Číslo 1 - Česká parazitologická společnost

ISSN 1211-7897
Zprávy
České parazitologické společnosti
Ročník 20, číslo 1
duben 2012
obsah 3/ ČPS: Zpráva o činnosti za rok 2011 6/ ČPS: Členské příspěvky 7/ ČPS: Svolání valné hromady 8/ ČPS: Gratulace jubilantům 9/ Seminář v Lékařském domě 3. dubna 2012 10/ Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand part 2: The arrival of humans Tony Charleston 13/ Popularizační okénko: Buňka, která k životu nepotřebuje hem 15/ Muzeum parazitů v Bankoku Jana Rádrová 16/ Pseudoparaziti III. – koutule v záchodové míse Martin Podhorský 17/ Externí hodnocení kvality č. 726 18/ kalendář akcí 20/ autoři příspěvků Věra Tolarová 3
4
5
Platby členských příspěvků ČPS Roční členský příspěvek činí:
50,- Kč pro seniory, kteří v daném roce dosáhnou věku 65 let
250,- Kč pro všechny ostatní řádné členy
Platba členských příspěvků je zodpovědností každého člena. Složenky pro
platby nebudou nadále rozesílány (jejich tiskopisy jsou pro zájemce
k dispozici na každé poště).
Členský příspěvek lze uhradit v hotovosti pověřeným členům výboru na
pravidelných akcích pořádaných ČPS, tedy na Helmintologických dnech,
Jírovcových protozoologických dnech a jednou za 2 roky na Setkání sekce
lékařské parazitologie a Česko-slovenských či Slovensko-českých
parazitologických dnech.
Členské příspěvky lze též hradit přímým bankovním převodem na účet ČPS
nebo složenkou typu A, rovněž pouze na účet ČPS:
Sídlo Česká parazitologická společnost společnosti: Katedra parazitologie , Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Viničná 7, 128 44 Praha 2 Číslo účtu: Česká spořitelna 0213421319/0800 VS: Jako variabilní symbol, prosím, uveďte číslo své členské legitimace, které naleznete v seznamu členů (www.parazitologie.cz/seznam‐clenu.php) nebo na vaší členské legitimaci. Jen tak bude moci být Vaše platba identifikována !!! Žádáme všechny členy, aby si svou platební morálku zkontrolovali
v seznamu členů na výše uvedené webové adrese a případné nedoplatky
neprodleně uhradili včetně příspěvků na letošní rok !!!
Členům, kteří nezaplatili ve dvou po sobě jdoucích letech členské příspěvky,
je ukončováno členství na základě platných Stanov ČPS !!!
Upozorňujeme, že dle stanov se žadatel o členství stává členem ČPS
až po zaplacení členského příspěvku !!!
Libor Mikeš
6
Valná hromada České parazitologické společnosti V souladu se stanovami svolává výbor ČPS valnou hromadu svých
členů. Ta se uskuteční dne 31. května 2012 od 19:00 v hotelu
Myslivna, Brno – Kohoutovice, v místě konání letošních X. českých a
slovenských parazitologických dnů.
Pokud se nesejde nadpoloviční počet členů, bude valná hromada
neschopna usnášení. V tom případě by dle Stanov ČPS byly dané
body programu předloženy k vyjádření všem členům korespondenční
cestou.
Libor Mikeš
7
Gratulace jubilantům Vážení členové ČPS,
v letošním roce oslavuje významné životní jubileum několik členů
České parazitologické společnosti:
RNDr. František Dusbábek, DrSc.
Prof. MVDr. Iva Dyková, DrSc.
RNDr. Hana Ležatková
RNDr. Karel Křivanec
RNDr. Jiří Kobliha
RNDr. Josef Šikula
Výbor České parazitologické společnosti se připojuje ke gratulaci
s přáním pevného zdraví a spousty elánu do budoucna!
