MASTITIDY SKOTU

Èeská buiatrická spoleènost
a
Klinika chorob pøežvýkavcù
Fakulty veterinárního lékaøství VFU Brno
Sborník referátù odborného semináøe
MASTITIDY
SKOTU
poøádaný v rámci Mezinárodní výstavy „VetFair“
v kongresovém centru ALDIS a.s.
v Hradci Králové dne 3.5.2003
Odborný garant: Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc.
Obsah
ÚVOD ............................................................................................................................... 5
Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc.
NOVÉ ASPEKTY V ETIOLOGII MASTITID.................................................................................... 7
Prof. MVDr. Jiøí Smola,CSc.- Ústav mikrobiologie a imunologie FVL VFU Brno
MVDr. Dušan Haas - Klinika chorob pøežvýkavcù FVL VFU Brno
KATEGORIZACE ZDRAVÍ MLÉÈNÉ ŽLÁZY, KLINICKÉ FORMY MASTITID A JEJICH TERAPIE ................. 10
Prof. MVDr. Bohumír Hofírek DrSc.- Klinika chorob pøežvýkavcù FVL VFU Brno
MVDr. Dušan Haas - Klinika chorob pøežvýkavcù FVL VFU Brno
ENVIRONMENTÁLNÍ MASTITIDY V CHOVECH SKOTU ................................................................ 24
MVDr. Oto Huml
MVDr. Jana Pašková
Analytické laboratoøe s.r.o. Plzeò
DEZINFEKCE JAKO SOUÈÁST ANTIMASTITIDNÍHO PROGRAMU................................................... 26
Ing Rùžena Seydlová
Milcom a.s. Výzkumný ústav mlékárenský Praha
ÚVOD
Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc,
Èeská buiatrická spoleènost
Po ètyøech letech od posledního poøádá Èeská buiatrická spoleènost ve spolupráci s Klinikou chorob
pøežvýkavcù FVL VFU Brno opìt odborný semináø zamìøený na nejèastìjší onemocnìní dojnic - mastitidy.
Zánìty mléèné žlázy jsou každodenní realitou na mléèných farmách každého zemìdìlského podniku. Postihují všechny chovy, ale jejich rozšíøení je odvislé od úsilí podnikového managementu, jak otázku jejich
výskytu øeší, jak uplatòuje prevenci a jak dùslednì realizuje zvolený antimastitidní program. Z obecného
pohledu je však nutno konstatovat, že mastitidy jsou a budou trvalým problémem spojeným s chovem skotu
vzhledem k tomu, že pøi jejich vzniku dochází k interakci tøí biosystémù, kdy se uplatòuje mnoho vyvolávajících etiologických èinitelù a podmiòujících faktorù.
Chov skotu prodìlává zejména v posledních letech u nás významné zmìny. Mìní se plemenné složení
našich stád, výraznì stoupá užitkovost, mìní se formy ustájení, mìní se technologické postupy pøi výživì
dojnic, zaèínáme se setkávat s technickými inovacemi pøi získávání mléka a zdokonalují se metody sanitace.
Mezi zásadní inovace v chovu dojnic, které se zaèínají uplatòovat i u nás patøí automatické systémy dojení.
V tomto pøípadì jde o dvì velké zásadní zmìny v chovu dojnic, pøechod od skupinové péèe k péèi individuální a dále optimalizace prvkù tvoøících welfare zvíøat, tj. individuální denní režim, který umožòuje analýzou
datového souboru jednotlivých dojnic zamezit vzniku mnohých zdravotních poruch.
Až dosud praktikované programy tlumení mastitid byly zamìøeny pøevážnì na infekèní pùvodce zánìtù
mléèné žlázy, což postupnì navodilo v takových chovech zmìny ve složení spektra antigenù podílejících se
na vzniku mastitid. V takových pøípadech mùžeme pozorovat nárùst výskytu koaguláza negativních stafylokokù a enterobakteriálních mikroorganismù. Environmentální mikroorganismy se stávají hlavními pùvodci
klinických i subklinických mastitid a tomu je nutné pøizpùsobit preventivní a profylaktické programy tlumení, ve kterých se zdùrazòují postupy jako dezinfekce strukù pøed dojením, mezidezinfekce, nebo preventivní aplikace antibiotik v peripartálním období.
Dalším novým a velmi závažným faktem, v zahranièí zcela bìžným, se kterým se v posledních letech
setkáváme i u nás, je preventivní aplikace antibiotik kravám pøi zaprahnutí jako souèást prevence mastitid,
respektive jako trvalá souèást antimastitidního programu. Léèba klinických i subklinických forem mastitid,
jakož i programovaná aplikace antibiotik pøi zaprahnutí dojnice, pøípadnì preventivní aplikace antibiotik
v peripartálním období zvyšují riziko vzniku rezistence. Celý tento problém se bezprostøednì dotýká nejen
veterinární mediciny, ale ještì významnìji i mediciny humánní. Na tomto úseku náleží veterinárnímu lékaøi
velmi významné místo, být garantem antibiotické strategie používání antimikrobiálních látek, která spoèívá
v opatrném jejich užívání, pokud možno na základì pøesné diagnózy a vyšetøení citlivosti.
Z toho co bylo uvedeno, respektive naznaèeno vyplývá nezpochybnitelná potøeba uspoøádání odborného
semináøe zamìøeného na problematiku onemocnìní mléèné žlázy, tlumení mastitid a problémù, které s tím
souvisejí.
5
6
Nové aspekty v etiologii mastitid
Prof. MVDr, Jiøí Smola, CSc.,
Ústav mikrobiologie a imunologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
MVDr. Dušan Haas,
Klinika chorob pøežvýkavcù, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
STREPTOKOKY
V uplynulých deseti letech ztratil na významu druh S. agalactiae, døíve považovaný za nejzávažnìjšího pùvodce
infekèních mastitid. V plné míøe ho však nahradily další druhy, døíve jen málo významné S. uberis, S. dysgalactiae, S.
equi subsp. zooepidemicus. Tyto druhy se vyznaèují specifickou ekologií v hostitelském organismu skotu, což pak ústí
v rozdílné cesty jejich šíøení v souvislosti se vznikem mastitid. Takto vznikající infekce jsou dále spojeny s urèitými
rizikovými faktory typickými pro stádo.
Streptococcus uberis - vyznaèuje se pøedevším vìtším poètem lokalit nebo habitù v tìle skotu, v nichž je nalézán.
Hlavním místem výskytu je støevní obsah, kde je pøítomen jako epifyt a saprofyt. V trávicím ústrojí je více ménì
trvale, pøièemž k této kolonizaci dochází již nìkolik mìsícù po narození. Mikroorganismus není však vázán jen na
støevní trakt, nachází se rovnìž v obsahu bachoru, kdy jeho poèty dosahuji 104 - 106/1g obsahu. Je tedy zøejmé, že
S.uberis je souèástí bìžné mikroflóry GIT a v souvislosti s vyluèováním výkalù se tento, mikroorganismus dostává
do vnìjšího prostøedí. Sekundárnì se pak nachází na kùži napøíklad v okolí rekta, ale i v krajinì sterna a na mléèné
žláze. Aby byl obraz o ekologickém cyklu tohoto druhu úplný, je tøeba pøipomenout, že bìžný je i èastý výskyt
kmenù S. uberis ve stìrech hltanu dojnic i jalovic, ale i ve tkáni tonsil. Z uvedeného vyplývá, že S. uberis je jedním
ze základních mikroorganismù, které mùžeme najít na sliznicích a v obsahu trávicího traktu skotu. Mikrob se
vyznaèuje také schopností odolávat vysychání, což mu umožòuje pøežít na povrchu kùže, pøípadnì srsti, po dobu
nìkolika týdnù. Je tedy typickým reprezentantem pùvodcù ekologických mastitid a proto nelze klást souvislost mezi
frekvencí výskytu v organismu hostitele a zaznamenaným poètem mastitid.
S. parauberis - je uznaným druhem, který byl vyèlenìn z pùvodního druhu S. uberis z dùvodù genetické a biochemické odlišnosti kmenù, jinak ovšem z hlediska ekologie odpovídá druhu S. uberis.
S. dysgalactiae - je ponìkud více vázán na svého hostitele už proto, že patøí do skupiny pyogenních streptokokù.
Ekologie tohoto mikroorganismu je spjata s výskytem v øadì míst tìla, jako jsou sliznice hltanu, vaginy a tkáò
tonsil. Není tedy epifytem obsahu støeva, což se odráží v rozdílném zpùsobu kolonizace jedincù. V pøípadì tohoto
mikroorganismu se jedná spíše o kolonizaci povrchu sliznic v klasickém provedení, kdy k pøenosu dochází pøímým
nebo nepøímým kontaktem. Z uvedeného vyplývá, že S. dysgalactiae není spjat pøímo s výskytem v prostøedí stáje
a proto ke vzniku mastitidy dochází v souvislosti s pøenosem mezi zvíøaty, pøedevším dojícím zaøízením.
S. equi subsp. zooepidemicus - je v mnoha smìrech velmi podobný výše uvedeným ekologickým charakteristikám
S. dysgalactiae. Frekvence výskytu mastitid je však pomìrnì nízká.
Ostatní streptokoky spojované s etiologií mastitid pøedstavují druhy ze skupiny viridujících streptokokù, kam
ostatnì patøí i S. uberis. Nejèastìji zmiòovaným pùvodcem je S. bovis. Výskyt tohoto druhu je bìžný v obsahu
bachoru, kde se nachází ve velkém množství a kde pøedstavuje autochtonní mikroflóru. Analogicky je potom prokazován v obsahu støeva skotu rùzných vìkových kategorií. Do vnìjšího prostøedí se dostává výkaly, kde zùstává
pomìrnì dlouhou dobu pøítomen ve vysoké koncentraci. Musíme tedy pøedpokládat jeho více ménì trvalou pøítomnost nejenom v podestýlce, ale i na pomùckách a zaøízení používaných v pøíslušném chovu skotu.
ENTEROKOKY
Enterokoky se vyskytují jako saprofyté a komnezálové støevního ústrojí zvíøat, ale i bachoru. Nacházíme je jak
v obsahu tlustého, tak i tenkého støeva, což jim umožòuje jejich vysoká odolnost vùèi pùsobení žluèových kyselin,
enzymù ve støevì a hodnot pH až do 9,6. Množství obsažené v jednom gramu støevního obsahu dosahuje 109 1011 CFU. Enterokoky zùstávají ve vnìjším prostøedí, kam se dostávají s výkaly, pøítomny trvale. To jim umožòuje
jejich schopnost pøežívat jak ve vlhkém, tak i v suchém prostøedí (jeden týden až nìkolik mìsícù). Z enterokokù
jsou známé pøedevším dva druhy Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium, které víceménì pøedstavují indikátory celého rodu. Souèasná situace je však daleko složitìjší vzhledem k tomu, že v rámci rodu Enterococcus se
v nedávné dobì popsaly témìø dvì desítky nových druhù, které se prokazují také ve støevì zvíøat a nìkteré z nich
i jako pùvodci mastitid (Enterococcus gallinarum , Enterococcus casseliflavus).
