formát PDF

26. ãervence 2007
ãíslo 7
roãník XI
Cena 5 Kã
K. Vávra:
Jsou chvíle, kdy ãlovûk ví,
Ïe to nedûlal zbyteãnû
Umûlec
se nemusí a nemá
podbízet
str. 3
str. 4
Milí ãtenáfii,
s tropick˘mi vedry si museli poradit
nejen zdej‰í zahradníci, jeÏ nûkolikrát
dennû zalévají zeleÀ a v‰echnu rozkvetlou krásu na záhonech – a letos
i nejfotografovanûj‰í kvûtinov˘ dÏbán,
kter˘ opût zdobí námûstí. Ale také lázeÀ‰tí hosté, ktefií oÏivují Láznû ráno
a zase naveãer, bûhem dne stejnû jako
v‰ichni ti, ktefií jim tady dûlají pomy‰lení, notnû zapíjejí, a nejen léãiv˘mi
vodami. Letní porce kultury pfiesto
nekonãí: JanáãkÛv festival právû kulminuje, Ïáci V. Hudeãka se jiÏ nemohou doãkat, aÏ se po zdej‰ím letním
studiu pfiedvedou vefiejnosti v LázeÀském
divadle ãi v hale Vincentky a milovníci divadla se rovnûÏ mají na co tû‰it,
protoÏe Divadelní Luhaãovice jsou pfiede dvefimi. Mezitím kolonádní koncerty lehce vítûzí nad ‰umûním fontán…
A malé vysvûtlení: po roãní externí
spolupráci jsem se k LL opût vrátila,
takÏe to otevfiené ãi rozsvícené okno
pod stfiechou fieditelství znamená, Ïe
opût sedím u redakãního poãítaãe
a myslím na Vás.
Va‰e Marta Kozánková
Tóny Janáãkova festivalu rozeznûly Láznû
Matka dává teplo na‰emu Ïivotu,
otec svûtlo.
Jean Paul
Premiér M. Topolánek: Luhaãovice mám rád
Fanfáry, kvûtiny, projevy – pocta velkému skladateli u jeho busty
pfii zahájení 16. roãníku festivalu Janáãek a Luhaãovice
Pfii dvoudenní ãervnové náv‰tûvû premiéra âR Mirka Topolánka ve Zlínském kraji se delegace
zastavila také v Luhaãovicích, kde pfiedseda vlády pfiespal v Domû Bedfiicha Smetany.
Na veãerním setkání s podnikateli a pfiedstaviteli Zlínského kraje v Jurkoviãovû domû poskytl
premiér rozhovor pro LL.
ZatrÏeno
✓ Václav Hudeãek vystoupí na závûreãném koncertu Janáãkova festivalu
(27. 7. v 19.30) v LázeÀském divadle
a o 3 dny pozdûji se sv˘mi Ïáky zahájí
koncertem (31. 7. tamtéÏ) Akademii
V. Hudeãka
✓ Muzeum Luhaãovického Zálesí
bude slavnostnû otevfieno 30. ãervna
v 18 hod. ve svém novém sídle v Mûstském domu kultury Elektra za úãasti
hejtmana Zlínského kraje Libora
Luká‰e
✓ Herecké mistrovství Karla Rodena s jeho bratrem Marianem si mohou
diváci vychutnat ve hfie Emigranti
3. 8. v LázeÀském divadle
Foto – Marta Kozánková
Slova moudr˘ch
KdyÏ se v pondûlní odpoledne 23. ãervence zaãal pfied
Inhalatoriem tvofiit hrozen hudebních pfiíznivcÛ, mohl se
i s náhodn˘mi kolemjdoucími zaposlouchat do úvodních
fanfár z Janáãkovy Sinfonietty v podání ÏesÈÛ zlínsk˘ch
filharmonikÛ. V‰ichni se u busty velkého skladatele stali
svûdky slavnostního zahájení jiÏ 16. roãníku festivalu Janáãek a Luhaãovice. K poctû Leo‰e Janáãka zaznûly na
zahajovacím koncertu je‰tû téhoÏ dne veãer v LázeÀském
divadle Janáãkova Romance a Dumka (v nové úpravû
samotného generálního intendanta festivalu PhDr. Jaromíra
Dlouhého) v podání houslisty Franti‰ka Novotného a Komorního orchestru Bohuslava MartinÛ z Brna. Na tradiãním
úterním odpoledním koncertu doprovodila na varhany
v kostele sv. Rodiny zdej‰ímu festivalu stále vûrná Kamila Klugarová slovenskou pûvkyni Martu BeÀaãkovou pfii
Janáãkovû Chorální fantazii. Je‰tû tent˘Ï veãer v LázeÀském divadle praÏsk˘ hobojista Jifií Váca a klavíristka Alena Koudelková provedli Janáãkovy Dvû písnû. Stfiedeãní
veãer rakousk˘ klavírista Thomas Hlawatsh ve svém recitálu podal brilantnû JanáãkÛv cyklus Po zarostlém chodníãku. Na ãtvrteãní veãer chystá Moravské klavírní trio
Janáãkovo Klavírní trio z podnûtu Tolstého Kreutzerovy sonáty a páteãnímu závûreãnému koncertu dodá lesk
houslov˘ virtuos Václav Hudeãek, jenÏ s Collegiem Antonína Dvofiáka ze Zlína provede Janáãkovu Idylu pro smyãce. Na v‰ech koncertech v‰ak zazní skvostná hudba i dal‰ích na‰ich a svûtov˘ch skladatelÛ vãetnû tûch souãasn˘ch – staãí pfiijmout pozvání.
MK
Pane premiére,
pocházíte z nedalekého Vsetína. Jezdíval jste do Luhaãovic?
Do Luhaãovic jsem jezdíval ãasto
a rád. Mám díky nim hezkou vzpomínku na svého otce, kter˘ zde slavil své
50. narozeniny. Pak jsem do Luhaãovic
jezdíval i kvÛli pracovním povinnostem
– mûli jsme tady kongres ODS, byl
jsem zde pfii absolvování cesty po ãesk˘ch a moravsk˘ch lázních, kdy jsem
zji‰Èoval stav lázeÀství v âR, zúãastnil
w w w. l a z n e l u h a c o v i c e . c z
jsem se v Luhaãovicích napfi. folklorního
festivalu dûtí i dal‰ích kulturních akcí.
Pozorujete zmûny, napfi. se zde
rekonstruovaly mnohé budovy?
Musím fiíct, Ïe Luhaãovice byly
vÏdycky krásné, ale po revoluci dostaly
nov˘ kabát. VÏdy, kdyÏ do Luhaãovic
pfiijedu, mrkne na mû nûjaká nová fasáda. Napfi. opraven˘ JurkoviãÛv dÛm je
tak unikátní, Ïe to nemá obdobu. Jurkoviãova architektura je zde velmi zajímavá, stejnû jako jeho stavby na Pustevnách, ale i v Brnû a na Náchodsku.
Díky architektufie se Luhaãovice
staly kandidátem na zápis do Seznamu svûtového kulturního dûdictví
UNESCO. Jak vnímáte tuto skuteãnost?
Pokud se to podafií, bude to na jedné stranû obrovsk˘ úspûch. Na stranû
druhé to je velk˘ závazek a moÏná trochu omezení, protoÏe dostat se mezi
památky zapsané na Seznam UNESCO
znamená plnit celou fiadu podmínek
vã. obrovsk˘ch nákladÛ na jejich udrÏování.
(Pokraãování na str. 2)
[email protected]
strana 2
LÁZE≈SKÉ LISTY
26. ãervence 2007
LH Palace – symbol moderního léãebného lázeÀství
modernizovat a zlep‰ovat kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb, neboÈ
klientela je stále nároãnûj‰í.
Toho nelze dosáhnout bez kvalifikovaného personálu, nelze
pracovat stereotypnû, ale naopak je nutné plnit pfiání hostÛ,
coÏ vyÏaduje profesionalitu
a pfiívûtivost ze strany 120 zamûstnancÛ.
Popfiejme lázeÀskému hotelu,
aby dÛstojnû pokraãoval cestou,
kterou pfied 10 lety nastoupil.
Ing. Franti‰ek BAâA
fieditel LH Palace
Vysok˘ standard léãebn˘ch i hotelov˘ch sluÏeb LH Palace si hosté pochvalují jiÏ 10 let
Kostel Sv. Rodiny oslavil 10 let
Foto – Marta Kozánková
LH Palace byl vybudován v r. 1928
jako sezonní hotel, kter˘ nabízel sluÏby
hodné konkurence evropsk˘ch hotelÛ. Po r. 1948 byl znárodnûn a stal se
majetkem âeskoslovensk˘ch státních
lázní. Od r. 1992 je souãástí a. s. Láznû
Luhaãovice. Aãkoliv bûhem jeho existence byla provedena fiada stavebních
úprav, budova v r. 1996 vykazovala
znaãné opotfiebení, jeÏ bylo úmûrné
stáfií a vyuÏívání hotelu. Odstranûní
nedostatkÛ a vzrÛstající poÏadavky
hostÛ si proto vyÏádaly celkovou rekonstrukci a modernizaci objektu.
26. ãervence 2007 to bude jiÏ 10 let
od ukonãení rekonstrukce, kterou do‰lo k vytvofiení komplexního zafiízení, jeÏ poskytuje fiadu sluÏeb, a to jak
v oblasti léãení, tak i ubytování a stravování, které svou kvalitou odpovídají kategorii **** hotelu. Zv˘‰ení
standardu a kvality sluÏeb otevfiely
dvefie nároãné domácí i zahraniãní
klientele.