Za výbor ČPS,
Iva Kolářová
8
Seminář v Lékařském domě Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP a Česká parazitologická
společnost uspořádali dne 3. dubna 2012 ve velké posluchárně Lékařského
domu ČLS JEP (Praha) odborný seminář ku příležitosti 105. výročí narození
a 40. výročí úmrtí prof. Otto Jírovce na téma
Toxoplasma, Pneumocystis, Trichomonas, Leptospira
– co mají společné?
Za účasti významného hosta, dcery prof. Jírovce RNDr. Jany Kneiflové, CSc.
zazněly následující příspěvky:
Osobnost profesora Jírovce, Toxoplasma v dobách Jírovce
Doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc. (Katedra parazitologie PřF UK v Praze)
Toxoplasma od profesora Jírovce po současnost
RNDr. Petr Kodym, CSc. (SZÚ Praha)
Od intersticiální plasmocytární pneumonie a Pneumocystis carinii
k Pneumocystis jirovecii pneumonii
Prof. RNDr. Jiří Vávra, DrSc.
(PaÚ AVČR a Katedra parazitologie PřF JU České Budějovice)
Pneumocystis – možnosti a úskalí diagnostiky
RNDr. Eva Nohýnková, PhD.
(Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK v Praze a FN Na Bulovce)
Leptospiry, leptospirózy – pokroky v diagnostice
MVDr. Zuzana Čermáková, PhD.
(Ústav klinické mikrobiologie FN a LF UK v Praze Hradec Králové)
Trichomonas vaginalis: přínos profesora Jírovce a jeho následovníků
Prof. RNDr. Jaroslav Kulda, CSc. (Katedra parazitologie PřF UK v Praze)
Trichomonády v respiračním traktu člověka
RNDr. Ivan Čepička, PhD. (Katedra zoologie PřF UK v Praze)
Koordinátor semináře byl RNDr. Libor Mikeš, PhD. (Česká parazitologická
společnost a Katedra parazitologie PřF UK v Praze).
Sborník přednášek je k dispozici na stránkách České parazitologické společnosti
pod heslem Sborníky akcí ČPS - www.parazitologie.cz/sborniky.html
9
Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand Part 2/3 Part two: The arrival of humans
The arrival of humans with their accompanying animals, plants and
requirements for food and shelter had a devastating effect on New Zealand’s
endemic fauna and flora. It is now thought that the first humans arrived from
Polynesia about 8-900 years ago becoming established as the Maori people.
They brought dogs and the Pacific rat (Rattus
exulans) with them. Archaeological evidence
indicates that there was an immediate effect on
the bird population through hunting, extensive
forest clearance and predation by dogs and rats.
According to the TerraNature website, it
appears that moa were hunted to extinction in
less than 200 years and it is estimated that over
a period of about 700 years a total of almost 40
bird
species
disappeared
(see
www.terranature.org). This was a serious loss of
IR
biodiversity but further losses were to come.
And as a parasitologist, I regret the loss of a unique parasite fauna too!
Following the ‘discovery’ of New Zealand by European explorers in the 18th
century, and particularly the arrival in 1769 of Captain James Cook, who later
mapped the islands and claimed them for the British Crown, other people from
Europe & the Americas began to arrive. In the late 18th century these were
mainly whalers and sealers but from the middle of the 19th century larger
numbers of settlers started to arrive with the intention of settling permanently.
This had an enormous impact on New Zealand’s surviving fauna and flora.
Large areas of remaining indigenous forest habitat were cleared for timber and
agriculture, wetlands were drained and many exotic animals, birds and plants
were introduced accidentally or deliberately. Black rats (Rattus rattus) and
Norway rats (Rattus norvegicus) were accidentally introduced with the arrival of
ships from Europe and may have first arrived with James Cook. By about the
middle of the nineteenth century, both rat species were common throughout the
country and had replaced the Pacific rat on the mainland. James Cook and the
whalers released goats and pigs as a food resource; Cook is reported to have also
introduced potatoes and turnips.
