Zde si můžete stáhnout reportáž, kterou přímo v gorilím pavilonu
Transkript
Zde si můžete stáhnout reportáž, kterou přímo v gorilím pavilonu
G orilí Velikonoce Z o o P ra ha 25.3.2008 V Pražské zoo se stále něco děje. Tentokrát slavná gorilí rodinka slavila Velikonoce. Teta Kamba vyprávěla gorilatům o Velikonocích a pro Tatunka to byla úplná novinka. Největší radost měl z toho, že od něj dostane Mojenka výprask. Hned běžel za tetou Shindou, aby mu pomohla uplést pomlázku. Ta hnedka souhlasila. Vždyť když dokáže plést košíky, proč by nezvládla pomlázku. Potom zorganizovala malování vajíček. Zapojili se všichni, dokonce i Richard, ale Shinda se s ním neustále hádala, neboť Ríša zastával názor, že když má na vajíčka něco namalovat, tak jedině vodní melouny. Shinda vytvořila nejkrásnější kraslice, které společně předali strejdovi Markovi. Až měli hotové kraslice, barva byla snad všude. Jak na tlapkách, tak v dřevíce i venku. Tatunkovi se ale barevná dřevítka moc líbila. Největší problém byl ten, že museli vše umýt, protože barvy byly bohužel nejedlé. Tatunek se těšil na Velikonoční pondělí. Ani nemohl dospat. Pořád se vrtěl, až vylezl z Kijiviny náruče a vydal se hledat pomlázku. Kampak mi ji teta mohla schovat? Jenže Shinda čekala Tatunkovu nedočkavost a pomlázku připevnila k okénku do přípravny, kam Tatu (podle Shindy) nevyleze. Ale to se hodně mýlila. Tatu už ledacos odkoukal od své starší sestřičky Mojenky. Nejprve si před pařezem udělal velkou kupu z dřevítky jako trampolínu. Pak se rozeběhl, odrazil a chytil se tlapkami za kůru a šťastně se vytáhl nahoru. Jak se dá očekávat, Shinda byla hodně překvapená, když se za ní Tak tohle vyřítil Tatu s pomlázkou a začal zvládnu! ji honit po pavilonu. Shinda sice rychle šplhala po provaze, ale Tatu ji přesto dohonil. Jednoduše si počkal až sleze, protože věděl, že nahoře není nic, co by tam tetu dlouho drželo, aby tam zůstala. Např. šťavnatá větev. Nakonec to dopadlo tak, že Shinda dostala pár malých ran (Tatu naštěstí pro Shindu nemá moc velkou sílu) pomlázkou, kterou sama vyrobila. Pak si také něco vykoledoval u maminky a tety Kamby. Nejzajímavější to bylo s Mojou. Ta se nehodlala jen tak nechat „zmlátit“, jak se vyjádřila. A tak se dala na útěk. Jak je nám známo, kdykoliv vypukne honička mezi sourozenci, Moja většinou vyhrává. Ale Tatu se nikdy nedá. A tak tomu bylo i teď. Proháněl ji všude po pavilonu, nakonec vyběhli i ven, kde se snažili vyhýbat návštěvníkům. Inu, když honička nebrala konce, Richard se rozhodl zakročit. Popadl Mojku a donesl ji k během unavenému, zato šťastnému Tatunkovi, který ji svojí malou pomlázkou od tety Shindy „vyprášil kožich“. Ale to by nebyla Moja, kdyby to jen tak vzdala. Jakmile ji Ríša pustil, upalovala za tetou Kambou. Když zjistila, že se jí směje, přešla k Shindě a ta jí poradila něco, co by neměla. Moja z toho byla tak veselá, že chvíli metala kotrmelce po dřevítce, aby se uklidnila. Začala uskutečňovat svůj plán. Šla za ošetřovatelkami a poprosila o kyblík. Nestačily se divit. Moja chce uklízet? Když je ale tak moc prosila, kyblík jí půjčily. Doběhla k pítku a naplnila si kyblík vodou. Shinda se tomu smála a pozorovala Moju z nejvyšší větve. Kamba i Kijivu odpočívaly, tak si naštěstí pro Moju nevšimly, co podniká. Malý Tatu šel právě koledovat k ošetřovatelkám a o Moju se už nestaral. Moja se vztekala, když jí Kamba řekla, že musí Tatunkovi něco za vyprášení kožichu dát, ale nakonec se vzdala jednoho banánu a krásného klacíku, z kterého si vykousala panáčka. Za to jí Shindin nápad určitě stál. S kyblíkem naplněným vodou vylezla na větev a čekala na brášku. Ten si sedl na pařez pod ní, přesně jak čekala. Hádejte co ta malá potvůrka udělala! Za hlasitého smíchu tety Shindy vylila vodu na brášku! Ten chudáček pištěl! Až si Kijivu musela zacpat uši. Kamba se také začala smát. Tatu běžel k mamince a celou ji zmáčel. „To není fér, fňuk!“ „Ale Tatusku můj, to k Velikonocům přece patří!“ „To jste mi ale neřekly!“ „Protože bys pak nechtěl koledovat!“ Tatunkův malý kožíšek po chvilce uschnul a šel si s Mojinkou prohlédnout, co si vykoledoval. Pokud jste o Velikonocích přišli do pavilonu goril, mohli jste získat velikonoční přáníčko od gorilek. Námět vytvořila opět Shinda, ale tentokrát to bylo opravdu nápadité! Krásné Velikonoce s gorilkami a co nejbohatší ovocnozeleninovou pomlázku přejí gorilky ze Zoo Praha Richard, Shinda, Kijivu, Kamba, Moja a Tatu A nakonec Tatunkova koleda: Hody hody doprovody, já jsem Tatu maličký, nepohrdnu banánem ani vařenými vajíčky. Ty rád papá tatínek, já bych radši banánek. Nebo mi dejte mandarinku, pro moji milou maminku. Zapsala Terka 24.3.2008