7
STAFYLOKOKY
S. aureus - je pøedstavitelem klasických pùvodcù infekèních mastitid, jejichž frekvence závisí na úrovni hygieny
a veterinární péèe v chovu. Tento mikroorganismus se vyskytuje v menším procentu na sliznicích hltanu a ve tkáni
tonsil, kde je považován za epifyta. Riziko vzniku mastitid tedy souvisí s predispozièními faktory, které umožòují
zvýšení frekvence jeho výskytu u jednotlivých zvíøat ve stádì a následnì jeho šíøení mezi nimi. Mùžeme konstatovat,
že z hlediska ekologie je možno výskyt tohoto mikroorganismu výraznì omezit na orgány mimo mléènou žlázu, což
vede ve svém dùsledku k omezení výskytu mastitid jím zpùsobených. Jedná se tedy o pøímou závislost mezi procentem výskytu mikroorganismu v hostiteli a následnì jím zpùsobených mastitid. Totéž však není možno konstatovat
v pøípadì koaguláza negativních stafylokokù (KNS).Tato skupina døíve tzv. nepatogenních stafylokokù se vyznaèuje
pomìrnì úzkými vztahy ke svým hostitelùm. I když nedisponuje klasickými faktory virulence jako kmeny S. aureus,
vyznaèuje se schopností trvalé vazby na urèité lokality nebo tkánì tìla zvíøat. Jedná se pøedevším o kùži skotu, vèetnì
mléèné žlázy, která je tìmito bakteriemi trvale osídlena. Jako pøíklad lez uvést pøedevším záhyby kùže, kde se udržuje
vìtší vlhkost a kde dochází k jejich pomnožování. Urèitou predispozici pro množení pak vytváøí èasté vlhèení povrchu
kùže napøíklad pøi omývání mléèné žlázy pøed dojením. Tím však není øeèeno, že se jedná o patogeny kùže. Druhy
KNS, které jsou pùvodci mastitid jsou saprofyty kùže. Nejèastìji nacházenými druhy KNS v této souvislosti jsou S.
chromogenes, S. warneri, S. lentus, S. hominis, S. sciuri, S. simulans, S. epidermidis, S. xylosus a S. haemolyticus.
BAKTERIE Z RODÙ ARCANOBACTERIUM A CORYNEBACTERIUM
Významným pùvodcem mastitid skotu je Arcanobacterium pyogenes, (døíve Actinomyces pyogenes). I když se
u tohoto mikroorganismu ekologická nika nerozšíøila a zùstává i nadále omezena na sliznice urogenitálního traktu,
význam tohoto etiologického agens stoupá. Souvisí to zøejmì s uplatòováním technologií, které “zkracují èas pøenosu” mikroba do období nìkolika minut potøebných k jeho pøežití. Mikroorganismus sám není schopen pøežívat
mimo hostitele, kde odolává pouze vyschnutí. V pøípadì A. pyogenes byly v posledním období popsány dlouho
hledané faktory virulence kmenù spojené s jeho hemolyzinem (pyolyzin), který byl charakterizován jako cytolytický
toxin. Zdá se tedy, že další z pùvodcù významných infekèních mastitíd byl úspìšnì charakterizován z hlediska
faktorù patogenity.
Z rodu Corynebacterim pøichází v úvahu pøedevším novì popsaní pùvodci mastitid ovcí Corynebacterium camporealensis a Corynebacterium mastitidis. Lze oèekávat, že i v dalším období budou poznány nové druhy korynebakterií nejenom u ovcí ale i skotu, vzhledem k jejich stále nevyhovujícímu zpùsobu identifikace.
ENTEROBAKTERIE
Typickým pøedstavitelem pùvodcù mastitid z této skupiny mikroorganismù je druh E. coli. Mikroorganismus
je dobøe znám jak z hlediska ekologie, tak i vlastností antigenních a biochemických. Na rozdíl od kmenù s jasnì
definovanými faktory virulence, známých pùvodcù koliinfekcí zvíøat, se u kmenù vyvolávajících kolimastitidy s žádnými specifickými faktory virulence nesetkáváme. Jednoduše øeèeno, mùžeme od kteréhokoliv kmene, kterých je
ve støevním obsahu nepøedstavitelné množství, oèekávat mastitidu kdykoliv. Jedná se tedy spíše o kvantitativní, než
kvalitativní stránku vzniku infekce. Predispozice jsou dány pøedevším výskytem rizikových faktorù v daném chovu
a potom teprve ze strany vnímavého jedince. Zvláštní kapitolu v tomto smìru však tvoøí kmeny E. coli produkující
verotoxiny, z nichž nejznámìjší jsou kmeny E.coli O157, O26. Právì tyto kmeny umožòují v souèasné dobì døíve
nepøedstavitelnou detailní analýzu šíøení klonù E. coli z ekologické niky ve støevì do mléèné žlázy. Z hlediska ekologického jsou dále velmi významné bakterie z rodu Klebsiella, Enterobacter, Serratia a Yersinia, které jsou schopny
nezávislého množení na hostiteli. K tomu dochází bìžnì ve stájovém prostøedí, nejvíce však pøi vzestupu teplot
v letním období a to jak v podestýlce, tak mimo ni.
JINÉ BAKTERIE, POCHÁZEJÍCÍ VÝLUÈNÌ Z PROSTØEDÍ CHOVU.
Nìkteré mikroorganismy vyvolávající mastitidy skotu nejsou s tímto hostitelem vùbec spjaty. Jejich habitat se
nachází v suché nebo vlhké èásti prostøedí chovaných zvíøat. Strategickou výhodu v tomto pøípadì mají zejména
aerobní sporuláty, pøedstavované druhem Bacillus cereus. Vylouèeny nejsou ani další druhy bacilù. Druhou skupinou mikroorganismù s ekologickou výhodou jsou aeromonády a pseudomonády. Jejich niku pøedstavuje vodní prostøedí s dostateèným obsahem živin, kde se mohou pomnožovat pøi pokojových teplotách.
MYKOPLAZMATA
Stále vìtší pozornost se vìnuje pøípadùm mastitid u nichž nebyl prokázán “klasický bakteriální” pùvodce
pøi kultivaci na bìžných médiích. Pøedpokládá se, a nìkteré dùkazy o tom svìdèí, že podíl na tìchto pøípadech nesou urèité druhy mykoplazmat. Tyto pøedpoklady byly opakovanì potvrzeny v nìkterých studiích
8
úspìšným použitím antibiotik pøi terapii. Z hlediska ekologie mykoplazmat jako bakterií zcela závislých na
hostiteli je však zøejmé, že k infekci mléèné žlázy dochází kontaktem a výskyt mastitid má typický infekèní
charakter.
KVASINKY
Stále opomíjenou skupinou mikroorganismù, která mùže být pøíèinou mastitid jsou kvasinky, zejména z rodu
Candida. Jejich výskyt je totiž preferován používáním širokospektrálních antibiotik, nebo rùzných kombinací antibiotik. Jsou to tedy pøípady dlouhodobì neúspìšnì léèené infekce, bez patøièné laboratorní diagnostiky.
MÌNÍCÍ SE SPEKTRUM PÙVODCÙ MASTITID BÌHEM LAKTACE
Pøi hodnocení výskytu mastitid ve stádì je zapotøebí zvažovat mìnící se spektrum bakterií, vùèi kterým je jednotlivé zvíøe exponováno. V øadì studií byla prokázána rùzná frekvence výskytu jednotlivých skupin mikroorganismù
na kùži strukù v období stání na sucho, po porodu a následné laktaci. K tìmto zmìnám dochází, pøedevším v souvislosti s charakterem rùzných úkonù, které povrch kùže strukù exponují ke kolonizaci. K ovlivnìní dochází také
používáním rùzných desinfekèních prostøedkù, ale i antibiotik v dobì zaprahlosti, stavem mléèné žlázy bìhem jednotlivých fází laktace a úrovni imunitní odpovìdi daného jedince. Rùznorodost spektra pùvodcù byla zaznamenána
rovnìž vzhledem k poètu prodìlaných laktací.
Rozšiøující se spektrum pùvodcù mastitid vyžaduje zmìnu pøístupù také ze strany mikrobiologické diagnostiky
vèetnì testování citlivosti izolovaných pùvodcù na antibiotika. Primární je pøesná identifikace pùvodce, která umožòuje stanovit prognózu infekce, stejnì tak jako postupy tlumení a prevence. Nález takových pùvodcù jako jsou
napøíklad enterokoky je neklamným dùkazem nejenom tlaku bakterií pocházejících z prostøedí, ale i nedostateèného systému hygieny dojení. Úspìšný prùnik tìchto mikroorganizmù do mléèné žlázy je umožnìn pøedevším
nedodržováním doporuèovaných standardù správné výrobní praxe.
9
KATEGORIZACE ZDRAVÍ MLÉÈNÉ ŽLÁZY, KLINICKÉ FORMY
MASTITID A JEJICH TERAPIE
Prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc., MVDr. Dušam Haas
Klinika chorob pøežvýkavcù Fakulty veterinárního lékaøství VFU Brno, Palackého 1-3, tel. 541562402,
e mail: hrubai@vfu, cz
Zejména v posledním desetiletí jsme svìdky nebývalého rùstu prùmìrné užitkovosti dojnic v Èeské republice,
která se blíží 6000 l na dojnici a rok. V uvedeném období došlo také k významným zmìnám v rozsahu, zpùsobu
a technologii chovu dojnic. Není pøekvapivé proto, že v tìchto souvislostech docházelo k urèitým zmìnám i v kvalitì, výtìžnosti a technologických vlastnostech mléka. Bylo také ovlivnìno zdraví mléèné žlázy zejména u dojnic ve
stádech s vysokou užitkovostí, kde management nezvládl výživu, technologii ustájení zejména z hlediska hygieny
prostøedí a hygienu technologie získávání mléka. Výsledkem je narušení zdraví dojnic, které se manifestuje v konkrétních podmínkách vìtší nebo menší frekvencí zánìtù mléèné žlázy - mastitidami v nejrozmanitìjších formách.
Zánìty mléèné žlázy skotu jsou
 nejdražší chorobou skotu
 snižují produkci mléka a jeho kvalitu
 terapeutická rezidua znehodnocují mléko
 zpùsobují pøedèasné vyøazování dojnic z chovù i nutné porážky
 onemocnìní jedné ètvrti bìhem laktace snižuje produkci cca o l0 - 12%
 cca 50% dojnic onemocní bìhem života klinickou nebo subklinickou mastitidou
 finanèní ztráty zpùsobené mastitidami èiní cca 300,- EURO na krávu a rok
Mastitidy jsou polyfaktorová a polyetiologická onemocnìní na jejímž vzniku a rozvoji se uplatòují tøi biosystémy:
 makroorganizmus - dojnice vybavená vlohami dìdièné a získané odolnosti nebo vnímavosti k onemocnìní
 široká škála mikrobiálních pùvodcù (patogenù závislých na krávì nebo environmentálního charakteru)
 široká škála faktorù zevního prostøedí (výživa, technologie chovu, technologie získávání mléka, metabolické
choroby a rùzné další stresory)
Mastitida je výslednicí interakce všech tøí zùèastnìných biosystémù a v žádném pøípadì nelze tyto biosystémy
a jejich pùsobení chápat oddìlenì, pøípadnì pøeceòovat jeden na úkor ostatních dvou. Nerespektování tohoto principu znamená neúspìch pøi tlumení mastitid.
INTERAKCE TØÍ BIOSYSTÉMÙ UPLATÒUJÍCÍCH SE V PATOGENEZI MASTITID
10
Z toho co bylo uvedeno o závažnosti onemocnìní dojnic mastitidami je zøejmé, že jejich rozšíøení ve stádì mùže
znamenat ztrátu efektivnosti mléèné produkce a posunutí rentability produkce mléka do èervených èísel. Nutno se
proto ptát, jaká jsou kritéria a charakteristika stáda s efektivní mléènou produkcí z pohledu souèasnosti (tab. è 1).
