Stáhnout dokument - 9-2015

Komentáře

Transkript

Stáhnout dokument - 9-2015
Zpravodaj S-centra Hodonín p.o., Na Pískách 4037/11, Hodonín
VEN Z ULITY
ZÁŘÍ
2015
CENA 13,- Kč
Obsah
Úvodní slovo
Společenská kronika
Co se událo
Co se bude dít
Téma měsíce
.
Koutek poezie
Zajímavý vynález
Cvičíme mozek
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Adresa zařízení:
S – centrum Hodonín, p. o.
Na Pískách 4037/11
695 01 Hodonín
tel.: 518 399 931
fax: 518 399 949
GSM: 603 217 714
e – mail: [email protected] , www.s-centrum-hodonin.eu
časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času
tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected],
[email protected]
2
strana
3
4
5–6
6
7–9
10
11 – 12
13 – 16
ÚVODNÍ SLOVO
Milí čtenáři,
po delší letní odmlce je tu zase váš oblíbený zpravodaj Ven z ulity, který
vám přináší informace o dění z S-centra a také zajímavé zprávy ze života,
dění a aktivit společnosti a to nejen té české.
Opět se nám přiblížil čas podzimní, se kterým jsou spojeny změny
v přírodě. Léto pomalu končí a na zdraví člověka je podzimní čas znát.
Lidé více trpí depresemi, úzkostí, ale také změnou zdraví k horšímu. Náš
zpravodaj není žádným lékařským, ani odborným časopisem, který by
měl za úkol podávat odborné informace, ale spíše takovým zpravodajem
k zamyšlení, úvahám a radosti.
Pojďme tedy společně zapřemýšlet, proč nás tyto stavy a změny zdraví
potkávají. Pouvažovat o tom co bychom měli či mohli udělat, aby nám
bylo zase lépe a také se z toho snažení a výsledků radovat.
V podzimním vydání zpravodaje se zaměříme na přírodu a lidské zdraví
z pohledu holistického, tedy celostního.
Znamená to tedy, že nás bude zajímat nejen tělo, ale také duše a pocity,
neboli emoce, které dohromady dělají právě člověka člověkem.
Nelze oddělovat tyto aspekty od sebe, protože pokud se díváme zvlášť na
potřeby zdraví, zvlášť na potřeby duchovní a také zvlášť na psychiku
nemůže ani logicky, při nefunkčnosti některého výše jmenovaného
aspektu, dojít k žádnému zlepšení v našem životě.
Nejsme-li spokojení v oblasti zdraví, něco nás bolí, pak se to také odrazí
na naší náladě. Dlouhodobé zdravotní potíže vedou také k mrzutosti,
k tomu, že nás nic nebaví a nic se nám nedaří a nedokážeme se na nic
soustředit. Pokud člověk není spokojen a smířen s tím jak žije, pokud
nemůže na tom už toho tolik změnit, mohou pak lehce přijít deprese a
začarovaný kruh se uzavře. Důležité je také duchovní pochopení
vlastního života, které je pro každého z nás jedinečné a to jediné správné.
Pojďme se tedy obrátit tváří ke slunci, hledat a najít v sobě to krásné a
dobré a vězte, že dobro a krásu ducha v sobě máme všichni, a společně
vytvořit společenství, ve kterém nám bude dobře a útulně – prostě tak jak
to DOMA má být 
Za S - centrum kolektiv DVČ – Martina a Pavla
3
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
V měsíci září oslavují narozeniny tito uživatelé
paní Oldřiška Barvíková
paní Marie Flodrová
paní Anna Zelinková
paní Květoslava Šiflová
MUDr. Františka Kopecká
paní Silva Pisarovičová
paní Františka Stalčíková
paní Anděla Pospíšilová
paní Helena Cibulková
paní Kateřina Sochorová
Ze srdce Vám blahopřejeme
Vítáme nové uživatelky
paní Jiřina Šmídová
paní Marie Havlíková
paní Květoslava Čajková
Navždy nás opustily
paní Marie Hačundová
paní Jana Zlatohlávková
paní Dana Kurdíková
paní Marie Bělochová
4
CO SE UDÁLO
17. září – Sportovní odpoledne
Vždy jednou za rok, na podzim, pro vás pořádáme sportovní odpoledne.
