Spravodaj c 89 - szcpv

Spravodaj c 89
-
Archeologický výskum Hradu chcu zastavit! Zabranme nekulturnym barbarom, aby
zastavili archeologicky vyskum, ktory by nasu historiu posunul na popredne unikatne miesto
v Europe. Unikatne nalezisko chcu zasypat strkom a zaliat betonom!!!!!!
http://www.sme.sk/c/4994288/na-bratislavskom-hrade-nasli-zlaty-poklad-z-rimskychcias.html
http://www.vlada.gov.sk/22949/uvsr_20101021_brifing-predsednicky-vlady-privykopavkach-na-bratislavskom-hrade.php?day=2010-1101&art_datum_od=&art_datum_do=
Primitivna redaktorka a zvlastne odpovede!!!!!
Predsední ka vlády SR Iveta Radi ová si prezrela
archeologické nálezisko v areáli Bratislavského hradu
Vo tvrtok 21. októbra 2010 si predsední ka vlády SR Iveta Radi ová prezrela archeologické
nálezisko v areáli Bratislavského hradu. Archeológovia tam v priebehu rokov 2008 a 2010 objavili
unikátny komplex najstar ích kamenných architektúr z 1. storo ia n. l., ktoré súvisia s osídlením
akropoly keltského oppida na hradnom kopci. Nález získal popularitu u verejnosti najmä v aka
objavenému pokladu zlatých a strieborných mincí z rímskeho objektu v zimnej jazdiarni.
Predsední ku vlády príjemne prekvapil rozsah archeologického nálezu: Na li sme na u dávnu
históriu o ktorej sme doposia netu ili, 1. storo ie pred Kristom, obrovské oppidum, ktoré sa ahalo
s
al ími
obytnými
domami
a
po
dne ný
úrad
vlády .
Zárove poznamenala, e keby neexistoval zámer postavi v areáli hradu podzemné gará e, takýto
nález by sme neobjavili. Archeológov ubezpe ila, e bude rokova s lenmi vlády aj s predsedom NR
SR a pokúsi sa urobi maximum na pokra ovanie archeologických prác, ke e výskum hradu sa e te
neskon il. Ako predsední ka vlády SR v tejto súvislosti dodala, toto by bol hriech vymeni za
gará e .
Archeológovia hovoria, e nálezy z tohto výskumu prekonali v etky o akávania. Pod a nich u teraz
mô eme hovori o jedine nom objave, ktorý potvrdzuje dôle itos bratislavského hradného kopca v
pravekej, starovekej a stredovekej minulosti Slovenska.
http://www.sahi.sk/?id=najnovsie_projekty
+++++++++++++++++++++++++++++
-18.11.2010, 16.00, Vystava, Majstri ducha, Slovenské narodne muzeum, Bratislava,
Vajanskeho nabrezie c. 2, Osobnosti vedy a techniky na Slovensku. Vystava potrva do 22.maja
2011
+++++++++++++++++++++++++++++
-18.-20. novembra 2010, dovo ujeme si Vás srde ne pozva na diskusiu v rámci
tematického podujatia Memory Kontrol: Obete a hrdinovia (1939 1945), ktoré sa bude
kona na Stanici ilina-Zárie ie
- 22. novembra o 17:00 hod. v Galérii Cypriána Majerníka
/Ventúrska 9, Zichyho palác, 2. posch., Bratislava/ srde ne vás pozývame na slávnostnú
prezentáciu knihy
Galéria Cypriána Majerníka 1957 - 2000
za osobnej ú asti autorky publikácie Kataríny Müllerovej
a donátora - starostu Andreja Petreka.
-
ST. NICHOLAS DINNER FEAST "Mikulá ska Party"
on Saturday December 4, 2010 at 3:00PM in the afternoon (until 6:00PM) at St. Luke
Orthodox Church
6801 Georgetown Pike, Mc Lean, VA 22101 (please see attachment or go to Events on our
website).
Koledy/Christmas Carols will be performed by students of the Czech and Slovak School at
4:15 pm, and, for
those of you anxiously awaiting Mikulá , he will arrive, with his entourage, at 4:30 pm!
Mikulas, accompanied by Angel and Devil, will be distributing Christmas Bags of Goodies
to the Children.
+++++++++++++++++++++++++++++
-
18. novembra 2010 o 16. hod. v tudovni Informa nej kancelárie Rady Európy, na
Klariskej ul. . 5 v Bratislave. Program a téma stretnutia: Priama demokracia a
ekonomika.
+++++++++++++++++++++++++++++
- Prednaska Biblická eschatológia , ktorá sa bude kona v stredu 24. 11. 2010 o 18:00 hod. na
Zrínskeho ulici . 2 v Bratislave. Predná a bude Mgr. Ing. tefan robár, CSc.
+++++++++++++++++++++++++++++
- 6.decembra 2010 Horna kova Konferencia. (V novembri mal Horna ek 60. rokov)
+++++++++++++++++++++++++++++
- Zastúpenie Friedrich-Ebert-Stiftung v eskej a Slovenskej republike a Masarykova
demokratická akademie v Prahe Vás pozývajú na nový cyklus ESKO SLOVENSKÉ
SEMINÁRE: jese 2010
Cie om nového cyklu seminárov je získanie vzájomne in piratívnej výmeny skúsenosti medzi
slovenskými a eskými ú astníkmi. Pripravili sme semináre , na ktorých vystúpia v dy dvaja eskí
a dvaja slovenskí ú astníci, pri om by sme radi usporiadali tie isté semináre v tom istom zlo ení tak
v Prahe ako v Bratislave. Dúfame, e reakcie zo strany ú astníkov v echách a na Slovensku budú
do istej miery rozli né a preto vzájomne in pirujúce
2. seminár
Vo by 2010, populismus a nové strany
Bratislava: 23. 11. od 16:00, Filozofický Ústav SAV, Klemensova 19, Bratislava 1
Praha: 24. 11. od 17:00, Goethe Institut Praha, Masarykovo náb e í 32, Praha 1
Predná ajúci:
Pavol Marchevsky, Centrum sociálnych výskumov pri INFOSTATE, Bratislava
Jan Bure , prorektor Metropolitní univerzity Praha
Patrik Eichler, noviná , Deník Referendum, Praha/Brno
Robert anony, nezávislý analytik, Bratislava
Moderátor v Praze: Martin Brabec, Masarykova demokratická akademie, Praha
Moderátor v Bratislave: Martin Muránsky, zastúpenie Friedrich-Ebert-Stiftung, Bratislava
Téma: Akú úlohu zohrali a zohrávajú tzv. nové strany (SaS, Most, VV, TOP 09) v politickom
spektre? Aké dôvody viedli k ich vzniku a aké politiky (rezorty) sú pre nich dôle ité? Aké sú
mo nosti návratu strán, ktoré sa do Sn movny/Národnej rady po posledných vo bách nedostali
(KDU- SL, SZ, SMK, HZDS- S)? Celkovo pôjde o interpretáciu výsledkov volieb v na ich
zemiach s dôrazom na tému populizmu a snahu o analýzu a opis fungovania tzv. nových strán .
___________________________________________________________________________
Masarykova demokratická akademie (http://www.masarykovaakademie.cz/)
Hybernská 7, 110 00 Praha 1
tel.: (+420) 224 223 757, 296 522 268
Zastúpenie Friedrich-Ebert-Stiftung v eskej a Slovenskej republike
Lazarská 6, 120 00 Praha 2, tel.: +420 224 947 076 (www.fesprag.cz)
Maróthyho 6, 811 06 Bratislava, tel.: +421-2-5441 1209 (www.fes.sk)
+++++++++++++++++++++++++++++
- Vydavate stvo Post Scriptum si Vás dovo uje pozva na stretnutie so spisovate om
Gregorom Papu ekom
pri príle itosti vydania jeho knihy Úsmevné epitafy
na ve ný odpo inok
ktoré sa uskuto ní vo tvrtok 2. decembra 2010 o 16.30 h
v kníhkupectve Panta Rhei na Po tovej ulici v Bratislave
Vydanie knihy podporil Úrad pre Slovákov ijúcich v zahrani í
Zbierka drobných básnických útvarov,
pri tvorbe ktorých sa autor naozaj pohral,
armantne a s nadh adom, s rozli nými
ivotnými situáciami, ktoré kon ia
udským koncom. Hovori o ve kých témach
s úsmevom, ale dôstojne, nedoká e ka dý.
Gregorovi Papu ekovi sa to podarilo bravúrne!
_______________________________
Post Scriptum, Rajecká 36, 82107 Bratislava
[email protected] / 0903442679
+++++++++++++++++++++++++++++
Pozadí hysterie kolem sochy Svatopluka
Spor o sochu Svatopluka na Bratislavském hrad za al nebezpe n rozd lovat spole nost.
Skupiny v n m zainteresované prosazovaly svou pravdu a ádná nep ipou t la kompromis.
P edseda slovenského parlamentu Richard Sulík (SaS) laickým zve ej ováním svých názor
nahán l vodu na mlýn odp rc m díla.
Zpolitizovaná historie.
Vláda Roberta Fica nabádala ob any a zejména mláde , aby více pozornosti bylo v nováno
klí ovým bod m slovenské historie star í i novodobé. Znalost d jin pova ovala za sou ást
vlastenecké výchovy. Návrat k tradicím nebyl a není pochuti n kterým skupinám a politickým
stranám. P i zmínce o Jáno íkovi, tisk zaplavily »d kazy« o zbojníkovi, který kradl a není jisté, e
rozdával chudým. Jáno íka postavili jako patný p íklad pro výchovu mláde e.
Uctívání protifa istického odboje a zejména Slovenského národního povstání, i osvobození
Slovenska Sov tskou armádou, vyvolaly a vyvolávají diskuse o tom, co bylo pro Slovensko lep í.
Fa ismus nebo socialismus. Kdy se lidé m li lépe, za Tisa nebo po roce 1945. Obnova historických
památek, zejména Bratislavského hradu, se stala ter em kritiky, e eno slovy Marka Ma ari e,
místop edsedy Smeru-SD, kulturních barbar .
Pozadie...
Z iniciativy ústavních p edstavitel , prezidenta, p edsedy parlamentu a premiéra, vzniklo ob anské
sdru ení, jeho cílem bylo sesbírat prost edky a na obnoveném nádvo í Hradu postavit sochu
Svatopluka, významného vlada e Velkomoravské í e. Zatímco lidé sbírali eura na sochu,
zformovala se skupina um lc , historik a politik , která si sochu Svatopluka, je byla zadána
významnému socha i Jánu Kulichovi, autoru známých soch z doby socialismu, nep ála.
Nakonec byl Svatopluk p ed volbami na nádvo í Hradu za p ítomnosti t ech ústavních initel ,
dvou bývalých prezident , sedmi upan , diplomatického sboru i mnoha kulturních p edstavitel a
ve ejnosti osazen. Kardinál Chryzostom Korec se vyjád il, e socha je pro Slovensko nejv t ím
po ehnáním.
Vlada Velkomoravské í e
Svatopluk pocházel z rodu Mojmírovc . Nejprve vládl v nitranském kní ectví, které mu jeho strýc
Rostislav ud lil jako léno v roce 867. O t i roky pozd ji se Svatopluk zmocnil Velké Moravy,
nechal oslepit svého p edch dce, který povolal do zem Konstantina a Metod je, s jejich jménem
je spojena k es anská mise. Svatopluk ekal podporu Franské í e, ale místo toho jeho a Metod je
ekalo v zení. Na Velké Morav propuklo protifranské povstání a Ludvík N mec cht l vyu ít
Svatopluka k jeho potla ení. Propustil ho z v zení za slib, e bude Frank m poslu ný.
Svatopluk p eb hl k povstalc m a porazil franská vojska. U tenkrát jsou o n m zmínky jako o králi.
Zavázal se, e bude odvád t franskému vlada i poplatky a formáln uznal jeho svrchovanost nad
Velkou Moravou.
Získal tím volné ruce k expanzi, které nále it vyu il. P ipojil území podle horního toku Visly a
Odry (874), Opavsko a Holovice (881), kraj podle eky Tisy a od roku 890 se staly echy, kde
vládla P emyslovská kní ata, sou ástí Velké Moravy podobn , jako Lu ice. Ke své í i p ipojil i
Panonii s Blatenskem (883-884). Za n j dosáhla í e nejv t ího rozkv tu. P edstavovala u jednu z
forem raného st edov kého státu. Svatopluk je v listinách nazýván titulem rex - král. Zem el v roce
894, kdy p edal Velkomoravskou í i svým t em syn m.
Pro jsou proti Svatoplukovi.
Odp rci sochy za ali tím, e je to politický p edvolební tah Smeru-SD. Svatopluka pokládají za
kontroverzní osobu, která nemusela zdobit hradní nádvo í. Za aly výhrady proti symbol m.
Dvojitému rovnoramennému k í i, který m li
ve znaku gardisté, výzbroji a výstroji, jak to ztvárnil autor. Z útok se za aly vytvá et jasné kontury
nespokojenosti.
Ján Kulich je pro n nep ijatelný, nebo ho spojují s normalizací. Útoky zesílily zvolením Richarda
Sulíka p edsedou Národní rady SR. O dokon ení rekonstrukce Hradu se vyjad oval jako o zbyte né
investici (proto bude omezena), socha se mu nelíbí - nejrad ji by ji poslal do depozitá e nebo zp t
um lci. Doprovázeli ho odp rci sochy, kte í mu slovy, transparenty i osobn vyjad ovali podporu.
Sulík se choval k Hradu i so e nikoli jako ústavní initel, ale jako majitel s.r.o.
Svatoplukova jezdecká socha se pro n j stala nejd le it j ím tématem na Slovensku. Nakonec
vymyslel komisi, podle Ma ari e politický tribunál, která m la odborn posoudit, co se sochou dál.
Do ela komise jmenoval podle svého názoru renomovanou histori ku Marínu Závackou, která se
zabývá ne devátým stoletím, ale zkoumáním totalitních re im . Komise, slo ená na objednávku z
lidí, kte í m li k danému období daleko, rozhodla podle objednávky. Krom k í e, který navrhla
opravit, nepova uje za v rohodné ztvárn ní Svatoplukova oble ení a zbroje. (Komise to rovn
nem e v d t.) Komise dosp la k záv ru, e Svatopluk nemusel sídlit na Hrad a zpochybnila nápis,
e byl králem Slovák . Její záv r zn l - p emístit sochu na jiné místo, do depozitá e, vrátit
autorovi nebo ji umístit do jiného prostoru. Na barokní nádvo í se nehodí.
Proti rozhodnutí komise se postavilo ob anské sdru ení, které sochu nechalo postavit ze svých
pen z a o jeho majetku chce n kdo rozhodovat. Mnoho historik , um lc , politických a kulturních
initel nechápe, pro není respektováno um lcovo ztvárn ní, ale jsou prosazovány návrhy podle
objednávky n jaké skupiny. Svatopluk se stal p íle itostí i pro pravicové extremisty, kte í k so e
organizovali pochody a shromá d ní. Policie je ale na nádvo í nepustila.
Katolická církev pozvedla hlas proti tálibánc m.
Marek Ma ari charakterizoval Sulíka a odp rce sochy kulturními barbary, proto e nikdo jiný
sochy nebourá. Podle odp rc by potom nemohl p e kat ani jeden obraz nebo socha Krista, o
kterém nikdo neví, jak vypadal, ale podle doby a chudoby, ve které il, se asi t ko odíval do
drahých plá , jak je ztvárn n renesan ními um lci. P itom tato díla si objednával Vatikán a
obdivuje se jim celý sv t. Podle Ma ari e za íná Sulíkova znalost historie Slovenska zavedením
rovné dan . Dvouramenný k í se stal symbolem Velké Moravy po p íchodu Konstantina a
Metod je. P enesli ho z byzantské í e. Objevil se i na títu francouzského krále, který dostal darem
od Svatopluka. Dvouramenný k í má v erbu n kolik m st, jako Nitra, Trnava a dal í.
Pobou en byl i kardinál Korec, který vystoupil v televizi a snesl d kazy, jak významnou postavou
d jin Velkomoravské í e Svatopluk byl. Je pro n j nepodstatné, zda je nazýván králem, kní etem,
i vlada em, ale ji v listin pape e Svatoplukovi je oslovován milý synu jako král. D le ité pro
kardinála je, e nejv t í sloven tí literáti se Svatoplukem zabývají podle dolo ených písemností,
jako nejvýznamn j í osobností raných slovenských d jin.
Jen barbar tí tálibánci bourají sochy v poslední dob a Slovensko se k nim chce p ipojit, hromoval
kardinál. P ipomn l se zdvi eným prstem, e musí popravd íci, e i Gustáv Husák se ke
Svatoplukovi vyslovoval s úctou.
Kardinál varoval p ed tálibánskými iniciativami n kterých slovenských demokrat . Pozadie....
Sulík ustoupil.
Sulík nakonec rozhodl, e nep istoupí ani na jednu alternativu komise. Socha z stane na nádvo í
Hradu a co se sochou dál, bude na jeho nástupci. Podle jeho slov se domluvil s autorem, e ten
opraví dvouramenný k í a zm ní nápis na podstavci.
Trapná pozice p edsedy parlamentu byla po vystoupení kardinála neudr itelná. Sulík kapituloval ze
dvou d vod . Politického a pragmatického. Blí í se komunální volby a je si v dom, e církev má na
voli e dostate né páky. Ve sporu o Svatopluka ho koalice nechala samotného podle hesla, kterého
pou ívá i v i premiérce: Vymáchej se v tom sám. Argument, kdo v echno byl p ítomen p i
slavnostní instalaci sochy, si kone n uv domil i Sulík.
Dostate n se znemo nil, projevil chyb jící znalosti z d jin národa, kterému ur uje zákony.
Jeho stoupenci, mezi nimi i n kte í um lci (asi 20), byli rozhodnutím zklamáni. Shromá dili se u
sochy, házeli po ní rudé karafiáty, svlékali se do p l t la a sprejovali se rudou barvou. S ervenými
transparenty protestovali, e podle
nich socha socialistického um lce z stává na nádvo í Hradu. Sulík pro n má pochopení, ale
momentální spole enská atmosféra a politické d vody mu nedovolí Svatopluka odstranit.
1. 10. 2010Lýdie GRECKÁ
+++++++++++++++++++++++++++++
SVÄTOPLUK: Zmizol kontroverzný nápis, Smer to zarazilo
Opozi ný Smer-SD odsudzuje odstránenie nápisu "Krá starých Slovákov" z
podstavca jazdeckej sochy Svätopluka na Bratislavskom hrade. Tento krok v
septembri avizoval predseda Národnej rady (NR) SR Richard Sulík (SaS).
Pod a stanoviska najsilnej ej opozi nej strany je v ak zará ajúce, e éf
parlamentu tak urobil iba jeden de pred dne ným D om otvorených dverí v NR SR.
Po as neho priestory budovy parlamentu, ale aj areál hradu nav tívilo mnoho
ob anov, pripomenul Smer-SD.
Predseda NR SR Sulík koncom septembra oznámil, e socha ostane na nádvorí
hradu. Dvojkrí na títe pripomínajúci znak Hlinkovej gardy mal v ak autor
sochy Ján Kulich zmeni na slovenský dvojkrí . V sú asnosti je u znak
prekrytý. Sulík tie avizoval, e sa nahradí spomínaný nápis na podstavci, a to
jednoduchým textom s menom panovníka a rokmi, kedy vládol. "Vedú sa súboje, i
bol krá om a kto sú starí Slováci," vysvetlil.
Sulík vtedy vyjadril vieru, e svojím rozhodnutím sa mu podarilo odstráni
dôvody, ktoré spolo nos v súvislosti so sochou polarizovali. O akával, e
vá nivé diskusie okolo jazdeckej sochy stíchnu, hoci si nemyslel, e jeho
rozhodnutie budú akceptova v etci.
Zdroj: TASR
+++++++++++++++++++++++++++++
http://www.kultura-fb.sk/new/old/archive/pdf/kult1910.pdf
Kríza spolo nosti
a jej mo né dôsledky
Jozef Hlu ek
Hospodárska a politická kríza slovenskej spolo nosti sa prehlbuje s pribúdajúcimi tý d ami
( asto d ami) vlády sú asnej koalície. udia, ktorí e te nepochopili koho záujmy má za cie stoj o
stoj presadi Miklo a spol. s ru ením obmedzeným, u oskoro prídu o v etky nádeje, e sa im
akýmisi pseudo trajkami- sú organizované odborárskymi bossmi s cie om ventilova ne kodným
spôsobom napätie v spolo nosti- podarí zabráni prijatiu súboru zákonov (vrátane rozpo tu na
budúci rok) smerovaných v neprospech ve kej vä iny udí tejto krajiny , v neprospech samotnej
podstaty tátu, ba priamo ohrozujú jeho základné vitálne funkcie ( o.i. privatizácia zostávajúcich
tátnych podnikov, slú iacich irokej verejnosti). Vlastne, je pravdepodobné, e do r.2014 bude (na
Slovensku) v etko slovenské úplne paralyzované, (vrátane pou ívania tátneho jazyka ako
univerzálneho dorozumievacieho prostriedku na území SR), preto e tým v pozadí sa darí
slovenskú spolo nos rozbíja a znesvárova rôznymi kauzami na pozadí ktorých sa pripravuje
frontálny útok proti ústavnému statusu spolo nosti.
Ve ká vä ina udí, povedané po havlovsky , má blbú náladu, zna ná as
krajiny u za krátky as innosti tejto vlády vidite ne spustla a pustne, strácajúc akúko vek
perspektívu revitalizácie a rozvoja(najmä v aka superfarizejovi Fíge ovi, eurokomisárovi vo
výslu be. V etky politické strany, o ividne ovládané bohatými sponzormi síce proklamujú, e
sa stavajú na obranu strednej vrstvy, no v skuto nosti tvrdo úto ia na jej prapodstatu (zamestnanos
a slu ný príjem) a tak sa táto základná a stabilizujúca vrstva ka dej vyspelej spolo nosti na
Slovensku scvrkáva obrovskou rýchlos ou do podoby vysu enej slivky.
E te hor ie je, e
iadna relevantná strana nehovorí (programovo) v mene chudobných, ktorých po et sa hrozivo
rozrastá. V sú asnosti tvoria pod a oficiálnych údajov viac ako 11% obyvate stva, v skuto nosti je
ich v ak ove a viac. Preto e za chudobných je potrebné pova ova v etkých udí (rodiny), ktorí
nemajú dostato ný príjem na to, aby si mohli zabezpe i svoje potreby v oblasti primeranej vý ivy,
zdravotnej starostlivosti, bývania, vzdelania a pod.
Vláda prijala program plný o ividných rozporov, ktoré e te
umoc ujú nezmyselné vyhlásenia jej jednotlivých lenov, (napr. tvrdenie, e zvý ené dane z príjmu
(zo zisku) a nadbytok zásahov tátu do súkromnej sféry sú prí inou rastu nezamestnanosti). Vládny
program je, samozrejme, nadmieru pre pikovaný falo nou propagandou. V skuto nosti, ke ho od
nej ( piny propagandy) o istíme, zistíme, e je o istený aj o posledné zrnko súcitu a solidarity
s u mi, ktorí sú na solidaritu a súcit spolo nosti, ako na jediný prostriedok ich existencie,
odkázaní (tzv. starodôchodcovia, rodiny s de mi, nezamestnaní, at .) A pritom, Slovensko je vo
svete pova ované za relatívne bohatý tát. Napriek tomu tvrdím, e Slovenský tát je v sú asnosti
na pokraji krachu - samolikvidácie svojej existencie - kvôli systematickej de trukcii základných
hodnôt na ktorých a kvôli ktorým vznikol.
Permanentne sa de truuje jeho národný
princíp, ke jeho tátotvorný prvok (Slováci) vo svojej domovine je stále o ividnej ie
znevýhod ovaný, ba a diskriminovaný na úkor privilegovaných men ín.
Je de truovaný aj jeho ob iansky princíp, ke e
tát nie je v stave zabezpe i rovnos ob anov pred zákonom, práve naopak, prijíma také zákony,
ktoré znevýhod ujú istú vrstvu ob anov na úkor inej (napr. zamestnanci vs. zamestnávatelia).
Po krátkych obdobiach sociálnej (aspo ) pseudosolidarity
nastalo opä obdobie frontálneho útoku na sociálny charakter tátu a s touto protiústavnou
iniciatívou prichádzajú ústavní initelia, vláda a parlamentná vä ina. Ako mô e tát s takýmto
vedením pretrva ? Produktivita slovenského hospodárstva je solídna a rastie vari najvy ími
tempami v Európe. Stredná hodnota národného dôchodku na obyvate a vzrástla od r. 2000 o takmer
60%, a v r. 2009, teda v období vrcholiacej krízy, bola takmer 9 tis. . Je to suma pe azí
dosta ujúca nielen na pre itie ale tie na to, aby tát a jeho obyvatelia prosperovali a s nádejou sa
h adeli do budúcnosti. Len e, ko kí zamestnanci (nehovoriac o nezamest-naných) dosahujú
priemernú mzdu v NH?
Spolo nos je ponorená
do ve mi vá nej morálnej krízy. Nerovnos príjmov je najvä ia v dlhodobej histórii Slovenska
a na alej, v súlade s programom tejto vlády, sa bude prehlbova . Na i zbohatlíci, pokútni milionári
( ) bez tipky hanby a skuto nej zodpovednosti za osud krajiny , ústami svojich adlatusov v NR
SR a v politických stranách, hlásajú, e nemajú iadnu zodpovednos vo i spolo nosti, e svoje
bohatstvo nadobudli zákonným spôsobom, v aka svojim výnimo ným schopnostiam. Inými
slovami, hovoria nám, e my ostatní, 95% obyvate ov Slovenska, sme neschopní a hlúpi. Zdráhajú
sa prispie na pomoc chudobným a namiesto progresívneho zdanenia svojich príjmov(ziskov)
presadzujú plo né zni ovanie platov, dokonca aj minimálnej mzdy. Nariekajú, e jej sú asná vý ka,
z ktorej nedoká e slu ne vy i udský jedinec, nieto slovenská rodina, ich ruinuje. Vyhrá ajú sa
hromadným prepú aním a presúvaním výroby kamsi alej na východ. Takmer v etci a
neuverite ne zaslepene bránia svoje egoistické záujmy akoby si neuvedomovali, e to nevyhnutne
povedie k radikalizácii spolo nosti so v etkými negatívnymi dôsledkami takéhoto procesu (aj pre
nich samotných).
To o pri lo opä
na slovenskú politickú scénu a chce nám vládnu , nemá ni spolo ného s demokratickým re imom.
Je to vulgárny a hlúpy individualizmus, sprevádzaný vrcholne primitívnou politickou demagógiou,
je to barbarský útok na národné a ob ianske práva (najmä) Slovákov, je to o ividný útok na
samotnú podstatu demokratického, sociálne spravodlivého, právneho Slovenského tátu.
Bolo obdobie, ke nás ozna ovala istá dáma, za iernu
dieru v Európe. V tom ase bolo u nás v eli o zlé a nedokonalé, ale udia verili, e bude lep ie.
Potom, aj s prispením nevyberaného zahrani ného nátlaku na zvrchované a suverénne slovenské
ústavné in titúcie, pri la zmena, ktorá nám o.i. priniesla aj poznanie charakterov sú asných
hlavných politických protagonistov. Nebolo to poznanie, ktoré by nás uspokojovalo. Nasledovalo
toti obdobie neoby ajne krutého vykoris ovania skuto ne oby ajných udí (nie tých tyroch v NR
SR). Vtedaj ia stredná vrstva v ak prijímala re trikcie s hlavou str enou hlboko do piesku. Verila,
e sa jej nebudú týka . Verila dovtedy, kým zdecimovaná nezistila, e aj jej u ide doslova
o strechu nad hlavou. Na astie prichádzali vo by, preto nedo lo k sociálnemu výbuchu a
miklo ovsko-zajacovský útok na podstatu sociálneho tátu zostal praktický nepotrestaný. udia
nahromadené spolo enské napätie ventilovali v r. 2006 najmä pri volebných urnách.
K moci sa
tak (v aka dzurindovcom ) dostala vláda, ktorá mala plné ústa sociálneho tátu. Povolebná
skuto nos v ak bola opä iná ako predvolebné s uby. Zrazu nebolo mo né zavies milionársku da
(to o pod týmto názvom presadil Fico je iba na smiech cez slzy), nebolo mo né nájs defraudantov
tátneho majetku a postavi ich pred národný súd, nebolo mo né zdani dividendy ani zavies
tátnu kontrolu nad sprivatizovanými tátnymi strategickými podnikmi a bankami. Pravda e, udia
sú ah ie zvládnute ní ako zahrani né korporácie, ktoré sú rôznym spôsobom infiltrované vo
v etkých tzv. demokratických spriatelených vládach (napr. Hayekovci v slovenskej bývalej i
sú asnej). A tak zostalo v etko pri starom.
Predsa v ak o obra ovanie chudobných sa nedialo tak okato a bezbreho ako za
Dzurindu . No rozdiel medzi bohatými a strednou vrstvou sa opä preh bil, o mo no interpretova
aj inak - chudoba za ala dohá a strednú vrstvu. ia pravde je bli ie tvrdenie, e stredná vrstva za
Fica chradla a vytrácala sa. E te hor ie je, e spravodlivá vláda za ala oskoro, ako na
be iacom páse, produkova korup né kauzy a kauzi ky.
udia nie sú hlúpi,
pochopili, e ficosocialisti , rovnako ako ich predchodcovia, vodu ká u a víno pijú . Najmä
stredná vrstva zosob ovaná národnou inteligenciou sa cítila by podvedená vo svojich
o akávaniach. Nemo no sa preto divi , e tohoro né vo by dopadli tak, ako dopadli. Fica volili
chudobní, preto e im aspo nepo kodil a azda aj pomohol (a to je chvályhodné), no stredná vrstva
v om prestala vidie mesiá a a h adala alternatívu, ktorá by bola schopná zabezpe i , aby u
hlb ie neupadala. Preto e Ficova vláda v priebehu tyroch rokov nepodporila ani vedu, ani kultúru,
ani kolstvo a zdravotníctvo a nedokázala , napriek s ubom, skoncova s korupciou a byrokraciou
(a to je trestuhodné), bolo jasné, e opä nastal as na zmenu (a výmenu vlády).
Stredná vrstva je za normálnych okolností
najvzdelanej ia a hodnotovo najvyspelej ia vrstva spolo nosti. Je to jej stabiliza ný faktor. Bez jej
sú innosti nevznikla ani nebola úspe ná iadna revolúcia, ba ani iadna hlb ia spolo enská zmena.
Preto si ju vlády v ade (aj v banánových diktatúrach) predchádzajú, usilujú sa zapoji ju do diania .
Iba na Slovensku je to inak. Len o stredná vrstva zabezpe ila túto zmenu vlády, ona sa od nej
odvracia rovnako ostentatívne ako jej predchodky a. Prijatými opatreniami ju likviduje
proletarizuje. No na rozdiel od Fica v ak enie do zúfalstva (a na barikády?) aj proletariát.
Mimochodom, je iná alternatíva? Fico nie, Radi ová a spol. nie! Ale kto potom? Zásadne
bezzásadový, hulvát Machrovi ? Hrdli ka a jeho naftalínová KSS? Alebo, nebodaj men ina,
ktorá chce, s prepá ením, grca , ke vidí slovenský dvojkrí ( i vôbec krí )? Alebo sa chceme
spolieha na to, e sa medzi nami opä nájde nejaký nový spasite , ktorého, ako je to na im zvykom,
len o prejde to najhor ie, op ujeme, znevá ime a za enieme kamsi do zabudnutia, prípadne rovno
do basy?
Ktosi, kedysi dávno povedal, e v politike neexistujú
jednoduché rie enia. Nielen sú asná slovenská realita to potvrdzuje. V najdemokratickej ej
demokracii sa za al u v es desiatych rokoch boj proti chudobe. Za al ho prezident Kennedy a po
om v om pokra oval Lyndon Johnson. V sedemdesiatych rokoch sa v USA aplikovali rôzne
programy na povznesenie komunít chudobných, garantovanej zdravotnej starostlivosti v starobe a i.
Aká je dne ná skuto nos - tridsa rokov po ..., vieme. Významný Ameri an, Jeffrey D. Sachs,
profesor ekonómie a riadite In titútu pôdy Kolumbijskej univerzity o nej napísal toto: Po
skon ení tzv. Vietnamskej vojny sa v USA epocha obetí za vlas , sprevádzaná ideou spolo ného
dobra skon ila. Ronald Reagan za al popularizova zni ovanie sociálnej pomoci chudobným
( argumentoval napr. tým, e chudobní klamú, aby získali sociálnu pomoc). Bill Clinton pokra oval
v redukciách sociálnych programov svojho predchodcu a USA dospeli do stavu ke , v sú asnosti,
sa u iaden politik neodvá i o i len prehovori o poskytovaní pomoci chudobným . A akú
budúcnos pre USA predpovedá? Je mo né, e výsledok toho v etkého bude dlhodobé zní enie
moci a prosperity USA, preto e Ameri ania prestali spolo ne investova do svojej spolo nej
budúcnosti. Spojené táty e te ve mi dlho zostanú bohatou spolo nos ou, ale spolo nos ou, ktorá
bude oraz viac rozdelená a to zna í, e bude oraz viac nestabilná. Strach a propaganda mô u
podpori e te viac vojen v zahrani í vedených Spojeným tátmi, ako tomu bolo v poslednom
desa ro í.
Americká spolo nos dospela do stavu, ke ... najbohat í Ameri ania
si kupujú svoju ú as na politickej moci a chudobní zostávajú ponechaní svojmu osudu.
V súkromnom ivote sa Ameri ania zmenili na prívr encov konzumizmu, o im kradne as,
úspory, vnímavos a ochotu participova na aktoch kolektívnej solidarity. , tvrdí alej J. D. Sachs
a uzatvára svoj lánok varovaním: udstvo musí by pozorné, preto e zveriac politickú moc do
rúk bohá ov a pokra ujúc v bezuzdnom konzumizme a zvy ovaní ekonomickej produktivity
a produkcie za cenu popierania humanizmu, vydalo na cestu k svojmu zániku. Taký má by pre
USA a svet ú et za reaganovsku politiku, ktorá stále pre íva v mysliach tamoj ej vládnucej
skupinky a ktorá paralyzuje ka dú snahu B.Obamu o pozitívne zmeny v sociálnej oblasti. Táto
politika je, ia , dobre známa aj nám z pôsobenia bývalých Dzurindových vlád, a ke e v tej
sú asnej má opä svojich horlivých zástancov, (najmä v osobách I.Miklo a, R.Sulíka a J.Mihala)
malo by by pre nás varovanie profesora J. D. Sachsa výsostne aktuálne.
www.dejiny.sk
www.shs.sav.sk
+++++++++++++++++++++++++++++
Fotky Ruska spred 100 rokov
http://www.humanart.cz/clanek-61325-rusko-v-barve-pred-100-lety.html?ref=nf
+++++++++++++++++++++++++++++
arovné huslistky
http://www.xplosion.sk/?gclid=CJHi2tWroqUCFVOLzAodBkY9kg
+++++++++++++++++++++++++++++
Ad psychiatria:
http://www.youtube.com/watch?v=V_L5KRPoTJ0
Bieda je v tom, ze to uz z USA vyvazaju vsade, kde dosiahol ich
> vojensky dazdnik a ekonomicka moc. Zapadonemedky korespondent Sternu v
> USA Rolf Winter, ktoreho som aj nedavno citoval, v knihe reportazi
> Amerika! Amerika? uz v roku 1969 varoval NSR pred nebezbecenstvom,
> ktore sa z Ameriky vali na ich zem... Tato pliaga je vsak uz aj na
> celom "vychode, severe aj juhu"", na celej zemeguli rozsirena - a opat
> vdaka sugestivnemu vplyvu chorych medii na duchovne a mravne oslabenu
> ci priamo zdevastovanu populaciu. Su za tym obrovske investicie do
> farmaceutickeho priemyslu, zdravotnictva a medicinskych vyskumov,
> ktore si ziadaju "navratnost investicii", co sa vyprodukuje, musi sa
> nielen predat, ale aj priniest adekvatny zisk, lebo dotycni si zvykli
> aj na velmi vysoky osobny zivotny standard. V takom prostredi musia
> blbnut nielen deti, tie blbnu preto, lebo nemaju normalnych rodicov a
> normalne rodinne ani skolske prostredie. Ved preto zdoraznujem zdravsi
> sposob zivota, na ktory "zeleza a elektronika fitnescentier" a rozne
> chemicke preparaty pre telesne skraslovanie vobec nie su potrebne, to
> je opat len "obchod", hlavne aby ducha nebolo. To je, zial, standard
> uz aj u nas, ale devastacne vplyvy na populaciu sa tiahnu uz velmi
> silne koncentrovane cez cele 20. storocie. Samozrejme, ze nevzniklo to
> "iba tak"... Cesta von z tejto biedy existuje, ale je v prvom rade na
> silnych jednotlivcov, ktori dokazu ukazat spravnu cestu. Ale je s tym
> spojeny aj cely komplex medzietnickych a kulturnych suvislosti, nielen
> socialnych a politickych. V podstate treba populaciu USA dnes lutovat,
> ved je to sialena zem, zial, kde sa este da zit dnes normalne,
> prirodzene, pokojne? Stane sa, co sa ma stat. J
OTRASNE! KTO TO ZENIE SVET DO ZAHUBY? OTRASNE! ZENU SVET DO ZAHUBY,
VIEME KTO ZA TYM JE. ALE CO S TYM?
+++++++++++++++++++++++++++++
V elektronickej kniznici Forum Historiae sa ocitli dalsie knihy:
Vojtech Dangl: Pod zástavou cisára a krála (Kapitoly z vojenských dejín Slovenska 1848 1914).Bratislava : TYPOSET print spol. s r. o., 2009
Peter oltés: Tri jazyky, tyri konfesie. Etnická a konfesionálna pluralita na Zemplíne, Spi i a v
ari i. Bratislava : Historický ústav SAV vo vydavate stve PRO HISTORIA, 2009
Ingrid Ku niráková: Piae Fundationes. Zbo né fundácie a ich význam pre rozvoj uhorskej
spolo nosti v ranom novoveku. Bratislava : Historický ústav SAV vo vydavate stve PRO
HISTORIA, 2009
Pozri: http://www.forumhistoriae.sk/e_kniznica.html
+++++++++++++++++++++++++++++
Kongres modrých trafikantov
15. november 2010
(Príspevok do Stálej konferencie Panslovanskej únie)
www.pansu.sk
Za iatkom novembra toho roku sa konal kongres modrých trafikantov z SDKÚ-DS. Kongres
úpadkovej strany sa niesol v bol evicky ve kohubom týle.
Pod a trojvetových politológov a analytikov, na kongrese vraj vládla slávnostná modrá atmosféra.
Veci v tejto krajine (aké symptomatické nie Slovensko, ale táto krajina) sa ur ite pohnú zase
dopredu. aká nás svetlá tmavomodrá budúcnos - bez budúcnosti.
Po odohratí straníckej hymny Modrá je dobrá... modrí trafikanti náhle o ili. Tlieskali a do
zlomenia svojich lepkavých rúk a mo no aj po chru ovovsky búchali pästi kami do stolov a dupali.
Delegáti sa i li ujasa a do samotného raja modrej slu nosti.
Svalovec slovenskej politiky Mikulá Dzurinda ich opä nesklamal. Po jeho opätovnom zvolení za
predsedu strany a priklopnutí tyroch vopred nadiktovaných kandidátov za podpredsedov, to e te
len za alo ...
Vyhladnutému straníckemu publiku sa predstavil v skuto ne pi kovej forme. Na prítomných
delegátov z tribúny spú al bomby demokracie, transparentnosti a novej politickej kultúry.
Dzurindove pózy pre ve nos , dramatické prestávky v prejave a pod a potreby aj zvý ený hlas, boli
také povedomé - pripomínali nebohého Adolfa. Nezni ite ný éf mal v jednej chvíli ruky v sále a za
sekundu ermoval rukami pred miestnos ou, kde zasadali modrí trafikanti.
Nechýbali staré - tisíckrát o úchané frázy, prízemná demagógia a politické fantazmagórie z dielne
Sorosovských nadácií.
ierne trnkové o i metali blesky ale rozdávali aj nádej na kone né zú tovanie s nenávidenou
opozíciou, ktorá preká a v modrom rozlete.
Na programe d a bol tie pokus o mobilizáciu modrých síl. Mikulá Dzurinda si zase raz zasníval o
volebných ví azstvách a spájaní pravice s bol evicko-trockistickou praxou.
Zaspomínal si, ako porazil me iarizmus a teraz je tu nová výzva - porá ka Smeru.
S Ficom treba urobi poriadky. Modrých trafikantov s vá nou tvárou alej ubezpe oval, e s Ficom
si za jeden stôl ani po budúcich vo bách nesadne. S takouto politikou sa nesmieme spoji , takúto
politiku musíme porazi ... a to je generálna línia strany.
Ve ký rozpráva o v etkom a o ni om, nikoho, okrem ob anov Slovenskej republiky neporazil, aj
na porá ku ob anov mu museli zahrani ní ochrancovia poriadne prispie . Návratnos vlo eného
kapitálu bola takmer okam itá - investícia sa vyplatila.
Som presved ený, e správne orientovaný posunova demokracie a mo no aj dobre za kolený
agent vplyvu Samuel Abrahám, si neodvá i nahlas zadúfa , e tento nielen postavou ale aj
duchom malý pánko, by u kone ne nemal otravova slovenskú spolo nos a e u dávno patrí na
smetisko dejín, prípadne na elezni nú stanicu, kde robil výpravcu.
Pova ujem za dôle ité zaznamenáva a mapova podobné udalosti, a to aspo takouto formou. Je to
krátka správa o stave spolo nosti a o správaní sa politikov, ktorí asto nepracujú pre spolo nos
ale iba ob a ujú a robia nenapravite né kody.
JUDr. Fedor Lajda,
podpredseda Panslovanskej únie
+++++++++++++++++++++++++++++
Klamstvá v slovenskej politike
26. október 2010
(Príspevok do Stálej konferencie Panslovanskej únie)
www.pansu.sk
Na i politici nás neustále klamú tak asto a v takom zrýchlenom tempe, e nijakovsky nemô eme
trávi l i, podvody, pre apy ve sú nestrávite né. Pravda znovu, po ko ký raz u , obre u dvier,
nijaký mocný nechce vidie
obrácku prítomnos , pravda nie nepohodlná, nevyhovujúca,
nepou ite ná. Ke e, lovek politik u tým inom, e je politik, sa akosi neodvolate ne stáva aj
odborníkom, a to odborníkom na v etky udské innosti, od výroby núrok do gatí a po v etky
filozofické a národné entity. Je schopný v ka dom dennom a no nom okamihu tliapa o v etkých
ob ianskych trudoch a bludoch. Politici trepú a tliapu. Nie preto aby sme ich po uli, ale preto aby
nás ohlu ili a ohúrili. O o budeme hluch í, o to budeme sprostej í. Na i politici sú vä inou
neskúsení, preto nekone ne odvá ni, vystroja odpove svojráznou sloven inou a slovosledom.
Preva ná vä ina ponovembrových odborníkov s východniarskym akcentom. Odpovedia, e te
predtým ako padne otázka cól sem cól tam, ve kram a to pritiahne. A najrad ej, v tom sa poná a
na loveka, hovoria o tom o im najviac chýba : o morálke, a slu nosti (napríklad).
Najhor ie je, e poslanci Národnej rady SR (nehorázne zmenenej neuznávajúc prvú Slovenskú
národnú radu z roku 1848) sa stavajú do úlohy hovorcov udí, ktorých vraj zastupujú, o je
neuverite né klamstvo. Najhor ie na poslancovi je to, e smie v etko. Poslanci beztrestne smú p u
ob anovi voli ovi do jeho naivných o í, odde ujú sa od neho, povy ujúc si nie trojnásobne, ale vo
výsledku desa násobne plat, strácajú posledné dotyky so slovenskou realitou, ktorou sa u ia
opovrhova .
Slovenský parlament je otrasne nemorálny. Sám si odhlasúva zákony, pod a ktorých sa mô u
poslanci správa nemorálne, a nepripú a zákony, ktoré by poslancov morálne zaväzovali (zru enie
imunity). Zákony, ktoré by znemo ovali v adeprítomnú tajnú a zjavnú korupciu. Jediným
meradlom mravnosti a sú asne jediným prame om moci je po úvame to na ka dom kroku a so
zá ubou to pou ívajú na i poslanci poslancovo svedomie. Len e kde nieto, ani boh neberie. Ak
poslanec od momentu vo by je zodpovedný len svojmu svedomiu, u trikuje si také svedomie
v ktorom sa pohodlne chodí a obchoduje, v ktorom mô e vykrikova nezmysly, ak jeho svedomiu
zavelí rodná partaj. Lebo poslanec existuje ak sa registruje, prezentuje, inak pre ob ana, ktorý ho
volil a pre vlas , ktorej má slú i , neexistuje vôbec.