Tab. è. l Charakteristika stáda s efektivní mléènou produkcí (Wendt et al. l998)
Užitkovost
 > 6000 kg mléka za laktaci (prùmìr stáda)
 > 3 laktace na krávu (prùmìr stáda)
 < 30% brakování, z toho < 1/3 z dùvodù onemocnìní mléèné žlázy
Kvalita mléka
 < 200.000 bunìèných elementù/ml tržního mléka (bazénový vzorek)
Zdraví mléèné žlázy
 < 2% výskyt klinických mastitid za rok = stav dobrý
 3 - 5% výskyt klinických mastitid za rok = stav uspokojivý
 > 8% výskyt klinických mastitid za rok = stav varující
 > 60% krav s poètem bunìèných elementù < 100.000ml
 >80% všech krav bez klinických zmìn na mléèné žláze
 > 90% mikrobiologických vyšetøení negativní
 < 5% nových infekcí za rok
 žádný výskyt mykoplazmat
Nezbytným pøedpokladem pro hodnocení stáda z hlediska posuzování zdraví mléèné žlázy a jeho oznaèení jako
stádo bezproblémové nebo problémové je jednotná kategorizace zánìtù mléèné žlázy. Tyto otázky byly již pøed
léty diskutovány a øešeny skupinou expertù z iniciativy Mezinárodní mlékaøské federace (International Dairy Federation (l967, 1971), kdy byly definovány kategorie zdraví a nemoci mléèné žlázy na základì poètu bunìèných elementù, prùkazu mikrobiálních pùvodcù mastitid a biochemických zmìn ve složení mléka. Od té doby uplynulo
více jak tøicet let a uvedená kategorizace se jeví ze souèasného hlediska pøekonána, i když její principy zùstávají
v platnosti.
Tab. è. 2 Definice zdraví a kategorizace zánìtù mléèné žlázy (Hamann,Fehlings, 2002)
poèet bunìèných elementù v 1 ml mléka
patogenní mikroorganismy v mléce
ano
ne
latentní infekce
normální sekrece
mastitis
nespecifická mastitis
< 100 000
> 100 000
Pozn.: Vzorek mléka pro laboratorní vyšetøení je odebírán ze ètvrti mléèné žlázy v obvyklý èas dojení od dojnice
v normální laktaci a na poèátku dojení. Poèet bunìèných elementù je zjišśován na fluorescenèním principu (Fossomatic - System).
Kategorie zdraví mléèné žlázy jsou charakterizovány následujícím zpùsobem:
Zdravá mléèná žláza (normální sekrece)
 nezjišśují se žádné klinické zmìny na mléèné žláze
 mléko je rovnìž beze zmìn
 poèet bunìèných elementù je < 100.000
 v mléku se nezjišśují patogeny mléèné žlázy
Latentní infekce mléèné žlázy
 nezjišśují se žádné klinické zmìny na mléèné žláze
 mléko je rovnìž beze zmìn
 poèet bunìèných elementù je < 100.000
 v mléce se zjišśují patogeny mléèné žlázy
Nespecifický zánìt mléèné žlázy
 klinické zmìny na mléèné žláze jsou prokazatelné
 (nebo) jsou prokazatelné jen zmìny mléka
 poèet bunìèných elementù je > 100.000
 v mléce se nezjišśují patogeny mléèné žlázy
11
Zánìt mléèné žlázy (mastitis)
1.




Subklinická mastitis
klinické pøíznaky se nezjišśují
mléko je nezmìnìné
poèet bunìèných elementù je > 100.000
v mléce se zjišśují patogeny
2. Klinická mastitis (III stupnì)
I. Klinická mastitis mírného stupnì
 zmìny triasu se nemanifestují
 prokazatelné jsou zpravidla pouze zmìny v mléce (vloèky), zejména v prvních støicích nádoje
 klinické pøíznaky jsou zpravidla nevýrazné nebo se nezjišśují
 pøíjem potravy je zachován, rovnìž ruminace a pøežvýkování
II. Klinická mastitis støedního stupnì
 jsou prokazatelné klinické pøíznaky zánìtu
 zvýšená teplota
 tachykardie
 snížený pøíjem potravy
 snížená ruminace
 mléèný sekret je zmìnìný, vodnatý, zpravidla mléku podobný
III. Klinická mastitis vysokého stupnì - Mastitis acuta gravis
 vyznaèuje se výraznými klinickými pøíznaky na mléèné žláze
 mléèná žláza je velmi bolestivá
 sekret mléèné žlázy je zmìnìný, mléku nepodobný, sérovitý, hnisavý nebo hemorrhagický
 celkový zdravotní stav dojnice je vážnì narušen
 horeèka > 40,0 ° C, anorexie, zástava ruminace
 celková skleslost, èasto ulehnutí a pøíznaky intoxikace
 nebezpeèí náhlého uhynutí
Pozn.: Klinická mastitis mùže probíhat perakutnì, akutnì, subakutnì nebo chronicky
12
Tab. è. 3 Pøehled významných patogenù mléèné žlázy (Wendt et al., l994)
G + KOKY - pùvodci streptokokových a stafylokokových mastitid
Rod
Druh
STREPTOCOCCUS
S. agalactiae, S. dysgalactiae, S. eberis, S. thermophilus
STAPHYLOCOCCUS
S. aureus S. epidermidis - KOAGULÁZA NEGATIVNÍ STAFYLOKOKY
ENTEROCOCCUS
E. faecalis, E. bovis, E. durans, E. faecium
MICROCOCCUS
M. indolicus
G- TYÈINKY - pùvodci enterobakteriálních (Coli) mastitid
Èeleï ENTEROBACTERIACEAE
ESCHERICHIA
E. coli
CITROBACTER
C. diversus
ENTEROBACTER
E. cloacae, E. aglomerans
PROTEUS
P.vulgaris
SERRATIA
S. marcescens
KLEBSIELLA
K. pneumoniae
Ostatní patogeny mléèné žlázy
Pùvodci pyogenních mastit
ARCANOBACTERIUM
A. pyogenes
PEPTOCOCCUS
P .indolicus
FUSOBACTERIUM
F. necroforum
BACTEROIDES
B. melanogenocus
Další patogeny mléèné žlázy
BACILLUS
B. cereus
PSEUDOMONAS
P. aeuriginosa
MYCOPLASMA
M. bovis
CHLAMIDOPHILLA
CH.. abortus
NOCARDIA
N. aeroides
PROTOTHECA
P. zopfii
CRYPTOCOCCACEAE
KVASINKY
Konkrétní situace ve výskytu klinických i subklinických mastitid na jednotlivých farmách mùže být velmi rozdílná v závislosti na interakcích tøí uvedených biosystémù a také na tom, jak se managementu farmy daøí uplatòovat
antimastitidní program. Zkušenosti ukazují, že pøi nezvládání situace pøevládají mastitidy, kde se jako etiologický
èinitel uplatòují pøedevším mikroorganismy závislé na krávì, jako Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Staphylococcus aureus a koaguláza negativní stafylokoky. Aplikace preventivních opatøení založených na
tøech základních principech - dezinfekci strukù, hygienì a sanitaci dojícího stroje spolu s péèí o jeho bezchybnou
funkci a ošetøení mléèné žlázy antibiotiky v okamžiku zaprahování, pøineslo zjevný pokles v incidenci kontagiózních mastitid (Booth l997). V tìchto souvislostech patogeny z okolního prostøedí (environmentální) nabývají na
významu (Bradley,,Green, 2001) a dominantního pùvodce mastitidy zde pøedstavuje E. coli (Bradley, Green, 2002).
Mimo to nabývají na významu také mastitidy vyvolané koaguláza negativními stafylokoky (Haas et al., 1999)/Graf
è. 1,2/, pøítomné na kùži vemene a strukù, pøípadnì na rukou dojièe. Závažnost tìchto uvedených potencionálních
patogenù mléèné žlázy spoèívá v tom, že se jimi vyvolané mastitidy prezentují zpravidla klinicky a to ve velmi tìžké
formì jako mastitis acuta gravis, což vedle terapie antibiotiky vyžaduje další usilovnou a nákladnou systémovou
léèbu (Friton, 2002: Fitzpatrick et al, 2002).
13
Graf 1: Výsledky bakteriologického vyšetøení klinických pøípadù zánìtù mléèné žlázy.
Graf 2: Frekvenèní zastoupení bakteriálních pùvodcù.
S. aureus – 18 kmenù, S. koaguláza negativní – 73 kmenù, bakterie èeledi Enterobacteriacae – 31 kmenù, bakterie
rodu Streptococcus a Enterococcus – 11 kmenù
14
TERAPIE KLINICKÝCH ZÁNÌTÙ MLÉÈNÉ ŽLÁZY
Základní cíle
 dosáhnout likvidace patogenù v nemocné mléèné žláze
 zamezit tvorbu toxinù
 zabránit toxickému šoku a uhynutí dojnice
 obnovit pohodu dojnice
 potlaèit lokální pøíznaky zánìtu
 minimalizovat ireverzibilní poškození mléèné žlázy
 minimalizovat ztráty dojivosti
 normalizovat bachorovou fermentaci a metabolismus
Významné aspekty pro diagnostiku a terapii
 spolehlivá anamnéza
 dùkladné klinické vyšetøení
 stanovení klinické diagnózy a jejího stupnì
 laboratorní (mikrobiologické ) vyšetøení, urèení pùvodce, antibiogram - urèení míry rezistence
 epidemiologické vyhodnocení
 vèasná výsledná diagnóza
 bezprostøední zahájení terapie
a/ na mléèné žláze
b/ systémové
 správý výbìr antibiotika pro aplikaci
a/ intra mamární
b/ parenterální
 dokonalá spolupráce laika s odborníkem
 dùslednost a vysoké pracovní nasazení
 cytologická a mikrobiologická kontrola výsledkù terapie
 zastavení sekrece a potlaèení infekce u prognosticky nepøíznivé chronické mastitis aplikací intra cisternam
50 - 100 ml
1. 5 - 10% Lugolova roztoku
2. 1 - 3% dusiènanu støíbrného
3. 5 - 10% Lugolova roztoku
4. Betadine
5. Pozor - po aplikaci je tøeba dojnici klinicky sledovat v následujících 24 hodinách, hrozí šok, gangréna
mléèné žlázy!!!