Desetilet˘m provozem byla provûfiena nová technická fie‰ení a roz‰ífieny sluÏby, které domácí, ale i zahraniãní klientela pfiijímá s uspokojením,
a proto se do nûj fiada hostÛ ráda vrací. Jeho sluÏeb kaÏdoroãnû vyuÏije
prÛmûrnû více neÏ 5 500 hostÛ,
z toho 80 % jsou léãebné pobyty,
z nichÏ je 37 % zahraniãních klientÛ.
LH Palace je léãebné zafiízení zamûfiené pfiedev‰ím na léãení onemocnûní d˘chacích cest a k tomuto úãelu
je vybaveno nejmodernûj‰í zdravotnickou technikou a disponuje kvalifikovan˘m zdravotním personálem –
vybavení inhalatoria a odbornost lékafiského personálu nás fiadí mezi
profilová léãebná zafiízení. Úrovní
a kvalitou sluÏeb patfií mezi nejmodernûj‰í zafiízení v âR i v zahraniãí.
Hosté vyuÏívající tûchto sluÏeb oceÀují dostatek pohodlí a soukromí pfii
procedurách (hotel jich poskytne více
neÏ 900 dennû) i profesionální pfiístup zamûstnancÛ. JelikoÏ do‰lo k postupnému v˘voji klientely, kdy fiady
hostÛ coby pacientÛ doplnili i ti, jeÏ
hledají a nacházejí v lázních relaxaci
a prevenci, roz‰ífiili jsme sortiment
nabízen˘ch sluÏeb o 40 atraktivních
procedur.
LH Palace slouÏí k léãebn˘m pobytÛm, ale je také vyuÏíván k hotelovému ubytování, disponuje ubytovací kapacitou 230 lÛÏek, poskytuje
hostÛm poÏadovan˘ komfort vã. stravovacích a ostatních sluÏeb, jako jsou
kavárna a bar, kadefinictví, kosmetika,
pedikúra, prodej doplÀkového sortimentu a kulturnû spoleãenské akce.
Pro udrÏení úrovnû je nutné stále
Foto – Marta Kozánková
LázeÀsk˘ hotel Palace patfií svou architekturou, ale i tradicí k objektÛm, které pomáhají vytváfiet specifick˘ v˘raz luhaãovick˘ch lázní, a svou polohou
ve spoleãenském i administrativním centru mûsta tvofií dÛleÏit˘ prvek také pro samotné mûsto Luhaãovice.
V sobotu 7. ãervence si farníci v Luhaãovicích za úãasti olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera,
jako hlavního celebranta slavnostní m‰e svaté, a mnoha pozvan˘ch hostÛ a vûfiících pfiipomnûli 10. v˘roãí
vysvûcení farního kostela Sv. Rodiny.
kaÏdého, kdo Bohat˘ program akcí je zamûfien pfiedehledá takové v‰ím na ‰kolní mládeÏ, pro níÏ pfiíznivci
zázemí, zti- kostela organizují rÛzné spoleãenské
‰ení k motlit- a sportovní aktivity, ale i zajímavé v˘bû, aby mohl lety na poutní místa, jako byl napfi.
sly‰et i hlas na Sv. Host˘n apod.
svého nitra,
Podle generálního fieditele Lázní
svého svûdo- Luhaãovice, a. s., Ing. Josefa KrÛÏemí.
ly, CSc.: „Kostel dodal mûstu urbaMístostanistickou a architektonickou úplnost
Kostel Sv. Rodiny se stal centrem duchovního Ïivota v Luhaãovicích rosta Luhaão- a vyspûlost. Je stánkem duchovní obvic Mgr. Ro- novy a posily obãanÛ, náv‰tûvníkÛ
Redakce LL se na nûkteré úãastníky man Lebloch povaÏuje luhaãovick˘ i lázeÀsk˘ch hostÛ. Stal se dokladem
slavnosti obrátila s otázkou: Co pfii- farní kostel nejen za netradiãní domi- víry a lásky k Bohu v‰ech, ktefií se na
nesl kostel zdej‰í farnosti, místním nantní stavbu Luhaãovic, ale vítá jeho jeho stavbû pro budoucí generace poMK
obyvatelÛm, náv‰tûvníkÛm mûsta pfiispûní ke kulturnímu Ïivotu mûsta. díleli.”
i lázeÀsk˘m hostÛm?
P. Hubert Wójcik, souãasn˘ duchovní správce zdej‰í farnosti, odpovûdûl:
PÛsobím zde od r. 1998, tzn. Ïe jsem
pfii‰el rok po vysvûcení kostela. Bûa to nejsou jen Karlovy Vary, Mariánhem té doby se kostel stal duchovním
(Pokraãování ze str. 1)
- náboÏensk˘m zázemím pro farnost,
Já Luhaãovicím pfieji, aby se mezi ské Láznû, ale také spousta men‰ích
ale souãasnû i pro mûsto, protoÏe tyto památky dostaly, protoÏe z mar- lázní jako napfi. Luhaãovice.
Jsou tedy podle vás láznû uÏiteãné?
díky dobré poloze v centru mûsta ketingového hlediska je to velmi v˘Mám pfiátele, ktefií si ve svém vûku
místní i náv‰tûvníci a lázeÀ‰tí hosté znamné. Podafií se pfiitáhnout mezinámají do nûj blízko. Navíc má i parko- rodní klientelu, která je tady uÏ dnes, jiÏ udûlají ãas a zaplatí si cel˘ t˘den
vi‰tû a také pramen sv. Josefa je ale mÛÏe to b˘t je‰tû masivnûj‰í, coÏ v lázních, vã. v‰ech procedur, protoÏe
zvlá‰tû v létû hodnû nav‰tûvovan˘. povede k rozkvûtu nejen lázeÀství, ale potfiebují pfii Ïivotû plném stresu vysadit, regenerovat a relaxovat. Nûkdo
Kostel slouÏí pfiedev‰ím k bohosluÏ- i bûÏného Ïivota lidí, ktefií zde Ïijí.
bû, je místem, kde se lidé scházejí
Co fiíkáte tomu, Ïe se v poslední jede k mofii, jin˘ leze po horách a nûk modlitbû, ale konají se v nûm i kon- dobû poãet lázeÀsk˘ch pobytÛ hraze- kdo jede do lázní.
Vy sám pfiijedete nûkdy alespoÀ
certy. âást duchovního programu je n˘ch zdravotní poji‰Èovnou sniÏuje?
kulturním programem, spolu s mûstem
Je otázka, jak budou lázeÀské sluÏ- na zmiÀovan˘ t˘den?
Já bych si stra‰nû pfiál, abych mûl
a láznûmi vytváfií i nové tradice, jako by zafiazeny do systému zdravotní
je Svûcení pramenÛ. Ke spoustû po- péãe. Myslím si, Ïe jak prevence, tak ãas, abych nemusel do lázní pfiijet, aÏ
fiádan˘ch koncertÛ pfiispívá i Janáã- napfi. i rehabilitace do zdravotnictví to budu skuteãnû potfiebovat, ale mohl
kÛv festival, kter˘ v nûm mívá kaÏ- patfií. Bude záleÏet na tom, jak dalece lázeÀské procedury absolvovat je‰tû
doroãnû varhanní koncert. Kostel budou tyto sluÏby komerãní a jak da- v dobû, kdy je budu mít jako prevenci.
v nedûli nav‰tûvuje 700 aÏ 1 000 lidí. lece budou v základním systému ga- Zatím se mi to nedafií, ale urãitû v buKostel je otevfien˘ v‰em, aby mohl rantovaného poji‰tûní. To mû trápí, doucnu do Luhaãovic pfiijedu.
Michal KRATOCHVÍL
slouÏit jako duchovní pramen pro protoÏe na‰e lázeÀství je unikátní,
Premiér M. Topolánek...
26. ãervence 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
strana 3
K. Vávra: Jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû
Mistr houslafi Karel Vávra pfiedával vlastnoruãnû vyrobené mistrovské housle vítûzce Letních houslov˘ch kursÛ V. Hudeãka v Luhaãovicích v r. 1999 poprvé a loni dal‰ímu vítûzi podruhé. Nav‰tívila jsem ho v jeho praÏském ateliéru, abych se ho zeptala:
val dal‰í dva houslafie, Jana Sokola
a Vladimíra VáÀu.
Nezalitoval jste nûkdy?
VÛbec ne, vzhledem k tomu, Ïe se
podafiilo utvofiit Kruh umûlcÛ houslafiÛ,
tak jsme cel˘ socialismus pracovali
jako umûlci, platili jsme daÀ z umûlecké ãinnosti a nikdo si nás moc nev‰ímal. Kruh sdruÏoval schopné houslafie
a udrÏoval je v osobním styku s muzikanty. Nebylo to druÏstvo, kde by sedûla paní a pfiebírala nástroje do opravy
a nosila je do dílny, byl to pfiím˘ styk
stroj stejn˘, ale houslafi ty rozdíly pozná. A i muzikant - nástroj má své
zvukové charaktery. Jak fiíkají, ten je
jasn˘, temnûj‰í, hlub‰í, vy‰‰í a mají
pro to spoustu v˘razÛ od zahuhlaného aÏ po kfiiãící nástroj. Je nemoÏné
udûlat v‰echny nástroje stejné.