V etky postkomunistické vlády a poslanci mali a majú jedinú modlu sú to majetky, peniaze a tú ba
po moci. Tento systém je zalo ený iba na sile, ikovnosti a klamstve. Ná trh nemá iného boha, iba
boha pe azí, to je skuto ná a najzákladnej ia prí ina sú asnej mravnej devastácie, zodpovedné za
tento stav sú slovenské vlády a tie parlament, preto e ani po 20. rokoch nevytvorili skuto né
demokratické prostredie, ale moc parlamentných strán nahradila jedinú tak asto sklo ovanú
Komunistickú stranu a jej lenov, ktorí mô u za v etko o tu bolo zlé.
Ako nám pripomenul ná svetlý a múdry kardinál J. CH. Korec nespravodlivo ,, odlo ený
v nitrianskom azyle katolíckou vrchnos ou: Pre nás sa bytie stalo írym predmetom, írym stavom
zásob a surovín. Z tým stojí íra snaha ovládnu svet. To nie sú dejiny úpadku, v om stojíme, to je
odvrat od bytia . A e te k tom u dodatok : Nevieme o ivi svet, aby sa v om dobre bývalo. Sme
tu ako tisícky malých, nepriate ských, pomstivých a adových du í, ktoré nevedia o ivi a prehria
svet. . Niet veru nijakých dôvodov na optimistický smiech dnes a ia asi ani do budúcnosti.
Aktuálna skuto nos po nedávnych vo bách sklamanie preva nej vä iny udí, ale aj voli ov
najmä dnes vládnucich koali ných strán. Bohapusté s uby o slu nosti, o posunutí Slovenska
dopredu, o prosperita pred v etkých. Tieto bludy nas ubovali poslanci strán
tvoriaci ,,zlepenec udia dnes vládnuci v exekutíve, odborne nepripravení a morálne ne istí, tí
ktorým Slovensko ni nehovorí, lebo hlasovali proti jeho samostatnosti. Predvolebné re i o
novej politickej kultúre sa rozplynuli pri pre apoch ministrov neschopných plni to o mali
v programoch jednotlivých strán. kandály s pridelením lukratívnych bytov za nízku zostatkovú
hodnotu v centre Bratislavy, rodinkárstvo pri obsadzovaní vysokých verejných funkcií, finan né
podvody príbuzenstve. Odkia sa vzali, ako sa dostali k moci ,ke nevyhrali vo by pýta sa vä ina
slu ných udí, ktorí sú sklamaní, lebo táto vláda okrem prehadzovania zodpovednosti na expremiéra
Fica a jeho vládu, e te ni neurobila. o dokázali záchrancovia demokratických a udských
princípov po 100 d och vládnutia okrem chaosu, nekompetentnosti a záchranných balí kov na
u ahovanie opaskov najzranite nej ích skupín obyvate stva mladých udí a dôchodcov.
Poslanci za koalíciu a lenovia vlády pochádzajú aj z prostredia mimovládnych organizácií masívne
finan ne dotovaných zo zahrani ia, ktorých jediným záujmom je ovládanie tohto teritória
a obhajoba svetoob ianskeho princípu a cudzích záujmov. Pre túto garnitúru pojmy, ako národ
a vlastenectvo nemajú nárok na to, aby ich aspo tolerovali, ke u sa aktívneho presadzovania
slovenských záujmov vo vz ahu k susedom vzdali.
Slová o slobode a demokracii a vláde udu sa rozplynuli v nehoráznych a nesplnite ných s uboch
a klamstvách. Ale ob an ten celkom oby ajný ob an, ostal sám, mô e pou íva slobodu iba pri
vo bách, v krátkom okamihu, v ktorom dáva svoje záujmy a svoju slobodu do zálohu svojim
poslancom. Potom ni a tma, iba dane, drahota a bieda.
A o národná kultúra, ktorú teraj ia koalícia nehorázne potiera a v predklone velebí americké
a západné vzory. Pri uva ovaní o osudoch Slovenska a Slovákov musí sa dosta z posledného na
prvé miesto. Vieme v akej sme ekonomickej situácii, poznáme ten zlo itý re azec, nezáujem tých
o za tento stav mô u - ktorý nás dostal na prah celonárodnej chudoby K tomu, e do vlastnej
slobody vstupujeme otrhaní. No bez skuto nej kultúry, ktorej nosite om a írite om máme by
v etci, nebude Slovensko a slobodné nikdy.
Prof. MUDr. Igor M. Tomo
+++++++++++++++++++++++++++++
Odporucam do Vasej pozornosti relaciu STV Sfery doverne, ktora sa bude vysielat vo stvrtok 18.
11. 2010 o 22,00 hod.
Namet relacie vypracovala Aliancia za nedelu- Slovensko o.z. a je nim:
Ludia potrebuju nedelu .
Dnes, ako v hrdinskych pociatocnych casoch, v mnohych oblastiach sveta sa znova vyskytuju
tazke situacie pe mnohych, ktori chcu zit podla svojej viery. Prostredie je dakedy zjavne
nepriatelske, inokedy a to je castejsi pripad indiferentne a hluche k evanjeliovemu
posolstvu. Veriaci, ak nechce byt premozeny, musi mat moznost pocitat s oporou
krestanskeho spolocenstva. Preto je potrebne, aby sa presvedcil, ze je mimoriadne dolezite pre
jeho zivot viery schadzat sa v nedelu s ostatnymi bratmi na slavenie Panovej velkej noci vo sviatosti
novej zmluvy. Osobitnym sposobom je potom povinnostou biskupov pricinit sa, aby vsetci veriaci
uznali, zasvatili a slavili nedelu ako opravdivy den Pana , v ktorom sa Cirkev zhromazduje
obnovovat pamiatku jeho velkonocneho tajomstva pocuvanim Bozieho slova, obetovanim Panovej
obety, zasvacovanim dna prostrednictvom modlitby, krestanskej lasky a zdrzovanim sa prace .
(Den Pana, apost. List. Sv. Otca Jan Pavol II. str. 52).
Nakoniec neslobodno stracat zo zretela, ze aj v sucasnosti je pre mnohych praca tvrdym
otroctvom, ci v zmysle biednych podmienok, v ktorych sa vykonava, ci casovych rozpati, ktore
si vyzaduje zvlast v najchudobnejsich oblastiach sveta. No aj v ekonomicky najrozvinutejsich
krajinach existuju mnohe pripady nespravodlivosti a vykoristovania cloveka clovekom. Ked
Cirkev v priebehu staroci uzakonovala nedelny odpocinok, myslela predovsetkym na pracu sluhov a
robotnikov, nie preto, ze by to bola praca menej dostojna vzhladom na duchovne poziadavky
svatenia needle, ale skor preto, ze najviac potrebovala upravy, ktore by ulahcili jej tarchu a umoznili
vsetkym svatit Panov den. V tomto zmysle moj predchodca Lev XIII. v encyklike Rerum
novarum oznacil sviatocny odpocinok ako pravo pracujuceho, ktore ma zabezpecit stat.
Aj v nasom historickom suvise ostava povinnost pricinit sa, aby vsetci ludia mohli poznat
slobodu, odpocinok a rozptylenie, ktore patria k ludskej dostojnosti, ale aj z hladiska dalsich
poziadaviek nabozenskych, rodinnych, kulturnych a medziosobnych, ktore mozno tazko
uspokojit, ak sa neposkytne aspon jeden den v tyzdni na moznost uzit si spolocne troche
odpocinku a sviatocnych chvil. Samozrejme, toto pravo pracovnika na odpocinok
predpoklada aj jeho pravo na na pracu. Lebo kym uvazujeme o tejto problematike, v spojitosti s
krestanskym pojmom nedele, musime si s hlbokou spoluucastou spomenut na neprijemnu situaciu
mnohych muzov a zien, ktori pre nedostatok pracovnych prilezitosti su nuteny k necinnosti aj v
pracovne dni . (Den Pana, apost. List. Sv. Otca Jan Pavol II. str. 68).
Musime si uvedomit, ze nabozenska lahostajnost a neexistujuca nabozenska prax rozkladaju
rovnako, ako ateizmus . (Sv. Otec Benedikt XVI., apost. List Vsade a vzdy).
Pozvanie do relacie prijali: pan Novovesky, pan Greso, pan Jacecko, pan Cizik a podpredseda AZN.
+++++++++++++++++++++++++++++
Ná Svätý Otec Benedikt XVI. naliehavo vyzýva celý svet,
aby sa zjednotil v modlitebnej vigílii v prospech nenarodeného ivota.
V sobotu 27. novembra 2010 Svätý otec pápe Benedikt XVI. v bazilike svätého Petra v Ríme
sú asne s prvými ve perami prvej adventnej nedele a s oh adom na blí iaci sa sviatok Narodenia
Pána za ne slávnostnú modlitebnú vigíliu za ka dý nenarodený udský ivot. Pápe vyzýva celú
Cirkev, aby sa k tejto modlitbe pridala.
Na iados Svätého Otca bol tie v júni tohto roku zaslaný list v etkým biskupským konferenciám
katolíckej cirkvi, v ktorom bolo vyjadrené elanie Svätého otca, aby biskupi v národných cirkvách
zorganizovali podobné oslavy a aby sa do modlitebnej vigílie zapojili farnosti, nábo enské
komunity, zdru enia a hnutia. Tento sprievodný list podpísal a poslal prefekt Kongregácie pre Bo í
kult a sviatosti kardinál Antonio Canizares a predseda Pápe skej rady pre rodinu, kardinál Ennio
Antonelli.
Urobme v etko pre to, aby sa na e farnosti, spolo enstvá, modlitbové skupiny a rodiny spojili k
spolo nej modlitbe pre ivot v jednote so Svätým otcom. Na a osobná modlitba na úmysel chráni
nenarodený udský ivot a bráni ho je povinnos ou nás v etkých, a z nej vyrastá nádeje, e s
Bo ou pomocou zví azí civilizácia ivota a lásky.
Podrobnosti, ako sa pripoji k modlitbe s pápe om Benediktom pri vigílii za ka dý nenarodený
udský ivot kliknite tu.
Milovaný Svätý Otec,
Obhajcovia ivota na celom svete vnímajú rastúci tlak a hrozbu kultúry smrti. Uvedomujeme
si, e bez Bo ej pomoci nemô eme tento boj vyhra .
S rados ou sa 27. novembra 2010, na za iatku adventu, spolu s Vami a celou katolíckou
cirkvou spojíme v modlitbe za nenarodený ivot.
Srde ne Vám, drahý Svätý Otec, akujeme, e ste sa ujali vedenia tejto tak záva nej
iniciatívy v celosvetovom boji za ivot. Modlitbou chceme obnovi a zintenzívni na e úsilie s
vierou, e Pôvodca ivota nás dovedie k ví azstvu, ak budeme bráni na ich
najzranite nej ích bratov a sestry.
Vy ie uvedený akovný list odovzdáme Svätému Otcovi spolu so zoznamom mien v etkých osôb,
ktoré pris úbili ú as na modlitebnej vigilii
Pápe vyzýva na bezprecedentnú modlitbovú mobilizáciu za ivot
Vlo il(a) Michalcik, 15 November, 2010 V predve er prvej adventnej nedele bude Svätý otec Benedikt XVI. slávi Vigíliu za ka dý
po atý udský ivot. K sláveniu tejto výnimo nej modlitbovej vigílie vyzval v etkých biskupov
sveta a tým v etkých katolíkov. Pre nás, ktorí sa denne zaoberáme bioetickými otázkami,
znamená táto iniciatíva obrovské povzbudenie. Osobne sa ju nebojím ozna i ako udalos
roka .
V tomto rozhodnutí pápe a je mo né vníma viacero rozmerov. Prvým je dôraz na modlitbu.
Upriamenie na modlitbu nie je odkazom iba pre tých, ktorí tému ochrany udského ivota
nevnímajú ako dôle itú, ale najmä pre tých, ktorí sú si ve mi dobre vedomí, e tragédia dne ka sa
zrkadlí v postoji spolo nosti k loveku od momentu po atia, v ktorom sme na základe biológie
stanovili za iatok ivota. Výzva pápe a je výzvou k prvenstvu modlitby v aktivitách za ivot.
Podobne, ako si túto skuto nos uvedomil Mons. Reilly, ktorý pred dvadsiatimi rokmi ako prvý
za al s modlitbovými vigíliami, dnes takúto nutnos spirituálneho zakotvenia ponúka Svätý otec
celej cirkvi. Je dôle ité pracova na úrovni konkrétnej pomoci nenarodeným a ich matkám,
obhajoby udských práv po atých detí, vedy i vzdelávania. Ale v boji proti mocným bohom
relativizmu, konzumizmu, komercionalizmu i zdravia a úspechu máme iba jednu mo nos , vsadi
na Boha pravého. Ideológia v dne ných asoch nabrala takú silu, ktorú u nie je mo né udskými
prostriedkami zvráti . lovek opä raz predvádza, kam a mô e zachádza bez Boha. Výzva k
modlitbe znamená, e e te stále je as, ak sa skuto ne obrátime na Boha. On v dy mal a stále má
moc vyvies nás z tunela modlárstva.
Výzva k modlitbe zo strany prorokov a Bohu blízkych osôb bola v biblických asoch ale i v
historických asoch ohrozenia, v dy prejavom vysloveného mementa a uznania prvotnosti Boha v
rie ení tohto ohrozenia. Dnes skuto ne stojíme pred budúcnos ou, ktorú nepoznáme. Nepoznáme
dôsledky ve kého odklonu od prirodzeného zákona a teda odklonu od Boha. Sme v situácii, v ktorej
cítime na na ich ivotoch skúsenos slabosti loveka. A preto voláme k Bohu. Ústami najvy ieho
ve k aza a verím, e budeme vola aj ústami jeho spolubratov v biskupskej slu be a nás veriacich.
Dôle itos modlitby za po até deti je zvýraznená zasadením vigílie na samotný za iatok
liturgického roka. Vo v eobecnosti sa zvy ajne na za iatku zdôraz uje to najdôle itej ie. Myslím si,
e aj umiestnenie vigílie na za iatok roka treba takto vníma . To neznamená, e ostatné priority
cirkvi prestávajú by prioritami. Ale e existuje jedna skupina priorít, ktorá je charakteristická pre
ná historický as. Východiská sú stále rovnaké povolanie loveka k ivotu s Bohom. Preká ky k
tomuto povolaniu sa v ka dej historickej etape menili. Dnes je prvoradé vyhra boj o dôstojnos
udskej osoby a zvlá o ivot najslab ích nenarodených detí.
Kto sa zaoberá bioetickými otázkami vie, e ijeme vo svete ve kého rozmno enia hriechu a
nepoznanej budúcnosti, v ktorej sa objavia dôsledky za hriechy dne ka. Pokusy s vytváraním
udsko-zvieracích zárodkov, manipulácie s po atými udskými embryami pri technológiách
umelého oplodnenia, vyh adávanie zdravých embryí vyu itím predimplanta nej diagnostiky a
usmrcovanie nevhodných , pou ívanie udských po atých ivotov na výskumné ú ely, írenie
ideológie práva na potrat v rozvojových krajinách, a k tomu 50 miliónov usmrtených detí ro ne
umelým potratom na celom svete. Nesta í sná toto, aby sme za ali h ada Bo iu pomoc a
podporu? Skuto ne je ochrana ivota iba jedna z ostatných sociálnych tém, bez osobitej priority?
Nenastal naozaj as na opravdivú, hlbokú a úprimnú modlitbu za ka dý po atý udský ivot ?
Niekto si povie: Azda to nebude tak zlé. Azda. Ale to, e k takejto vigílii vyzval pápe po prvý
krát v histórii je fakt. A som si istý, e tento fakt znamená reálnu výzvu pre ka dého z nás. Pápe
nezvykne reagova na neexistujúce problémy. Zaoberám sa touto oblas ou u príli dlho, aby som
oplýval nezdôvodnite ným optimizmom. Preto vnímam iniciatívu pápe a ako úplne namieste.
Vigíliou sa za ne príprava na narodenie Pána. Tak ako sa po atím za ína tehotenstvo, aj my sme
vigíliou pozvaní na pre ívanie skrytého ivota Je i a v lone jeho matky Márie. Z celosvetového
meradla sa udia v hnutí za ivot naj astej ie utiekajú ku Quadalupskej Panne Márii, teda Márii v
po ehnanom stave. Rozjímanie o vtelení Krista a o pre ívaní jeho ivota pod srdcom Márie je
prehlbovaním si pochopenia osudu miliónov detí, ktoré sa z vôle udí nedo ijú narodenia. Ale
predov etkým je to rozjímanie nad darom ivota ka dého loveka, zvlá nad darom Krista, ktorý
pre itím prenatálneho obdobia poukázal na dôstojnos loveka od jeho po iatku.
Celý katolícky svet sa mobilizuje. Nastal as pokánia a vrúcnych prosieb. Kardináli vyzvali celý
svet k pripojeniu sa k Svätému otcovi v modlitbe za po até deti. Najvä ia pro-life organizácia na
svete mobilizuje k pripojeniu sa k tejto historickej udalosti. Aj ke sa jedná o konkrétnu vigíliu v
konkrétnom ase, toto nie je jednorazová výzva. Toto je pozvanie k tomu, aby sme zobrali vá ne
slová Jána Pavla II.: pohá aný ustarostenos ou o osud ka dého loveka, opakujem dnes pred
v etkými : naliehavo je potrebná ve ká modlitba za ivot, modlitba, ktorá by prenikla celý svet.
Ján Pavol II.: Evangelium Vitae 100
To, e pápe Benedikt XVI. ustanovil Vigíliu za ka dý po atý ivot, zasadil ju na samý úvod
cirkevného roka a vyzval k jej sláveniu v etkých biskupov sveta, nie je iba prázdne gesto. Práve
naopak, je to výzva najsilnej ieho kalibru od najvy ej autority, od alter Christi , od Pontifex
Maximus . Dala by sa vo ne prerozpráva asi týmito slovami. udia, prosím Vás, modlite sa.
Hriechy, ktoré udstvo pácha proti po atým de om sú ohavnos ou, aká v histórii nemá obdobu.
Modlite sa, preto e bez Bo ieho milosrdenstva a Bo ej pomoci niet nádeje na záchranu. Treba sa
postavi proti tomuto zlu, proti tomuto besneniu Zlého ducha a treba za a modlitbou.
Marek Michal ík
Po akovanie za Vigíliu za ka dý po atý ivot je mo né Svätému otcovi vyjadri vyplnením tejto
petície.
Program jednotlivých Vigílií slávených biskupmi Slovenska plánujeme zverejni na stránke
www.forumzivota.sk v tý dni pred 27. novembrom.
+++++++++++++++++++++++++++++
Znovu
Na ad je Slovensko?
28. kv tna 2010
George Friedman ve své knize Sto p í tích let íká, e po rozpadu Sov tského svazu,
tedy po rozpadu bipolárního sv ta, se op t objevily v plné síle zamrzlé spory, které
silná bipolarita rozd leného sv ta dr ela na uzd .
Jako p íklad uvádí tzv. zónu (politického) zem t esení která se na euroasijském
kontinentu rozprostírá od Kyrgyzstánu, p es Pákistán, Írán, Afghánistán a po Turecko
a do bývalé Jugoslávie. íká: Tento region byl v dy geopolitickým kritickým, bodem, ale
konec studené války zde obrazn podpálil sud st elného prachu .. Celý systém
mezinárodních vztah vylet l do vzduchu .. To, co bylo pevné, se rozt í tilo.
Dal ím okruhem, který nás mimo ádn zajímá a který G. Friedman pro Evropana
pon kud p ekvapiv adí do kapitoly o problému americko-d ihádských válek , je
jugoslávské válka. Rozpad Jugoslávie, jednoho z výsledk Versailleského míru (viz
nap . zde).
Uvedené informace jsou pon kud povrchní, chybí v nich nap íklad mnoho základních
informací práv o otázkách, které nás nejvíce zajímají, a to vztah následnických stát ,
nedávno Jugoslávie, eskoslovenska a dnes hlavn Ma arska.
Nenápadn , ale vytrvale posledních dvacet let roste nebezpe í destabilizace
podunajského regionu ze strany Ma arska. V t inou jsou eskými noviná i a
intelektuály bagatelizovány, co vede jen k zvy ování problém , do jejich e ení
budeme tak jako tak vta eni. Ma arsko a vývoj jeho vztah jak vnitropolitických, tak
zahrani ních je jednou z ukázek problém , které nem e pominout ádný stát a ádné
národní spole enství. A tou je otázka jeho p e ití na daném míst a v daném ase.
Jak pí e G. Friedman: Národy a politikové se sna í dosáhnout svých bezprost edních cíl
a omezuje je v tom realita, tak jako achového velmistra omezuje achovnice, figurky a
pravidla hry
.. geopolitika p edpokládá dv v ci: Za prvé - lidé se organizují do útvar , které jsou v t í
ne rodiny a musí se tedy nutn zabývat politikou
.. lidé zachovávají p irozenou v rnost prost edí, do n ho se narodili, tj. v rnost lidem a
míst m . V rnost . národu je lidem p irozená. Vztah mezi národy je v lidském ivot
zásadní, co znamená, e mo nost války je v dyp ítomná..
Za druhé geopolitika argumentuje, e charakter národa je do zna né míry p edur en
geografií, stejn jako je (tím) determinovaný vztah mezi národy.
Pokud toto te zásadní zastánce multikulturalismu a trvalého míru mezi národy , a si
rad ji jde íst n co jiného. Pro hluché je hudba zbyte ným kraválem.
Ma a i jsou do jisté míry cizorodým prvkem v Evrop . Pat í mezi ugrofinské
národy a jsou, dle vlastního p esv d ení, obklopeni, kdy ne nep áteli, tak silnými
konkurenty. Staletí bojovali na hranici p e ití, a se po roce 1848 stali státotvorným
národem v Rakousko-Uhersku. A jako ka dý mladý a nedosp lý národ za ali ihned s
nebývalým útiskem svých nema arských spoluobyvatel Uher. Navíc jejich národní
revoluce nep e la v pr myslovou revoluci a Uhry z staly vícemén agrární zemí s
d razem na vládu lechty tzv. grófský sytém.
Ma a i pohráli první sv tovou válku a dopadla na n stra liv tzv. Trianonská smlouva
viz. zde a zde. Z velikého a hrdého Ma arska se stal bezvýznamný zem d lský stát.
Frustrovaní Ma a i se pokusili v e e it silou. Za ali vál it na v echny strany, co byl
nejhloup j í nápad, co mohli dostat: viz ma arsko- eskoslovenská válka, kde Ma ary
doslova rozdrtila eskoslovenská armáda vedená v poli s. legioná i (to je jen informace
pro trdla, co neustále blábolí pomluvy a vojensky neschopných historicky zbab lých
e ích)
Dále pak ma arsko-rumunská válka, která skon ila obsazením Budape ti rumunskými
vojsky. Dal í informace a d ni v regionu najdete t eba na Ma arská republika rad.
Pora ení Ma a i se po v ech svých prohraných válkách nakonec celkem nedobrovoln
p idali na stranu nacistického N mecka. V tom okam iku ud lali Ma a i dal í zásadní
chyby. Na územích, která získali po uzav ení spojenectví v Hitlerem v takzvané
Víde ská arbitrá i, co bylo jen pokra ování Mnichovské dohody, se dopou t li na
nema arském obyvatelstvu odporných zlo in . Na Zakarpatské Ukrajin probíhaly
doslova hony na Ukrajince a idy a pouhé zast elení bylo pova ováno za t stí. Mu ení,
vylupování o í, stahování lidí za iva z k e se b n odehrávalo na ve ejnosti.
Podobn nesmysln si po ínali Ma a i nap íklad na území Vojvodiny a také dne ního
Chorvatska, kde do lo k n kolika masakr m nap íklad dodnes vzpomínanému topení
stovek lidí v ece na za átku roku 1945.
Od roku 1934 existovala a dodnes vlastn v jiné form (Jóbik) existuje hnutí-politická
strana ípové k í e (ma arsky: Nyilaskeresztes Párt Hungarista Mozgalom).
Antisemitská a xenofobní strana, která má za cíl nejen ustanovení Ma arska v
hranicích platných do roku 1918, ale i likvidaci a vyhnání nep átelských ivl z území
kdysi pat ících Uhrám a jejich p i len ní k Velkému Uhersku. Co se týká ve velké mí e
Slovák a Ma ar ze itného ostrova. A jist e po adují odstran ní demokracie v
Ma arsku v bec.
Vít zství Sov t v druhé sv tové válce v echny tyto problémy zakonzervovalo. To v ak
neznamená, jak r zní odborníci na Slovensko a Ma arsko vykládají, e zmizely.
Jakmile padl tak obdivovaný Kádár v gulá ový socialismus, ukázalo se rychle, e
polozem d lský stát a jeho drobné ivnostnictvo, které p e ilo socialismus, nedoká í
hospodá sky na otev eném trhu p e ít. K politické frustraci se p idala i frustrace
ekonomická. A ta se pomalu roz í ila do v t iny spole nosti. Ma arsko se postupn
stává upadajícím, xenofobním a úto ným státem a po vít zství strany Fidesz a jejího
v dce Viktora Orbána se za ala tato politika realizovat i na vládní úrovni.
V echny ty pochody na Komárno, budování ma arských gard , urá ky a silácké
e i na stranu Slovenska se staly p ijetím zákona o ma arském ob anství realitou.
Ma arsko se vrací ke své nedemokratické a pronacistické minulosti. V echny sladké
e i kolem jsou jen e i.
Tektonický politický zlom dosp l a tém k na ím hranicím. To nev stí nic dobrého.
Zvlá t , pokud ma ar tí nacionalisté, ale i jejich politi tí p átelé z Rakouska a
N mecka, stejn tak jako Orbán nezapomenou v dy p ipomenout v souvislosti se
slovensko-ma arským konfliktem Bene ovy dekrety.
Ukazuje se, e rozpad eskoslovenska a vytvo ení samostatného Slovenska, co bylo
podporováno z východu Ruskem a ze st ední Evropy zna nou ástí rakouských politik ,
ale také Svazem vyhnanc z N mecka, nebyl jen náhodným inem. Lze skoro s jistotou
íci, e v tomto d ní m li své prsty také Ma a i. Tak jako v letech 1933-1938, kdy, jak
se po válce ukázalo, byli mnozí velicí sloven tí národovci nejen nacistickými, ale také
ma arskými agenty.
D vod podporovat ze strany Ma arska rozpad SR je d vod srde ní , ale i
pragmatický. eskoslovensko bylo p íli velký soupe , zatímco malé Slovensko s 10 %
Ma ar , z hlediska tzv. Evropy nezajímavý stát , se zdá být relativn lehkou ob tí.
Co také je.
Ma arsko sice dnes úto í hlavn na Slovensko a to, co d lá, není mo no hodnotit jinak
ne jako otev ený útok, ale podobné zamrzlé problémy má i s dal ími. Rumunsko
v ak, proto e samo dává svoje pasy etnickým (ale i jen jakoby Rumun m) Moldavan m,
nem e momentáln nahlas moc protestovat.
(Ale ten nápad s národními pasy není nic nového. Jak mi íkali p ed lety N mci, kdy
jsme diskutovali o etnických N mcích , co se st hovali do N mecka ze SSSR. íkali, e
k potvrzení n meckého p vodu a tím získání ob anství SRN asto sta ilo, aby strýc
doty ného n kdy choval n meckého ov áka.)
Srbsko, ohro ené ma arským nahn dlým nacionalismem, jako to stát dr ený nad
vodou Ruskem, ale tou ící se dostat do Unie, se bude v protestech také krotit. Na druhou
stranu Ma a i v dí, e není radno si se Srby zahrávat. Ti nejsou mírumilovní jako
Slováci. Ti nejd ív st ílí a pak se ptají.
Tak e je logické, e na ad jsou Slováci. Nejslab í soupe a bez vlivného zahrani ního
protektora. Proto e se v ak hraje o daleko více ne jen o Slovensko ohro eny jsou
Rumunsko, Chorvatsko, Slovensko a také R (ta d razem dávaným na Bene ovy
dekrety) mohlo by dojít k destabilizaci celého regionu. A k plánovaným p epis m
hranic .
To by mohlo velkým hrá m vyhovovat. Rusko se chce vrátit do st ední Evropy. Rusové
dr í Srbsko a více mén i Bulharsko. Soupe em mu je ve st ední Evrop a na Balkán
N mecko. To prakticky dr í Chorvatsko, Rakousko, spole n s Itálií i Slovinsko.
Ekonomicky pak má N mecko rozhodující vliv v eské republice a na Slovensku. A tím
ovliv uje samoz ejm i praktickou politiku.
Polsko a Rumunsko jsou a sna í se být ve vlivové oblasti USA. USA také usilují o to
získat na svou stranu R, ale vzhledem k odporu proti cizím vojsk m, který má nádech
fobie, a silnému levicovému p esv d ení obyvatel se mu to moc neda í.
Podívejme se na nedávnou historii. Zamrzlé historické problémy v Jugoslávii byly jen
ástí dynamitu, který ji rozmetal. Také to byly zájmy cizích mocností a stát . Rusko
podporovalo a podporuje Srby. N mci podporují Chorvaty. Italové a N mci mají zájmy
ve Slovinsku. Rozbu kou bylo, kdy N mecko jednostrann uznalo Chorvatsko, svého
spojence za druhé sv tové války. Rusové a Srbové se odmítli pod ídit. P es o ividný
vzr stající vliv militantních muslim s nimi nikdo moc nepo ítal. Euronoviná i a politici
vanili, politici jednali. USA dlouho nestabilita v regionu vyhovovala. Kdy p estala
vyhovovat, USA válku rázn ukon ily.
Dnes se sna í N mecko (spolu s Rakouskem) získat celou oblast pod sv j vliv. To nemá
nic spole ného s nacismem. To je dlouhodobý, geopolitický tisíciletý zájem N mecka.
Staronacisté v poz stalých státech po Rakousko-Uhersku toho v ak samoz ejm jist
vyu ívají.
Rusko pot ebuje z stat na Balkán . Ale rádo by získalo v t í vliv. Bude tedy podporovat
Slovensko. ech m nezbude nic jiného, ne s ohledem na plány a ideologii vedení Svazu
vyhnanc Slovensko podporovat. Pokud to neud lají, jsou na ad oni sami. Geopolitika
jiné e ení neumo uje.
Ma arsko hledá cestu z krize a sní sv j sen o Velkém Uhersku. Na Srby si nedovolí.
Kdyby se pokusil p ejít ma arský president p es most do Slavonie, jako to zkusil na
Slovensko, ne ekala by jej tam skupinka policist a státních ú edník , ale
pravd podobn tank.
Rumunsko si je celkem jisto podporou USA. Navíc Orbán ví, e kdyby si n co za al a
Rumunsko vyprovokoval, zastaví se Rumuni op t a v Budape ti a nebudou tentokrát
tak mírumilovní , jako byli tehdá v letech 1918 a 1920.
Znamená to tedy, e cílem nasm rování zám rn vybuzené nenávisti bude Slovensko.
Podpora nárok agresora ze zahrani í je zaji t na. Heslo Bene ovy dekrety svolá ty
správné bojovníky na ma arskou stranu. Prakticky jednomyslné hlasování v
ma arském parlamentu o zákon o zahrani ních Ma arech ukazuje, e národ je ji
p ipraven a kulisy postaveny.
Na tom, co ud lá Slovensko tak moc nezále í. P esto, e jak papou ci vyk ikují na i
komentáto i, e za to m e Fico, pravda je taková, e kdo stojí v ele Slovenska je v této
v ci jedno. Ma a i se rozhodli. Te se uká e, kdo má z rozhodujících evropských a
sv tových politických sil na em zájem.
Kostky jsou vr eny. Bude zase západní Evropa p edstírat mrtvého brouka jako v roce
1938? Bude mít N mecko zájem a dost sil Ma ary zastavit? Tedy bude pro n mít dost
pen z?
Bude zále et Rus m víc na neochv jném p átelství s N mci anebo, jak se zdá na
p íkladu Polska, u pro n oslabení N mci nejsou zase a tak zajímaví?
Bude Rusku a N mecku vyhovovat e konflikt kolem Ma arska prakticky zastaví
napojení ropovod a plynovod z Asie k nám, Slovák m a Polák m?
Neklid jist bude vyhovovat USA. Evropané budou muset být zticha a p estat dávat
Ameri an m hrab cí rady, co mají d lat. A pak, jestli bude skute n zle, Ameri ané
jsou jediní, kte í to doká í rychle zastavit. A nastolit Pax Americana. A pak budou mít
páku jak na N mce, tak na Rusy a dal ích dvacet let vd né východní Evropany na své
stran .
P. S. Ji skoro dvacet let poslouchám plácání o tom, jak bylo nelidské a nekulturní a
politicky hloupé vyhnat po druhé sv tové válce N mce z ech. Rozhodn to bylo
kulturn j í ne to, co p ipravovali oni pro nás. A dovedete si po dne ních zku enostech
Slovák s Ma ary p edstavit, e by dneska ily na území R asi tak ty i miliony
Sudetských N mc ? Jak by se asi chovali tedy jejich politické pi ky - k nám? N kdy
mo ná zkusím takový scéná vymyslet. (N kte í u jej jist mají dávno vymy lený.)
Václav Vlk st.
+++++++++++++++++++++++++++++
Celouniverzitné pracovisko TRANFERTECH - Stredisko transferu technológií STU si
Vás dovo uje oslovi s ponukou na spoluprácu v oblasti transferu technológií a poznatkov do
praxe.
Poslaním pracoviska TRANSFERTECH je vytvori na STU priaznivé podmienky na prenos
výsledkov vedecko-výskumnej innosti z fakúlt a ústavov do praxe. Stredisko
TRANSFERTECH poskytuje know-how v oblasti ochrany du evného vlastníctva, pomoc pri
h adaní partnerov/investorov z priemyselného a podnikate ského prostredia, podporu pri
rokovaniach s obchodnými partnermi a aktívnu propagáciu výsledkov Vá ho výskumu.
+++++++++++++++++++++++++++++
Krátká zpráva o stavu základního kolství hlá ení zevnit
Vydáno 30. 08. 2010 (13873 p e tení)
Zabýváme-li se zmrdy a zmr árnami v tomto stát , nesmíme opomenout systém, který se na
produkci zmetk p ímo podílí. Proto e a to si ka dý, kdo do v ci vidí, musí nutn p iznat
ná vzd lávací systém je mechanismem, který jejich mno ení výrazn napomáhá. Podám tedy
nyní stru ný raport o nejvlivn j ích initelích kolské parchantoprodukce.
Ve sporu o tom, kdo je ve kolství nejv t ím zmrditv rcem, by bylo první místo obsazeno
rodi i a státem, p i em ob entity mezi sebou z ejm vedou tajnou válku o dominanci. Za nu
tedy rodi i, proto e jsou podle abecedního po ádku na ad d íve.
A. Rodi e
asy, kdy rodi ové spolupracovali - a u dobrovoln i z donucení - se kolou na spole ném
cíli, toti vzd laném a slu n vychovaném áku, jsou nenávratn pry . Drtivá v t ina
ákoploditel (nebo pou ívat pojem rodi v souvislosti s n kterými bytostmi by bylo
urá kou men iny odpov dných a pe livých) si z ejm myslí, e si na kole vybije mindráky,
které utrp la v kontaktu s jinými státními organizacemi i v dob , kdy sama sed la ve
kamnách - nebo zde vlastn nemá co ztratit. Velká ást rodi , zejména ve m stech, se
otev en staví proti v emu, co kola p edstavuje. Cht jí vést diskusi o tom, co se áci mají i
nemají u it, jaké známky by m li dostávat a up ímn , ím v t í pologramotné hovado, tím
lépe vzd lávání rozumí. Nevím jak vy, ale já bych rozhodn nekecal chirurgovi do toho, jak
operovat, ekonomovi bych neradil, jak vést jeho agendu... Zato v ak ka dý, kdo si doká e
u ukat parchanta (A ve m stech této definici odpovídá polovina d cek!), má za to, e
s rodným listem nafasoval i speciální pedagogické vzd lání, kterému umo uje kvalifikovan
posoudit u itelovu práci... Dále platí, e d íve sta ilo být negramotným straníkem, aby bylo
dít v pohod , dnes pak podnikatelem i osobou napojenou na struktury místní radnice (A
jak to tak vidím ve svém okolí, v p ípad mnoha takových jedinc se slou ilo d íve a
dnes !). Pokud bych m l ze své pozice u itele 2. stupn s náctiletou praxí odhadnout, kolik
roditel opravdu spolupracuje se kolou, skon il bych maximáln na 20%. Dal ích 30% se
tvá í, e se kolou spolupracuje, zbytek ji ignoruje i se otev en staví na odpor. Proto e kola
od jejich mazlíka n co chce, t eba to, aby nosil do hodin pom cky, aby m l domácí úkoly,
aby do té koly v bec chodil. K tomu poslednímu snad jen tolik: V dy bylo, e n kte í rodi e
kryli zá koláctví svých ratolestí. Jen e te to d lají prakticky v ichni. Nejtrapn j í chvíle
nastávají, kdy máte v rukou d kazy o ákov zá koláctví a rodi vám p i diskusi o vzniklém
docházkovém manku (Nebo v tomto stát je nutné se rodi e zeptat, zda s trestem za
neomluvenou absenci souhlasí!!!) do o í tvrdí, e chudá ek byl nemocinkaný a le el doma.
Naprostou samoz ejmostí jsou výhru ky kole (Mnohdy realizované!), e ud lají to i ono,
pokud bude mít jejich milá ek n jaké problémy.
A celkem b ným jevem jsou úplatky v podob sponzorského daru kole. kola dostane dar,
editel zdupe problémového u itele a ák dostane lekci kolik prach má , tak vzácným jsi
lov kem.
B. Stát
d lá opravdu, hmm, ale opravdu v e pro to, aby se mu kolství rozsypalo. Je úpln jedno, jaký,
který, eventuáln í ministr tam sedí, proto e na co áhli, zprasili v ichni. Snad jen tok financí
(a te nemluvím o platech u itel , ale o pen zích, které by m ly jít do celého systému!) je
v dy slab í, kdy je u vlády ODS. a na ministerstvu n jaký jejich i jim v rný anální
speleolog, jakými byli nap íklad zelená i, a je jim zem t ká! Ob as se pak stává, e kola
nemá na topení a pom cky, to nemluvím o zachování vlastního bytí. Zku enost mi íká, e
zejména na vesnických kolách je situace mnohdy katastrofální. A existence koly ve vesnici
a existence vesnice samotné jsou spojenými nádobami; kdy zanikne kola, zanikne následn
vesnice, proto e mladí, zejména ti inteligentn j í, odejdou pry , aby jejich d ti nemusely
dojí d t kamsi do sousedního m sta. Tak se na d diny st hují pouze Indo e i, kterým je
vzd lání u prdele.
Samotnou kvalitu výuky neustále ohro ují pochybné a naprosto nep ipravené deformy. Tím
nejzá n j ím p ípadem z poslední doby je reforma u ebních osnov ili proslulé VP ( kolní
vzd lávací program) podle RVP (Rámcový vzd lávací program). RVP je dokument, který
p i el shora (Zjevn od lidí, kte í nikdy neu ili a pokud ano, tak n kdy v prav ku...) a na izuje,
co v echno by m li áci um t; je plný slov a spojení zcela zjevn odtr ených od jakékoliv
pedagogické praxe. Ti, kdo napsali pár desítek stran poloblábol , shrábli hezkých pár desítek
milión . U itelé pak odvedli v echnu práci na reform za n . Výsledkem je, e ka dá kola
má jiné osnovy a ák, který p estoupí, bude mít ve v domostech díry. Nevím, kterého
chytráka napadlo takto rozesrat fungující systém osnov, ale zaslou il by dubovou holí p es
záda.
Za ú elem zkvalitn ní výuky nás ministerstvo zásobuje adou veselých p íru ek, t eba tou
profláklinou o sexuální výchov i o potírání homofobie. Zcela otev en p iznávám, e jsem
p íru ku o potírání homofobie pou il, by k trochu jinému ú elu, ne si auto i p edstavovali.
Demonstroval jsem na ní hloupost státních ú edník a jejich odborník ; p e etl jsem ák m
údajné p íklady homofobní ikany z praxe . Devá áci se docela dob e a up ímn bavili
podle nich by takové v ci nikdo ne ekl a ani neud lal, a pokud ano, ur it ne s homofobním
podtextem. Navíc odhalili dosti zna nou mezeru ve vzd lání jednoho z autor , kdy tento
za adil Alighieriho do antické literatury. (Popravd , vypsal jsem jedni ku za práci v hodin
pro toho, kdo tuhle chybu najde.)
Populárním za íkadlem je nap íklad více zábavy a mén biflování . Tohle zaklínadlo,
dokazující mentální zaostalost a infantilitu svého autora, napáchalo na ácích kody
srovnatelné snad jen s lobotomií mozku. Výsledky lo ských mezinárodních srovnávacích
test ukázaly (A ve ejnost, neznalou reality kolství, snad i okovaly!), e se na i áci
v úrovni v domostí za ínají propadat za africké koláky. Nejlep í jsou pak p ekvapiv Rusové,
í ani, Japonci. Vid li jste n kdy africkou kolu? Ruskou? Japonskou nebo ínskou? To je
biflování, ádná zábava. Do koly se toti , a to si na e v ev doucí rádobydemokratické hlavy
nedoká ou zjevn p ebrat, nechodí za zábavou, ale za u ením. A u ení je kudla t ká práce.
D ina. A zapome te na Komenského Scholu Ludus. To je toti p íru ka o vyu ití
nábo enských divadelních her ve vyu ování. Pokud si p e tete Komenského pedagogická díla
(Co v ele doporu uji, ten lov k v d l, co pí e!), zjistíte, e proti biflování v bec nic nem l.
U itelé ze západu k nám jezdí a konstatují, jak dobré máme kolství. Z t ch zemí, ze kterých
si na i potentáti berou p íklad! A to u je na e kolství pouze troskou za lé slávy...
Neposlední v cí, která m na p ístupu státu sere, jsou neustálé informování ve ejnosti o tom,
kolik dostanou u itelé p idáno. Popravd , já nedostal p idáno ty i roky. V t ina koleg také
ne. editel nedostal na na e platy ani floka navíc. Peníze se ztrácejí n kde v Praze a na krajích.
A cifry, které se zve ej ují ohledn pr m rného platu ve kolství, jsou také pon kud p ehnané.
Alespo u adových u itel . Tak o tvrtinu. Neustále si íkám, který parchant tam naho e tu
moji tvrtinu do kolského pr m ru uzurpuje. Podobn je to s dal ím naléváním pen z do
kol, v dy hlasit vytrubovaném do médií k nám na kolu v t inou nic nedote e. Je to jako
eky na Saha e, které se ztrácejí ve vnitrozemí.
Intermezzo: Pozitivní diskriminace a la kolství
ák Boszág je idiot se sní eným intelektem, má to i papírech. Navíc i líný flink, který celé
dny prolítá po vesnici s kuli kovkou od obchodník z JV Asie za stopadesát; ost eluje
kolemjedoucí auta. Nebo t eba také auta u itel , zaparkovaná na dvo e koly. V lenosti mu
jde zdárným p ípadem matka, která to nepracovala za t ch deset let, co jsem na kole, ani
jednou. ije tudí z na ich daní. ák Boszág smrdí jak popelnice, proto e matinka v obecním
byt , který má pro neplacení odpojenou vodu, elektriku i plyn, vypaluje jedno váro od
druhého; posílá si pro n synátora do nedalekého obch dku, odhadem tak t ikrát denn .
ák Boszág p esto, e neumí ani íst, ani psát, postoupil do osmého ro níku. Za celou kolní
docházku ani jednou nepropadl. ák Boszág je toti zohledn ný.
Máte vadu o í? Nemáte anci být stíhacím pilotem. Jste barvoslepí? Nedostanete idi ák.
Máte astma? Nebudete policistou. Jednoduchá logika. Jen e ve kolství neplatí. Tam se toti
zohled uje. A tak musí u itel p izp sobit tempo výuky celé t ídy áku Boszágovi, který
neumí psát a identifikuje pár písmen. Pr m rní áci se nudí, inteligentní, kte í n jakým
omylem z stali po 6. ro níku ve t íd , si zoufají a mlátí se hlavou do stolu, pro ne li s t mi
ostatními na gympl. Nebo se v ichni sm jou Boszágovi, proto e je to guma i podle jejich
m ítek. Nesmím brát ohled na jeho písemný projev, tak e zatímco ostatní áci drabou jak
draci, paná ek sedí v první lavici, ryje do desky a spokojen se usmívá. Musím mu to toti
v echno nakopírovat. Je toti zohledn ný. Nem e psát písemky. P i písemce, zatímco se
ostatní trápí, paná ek sedí v první lavici, ryje do desky a spokojen se usmívá. Musím ho
tudí zkou et pouze ústn . Ostatní m ou prasknout zlostí.
Boszág samoz ejm chápe, e papír, který má z pedagogicko-psychologické poradny, je n co
jako jeho lechtický rodokmen, e on nemusí vlastn nic. Sta í, kdy se dvakrát, t ikrát za p l
roku tro ku nau í na ústní zkou ení (O kterém ho musím nejlépe p edem informovat!) a bude
mít p knou tverku i z angli tiny, ze které ostatní potí krev. On je toti zohledn ný.
Letos mi do la trp livost. ekl jsem si, e to Boszágovi p kn osolím, aby si tu tverku
opravdu zaslou il. Poté, co nachytal n kolik kulí i z ústního zkou ení, jsem vzkázal matince,
e je syná ek na propadnutí. Trapn jsem doufal, e se oba vybi ují k n jakému výkonu.
