění doplnit o informace o již
existujících podporách, jinak nebude poskytovat úplné výstupy.
4.1.3 Vyhodnocení výsledků jako podklad pro politické
posouzení
Analýza potřeb konečných uživatelů údajů o podporách zpracovaná v rámci
projektu ukázala, že z evidovaných údajů bude žádoucí zpracovávat zejména
následující výstupy:
1) přehled navrhovaných dotací podle oblastí ŽP:
––
––
––
celková výše navrhovaných dotací podle oblasti ŽP a roku,
podíl dotací v jedné složce na celkovém objemu dotací,
počet navrhovaných titulů podle oblastí ŽP v jednotlivých letech.
2) přehled navrhovaných dotací podle zdroje čerpání:
––
––
––
jedna možná
odpověď
––
––
––
jedna možná
odpověď
celková výše navrhovaných dotací podle zdroje čerpání a roku,
podíl dotací podle jednotlivých zdrojů na celkovém objemu dotací,
počet navrhovaných titulů podle zdroje.
3) přehled navrhovaných dotací podle dosavadní existence podpory:
––
otevřená
–– Fyzické osoby (domácnosti)
–– Podnikatelské subjekty
–– Veřejné instituce
–– Nevládní neziskové organizace
–– Jiné subjekty
93
4.1.2 Evidence návrhů na podpory
Tabulka 5:Pokračování ...
Téma SPŽP
––
průměrná výše dotací podle dosavadní existence podpory v členění
dle gestora,
celková výše dotací podle dosavadní existence podpory v členění
dle gestora,
celkový přehled navrhovaných dotací podle příjemce podpory,
průměrná výše dotací podle dosavadní existence podpory v členění
dle příjemce,
celková výše dotací podle dosavadní existence podpory v členění
dle příjemce.
4) přehled navrhovaných dotací podle místního určení podpory:
––
––
průměrná výše dotací podle místního určení (členění na ČR a kraje),
celková výše dotací podle místního určení (členění na ČR a kraje).
5) přehled navrhovaných dotací podle eko-inovačního potenciálu
94
Uvedené výstupy umožní poskytovateli získat minimální informace
potřebné pro poskytnutí zpětné vazby navrhovateli. Z evidence návrhů na
podpory je možné generovat i další výstupy dle potřeb konečného uživatele.
4.2 Druhá fáze postupu hodnocení
Účelem druhé fáze je zajistit detailní zpracování návrhů na podpory
navrhovatelem a ty poté vyhodnotit hodnotitelem. Toto hodnocení slouží
jako základní podklad pro politické rozhodování.
Navržené hodnocení využívá metod multikriteriálního hodnocení.
Postup hodnocení se skládá ze čtyř částí:
1)
2)
3)
4)
vypracování návrhu podpory a jeho hodnocení navrhovatelem,
formální a věcná kontrola návrhů hodnotitelem,
analytické hodnocení hodnotitelem,
syntetické hodnocení hodnotitelem.
Pro účely hodnocení byly vytvořeny formuláře pro zpracování návrhu
podpory a jejího hodnocení navrhovatelem a hodnotitelem (Příloha 4-1)
a formuláře pro výsledné analytické hodnocení návrhu podpory hodnotitelem
(Příloha 4-2), které slouží ke sběru dat pro hodnocení, k samotnému hodnocení
a též podávají přehled o výsledném hodnocení návrhu.
Všechny navrhovatelem uvedené návrhy hodnocení musí být
zdůvodněny. Za tímto účelem byl vytvořen seznam indikátorů (Příloha 4-3).
Indikátory vychází ze Státní politiky životního prostředí ČR a jsou upraveny
pro potřeby metodiky. Pro navrhovatele představuje seznam indikátorů
pomocné vodítko pro relevantní zdůvodnění návrhu. Jeho užití není povinné,
navrhovateli je doporučeno dle individuálních potřeb návrhu indikátory
modifikovat, případně doplnit.
Všechny údaje o navrhovaných podporách jsou shromážděné jak během
fáze sběru dat a hodnocení podpor, tak po rozhodnutí o uvedení podpor do
praxe vstupují do registru navrhovaných podpor.
a)
b)
c)
d)
základními informacemi (formulář A/1),
environmentálními kritérii (formulář A/2a a formulář A/2b),
ekonomickými kritérii (formulář A/3a a formulář A/3b),
administrativně-institucionálními kritérii (formulář A/4a a formulář
A/4b),
e) sociálními kritérii (formulář A/5a a formulář A/5b).
Formulář A/1: Návrh na podporu – základní informace vyplňuje pouze
navrhovatel podpory. Tyto informace nevstupují do bodového hodnocení
návrhů.
Formuláře z ostatních čtyř tematických oblastí slouží ke sběru dat, která
vstupují do hodnocení. Každý z formulářů (A/2 – A/5) obsahuje jednak
předem definovaná kritéria (formuláře A/2a – A/5a), a dále dvě doplňující
kritéria (formuláře A/2b – A/5b) „Další pozitivní kritéria hodná zřetele“
a „Další negativní kritéria hodná zřetele“.
Formuláře A/2a až A/5a: Podklady pro hodnocení – hlavní kritéria
obsahují hlavní, předem definovaná kritéria hodnocení. Jedná se o následující
kritéria:
Environmentální kritéria:
––
příspěvek k naplnění cílů politiky životního prostředí a usnesení
vlády
Ekonomická kritéria:
––
––
vztah nákladů a přínosů
možnosti financování a spolufinancování z jiných zdrojů
Administrativně-institucionální a politická kritéria:
––
––
––
––
soulad s legislativou
návaznost na existující podporu
možnost řešení jinými nástroji
administrativní náročnost poskytování podpory
Sociální kritéria:
––
––
––
4.2.1 Detailní zpracování návrhů na podpory
Navrhovatel podpory vyplní formuláře pro navrhovatele (Příloha 4-1) a předá
je hodnotiteli. Formuláře jsou rozděleny do pěti tematických oblastí, jež se
zabývají:
95
20
vliv na rozvoj občanské společnosti
vliv na rodinný život a výchovu dětí
vliv na dodržování lidských práv20
19
Sem lze zahrnout vliv na rovné zacházení, diskriminaci atd.
96
97
Kromě těchto základních kritérií autoři dále doporučují využívat kritéria
uvedená v Příloze 4-3. Formuláře obsahují kritéria, váhy jednotlivých kritérií
a hodnotící škály pro každé posuzované kritérium. Navrhovatel vyplňuje
sloupec „Popis skutečností relevantních pro hodnocení podle daného kritéria“
a na základě příslušné škály pak buňku „Návrh hodnocení“ (viz tabulka č. 6).
Objeví-li hodnotitel nedostatky v uvedených údajích nebo nedosahují-li
prahová kritéria stanovené minimální hodnoty, vrátí hodnotitel navrhovateli
návrh zpět s příslušným zdůvodněním. Navrhovatel pak návrh dopracuje
a následně předloží znovu. V opačném případě nemůže návrh vstoupit do
fáze analytického hodnocení.
Tabulka 6:Vyplnění formulářů (A/2 – A/5) navrhovatelem
Tabulka 7:Minimální hodnoty prahových kritérií
Kritérium
Minimální hodnota
Sloupec/buňka
Popis vyplnění
Popis skutečností
relevantních pro
hodnocení podle
daného kritéria
Navrhovatel je povinen v tomto sloupci či přiložením
přílohy své hodnocení zdůvodnit. Snaží se jej přitom
podpořit kvantifikovanými údaji (například s odvoláním na
kvalitní dříve zpracované studie s řádným uvedením zdroje).
Hlavní kvantitativní indikátory jsou uvedeny v Příloze 4-3.
4.2.2 Vyhodnocení návrhů na podpory hodnotitelem
Návrh hodnocení
Každému z kritérií vepíše navrhovatel hodnocení podle
předem definované škály uvedené u daného kritéria. Tímto
způsobem zároveň navrhne analytické hodnocení pomocí
bodů (z něhož mj. hodnotitel může odvodit navrhovatelův
pohled na závažnost návrhů).
Hodnotitel provede bodové hodnocení jednotlivých kritérií a podkritérií
u všech návrhů na podpory (v příslušných buňkách formulářů Přílohy 4-1).
Formuláře A/2a až A/5a: Podklady pro hodnocení – hlavní kritéria
Hodnotitel vyplní buňku „Hodnocení“ a případně sloupec „Poznámky“
způsobem uvedeným v tabulce č. 8.
Do první části formulářů A/2b až A/5b: Podklady pro hodnocení –
doplňující kritéria uvede navrhovatel další relevantní kritéria, a to jak kladná,
tak i záporná. Navrhovatel do každého z formulářů A/2b až A/5b vyplní vždy
nejvýše čtyři (tedy 0 – 4) další pozitivní kritéria a nejvýše čtyři negativní
kritéria. Každému z těchto kritérií navrhne hodnocení podle škály uvedené
na začátku formuláře. Postup vyplnění se shoduje s postupem při vyplňování
hlavních kritérií popsaným výše. Rozdíl je pouze ten, že zde navrhovatel
nemá kritéria předem definovaná.
Zbývající tři sloupce („Poznámka“, „Váhy“ a „Hodnocení podkritéria“)
a buňku „Hodnocení“ vyplňuje hodnotitel.
V případě pochybností při vyplňování formulářů je navrhovateli
doporučeno konzultovat zpracování formulářů s hodnotitelem.
Hodnotitel zkontroluje, zda jsou navrhovatelem uvedené údaje kompletní
a věrohodné a zda prahová kritéria dosahují minimální hodnoty (viz tabulka
č. 7).
Soulad s legislativou
2
Vliv na dodržování lidských práv
2
Tabulka 8:Vyplnění buňky „Hodnocení“ a sloupce „Poznámky“
ve formulářích A/2a až A/5a pro hlavní kritéria
Sloupec/buňka
Popis vyplnění
Poznámka
Hodnotitel zde může vepsat své poznámky ke kritériím
a k návrhu hodnocení navrhovatele. V případě odlišnosti
v hodnocení kritéria od hodnocení uvedeného navrhovatelem
zde hodnotitel uvede zdůvodnění (proč hodnotitel nesouhlasí
s návrhem hodnocení v buňce „Návrh hodnocení“).
Hodnocení
podkritéria
Každému z kritérií vepíše hodnotitel hodnocení podle škály
uvedené u daného kritéria. Toto hodnocení se může, ale
nemusí shodovat s navrhnutým hodnocením navrhovatele
v buňce „Návrh hodnocení“. Pokud hodnotitel zvolí jiné
hodnocení než navrhovatel, musí své rozhodnutí zdůvodnit
ve sloupci „Poznámka“.
98
Formulář A/2b až A/5b: Podklady pro hodnocení – další pozitivní
a negativní kritéria
V první části formulářů (podkritéria vyplněná navrhovatelem) vyplní
hodnotitel tři sloupce („Poznámka“, „Váhy“ a „Hodnocení podkritéria“)
a buňku „Hodnocení“ způsobem uvedeným v tabulce č. 9.
Tabulka 9:Vyplnění sloupců „Poznámka“, „Váhy“, „Hodnocení podkritéria“
a buňky „Hodnocení“ hodnotitelem ve formulářích A/2b až A/5b
pro další pozitivní a negativní kritéria
Sloupec/buňka
Popis vyplnění
Poznámka
Hodnotitel zde může vepsat své poznámky k podkritériím
a k návrhu hodnocení navrhovatele. V případě odlišnosti
v hodnocení kritéria od hodnocení uvedeného navrhovatelem
zde hodnotitel uvede zdůvodnění (proč hodnotitel nesouhlasí
s návrhem hodnocení navrhovatelem ve sloupci „Návrh
hodnocení“).
Váhy
Hodnocení
podkritéria
Hodnocení
Celkovou váhu pro dané kritérium (v našem případě vždy
20) rozdělí hodnotitel mezi podkritéria daného kritéria
(tzn. podkritéria uvedená navrhovatelem i hodnotitelem).
V případě, že hodnotitel považuje zvolená podkritéria za málo
závažná, nerozdělí mezi ně celou váhu kritéria. Zbylé váze
přiřadí hodnocení „0“.