VÝZNAMNÉ ASPEKTY PØI TERAPII MASTITIS ACUTA GRAVIS
a/ lokální terapie mléèné žlázy
 pravidelné vydojování mléèné žlázy v intervalu 2 hodin
 oxytocin 20 IU i.m., 10 IU i. v. k podpoøe vydojení
 fyzikální terapie
 osmotická terapie (výplach cisterny a mlékovodù fyziol. roztokem nebo 6 - 8% roztokem glukózy
 tišení bolesti (nervová blokáda vemene), paravertebrální svodné znecitlivìní n. ilioinguinalis, n. iliohypogastricus a n. pudendus
 antimikrobiální terapie i. mam.
 enzymová terapie (trypsinum, chymotrypsinum) i. mam.
b/ systémová terapie (symptomatická)
 kardiaka
 analeptika
 antihistaminika
 antipyretika
 nesteroidní antiflogistika (NSAID) flumixinum megluminicum 2,2 mg/kg ž. hm., meloxicamum O,5 mg/kg
ž. hm.
 diuretika (Kalium aceticum sol. 300 ml per os)
15







rehydratace elektrolyty (8 - 12 l i.v. kapkovou infuzí
glukóza i.v. (ochranná léèba jater)
stimulace bachorové fermentace (propionáty a bachorová tekutrina i. rum)
vitamin A
prednisolon
ACTH preparáty
systémová chemoterapie
c/ antimikrobiální terapie klinické mastitidy
 výbìr antibiotika s úèinností na druhy diagnostikovaných patogenù
 výbìr antibiotik pro i. mam. a systémové požití se synergickým úèinkem
 nekombinovat antibiotika s bakteriocidním a bakteriostatickým úèinkem /viz. doporuèené schéma/
 pøi i. mam. aplikaci antibiotika provádìt dokonalou desinfekci struku (nebezpeèí zavleèení infekce)
 i. mam. aplikací antibiotik ošetøit nejen klinicky se manifestující ètvrtì, ale také ostatní NK - test pozitivní
ètvrti
 rozsah terapie limituji podle stupnì klinického projevu
 z hlediska prevence vzniku klinické mastitidy provádìt ošetøení antibiotiky bezprostøednì po zjištìní
l. latentní infekce mléèné žlázy
2. zvýšeného poètu bunìèných elementù > 100.000
3. u problémových zvíøat /recidivující mastitidy/ použít peripartální terapie (parenterální aplikace antibiotik 24 - 0 hod pøed porodem a do 24 hodin po porodu
Schema doporuèení (nedoporuèení, tolerance) pøi kombinaci antibiotik
16
ZÁSADY POUŽITÍ ANTIBAKTERIÁLNÍCH LÁTEK PØI TERAPII A PREVENCI KLINICKCH ZÁNÌTÙ MLÉÈNÉ ŽLÁZY
Zpùsoby použití:
Intramamární terapie - indikace: klinická mastitis mírného stupnì
Kombinovaná terapie (intramamární + systémová) - indikace: klinická mastitis støedního stupnì
Komplexní kombinovaná systémová terapie - indikace: mastitis acuta gravis
Peripartální terapie - provedení 24 - 0 hod. pøed, 0 - 24 po porodu parenterální aplikace antibiotik, indikace:
prevence klinické mastitis
Na závìr laktace pøi zaprahnutí - intramamární aplikace antibiotik, indikace: prevence klinických mastitid
Nejèastìji používané a doporuèené kombinace antibiotik:
KLOXACILIN * KOLISTIN
KLOXACILIN * AMOXICILIN
KLOXACILIN * AMPICILIN
AMOXICILIN * Kyselina klavulanová
AMOXICILIN * KOLISTIN
DIKLOXACILIN * AMPICILIN
AMPICILIN * KOLISTIN
PENICILIN * NEOMYCIN
PENICILIN * STREPTOMYCIN
STREPTOKOKOVÁ MASTIS (INFEKÈNÍ)
Pùvodce: Streptococcus agalactiae
Formy onemocnìní mléèné žlázy: latentní infekce, subklinický zánìt, galactophoritis, mastitis catarrhalis acuta,
chronica, mastitis acuta gravis
Nástup klinických pøíznakù po infekci: 1 - 2 dny
Terapie: mastitis mírného stupnì - vydojování, antimikrobiální terapie i. mam.
mastitis støedního stupnì - vydojování
terapie na mléèné žláze
i. mam. antimikrobiální terapie
(systémová antimikrobiální terapie)
mastitis acuta gravis - vydojování
terapie na mléèné žláze
i. mam. antimikrobiální terapie
komplexní terapie ( kombinovaná systémová antimikrobiální terapie)
Použitelná antibiotika: Beta laktamová antibiotika - BENZYLPENICILIN, OXACILIN, AMPICILIN, KLOXACILIN, AMOXICILIN + kys. klavulanová, CEFALOSPORINY l. - 4. generace
Tlumení a prevence: prevence a metafylaxe metabolických poruch, hygiena a sanitace prostøedí, hygiena a sanitace získávání mléka, péèe o bezchybnou funkci dojícího stroje, dezinfekce strukù, pøi
zaprahnutí i. mam. aplikace antibiotik, prevence klinických recidiv peripartální antimikrobiální terapie
Neúspìchy pøi terapii:
 pøi rozsáhlém zánìtu, trombotizaci cév, nekróze, antibiotikum neproniká do míst pøítomnosti patogena
 pøi silnì kontaminovaném prostøedí
 pøi destrukci tkánì, která není schopna regenerace
 pøi chronických procesech
 pøi dlouhém intervalu mezi vznikem infekce a provedenou terapií
Streptokokové mastitidy vyvolané dalšími pùvodci (Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis, nemají
infekèní charakter a jejich výskyt je spíše sporadický). Infekce vyvolaná enterokoky je následkem špatné hygieny
a sanitace získávání mléka.
17
STAFYLOKOKOVÁ MASTITIS
Pùvodci: Staphylococcus aureus
koaguláza negativní stafylokoky (KNS)
Formy onemocnìní mléèné žlázy: latentní infekce, subklinický zánìt, akutní zánìt, MASTITIS ACUTA GRAVIS
(hemorrhagicko - nekrotizující mastitis)
Nástup klinických pøíznakù po infekci - u mastitis acuta gravis za 2 - 6 hodin
u mastitis catarrhalis acuta za 1 až 2 dny
Výskyt v chovech má narùstající tendenci, pasážemi pøes hostitele se jeho virulence zvyšuje
Použitelná antibiotika: OXACILIN, KLOXACILIN, NAFCILIN, AMOXICILIN + kys. klavulanová, CEFALOSPORINY l. - 4 generace, LINKOMYCIN + NEOMYCIN
Terapeutický postup, tlumení a prevence obdobnì jako u streptokokových mastitid
ENTEROBAKTERIÁLNÍ MASTITIDY (COLI) MASTITIDY
Pùvodci: Escherichia coli
Klebsiella pneumoniae
Enterobacter cloacae
Citrobacter diversus
Proteus vulgaris
Serratia marcescens
Eoidemiologie:
 mikroorganizmy vyvolávající enterobakteriální (coli) mastitidy øadíme do skupiny environmentálních
pùvodcù zánìtù mléèné žlázy
 pžedpokládá se, že nìkteré podskupiny coliformních mikroorganizmù mají schopnost pøežívat v mléèné
žláze a adaptovat se
 nìkteré dojnice se této infekce zbaví, jiné zùstávají infikovány chronicky v závislosti na variabilitì jejich imunitní výbavy a soubìžnì probíhajících chorob, karencí, energetického deficitu a dalších stresorù
 stání na sucho je významným obdobím možné infekce mléèné žlázy coliformními patogeny
 aplikace antibiotik do vemene pøi zaprahnutí je velkým rizikem pøi nesterilním provedení
 období mezi kontaminací a klinickým projevem coli mastitid je velmi variabilní
 klinické pøíznaky se èasto projeví v peripartálním období nebo v prvních l00 dnech laktace
 v chovech, kde se provádí úspìšné tlumení streptokokových mastitid mùže dojít k nárùstu coli mastitid
Formy zánìtù mléèné žlázy: perakutní, akutní, mastitis acuta gravis, chronická a subklinická
Nástup klinických pøíznakù: pøi kontaminaci a uplatnìní stresorù ( enteritis,septikémie, metritidy, poranìní
strukù, chladový astres aj.), významná je tvorba toxinù
Použitelná antibiotika: KOLISTIN, NEOMYCIN+LINKOMYCIN,
AMOXYCILIN + kys. klavulanová, CEFALOSPORINY 4. gen.,
(CEFCHINOM), TETRACYKLIN, OXYTETRACYKLIN,
CHLORTETRACYKLIN, GENTAMICIN, ENROFLOXACIN,
SULFONAMIDY + Trimethoprim
Tlumení a prevence enterobakteriálních (Coli) mastitid
 cestou optimálního konstrukèního øešení stájí a odpovídající hygienou prostøedí (zejména ustájení v pøedporodních boxech, porodnách, v produkèních stájích, odpoèívárnách) minimalizovat možnost kontaminace
strukù
 snížení pravdìpodobnosti infekce pøed dojením zajištìním dobré hygieny v nahánìcích prostorech dojírny
 omezení penetrace mikroorganizmù do mléèné žlázy bìhem dojení cestou zajištìní èistoty strukù, jejich osušení a øádné dezinfekce pøed dojením
 použití jen øádnì fungujícího dojícího zaøízení a kontrola jeho technického stavu
 èištìní a dezinfekce dojících strojù
 personál èinný pøi dojení musí dodržovat pøísnou osobní hygienu (možnost dezinfekce rukou v prùbìhu
dojení)
18










provádìní mezidezinfekce strukových násadcù
dezinfekce strukù po dojení
poskytnutí krmiva dojnicím po dojení, což by mìlo odradit zvíøata od pøedèasného uléhání
minimalizace výskytu dystokií, peripartálních onemocnìní, poškození a poranìní strukù
minimalizace metabolických onemocnìní (vèetnì subklinických forem)
minimalizace onemocnìní paznehtù
minimalizace výskytu dermatitis digitalis a dermatitis uberoinguinalis
krávy, které neudrží mléko separovat nebo vyøadit
intramamární aplikace antibiotik pøi zaprahování
peripartální aplikace antibiotik
PYOGENNÍ MASTITIS (LETNÍ MASTITIS)
Pùvodci: Arcanobacterium pyogenes
(døíve Corynebacterium, Actinomyces pyogenes)
Výskyt: sporadický i enzootický, pøedevším v létì na pastvì, postiženy jsou krávy laktující, zaprahlé i jalovice
Zdroj infekce: veškerá hnisající poranìní, kontaminované dojící zaøízení, ruce dojièù
Šíøení: pøedevším hmyzem
Formy zánìtù mléèné žlázy: akutní mastitis, abscedující mastitis s tvorbou píštìlí
Terapie: akutní forma - kombinovaná terapie antibiotiky
abscedující forma - kombinovaná teraoie antibiotiky a lokální ošetøení abscesù píštìlí
Použitelná antibiotika: beta laktamová antibiotika
Tlumení a prevence: pravidelná kontrola mléèných žláz, hygiena ustájení a peèlivá individuální terapie abscesujících pøípadù s píštìlí
ANTIBIOTICKÁ REZISTENCE PÙVODCÙ BAKTERIÁLNÍCH INFEKCÍ MLÉÈNÉ ŽLÁZY SKOTU
a) Pøirozená rezistence
bakteriální druh
CITROBACTER DIVERSUS
ENTEROBACTER CLOACAE
SERRATIA MARCESCENS
PSEUDOMONAS AERUGINOSA
PROTEUS VULGARIS
antibiotikum
AMPICILIN
AMPICILIN , CEFALOSPORIN I. gen.
“ “
“ “
AMPICILIN,CEFALOSPORIN I.gen., KOLISTIN
b) Získaná rezistence
Na farmách a ve stájích vzniká rezistence tehdy, když pøi aplikaci antibiotik nejsou dodržována základní pravidla jejich používání, pøi léèbì klinických mastitid, pøípadnì v podmínkách jejich dlouhodobého nekontrolovaného
profylaktického užití v dobì zaprahnutí nebo pøi preventivní peripartální aplikaci. Nástup rezistence je dynamický
proces a její projevení mùže být v nìkterých konkrétních pøípadech velmi rychlé. Pro praxi v maximální míøe je
nutná znalost informací o stavu rezistence, aby z nich mohla vzejít správná rozhodnutí o volbì úèinného antibiotika
nebo jejich kombinací. V konkrétních podmínkách musí být rezistence periodicky kontrolována, pøi èemž je daleko
dùležitìjší znalost o výskytu rezistence z více vyšetøení na konkrétní farmì, než údaje z jednoho pøípadu klinické
mastitidy.
Závažnost problematiky antibiotické rezistence demonstrujeme na výsledcích z konkrétního vyšetøení definované farmy (Haas, Hofírek, Smola, l999)/Tab. è. 3,4,5/.
Výsledky ukázaly zvýšený podíl koaguláza negativních stafylokokù a koliformních mikroorganizmù ve vyšetøovaných vzorcích mléka u dojnic s klinickou mastitidou a rovnìž výraznou rezistenci patogenù mléèné žlázy Staphylococcus aureus a KNS na nìkterá testovaná antibiotika.