10
IR
European settlers had a direct effect on the native fauna by hunting and by
collecting species for ‘scientific’ purposes some of which were already rare.
Together with a vast array of plants, they brought farm animals, particularly
sheep, cattle, pigs and horses as well as a wide variety of other animals and
birds. These included animals and birds for sport, such as deer, rabbits, hares,
ducks, pheasants and partridge, others as pets such as dogs (also for herding)
and cats; many species of European birds from the immigrants’ homelands were
also introduced. These animal and plant importations were supported by the
government and what were known as ‘Acclimatisation Societies’ that
encouraged people to import any animals or plants that it was thought would be
of benefit to the new colony. Most important for the endemic and native bird
and reptile life, however, was the extensive loss of habitat through still more
forest and bush clearance; in addition, there was damage to the forest caused by
deer, goats & possums, and the introduction of many species of mammal that
were either predatory on the endemic and native species or competed with them
for food. In addition to the rats, these included: mice (Mus musculus)
(accidentally introduced); European hedgehogs (Erinaceus europaeus)
(introduced to control garden pests); mustelids including stoats (Mustela
erminea), ferrets (= polecats) (M. furo) and weasels (M. nivalis) (introduced in
an unsuccessful attempt to control rabbits which had rapidly reached plague
numbers); possums (Trichosurus
vulpecula) from Australia (introduced
with the idea of developing a fur
industry – although primarily plant
eaters they also eat birds’ eggs and
chicks); and domestic cats (brought as
pets but rapidly becoming feral). All
of these are now found throughout the
country with disastrous consequences
for the majority of New Zealand’s
endemic and native species.
IR
11
With so many of New Zealand’s birds having evolved in the absence of
mammalian predators and being flightless or poor flyers, not only were they
easy to hunt but also easy prey for the introduced predators. The effects were
very severe. As a result of predation, hunting and loss of habitat, approximately
20 more species have become extinct since European settlement began. The
predators are also the main reason why so many of New Zealand’s remaining
endemic species are now seriously at risk. Progress in protecting these is being
made with some of the most endangered species through intensive and
innovative breeding management, the establishment of breeding populations of
birds on islands from which mammalian predators and competitors have been
removed, and in mainland reserves where intensive predator control is possible.
New Zealand is a leader in techniques for the conservation of rare species but a
number of challenging problems have arisen along the way. There is still much
to be done and recently a number of scientists have expressed pessimism about
the prospects of reversing the downward trend in endemic species. I will
illustrate some aspects of this with reference to the kiwi, the national bird, and
discuss some aspects of kiwi parasitology along the way.
IR
Tony Charleston
Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand
Part 1: Some background to New Zealand and its natural history (3/2011)
Part 2: The arrival of humans (1/2012)
Part 3: Kiwis and aspects of their parasitology (2/2012)
12