Každé z vyplněných podkritérií hodnotitel ohodnotí podle
škály uvedené ve formuláři. Toto hodnocení se může, ale
nemusí shodovat s hodnocením navrhovatele ve sloupci
„Návrh hodnocení“. Pokud hodnotitel zvolí jiné hodnocení
než navrhovatel, musí své rozhodnutí zdůvodnit ve sloupci
„Poznámka“.
Celkové hodnocení kritéria se vypočte jako vážený průměr
sloupce „Hodnocení podkritéria“, kde váhy jsou uvedeny ve
sloupci “Váhy“, tedy:
Hodnocení = Hodnocení podkritéria x Váhy/20
V případě nenalezení žádného přínosu ani negativního
důsledku podpory v rámci kritéria je hodnocení kritéria „0“.
Druhou část formulářů (podkritéria vyplněná hodnotitelem) vyplňuje
pouze hodnotitel, a to jen v případě, kdy nalezne jiná relevantní podkritéria,
99
než která již uvedl navrhovatel. Hodnotitel následně rozdělí váhy na
všechna podkritéria (uvedená navrhovatelem i doplněná hodnotitelem). Při
analytickém hodnocení hodnotitel zabezpečí srovnatelnost hodnocení všech
návrhů na podporu prostřednictvím objektivního přiřazení bodů a vah.
Z formulářů A/1 – A/5 jsou automaticky generovány formuláře B/1 a B/2
(Příloha 4-2), které obsahují stručné základní informace o návrhu podpory
a přehledné hodnocení všech kritérií.
Do formuláře B/1: Základní informace jsou vygenerovány základní
(především identifikační) údaje o návrhu na podporu.
Formulář B/2: Formulář pro vyhodnocení kritérií se skládá ze čtyř
tabulek vztahujících se k jednotlivým tematickým oblastem kritérií. Obsahují
bodové ohodnocení návrhu na podporu. Maximální počet bodů, které může
jeden návrh na podporu obdržet, je 100. Jednotlivé sloupce a buňky formuláře
popisuje tabulka č. 10.
Tabulka 10: Obsah formuláře B/2 pro vyhodnocení kritérií
Sloupec/buňka
Popis
Váhy
Sloupec „Váhy“ obsahuje váhy jednotlivých kritérií
v rámci jedné tematické oblasti kritérií.
Váha skupiny kritérií
Buňka obsahuje váhu, pomocí níž je převažován součet
bodů (buňka „Součet“) dosažený v rámci určité tematické
oblasti kritérií.
Hodnocení
Do sloupce „Hodnocení“ je uváděno hodnocení
hodnotitele.
Body
Ve sloupci jsou vážené počty bodů v rámci určité
tematické oblasti kritérií.
Body = Váhy/3,2 x Hodnocení
Součet
Buňka „Součet“ obsahuje součet bodů ve sloupci „Body“.
Maximální hodnota tohoto součtu je 100 a minimální -25.
Celkový počet bodů
Do buňky „Celkový počet bodů“ je generován vážený
počet bodů určité tematické oblasti kritérií.
Celkový počet bodů = Váhy kritérií/100 x Součet
Body
Do buňky je generován součet všech čtyř bodových
hodnocení jednotlivých tematických oblastí kritérií
uvedených v buňkách „Celkový počet bodů“. Počet bodů
se může pohybovat v rozmezí od -25 do 100 bodů
100
Údaje z formulářů analytického hodnocení (B/1 a B/2) jsou podkladem
pro syntetické hodnocení návrhů na podpory hodnotitelem, které umožňuje
na základě počtu vážených bodů řešit následující úlohy:
□□ vytvoření prostého pořadí návrhů na podpory,
□□ vytvoření pořadí návrhů směřujících do příslušné oblasti životního
prostředí,
□□ vytvoření pořadí návrhů podle odborů MŽP,
□□ vytvoření pořadí návrhů podle místní příslušnosti navrhované podpory,
□□ vytvoření pořadí návrhů podle hlavního zdroje,
□□ vytvoření pořadí návrhů podle eko-inovačního potenciálu atd.
Způsob vytvoření syntetických informací záleží na prostředí, ve kterém
budou formuláře vytvořeny (MS Excel, Lotus Notes apod.).
4.2.3 Celkové vyhodnocení pro politické rozhodnutí
Závěrečným krokem druhé fáze ex-ante metody hodnocení veřejných podpor
v politice životního prostředí je vytvoření registru, který obsahuje data
o jednotlivých návrzích podpor požadovaných navrhovateli (tj. jednotlivými
odbory MŽP). Registr obsahuje pouze návrhy podpor, které jsou předmětem
procesu hodnocení. Naplňování registru probíhá průběžně vždy při vzniku
nových návrhů na podporu.
Registr je naplňován postupně ve třech fázích:
1) na základě dat z vyplněných dotazníků z Metodiky hodnocení návrhů
na tituly (programy) finančních podpor - jedná se zde pouze o data
nevstupující do hodnocení (Formulář A/1),
2) na základě údajů vstupujících do hodnocení návrhů a hodnocení (získané
od navrhovatele a od hodnotitele),
3) na základě informace o rozhodnutí o zavedení či nezavedení dané
podpory.
V první fázi je registr naplňován automaticky na základě vyplněných
dotazníků vycházejících z Metodiky hodnocení návrhů na finanční tituly
(programy) podpor. Data vyplněná v této fázi by měla podat základní
identifikační údaje nevstupující do hodnocení navrhovaných podpor.
Struktura dat je uvedena v tabulce č. 11.
101
Tabulka 11: Údaje nevcházející do hodnocení
Údaj
Specifikace
Název podpory
Stručný popis podpory
Uvažovaný zdroj
podpory (hlavní zdroj)
–– Státní rozpočet
–– SFŽP
–– Regionální rozpočet
–– Jiný zdroj
Jedná se o již existující
podporu
–– Ano
–– Ne
Oblast ŽP
–– Ovzduší
–– Voda
–– Půda
–– Odpady
–– Příroda a krajina
–– Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
–– Jiná oblast
Další dotčená oblast ŽP
–– Ovzduší
–– Voda
–– Půda
–– Odpady
–– Příroda a krajina
–– Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
–– Jiná oblast
Podpora má eko-inovační
potenciál
–– Ano
–– Ne
Upravující odbor
podpory
–– Odbor ochrany ovzduší
–– Odbor ochrany horninového a půdního prostředí
–– Odbor ochrany vod
–– Odbor odpadů
–– Odbor péče o krajinu
–– Odbor zvláště chráněných částí přírody
–– Odbor mezinárodní ochrany biodiverzity
–– Jiný odbor
102
Tabulka 11: Pokračování ...
103
Tabulka 12: Údaje, na základě nichž je prováděno hodnocení
Údaj
Specifikace
Kritérium
Škála
Důvod návrhu na
podporu
–– Pozitivní motivace znečišťovatelů
–– Vyrovnání ekonomických podmínek
–– Nutnost kompenzace
–– Jiný důvod
–– Rozhodujícím způsobem přispěje k naplnění cílů PŽP.
–– Významně přispěje k naplnění cílů PŽP.
–– Dílčím způsobem přispívá k naplnění cílů PŽP.
–– K naplnění cílů PŽP návrh přispívá jen málo.
–– Návrh nepřispívá k naplnění cílů PŽP.
Místní určení podpory
–– Celá ČR
–– Hl. m. Praha
–– Středočeský kraj
–– Jihočeský kraj
–– Plzeňský kraj
–– Karlovarský kraj
–– Ústecký kraj
–– Liberecký kraj
–– Královéhradecký kraj
–– Pardubický kraj
–– Vysočina
–– Jihomoravský kraj
–– Olomoucký kraj
–– Zlínský kraj
–– Moravskoslezský kraj
Příspěvek
k naplnění cílů
politiky životního
prostředí
a usnesení vlády
Vztah nákladů
a přínosů
–– O podpoře lze prohlásit, že je z ekonomického hlediska
efektivní, tj. přínosy velmi pravděpodobně převyšují
náklady a současně je velmi pravděpodobné, že je
nákladově nejefektivnější variantou.
spíše efektivní, tj. přínosy pravděpodobně převyšují
náklady a současně je pravděpodobné, že je nákladově
nejefektivnější variantou.
spíše neefektivní, tj. přínosy jsou pravděpodobně
převýšeny náklady a současně je pravděpodobné, že není
nákladově nejefektivnější variantou.
–– O podpoře lze prohlásit, že není ekonomicky efektivní ani
není nákladově nejefektivnější variantou.
–– Podpora z hlediska vztahu nákladů a přínosů zcela
nevyhovuje.
Možnosti
financování či
spolufinancování
z jiných zdrojů
–– Jiné možnosti financování či spolufinancování nejsou
možné.
–– Jiné možnosti financování či spolufinancování jsou
teoreticky možné, ale efektivnost jejich využití není jistá.
–– Jiné možnosti financování či spolufinancování jsou
možné, ale jako vhodnější se jeví financování formou
veřejné podpory.
–– Jiné možnosti financování či spolufinancování jsou možné
a mohli by být vhodnější než financování formou veřejné
podpory.
–– Jiné možnosti financování či spolufinancování jsou možné
a vhodnější než financování formou veřejné podpory.
Téma SPŽP
Příjemci podpory
–– Fyzické osoby (domácnosti)
–– Podnikatelské subjekty
–– Veřejné instituce
–– Nevládní neziskové organizace
–– Jiné subjekty
Celková předpokládaná
výše podpory
V druhé fázi jsou do registru zaneseny údaje pro hodnocení vyplněné
hodnotitelem v konečném hodnocení návrhu (viz tabulka č. 12) včetně
výsledného bodového ohodnocení (viz tabulka č. 13).
104
Kritérium
Škála
Soulad
s legislativou
–– Existence podpory je přímo vyžadována legislativou.
–– Podpora vyplývá z plánované legislativy, její zavedení by
mělo být nutné v nadcházejících letech.
–– Podpora je plně v souladu s legislativou, její zavedení
ale není z tohoto pohledu nutné, legislativu bude třeba
vytvořit, je průchozí.
–– Podpora nyní není plně v souladu s legislativou, ale
legislativa se připravuje, průchodnost je reálná.
–– Podpora nyní není plně v souladu s legislativou, vytvoření
legislativních podmínek je prakticky nemožné.
Návaznost na
existující podporu
–– Podpora existuje, je vysoce efektivní.
–– Podpora existuje, je efektivní.
–– Podpora neexistuje.
–– Podpora existuje, její efektivnost je sporná.
–– Podpora existuje, není efektivní.
Možnost řešení
daného problému
ŽP jinými nástroji
–– Není jiná možnost řešení.
–– Jiná možnost existuje, ale její využití je velmi náročné,
neefektivní atd.
–– Jiná možnost existuje, lze ji však využít pouze částečně.
–– Jiná možnost existuje, její využití by mohlo být efektivní
pro velkou část financí navrhovaných podporou.
–– Problém ŽP lze efektivněji řešit bez využití podpory.
105
Kritérium
Škála
Vliv na rodinný
život a výchovu
dětí
–– Podpora má významný kladný vliv na rodinný život
a výchovu dětí.
–– Podpora má jen malý kladný vliv na rodinný život
a výchovu dětí.
–– Podpora nemá žádný vliv na rodinný život a výchovu
dětí.
–– U podpory hrozí mírný záporný vliv na rodinný život
a výchovu dětí.
–– Podpora má jistý významný záporný vliv na rodinný život
a výchovu dětí.
Vliv na
dodržování
lidských práv
–– Podpora má významný kladný vliv na dodržování
lidských práv.
–– Podpora má dílčí kladný vliv na dodržování lidských
práv.
–– Podpora nemá vliv na dodržování lidských práv.
–– Podpora může mít záporný vliv na dodržování lidských
práv.
–– Podpora má jistý záporný vliv na dodržování lidských
práv.
Tabulka 13: Výsledky hodnocení podpory
Administrativní
náročnost
poskytování
podpory
–– Administrativní náročnost je velmi malá.
–– Administrativní náročnost je přiměřená.
–– Administrativní náročnost je vysoká.
–– Administrativní náročnost je velmi vysoká.
–– Administrativní náročnost je zcela neúměrná.