Vybi ovali. Sepsali petici a obe li s ní rodi e celé t ídy, e cht jí, abych okam it p estal
v jejich t íd u it. Skon il jsem u editele na kobere ku a ák Boszág zase pro el.
C. áci
se rovn sna í, aby z nich byli opravdoví idioti. Jsou v tomto ov em pouze odrazem chování
dosp lé populace, která se projevuje úpln stejn . Idiocie áky obklopuje od kolébky ze v ech
stran a to by byl zázrak, kdyby z nich nevyrostlo toté . Jedna reklama na 20 minut tení to
nespraví. A ani se nikdo nesna te házet vinu na u itele! kola má mo nost ovlivnit áka tak
z 15%, zbytek za ídí televize, internet, rodi e, spolu áci. Co ud lá z lov ka TV Zh@vna
( T1 d ti nesledují, je tam málo adrenalinu, T2 pak u v bec ne, samé nudné dokumenty...),
titulní stránka Seznamu, pologramotní rodi e, kte í na své potomky bu nemají as, nebo na
n rovnou ka lou a problémy e í p ísunem financí, spolu áci , kte í se d lí do skupin na
skej áky, hip-hoppery, ...? Odpovím si sám: IDIOTY. Knihy vlastn jakýkoliv souvislej í
text te maximáln 25% ák , zbytek s bohorovným výrazem hovnivála ekne, e ne te,
proto e je to námaha, nebo nuda (Proto e si nep iznají, e íst neumí, nau it se to by je toti
stálo úsilí!). A k t mto exemplá m má u itel p istupovat individuáln , podle pot eb a
schopností áka! Pak je naprosto b né, e patnáctiletý výrostek není schopen napsat slovo
existence, nespo ítá jednoduchou matematickou úlohu (Zeptejte se matiká , o kolik museli
za posledních 5 let slevit ve svých nárocích, proto e sv ené objekty vzd lávacího procesu
nerozumí zadání z 10 let staré u ebnice!)...
Výchova z domu u v t iny pedagogova pracovního materiálu nestojí za psí t k. lov k musí
bandu nevychovanc neustále upozor ovat, e je slu né pozdravit, v budov se nenosí epice
a nehvízdá na celé kolo, e slovo prosím stále pat í k dobrým mrav m; toté platí pro d kuji.
U itele zjevn net eba respektovat, tím mén kolní ád. Obrovským p ekvapením bylo pro
n které orangutany, e se po kole nesmí jezdit na skateboardu i kole kových bruslích.
Komentá áka k zákazu: Ty py o, tys v d l, e se po chodb nesmí jezdit na skejtu? .
Z ejm jezdí doma na okole kovaném prkénku b n . . A slovo py a je ostatn nej ast j ím
ozna ením u itele - a ani se to nesna í nijak skrývat. Nápisy po st nách koly to dosv d ují.
Nekon ící pokusy o demolici budovy a jejího vybavení, asto fungl nového, pak sv d í o
jejich v elé touze být vzd láván v p íjemném prost edí.
Nebo mo ná také ne. ák, ekn me t ebas Vélupek, jde po chodb a kope vztekle do mobilu.
Svého. Na vznesený dotaz dozírajícího u itele odpoví, e chce od rodi nový, tak tenhle
musí co nejrychleji rozbít. U itele zavalí rozporuplný pocit, nebo ví, e rodi e daného áka
jsou ji n jakou dobu na podpo e ale zakázat mu to nem e, je to jeho osobní vlastnictví.
B n se tito výrostci slu ují do gang , ozna ených poslední dobou zejména ervenými a
modrými átky i r zn velkými a barevnými kly v probodeném uchu ( a vypadají jako
kanibalové z Nové Guiney), z ejm podle toho, kdo z nich je v t í kripl. Samoz ejmostí je
ikana, neustálá, nepostihnutelná. Poslední dobou se rozmohla tzv. kyber ikana, jednak mezi
áky, jednak ve vztahu ák k u itel m. Ono je toti celkem normální , e ísla u itel kv li
rilej n ip s parentama a plánu dosa itelnosti (Jako kdybychom m li n jaký p íplatek za to,
e jsme neustále na drát ) n kde ve kole ve ejn visí na nást nce, nebo rodi e, p edpisy a
tím pádem vedení takové info vy adují. Samoz ejm , e jsou to soukromá ísla, u jste vid li
kolu, která by dávala u itel m erární mobily? Trvale poskytuji do seznamu patné telefonní
íslo; p edtím jsem musel n kolik ísel vym nit, proto e se mi m j osobní komunikátor stal
zdrojem velmi nep íjemných du evních stav .
Svéráznou kapitolou jsou napadení u itele ákem. V t ina z nich se utají. Vedení ádné koly
nestojí o to, aby se v d lo, e na jejich kole áci mlátí u itele co pak asi d lají d cka mezi
sebou! Osobn jsem byl napaden idlí ákem devátého ro níku, který m l v papírech napsáno,
e má násilnické sklony. Spousta incident m e vyvolat debatu o tom, co se vlastn stalo, ale
uvedu te jeden zcela jednozna ný konkrétní p ípad. Ze koly v sousedním m st . á ci
estého a sedmého ro níku si hráli na výlet fla ku, co jim !u itelka! povolila. Le za blbost
se platí a tak, sedíc ve svém pokoji touc kdovíco, ne ekan zjistila, e p ed ní stojí dva áci,
ekn me Gábor a Gábor (Jména zm n na, etnikum ne.) Mlad í Gábor jí ne ekan jednu vy il,
druhý mu poblahop ál a svorn ode li. Pozd j í vy et ování zjistilo, e star í Gábor si jako
úkol p i fla ce pro mlad ího Gábora vymyslel vyliskání u itelky. Trest sta í budoucí
pracovník s no em dvojka z chování, mlad í ganxta d tka editele koly. Následoval scéná
jak vyst i ený z levné komédie. Rodina Gáborových se houfn dostavila do koly a
po adovala d razn zru ení trestu, proto e si to ta u itelka p eci v ecko vymýslela a to je
dyskrymynáce, né? A jestli ke zru ení okám it nedójde, tak je dáme na jinou kólu.
Prý se chystají k nám. Asi za nu zase nosit do práce pistoli.
D. U itelé.
Te zahájím friendly fire, palbu do vlastních ad. P esto e se jí íká friendly, moc p átelská
není. Proto e za kriplovat ní mláde e jsou do zna né míry odpov dní i pedagogi tí pracovníci.
Ne zmá knu spou , p ednesu zcela nedemokraticky alobu a zárove rozsudek: U itelé jsou
obvin ni a shledáni vinnými ze zbab losti p ed nep ítelem, a n kte í i z kolaborace.
K obvin ní ze zbab losti u itelé se bojí vzep ít nad ízeným státním orgán m, které na n
uvalují myriády nesmyslných a asto zbyte ných, hloupých na ízení a pokyn . Nejzá n j ím
p íkladem je takzvaná kurikulární reforma, jak jsem ji popsal vý e. ádná vlastn neprob hla,
zvý ila se pouze byrokratická zát u itel a problémy ák . Dal ím, p ímo trestuhodným
po inem, je tupé psaní tzv. výstupního hodnocení ili kádrového posudku. Zbyte ný papír. Na
ka dého áka musí jeho t ídní u itel v p ípad , e se jemu sv ená ratolest hlásí na st ední
kolu - u nikoliv k p ijíma kám, ty jsou pouhou formalitou, ka dého lempla vezmou tam,
kam si zamane - napsat chvalozp v. Pro chvalozp v? Proto e nám bylo sh ry e eno, e
máme vyzdvihnout (mnohdy z popela) kladné vlastnosti áka, zatímco ty záporné
nezd raz ovat a pozapomenout. Tak e bychom si vlastn m li blahop át koly plné
polonegramotných idiot a líných parchant opou t jí dle výstupních hodnocení pouze samí
fajn áci...
A op t: Rodi i ák musí s výstupním hodnocením souhlasit!!! Samoz ejmým d sledkem
takto pojatého cáru papíru, na který koda rozdrtit strom, je, e ho na dal ím stupni vzd lávání
prakticky nikdo ne te, ergo u itel 2. stupn odvádí hodiny zcela zbyte né práce v hloupé
snaze napsat keep smiling lad nou slohovku na n jakého dacana. Dal ím a snad je t
smutn j ím d sledkem bude ztráta motivace dobrých ák (V dy ta svi a shnilá z vedlej í
lavice, co krom bordelu ve kole nic ned lá, má taky p kné hodnocení!), zatímco svi a shnilá
bude je t shnilej í, proto e její nulová snaha byla rovn p kn ohodnocena... Ka dý slu ný
lov k u by se proti takové praxi musel zákonit vzbou it ne tak u itelé, kte í dr í hubu a
krok, proto e by mohli p ijít i o t ch pár korun osobního hodnocení, které jim plynou z funkce
t ídního u itele v mém p ípad 300 K hrubého. A proto e v t inu (dost asto a 100%)
pedagogického sboru tvo í enské mezi 45 100 lety, dr í hubu, aby náhodou nep i ly i o
místo. kolství se toti neustále potýká se 2 hlavními problémy nedostatkem u itel a
p ebytkem u itel . Ale o tom snad n kdy jindy.
Mluvíc o papírování, málokdo ví, e u itel je krom svého pedagogického p sobení
zam stnáván rovn neuv itelným mno stvím neuv itelné byrokracie zprávy z porad,
které se kv li p edpis m konaly pouze papírov , analýzy stavu t íd, zprávy a plány éf
p edm tových komisí, výchovných poradc , preventist sociáln patologických jev ; rozbory
písemek... to je pouze malá ást ze stovek papír , které u itelé permanentn vypracovávají a
které tak z 95% nikdo ne te. Ná bývalý editel a podle jeho vzoru i já jsme si to empiricky
ov ili. Do n kolika zpráv a hlá ení jsme opakovan vlo ili naprosto nesmyslné texty, ob as
dokonce i básni ku... a NIKDY SE NIKDO NEOZVAL! Co v praxi znamená, e za
posledních minimáln 5 let ne etl moji zprávu koordinátora prevence sociáln patologických
jev o í ení toxikomanií mezi áky 2. stupn NIKDO. koda. Pokud by to n kdo ud lal,
mo ná by se ob anstvo za pár let netvá ilo zase okovan , kdy zjistí, e je minimáln t etina
dospívající populace závislá na n jakém svinstvu... a to nemluvím o pár potáhnutích z jointu.
A na koho se to pak zase hodí? No p eci na ten nejsnadn j í ter , na ...hádejte! Letos u jsem
zprávu neposlal, dodnes nikomu nechybí.
Kolegové, kte í u ili je t za bol evika, tvrdí, e takového papírování nebylo ani tehdy.
Celkem se shodnou, e psali tak o t etinu mén nesmysl .
Zp t k palb do vlastních ad. Mezi u iteli se ob as objeví tupouni, kte í v jakési zvrhlé nad ji
na sv tlé zít ky ochotn p istoupí na jakoukoliv pytlovinu seslanou z ministerstva a nad en a
nezi tn ji í í dál... P iznejme si, jsou to pov t inou u itelky 1. stupn . Jsou pak zdrojem
nep íjemných situací ve kole. A tak, abych uvedl p íklad z vlastní vzd lávací instituce, umí
á ek páté t ídy n kolik anglických íkanek, le nezná vyjmenovaná slova; b há po kole na
Halloween v arod jnickém hábitu, ale neví, pro jsou Velikonoce; Vánoce jsou podle n j
oslavou zimního slunovratu (Nad st edov kou dvoutýdenní odchylkou v kalendá i se nikdo
nepozastaví!) a podobn . O mno ství valentýnských p ání ek, které s d tmi navyráb ly
u itelky ni ích ro ník , se rad ji nebudu roz i ovat. erta starého, e nev dí, kdo to ten sv.
Valentýn byl... Vrcholem je pak editelka koly v nedaleké vesnici, která své vlastní d ti
pojmenovala Brian a Merlin...
Mimochodem, v t ina vedení kol v okolí, kam a mé oko dohlédne a ucho doslechne, jsou
bývalé kádrové rezervy. V etn na eho editele. Ten nebyl ledajaký komunista. Frontman
místní bu ky mladých bol evik . Nad ený budovatel nového ádu. Kádrová rezerva p ed
rokem 89.To pak sly íte takové hlá ky jako V bec jsi nezapadl do kolektivu! nebo Ty se
mimo pracovní dobu v bec neanga uje ! Taky mám takový pochmurný zp sob vid ní
sv ta a co je nejhor í, jsem v ící, ím
iji naprosto mimo realitu
Zato i fe ák, co mu
p ed kolou rozdává d ckám trávu, aby si zvykaly odmalinka, zapadá. To je p eci ten bývalý
mladý nad jný sportovec, kterého kdysi ty i roky u il. Co na tom, e se nevyu il, te
rozdává drogy a je na pracáku. Prost zapadá. Já ne.
V sousedním m st jsou t i koly, dv z nich vedou bývalí mladí komunisté i nad ení a
anga ovaní svazáci. D m d tí a mláde e taky. Neonormalizace. Je to dost cítit, zejména, kdy
se odhodláte prosazovat pluralitu názoru. Osnovy n kterých p edm t o tom sv d í rovn ,
zejména tzv. Výchovy k ob anství (bývalé Ob anské výchovy; zm na názvu p i la s RVP a
VP. Rodinná výchova se vtipn p ejmenovala na Výchovu ke zdraví, asi proto, e stát
provád l tak dobrou prorodinnou politiku, a se mu ty rodiny tak n jak rozpadly, e ). Máte
vést áka k samostatnému názoru na sv t. Musíte ho ov em vést k tomu správnému
samostatnému názoru na sv t. M ete nap íklad probírat místní památky, jako jsou kapli ky,
k í e a kostely, ale nesmíte propánajána ani slovem zmínit, pro tam stojí. A u v bec ne se
roz i ovat o tom, jaké názory zastávají ti, kdo tam chodí. T ebas Pavlovo heslo Kdo
nepracuje, a nejí! je vysloven nekorektní. N kte í rodi e by si toti st ovali u editele.
Zato máte dost prostoru, celé týdny a v n kolika ro nících, abyste probrali vznik, vývoj a
trvalé výhody, které nám p inese EU. Na k es anství, islám, hinduismus a buddhismus máte
po 45 minutách. V osmi ce. Výchova k ov anství, kterou daný p edm t ve skute nosti je, tím
skýtá t mto kryptobol evik m a sou asným budovatel m sv tlých zít k , kte í ji s oblibou
vyu ují, ne ekané mo nosti. A rozvratným ivl m ji p ece nesv í, by by to byl jediný u itel
na kole, který daný obor vystudoval. Mohly by být problémy. Hlavn s rodi i a rodi je co?
Rodi je n co mezi ministrem a bohem, tedy kdyby na n jakého v ili.
Z jiného soudku: Za naprosto amorální pova uji v c, kterou nám v balí ku s RVP jako
obrovské pta í lejno seslalo shora ministerstvo kolství toti autoevaluaci. Jist , pro to
nenazvat takovým p kným multikulturn globálním pojmem, zvlá t kdy sebehodnocení zní
tak sprost , e áno. áci, u itelé i editel se musí p kn autoevaluovat. V praxi to vypadá tak,
e áci si zanadávají na u itele, u kterých musí n co d lat, kanto i si zanadávají na áky, e je
t ké je donutit n co d lat a editel pak vydá tiskem v obecním plátku hodnocení, kde se kola
p kn poplácá po rameni,jak je dobrá, co potvrdí vý tem pohár a medailí, které získali áci
na vesnickém turnaji ve florbalu. Nevím, jak vám, ale mn se taková praxe hnusí. Proto e tam
u nenajdete informaci o tom, e t etina na ich ák nebyla schopna dokon it u ební obor i
st ední kolu, na kterou se díky formálním p ijíma kám hrav dostala; e ze zna né ásti jsou
vyhulení pohodá i (mezi kterými se nap íklad u nás rozmohla nová zábava no ní skákání do
silnice p ed jedoucí auto), profesionální hrá i hazardních her, zlod ji i n jací jiní
kriminálníci
E. Verdikt
Dopracovali jsme se na konec stru ného uvedení do stavu sou asného základního kolství,
zejména druhého stupn . Zbývá vynést verdikt i prognózu. Osobn si myslím, e kvalita
na eho kolství se bude p es v echny po ád dokola proklamované snahy o reformu neustále
zhor ovat. Zejména proto, e reformy , které prob hly , nevy e ily nic, naopak. Zni ily
fungující systém osnov, který m l sv j smysl; zni ily funk ní strukturu vzd lávacího systému,
který dokázal produkovat jak obráb e, tak in enýry. Dnes produkujeme sice houfy nezdrav
sebev domých absolvent evropských studií a kdovíjakých cypovin, ale jak íká klasik,
po íta nepodojí . Diktatura proletariátu v osnovách byla nahrazena diktaturou
multikulturalismu a podobných nesmysl . Kdy nejsi s námi, jsi proti nám. To z stalo.
Pokud bych mohl dát rodi m z ad tená n jaké doporu ení dejte d ti na církevní kolu/y.
(Te si nep ih ívám vlastní políve ku, nejsem katolík.) Kamarád a spolu ák z univerzity na
jedné u í a i z hodnocení dal ích jsem nabyl dojmu, e jsou to jedny z nejkvalitn j ích
vzd lávacích ústav u nás. Panuje tam pon kud jiná atmosféra, áci jsou tam takoví
jiní (P itom statisticky jich je zna ná ást z nev ících rodin!), umí pozdravit, kola
nevypadá om ele a zdevastovan , na st nách nejsou koso tverce s úhlop í kou; co mne
zarazilo nejvíce, na chodbách jsou (samoz ejm v klecích) ivá zví ata. Na
normální pr m rné základce by bu nebyla ivá, nebo by tam nebyla v bec. Ani ty rybi ky
v akváriu. A koliv jsem ji opakovan a tajn pro el v dob výuky celou, nikde jsem nesly el
u itele je et na áky, jako je tomu u nás; vztahy vyu ujících a d tí mi p i ly z t ch interakcí,
které jsem vid l, nehran rovné. Taky je tam o dost víc u itel mu ského rodu. Jsou toti
ohodnoceni trochu jinak ne my ostatní.
Bavte se s d tmi o tom, co ve kole probírají, aby vás jednoho dne nep ekvapily svými názory.
U te se se svými d tmi. kola je toho moc nenau í. Nu te je íst. tení procvi uje mozek.
Vzd lávejte se sami, proto e oficiální propaganda umí být opravdu vtíravá a va e d ti ji
vnímají. Budete s ní muset bojovat.
Stejn jako já, a to je mé dít teprve ve kolce.
Platí toti heslo Dr. Josepha Goebbelse o tom, e stokrát opakovaná le se stává pravdou.
23.08.2010 shadow164
+++++++++++++++++++++++++++++
Názor Adama Michnika
U ito ní idioti Západu
Je v etko, o sa deje v Rusku, naozaj len pokazucha"?
Napriek výstrahám som sa rozhodol prija pozvanie na nedávnu schôdzku Valdajského klubu
a fóra v Jaroslavli. Oboch stretnutí sa zú astnili ruskí a zahrani ní odborníci na Rusko,
novinári a politici, ako aj najvy í vládni predstavitelia Ruska, toho prvého premiér Vladimir
Putin, a druhého prezident Dmitrij Medvedev. Svojou ú as ou legitimizuje antidemokratický
re im dne ného Ruska - vraveli mi moji ruskí priatelia.
Vypo ul som si, e re im Vladimira Putina budem legitimizova tak, ako Lion Feuchtwanger
v knihe Moskva roku 1937 ospravedl oval stalinské procesy. Odpovedal som, e iaden
re im nemienim legitimizova . Okrem toho si myslím, e Moskvu roku 1937 nemo no
porovnáva s dne nou. A e dialóg je v dy lep í ne nedostatok dialógu. Pokia teda lovek
nesedí vo väzení a dialóg nevedie vy etrovate .
Neodmieta dialóg
Na stretnutie Valdajského klubu ma pozval jeho organizátor a iniciátor Sergej Karaganov,
politológ blízky Vladimirovi Putinovi; na Fórum do Jaroslav a uznávaný ekonóm Vladislav
Inozemc v. Pozvania som prijal, lebo som bol zvedavý, ako vyzerá taká pokazucha", ako
hovoria moji ruskí priatelia. Chcel som skonfrontova názor oficiálneho a neoficiálneho
Ruska a pozrie sa, o robia udia, ktorých Lenin nazval u ito nými idiotmi Západu".
Valdajský klub a fórum v Jaroslavli je skuto ne pokazucha". Zre írované predstavenie,
v ktorom sa premiér Putin a prezident Medvedev predvádzajú Západu. Na moje ve ké
prekvapenie som tam v ak stretol fantastických udí: Sergeja Aleksa enka, Kirila Rogova,
Vladislava Inozemc va, Aleksandra Archange ského, Andreja Zobova, Vladimíra Ry kova.
To je len nieko ko mien, zoznam je podstatne dlh í.
Bojím sa spôsobu myslenia, pod a ktorého v etko, o robí Putin i Medvedev, je pokazucha'.
Pamätám sa na debaty z ias Michaila Gorba ova s ruskými emigrantmi osemdesiatych rokov,
s elitou po ského podzemného hnutia. Hovorilo sa, e perestrojka je pokazucha" na
oklamanie Západu. Podobne zmý ala komunistická nomenklatúra. Ale pri ítaní sovietskych
novín som mal dojem, e sa mení jazyk a sú asne s ním sa menila skuto nos . Perestrojka sa
za ala od dekorácií, ale v ivote - na rozdiel od divadla - dekorácie nakoniec za nú i
vlastným ivotom.
Lenin vravieval, e ím hor ie sa vodí ruskému tátu, tým lep ie pre revolúciu. Som proti
takému spôsobu myslenia. Nazdávam sa, e ím hor ie, tým hor ie, a ím lep ie, tým lep ie.
Preto stojí za to pozorova , o sa deje v Rusku a hovori o tom. Odmietnutie dialógu sa prie i
filozofii, ktorá patrila k budovaniu demokracie v Po sku.
tyri otázky
V Jaroslavli prezident odvrhol populárnu my lienku, e Rusko by mohlo ís ínskou cestou.
Jeden z popredných demokratov na rovinu povedal, e ak Rusko má ís ínskou cestou,
primátora Moskvy a jeho enu treba zastreli , tak ako zastrelili primátora anghaja. Iný
poznamenal, e ak chceme budova rí u pod a ínskeho vzoru, musíme skon i
s dovolenkami v Alpách i posielaním detí do kôl v Bostone. A ktosi pripomenul, e napriek
v eobecnému presved eniu Rusko neohrozuje NATO a Západ. Reálne ohrozenie predstavuje
islamský terorizmus a potenciálne ína.
Chápem, pre o ma moji ruskí priatelia varovali, aby som nechodil na Valdaj a do Jaroslav a.
Aj ja som sa bál, e ma tam zmanipulujú a z celej cesty ostanú len fotografie s premiérom
Putinom.
Z Moskvy nás zaviezli do So i, do rezidencie ruského premiéra. Prijali nás tam so v etkými
poctami. Na ve kolepej ve eri v ohromnej sále Putin v etkých privítal a dal hlas hos om. Bol
vo výbornej forme, uvo nený, vtipný, portovo oble ený. Bol si vedomý svojej sily.
O pouli ných demon tráciách opozície hovoril poh davo a podce ujúco - bolo mi z toho
smutno.
Prvé tyri otázky, zrejme pripravené, filmovala televízia. Potom novinári odi li. Z vä iny
zahrani ných hostí skuto ne kvapkala vazelína. Po úval som ich s nechu ou. Tu mala pravdu
Lila evcovová, no mýlila sa, pokia ide o ruské hlasy. V So i neboli Rusi, ale vo
Valdajskom klube hovorili ve a, múdro a zaujímavo. Nebolo to divadlo - hovorili tu iví
udia, ktorí si robia starosti o Rusko.
Najprv som sa Vladimira Putina opýtal na les v Chimkách, ktorý majú vy a pre stavbu
autostrády, o pobúrilo ruskú verejnú mienku. Odpovedal kompetentne, ale v duchu lánku
Jurija Lu kova, v tom ase e te moskovského primátora, ktorý v ten de vy iel v Rossijskej
Gazete: s chuligánmi nie je o om rozpráva .
Potom som sa spýtal na Michaila Chodorkovského, biznismena, ktorý sedí za údajné finan né
machinácie, odkedy za al prejavova politické ambície. Na jeden de ma to preslávilo medzi
moskovskou liberálnou inteligenciou. Ukradol som Vladimirovi Putinovi ou. Takú otázku
ne akal. Zazrel som jeho grimasu a oce ové o i. A potom ialene emocionálnu odpove , e
Chodorkovskij má na rukách krv, lebo jeho ochrankár vra dil udí a e ho za to odsúdili.
Neskôr sa britský analytik opýtal Vladimira Putina na demon trácie opozície, ktoré vláda
brutálne rozhá a. Aj táto odpove ma zarmútila. Ruský premiér hovoril ako Jerzy Urban za
výnimo ného stavu. e opozícia ni neznamená, e vláda bude bi opozíciu palicami po hlave,
pokia budú poru ova administratívne zákazy. Problém je v tom, e povolenie na
demon trácie od vlády nedostanú.
Vlna protestu
Pre o som sa spýtal na Chodorkovského? Preto e modernizácia nie je mo ná bez
demokratizácie. Dôle itá je vierohodnos vlády. V osemdesiatych rokoch testom
Gorba ovovej vierohodnosti bol telefonát do mesta Gorkij, disidentovi Andrejovi
Sacharovovi, ktorého tam väznili. Dnes sa o i celého sveta upierajú na Chodorkovského.
Pokia nevyjde na slobodu, ruského premiéra budú poklada za vodcu, pre ktorého je
dôle itej ia osobná pomsta ne záujem tátu.
Samozrejme, e som za postupnú cestu Ruska k demokracii. Dmitrij Medvedev povedal, e
podmienkou demokracie v Rusku je obrana udských práv za ka dú cenu. Hovoril, e
demokracie nepríde zhora ani zo Západu, ale zdola. Príkladom toho je pre m a práve vlna
ob ianskeho protestu proti zni eniu lesa v Chimkách pri Moskve. Zoznámil som sa
s vodky ou tohto hnutia Jevgeniou irikovovou. Je to ú asná diev ina, die a perestrojky, tvár
nového Ruska. Ke v Rusku budú tisícky takýchto udí, krajina získa demokraciu. Povedal
som to v rozhovore pre Novuju Gazetu: bu ob ianska spolo nos , alebo ob ianska vojna.
Zmena kurzu
Mnohí sa nazdávajú, e konflikt medzi prezidentom a premiérom Ruska je ilúzia, hra na zlého
a dobrého policajta. Neviem, ako to naozaj je, ale vidím, e rozhodne kladú dôraz na rozli né
veci.
Vladimir Putin povedal, e to, o máme, je demokracia. Hovorí to brutálne, chuligánskym
jazykom. Vytvára dojem, e neverí v demokraciu. Ani v Rusku, ani na Západe. Dmitrij
Medvedev hovorí inak - e demokracia je proces. e dnes je demokracie viac ne pred piatimi
rokmi, o mo no interpretova ako zakamuflovanú nará ku na Putina.
Som presved ený, e existuje konflikt medzi u mi okolo Putina a Medvedeva. Od
premiérových udí som po ul na rovinu, e Rusku bude vládnu Putin a v etky iné rie enia sú
len roj enie. Iní v ak hovoria, e je to priama cesta ku katastrofe Ruska. Ak Moskva nezmení
kurz, utopí sa v stagnácii.
Preto musíme pria tým, o chcú Rusko modernizova i e demokratizova . Vladislav
Inozemc v napísal, e by dnes zástancom modernizácie znamená by demokratom. Neviem,
o bude, ale dr ím palce tým, ktorí chcú zmeni Rusko k lep iemu i e roz íri priestor
demokracie.
V Po sku do poslednej chvíle pred prezidentskými vo bami nevieme, kto vyhrá. V Rusku sa
to vie mesiac pred hlasovaním. Preto si myslím, e som do Moskvy pricestoval
z demokratickej krajiny. Rusko dnes nie je demokracia, ale mäkký, liberálny autoritársky tát.
Ale Rusko má demokratov. A na tom sa zakladá môj optimizmus. Ako po ský vlastenec
a antisovietsky rusofil elám Rusku v etko najlep ie.
Adam Michnik (1946) je po ský historik a spisovate . Zakladate a éfredaktor denníka
Gazeta Wyborcza.
Adam Michnik, bude dnes v bratislavskom Mestskom divadle P. O. Hviezdoslava na
pozvanie Stredoeurópskeho fóra diskutova spolu s al ím autormi prílohy Fórum
Zygmuntom Baumanom, Irenou Bre nou, Martinom Bútorom, Mirceom Cartarescom
Ivajlom Di evom, György Dragománom, Slavenkou Drakuli ovou, Andrejom Dynkom,
Lászlóm F. Földényim, Franzobelom, Martinom C. Putnom, Marciou Pally
a Jáchymom Topolom na tému Ako zosta slobodní?
ítajte viac: http://komentare.sme.sk/c/5626148/uzitocni-idiotizapadu.html#ixzz15KBHdqHV
+++++++++++++++++++++++++++++
http://komentare.sme.sk/c/5626138/cakanie-na-tragediu.html#ixzz14UGGWrQ3
akanie na tragédiu
Reálne nebezpe enstvo pre svetovú ekonomiku.
Posledná schôdzka Medzinárodného menového fondu prebehla v znamení konfliktu medzi
Spojenými tátmi a ínou. USA vyvíjali nátlak na ínu, aby revalvovala svoju menu, zatia
o ína tvrdila, e Ameri ania zavinili krízu na pe a ných trhoch svojou politikou
poskytovania lacných úverov. Brazílsky minister financií vyslovil obavu, e ochví a
vypukne menová vojna. Nebol aleko od pravdy. ína a USA hovorili svoje, hoci by sa im
bolo zi lo po úva jeden druhého. Obe strany toti mali v omsi pravdu. ína i Spojené táty,
ako aj celková svetová ekonomika by na tom boli lep ie, keby jedni i druhí prijali vzájomné
odporú ania.
Zrnko pravdy
Zvy ok sveta sa viac i menej dôrazne postavil za názor Ameriky, e ína v snahe podpori
svoju ekonomiku zameranú na export udr uje nízku hodnotu ínskej meny. Odpor
rozvojových krajín v ak ínu zrejme prinúti k ústupkom a cena jüanu pôjde nahor; otázka je
len, akým tempom a do akej miery. ína má v ak tie v nie om pravdu: Spojené táty by
namiesto opatrení na pe a né o ivenie mali podniknú kroky na fi kálne o ivenie - t. j. vä ie
tátne výdavky.
Domáci tlak na zní enie deficitu v ak vláde Baracka Obamu bráni siahnu k takýmto
opatreniam. Republikánskej opozícii sa podarilo z výrazov o ivenie" a záchranný balí ek"
spravi nadávky, ktoré sa nepatrí pou íva . Pod a opozi nej verzie udalostí krízu roku 2008
a následnú recesiu a dlhotrvajúcu vysokú mieru nezamestnanosti zavinila neschopnos vlády,
a vä ina opatrení na o ivenie ekonomiky roku 2009 bolo zbyto né mrhanie peniazmi. Táto
interpretácia síce obsahuje zrnko pravdy, je v ak príli jednostranná. Kríza roku 2008 bola
v prvom rade dôsledkom zlyhania finan ných trhov a hlavnou chybou regula ných orgánov
bol nedostatok regulácie.
Bez záchranného balíka by systém bankovníctva ostal ochromený a recesia by bola ove a
hlb ia a dlh ia. Je pravda, e celkový ú inok opatrení na o ivenie ekonomiky bol minimálny
v tom zmysle, e sa v dôsledku asovej tiesne povä ine sna ili udr a hladinu
spotreby. Krátkodobé vládne opatrenia, ktoré mali za cie zabráni ekonomickému kolapsu,
boli presným opakom opatrení, aké sú potrebné v dlhodobom horizonte: znovunastolenie
nevyvá eného pomeru medzi spotrebou a investíciami. Po iato né opatrenia na o ivenie
ekonomiky by nezabrali, keby sa obmedzili len na vládne investície, preto e ich ú inok by bol
príli pomalý.
Chyba, ktorej sa dopustila administratíva Bieleho domu, spo ívala v spôsobe, akým systém
bankovníctva zachránila. Banky vytiahla z ka e tým, e ich zásobila lacnými peniazmi
a zbavila ich asti toxických aktív. Bolo to isto politické rozhodnutie: z prísne ekonomického
h adiska by bolo bývalo lep ie vlo i do bankových ú tov nový kapitál. Tým by v ak vláda
v podstate získala kontrolu nad zna nou as ou systému bankovníctva. A to si vláda nemohla
dovoli , lebo opozícia by to nazvala znárod ovaním a socializmom.
O ivovacie opatrenia
Rozhodnutie zachráni banky bez toho, aby vláda získala kontrolu nad ich ú tami sa
vypomstilo a malo vá ne politické následky. Obyvatelia videli, e banky hrabú obrovské
zisky a vyplácajú ve ké bonusy, zatia o úverové sadzby, ktoré oby ajní ob ania museli
plati za pou ívanie kreditných kariet v niektorých prípadoch vysko ili z ôsmich takmer a na
30 percent. Je to jedna z hlavných prí in nespokojnosti, ktoré ikovne vyu ilo hnutie Tea
Party. Okrem toho sa vláda spoliehala na takzvaný multiplikátor dôvery": ak vláda vyvolá
dôveru - napríklad opatreniami na o ivenie ekonomiky - spotrebitelia budú ochotní vydáva
viac pe azí a firmy viac investova a prijíma nových zamestnancov. No ke sa tieto s uby
nesplnili a nezamestnanos neklesla, z dôvery sa stalo sklamanie.
Biely dom je teraz v obrannej pozícii. Republikáni vedú kampa proti al iemu o ivovaniu
a získali úspech aj tým, e o ier ovali výrazné zasahovanie vlády. Vláda Baracka Obamu sa
nazdáva, e sa musí hlási k fi kálnej bezúhonnosti, hoci si uvedomuje, e na obmedzenie
vládnych výdavkov je e te priskoro. Vláde sa nepodarilo sa odstráni nevyvá enos , ktorá
spôsobila krízu roku 2008 a súkromný sektor to sám nedoká e. V USA sa na alej konzumuje
viac ne vyrába, o spôsobuje chronický obchodný deficit. Spotreba dosahuje neúmerných
sedemdesiat percent HDP, na rozdiel od íny, kde 35,6 percenta je zas neudr ate ne nízka
úrove . Rodiny sú prive mi zadl ené a mali by viac spori .
Americká ekonomika súrne potrebuje investície, ktoré by zvý ili produktivitu, súkromný
sektor v ak nie je ochotný i schopný sa do nich pusti . Ve ké americké firmy sú ziskové,
miesto toho, aby svoje zisky investovali, sa v ak sna ia zvý i vlastnú likviditu - peniaze
akumulujú, namiesto aby ich investovali. Za týchto okolností by vláda mala intervenova .
Spotrebu, samozrejme, nemo no udr iava zvy ovaním tátneho dlhu. No zni ovanie
tátnych výdavkov v asoch vysokej nezamestnanosti je ignorovaním v etkého, omu nás
nau ila ve ká hospodárska kríza.
Rie ením by, samozrejme, bolo rozdeli rozpo et na investície a spotrebu a podniknú al ie
opatrenia na o ivenie investícií, ale nie spotreby. Takéto o ivovacie opatrenia, spojené
s postupnou revalváciou jüanu, by významne prispeli k odstráneniu nevyvá enosti.
Spotrebitelia by vydávali menej za dovezené výrobky, preto e by stáli viac a pre firmy by
bolo výhodnej ie investova doma, ím by sa vytvorilo viac pracovných príle itostí.
Obchodný deficit by sa zmen il. Ceny by sa priblí ili infla nému cie u dvoch percent, ím by
sa odvrátila hrozba rastúcej deflácie. Ekonomika by sa za ala rozvíja a nevyvá enos by sa
odstránila.
Prijate ná hladina
ína by si mala uvedomi , e je v jej záujme prispie k tomuto vývoju a pripusti zvý enie
hodnoty jüanu najmä preto, e by to prispelo aj odstráneniu ínskej nevyvá enosti, ktorá je
zrkadlovým odrazom americkej: USA elia hrozbe deflácie, ínu ohrozujú infla né tlaky.
USA majú prive kú spotrebu, ína primalú. USA musia zní i obchodný deficit a ína zas
nadbytok.
Politický tlak v ak ia bohu núti Baracka Obamu do nesprávnych politických rozhodnutí.
Ve ká vä ina obyvate stva je presved ená, e vláda nedoká e ú inne spravova investície.
Aj na tomto presved ení nie o je: po tvr storo í nadávania, e vláda zle funguje, vláda
skuto ne funguje zle. No tvrdi , e v etky vládne výdavky sú automaticky vyhodené peniaze,
je o ividná nepravda: niektoré projekty z ias New Dealu dodnes fungujú.
Ak republikáni zví azia v novembrových vo bách, takmer zaru ene pred ia v etky do asné
da ové ú avy, ktoré zaviedla vláda Georgea Busha. Zvý i sa tým rozpo tový deficit, o
znemo ní akéko vek al ie opatrenia na fi kálne o ivenie. Z toho vyplývajúce zvý ené
príjmy v ak najbohat ie dve percentá obyvate ov nepou ijú na tvorbu nových pracovných
príle itostí, ale na zvä enie vlastnej likvidity. Záujem v etkých tak padne za obe
partikulárnych záujmov najbohat ích dvoch percent. Je to tragédia.
Ostáva e te nezodpovedaná otázka, ko ko priestoru by vláde ostalo na finan né o ivenie,
keby sa Bushove da ové ú avy pre horné dve percentá nepred ili, o je neprijate ne ve ká
miera verejného zadl enia? Na túto otázku neexistuje jasná a jednozna ná odpove .
Nesna ím sa vyhnú odpovedi; naopak, chcem upozorni na osi ve mi dôle ité. Prijate ná
hladina verejného dlhu do zna nej miery závisí od dojmov a mylných predstáv ú astníkov.
Inými slovami, je to reflexívny a tie neur itý pojem.
Za a enie zadl ením nie je absolútna suma, ale pomer medzi zadl ením a HDP. ím
rýchlej ie rastie HDP, tým men ie je za a enie, ktoré daná vý ka zadl enosti predstavuje.
al ou dôle itou premennou je úroková miera: ím je vy ia, tým vä ie je dlhové
za a enie. V tomto kontexte je obzvlá dôle ité riziko spojené s úrokovou mierou, ktoré
prekra uje bezrizikovú mieru: ke za ne stúpa , prevládajúca miera financovania deficitu
v ur itom momente dosiahne neúnosnú mieru a treba ju zastavi . Je a ké stanovi presný bod,
v ktorom vládne dlhopisy prestanú by rizikové, preto e to závisí od prevládajúcich mylných
predstáv. Jednou z takýchto mylných predstáv je, e v období vysokej nezamestnanosti treba
zní i rozpo tový deficit.
Utiahnutý opasok
Iste by nebolo rozumné, aby Spojené táty udr iavali sú asnú nevyvá enos a donekone na
zvy ovali vládnu zadl enos . Ke ekonomika zas za ne rás , úroková miera stúpne a ak je
zadl enos privysoká, mô e narás do astronomickej vý ky a za krti proces ozdravovania
ekonomiky. E te hor ie je v ak priskoro zatiahnu fi kálny opasok, preto e to mô e ma za
následok pred asné zastavenie ozdravného procesu.
V sú asnosti je treba o najrýchlej ie dosiahnu stratenú vyvá enos . Dá sa to spravi
rôznymi spôsobmi, no zní enie rozpo tového deficitu na polovicu do roku 2013, kým e te
ekonomika nefunguje na plnú paru, k nim rozhodne nepatrí. Ove a rozumnej ie je investova
do infra truktúry a vzdelávania; a postara sa o zmiernenie inflácie zní ením hodnoty dolára
vo i jüanu. Bráni tomu len mylná predstava, vyu ívaná na predpojaté politické ciele, pod a
ktorej ekonomiku nemo no uzdravi bez zní enia deficitu. Stojíme tak pred reálnym
nebezpe enstvom, e pred asná snaha o fi kálnu bezúhonnos zmarí uzdravenie.
George Soros je americký finan ník a filantrop. Je prezidentom Soros Management
Fundu v New Yorku a hlavným finan ným poradcom fondu Quantum. V roku 1979
zalo il nadáciu Open Society Fund.
+++++++++++++++++++++++++++++
http://www.sme.sk/c/5626918/volby-starostov-mozu-polozit-aj-greckuvladu.html#ixzz14UDDwmXA
Vo by starostov mô u polo i aj grécku vládu
Premiér Papandreu vyhlasuje, e ak neprejdú v etci kandidáti jeho strany, akajú
krajinu v decembri pred asné vo by.
ATÉNY, BRATISLAVA. Sú to len vo by lenov obecných zastupite stiev, starostov a
predstavite ov regiónov, no po ich skon ení mô e padnú vláda v krajine, ktorá je na pokraji
tátneho bankrotu.
Regionálne vo by, ktorú budú v Grécku túto a budúcu nede u, grécky premiér Jorgos
Papandreu vyhlásil za neoficiálne referendum o tvrdých ekonomických krtoch, ktoré vyhnali
do ulíc tisíce nespokojných Grékov.
Ak voli i nezvolia v etkých kandidátov Panhelénskeho socialistického hnutia (Pasok), hrozí
premiér pred asnými vo bami v decembri.
Ve a nevoli ov
Pod a prieskumov vládni socialisti vedú nad opozi nou pravicovou Novou demokra ciou
(ND), tá by v ak mohla získa Atény a Thessaloniky. Premiérova po iadavka znie, e prejs
musí v etkých 13 vládnych kandidátov vrátane dvoch nezávislých, ktorých strana podporuje.
A tretina Grékov nechce ís voli vôbec. Nejdem hlasova a nahováram priate ov, aby ne li
tie . Chcem takto poveda v etkým politikom, e by sa mali ospravedlni a potichu ís
domov, povedal pod a Wall Street Journal 54-ro ný Vassilis Babatsias.
Pred tromi rokmi sa vrátil zo védska, lebo dúfal, e sa doma bude ma dobre. Trpko som
ten de o utoval, dodal.
Reformy by sa odsunuli
Pred bankrotom zachránilo krajinu 110 miliárd eur od Európskej únie a Medzinárodného
menového fondu. Podmienkou boli úsporné opatrenia. Grécki tátni zamestnanci tak prídu o
20 percent platu, odchod do dôchodku sa zvý i na 65 rokov a dôchodky sa naopak zní ia.
Vo by sa konajú vo ve mi zlom ovzdu í. udia chápu, e opatrenia sú potrebné, ale nevidia
svetlo na konci tunela, hovorí politický komentátor Jorgos Kyrtsos.
Pred asné vo by stra ia úniu a menový fond. V hre by boli reformy, bez ktorých stále hrozí
krajine bankrot.
+++++++++++++++++++++++++++++
Na e odhodlanie by úspe ní musí by silnej ie,
ne na a ochota zmieri sa s neúspechom
10. november 2010
(Príspevok do Stálej konferencie Panslovanskej únie)
www.pansu.sk
Kategorický imperatív sú asnosti pre slovenských vlastencov znie: Obrana slovenských
národno tátnych záujmov.
Pre o sa vôbec musíme otázkou vlastenectva dnes zaobera ? Vstup Slovenska do EÚ otvoril
problém nielen obhajovania slovenskej identity, ale aj záujmov slovenských podnikate ov,
slovenských umelcov, slovenských portovcov, slovenských lekárov, a al ích profesných
a záujmových skupín, teda záujmov slovenských ob anov v eobecne v multikulturálnom a
multietnickom prostredí EÚ. V tomto prostredí sa asto antagonisticky prejavujú záujmy
konkurujúce slovenskému národno tátnemu záujmu. Aj ke si EÚ vytvorila rozhodcovské
orgány, je tu e te stále silný vplyv národných tátov, najmä Nemecka a Francúzska. Sme
presved ení, e e te dlho sa bude tie prejavova isté pový enectvo vo i Slovensku
a Slovákom a tendencia pova ova nás za Európanov druhej kategórie. Medzi základné úlohy
tátu teda pribudla úloha obhajova slovenský národno tátny záujem v prostredí EÚ.
Obhajoba slovenských profesno-záujmových skupín ponechaná na jednotlivcov má svoje
hranice, preto pomoc tátu ( i jeho orgánov) je nanajvý aktuálna. Ale nezabúdajme, e
v mene tátu konajú jeho orgány a tie personálne obsadzujú politické strany, ktoré sú pri moci.
Preto nás musí otázka vlastenectva zaujíma , preto nemô eme nad tým len tak mávnu rukou.