Je houslista, kter˘ si u vás nástroj objedná, s jeho zvukem vÏdy
spokojen? KdyÏ jste teì uvedl tolik
charakteristik?
Dá se to ãásteãnû ovlivnit, vût‰inou
se dûlají 2 modely, model Stradivari
Foto – Marta Kozánková
Poznají mladí houslisté, Ïe mají
v rukou mistrovsk˘ nástroj, kdyÏ
do té doby hráli na housle vyrobené
sériovû?
Interpret pozná, jak se mu nástroj
oz˘vá, nemusí se na nûm také tak
dfiít, a pozná to i posluchaã, protoÏe
mistrovsk˘ nástroj je stavûn s tím, Ïe
bude slouÏit profesionálním muzikantÛm. A jestli ho dûláte pro mladého nebo uÏ skuteãného mistra, není
rozhodující.
Za kursy stojí V. Hudeãek, kterého
tu máte na mnoha fotografiích. Jak
dlouho se znáte?
Je to jiÏ nejmíÀ 25 let, co jsem mu
postavil nástroj. Ale Va‰ka Hudeãka
znám od jeho 16 let, kdy k nám pfii‰el
se sv˘m tátou je‰tû za Ïivota mého
otce, od té doby sem chodí a pojí nás
pfiátelství. KdyÏ mûl na kursech poprvé
nápad s darováním houslí, tak pfii‰el
za mnou a první nástroj jsem stavûl
pro jeho kursy já, stejnû jako loni.
Pozná-li interpret nástroj, poznáte
vy také svÛj?
Jedinû pohledem, protoÏe po stránce
zvukové, kdyÏ postavím cca 300 nástrojÛ, nemohu si pamatovat, jak kter˘
znûl. Také prostfiedí je jiné, neÏ kdyÏ
nástroj zkou‰ím tady v dílnû. Houslafi
dûlá atesty nástrojÛ vÏdy jen vizuálnû,
podle zvuku se nedá fiíct, to je italsk˘
nástroj, to je nûmeck˘.
Tradice va‰eho houslafiského rodu
sahá aÏ do 19. stol. Je to pfiíli‰ zavazující?
Je, jak vÛãi m˘m pfiedkÛm, tak i vÛãi
mému pokraãovateli. KdyÏ jste v rodinû, kde je 8 houslafiÛ, tak nechcete
b˘t zrovna tím, kter˘ by jméno po‰kodil nebo zneváÏil.
Mûl jste uÏ od dûtství jasno? Tatínek vás asi nasmûroval?
Bylo to trochu jinak. Jsem roãník
1935, a kdyÏ skonãila válka, chtûl otec,
abych ‰el na studia a dal mû na gymnázium. Ale pak byla gymnázia zru‰ena
a tátu prohlásili za Ïivnostníka, takÏe
uÏ jsem dál studovat nemohl a táta
fiekl, pÛjde‰ ke mnû do dílny. Mám
je‰tû o 2 roky mlad‰ího bratra a táta
si pÛvodnû myslel, Ïe já pÛjdu studovat a bratr do dílny. Dopadlo to v‰ak
obrácenû, bratr je inÏen˘rem a já
jsem tady. I kdyÏ jsem v tom ãásteãnû
Ïil, protoÏe táta mûl doma uskladnûné
dfiíví a vÏdycky ho vybíral, obãas
jsem pfii‰el za ním i do dílny, chodil
jsem s ním také na koncerty, ale rozhodlo se to aÏ ve 13-14 letech. S otcem jsem pak pracoval od r. 1965 aÏ
do r. 1973, kdy zemfiel. Poté jsem aÏ
do r. 1980 pracoval sám, kdy pfii‰el
mÛj syn Tomá‰. Navíc jsem vycho-
Mistr houslafi Karel Vávra ve svém praÏském atelieru ukazuje jeden z mistrovsk˘ch nástrojÛ
s muzikanty. Na druhé stranû jsme
stavûli individuálnû svoje nástroje neboli díla jako malífii ãi sochafii. Pfii
pfiijímání do Kruhu musel nov˘ ãlen
pfiinést svÛj vlastní nástroj a sloÏit
aprobaãní zkou‰ku z restaurátorské
práce. Jinak já jsem za minulého reÏimu
témûfi 90 % nástrojÛ vyváÏel do ciziny.
Také si sem pro nû jezdili z Nûmecka, ·v˘carska, ·védska, Holandska,
Anglie, ale mám své nástroje i v Singapuru, Japonsku a Thajsku. Je zde
evidenãní kniha mého táty, ve které
jsou Pfiíhoda, Kubelík, Josef Suk, ktefií
si od nûj objednali nástroje. Mimochodem mÛj syn Tomá‰, kter˘ je tu
se mnou jiÏ 27 let, také pfied 4-5 lety
vezl svÛj nástroj do Luhaãovic Hudeãkov˘m ÏákÛm.
Jak dlouho trvá stavba houslí?
U houslí a violy trvá zhruba 200 hod.
bíl˘ nástroj – tedy je‰tû nenalakovan˘,
protoÏe lakování trvá mnohem déle,
nánosÛ je asi 15 a kaÏd˘ musí nûkolik
dnÛ schnout, nelze fiíct, Ïe si sednu
a za 250 hod. poloÏím housle na stÛl,
ponûvadÏ ãas zabírá také klíÏení atd.
Jsou nástroje stejné, nebo je kaÏd˘
jin˘?
KaÏd˘ je jin˘. Za prvé je to ruãní
práce, za druhé je to dûláno ze dfieva,
které je pokaÏdé jiné, i kdyÏ je tfieba
z jednoho stromu, jiné je na severu,
jiné na jihu. Pro laika bude kaÏd˘ ná-
a model Guarneri. Model Stradivari,
i kdyÏ to není vÏdy pravidlem, je vy‰‰ího, kdeÏto Guarneri je temnûj‰ího
zabarvení. âili má-li muzikant nebo
objednatel takov˘ poÏadavek, lze mu
ãásteãnû vyhovût. Mohu vám v‰ak
fiíct, Ïe se mi je‰tû nikdy nevrátil nástroj, Ïe by hrál ‰patnû. Muzikant si
na nûj vût‰inou zvykne, a jestliÏe je
nástroj dobr˘, tak rozdíly nejsou takové, jak to je ve slovním vyjádfiení.
Ale ve zvukovém jsou velice jemné,
kdyÏ se dostanete do houslafiské soutûÏe,
kde se zkou‰í tfieba 120 nástrojÛ, tak
je obtíÏné rozpoznat, kter˘ z nich je nejlep‰í, sedí tam nûkolik porotcÛ a rozdíly
v jejich hodnocení b˘vají velké.
Jaké se pouÏívá dfievo?
Balkánsk˘ javor a ‰umavsk˘ smrk.
Dfiíví se kupuje na speciálních pilách,
které ho tûÏí, nafieÏou a houslafi si ho
pak vybírá, aÈ je javorové nebo smrkové. Jsou to tzv. klíny, z nichÏ se ty
desky vydlabou. Krk, luby a spodní
deska jsou z javoru a vrchní deska je
smrková – tzv. rezonanãní dfievo. Já
jsem jednou jel na ·umavu a koupil
si tam ‰palky, dfiel jsem se s tím a pak
jsem je na chalupû spálil, protoÏe to
bylo vevnitfi ‰patné, byly tam suky,
smolníky, ‰tûpiny, nedalo se z toho
vybrat. To se pozná, aÏ kdyÏ dfievo
nafieÏete, jestli je, nebo není schopné
mistrovského nástroje.
Co je pfii stavbû houslí nejdÛleÏitûj‰í?
V‰echno. (smích). Poãínaje dfievem,
kdyÏ si vyberete ‰patné dfievo, tak se
na nûm mÛÏete dfiít, jak chcete, tak
nedostanete stoprocentní v˘sledek.
Pozná se to aÏ pfii práci, jednak kdyÏ
ho vezmu do ruky, jeho vahou a hlavnû odkud je, tzn. lokalita. Kdybych
vzal dfievo tfieba z Krkono‰, tak z nûho
dûlat housle nemÛÏu, byÈ by bylo jakkoliv hezké, protoÏe není rezonanãní
âím to je?
PÛdou a podnebím. Ten smrk je
tent˘Ï jako na ·umavû. KdyÏ vezmu
semínko ze ·umavy a zasadím ho
v Krkono‰ích, tak mi z toho nevyroste rezonanãní dfievo. Ale zasadím-li
semínko z Krkono‰ na ·umavu, tak
je pravdûpodobné, Ïe z nûj naroste
lehké dfievo. PonûvadÏ tam hodnû
pr‰í, je tam teplo, dfievo rychle roste,
nestaãí do sebe natahat tûÏké minerály jako nûkde jinde.
A co dál je dÛleÏité?
Pak pfiijde práce. Musíte vûdût, jakou
má dfievo specifickou váhu, jakou má
sílu desek, pfii práci zjistíte, kolik vydrÏí,
jakou má tlou‰Èku, protoÏe deska je
uprostfied nejsilnûj‰í a zeslabuje se ke
krajÛm, i kdyÏ je klenutá. A to se musíte vcítit do dfieva a nauãit se to
poznávat. Pak záleÏí na fiemeslné
zruãnosti, aby housle trochu vypadaly.