Dílčí hledisko hodnocení
Výsledek hodnocení
Environmentální kritéria
bodové ohodnocení
Ekonomická kritéria
bodové ohodnocení
Administrativně-institucionální a politická kritéria
bodové ohodnocení
Sociální kritéria
bodové ohodnocení
Celkový počet bodů
bodové ohodnocení
Vliv na rozvoj
občanské
společnosti
–– Podpora má významný kladný vliv na rozvoj občanské
společnosti.
–– Podpora má jen malý kladný vliv na rozvoj občanské
společnosti.
–– Podpora nemá žádný vliv na rozvoj občanské společnosti.
–– U podpory hrozí mírný záporný vliv na rozvoj občanské
společnosti.
–– Podpora má jistý významný záporný vliv na rozvoj
občanské společnosti.
Aktuální umístění návrhu na základě celkového počtu
bodů v rámci vybrané oblasti ŽP
Umístění
Aktuální umístění návrhu na základě celkového počtu
bodů celkem
Umístění
106
Třetí fáze naplňování registru následuje po zhodnocení jednotlivých
návrhů na podpory, tj. tehdy, když je rozhodnuto o finální realizaci/nerealizaci
návrhu na podporu (tabulka 14).
Tabulka 14: Údaje po rozhodnutí o zavedení či naopak nezavedení podpory
Údaj po rozhodnutí o podpoře
Specifikace
Bude podpora realizovaná
Ano
Ne
Výsledný zdroj podpory21
Státní rozpočet
SFŽP
Regionální rozpočty
Jiné
107
Příloha 4-1:Formuláře pro návrh podpory
a jeho hodnocení navrhovatelem
a hodnotitelem
20
A) Formuláře pro navrhovatele podpory
Formulář A/1: Návrh na podporu – základní informace 21
Název podpory
Stručný popis
podpory
Výsledná výše podpory ročně
Registr uživateli podává komplexní přehled o návrzích na podpory
se zaměřením na procesní kroky nutné k zavedení a poskytování podpory.
Aktualizace (přidání nového návrhu) probíhá vždy při vzniku nového
návrhu na finanční podporu na základě vyplnění příslušných formulářů
a navazujícího hodnocení návrhů. V registru bude umožněno vyhledávání
v jednoduchém vyhledávacím formuláři.
Charakteristika
podpory
Možné odpovědi1
Uvažovaný zdroj
podpory (hlavní
zdroj)
□□
□□
□□
□□
Jedná se o již
existující podporu
□□ Ano
□□ Ne
Oblast ŽP
Další dotčená
oblast ŽP
Pouze pro návrhy podpor, u nichž bylo rozhodnuto o realizaci; nevyplňuje se u návrhů, které
se na základě rozhodnutí příslušného orgánu realizovat nebudou.
21
1
Poznámka
Státní rozpočet
SFŽP
Regionální rozpočet
Jiné
□□
□□
□□
□□
□□
□□
Ovzduší
Voda
Půda
Odpady
Příroda a krajina
Environmentální vzdělávání,
výchova a osvěta
□□ Jiné
□□
□□
□□
□□
□□
□□
Ovzduší
Voda
Půda
Odpady
Příroda a krajina
Environmentální vzdělávání,
výchova a osvěta
□□ Jiné
U všech otázek lze zaškrtnout pouze jednu odpověď, která nejlépe charakterizuje daný návrh.
108
Charakteristika
podpory
Možné odpovědi1
Podpora má ekoinovační potenciál
□□ Ano
□□ Ne
Upravující odbor
podpory
□□
□□
□□
□□
□□
□□
Poznámka
Odbor ochrany ovzduší
Odbor ochrany hornin. a půd. prost.
Odbor ochrany vod
Odbor odpadů
Odbor péče o krajinu
Odbor zvláště chráněných částí
přírody
□□ Odbor mezinárodní ochrany
biodiverzity
□□ Jiné
Důvod návrhu
na podporu
□□
□□
□□
□□
Pozitivní motivace znečišťovatelů
Vyrovnání ekonomických podmínek
Nutnost kompenzace
Jiné
Místní určení
(Kam podpora míří?)
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
□□
Celá ČR
Hl. m. Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Charakteristika
podpory
Možné odpovědi1
Příjemci podpory
□□
□□
□□
□□
□□
109
Poznámka
Fyzické osoby (domácnosti)
Podnikatelské subjekty
Veřejné instituce
Nevládní neziskové organizace
Jiné subjekty
Navrhovaná výše podpory
Celkem:
Ročně:
Podpora by měla být
poskytována v letech:
Předpokládaná výše na jednu
podporovanou aktivitu:
Předpokládané zaváděcí
výdaje na podporu:
Předpokládané udržovací
výdaje na podporu:
22
Téma SPŽP2
1
2
U všech otázek lze zaškrtnout pouze jednu odpověď, která nejlépe charakterizuje daný návrh.
Téma je vybráno navrhovatelem na základě aktuální SPŽP.
60
Příspěvek
k naplnění
cílů politiky
životního
prostředí
Popis skutečností relevantních pro
hodnocení podle daného kritéria1
Návrh
hodnocení
Hodnocení2
Hodnotící škála
4 – rozhodujícím způsobem přispěje k naplnění cílů
PŽP (zejména mezinárodních závazků)
3 – významně přispěje k naplnění cílů PŽP
2 – dílčím způsobem přispěje k naplnění cílů PŽP
1 – k naplnění cílů PŽP návwwrh přispěje jen málo
0 – návrh nepřispívá k naplnění cílů PŽP
Poznámka2
hodnocení podle daného podkritéria
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnocení
podkritéria2
1
Navrhovatel uvede zejména pozitivní environmentální přínosy, které nejsou součástí PŽP. Přínos je vhodné doložit pomocí vhodných indikátorů.
Jejich seznam je součástí přílohy 5.
2
Vyplní hodnotitel.
3
Navrhovatel uvede žádný až čtyři dopady.
27
2526
Přínos/Podkritérium3
4 – rozhodující přínos
3 – významný přínos
2 – dílčí přínos
1 – jen malý přínos
Hodnotící škála
Další pozitivní environmentální přínosy hodné zřetele1 (celková váha 20)
Formulář A/2b: Podklady pro hodnocení – environmentální kritéria – další pozitivní a negativní kritéria
1
Navrhovatel stručně a konkrétně uvede příspěvek podpory k cílům PŽP ve vhodné struktuře, zejména podle oblastí životního prostředí. Důraz je
kladen na oblast, na kterou se podpora zaměřuje (přispění k cílům PŽP v rámci dalších oblastí, na něž má podpora vliv, lze uvést v následujícím
formuláři A/2b. Hodnocení je vhodné doplnit kvantitativně pomocí odpovídajících indikátorů (Příloha 5). V této souvislosti je třeba uvést konkrétní
dopady nezavedení podpory, a to jak enviromentální, tak i z nedodržení mezinárodních závazků, smluv atd.
2
Vyplní hodnotitel.
24
23
Váha
Kritérium
Formulář A/2a: Podklady pro hodnocení – environmentální kritéria – hlavní kritéria
110
111
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnocení
podkritéria2
Přínos/Podkritérium
Hodnotící škála
Popis skutečností relevantních pro hodnocení podle
daného podkritéria
Další pozitivní environmentální přínosy hodné zřetele
Poznámka
Váhy
Hodnocení
podkritéria
Podklady pro hodnocení – environmentální kritéria – další pozitivní a negativní kritéria (vyplní hodnotitel)
1
Navrhovatel uvede všechny potenciální negativní environmentální dopady, k nimž pravděpodobně při implementaci podpory dojde. (Například podpora směřující ke zlepšení kvality ovzduší může vést ke zhoršení kvality půdy.)
2
Vyplní hodnotitel.
2829
Dopad/
Podkritérium1
-4 – rozhodující negativní dopad
-3 – významný negativní dopad
-2 – dílčí negativní dopad
-1 – jen malý negativní dopad
Hodnotící škála
Další negativní environmentální dopady hodné zřetele1 (celková váha 20)
112
113
Poznámka
Vztah nákladů
a přínosů2
Kritérium
50
Váha
Popis skutečností
relevantních pro hodnocení
podle daného kritéria
4 – o podpoře lze prohlásit, že je
z ekonomického hlediska efektivní,
tj. přínosy velmi pravděpodobně
převyšují náklady a současně je velmi
pravděpodobné, že je nákladově
3 – o podpoře lze prohlásit, že je
z ekonomického hlediska efektivní,
tj. přínosy pravděpodobně převyšují
náklady a současně je pravděpodobné, že
je nákladově nejefektivnější variantou.
2 – o podpoře lze prohlásit, že je z
ekonomického hlediska spíše neefektivní,
tj. přínosy jsou pravděpodobně převýšeny
náklady a současně je pravděpodobné, že
není nákladově nejefektivnější variantou.
1 – o podpoře lze prohlásit, že není
ekonomicky efektivní ani není nákladově
0 – Podpora z hlediska vztahu nákladů
a přínosů zcela nevyhovuje.
Hodnotící škála
Hodnocení1
Návrh
hodnocení
Váhy
Poznámka1
Hodnocení
podkritéria
Formulář A/3a: Podklady pro hodnocení – ekonomická kritéria – hlavní kritéria
Hodnotící škála
Další negativní environmentální dopady hodné zřetele
114
115
10
Váha
Popis skutečností
4 – Jiné možnosti financování
či spolufinancování nejsou možné.
3 – Jiné možnosti financování či
spolufinancování jsou teoreticky možné,
ale efektivnost jejich využití není jistá.
spolufinancování jsou možné, ale jako
vhodnější se jeví financování formou
veřejné podpory.
spolufinancování jsou možné a mohly
by být vhodnější než financování formou
veřejné podpory.
spolufinancování jsou možné a vhodnější
než financování formou veřejné podpory.
Hodnotící škála
Hodnocení1
Návrh
hodnocení
Poznámka1
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnocení
podkritéria2
1
Takovými dopady mohou být národohospodářské vlivy podpory (vliv na zaměstnanost, ceny, inflaci, investice, zaměstnanost apod.). Lze zde uplatnit
indikátory z Přílohy 5. Je třeba zdůraznit, že rizikem pro výsledné efekty podpory může být i změna možnosti financování a reálnost požadavků na
poskytování podpory.
2
Vyplní hodnotitel.
3
Navrhovatel uvede žádný až čtyři dopady. Pokud není znám žádný dopad, uvede do buňky „Návrh souhrnného hodnocení“ 0.
32
Hodnotící škála
Další pozitivní ekonomické přínosy hodné zřetele1 (celková váha 20)
Formulář A/3b: Podklady pro hodnocení – ekonomická kritéria – další pozitivní a negativní kritéria
2
1
Vyplní hodnotitel.
V případě existence studie CBA či studie nákladové efektivnosti se její výsledek uvede ve zdůvodnění. Pokud takovéto studie neexistují, zhodnocení
se provede expertním odhadem. Expertní odhad bere v úvahu také ekonomickou stránku administrativní náročnosti a přiměřenost použití finančních
zdrojů podpory.
3031
Možnosti
financování či
spolufinancování
z jiných zdrojů
Kritérium
116
117
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnocení
podkritéria2
Hodnotící škála
Další pozitivní ekonomické přínosy hodné zřetele
Poznámka
Váhy
Hodnocení
podkritéria
Podklady pro hodnocení – ekonomická kritéria – další pozitivní a negativní kritéria (vyplní hodnotitel)
1
Takovými dopady mohou být národohospodářské vlivy podpory (vliv na zaměstnanost, ceny, inflaci, investice, zaměstnanost apod.). Lze zde uplatnit
indikátory z Přílohy 5. Je třeba zdůraznit, že rizikem pro výsledné efekty podpory může být i změna možnosti financování a reálnost požadavků na
poskytování podpory.
2
Vyplní hodnotitel.
3
Navrhovatel uvede žádný až čtyři dopady. Pokud není znám žádný dopad, uvede do buňky „Návrh souhrnného hodnocení“ 0.
33
Dopad/
Podkritérium3
Hodnotící škála
Další negativní ekonomické dopady hodné zřetele1 (celková váha 20)
118
119
Poznámka
Váhy
Hodnocení
podkritéria
25
10
Návaznost
na existující
podporu
Váha
Soulad
s legislativou2
Kritérium
Popis skutečností
4 – Podpora existuje, je vysoce efektivní.
