C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM

Transkript

Provádění zdiva z cihel POROTHERM
C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL
POROTHERM
Cihly POROTHERM jsou určeny pouze pro omítané zdivo.
Definice zdiva podle ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných
konstrukcí (Eurokód 6) zní: „Zdivo je sestava zdicích prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených maltou.“
Zdivo (a tudíž jeho jednotlivé komponenty) musí splňovat tyto
základní požadavky a funkce:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
bezpečnost;
trvanlivost a rozměrovou stálost;
únosnost;
požární odolnost;
tepelnou ochranu;
akumulační schopnost;
ochranu proti hluku;
zdravotní nezávadnost;
schopnost propouštět vzdušnou vlhkost apod.
K zajištění těchto funkcí musí společnou měrou přispět i jednotlivé komponenty zdiva - zdicí prvky (v našem případě cihelné bloky
POROTHERM), malty pro zdění a pro omítky. Velký vliv na konečné vlastnosti zdiva má však pečlivost a způsob jeho provedení.
Proto cílem této příručky je blíže definovat jednotlivé složky zdiva
a podrobněji popsat technologii zdění a omítání stěn z cihel
POROTHERM.
1. Přehled zdicích prvků POROTHERM
Cihelné bloky POROTHERM jsou určeny pro různé druhy
zdiva:
pro zdivo nosné i nenosné;
výplňové a příčkové;
vnější a vnitřní;
jednovrstvé i vrstvené.
Z hlediska svého provedení a některých svých výjimečných
vlastností se dělí na cihly na:
POROTHERM P+D v základní řadě;
superizolační cihly POROTHERM Si pro vnější stěny;
broušené cihly POROTHERM CB;
akustické cihly POROTHERM AKU pro vnitřní stěny.
Pro odstranění lineárních tepelných mostů jsou vnější stěny
u cihel POROTHERM P+D, Si a CB doplněny koncovými cihlami pro ostění, parapety a doplňkovými polovičními a rohovými
cihlami v rozích a koutech.
9
Pro určitý druh zdiva je možné použít pouze některé druhy cihel
POROTHERM a určitý druh malty a omítky odpovídající budoucí
funkci zdiva. K cihlám POROTHERM se vyrábí doplňkový sortiment, tj. poloviční, rohové, nízké a koncové cihly usnadňující
vyzdívání rohů, koutů, ostění, parapetů a výšek stěn mimo
výškový modul. Protože sortiment cihel akustických POROTHERM AKU, superizolačních POROTHERM Si a broušených
POROTHERM CB se částečně nebo podstatně liší zejména
v provádění zdiva, jsou jim věnovány samostatné kapitoly.
2. Ložná spára
Tlouška ložné spáry pro cihly POROTHERM P+D, Si, a AKU
vyplývá z používaného výškového modulu stavby 250 mm a jmenovité výšky cihel POROTHERM 238 mm. Ložná spára nesmí být
příliš tenká ani příliš tlustá, její tlouška by měla být v průměru 12 mm.
Tato tlouška zcela postačuje k vyrovnání přípustných rozměrových tolerancí cihel. Tlustší nebo nerovnoměrně tlusté ložné spáry
snižují pevnost zdiva a v důsledku rozdílných deformačních sil
sousedních různě tlustých spár mohou vznikat místa se zvýšeným
pnutím. Malta se musí nanášet tak, aby celá cihla ležela v maltovém
loži. Pro snazší a hlavně rovnoměrné maltování ložné spáry se používají různé pomůcky pro zdění, které jsou popsány v samostatné
kapitole D na str. 58, případně na str. 46 a 47 pro broušené cihly.
Promaltování vodorovné ložné spáry až do líce zdiva - vnější a vnitřní zdivo
U staticky namáhaných stěn a příček musí být ložná spára vždy
promaltována zplna. Za staticky namáhané stěny se považují
všechny nosné vnitřní stěny z cihel POROTHERM tlouštěk 175 až
365 mm a vnější stěny, které ve stavbě přebírají též nosnou funkci.
U zdiva vnějších stěn k požadavku na únosnost přistupuje další
základní požadavek - a to na poměrně vysoký tepelný odpor, resp.
nízký součinitel prostupu tepla. Normou ČSN 73 0540-2 Tepelná
ochrana budov - Část 2 stanovené požadavky splňují cihelné bloky
POROTHERM určené právě pro vnější zdivo. Pro zdění běžně
10
používaná obyčejná vápenocementová malta má však cca 5x horší
tepelné vlastnosti než samotné cihelné bloky, čímž při společném
použití ve zdivu dochází k určité ne nevýznamné degradaci tepelněizolační schopnosti cihelných bloků POROTHERM.
Tento nepříznivý účinek obyčejné zdicí malty lze redukovat
několika způsoby:
– omezením (cihly s kapsou na maltu) či odstraněním (cihly na
pero a drážku) použití malty ve svislých styčných spárách
mezi jednotlivými zdicími prvky;
– provedením přerušované ložné spáry (nízký účinek, z hlediska
únosnosti zdiva kontraproduktivní);
– použitím lehké (tepelně izolační) zdicí malty (pro zdění nelze
použít lehké omítky!);
– použitím systému broušených cihel POROTHERM CB
s ložnými spárami tloušky 1 – 3 mm.
První způsob je již aplikován u všech cihelných bloků POROTHERM (velikost je limitována ergonomickým požadavkem na
maximální hmotnost jednoho prvku do cca 20 kg), o zbývajících
třech způsobech je nutné zmínit se podrobněji.
Přerušovanou ložnou spárou (maltováním v pruzích) docílíme
toho, že „tepelný most“ tvořený obyčejnou maltou v ložné spáře je
jednou nebo dvakrát přerušen vzduchovou mezerou šířky 30 až
50 mm. Toto opatření ve svém důsledku zvýší tepelný odpor zdiva
o 1 až 3 %, zároveň však významně sníží únosnost takového zdiva!