Integrácia vlasteneckých síl je proces nadmieru zlo itý. Potrebujeme trpezlivos , ochotu
rokova , vzájomnú toleranciu a vieru v budúcnos . Predpokladá to drobnú mrav iu prácu
a výsledok nebude nikdy istý. Ak sa v ak o integráciu nepokúsime, nikdy sa nedozvieme aký
bude výsledok. Prirodzene, opatrnosti nie je nikdy dos , za ili sme u mnoho sklamaní a stále
sú na stole asto opakované otázky. Mô e by dobrým vlastencom luterán, i katolík, alebo
lovek bez konfesie? A mô e by dobrým vlastencom avi iar, i pravi iar? Je skuto ným
vlastencom ten, kto a priori odmieta privatizáciu? A neskrýva sa v skuto nosti za takého
odmietanie privatizácie skrytý komunista? Je konzervativizmus nevhodné staromódne slovo?
o je obsahom pojmu dobrý , i skuto ný vlastenec? Je to ten, o má vytetovaný tátny
znak na ka dom kúsku tela, alebo ten o nekradne? A má vôbec zmysel klás si tieto otázky?
Odpovede na niektoré z polo ených otázok sú jednoduché a odpovede na niektoré al ie by si
vy adovali serióznu diskusiu. Nie sú v ak ani tak dôle ité slová, ale iny. Je zlé, ak okam ite
za neme niekoho odmieta a odsudzova preto, e má na niektoré veci iný názor ako my. Ak
niekto il dlh í as v Amerike, tak je tým ur ite ovplyvnený, av ak preto e te nemusí by
zlým slovenským vlastencom
to by sme museli spochybni v etkých zahrani ných
Slovákov. My by sme si nikdy nedovolili postavi sa do role neomylných arbitrov a odsúdi
niekoho len preto, e niekedy napísal, alebo povedal nie o, o sa nám nepá i. Dovolíme si
parafrázu: Protivník môjho protivníka je môj spojenec aj ke s ním v mnohých veciach
nesúhlasím. .
Skuto ný problém nastane a potom, ke po parlamentných vo bách v roku 2014 budú na
Slovensku opä vládnu sily slú iace cudzím záujmom. Potom nám v etkým u bude nani
identita jednotlivých vlasteneckých subjektov. Zvládnu v takom prípade dne ní lídri
vlasteneckých spolkov svoju zodpovednos ? Chápeme, e pri vytváraní silnej demokratickej
vlasteneckej alternatívy dne nej slovenskej reality existuje ve a otázok. Chápeme aj to, e
jednotlivé vlastenecké spolky mô u ma a majú vo i sebe navzájom isté výhrady. Napriek
tomu si dovolíme poveda , e problémy s vytváraním zjednotenej (a preto silnej) vlasteneckej
alternatívy pova ujeme za pseudoproblémy. Rozoberanie problému, ktorý je v skuto nosti
pseudoproblémom, je jednou z najlep ích foriem odmietnutia - preto e sa tvári ako
zodpovednos . Veta To treba zvá i . je zdvorilý spôsob, ako poveda nie, ako niekoho,
alebo nie o, odmietnu . Takto nejako mo no stru ne odpoveda na neochotu, i váhanie pri
úvahách viacerých slovenských vlastencov, alebo tých, o sa za vlastencov vydávajú o
vytvorení bloku vlasteneckých síl.
Rozdrobenos slovenských vlasteneckých spolkov je reálne existujúci jav. Nemo no v ak
integrova tých, ktorí kvôli osobným ambíciám i malicherným partikulárnym záujmom
o integráciu nemajú záujem. Treba za a tam, kde to ide. A vývoj sa nezastaví a napokon
uká e, kto je a kto nie je skuto ným a hlavne u ito ným vlastencom.
Politický vývoj, ktorý nastal po parlamentných vo bách v roku 2010 nás utvrdil v presved ení
o potrebe priamej komunikácie v etkých vlasteneckých síl. Aj ke neprece ujeme význam
vzniku Vlasteneckej aliancie, predsa len je stup om k vy ej forme spolupráce slovenských
vlastencov. Do riadnych parlamentných volieb zostáva osi vy e troch rokov. Ak je
zostavenie koalície vlasteneckých síl skuto ne podmienené personálnymi ambíciami ich
lídrov, tak treba, aby o týchto ambíciách medzi sebou hovorili otvorene, o najskôr a najmä
s odhodlaním dosiahnu dohodu. Zárove chceme dôrazne pripomenú , e ví azstvo v tomto
boji nie je len vecou politikov, ale aj ich voli ov - radových ob anov a preto si dovolíme
poveda , e je to na a vec. Na ví azstvo v ak potrebujeme priamu a sústredenú, takpovediac
jednomyse nú vô u. Na e odhodlanie by úspe ní musí by silnej ie, ne na a ochota
zmieri sa s neúspechom takto sa kon í Vyhlásenie Vlasteneckej aliancie , 1/2010 a takto
sme nazvali svoj príspevok.
JUDr. Milan Jani ina,
predseda Panslovanskej únie
Ing. Ján Litecký veda,
predseda Konzervatívneho
Slovenska
+++++++++++++++++++++++++++++
eha e ud muoj! e ucti ema,
e ud muoj je potupení!
Boha idovskuo hanobí plema,
Nu kdo je tam zhanobení?
Ach, zljé sa asi! na v ecki strani
Svet ertvuje bohóm zlatím!
Ale, beda, kdo národ muoj ha í!
Národ patrí k vecam svatím!
Spevi Andreja Sládkovi a
+++++++++++++++++++++++++++++
Orientácie 14.11.10 o 12.30: Leonard Stockel, nar.v Bardejove, napísal 1. uhorskú u ebnicu
hudby. Pre o nie slovenskú??!! Ak je nie o v Uhorsku, z Uhorska, je to vä inou ma arské,
ak je území, z územia dne ného Slovenska, je to uhorské... Takto si pekne vyprázd ujeme
dejiny a dnes sa vôbec nemusíme udova , e u zrazu zmizli ma arsko-slovenské problémy,
lebo v etko je pod taktovkou teraz-hydu.
Akási relácia spred mnohých rokov Nie o za nie o : Pomajbo ponúkol okoloidúcim aby
mu i bozkali mu ov na ústa.... No jednoducho akty XXX! Na toto idú na e koncesionárske
poplatky???!!! Ak naozaj nieto pe azí na nie o nové, tak treba zru i tieto zbyto nosti
a najmä drahé zahrani né prenosy alebo zostrihy portu, ktorý sa ani nedá sledova (futbal tak
prestrihaný, e skôr rozbolia o i - a u i z komentárov a komentátorov, formula 1...)
Kurnik(shop)ová pre markízu poskytla intervjú s pozdravom v angli tine. Bo e môj, kde sme
sa to dostali? eby sa Slovania u naozaj nerozumeli? Pred pár rokmi som bol ubytovaný
v jednom hoteli v Chorvátsku. Komunikácia medzi Slovenkou - zástupky ou cestovnej
kancelárie a recep nou Hrvaticou bola zásadne v angli tine. Nedalo mi to, opýtal som sa, i si
myslia, e na e jazyky nie sú podobné a mohli by sa rozpráva aj vo svojich re iach... Ve mi
za udovane sa zatvárili a ani u neviem, o mi na a povedala. Tolstoj, túr a Jela i sa musia
v hroboch obraca ... Komusi ve mi vyhovuje, aby sme sa/si nerozumeli...
+++++++++++++++++++++++++++++
Este raz!
Pochválený bu Je i Kristus!
Vá ený o. arcibiskup Stanislav!
Z príle itosti akovnej spomienky na apo tolského krá a1 Slovákov Rastislava sa dnes
6.novembra 2010 stretávame na Devíne, ktorý pod a historických textov z 9. storo ia bol jeho
sídlom. Práve v spojitosti s Rastislavom nachádzame i prvú zmienku o Devíne z roku 864 vo
Fuldských análoch.
Stretávame sa tu u tvrtý rok, osobitne tento, aby sme si pripomenuli 1.140 výro ie
mu eníctva krá a Rastislava, ke ho 1. novembra 870 dal nemecký krá olúpi o zrak
a odsúdil ho na zabudnutie v alekom klá tore cudzej krajiny.
Zásluhou Rastislava a svätých Cyrila a Metoda dostal slovenský národ, ako prvý zo
v etkých Slovanov, u v 9. storo í vlastné písmo - Hlaholiku a kultúrny jazyk. V aka tomu
sme dostali v etko, o dáva národu svojbytnos - prvý spisovný jazyk a tým aj kolstvo,
ob iansky zákonník a právo, politický, kultúrny i duchovný základ. Hlaholika sa stala
duchovným, ale aj kultúrnym fenoménom doby, v aka ktorému sa starí Slováci u v 9.
storo í zaradili ku pi ke kres anského sveta. Hne na po iatku slovenskej písomnej kultúry
sme dosiahli uznanie na vrcholnej úrovni vtedaj ieho spolo ensko-politického ivota,
schválením jazyka starých Slovákov ako tvrtého liturgického jazyka rímskokatolíckej
Cirkvi.
Slovenský krá Rastislav u v 9. storo í zalo il prvú kolu Slovanov a jej základy mo no
e te i dnes vidie na hrade Devín. V tom ase to bol v Európe ojedinelý zjav, preto e okrem
gré tiny a latin iny sa nevyu ovalo v iadnom inom jazyku. Táto kola sa stala kolískou
nielen slovenského, ale aj celého slovanského písomníctva.
V oficiálnom liste byzantský cisár pripodobnil Rastislava k ve kému cisárovi
Kon tantínovi. Tým pod iarkol jeho zásadný historický význam, preto e tak ako Kon tantín
zahájil éru svetového kres anstva, tak Rastislav otvoril éru kres anstva Slovanov. A tohto
vzácneho mu a si národ, ba ani Cirkev, zatia osobitne nectí, ba naopak, neustále na neho
zabúda (okrem pravoslávnych, ktorí ho u nás v roku 1994 svätore ili, k omu sa pridali aj
carihradský a al ie patriarcháty). Podobne si málo pripomíname i ná ho prvého arcibiskupa
sv. Metoda. Preto sa na Vás obraciame, o. arcibiskup, s prosbou zapísa do liturgického
kalendára Bratislavskej arcidiecézy
6. apríl ako spomienku blahoslavenej smrti sv. Metoda,
1
Prvým vladárom ktorému bol prisúdený titul apo tolský v byzantskej politickej i hagiografickej praxi bol Kon tantín Ve ký
a tento titul bol byzantskou cisárskou kanceláriou pou itý i v prípade významných slovanských vládcov 9.-11. storo ia Rastislava Slovenského, Borisa Bulharského a Vladimíra Kyjevskoruského. Pod a buly pápe a tefana V., apo tolskými
právami pri budovaní cirkevnej truktúry disponoval aj Svätopluk
prvého arcibiskupa Slovenov-Slovákov
a
5. november ako spomienku na Rastislava
Sv. Cyril a sv. Metod si zaslú ia spolu s apo tolským krá om Rastislavom, bez ktorého by
k nám títo slovanskí apo toli nepri li, aby sa ú inne o ivila ich pamiatka v na om národe.
Na a predchádzajúca vláda vyzdvihla krá a Svätopluka a jeho socha je na Bratislavskom
hrade. Av ak slovenský národ by mal vo svojom hlavnom meste postavi sochy v etkých
významnej ích slovenských krá ov a vladárov - Sama, Mojmíra I., Pribinu, Koce a,
Rastislava, Slavomíra, Mojmíra II.- aby sa tak aj oficiálne prihlásil k vlastnej histórii. Tak
málo sa o nej vie a hovorí. Deti a mláde sa v kolách s touto históriou oboznamujú len
ve mi povrchne. V masmédiách sa dokonca objavujú pochybnosti o základných národných
a kres anských symboloch spojených s na ou cyrilometodskou tradíciou. A za stáleho
ml ania kompetentných tak národ stráca vlastné korene!
My, veriaci Slovenska sa obraciame na Vás, vá ený o. arcibiskup Stanislav, s prosbou, aby
aspo Cirkev nezabúdala na apo tolského krá a Rastislava, z ktorého iniciatívy vzi la na a
slovenská cirkev. Preto by na po es príchodu sv. Cyrila a sv. Metoda mal by na Devíne
postavený pamätník, ako prejav v aky ná ho národa, kde by v etci traja osobitne mali
ma monumentálne sochy.
Veríme, e sa Vám to s Bo ou pomocou podarí zrealizova u na 1150. výro ie príchodu
Solúnskych bratov k nám. Na u tú bu vyjadrujeme aj svojimi podpismi v prílohe tohto
dopisu.
V Bratislave 6. novembra 2010
My, veriaci Slovenska sa obraciame na Vás, vá ený o. arcibiskup Stanislav, s prosbou, aby
aspo Cirkev nezabúdala na apo tolského krá a Rastislava, z ktorého iniciatívy dostal ná
Slovenský národ od Boha ten najcennej í dar skrze svätých apo tolov Cyrila a Metoda. Preto
by na po es ich príchodu mal by na Devíne postavený pamätník, ako prejav v aky
ná ho národa, kde by v etci traja osobitne mali ma monumentálne sochy. Svojím podpisom
potvrdzujeme elanie, aby sa na Devíne postavil takýto pamätník.
PRIEZVISKO a Meno
ADRESA
PODPIS
+++++++++++++++++++++++++++++
o je cie om udského ivota
udské konanie nie je ani prísne determinované nutnými prí inami, ale nie je ani
celkom náhodilé. Ke
sa
lovek cíti slobodný za ína viac vníma
hodnoty. H adá
hodnotu ako takú nielen vo veciach. Hodnota je niekde pred nami ako cie ná ho
úsilia. Nietzsche hovorí, e hodnoty máme
tvori
hodnoti patrí k procesu rastu a k udskému ivotu.
. Schopnos
a dokonca nutkanie
udská potreba zjednodu ova si
ivot tým, e sa sústre ujeme na jediný hlavný cie , enie stále mnoho udí, aby
vä iu a vä iu as svojho ivota predávali, to znamená aby vykonávali prácu, ktorú
nerobia radi a ktorá im nepriná a rados . Preto ako udia musíme vedie tie poveda ,
o nechceme mera peniazmi, a ktoré hodnoty si ceníme nato ko, e ich budeme dáva
zadarmo (Jan Sokol).
o je cie
Rovnako ako vô a smeruje vo v etkých svojich prejavoch k dajakej uznanej hodnote, tak sa
usiluje v chcení súcna, ktoré sa má e te len uskuto ni , o toto súcno kvôli hodnote, ktorú
v om mô e o akáva . Hodnotou cie a loveka rozumieme to dobro a hodnotu, na ktoré sú
orientované v etky schopnosti loveka vo svojom konaní. Tak sa hodnota stáva tým, kvôli
omu sa vô a usiluje o dajaké súcno (gr. to hou héneka, lat. finis) a ako taká sa stáva jednou z
prí in súcna. Prí ina je to, o sa o danú vec dajako pri inilo , a takých prí in je v dy viac.
V star om jazykovom úzuse sa pre finis vo v etkých jej významoch pou ívalo slovo ú el .
Tak napríklad Kant e te hovorí o loveku ako kone nom ú eli stvorenia. V nov om ponímaní
sa obvykle cie a ú el navzájom rozli ujú. Pritom cie dosahujeme úsilím, naproti tomu ú el
ur itými prostriedkami. Cie si ka dý volí sám. Ale aj prirodzené úsilie má svoj cie
(napríklad rozvoj
ivota a rozmno ovanie ako cie
ivota rastlín a zvierat). A kone ne
slobodnej vôli je daný zamý aný cie . Tak je mravná dokonalos
loveka jeho cie om (jeho
ur ením ) a to aj vtedy, ke sa o u vedome neusiluje. lovek nie je ur ený pre dajaký ú el
a nesmie by pou itý ani ako prostriedok pre dajaký ú el, nesmie by
zú elnený . Hodnota
loveka spo íva v jeho udskosti a v ni om inom. Charakteristickým znakom opravdivého
prirodzeného úsilia nie je len to, e súcno samo sa za meniacich podmienok správa tak, e
v dy dosahuje rovnaký ú inok, ale to, e sa to uskuto uje prirodzene , samo od seba a e
to má za cie primárne dobro ivej bytosti ako indivídua alebo druhu, nie vonkaj í ú el. Stroj
je len ú elný, ivá príroda smeruje k cie u. Ú elnos ou prírody sa rozumie
star ím jazykovým úzusom
v súlade so
vä inou obe. Napriek tomu sa aj pri smerovaní k cie u kladie
dôraz na to, i napríklad sú orgány ako prostriedky schopné plni svoj ú el. Ú elnos je
sebeprospe ná, ke priná a ú itok pôsobiacemu ako indivíduu. Druhovo prospe ná je vtedy,
ke
pomáha zachovaniu druhu. Prospe ná cudziemu je vtedy, ke
priná a ú itok druhovo
cudzím veciam, ako napríklad tvorením rastlinných tiav, ktoré potrebuje ur itý hmyz pre
svoj ivot. Sem patrí schopnos prírody slú i
udským ú elom. Kým prostriedky, ktoré samy
o sebe nie sú ani dobré ani zlé sa pri pou ití k mravne dobrému cie u podie ajú na jeho dobre,
nemô e pou itie zlých prostriedkov ospravedlni
iadne ú ely aj keby boli akoko vek dobré
a nevyhnutné. V tomto zmysle teda nemo no obhajova výrok, e ú el svätí prostriedky .
(W. Brugger).
Rozli ujeme nasledujúce ciele: Tusvetný cie
je taký cie , ktorý v sebe zah a charakter
dobra, hodnoty, ktoré mô e lovek dosiahnu v tusvetnom ivote. Zásvetný cie je cie
dosiahnute ný len v zásvetnom
zásvetné ciele
ivote. Celkom kone ný cie je cie presahujúci v etky
je to cie zjednotenia sa
loveka s Bohom. V súbore cie ov platí ich
absolútna podriadenos : Tusvetné ciele nie sú len medzicie mi na dosiahnutie celkom
kone ného cie a, ale mô u a majú plni úlohu akéhosi mostu pri dosahovaní celkom
kone ného cie a. Teda pre ka dého loveka v jeho konkrétnej situácii vystupuje základná
otázka nájdenia a prejdenia optimálnej cesty pri sledovaní, dosahovaní a prekra ovaní
kone ných cie ov v tusvetnom ivote pri jeho smerovaní za celkom posledným cie om (J.
Letz).
Dokonalos
loveka
Podstata loveka je plne rozvinutá a vtedy, ke
má plné vedomie, u íva vlastnú slobodu,
realizuje udské mo nosti, rozvíja sa duchovne a vytvára duchovnú kultúru. A z toho je
zrejmé, o vlastne znamená by
lovekom. A v tom sa vyjavuje jeho podstata. Z toho
nasleduje, e podstatu loveka nemô eme chápa len staticky ako minimálnu truktúru, ale aj
dynamicky ako princíp plnej realizácie a plného rozvinutia, ktoré zodpovedajú podstate. To,
o kon tituuje loveka ako takého v jeho bytostnom jadre, je zárove princípom aktívneho
sebarozvíjania. Podstata loveka teda mô e by poznaná a z jej uskuto ovania v ivote
a toto uskuto ovanie sa koná dejinne a nikdy nekon í (....). To predpokladá, e lovek
v etkých
ias ako telesná bytos
ijúca v priestore a ase vedome svojím poznávaním,
slobodným chcením a konaním utvára svoj svet a rozvíja sám seba, vysvet uje Emerich
Coreth.
alej tu pristupuje pojem dokonalosti. Dokonalos dajakej entity vo v eobecnosti je
taký jej kone ný, dov ený stav, v ktorom entita dospeje do plnosti toho, o jej patrí pod a
prirodzenosti. Je to teda stav dosiahnutia celostného cie ového dobra entity. Ke v etky asti
tejto entity (jej vlastnosti, schopnosti, prejavy a pod.) tvoria jeden celok, hovoríme o statickej
dokonalosti. Ke entita sa uplat uje v plnosti svojich inností, ktoré majú základ v jednote jej
prirodzenosti, hovoríme o dynamickej dokonalosti. Z uvedeného vyplýva,
dokonalos
e dynamická
loveka je taký dov ený stav loveka, v ktorom tento lovek dospeje k plnému
harmonickému rozvoju svojich schopností a prirodzených tendencií. Pritom takýto plný
rozvoj vy aduje, aby nijaká z týchto tendencií nebola potla ená. Vo v eobecnosti mo no
poveda ,
e
predov etkým ide
o podriadenos
a senzitívneho ivota duchovnému. Dokonalos
vegetatívneho
ivota
senzitívnemu
loveka sa dá dosahova len personálnym
a sociálnym sebauskuto ovaním, v ktorom lovek má uvedomelý a aktívny zástoj. Toto
zdokona ovanie sa mô e uplatni len vtedy, ke
znamená, ke
lovek cie avedome berie zrete na iných, to
svojim zdokona ovaním vytvára priestor pre zdokona ovanie druhých udí
kon tatuje Letz.
Slovo perfektný (dokonalý) vychádza zo základného významu latinského slova perficere,
previes , spravi nie o pod a zámeru. Mnohí udia za základné hodnoty pova ujú in, alebo
jeho výsledok.
astie? Pohodu? Nie, ja chcem nie o konkrétne. Mo no budem
astný, ke
to nájdem, mo no nebudem. Sir Samuel White Baker sa rozhodol objavi prame Nílu.
Utrpenie zná al ve mi ahko a ani vyhliadka, e mô e na ceste zomrie ho neodradila. Ka dý
má dajakú predstavu dokonalosti: zbohatnú a sta sa slávnym a obdivovaným lovekom,
vychádza v dy z lásky a tedrosti, by spravodlivý, plni povinnosti pod a svojich najlep ích
schopností, plne sa pre nie o obetova . Teoretici dokonalosti tvrdia, e pohoda je obvykle
výsledkom aktívneho ivota, a to aj vtedy, ke
Základné ciele
aktivity loveka priná ajú nemalú boles .
al ieho rozvoja spolo nosti je mo né v dy popísa ur itými k ú ovými
výrokmi. A v dy medzi riadkami vytu íme, ako sa autor výroku domnieva, e udia dobrý
ivot najlep ie dosiahnu prostredníctvom rozvoja. V kandinávii sú stredom v etkého úsilia
blahobyt a ivotná úrove . H bkovo ekologické hnutie sa upriamuje ku kvalite ivota. Ale tak
ako autenticita ivota existencialistov je aj tento pojem otvorený. Aký je jeho vz ah k trom
najvy ím cie om
pocitu pohody,
vz ahuje k dokonalosti. Hovorí:
astia a dokonalosti? Arne Naess sa domnieva, e sa
(....) kvalita ivota jednotlivca je priamo úmerná tomu, ako
lovek dosahuje svoje osobné základné ciele, ktoré sú definované inak ne ako
a pô itky. Kvalitu
ivota spolo enstva preto treba definova
ako súhrn kvalít
astie
ivotov
jednotlivých lenov. Opä je tu priestor pre rôzne ponímanie cie ov, pre individuálnu cestu
(sva márga).
Dokonalos
loveka treba sformulova aj z evolu ného, presnej ie z krea no
h adiska, a to
personálnos
evolu ného
primárne nie ako stav, ale ako bytostný vz ah, do ktorého sa vkladá
loveka , vysvet uje Letz. ím je tento vz ah na vy ej bytostnej úrovni, ím je
bytostnej í a bytostne otvorenej í, tým je
lovek dokonalej í. Dokonalos
tejto relácie
(vz ahu) sa vz ahuje nielen na bytia entít a na bytie sveta, ale predov etkým na bytie Boha.
Vlastným médiom takéhoto bytostne otvoreného vz ahu je pneuma (nový
lovek).
Harmonický rozvoj inností a schopností loveka e te nie je posta ujúcou podmienkou pre
dosiahnutie dokonalosti loveka. Dokonalos toti nemô e spo íva len na základe pôvodnej
prirodzenosti loveka, ale siaha aj na úrove nového bytia, to znamená konkrétne na úrove
uskuto nenia nového loveka. Teda dokonalí sme nato ko, nako ko sa nám podarilo v sebe
uskuto ni (samozrejme v krea no
evolu nej koaktivite s Bohom) nového loveka. A tento
nový lovek a jeho najvy ie a pirácie sa u nedajú odvodi z dajakej harmonickej predlohy
na ej prirodzenosti , vysvet uje Letz.
lovek a svet
Hodnoty mô eme chápa aj ako ur ujúcu koncepciu toho, o je iadúce. Menia sa pod a
predstáv a prianí, ktoré udia majú vzh adom k ivotu. Európska civilizácia si kedysi dala za
cie zabezpe i
o najvä iemu po tu udí o najbohat í ivot. Hovorila niekedy o
ale vtedy tomu nerozumela. Túto úlohu dnes
aspo v istej asti sveta
astí ,
splnila. Pripravila
nám bezpe nos , pohodlie a slobodu o akej sa jednoduchým u om nikdy v dejinách ani
nesnívalo. Teraz v ak len pre apuje na mieste a nevie, ako
alej. Naviac si za ína
uvedomova , e bola úspe ná len v asti sveta a e v tej zostávajúcej to asi nikdy nebude
mo né lebo na a Zem by takú ve kú zá a neuniesla. Pritom svet nemô e zosta v takom stave
v akom je dnes. Aj tí udia, ktorým sa zatia nedostalo, chcú bohatstvo, pohodlie a blahobyt.
Mysliaci udia si za ínajú uvedomova , e tí bohat í
to znamená aj my
sa budú musie vo
svojich nárokoch obmedzi . Ja, ty, my, vy, zdôraz uje Sokol. Hlavným heslom ekosofie je:
Skromné prostriedky, bohaté ciele . Tento slogan by nemal by
chápaný ako výzva
k spar anstvu, askéze, odriekaniu. Ekosofický ivotný týl naopak uznáva hojnos , bohatstvo,
prepych, blahobyt. Ale definície v etkých pô itkov musia vychádza z kvality ivota, nie
ivotnej úrovne. Hojnos , bohatstvo, prepych a blahobyt sú v rámci kvality ivota chápané
z h adiska toho, ako ich doty ný lovek pre íva, kým ponímanie ivotnej úrovne k definícii
dobrého ivota potrebuje tovar a v etky príjemnosti, ktoré spolo nos v danom okamihu
uznáva , vysvet uje Naess.
o je pre niekoho
najlep ie
sa z ekosofického h adiska
vz ahuje k celkovému názoru toho loveka na ivot. Ke je napríklad dajaký fotoaparát vraj
lep í ne ten vá , konkrétne pre vás mô e by ove a menej vhodný. Potom nemá význam ho
kupova a ekosoficky uva ujúci lovek vôbec ne utuje, ke
ho nevlastní. Len e súdr nos
moderných bohatých spolo ností, ich vnútorný súlad je zalo ený na hospodárskom raste, na
nádeji, e sa budeme ma v dy lep ie. iadny politik nemô e vystúpi s programom trvalého
sebaobmedzovania, lebo by nezostal dlho politikom. Nezvolili by ho. Tí najzodpovednej í to
hovoria aspo zaobalene: hovoria o trvalo udr ate nom rozvoji . Len e trvalo
vyjadrené dlhodobo
presnej ie
sa asi dá udr a len rozvoj, ktorý si, nekladie ve ké materiálne nároky.
O taký rozvoj sa kedysi usiloval Diogénes, pustovníci a mnísi
jednotlivci a malé skupiny
nad encov. udstvo dnes aká úloha vymý a , skú a a tvori takú civilizáciu pre v etkých
udí (J. Sokol).
V planetárnej dejinnej hre nie je dnes len udstvo, ale ocitli sa v nej veci a bytosti mimo udské,
celá príroda a vesmír. Práve globálne roz írená racionálna technovedná civilizácia mô e by
príle itos ou ku globálne orientovanej racionalite, ktorá kladie samu seba, celé udstvo
a celý svet do otázky o tom, o je vlastne skuto ne prospe né. Mô e potom nachádza rôzne
podoby kultúrnosti, mô e nahliadnu , e uniformná kultúra nie je kultúrou, e duchovnos
sama predpokladá rôznorodos , pohyb, pluralita, nie v ak ahostajnos
k nároku
estne
vyh adáva prospe nos , ktorá je opravdivá a prezieravá. V tejto súvislosti sa znovu hlásia tí
druhí
udia, kultúry, bytosti o právo na autentickú subjektivitu. Nechcú by len objektami
ur enými k dispozícii subjektom, ktoré majú mocenské prostriedky
aj ke
v ase
demokracie ide skôr o manipuláciu nepriamu. Alebo inak povedané: v etci sú objekty vo
vzájomnom spolubytí, av ak také objekty, s ktorými nemo no zaobchádza ako s predmetmi,
preto e sú ur ené pre spolubytie vo vzájomnosti jednotlivých
objektov , jednotlivých
indivíduí, teda subjektov, vysvet uje Radim Palou . Hovorí: Len také pýtajúce sa h adanie
a bádanie zakladá porozumenie (....) loveka ako bytia na ceste (....) a sveta, ktorého sú udia
sú as ou (...). Nie exkluzivita, jedinej pravej kultúry, napríklad európskej, nie privilégovaná
lokalita a dokonca ani koristnícky antropocentrizmus. Len v tejto pozícii mô e
a udstvo
lovek
a Európa, pokia sa doká e vraca k svojmu základu a odovzdáva vlastné
schopnosti svetu
nap a svoje univerzálne poslanie, tak e sa neprevi uje sebestredným
partikularizmom, ale mô e nále ite spravova to, na o jej sily sta ia.
Autonómna hodnota tusvetného ivota loveka
Sú asný lovek sa cíti viac pozem anom ne kedyko vek predtým. Viac a nerozlu nej ie
spojený s týmto svetom a s jeho údelom. Nevnímame svoje postavenie len ako stav pútnika ,
cudzinca alebo bezdomovca putujúceho
slzavým údolím
k svojmu pravému domovu.
Stvorenie by bolo a ko pochopite né ako úkon lásky Boha k loveku, keby znamenalo len
vyhnanstvo loveka (Josef P. Ondok). Tusvetný ivot loveka má autonómnu existenciu, lebo
bol stvorený Bohom. Sú to síce entity kontingentné, ale s jednozna nou bytostnou
autonómiou. V pastorálnej kon titúcii
Gaudium et spes
(Rados
vatikánskeho koncilu sa pí e o autonómii pozemských skuto ností:
a nádej) Druhého
Ke
rozumieme
autonómiou pozemských skuto ností to, e stvorené veci aj kolektívy majú vlastné zákony
a hodnoty, ktoré lovek má postupne poznáva , pou íva ich a usporadúva , potom taká
autonómia je po iadavka celkom oprávnená, a nielen e sa jej domáhajú udia na ej doby, ale
je to aj zhodné s vô ou Stvorite a. Patrí to k samému pojmu stvorenia, e v etky veci
dostávajú svoju vlastnú stálos , pravdivos , hodnotu, vlastné zákony a usporiadanie; na to
v etko lovek musí bra oh ad a prizna jednotlivým oborom vedy a techniky vlastné metódy.
(....) Ke v ak rozumieme slovám autonómia asných skuto ností tak, e stvorené veci nie
sú závislé od Boha a e ich lovek mô e pou íva bez vz ahu k Stvorite ovi potom ka dý, kto
uznáva Boha, si uvedomuje mýlnos takých názorov. Z uvedeného vyplýva, e svet
vä mi lovek so svojim ivotom
a o to
má svoju hodnotu sám v sebe, preto udská prirodzenos
legitímne sleduje vnútrosvetské ciele, ktoré majú zmysel a hodnotu v sebe samých. Z toho
v ak nevyplýva, e majú kone ný cie a kone ný zmysel iba v sebe, ale tento cie je im
presa ný. Z tohto chápania vyplýva dôle itý záver, e hodnota sveta a loveka spolu s jeho
kultúrou sa nemô u strati , ale e v nejakej transformovanej podobe prechádzajú na druhý
svet
hovorí Letz. V kon titúcii
Gaudium et spes
(Rados
a nádej) sa o tom pí e:
O akávanie novej zeme nesmie oslabi , ale skôr povzbudi k úsiliu o zve adenie tejto zeme
(...). Lebo hodnoty udskej dôstojnosti, bratského spolo enstva a slobody, (...) tieto dobré
plody prírody a ná ho pri inenia, ktoré sme v Duchu Pána (...) tu na zemi rozmno ili, potom
opä nájdeme o istené od ka dej kvrny, o iarené a pretvorené (...) . W. Brugger sa pýta,
v om spo íva najbli í cie tusvetného ivota loveka? Odpovedá, e spo íva v dynamickej
dokonalosti
loveka, ktorá zodpovedá jeho prirodzenosti. Dôvodí takým spôsobom,
dynamická dokonalos
e
loveka je mu spolo ná so v etkými ivo íchmi. Ka dá entita sa pod a
svojej prirodzenosti dovr uje svojou innos ou. O to vä mi to platí o loveku, ktorého
osobitos ou je jeho bohatstvo dispozícií transcendentálnej povahy, z oho vyplýva jeho
jedine né ur enie vzh adom na jeho dov enie, ktorým prekra uje tusvetnos . Mô eme
argumentova
aj tak,
e
lovek svoju dynamickú dokonalos
nedosahuje vo vnútri
prirodzenosti, ale ju prekra uje, tak e toto dov enie pokra uje aj v zásvetí. V bytostnom
základe loveka toti nie sú len dispozície pre jeho vnútrosvetské uskuto ovanie, ale aj
dispozície, ktoré bytostne otvárajú loveka druhému svetu a Bohu. Letz hovorí: Uvedené
dve rie enia sa radikálne di tancujú jednak od vnútrosvetného imanentizmu loveka a jednak
od supranaturalizmu. (....)
alej ukazujú, e medzi tusvetným a zásvetným lovekom je
ontologická spojitos , z ktorej vyplýva, e ur ité základné obsahovosti tusvetného loveka
prechádzajú po predchodnom transformovaní do zásvetného loveka. Inteligibilno-bytostným
médiom umo ujúcim túto spojitos , i kontinuitu je pneuma .
Literatúra
Brugger, W.: Grundzüge einer philosophischen Anthropologie. München, Erich Wewel
Verlag 1986. In: Letz, J.: Filozofická antropológia. Príspevok ku krea no
evolu nému
porozumeniu loveka. Bratislava: Charis, 1994, s. 115.
Brugger, W.: Filosofický slovník. Praha: Na e vojsko, 1994, s. 89, 465-466.
Coreth, E.: Co je lov k? Základy filozofické antropologie. Praha: Zvon, 1994, s. 128-129.
Gaudium et spes. Konstituce Radost a nad je. Praha: Vy ehrad, 1969, s. 43-44, 47-48.
Letz, J.: Filozofická antropológia. Príspevok ku krea no
evolu nému porozumeniu loveka.
Bratislava: Charis, 1994, s. 112-115.
Naess,
A.:
Ekologie,
pospolitost
a ivotní
styl.
Tul ík:
Abies
Vydavate stvo
Lesoochranárskeho zoskupenia VLK, 1993, s. 125-126, 132-133.
Ondok, J. P.: P írodní v dy a teologie. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie
a kultury), 2001, s. 56.
Palou , R.: Sv tov k a asování. Praha: Vy ehrad, 2000, s. 185-186.
Raban, M.: Duchovní smysl lov ka dnes. Od objektivního k existenciálnímu a v nému.
Praha: Vy ehrad, 2008, s. 159.
Sokol, J.: Malá filosofie lov ka a slovník filosofických pojm . Praha: Vy ehrad, 2004, s. 176,
179-180, 183-184, 261-262.
tefan robár
+++++++++++++++++++++++++++++
Share Video:
http://www.youtube.com/watch?v=3vBre_QMyeI
Rev Peter Woods said : Well I knew that this would be interesting and I know of the
history of one of the delegation with us, Frans Kapisa, but just published is a report of a
leaked document from within Indonesia s special forces in West Papua (dated 2007,
which names Frans as #12 on their top enemies list. We have congratulated him and
shaken his hand and told him we feel honoured to be part of the struggle with him here
in Washington.
+++++++++++++++++++++++++++++
Tri vrstvy tunelovania
http://komentare.sme.sk/clanok_tlac.asp?cl=5637646
Ahoj p átelé,
# v p íloze Vám posílám informa ní text kvatových fyzik sdru ených kolem webu
# http://www.newrealitytransmission.com/ , kte í p ipravili skv lou meditaci
# zam enou na zm nu celosv tového paradigmatu. Cht jí, aby v jednom okam iku
# stejn , se stejným cílem, meditoval asi 1 milion lidí z celého sv ta po dobu 11
# dn , v dy 11 minut. A to po ínaje 11.11 ve 23,11 EST asu v USA tj. 12.11. 05:11
# SE v R.
# Zmínka o této meditaci je také v listopadovém poselství Shala Maty, Jemná
# neutralita.
# Prosím, po lete tento text, výzvu dál, svým známým, p ipojte se a je nás co
# nejvíc.
+++++++++++++++++++++++++++++
Zm na matrixu -
v domá tvorba nové reality
Webové stránky http://www.newrealitytransmission.com/ jsou stránkou skupiny
matematik a kvantových fyzik , která vytvo ila prezentaci zam enou na v domou zm nu a
tvorbu na í kolektivní reality.
Cílem je, aby dne 11.11, 2010 jeden milion lidí na celém sv t mentáln promítal
spole nou vizi nového paradigmatu pro lidstvo ... novou realitu. Velmi reálná fyzika,
která spojuje lidské v domí s molekulární strukturou, bude masov vyu ita v
simultánní manifestaci transformace v nejv t ím rozsahu v zaznamenané historii. Po
dobu 11 minut budou tvo it prostor pro "Matrix nové reality" v dy od 23:11 hod (ve
05:11 hod dne 12.11. 2010 st edoevropského asu) a to 11 po sob následujících dn .
------------------------------------------------------------------------------------------------Ná sv t se ítí v ústrety velké události - k zásadní zm n . N kte í z nás mají pocit, e
se tato událost vztahuje ke katastrofám v r. 2012. A n kte í myslí, e to bude kolaps
sv tových ekonomik. K t mto obavám se vztahuje i apokalyptická vize íleného Maxe ekologická destrukce sv ta, kdy lidstvo za lo p íli daleko v drancování p írodních zdroj na í
planety.
A jiní zase p edpovídají zvrat, kdy zm ny, které p iná í Internet, vyvrcholí tím, e se
rozvine síla a rychlost dal í vlny technologií, které budou z ejm zahrnovat genetiku,
nanotechnologii a um lou inteligenci.
Ale mnozí cítí, e tato p icházející zm na bude pro lidstvo, jako v k Vodná e, novým
sv tem harmonie.
Jedno je jasné. V t ina z 6,7 miliardy lidí na Zemi dnes cítí, e se stane n co
velkého. Co myslíte, e se stane? A zále í skute n na tom, emu v íte?
K es ané íkají, e pouhá víra e se n co stane m e zp sobit, e k tomu opravdu
dojde. A buddhisté v í, e realita a na e vnímání reality jsou jedno a toté .
Je skute nost víc ne sen, kde pokud uv íte, e m ete létat, opravdu vzlétnete?
Rostoucí po et v deckých studií z celého sv ta potvrzuje, e tyto duchovní ideje mají pevný
teoretický základ ve fyzice. Nap . klinická studie o placebu ukázala, e síla víry se ukazuje i
ve farmaceutickém testu ur itého léku. Mysl lov ka m e rozpustit rakovinový nádor, kdy
pacient uv í, e spolkl pilulku s lékem. I kdy v tablet nic není.
A dle v t iny dob e ov ených teorií v oboru fyziky, kvantové mechaniky, va e
v domí m ní realitu. Dle této teorie, fenomén známý jako kolaps funkce kvantové vlny je to,
co uskute uje realitu. Je to fantastický zp sob sd lení, e kdy n kdo v dom pozoruje malé,
neviditelné vlny, zp sobí, e se tyto vlny zhroutí do hmoty. Jinými slovy, v domé
pozorování zp sobí, e se tyto áste ky zmaterializují.
Tak e kdy v íme, e v r. 2012 za ijeme katastrofy, m e to p evá it a zap í init e
se tato mo nost uskute ní? A je mo né, e bychom na i planetu vylé ili a zabránili
katastrofám? M eme si zmaterializovat sv tový mír tím, e milion lidí na celém sv t
bude tomu v ten samý as siln
v it? Nejlep í odhad kvantových fyzik zní:
pravd podobn ano.
Transmise (zm na) nové reality dne 11.11.2010 bude nábojem víry, odeslané do
matrixu reality, která rozví í tok na í spole né reality do zku enosti, která bude zajímav j í
ne katastrofy a války. Vychází ze srdce, je bez sobeckých zám r . A je zalo ena na v d ,
ne na fantazijních p edstavách. P edstavte si tep této kolektivní víry jako spirálovitý paprsek,
kde ka dý kdo se k n mu p ipojí, zvý í intenzitu tohoto paprsku.
V kvantové oblasti umíst ní nehraje takovou roli, jakou hraje v na em denním ivot .
M ete být v práci nebo doma u po íta e. V ur eném ase se p ipojíte a po dobu 11 minut
budete pouze projektovat (vysílat) svoji víru. Kolektivní posun reality se bude odehrávat
po dobu jedenácti po sob následujících dn - za neme 11.11.2010 ve 23:11.hod EST
asu USA, tj. 12.11.2010 ve 05:11 hod ráno st edoevropského asu.
Pro v echny ty jedenáctky? Stru n e eno proto, e je to hezké a poetické a e v ci,
které se na emu srdci líbí, dají na í ví e údernost, kterou p eneseme do budoucnosti. Del í
odpov
by byla více teoretická a p i této p íle itosti zde nem e být odpovídajícím
zp sobem vysv tlena. Vztahuje se ke geometrii jistých my lenkových vzorc v rámci matrixu
na í reality.
Pou ijte intuici p i rozhodování, zda va e v domí existuje ve va em t le, nebo mimo
n j. A rozhodn te se, zda existuje i poté, co va e t lo zem e? A pokud vás vede intuice, tak se
této víry dr te celým svým srdcem.
Dále si p edstavte va e v domí jako oblak ví ící kolem va eho t la, který vytvá í
dojem, e existujete ve fyzickém t le. P edstavte si, e tento oblá ek eká na va e pokyny.
Zase naslouchejte intuici. Pokud se vám zdá, e to, co vnímáte je pravdivé, rozhodn te se
tomu pevn v it.
Vnit ním zrakem uvidíte vá krou ící oblá ek jak rychle ví í v o ekávání toho, e
vstoupíte do akce .
Je to va e volba. M ete vytvo it va i realitu tak, jak podv dom vytvá íte ka dou
noc své sny. Ale pokud tuto schopnost ignorujete, je vá ivot jako fangle vlající ve v tru a
vy jste cestujícím ve vlaku, který jezdí v kruhu.
Tak e si p edstavte, e pozornost va í mysli se pomalu zam uje na tento otá ivý
oblá ek, který m e zm nit matrix reality va eho sv ta
P edstavte si to!
Nyní zam te spirálu va eho v domí na budoucnost planety. Vidíte klidný a
harmonický sv t, vzkvétající poté, co se na planet v následujících m sících odehrálo masové
probuzení. P edstavte si to probuzení jako velký ot es, podobn jako kdy v pátek lidé v í, e
je zem placatá a v pond lí si s radostí uv domí, e je vlastn kulatá.
P edstavte se mediální zpravodajství oznamující mimo ádnou událost, e bylo
dokázáno, e lidské v domí existuje vn t la, e byla v decky dokázána existence du e a
e v echny du e jsou propojeny. P edstavte si, e pod tíhou této oficiální nové reality se
hroutí celý starý zchátralý d m mentálních, na strachu zalo ených p edstav. Strach ze smrti se
stane sm ný. Strach z lidí, kte í by vám mohli vzít va e zlato se stane nemístný. A obavy z
toho, e by se vám lidé smáli se stanou bezp edm tné.
P edstavte si up ímná, spolupracující srdce na í planetární rodiny splývající
dohromady jako miliony de ových kapek na obrovských zelených listech.
Te se na minutku zastavte a zeptejte se sami sebe: je tato odvá ná skute nost mo ná?
Pokud není nic co by vás p esv d ilo e je to absolutn nemo né, pak je to dle platných
definic mo né. A proto to m e velké mno ství lidí opravdu chtít ve svých myslích za realitu.
Tak e pokra ujte v programování va eho spirálovit krou ícího v domí na toto krásné
poku ení podpo ené vírou a aktivované vizualizací.
V mysli vidíte lidí z celého sv ta kte í se náhle probouzejí z tranzu a kte í si
uv domují, e jejich skupinová víra ovládá a ídí jejich skupinové pro ívání reality stejným
zp sobem, jako kdy vytvá íte skute né krajiny ve va ich snech.
Vidíte, jak je celá planeta zasa ena p ekvapivým pochopením, e realita je p esn jako
kolektivní sen, v n m existují dv mo nosti. První je ta, jak jsme to snili po dlouhé v kyl i, v nich jsme se vzdali kontroly nad na í realitou a nechali se tla it na imi strachy a
omezeními. Nová cesta je vzbudit se a p evzít kontrolu a spole n vzlétnout do nové reality
beze strachu, do reality, kterou spoluvytvá íme jako nádhernou skupinovou mozaiku.
P edstavte si lidstvo osvícené tímto obrovským objevem matrixu na í reality který
povede stamilióny z nás k probuzení a k tomu, abychom odvá n a bez obav zm nili p íb h,
který spole n pro íváme.
Nyní vidíte spirálu va eho v domí, která se proplétá s miliony ostatních, kte í v ichni
v jeden okam ik projektují posun této nové reality do na í budoucnosti.