3 – Podpora existuje, je efektivní.
2 – Podpora neexistuje.
1 – Podpora existuje, její efektivnost je
sporná.
0 – Podpora existuje, není efektivní.
4 – Existence podpory je přímo vyžadována
legislativou.
3 – Podpora vyplývá z plánované legislativy,
její zavedení by mělo být nutné
v nadcházejících letech.
2 – Podpora je plně v souladu s legislativou,
její zavedení ale není z tohoto pohledu
nutné, legislativu bude třeba vytvořit, je
průchozí.
1 – Podpora nyní není plně v souladu
s legislativou, ale legislativa se
připravuje, průchodnost je reálná.
0 – Podpora nyní není plně v souladu
s legislativou, vytvoření legislativních
podmínek je prakticky nemožné.
Hodnotící škála
Hodnocení1
Hodnocení1
Návrh
hodnocení
Poznámka1
Formulář A/4a: Podklady pro hodnocení – administrativně-institucionální a politická kritéria – hlavní kritéria
Dopad/Podkritérium
Hodnotící škála
Další negativní ekonomické dopady hodné zřetele
120
121
Popis skutečností
0 – Administrativní náročnost je zcela
neúměrná.
1 – Administrativní náročnost je velmi
vysoká.
2 – Administrativní náročnost je vysoká.
3 – Administrativní náročnost je přiměřená.
0 – Problém ŽP lze efektivněji řešit bez
využití podpory.
4 – Administrativní náročnost je velmi malá.
1 – Jiná možnost existuje, její využití by
mohlo být efektivní pro velkou část
financí navrhovaných podporou.
2 – Jiná možnost existuje, lze ji však využít
pouze částečně.
3 – Jiná možnost existuje, ale její využití je
velmi náročné, neefektivní atd.
4 – Neexistuje jiná možnost řešení.
Hodnotící škála
Hodnocení1
Hodnocení1
Návrh
hodnocení
Poznámka1
Vyplní hodnotitel.
Týká se závazných právních norem na národní úrovni, ale také povinností vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních závazků. Relevantní
je zejména, zda právní normy a mezinárodní závazky umožňují podporovat daný subjekt či daný účel prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů
České republiky.
2
1
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnocení
podkritéria2
2
1
Takovými dopady může být například snížení administrativních výdajů, snížení administrativní zátěže apod.
Vyplní hodnotitel.
3
36
Hodnotící škála
Další pozitivní administrativně – institucionální a politické přínosy hodné zřetele1 (celková váha 20)
Formulář A/4b: Podklady pro hodnocení – administrativně-institucionální a politická kritéria – další pozitivní
a negativní kritéria
10
Administrativní
náročnost
poskytování
podpory
3435
15
Váha
Možnost
řešení daného
problému ŽP
jinými nástroji
Kritérium
122
123
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnocení
podkritéria2
Hodnotící škála
Poznámka
Další pozitivní administrativně-institucionální a politické přínosy hodné zřetele
Váhy
Hodnocení
podkritéria
Podklady pro hodnocení – administrativně-institucionální a politická kritéria – další pozitivní a negativní kritéria (vyplní
hodnotitel)
2
1
Takovými dopady může být například nutnost vytvoření nového úřadu, náklady na přizpůsobení se regulaci apod.
Vyplní hodnotitel.
3
37
Dopad/
Podkritérium3
Hodnotící škála
Další negativní administrativně-institucionální a politické dopady hodné zřetele1 (celková váha 20)
124
125
Poznámka
20
20
Vliv na rodinný
život a výchovu
dětí
Váhy
Vliv na rozvoj
občanské
společnosti2
Kritérium
Popis skutečností
4 – Podpora má významný kladný vliv
na rodinný život a výchovu dětí.
3 – Podpora má jen malý kladný vliv
2 – Podpora nemá žádný vliv na rodinný
život a výchovu dětí.
1 – U podpory hrozí mírný záporný vliv
0 – Podpora má jistý významný záporný vliv
na rozvoj občanské společnosti.
3 – Podpora má jen malý kladný vliv
2 – Podpora nemá žádný vliv na rozvoj
občanské společnosti.
1 – U podpory hrozí mírný záporný vliv
0 – Podpora má jistý významný záporný vliv
Hodnotící škála
Hodnocení1
Hodnocení1
Návrh
hodnocení
Váhy
Poznámka1
Hodnocení
podkritéria
Formulář A/5a: Podklady pro hodnocení – sociální kritéria – hlavní kritéria
Dopad/Podkritérium
Hodnotící škála
Další negativní administrativně-institucionální a politické dopady hodné zřetele
126
127
20
Váhy
Popis skutečností
na dodržování lidských práv.
3 – Podpora má dílčí kladný vliv
2 – Podpora nemá žádný vliv na dodržování
lidských práv.
1 – Podpora může mít záporný vliv
0 – Podpora má jistý záporný vliv
Hodnotící škála
Hodnocení1
Návrh
hodnocení
Poznámka1
Návrh
hodnocení
Poznámka2
2
1
Může se jednat například o vliv podpory na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přístup k informacím apod.
Vyplní hodnotitel.
3
39
Hodnotící škála
Další pozitivní sociální přínosy hodné zřetele1 (celková váha 20)
Váhy2
Hodnocení:ě
Hodnocení
podkritéria2
Formulář A/5b: Podklady pro hodnocení – sociální kritéria – další pozitivní a negativní kritéria
2
1
Vyplní hodnotitel.
Do vlivu na rozvoj občanské společnosti lze zahrnout například podporu vzdělávání, podporu projektů na místní/mikroregionální úrovni reagujících
na potřeby regionu a místního společenství, podporu rozvoje obce/mikroregionu atd.
3
Do vlivu na dodržování lidských práv lze zahrnout vliv na rovné zacházení, respektive diskriminaci atd.
38
Vliv na
dodržování
lidských práv3
Kritérium
128
129
Návrh
hodnocení
Poznámka2
Váhy2
Hodnocení:2
Hodnotící škála
Další pozitivní sociální přínosy hodné zřetele
Poznámka
Váhy
Hodnocení
podkritéria
Hodnocení
podkritéria2
Podklady pro hodnocení – sociální kritéria – další pozitivní a negativní kritéria (vyplní hodnotitel)
2
1
Může se jednat například o vliv podpory na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přístup k informacím apod.
Vyplní hodnotitel.
3
Navrhovatel uvede žádný až čtyři dopady. 40
Dopad/
Podkritérium3
Hodnotící škála
Další negativní sociální dopady hodné zřetele1 (celková váha 20)
130
131
Poznámka
Váhy
Upravující odbor
Eko-inovační potenciál
Další dotčená oblast ochrany
Oblast ochrany
Uvažovaný zdroj podpory
Stručný popis podpory
Název
Formulář B/1: Základní informace
B) Formuláře pro hodnotitele návrhů podpor
Hodnocení
podkritéria
Příloha 4-2:Formulář pro výsledné analytické hodnocení návrhu podpory
hodnotitelem
Dopad/Podkritérium
Hodnotící škála
Další negativní sociální dopady hodné zřetele
132
133
Ročně:
20
20
40
Další pozitivní environmentální přínosy návrhu hodné zřetele
Negativní environmentální dopady hodné zřetele
Váha tematické oblasti kritérií:
Součet:
Hodnocení
Body
50
10
20
20
30
Zapojení dalších zdrojů
Další pozitivní ekonomické přínosy návrhu hodné zřetele:
Negativní ekonomické dopady hodné zřetele:
Váhy
Vztah nákladů a přínosů
Kritérium
Součet:
Hodnocení
Body
Tabulka B/2b: Seznamy hodnotících kritérií a váhy – ekonomická kritéria
60
Váhy
Příspěvek k naplnění cílů politiky životního prostředí
Kritérium
Tabulka B/2a: Seznamy hodnotících kritérií a váhy – environmentální kritéria
Předpokládané udržovací
výdaje na podporu:
Celkový počet bodů:
Poznámka
Poznámka
Podpora by měla být
poskytována v letech:
Body:
B/2) Formulář – přehled hodnocení hodnotitelem
Poznámky:
Příjemce/i podpory
Předpokládané zaváděcí výdaje
na podporu:
Průměrná výše na jednu
podporovanou aktivitu:
Celkem:
Navrhovaná výše podpory
134
135
136
Příloha 4-3: Doporučené indikátory pro hodnocení
I) Sociální a ekonomické indikátory
Poznámka
Hodnocení
Součet:
15
20
20
20
20
20
Váhy
b) Primární zdroje energie
––
––
tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů (TSPEZ), obnovitelné zdroje.
c) Doprava
––
––
––
––
––
podíl železnice na nákladové dopravě,
počet osobních vozů,
hustota silniční sítě, hustota sítě dálnic,
spotřeba energie. d) Zemědělství
––
––
––
––
––
podíl zemědělské půdy na celkové rozloze státu,
zornění,
spotřeba dusíkatých hnojiv, spotřeba fosforečných hnojiv,
zjevná spotřeba pesticidů.
a) Ovzduší
Další negativní sociální kritéria hodná zřetele:
Další pozitivní sociální kritéria hodná zřetele:
Vliv na dodržování lidských práv
Vliv na rodinný život a výchovu dětí
Vliv na rozvoj občanské společnosti
II) Enviromentální indikátory
Kritérium
20
Další negativní administrativně-institucionální kritéria hodná zřetele:
Tabulka B/2d: Seznamy hodnotících kritérií a váhy – sociální kritéria
20
Další pozitivní administrativně-institucionální kritéria hodná zřetele:
10
Administrativní náročnost poskytování podpory
15
Možnost řešení problému ŽP jinými nástroji
10
Návaznost na existující podporu
25
Soulad s legislativou
15
Body
Součet:
Poznámka
Body
Hodnocení
Váhy
Kritérium
Tabulka B/2c: Seznamy hodnotících kritérií a váhy – administrativně-institucionální a politická kritéria
a) Nezaměstnanost
––
––
––
––
––
––
emise oxidu uhličitého (CO2),
emise oxidu siřičitého (SO2), emise oxidů dusíku (NOx), koncentrace SO2,
koncentrace NO2,
koncentrace PM10.
b) Odpady
––
––
množství produkovaného komunálního odpadu,
množství recyklovaného komunálního odpadu,
137
138
––
––
––
množství produkovaného průmyslového odpadu ze zpracovatelského
sektoru,
množství produkovaného nebezpečného odpadu,
množství vyhořelého jaderného paliva.
c) Voda
––
––
––
––
––
množství odebrané vody celkem,
množství odebrané vody pro veřejné zásobování,
pitná voda,
množství domácností připojených na veřejnou kanalizaci bez ČOV,
množství domácností připojených na veřejnou kanalizaci s ČOV
(podle stupně čištění vody).
d) Biodiverzita
––
––
––
––
––
––
––
––
––
––
––
––
––
––
––
ohrožené druhy savců,
ohrožené druhy ptáků,
ohrožené druhy ryb,
ohrožené druhy plazů,
ohrožené druhy obojživelníků,
ohrožené druhy cévnatých rostlin,
velkoplošná chráněná území,
zralost typu biotopu,
přirozenost typu biotopu,
diverzita struktur typu biotopu,
diverzita druhu typu biotopu,
vzácnost typu biotopu,
vzácnost druhů typu biotopu,
citlivost typu biotopu,
ohrožení množství a kvality typu biotopu.
e) Lesy a lesní hospodářství ––
––
139
5. Ex-post hodnocení efektivnosti
implementace politik životního prostředí
v oblasti veřejných podpor
V této kapitole jsou uvedeny výsledky pilotního ověření postupu hodnocení
efektivnosti implementace politik životního prostředí, která vznikla v rámci
projektu MŽP ČR VaV č. SP-4i1-63-07 „Návrh metodiky posuzování
efektivnosti implementace politik a legislativy v oblasti životního prostředí“,
na problematiku veřejných podpor. Metodika se v původním znění zaměřuje
obecně na politiky životního prostředí. V tomto ohledu byla již dříve
ověřována na politice IPPC (více viz Šauer et al. 2009b).