Snížení únosnosti zdiva (výpočtové pevnosti v dostředném
a mimostředném tlaku) lze vypočítat podle Změny b/1988 státní
normy ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí jako podíl
šířky vzduchových mezer v přerušované ložné spáře ku šířce plně
promaltované ložné spáry. Např. u zdiva tloušky 400 mm při dvou
vzduchových mezerách šířky po 50 mm v maltovém loži se sníží
jeho únosnost o 25 %! Z tohoto důvodu nelze přerušované maltování ložné spáry používat libovolně, ale pouze tam, kde je možnost
jejího provedení doložena statickým výpočtem.
Popsanou nevýhodu odstraňuje použití tzv. lehké malty, která
při zachování pevnosti v tlaku obyčejné malty má navíc výborné
tepelněizolační vlastnosti téměř dokonale eliminující „tepelné mosty“
v ložných a případně i ve svislých spárách. Zcela nenahraditelná je
lehká malta u vnějších stěn s kruhovým půdorysem, kde je nutné
maltou vyplňovat klínovitě se rozevírající svislé spáry (pro takové
zdivo jsou cihly POROTHERM P+D méně vhodné).
Vzhledem k vyšší ceně lehkých malt oproti obyčejným je ekonomicky nejvýhodnější používat lehké malty v kombinaci s cihelnými bloky POROTHERM pro vnější konstrukce. Lehké malty
vyráběné jako suché maltové směsi mají navíc oproti obyčejným
maltám větší vydatnost.
Nejdokonaleji eliminuje tepelný most v ložných spárách systém
broušených cihel, který je podrobně popsán v kapitole 15. – Broušené cihly str. 44.
11
3. Svislá spára
Cihelné zdivo se podle druhu svislé styčné spáry dělí na:
– zdivo s viditelně (plně) promaltovanými svislými spárami;
– zdivo bez viditelně promaltovaných svislých spár.
Tradiční zdivo s viditelně promaltovanými svislými styčnými
spárami (zdivo z CP, CV 14, CDm, Pk - CD apod.) se používá pro
vnitřní a vnější nosné i nenosné zdivo bez větších nároků na
tepelněizolační vlastnosti. Protože se většinou jedná o maloformátové prvky, spotřeba malty a pracovního času je oproti moderním cihelným blokům vysoká. Nové druhy zdiva bez viditelně
promaltovaných svislých spár se používají právě i na vnější jednovrstvé tepelně izolační stěny. Cihelné bloky, které jsou pro tento
druh zdiva speciálně určeny, se ve vodorovném směru kladou
na sraz a proto se žádná svislá spára nepřiznává.
4. Vazba zdiva
Ze statického hlediska je pro vlastnosti zdiva velmi důležitá
tzv. vazba cihel. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční
prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí být svislé spáry
mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách
přesazeny alespoň na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo
40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. Pro cihelné bloky POROTHERM s výškou 238 mm je tedy minimální délka převázání
95 mm, pro broušené cihly POROTHERM CB s výškou 249 mm
je 100 mm. Doporučený půdorysný modul stavby 250 x 250 mm
zaručuje u cihel POROTHERM délku převazby 125 mm. Jak by
se tato vazba měla v praxi realizovat, ukazují schematické obrázky
uvedené v kapitole E - PROJEKTOVÉ A PROVÁDĚCÍ DETAILY
ZDIVA Z CIHEL POROTHERM (str. 64 -78).
Minimální delka převazby u bloků POROTHERM je 95 mm
5. Malty pro zdění
Dříve bylo běžné, že veškeré malty pro zdění a omítání se
vyráběly z jednotlivých složek (vápno, cement, písek, voda) přímo
na stavbě. Vzhledem k požadavkům na stálost kvality malt při
současném způsobu stavění již není možné vyrábět malty tímto
12
způsobem a tak absolutní většina našeho stavebnictví přešla
na používání tzv. suchých maltových směsí (SMS). Technologie
výroby a stálá výstupní kontrola zajišují trvale vysokou kvalitu SMS.
Díky způsobu výroby lze připravit SMS pro různá použití.
Protože výrobců a dodavatelů je v ČR více, je i nabídka malt pro
zdění poměrně široká. Obecně lze malty pro zdění rozlišit na dvě
skupiny: na obyčejné a lehké malty.
Obyčejné malty jsou směsí kameniva, anorganických pojiv
a přísad zlepšujících zpracovatelské a užitné vlastnosti malty.
Pevnost v tlaku se pohybuje od 2,5 do 10 MPa, malty jsou většinou
určeny pro ruční zpracování.
Lehké malty navíc obsahují lehká plniva, která snižují jejich
objemovou hmotnost pod 1300 kg/m3 a zároveň vylepšují tepelnětechnické vlastnosti. Na druhu (většinou se používá perlit) a množství lehkého plniva závisí výsledné vlastnosti malty - pevnost
v tlaku, pevnost v tahu za ohybu, objemová hmotnost a součinitel
tepelné vodivosti.
Pro vnitřní zdivo z cihel POROTHERM je možné použít všechny druhy obyčejných malt pro zdění, které se na našem trhu prodávají. Pro vnější zdivo pak vzhledem k výborným tepelněizolačním vlastnostem cihelných bloků POROTHERM doporučujeme
použít lehkou (tepelněizolační) zdicí maltu POROTHERM TM,
která byla rakouskou firmou BAUMIT speciálně vyvinuta pro zdivo
z cihelných bloků POROTHERM. Malta POROTHERM TM
vylepšuje tepelný odpor zdiva o 16 až 21% podle druhu a tloušky
použitých zdicích prvků. Z hlediska tepelnětechnických vlastností
je takové zdivo téměř jednotným podkladem (cihly i spáry) hlavně
pod vnější omítky, které pak (ale i z jiných dále popsaných důvodů) nemají snahu vykreslovat spáry zdiva.