Po dobu 11 minut jedenáct po sob následujících dn ve 23:11 hod. asu EST, t.j
ve 05:11 hod dne 12. 11. st edoevropského asu se ná vnit ní zrak zam í na tuto
vizualizaci.
Kdy se k nám p ipojíte, umocn te svoji víru, e to ji skute n funguje a zvýrazn te barvu a
jas obraz , které si p edstavujete. Víra vizualizace jsou pro tvorbu matrixu reality klí ové.
Zda se nám poda í zm nit matrix reality v globálním m ítku zále í na po tu.
Pot ebujeme, aby se k nám 11.11.2010 (ve st ední Evrop a 12. 11 ráno v 05:11 hod)
p ipojil 1 milion lidí.
Jediný zp sob, jak toho docílit je, e po le tento odkaz ka dému, koho má ve
svém adresá i. Skute n m eme zm nit sv t.
Poznámka ke kopírování:
Copyright a zdroj originálu: http://www.newrealitytransmission.com/ a pro
www.transformace.info do e tiny p elo ila Mirka K. Tuto eskou verzi je mo né v
nezkrácené a neupravené podob dále kopírovat a roz i ovat nekomer ním zp sobem, pokud
bude p ipojena celá tato poznámka v etn v ech zdroj a aktivních odkaz . D kujeme za
respektování této podmínky.
Prvá farmárska tr nica v Bratislave Freshmarket je unikátnym projektom pre v etkých, ktorí
chcú i zdravým ivotným týlom. Zákazníci tu nájdu zdravé, v dy erstvé ovocie a zeleninu,
mäso, ryby, pekárenské a mlie ne výrobky. To v etko v príjemnom a istom prostredí.
http://www.freshmarket.sk/hlavna-stranka
+++++++++++++++++++++++++++++
Vladimír Morav ík: Zalo il slávny beh
Zalo il prvý ve ký a dodnes jediný významný atletický kros na Slovensku. Trikrát na
om tartoval nemecký olympijský ví az Waldemar Cierpinski.
Krosy boli desa ro ia doménou Angli anov, na kontinente sa sú a ilo skôr v cezpo ných
behoch, o bola obdoba ostrovných pretekov, ale skôr na tráve s umelými preká kami, nie v
istej prírode.
Medzeru sa v eskoslovensku rozhodol vyplni Vladimír Morav ík (1949 - 31. 10. 2010),
vtedy len 24-ro ný be ec z Nitry. V roku 1973 z jeho iniciatívy usporiadali v tvortisícovej
obci ne aleko Nitry 24. novembra Ve kú cenu Cabaj- ápor. Nebál sa posla pozvánku ani
dvojnásobnému maratónskemu olympijskému ví azovi Waldemarovi Cierpinskemu z
Nemecka. Ten pri iel hne trikrát. Zakladate slávneho krosu, v tom ase jedného v
najvýznamnej ích v kontinentálnej Európe, sa akoby symbolicky na Cierpinského výzorom i
postavou tak trochu poná al.
Behali aj deti s osobnos ami
Morav ík v kronike, z ktorej výpis nám poslala bývalá propaga ná éfka podujatia Juliana
Brezinská, opisuje, pre o sa do toho pustil, hoci mal e te ambície aktívneho atléta.
Sme krajinou Zátopka, Odlo ila, Plachého. Ka dý z nich behal v ase-ne ase po lesných
cesti kách, o je ú asný zá itok. Okolie Cabaja- ápora je nádherné, krosy získavajú
popularitu, pre o by sme to neskúsili? Terénne behy nemajú u nás tradíciu, chceme ju zalo i .
Mám aj vlastnú skúsenos , v okolí obce trénujem s priate om Jozefom Tká ikom. Doslova
sme v dy pookriali. Preto sme beh vypísali pre mnoho kategórií od najmen ích po veteránov,
od svetových be cov po rekrea ných nad encov." V Cabaji- ápore azda prvý raz v
eskoslovensku zorganizovali aj beh detí spolo ne s atletickými osobnos ami.
Vladimír Morab ík (vpravo odovzdáva cenu) FOTO PRE SME - ARCHÍV Juliany Brezinskej
Svedomitý be ec, výborný organizátor
éf iného ve kého podujatia, nitrianskeho vrha ského mítingu, ktorý, ia , tie zanikol,
Ladislav Petrovi (75) hovoril, e si prednedávnom listoval v tabu kách atletického oddielu
Stavbár Nitra a Vladimír Morav ík v nich stále figuruje vo viacerých disciplínach na
popredných miestach. Hlavný organizátor cabaj- áporského krosu sú a il za Stavbár i
Elektrosvit Nové Zámky. V behu na 3000 m preká ky dosiahol osobný rekord 9:26,4 min., o
nie je extra as. Pravda, pri na ej sú asnej mizérii vo vytrvaleckých behoch by s ním s
preh adom získal tento rok titul majstra Slovenska.
Petrovi , sedemnásobný diskársky majster eskoslovenska hovoril, e Morav ík nebol
ve kým talentom, ale obzvlá zodpovedným, pracovitým a hú evnatým atlétom. Bude nám
chýba . portové vlastnosti vedel zúro i vo výbornej funkcionárskej innosti. Dokázal to u
v neuverite ne mladom veku. Hoci sme názorovo boli obaja niekde inde, musím uzna , e
svoje známosti s mocnými vtedaj ieho re imu vyu il v prospech dobrých a u ito ných vecí,"
povedal Petrovi .
Waldemar Cierpinski tartoval v Cabaji- ápore, a nikdy nevyhral. Do kroniky napísal:
Najkraj ie krosy na svete sú v Anglicku a v Cabaji- ápore."
Pracoval s výborným tímom
éf organiza ného výboru Morav ík sa obklopil tímom schopných udí. Vedel získa aj
hviezdy, napríklad véda Glasa, Nemca Kuschmana alebo jeho ve mi slávneho krajana
Wernera Schildhauera, ktorý na MS 1983 skon il na pä i 10 km na druhom mieste.
Medzinárodného tajomníka ná ho krosu Antona Krettera, blízkeho Morav íkového
spolupracovníka, by dnes ozna il za mimoriadne schopného mana éra.
Vedel takmer v etky svetové jazyky, dokázal komunikova s najvýznamnej ími atlétmi. Aj
ich priláka do malej slovenskej obce.
Morav ík sa zapísal medzi významné osobnosti atletiky aj v Nových Zámkoch. Po as svojho
trojro ného pôsobenia v tamoj om Elektrosvite (1971 - 1973) zabehol viacero oddielových
rekordov. Najdlh ie mu patril rekord v behu na 3000 m preká ok, as 9:26,4 min z roku 1972
prekonal a po 31 rokoch Imrich Magyar.
+++++++++++++++++++++++++++++
od 11. novembra 2010, i e od Martina sa koná v Katedrále sv. Martina martinske trojdnie
i e triduum. Teda od toho d a
sa kona ka dý de slávnostná sväta om a o 18.00 hodine. Dnes som bola, bolo ve a k azov
a hlavný celebrant je arcibiskup S. Zvolenský. Zajtra je
poslený tretí de o 18.00 hodine. Bolo ve a udí a jezuiti majú peknu káze o
patronovi na ej katedrály a o súvislostiach s ním..
V nede u o 10.30 hodine bude slávnostné ukon enie svätomartinských dní so S.
Zvolenským
alej v nede u 14. 11., bude o 15.00 hodine v Katedrále sv. Martina prezentácia novej knihy
o Katedrále sv. Martina, dnes som ju videla ako ju
po svätej om i priná ali.
pri príle itosti Svetového d a diabetu, ktorý si pripomíname 14. novembra 2010 si vám v
mene svetového lídra v oblasti lie by diabetu, spolo nosti NovoNordisk, dovo ujeme zasla
zaujímavé fakty o situácii v oblasti výskytu a lie by cukrovky na Slovensku.
+++++++++++++++++++++++++++++
TLA OVÁ SPRÁVA
Svetový de diabetu 14. november 2010
Bratislava, 12. novembra 2010 Diabetes patrí k najzáva nej ím ochoreniam sú asnosti.
Dnes ním celosvetovo trpí viac ako 300 miliónov udí a o akáva sa, e tento po et sa
po as nasledujúcich desa ro í zdvojnásobí. Na Slovensku trpí týmto ochorením 314 tisíc
udí2, pri om 24 % z nich3 o svojom ochorení ani nevie. V roku 2030 sa o akáva, e na
Slovensku bude i 412 tisíc udí s týmto ochorením, o znamená, e cukrovkou bude
trpie 1 z 10 Slovákov4.
Záva nos tohto ochorenia dokazuje aj skuto nos , e v roku 1991 vyhlásila
Medzinárodná federácia diabetu (IFD) spolu so Svetovou zdravotníckou organizáciou
(WHO) 14. november za Svetový de diabetu a v sú asnosti si ho udia pripomínajú vo
viac ako 130 krajinách sveta.
Neodhalená alebo nedostato né lie ená cukrovka je spojená so vznikom mnohých
akútnych aj chronických zdravotných komplikácií, ako sú slepota, kardiovaskulárne
problémy, po kodenie obli iek vy adujúce dialýzu, vredy na nohách i amputácie, ktoré sa
u týchto pacientov vyskytujú 20-krát astej ie ako u normálnej populácie.5 Komplikácie
spojené s cukrovkou zni ujú o akávanú d ku ivota a o 20 rokov, pri om riziko úmrtia u
takto chorých udí je v porovnaní so zdravou populáciou dvojnásobné.6 Základom lie by
cukrovky je zní enie a kontrola hladiny cukru v krvi. Je dokázané, e optimálna kompenzácia,
teda zní enie hladiny cukru v krvi, vedie k zní eniu rizika vzniku sprievodných komplikácií.
Pod a prieskumov, cukrovka 2. typu je na Slovensku naj astej ie pacientom
diagnostikovaná pribli ne 8 rokov po vzniku ochorenia, pri om neskoré odhalenie
cukrovky má za následok viac sprievodných komplikácií a s tým spojené aj vy ie náklady na
lie bu.7 Neskorý záchyt a lie ba cukrovky má okrem dopadov na samotného pacienta a jeho
okolia aj vá ne ekonomické dopady na celú spolo nos .
Vä ina pacientov trpí cukrovkou 2. typu a ich lie ba spo íva v dodr iavaní diéty a
re imových opatrení, najmä pohybovej aktivity. Ak sa napriek tomu nepodarí dosiahnu
cie ové hodnoty hladiny cukru v krvi, k slovu sa dostávajú lieky. Tradi né spôsoby lie by
diabetu 2. typu zah ajú tablety metformín a humánne inzulíny. Zárove v ak existuje aj
moderná lie ba pomocou inzulínových analógov. A je to práve inzulín, s ktorým súvisí výber
dátumu Svetového d a diabetu 14. november. V tento de sa toti narodil Kana an
Fredericka Grant Banting, ktorý spolu s Charlesom Herbertom Bestom v októbri 1921 z
pankreasu izolovali klinicky pou ite ný inzulín. O dva roky neskôr, v roku 1923, získal
Frederick Grant Banting spolu so kótskym fyziológom Johnom Jamesom Ricardom
MacLeodom za svoj objav inzulínu Nobelovu cenu.
Najnov ie prístupy k lie be tohto ochorenia sú zalo ené na hormónoch tráviaceho traktu
inkretínoch, konkrétne na skupine hormónov ozna ovaných ako GLP-1. Ide o prirodzený
hormón v tele, ktorý reguluje hladinu cukru v krvi, ale to len vtedy, ak je zvý ená. GLP-1
taktie pomáha kontrolova príjem potravy a to spomalením vyprázd ovania alúdka
a vyvolaním pocitu nasýtenia. Vlastnosti novej lie by ú inky tohto hormónu napodob ujú,
preto hovoríme o tzv. GLP-1 analógu.
Lie ba pomocou GLP-1 analógov patrí k najvä ím inováciám v lie be cukrovky 2. typu
vôbec. Najnov ím prírastkom v tejto skupine je nový humánny GLP-1 analóg liraglutid,
ktorého unikátnym ú inkom je popri ve mi dobrej kontrole hladiny cukru v krvi aj výrazný
úbytok hmotnosti u pacientov s cukrovkou 2. typu, zní enie krvného tlaku a tukov a celkové
zlep enie funkcie B-buniek, ktoré produkujú inzulín.
2
3
4
5
6
7
The IDF Diabetes Atlas, Fourth Edition
Novo Nordisk Infopack 2010
The IDF Diabetes Atlas, Fourth Edition
The IDF Diabetes Atlas, Fourth Edition
http://www.pfm.pl/u235/navi/198989
The IDF Diabetes Atlas, Fourth Edition
(2009), http://www.diabetesatlas.org/
(2009), http://www.diabetesatlas.org/
(2009), http://www.diabetesatlas.org/
(2009), http://www.diabetesatlas.org/
Slovensko sa ku globálnej iniciatíve a aktivitám organizovaným celosvetovo pri príle itosti
Svetového d a diabetu 2010 pripojí podujatím FESTIVAL DIABETU, ktoré v sobotu, 13.
novembra 2010, organizuje v Banskej Bystrici Zväz diabetikov Slovenska, Banskobystrický
samosprávny kraj a Mesto Banská Bystrica. Popri bohatom programe predná ok na tému
diabetu a ivota s týmto ochorením sa ú astníci akcie o 11-tej hodine dopoludnia zapoja aj
do celosvetovej kampane Pochod proti diabetu . Generálnym partnerom podujatia je
spolo nos Novo Nordisk, ktorá je svetovým lídrom v oblasti lie by cukrovky.
-K O N I E CDánska farmaceutická spolo nos Novo Nordisk je svetovým lídrom v lie be diabetu.
Spolo nos má tie vedúce postavenie v oblastiach ako je mana ment porúch zrá anlivosti
krvi, lie ba rastovým hormónom a hormonálna substitu ná terapia. Novo Nordisk sa zaoberá
výrobou a predajom farmaceutických produktov a slu ieb, ktoré majú významný prínos pre
pacientov, lekárov aj spolo nos . Novo Nordisk zamestnáva pribli ne 27,900 pracovníkov v
81 krajinách a zabezpe uje predaj svojich výrobkov na 179 trhoch. Akcie Novo Nordisku sú
kótované na burze v Kodani a Londýne a americké depozitné certifikáty (ADR) spolo nosti na
burze v New Yorku pod názvom NVO . Viac informácií nájdete na www.novonordisk.com.
Kontakt pre médiá:
Adriana varcová, SEESAME
T: 02/ 4342 2978, 0905 391 152
E: [email protected]
+++++++++++++++++++++++++++++
Svatého Otce Pia XI.
Projevy o komunismu
P elo il K. K.
V BRN LÉTA PÁN 1936.
Nihil Obstat:
P. Methodius Habá , O. P.
Censor ex offo.
Imprimatur:
P. Thomas M. Dittl O. P.
Provincialis.
PRAGAE, die 29. Maii 1936. Reg. pag. 225-47.
Imprimatur:
Dr.Joannes Martin
Vicarius generalis.
OLOMUCII, die 5. Junii 1936.
Nr. 9.145.
P EDMLUVA.
Pro katolíci zamítají komunismus?
Po áry pan lských kostel , komunistický nápor ve Francii, nep etr itá povstání, je
zkrvavila Brasilii, Syrii, Palestinu, Polsko, jsou p íli zjevná znamení nové ofensivy
atheistických komunist . Musíme se nadíti ne-li kone ného zápasu, tedy aspo prudkých
útok . Za t chto okolností jest povinností katolík nenechati se odtrhnouti od zásad, je jim
byly vyt eny Nejvy ím Velekn zem. Proto, abychom jim pomáhali poznati, v em spo ívá
hrozba komunismu proti nábo enství, sebrali jsme n kolik t chto dokument .
P eklad je po ízen podle zvlá tního ísla Lettres de Rome, které vy lo za átkem ervna 1936.
1.
18. prosince 1924:
Vypo ítávaje ve svém konsistorním proslovu "Nostis qua praecipue" radosti a bolesti církve,
u inil J. S. Pius XI. toto prohlá ení o Rusku a komunismu:
Pomoc Rusku.
Nem eme p ejíti ml ením návrat misse, Námi poslané do Ruska která to iniciativa byla
podporována se lechetností tém neuv itelnou celým k es anským sv tem aby
podporovala ne astné obyvatele t chto rozsáhlých kraj , kte í byli ko istí hladu a tolika
jiných metel. Ti, kte í byli Námi posláni, zaslou ili si, abychom jim vzdali ve ejnou poctu,
proto, e vyplnili své nesnadné a p et ké poslání k Na í úplné spokojenosti. Jsou tím více
hodni Na í chvály, ím nes etn j í byly p eká ky a protivenství, na n narazili, kdy rozdíleli
se skute ným nad ením pomoc takovému mno ství ne astných a zvlá t d tem. Proto e
umo nili, jsouce prodchnuti istou láskou k es anskou, udíleti tuto t drost v em ne astným
bez rozdílu nábo enství, nejen nesm li zakusiti nesnáze, nýbr museli býti podporováni
blahov lí a pomocí vlády.
Co se Nás tý e, rozhodli jsme se pomáhati dále dle svých sil, jak jsme inili dosavad, Rus m
nejvíce stí eným, a ji z stali ve vlasti, i ijí v cizin .
Výzva vlada
m.
Nikdo v ak a nepochybuje o významu pomoci, kterou jsme zorganisovali ve prosp ch
národa ruského, a a se nedomnívá, e jsme tím podporovali zp sob, metodu vlády: jsme
naopak vzdáleni toho, abychom ji schvalovali; a kdy jsme tak dlouho a s takovou pé í
zasv tili své síly, abychom pomáhali nes etným a stra liv ne astným ob tem z tohoto
národa, v íme, e jest Na í povinností na základ obecného otcovství, je Nám sám B h
ud lil, upozorniti a naléhav vybídnouti ve jménu Pána v echny národy a na prvém míst
hlavy stát , aby v ichni, kte í se starají o mír, v ichni, jim le í na srdci posvátnost rodiny a
d stojnost lidská, spojili své síly, aby zachránili sebe a své spoluob any p ed velmi vá ným a
velmi reálním nebezpe ím, jím hrozí socialismus a komunismus, nikterak nezanedbávajíce
svou povinnost starati se o povznesení ivotních podmínek pracujících a v bec v ech
poní ených.
(A. A. S. XVI, 1924, 494-495; La Documentation Catholique, tom. 19, 1928, str. 19.)
2.
24. prosince 1927:
Nejvy í Velekn z odpovídá na p ání Posvátného Kollegia. Protestuje proti spiknutí ticha ,
je se stává p vodcem pronásledování:
Barbarství 20. století
Výk iky bolesti na rozli ných stranách bohu el nep estaly a ani je t nyní nep estávají
doléhati k lidskému sluchu. Práv v t chto dnech, a dokonce v posledních hodinách, podávají
Nám zprávy z Mexika, z Ruska, z íny, o v cech velmi smutných, o barbarství, jemu není
rovného, o ukrutnostech a ohavnostech, o nich lze t ko uv iti, e se d jí ve XX. století v
plném rozmachu vzd lanosti, p ed tvá í národ , ani povstanou národy s výk ikem hr zy a
zlo e ení
Spiknutí ticha.
B h zná svá tajemství, B h zná ty, kte í trpí a umírají pro n ho. Tato my lenka jest Nám
pot ebná, kdy umírá tolik ob tí mo no íci neznámých sv tu, poh bených pod hrobovým
kamenem skute ného spiknutí ticha.
(Osservatore Romano, 25. prosince 1927. La Doc. Cath. 19, 1928, str. 70.)
3.
8. kv tna 1928:
V encyklice Miserentissimus Redemptor vybízí J. S. Pius XI. v ící, aby smí ili výst elky, je se
pá í v jistých zemích:
Pokání za zlo iny.
Jak toto pokání a smí ení je nutné zvlá t za na ich dn , pochopíme bez obtí í, jak jsme ekli
na po átku, pozorujíce sv t pono ený do zla ( in maligno positum ). Vskutku ze v ech stran k
Nám stoupá kvílivý výk ik národ , jich hlavy nebo správci se v ichni, postavili a sdru ili
proti Pánu a jeho Církvi. V t ch zemích se matou v echna bo ská i lidská práva. Kostely jsou
rozbíjeny a vyvraceny do základ , mnichové a zasv cené panny jsou vyhán ni ze svých
p íbytk , vydáni urá kám a nehodnému zacházení, dáni na pospas hladu, odsuzováni do
v zení; mno ství syn a dcer jest vyrváno z l na jejich matky Církve; vybízejí je, aby zap eli
Krista a rouhali se mu; znásil ují je v nejhor ích výst elcích chlípnosti; celý národ v ících,
zastra en, zmaten, pod stálou hrozbou, aby zap el svou víru nebo aby zahynul asto i tou
nejkrut j í smrtí. Divadlo tak skli ující, e by se v tom mohl vid ti první záblesk toho
po átku bolestí ( Initia dolorum ), jej má p ivésti lov k h íchu, povstávající proti v emu,
co se nazývá Bohem, nebo co jest uctíváno . ( Homo peccati extollens se supra omne quod
dicitur Deus aut colitur ).
(A. A. S. XX, 1928, str. 175. La Doc. Cath., 19, 1928, str. 1291.)
4.
5. ervna 1929:
Pospátná Kongregace koncilu vybízí v dopise Msgre Liénartovi, biskupu z Lille,
zam stnavatele a d lníky, aby se sjednotili p ed tak zará ejícím postupem socialismu a
komunismu".
Výzva ke vzájemné d v e.
Posvátná Kongregace kone n vybízí oboje, zam stnavatele i d lníky, aby se povznesli k
úvahám a cit m vy ího ádu. Tak zará ející postup socialismu a komunismu, odpadlictví
vzbuzené v d lnických massách je nepopiratelným faktem, jen nutí k vá ným úvahám.
Socialismu a komunismu, t ícím ze skute né bídy d lník , se poda ilo, e lidé uv ili, e
jedin ony mohou ú inn hájiti jejich zájmy zam stnanecké, politické a sociální, a seskupili je
v odborové organisace. Jest tedy velmi nutno, aby v ichni katolíci sjednotili své síly, aby
postavili hráz tak velikému zlu, je strhuje tolik du í na cestu v ného zatracení a podkopává
základy ádu, p ipravujíc zkázu lidem a národ m.
Nech se tedy odstraní rozpory ve smý lení a nech se vzbudí se vzájemnou svorností a
oboustrannou d v rou a zvlá t s velikou láskou instituce, inspirované duchem katolickým,
je by zajistily d lník m vedle zájm hospodá ských i svobodu hlásiti se ke k es an m a
mo nost vyplniti v echny úkoly, je z toho plynou.
(La Doc. Cath., 22, 1929, str. 395.)
5.
2. února 1930:
Dopis J. E. kardinálu Pompilimu Ci commuovono : J. S. Pius XI. vyzývá v ící, aby smí ili
svatokráde e páchané v Rusku.
Co Sv. Otec vykonal pro ob ti komunismu.
Cítíme hluboké dojetí p i my lence na hrozné zlo iny a svatokráde e, je se opakují a
zv t ují ka dého dne, proti Bohu a proti du ím v nesmírném obyvatelstvu Ruska, tak drahým
Na emu srdci, i kdyby to bylo jen pro velikost jejich utrpení, k nim nale í tolik oddaných a
lechetných syn a sluh této svaté Církve katolické, apo tolské a ímské, oddaných a
u lechtilých a k hrdinství a mu ednictví.
Od po átku Svého pontifikátu, podle p íkladu Svého p edch dce, svaté pam ti Benedikta XV.,
jsme znásobili úsilí, abychom zastavili d sivé pronásledování a odvrátili od t chto národ
jeho t ké d sledky. ádali jsme d tkliv vlády, p ítomné na konferenci v Janov , aby vydaly
spole né prohlá ení, je by bylo mohlo u et iti mnoho ne t stí Rusku a celému sv tu: to jest,
aby prohlásily za p edchozí podmínky pro uznání sov tského panství volnost sv domí,
svobodu vyznání a majetku církevního.
Respektovati práva Bo í.
Ale tyto t i body, prosp né zvlá t v em hierarchiím církevním, odlou eným bohu el od
jednoty katolické, byly oddáleny starostí o zájmy asné, které by bývaly lépe chrán ny, kdyby
jednotlivé vlády byly p edev ím respektovaly práva bo í, jeho království a jeho spravedlnost;
vid li jsme té odmítnutí Svého p ímého zakro ení, abychom zachránili p ed zni ením a
uchovali pro tradi ní nábo enské úkony posvátné nádoby a svaté obrazy, které tvo ily poklad
nábo nosti a um ní, drahý v em srdcím ruským; nicmén jsme m li út chu, e jsme
vysvobodili z hrdelního procesu a ú inn podporovali hlavu této hierarchie, bohu el odtr ené
od jednoty, patriarchu Tichona; v té e dob , kdy lechetné ob ti katolického sv ta zachránily
od hladu a stra né smrti p es 150.000 d tí, je ivili Na i poslové, dokud nebyli donuceni
opustiti své dílo lásky, proto e tam dali p ednost tomu, aby byly rad ji vydány na smrt tisíce
nevinných, ne aby je nechali iviti láskou k es anskou.
D tské ob ti
Tato svatokráde ná bezbo nost se nevrhla jen na kn í a na dosp lé v ící mezi nimi vedle
ostatních ob tí v rných slu b bo í, pozdravujeme zvlá t Své drahé syny, uv zn né
katolické kn í a eholnice, deportované a odsouzené k ve ejným pracem s dv ma biskupy,
Na imi ctihodnými brat ími Boleslavem Sloskanem a Alexandrem Frisonem, té s Na ím
p edstavitelem slovanského ritu, katolickým exarchou Leonidou Feodorovem; av ak
organisáto i atheistických kampaní a protinábo enské fronty cht jí p edev ím zkaziti mláde ,
zneu íti její prostoty a její nev domosti, a místo aby jí poskytli pou ení, v du a vzd lanost,
je ostatn stejn jako po estnost, spravedlnost a zdraví nemohou prospívati a zkvétati bez
nábo enství, v azují ji do Ligy bojujících bezbo ník , skrývající jejich úpadek mravní,
kulturní a té i hospodá ský agitací, tak sterilní, jak nelidskou, v ní d ti jsou vychovávány k
tomu, aby denuncovaly své rodi e, ni ily a poskvr ovaly nábo enské stavby a odznaky a
zvlá t aby nakazily své du e v emi ne estmi a v emi nejhanebn j ími úchylnostmi
materialismu, jeho p edbojníci, cht jíce zasáhnouti nábo enství a samého Boha, pracují ke
zkáze inteligence i samé p irozenosti lidské.
Modlitby za pronásledované.
Vidouce tyto výst elky, je jsme vícekráte s bolestí zaznamenali ve Svých promluvách
konsistorních, a je t nedávno ve Své encyklice o výchov mláde e, nep estali jsme se
ka dodenn modliti, My a celý sv t k es anský, za tyto miliony du í vykoupených krví
Kristovou, donucených zap íti k est, tradi ní úctu svých rodin k Nejsv t j í Pann , ba i
poslední stopy úcty a pocty, vzdávané domácímu oltá i. Mimo to, abychom na li spolupráci
se Svým úsilím, sm ujícím proti takovým zl m, ustanovili jsme speciální komisi pro Rusko,
její p edsednictví jsme sv ili, jak víte, Svému drahému synu, kardinálovi Luigimu Sincerovi.
P edná ky.
Ji v první týdny Svého pontifikátu jsme schválili a obda ili odpustky vroucí modlitbu:
Spasiteli sv ta, zachra Rusko , a b hem posledních m síc dv formule modlitební, je
doporu ují ruský lid ochran divotv rkyn z Lisieux, svaté Terezie Je í kovy. Schválili jsme
dále iniciativu Na eho Ústavu orientálských studií z minulého listopadu, aby byly
zorganisovány p edná ky ist dokumentární a v decké, je by umo nily ve ejnosti poznati
n které svatokráde né útoky, je páchají Ligy bojujících bezbo ník na nesmírném území
sov tském, p edstihující, ba dokonce poru ující text revolu ní konstituce, i tak ji dosti
protinábo enské, a konstatovali jsme s radostí, e tento p íklad vy lý z íma následovaly po
m síci podobné p edná ky nebo sch ze v Londýn , Pa í i, enev a v Praze a v ostatních
m stech.
Nová násilí.
Ale zhor ení a ú ední publikování tolika urá ek a bezbo ných skutk vy adují nápravy
obecn j í a slavnostn j í. Od posledních váno ních svátk nejen zav eli n kolik set kostel ,
spálili velký po et ikon, donutili pracovati v echny d lníky a actvo, nejen potla ili ned le,
ale p inutili dokonce tovární d lnictvo, mu e i eny, aby podepsali prohlá ení výslovného
odpadu a nenávisti v i Bohu, pod trestem odn tí lístk na chléb, od v a na byt, bez nich
ka dý obyvatel té zem je odsouzen zem íti hladem, bídou a zimou. Mimo to organisovali ve
v ech m stech a v etných vesnicích hanebná ma karní divadla, podobná t m, je vid li o
posledních vánocích cizí diplomaté v samé Moskv : bylo vid ti povozy s etnými výrostky;
p estrojenými do posvátných rouch, kte í se posmívali k í i a plivali na , zatím co na autech
vozili velké váno ní stromky, na nich visely za krk loutky, p edstavující katolické a
pravoslavné biskupy. Jiní mladí ni emové páchali v centru m sta v echny mo né
svatokráde né skutky proti k í i.
Smírná m e pape ská.
Cht jíce tedy vykonati co nejlépe skutek smí ení za tyto svatokráde né iny a vybídnouti k
tomu i v ící celého sv ta, rozhodli jsme se, pane kardinále, odebrati se 19. b ezna na svátek
sv. Josefa do Na í svatopetrské basiliky a tam na hrob hlavy apo tol slou iti smírnou m i
svatou za tolik tak zlo inných urá ek bo ského Srdce Je í ova, za spásu du í, podrobených
tak kruté a t ké zkou ce, za posilu Na eho drahého lidu ruského, aby kone n ustala tato
dlouhá protivenství a aby národy a jednotlivci se co nejd íve vrátili do jediného ov ince
jednoho Spasitele a Osvoboditele, Pána Na eho Je í e Krista.
Poprosíce Jeho svaté Srdce za odpu t ní a smilování pro ob ti i katy, budeme vzývati svatou a
neposkvrn nou Pannu Marii, Matku Bo í, jejího istého snoubence svatého Josefa, patrona
ve keré Církve, jednotlivé ochránce Ruska: svaté and ly, sv. Jana K titele, sv. Mikulá e, sv.
Basila, sv. Jana Zlatoústého, sv. Cyrilla a Metod je a té i ostatní svaté a zvlá t Terezii
Je í kovu, jí zvlá t jsme sv ili budoucnost t chto du í.
Vyzývajíce vás, pane kardinále, abyste u inil vhodné p ípravy k této slavnostní prosb , máme
plnou d v ru, e nejen kn stvo a lid ímský, ale e i v ichni na i ctihodní brat í v episkopát
katolickém a celý k es anský sv t se p ipojí k Na im prosbám tého anebo jiného k tomu
ustanoveného dne.
Jsouce jisti, e bo ská Proz etelnost p ipraví a poskytne v pravý as prost edky nutné k
napravení mravního i hmotného úpadku t chto rozsáhlých kraj , je tvo í estinu sv ta,
setrváme se v í vroucností Své du e na t chto smírných modlitbách, je p ivolají, jak pevn
d v ujeme, milosrdenství Bo í na ruský lid.
V této nad ji ud lujeme vám, pane kardinále, a v em, kdo se k nám p ipojí v této k í ové
výprav , apo tolské po ehnání, záruku nebeské p ízn .
Dáno v ím u sv. Petra 22. února 1930na svátek O i ování Panny Marie, osmého roku
Na eho Pontifikátu.
Pape Pius
XI.
(A. A. S. XXIII, 1930, str. 89)
6.
30. ervna 1930:
Ve své promluv Indictam ante J. S. Pius XI. ustanovuje, aby modlitby, je se konají na
konci m e svaté p ed oltá em, se konaly za Rusko:
Modlitba za Rusko.
Vzpomínáte si zajisté, ctihodní brat í, e poprosiv e v ící, aby se p ipojili k slavnostním
prosbám, jim jsme sami p edsedali v basilice vatikánské, jsme vid li kolem sebe nesmírný
zástup lidí, napln ný zbo ností. Tento p íklad v ících z íma a v ech t ch, kte í se k nám
p ipojili v ostatních kostelích, aby se té modlili, byl následován zp sobem hodným chvály
tém v emi národy. Na e výzva, jak víte, byla sly ena celým sv tem, nejen katolíky, nýbr i
velkým po tem rozkolník : i v jejich kostelích stoupaly modlitby v jednot tém bratrské; i
oni Nám cht li ukázati v eobecn i jednotliv svou vd nost.
Dobrota milosrdného Boha, jak pevn v íme, nedovolí, aby toto k í ové ta ení modliteb
z stalo marné a bez u itku; jest mo no doufati, e ovoce tohoto ta ení bude hojné, i kdy
nep átelé jména a úcty Bo í budou n jaký as pronásledovati je t krut jiCírkev v on ch
krajinách. Necha se tedy je t vytrvá na modlitbách ke Kristu, Vykupiteli lidského pokolení,
aby rá il ud liti pronásledovaným v ícím Ruska pokoj a svobodné vyznávání jejich víry.
Aby v ichni mohli bez obtí í a bez vytrhování pokra ovati v t chto modlitbách, ustanovujeme,
aby modlitby po m i svaté, konané kn zem a v ícími podle ustanovení Na eho p edch dce
slavné pam ti Lva XIII., byly nadále konány za Rusko. Biskupové a duchovenstvo ádové i
sv tské bude bdíti, aby v ící i v ichni, kte í se zú astní svaté ob ti, byli asto zpraveni o
tomto úmyslu.
(A. A. S. XXII, 1930, 300-301. La Doc. catholique, 24, 1930, col. 70-71.)
7.
24. prosince 1930:
Odpovídaje na p ání Posvátného Kollegia, obrací se Svatý otec proti propagand
podvracející ve kerý ád a nep átelské v emu nábo enství a st uje si na pronásledování v
Mexiku a v Rusku.
Pronásledování k es an .
A zde po ínají bolestné známky, vskutku bolestné, a takové, jakých historie dosud
nezaznamenala; snad také proto, e sv t nikdy je t nebyl v takových pom rech, je vidíme a
pro íváme, v pom rech hmotných a mravních, individuálních a kolektivních. je iní
nevyhnutelnými nejrozsáhlej í a nejvzdálen j í odrazy ot es , vznikajících v r zných zemích
a v r zném prost edí politickém, sociálním, finan ním, hospodá ském a pr myslovém.
Chceme mluviti o obecných, ba sv tových nesnázích finan ních a hospodá ských, je jsou tak
t ce poci ovány v samých ko enech stejn státy i národy, stejn nejbohat ími a nejsiln j ími,
jako nejskromn j ími a nejchud ími rodinami, t mito pak, jak je nasnad , daleko bolestn ji.
Chceme mluviti o nezam stnanosti tak roz í ené, je zbavuje práce a chleba tolik d lník i s
rodinami a je dává poci ovati iv ji pot ebu lep í sociální a mezinárodní rovnováhy,
prodchnuté v t í spravedlností a v t í láskou k es anskou, která, neot ásajíc ádem
ustanoveným bo skou Proz etelností, iní bratrskou spolupráci v em u ite nou, mo nou a
ú innou mezi rozli nými t ídami a národy, nahrazujíc zápas a tvrdou, nespoutanou sout
v em kodlivou a zhoubnou d íve nebo pozd ji. Po ehnány bu te v echny podn ty, které
sm ují ke zmírn ni tak velkých útrap p ítomné doby a k p íprav lep í budoucnosti.
Chceme mluviti o mlhavém úd su, s ním mnozí pohlí ejí na budoucnost, jako kdyby vid li
také na úseku obzoru hrozivé mraky hr zy ( íkáme ihned) nad Na e pon tí a mraky, je ne
v echny v stí bou e (nep estáváme doufati), ale je p esto zanechávají du e na vahách a ve
zmatcích. Ne v echny , íkáme, proto e obecné a stra livé bou e, jsou jist p ipravovány
propagandou, podvracející ve kerý ád a nep átelskou v emu nábo enství, stejn jako
nákazou patných, jestli e zhoubné ideologie, alostná slabost a je t alostn j í shovívavost
a p íli dychtivé hledání hmotných zájm nadále potla uje tak málo tyto zmatky a dokonce je
je t podporuje.
Postaveni jsouce rukou Bo í, jako hlava celé Církve, máme své srdce v ude, kde ona trpí,
bojuje a prosí; tam sm ují Na e starosti a Na e prosby, modliti se, bojovati a trp ti s ní. A
tato svatá Církev Kristova se modlí a trpí nevýslovné bolesti; a modlíc se podporuje nejtrp í
zápasy v nejedné zemi.
Jest pot ebí mnoho se modliti (aspo se modliti) za na e bratry a za na e syny v Mexiku, za
obdivuhodné hrdiny, kte í ve jménu Kristov a pro jeho lásku trpí a umírají v Rusku, na Sibi i,
p ipravujíce svým utrpením znovuzrození t chto nesmírných krajin a t chto nes etných
národ v Kristu.
Jest t eba dále se modliti za Na e state né misioná e a za Na e drahé misie v ín , je v
etných krajích této ohromné zem pro ly a procházejí je t dnes velmi tvrdými zkou kami,
ne bez slávy skute ného mu ednictví; ne vinou obyvatelstva, je jest veskrze dobré a
mírumilovné, ale vinou pom rn malého po tu násilník , pobou ených asto tou e neblahou
protinábo enskou propagandou, která hrozí celému vzd lanému sv tu.
(O. R.., 25;XII.1930. LaD. cath. 25, 1931 c.6-8.)
8.
15. kv tna 1931:
V encyklice Quadragesimo anno odsuzuje Svaty otec komunismus t mito slovy:
Nebezpe í komunismu.
Stejn hluboce, jako se zm nil od dob Lva XIII. hospodá ský ivot, zm nil se i socialismus,
s ním musel ná p edch dce bojovati velmi mnoho. Tehdy socialismus mohl býti vskutku
pokládán za jednotný; hájil nauky ádn vymezené, tvo ící organický celek; potom se rozd lil
na dv hlavní strany, nej ast ji si odporující a zarputile nep átelské, ani která opustila
protik es anský základ, jen charakterisoval socialismus.
Jedna ást socialismu pro ila toti zm nu podobnou zm n , na kterou jsme upozornili v
hospodá ství kapitalistickém, a ítí se do komunismu; ten má ve svém u ení a ve své innosti
dvojí cíl, jej sleduje nikoliv v tajnosti a skrytými cestami, nýbr zcela otev en v emi
prost edky i nejnásiln j ími: neúprosný t ídní boj a úplný zánik soukromého vlastnictví.
Sleduje tento cíl odva uje se v eho, nic nerespektuje; tam, kde uchvátil moc, ukazuje se
divokým a nelidským v takové mí e, e se tomu st í v í a pokládá se to za div, jak
dosv d ují d sná krveprolití a z íceniny, je nahromadil v nesmírných krajích východní
Evropy a Asie; jak velice jest protivníkem a zap isáhlým nep ítelem Církve svaté a samého
Boha, ukázala zku enost bohu el velmi jasn a v ichni to dob e v dí. Nepokládáme zajisté za
nutné upozorniti dobré a v rné syny Církve na bezbo nou a nespravedlivou povahu
komunismu; ale p esto nem eme bez hluboké bolesti vid ti nedbalost t ch, kte í, nestarajíce
se z ejm o toto hrozivé nebezpe í a jsouce zbab le pasivní, nechávají í iti se odev ad nauky,
je násilím a vra dou sm ují ke zni ení celé spole nosti. Zvlá t zasluhují býti odsouzeni pro
svou ne innost ti, kte í nedbají, aby odstranili nebo zm nili tento stav v cí, je pobu ují ducha
mas a p ipravují takto cestu k rozru ení a zkáze spole nosti.
(A. A. S. XXIII, 1931, str. 213. La Doc. cath., 25, 1931, col. 1435-36.)
Tato poslední v ta íká dosti jasn , jak Svatý Otec dodává odvahy t m, kte í senaopak v nují
zavád ní k es anského sociálního ádu. Rádi bychom zde uvedli dojemnou promluvu, ji m l
k poutní výprav J. O. C. (D lnická k es anská mláde francouzská) p i slavnostní audienci
24. zá í 1931. Uve me aspo tuto ást:
Doby jsou nesnadné a po mnohých stránkách velmi smutné a bolestné. Jsou mnozí, kte í by
cht li vyhnati, vypuditi Církev odev ad, ale zvlá t z továrny a z pracovního prost edí; práv
tam, kde p ítomnost Kristova a dobrodiní Církve jsou nejpot ebn j í a nejnutn j í. Nu e,
drahé d ti, jsouce pravými bojovníky, kladete si za cíl, uvésti op t do tohoto sv ta práce
Církev a Krista; Církev s jejími mate skými institucemi, tak prosp nými nejen pro ivot
budoucí, nýbr i pro p ítomný, jak ekl svatý Augustin; Církev, to bo ské za ízení, je , jak se
zdá, sm uje jen k v nosti, ale je má p esto tolik poklad a zdroj pro as a ivot pozemský.
Kladete si za cíl p ivésti Krista Krále s jeho milostí a láskou, se v ím sv tlem jeho víry, k jeho
královské sláv , nekone n mocné a dobrotivé. To Nás nekone n ut uje, kdy vidíme va e
síly tak erstvé, tak sv í, vstupovati práv tam, kde jest tolik pot ebí lechetného boje . . .
(Osservatore Romano, 26. zá í 1931, La Doc. Cath., 26, 1931, col. 709.)
9.
24. prosince 1931:
Odpovídaje na p ání Posvátného Kollegia, Svatý Otec vyli uje protivenství Církve v Rusku,
v Mexiku a ve pan lsku.
Protik es anské boje v Rusku, Mexiku a pan lsku.
Jiná vá ná protivenství p i la v té e dob trápiti Církev Bo í, je tím trp la a trpí je t :
tentokrát je to v rozsahu p íli velkém. Církev sná í ve vzdáleném Rusku nevýslovné útrapy,
jich pravou cenu poznáváme jen z hrdinství tolika du í, vpravd du í vyznava a
mu edník , nebo byly podrobeny nejtvrd í zkou ce, nejciteln j ímu strádání, v samé
nenávisti v i Bohu, v i v emu nábo enství a p edev ím nábo enství katolickému.
Útrapy stejn velké v dálné zemi mexické; r zné, pravda, podle jednotlivých kraj tohoto
rozsáhlého území. Vá ná protivenství tam vytrp ná trvala dlouho a trvají je t dosud v t chto
dnech; nicmén byla zmírn na mate skými úsm vy Panny Marie Quadeloupské, je byla
oslavována v celém sv t , i v ím samým pape em, ale v té vzdálené zemi více ne kde
jinde.
Kone n jako pro dopln ní a uzav ení jakéhosi stra ného trojúhelníku t chto zkou ek
uvádíme události z velmi blízkého pan lska; z toho ubohého a drahého pan lska, je vid lo
b hem posledních událostí vytrhávati nejkrásn j í stránky ze své historie víry a hrdinství a
m eme íci z historie vzd lanosti a ob anských zásluh v celém sv t ; ze pan lska, je
zasv tilo druhdy Bo skému Srdci rodinu a kolu. Skute né spu t ní. Máme mezi sebou
ekla Jeho Svatost o itého sv dka prvního ád ní stra né bou e. Svého drahého syna
kardinála Seguru.
(Osservatore Romano, 25. prosince 1931. La Doc. cath., 27, 1932, col. 135.)
10.
3. kv tna 1932.
Prapor satanské války proti Bohu.
Encyklika "Caritate Christi" lí í a odsuzuje moderní atheismus:
T íce z tak velkých nesnází hospodá ských a z tak velké bídy mravní, nep átelé ve kerého
ádu sociálního, a je jakékoliv jejich jméno komunisté nebo jiní a to je nejobávan j í zlo
na í doby, odvá n se sna í zlomiti ka dou uzdu, roztrhnouti ka dé pouto, ulo ené
zákonem bo ským neb lidským, za íti nejkrut j í boj a ve ejný i tajný proti nábo enství,
proti samému Bohu, vypl ujíce ábelský program: vyrvati ze srdcí v ech, i d tí, ka dou
my lenku a ka dý cit nábo enský, proto e dob e v dí, e vyko eníce ze srdcí lidských víru v
Boha, budou moci d lati v e, co budou chtíti. A tak vidíme dnes, co nebylo dosud vid ti v
d jinách: prapor satanské války proti Bohu a proti nábo enství, zpupn rozvinutý ohavnou
zu ivostí bezbo ník nad v emi národy a nad v emi. ástmi sv ta.
Nechyb lo nikdy zlých, nechyb lo ani popiratel Boha; ale ti byli pom rn málo etní,
osamoceni a tvo ili výjimky; nem li odvahu nebo nepokládali za vhodné p íli odhaliti své
bezbo né smý lení, tak jak cht l nazna iti sám almista, kdy volá: Blázen ekl v srdci
svém: Není Boha. Bezbo ník atheista, individualita uprost ed mno ství, popírá Boha, svého
Tv rce, ale jen ve skrytu svého srdce.