Tato metodika byla vytvořena pro ex-post hodnocení všech politik
životního prostředí. Jak uvádí její autoři (Šauer et al., 2009a), tato metodika
může sloužit také k hodnocení i dílčích aspektů jednotlivých politik, např.
poplatků či výdajových programů ochrany životního prostředí.
Pro ověření této teze byla metodika aplikována na několik ekonomických
nástrojů ochrany životního prostředí. Nejprve úspěšně použita pro analýzu
22
.
dvou poplatků na ochranu životního prostředí 41
Pro potvrzení, že metodiku lze použít pro analýzu různých dílčích
aspektů či součástí environmentálních politik, byla dále metodika aplikována
na další typ nástroje ochrany životního prostředí, a to na veřejné podpory, jež
jsou analyzovány v této publikaci.
V této kapitole jsou nejprve stručně představeny principy výše uvedené
metodiky a postup při jejím využití. Dále jsou uvedeny hlavní závěry
z aplikace této metodiky na vybranou veřejnou podporu, kterou je vybraná
podpora z Operačního programu Životní prostředí, oblast 4.2 - Odstraňování
23
starých ekologických zátěží 42
. V rámci této aplikace bylo zjištěno, že me
todika je dostatečně komplexní a plně funkční i pro tuto politiku.
plocha lesů,
intenzita využívání zdrojů dřeva, těžba.
Byly analyzovány poplatky za znečištění ovzduší z malých, středních, velkých a zvlášť
velkých stacionárních zdrojů a poplatek za uložení odpadu na skládky.
23
Výstupy z analýz jsou součástí závěrečné zprávy k projektu VaV SP/4i1/169/08 ,,Vytvoření
podmínek pro efektivnější využívání ekonomických nástrojů“.
22
140
141
5.1 Postup hodnocení
a) Fáze přípravná
Metodika hodnocení efektivnosti implementace politik životního prostředí je
založena na ex-post hodnocení, její aplikace je tedy provedena až po získání
praktických zkušeností s danou politikou. V rámci aplikace metodiky na
poplatky a podporu na ochranu životního prostředí bylo však potvrzeno, že
stejně tak je možné ji využít i jako interim analýzu, tedy analýzu prováděnou
v době, kdy implementace dané environmentální politiky ještě není skončena.
Výstupy z aplikace metodiky jsou pak v obou případech (ex-post i interim
analýzy) využitelné pro další rozhodování v environmentální politice.
Hodnocení zahrnuje dva kroky - základní a hloubkové hodnocení.
Základní hodnocení sestává ze tří modulů založených na pilířích udržitelného
rozvoje - environmentálním, ekonomickém a institucionálně-sociálním.
Po provedení základního hodnocení je zpracováno oponentní řízení, na
jehož základě je rozhodnuto, zda bude analýza pokračovat hloubkovým
hodnocením. Významnou roli pro doporučení zpracování hloubkového
hodnocení hraje např. odhadovaná výše finančních, lidských a časových
zdrojů na jeho provedení. Hloubkové hodnocení je pak zpracováno podle
konkrétních potřeb a účelu analýzy - může být komplexní, nebo jej lze
zaměřit pouze na některé dílčí aspekty hodnocené politiky. Zaměření
hloubkového hodnocení je určeno v průběhu oponentního řízení. Po
provedení hloubkového hodnocení opět následuje oponentní řízení. Výstupy
z hodnocení jsou vypracovávány v podobě tabulkových formulářů. Na závěr
základního hodnocení je zpracován souhrnný syntetizující formulář, tzv.
souhrnné vysvědčení politiky.
Účastníky hodnocení jsou následující subjekty (Šauer et al., 2009a):
Na začátku přípravné fáze je podán a zpracován požadavek na hodnocení
environmentální politiky nebo jejích dílčích aspektů (např. jednotlivých
nástrojů). Žadatelem o provedení hodnocení může být například MŽP, vláda
ČR, Parlament ČR, Evropská komise nebo subjekty dotčené implementací
dané politiky. Ze strany žadatele musí být vždy zřejmý důvod požadavku
na hodnocení, aby mohla být posouzena jeho relevance. Požadavek musí
také jednoznačně formulovat, jakému subjektu a k jakému účelu má výstup
hodnocení sloužit.
Následně je posouzena relevance požadavku a přezkoumání, zda je MŽP
jako hodnotitel věcně příslušné k hodnocení politiky. Jsou také předběžně
odhadnuty náklady na provedení hodnocení a vyhodnoceny vhodné
zdroje. Na základě toho je rozhodnuto, zda bude hodnocení provedeno,
a o rozhodnutí je uvědomen žadatel. V případě, že je rozhodnuto provést
hodnocení, je zpracována rekapitulace politiky. Rekapitulace zahrnuje shrnutí
charakteristik politiky, informací o jejím plnění a vytipování vhodných kritérií
pro hodnocení (zejména na základě složek a faktorů životního prostředí
ovlivněných politikou; konkrétní návrhy kritérií uvádí Šauer et al., (2009a).
Rekapitulace politiky je předmětem oponentského řízení, které následuje po
jejím zpracování.
Na konci první fáze postupu hodnocení je rozhodnuto, zda bude
provedeno úplné základní hodnocení, nebo zda pro účely aplikace metodiky
postačuje hodnocení dílčí, např. zahrnující jen jeden ze tří modulů (viz dále).
□□
□□
□□
□□
□□
Zpracovatelem analytického hodnocení jsou vypořádány připomínky
z oponentského řízení rekapitulace politiky a je zpřesněn navržený seznam
kritérií. Aby byla zajištěna validita a transparentnost výstupů z aplikace
metodiky, vylučuje metodika vynechání kritérií, u nichž nejsou předem jasně
definované zdroje dat pro jejich vyhodnocení.
V případě provedení úplného základního hodnocení jsou rozpracovány tři
moduly: environmentální, ekonomický a institucionálně-sociální. V každém
modulu jsou nejprve zpřesněna kritéria navržená v předchozí fázi a následně
shromážděna data k jednotlivým kritériím. Při sběru dat a následném
manažer hodnocení (plánuje a řídí proces hodnocení),
zpracovatel rekapitulace politiky,
zpracovatel/é hodnocení (shromažďují a vyhodnocují údaje),
oponenti,
experti (stanovují váhy kritérií, dále mohou zpracovávat jednotlivé
studie pro hloubkové hodnocení),
□□ zájmové skupiny (připomínkují návrhy závěrečných zpráv).
Hodnocení podle metodiky sestává ze čtyř fází. Podrobnější popis celého
postupu hodnocení včetně rozdělení rolí jednotlivých účastníků hodnocení
popisuje Šauer et al. (2009a).
b) Fáze analytického hodnocení v modulech
142
hodnocení autoři navrhují dodržování principu nejlepších dostupných dat
(Best Available Data, BAD) (Šauer et al., 2009a).
Dále je provedeno samotné analytické hodnocení podle jednotlivých
kritérií, které představuje „oznámkování“ každého kritéria. Expertní skupina
rovněž stanoví váhy kritérií v rámci jednotlivých modulů.
c) Fáze celkového vyhodnocení a oponentního řízení základního
hodnocení
Ve třetí fázi jsou nejprve shrnuty výsledky analytického hodnocení
jednotlivých kritérií v rámci modulů do tzv. souhrnného vysvědčení politiky.
Souhrnné vysvědčení podává přehled o všech podstatných pozitivních
a negativních aspektech hodnocené politiky. Hodnocení je založeno na
principech multikriteriální analýzy, výsledky za jednotlivé moduly jsou
založeny na váženém hodnocení jednotlivých kritérií v daném modulu a jsou
uvedeny v bezrozměrných bodech.
Souhrnné hodnocení dále obsahuje stručné zhodnocení hlavních efektů
politiky, rozbor pozitivních a negativních výsledků politiky a formulaci
doporučení týkající se implementace analyzované politiky v budoucnu.
Závěrem souhrnného hodnocení je informace, zda je na základě výstupů
základního hodnocení doporučeno pokračovat v analýze hloubkovým
hodnocením včetně odůvodnění. Je-li navrženo hloubkové hodnocení,
odhadne se také předpokládaná výše nákladů na jeho zpracování a doba
zpracování.
Dále je zpracováno oponentní řízení základního hodnocení, které má
za výsledek schválení celkového vyhodnocení, nebo identifikace nedostatků
a požadavek na přepracování či doplnění základního hodnocení. Oponenti se
také vyjadřují k otázce provedení hloubkového hodnocení. Kromě oponentů
se k výsledkům vyhodnocení může vyjadřovat také veřejnost a všechny
ekonomické subjekty ovlivněné politikou.
Vypracuje se veřejná závěrečná hodnotící zpráva základního hodnocení,
která sestává ze všech formulářů analytického hodnocení, výsledného
hodnocení, oponentních posudků a vyjádření k zapracování připomínek
z oponentního řízení.
143
d) Fáze hloubkového hodnocení
Na základě návrhu hloubkového hodnocení jsou provedeny konkrétní
analýzy. Předpokládá se zapojení externích odborníků. Výsledkem analýz
jsou studie, které jsou předmětem oponentního řízení. Stejně jako při
základním hodnocení mohou oponenti schválit výsledky hloubkového
hodnocení nebo vrátit výstupy k doplnění/přepracování. Je zpracována
závěrečná hodnotící zpráva hloubkového hodnocení, která obsahuje všechny
dokumenty zpracované na základě hodnocení. Zpráva je veřejná.
5.2 Aplikace na příkladu podpory odstraňování
starých ekologických zátěží
Jak již bylo uvedeno výše, za podporu, na které byla uvedená metodika
hodnocení efektivnosti implementace již probíhajících politik pilotně
ověřena, byla zvolena Podpora odstraňování starých ekologických zátěží,
která je poskytována ze zdrojů EU a z národních rozpočtů v rámci Operačního
programu životní prostředí (OPŽP, prioritní osa 4. 2.).
5.2.1 Popis podpory
MŽP (2010) definuje starou ekologickou zátěž (dále také SEZ) jako závažnou
kontaminaci podzemních vod, povrchových vod, zemin a stavebních
konstrukcí, která ohrožuje zdraví člověka a životní prostředí. Cíle podpory
jsou následující:
□□ zvýšení informovanosti o výskytu kontaminovaných míst a prioritách
jejich řešení na území ČR,
□□ zvýšení počtu inventarizovaných kontaminovaných míst,
□□ snížení počtu lokalit se starou ekologickou zátěží,
□□ snižování rizikovosti plynoucí z pronikání závadných látek do ŽP.
Cílem prioritní osy 4. 2. OPŽP je do roku 2015 odstranit 100 ha
starých ekologických zátěží, přičemž předpokládaný počet podporovaných
projektů je 50. Cíle nejsou stanoveny kvalitativně, podpora spíše řeší úlohu
maximalizace přínosu z daného (politicky alokovaného) objemu finančních
prostředků (Ibid.).
144
Celková výše podpory z veřejných zdrojů (tj. ze zdrojů EU i ČR)
představuje 301,466 mil EUR (7 763 673 625 Kč24). Z OPŽP je na prioritní
osu 4. 2 vyčleněno 256,247 milionů EUR pro období let 2007-2013 ze zdrojů
43
EU (tj. 6 599 122 784 Kč24
). Zbylá část je hrazena z prostředků národních
veřejných rozpočtů (SR/SFŽP).
K 21.7.2010 bylo schváleno k realizaci 62 projektů o celkových
nákladech 3 247 874 291 Kč. Celkové způsobilé výdaje těchto projektů
byly 2 908 647 443 Kč. Na tyto projekty byla schválena podpora z ERDF/
FS ve výši 4 134 547 696 Kč a příspěvek ze SR/SFŽP ve výši 153 132 610.
Z ERDF/FS zbývalo k 21.7.2010 k alokaci ještě 62,65 % z celkově plánované
částky (SFŽP, 2010).
V rámci podpor na odstraňování starých ekologických zátěží jsou
podporovány projekty s následujícím zaměřením:
□□ inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst,
kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst
k sanaci,
□□ realizace průzkumných prací a analýz rizik,
□□ sanace vážně kontaminovaných lokalit.