6. Technologie zdění
Optimálního výsledku při použití cihelných bloků POROTHERM docílíte, pokud se budete řídit následujícími pravidly.
Postup zdění neplatí pro broušené cihly POROTHERM CB.
Příprava před uložením první vrstvy cihel:
Podklad
zdi musí být
vodorovný. Proto zjištěné
odchylky ve výšce základů
či v povrchu stropní konstrukce vyrovnejte maltou
od nejvyššího bodu podkladové plochy.
1
Pokud je zapotřebí provést
vodorovnou izolaci proti
vlhkosti, na zatvrdlou maltu
položte pásy izolačního materiálu. Pásy musí být nejméně
o 150 mm širší než bude tlouška stěny.
13
Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění si při-
pravte rovnou hoblovanou la, na které si udělejte značky po
125 mm. Délka latě musí odpovídat projektované výšce
hotové zdi (nejlépe násobek 250 mm).
Zdění stěn:
Pro zdění první vrstvy vnějších i vnitřních stěn používejte vápe-
nocementovou maltu, nikoli tepelněizolační maltu, která je
více nasákavá a tím zvyšuje nebezpečí vzniku výkvětů u paty
zdiva při zatečení stavby.
Nejprve osa
te cihly v rozích stěn. Dbejte při tom na správné
směrování kapsy na maltu či systému per a drážek z boku
cihly. Rohové cihly spojte zednickou šňůrou vedenou z vnější
strany zdiva.
2
Přesah přes hranu základu nebo stropu
může být max.1/6 tloušky zdiva
Maltu ložné spáry naneste na podklad ve stejné šířce jako je
tlouška stěny.
Do čerstvé malty pokládejte cihlu po cihle podél šňůry těsně
vedle sebe tak, aby se vzájemně dotýkaly (systém per
a drážek zde slouží jako šablona pro přesné ukládání jednotlivých cihel). Polohu cihel korigujte podle vodováhy a latě
pomocí gumové paličky. Přesah cihelných bloků přes hranu
základu nebo stropu může být max. 1/6 tloušky zdiva!
Malta v ložné spáře musí být nanesená až k oběma lícům stě-
ny, ale nesmí přesahovat přes hrany cihel a proto přebytečnou
3
14
4
maltu vytékající z ložné spáry po položení cihel stáhněte
zednickou lžící.
Kapsy ve svislých spárách u cihel POROTHERM zcela
vyplňte maltou. U cihel POROTHERM P+D, Si, CB a většiny
AKU se svislé spáry vůbec nemaltují.
Před
nanášením malty
ložné spáry pro další vrstvu
cihel navlhčete vrchní část
cihel poslední vyzděné vrstvy. Zdicí malta musí mít
takovou konzistenci, aby
nezatékala do svislých
otvorů v cihlách!
5
Zdění následujících vrstev
prove
te stejným způsobem
tak, že vzdálenost svislých spár mezi sousedními vrstvami
cihel je ve směru délky stěny 125 mm (viz. předchozí kapitola
Vazba zdiva).
Nezapomínejte na kontrolu jednotné výšky vrstev zdiva pomo-
cí připravené latě a kontrolu svislosti zdiva pomocí vodováhy
či olovnice. Doporučujeme také občas zkontrolovat správnou
polohu šňůry.
V případě, že délka vyzdívané stěny není v modulu 250 mm
nebo v šikmých rozích, je nezbytné cihly řezat. Řezání lze provádět
bu
na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami
řetězovými či s protiběžnými listy. Potřebné rozměry upravovaných
cihel pro jednotlivé tloušky stěn najdete v kapitole E.
Zdění příček:
Nejprve, pokud je to potřebné, vyrovnejte podlahu v místě
budoucí příčky maltou. Pro zdění používejte dobrou plastickou vápenocementovou nebo cementovou maltu. První
vrstvu příčkových cihel uložte do nejméně 10 mm silného
maltového lože naneseného na pás izolačního materiálu.
Od druhé vrstvy osazujte cihly se spárou cca 12 mm.
6
7
15
Ostatní zásady zdění, tj. kladení cihel, jejich vyrovnání ve
vodorovném a svislém směru, maltování atd., jsou totožné se
zásadami pro zdění stěn.
Při napojování nosné příčky z cihel POROTHERM 30 P+D,
24 P+D, 17,5 P+D, 30 AKU P+D, 25 AKU P+D a 19 AKU
na vnější stěnu cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou k ní přisa
te a přimáčkněte. V každé druhé spáře nosnou
příčku zavažte do obvodové stěny tak, jak je znázorněno dále
v kapitole E. Při zvýšených nárocích na protihlukové vlastnosti zdiva je zapotřebí dbát na pečlivé provedení zdiva na sraz
ve svislých spárách a pečlivé promaltování vodorovných
ložných spár. Vnitřní nosné příčky můžete též napojit pomocí
dvojice plochých stěnových kotev z korozivzdorné oceli
(např. stěnovou kotvou FD KSF od firmy fischer international)
umísované do každé druhé ložné spáry.
Příprava a napojení vnitřní nosné příčky na obvodovou stěnu pomocí stěnových spon
Při napojování příčky na
8
1/3
nosnou ze na tupo cihly
POROTHERM 11,5 P+D,
11,5 AKU, 8 P+D nebo 6,5
P+D namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisa
te
a přimáčkněte k nosné stěně.
U tohoto typu styku je nutné
v každé druhé ložné spáře
provést vyztužení v místě
napojení jednou plochou stěnovou sponou z korozivzdorné
oceli, kterou ohnutou do pravého úhlu vodorovnou částí
vmáčkněte do malty ložné spáry a svislou částí přišroubujte
pomocí vrutu a hmoždinky k nosné stěně.