Dnes naopak atheismus pronikl do irokých vrstev lidských: vniká svými organisacemi té do
lidových kol, projevuje se na divadle a u ívá k v t ímu svému roz í ení nejnov j ích
vynález : film , fotografií, koncert a rozhlasových p edná ek; má svá vlastní knihkupectví;
tiskne svá díla ve v ech jazycích, po ádá ve ejné pr vody, výstavy dokument a pomník své
bezbo nosti. Ba, ustavil si politické strany, útvary hospodá ské a vojenské.
Tento zorganisovaný a bojující atheismus pracuje neúnavn orgány svých agitátor , pomocí
p edná ek a obraz , se v emi prost edky tajné i ve ejné propagandy ve v ech, t ídách, na
v ech ve ejných cestách; této neblahé innosti poskytuje morální podporu vlastními
universitami a utahuje nerozumné mocnými pouty svých silných organisací. P i pohledu na
tolik innosti, slou ící této ohavné v ci, p ichází Nám na rty vskutku samovoln smutná
stí nost Kristova: D ti tohoto sv ta jsou obratn j í ne d ti sv tla.
Dokonce v dcové celého tohoto ta ení atheismu, t íce z dne ní hospodá ské krise, sna í se s
ábelskou vychytralostí p esv d iti davy, e p í inou této obecné bídy je B h a nábo enství.
Svatý k í na eho Spasitele, symbol pokory a chudoby, je postaven vedle symbol moderního
imperialismu, jako by nábo enství bylo ve spojení s t mi temnými silami, je p sobí u lidí
tolik zla.
Zkou ejí takto ne bez úsp chu spojiti boj proti Bohu se zápasem o denní chléb, s p áním míti
vlastní kus zem , míti slu né mzdy, p kné p íbytky, zkrátka ivotní podmínky hodné lov ka.
Pro dovr ení zla slou í nejoprávn n j í a nejpot ebn j í tu by jako nejbrutáln j í pudy
protinábo enského programu, jako by v né zákony, vydané Bohem, byly v rozporu s dobrem
lidstva a jako by on nebyl jeho jediným jistým ochráncem; jakoby lidské síly se v emi
prost edky moderní techniky byly schopny zavésti proti v li V emohoucího nový a lep í ád
v cí. B da, tolik milion lidí v ících, e bojují o bytí, lne k t mto teoriím v úplném zvrácení
pravdy a k i í proti Bohu a nábo enství. A tyto útoky nejsou namí eny jen proti nábo enství
katolickému, nýbr i proti ka dému, kdo uznává Boha za Tv rce nebe a zem a za naprostého
Pána v ech v cí.
Co se tý e tajných spole ností, v dy hotových podporovati kterékoliv nep átele, Boha a
Církve, neme kají o ivovati stále více tuto nesmyslnou nenávist, je nem e dáti ani mír ani
t stí, ale je povede jist ke zkáze. Tak tato nová forma atheismu prohla uje, rozpoutávajíc
nejprud í pudy lov ka, s cynickou nestydatostí, e nebude ani mír ani blahobyt na zemi,
dokud nebude vyrván poslední zbytek nábo enství a potla en poslední v ící. Jako kdyby
v ili, e je mo no udusiti podivuhodný souzvuk, jím tvorstvo op vuje slávu Stvo itelovu.
Víme dob e, ctihodní brat í, e v echna tato úsilí jsou marná a e v hodin Bohem
ustanovené B h povstane a jeho nep átelé budou rozptýleni , víme, e brány pekelné
nezvít zí; víme, e ná bo ský Vykupitel bude tlouci zem, jak sám p edpov d l, prutem
svých úst a dechem svých rt zp sobí smrt zlého (Is. 11, 4), a e zvlá t hrozná bude pro tyto
ne astníky hodina, kdy upadnou do rukou Boha ivého (Hebr. 10, 31).
Tato neochv jná d v ra v kone né vít zství Boha a Církve jest v Nás den ze dne posilována
nekone nou dobrotou Pána na eho p i pot ujícím pohledu na u lechtilý vzlet nes etných du í
k Bohu ve v ech dílech sv ta a ve v ech spole enských t ídách. Je to vskutku mocný dech
Svatého Ducha, jen p ichází v tomto okam iku na zem a p itahuje du e, zvlá t mláde e, k
nejvy ímu ideálu k es anskému, pozvedaje je nad jakékoliv ohledy lidské a p ipravuje je ke
v em ob tem nejhrdinn j ím; tento bo ský dech ot ásá v emi du emi, by proti jejich v li, a
zp sobuje tajný neklid, pravou íze po Bohu, i u t ch, kte í se to neodva ují p iznati.
Na e výzva k laik m, aby spolupracovali s hierarchickým apo tolátem v adách Katolické
Akce, byla vyslechnuta stejn pokorn a u lechtile: stále stoupá ve m stech i na venkov
po et t ch, kte í vyu ívají v ech sil, aby roz í ili k es anské zásady a je uvedli v praxi i v
ivot ve ejném, a sna í se sami podep íti svá slova p íkladem bezúhonného ivota.
Nicmén p ed takovou bezbo ností, p ed takovou zkázou nejsv t j ích tradic, p ed takovou
ztrátou nesmrtelných du í, p ed takovým pohrdáním Bo í velebností, nem eme, ctihodní
brat í, nevylíti v echnu ho kou bolest, kterou zakou íme; nem eme nepozdvihnouti svého
hlasu a neujmouti se s ve kerou energií Svého apo tolského srdce obrany bo ských práv,
za lapávaných v prach, a nejposvátn j ích cit lidského srdce, pro n B h jest naprostou
pot ebou. Tím více, e tyto zástupy, plné ábelského ducha, se nespokojují reptáním, nýbr
sdru ují v echny své sily, aby uskute nily co nejd íve sv j neblahý zám r. B da lidstvu,
kdyby B h, tolik urá ený svými tvory, nechal ve své spravedlnosti volnou cestu pusto ivé
záplav a pou il jí jako metly pro potrestání sv ta!
Jest tedy pot ebí, ctihodní brat í, abychom neúnavn stav li ze kolem domu Israele (Ezech.
XIII, 5), spojíce v echny své síly v jednolitý celek, který se staví pevným elem proti
zlo inným ik m stejn nep átelských Bohu jako lidskému pokolení. V tomto boji jde
vskutku o nejd le it j í rozhodnutí, je lze po adovati na svobodné v li lidské: pro Boha
nebo proti Bohu, to jest volba, je m e rozhodnouti o osudu celého lidstva: v politice, v
hospodá ství, v morálce, ve v dách, v um ní, ve stát , ve spole nosti, v rodin , na Východ a
na Západ , v ude se nalézá tento problém jako rozhodující svými d sledky. Tou m rou, e i
p edstavitelé pojetí zcela materialistického vidí p ed sebou bez ustání otázku existence Bo í,
kterou pokládali za úpln odbytou a o ní musejí stále znovu se p íti.
Zap ísaháme tedy v Pánu jednotlivce i národy, aby stojíce tvá í v tvá p ed takovými
problémy a v dob boj tak lítých a tak ivotných pro lidstvo, nechali stranou tento úzký
individualismus, ten nízký egoismus, jen oslepuje nejpronikav j í duchy a iní neplodnými
nej lechetn j í podn ty, jen proto, e vycházejí z úzkého okruhu malých osobních zájm ;
nech se v ichni spojí i za cenu t kých ob tí pro blaho své i celého národa.
V takové jednot myslí a sil mají býti p irozen prvními ti, kte í se honosí jménem k es an a
v ících podle tradice as apo tolských, kdy mno ství v ících nem lo ne jedno srdce a
jednu du i (Act., IV, 32); ale a v ichni ti, kte í p ipou t jí je t Boha a se mu klan jí,
p isp jí také svým up ímným a srde ným podílem, aby vzdálili od lidstva velké nebezpe í, je
mu celému hrozí. Víra v Boha jest na zemi vskutku neochv jný základ ve kerého ádu
sociálního a v í autority 1idské; tedy v ichni, kdo necht jí anarchii a teror, mají se
energicky v novati tomu, aby zabránili nep átel m nábo enství dosíci jejich cíle, tak mocn a
tak otev en vyhla ovaného.
Víme, ctihodní brat i, e v tomto boji na obranu nábo enství je nutno utéci se ke v em
zákonitým lidským prost edk m, je jsou v na í moci. Proto krá ejíce ve sv tlých stopách
Svého p edch dce svaté pam ti, Lva XIII., do adovali jsme se tak energicky ve své encyklice
Quadragesimo anno spravedliv j ího rozd lení statk pozemských a nazna ili jsme
nejú inn j í prost edky, jak obnoviti zdraví a sílu sociálního celku tak nemocného a jak vrátiti
odpo inek a mír jeho trpícím úd m. Zda nebyla vlo ena Stvo itelem v ech v cí v srdce
lov ka neodolatelná touha nalézti i na zemi p im ené t stí a zda k es anství neuznávalo
v dy a nepodporovalo ka dé spravedlivé úsilí o pravé vzd lání a dob e chápaný pokrok pro
zdokonalení a rozvoj lidstva?
Pot eba modlitby a pokání.
Ale p ed touto satanskou nenávistí v i nábo enství, která p ivádí my lenku na tajemství
nepravosti , o n m mluví svatý Pavel (II Thess. II, 7), samotné prost edky lidské a pomoc
obez elosti nesta í: domnívali bychom se, ctihodní brat í, e nedostojíme Své apo tolské
povinnosti, kdybychom nep ipomenuli lidstvu ta podivuhodná tajemství sv tla, je sama v
sob skrývají síly nutné ke zvládnutí rozpoutaných temných mocností.
Kdy Kristus Pán, sestupuje se skv losti hory Tábor, uzdravil dít zmítané áblem a kdy
jeho u edníci nemohli je uzdraviti, odpov d l jim na jejich pokornou otázku: Pro jsme jej
nemohli vyhnati? , t mito památnými slovy: Tento druh ábla se vymítá pouze postem a
modlitbou , (Matou , XVIII, 18, 20). Zdá se Nám, ctihodní brat í, e tato bo ská slova se
hodí dob e i na zla na í doby, je nemohou býti za ehnána le modlitbou a pokáním.
Následuje dále výzva Svatého otce k modlitb a k pokání.
(A. A. S. XXIV, 1932, 180-185. La Doc. Cath., 27, 1932, col.1413-1417.)
11.
28. zá í 1932:
Encyklika Acerba animi vyli uje nep íznivé podmínky katolicismu v republice Mexické a
uvádí je v souvislost se sv tovým atheismem:
Protest proti bezbo ník m v Mexiku.
Vybízíme té oboje duchovenstvo a v echny v ící, aby bd li bez ustání a v hranicích
mo nosti nad kolami a nad výchovou mláde e, zvlá t nad výchovou vrstev lidových;
vystavenou víc ne cokoliv jiného tak iroce í eným naukám nev rc , svobodných zedná a
komunist , a proto velmi pot ebuje va í apo tolské bd losti. Nezapomínejte ostatn , e va e
vlast bude v budoucnu to, co z ní ud láte, dávajíce mláde i zdravé vychování. . .
Cht li jsme p ipomenouti n kolika slovy v hlavních rysech velmi kruté postavení mexické
Církve. Lí íce je, chceme, aby v ichni, kdo mají na srdci dobrý po ádek a mír národ ,
nep estali mysliti na toto skute n ohavné pronásledování, je se zvlá t v n kterých státech
neli í od pronásledování, které zu í v nejtemn j ích krajinách Ruska; a aby pozorujíce cíl
t chto zhoubných po in , na erpali v ichni nový zápal, se kterým by se postavili jako hradba
proti podvratným vá ním, je hrozí celému sociálnímu ádu.
Pocítili jsme tudí velkou út chu, touce rozli né ádosti, vydané biskupy a kn ími diecésí
utla ovaných nep íznivými zákony. Ale p ipojili jsme k tomu sami své protesty a dali jsme je
sly eti celému sv tu. Adresovali jsme je zvlá t t m, kte í dr í ot e vlád, s my lenkou, e se
n kdy p esv d í, e toto pronásledování lidu mexického jest nejen vá nou urá kou Boha,
jeho Církev jest utla ována, nejen v ících k es an , jejich víru a nábo enské vyznání
zra uje, nýbr , e to je sm ování k revoluci, kterou atheisté a nep átelé Boha sledují v emi
prost edky.
(A. A. S. 1932, str. 326, 327, 329; La Doc. Cath., 28, 1932, col. 582, 583, 585.)
12.
13. b ezna 1933:
Svatý otec ve své konsistorní promluv Iterum vos se vrací k válce, kterou nep átelé ádu
politického, civilního a nábo enského vedou proti spole nosti, svatému nábo enství a proti
samému Bohu .
Krutost bezbo eckého boje zvlá t dnes.
Kritická a nejistá situace v ech národ trvá a zhor uje se; pro vzájemné podez ívání jest
neklidná; pro protich dné zájmy je pobou ená a znepokojená; pro nesoulad a nej ast ji pro
protich dné návrhy, je nespravedlivá a p ehnaná prohla ování nationalist je t zd raz ují,
jest bez pokoje a tím obávána. Vskutku tato prohla ování. tyto zám ry nemluvíc o ostatním
jsou p eká kou a p ímo se staví proti skute né pot eb bratrství lidí a národ , je m e
klí iti, r sti, zako eniti se, nalézti mízu, z ní by se ivilo, a kvésti jen v p edpisech
k es anské lásky.
Hnáni jsouce silou a inspirací této lásky, nep estali jsme navrhovati a hlásati mír; dosáhli jsme
dokonce v p edve er váno ních svátk krátkého mírového p ím í. Ale ve Starém i v Novém
sv t se srá ejí zbran a ze zkrvavené a zpusto ené zem stoupá k nebi hlas bratrské krve.
Hospodá ská krise, jak jsme ekli, trvá v celém sv t a práv nejslab í tím trpí nejkrut ji;
nevinné dítky, první a n né kv ty ivota; nemocní a cho í; je t více starci pro vá né útrapy,
je je skli ují, ji unavení a zlomení délkou cesty.
Trpí duchovn a hmotn té d lníci a pracovníci, jim nechybí jenom spravedlivá mzda,
kterou mohou poctiv získati, nýbr také zam stnání a práce. Jsouce donuceni k
nezam stnanosti, jsou ko istí nebezpe í a svod ; na druhé stran plynou z toho vydání,
nesnáze a starosti pro celou spole nost ob anskou a pro ty, kte í mají úkol zabezpe iti
po ádek a bezpe nost. Vyskytují se v ak takoví, kte í mají zisk z tohoto stavu tísn a bídy,
zisk a u itek vpravd smutný: jsou to nep átelé ádu politického, ob anského a nábo enského.
Vyhla ují a vedou lítou válku proti spole nosti, svatému nábo enství a samému Bohu. Známe
dob e zhoubná poblouzn ní, je v ude í í; zlo iny nedávno dokonané ukazují víc ne dost, e
se rozhodli u íti v eho svého rozumu a v ech svých sil, aby úpln provedli zlo inné zám ry,
je zahájili.
Co se odedávna a je t nyní d je v nesmírných a ne astných krajinách Ruska, ve pan lsku,
v Mexiku a kone n té v jistých malých nebo velkých státech st ední Evropy, ukazuje jasn ,
jaké obavy vznikají, vniká-li v ude a kam, ctihodní brat í, nevnikla? jejich neblahá nauka
a jejich neblahá propaganda.
A p esto a dosud jediný Velekn z ímský m l na srdci, aby oznámil vá ná nebezpe í, je
hrozí k es anské vzd lanosti skoro ve v ech zemích, je se bez jakékoliv pochyby t í
nenahraditelným dobrodiním, hodným nejv t í vá nosti té e vzd lanosti.
Nemén si kladl na srdce, ukázati p esn hlavní léky a záruky, spo ívající na nejvy ích a
pravých zásadách spravedlnosti a lásky a na prvních a nesmrtelných zásadách svrchovanosti
du í, d stojnosti, p vodu a dle lov ka, na zásadách podstatných pravd dotýkajících se vztah
lov ka k jeho Tv rci, jeho Spasiteli, jeho Pánu a k jeho Soudci, tak jako vztah lov ka k
jeho bli nímu a k ostatním tvor m. Dokonalý výraz, v rné zachovávání a neomylný výklad
t chto zásad a tohoto u ení m e poskytnouti jedin Církev katolická.
Pro tuto pohnutku nep átelé ádu a spole nosti lidské, nazývajíce se nep áteli ve kerého
nábo enského u ení a samého Boha bez Boha, proti Bohu úto í ihned na prvém míst
proti nábo enství a Církvi katolické.
Brzy stíhají zneuct ním a urá kou v ci nejsv t j í, í í pomluvy, zkreslují potm ile víru,
d jiny a u ení; brzy zneu ívají pro sv j zvrácený cíl prost edk . vztah a styk
mezinárodních; brzy vyvolávají a pá í skute ná pronásledování a alostné popravy, jak se
p ihází v zemích, o nich jsme se svrchu zmínili. Právo a spravedlivé zákony nahrazují silou a
násilím; ale asto vyhla ují nové zákony, zcela odsouzení hodné, a d lají je spoluvinníky
svých zlo in .
Proto pozvedáme a nep estaneme pozvedati svého hlasu, abychom hájili pravdu, spravedlnost,
blaho a prosp ch celého lidského pokolení; ale je t více se budeme do adovati a u iníme v e,
co Nám bude mo né, abychom pomstili práva Bo í, práva svobodného sv domí lidí,
sv iv ích se obecnému otcovství, v jeho dr ení jsme uvedeni Bohem.
Toto otcovství nás ostatn povzbuzuje, abychom vyzvali v echny národy a v echen lid, aby
uvá ili, vidouce tolik tak velkých a tak alostných p íklad , e v ude, kde jest Církev ve ejn
pronásledována a kde její dobro inné a tv r í dílo svatosti, zvlá t co se tý e výchovy
mláde e, jest ma eno, vznikají nutn velmi vá né kody na du ích, na t le, ba i na b hu v cí.
Bezbo ná propaganda nep átel Bo ích, je ka dým dnem roste a se í í, Nám vnuká úvahy a
zji t ní, je
doufáme prosp jí v em i jim samým.
Dob e víte, ctihodní brat í, e protivníci ve kerého ádu domácího, sociálního a politického
obracejí své nejstálej í a nejprud í útoky proti Bohu, proti ve kerému u ení nábo enskému
a hlavn proti nábo enství a Církvi katolické.
Není to zá ivý d kaz, e uznávají v Bohu a v nábo enství katolickém nejbezpe n j í hradby a
nejpevn j í obranu v eho, co cht jí potla iti a zni iti?
Ve v ech dobách byli bohu el nep átelé a popiratelé Boha. Kdy jenom v tajnosti svého srdce
skrývají nep átelství a odpor ( alm XIII, 1; LII, 1), Písmo svaté je nazývá zde i onde
blázny a ílenci; ale kdy Duch Bo í vidí shroma ovati se bezbo níky v pestrý dav (Kniha
Moudr. IV, 3n.) ukazuje té , e jejich úmysly a jejich úsilí byly utraceny marn , nebo
v emohoucnost Bo í se vysm je jejich úsilí a zma í je. ekli bychom, e Stvo itel ozbrojuje
pro svou vlastní pomstu v echny tvory a e ká e celému sv tu bojovati proti ílenc m (Kniha
Moudrosti V, 18, 21).
Není-li ná duch vyzván, aby zjistil, e válka proti Bohu, jist nejbezbo n j í ze v ech, m e
býti pova ována za p vod a p í inu v ech nyn j ích ne t stí, a jde o zmatky hospodá ské
nebo války, jimi celý sv t tak krut trpí?
.
Církev katolická, jak víme, snesla a dosud mnoho zkou ek, a p edvídáme, e v budoucnosti
ji potká mnoho jiných. Ostatn jí to sám její Zakladatel jasn oznámil a v d dictví jí odkázal
prvenství v pronásledováních a v útrapách se strany nep átel Boha, pravdy a ctnosti; av ak
nau il ji, e musí vésti tento v ný a drahocenný boj proti mocnostem pekelným a temnotám
bludu.
(A. A. S. 1933. str. 112-115. La Doc. Cath. 29, 1933, col. 714-15.)
13.
3. ervna 1933:
Encyklika Dilectissimi Nobis
Církve ve pan lsku:
iní tajné spole nosti odpov dny za nespravedlivé postavení
Odsouzení tajných spole ností.
Zp sobilo nám velký ú as a hlubokou bolest, e jistí mezi t mi, kte í bojují proti Církvi, se
odvá ili pro ospravedln ní svých útok ve ejn uji ovati, e jejich zám ry jim byly vnuceny
pot ebou hájiti Republiku.
Takový d kaz jest z ejm tak utrha ný a tak fale ný, e m eme správn usouditi, e p í inou
boje, vedeného proti pan lské Církvi, není tak nepochopení katolické víry a jejích
dobro inných d l jako nenávist a nep átelství, je podporují a v nich dále pokra ují proti
Pánu a proti jeho Pomazanému ni itelé v eho ádu nábo enského a ob anského, sdru ení v
tajné spole nosti, jak tu vidíme v Mexiku a v republice ruské.
(A. A. S. 1933, str. 264. La Doc. Cath. 29. 1933. col. 1541-42.)
14.
2. dubna 1934:
Apo tolským ustanovením Quod Superiore anno , je roz i uje jubileum Vykoupení na celý
katolický sv t, Svatý otec ádá o modlitbu za obracení nep átel bo ích:
Pot eba modlitby a ob tí za obrácení odp rc Bo ích.
Ke svému p edchozímu úmyslu (svoboda církve, mír, svornost a blaho, misie, návrat
rozkolník ) se Nám líbí p idati je t n co obzvlá t Nám drahého. Vskutku asto v etných
zemích je vedena neblahá propaganda bojujícími bezbo níky , kte í povstávajíce se sm lou
odvahou proti Bohu, vyrá ejí py n bezbo ný a zlo inný k ik jen jest jim rozkazem: Bez
Boha, proti Bohu. Proto pokládáme za zcela vhodné, e blízké roz í ení Svatého léta na celý
katolický sv t, bude v mezích mo nosti prost edkem, aby se modlitbou a pokáním usmí ily
p eveliké urá ky, páchané proti bo ské velebnosti.
Nech v ichni v ící prosíme je o to se sna í dosáhnouti od Otce milosrdenství, aby
nebezpe né zám ry t chto zvrácených lidí, usilujících nejen o záhubu ve kerého nábo enství,
ale i v í skute né vzd lanosti, byly kone n odvráceny a zma eny. A ádají svými
modlitbami a svými ob tmi, aby Vykupitel lidského pokolení zasáhl bleskem nebeského
sv tla zaslepené du e t chto popiratel a nep átel Bo ích a aby je plné hanby a lítosti nad
jejich zlo iny mohl p ivinouti ke Svému milosrdnému Srdci.
Proto máme p ed zakon ením jubilejních slavností úmysl bráti ú ast ve vatikánské basilice na
ve ejné modlitb v den, jen bude stanoven pozd ji pokud mo no nejvhodn ji.
(A. A. S. 1934, str. 139. La Doc. Cath., 31, 1934, col. 933.)
15.
30. ervence 1934:
Pape ská komise výkladu kanonického práva vyhla uje právní d sledky, je má p ihlá ení
k n jakému atheistickému spolku:
Zapsání do atheistického spolku.
Otázka: Zda podle zásady kanonického práva ti, kte í se zapsali nebo se dají zapsati do
n jakého atheistického spolku, mají býti posuzováni, pokud se tý e v ech následk práva i
vzhledem ke sv cení kn stva a ke s atku, jako ti, kdo p istupují nebo p istoupili k n které
sekt nekatolické?
Odpov
: Kladn .
Dáno v ím z m sta vatikánského dne 30. ervence 1934.
Petr Kardinál Gasparri, p edseda.
I. Bruno, sekretá .
(A. A. S. 1934, str. 494. La Doc. Cath. 32, 1934, col. 901.)
16.
24. prosince 1934:
Svatý otec, odpovídaje na váno ní p ání Posvátného Kollegia, znovu upozor uje na
atheistickou propagandu:
Roz í ení a prodlou ení Svatého roku pro celý sv t jest vskutku in proz etelný, jak v ichni
neustále dosv d ují:
Ano, bylo proz etelné toto prodlou ení Jubilea Vykoupení, je bylo skute ným roz í ením a
p ivlastn ním Vykoupení samého pro tak veliký po et du í, práv kdy se rozpoutávají
proudy proti Vykoupení, proudy, je si d lají po devatenácti stech letech vykoupení,
k es anství, ivota k es anského, vzd lanosti a spásy k es anské nárok na vznícení nového
výbuchu mravního pohanství a mo no íci státního pohanství.
Hrozné v ci, je Nám p sobí vskutku strach, e p ijde n jaká vá ná, stra livá odpov
spravedlnosti Bo í, milosrdenství Bo ího zm n ného ve spravedlnost, ot ese tolika du emi,
je se znovu zdají býti pono eny ve spánek smrti.
(Osservatore Romano, 26.-27. prosince 1934. La Doc. Cath. 33, 1935, col. 70.)
17.
10. ledna 1935:
Ve svém dopise J. E. Msgre Gerlierovi Quod tam alacri se Svatý Otec vrací k pot eb
modlitby za obrácení bezbo ník :
Maria, Úto i t v dne ním zmatku.
Nu e, dnes více ne kdy jindy jest pot ebí, aby modlitby vyprosily pomoc Bo í, jí pot ebují
tak nutn v echny národy, v echen lid, celé spole enství lidí a stát . Zla, je nás nyní skli ují,
jsou takové váhy, takové vá nosti, e jen st í ponechávají n jakou úlevu, a ta, jich se
obáváme pro budoucnost, uvád jí v echny mysli v neklid a v úzkost. Ale zvlá t je nutno
eleti toho, e se na mnohých místech obnovují pohanské mravy a ká e se u ení odporující
bo skému u ení, p inesenému Je í em Kristem. . .
Necha Neposkvrn ná Panna Maria, která milostí Bo í vykonala a koná tolik zázrak v
jeskyni Massabielské, rá í v celé své dobrot vysly eti na e prosící hlasy.
Necha vyprosí od svého usmí eného Syna lep í doby pro rozbolestn nou spole nost lidskou
tak, aby sv tlo pravdy a ctnosti p i lo a k oslepeným myslím zvlá t t ch, kdo organisují
ve ejn a bez studu vzpouru proti Bohu tak, aby zbloudilí a svedení na li znovu pravou
cestu; tak, aby Církvi byla v ude p iznána svoboda, je jí nále í, a aby se nad v emi národy
snesla svornost a skute né blaho.
(Osservatore Romano, 16. ledna 1935. La Doc. Cath. 33, 1935, col. 197-197.)
18.
1. prosince 1935:
V p edve er vánoc upozor uje znovu Svatý Otec J.E. kardinály, kte í mu p i li blahop áti
k svátk m, na pletichy bezbo nosti:
Cesty bezbo nosti.
Svaté dny! Vynikající e ník nám práv ekl s tak zbo ným výrazem a v tak nábo ném
souladu s váno ními svátky, e jsme dosp li k t mto slavnostem, a dostate n nám nazna il,
jakými cestami jsme sem do li. R zné jsou to cesty: nestejná jest cesta, hned ozá ená
skute nými odlesky nebes, nadp irozeným jasem skoro bo ským, hned ztemn lá hrozivými
ernými mraky, ji zbarvenými lidskou krví. Na takové cest se vpravd nalézáme v
p edve er váno ních svátk ; zvlá t pak v posledních dobách se tato cesta stala tak drsnou,
tak nesnadnou, nejen málo bezpe nou, av ak naopak velmi hrozivou; hrozící abychom u ili
výrazu velmi u ívaného ve vysokých horách uklouznutím.
U li jsme tuto cestu, pokra uje Jeho Svatost, ve svrchovan vá ných a t kých starostech a v
hlavní starosti o mír, jsoucí v nebezpe í, a v starosti, plynoucí z hrozících válek. Nech B h
rozptýlí tato vid ní, je nám p icházejí na mysl.
Ale p ed t mito starostmi, kolik jiných, velmi t kých! Sly eli jsme mimochodem velmi
smutné hlasy, ohla ující smutné v ci; p i li jsme sem k tomuto váno nímu svátku a sly íme
dále hlas pravda, vzdálený jen zní p es nesmírné kraje a uprost ed dav lidí a nep estává
k i eti bez Boha . K i í bez jakékoliv zdr enlivosti a lze íci bez studu, v n j se skryt
uzavíral starý popiratel Boha: dixit insipiens in corde suo: Non est Deus. Nyní vy el tento k ik
op t ze srdce a vnikl i do ovzdu í národ a, co jest smutn j í, nebyl sly en jen v krajinách,
je jej p vodn vydaly, nýbr byl té p ijat v prost edí velmi omezeném, musí se uznati
nebo aspo opakován a podporován v jiných zemích.
Mimo to v jiném vzdáleném kraji, zem pisn vzato, p esto v ak tak blízkém pape i, pozvedá
se stále jiný hlas proti v emu, co jest B h, nábo enství a zvlá t katolické nábo enství, je
jest stíháno zvlá t ve svém nej ivotn j ím prvku, to jest v kn ské slu b , tím, e po et
kn í jest sni ován na míru krut a ohavn sm nou a tím, e se stanovení jejich po tu
ponechává vrtoch m vlády bez skrupulí a bez sv domí, nejen bez sv domí nábo enského, ale
i bez sv domí lidského.
Jediné pravé k es anství je katolicismus.
Stejn sly el Svatý Otec jiné hlasy, je povstávají, aby potíraly k es anství ve jménu
k es anství, pod klamným názvem k es anství. Povstávají proti význa nému k es anství
hodnému toho jména, jím jest k es anství katolické; nebo
jak to dob e vyjád il mluv í
t chto drahých syn
sta í vskutku velmi málo pozornosti a úvahy, aby bylo z ejm vid ti, e
skute ným k es anstvím jest jenom katolicismus; co z stává z k es anství, z Je í e Krista
samého, z jeho bo ské osoby a z jeho u ení, krom pravého a jediného k es anství, jím jest
katolicismus? Nic ne trosky, nic ne pad lky, je si dávají r zná jména: positivní k es anství,
historické k es anství, praktické k es anství, v ek es anství; nic ne nestv rná k es anství, v
nich nezbývá skoro nic ze skute ného k es anství; nic ne masky k es anství, je bohu el
cht jí v rolomn skrývati a zatajovati pronásledování skute ného k es anství katolicismu.
Tyto smutné výk iky, tyto bolestné události zp sobily a Nejvy í Velekn z to zaznamenává
s hlubokým dostiu in ním v ci vskutku velkolepé, nebo se duchu temnot nikdy nepoda ilo
zhasiti sv tlo; na ádném míst násilí nemohlo p emoci sílu, sílu ducha a du í; a v ude
dozrála bohatá e víry, lásky a nábo enství; n skute n hrdinské v nejp esn j ím a
nejslavn j ím slova smyslu.
(Osservatore Romano, 25. prosince 1935. La Doc. Cath. 35, 1936, col. 70 - 71.)
19.
2. dubna 1936:
Svatý Otec, odpovídaje na adresu kardinál a arcibiskup francouzských, vrací se znovu k
úskok m bol evickým, jejich cílem je pouze podkopávati základy k es anského ádu .
Katolická akce proti komunismu.
Shromá d ní (kardinál a arcibiskup francouzských) u inilo dob e, kdy v novalo
obzvlá tní pé i rostoucímu postupu francouzské Katolické Akce, v ní srdce Svatého Otce
nalézá velkou p í inu út chy a nad je. Bude tedy nejlep í hradbou proti útoku mocností
temnot, je vyhlásily soustavnou válku Bohu a Kristu. V skutku jest pot ebí chrániti se zvlá t
dnes úskok bol evických, jejich jediným cílem jest podkopávati základy k es anského ádu.
Pastý i a stáda mají bdíti: nebo voucí lev obchází, quaerens quem devoret (hledaje, koho by
pohltil). Ale bd lost p edstavených, jako i v rnost svatých legií Katolické Akce, dovede
vytvo iti p ed nebezpe ím jednotn j í, soudr n j í a. nep emo iteln j í frontu ne kdy jindy.
(La Croix, 15. dubna 1936.)
S pomocí Bo í vydal v ervnu 1936 Moravan, spolek katolických akademik v edici revue
Akord.
Vytiskla knihtiskárna Typos v Brn .
Svazek druhý.
+++++++++++++++++++++++++++++
Na e odhodlanie by úspe ní musí by silnej ie,
ne na a ochota zmieri sa s neúspechom
10. november 2010
(Príspevok do Stálej konferencie Panslovanskej únie)
www.pansu.sk
Kategorický imperatív sú asnosti pre slovenských vlastencov znie: Obrana slovenských
národno tátnych záujmov.
Pre o sa vôbec musíme otázkou vlastenectva dnes zaobera ? Vstup Slovenska do EÚ otvoril
problém nielen obhajovania slovenskej identity, ale aj záujmov slovenských podnikate ov,
slovenských umelcov, slovenských portovcov, slovenských lekárov, a al ích profesných
a záujmových skupín, teda záujmov slovenských ob anov v eobecne v multikulturálnom a
multietnickom prostredí EÚ. V tomto prostredí sa asto antagonisticky prejavujú záujmy
konkurujúce slovenskému národno tátnemu záujmu. Aj ke si EÚ vytvorila rozhodcovské
orgány, je tu e te stále silný vplyv národných tátov, najmä Nemecka a Francúzska. Sme
presved ení, e e te dlho sa bude tie prejavova isté pový enectvo vo i Slovensku
a Slovákom a tendencia pova ova nás za Európanov druhej kategórie. Medzi základné úlohy
tátu teda pribudla úloha obhajova slovenský národno tátny záujem v prostredí EÚ.
Obhajoba slovenských profesno-záujmových skupín ponechaná na jednotlivcov má svoje
hranice, preto pomoc tátu ( i jeho orgánov) je nanajvý aktuálna. Ale nezabúdajme, e
v mene tátu konajú jeho orgány a tie personálne obsadzujú politické strany, ktoré sú pri moci.
Preto nás musí otázka vlastenectva zaujíma , preto nemô eme nad tým len tak mávnu rukou.
Integrácia vlasteneckých síl je proces nadmieru zlo itý. Potrebujeme trpezlivos , ochotu
rokova , vzájomnú toleranciu a vieru v budúcnos . Predpokladá to drobnú mrav iu prácu
a výsledok nebude nikdy istý. Ak sa v ak o integráciu nepokúsime, nikdy sa nedozvieme aký
bude výsledok. Prirodzene, opatrnosti nie je nikdy dos , za ili sme u mnoho sklamaní a stále
sú na stole asto opakované otázky. Mô e by dobrým vlastencom luterán, i katolík, alebo
lovek bez konfesie? A mô e by dobrým vlastencom avi iar, i pravi iar? Je skuto ným
vlastencom ten, kto a priori odmieta privatizáciu? A neskrýva sa v skuto nosti za takého
odmietanie privatizácie skrytý komunista? Je konzervativizmus nevhodné staromódne slovo?
o je obsahom pojmu dobrý , i skuto ný vlastenec? Je to ten, o má vytetovaný tátny
znak na ka dom kúsku tela, alebo ten o nekradne? A má vôbec zmysel klás si tieto otázky?
Odpovede na niektoré z polo ených otázok sú jednoduché a odpovede na niektoré al ie by si
vy adovali serióznu diskusiu. Nie sú v ak ani tak dôle ité slová, ale iny. Je zlé, ak okam ite
za neme niekoho odmieta a odsudzova preto, e má na niektoré veci iný názor ako my. Ak
niekto il dlh í as v Amerike, tak je tým ur ite ovplyvnený, av ak preto e te nemusí by
zlým slovenským vlastencom
to by sme museli spochybni v etkých zahrani ných
Slovákov. My by sme si nikdy nedovolili postavi sa do role neomylných arbitrov a odsúdi
niekoho len preto, e niekedy napísal, alebo povedal nie o, o sa nám nepá i. Dovolíme si
parafrázu: Protivník môjho protivníka je môj spojenec aj ke s ním v mnohých veciach
nesúhlasím. .
Skuto ný problém nastane a potom, ke po parlamentných vo bách v roku 2014 budú na
Slovensku opä vládnu sily slú iace cudzím záujmom. Potom nám v etkým u bude nani
identita jednotlivých vlasteneckých subjektov. Zvládnu v takom prípade dne ní lídri
vlasteneckých spolkov svoju zodpovednos ? Chápeme, e pri vytváraní silnej demokratickej
vlasteneckej alternatívy dne nej slovenskej reality existuje ve a otázok. Chápeme aj to, e
jednotlivé vlastenecké spolky mô u ma a majú vo i sebe navzájom isté výhrady. Napriek
tomu si dovolíme poveda , e problémy s vytváraním zjednotenej (a preto silnej) vlasteneckej
alternatívy pova ujeme za pseudoproblémy. Rozoberanie problému, ktorý je v skuto nosti
pseudoproblémom, je jednou z najlep ích foriem odmietnutia - preto e sa tvári ako
zodpovednos . Veta To treba zvá i . je zdvorilý spôsob, ako poveda nie, ako niekoho,
alebo nie o, odmietnu . Takto nejako mo no stru ne odpoveda na neochotu, i váhanie pri
úvahách viacerých slovenských vlastencov, alebo tých, o sa za vlastencov vydávajú o
vytvorení bloku vlasteneckých síl.
Rozdrobenos slovenských vlasteneckých spolkov je reálne existujúci jav. Nemo no v ak
integrova tých, ktorí kvôli osobným ambíciám i malicherným partikulárnym záujmom
o integráciu nemajú záujem. Treba za a tam, kde to ide. A vývoj sa nezastaví a napokon
uká e, kto je a kto nie je skuto ným a hlavne u ito ným vlastencom.
Politický vývoj, ktorý nastal po parlamentných vo bách v roku 2010 nás utvrdil v presved ení
o potrebe priamej komunikácie v etkých vlasteneckých síl. Aj ke neprece ujeme význam
vzniku Vlasteneckej aliancie, predsa len je stup om k vy ej forme spolupráce slovenských
vlastencov. Do riadnych parlamentných volieb zostáva osi vy e troch rokov. Ak je
zostavenie koalície vlasteneckých síl skuto ne podmienené personálnymi ambíciami ich
lídrov, tak treba, aby o týchto ambíciách medzi sebou hovorili otvorene, o najskôr a najmä
s odhodlaním dosiahnu dohodu. Zárove chceme dôrazne pripomenú , e ví azstvo v tomto
boji nie je len vecou politikov, ale aj ich voli ov - radových ob anov a preto si dovolíme
poveda , e je to na a vec. Na ví azstvo v ak potrebujeme priamu a sústredenú, takpovediac
jednomyse nú vô u. Na e odhodlanie by úspe ní musí by silnej ie, ne na a ochota
zmieri sa s neúspechom takto sa kon í Vyhlásenie Vlasteneckej aliancie , 1/2010 a takto
sme nazvali svoj príspevok.
JUDr. Milan Jani ina,
predseda Panslovanskej únie
Ing. Ján Litecký veda,
predseda Konzervatívneho
Slovenska
+++++++++++++++++++++++++++++
Príspevok okresnej prokuratúry v Ko iciach k 21. výro iu 17. novembra 1989
(Starý otec politický väze komunizmu, vnuk budúci politický väze postkomunizmu
http://szcpv.org/10/gemza.html
+++++++++++++++++++++++++++++
idia na slovenskom území
(Nehistorická úvaha)
Denne cez internet sledujeme s man elkou slovenskú tla a takmer niet d a, aby sa
v nejakej súvislosti nespomenuli idia. Preto na sklonku svojho ivota cítim potrebu vyjadri
sa k tejto chúlostivej téme.
Narodil som sa v Bratislave v roku 1937 idovským rodi om. Otec predával nemecké
bicykle a mami ka bola kraj írkou. Starý otec, zlatník a hodinár, mal pä dcér a il
v Banskej Bystrici. Otca odvliekli do koncetráku u v roku 1942 a mami ku zabili gardisti
v roku 1945 pravdepodobne v Kremni ke alebo vo vápenke v Nemeckej. Ako siroty sa ma
ujala a vychovala mami kina sestra,ktorá bola u ite kou a jej man el bol vedúcim tla iarne
v Harmaneckých papier ach. Pre o to v etko spomínam? Chcem len pripomenú , e nie
v etci idia boli kr mármi a nie v etci kr mári boli idia...
Po skon ení túdia som do r. 1968 u il na Hutníckej fakulte v Ko iciach. Ke
som
zhodou okolností v auguste 1968 stretol v Prahe sovietskych vojakov a tí na m a namierili
gu omet, odi iel som s rodinou do Izraela. Tu som celý ivot pracoval v tátnej továrni,
v ktorej som sa nakoniec stal riadite om.
V roku 2003 ,ako len izraeskej delegácie,ktorá sprevádzala izraelského prezidenta pri jeho
náv teve na Slovensku, som prekladal príhovor prezidenta v bratislavskej synagóge.Tým
vyvrcholila kapitola mojej slovensko- idovskej histórie. I dnes udr ujem styky s mojimi
najlep ími priate mi, ktorí ijú na Slovensku a sú Slováci a tie som inný vo vedení "
Izraelsko - Slovenskej obchodnej komory".
S a kým srdcom ítam po etné urá livé komentáre niektorých itate ov. Predov etkým
im by som chcel ozrejmi môj poh ad na túto problematiku. Poh ad loveka, ktorý prinále í
slovenskej a idovskej kultúre a sloven ina mu je materinskou re ou.
Prvé obvinenie idov, e ukri ovali Je i a Krista, je síce historicky diskutabilné, ale
v ka dom prípade Kristus, jeho matka a jeho u eníci boli idia. Ak by boli ili za
Slovenského tátu, v rokoch 1941 45 by boli pod a vtedy platných zákonov deportovaní do
vyhladzovacích táborov a s najvä ou pravdepodobnos ou zavra dení.
idia dali svetu kres anstvo, Bibliu, ako aj Desatoro Bo ích prikázaní, ktoré, ia , len
málo udí dodr iava. Keby tieto prikázania v etci dodr iavali, tak by sa nekradlo, nearizovalo,
nevra dilo a udia by si jeden druhého vá ili a ili spolu v láske a mieri. Nebolo by treba u
al ích zákonov. Je to, ia , utópia.
Vrá me sa v ak k téme idov na slovenskom území. Prvých idov na územie dne ného
Slovenska priviedli rímske légie po zbúraní druhého chrámu v Jeruzaleme. Bolo to asi pred
2000 rokmi. Nie je jasné, i bola kontinuita idovského osídlenia na tomto území, ale idia tu
ili u stovky rokov, rozhodne predtým ako sa Slováci vyhlásili za národ za iatkom 19.
storo ia.
V 18. storo í boli snahy i zo strany slovenskej inteligencie hovori po esky alebo i po
rusky a a v r. 1861 bolo v Martine prijaté Memorandum o slovenskom národe. Slováci a aj
idia v Rakúsko-Uhorsku ili ako národnostné men iny, v kolách sa vyu ovalo po ma arsky,
a tak idia poznali ma ar inu zo koly. Je dos absurdné dnes vy íta
idom, e boli
ma ariza ným elementom. Nedalo sa predsa od nich o akáva , e budú slovenskými
budite mi. idovská men ina mala svoje problémy, ale hlavný bol pre i .
Po tisícro ia idov prenasledovali, zov adia vyhá ali a rôznym spôsobom obmedzovali
a ve akrát aj vra dili.
U po zni ení prvého jeruzalemského chrámu v r. 586 pred Kr. idia boli odvle ení do
Babylonu. Po zni ení druhého chrámu v roku 70 sa rozp chli na v etky strany sveta. Po
inkvizícii v panielsku a vyhnaní idov z tejto krajiny za ali prúdi do ostatnej Európy:
Portugalska, Holandska a ke v Rakúsko-Uhorsku dostali idia ur itú slobodu podnikania
a mo nos pracova a nebýva v getách, za ali na toto územie prichádza
al í idia
pris ahovalci. idia boli po Európe a po celom svete roztrúsení u predtým, ako vznikli
dne né európske táty.Hranice v ka dom táte chytili skupinu tam ijúcich idov ako ryby
do siete. Niet ve kého rozdielu medzi
eskými , po skými i slovenskými
idmi.
Rozdiely vznikli po as rokov spoluna ívania, ke cez
kolskú výchovu a susedské
spolu itie idia prijali as kultúry toho národa, na ktorého území ili.
Obdobie prvej eskoslovenskej republiky bolo pre idov jedno z najlep ích v celej
histórii. Mo no od ias krá a alamúna idia nemali takú vo nos . Mnohí sa na Slovensku
cítili Slovákmi, sna ili sa asimilova . Pobo ní idia praktizovali svoje nábo enstvo a ve ká
vä ina pracovala vo v etkých profesiách. Bolo síce ve a vzdelancov, ako napr. lekári i
advokáti, ale nechýbali ani remeselníci a na východnom Slovensku boli celé dediny, ktorých
idovskí obyvatelia sa zaoberali po nohospodárstvom. Názor, e by idia boli prí ivníkmi,
nemá nijaké reálne opodstatnenie a za týmto obvinením stojí len primitívny antisemitizmus.
Nemeckí nacionálni socialisti nacisti pridali týmto náladám teóriu, ktorá viedla k jednému
z najstra nej ích zlo inov v udskej histórii ku holokaustu.