Podpora inventarizace kontaminovaných míst je v praxi realizována
projektem Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM). Tento
projekt probíhá ve dvou etapách. Momentálně je realizována první etapa,
která má za cíl vytvořit v letech 2009-12 jednotnou databázi s potřebnými
aplikačními nadstavbami, vypracovat metodiku identifikace a inventarizace
lokalit, připravit postupy a manuály, ověřit funkčnost výstupů včetně
technického zázemí a vypracovat projekt II. etapy, která naváže na
první v období 2013-2015. Hlavním řešitelem projektu je CENIA, česká
informační agentura životního prostředí, prostřednictvím Systému evidence
25
kontaminovaných míst (SEKM)44
. Jedná se o informační nástroj o výskytu
SEZ na území ČR, jehož cílové subjekty jsou především obce a veřejnost. Na
I. etapu projektu NIKM je celkově vyhrazeno 114 mil. Kč.
Realizace průzkumných prací a analýz rizik probíhá před samotnou
sanací vážně kontaminovaných lokalit. Dotace na projekty průzkumných
prací, analýz rizik a sanací jsou poskytovány v maximální výši 90 %
Přepočteno aktuálním měsíčním kurzem ECB pro 07/2010 (25,753 CZK/EUR) na základě
SFŽP (2010).
25
Viz CENIA/MŽP (2010) a CENIA (2010c).
24
145
z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu. Podpora je vyplácena
z Fondu soudržnosti (max. 85 %) a ze SFŽP nebo státního rozpočtu (max.
5 %) a je určena pouze pro projekty s celkovými způsobilými výdaji nad 0,5
mil. Kč. Projekty k realizaci jsou vybírány na základě metodiky zpracované
k prioritní ose. Mezi nejčastější žadatele patří obce a města.
Sanace vážně kontaminovaných lokalit je podporována pouze
v případech, kdy žadatel o podporu není původcem SEZ, původce již
neexistuje nebo není znám (v posledním jmenovaném případě pak povinnost
přechází na příslušnou organizační složku státu). Podporuje se sanace
kontaminovaných staveb, půdy a podzemních vod, podpora klade důraz
na rozvoj inovativních technologií. Předmětem podpory jsou (MŽP, SFŽP,
2010b):
□□ jednotlivé etapy komplexní sanace kontaminovaných staveb, půdy
a podzemních vod,
□□ sanace deponií nebezpečných či rizikových odpadů (s výjimkou
odstraňování ekologických škod způsobených hornickou činností),
□□ odstraňování kontaminace stavebních konstrukcí, půd a podzemní vody
pomocí inovativních sanačních technologií,
□□ monitorovaná přirozená atenuace kontaminovaných míst,
□□ sanace SEZ způsobených hornickou činností.
5.2.2 Analýza podpory na základě metodiky posuzování
efektivnosti implementace politik a legislativy v oblasti
životního prostředí
Následující text se věnuje vyhodnocení podpory podle jednotlivých modulů
základního hodnocení. Bylo provedeno úplné hodnocení, jsou tedy zahrnuty
všechny tři moduly metodiky. V každém modulu jsou identifikována použitá
kritéria a slovně popsáno hodnocení jednotlivých kritérií. Jsou také uvedeny
důvody vedoucí k výslednému hodnocení kritérií. Na závěr kapitoly je uve
deno shrnutí hodnocení a doporučení pro další implementaci podpory.
146
Environmentální modul
Do hodnocení environmentálního modulu byla zahrnuta následující kritéria:
□□
□□
□□
□□
kontaminovaná zemina (plocha),
kontaminovaná podzemní a povrchová voda,
biodiverzita,
ovzduší.
Aplikací podpory došlo k absolutnímu snížení plochy SEZ. V prvních
letech poskytování sice nebylo dosaženo žádného reálného efektu v podobě
snížení ploch ekologických zátěží, avšak to zcela odpovídá dlouhodobé
realizaci podporovaných projektů. Pro většinu lokalit je nutné nejprve
zmapovat rizika spojená s charakterem ekologické zátěže, proto se první fáze
poskytování podpor na sanace jednotlivých lokalit týká především analýzy
rizik a průzkumu terénu.
Podpora má výrazné pozitivní efekty také na stav vody v okolí SEZ,
kde dochází minimálně k dalšímu nezhoršování kvality povrchových
a podzemních vod, které by mohlo způsobovat uvolňování nežádoucích látek
ze SEZ do okolí. Některé podporované projekty jsou zaměřeny přímo na
odstranění kontaminantů na březích řek a z říčních koryt (např. odstranění
sedimentů z toku řeky Bíliny, povodí Ohře). Přestože podpora nemá explicitně
stanoven příslušný indikátor v oblasti zlepšení kvality vod, lze předpokládat
výrazné pozitivní efekty v této oblasti.
Stejně tak má podpora významné pozitivní efekty na biodiverzitu
v oblasti, kde je po realizaci sanace možné obnovit funkční ekosystém. Bez
hlubší studie však nelze zjistit, jak podpora ovlivnila další faktory životního
prostředí, např. emise nebezpečných látek do ovzduší. Lze však předpokládat,
že na tyto faktory má podpora pozitivní, avšak zcela okrajový vliv.
Ekonomický modul
Do hodnocení ekonomického modulu byla zahrnuta následující kritéria:
□□
□□
□□
□□
□□
podíl environmentálních efektů k nákladům implementace,
reálný růst HDP,
ceny a inflace,
zaměstnanost,
konkurenceschopnost,
147
□□ zahraniční obchod,
□□ inovační procesy.
Prvním hodnoceným kritériem je podíl environmentálních efektů
k nákladům implementace. Zatímco environmentální efekty jsou
vyčíslitelné pouze obtížně, náklady implementace jsou tvořeny především
administrativními náklady. Jedná se o činnost pověřených osob na SFŽP
s žadateli o podporu, dále činnost při rozhodování o výběru projektů
k realizaci ze strany OEŠ MŽP. (Závazné stanovisko OEŠ MŽP o realizaci).
Pro každý projekt je nutné na úrovni veřejné správy zpracovat následující
úkony státní správy, což nepředstavuje organizační změnu, avšak představuje
dodatečné administrativní náklady. Státní správě v souvislosti s každým
projektem vznikají náklady na zpracování následujících úkonů:
□□ Vydání stanoviska místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb
ŽP,
□□ Vydání stanoviska orgánu ochrany přírody,
□□ Vydání územního rozhodnutí (nebo územní souhlas) v souladu se záko
nem č. 183/2006 Sb., stavební zákon,
□□ Vydání stanoviska MPO u sanací SEZ vzniklých v důsledku důlní
činnosti,
□□ Činnosti veřejné správy spojené s vydáním stanoviska EIA v případě, že
záměr podléhá EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na
životní prostředí.
Efekty podpory, které jsou rozebrány dále v textu, velmi pravděpodobně
přesahují zmíněné náklady implementace. Přesto lze očekávat, že v dlou
hém období bude efektivnost (definovaná pro účel analýzy jako podíl
efektů k nákladům implementace) spíše klesat. To je způsobeno tím, že nej
efektivnější projekty (tj. odstranění nejvíce nebezpečných zátěží s nejroz
sáhlejším negativním dopadem) mohou být realizovány přednostně v prvních
letech poskytování podpory.
Poskytovaná podpora nemá potenciál způsobit velké výkyvy trendu růstu
HDP. Vzhledem k předmětu poskytování nelze předpokládat ani žádný vliv
na ceny produkce či na inflaci v české ekonomice. Poskytování této konkrétní
podpory v rámci OPŽP mělo za následek mírné zvýšení zaměstnanosti ve
veřejné správě. Při zohlednění principu obětované příležitosti, (tj. kdy by
z finančních prostředků alokovaných v OPŽP byla poskytována namísto
148
podpory SEZ jiná podpora), nelze však o žádném efektu na zaměstnanost
ve státní správě hovořit, jelikož tento by pravděpodobně vznikl i v případě
uskutečnění jiné alternativy poskytování podpor z OPŽP. Podpora vede
ke zvýšení poptávky po sanačních pracích, a má tedy zcela jistě za
následek zvýšení zaměstnanosti v oboru sanací. Podpora dále přispívá ke
konkurenceschopnosti regionu, kde se odstraněná zátěž nachází. Hlavním
ekonomickým přínosem je zvýšení tržní ceny (dříve kontaminovaných)
sanovaných a okolních pozemků.
V dlouhém období lze očekávat, že na pozemcích s dřívější zátěží bude
možno rozvíjet řadu ekonomických aktivit, například se na nich mohou
koncentrovat nové provozovny podniků, které budou vytvářet poptávku
po pracovních silách v regionu. Kromě toho může likvidace SEZ v daných
konkrétních případech dále znamenat také přínosy pro rezidenty oblasti
v podobě zvýšeného rekreačního potenciálu oblasti (zejména zlepšením
charakteru krajinného rázu spojeného s likvidací SEZ). Následkem zvýšení
ekonomické aktivity regionu pak poroste HDP i zaměstnanost v oblasti.
Neexistují podklady, které by potvrzovaly jakkoli významný vliv podpory
na zahraniční obchod. Podpora má pozitivní vliv na vývoj technologií
v odstraňování starých ekologických zátěží. Pokud je však autorům známo,
přesnější identifikace efektu podpory na inovace není předmětem žádné
dosud zpracované studie.
Institucionálně-sociální modul
Do hodnocení institucionálně-sociálního modulu byla zahrnuta následující
kritéria:
□□
□□
□□
□□
□□
□□
legitimita politiky,
kvalita regulace,
legislativní úroveň,
vládní selhání,
lidská práva,
občanská společnost.
Pokud jde o legitimitu nástroje, podpora je jako ekonomický nástroj
zvolena vhodně, především vzhledem k charakteristice problému, na který
je cílena, rozsahu ovlivněného území, nevyjasněnosti vlastnických vztahů
ohledně zasaženého území a tím také obtížné dohledatelnosti původců
149
starých ekologických zátěží. Z hlediska legislativní úrovně zcela odpovídá
běžné praxi procesu poskytování podpor na úrovni ČR a EU: podpora je plně
v souladu s legislativou, podmínky poskytování podpory jsou stanoveny
srozumitelně a jednoznačně. Jako každá jiná podpora představuje jistý
potenciál pro vládní selhání, avšak žádný konkrétní případ nebyl dosud
potvrzen. Hrozba ovládnutí regulátora z titulu asymetrie informací tak není
opodstatněna.
Vzhledem k podmínkám podpory, které vyžadují zpracování odborných
posudků ekologických zátěží, a celému procesu, kdy jsou zátěže nejprve
mapovány a vyhodnocovány a teprve následně je rozhodováno o podpoře
a způsobu odstranění vybraných zátěží, nehrozí asymetrie informací, která by
k ovládnutí regulátora mohla vést. Nejsou známy ani žádné případy korupce.
Podpora má významný pozitivní vliv na dodržování lidských práv ve
smyslu práva na příznivé životní prostředí, které je zakotveno v Listině
základních práv a svobod. Sanace SEZ v podobě kontaminovaných
staveb (staré průmyslové areály apod.) může vést ke snížení kriminality
v bezprostřední blízkosti plochy. Sanované stavby již neposkytují možnost
koncentrace problémových jedinců. Podpora tak může mít také pozitivní
efekty na rozvoj občanské společnosti.
Shrnutí
Z environmentálního hlediska má zkoumaná podpora výrazně pozitivní vliv.
Ekonomické dopady jsou neutrální či spíše pozitivní. Na sociální oblast má
podpora pozitivní dopady. V institucionálně-právní oblasti pak nevykazuje
žádné podstatné slabiny. Souhrnné hodnocení podpory je tedy jednoznačně
pozitivní.
Závěrem analýzy je doporučení ponechání nástroje v působnosti i do
dalšího období, pokud budou nalezeny vhodné finanční zdroje. Důvodem je
především fakt, že podmínky podpory upřednostňují odstranění velkoplošných
starých ekologických zátěží či zátěží, na jejichž sanaci je nutné vynaložit větší
finanční částky, nad drobnými plochami. V praxi nelze reálně očekávat, že by
právě tyto velké plochy byly sanovány ze soukromých zdrojů, např. investory
při nákupu ekologicky znehodnoceného pozemku (opačná je pak situace
u méně rozsáhlých SEZ). K dosažení výše zmíněných efektů je tedy nutné
zabezpečit fungování podpory. V tomto ohledu lze do budoucna očekávat
zhoršení některých ekonomických kritérií, zejména nákladové efektivnosti.