90°
2/3
16
Ukotvení stěnových spon ve stěně můžete také realizovat
přímo při zdění této stěny jejich vložením do ložných spár
v místě budoucího napojení příčky.
Dveřní zárubně vyrovnejte pomocí klínů a zafixujte šikmými
latěmi. Zárubně se v příčkách upevňují maltou nebo napěňovanou izolační hmotou. Nad zárubněmi můžete místo překladu
vložit do maltového lože vodorovné spáry dva pruty hřebínkové betonářské výztuže do maximálního průměru 8 mm
s přesahem cca 500 mm na obě strany zárubně nebo speciální výztuž do ložných spár MURFOR od firmy BEKAERT.
10
9
Mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplňte mal-
tou. Pokud je rozpětí stropu větší než 3,5 m, vyplňte tuto
mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným
materiálem.
Rohy příček se spojují na vazbu stejně jako u ostatních stěn.
U rohů nebo ostění přečnívající pera jednoduše uklepněte
zednickým kladívkem, drážku vyplňte maltou.
Vytváření a velikost instalačních drážek svislých, vodorovných
i šikmých se řídí po
le zasa
uve
ených v násle
ující kapitole.
7. Drážky a výklenky
Drážky a výklenky nesmí snižovat stabilitu stěny a nemají procházet překlady nebo jinými částmi konstrukce zabudovanými
do stěny. Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu, které
jsou přípustné bez posouzení statickým výpočtem, jsou uvedeny v tabulce 1.
Vodorovné a šikmé rážky by se neměly používat. Není-li
možné se jim vyhnout, měly by být vzdáleny od horního nebo dolního líce stropu nejvíce o 1/8 výšky podlaží. Jejich celková hloubka přípustná bez posouzení statickým výpočtem je uvedena
v tabulce 2. Jestliže je některá z mezí uvedených v obou tabulkách překročena, má se únosnost stěny v tlaku, smyku
a ohybu ověřit výpočtem.
17
Tabulka 1 – Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu přípustné
bez posouzení
Dodatečně prováděné
drážky a výklenky
Tloušťka stěny
(mm)
Největší hloubka
(mm)
Vyzdívané drážky a výklenky
Největší šířka
(mm)
Největší šířka
(mm)
Min. zbytková
tlouška stěny
(mm)
70
85 až 115
30
100
300
116 až 175
30
125
300
90
176 až 225
30
150
300
140
226 až 300
30
175
300
175
více než 300
30
200
300
215
Poznámky:
1. Přitom se za největší hloubku drážky nebo výklenku uvažuje
hloubka otvorů předvrtaných při vytváření drážky nebo výklenku.
2. Svislé drážky nedosahující výše než do třetiny výšky patra nad
stropní desku mohou mít u stěn tloušky > 225 mm hloubku do
80 mm a šířku do 120 mm.
3. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami nebo mezi
drážkou a výklenkem nebo otvorem ve stěně nesmí být menší než
225 mm.
4. Vodorovná vzdálenost mezi dvěma souse
ními výklenky bez
ohledu, zda leží na stejné nebo opačných stranách, a mezi
drážkou a otvorem ve stěně nesmí být menší než dvojnásobek
šířky širší drážky.
5. Součet šířek svislých drážek a výklenků nesmí být větší než 0,13
násobek délky stěny.
Tabulka 2 – Rozměry vodorovných a šikmých drážek ve zdivu
přípustné bez posouzení
Největší hloubka drážky
Tloušťka stěny
(mm)
Neomezená délka
85 až 115
0
0
116 až 175
0
15
176 až 225
10
20
226 až 300
15
25
více než 300
20
30
Délka d 1.250 mm
Poznámky:
1. Největší hloubka drážky nesmí být překročena ani v místech
otvorů, které byly předvrtány při vytvoření drážky.
18
2. Vodorovná vzdálenost mezi koncem drážky a otvorem ve stěně
nesmí být menší než 500 mm.
3. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami omezené
délky nesmí být menší než dvojnásobná délka delší z nich, bez
ohledu na to, zda leží na stejné nebo opačných stranách stěny.
4. U stěn o tloušce > 175 mm se smí přípustná hloubka drážky
o 10 mm zvětšit, pokud bude drážka vyřezána na danou hloubku.
Tímto nástrojem mohou být vyřezány drážky do hloubky 10 mm
z obou stran stěny, která má tloušku nejméně 225 mm.
5. Šířka drážek nesmí být větší než polovina tloušky stěny v místě
oslabení.
Ruční provádění drážek v cihelném zdivu paličkou a sekáčem
je pomalé a pracné a vzhledem k výsledku (cihly rozbité víc než je
potřeba) spíše nevhodné. Pro značné snížení pracnosti a zrychlení
provádění doporučujeme použít elektrickou drážkovačku, která je
ve specializovaných prodejnách ručního elektrického nářadí běžně
v prodeji, nebo alespoň úhlovou brusku. Materiál mezi prořezy se
následně opatrně vysekne plochým sekáčem.
8. Povětrnostní vlivy
Většina stavebních materiálů musí být
při skladování na stavbě chráněna před
povětrnostními vlivy. U cihel POROTHERM je nutné zabránit jejich provlhnutí, přičemž dostatečnou ochranou je jejich
neporušená balicí fólie.
Teplota prostředí při zdění, tuhnutí
a tvrdnutí malty nesmí klesnout pod
+ 5 °C, nebo by se narušily chemické procesy probíhající v maltách a malty by již
nedosáhly výrobcem deklarovaných vlastností. Pro zdění se nesmí
použít zmrzlé cihly, tj. cihly, na kterých ulpívá sníh či led!