Po vzniku Slovenskeho tátu v roku 1939 s nacionalistickou profa istickou tendenciou
i na Slovensku uzákonili proti idovské zákony. Perzekúcie, okrádanie a vra denie idov sa
stali zákonnými. Okrádanie idov arizáciou majetku zlákalo
Slovákov, ktorí chceli rýchlo
a ahko zbohatnú .
Ako die a sa pamätám, e v Harmanci miestny obchodník, gardista, vzal môjmu strýkovi,
ktorý pracoval v továrni, ko ený kabát a nehanbil sa v om prechádza po obci. Mne,
es ro nému die a u, zobrali vy ívaný slovenský ko ú ok
idia nesmeli ma ko uchy... Na
budík nám gardisti nalepili nálepku zabavené tak, aby sme ani nevideli, ko ko je hodín...
Proti idovské opatrenia do li a do takej absurdnosti. Toto obdobie v slovenskej histórii
a ú as Slovákov na vyvra dení ve kej vä iny idovských spoluob anov patrí
k najtemnej ím stránkam slovenskej histórie.
Asi z 80 000 slovenských idov bolo vyvra dených 90%
kr márov, lekárov,
remeselníkov a aj ro níkov. Bez rozdielu i boli pobo ní alebo nie.
Musím v ak zdôrazni , e nie v etci Slováci sa zú astnili tohto zlo inu. Naopak, boli
mnohí, ktorí nezi tne a s ohrozením vlastného ivota zachra ovali idovských spoluob anov.
Mená mnohých z nich mo no nájs v háji múzea holokaustu Jad Va em v Jeruzaleme, kde
sú uvedení ako Spravodliví medzi národmi .
idia h adali rie enie na pre itie vo v etkých asoch. Novinár Teodor Herzl pri iel v r.
1895 s my lienkou znovuzalo enia o ivenia
idovského tátu Izraela. idia sa za ali
vraca do Palestíny medzi dvoma svetovými vojnami a v r. 1948 OSN uznala Izrael za
idovský tát.
idia nena li pokoj ani v Izraeli. Sú tu stále vojny a nepokoje, ale napriek tomu tu pracujú
a vybudovali si moderný tát nie bez problémov. Dnes tu ije aj asi 3 000 slovenských
idov.
Príspevok idov k svetovej kultúre a vede je proporcionálne k celkovému po tu idov
neuverite ný. Sta í spomenú Krista, Einsteina, Kafku, Mahlera a tie Marxa, ale aj 171
nosite ov Nobelovej ceny, o je stokrát viac, ako by prinále alo pod a percenta po tu
idovského obyvate stva na svete. idom takisto ako ka dému inému národu patrí kúsok
miesta pod slnkom a slnko v Izraeli naozaj nechýba.
Aj Slováci sú z rôznych dôvodov roztrúsení po svete. Okolo milióna Slovákov ije
mimo územia Slovenska. Aj v Izraeli sa nájdu slovenskí robotníci, ale i po etní Slováci
a Slovenky, ktorí uzavreli man elstvo so idovským partnerom a ijú dnes astne v Izraeli.
Vz ahy medzi Slovenskom a Izraelom sú dnes viac ako dobré a prospievajú obom
krajinám. Nemyslím, e je múdre i prospe né pre tieto vz ahy denno-denne vy ahova staré
obvinenia a hriechy. I ke krivdy na idovských spoluob anoch nemo no zabudnú .
Slovensko ako nový moderný prosperujúci tát krá a dopredu. Slovenská republika
v rámci Európskej únie má perspektívnu budúcnos . Vy ahova a rozdúchava rôzne
nacionalistické nálady je Slovensku len a len na kodu. Protima arské, protirómske i
proti idovské nálady a názory malej men iny slovenských nacionalistov treba odsúdi .
Dnes na slovenskom území ije pribli ne 3 000 idov, vä inou star ích udí. Ani jeden
z nich nebol kr márom a ani neukri oval Je i a Krista. V ka dom táte sú men iny a treba
akceptova ich existenciu a ich odli nos ve koryso tolerova .
Vrá me sa k Desatoru
udskej morálke, vzájomnej úcte, ke u nie k láske
a idovský problém na Slovensku bude úplne vyrie ený.
Pre svojich vnukov som napísal históriu svojho ivota za holokaustu a po om. Knihu
som venoval i SNM - Múzeu idovskej kultúry v Bratislave, aby slú ila ako autentický
doklad o minulosti, najmä pre tých o vyhlasujú, e holokaust je idovský výmysel. A,
samozrejme, netreba zabúda na na e korene.
Slovenskí idia vo svete a v Izraeli robia Slovensku len a len dobré meno.
Dr.Robert Gero
Izrael
+++++++++++++++++++++++++++++
http://pinc.blog.idnes.cz/c/115481/Za-co-je-svet-vdecny-Zidum.html
Za co je sv t vd ný id m
K tomuto zamy lení mn tak trochu p ivedl B etislav Ol er v lánku na svém blogu, kde se
ptá Ing, Roberta Gera, p vodem slovenského ida Jaký odkaz zanechali idé
lidstvu? "Príspevok idov k svetovej kultúre a vede je proporcionálne k celkovému po tu
idov neuverite ný. Sta í spomenú Krista, Einsteina, Kafku, Mahlera a tie Marxa, ale aj
171 nosite ov Nobelovej ceny, o je stokrát viac, ako by prinále alo pod a percenta po tu
idovského obyvate stva na svete. idom takisto ako ka dému inému národu patrí kúsok
miesta pod slnkom a slnko v Izraeli naozaj nechýba..." Tolik Dr. Ing. Robert Ger, který se v
my lenkách vrací té k Desateru.
Myslím si toti , e tento vý et je a p esp íli skromný, a zdaleka nevy erpává nesmírný
význam idovského národa pro celé lidstvo.
Za n me Biblí nejd le it j í knihou, která byla na sv t sepsána. Bible má klí ový význam
jak pro identitu idovského národa, tak pro v echny národy sv ta. P edstavuje opravdové
Bo í sv tlo pro celé lidstvo. Jak Starý zákon, tak Nový zákon byl kompletn sepsán Izraelity.
idé byli nazváni vyvolený národ - jak je v Bibli psáno B h si je vyvolil ne pro jejich
schopnosti a vyjíme nost, ale aby na nich zjevil svou slávu (Deut 7.kap: Ne proto, e by vás
bylo více ne jiných národ , k vám Hospodin p ilnul a vyvolil si vás v dy jste
nejnepatrn j í z národ ! Av ak proto, e si vás Hospodin zamiloval, a proto, e cht l splnit
p ísahu, kterou dal tvým otc m, vyvedl vás Hospodin mocnou rukou a vykoupil t z domu
otroctví, z ruky egyptského krále faraona.)
V této souvislosti pokládám za nesmírn pot ebné zd raznit, e B h mnohokrát v Bibli lidu
Staré smlouvy opakuje, e tento lid je jeho zvlá tní vlastnictví, a ka dý lov k, i národ, který
se proti Izraelit m postaví, doslova sahá do z ítelnice Bo ího oka . Tento fakt je historicky
dolo itelný ka dý národ i jednotlivec, který se pokusil zni it Izrael, byl pora en, n kdy i
vyhlazen z povrchu zem .... B h nikdy nezru il svou smlouvu s Izraelem, a koli jeho lid
znovu a znovu tuto smlouvu poru oval a tato smlouva platí dodnes.
U ve Starém zákon teme o mimo ádných osobnostech, které proslavily tento národ. A u
se jedná o patriarchy Abrahama, Izáka a Jákoba, syna Jákobova Josefa egyptského, který byl
(dne ními slovy e eno premiérem) druhým mu em v egyptské í i po faraónovi, Moj í e,
egyptského prince který vyvedl Izraele z Egypta, pozd ji jmenujme veliké krále Davida a
alomouna, veliké proroky, mezi nimi Daniela, hlavního rádce babylónského krále
Nabuchonodozora. Bible obsahuje nejen zmín né Desatero, tedy deset p ikázání, která shrnují
principy správného lidského chování, ale mnoho ú asných proroctví, z nich mnohá se splnila
p edev ím ta, která se týkala osoby Je í e Krista.
Bible je také vynikající a spolehlivý zdroj informací o d jinách té ásti sv ta, který obývali
Izraelité a jejich p edkové. Liberální teologie sice tento fakt asto zpochyb ovala, ale hlavn z
neznalosti - moderní archeologické nálezy potvrdily existenci národ , míst a událostí, které
Bible popisuje. Oproti mytologickým knihám, r zných jiných národ které asto obsahují
nekone né báchorky o smy lených událostech, v elijacích bozích a démonech, kte í mezi
sebou bojují a r zných podivných bytostech, Bible jasn mluví o jediném pravém Bohu,
Stvo iteli a Udr ovateli vesmíru, o tom, e ná sv t vznikl za n jakým ú elem a e nejvy ím
dílem Svo ení byl lov k. Sv t - vesmír ne ivý a ivý tedy nevznikl n jakou náhodou a ivot
ka dého lov ka má smysl.
Dr. Robert Ger zmi uje mezi významnými idovskými postavami Krista. Ano, je právem
mo no mluvit o Kristu, jako o jednom z lidu Izraele, sám sebe nazýval synem lov ka .
Vyvolení idovského národa je asi nejz eteln j í práv na této klí ové postav lidských d jin.
Ano, spása je ze id ! Je í Kristus je nejv t í lov k d jin a nejv t í dar, který byl sv tu dán.
Rovn v ichni Kristovi první následovníci, apo tolové, pisatelé Nového zákona a zakladatelé
církve v etn té v ím - byli idé. Byli mezi nimi skv lí u itelé církve jako Pavel a Jan,
v dci jako Petr. Oni, a mnozí dal í jsou pro nás dodnes vzory správného k es anského
chování. 12 prvních apo tol dostalo od Krista výsadu soudit p i Posledním soudu 12
pokolení Izraele... K es anství se mohlo tak rychle roz í it také proto, e idovská diaspora
byla rozptýlena po území celé ímské í e v ka dém m st byla synagoga, kam apo tolové
p icházeli v dy nejd íve p i í ení Evangelia. Zv stování Krista pak asto vedlo k roztr kám a
rozd lení názor v idovských komunitách n kte í tuto novou zv st p ijali, jiní ne...
Spory mezi následovníky Krista a ostatními idy nar staly a postupn vedly k otev enému
nep átelství. Apo tol Pavel, jeden z nejv t ích géni lidských d jin, k tomu se z etelnou lítostí,
ale i nad jí do budoucna, poznamenal tato prorocká slova ( ím. 11 kap): Vám z pohanských
národ íkám, e práv já, apo tol pohan , vidím slávu své slu by v tom, abych vzbudil
árlivost svých pokrevních brat í a n které z nich p ivedl ke spasení. Jestli e jejich zavr ení
znamenalo smí ení sv ta s Bohem, co jiného bude znamenat jejich p ijetí ne vzk í ení
mrtvých! Je-li první chléb zasv cen, je svatý v echen chléb; je-li ko en svatý, jsou svaté i
v tve. Jestli e v ak n které v tve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na
jejich místo a bere sílu z ko ene u lechtilé olivy, nevyná ej se nad ty v tve! Za ne -li se
vyná et, vzpome si, e ty nenese ko en, nýbr ko en nese tebe! ekne snad: Ty v tve byly
vylomeny, abych já byl naroubován. Dob e. Byly vylomeny pro svou nev ru, ty v ak stojí
vírou. Nepovy uj se, ale boj se! Jestli e B h neu et il p irozených v tví, tím spí e neu et í
tebe! Pova dobrotu i p ísnost Bo í: p ísnost k t m, kte í odpadli, av ak dobrotu Bo í k tob ,
bude -li se jeho dobroty dr et. Jinak i ty bude vy at, oni v ak, nesetrvají-li v nev e, budou
naroubováni, nebo B h má moc naroubovat je znovu. Jestli e tys byl vy at ze své plané
olivy a proti p írod naroubován na u lechtilou olivu, tím spí e budou na svou vlastní olivu
naroubováni ti, kte í k ní od p írody pat í! Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, cht l
bych, brat í, abyste v d li o tomto tajemství: ást Izraele propadla zatvrzení, av ak jen do té
doby, pokud nevejde plný po et pohan . Pak bude spasen v echen Izrael, jak je psáno: P ijde
ze Siónu vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbo nost;
Je mi nesmírn líto, e k es ané zp sobili v uplynulých dvou tisíciletích id m tolik utrpení,
tolik pronásledování, které vyvrcholilo genocidou idovského národa za 2. sv tové války.
Zárove je nutno p iznat, e toto pronásledování id ne lo nikterak ospravedlnit zejména
ne na základ u ení apo tol . Jediné, co m eme ud lat je, e n co podobného u nikdy
nedopustíme..
Bible tedy Starý zákon zárove byla tím, co v dy v d jinách odli ovalo idy od okolních
národ , mezi n byli rozptýleni po porá ce svého povstáni proti íman m v roce 70 n.l. Tato
porá ka byla mimo jiné d sledkem prokletí, které na sebe sami idé p ivolali odmítnutím
Krista (Kdy tedy Pilát vid l, e nic nezm e a e je stále jen v t í a v t í rozruch, vzal vodu
a p ed zástupem si umyl ruce. Nejsem vinen krví tohoto mu e, ekl. Je to va e v c! A
v echen lid zvolal: Jeho krev na nás a na na e d ti! )
Dodr ování princip víry, zakotvené v Bibli bylo tím, co jasn po dlouhá staletí definovalo
identitu idovského národa (v etn vn j ích atribut této poslu nosti, jako byla ob ízka). V
této souvislosti je zajímavé, e idé, kte í ili v Evrop , se ve své velké ásti rozhodli k
asimilaci k národ m, mezi kterými ili. Stalo se to v období vzniku moderních národních
stát . A dokázali se p izp sobit skute n dokonale, do takové míry, e se velice rychle stávali
významnými initeli ve v ech odv tvích lidské innosti v jakémkoli státu a národ (op t se
projevilo Bo í po ehnání, které na nich spo ívá od praotc Abrahama, Izáka a Jákoba)- jejich
okolí jim p esto v dy dalo najevo, e jsou odli ní a nevítaní. Jsme národ, jeden národ. V ude
jsme m li up ímnou snahu za lenit se do národních komunit, které nás obklopovaly, a udr et
si pouze víru otc . To nám v ak není dovoleno. Marn usilujeme úsp chy v um ní a v d
dosáhnout v t í slávu pro na e vlasti a p isp t k jejich bohatství ú astí na obchodu. Je námi
opovrhováno jako n jakými vet elci. Kdyby nás jen nechali na pokoji... nezdá se mi v ak, e
to mají v úmyslu. ... Sv t pot ebuje idovský stát, a proto vznikne. (Theodor Herzl, rakouský
idovský noviná , der Judenstaat, 1896)
Vznikl tedy sionismus, izraelská odno procesu národního uv domování, který prob hl
prakticky ve v ech národech Evropy. V dob , kdy Theodor Herzl se svou my lenkou p i el,
zdálo se, e je nemo né, aby se mohla uskute nit. Je krutým paradoxem d jin, e nakonec
mohla být prosazena a poté, co do lo ke genocid id za druhé sv tové války. Jeho vznik se
asto pokládá za jedno z významných pln ných proroctví, vy ených Je í em Kristem.
Uhájení jeho existence uprost ed mo e nep átel se n kdy jeví jako je t v t í zázrak, ne jsou
n která vít zství Izraelit popisovaná ve Starém zákon .
N kdo by mo ná namítl, e vznik státu Izrael zp sobuje sv tu jen komplikace a neustálou
agendu, spojenou s obtí nou koexistencí s ostatními národy a státy v okolí, které se v podstat
dodnes nesmí ily s jeho existencí. P es v echny mo né výhrady ale p edstavuje tento stát
prakticky jediný státní útvar s atributy demokratického z ízení v celé oblasti Blízkého
Východu. Návrat id do Izraele je vnímaný mnoha k es any jako napln ní starých
biblických proroctví o obnovení Izraele, je má p edcházet druhému p íchodu Je í e Krista
(Mat 24. kap: Pou te se od fíkovníku tímto podobenstvím: Kdy jeho v tve kone n za nou
ra it a nasazovat listí, víte, e se blí í léto. Stejn tak, a uvidíte toto v e, v zte, e se u blí í,
e u je ve dve ích! Amen, íkám vám, e to pokolení nepomine, ne se to v echno stane.)
(o p ínosu id lidstvu v moderní spole nosti je mo no napsat mnoho lánk , tak e n jaký
je t p ibude)
+++++++++++++++++++++++++++++
Alla Puga eva - Milion ru í.
http://www.youtube.com/watch?v=oIFmhye6fqw
+++++++++++++++++++++++++++++
Cyril Svoboda
Klávesové zkratky na tomto webu - není mapa stránek
Na obsah stránky
Hlavní stránka blogu
Ostatní blogy
Aktuáln .cz.
Zabili Ernesta Valka, slu ného lov ka 09.11.2010:
Autor: Cyril Svoboda
P e teno 14939 krát
Po li e-mailem
Dnes jsem se z ranních televizních zpráv dozv d l, e na Slovensku zast elili Ernesta Valka.
M j syn, který se díval se mnou, poznamenal: Tati, ten vypadá jako slu ný lov k Jeho
dojem byl správný. Ernest Valko byl slu ný lov k, a k tomu state ný. A to se dnes nenosí. Je
to v na ich krajích nebezpe né.
Ernesta Valka jsem poznal jako federálního poslance v dob , kdy se projednávaly a
schvalovaly restitu ní p edpisy. M l jsem za úkol vysv tlovat je za p edkladate, jím tehdy
byla federální vláda, poslanc m ve výborech. Ji tehdy Ernest ka dého oslovil svou odvahou,
p ímostí a právní erudicí.
Byla radost opírat se o poslance, jako byl on. Václav Benda na eské stran a Ernest Valko na
slovenské, to byli tahouni navracení spravedlnosti do eského práva.
Osv d il se i jako p edseda Ústavního soudu eské a Slovenské Republiky. S ním v ele
získala tato instituce autoritu a d v ryhodnost. A po rozpadu spole ného státu p edvedl, e se
dob e u iví sám, ale hlavn e bude prosp ný ve ejnému ivotu, i kdy nebude za sebou mít
mocnou instituci nebo ú ad.
Pro se asi v nejkomplikovan j ích a nejnebezpe n j ích kauzách lidé na Slovensku obraceli
na jeho advokátní kancelá ? Proto e v d li, e nebudou odmítnuti, e je nikdo neodká e na
jinou adresu, proto e v d li, e Ernest Valko se nebojí, nekrade a umí své emeslo.
koda, e zaplatil nejvy í cenu. Jsem moc rád, e jsem ho poznal. Ké je inspirací jiným, aby
byli ochotni k nasazení i tam, kde z toho nekouká jen tu ná odm na.
Komentá e
Aktuáln .cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slu n vedenou debatu. Tím, e
zde publikujete sv j p ísp vek, se zárove zavazujete dodr ovat Kodex diskutujících. Pokud
Vá text obsahuje hrubé urá ky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje
podez ení z poru ení zákona, je celý napsán velkými písmeny i jinak odporuje zdej ím
pravidl m, vystavujete se riziku, e jej editor sma e.
P ejeme Vám zajímavou a inspirativní vým nu názor .
Libor Stejskal, editor blog ([email protected])
stránka: 1/1
Dalimír napsal(a):
Dobrý den ! Ale ale Cirdo Ty je t ije ? U zase lidovci za ínáte vystrkovat rohy ? Rad ji
z stantante tam kde jste ! V OPOZICI !!! Dal.
09.11.2010 11:19:57
ochtan napsal(a):
Pane Svobodo,
dík za bli í informace, Vám je v ím.
Bohu el, vtip:"Co je tisíc jurist na dn mo ském? Dobrý za átek!" není v této zemi (a na
Slovensku) vtipem, ale smutnou skute ností.
Jsem rád, e jste mi potvrdil, e pan Valko byl vyjímka z pravidla a ne "k i álový Standa".
Vám v ím, e ho je koda.
09.11.2010 11:20:08
Jedla napsal(a):
Po mí i, Dalimíre, ne po hrá i.
09.11.2010 11:22:58
Rasputin napsal(a):
Jestli e ho pochválil Cyril Svoboda, pak m eme vzít jed na to, e Valko byl mimo ádn
arogantní, chamtivý a podlý lov k.
09.11.2010 11:23:22
Medikolog napsal(a):
Rasputine,
to si myslím i já. A pokud tomu tak není, je pochvala pana k es ana z povolání Cyrila
Svobody, lov ka lehkov rného z povolání, který paní Riceové v il v echny l i o
neexistujícím arsenálu ZHN v Iráku, rovna polibku smrti. Jako advokát jist úsp n hájil
nejv t í sumce v kalných vodách. Obdobné ctihodné obhájce má ov em i neapolská Camora...
09.11.2010 11:42:33
petr1962 napsal(a):
Nevím emu se divíte pane,je to mafianský stát jako na e republika tak e nic zvlá tního se
nestalo.Jen m udivuje e lov k jako vy který se sám podílel ve vládách na tomto politickém
paskvilu zvaném demokracie se ani trochu nestydíte a to p edev ím p ed Va ím synem.
09.11.2010 11:54:22
Marcus Agrippa napsal(a):
e by dal í vlna praktik alá privatizace?! http://aktualne.centrum.cz/...
09.11.2010 12:00:43
Midori napsal(a):
Pane Svobodo,
o nebo tíkovi toho moc nevím, nemohu íci, byl-li to i nebyl slu ný lov k.
Pokud jde o vás samého, b hem svého ve ejného p sobení jste p inesl nespo et d kaz , e
slu ný lov k nejste.
09.11.2010 12:03:16
Béda napsal(a):
O nebo tících jen v dobrém.
Doufám, e k es an pan Valko nebyl z toto ného t sta jako vy (ve sporu o charitativní d m z
poz stalosti).
Pan Valko nebyl zcela nekonfliktní osobou viz http://aktualne.centrum.cz/...
Ur it existovala celá ada osob z jeho klientely, která mohla mít d vod se s ním vypo ádat. A
byli mezi nima i subjekty, které si zrovna servítky neberou.
Kdoví co a kdo za tím vlastn byl? Ten nekrolog bych rad ji psal a s odstupem asu.
09.11.2010 12:09:12
zzz napsal(a):
Otazka pro Cyrila:
Jak se pan Valko, coby predseda federalniho soudu CSFR postavil ke zp sobu rozd lení
federace?
Mo no sd lit?
09.11.2010 12:14:15
hufnágl napsal(a):
Byl to slu ný, estný a poctivý lov k, ekl dal í slu ný, estný a poctivý lov k.
09.11.2010 12:20:36
Drzá zrzka napsal(a):
Copak asi v d l, e n kdo sáhnul a ke krajnímu e ení jako je vra da?
09.11.2010 12:29:09
Tenco napsal(a):
S ím kdo zachází, tím také schází ...
Ústavní soudci jsou vesm s samí slu ní lidé, dbalí na ádnou a správnou zak ivenost a
pru nost paragraf :
http://aktualne.centrum.cz/...
http://aktualne.centrum.cz/...
P.S. Pokud pan Svoboda vy kl objektivní soud, tak je mi smutno i za n j.
Ani jsem toho pána znal.
09.11.2010 12:39:58
Sraldo Mandolini napsal(a):
No to je teda gól, Cyrile! Jestli opravdu pova uje koktavýho sadistu Bendu za úctyhodnýho
bojovníka a garanta návratu spravedlnosti do eské kotliny po roce 89, tak to teda pot
pánb h... u si nevzpomíná na jeho velebení je t v t ího sadisty Pinocheta?
09.11.2010 12:49:06
DF napsal(a):
Rozli ujme prosím zabití a zavra d ní!
09.11.2010 12:57:17
stejskal napsal(a):
Dobrý den,
smazal jsem jeden p ísp vek, který nem l nic spole ného se zám rem t chto stránek, tedy
poskytovat prostor pro v cnou a korektní debatu.
D kuji za pochopení.
Libor Stejskal, editor blog
09.11.2010 13:07:01
Luba napsal(a):
A sakra!
Dvojnásobná vra da?!
09.11.2010 13:08:10
Nostradamus napsal(a):
Pane Cyrile Svobodo!
M li jsme tu est se potkat - v devadesátých letech - p i jedné akci na elákovickém gymnáziu,
kde jste si p ih íval p evolební polív i ku....
U tenkrát jsem m l dojem, e pokud nás k "sv tlým kapitalistickým zít k m" povedou takoví
lidé jako Vy, tak Pánbu s námi a zlé pry ...
Nemýlil jsem se!!!
P.S. A pan Benda senior, nech odpo ívá v pokoji, proto e kdyby vid l, co vyvádí jeho
syná ci, tak by to s ním muselo okam it pra tit!!!
09.11.2010 13:18:02
mb napsal(a):
svobodo pro pí ete o slu nosti a state nosti kdy jste:
1. poh bil ty koalici
2. soudil se s vor ilkama i kdy jste ek e u nebudete d lat
pro takový lov k jako vy, hovo í o slu nosti a state nosti ???
09.11.2010 13:57:26
Riziko povolání napsal(a):
Asi toho hodn v d l a skon il jako Mrázek.....
09.11.2010 14:15:09
stejskal napsal(a):
Dobrý den,
smazal jsem dva p ísp vky, které nem ly nic spole ného se zám rem t chto stránek, tedy
poskytovat prostor pro v cnou a korektní debatu.
D kuji za pochopení.
Libor Stejskal, editor blog
09.11.2010 14:30:17
Petr.. napsal(a):
Jest-li si ho náhodou nespletli s Vámi, e pane Svobodo?!
09.11.2010 14:33:54
liryC adobovS napsal(a):
Právnikov - parazitov sú mraky. Jeden hore-dole.
09.11.2010 14:36:06
anti politik napsal(a):
Co to Svoboda mele? Valko byl n co jako je u nás Sokol! Obhájce, politických a
ekonomickomafiánských elit! To je z ejm pro politiky slu nost a state nost! Ale pro ne, e?
Budou takových v budoucnu pot ebovat hodn aby je vysekali z toho právního hnoje, který
tady nad lali!!
09.11.2010 14:44:37
Sraldo Mandolini napsal(a):
Lenka:
Vsadím klidn svoje nové boty, e Vás pan Stejskal sma e jako tabuli...
09.11.2010 14:55:02
vem ák napsal(a):
Valko zobral z SPP 700 mil. Sk
09.11.2010 15:01:36
nbusr123 napsal(a):
To ze kampan je prichystana spolu s ceskom dokopy
A nejaky cyril svoboda sa vyjadruje to je o tom ze uz dopredu boli dohodnuty ze valka
pouziju aj v cechach ...
Cesi ani nevedia kto to je ale je o nom diskusia siahodlha ...
V cechach tiez stupa nespokojnost s pravicou ..
Este vam z Valka bude zle aky budu robit cirkus
09.11.2010 15:03:21
stejskal napsal(a):
ist pro informaci: p ísp vky vyjad ující pot ení nad smrtí lov ka i takové, v nich n kdo
n komu smrt p eje, nepova uji za korektní vým nu názor , a tudí je ma u.
Pokud toto n komu nevyhovuje, nejsou z ejm tyto stránky ur eny jeho stylu diskuse.
P edem d kuji za pochopení.
Libor Stejskal
09.11.2010 15:18:34
Willy Fog napsal(a):
Cyrile!
Od tebe to fakt sedí!
Recaptcha: spossir below
09.11.2010 15:20:18
Sraldo Mandolini napsal(a):
Pan Stejskal:
Vyhrál jsem nové boty, kdy mi je po lete?
09.11.2010 15:23:12
Fifos napsal(a):
Pul roku nic a zase vystrkuji ruzky, Svoboda? Ze by druhy dech? Bratr Kalousek rikal, ze jim
jdou notarske sluzby, proc se toho nedrzi?
09.11.2010 15:23:37
stejskal napsal(a):
To si musíte napsat paní Lence, pane Mandolini (já bych s Vámi do této "tutovky" nikdy
ne el).
Libor Stejskal
09.11.2010 15:25:20
Willy Fog napsal(a):
Libore, a to e Cyril Svoboda a spousta dal ích politik od roku 1990 p ipravili spoustu lidí
p ímo o ivot, nebo jenom o ivobytí, tak to ti nevadí?
To ti opravdu nevadí, ty to nevidí co se kolem d je??
A sorry e ti tykám, jsi o hodn mlad í ne já, tak proto.
abitorry Command
09.11.2010 15:25:27
Karkulka napsal(a):
Ano, nech je více takových p íklad , pane Svobodo! Bu te nám i Vy p íkladem, ve v ech
sm rech a za v ech okolností. D kuji !
09.11.2010 15:26:19
stejskal napsal(a):
Nevím, jestli pí ete mn , pane Fogu z Cesty kolem sv ta,
ale i kdyby tomu tak bylo, tak to nic nem ní na skute nosti, e se zde tímto zp sobem
debatovat nebude.
P eji zajímavou, korektní a pokud mo no slu n vedenou diskusi.
Libor Stejskal
09.11.2010 15:28:11
pche napsal(a):
slusneho cloveka len tak neobvinia z vydierania ty komediant - pravnici su zaklad mafie, bez
nich by boli mafiani nuly, proste islo o to o co vzdy o spinave penaze
09.11.2010 15:34:46
Antonín Svoboda napsal(a):
... jist slu ný lov k, kdy to íká Cyril Svoboda
09.11.2010 15:35:01
kacir napsal(a):
e by bo í mlejny za aly kosit tyto elitní právníky z bývalé vysoké politiky? U nás je jich
také dost co si na známém ksichtu, kompromitujících materiálech a konexích zalo ili ivnost.
09.11.2010 15:37:23
Oklav napsal(a):
Bo ie mlyny melú pomaly, ale iste...
09.11.2010 15:58:39
nieSlovak napsal(a):
drahi, ceski priatelia.. Ernest Valko bol taky "velmi" slusny clovek, ze policajti a sis-kari
(slovenska tajna sluzba) pri razii v jeho firme, v trezore nasli neorazitkovane sudne
rozhodnutia. Dobre citate, sudne rozhodnutia!!! bol to predsa advokat a nie sudca.. pre uvod..
chcete dalsie info o Slovensku??..
09.11.2010 16:08:47
Ara napsal(a):
Cyril Svoboda Valka chválí, íká e ho znal. V ak jiní, kte í onoho prominentního právníka a
bývalého politika znali také, u ho v tak dobrém sv tle nevidí. Kde je tedy pravda? Asi n kde
uprost ed, jak to asto bývá, proto e ernobílé prý dnes není, zvlá t v jistých sférách,
prakticky nic? :-?
Fakt nevím, Valka jsem osobn neznal a i kdyby, tak znamená to snad n co? Poznal jsem
kdysi v polistopadových asech taky jednoho (mj.), který se mi rovn zpo átku jevil vcelku
solidn a sympaticky... Pak jsem s ním v ak ztratil kontakt a on se stal pozd ji stal p edsedou
významné politické strany a nsledn i premiérem, kdy u nep sobil jako moc dobrý a a
hlavn ne jako slu ný politik a selhal i jako man el a "hlava rodiny", bu byl tedy ten m j
první krátkodobý dojem mylný, nebo je to tak, e lov k se v ur itém prost edí "tam naho e"
m ní "zákonit " k hor ímu.
No nic, dál to komentovat nebudu, nevidím v tom smysl, ale jedno je snad tady jisté. Valk v
vrah (a je t víc zadavatel té vra dy) zajisté ádný slu ný lov k není, ale jde tém jist o
v ehoschopného mafiána ur it mnohem hor ího, ne by eventuáln mohl být ten slovenský
kontroverzní právník Valko.
Ano. ádnou jistotu o "slu nosti a estnosti" pana Valka nemáme a nemáme ji ani kdy ho
glorifikuje tak známý etablovaný k es an a zku ený politik jako je Cyril Svoboda.
To mo ná nám opravdu zabili "Ferdinanda", estného, poctivého, spravedlivého... Kdoví?
Nevím to a nemyslím si, e to ví n kdo jiný ne on sám (a event. je t tak judok es anský
B h. ;-))
Ale jedna v c je tu jistá naprosto. A to ta, e celý "slavný" tuzemský polistopadový vývoj je
pro v echny opravdu slu né a poctivé lidi jedna velká no ní m ra a jedno obrovské
zklamání. :-(
Sice je fakt, e ne v e co se od pádu bol evika stalo, je patné, zvlá t v t í míra svobody je
jist v cí nanejvý pozitivní, t eba e i zde je v poslední dob u mo né pozorovat snahu
"trochu" tuto snad jedinou významnou polistopadovou vymo enost okle tit a omezit...
09.11.2010 16:30:11
juja napsal(a):
To je stra né, taký spravodlivý, estný, pracovitý, skromný, neskorumpovaný, veriaci,
charakterove istý, tolerantný, citlivý, vnímavý, príjemný, verný, ochotný, prispôsobivý, milý,
nezi tný, sympatický, úprimný, otvorený, ve kodu ný, achetný, dobro inný, nesebecký,
jemnocitný, obetavý, priate ský, pokorný, starostlivý, vá ny, seriózny a nezávislý lovek to
bol, koda ho...
09.11.2010 16:41:48
jáno ík napsal(a):
to rasputin:
je to pravda. Bol arogantný a v spojení s bratislavským podsvetím, skrátka mafián. Taký akí
sú v etci s kdh a sdku.
09.11.2010 16:58:09
Ara napsal(a):
Lenka:
Sice je to v této debat zcela podru né, nicmén jedna v c vás usv d uje z nepravdivého
tvrzení. Uvádíte, e Cyril Svoboda je id. To v ak pravda být nem e, proto e on se
prezentuje p ece i ve ejn jako k es an, ne jako vyznava judaismu. Mo ná ale máte Svobodu
za ida, tj. za lena jistého etnika/národa. V tom p ípad sice nelze o pravdivosti Va eho
tvrzení rozhodnout, nicmén pak se tu nabízí nejv t í otázka...
pro si myslíte, e jsou idé (nebo koneckonc i idé) "a priori" patní ned v ryhodní lidé?
09.11.2010 17:06:00
Ara napsal(a):
Juja:
Co to má být? Ironie, nebo vá n mín ný epitaf? :-@
09.11.2010 17:15:19
O´Brien napsal(a):
Pane Svobodo, vy u jste se dávno svými názory i skutky odepsal nejen u ve ejnosti, ale i u
svých spolustraník , kterým jste pomohl jen k ostud . Prosíme vás, u se rad ji neobjevujte a
pracujte pro blaho n koho jiného. Zkuste t eba oslovit Vor ilky..... Tady se vám 90% lidí jen
posmívá. Máte to v bec zapot ebí? Jestli to sám nevidíte, pak to není naivitou, ale jen
bezmeznou drzostí. To jste k es an?
09.11.2010 17:27:31
Ara napsal(a):
Jáno ík:
Opravdu byl Valko ve spojení s podsv tím? A odkud ty informace máte?
:-/
Ps. U jednotlivce je mo né ledacos (t eba e není dobré tvrdit cokoliv bez d kaz ), ale pokud
se toté tvrdí mahem o celých skupinách lidí, je to tém v dy scestné. V t ch uvád ných
politických stranách jsou p ece tisíce lidí. Opravdu je mo né o v ech lenech tvrdit, e jsou
v ici "arogantní a mafiáni" a v bec patní lidé? :-/
09.11.2010 17:27:42
Luká Chmela napsal(a):
Kdy o n kom eknete Vy, e je slu ný, zvýrazní to siln mé pochyby.
09.11.2010 18:03:53
Valko napsal(a):
Slusní ludia sa doma vo vlastnom obyvaku nestrielaju jednou ranou do srdca.. dokonca ani na
Slovensku nie..mily cyril
09.11.2010 18:05:37
hele napsal(a):
Ked to tak sledujem, panu Stejskalovi sa nejak stejska po cenzure. Lenze ako sa hovori: Vox
populi, vox dei. Na tom nic nezmenite.
09.11.2010 18:08:28
mb napsal(a):
elena od kedy ste valko ... ? :-)
09.11.2010 18:11:20
stejskal napsal(a):
Dobrý den, paní i pane Aro,
v ak já také nejsem id (ale vla ný evangelík, nyní ji nepraktikující ádný ritus). N jakou
idovskou krev asi v ilách mít budu (i kdy o ní nevím), máme jí v tomto prostoru ostatn
prakticky v ichni.
Samoz ejm
e ádné etnikum, národ i rasa nejsou apriori patné i dobré.
Ale to myslím v tomto p ípad není podstatné. D le ité je, e odpovídat na podobné
nesmyslné výk iky nemá ádný význam. Kdy je lov k ignoruje, v t inou to pisatele
p estane bavit (v opa ném p ípad naopak asto zaplaví debatu svými reakcemi). Zpravidla
podobn formulované výpady stejn ma u (jen ty v i sob nechávám, baví mne).
Libor Stejskal
09.11.2010 18:13:01
marius napsal(a):
Priatelia,
ak ma pamä neklame, bol záhadne zvolený ako správca konkurznej podstaty pre Devín
Banku. Nominanti SD , okolie mognerovej, Miga a, Weisa, vytunelovanie Devín Banky, to
v etko bolo treba zamies pod koberec. Pripájam sa k názoru, e ni osl ujúce tento pán pre
spravodlivos neu inil. Prirodzene, zastupoval ur ité vplyvné záujmové skupiny, ktoré majú
silný vplyv v médiách. Tie mu pomáhali vytvára "mu a, ktorý stojí v dy na strane
spravodlivosti". V súvislosti s kauzou Rehákovci, tie nebol úplne " istý". Ak jestvujú
prepojenia medzi politikmi a podsvetím, potom je potrebné ráta aj s tým, e aj podsvetie si
bude uplat ova svoj nárok pri rozde ovaní sfér vplyvu. A tam u nejde o fazu ky.
ítajte viac: http://www.sme.sk/diskusie/...
09.11.2010 18:37:41
guvina napsal(a):
Na Slovensku - medzi slusnymi a poctivymi obcanmi panuje nazor, ze pan Valko dostal iba to,
co si zasluzil....tot vsjo, pane Svoboda
09.11.2010 18:37:44
KM napsal(a):
To guvina:
Slovensko je moc sympatická zem a mám ho rád. Bylo by mi líto, pokud by se zde
vyhla ovaly rozsudky smrti tím, e se "slu ní a poctiví ob ané" usnesou, e si to doty ný
zaslou í. Pokud se pan Valko ú astnil n jaké kriminální innosti, m l být souzen a odsouzen
slovenskou justicí, a ne odst elen jako kodná. Nemyslím si, e mafii lze vymýtit tím, e se
nechá libovoln st ílet, na koho si zamane.
09.11.2010 18:53:48
steel napsal(a):
Milý KM.
Na rozsudku sa nauzniesli slu ní ob ania Slovenska.
Tých mal Va ko te ce u prdele.
Va ko sa pohyboval aleko za hranou slu ného a poctivého práva a tam sa súdenie justíciou
naozaj nenosí.
Ani sa na u ne aká a nespolieha.
Va ko si vybral sám.
Chcel vysoko lieta , nízko spadol.
V ich kruhoch sa podrazy neodpú ajú.
Nech mu je zem ahká a bo ský súd milostivý...
09.11.2010 19:26:26
Sniper napsal(a):
Kdyby to byl slu ný lov k, tak ho nikdo neodprásknul.
09.11.2010 19:35:30
Alena Polcarová napsal(a):
Zalez ty Neslu ný Hami dný Cyrile!
09.11.2010 20:04:54
petch napsal(a):
Ten kdo zastupuje a hájí neslu né kauzy, nem e být slu ný.
09.11.2010 20:11:38
Ládik!!! napsal(a):
Zabili Marínu Matejovú!!!!!!!!
09.11.2010 20:25:24
Ob í dildo napsal(a):
Cyrile, ty kluku, ty u p edseda KDU na t stí nejsem, zm n si medailon u blogu. A ten synek,
co s Tebou koukal, to je ten, co upe v pra ských no ních barech koks a nelidovecky pigluje
ka dou katuli?
09.11.2010 20:28:00
stejskal napsal(a):
Dobrý den,
smazal jsem jeden hrub urá livý a nadávku obsahující text ("magor"), nebo tyto jsou v
rozporu se zám rem na ich stránek, tedy poskytovat prostor pro v cnou a korektní debatu.
D kuji za pochopení.
Libor Stejskal, editor blog
09.11.2010 20:38:18
steel napsal(a):
Fúha, milý ma ko.
Namiesto argumentov obvinenie z nacionalizmu?
Kde som napísal o len jedno písmenko s týmto náznakom???
Kde som napísal nie o, kde by bola o len tipka záviste?
Tak neviem, milý ma ko.
Písal som o konkrétnom prípade, kde Reháka a Va ka zatkli na základe brutálnej bitky
ú tovní ky vo firme Reháka.
Asi tam boli vtedaj í predstavitelia tátu a doty nú bili, aby mohli zatknú Va ka, v ak?
To bola tá Tvoja politická objednávka, v ak?
Samozrejme, e Va ko, na základe svojich stykov s politickou elitou a mafiánskými stykmi,
vyhral 66 miliónov euro.
Neurobil to v ak z lásky ku Slovensku a zaú toval si poctivých 25 percent z celkovej sumy.
To zastupovanie dostal bez akéjko vek sú a e, iste protek ne.
Tak e.
Dúfam, e teraz spotí zasa, e som o..?
Antisemita?
Fa ista?
Masový vrah?
Islamita?
To sú Tvoje odpovede a argumenty.
Zatia platí to,kvôli omu ma pán Stejskal zmazal. :-)))))
Mimochodom, pane Stejskale.
Hrub urá livý...hmmm. :-))))
To bola diagnóza, nie urá ka, to si vyprosujem... :-))))))
P eju hezký ve er.
09.11.2010 21:05:30
stejskal napsal(a):
Dobrý ve er, pane steel,
zkusme to prosím bez t ch diagnóz (t ch tu ka dý z nás o druhém vysypeme z rukavu
spoustu). Argumenty a fakta jsou pro ve ejný diskurs p eci jen d le it j í.
Libor Stejskal
09.11.2010 21:19:16
steel napsal(a):
Milý pane Stejskale.
Jist .
Budu se sna it. :-))))
09.11.2010 21:20:55
mb napsal(a):
Sniper napsal(a):
Kdyby to byl slu ný lov k, tak ho nikdo neodprásknul.
09.11.2010 19:35:30
ergo ka dý, kdo byl n kdy n kým odprásknut byl neslu ným lov kem ...
logica obscura ...
09.11.2010 21:42:17
Sniper napsal(a):
Pro mb: Vrána k vrán sedá, rovný rovného si hledá. V dycky je mezi t ma dv ma n jakej
vzah. A slu ný lidi po sob nest ílejí. Nebo si myslí , e ti utopenci v sudech v Orlíku byli
ctihodní a bezúhonní ob ané? Nebu naivní.Takhle odchází ze sv ta gangst i.
09.11.2010 22:02:02
Matej napsal(a):
to sniper:a co takto rozsekane telo na stvrtiny...tak odchazeji ze sveta policiste v mexiku co
bojuji proti drogovemu kartelu...ale souhlasim ze v 70% je to tak jak si napsal :) druha vec je
ked sa niekto takym ludom postavi...v tomto pripade ked si pozries kauzy na ktorych pracoval
a koho si tym nastval povedal by som ze ide o ten minoritny pripad...
09.11.2010 22:10:49
asap napsal(a):
Kokso, "slu ní" udia sa nám tu akosi za ínajú mno i . E te aj na predvolebných plagátoch sú
slu ní. Napriek tomu, nevedel som, e "slu ní" udia zastupujú prominentných (rozumej
najbohat ích) vyvolených, iba ktorí si "slu ných" udí mô u dovoli . Tak e aj na i
(najbohat í) prominenti sú tie "slu ní". A bez výnimky!!!
Skúste niekto o tom pochybova !!! U ani ja nepochybujem o tom, e aj Cyril Svoboda a jeho
syná ik sú tie slu ní. A bez úvodzoviek. Nepochybujem.
Prajem vám príjemné ítanie o "slu ných" prominentných u och:
http://www.diamantovabana.sk
09.11.2010 22:24:42
ochtan napsal(a):
M by zajímalo, jak by vypadala diskuze, kdyby odpráskli "up ímného Standu".
O panu Valkovi toho moc nevíme, p iznám se, e jsem jeho jméno dosud neznal. Tak je t ké
tuto událost komentovat.
Pan Stejskal ma e p ísp vky vyjad ující pot ení nad smrtí lov ka i takové, v nich n kdo
n komu smrt p eje. Co by chudák d lal, kdyby Standu odpráskli ?
Pamatujete kdy Paroubek k til knihu ? To bylo nad ení, jako p i hokeji. A to lo jen o
koloto á e. Co teprv, kolik jásotu by vyvolal sám p edseda ?
Není to podivné,kolik radosti v tolika lidech vyvolá jedna kulka ? U Heydricha to bylo jasné.
U Gottwalda, Novotného, Husáka i Jake e jsme to pot ení nem li. Pro tolik lidi tolik jásá
práv te ? V dy ho neznali ?