Lze pøedpokládat, že pøíèinou nárùstu antibiotické rezistence v posledních letech ve stádech mléèného skotu je
rozšiøující se preventivní terapie antibiotiky v okamžiku zaprahnutí jako souèást antimastitidních programù a také
19
metoda preventivní peripartální terapie dojnic. Jsou však mnohé další ještì závažnìjší pøíèiny, používání antibiotik v nepatøièné míøe a nevhodným zpùsobem u dalších druhù hospodáøských zvíøat. Situace je vážná neboś rezistentními mikrobiálními kmeny je ohrožen i èlovìk, a to jak pøímým kontaktem se zvíøetem, tak také závadnou
potravinou kontaminovanou rezistentním patogenem. Situace je tak vážná, že se pøipravují legislativní opatøení
pro oblast používání antibiotik ve veterinární medicinì. Pod patronací SVÚ Praha - referenèní laboratoø probìhl
také celostátní monitoring antibiotické rezistence u vybraných patogenù (Salmonella spp., Staphylococcus aureus
a Escherichia coli) a monitoring probíhá dále.
Graf 3: Antibiotická rezistence kmenù Staphylococcus aureus.
50
40
30
20
10
0
Graf 4: Antibiotická rezistence kmenù KNS (koaguláza negativních stafylokokù).
50
40
30
20
10
0
20
Graf 5: Antibiotická rezistence kmenù èeledi enterobacteriacae.
50
40
30
20
10
0
Seznam ATB zkratek:
AMC – amoxicilin + kyselina klavulonová, AMP – ampicilin, APR – apramycin, CIP – ciprofloxacin, ?CAZ
– ceftazidim, CT – colistin, C – chloramfenikol, E – erytromycin, GN – gentamicin, MY – linkomycin, OXA –
oxacilin, OA – oxolinic acid, P – penicilin, SXT – sulfametoxazol + trimetoprim, S3 – smìs sulfonamidù, S10 –
streptomycin, TE – tetracyklin
c) Strategie boje proti zvyšující se rezistenci
1. Svìdomitì rozhodovat o použití antibiotik, redukovat jejich aplikaci na nejnutnìjší míru.
2. Antibiotika používat jen v pøípadech, je li pøítomen vnímavý infekèní agens.
3. Antibiotika používat jen v pøísnì indikovaných pøípadech
4. Antibiotika nepoužívat jako kompenzaci nehygienických pomìrù na farmì
5. Veterinární lékaø je odpovìdný za volbu a použití správného antibiotika
6. Volba antibiotika je provedena na základì odborných znalostí s pøihlédnutím k prospìchu nebo možnému
riziku pro èlovìka a zvíøe.
7. Pøedepsání antibiotik a jejich terapeutické použití je vyhrazeno jen veterinárnímu lékaøi a jejich podání zvíøeti
jen pod jeho dohledem.
8. Aplikace antibiotik zvíøatùm je možné jedinì po stanovení etiologické diagnózy a ovìøení citlivosti k zjištìnému patogenu.
9. Je li k dispozici úèinné úzkospektrální antibiotrikum jeho volba má prioritu pøed šitrokospektrálním antibiotikem.
10. Jen ve vyjímeèných pøípadech mùže být použito antibiotikum na základì zkušeností s jeho døívìjším používáním.
11. Respektujeme a využíváme farmakokinetické vlastnosti antibiotika pøi jeho výbìru.
12. Pøi kombinaci antibiotik respektujeme doporuèená pravidla.
13. Pøed hromadným použitím antibiotik je nezbytné ovìøit úèinnost dílèím pokusem.
21
14. Pøi dlouhodobém kalkulovaném používání antibiotik ve stádì (na pø. preventivní terapie pøi zaprahnutí) provádíme periodicky kontroly citlivosti a podle výsledkù rozhodujeme o zmìnì antibiotika
15. O používání antibiotik a rezistenci vedeme vhodnou formou pøesné záznamy pro každou farmu nebo stáj.
BAKTERIÁLNÍ PATOGENY MLÉÈNÉ ŽLÁZY (Z MLÉKA A MLÉÈNÝCH PRODUKTÙ) VE VZTAHU
K ONEMOCNÌNÍ ÈLOVÌKA
Potencionální riziko pøi nedostateèné pasteurizaci, chlazení, hygienì získávání, ošetøení a zpracování mléka
Staphylococcus aureus G+ kok
- produkuje hemolyzíny, enterotoxiny a exotoxiny
Pøíznaky u èlovìka nastupují již za 1 - 3 hodiny po infekci i pozdìji
- zvýšená teplota
- pocení
- bolesti hlavy a bøicha
- prùjem
- zvracení
- svalové køeèe
- dehydratace
- toxický šok
V praxi pøichází onemocnìní individuálnì i hrimadnì, úmrtí jsou vyjímeèná
Zdrojem infekce je mléko a zejména sýry krav, ovcí a koz, ale také kùže a sliznice èlovìka a zvíøat
Escherichia coli G- tyèinky
- støevní patogeny, pùvodci enterobakteriálních (coli) mastitid.
enteropatogenní E.coli (EPEC)
enteroinvazivní E.coli (EIEC)
enteroagresivní E.coli (EAgEC)
shigatoxigenní E.coli (STEC)
Pøíznaky u èlovìka:
a/ Hemorrhagická kolitis
Tìžká kolika, zvracení, prùjem, po 12 - 48 hodinách krvavý (trvá asi týden
Onemocní zejména dìti a starší osoby a imunologicky inkompetentní osoby
b/ HUS - hemolyticko-uremický syndrom
Vyskytuje se zejména u dìtí až s 10% mortalitou
Zdrojem mohou být mléko a mléèné výrobky
Èasto je zjišśován sérotyp O157:H7
Bacillus cereus G+ tyèinka
Klinické pøíznaky èlovìka:
- syndrom zvracení za 1 - 5 hodin
- prùjmový syndrom za 8 - 16 hodin
- prùbìh je zpravidla mírný, ale byly popsány i smrtelné pøípady
LITERATURA:
Booth, J.M.: Progress in Mastitis Control - An Evolving Problem. Proceedings of the British Mastitis Conference,
1997: 3-9.
Bradley, A.J., Green, M.J.: Adaptation of Escherichia coli to the Bovine Mammary Gland.
J. Clin. Microbiol., 39, 2001,1845-1849.
Bradley, A.J , Green, M.J.: The Changing of E coli Mastitis. Satelit Symposium, XXII WBC, 2002, Hannover. Novel
Aspects of Mastitis Therapy, 2002:4-11.
Fitzpatrick, J.L., Nolan, A.M., Scott, E.M.: Detection and Relevance of Pain Cows
Suffering from Mastitis. Satellite Symposium , XXII WBC, 2002, Hannover. Novel
Aspects of Mastitis Therapy, 2002:24-26.
Friton, G.: Recent Findings on the Impact of NSAIDs in Acute Mastitis. Satelit Symposium, XXII WBC, 2002,
Hannover. Novel Aspects of Mastitis Therapy, 2002:27.
22
Haas,D., Hofírek, B., Smola, J.: Analyse der Risikofaktoren bei der Entstehung klinischer
Euterentzündungen bei Milchkühen in der Tschechischen Republik. 2. Fortbildungstagung der II. Medizinischen Universitätsklinik für Klauentiere der Veterinärmedizinische Universität Wien, 1999:70-71.
Hamann, J., Fehlings, K.: Leitlinien zur Bekämpfung der Mastitis des Rindes als Bestandsproblem. Verlaf
DVG, Goessen, 2002, 126 s.
IDF, International Dairy Federation. Ann. Bull.,Part 3, 1967.
IDF, A monograph on bovine mastitis, International Dairy Federation, Ann. Bull.- Part l, l971.
Smola J., Celer, V., Klimeš, J., Šimùnek J.: Klinická veterinární mikrobiologie, VÚVeL, Brno - Medlánky,
2002 , 73 s.
Šimùnek, J., Smola, J.: Antibiotika, sulfonamidy a chinolony ve veterinární medicinì. Vydavatelství LAST,
Steinhauser, s.r.o., Tišnov,1998, 136 s.
Wendt, K., Bostedt, H., Mielke, H., Fuchs, H-W.: Euter- und Gesäugekrankheiten. Verlag G. Fischer, Jena Stuttgart, Germany, 1994, 531 s.
Wendt, K., Lotthammer, K-H., Fehlings, K., Spohr, M.: Handbuch Mastritis. Kamlage Verlag, Osnabrück,
Germany, 1998, 300 s.
23
Environmentální mastitidy v chovech skotu
MVDr. Oto Huml, MVDr. Jana Pašková,
Analytické laboratoøe spol. s r.o., Plzeò
Mastitidy zùstávají jedním z hlavních problémù v chovech dojnic bez ohledu na technologickou vyspìlost chovù
a úroveò veterinárních opatøení. V posledních letech se zdálo, že dojde k razantnímu poklesu incidence mastitid,
ale došlo pouze k zmìnì zastoupení rùzných patogenù mléèné žlázy. Mezi nejèastìjší patogeny mléèné žlázy se
zaøadila Escherichia coli, na vzestupu jsou i mastitidy vyvolané Streptococcus uberis 1).
Se zmìnami technologií v chovech skotu dochází i ke zmìnám ve zdravotním stavu dojnic. Jednou z pozorovaných zmìn je i nárùst neinfekèních (environmentálních) mastitid.
Mastitidy lze epidemiologicky rozdìlit do dvou základních skupin:
1. infekèní mastitidy (primárním rezervoárem patogenù je infikovaná mléèná žláza) 2)
2. environmentální mastitidy (primárním rezervoárem pùvodcù je životní prostøedí dojnic) 3)
Mezi bakterie, vyvolávající infekèní mastitidy, patøí Streptococcus agalactiae, Staphylococcus aureus, Mycoplasma spp. a Streptococcus dysgalactiae, v nìkterých oblastech i Corynebacterium bovis.
Mezi nejèastìjší pùvodce environmentálních mastitid patøí Gram-negativní bakterie (Obvykle se jedná o Escherichia
coli, Klebsiella spp., Enterobacter spp., ménì èasto o Proteus spp., Serratia spp., Pseudomonas spp., setkali jsme se i s
mastitidami vyvolanými zárodkem Salmonella enteritidis.) a environmentálními streptokoky (nejèastìji Streptococcus
uberis). Všechny environmentální streptokoky hydrolyzují eskulin (s výjimkou Streptococcus dysgalactiae, který za nìkterých okolností vyvolává infekèní mastitidy a za jiných podmínek mùže pùsobit jako environmentální patogen).
Oproti vìtšinou subklinickým infekèním mastitidám jsou environmentální mastitidy spojeny pøedevším s klinickým prùbìhem onemocnìní.
Doba nakažení neinfikovaných mléèných ètvrtí je tedy u infekèních mastitid limitována dobou dojení, zatímco
k nakažení environmentálními bakteriemi mùže dojít kdykoli.
Infekèní mastitidy jsou kontrolovány desinfekcí struku po dojení, léèbou krav v zaprahlosti, vyøazováním nemocných kusù, terapií klinických pøípadù mastitid a správným seøízením dojícího aparátu.
Vìtšina z výše uvedených opatøení ale neovlivòuje environmentální mastitidy, protože nijak nepostihuje pùvodce
v prostøedí.
Význam environmentálních mastitid vzrùstá se zvyšujícím se zavádìním volného ustájení, ale pøedevším se zlepšující se kontrolou infekèních mastitid. Klinické mastitidy vyvolané environmentálními patogeny bývají nejobvyklejším onemocnìním mléèné žlázy u stád s nízkým obsahem somatických bunìk a s dobrou ošetøovatelskou péèí.