Zásadně je třeba hotovou ze
chránit před provlhnutím, nebo
se v komůrkách svisle děrovaných cihel může naakumulovat voda,
která by vysychala dlouhou dobu. Zvláště vrchní povrchy stěn
a parapetů se mají přikrýt nepropustnými obaly, aby se nevyplavila
malta ze spár a aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování
snadno rozpustných hmot, např. vápna.
19
26
rozměry: 247/365/238 mm (d/š/v)
Rw = 57 dB (laboratorní hodnota)
požadavek normy R´w = 52 dB
pevnost 10 a 15 N/mm2
použití:
– oddělení prostor s vyššími nároky
na akustickou i tepelnou izolaci
– průchody, podchody
POROTHERM 36,5 AKU
Konkrétně se jedná o cihly: POROTHERM 36,5 AKU, POROTHERM 30 AKU P+D, POROTHERM 25 AKU P+D, POROTHERM 19 AKU, POROTHERM 11,5 AKU.
Pokud má mít stavební dílo trvalou hodnotu, měly by se při jeho
budování dodržovat řešení, postupy a detaily dané projektem.
Nové poznatky z praxe (realizovaných staveb) ukazují, že nesprávným zabudováním zdicích prvků dochází ke zvukovému propojení
konstrukcí, čímž neprůzvučnost konstrukcí ve stavbě se zhoršuje.
Akustické cihly tvoří v cihelném systému POROTHERM samostatnou skupinu výrobků, u kterých je kladen velký důraz nejen na
akustické, ale i na tepelnětechnické vlastnosti. Zvláště se jedná
o vyzdívání vnitrobytových, mezibytových a meziobjektových stěn.
13. Akustické cihly
Důležité upozornění:
V každé styčné spáře se obě kapsy POROTHERM 36,5 AKU
vyplňují maltou pro zdění!
POROTHERM 30 AKU P+D
rozměry: 247/300/238 mm (d/š/v)
pevnost 10, 15 a 20 N/mm2
použití:
– mezibytové stěny v bytových
domech
– veřejně užívané prostory
(chodby, schodiště, terasy)
rozměry: 372/250/238 mm (d/š/v)
pevnost 10, 15 a 20 N/mm2
použití:
– mezibytové stěny v bytových
domech
– místnosti druhých bytů
POROTHERM 19 AKU
rozměry: 372/190/238 mm (d/š/v)
použití:
– při výstavbě nemocnic, sanatorií,
škol, hotelů atd
– mezibytové dvojité stěny rodinných
dvojdomů či řadových domů
POROTHERM 11,5 AKU
rozměry: 497/115/238 mm (d/š/v)
použití:
– vnitrobytové příčky
– výukové prostory, chodby, schodiště
27
Výše uvedené hodnoty vážené (vzduchové) neprůzvučnosti
byly stanoveny na základě laboratorních měření stěn a rozumějí
se jako vstupní hodnoty pro další zvukově technické výpočty
a posouzení dané stavby prováděné odborníky v oboru akustiky podle příslušných norem a předpisů.
Z hlediska konstrukčního řešení se akustické stěny dělí na:
jednoduché stěny oboustranně omítnuté - nosné a nenosné;
dvojité stěny omítnuté z vnějších stran - uvnitř mezera vyplněna
minerální izolací; obě části dvojité stěny jsou od sebe dokonale
oddilatovány - nosné i nenosné.
Dále uvedené postupy a detaily provádění je nutné chápat
pouze jako obecně informativní (doporučené). Konkrétní postupy
a detaily musí být pro každou stavbu stanoveny v projektu.
Nosné stěny:
stěny se zakládají do maltového lože naneseného přímo na
vodorovnou konstrukci (základ, strop) opatřenou těžkým
asfaltovým pásem;
nosné boční konstrukce se připojují tuhým stykem (na vazbu
nebo stěnovými sponami - plochými kotvami z korozivzdorné
oceli);
strop se ukládá většinou přímo na stěnu (bez akustické vložky);
strop na akustické vložce vyžaduje speciální statické opatření
(prefabrikovaná výztuž nebo pozední věnec pod uložením
stropní konstrukce).
Nenosné stěny:
vyzdívají se na vhodnou zvukově izolační podložku (korkový
pás + stavební lepenku, těžký asfaltový pás);
pro zdění je vhodné použít těžkou cementovou maltu;
cihly s maltovými kapsami nebo P+D se kladou ve vodo-
rovném směru na sraz;
ložné, příp. styčné spáry nebo maltové kapsy musí být zcela
vyplněny;
boční a horní připojení se provádí pomocí akustické izolace.
Při vyzdívání zvukově izolačních stěn je proto vhodné řídit se
těmito doporučeními:
na vodorovný a očištěný podklad se v šířce vždy o 40 mm větší
než je navržená šířka akustické nenosné stěny položí vhodná
zvukově izolační podložka (např. korkové pásy);
aby nedošlo k mechanickému poškození a nasáknutí akustické
podložky vodou z maltové směsi, podložka se zakryje stavební
lepenkou;
28
pro zdění zvukově izolačních stěn je vhodné používat malty
s vysokou objemovou hmotností - min. 1750 kg/m3 (např.
těžkou cementovou maltu);
je nezbytné dbát na pečlivé promaltování ložných, příp.
i styčných spár po celé tloušce zdiva, aby ve spárách nevznikly otvory, kterými se může hluk šířit bez většího odporu. Proto
i cihly s bočním zazubením je nutné ve vodorovném směru
klást k sobě až na sraz!
napojení zvukově izolačních stěn zvláště nenosných na obvo-
dové stěny se provádí pomocí akustické izolace, která se
vkládá do svislé drážky tak, aby konstrukce nebyly pevně spojeny. Dalším způsobem kolmého napojení na nosnou ze
je kotvení plochými stěnovými sponami, které se vkládají do ložných
spár, stěny musí být rovněž odděleny akustickou izolací;
nenosné stěny se pod stropní konstrukcí zakončí pomocí zvu-
kové izolace (tzv. pružné ukončení);
stejný důraz se klade i na omítání stěn. Omítka má přibližně
stejné akustické vlastnosti jako cihelné stěny a omítnuté stěny
lze prakticky považovat za homogenní. Omítka zvyšuje hmotnost stěny a tím přispívá ke zvýšení neprůzvučnosti.