150
Nejefektivnější projekty (z hlediska poměru přínosů a nákladů) totiž mohou
být realizovány přednostně v prvních letech poskytování podpory.
Při pilotní aplikaci metodiky na problematiku podpor jakožto dílčích
aspektů politiky životního prostředí se autoři nesetkali s žádnými problémy,
které by nasvědčovaly nekomplexnosti metodiky. Pilotní aplikace metodiky
potvrzuje, že metodika je plně funkční nejen pro analýzu politik obecně,
ale také pro analýzu jejich jednotlivých součástí (nástrojů). To je v souladu
s předchozími aplikacemi metodiky na nástroje negativní ekonomické
stimulace – konkrétně poplatky aplikované v ČR v oblasti ovzduší a odpadů45.
Závěr
V České republice jsou již řadu let zavedeny ekonomické nástroje ochrany
životního prostředí. Jejich cílem je pozitivní či negativní stimulací přispívat
k zajišťování cílů v ochraně životního prostředí. Nástroji negativní stimulace
jsou zejména environmentální poplatky a daně. Nástroji pozitivní stimulace
jsou především veřejné podpory na ochranu životního prostředí.
Objem finančních prostředků alokovaných na poskytování veřejných
podpor na ochranu životního prostředí je v České republice značný (je
například podstatně vyšší než objem výnosu environmentálních poplatků
a daní). Exaktnější metody hodnocení efektivnosti veřejných podpor však
nejsou v politické praxi příliš uplatňovány a efektivnost poskytování těchto
podpor je diskutována jen zřídka.
Pokud jde o teoretické závěry, ilustrace obou konceptů podpory ukázaly,
že v případě, že výše podpory není odvozována od nákladů na zamezení, ale
je stanovena jako fixní částka za snížení znečištění o jednotku, dochází na
heterogenních trzích v krátkém i dlouhém období k alokační neefektivnosti.
Je proto žádoucí vytvořit takový systém hodnocení návrhů podpor, jehož
cílem bude maximalizovat efektivnost poskytovaných podpor z hlediska
jejich dopadů na sociální, ekonomickou a environmentální sféru. Takovéto
hodnocení efektivnosti je nutné provádět již ve fázi přípravy návrhu na
podporu (ex-ante), dále podle potřeby během jejího působení (interim),
zvláště u podpor poskytovaných v delším časovém období, a po ukončení
přidělování (ex-post).
Výstupy z analýz poplatků jsou součástí závěrečné zprávy k projektu VaV SP/4i1/169/08
45
151
Pro hodnocení podpor lze využít dvou návrhů na hodnocení efektivnosti
environmentálních politik, které zapadají do konceptu politiky životního
prostředí a jejichž cílem je maximalizovat efektivnost přidělování podpor.
První z nich, uplatňující přístup ex-ante, byl vytvořen pro potřeby Ministerstva
životního prostředí České republiky v rámci projektu VaV SP/4i1/169/08
„Vytvoření podmínek pro efektivnější využívání ekonomických nástrojů“
a je v současné době pilotně testován. V případě ex-post přístupu k hodnocení
efektivnosti bylo využito již existujícího návrhu hodnocení, který byl pilotně
ověřen pro použití v problematice environmentálních podpor aplikovaných
v české praxi.
Pro hodnocení podpor ex-ante byl vytvořen návrh uceleného systému
evidence a hodnocení efektivnosti podpor na ochranu životního prostředí.
Systém sestává z několika navazujících kroků. Nejprve jsou shromážděny
základní informace o požadavcích na podpory, z nichž je vytvořen registr
podpor. Tyto požadavky jsou vyhodnoceny zejména z hlediska reálnosti
nároků na požadované finanční zdroje z veřejných rozpočtů (a to pokud
jde o jejich celkovou výši a strukturu). Po politickém projednání je vydána
výzva navrhovatelům ke zpracování podrobnějších návrhů. Tato výzva může
mj. obsahovat podrobnější informaci o celkovém předpokládaném objemu
disponibilních zdrojů na dané období (případně i v členění na jednotlivé
oblasti ochrany životního prostředí).
Metodou navrženou pro hodnocení těchto podrobnějších návrhů je
metoda vícekriteriálního hodnocení. Prvotní hodnocení provádí navrhovatel
určitého opatření vyžadujícího veřejnou podporu. Hodnotitel nejprve
posuzuje jednotlivé návrhy a dále zpracovává celkové vyhodnocení všech
navržených podpor. Toto celkové vyhodnocení vstupuje jako informační
podklad do procesu politického rozhodování. Jak ukázalo pilotní ověření
v rámci výzkumu, tato navrhovaná metoda může být v české praxi reálně
uplatněna. Nenahrazuje však proces RIA (Regulatory Impact Assesment)
tam, kde je pro daný případ vyžadován.
Uvedený návrh hodnocení efektivnosti environmentálních politik, kde je
uplatňován ex-post přístup k hodnocení, byl testován na hodnocení podpory
na likvidaci starých ekologických zátěží. Do příslušné vícekriteriální
analýzy byla zahrnuta kritéria environmentální, ekonomická i sociálněinstitucionální, pomocí nichž je možné vyjádřit efekt podpory na všechny
pilíře udržitelného rozvoje. Rovněž i zde pilotní ověření v rámci výzkumu
ukázalo, že navrhovaná metoda může být v české politické praxi reálně
uplatněna.
152
Implementace navrhovaných postupů může vést ke vzniku poměrně
komplexní informační základny pro ex-ante i ex-post hodnocení efektivnosti
politik ochrany životního prostředí. Věříme, že navržené postupy hodnocení
v případě využití povedou k zefektivnění poskytování veřejných podpor
na ochranu životního prostředí. To by bylo zároveň příspěvkem ke zvýšení
efektivity dosahování cílů politiky životního prostředí v České republice.
153
Rejstřík
Analýza nákladové efektivnosti 82-83, 86
Analýza nákladů a přínosů 81-82, 86
Efektivnost 25, 77, 81
Ekonomické nástroje
––
––
podpory 7, 8, 14, 17, 25, 34, 77, 88, 139
poplatky, daně 9, 14, 17, 19, 21–23, 25, 43
Externality, pozitivní 10, 15, 17
Environmentální škodlivé podpory 6, 77, 86-88
Ex – ante hodnocení 79, 83, 85, 88-139
Ex – post hodnocení 79, 139-150
Financování podpor na ochranu ŽP 95, 103, 38-50
––
––
––
možnosti financování 95, 103, 116
zdroje na úrovni ČR 38, 42-76
Fondy Evropské unie 26, 40, 42, 45, 46,48
Konkurenční prostředí 18, 20, 23-24
Optimální znečišťování 15-26
Politika životního prostředí 5, 7, 14, 17, 31, 35, 77-81, 95, 100, 139-152
Podpora na ochranu životního prostředí (definice) 7
Podpory poskytované v České republice (přehled) 50-77
Princip „Znečišťovatel platí“ 24, 35
Monopol 23-25
Multikriteriální analýza 83, 86, 94, 142
Náklady na zamezení 15-16, 19, 25
Nástroje politiky životního prostředí 7, 14-15, 36, 78, 139, 141
Nedokonalá konkurence 13, 18, 23-25
SWOT analýza 84, 86
Státní politika životního prostředí 39, 89, 94
Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí 39-41, 43, 77
154
Seznam zkratek
EU�� Evropská unie
AV�� Akademie věd České republiky
FC�� fixní náklady (fixed costs)
AVC�� průměrné variabilní náklady (average variable costs)
FNM�� Fond národního majetku
ATC�� průměrné náklady (average total costs)
FS�� Fond soudržnosti
BAD�� princip nejlepších dostupných dat (best available data)
HDP�� hrubý domácí produkt
CBA�� analýza nákladů a přínosů (cost benefit analysis)
CEA�� analýza nákladové efektivnosti (cost effectiveness analysis)
HRDP�� Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural
Development Plan)
CENIA�� CENIA, česká informační agentura životního prostředí
CHF�� švýcarský frank
ČOV�� čistírna odpadních vod
MC�� mezní náklady (marginal costs)
ČR�� Česká republika
MCA�� multikriteriální analýza (multicriterial analysis)
D�� poptávka (demand)
MD�� Ministerstvo dopravy České republiky
DPH�� daň z přidané hodnoty
MR�� mezní příjem (marginal revenue)
EAFRD�� Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European
Agriculture Fund for Rural Development)
MMR�� Ministerstvo místního rozvoje České republiky
EAGF�� Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural
Guarantee Fund)
MŽP�� Ministerstvo životního prostředí České republiky
EEA�� Evropská agentura pro životní prostředí (European
Environment Agency)
NZ�� náklady na zamezení vzniku znečištění životního prostředí
EEB�� Evropská environmentální kancelář (European Environmental
Bureau)
EFF�� Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund)
EHP�� Evropský hospodářský prostor
EIA�� hodnocení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact
Assessment)
EK�� Evropská komise
155
EZE�� ekologická zátěž ekonomiky
MZe�� Ministerstvo zemědělství České republiky
NIKM�� Národní inventarizace kontaminovaných míst
OECD�� Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
(Organisation for Economic Co-operation and Development)
OEŠ�� Odbor ekologických škod Ministerstva životního prostředí ČR
OPI�� Operační program Infrastruktura
OP RVMZ�� Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
OPŽP�� Operační program Životní prostředí
P�� cena (price)
ERDF�� Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional
Development Fund)
PJ�� petajoul
ES�� Evropské společenství
Q�� množství (quantity)
EŠ�� ekonomická škoda ze znečišťování životního prostředí
RIA�� hodnocení dopadu regulace (regulatory impact assessment)
PRV�� Program rozvoje venkova
156
157
S�� nabídka (supply)
Tabulka 10: Obsah formuláře B/2 pro vyhodnocení kritérií........................99
SEZ�� stará ekologická zátěž
Tabulka 11: Údaje nevcházející do hodnocení...........................................101
SFDI�� Státní fond dopravní infrastruktury
Tabulka 12: Údaje, na základě nichž je prováděno hodnocení..................103
SFŽP�� Státní fond životního prostředí
Tabulka 13: Výsledky hodnocení podpory.................................................105
SÚJB ČR�� Státní úřad pro jadernou bezpečnost České republiky
Tabulka 14: Údaje po rozhodnutí o zavedení či naopak
nezavedení podpory................................................................106
SPŽP�� Státní politika životního prostředí
SZIF�� Státní zemědělský intervenční fond
TC�� celkové náklady (total costs)
ÚOHS�� Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
VC�� variabilní náklady (variable costs)
ŽP�� životní prostředí
Seznam obrázků
Obrázek 1: Optimalizace kvality životního prostředí pomocí
ekonomických nástrojů.............................................................17
Obrázek 2: Funkce nákladů v heterogenním odvětví, krátké období..........21
Obrázek 3: Funkce nabídky a poptávky v krátkém období.........................22
Seznam tabulek
Obrázek 4: Funkce nákladů, nabídky a poptávky v dlouhém období......... 23
Tabulka 1: Klasifikace podpůrných mechanismů podle dopadu
a vazby na veřejné rozpočty.....................................................12
Obrázek 6: Schéma postupu pro posuzování záměru veřejné podpory...... 32
Tabulka 2: Přehled indikativních alokací pro Českou republiku................47
Tabulka 3: Environmentální dotační tituly v České republice
aplikované v roce 2010............................................................. 51
Tabulka 4: Nutné podmínky efektivní politiky (top-down přístup)........... 81
Tabulka 5: Struktura dotazníku pro sběr dat do evidence návrhů
na podpory................................................................................ 90
Tabulka 6: Vyplnění formulářů (A/2 – A/5) navrhovatelem...................... 96
Tabulka 7: Minimální hodnoty prahových kritérií..................................... 97
Tabulka 8: Vyplnění buňky „Hodnocení“ a sloupce „Poznámky“
ve formulářích A/2a až A/5a pro hlavní kritéria....................... 97
Tabulka 9: Vyplnění sloupců „Poznámka“, „Váhy“, „Hodnocení
podkritéria“ a buňky „Hodnocení“ hodnotitelem
ve formulářích A/2b až A/5b pro další pozitivní
a negativní kritéria.................................................................... 98
Obrázek 5: Dopad podpory a poplatku na výrobu monopolu..................... 25
Obrázek 7: Vývoj podílu investičních výdajů podnikového
a veřejného sektoru na ochranu životního prostředí
na HDP, mezinárodní srovnání [% HDP], 1995,
2000, 2008 (resp. nejbližší dostupné roky)..............................40
Obrázek 8: Předpokládaná alokace finančních prostředků
z fondů EU na projekty v oblasti životního
prostředí [EUR], 2000–2013.................................................... 41
Obrázek 9: Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí
v ČR dle typu zdroje [mld. Kč, b.c.], 2000–2009....................41
158
Literatura
CENIA (2010a): Registr podpor z centrálních zdrojů ČR. On-line.