Stejně jako vloni se i to letošní uskutečnilo v rámci Evropského týdne
mobility. Připraveno pro vás bylo na zahradě 7 disciplín, kde jste si mohli
vyzkoušet zručnost, motoriku, pohyblivost a příjemně se u toho všeho
pobavit. Počasí nám vyšlo krásně, neboť svítilo slunce a příjemně
pofukoval vítr. K dispozici bylo i osvěžení v podobě šťávy a většina
disciplín se odehrávala ve stínu, kde bylo příjemné se zchladit.
Jak vše probíhalo, můžete vidět na otisknutých fotografiích. Všem
účastníkům jsme po absolvování celé trati vydali pamětní list na památku.
1. disciplína - stavění komínu
2. disciplína – hod na cíl
6. disciplína – věšení prádla
3. disciplína – cvičení
4. disciplína – jízda na kole
5
7. disciplína – přitahování na laně
5. disciplína - motání
30. září – Oslavy Dne seniorů
Kulturní a společenské odpoledne se odehrálo v Domě kultury Hodonín.
Setkali jsme se zástupci města Hodonín.
Toto odpoledne nabízelo bohatý kulturní program. Ve vestibulu DK
prezentovaly svoji činnost místní organizace.
K tanci a poslechu zahrála CM OLiNa a DH Dolinečka. Do programu se
zapojily i další organizace – uživatelé SCentra Hodonín vystoupili s ukázkou
tanců Habanera a Šamanský tanec,
zazpíval
dětský
pěvecký
sbor
z Mikulčic, klienti Zeleného domu
pohody předvedli taneční vystoupení
Krásná Isabel a tanec vsedě představili
klienti hodonínského Senior pointu.
CO SE BUDE DÍT?
6
TÉMA MĚSÍCE: podzimní příroda
Povídka na téma podzim. Autor: Martina Blahová
PODZIMNÍ ČAROVÁNÍ
Pro mne je podzim tím nejkrásnějším obdobím
roku. A není to jen proto, že jsem se na podzim
narodila. Nebo možná právě proto? Ať tak či
tak, příroda na podzim vyzařuje zvláštní
kouzlo zralosti, plnosti, moudrosti a duchovní krásy. A právě to mě na ní
fascinuje.
S přírodou jsem spjatá odjakživa. Asi jsem v minulém životě byla lesní
bytostí, spíš divoženkou než vílou, nebo jsem jistě žila u lesa. Všechny ty
kouzla přírody znám tak dobře, a přece mě vždy znovu něčím krásným
překvapí.
Po celý ten kalendářní rok, jak jsme si my lidé čas zrození, plodnosti, zrání
a odpočinku rozdělili, je v přírodě co obdivovat. Stejně jako u přírody i
člověk prochází těmito čtyřmi údobími.
Všichni jsme se v určitém období roku zrodili a rostli, čerpali ze studnice
vědění a poznávání a připravovali se do života na čas plodnosti.
V době zrození a růstu, kdy jsem byla pod ochrannými křídly milujících
rodičů a právě začala čerpat moudrosti a poznání života, jsem se také
poprvé seznámila s přírodou. Už tehdy jsem v sobě intuitivně cítila, že „to
venku“ je něco víc, než jen stromy, kytky a zvířata. Že moje srdce i duše
se radují, když mohou sdílet s mými smysly život v přírodě.
Není asi náhoda, že já jsem se zrodila tam, kde to pro mne bylo správné.
Miluju své rodiče, svou rodinu a děkuji za to, že je mám. Díky tomu, že
moje maminka se narodila v horách a my tam také jezdívaly se sestrou na
prázdniny, jsem prožívala své dětství a dospívání v náručí matičky
přírody. Díky své babičce a dědečkovi, jsem mohla v lese trávit tolik času,
kolik jsem chtěla.
7
Babička nás jako děti pravidelně vodila na lesní procházky, které byly
spojeny někdy s nějakým záměrem, někdy prostě jen tak.
(vzpomeňte i vy na svůj čas zrození a dětství a vše kolem vašeho života v tomto
období).
V přírodě je čas zrození spojen s jarem. Vše nové vzniká, otevírá se,
objevuje a seznamuje s darem života. Poté v čase plodnosti to nové roste,
poznává, hledá a rozvíjí své potřeby, vlohy, možnosti tak, aby poté vše
přešlo do období zrání a pozvolného odcházení.
A právě v tomto období se právě teď nacházíte. Jen vám je dána právě teď
možnost ohlédnout se zpět a vyhodnotit, jaký byl váš život. Můžete
přemýšlet, nebo bilancovat. Dozráli jste jako plody stromu života.