Potom pfiijde lakování, nûkdy se mu
fiíká ãarovné. ·patn˘m lakem mÛÏete
housle zkazit a dobr˘m je mÛÏete
podpofiit. Nûkdo si laky vafií sám, já
si je kupuji ve specializované firmû
v Nûmecku, kde je bral uÏ mÛj otec.
A to je v‰e?
Pak uÏ jen dobré struny a dobr˘
houslista. To je v‰echno, co housle
potfiebují. Po stránce vizuální existují
moÏnosti identifikace nástroje, tzn.,
Ïe mám urãit˘ rukopis a má ho mÛj
kolega, mûl ho i mÛj otec. Dfiíve byly
rukopisy dané i národem, tzn., byly
nûmecké housle, italské, ãeské, francouzské. Dnes uÏ to tak není, protoÏe
se hodnû cestuje po svûtû, tak se
z toho stává univerzálnûj‰í nástroj.
Tady tfieba vidíte housle, které mají
vevnitfi cedulku Amati 1676. KdyÏ je
houslafi otoãí, tak vidí: tohle v‰echno, ta hru‰ková hlaviãka, to na houslafie kfiiãí, to dûlal âech, protoÏe to je
rukopis. Pro laika to má tvar úplnû
stejn˘ jako nové housle, jenom jsou
otluãené, odfiené. Ale já vidím, Ïe to
v‰echno, to zapu‰tûní páskÛ – je ãeská práce. Tady je‰tû b˘val ‰palek,
tenhle uÏ je nov˘, tohle je pÛvodní, to
v‰echno musí houslafi vidût.
(Pokraãování na str. 4)
strana 4
LÁZE≈SKÉ LISTY
26. ãervence 2007
Va‰e publikace Písniãky z malífiovy palety s CD vy‰la k 60. v˘roãí
úmrtí malífie JoÏi Uprky v roce 2000.
V Luhaãovicích jste stejnojmenn˘
pofiad uvedli letos k 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe. Vidíte v tom
symboliku? S jak˘mi pocity jste vystoupili v LázeÀském divadle?
âlovûk mÛÏe nalézt symboliku skoro
ve v‰em. Pfiedstavení v Luhaãovicích
moÏná nepfiedvídan˘m fiízením osudu
znovu pfiipomnûlo dva velikány, které
v jejich dobû pojil pfiátelsk˘ vztah. Ostatnû – Jurkoviãovo jméno mi padne na
mysl vÏdy, kdyÏ vidím jím pfiestavûnou
pradûdovu vilu v Hroznové Lhotû…
Jak˘ jste hledali klíã pro v˘bûr
obrázkÛ J. Uprky a lidov˘ch písní?
Primární snahou bylo publikovat
nepfiíli‰ známé obrazy, ilustrace, skici
nebo tfieba grafiku, která je v Uprkovû
tvorbû podle mého neprávem ponûkud
opomíjená. K nim jsem potom hledala
písniãky, korespondující textem, obsahem, v˘znamem. V nûkolika málo pfiípadech byl ov‰em také postup opaãn˘
– byla písniãka (zapsala jsem ji z otcova nebo dûdova podání), pak bylo
zapotfiebí vybrat související obrázek.
·Èastné bylo také namluvení komentáfie (dnes jiÏ neÏijícího) herce
Lubora Toko‰e, kter˘ také maloval.
PÛsobil velmi autenticky. Jaká s ním
byla spolupráce pfii pfiípravû CD?
Pan Toko‰ byl neuvûfiiteln˘. Jeho
skromnost, vstfiícnost a profesionalita
mû naprosto odzbrojily. Navíc – aÏ
pfii klidném povídání u kávy po skonãení natáãení mi prozradil, Ïe jako
mal˘ kluk do Hroznové Lhoty jezdil
a JoÏu Uprku osobnû poznal.
Objevila jste nûco nového (tfieba
pro svou práci) pfii studiu rodinné
dokumentace?
Na uprkovském projektu jsem strávila více neÏ dva roky. Samozfiejmû
byly obohacující. Kromû nov˘ch, do
té doby pro mû neobjeven˘ch dûl,
skuteãností, souvislostí apod. jsem se
jeho Ïivotní i umûleckou cestou jenom
utvrdila v pravdû, Ïe kum‰t˘fi se nemusí
a nemá podbízet.
Jste umûleckou vedoucí CM Danaj, hrajete na cimbál, zpíváte –
spolu s vámi manÏel a i 9letá dcera
Aniãka. Kdy skupina vznikla a o co
se snaÏí? Pfiipravujete nûco nového?
StráÏnická cimbálová muzika DANAJ
v pfií‰tím roce oslaví své dvacetiny.
Za ta léta hrajeme v personálnû témûfi
nezmûnûné podobû. Muzikou tû‰íme
sebe, snaÏíme se jí oslovit druhé a já si
moc váÏím toho, Ïe jako jedna z mála
moravsk˘ch muzik nefungujeme na
komerãním základû. Îivot vût‰inu
z nás odvál daleko od StráÏnice, kde si
chlapi úspû‰nû budují své profesní kariéry, pfiesto se ze Îìáru nad Sázavou,
Bratislavy, Strání, Nového Poddvorova nebo Kyjova co ãtrnáct dní sjíÏdíme k pravideln˘m zkou‰kám. Neztratili jsme chuÈ tvofiit, uãit se. Spolu s na‰í
Malou taneãní skupinou uÏ devût let
pfiipravujeme ve stráÏnickém kulturním
svatostánku kaÏdoroãnû o Velikonoãní
nedûli premiérov˘ pofiad. Také na‰e
20. v˘roãí chceme oslavit premiérov˘m
pofiadem a novou deskou, vûnovanou
botaniku a národopisci Vladimíru Úlehlovi, na které právû pracujeme. MK
K. Vávra: Jsou chvíle, kdy...
Foto – Marta Kozánková
9letá Aniãka zpívá se souborem pfii vánoãních koncertech a potfiebují-li dûtsk˘
hlas (anebo kdyÏ ji nemá kdo hlídat)
Souãástí Jurkoviãov˘ch dnÛ, jejichÏ vzpomínkov˘ program byl pfiipraven k 60. v˘roãí úmrtí architekta Du‰ana
Jurkoviãe, byl i komponovan˘ pofiad Písniãky z malífiovy palety, kter˘m publikum v LázeÀském divadle nadchla
Cimbálová muzika Danaj StráÏnice a její hosté. Za vzpomínkou na v˘znamného malífie JoÏu Uprku, kter˘ byl
pfiítelem Du‰ana Jurkoviãe a mûl podobnû jako on úzk˘ vztah k Luhaãovicím, stojí Magdalena Múãková, Uprkova
pravnuãka z otcovy strany. Na spoleãenském setkání v Domû Bedfiicha Smetany jsme se domluvily na rozhovoru.
Foto – Marta Kozánková
Foto – Marta Kozánková
Umûlec se nemusí a nemá podbízet
(Pokraãování ze str. 3)
To je restaurátorská práce – popraskaná vrchní deska se musí sejmout, musí
se to ‰rouby stáhnout, zaklíÏit a pak se
zajistí ty praskliny mal˘mi ‰palíãky.
Tady je tzv. basov˘ trámec, kter˘ vyztuÏuje desku pod strunou G, sem se pak
dává kolíãek, kterému se fiíká du‰e, ten
zas drÏí kobylku pod paÏiãkou struny.
Za‰prajcuje se tam, není ani zaklíÏená,
ani za‰roubovaná, je tam jenom daná.
To je vûc stará nûkolik století.
Baví vás restaurátorská práce
stejnû jako stavba nového nástroje?
Baví mû oboje, jsem uÏ 12 let v dÛchodu a pofiád je‰tû nekrmím holuby.
Dûlám dál. Hlavnû restaurátorskou
práci, ale pak si pfiipravím dfiíví a odjedu na chalupu na 3-4 nedûle a tam
postavím nov˘ nástroj. Nûkdy i dfiív,
ponûvadÏ tam dûlám od rána do veãera, bez vyru‰ení.
Hrajete vy ãi hrál nûkdo u vás
v rodinû na housle? Jak˘ k nim
máte vztah?
Není takov˘, jak˘ by si lidé pfiedstavovali. Umím si nástroj vyzkou‰et, ale neumím na nûj hrát. ProtoÏe
umût hrát, kdyÏ vám sem chodí lidé
jako V. Hudeãek, to ne. Neumûl ani
mÛj otec. KdyÏ máte 8-10 hodin ty
housle v ruce, tak pfiijít domÛ a je‰tû
na nû 2-3 hod. dennû cviãit, k tomu
mít rodinu, to by ne‰lo. Zajímavé je,
Ïe si tady v dílnû nemÛÏu pustit klasickou hudbu, ponûvadÏ bych pfii ní
nemohl pilovat, fiezat. Jsem zvykl˘
poslouchat ji v koncertním sále a tady
si pou‰tím jen rádio jako kulisu.
UdrÏuje se stále tradiãní postup,
nebo jsou moÏné i inovace?
Zaãínají jiné materiály. Dfiíve byly
napfi. struny jenom stfievové, dnes se
dûlají nylonové. Ale, co se t˘ãe houslí, moc nového není. Musíme pouÏívat pofiád vodou rozpustn˘ klih, kdybychom pouÏívali syntetická lepidla,
tak housle uÏ nikdo pfii opravû nerozebere. Navíc klih se vodou umyje
a laku neu‰kodí, kdeÏto aceton by ho
poniãil. TakÏe po této stránce se toho
moc mûnit nedá. KdyÏ jsem byl
v italské Cremonû, kde je v muzeu
Stradivariho dílna, fiíkal jsem si, sem
kdybych si sedl, tak mÛÏu hned dûlat.