Dostupné na http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/
CENMSFSP3A6Q. Cit. 21.10.2010
CENIA (2010b): Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2009.
Praha. Interní podkladové materiály k publikaci. CENIA, Praha
CENIA (2010c): Systém evidence kontaminovaných míst – mapová aplikace.
On-line. Dostupné na <http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.
aspx?M_Site=sekm>. Cit. 26. 11. 2010
159
Dostupné na <http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/9/2867-pokyny_
spolecenstvi_ke_statni_podpore_na_ochranu_zivotniho.pdf> Cit. 18. 1.
2010
Evropská komise (2008b): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment
projects, Structural Funds, Cohesion Fund and Instrument for PreAccession. On-line. Dostupné na < http://ec.europa.eu/regional_policy/
sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf >. Cit. 8. 3. 2010
Field, B. a M. K. Field (1994): Environmental Economics: An
Introduction. Singapore, McGraw-Hill Book Co. ISBN 0-07-113308-9
CENIA/MŽP (2010): Systém evidence kontaminovaných míst. On-line.
Dostupné na <http://sekm.cenia.cz/portal>. Cit. 26. 11. 2010
Freeman, A. M. III (2003): The Measurement of Environmental and
Resource Values, Theory and Methods - 2nd edition. Washington,
Resources for the Future. ISBN 978-0915707690
Coase, R. H. (1960): The Problem of Social Cost. Journal of Law and
Economics, Vol. 3. (Oct., 1960), pp. 1-44
Goodstein, E. S. (2005): Economics and the environment. John Wiley &
Sons, USA. ISBN: 0-471-47054-6
COŽP UK (2006): Přehled nástrojů regulace dopravního chování. Výstup 2.3
z projektu MD 24/2006-430-OPI/3 - Analýza každodenního dopravního
chování dospělého městského obyvatelstva a nástroje regulace dopravy
Hackett, S. C, (2006): Environmental and Natural Resources Economics:
theory, policy, and the Sustainable Society. New York, M. E. Sharpe.
ISBN 0-7656-1472-3
Dvořák, A., J. Brůha, H. Brůhová - Foltýnová, J. Melichar
a M. Ščasný (2007): Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů
a oceňování životního prostředí. 1. vydání. Oeconomica, Praha. ISBN
978-80-245-1253-2
Hadrabová, A. (2008). Veřejná správa životního prostředí, Oeconomica,
Praha. ISBN 978-80-245-1407-9
European Environmental Bureau (2004): NGO guidance for promoting
national reforms of environmentally harmful subsidies. European
Environmental Bureau, Brusel, prosinec 2004
Hecht, J. E. (2005): National environmental accounting: bridging the gap
between ecology and economy. Resources for the Future Press. ISBN
978-1891853944
EUROSTAT (2010): Environmental Expenditure by the Public Sector. Online. Dostupné na <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=ta
ble&plugin=1&language=en&pcode=ten00049> Cit. 19. 11. 2010
Holman, R. (2002): Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. C. H. Beck,
Praha. ISBN 80-7179-737-5
Evropská komise (2004): Státní podpora Lignit Hodonín, s. r. o. Online. Dostupné na <http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/
comp-2004/n597-04.pdf>. Cit. 8. 3. 2010
Evropská komise (2008a): Pokyny společenství ke státní podpoře na ochranu
životního prostředí, 2008/C 82/01, Úřední věstník evropské unie.
Hanley, N., J. F. Shogren et B. White (2001): Introduction to
Environmental Economics. Bath Press, Avon. ISBN 0-19-877595-4
Hořejší, B. et al. (2010): Mikroekonomie – 5. aktualizované vydání.
Management Press, Praha
Huppes, G. (1993): Macro-Environmental Policy: Principles and Design.
Elsevier Science Publishers, Amsterodam. ISBN 0-444-81657-7
160
Chapman, D. (1999): Environmental Economics: Theory, Application,
and Policy. Addison Wesley Longmann, USA. ISBN 0-321-01435-9
International Monetary Fund (2008): Food and Fuel Prices—Recent
Developments, Macroeconomic Impact, and Policy Responses. On-line.
Dostupné na < http://www.imf.org/external/np/pp/eng/2008/063008.
pdf>. Cit. 28. 10. 2010
Jílková, J. a P. Pavel (2006): Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů
na ochranu životního prostředí. IREAS, Praha
Johnson, S. M. (2001): Economics, equity, and the environment.
Environmental Law Institute. ISBN 978-1585760756
Kaprová, K., K. Kolská, K. Krpatová, P. Kačmárová, J.
Prášek, P. Šauer (2009): Environmentální poplatky a daně v České
republice a ostatních zemích Evropské unie. CENIA, Praha. ISBN
978-80-85087
Kolstad, Ch. D. (2000): Environmental Economics. Oxford University
Press, Oxford. ISBN 978-0195119541
Kotecký, V. a J. Klusák (2005): České perverzní dotace - analýza
veřejných podpor s negativním dopadem na životní prostředí. Praha-Brno
Markandya, A. et al. (2002): Environmental Economics for Sustainable
Growth: A Handbook for Practitioners. Edward Edgar , Cheltenham.
ISBN 978-1840648126
Ministerstvo dopravy ČR (2005): Veřejná podpora: Otázky spojené
s posuzováním existence veřejné podpory, její slučitelností se smlouvou
o založení ES a procedurální postupy (stručný přehled komunitární
úpravy). On-line. Dostupné na <http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/
B0B30302-2B03-46EE-B3F5-07D4F4935133/0/verejnapodpora.pdf>.
Cit. 19. 1. 2010
Ministerstvo zemědělství ČR (2007): Program rozvoje venkova. On-line.
Dostupné na <http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvojevenkova-na-obdobi-2007>. Cit. 20. 1. 2010
161
Ministerstvo zemědělství ČR (2010): Státní zemědělský intervenční fond.
On-line. Dostupné na <http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous>. Cit.
20. 1. 2010
Ministerstvo životního prostředí (2002): Závěrečná zpráva k projektu.
VaV/320/1/01 „Analýza veřejných podpor s negativním vlivem na životní
prostředí a podpor, které nejsou v souladu s principem udržitelného
rozvoje“. Praha, 2001 – 2002
Ministerstvo životního prostředí ČR (2004): Fond soudržnosti. On-line.
Dostupné na <https://www.sfzp.cz/sekce/91/fond-soudrznosti> Cit. 20.
1. 2010
Ministerstvo životního prostředí ČR (2007): Operační program životní
prostředí. On-line. Dostupné na <https://www.sfzp.cz/sekce/88/opzivotni-prostredi> Cit. 20. 10. 2010
Ministerstvo životního prostředí ČR (2009a): Švýcarské fondy. On-line.
Dostupné na <https://www.sfzp.cz/sekce/420/svycarske-fondy> Cit. 20.
11. 2010
Ministerstvo životního prostředí ČR (2009b): Zelená úsporám. On-line.
Dostupné na <http://www.zelenausporam.cz> Cit. 20. 11. 2010
Ministerstvo životního prostředí ČR (2010a): Operační program Životní
prostředí – programový dokument 2007-2013. On-line. Dostupné na
<http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/9/2714-PD%20OPZP_tech
nicka_aktualizace_prosinec%202009.pdf> Cit. 20. 1. 2010
MŽP, SFŽP (2010b): Implementační dokument k OPŽP 2003-12. On-line.
Dostupné na < http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/32/9660-id_
verze_k_3_6_10.pdf >. Cit. 19. 10. 2010
Myers, N. a J. Kent (2001): Perverse Subsidies. Island Press, USA. ISBN
1-55963-835-4
OECD (1996): Subsidies and environment: exploring the linkages. ISBN
92-64-14822-1
OECD (1998): Improving the Environment through Reducing Subsidies. Part
I: Summary and Policy Conclusions. Part II: Analysis and Overview of
Studies
162
163
OECD (2003): Environmentally harmfull subsidies: Policy issues and
challenges. On-line. Dostupné na <http://www.ine.gob.mx/descargas/
dgipea/harmful_subsidies.pdf>. Cit. 29. 12. 2010
Šauer, P., J. Kreuz, A. Dvořák, A. Lisa a J. Prášek (2009a):
Hodnocení efektivnosti implementace environmentálních politik, ISBN
978-80-85087-80-2, CENIA Praha
OECD (2004): Environmentally harmful subsidies and international
instruments. OECD, Paris
Šauer, P., Kreuz, J., Dvořák A. (2009b): Metodika hodnocení
implementace environmentálních politik: pilotní aplikace. Zpracováno
pro MŽP ČR, VŠE, Praha
OECD (2006): Cost-Benefit Analysis: Recent Developments. OECD, Paris.
ISBN: 9789264010055
OECD/EEA (2010): Economic Instrument Database. On-line. Dostupné na <
http://www2.oecd.org/ecoinst/queries>. Cit. 2. 10. 2010
Příloha k usnesení vlády č. 877/2007 Sb. - Obecné zásady pro hodnocení
dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment - RIA)
SFŽP (2010): Schválená podpora a alokace dle oblastí podpory OPŽP k 21.
07. 2010. On-line. On-line. Dostupné na <http://www.sfzp.cz/soubor-kestazeni/32/9795-schvalena_podpora_a_alokace_dle_oblasti_podpory.
xls>. Cit. 27. 10. 2010
Směrnice MŽP č. 10/2006 - Metodika zpracovávání analýz dopadů regulace
Směrnice MŽP 4/2010 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních
prostředků pro projekty z OP ŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR
a SR ČR – kapitoly 315 – Životní prostředí
Smlouva o založení Evropského společenství (konsolidovaná verze). Online. Dostupné na <http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53
a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf>. Cit. 13. 11. 2010
Státní politika životního prostředí České republiky pro období 2004-2010
Sterner, T. (2003): Policy Instruments for Environmental and Natural
Resource Management. RFF, Washington. ISBN 1-891853-13-9
Šauer, P. (2007a): Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro
neekonomy, COŽP Praha. ISBN 978-80-87076-06-4
Šauer, P. (2007b): Introduction to environmental economics and policy.
Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha. ISBN
978-80-86709-10-9
Ščasný, M. (2002): Konsolidační vládnutí a podnikání v České republice a v
Evropské unii IV: environmentální daňová reforma. Praha: Matfyzpress,
2002. ISBN: 80-86732-00-2
ÚOHS (2010a): Manuál pro poskytovatele a příjemce veřejné podpory.
On-line. Dostupné na <http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/
Sekce_VP/Manual_pro_poskytovatele-aktualizace.doc> Cit. 17. 10.
2010
Usnesení vlády č. 420 ze dne 13. dubna 2005 k návrhu postupu začlenění
metody pro hodnocení dopadu regulace na podnikatelské prostředí do
procesu přípravy regulace (RIA)
Vejchodská, E. (2007): Ekonomie a politika městského životního
prostředí. Oeconomica, Praha. ISBN 978-80-245-1241-9
Winkler, J. (2002): Implementace, institucionální hledisko analýzy
veřejných programů. Masarykova univerzita v Brně. ISBN 80-210-2930-3
Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod
Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky
Závěrečná zpráva k projektu VaV SP/4i1/169/08 ,,Vytvoření podmínek pro
efektivnější využívání ekonomických nástrojů“

Veřejné podpory v ochraně životního prostředí v České republice a

Transkript

Podobné dokumenty

Akademický senát Přírodovědecké fakulty UJEP Zápis z hlasování

Minimální standard

Rozvojové fondy Evropské unie 2