Power skating – nutnost, nebo momentální výstřelek, o kterém

Powerskating – nutnost, nebo momentální výstřelek, o kterém se hodně
mluví?
Na tuto otázku jsme hledali odpověď u člověka, pro kterého je bruslení vášní, ale zároveň
i obživou. Oslovili jsme pana Ondřeje Smrže, který trénoval nejen bruslení např. v Kanadě
a dnes se prostřednictvím spolupráce s některými hokejovými oddíly, soukromou
aktivitou, která spočívá v individuální práci s konkrétními hráči, ale také skupinovými
kempy, které organizuje ve své hokejové škole „SHOCKEY“ snaží předávat své dovednosti
a umění hráčům všech věkových kategorií.
Pane Smrži, na vašich webových stránkách www.shockey.cz jsem našla: “Hokejové bruslení
je základní oblast dovedností, které musí každý hráč zvládnout. Je to nácvik a
zdokonalování činnosti, která nikdy nekončí, kterou ani ti nejlepší hokejisté nemohou ve
svém tréninku pominout. Špatné zvládnutí bruslení hráče limituje a v pozdějších letech
kariéry mu neumožňuje rozvinout jeho herní výkonnost na potřebnou míru.“
Toto je tedy Powerskating?
Powerskating je … „doprovodná“ tréninková metoda, která pomocí přesně daných cvičení „rozfázuje“
bruslařský pohyb a pomáhá vytvářet správné pohybové návyky v těch fázích bruslení, kde hokejisti
nejčastěji chybují. Hlavním cílem je co nejefektivnější využití síly při bruslení. Nelze se však domnívat,
že jde o nějakou „vše řešící“ tréninkovou metodu. Tato metoda při správném použití pomáhá položit
správné základy kvalitní techniky hokejového bruslení. Následně může techniku zdokonalovat a
udržovat či pomáhá odstraňovat nedostatky, které se mohou při vývoji hráče vyskytnout. Kromě toho
zároveň dochází k posilování těch svalových skupin, které jsou při bruslení nejvíce zapojené.
Konkrétně lze pomocí PS dosáhnout:
• Vyšší rychlosti bruslení
• Lepší „ekonomiky“ bruslení (menší energetický výdej)
• Celkově větší bruslařské jistoty a stability
VIDEO SHOCKEY: https://www.youtube.com/watch?v=W4jolx6oLRE
Bruslení a nejen to jste trénoval i v Kanadě, jaké byly začátky?
Samozřejmě těžké (úsměv), do Kanady jsem odcestoval v roce 2008, kde jsem našel uplatnění v
Hockey Preformace Centre. Věnoval jsem se hráčům na suché přípravě a bruslařském pásu
(skatemill). Samozřejmě mě ta práce bavila, ale chtěl jsem se dostat s hráči na led, takže jsem
přestoupil do Two Way School. Tam jsem již pracoval jako demonstrátor na hokejové dovednosti a
následně specialista na bruslení. Uplynul čas a já šel do RPM Hockey Company pracovat jako instrukor
a kouč. Po tvrdé práci, přichází zasloužená odměna – obdržel jsem nabídku vést jako hlavní trenér tým
ročníku 97 Ravens Hockey Akademy. V týmu jsem měl např. hráče, syna uznávaného Dave Babyche,
který má odehráno přes 1000 zápasů v NHL a několik sezón za Vancouver Canuks. Dále jsem trénoval
syna Garyho Valka a také syna Brendana Morrisona, všichni bývalí hráči NHL a hlavně v klubu
Vancouver Canuks.
Dnes se věnujete vlastní hokejové škole, spolupracujete s oddíly, jaké to je, neláká Vás
opět Kanada?