PÙVODCI ONEMOCNÌNÍ:
GRAM NEGATIVNÍ BAKTERIE
Mikrobiologická diagnóza koliformních infekcí mléèné žlázy je komplikovaná. protože u mnoha procesù je poèet
vyvolávajících bakterií (CFU).mL-1 < 100, tedy ménì, než je minimální detekèní limit.4) Na druhou stranu mùže být
izolace koliformních mikroorganizmù zpùsobena kontaminací bìhem odbìru vzorku.
Pøibližnì 80–90 % infekcí mléèné žlázy gram-negativními bakteriemi vyústí v klinický proces, pøibližnì 10 % infekcí
se manifestuje jako perakutní mastitida s pøíznaky celkového onemocnìní. Incidence koliformních mastitid je sezónní
a je vyšší bìhem letních mìsícù. Výskyt klinických pøípadù je nejvyšší u dojnic na poèátku laktace, pozdìji se snižuje.
Klinický prùbìh onemocnìní se liší i podle pøevažujícího pùvodce. Akutní infekce Escherichia coli mají kratší
dobu klinického prùbìhu, než akutní infekce vyvolané Klebsiella spp.. Chronické infekce, vyvolané gram-negativními bakteriemi, jsou zpùsobeny obvykle zárodky rodu Klebsiella a Serratia.
ENVIRONMENTÁLNÍ STREPTOKOKY
Nejèastìjším pùvodcem je Streptococcus uberis, ale ojedinìle mùžeme izolovat i jiné druhy. Protože je zde jako
u gram-negativních bakterií riziko zevní kontaminace vzorku, nedoporuèujeme u diagnostiky environmentálních
mastitid vyšetøování smìsných vzorkù.
Pøibližnì 40–50 % environmentálních streptokokových infekcí je spojeno s klinickou mastitidou. Infekce trvají
déle než u koliformních bakterií. Èetnost nových pøípadù prakticky není ovlivnìna roèní dobou ani stadiem laktace.
Díky delší dobì trvání je prevalence u streptokokových environmentálních mastitid vyšší než u mastitid vyvolaných
gram-negativními bakteriemi.
Léèba v zaprahlosti mùže pozitivnì ovlivnit incidenci mastitid vyvolaných environmentálními streptokoky.
24
MECHANIZMY KONTROLY
Základním principem kontroly environmentálních mastitid je:
1. snížit riziko infekce konce struku
2. zvýšit celkovou rezistenci krav proti infekci.
Redukce patogenù ve vnìjším prostøedí vyžaduje vìnovat pozornost všem faktorùm v ustájení dojnic. Dojnice
by mìly být ustájeny v suchém a èistém prostøedí. Bakterie vyžadují ke svému množení vlhko, teplo a potravu.
Snížení vlhkosti je jedním z nejefektnìjších zpùsobù, jak snížit výskyt environmentálních mastitid. To platí pøedevším pro podestýlku. Ideálním materiálem je v tomto pøípadì písek nebo jiný anorganický materiál. U všech
organických materiálù, používaných na podestýlání (sláma, piliny, hobliny a pod.) pøevyšuje poèet koliformních
mikroorganizmù 1 milion v gramu. Pokud není možno použít anorganický materiál, mìla by být podestýlka co
nejkvalitnìjší a co nejsušší. Velká pozornost by mìla být vìnována vlhkosti ovzduší.
Nerovná a nevyspádovaná podlaha, ve které se zachycuje moè a voda, bývá v našich podmínkách velmi èastým
místem infekce.
U èásti stád má na výskyt environmentálních mastitid pozitivní vliv desinfekce struku pøed dojením.5) Ideálním
preparátem je 0,25 % roztok jódu. Struk se do nìj krátce ponoøí, preparát se nechá 20 - 30 sekund pùsobit a osuší se
papírovou utìrkou. Pak se teprve nasazují strukové nástavce. Tento postup je úèinný a zabraòuje pøitom pronikání
reziduí jódu do mléka.
Protože Èeská republika leží v oblasti deficitní na selen, má pozitivní vliv na èinnost obranných protiinfekèních
mechanizmù aplikace vitamínu E a selenu.6) Zde jsou u øady chovatelù stále ještì velké rezervy, protože je jejich
ekonomická situace nutí do co nejvìtšího omezení pøímých nákladù. Preventivní aplikace vitamínu E a selenu je
ale v našich podmínkách u všech druhù hospodáøských zvíøat ekonomicky zdùvodnitelná.
TERAPIE KLINICKÝCH PØÍPADÙ
Terapie v zaprahlosti je úèinná pouze u èásti pøípadù, zpùsobených environmentálními streptokoky.3) Gram-negativním bakteriím mùže dokonce napomoci intramamární aplikace léèiva proniknout do struku.
Environmentální streptokoky jsou pomìrnì èasto rezistentní k penicilinovým antibiotikùm. Byly publikovány
relativnì dobré zkušenosti s cefalosporinovými antibiotiky.9, 10)
Relativnì dobrá citlivost vùèi cefalosporinùm byla prokázána i u koliformních bakterií (57 - 92 %). 9),10)
Terapie mastitid s sebou nese jednak pøímé náklady (na léèiva, na veterinárního lékaøe, vyøazené mléko, pokles
mléèné užitkovosti), jednak nepøímé náklady (vyšší % vyøazování, riziko úhynu, prodloužené mezidobí a pod.).
Pøímé náklady se v dnešní dobì pohybují v Anglii u mírných pøípadù až k 125 EURO, u tìžkých mastitid mohou
dosahovat 410 EURO, v souètu s nepøímými náklady se mohou ztráty vyšplhat až na 750 EURO na nemocné
zvíøe.
U perakutních mastitid se pohybují náklady na veterináøe kolem 260 EURO, pøímé náklady dosahují 800 EURO
a v souhrnu s nepøímými ztrátami se mohou výsledné ztráty pohybovat kolem 1560 EURO. V pøípadì fatálního
prùbìhu infekce pøesahují celkové ztráty 2300 EURO 8).
LITERÁRNÍ PØEHLED
1) Bradley, A.J.: Bovine mastitis: An Evolving Disease, The Veterinary Journal, 2002, 164, 116 - 128
2) Fox, L.K.; Gay, J.M.: Contagious mastitis; Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice,
Volume 9, Number 3, 1993, str. 475 - 487
3) Smith, K.L.; Hogan, J.S.: Environmental mastitis; Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice, Volume 9, Number 3, 1993, str. 489 - 498
4) Sears, P.M.; González, R.N.; Wilson, D.J.; Han, H.R.: Procedures for mastitis diagnosis and control, Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice, Volume 9, Number 3, 1993, str. 445 - 468
5) Pankey, J.W.; Drechsler, P.A.: Evolution of Udder Hygiene; Veterinary Clinics of North America: Food
Animal Practice, Volume 9, Number 3, 1993, str. 519 - 530
6) Erskine, R.J.: Nutrition and mastitis, Veterinary Clinics of North America: Food Animal Practice, Volume
9, Number 3, 1993, str. 551 - 561
7) Erskine, R.J., Kirk, J.H., Tyler, J.W. DeGraves, F.J.: Advances in the Therapy for Mastitis, Veterinary Clinics
of North America: Food Animal Practice, Volume 9, Number 3, 1993, str. 499 -517
8) Esslemont, D; Kossaibati,M.: Mastitis: How to Get Out of the Dark Ages, The Veterinary Journal, 2002,
164, 85 - 86
9) firemní literatura CIBA-GEIGY: Vetimast, sensitivity testing, 1990
10) firemní literatura PFIZER: Beta laktamázová studie, 2002
25
Desinfekce v zemìdìlské prvovýrobì, chvou dojnic
Ing. Rùžena Seydlová
MILCOM a.s., VÚM Praha
Desinfekce je soubor opatøení, která likvidují choroboplodné zárodky a pøerušují cestu pøenosu infekce od
zdroje k vnímavému jedinci. Desinfekce je také souèástí opatøení ke zdolání nákaz a prevence jejich vzniku. Podle
použitých prostøedkù a zpùsobu provedení se rozeznávají rùzné druhy desinfekce (mechanická, fyzikální, chemická,
biologická a kombinovaná). Význam desinfekèních opatøení, a to jak v pøípadì vzniku nákazy tak její prevence, je
v popøedí zájmu zemìdìlské veøejnosti a mìl by být akceptován v plném rozsahu.
Nárùst koncentrace chovaných zvíøat, zvýšený bakteriální tlak prostøedí s ohledem na pøevládající typ ustájení
(boxy, hluboká podestýlka), zvýšená míra resistence bakteriálních kmenù vedou k situaci, kdy desinfekce by mìla
být nosným programem. Rozlišujeme nìkolik desinfekèních režimù týkajících se chovu dojnic, a to:
 Desinfekce dojících a chladících zaøízení
 Desinfekce strukù mléèné žlázy
 Desinfekce dojících jednotek, mezidezinfekce
 Desinfekce paznehtù
 Desinfekce vody
 Desinfekce prostorù a podestýlky
 Desinfekce obsluhy - osobní hygiena
Pøi desinfekci dojících a chladících zaøízení se využívá zejména kombinovaných úèinkù chemických látek spolu
s fyzikálními a mechanickými prostøedky. Mikrobiologická èistota všech mléèných dopravních a kontaktních cest
je dùležitým momentem pro dosažení požadované mikrobiologické kvality mléka a jeho optimálního zpenìžení.
Pùsobí zde koncentrace alkaligenních a acidogenních prostøedkù, teplota roztokù a doba expozice. Neopominutelným momentem vysoké úèinnosti sanitace je i úroveò nastavené vnitøní turbulence vody a množství vodních
rázù. Intenzita germicidních schopností závisí na koncentraci H+, pøítomností bílkovin je úèinek oslabován. Pro
organické kyseliny je typický nejen baktericidní ale i fungicidní úèinek. Kromì desinfekèních úèinkù alkalické látky
pùsobí na emulgaci tukù a denaturaci bílkovin, které jsou odvádìny do roztoku. Anorganické a organické kyseliny
kromì desinfekèních úèinkù reagují s nánosy minerálních povlakù a biofilmù. Zbytky tukù a bílkovin stejnì jako
minerální nánosy z používané vody penetrované procházejícím mlékem jsou ideálním živným médiem pro mikroorganismy. I když se mikrobiologická kvalita vykupovaného mléka neustále zvyšuje (prùmìrná hodnota bazénových
vzorkù za rok 2002 - 43 348 CFu/ml), je v závìsu za hodnotami vyspìlých mlékaøských oblastí (Bavorsko 19 000,
Sasko 21 000, Baden-Würtenbersko 23 000).
Kvalita toalety mléèné žlázy pøed dojením, realizace dezinfekce strukù mléèné žlázy (predipping a postdipping)
jsou faktory ovlivòující mikrobiální kontaminaci kùže strukù a tím i pravdìpodobnost vzniku nových mastitid.