Buňka, která k životu nepotřebuje hem Popularizační okénko Hem je molekula ze skupiny porfyrinů, která má ve svém středu atom železa a jako kofaktor různých proteinů se účastní řady klíčových buněčných procesů. Železo v hemu může existovat jak v oxidované (Fe3+) tak v redukované (Fe2+) formě, což hemu umožňuje přenášet elektrony. Uplatňuje se proto v redoxních reakcích různých metabolických drah, jako je např. syntéza sterolů, nebo desaturace mastných kyselin. Jako součást kataláz a peroxidáz je hem schopen štěpit peroxid vodíku, čímž značně přispívá k ochraně organismu před oxidativním stresem. Mezi další unikátní vlastnost hemu patří jeho schopnost vázat dvouatomární plyny, čehož se využívá například při přenosu kyslíku v lidském těle. Řada těchto procesů je univerzální prakticky pro všechny organismy a doposud se mělo za to, že bez hemu nemůže eukaryotická buňka přežít. Je například známo, že i anaerobní parazitičtí prvoci, kteří hem nepotřebují pro procesy související s oxidativním metabolismem a naučily se přijímat některé produkty hemových enzymů ze svých hostitelů, stále hem k některým funkcím využívají. Nám se ovšem podařilo zjistit, že jeden bičíkovec z rodu Phytomonas, který je příbuzný známým parazitům člověka trypanosomám a leishmániím, se bez hemu nejen obejde, ale dokonce se mu bez něj výborně daří. A to i přesto, že ke svému životu potřebuje kyslík. Podobně jako jeho známí příbuzní není schopen si hem syntetizovat vlastní metabolickou drahou, avšak na rozdíl od nich jej ani nepotřebuje přijímat z prostředí. Pomocí různých experimentálních přístupů jsme se snažili odhalit, jak je to možné a zda existují nějaké funkce, pro 13
které je hem stále využívám, pokud k němu má Phytomonas přístup. Sekvenováním genomu jsme zjistili, že Phytomonas postrádá většinu hemových proteinů, které jsou přítomny v příbuzných prvocích. Experimentálně jsme potvrdili, že nevyužívá hem k obraně vůči oxidativnímu stresu, desaturaci mastných kyselin ani k přenosu elektronů ve stále fungujícím respiračním řetězci v mitochondrii. Jediná funkce, pro kterou je hem stále využíván je jeden enzymatický krok při syntéze hlavních membránových sterolů, jako je např. cholesterol u živočichů, nebo ergosterol u hub a některých prvoků. Přestože je nefunkčnost tohoto enzymu pro naprostou většinu eukaryot letální, Phytomonas dokáže žít i bez této aktivity, aniž by se to nějak projevilo na rychlosti dělení. Místo ergosterolu využívá jeho prekurzor lanosterol. Tímto objevem jsem zároveň pomohli osvětlit, proč je jeden druh leishmanie odolný vůči léčivu, které cílí právě proti této funkci hemu. Phytomonas je zatím jedinou známou eukaryotickou buňkou, která dokáže přežít bez hemu a nabízí se tak jako skvělý modelový organismus pro studium různých buněčných funkcí v bez‐hemovém prostředí. Kořený L., Sobotka R., Kovářová J., Gnipová A., Flegontov P., Horváth A., Oborník M., Ayala F.J. & Lukeš J. (2012) Aerobic kinetoplastid flagellate Phytomonas does not require heme for viability. Proc. Natl. Acad. Sci. USA (published ahead of print February 21, 2012, doi:10.1073/pnas.1201089109) Zdroj: http://kmb.prf.jcu.cz/cs/clanky/nej‐z‐katedry‐937381/bunka‐ktera‐k‐zivotu‐
nepotrebuje‐hem.html, 1. 3. 2012 14
Muzeum parazitů v Bangkoku Pro mnohé lehce bizarní muzeum nalezneme
v thajském hlavním městě Bangkoku.
Expozice je součástí Siriraj Medical
Museum, umístěného v nejstarší veřejné
nemocnici Siriraj Hospital. Kromě muzea
parazitů zde najdeme dalších 6 částí: Ellis
Pathological Museum, Songkran Niyomsane
Forensic Medicine Museum, Ouay Ketusingh
Museum of History of Thai Medicine,
Congdon Anatomical Museum a Sood
Sangvichien Prehistoric Museum & Laboratory.
Parazitologické muzeum, založené roku 1970 Dr Vichit Chaiyaporn, seznamuje
širokou veřejnost s parazity vyskytujícími se v tropech a zároveň doporučuje
opatření, jak se nákaze vyhnout. V muzeu najdeme řadu důležitých parazitů
vyskytujících se nejen v Thajsku, včetně zobrazení jejich životních cyklů či
příkladů jídel, ze kterých je možné se nakazit. Řada z nich byla popsána
v minulých letech právě badateli ze zdejší nemocnice. Na jedno z předních míst
mezi nejzajímavějšími exponáty se jistě řadí gigantický 65ti centimetrový lidský
šourek naložený ve formaldehydu, uříznutý pacientovi s elefantiázou.