Vrátil jsem se, protože tři roky v Kanadě mi daly dostatek zkušeností, praxe a poznání jiného prostředí,
abych byl schopný své nabité zkušenosti využít a předávat hráčům. Po návratu do Čech jsem začal
pracovat v jedné hokejové škole a věnoval jsem se tréninku individuálních dovedností, po roce a půl
jsem se rozhodl osamostatnit a vyzkoušet si jestli budu schopen fungovat sám, nejprve jsem s jedním
tatínkem od syna co jsem trénoval založil firmu na zdokonalování hokejových hráčů, jak na ledě tak i
mimo led. Dnes tomu jsou dva roky, od kdy jsem založil SHOCKEY. Jsem šťastný, že se mi
značka/firma podařila prosadit v takové konkurenci, která v hokejovém prostředí v České republice je
a vděčný za to jaký kolektiv lidí kolem sebe mám, kteří mi fandí a podporují mě.
Kdy je podle Vás ideální začít s bruslením?
S výukou bruslení je vhodné začít již v předškolním věku šesti let. V prvních dvou letech organizované
přípravy mladých hráčů věnovat právě bruslení více než 80 % času. Pro nácvik bruslení je velmi
důležitá podmínka kvalitního předvedení pohybu. Vliv na bruslení má i velikost prostoru, ve kterém se
hráč učí. Při pohybu na malém hřišti je veden k častému překládání a ke změnám směru, naopak velký
prostor podporuje jízdu ve skluzu.
A Power skating je tedy klíč stát se hokejistou?
Je to jedna z mnoha věcí, ale bez bruslení to nikdy nepůjde. Určitě bych podtrhl bez velmi kvalitního
bruslení to nikdy nepůjde. Při zvládnutí všech základních technik bruslení je nutné spojovat tuto
pohybovou dovednost s dalšími technikami a to především v činnostech s kotoučem. A to je právě věc,
které se v mé škole SHOCKEY věnuji s maximálním důrazem, tedy kvalita.
Na vašem webu www.shockey.cz jsem také našel nějaká hesla.
Ano, nějaká tam jsou. Mám štěstí, že dělám to co mě naplňuje a to je to nejdůležitější. Vídám spoustu
špatných příkladů, kdy trenér celý trénink úspěšně prostojí někde u modré čáry
a klukům není ani schopen předvést základní věci, které jsou prostě určující v celém dalším vývoji.
Osobnost hráče se utváří od prvních krůčků na ledě. Významnou roli mají rodina a trenér. Základním
nástrojem v učení dětí je motiv hraní si. Většina konkurenčních trenérů / hokejových škol / akademií i
rodiče zapomínají, že k tvrdé práci nerozlučně patří i prožitek ze soupeření. Při hodinách tréninku v
SHOCKEY k prožitku dochází, protože se nesoustředím na velké množství hráčů na ledě, ale pouze na
menší počet, kdy každý hráč má svého „konkurenta“ a já jsem schopný se jim věnovat na 100 %.
To znamená, že skupinky ve vaší škole jsou menší. Viděla jsem i hokejovou školu, kde
bylo snad padesát dětí na ledě.
Co se týče mé školy, tak já funguji celoročně. Od září do poloviny dubna převážně pracuji s hráčemi
individuálně max počtem 4 hráčů. Jednou až dvakrát měsíčně pořádám jednodenní campy max.
počtem 10 – 12 hráčů. Ke konci dubna do srpna se konají víkendové campy, ale i týdenní, po celé ČR,
ale i na Slovensku, Rakousku i Maďarsku. Přes sezónu samozřejmě chci, aby děti prvně splnily klubové
povinnosti a poté když budou mít chuť a zájem, tak mohou přijít na mé výuky (tréninky). Mé výuky se
liší od jiných např. tím, že klient přijde a má problém třeba s přímou jízdou vpřed nebo s překládáním
vpřed, s přechody z jízdy vpřed do jízdy vzad a naopak, tak jsem schopen jednu z těchto bruslařských
dovedností rozfázovat do detailů, vysvětlit princip proč a jak by to mělo vypadat správně a poté to
převést do praxe s precizní ukázkou. Toto děláme celou trénikovou výuku (10 min. proložením
nějakou zábavnou formou, střelbou rovnovážné situace 1 – 1 různé druhy typu nájezdů atd...), 30
min. bez kotouče, 20 min. s kotoučem. Při počtu 30 nebo 50 dětí na ledě, jak jste uváděla v otázce,
nemůžete dospět k nějakému odstranění nebo zlepšení. Takového počtu se v shockey.cz nedočkáte.