A v přírodě je tohle období pro mne a mnohé další
tím nejkrásnějším. Jak jsem již na začátku psala,
v podzimní přírodě je krása a zvláštní kouzlo.
Pokud vám to zdravotní stav dovolí, vyjděte ven,
nebo alespoň pohlédněte z okna a pokochejte se
tou zvláštní barvou a vůní. To vše je tak typické a
charakteristické pro podzimní měsíce.
Pojďte se mnou na malou procházku podzimním lesem.
Přicházíte luční cestou k lesu. Slunce již tolik nehřeje, ale stále cítíte jeho
teplé paprsky na tváři a přeci je k vám ještě laskavé natolik, že stačí na
sobě mít lehkou bundu či svetřík. Z dálky vidíte čím dál jasněji jednotlivé
stromy, které na okraji lesa rostou. Je to les smíšený a nacházíme zde tedy
listnaté i jehličnaté stromy. Na levém okraji cesty roste mohutný dub a
podle jeho rozložité koruny a mohutného kmenu lze snadno odhadnout,
že tu roste už minimálně 150 let. Vcházíte do lesa……cítíte tu nádhernou
vůni listí, kůry, hub, trávy a mechu?
Zlatavé listí na stromech se pod závany větru pomalu snáší k zemi a pod
nohama voní a šustí tlející listí. Sem tam ve větvích slyšíte zpěv sýkorek a
duté tlučení datla do stromů, jak hledá poslední možné brouky, housenky
a podobnou havěť.
Okolo kvete krásně vřes a dozrávají šípky. Také různé bobule nabírají na
síle a barevnosti a jsou připraveny v zimě zasytit hladové ptáčky, drobné
hlodavce, ale také srnky a další lesní zvěř. Sem tam zahlédnete veverku či
myš, kterak si schraňují poslední plody k přečkání zimy.
8
Pomalu přicházíte k lesní tůňce, která je ukryta několik metrů od cesty, ale
vy o ní víte. Je zasypána listím, trávou a tak podřepnete, skloníte se k ní a
vyčistíte vodu, která napájí lesní zvěř i okolní rostliny. Voda je studená,
ale krásně čistá. Je tak průzračná, že lze dohlédnout na dno a okolí tůňky
je jakoby kouzlem obtažené. Na chvíli zastavíte, opřete se zády o strom a
zavřete oči. Slyšíte najednou jakoby ještě jasněji zvuky přicházející
z podzimního lesa. Vítr, který šumí v korunách stromů je jiný než v jiná
roční období. Znovu se vám donesou k uším zpěvy ptáků a také
intenzivněji cítíte vůni lesa. Když vydržíte být v klidu a tichosti dostatečně
dlouho, objeví se u tůňky lesní bytosti. Víly, skřítkové a dévové stromů.
Ti všichni se starají o pohodový a spokojený život v tomto lesním
prostředí. Vodní víly, víly trávy a bylin, dévové stromů a skřítci vystoupí
ze svých úkrytů a společně se radují z přítomného okamžiku, z krásného
dne a z vaší přítomnosti. Nic víc k životu nepotřebují. Je to kouzelný
okamžik, nezapomenutelný, neopakovatelný.
Vaše mysl, srdce a celé nitro zaplavují pocity slasti. Proudy lásky a
pochopení smyslu života, že vlastně má smysl žít jen a jen pro tento
okamžik. A přicházíte na to, že vlastně pro každý okamžik vašeho života.
Nehledejte bohatství v majetku a statcích. Nevlastnit nic hmatatelného je
vlastně klíčem k bohatství, radosti a svobody duše.
Hop! Otevřete oči, tělem vám projede chlad a vy zjistíte, že žijete
v materiálním světě. Naše tělo je nastaveno tak, aby vnímalo prostředí
svými smysly.
K životu potřebujete nejen takovéto duševní prožitky, ale také něco málo
právě z toho světa materiálního. Teplo, stravu, spánek, co ještě?
Vydáte se cestou zpět k domovu. Vycházíte z lesa a v duchu či nahlas
poděkujte za krásnou chvíli strávenou v lůnu přírody.
Jdete se honem domů ohřát, dát si něco dobrého k snědku a přitulit se
k někomu, koho máte rádi. O tom všem je náš život.
A myšlenka či shrnutí na závěr:
Podzim připomíná životní období, kdy člověk sklízí plody své celoživotní práce.
Vychoval své děti a vypouští je do světa, tak jako stromy rozsévají svá semena.