09.11.2010 22:42:12
erny napsal(a):
R.I.P. Ernest Valko
Dekujeme pane Svobodo za nekrolog
09.11.2010 22:52:49
adda napsal(a):
re: matej
vdaka za tvoje prispevky, si tusim jediny, ktory tu vie konstruktivne diskutovat, palec hore
09.11.2010 22:56:11
Sraldo Mandolini napsal(a):
ochtan:
Pro tolik lidí jásá nad smrtí neznámýho Slováka? Proto e to byl p íslu ník politické
oligarchie, a té u zkrátka z logiky v ci p eje normální oby ejný lov k jenom to nejhor í.
09.11.2010 23:56:59
Sraldo Mandolini napsal(a):
Valko vlastn dopadl úpln stejn jako ná eský hrdina Mrázek. Ten taky podobn jako
Valko jezdil v opance ovaném aut , jídlo mu kontrolovali ochutnáva i, auto startoval zásadn
ofér, kdyby vybuchlo, a p esto ho nájemný vrah dostal...jo, bo í mlýny melou pomalu, ale
jist ...
10.11.2010 00:06:01
Al Jouda napsal(a):
...tahouni návratu spravedlnosti do eského práva. Tak ti tahouni táhli opravdu, ale opravdu
málo !
10.11.2010 00:10:50
asap napsal(a):
Tajné nahrávky, zmenky aj policajná cela
Ernest Valko sa viackrát dostal do konfliktu s políciou i politikmi. V etky kauzy napokon
dopadli v jeho prospech.
tyri noci strávené v policajnej cele a prehliadka priestorov jeho advokátskej kancelárie boli v
roku 2006 pre Ernesta Valka zrejme najsilnej ou ranou od bezpe nostných zlo iek tátu. O
mo nom prekro ení zákona sa hovorilo aj viackrát predtým, podozrenia sa nikdy nepotvrdili.
Kauza Rehákovci
V novembri 2006 zadr ala polícia Valka s podnikate om Ladislavom Rehákom pre
podozrenie z vydierania. Malo ís o dlh 15 miliónov korún (pol milióna eur) súvisiaci s
vykupovaním pozemkov na Záhorí.
Valko a Rehák strávili tyri noci v cele, návrh na väzbu súd zamietol. Veril som v
spravodlivé a nestranné rozhodnutie senátu. Som nevinný, ni oho som sa nedopustil," tvrdil
Valko.
Na prípade bolo udné, e hoci policajti trestné oznámenie dostali v júni 2006, kona za ali a
o nieko ko mesiacov. Krátko predtým zatkli Reháka s dvoma synmi pre podozrenie z
vydierania ú tovní ky.
aká nás mo no nieko ko zaujímavých dní," komentoval prvý krok polície vtedaj í premiér
Robert Fico. Nasledovalo opätovné zadr anie Reháka, u aj s Valkom.
Vo väzbe napokon istý as strávil Rehákov syn Martin, ktorý je advokátom a u Valka
pracoval. Martina Reháka polícia spájala so skupinou bratislavského podsvetia známou ako
pi ovci. Martin Rehák chodil s Pi om do koly. Martin Rehák je synom bývalého predsedu
predstavenstva Globtelu neskor Orange -u.
Prokuratúra neskôr vy etrovanie kauzy Rehákovcov zastavila. Navy e skon tatovala
poru enie zákona pri prehliadke Valkovej kancelárie. Z funkcie odstúpil Ján Va o, éf Úradu
boja proti organizovanej kriminalite, ktorý prípad rie il. Teraz je Va o prvým
viceprezidentom Policajného zboru.
Horúce zmenky
V roku 2003 prokuratúra bezvýsledne preverovala 25-miliónovú (833 tisíc eur) províziu,
ktorú mal Valko získa za zastupovanie SPP v kauze Duckého zmeniek.
Koncom novembra 2002 zasiahli eskí policajti pri preberaní zmeniek eskej firmy Sigma
Group v hodnote 6,8 miliardy korún. Stalo sa tak za Valkovej prítomnosti v advokátskej
kancelárii v Brne. Zmenky polícia zhabala.
Obavy o ivot
Vo februári 2003 policajti zadr ali vo Valkovom aute h adaného Karola Patasyho, ktorého
vy etrovali v súvislosti s mafiánskou vra dou v bratislavskom Irish Pube. Auto prechádzalo
cez hranice do eska, no Valko v om nesedel. Incident vysvetlil tak, e si pre Duckého
zmenky najal ochranu.
Ke e je spor taký, aký je, a mám obavy, objednal som si ochranku a poskytol som jej auto.
Viac o tom neviem."
Dzurindova nahrávka
Pri rie ení privatizácie Nafty Gbely expremiér Mikulá Dzurinda v roku 1999 pohrozil, e
zverejní nahrávku telefonátu medzi Valkom s bývalým silným mu om podsvetia Petrom
Steinhübelom. Valko v spore zastupoval FNM. Pána Steinhübela poznám asi 15 rokov.
Nieko kokrát sa na m a obrátil. Dal som mu jasne najavo, e som vy a ený," povedal Valko
v júni 1999. Kauza nahrávky neskôr i la do stratena.
Kto bol vlastne Ernest Valko???
10.11.2010 00:22:48
Lenka napsal(a):
Pane Stejskale, krom toho, e jste id, dovoluji si vás ozna it za zbab lého a záke ného
ida ! Mé p ísp vky jste smazal ! Obsahovaly snad vulgární výrazy, i navád ní k trestné
innosti ? Ne - jen m j osobní názor na Svobodu a jemu podobné ! Víte který id je hor í ne
sionista ? Ten který zap e cokoli a kohokoli, pro vlastní pot ebu a prosp ch - toto máte s
idem Svobodou spole né ! Lhát a p ekrucovat pravdu., dle vlastních pot eb - potomci Jidá e
se ve vás nezap ou !
10.11.2010 06:47:52
LENKA napsal(a):
Na t chto stránkách je p ísn zakázáno, mít radost z násinlé smrti podobných gauner , jako
byl Valko ! Na t chto stránkách musíte podobné darebáky chválit a milovat - jeliko jsou ze
stejného t sta jako autor lánku a místní cenzor Stejskal ! A ije a vzkvétá demokracie ala
id !
10.11.2010 06:53:49
Milan napsal(a):
Slu ní lidé se nest ílejí pane Svobodo, to by jste snad mohl v d t. Vra da je smutný in a
v t inou je jen výsledkem toho, co n kdo jiný ud lal. Mám obavu, e obecn politikové toho
ud lali opravdu hodn a ne pro ostatní, ale pro sebe. Myslím, e by o tom m li p emý let.
10.11.2010 07:59:14
ochtan napsal(a):
"N t elov ka - n t problema".
Hádejte kdo byl ten moudrý otec v ech pracujících, který tuto v tu pustil do sv ta ?
Rada policii: Hledejte odstran ný problém.
10.11.2010 08:23:41
Luis napsal(a):
Tak Hami ný Cyrda se zase ve ejn do n eho plete?
Hr za, hlavn e lidovec a k es an se nep etr it soudí o kdoví jak získané baráky v Praze.
Slov kráde mu, jako kvaziprávníkovi, asi nic ne íká! V dy ho do práce u ani ministerstvo
zahrani í nechce. 20 let tady je lízal koryta a nic po ádného ned lal. Opravdu to je ten
správný zastánce smrti skute n DOBRÉHO LOV KA?
Rychle Cyrdo do trvalé opozice, nebo jak námo ník Dantes v Monte Christo n kam na ostrov.
ZTo by byl v esku ale klídek bez Vás ...
10.11.2010 08:29:43
Milo napsal(a):
Jenom v ím, e nebyl tak slu ný, jako Cyril.
10.11.2010 09:08:56
strangleti napsal(a):
Politici a celebrity na Slovensku sú zdesení. Ve , o keby sa také nie o stalo aj im? Oby ajní
udia a takí zdesení nie sú. Ernesta Valka asto videli v televíznej relácii Smotánka, ktorá sa
venuje slovenským zbohatlíkom. Citujem názor, ktorý som nedávno, isto náhodou, po ul v
práci : "Ke ich tam v tej Smotánke vidím, najrad ej by som tam hodil medzi nich bombu."
Tým nechcem poveda , e súhlasím s takýmito praktikami. Len som chcel objasni názor
pospolitého slovenského udu na takýchto Smotánkových prominentov. Tak e, pán Stejskal,
mô ete premý a : Vymaza ? Nevymaza ?
10.11.2010 09:28:26
asap napsal(a):
Pane Svobodo, tvojmu ve mi múdremu "slu nému" syná ikovi daj pre íta toto:
http://www.mafian.sk/2000/0...
Karola P. podozrivého z júlovej vra dy v bratislavskom Irish Pube zadr ala polícia v
pondelok o 17:25 v aute advokáta E. Valka. Pod a informácií hovorkyne KR PZ v Tren íne
Magdy Krasulovej, 20-ro ný Karol P. prechádzal s Valkovou ochrankou cez hrani ný
priechod v Hornom Srní vo Valkovej Octavii smerom do iech. Za ním i iel Valko vo
svojom al om aute. Vra da v Irish Pube sa stala 7. júla minulého roku, zahynuli pri nej
dvaja udia, jeden bol a ko zranený.
©SITA Utorok 29.Február 2000 14:30
Z tvojho syná ika bude skvelý a ideálny tupovoli . Bude voli pod a dojmu a nie faktov, kto
vyzerá "najslu nej ie" v "najslu nej om" a najdrah om obleku (golieri). Pekne si ho politicky
vychováva .
10.11.2010 09:32:36
strangleti napsal(a):
E te nie o o slu nom loveku. TASR 28.5.2008 Bratislavskému podnikate ovi Ladislavovi
Rehákovi a známemu advokátovi Ernestovi Valkovi opä hrozí súd za údajné vydieranie
ú tovní ky. V dne nom vydaní o tom informuje denník Hospodárske noviny. Podnikate aj
advokát boli obvinení z vydierania. Rehák v dvoch prípadoch z vydierania ú tovní ky
svojich firiem Andrey K. a spolu s Valkom aj z vydierania Viliama a Rastislava Vittekovcov.
Tí pre podnikate a vykupovali pozemky na Záhorí.
10.11.2010 10:02:42
stejskal napsal(a):
Dobrý den, paní i pane strangleti,
nevidím jediný d vod, pro bych m l Vá text mazat. Jde o dle mého soudu korektmn
vyjád ený názor.
Libor Stejskal
10.11.2010 10:17:39
Arnie napsal(a):
To Lenka:
Mate-li skute n radost z násilné smrti lov ka,jak sama pí ete, a u je to pan Valko, nebo
kdokoliv jiny, tak sorry,prost do normální, civilizované spole nosti nepat íte.
10.11.2010 10:26:21
asap napsal(a):
9:32 som tu zverejnil odkaz na lánok zo SITA ulo ený na www.mafian.sk
Toto sú podrobnosti o Karolovi P.:
Vo februári 2003 policajti zadr ali vo Valkovom aute h adaného Karola Patasyho, ktorého
vy etrovali v súvislosti s mafiánskou vra dou v bratislavskom Irish Pube. Auto prechádzalo
cez hranice do eska, no Valko v om nesedel. Incident vysvetlil tak, e si pre Duckého
zmenky najal ochranu.
Ke e je spor taký, aký je, a mám obavy, objednal som si ochranku a poskytol som jej auto.
Viac o tom neviem."
Tak e o "slu nosti" Valka si viem utvori svoj názor, o Svobodovi tie .
10.11.2010 10:32:54
ochtan napsal(a):
Arnie,
není lov k jako lov k.
Kdy zhebnul " lov k" Gottwald, tak se moji rodi e radovali. Nejen oni. V t ina národa. e
by v t ina eského národa nepat ila do civilizované spole nosti ?
Spole nost, která truchlí nad smrtí zlo ince, gaunera nebo zr dy, (nemyslím te pana Valko,
o kterém v podstat nic nevím), taková spole nost není normální, civilizovaná, ale
degenerovaná.
10.11.2010 10:38:03
Sofus napsal(a):
Cyril Svoboda je typicky bezbozny lhar, podvodnik a mafian soucasneho tzv. lidoveckeho
strihu. Vrana k vrane seda...Cyril Svoboda je hrobnikem lidove strany, jakymi byli pred nim J.
Lux a V. Benda, na ktere se jiz Buh nemohl divat a dal Satanovi moznost je z tohoto sveta
zmarnit. Nebot Bozi mlyny jednou semelou i tohoto nestastneho skudce krestanstvi jmenem
Cyril Svoboda, sluzebnik zlateho telete!
10.11.2010 11:18:32
anti politik napsal(a):
Svoboda si po letech v polomafiánském prost edí( ti v politice) z ejm u neuv domuje, e
tyto vra dy jsou d sledkem chování lidí jako je on! Pokud za tuto vra du nese n kde
odpov dnost tak to jsou p edev ím politici, proto e oni p ece vytvo ili a vytvá í prost edí v
kterém ijem v etn zákon ! Jak je Svobodo mo né, e z hajzla a zlod je pokud má ty
správný politický známosti se p es noc stáne d v ryhodný podnikatel? Se pak nediv, e v tom
právním hnoji který jsi pomáhal vytvá et i ty se d jí tyto v ci! Spí by byl p ímo zázrak kdyby
se v tomhle marasmu sem tak n jaká politickoekonomická vra di ka nestala!
10.11.2010 11:26:50
ochtan napsal(a):
Pokud by se jednalo o vy izování ú t mezi gaunery ze slovenské "smetánky", pak by to
nebyla ádná tragedie.
Pokud tu ale slovenská galerka zabila obhájce práva a zákona, pak to tragedie je.
Tak nevím, co z toho vyleze. Po kejme s úsudkem.
10.11.2010 12:07:25
stejskal napsal(a):
Dobrý den,
smazal jsem jeden p ísp vek obsahující hrubou nadávku ("zmrd"), nebo tyto jsou v rozporu
se zám rem na ich stránek, tedy poskytovat prostor pro v cnou a korektní debatu.
D kuji za pochopení.
Libor Stejskal, editor blog
10.11.2010 12:52:16
anti politik napsal(a):
ochtan myslím, e slovenské p ísp vky hovo í za v e! Valko byl prost slovenský Sokol to
v e! Jestli ov em máte dojem, e t eba Sokol je lov k práva, tak nemá cenu ekat na úsudek,
proto e to bude takto! Pro politiky, zbohatlíky a dal í gaunery (tedy dnes horních deset tisícne íkám, e gaunery jsou v icni, ale miliardy se opravdu nedají vyd lat za pár let slu n pouze podvodem a u mele kdo co chce) to je tragédie a pro dolních deset milión to
znamená pouze jedno! O jednoho ohýba e práva mí ! N kdy mám dojem, e ivot a lidské
d ní není o t ch deseti miliónech, ale o lidech jako Svoboda, Valko, Sokol a dal í o kterých si
skute n slu ný lov k snad ani nem e myslet nic dobrého! Jen e slu nost se v
postkomunistyckých demokraciích mezi politiky m í velikostí konta! Chudej slu ák nikoho
nezajímá, jen bohatej co hají bohatý má místo v mediích! Navíc je zcela bez pochyb, e Valko
by chudáka nikdy neobhajoval tak nás ob any v podstat nemusí zajímat jestli politici dr í
tryznu za kámo e! A si poplá ou v ak on se zase n jakej Valko objeví pop ípad si m ou
p j it Sokola u nás!
10.11.2010 13:35:13
ochtan napsal(a):
anti politiku máte pravdu, miliardy v t inou nejdou vyd lat poctivou prací.
Juristi mají tolik p íle itostí a s morálkou si taky hlavu nelámou.
10.11.2010 14:08:54
anti politik napsal(a):
Milý Cyrile u jste docílili dvacetiletou neúnavnou blbostí a amaterstvím a hlavn vzýváním
va eho jediného boha mamon, e politiky pova uje u málokdo za slu né nato za poctivé!
Tak e pokud politici hodnotí n koho jako slu ného májí ho okam it v ichni za stejnou
morální nulu jako politika! Problém není v tom, e to íkáme proto e to dnes m eme íkat,
ale proto e to tak cítíme a jsme denn utvrzováni v tom, e pravdu máme my! V minulém
re imu se dalo je t sem tam narazit i na slu ného komunistu, ale na slu ného demokrata na
vysokým postu dnes prost nenarazíte! Ka dej z vás bez vyjímky si pomáhá a vylep uje
rodinný rozpo et za peníze ob an ! Co tahle slu nost, kterou nemáte? To vás nezajímá, e!?
Dnes za íná být slovo "politik" synonymem zmetka, zlod je a korup níka! Rad i se starej a
se za vás nemusíme styd t! A e se stydíme za své politické p edstavitele i za vás o tom
nepochybujte!
10.11.2010 15:27:44
Gabor napsal(a):
to jano ík:
z mafiánskej skupiny si vedome vynechal HZDS, SNS a SMER? nerozumiem pre o? lebo to
sú komunisti?
10.11.2010 16:28:10
Tencokida Hnuj napsal(a):
Cyril Svoboda
Tak jak to je vlastn ?
Jste estný a pravdomluvný lov k a tak byl i pan Valko takovým ?
Byl pan Valko lump. mafián a grázl a tedy jste takovým i Vy ?
Nebo je pravda , jak u to tak ve sv t chodí, n kde uprost ed a Vy jste estný a pan Valko
byl pravdomluvný ?
Já jen, e moc lidí se toho Va eho kamaráda nezastává. A to by m lo platit ono "o mrtvých
jen dob e".
Tak jak je to ?
10.11.2010 16:32:40
alela napsal(a):
Av ak ty, Cyrile, slu ný nejsi. Cht l jsi obrat Charitu o d m, a to zcela v dom .
10.11.2010 21:15:27
ochtan napsal(a):
antipolitiku,
je pár vyjímek které si vyd lali miliardy poctivou prací. Bill Gates a Paul Allen.
Vyjímky ov em potvrzují pravidlo.
10.11.2010 22:02:44
MartaK napsal(a):
Pre "nie Slovak" a mnohých al ích: nemám o Cyrilovi Svobodovi dobrú mienku, ale ... Pán
Ernest Valko patril na Slovensku k právnickej pi ke. Ja som mala es pár rokov po
Novembri prichádza s ním do kontaktu vo VPN (neskôr ODÚ). Bol to slu ný lovek, s
obrovským zmyslom pre spravodlivos a zmyslom pre humor. A chcem tu diskutujúcim,
hlavne Slovákom, napísa , e mi je z vás nevo no, ke posudzujete loveka len pod a toho,
e spomienku na neho napísal Cyril Svoboda. Pritom o Ernestovi Valkovi houby viete.
11.11.2010 00:46:35
LessPure napsal(a):
Ale pane Cyrile, takhle ztracené body neposbíráte. Zas a tak blbý lidé nejsou. Snad
11.11.2010 00:49:54
es2f napsal(a):
http://www.tyden.cz/rubriky...
11.11.2010 10:23:45
ochtan napsal(a):
Velice zajímavý lánek:
http://neviditelnypes.lidov...
Rozhodn si to p e t te, je tam hodn fakt
11.11.2010 11:28:03
anti politik napsal(a):
Jen e to chce ochtane geniální nápad. Jist jsou i tací, ale nemám dojem, e na i zbohatlíci
by byli géniální-leda snad v podvodech! Na i miliardá i poctiv k takovým prach m prost
p ijít nemohli, tak jak? Tohoto lze dosáhnout pouze spoluprací s n kým, kdo stát vede a má
mo nost p ihrát megak eft a obejít zákony! Jednodu e e eno, nebýt na ich demokratických
politik nebylo by ani miliardá ! Tak e suma sumárum je nezpochybnitelné, e nás
demokrati tí politici sprost okradli a nadále okrádají! A i p es masivní mediální propagandu
o svobod a blabla toho mají lidé plný zuby! Posluchám denn jak se v lidech hromadí
obrovská zlost a nechu k tomuto, jak to nazvat? "snad vláda ekonomickomafiánských elit"
nebo "oligarchie" a je jen otázkou asu ne kotel vybuchne! Mo ná zítra, mo ná je pot eba
je t hodn svinstva, ale p íjde to ur it ! Nápad zavést tady demokracii byl dobrý, ale tohle
nekone ný okrádání, dohazování k eft , státní trafikanství snad není demokracie nebo ano?
Nejkrásn j í je, e strana (ODS) která mele o tom, e dosp lý a zdravý lov k se musí o sebe
postarat sám, sama za izuje svým vykrou kovaným politik m teplá míste ka op t za pra ule
ob an ! Tak e l zo makej a starej se a my si budem brát v e co pot ebujem jako v
komunismu!
11.11.2010 12:14:47
Silvie napsal(a):
Pane Svobodo,
jestli to byl tak slu ný lov k ,jako vy, tak se v bec nedivím.
Vyzní to cynicky - ale znáte n kdo z vás n jakého "slu ného" právníka? Ka dý vás jenom
o kube a ada jich je naprosto neschopných.
Ti nejschopn j í e tí právníci jsou zcela amorální a bezosty ní lidé, asto namo ení v
podivných kauzách, podez elí z uplácení sv dk , krácení daní apod.
Tak si to dojetí nechám pro n koho jiného.
11.11.2010 14:45:47
Silvie napsal(a):
Marto K,
u nás taky platí k advokátské pi ce t eba takový Sokol, L i a a dal í. Ale rozhodn je tady
nikdo z informovaných lidí nepokládá za ádné Du íny.Tihle lidé se pohybují jen tam, kde
cítí velké peníze. A tam ,kde jsou velké peníze, bývají v t inou velcí gaune i, co si vy izují
ú ty. Ka dý z advokát , kdo se dostane za tuhle "la ku", se n jak namo í, a chce, nebo
nechce(viz kauza Krej í , Pitr, restituce a advokáty okradení restituenti po 89. roce).
11.11.2010 14:50:35
stránka: 1/1
Cyril Svoboda
http://blog.aktualne.cz/blogy/cyril-svoboda.php
P edseda KDU- SL. Bývalý ministr, poslanec za KDU- SL. Narozen 1956 v Praze. Je
enatý a s man elkou V nceslavou, která pracuje jako léka ka, má ty i syny. V roce 1980
absolvoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze. V roce 1992 p sobil v tehdej í
eské vlád , poté pracoval na ministerstvu zahrani í. V roce 1998 se stal ministrem vnitra,
pozd ji byl i místop edsedou vlády a ministrem zahrani í. V listopadu 1995 vstoupil do
KDU- SL, v kv tnu 1999 byl zvolen jejím prvním místop edsedou. V období 2001 - 2003
vykonával funkci p edsedy strany, do které byl v roce 2009 op tovn zvolen. Zájmy a záliby:
literatura, sport (b h, ly ování, plavání, cyklistika).
Archív v ech text autora
Nej ten j í lánky autora
Pan Ivo dárek byl diplomatem, který se zaslou il o vlast
Zabili Ernesta Valka, slu ného lov ka
B h ví zcela jist , o co mi jde
Dle Hamerského je "budoucnost lidovc v ODS/KDU"
P ímá volba prezidenta republiky? To je celková revize Ústavy R...
Vrah sa viezol v aute Ernesta Valka
http://www.mafian.sk/2000/02/29/karola-p-som-v-zivote-nevidel/
Obavy expertov: Vra da Valka rozpúta vojnu podsvetia
http://www.mafian.sk/2010/11/12/obavy-expertov-vrazda-valka-rozputa-vojnu-podsvetia/
+++++++++++++++++++++++++++++
"Milá ku, pro jsi celá nahá?"
"To jsou p ece aty lásky, drahý!"
"Hm, no mohla sis je alespo trochu p e ehlit!"
****************
ena: "Dneska ráno v metru t i chlapi vstali, aby mi uvolnili místo."
Mu : "A ve la ses?"
****************
Situace: Oni le í p íjemn unaveni v posteli.
On: Co kdybych p i el zítra k vám a p ede v emi t po ádal o ruku?"
Ona: No já nevím, man el by asi zu il a d ti by se smály...
****************
Horský pr vodce íká: "Kdyby dámy na chvilku zmlkly, sly eli bychom ev vodopád ."
****************
Podez ívavá ena se tá e: "M e mi vysv tlit, jak se ti na límec dostala rt nka?"
"Nem u, nevím. Docela jasn si pamatuji, e ko ili jsem si sundal."
****************
"Venku je tak krásn ," povídá mu man elce, "a ty se d e s parketami! M la bys jít rad ji
na vzduch a umýt mi auto."
****************
Policista vyzve mladou sle nu k tanci a ptá se jí:
"Sle no, Vy si taky myslíte, e jsou policajti blbí?"
"Ne, ale na hymnu jsem je t netancovala."
****************
Arabská teroristická komanda oznámila, e ádný útok na R nechystají. Jejich analytická
skupina toti zjistila, e po likvidaci vlády, parlamentu a senátu by se na e ivotní úrove
zvedla na trojnásobek.
****************
Líste ek za st ra em zaparkovaného auta:
"Zpráva pro zlod je: Nádr je prázdná, rádio nemám a motor je vylágrovaný."
Druhý den p ibude dal í líste ek:
"Pro majitele auta: Tak e kola jsou ti vlastn taky na hovno .
****************
Nové názvy pro slipy:
do 30 let ... klec na tygra,
30-50 let ... ta ka na a ka,
nad 50 let ... chý e pro m ký e!!!
****************
50% teenager vidí svojí budoucnost pozitivn .
Zbylých 50% na drogy nemá peníze.
****************
Kdy jsem byl dít celé noci jsem se modlil, aby mi B h seslal nové kolo.
Pak jsem pochopil, e takhle B h nepracuje.
Tak jsem kolo ukradl a po ádal ho o odpu t ní.
****************
Ve t i v noci zazvoní profesorovi telefon, ozve se tichý hlas:
"Probudil jsem t ?" "Hmm, ano..." "Tak to je dob e, proto e já se je t u ím, ty hajzle!"
****************
Baví se dva mladíci:
"A ví jaký je rozdíl mezi policajtem a debilem?"
Najednou se spoza rohu vyno í policajt: "No, jaký, jaký!!!!?"
" ádný."
"No proto!"
****************
Mladý adept právnického doktorátu dostane u zkou ek otázku:
"Co je to podvod?"
"Podvod je, jestli e m te necháte propadnout."
"Jak to?", ptá se profesor.
"Proto e paragraf 265 trestního zákoníku zní:
Kdo zneu ije nev domosti n í aby jej po kodil, dopustí se podvodu..."
****************
Doktor prohlí í novorozence a povídá.
"To dít je dost hubené. ím jej krmíte?"
"No mate ským mlékem."
"Uka te mi prosím prsa."
Doktor dlouze prohmatává p kné poprsí dr ící en a pak povídá.
"Ale v dy vy nemáte v bec ádné mléko."
"A m la bych? Já jsem jeho teta."
****************
P ib hne chlap k zuba i s oteklou pusou a v bolestech mlátí na dve e.
Ale ty se neotvírají. Asi a za 5 minut otev e doktor a omlouvá se:
"Víte, nezlobte se, ale sest i ce se ud lalo patn tak jsem jí dával¨hofmanské kapky".
"To vidím," íká pacient, "je t vám kouká HOFMAN"
****************
Studentka medicíny sle na Filipková p edvádí na maket porod kle t mi.
Profesor ji chvíli pozoruje a povídá :
"Výborn ! Te je t t ískn te otce po hlav a vyvra dila jste komplet celou rodinu!"
****************
P ijde chlap k doktorovi:
"Pane doktore, já mám úpln ervený oko".
"Uka te".
"No jo, máte pravdu. Soulo il jste v era?"
"No, soulo il".
"A co p edev írem?"
"To taky".
"A co minulej tejden?"
"Taky, ka dej den".
"Tak to je jasný. To máte prázdnej pytlík a svítí vám kontrolka... "
****************
U léka e doma zvoní telefon.
Ze sluchátka se ozve kamarádský hlas jednoho jeho kolegy:
"Co je s tebou? Pot ebujeme tvrtého do pokeru".
"Chvíli vydr te, hned jsem u vás" odpovídá léka .
Kdy si obléká kabát, man elka se ho ptá : "Je to vá ný p ípad?"
"Ur it to bude n co hodn vá ného" odv tí léka "u jsou u toho t i dokto i".
****************
"Pane doktore, ve er nem u usnout. Musím po ád myslet na tisíc v cí."
"Tak tedy vypijte p ed spaním sklenku kyselého mléka."
"Pak budu klidn spát?"
"To sice ne, ale budete myslet jen na jednu v c."
****************
Pozval si psychiatr paní Novákovou. "Vá man el m po ádal, abych Vás vy et il.
Prý chodíte ve er po byt se zdvi enýma rukama a rozta enými prsty.
M ete mi k tomu n co íct?"
"Ale jist . ekám, a mi zaschne lak na nehty."
****************
"Já mám ch ipku pane doktore."
"Tak co sem lezete chlape, je t ji od vás chytnu."
****************
Doktor vrazí do pokoje se samopalem a za ve na pacienty:
"Tak tohle je poslední dávka, kterou vám hradí poji ovna!"
****************
Pane doktore, dejte mi n jaké prá ky proti chamtivosti.
Ale dejte mi jich hodn , hodn , hodn !!!!
****************
"Pane doktore, n co se mnou není v po ádku. Stále b hám za mladými d v aty."
"Ale to je p ece docela p irozené", uklid uje sta íka psychiatr.
"Ale já si nem u vzpomenout pro !"
****************
Pacient: "Nemohu se rozhodnout mezi operací a smrtí."
Doktor: "S trochou t stí m ete mít oboje...."
****************
Chlap u léka e: "Pane doktore, já u asi týden nem u rat."
Doktor na to: "Tak si sundejte kalhoty.... V dy ho máte zauzlovaného."
A ten borec: "Je í i já zapomn l koupit chleba!"
****************
"Pane doktore, m j mu má n jakou divnou nemoc, mohl byste ho vy et it?"
Doktor man ela vy et í a povídá: "Máte pravdu, paní, má kvadratickou nemoc."
"A jaká to je?"
"Má chu na druhou."
****************
"Nejsem si moc jistý diagnózou, pane Nováku, ale pravd podobn to bude z nadm rného
po ívání alkoholu."
"Dobrá, pane doktore. Já p ijdu zítra, a se z té opice vyspíte."
****************
P ijde mladá sle na k doktorovi a povídá:
"Pane doktore, já jak si dám skleni ku, tak mám hned chu padnout n jakému chlapovi do
náru e. Co mám d lat?"
Doktor vyndá láhev vodky a povídá: "Nalejte si...."
****************
"Pane doktore, po ád mám pocit, e sly ím kolem sebe hlasy a nikoho nevidím."
"A kdy se Vám to stává?"
"No, v dycky, kdy telefonuju."
****************
U doktora: "Pane doktore, m e desetiletá hol i ka ot hotn t?" ptá se malý Pepí ek.
"Nem e," odpoví mu doktor.
"Vyd ra ka!"
****************
Psychiatr se ptá alkoholika: "Co pijete?"
"Ale pane doktore, já nejsem vybíravý. Nalejte klidn , co máte!"
+++++++++++++++++++++++++++++
+++++++++++++++++++++++++++++
Krestanska Papua sa chce osamostatnit od muslimskeho sveta.
1) A new path for troubled Papua?
2) On a mission to expose abuses in West Papua
-------------------------------------------------http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-11697661
BBC News
17 November 2010 Last updated at 00:14 GMT
1) A new path for troubled Papua?
By Rachel Harvey
BBC News, Papua
Despite its natural beauty, Papua has been the scene of a low-level separatist insurgency
Papua is one of the most beautiful and resource-rich parts of Indonesia. Lush green
forested mountains meet crystal blue waters.
But the region does not feature on many tourist itineraries. There is a reason for that.
Papua, at the far east of the archipelago, has been the scene of a low-level separatist
insurgency for decades.
The area, officially divided into two provinces, Papua and West Papua, is heavily militarised.
Foreign journalists are rarely given permission to travel to the region. The BBC was only
granted access on condition that a government minder travelled with us.
The recent emergence of a controversial video has heightened tensions in this restless region.
ADVERTISEMENT
Indonesia admits that the men seen torturing Papuan villagers in a video uploaded on the
internet are members of the military.
In it, members of the Indonesian military are seen interrogating suspected separatist
sympathisers.
A knife is held to the throat of one Papuan man. Another screams in pain as a burning stick is
held against his genitals.
The video has been widely circulated on the internet and the case has been taken up by both
Human Rights Watch and the Asian Human Rights Commission.
The government has promised to bring the perpetrators to justice.
Papua's Governor, Barnabas Suebu, believes the investigation must be conducted openly to
prevent trouble.
"If not," he said, "people will sense the injustice and there'll be a problem. This must not be
covered up."
The video has added credibility to Papuan claims of continued mistreatment at the hands of
the security forces, and of lingering racism.
Papuans do not look like other Indonesians. They are darker skinned, Melanesian rather than
Asian.
Years of inward migration from other parts of Indonesia have left Papuans in danger of
becoming a minority in their own land.
National pride
At a meeting held in a Catholic seminary in Abepura, more than 100 political activists were
trying to chart a new path for Papua.
It was a heated debate. The central government in Jakarta granted this region Special
Autonomy status in 2001, in an attempt to stave off calls for independence.
But despite billions of dollars of investment, autonomy has failed to deliver the prosperity and
empowerment people here demand.
Moderate community leaders are arguing for direct talks with Jakarta to work out a better deal.
Neles Tebay, a Catholic priest, is now one of those preaching the gospel of peaceful dialogue.
"Every policy on Papua has been decided by somebody else," he said.
"So what Papuans are demanding now is 'treat us as human beings and ok, let's talk'. Ask us
our opinion."
The football arena is one of the few areas where Papuans are allowed to be partisan
Papuans often say they feel like an oppressed people. But on the football pitch, they dominate.
In a packed stadium on a steamy hot evening the local Jayapuran team took on a side from the
island of Kalimantan.
The stands were a sea of red shirts, the colour of the home team strip, and the fans were in
good voice, singing and shouting with every surge forwards towards the goalmouth.
They had good reason to be cheerful. Their team was on its way to a convincing 8-0 victory.
But the exuberance may have been about more than just the scoreline.
It is not often that Papuans are able to gather together in public and express what felt like a
sense of national pride.
In the football arena Papuans are allowed to be partisan. But more blatant symbols of Papuan
nationalism are not tolerated.
Non-negotiable
Yusak Pakage was convicted of treason for taking part in a pro-independence rally in 2004
during which the outlawed Papuan flag, the Morning Star, was raised.
Yusak Pakage says the majority of Papuans want to be independent
He was granted early release from prison in July. A leading member of the West Papuan
Liberation Movement, he is vehemently opposed to any suggestion of talks with the central
government in Jakarta.
"Autonomy was forced upon us by Indonesia," Mr Pakage said.
"Most Papuan people have now rejected it, apart from a few elites who benefited from
autonomy because of their positions," he added dismissively.
Mr Pakage claims the majority of Papuans want to be independent, and in his view there is no
point in any kind of dialogue without that.
But the Indonesian government will not countenance any discussion of separation.
Papua's position within Indonesia is non-negotiable.
"Dialogue is ongoing," said Indonesia's presidential spokesman, Teuku Faizasyah, in an
interview in Jakarta.
"You talk about dialogue as if there are two parties," Mr Faizasyah said, "but really it's a
dialogue among Indonesians."
"There is a problem," he conceded, "but if it's only a problem of mismanagement we need to
improve that."
More bloodshed
The government clearly feels it has given enough and it is now up to Papuans themselves to
make autonomy work.
But many Papuans are profoundly disillusioned with the current arrangement.
If those grievances are not properly addressed, Neles Tebay believes there could be trouble
ahead.
"It could be if Papuans continue to be marginalised," Mr Tebay warned, "more bloodshed will
happen."
"Not just Papuans but also migrants living in Papua, the police and military."
The mistrust on both sides has led to a stalemate which cannot persist indefinitely. Something
has to give.
----------------------------------------------------
http://www.freemalaysiatoday.com/fmt-english/news/general/12947-on-a-mission-to-exposeabuses-in-west-papuaFreeMalaysiaToday
2) On a mission to expose abuses in West Papua
WED, 17 NOVE 2010 06:00
+++++++++++++++++++++++++++++
By Teoh El Sen
FMT INTERVIEW PETALING JAYA: Hunted by the military, human rights activist and
documentary filmmaker Wensi Fatubun left his home in West Papua, Indonesia, and
continued his fight abroad.
"I received an SMS threatening me to back off from my investigations or I'll face death. I then
found out that the Indonesian military was tracking me. I had to throw away my phone. Just
five days after I left and reached Bangkok, my friend, a journalist, was dead," said Wensi, 29,
who spoke to FMT in an interview here recently.
The naked body of Wensi's journalist friend, Ardiansyah Matra'is, was found in a river. Police
there had claimed the death was suicide.
Wensi, who had worked closely with Ardiansyah investigating illegal logging and corruption,
said he was sure his former colleague did not kill himself.
"I believe his death had something to do with the investigative work he has been doing,
especially on the Merauke Integrated Food and Energy Estate (MIFEE). Before he died, a few
journalists, including me received the same threatening SMS," Wensi said, adding that such
violence was not uncommon in Papua.
Wensi is on a roadtrip in Malaysia to spread awareness about the critical situation in Papua,
and he would be travelling to the Philippines next to seek further support.
For almost 50 years since it was absorbed into Indonesia in 1963, West Papua, also called
Irian Jaya (on the west side of the New Guinea island), has struggled for independence.
It has suffered various human rights violations mostly carried out by Indonesian security
forces intimidation, torture and brutal killing of villagers, activists and journalists; with
human rights groups estimating tens of thousands of natives killed.
Worst poverty
The military is also alleged to be involved in illegal operations such as logging, prostitution
and trading in endangered species to make a profit. Human Rights Watch claim Papua has the
worst poverty in Indonesia, and the biggest HIV problem in the country.
Foreign media and NGOs are banned from going to West Papua.
Wensi said Ardiansyah's death was tragic but it also strengthened his resolve to continue his
simple yet difficult mission: to spread word about the abuses in Papua to other countries, and
get help and support.
"I am not afraid. If I stayed in Papua, I could have been killed so I must continue this fight,"
said Wensi, who worked as an investigator with a church-based organisation as well as
assisted Human Rights Watch's investigations into the human rights situation. He also trained
young people to make documentaries.
Recently in October, the video of two Papuans tortured by soldiers shocked the world. The
video depicted farmers Anggen Pugu Kiwo and Telengga Gire being violently interrogated by
the military, who also burnt one of the men's genitals. However, five men who were involved
in a separate incident were charged.
Wensi said that such military oppression and torture happened to Papuans "every single day".
"Before I became an activist, three of my friends were also tortured and interrogated by army
personnel who wanted to know if there were part of a he separatist movement. One of them
died this year," said Wensi, who also trains young people to make documentaries.
He said that in West Papua, to be a journalist, activist or someone who fights for human rights
means that you were a "separatist".
"I am often called a separatist, an enemy," said Wensi.
"Just last week, secret documents exposed by US freelance journalist Allan Nairn showed that
US-backed Kopassus engaged in 'murder and abduction' and defined civilian dissidents as the
'enemies' in the province of Papua, said Wensi.
Kopassus or Special Force Command is an Indonesian army special group that conducts
missions for the government such as counter-terrorism and intelligence gathering.
Last July, the US government lifted a decade-long ban on US training and military assistance
to Kopassus, which is considered a US ally in the fight against terrorism.
Asked how can Malaysians help Papua, Wensi said: "In any way you can. But mostly show
solidarity with us whenever you read of news of military torture in my province. If in the past,
Malaysia had joined Indonesia, it would now be suffereing the same fate as Papua.
Below are exceprts of the interview:
Why did you choose to be an activist and not migrate to Papua New Guinea?
I chose to be an activist and filmmaker because I felt the need to be with the people and fight
from the perspective of the people. I wanted to make documentaries as seen through the eyes
of oppressed. I grew up in a village in Yodom and I saw with my own eyes a company, PT
Korindo Group, take away the people's land. As a result, the people have no place to hunt and
farm. And after awhile the company leaves, but the people suffer because the richness of the
land is all but gone.
Was there a specific incident that spurred your activism?
Well I saw my neighbours, my friends and my friends' families arrested by militants. They
were called Free Papua Movement (OPM). They were called separatists when in fact they
were the intellectuals, the progressives. In 2005, three of my former school mates were
tortured by army personnel, who claimed they were OPM members. They wanted to know
"where my friends kept their weapons". They poked a cigarrette butt into the eyes of one of
them, who became blind. Another ran away and never came back. The third suffered a broken
jaw and injuries to his backbone. For five years he could not walk or sit like a normal person.
He died in July this year.
Why do you keep continuing this (fight) despite the dangers?
I feel that there are not many like us. Some of the activists and journalists in Wes Papua are
siding with the government and the people there do not have a good idea of what is going on.
The Human Rights Commission has written about these cases but there are no solutions. For
example, in one incident, the people of one village had clashed with another but it was
labelled as a 'tribal war' and gave a wrong impression that the natives are still primitive. A lot
of people out there are not aware of the situation.
Were there incidents you could not forget?
The worst was when I interviewed a girl who was only 17 when she was raped by a soldier
and she later carried his child. It was hard for me because she was so young. She dropped out
of school later. Now she is waiting for justice but no one is doing anything. I could only tell
her to wait and be patient. I know that the Indonesian police and military do not care, they are
not doing anything. But she is still waiting. She was given two million rupiah for her pain and
loss. That's all. She kept crying when she was talking to me and all the while holding her
'daughter'. I was very angry and sad and I felt like punching an Indonesian soldier.
What are some of the problems in Papua you would like to highlight?
A persistent problem which involves the military and the government is land grab. The big
companies will come in and take away the land of the Orang Asli. One such mega project is
the Merauke Integrated Food and Energy Estate (MIFEE). This is a 1.6-million-hectare
integrated food-production zone where companies are supposed to grow, process and package
their products. It has 32 foreign investors coming in to develop 32 districts in Merauke,
southeast of Papua.
What they are doing do not benefit the Papuans at all. The people there don't like this because
this would mean the demolition of their buildings and their holy sites. The people have
written many times to the president and held demonstrations but to no avail. The Indonesian
government does not care. The leader of one group formed to oppose this project was arrested.
Anybody who disagrees will be targeted. The authorities also intimidated me because of my
opposition against the MIFEE project.
How were you intimidated?
I was told that the regent of Merauke Jhon Gluba Gebze had instructed his men to target me. I
also received an SMS saying that I would be killed if I continued to oppose the MIFEE
project. This was one of the reasons I left West Papua for Thailand. I was told by reliable
sources that they had formed a five-men team to hunt me down.
What are the other issues in Papua?
So many. There are so many problems there. First and foremost, the military there is working
together with large companies to exploit the land of the Orang Asli, the Papuans. If you come
to West Papua,the moment you step off the plane, you would see the military. In every village,
there would be 17 to 20 army personnel... this is not good.
Recently, there was a Youtube video depicting the torture of Papuans by military men.
Does this happened often?
These things
beating and kicking villagers
happened every single day.
You mentioned that you interviewed victims raped by army men. How bad is that?
It's not that good. Our interviews were conducted in the Budul village from 2006 to 2010. We
managed to find that there were some 54 cases there and interviewed the women from 19
years of age.
You mentioned that prostitution and HIV are a big problem too?
Yes, I believe that in the whole of Indonesia, Papua is number one in prostitution. What is
worst is that the police and the military are the pimps; they are the ones who facilitate
prostitution. Prostitutes from Jawa, Surabaya, Sulawesi, and Manadao come to Papua and
many are also infected with HIV.
In one case, I visited one of the villages in Assue. A prostitute told me that she knew she had
HIV but everyday she had sex with 10 Papua men. And in the same area, there was a nurse
who admitted to me that she had used a single needle for the whole village... and the result
was disastrous. In less than a week, from three people who are HIV positive, our tests found
35 more had been infected.
T
he problem is that the people of Papua don't know anything about HIV/AIDS. This is because
they lack education. It's a sad truth: we have health facilities in almost all Orang Asli villages
but zero doctors. Papuans are just waiting for help. So in the meantime they used their own
primitive methods to cure themselves.
What other cases or examples can you tell us of the human rights abuses in Papua?
There are so many. Okay, in one fishing village, three people were shot dead, and some
villages were burnt because the local fishermen were against companies coming in with their
large boats to fish in their area. Nine policemen were charged in court but were released
because the excuse given was that they were shooting at separatists. There was also a border
incident. The military erected some buildings at the border between West Papua and Papua
New Guinea. But the people who opposed it were beaten and the women raped. The military
also forced youngsters, aged between 16 and 20, to sell items to the people in Papua New
Guinea. If the things are not sold, they would be tortured. I know of six teenagers who hid in
Papua New Guinea because they were afraid to return. I interviewed one of them.
You said the military there is so cruel. Why?
I think the army is behaving like this because it is taking orders from its political masters.
Besides, it does not like the Orang Asli. I once sneaked into a military meeting and saw the
army slideshows. Based on these, I know that the military thinks that Papuans have no
nationalistic feelings and must be beaten so that they love Indonesia.
Why are foreign journalists and NGOs not allowed in West Papua?
Foreign journalists and NGOs are not allowed inside because I believe the government does
not want the world to know the true situation there. It does not want people to know how bad
the situation was after the annexation of West Papua into Indonesia.
What is your hope?
My hope is that Southeast Asia will know about the situation in Papua. Help us. Show
solidarity. If there is military torture, we can protest together. I must continue writing and
producing more films so that more people can understand the situation in Papua.