Každý se může také podívat na můj web www.shockey.cz, kde jsou k vidění i videa, kde můžete
shlédnout nejen to jak bruslím já, ale i jak pracuji se svými svěřenci.
A co negativní reakce, jsou nějaké?
Ale to víte že ano (úsměv). Ze strany konkurence je to normální, jak bych to řekl, chlapská ješitnost,
která mě dokáže pobavit. Někdy také slyším, že jsem drahý, ale je důležité si uvědomit, že je to
individuální trénink 1 – 1, 2 – 4 hráči a nebo mám na ledě třeba i 12 dětí, kde už jsou na ledě se
mnou další dva trenéři, tzn. 3 trenéři na 12 hráčů , tak jim věnuji 4x více času než trenér, který má při
výuce na starost těch zmiňovaných padesát dětí. Kolik jim asi on může věnovat individuálního
přístupu? Toto jsou věci, které je nutné si uvědomit.
Zmínil jste individuální tréninky, je tento druh výuky na vzestupu?
Individuální tréninky jsou mimoklubová záležitost a proto by nemělo docházet k nějakým sporům mezi
klubem a soukromým subjektem. My hokejové školy, mluvím i za kolegy, kteří se také věnují
individuálním dovednostem, připravujeme každého jedince, aby se zlepšil v dovednostech jako je
bruslení, vedení kotouče, střelba, stickhandling, herní činnosti jednotlivce útočné i obranné atd.. Vždyť
ty trenéři a coachové v jednotlivých klubech by měli být přeci rádi, že jejich hráči půjdou výkonnostně
nahoru. Znám klienty, kteří museli mít dvě výstroje, jednu v klubu a jednu doma, aby se náhodou v
klubu nezjistilo, že jezdí někam jinam. Promiňte, ale přijde mi to absurdní, s tímto problémem jsem se
v Kanadě nesetkal, ba naopak každý klub by měl mít své dovednostní skills coache. Mezi mé klienty
patří reprezentanti mládežnických kategorií České Republiky, Slovenské Republiky a také Kanady např.
velice talentovaný Michal Teplý, U15 (o kterého se už teď perou kluby i scouti), Jan Klodner, Andrej
Kiss, Juraj Eliáš, Matěj Pálfy, Šimon Kubíček, Matěj Toman U16 Juraj Rudy, Lubomír Patlevič, U18
Samuel Rudy, Jakub Kover, U19 Adam Musil společně se svým bratrem Davidem, syny slavného otce
Franty Musila, U20 Tomáš Havlín, Jan Ordoš i také seniorští hráči např. bratři Rachůnkové Ivan s
Tomášem, Petr Šenkeřík...
Přesto také spolupracujete i s některými kluby, jak tato spolupráce funguje?
Na základě oslovení klubem, se domluvíme na spolupráci, která je většinou uzavřená na 3 – 6 měsíců.
Kde pracujeme v menších skupinkách a i individuálně. Během tréninků se snažím zapracovat na danné
činnosti, na které v běžném klubovém tréninku nezbývá čas, tzn. detailní rozpracování techniky
bruslení, vedení kotouče/stickhandling apod.
Vaše aktivity probíhají pouze u nás?
Moje aktivity převážně probíhají v ČR, ale také již pravidelně i na Slovensku, Maďarsku a Rakousku.
Jednám také o rozšíření mých aktivit na Dánsko a Švýčarsko.
A co dál, jaké jsou vaše další plány?
Určitě bych chtěl nadále pokračovat v tom co dělám, tzn. vštěpovat do podvědomí hráčů a jejich
rodičů, že správné bruslení je základ pro lední hokej. Že bez kvalitní celoroční přípravy, jak na ledě tak
i mimo led, se nemůže dosáhnout vysněných cílů. V poslední době se mi daří spolupracovat i s
různými partnery, kteří vědí jak pracuji a nebojí se spojit svou značku s mým jménem. Jsem hrdý na
fakt, že začínám spolupracovat s největší hokejovou komunitou „Hokejka“, díky čemuž budou mít mí
zákazníci spoustu benefitů.
Děkuji za rozhovor….