Jakýmkoli zásahem do akustických stěn (např. vedením vzduchotechniky, kanalizačního či vodovodního potrubí stěnou, zasekáním elektroinstalačních krabic apod.) může dojít k tzv. akustickému mostu, který způsobuje nepřímý přenos zvuku. Všechna
případná místa styků instalačních vedení s akustickou stěnou je
proto nutné upravit pomocí vhodných izolačních materiálů, nejlépe
je se však takovým oslabením vyhnout.
Doporučení při zajišování stavební neprůzvučnosti akusticky
dělicích stěn ve stavbách:
1. Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace
(výtahy, čerpadla, spínače, shozy odpadů, vzduchotechnická
zařízení, výměníkové stanice, trafostanice apod.) musí být
umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření zejména do akusticky
chráněných místností.
2. Instalační potrubí (vodovodní, plynovodní, vzduchotechnická,
kanalizační, parovodní, teplovodní, horkovodní) a instalační
vedení (elektrická silnoproudá i slaboproudá) se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akusticky chráněných místností
hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí.
3. Dodržet projektem stanovený výběr stavebních materiálů pro
dosažení předepsané plošné hmotnosti a tuhosti stěn.
4. Zamezit šíření hluku vedlejšími stavebními cestami (akustickými
mosty):
29
pečlivým provedením napojení akusticky dělicích stěn nava-
zujících na stěnové a stropní konstrukce podle detailů daných
projektem stavby;
pečlivým provedením napojení nenosných dělicích stěn na
přilehlou konstrukci stěny a stropu podle detailů daných projektem stavby;
dodržení navržené skladby podlahové konstrukce a jejího
napojení u stěn podle detailů daných projektem stavby.
5. Věnovat zvýšenou pozornost vlastnímu provádění stavebního
díla, a to zejména:
použití předepsaných cihel, malty a omítek s příslušnými
objemovými hmotnostmi;
dodržení předepsané tloušky omítek;
plnoplošnému promaltování ložných spár;
použití nepoškozených a silně nepopraskaných cihel v akus-
ticky citlivých stavebních konstrukcích.
6. Zvláštní pozornost je třeba věnovat provádění (drážkování,
sekání) instalací do akusticky citlivých stavebních konstrukcí:
elektrické zásuvky by na protilehlých površích stěny neměly
být umístěny proti sobě, ale vystřídaně;
instalační rozvody by měly být vedeny pokud možno pouze
z jedné strany stěny;
vodovody nebo plynovody mají být vedeny vedle sebe a ne
křížem.
Tuhé připojení
více vede zvuk šířící se konstrukcí
více brání rozkmitání konstrukce pod akustickým tlakem
korekce k = 2 až 4 dB.
Půdorys
Půdorys
POROTHERM P+D,
POROTHERM Si nebo
POROTHERM CB
POROTHERM P+D,
POROTHERM Si nebo
POROTHERM CB
POROTHERM AKU
vnější
omítka
spára ≥ 1,5 cm
zcela vyplněná maltou
stěnové spony
vnitřní omítka
Připojení stěny pomocí tupého spoje
30
POROTHERM AKU
vnější
omítka
spára ≥ 1,5 cm
zcela vyplněná maltou
vnitřní omítka
Připojení stěny do drážky
Svislý řez
Tuhé připojení
15
14
16
11
1
Kotvení příčky ke stropní konstrukci
15 115
175 15
Boční pohled
Tuhé připojení
7
20
1
Kotvení příčky pomocí stěnové
spony (ploché nerezové kotvy)
1/3
2/3
ŽLB SLOUP
7
14
20
11
1
Vodorovný řez
PŘISTŘELIT NEBO
PŘIŠROUBOVAT DO HMOŽDINKY
Legenda:
31
Měkké/pružné připojení
méně vede zvuk konstrukcí korekce k = 2 dB.
1
Kluzné připojení ke stěně
11
14
5
Vyzdění příčky do drážky
KOTEVNÍ
KOLEJNIČKA
1
5
14
11
7
BETONOVÁ STĚNA
PŘI VĚTŠÍM ROZPĚTÍ STROPŮ VLOŽIT FÓLII,
ABY SE PŘI PROHNUTÍ STROPU ZABRÁNILO
PORUŠENÍ SPODNÍCH VRSTEV CIHEL
Připojení příčky pomocí
stěnových spon
Dolní připojení
30
11
1
20
15
Uložení paty příčky
Poznámka:
Kotvení příčky k nosné konstrukci stěnovými sponami se provádí
v každé druhé ložné spáře.
32
Dvojité stěny
Optimální ochrany proti hluku v obytných budovách lze dosáhnout použitím dvojitých stěn, jejichž obě části jsou od sebe dokonale odděleny. Toto řešení je obzvláště vhodné pro zvýšení ochrany
proti hluku u schodiště, mezi byty, řadovými domy apod.
Doporučené zásady pro zdění dvojitých stěn:
stěny založit nejlépe na samostatné základy oddilatované
speciální izolací (Sylomer apod.);
nejprve vyzdít celou jednu stěnu a povrchy očistit od přeteklé
malty;
při postupném vyzdívání druhé stěny průběžně vkládat desky
z minerální izolace, aby nemohlo dojít k zatékání malty do
mezery mezi stěnami;
stropní konstrukce uložené na dvojitou stěnu také oddělit
stejnou mezerou s minerální izolací.