9
KOUTEK POEZIE
Podzim života
autor neznámý
Posledními záblesky slunce se loučí podzim,
suché listí pod nohama tiše šustí.
Toulám se známým krajem a toužím
po veliké lásce, co nikdy mně neopustí.
Podzim zdá se, že bývá často smutný,
slunce jen občas svými paprsky nás pohladí.
Sám se tedy snaž, by nebyl ani trochu nudný,
otevři knihu vzpomínek a vzpomeň na mládí.
Co měl pro nás tenkrát zvláštních kouzel,
třeba když brambory na poli jsme pekli.
Jen málokdo proti něčemu se vzpouzel
a nevadilo ani, když z nebe proudy vody tekly.
Že mohli jsme v loužích běhat, jaká to byla pro nás radost!
Dnes ale když zamračí se celé nebe,
vzpomínám a chtěla bych poděkovat za dost.
I snad proto, že lásku jsem měla vedle sebe.
Čas letí jako splašený a vzpomínky pomalu blednou.
Že teď podzim šedivý a uplakaný se nám zdá,
nevadí - ale my v životě přece byli šťastni jednou,
překrásná vzpomínka na mládí nám opět sílu dá.
S láskou ani ten podzim už smutný nebude,
když sluníčko zajde, láska všechno kolem prohřeje.
Nemrač se, jen se usmívej - nic jiného ti nezbude,
budeš-li snahu mít i hezký podzim života ti dopřeje.
10
ZAJÍMAVÝ VYNÁLEZ
DEŠTNÍK
Dost možná mohli naši pravěcí předkové, pokud vůbec u
nich taková potřeba vznikla, nad hlavou nosit velké listy
či košaté větvičky, snad se dokonce první deštník mohl
podobat zvířecí kůži přetažené přes klacek. Kdo ví? První doložené
deštníky, které však vzhledem k místům, kde vznikly, chránily spíše proti
slunci, tudíž šlo o slunečníky, nalezneme asi před 4 000 lety téměř
současně u starověkých obyvatel v Egyptě, Mezopotámii, Řecku a Číně.
Kdo přišel s tímto nápadem dříve, toho už se stěží dnes dopátráme.
Typické vyobrazení deštníku, respektive slunečníku však nalézáme
především na mnoha čínských malbách, kdy se z nich stal i jakýsi,
moderně řečeno, módní doplněk. Použití „deštníku“ bylo v Číně často
spojeno s vysokou pozicí a čínský znak pro něj se jako piktograf podobá
deštníku soudobému. Skládací podoba tohoto pomocníka byla rovněž
více než pravděpodobně objevem Číňanů, podle všeho vznikla někdy
před 1 700 lety.
Nové vlny obliby a dalšího zdokonalování se deštník, nyní již skutečně
sloužící jako ochrana proti nečasu, dočkal na začátku 16. století, zvláště
pak v deštivém počasí na evropském severu. Jako doplněk jej nosily
nejdříve prakticky pouze ženy. O popularizaci deštníku mezi muži se
zasloužil až perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway (1712–1786).
Nosil a používal jej plných 30 let svého života a načas se na jeho počest
vžil mezi muži pro tuto pomůcku proti dešti název “hanway”.
James Smith and Sons byl název prvního obchodu specializovaného na
deštníky, který byl otevřen v Londýně v roce 1830. První evropské
deštníky byly vyrobeny ze dřeva, měly vyřezávané rukojeti z tvrdého
dřeva a potaženy byly napuštěným plátnem. Ocelovou konstrukci
deštníků vynalezl v roce 1852 Samuel Fox, který se údajně nechal
inspirovat krinolínou (vyztužená spodnička) a dámským korzetem.
Deštník se časem dokonce stal určitým symbolem anglického džentlmena
a jistě si jej pamatujeme rovněž jako velmi oblíbenou rekvizitu v mnoha
němých filmových groteskách, například s Charlie Chaplinem. Stojan na
deštníky si pak v roce 1885 nechal patentovat afroamerický vynálezce
William C. Carter. Skládací systém, bez něhož by nebylo myslitelné, aby
11
se mnohým z nás vešel do kabelky, byl patentován až o více než století
později.
Bez soudobého deštníku, tvořeného stahovatelnou plochou, pokrytou
nepromokavým materiálem z impregnované látky, či plastovou fólií,
která je umístěna na několika kovových tyčích, si stěží dokážeme
představit existenci. Ženy na ulici potkáváme s nesčetnými
pestrobarevnými variacemi tohoto doplňku, jenž mnohdy ladí s
oblečením, muži sahají po účelových, tmavých barvách, nejraději po
klasické černé. Někdo zase z pohodlnosti, jiný i ze zásady deštník nenosí.