PonûvadÏ v‰echno to náfiadí se od té
doby moc nezmûnilo.
A co cena houslí?
Stavím nástroje ze dfieva, které
koupil mÛj otec ve 30. letech, je‰tû
pfied válkou. Kdybych mûl v‰ak ve‰ker˘ materiál nakupovat dnes, ve stáfií schopném opracování, tak bych ho
uÏ nesehnal. Já jsem zase musel pro
svého syna v 70. letech nakoupit dfiíví, které jsem rÛznû vozil do âech.
Celníci si klepali na ãelo a fiíkali: My
to vyváÏíme v kmenech ven a vy nám
to v tfiískách vozíte zpátky. Odpovídal jsem: To víte, kaÏd˘ je nûjak pra‰tûn˘. Kdyby vûdûli, co to stojí, tak by
mi to proclili a já bych se nedoplatil.
Navozil jsem synovi dfiíví na nástroje, které teì bude dûlat po tûch 30 le-
tech. Dfievo musí zrát od 25 let v˘‰e.
Minimálnû 25 let musí mít spodek,
vr‰ek je mûkãí, ten uÏ po 15 letech
mÛÏete zpracovávat. Jediné, co musíme dokupovat, jsou struny, kolíãky,
struník, podbradky, ponûvadÏ na to
jsou specializované firmy. Jinak si na
houslích dûláme úplnû v‰echno, od
tfiísky poãínaje aÏ po nalakování.
¤eknûte mi, co vám to pfiiná‰í?
Je to tvofiivá práce, nikdy nevíte,
jak to dopadne. Je to práce, se kterou
se musíte piplat, protoÏe kdyby se
vám to dfievo roz‰típlo, tak to mÛÏete
zahodit. Pak kdyÏ skonãíte, musí
housle vypadat a navíc musí hrát.
TakÏe mám radost, kdyÏ je nástroj
hotov˘ a nûkomu dûlá radost.
A na co jste nejvíc py‰n˘?
Víte, jsou okamÏiky, tfieba kdyÏ
vám Hudeãek fiekne, Ïe moje nástroje
jsou jako víno, Ïe léty zrají. Taky mÛj
nástroj vyhrál v soutûÏi v Bulharsku
zlatou medaili za zvuk a pak mi pfii‰el
za 14 dní nûmecky psan˘ dopis. Jeden profesor z poroty mnû psal, Ïe
v Ïivotû takov˘ zvuk nesly‰el, Ïe si
myslel, Ïe to jsou italské housle. To
jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû. Jinak jsem py‰n˘, Ïe
jsem vychoval syna, Ïe na‰e rodinná
tradice bude pokraãovat dál. Tomá‰
má taky syna, vnuk je zatím 5let˘,
velice rád zatlouká hfiebíky, je manuálnû zruãn˘, také zaãne na nûco hrát.
Tak uvidíme, co bude za 15-20 let…
Marta KOZÁNKOVÁ
26. ãervence 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
strana 5
K odkazu malífie JoÏi Uprky se hlásily i Luhaãovice
Jak se vám líbil dne‰ní veãer
v Luhaãovicích?
Velice se mi líbil, protoÏe Luhaãovice ráda nav‰tûvuji, bohuÏel v posledních letech uÏ ménû, ‰patnû se mi
chodí. Ale strávila jsem tu dlouhou
dobu v léãebnû pfied a po operaci
Ïluãníku. Pak jsem tady byla 2x jako
diabetiãka ve Vítkovû, vzpomínám na
doktora Sklenáfie z Rousínova, kter˘
tu pÛsobil. Moc se mi tady vÏdy líbilo. Ale také dûdeãek zde byl hroznû
rád, ãasto tu trávil ozdravné pobyty,
bydlel ve vile Jestfiabí a chtûl se tady
dokonce na stáfií i usadit. S redaktorem Pozoru Josefem Sm˘kalem, spoluÏákem z Olomouce, spfiádali plány
na koupi nûjakého domku v Luhaãovicích. Ale díky synovi, kter˘ ho zlákal z Klobu‰ic nazpût do Hroznové
Lhoty, k tomu nedo‰lo.
Pamatujete si na dûdeãka z dûtství?
BohuÏel moc málo, protoÏe jsem se
narodila, kdyÏ mu bylo 60 rokÛ, byla
jsem dárek dcery BoÏeny k jeho narozeninám. S dûdeãkem jsem byla v kontaktu v pfied‰kolním vûku, jezdili jsme
za ním do Klobu‰ic, kde jsme trávili
prázdniny. A pak aÏ jsem byla na
stfiední ‰kole v Brnû, kam jsme se pfiestûhovali ze Znojma, jsme dûdeãka
nav‰tûvovali v sanatoriu a procházeli
se s ním v tamním parku. TakÏe velké
vzpomínky na dûdeãka nemám, protoÏe z pfied‰kolního vûku si je uÏ skoro
nepamatuji, a pfied maturitou jsem byla
zaneprázdnûná ‰kolními povinnostmi,
takÏe jsem nemohla dûdeãka tak ãasto
nav‰tûvovat a zavádût s ním debaty.
Jen v r. 1937 jsem byla na prázdninách
ve Francii, kde jsem nav‰tûvovala
Louvre a dal‰í obrazárny, tak jsem po
návratu referovala dûdeãkovi a on byl
velice spokojen˘, Ïe se mnû líbili impresionisté. BohuÏel jsem s ním nemohla zavádût odbornûj‰í hovory
o umûní, co si myslí napfi. o moderním umûní apod., sám byl ãástí své
tvorby impresionista a ãástí realista.
Jak dnes vypadá domek v Hroznové Lhotû?
·patnû, je to skoro ruina, dûdici se
o nûj nestarají, ponûvadÏ si postavili
vlastní domy. Zdûdil ho nejstar‰í syn
str˘ce Jana, JoÏka, kter˘ je akademic-
k˘ medailér, dûlal napfi. návrh na na‰i
desetikorunu. A ten nemá zájem ani
technick˘ smysl, aby zafiizoval opravy, takÏe to tam chátrá, coÏ je mi líto.
Jednu dobu jsem navrhovala, Ïe bych
jim pomáhala i finanãnû, aby se to
dalo dohromady. Ale odmítli to, nevím proã, a tak to zÛstalo ve ‰patném
stavu. PfiestoÏe to tam bylo moc hezké, vidûli jste tu vilu, kterou navrhl
Jurkoviã, i v dne‰ním pofiadu. Byly
tam skleníky, nûkolik zahrad, vpfiedu
i vzadu, bylo to hezké hospodáfiství.
Obrazy J. Uprky mají potomci ãi
jsou v Národní a jin˘ch galeriích?
Po dûdeãkovû smrti si str˘c Jan
vzal skoro v‰echno a mamince dal
jen povinn˘ díl, takÏe obrázky, které
dostala maminka, mám nyní já. UÏ
jsem je dala dcefii a vnukÛm, ale mám
je pofiád v bytû, protoÏe mû nechtûjí
o to pfiipravit, Ïe jsem zvyklá v tom
prostfiedí Ïít. Ale obrazy, které mûl
str˘c Jan, pak byly zabaveny a byly
v rÛzn˘ch galeriích ve Zlínû a Hodonínû. V Národní galerii jsou asi obrázky, které tam lidé vûnovali, anebo
které galerie koupila, ale myslím, Ïe
koupila moc málo, protoÏe praÏská
galerie o dûdeãka moc zájem nemûla.
Je to zajímavé, protoÏe Francouzi –
jmenovitû slavn˘ sochafi A. Rodin
– ho tak oceÀovali.
Napsal pak po náv‰tûvû Hroznové
Lhoty nad‰enou kritiku, Ïe kdyby si
francouz‰tí umûlci vzali pfiíklad z toho
cizince, kter˘ tak krásnû namaloval
a vystihl svÛj rodn˘ kraj.
Neuznání Prahou zaÏil i Leo‰ Janáãek, odmítání moravsk˘ch umûlcÛ bylo asi pravidlem.
Je to pravda. Já jsem v‰ak Janáãka
uÏ moc nezaÏila, kdyÏ v r. 1927 zemfiel,
tak mi bylo 6 rokÛ. Ale zpívala jsem
s moravsk˘mi uãitelkami, vzaly mû
mezi sebe, protoÏe jsem uãila nûmãinu
na ‰kole sekretáfiek. Dirigent Bfietislav
Bakala mû sly‰el zpívat v rozhlase
s cimbálovou muzikou Jaromíra BûhÛnka, kde jsem zpívala sólovû alt, a tak
mû pfiijal do Sboru moravsk˘ch uãitelek, kde jsem pÛsobila fiadu let. Jinak
Leo‰ Janáãek napsal operu Osud, která je málo hraná, a vystupuje v ní
taky malífi, coÏ je mÛj dûdeãek.
A jedno její jednání se odehrává
na kolonádû v Luhaãovicích.
Ano, potkal se s dûdeãkem právû
tady v Luhaãovicích, a ten ho inspiroval k postavû umûlce.
Dafií se udrÏovat odkaz dûdeãka?