Jednoznaènì nejúèinnìjší zpùsob pøípravy mléèné žlázy na dojení vychází z používání jednorázových hadrových
lépe pak papírových utìrek namoèených v desinfekèním roztoku. Na namáèení se osvìdèily chlorové pøípravky a v
poslední dobì pak slabé roztoky (0,25%) peroxidu vodíku a kyseliny peroctové. Ty patøí mezi chemické oxidaèní
látky pùsobící baktericidnì (bakteriostaticky), sporocidnì, antimykoticky a èásteènì i virucidnì. Pøi kontaktu s biologickým materiálem se rozpadají na vodu a kyslík. Nejvhodnìjší je skloubení varianty vlhké toalety a predippingu
v podobì desinfekèního vlhkého èištìní, které je velice úèinné a èasovì provoz nezatìžuje. Jinou variantou je èasovì
nároènìjší aplikace samotného predippingu po základní toaletì. Struky jsou ponoøeny do vhodného desinfekèního
roztoku, ponechány po urèitou dobu v jeho expozici, otøeny a následnì pak nasazena dojící jednotka. Desinfekce
strukù pøed dojením a udržování mléèné žlázy v èistotì má nezastupitelný význam v minimalizaci nárùstu mastitid (snížení až o 50%). Vlhká papírová utìrka s desinfekèním prostøedkem nebo kombinace základního ošetøení
vlhkým hadrem a predipping znamená pokles bakteriální kontaminace povrchu struku až o 85% oproti použití
jen vlhké utìrky nebo dokonce mokré toalety, která znamená pokles pouze o 40%. Kromì toho lze zkonstatovat,
že režim sprchování mléèné žlázy je naprosto nevhodný, ale v zemìdìlských provozech stále hojnì používaný
a nìkdy i odborníky doporuèovaný. Režim postdippingu je v zemìdìlských chovech realizovaný v pomìrnì širokém
mìøítku. Lze ho klasifikovat jako moderní vysoce úèinnou metodu prevence infekcí mléèné žlázy, závisející na
druhu a koncentraci použité úèinné látky. Pokud je postdipping doplnìn o péèi o suchou a èistou podestýlku, snížení poètu nových mastitid je výrazné (až o 90%). Zásadnì rozlišujeme dva základní typy desinfekèních prostøedkù
po podojení, a to bezbariérové a bariérové. Bariérové obsahují komponenty, které vytváøejí navíc prodyšnou polymerovou vrstvu a ta sama o sobì struk chrání. Prvotní úèinek jakéhokoli postdippingu je v uzavøení strukového
kanálku a v pøípadì použití bariérového prostøedku vytvoøení mechanického ochranného štítu okolo struku. Ten
26
úèinnì brání prùniku mikroorganismù na kùži struku a v pauze mezi dojeními i do strukového kanálku. Dùležitou
roli sehrávají další desinfekèní složky a sekundární antibakteriální èinidla. Postdippy, které obsahují napø. kyselinu
mléènou, pomáhají pøi obnovì pøirozené obranyschopnosti kùže. Kosmetické pøísady jsou nìkdy opomíjené, ale
jejich úloha je dùležitá. Rozpraskaná kùže je vstupní branou infekce všech patogenù, místem lokalizace zánìtlivých
procesù (Staphyl. aureus). Porovnání bìžných desinfekèních prostøedkù a bariérových jednoznaènì vychází ve prospìch bariérových (graf è.1), a to jak v minimalizaci patogenù kontagiózních tak enviromentálních. Desinfekèní
pøípravky pro ošetøení mléèné žlázy pøed a po dojení obsahují celou øadu úèinných látek. Mají rùzné obchodní
názvy a obsahují napø. slouèeniny jodu nebo jodofory, alkoholy, kyselinu mléènou, kyselinu sorbovou, kyselinu
benzensulfonovou. Nìkteré jiné obsahují kvartérní amoniové soli a širokou chemickou škálu slouèenin chloru. Na
struky postižené dermatitidami by mìly být aplikovány jednoznaènì jodové pøípravky. Vzhledem k agresivním podmínkám ustájení chovù dojnic v ÈR by mìly pøevažovat kvalitní bariérové prostøedky.
Vytvoøení základních principù protimastitidního programu úzce a novì v zemìdìlské výrobì navazuje na aplikaci systému HACCP (Hazard Analytical Critical Control Points) i do oblasti produkce syrového mléka. Vzniká
potøeba, aby nezávadnost potravin kontrolována analýzou finálních výrobkù byla doplnìna o systém, který podchycuje pravdìpodobnost poškození syrového mléka již pøi jeho získávání. Jeho uplatòováním mlékárny rozšiøují svùj
dlouhodobý zájem z kvality dovezené suroviny na kontrolu systému výroby pøímo na zemìdìlských farmách.
Mezidezinfekce v terminologii systému HACCP je tak jedním z kontrolních bodù, jejichž realizací se redukuje
reálné ohrožení zdraví dojnice a v návaznosti na to i kvality mléka, a to jak po stránce mikrobiologické a bakteriologické. Prùkaz bakteriologického nálezu v mléce znamená vedle jednoznaènì zhoršeného stavu mléèné žlázy i podstatné zmìny látkového složení. Úèinná mezidezinfekce v maximální míøe omezuje pøenos bakterií zbytky mléka ve
strukových návleèkách a snižuje tak pravdìpodobnost zavleèení patogenù do mléèné žlázy v prùbìhu dojení. Mezidezinfekce strukových návleèek dojící jednotky mùže mít celou øadu podob. Tou nejjednodušší je ponoøování dojící
jednotky po podojení každé dojnice do kbelíku s roztokem úèinného desinfekèního prostøedku. Vyšší úroveò splòuje manuální vystøíkávání strukových návleèek dojících souprav natlakovaným desinfekèním roztokem z postøikovaèù. Technicky nejdokonalejší je automatická mezidezinfekce každé dojící jednotky pøi dojení v dojírnì, Airwash
systém. Odborným zájmem bylo stanovit maximálnì možnou úèinnost mezidezinfekce pøi rùznì zvolených systémech proplachové vody. Ta byla stanovena na základì rozdílu mikrobiologických hodnot odebraných stìrù ze
strukových návleèek dojících souprav ihned po podojení dojnice a po proplachu téže dojící jednotky instalovaným
systémem Airwash (tab. è.1, 2).
Do projektu aplikace rùzných stupòù mezidezinfekce byly pro porovnání zaøazeny Ludslavice s instalovaným
Airwash systémem a dva chovy, kde probíhala mezidezinfekce manuálním vystøikováním strukových návleèek po
každém stažení dojící soupravy po podojení dojnice na dojírnì. V pøípadì chovu „S“ se jednalo o dojírnu 2 x 12,
v pøípadì chovu „B“ o dojírnu 2 x 6. Procentické zastoupení individuálních hodnot poètu somatických bunìk (PSB)
na jednotlivých úrovních bylo vztaženo k prùmìrnému zastoupení PSB z individuálních poètù 60 000 vzorkù ze
tøí plemenáøských laboratoøí v odpovídajícím období. Zemìdìlská spoleènost v Ludslavicích si zakoupila režim
automatické mezidezinfekce s úmyslem zlepšení a stabilizace relativnì dobrého zdravotního stavu mléèné žlázy.
Naproti tomu chovy „S“ a „B“ byly donuceny katastrofální situací pro zmìnu režimu hygieny mléèné žlázy, výbìru
desinfekèních prostøedkù a pro zavedení mezidezinfekce. U obou chovù byl diagnostikován z individuálních vzorkù
jedinýz patogenù, a to Staphylococcus aureus. Ve všech tøech zmínìných chovech se jednalo a vysokokapacitní
a vysokoprodukèní stáda.
Roèní sledování vlivu instalovaného Airwash systému v Ludslavicích je velice dlouhé a promítají se do hodnoceného znaku PSB celé øady jiných faktorù (od teplotního stresu, druhotné fermentace krmiv, nezkonzultovaného
vylouèení adsorbéru na mykotoxiny z koncentrátu až po vzplanutí mykotických mastitid). Pøi diagnostice mastitidních patogenù byla vždy diagnostikována v SVU pouze saprofytní mikroflóra. Kategorii zlatého standardu (graf
è.2), poètu somatických bunìk do 100 000/ml mléka, kterou lze považovat jednoznaènì za zdravou, významnì
vedou nad prùmìrem, a to v nìkterých mìsících až o 12% (tab. è.3). Rozdíly hodnot v grafu è.3 nejsou již tak
výrazné. Vysoká míra úèinnosti instalovaného Airwash systému je dokladována zastoupením a roèním prùbìhem
hodnot PSB v porovnání s plemenáøskými laboratoøemi (graf è.4). Témìø všechny hodnoty leží hluboce pod prùmìrem individuálních vzorkù z plemenáøských laboratoøí.
Vstupní hodnoty chovù „S“ a „B“ dosáhly užitkovosti 6 - 7 000 litrù mléka, ale z hlediska zdravotní situace byly
diametrálnì odlišné. Míra tržnosti mléka u obou chovù na zaèátku projektu dosahovala pouze 65 - 70%. Oba chovy
vedle závažných bakteriologických nálezù provázely i významné problémy s kvalitou krmné dávky (vysoké obsahy
kyseliny máselné, vysoké hladiny moèoviny na hranici fyziologického rozhraní) a problémy s laminitidami. Pøesto
dlouhodobý vývoj v hodnoceném znaku PSB ovlivòovaný stejnì jako v Ludslavicích všemi možnými negativními
faktory pøinesl urèitý posun v kvalitì mléka, a to zejména významný v prvních mìsících. Z posouzení grafu è.3
a 4 vyplývá stabilizovanìjší situace v chovu “B”, kdy individuální hodnoty PSB v kategorii 101 - 400 000 jsou
27
podstatnì vyšší v porovnání s kontrolou. Zajímavé jsou pøehledy z prùbìhu PSB u chovu “S”, kdy byla prokázána
vysoká úspìšnost atypické léèby dojnic s vysokými PSB pøi pøedèasném zaprahnutí. Antibiotika byla aplikována
podle ATB pøi zaprahnutí, a to jak do mléèné žlázy, tak do svalu. Z ekonomických dùvodù došlo k pouze jedné
intramuskulární aplikaci. Z plemenáøské sestavy je patrné vysoké procentické zastoupení dojnic, které se po 4 - 5
mìsících stání na sucho otelily jako naprosto zdravé a dlouhodobì si svùj stav zachovaly i vzhledem k zavedenému
hygienickému režimu.
Mezidezinfekci je v souèasné dobì celosvìtovì vìnována obrovská pozornost v souvislosti s øešením národních
a nadnárodních mastitidních programù. Øešení zdravotního stavu mléèné žlázy je jedním z nejsložitìjších jakostních znakù kvality mléka vzhledem k tomu, že zde spolupùsobí celá øada komplexních faktorù. Pøesto je ale
potvrzeno, že jakákoli forma mezidezinfekce, a to od triviální až po automatickou zabudovanou do dojíren, vede
jednoznaènì k minimalizaci pøenosu kontagiózních patogenù a tím k lepšímu zdravotnímu stavu mléèné žlázy
dojnic.
Problematika onemocnìní paznehtù je velice rozsáhlá. Je úzce spjata se zabezpeèením vnìjších podmínek (ustájení, výživa, koncentrace zvíøat). V každém pøípadì je nutné paznehty udržovat v suchu a èistotì. Desinfekce paznehtù je nutnou souèástí nejenom akutního zdravotního øešení, ale i souèástí preventivních opatøení. Desinfekèní
koupele mohou mít rùzné podoby. Nejménì vhodnou je varianta desinfekèních brodících rohoží. Úèinnìjší jsou
pak brodící koupele nebo obrovské stacionární vany (nádrže), kam se zvíøata zaženou a nechávají po urèitou dobu
stát vystaveny úèinku desinfekèního prostøedku. Nejèastìji používaným chemickým prostøedkem je aldehyd kyseliny mravenèí, formaldehyd. 2 - 5% koncentrace pùsobí baktericidnì na vegetativní formy mikrobù. Nevýhodou
je nemožnost jeho aplikace pøi teplotách nižších než 9°C, kdy dochází k vysrážení na desinfekènì neúèinný paraformaldehyd. Významnou výhodou formaldehydu je jeho cenová dostupnost, germicidní schopnost, ale i schopnost
vytvrzovat a tím upevòovat strukturu paznehtu. V desinfekèních koupelích mohou být však používány i roztoky
síranu zineènatého a mìïnatého nebo cheláty mìdi a zinku s organickou kyselinou. Tyto mají nejenom bakteriostatický a baktericidní úèinek ale i fungicidní. Naprostou novinkou v desinfekci paznehtù je pìnová desinfekce (Kovex
System). Úèinnou složkou pìny je smìs peroxidu vodíku a kyseliny peroctové. Nejvhodnìjší je aplikace pìny na
èisté paznehty pøed vstupem do dojírny tak, aby vydržela pùsobit co nejdéle nekontaminovaná výkaly. Výhodou je
desinfekce i spodní èásti paznehtu a mezipaznehtní spáry. Kyselina peroctová je slabá kyselina se silným oxidaèním
úèinkem a její germicidní schopnosti jsou významné.