Kromě řady helmintů jsou zde k vidění i další organismy spojované s lidskými
nemocemi - od komárů jako přenašečů malárie, přes roztoče až po jedovaté
plazy jako je kobra, zmije či chřestýš. Parazitologická část muzea prochází
v současné době rekonstrukcí a modernizací, jsou zde instalovány „válce“
s názornými životními cykly giardie, balantidia, trypanosom a dalších parazitů,
které budou lépe sloužit nejen místním studentům medicíny, stejně jako ostatní
části muzea.
Webové stránky muzea: www.si.mahidol.ac.th/museums/en/m4.htm
Jana Rádrová
15
Larvy koutule (Psychoda) působící rozruch v záchodové míse Pseudoparaziti III. Dospělci koutulí jsou drobné, huňaté 2 - 3 mm velké mušky s kopinatými,
chlupatými křídly, která v klidu skládají střechovitě nad tělo. Larvy se vyvíjejí
ve vodě s hojnými organickými látkami. Nacházíme je v přírodě, ale často i v
budovách, zejména na toaletách, v koupelnách, a kanalizaci atd. Larvy se často
masově vyskytují v biologických filtrech čistíren odpadních vod. Koutule jsou
poměrně citlivé na insekticidy a jejich hubení není obtížné. Přítomnost živých
larev v toaletě může velmi vyděsit uživatele tohoto zařízení.
Kazuistika: Muž T.W. 27 let, bez zdravotních potíží, našel v záchodové míse
dle jeho vyjádření červíky a domnívá se, že objekt pochází z jeho stolice. Při
mikroskopickém vyšetření vyšlo najevo, že jde o larvu dvoukřídlého hmyzu,
která byla s pomocí zkušenějšího entomologa dourčena jako koutule rodu
Psychoda. Larvy byly zřejmě přítomny v nádržce na vodu ke splachování, která
nebyla t.č. zakryta, což potvrdil i „pacient“.
Martin Podhorský
16
Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz Externí hodnocení kvality č. 726 EHK - série č.726 byla rozesílána do 72 laboratoří 25. 10. 2011. Protokol
vrátilo 71 laboratoří, hodnoceno bylo 70 laboratoří – jedna laboratoř vrátila
protokol vyplněný pouze částečně. Hodnocení bylo provedeno na základě
výsledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované
formalinem a tří roztěrů připravených k barvení a detekci střevních kokcidií.
Maximálně bylo možno získat 6 bodů za stolice a 6 bodů za roztěry.
K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout jak ve
fixovaných vzorcích, tak v roztěrech po čtyřech bodech.
Vzorky fixované stolice obsahovaly:
A - vajíčka Ascaris lumbricoides, vajíčka měchovců (Ancylostoma duodenale/
Necator americanus) a ojediněle vajíčka Trichuris trichiura (nehodnoceno).
B - vajíčka měchovců (Ancylostoma duodenale/ Necator americanus)
Roztěry určené k barvení a identifikaci střevních kokcidií obsahovaly:
A - negativní
B - oocysty Cyclospora cayetanensis
C - oocysty Cryptosporidium sp
Výsledky:
Stolice: V této části testu 64 (91,4 %) laboratoře odpověděly správně
a získaly plný počet 6 bodů. Tři laboratoře (4,3 %) nesplnily kritérium 4 bodů.
Roztěry: K maximálnímu zisku 6 bodů se dopracovalo 63 (90,0 %) pracovišť.
Testem vůbec neprošlo pět (7,1 %) laboratoří, které pravděpodobně použily
k barvení nevhodnou metodu, ze které oocysty nelze diferencovat.
Podrobný rozbor EHK č. 726 najdete na internetové adrese: www.zupraha.cz.