V Americe Ïije sbûratel, kter˘ sbírá
dûdeãkovy obrazy, ale myslím, Ïe má
2/3 falzifikátÛ. ProtoÏe PraÏáci dûdeãkovi po kolorové stránce vÛbec
nerozumí, nepoznají, Ïe je to falzum,
a tak on tady nakoupil spoustu vûcí,
které nejsou pravé. V poslední dobû
se v‰ak kontaktoval s dal‰ím sbûratelem, kter˘ zaloÏil Galerii JoÏi Uprky
v Praze, a ten mu nyní radí. Dr. Va‰át
pochází z Moravy, takÏe má smysl
pro umûní moravsk˘ch umûlcÛ, sbírá
i jiné malífie, nejen dûdeãkovy obrazy. Zaãal s dûdeãkov˘mi originály
a odkoupil pak hodnû obrázkÛ i od
mého synovce, kter˘ mu prakticky
v‰echno prodal.
Nemrzí vás to trochu?
Ne, protoÏe si fiíkám, Ïe galerie v Praze je hodnû nav‰tûvovaná a nese jméno
dûdeãka, takÏe to ukazuje, Ïe pfiece
jenom je tam o nûj zájem
Marta KOZÁNKOVÁ
Poznámka: V dopise doktorka. Nováková je‰tû sdûlila, Ïe JoÏa Uprka pro
doktora Franti‰ka Veselého v r. 1894
namaloval akvarel Vlãnovjánka, jehoÏ
obrázek pouÏil Vesel˘ jako etiketu pro
·aratici. V r. 1904 dále namaloval plakát pro luhaãovické láznû, na kterém
je Vlãnovjanka se dÏbánkem a jsou tam
uvedeny prameny Vincentka, Janovka,
Amandka a Aloiska vã. dal‰ích údajÛ.
Mezi kolorovan˘mi kresbami objevila
Îenu z Luhaãovic v dlouhém koÏichu
z r. 1920 a Îeny z Luhaãovic v krátkém
koÏí‰ku a Îenu z Pozlovic v krátkém
koÏí‰ku z r. 1929.
MK
Radost Jurkoviãov˘ch vnuãek
Na vzpomínkov˘ program k 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe byly
pozvány i vnuãky slovenského architekta Katarína Salayová (vpravo) a Eva
Jurkoviãová, které po sobotním pofiadu v LázeÀském divadle LL svûfiily:
Katarína: Spolek
architektÛ Slovenska
vyhlásil u pfiíleÏitosti
60. v˘roãí úmrtí D. Jurkoviãe rok 2007 Rokem Du‰ana Jurkoviãe,
bûhem nûhoÏ uspofiádá nûkolik akcí. Nejv˘znamnûj‰í bylo udûlení nejvy‰‰ího státního vyznamenání PribinÛv kfiíÏ I. tfiídy,
kter˘ udûlil prezident
republiky Ivan Ga‰paroviã D. Jurkoviãovi in memoriam v lednu. Potom
probûhlo nûkolik men‰ích akcí, z nichÏ poslední byla prohlídka ménû
znám˘ch dûl D. Jurkoviãe v Modré.
Zúãastnila jsem se tohoto zájezdu po
dûdeãkov˘ch realizacích v Modré,
kde dûlal rekonstrukce, stavûl cel˘
blok obytn˘ch domÛ i nûkolik náhrobních kamenÛ na hfibitovû v Pezinku, Modré a v Králové, protoÏe v Modré a Králové Ïila jednu dobu ãást jeho
rodiny. Spolek architektÛ dále usiluje
o umístûní pamûtní desky ve ‰kole ve
Vídni, kde dûdeãek studoval. A rok vyvrcholí v listopadu pfii udûlování nov˘ch Cen Du‰ana Jurkoviãe.
Eva: UÏ dlouho jsme se tû‰ili, Ïe
se bude nûco dít, protoÏe celé na‰e mládí
se o dûdeãkovi buì nehovofiilo, nebo
jen potichu. Teì se to v‰ak po r. 1989
zmûnilo a trochu pohnulo, probûhly
i v˘stavy v Bratislavû. Ale jak jsem
Foto – Marta Kozánková
Foto – Marta Kozánková
Na sobotní program Písniãky z malífiovy palety byla pozvána i MUDr. Eva Nováková z Brna, vnuãka v˘znaãného
malífie JoÏi Uprky. Po jeho skonãení jsem si s ní na spoleãenském setkání, jeÏ probûhlo na terase Domu Bedfiicha
Smetany, popovídala. Prozradila mi, Ïe pÛsobila cel˘ Ïivot jako dûtská lékafika v Brnû a po skonãení pracovní
dráhy se stará o nemocnou dceru a doplÀuje kartotéku díla JoÏi Uprky. A mnoho dal‰ího...
vám jiÏ fiíkala, âe‰i a Moravané vûdí
o dûdeãkovi o mnoho víc neÏ Slováci.
Katarína: Mûli jsme pocit, Ïe si ho
víc povaÏují, proto nás o to víc potû‰ilo, Ïe si to koneãnû i na Slovensku
uvûdomili, Ïe je tu osobnost, kterou
bychom mûli uctít i my na Slovensku.
Eva: Jinak sem urãitû pfiijedu zase
v srpnu. Ubytuji se v Jurkoviãovû
domû a tû‰ím se hlavnû na bazén
a masáÏe. Doufám, Ïe mi bude pfiát
poãasí, abych si zajela i na zajímav˘
v˘let. UÏ se nemohu doãkat.
Katarína: Já jsem tu byla loni
v záfií a vÛbec jsem nemyslela, Ïe ani
ne do roka se sem znovu vrátím. Je to
pro nás skuteãnû záÏitek, ne lázeÀsk˘, ale osobnû-pocitov˘, Ïe se tu setkáváme s pracemi dûdeãka.
Eva: Tû‰í nás, Ïe hodnû lidí o tom
ví. Navíc se o to Luhaãovice tak pfiíkladnû starají.
MK
LÁZE≈SKÉ LISTY
LázeÀské tamtamy
aneb Ze spoleãnosti
☛ K lesku osobností, jeÏ vyuÏily pohostinství Lázní Luhaãovice, zb˘vá je‰tû
doplnit, Ïe v mûsíci dubnu Luhaãovice nav‰tívil proslul˘ dirigent Sir Charles
Mackerras, kter˘ je velk˘m obdivovatelem Leo‰e Janáãka a uvádûní jeho díla
ve svûtû. Do oblíben˘ch lázní velkého skladatele si odskoãil mezi koncerty ve
Vídni a na PraÏském jaru, v t˘dnu od 7. do 14. dubna ob˘val apartmá LH
JurkoviãÛv dÛm. Slavného dirigenta, kter˘ hovofií ãesky díky tomu, Ïe studoval
v Praze u Václava Talicha, zajímaly Janáãkovy stopy v Luhaãovicích.
☛ V tfiídenním programu Jurkoviãov˘ch dnÛ byl i hudebnû literární veãer
Blízká setkání, na nûmÏ v LázeÀském divadle (29. ãervna) ãetli své pfiíspûvky
spisovatelé, ktefií se v Luhaãovicích zúãastnili svého jiÏ 10. mezinárodního
setkání. Slovensk˘ velvyslanec v âR Ladislav Ballek, jenÏ pfievzal nad setkáním
âechÛ a SlovákÛ, k nimÏ se pfiidali Poláci, Raku‰ané a Nûmci, zá‰titu, ãetl
své fejetony vûnované Luhaãovicím. Mj. Eva KantÛrková pfieãetla úryvky ze
své vzpomínkové kníÏky povídek a písniãkáfi Jifií Dûdeãek, pfiedseda ãeského
PEN klubu, veãer osvûÏil sv˘mi písniãkami. Leto‰ní rokování bylo zamûfieno
na literární kritiku. V t˘dnu od 30. ãervna do 5. ãervence ãerpalo moudra od
star‰ích a zku‰enûj‰ích autorÛ 20 mlad˘ch lidí, ktefií se zúãastnili Literárních
Luhaãovic. Pfiedná‰ky, semináfie, autorská ãtení i dal‰í doprovodn˘ program
mladé generaci budoucích tvÛrcÛ ukázal, jak na to.
☛ Svou subtilností se v LázeÀském divadle vyjímal hudebnû poetick˘ veãer
Hedvábné cesty (11. ãervence), jenÏ probûhl v rámci DnÛ francouzské kultury
ve Zlínském kraji 2007. Ve Francii Ïijící ãeská v˘tvarnice Daniela Folt˘nová,
která jej pfiipravila, na nûj pozvala své francouzské pfiátele hobojistu Herberta
Lashnera a kytaristu Christiana Chanela a hereãku zlínského divadla Helenu
âermákovou, která ãetla úryvky z knih Citadela od Antoina de Saint-Exuperyho
a MuÏ, kter˘ sázel stromy od Jeana Giona. (âtenáfii LL se mohou tû‰it na rozhovor).
☛ Zámecké turné absolvoval Dívãí saxofonov˘ orchestr Luhaãovice v ãervenci Ro‰tejn, Telã, JindfiichÛv Hradec a Kamenice nad Lipou. V srpnu dívky v ãerven˘ch vestiãkách ãekají koncerty v Rájeck˘ch Teplicích na Slovensku, polské
Ustroni, ale usly‰í je i posluchaãi na LázeÀském námûstí (30. srpna).
ma
Blahopfiejeme
K srdeãnému blahopfiání zamûstnancÛm a. s. Láznû Luhaãovice,
ktefií v prvním pololetí leto‰ního roku oslavili svá Ïivotní
jubilea, se pfiipojují i LázeÀské listy. S ostatními gratulanty dodateãnû pfiejí
v‰em jubilantÛm jen to nejlep‰í, dobré zdraví, hodnû ‰tûstí i optimismu.