Nyní jsme tedy společně trochu zabrouzdali do historie tohoto našeho
pomocníka všedních dní a až začne pršet a roztáhneme jej nad hlavou,
možná pod celtou uvidíme odraz sluníčka, který stál kdesi na počátku
jeho historie.
Zdroj: Wikipedia, www.pohodovazena.cz
12
CVIČÍME MOZEK
5 věcí, které byste měli vědět o svém mozku
Lidský mozek. Impozantní, složitý a tajuplný orgán. I ten největší hlupák
pod sluncem nosí ve své hlavě malý zázrak, který po dlouhá staletí
fascinuje vědce i laické nadšence po celém světě. Ačkoliv o mozku ani
zdaleka nevíme vše a neustále se o něm dozvídáme něco nového, těchto
pět věcí je jistých - a měli byste je znát.
1. Ve své hlavě nosíme miliardy neuronů.
Obecně se má za to, že v mozku člověka najdeme odhadem 100 miliard
neuronů. Podle posledních průzkumů je to o něco méně - asi 86 miliard
neuronů. K tomu ale přičtěte dalších 85 miliard ostatních buněk! Je to
právě vysoký počet buněk, který nás odlišuje od ostatních živočišných
druhů na této planetě a který z nás dělá nejvyspělejší stvoření, jež Země
v celé svojí historii pamatuje.
2. Náš mozek je plastický.
Ne, není vyroben z plastu. Plasticitou mozku rozumíme jeho schopnost se
formovat a měnit na základě získaných zkušeností. Pokaždé, když se
dozvíte nějakou novou informaci, zažijete jakoukoliv emoci nebo si třeba
vezmete drogu, změníte tím uspořádání ve svém mozku. Vytvoříte,
oslabíte nebo zcela pozměníte spojení mezi jednotlivými neurony, což
následně ovlivní vaše budoucí chování. Jednoduše změníte svůj mozek.
3. Některé psychiatrické či neurologické poruchy se dědí. Ale lze jim předejít.
Nikde není psáno, že zdědíte depresivní sklony svojí babičky nebo
chorobnou podezíravost svého tatínka. Ale pokud někdo z vaší rodiny
podobnou chorobou trpí, existuje zvýšené riziko, že vás potká taky. A to
zejména v případě, že se hodně stresujete a celkově žijete v nezdravém
prostředí.
Máme pro vás ale dobrou zprávu - lze tomu předejít. Stačí o zvýšeném
riziku dané choroby předem vědět - a udělat všechno pro to, abyste jejímu
rozvinutí zabránili.
13
4. V průběhu života si vytváříme nové neurony.
I mozek dospělého člověka dokáže vytvářet nové neurony a tyto zařadit
do existující neuronové sítě. „Nové neurony“ dokonce zastávají funkci
kmenových buněk a pomáhají tak s léčbou různých neurodegenerativních
onemocnění. Jsme díky nim sami sobě lékařem.
5. Frekvenci vytváření nových neuronů můžeme ovlivnit.
Opravdu. Pravidelným tréninkem mozku nastartujeme tzv. neurogenezi,
tedy proces vytváření nových neuronů. Čím víc cvičíme a trénujeme, tím
více neuronů vytváříme. Naopak např. konzumace alkoholu neurogenezi
zpomaluje.
Sečteno a podtrženo - náš mozek je úžasný a my navíc máme tu možnost
ho zlepšovat. Vyhýbejme se alkoholu či stresovým situacím, naopak
pravidelně trénujme, učme se, vzdělávejme se. Výsledky na sebe nenechají
čekat.
Zdroj:www.mentem.cz
A několik úkolů pro vás:
1.Odmyslete si diagonální čáry (šikmé spojnice mezi tvary). Kolik je na obrázku
obdélníků?
14
2.Koncentrace je soustředěná pozornost mysli na určitý předmět, abstraktní
pojem, událost. Umožňuje nám lépe přijímat a chápat informace. Součásti
tréninku paměti je tedy i koncentrační cvičení.
Najděte mezi obrázky 6 rozdílů. Cvičení je vhodné pro každý věk.
3.Zkuste jen s pomocí očí (bez ukazování myší či prstu) určit, co se chytilo na
udici. Jak dlouho vám to trvalo? Přijde vám to snadné nebo obtížnější?
15
16

Podobné dokumenty