' 65 dB
mezera
vyplněná
zvukově
pohltivým
materiálem
' 65 dB
mezera
vyplněná
zvukově
pohltivým
materiálem
' 61 dB
' 65 dB
svislá
dilatace
mezi základy
vyplněná
speciální
izolací
Vliv provedení základů na neprůzvučnost dvojité stěny ve spodním podlaží
Jednou ze staveb, kde jsou doporučeny akustické cihly, jsou vícepatrové bytové domy
33
Dvojitá nosná příčka z cihel
+ minerální izolace tl. 50 mm
objemová hmotnost cihel:
980 kg/m3
hmotnost stěny včetně omítky:
567 kg/m2
POROTHERM 24 P+D
stěny
s omítkou
zvukově
pohltivý
materiál
15
240
560
50
240
870 kg/m3
497 kg/m2
15
POROTHERM 19 AKU
stěny
s omítkou
zvukově
pohltivý
materiál
15
34
190
190
50
460
15
980 kg/m3
446 kg/m2
Dvojitá nenosná příčka z cihel
POROTHERM 11,5 AKU
stěny
s omítkou
zvukově
pohltivý
materiál
15
115
1230 kg/m3
340 kg/m2
115
50 15
310
Příklad zdění dvojité akustické stěny POROTHERM 24 P+D s vloženou minerální izolací
tl. 50 mm
Vyplnění obou kapes maltou v každé styčné
spáře u cihel POROTHERM 36,5 AKU
Vyzdívání vnitrobytových příček z akustických cihel POROTHERM 25 AKU P+D
35
14. Superizolační cihly
Stále se zvyšující nároky na snižování potřeby tepla v budovách
se promítly do požadavků na maximální přípustné hodnoty součinitelů prostupu tepla U (dříve k) téměř všech stavebních konstrukcí.
Konstrukcemi, které zhruba z 20-30% ovlivňují celkovou potřebu
tepla na vytápění budov, jsou obvodové stěny. Akciová společnost Wienerberger cihlářský průmysl pro nízkopodlažní obytné
budovy včetně rodinných domů vyvinula nové „Superizolační“
cihly s velmi nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla (tj. velmi
vysokou hodnotou tepelného odporu).
Výrobky POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si tvořící
systém hrubé stavby POROTHERM Si přinášejí novou užitnou
kvalitu jako příspěvek k ochraně životního prostředí snižováním
emisí při výrobě tepla potřebného pro vytápění obytných budov.
Vedle mnoha ostatních tisíciletími ověřených vlastností cihel
vynikají cihelné bloky POROTHERM Si svými tepelněizolačními
vlastnostmi. Nejde však pouze o tepelné vlastnosti ideální plné
stěny, ale také o vazby s ostatními konstrukcemi důležité z hlediska
tepelné techniky: styk stěny se základy, stropem a hlavně výplněmi
otvorů - s okny a dveřmi. Proto byly doplňkové tvary k základním
superizolačním cihlám POROTHERM Si vyvinuty s ohledem na
zpřísněná ustanovení revidované tepelné normy.
Velikost cihel se zásadně nezměnila, tvary však ano. U základních cihel POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si se částečně změnilo boční zazubení - zmenšila se hloubka zazubení ze
14 na 10 mm. U cihelných bloků POROTHERM 44 Si byla navíc
odstraněna „vada nesymetrického zazubení“ cihel pro tloušku
stěny 440 mm, aby se cihly nemusely klást pouze jedním směrem
a bylo možné je půdorysně otočit o 180°. Délka cihly se zvětšila
o 1 mm na 248 mm, přínosem pro praktické použití na stavbách je
změna tolerančního pole tohoto rozměru z nesymetrického (–7 až
+2 mm) na symetrické (±4 mm).
POROTHERM 44 Si
základní tvar
POROTHERM 40 Si
základní tvar
Nedílnou součástí systému hrubé stavby POROTHERM Si
jsou též doplňkové cihly poloviční, koncové a rohové, jejichž tvary
byly řešeny z pohledu maximální možné eliminace lineárních
tepelných mostů v místech napojení stěn v rozích a na styku stěny
s výplněmi otvorů - v ostění, nadpraží a parapetu.
36
Poloviční cihly POROTHERM 44 1/2 Si a POROTHERM
40 1/2 Si mají na své původně hladké straně kapsu na celou výšku
- vybrání 35 x 250 mm pro tepelný izolant (extrudovaný polystyren
XPS). Při zdění rohové vazby se kapsa vyplňuje lehkou (tepelněizolační) maltou POROTHERM TM - viz detaily na str. 38.
POROTHERM 44 1/2 Si
poloviční cihla
POROTHERM 40 1/2 Si
poloviční cihla
Zcela nové výrobky - koncové cihly POROTHERM 44 K Si
a POROTHERM 40 K Si - byly zavedeny právě kvůli vybrání pro
tepelný izolant (XPS), který probíhá v obou ostěních a příp. v parapetu otvorů. Koncové cihly spolu s polovičními tak zajišují požadavek českých norem na převazbu zdicích prvků mezi jednotlivými
vrstvami zdiva i v ostění.
POROTHERM 44 K Si
koncová cihla
POROTHERM 40 K Si
koncová cihla
Koncové a poloviční cihly POROTHERM Si vyplněné tepelným izolantem (extrudovaným
polystyrenem) v ostění a parapetu obvodové stěny
Také rohové cihly POROTHERM 44 R Si a POROTHERM
40 R Si změnily svůj tvar. Díky novému vybrání v polovičních
cihlách přišly o svou „kapsu na maltu“, nebo tato se stala nadbytečnou.