Annû Sedláfiové, pomocnici v kuchyni ve Spoleãenském domû, která je zamûstnaná v a. s. Láznû Luhaãovice od 1. 9. 1984
Marii Martincové, servírce v Dûtsk˘ch léãebnách, (1. 2. 2003)
Alenû Rozehnalové, pokojské v LH Palace, (21. 6. 2004)
Marii Jankov˘ch, vrchní servírce ve Spoleãenském domû, (1. 3. 1973)
Eli‰ce Vaculové, kuchafice ve Spoleãenském domû, (1. 5. 1996)
Zdence ¤ezníãkové, pomocnici v kuchyni v LH Palace, (4. 6. 2001)
BoÏenû Koãendové, pomocnici v kuchyni v LH Morava, (1. 8. 2003)
Marii Sedláfiové, kuchafice v Dûtsk˘ch léãebnách, (1. 2. 2003)
Radomífie Miku‰ové, cukráfice v LázeÀské cukrárnû, (18. 1. 1993)
Annû Luke‰ové, kuchafice v LH Palace, (1. 5. 1990)
Alenû Va‰kÛjové, pokojské v LH Palace, ((1. 1. 2001)
re
Ze Ïivota a. s.
NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnÛ
■ Generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva a. s. Láznû Luhaãovice Ing. Josef
KrÛÏela, CSc., kter˘ se stal Podnikatelem roku Zlínského kraje 2006, srdeãnû
dûkuje v‰em, jeÏ mu k udûlení tohoto ocenûní blahopfiáli. SdruÏení podnikatelÛ
Zlínského kraje jej odmûnilo tímto titulem za v˘znamn˘ pfiínos v oblasti lázeÀství
a cestovního ruchu ve Zlínském kraji.
■ Pod zá‰titou LH Morava probûhla 15. ãervna ozdravná akce. Klienti a. s. Láznû
Luhaãovice mûli bûhem ní moÏnost bezplatnû zjistit nejen svou váhu a BMI,
ale také pomûr tuku a vody v tûle. VyuÏilo jí na 60 zájemcÛ, kter˘m radili a pomáhali fyzioterapeut Stanislav Ku‰nierik a nutriãní terapeutka Olga Zbofiilová.
Pro velk˘ ohlas se bude akce bûhem léta je‰tû opakovat.
■ Vyznavaãi cykloturistiky z fiad lázeÀsk˘ch hostÛ jistû ocenili zfiízení úschovny
kol na LázeÀské poliklinice. Svá kola tak mohou od leto‰ního ãervence odloÏit
do uzamãené prostory, která se nachází vedle vstupu do zdej‰í restaurace.
re
26. ãervence 2007
Pfiedstavujeme Vám
LázeÀ‰tí hosté, ktefií se vracejí pravidelnû do LH Palace, znají subtilní,
ochotnou a usmûvavou Jitku Koneãnou, která jim v‰e kolem ubytování
vÏdy zafiídí, spí‰e pod jejím dívãím jménem
Kostková. Zaãátkem ãervence oslavila jiÏ
10 let od nástupu do a. s. Láznû Luhaãovice.
Jitka pochází z Bojkovic, ale v Luhaãovicích
vystudovala 5let˘ obor management obchodu
na zdej‰í Stfiední odborné ‰kole. Hned po maturitû nastoupila do ubytovací kanceláfie na
fieditelství Lázní, dnes Oddûlení marketingu
a prodeje. Od r. 2000 pfievzala zodpovûdnost
za ubytování hostÛ v LH Palace. Jejím denním
chlebem je kontakt telefonick˘, písemn˘
a v poslední dobû stále ãastûji elektronick˘
s lázeÀsk˘mi hosty coby pacienty zdravotních poji‰Èoven (komplexní i pfiíspûvkové lázeÀské péãe), ale i tuzemsk˘mi samopláteck˘mi a zahraniãními klienty ãi úãastníky speciálních pobytÛ, ktefií
preferují právû LH Palace. Je na ní, aby zjistila termíny i dal‰í poÏadavky budoucích i stál˘ch hostÛ 4hvûzdiãkového hotelu s 230 lÛÏky a moderním balneoprovozem. Po domluvû s hosty provádí telefonickou rezervaci daného pokoje
do urãitého data, poÏádá zájemce o písemnou objednávku (e-mailem, faxem,
po‰tou), kterou potvrdí a stanoví datum úhrady (bankovním pfievodem ãi zaslanou po‰tovní poukázkou). Po úhradû pfiedává korespondenci s poÏadavky a evidenãní kartou hosta recepci hotelu, která jiÏ pfiipraví ostatní náleÏitosti nástupu
vã. ãasování procedur. Na konci mûsíce potom vypracuje podklady pro vyúãtování lázeÀské péãe se zdravotními poji‰Èovnami. Odmûnou za práci, která ji
v mladém kolektivu 7 kolegyÀ velice baví, je spokojen˘ host, kter˘ si s podûkováním objednává hned dal‰í termín pobytu.
S manÏelem Jifiím Ïijí v rodinném domû v Luhaãovicích a k zálibám patfií
sport jako tenis, koleãkové brusle, pû‰í turistika v létû, lyÏování v zimû, ale
i ãetba, náv‰tûva kina ãi divadla.
MK
Foto – archiv
strana 6
Radí Vám nutriãní terapeutka
Po malé odmlce si zopakujeme cyklus k redukci hmotnosti
a zaãneme základním programem. V pfií‰tích ãíslech se zamûfiíme na to, jak shodit nûjaké to kilo, kdyÏ uÏ se nám nabalují komplikace
a zdravotní pfiekáÏky.
Základem je, Ïe pfiíjem energie musí b˘t niωí neÏ v˘dej energie.
Nic na tom nezmûní koktejly, náu‰nice ani diuretické ãaje „na sníÏení váhy“.
Chce to pevnou vÛli. Zaãnûme od jednodu‰‰ích principÛ. Nauãme se správnû
pít, a to minimálnû 2,5 lépe v‰ak 3 litry neslazen˘ch tekutin dennû. Nezapomínejme, Ïe káva a ãern˘ ãaj se z pitného reÏimu dokonce odeãítají. OdpusÈme
si sladkosti, brambÛrky, ara‰ídky ãi popcorny. Jakmile odbouráte pamlsky,
zkuste omezit tuky a zv˘‰it pfiíjem zeleniny. Radûji se neuchylujte ãasto k ovoci,
protoÏe obsahuje velké mnoÏství jednoduch˘ch sacharidÛ, které se rády ukládají do faldíkÛ. A dostáváme se k úpravû jídelního lístku. VymûÀte bílé peãivo
za celozrnné, nauãte se konzumovat nízkotuãné mléãné v˘robky, vybírejte si
libové maso (v‰echny druhy, nejen kufiecí a rybí), jezte pravidelnû v mal˘ch
dávkách, zamezte pocitu hladu, neprojídejte se mezi jídly. KdyÏ bude krize
nejvût‰í, odváÏnûj‰í se nauãí pojídat zeleninu, ostatní zkusí müsli tyãinku.
Vyh˘bejte se uzeninám a tuãn˘m s˘rÛm. Nebojte se zkusit zafiadit nové potraviny
– lu‰tûniny, arabsk˘, celozrnn˘ chléb, pita placky apod. A je‰tû jedno doporuãení, i kdyÏ se traduje, Ïe bez soli to není nikdy ono, platí, Ïe míÀ, b˘vá víc.
Pfii redukci v‰ak nesmíme opomenout pohyb. Nemusí to b˘t hned maraton,
ale kdo mÛÏe, tak musí zmobilizovat svÛj musculus gluteus. Zkuste zaãít sviÏnou
chÛzí. Nebojte se zad˘chat, ale nikdy nesprintujte tak, abyste nemohli uÏ mluvit. Nejlépe choìte ve dvou a povídejte si, tím neustále kontrolujete, Ïe máte
správnou rychlost. Procházejte se tak aspoÀ hodinu 3x v t˘dnu. Mezi dal‰í
vhodné pohyby patfií jízda na kole, bûÏící pás, steper, cyklosteper a plavání.
V kaÏdé tûlocviãnû ãi fitcentru rádi poradí, jak a kde zaãít.
Olga ZBO¤ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava
V ãervenci oslavil své kulatiny Oldfiich Ka‰pafiík, dlouholet˘ spolupracovník
a. s. Láznû Luhaãovice, kter˘ zaji‰Èuje ozvuãení a osvûtlení kulturních a spoleãensk˘ch akcí v LázeÀském divadle, na LázeÀském námûstí, ve Spoleãenském
domû a v dal‰ích zafiízeních. LL blahopfiejí s ostatními.
26. ãervence 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
Jurkoviãovy
Luhaãovice
(sny a skuteãnost)
strana 7
Kulturní program
LázeÀské divadlo
Souãástí tfiídenního vzpomínkového programu
k 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe, jenÏ probûhl
v Luhaãovicích 29. ãervna aÏ 1. srpna, bylo i otevfiení v˘stavy Jurkoviãovy Luhaãovice v hale Vincentky. Autorka námûtu a scénáfie PhDr. Blanka
Petráková, vedoucí zdej‰ího Muzea Luhaãovického Zálesí, jeÏ se pro vefiejnost znovu otevfie v prostorách Mûstského domu kultury Elektra, zúroãila
spoleãnû s Mgr. Ladislavou HorÀákovou nashromáÏdûné podklady a vãlenila je do stejnojmenné
publikace s podtitulem Sny a skuteãnost. Autorem
v˘tvarné koncepce v˘stavy i grafického zpracování kníÏky je Vladimír Petrák.