Zdroje vody v zemìdìlské prvovýrobì musí vyhovovat urèitým mikrobiologickým požadavkùm. Pravdìpodobnost kontaminace vodních zdrojù v zemìdìlské prvovýrobì je rozsáhlá, proto by mìlo docházet k pravidelné desinfekci vodních zdrojù. Asidogenní a oxidaèní látky vedle hologenù se podílejí na desinfekèních úèincích.
Desinfekce prostorù a podestýlky je založena na úèinku specifických chemických látek, které zasahují do životních procesù mikroorganismù, vyvolávají zmìny enzymatických dìjù. V široké zemìdìlské veøejnosti k nejpoužívanìjším patøí hydroxid vápenatý, chlorové vápno,uhlièitan vápenatý, fosfát sodný a vápenatý, chlornan sodný nebo
chloramin. Ménì rozšíøená je biologická desinfekce. Její úèinnost je dána smìsí bakteriálních kmenù v kombinaci
s biokatalyzátory, které podestýlku èistí a odstraòují zápach ve stájových prostorách s omezením uvolòování volného èpavku.
Vysoká míra pozornosti by mìla být vìnována i desinfekci obsluhy a dodržování její osobní hygieny. Ruce obsluhy
mohou být jedním z dùležitých zdrojù kontaminace mléèné žlázy. Povrch rukou je znaènì nerovný, vrásèitý s èetnými odìrkami, kde mohou být lokalizovány patogeny. Je vhodné, aby obsluha pøi režimu získávání mléka od
dojnic pracovala v tenkých pryžových rukavicích, které by oplachovala v desinfekèním prostøedku. Obsluha by
rovnìž mìla být vybavena èistým pracovním odìvem. Zamìstnavatelé musí vylouèit z manipulace se syrovým
mlékem osoby, které by mohly surovinu kontaminovat. Kromì toho je nutné, aby se lékaøským osvìdèením prokázalo, že osobám zabývajícím se dojením a manipulací se syrovým mlékem nic v této èinnosti nebrání.
Desinfekce v souèasné dobì nabývá stále vìtšího významu v biologických oborech hospodáøství, a je-li správnì
provádìná, má znaèný význam v boji proti vzniku a šíøení pøenosných nemocí. Mikroorganismy jsou nevyhnutelnou
souèástí prostøedí èlovìka a hospodáøských zvíøat a jejich reakce na nì je podmínìna zpùsobem života. Zvýšeným
používáním antibiotik v zemìdìlských provozech se oslabila pozornost na sanitární režimy, zejména pak desinfekci.
Všeobecnì platí, že pokud se vyskytují nedostatky provozní a materiálové, zanedbávají se i desinfekèní režimy
a vzniká tak úrodná pùda pro rozvoj patogenù.
Základní prvky desinfekèních režimù lze pozorovat i u historicky primitivních národù a vhledem k tomu, že
stojíme na prahu tøetího tisíciletí, mìli bychom plnì využívat nejnovìjších vìdeckých poznatkù a na odpovídající
úrovni desinfekèní režimy øešit. Ne nadarmo již antiètí pøírodní filosofové tvrdili: Natura in minimis maxima.
28
Germicidní úèinnost
prostøedku P3 - OXONIA
AKTIV
Testované zárodky
tab. è.1
Koncentrace na ml
testovaného zárodku
0,2%
5 °C
0,5%
0,2%
20 °C
0,5%
5 x 106
6,8 x 106
6 x 106
5 x 106
4,9 x 106
2,5
1
2,5
2,5
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
5,4 x 106
5,1 x 106
4,2 x 106
1
5
1
0,5%
1
1
1
0,75%
1%
1
2,5
1
0,5%
1
1
1
0,75%
1%
5 x 106
3 x 106
4,6 x 10 6
3 x 105
10
2,5
20
20
5
2,5
10
10
2,5
1
2,5
5
1
2,5
2,5
5
1
1
1
2,5
1
1
1
1
3 x 105
1 x 105
>240
20
60
5
40
5
120
1
10
1
1
1
Grampozitivní bakterie
Streptococcus faecalis
Lactobacillus brevis
Lactobacillus lindneri
Pedicoccus damnosus
Leuconostoc oenos
Gramnegativní bakterie
Escherichia coli
Serratia marcescens
Pectinatus cerevisiphilus
Kvasinky
Saccharomyces cerevisiae
Saccharomyces diastaticus
Hansenula anomala
Zygosaccharomyces bailii
Plísnì
Byssochlamys fulva
Penicillium expansum
Porovnání úèinnosti dezinfekèních prostøedkù pøi aplikaci na struky (graf è. 1)
Staphylococcus aureus
Streptococcus agalactiae
Streptococcus dysgalactiae
Streptococcus uberis
Enterobacter aerogenes
Klebsiella pneumonia
Escherichia coli
00
bìžné dezinfekèní prostøedky
1
2
33
logaritmus úbytku mikroorganismù
bariérové dezinfekèní prostøedky
29
44
5
5
Porovnání úèinnosti pøi rùzných nastaveních systému Airwash (tab. è. 2)
Èíslo
Datum: 26.2.2002
Datum: 7.3.2002
Datum: 7.3.2002
Podmínky: 0,15% oxon + vzduch
Podmínky: 0,25% oxon + vzduch
mìøení Podmínky: voda + vzduch
pøed aplikací
Airwash CPM/ml
se systémem
úèinnost/%
systému /CPM/ml
pøed aplikací
se systémem
Airwash/ CPM/ml systému/ CPM/ml
úèinnost/%
pøed aplikací
Airwash CPM/ml
se systémem
systému CPM/ml
úèinnost/%
1.
>3*105
3,0*104
nelze urèit
100 000
13 000
87,0
530 000
2 400
99,5
2.
>3*105
8,9*103
nelze urèit
260 000
7 200
97,2
330 000
770
99,8
3.
>3*105
1,2*103
nelze urèit
110 000
7 000
93,6
31 000
350
98,9
4.
5
>3*10
1,0*103
nelze urèit
40 000
57 000
*
140 000
150
99,9
5.
>3*105
3,0*103
nelze urèit
100 000
7 600
92,4
650 000
<100
100,0
6.
>3*105
9,0*103
nelze urèit
1 400 000
130 000
90,7
430 000
350
99,9
7.
>3*10
1,2*10
nelze urèit
590 000
12 000
97,9
510 000
400
99,9
5
4
tab. è. 3
leden 02 únor 02 bøezen 02 duben 02 kvìten 02 èerven 02 èervenec 02 srpen 02 záøí 02
do 100
101 - 400
nad 401
43,0
44,0
øíjen 02 listopad 02 prosinec 02 leden 03 únor 03
41,0
47,0
45,0
43,0
45,0
41,0
41,0
42,0
42,0
42,0
46,7
59,0
53,3
50,9
49,2
42,3
36,2
42,2
41,0
46,5
43,8
40,1
26,0
12,0
9,5
10,2
13,8
24,9
32,3
36,2
39,5
39,7
16,6
29,9
32,9
31,9
31,2
33,3
37,0
36,0
38,0
35,0
36,0
37,0
37,0
36,0
36,0
37,0
38,0
37,0
40,0
34,3
37,7
40,2
39,9
41,3
45,5
40,9
39,7
35,3
27,9
24,9
27,6
34,8
30,3
32,5
31,5
30,3
32,9
31,4
32,3
44,7
48,4
37,8
41,9
50,4
46,2
42,9
20,0
20,0
21,0
18,0
19,0
20,0
20,0
23,0
23,0
21,0
20,0
21,0
13,3
6,7
9,0
8,9
10,9
16,4
18,3
16,9
19,3
18,2
60,1
65,6
62,2
51,4
44,8
35,2
32,3
30,2
27,4
24,8
27,6
29,3
35,0
32,3
25,2
17,7
22,6
23,7
základní mìøení – plemenáøi
Airwash – Ludslavice
ruèní mezidezinfekce (S)
ruèní mezidezinfekce (B)
Individuální hodnoty PSB v hladinì 0-100 000/ml
(graf è.2)
60
60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
00
I.02
II.02
III.02
IV.02 V.02
VI.02
VII.02 VIII.02 IX.02
30
X.02
XI.02
XII.02
I.03
II.03
50,7
38,8
31,0
37,4
34,7
39,8
45,1
41,4
14,6
21,4
23,9
21,2
Individuální hodnoty PSB v hladinì 101 000 - 400 000/ml
(graf è. 3)
60
50
40
30
20
20
I.02
II.02
III.02
IV.02
V.02
VI.02
VII.02 VIII.02 IX.02
X.02
XI.02
XII.02
I.03
II.03
XI.02
XII.02
I.03
II.03
Individuální hodnoty PSB v hladinì vyšší než 400 000/ml
(graf è. 4)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
I.02
II.02
III.02
IV.02
V.02
VI.02
VII.02 VIII.02 IX.02
31
X.02
Od A do Z pro jakost a rozbory jakosti mléka
Program hygieny mléèné žlázy
a vysoké jakosti mléka
A - Pøípravky pro èištìní rukou
B - Oddojovací hrnky
C - Schalmtest pro orientaèní stanovení poètu
somatických bunìk
D - Desinfekce strukù pøed a po dojení
E - Eurodesinfektor strukù
F - Jednorázové papírové utìrky pro vlhkou toaletu
mléèné žlázy s Desinficinem CL
G - Kartáèe
H - Filtraèní materiály
I - Teplomìry mléka,pásky pro oznaèení dojnic
J - Zábrany proti samocucání dojnic
K - Ochranný tuk pro mléènou žlázu a ruce dojièù
L - Znaèkovací barvy
M - Labutest ke stanovení moèoviny v mléce
N - Pøípravky pro èištìní a desinfekci mlékovodných
potrubí
Ve spolupráci s firmou
Schwarte a Bartec
O - Mìøící systémy mléka, prùtokomìry a elektronické
mìøení obsahu mléèných nádrží
P - Automatické vzorkovací systémy ULTRASAMPLER
R - Identifikace dodavatelù a vzorkovnic,
zpracování dat systémem MAK 3001, 3002
S - Autocisterny, pøívìsy a návìsy vlastní výroby
a firmy Schwarte
Zaøízení a pomùcky pro laboratoøe
T - Laboratorní pøístroje firmy FOSS pro rozbor jakosti
mléka
U - Klasické stanovení jakosti mléka laboratorními produkty
firmy Gerber Instruments, souprava pro stanovení
alkalické fosfatázy
V - Rychlotesty ke stanovení jakosti mléka
X - Stanovení inhibièních látek Delvotestem firmy Gist
Brocades pro sériová i individuální zapojení
Y - Kalibraèní a referenèní vzorky, zapojení do kruhových
testù
Z - Poradenství, laboratorní postupy
Hostivaøská 538/56, 102 00 PRAHA 10 - Hostivaø
Tel.: 274867459, Fax: 274868236, e-mail: [email protected]