37
POROTHERM 44 R Si
rohová cihla
250
125
190
250
440
250
POROTHERM 40 R Si
rohová cihla
PTH TM
125
XPS
tl. 30 mm
125
440
250
125
150
250
400
250
Vazba rohu z cihel
POROTHERM 44 Si
PTH TM
125
XPS
tl. 30 mm
125
38
400
Vazba rohu z cihel
POROTHERM 40 Si
XPS
3 - 5 cm
3 - 5 cm
Detail parapetu s použitím poloviční cihly
POROTHERM 44 1/2 Si a umístění okna
v případě použití POROTHERM překladu 23,8
Detail parapetu s použitím koncové cihly
POROTHERM 44 K Si a umístění okna
v případě použití překladu RONO
Poloviční nebo koncovou cihlu lze jednoduchým způsobem
použít i v parapetu okenních otvorů. Cihly se kladou vedle sebe
namaltovanými řeznými plochami na sraz tak, aby vybrání pro
tepelný izolant (XPS) bylo shora, směrem k rámu okna, a na sebe
plynule navazovalo. Svou zazubenou stranou se cihly zamáčknou
do vodorovného lože z lehké malty POROTHERM TM.
(K)
(K)
PPS mezi POROTHERM
překlady 23,8
(resp. mezi POROTHERM
překlady RONO)
K
1/2
souvislý pás XPS
30 x 250 mm nalepený
do vybrání cihel
v ostění a v parapetu
D
K
1/2
K
1/2
C
1/2
K
1/2
A
B
(K)
(K)
(K)
(K)
(K)
1/2
1/2
1/2
1/2
1/2
K
1/2
K
Schéma použití doplňkových cihel u otvoru
Zdění ostění a parapetu je potřebné provádět s dostatečnou
přesností, aby vybrání v cihlách nad sebou, resp. vedle sebe,
navazovala a bylo možné do vzniklé drážky široké 250 mm vlepit
pruh extrudovaného polystyrenu XPS tloušky 30 mm. Pokud se
39
cihly s vybráním použijí i v parapetu, je nutné XPS vlepit do drážky
v obou ostěních ještě před vyzděním poslední vrstvy parapetu
z cihel polovičních nebo koncových.
Rámy výplní otvorů se uchycují dvěma způsoby:
1. do
cihelné části ostění
pomocí příchytek z pozinkovaného plechu upevněných
na rám, nebo
2. šrouby do hmoždinek nebo
Příchytka okenního rámu
tzv. turbošrouby skrze rám a extrudovaný polystyren až do
cihly, a zároveň v obou případech vypěněním montážní PUR
pěnou po celém obvodu rámu běžným způsobem. Uchycení
turbošrouby však omezuje dilatační pohyb rámu při tepelném
namáhání.
Detail použití připojovacích profilů napojení vnější a vnitřní omítky
k okennímu rámu
Použití koncových cihel POROTHERM 44 K
Si v parapetu a ostění vnější stěny
40
Použití polovičních cihel POROTHERM 1/2 Si
v atypickém řešení okenního ostění
Pro správnou funkčnost připojovací spáry výplně otvoru je
potřebné navíc použít speciální připojovací pásky pro vnitřní a vnější uzávěr spáry (např. TREMCO illbruck). Tyto pásky zajistí neprůvzdušnost spáry a zamezí kondenzaci vodní páry uvnitř spáry.
Před omítáním musí být XPS opatřen výztužnou sklotextilní
síovinou zatlačenou do lepicího tmelu. Síovina by měla přesahovat
alespoň 50 mm na cihelný podklad.
Pro tzv. „čisté“ provedení detailu v napojení omítky na rám
okna, příp. na vodicí lišty rolety, doporučujeme použít připojovací
profily pro vnější a vnitřní omítku nebo začišovací lišty, které
vytvoří dokonalou hranu styku omítky s rámem okna bez jeho znečištění a bez trhlin.
Systém nezapomíná ani na ostatní vazby vnější stěny s hlavními
stavebními konstrukcemi. Nabízí detaily, které svým řešením odpovídají požadavkům revidované ČSN 73 0540-2:
napojení podezdívky u nepodsklepeného domu;
napojení podezdívky
u podsklepeného domu;
ostění otvoru;
parapet otvoru;
nadpraží otvoru
i pro vnější rolety;
styk vnější stěny se stropní
konstrukcí;
napojení dvou- či tříplášové
střechy na vnější stěnu
Styk vnější
v místě pozednice a další
stěny se stropní
konstrukcí
detaily.
Maximální světlost POROTHERM překladů 23,8 a RONO při
použití na POROTHERM Si
Označení překladů
Délka [mm]
Uložení [mm] Světlost [mm]
POROTHERM překlad 100
1000
150
1250
150
950
1500
150
1200
1750
150
1450
2000
250
1500
2250
250
1750
2500
300
1900
2750
300
2150
3000
300
2400
3250
300
2650
700
41
Systém hrubé stavby
POROTHERM Si
varianta 1
Napojení
dvouplášové
střechy
Nadpraží otvoru
- řez C (viz str. 81)
Okenní parapet
- řez D (viz str. 39)
Vnější stěna
nad základem
42
Systém hrubé stavby
POROTHERM Si
varianta 2
Napojení
tříplášové
střechy
Nadpraží otvoru
s venkovní roletou
- řez C (viz str. 85)
Okenní parapet
- řez D (viz str. 39)
Vnější stěna
nad suterénem
43

C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM

Transkript

Podobné dokumenty

7. Druhy zdiva, spotřeby materiálů pálených zdicích prvků

nová veselka technická specifikace

cihlářský lexikon - Cihlářský svaz Čech a Moravy

PRO LIDI - BS Technology

BETONOVÁ STŘEŠNÍ KRYTINA

Vzduchová neprůzvučnost mezibytových stěn z keramického zdiva