V Praze 12. 3. 2012
Věra Tolarová
17
kalendář akcí 2012 42. Jírovcovy protozoologické dny
7. – 11. května 2012
Kletečná u Humpolce
www.parazitologie.cz
30th Annual Meeting of the European Society for Pediatric Infectious
Diseases (ESPID)
May 8 – 12, 2012
Thessaloniki, Greece
www2.kenes.com/espid/pages/home.aspx?ref1=db1
Biology and Pathology of the Malaria Parasite
May 14 – 16, 2012
Heidelberg, Germany, EMBL Advanced Training Centre
www.embl.de/training/events/2012/BMP12-01/
X. české a slovenské parazitologické dny
28. května – 1. června 2012
Brno – hotel Myslivna
www.parazitologie.cz
XVI. česko-slovenský kongres o infekčních nemocech
6. – 8. června 2012
Ostrava – Clarion Congress Hotel Ostrava
www.sanopharm.cz/akce/kongres-infekcni-nemoci/
XI European Multicolloquium of Parasitology (EMOP XI)
July 25 – 29, 2012
Cluj-Napoca, Romania
www.zooparaz.net/emop11
Protist 2012 (ISOP 62 + ISEP XIX)
July 29 – August 3, 2012
Oslo, Norway
www.mn.uio.no/bio/english/research/news-and-events/events/conferences-andseminars/protist2012/
30th World Congress of Biomedical Laboratory Science
August 18 – 22, 2012
Berlin, Germany
www.ifbls-dvta2012.com
18
XVIII International Congress for Tropical Medicine and Malaria
and XLVIII Congress of the Brazilian Society for Tropical Medicine
September 23 – 27, 2012
Rio de Janeiro, Brazil
ictmm2012.ioc.fiocruz.br/welcome_message.html
Infectious Disease Genomics and Global Health
October 1 – 3, 2012
the Wellcome Trust Conference Centre, UK
registration.hinxton.wellcome.ac.uk/display_info.asp?id=297
18th European Society for vector Ecology Conference (E-SOVE)
October 8 – 11, 2012
Montpellier, France
www.esove2012.eu
6th Vaccine & ISV Annual Global Congress
October 14 – 16, 2012
Shanghai, China
www.vaccinecongress.com/index.html
11th International Conference on Molecular Epidemiology and
Evolutionary Genetics of Infectious Diseases (MEEGID XI)
October 30 – November 2, 2012
New Orleans, USA
www.meegidconference.com
61st Annual ASTMH Meeting
November 11 – 15, 2012
Atlanta, Georgia, USA
www.astmh.org/Home.htm
Další informace naleznete na stránkách jednotlivých akcí nebo na stránkách ČPS: www.parazitologie.cz www.facebook.com/pages/Ceska‐parazitologicka‐
spolecnost/121703457856324 19
autoři příspěvků Dr. Tony Charleston
488 College Street
Palmerston North 4410
New Zealand
[email protected]
Mgr. Jana Rádrová
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
RNDr. Věra Tolarová, CSc.
Národní referenční laboratoř
pro diagnostiku střevních parazitóz
Oddělení parazitologie,
mykologie a mykobakteriologie
Zdravotní ústav Praha
Sokolovská 60
182 00 Praha 8
[email protected]
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Schistosome group Prague
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
Autoři fotografií:
IR = Iva Rohoušová
neuvedeno-li, jedná se
o archiv autora příspěvku
Mgr. Martin Podhorský
RNDr. Zdeněk Čecháček s.r.o.
Mikrobiologická laboratoř
Bratislavská 2
604 70 Brno
[email protected]
20
Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv
psaným textem, fotografiemi nebo kresbou.
Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty
posílejte na adresu redakce
[email protected]
Česká parazitologická společnost
Sídlo společnosti:
Katedra parazitologie
Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Viničná 7, 128 44 Praha 2
Výbor společnosti:
předseda:
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
místopředseda: RNDr. Oleg Ditrich, CSc.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]
tajemník:
RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
hospodář:
RNDr. Iveta Hodová, Ph.D.
Masarykova univerzita
Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]
členové:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D.
Redakce Zpráv České parazitologické společnosti:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
Internetové stránky společnosti:
www.parazitologie.cz
www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324