Stejnû jako v˘stava na 11 panelech provází i publikace na 40 stránkách
(vãetnû obsáhlého nûmeckého a anglického shrnutí a v˘ãtu architektov˘ch
prací) Jurkoviãov˘m dílem v Luhaãovicích (realizovan˘m i jen plánovan˘m).
Mapuje obû fáze v˘stavby zdej‰ích lázní, v‰ímá si také jeho soukrom˘ch realizací a zvlá‰tní pozornost vûnuje Jurkoviãovu (dfiíve Janovu) domu, jeho adaptaci i souãasné zdafiilé rekonstrukci. V obou nechybí struãná Ïivotopisná charakteristika i v˘ãet celoÏivotní tvorby slovenského architekta, kter˘ se zaslouÏil mj. i o to, Ïe Luhaãovice aspirují na zapsání jako první lázeÀsk˘ areál do
Seznamu svûtového dûdictví UNESCO.
V˘stava i publikace jsou doprovozeny mnoha dobov˘mi i souãasn˘mi fotografiemi, pohlednicemi a plány, jen ‰koda, Ïe v kníÏce nemohly b˘t vût‰ích rozmûrÛ.
Publikace, kterou vydalo Mûsto Luhaãovice, je k dostání v obvykl˘ch prodejích.
MK
Festival Divadelní Luhaãovice
20.- 25. 8.
LázeÀské divadlo, 19.30
po 20. 8. F. Kafka: Listy Milenû - Divadlo Jána Palárika v Trnavû
út 21. 8. O ãem sní Ïeny a o ãem sní muÏi - Divadelní spoleãnost V Jámû
Praha, hrají: V. Hybnerová, S. Ra‰ilov, S. Krobová, J. Reidinger
st 22. 8. Století zázrakÛ - Divadlo Viola Praha, hrají M. Borová a M. König
st 22. 8. Mauglí - Divadlo Polárka Brno (14 hod.)
ãt 23. 8. Koncert, aneb Já vûdûl - Divadlo Semafor Praha, hrají J. Such˘
a skupina Semafor
pá 24. 8. Hello, Dolly! muzikál - Mûstské divadlo Zlín
so 25. 8. Na konci duhy - Studio Dva Praha - hrají: H. Maciuchová,
M. Mejzlík, T. Petfiík
Doprovodn˘ program: V˘stava scénografie J. Zavarského a M. âorby
hala Vincentka (19. 8.- 4. 9.)
Nejprodávanûj‰í
Knihkupectví
Blanky Leke‰ové
Masarykova 185, Luhaãovice
Beletrie
1. H. Pawlowská - Jak blbá, tak ‰iroká
2. S. Calmanová - Deník ‰patné
matky
3. B. Nesvadbová - Bestiáfi
Historické romány
1. W. Smith - ¤eka bohÛ IV
2. J. Bauer - Záhada kamene mudrcÛ
3. A. Dumas - Madame Lafarge
Literatura pro mládeÏ
1. L. Lanczová - Náhradní princ
2. E. Blytonová - Záhada zelené
rukavice
3. T. Brezina - 13 modr˘ch koãek
Akademie
Václava Hudeãka
hala Vincentka, 19.30
po 6. 8. I. absolventsk˘ koncert
pá 10. 8. Vyhodnocení a závûreãn˘
koncert
LázeÀské divadlo, 19.30
st 8. 8. II. absolventsk˘ koncert
ãt 9. 8. III. absolventsk˘ koncert
Pfiedprodej vstupenek
CA Luhanka 9-12, 13-20,
LH Palace-knihovna,
LázeÀské divadlo út-pá 14-16 hod.
a 1 hod. pfied pfiedstavením
zaã. v 19.30
st 1. 8. Koncert A. Gondolána
pá 3. 8. Emigranti - divad. pfiedstavení, hrají: K. a M. Rodenovi
8. - 9. 8. Akademie Václava Hudeãka
absolventské koncerty
st 15. 8. Arazím z Fidlovaãky
T. Töpfer, R.Tamchyna
pá 17. 8. Souznûní - muzikálové duety
P. Bfiínkové a J. JeÏka, J. Pazour
klavír
20.-25. 8. Divadelní Luhaãovice
st 29. 8. Podívej, kvete rÛÏe - koncert
R. Fi‰arové, A. Hanzl - akordeon,
V. Biãík - klavír
pá 31. 8. Semaforské inspirace
K. Barochová, zpûv, J. Pazour, klavír
Kolonádní koncerty
zaã. v 16 hod.
ãt 2. 8. Academic Jazz Band Pfierov
ne 5. 8. Z operety do muzikálu
M. Pillárová, J. Tola‰, M. Horáãková
út 7. 8. Collegium A. Dvofiáka
so 11. 8. Módní pfiehlídka Studia M
(19 hod.)
ne 12. 8. Big Band Zlín
út 14. 8. Trubaãi zámku Kunín
Hudební altán u Jestfiabí
ãt 16. 8. Zlato a stfiíbro letní noci
Camerata Brunae, P. Notová-soprán,
M. Hammerle-baryton (zaã. ve 20 hod.,
za nepfiíznivého poãasí v Láz. divadle)
ne 19. 8. Setkání muzikantÛ v Bíl˘ch
Karpatech - koncert (10 hod.)
ne 19. 8. KM Big Band KromûfiíÏ
út 21. 8. LázeÀsk˘ symfonick˘ orchestr
pá 24. 8. Folklorní soubor Malé Zálesí Luhaãovice
ne 26. 8. Komorní soubor Coppelia
ãt 30. 8. Dívãí saxofonov˘ orchestr
Luhaãovice
Taneãní veãery
Hotel Alexandria, Night Club
ãt, pá, so od 19.30
Knihovna
Spoleãensk˘ dÛm út, pá 13-15 hod.
LH Palace po, st, ãt 13-15 hod.
Program
MûDK Elektra
sál Rondo, zaã. v 19.30
st 8. 8. Skandál na cestách - trawesti
show Scandal Ladies
st 22. 8. Není bratr jako bratr - recitál
J. Kryla
Taneãní veãery pfii dechovce
zaã. v 19 hod.
ãt 2. 8. StraÀanka
ãt 9. 8. Vlãnovjané
so 11. 8. skupina SURF - Eva a Va‰ek
ãt 16. 8. StfiíbrÀanka
ãt 23. 8. Bor‰iãanka A. Koníãka
ãt 30. 8. MistfiíÀanka
Kino MûDK Elektra
zaã. v 19.30
stfieda 1. 8.
Bestiáfi (âR)
ãtvrtek 2. 8. a pátek 3. 8.
Edith Piaf (Fr., VB, âR s tit.)
sobota 4. 8. a nedûle 5. 8.
Kletba zlatého kvûtu (âína s tit.)
stfieda 8. 8. a ãtvrtek 9. 8.
Zápisky o skandálu (VB, USA s tit.)
sobota 11. 8. v 19.30 a nedûle 12. 8.
(i v 16 hod.)
Vratné láhve (âR)
stfieda 15. 8.
Barevn˘ závoj (USA, â. s tit.)
ãtvrtek 16. 8. a pátek 17. 8.
Vdበse a basta! (USA s tit.)
pátek 17. 8. v 16 hod.
Mûsíãní pohádka (âR, SR)
sobota 18. 8. a nedûle 19. 8.
Taxi 4 (Fr. s tit.)
stfieda 22. 8.
Zodiac (USA s tit.)
ãtvrtek 23. 8. a pátek 24. 8.
Goyovy pfiízraky (·p., USA s tit.)
sobota 25. 8. a nedûle 26. 8. v 16 hod.
Harry Potter a FénixÛv fiád (VB)
sobota 25. 8. a nedûle 26. 8.
Roming (âR, Rum., SR)
úter˘ 28. 8. a stfieda 29. 8.
Smrtonosná past 4.0 (USA s tit.)
ãtvrtek 30. 8. a pátek 31. 8.
Cesta bojovníka (USA s tit.)
Zmûna programu vyhrazena
Objednávka pfiedplatného
LázeÀské listy – Luhaãovice
V roce 2007 vyjde je‰tû 5 ãísel, 1 ã. à 5 Kã, tj. celkem 25 Kã
Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po‰tovní poukázka
k úhradû, po‰tovné hradí vydavatel
Pfiedplacené v˘tisky dodávejte na adresu:
Od ãísla: _____________
Jméno a pfiíjmení: __________________________________________________
Ulice, ãíslo domu ___________________________________________________
Muzeum
Luhaãovického Zálesí
MûDK Elektra- otevfieno dennû po cel˘
rok 9-12, 13-17 hod. (kromû pondûlí)
Obec, mûsto + PSâ _________________________________________________
Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce:
LázeÀské listy – Luhaãovice
LázeÀské nám. 436, 763 26 Luhaãovice
strana 8
LÁZE≈SKÉ LISTY
LUHANKA
Luhaãovická cestovní
a informaãní agentura
Nabídka polodenních zájezdÛ – srpen 2007
26. ãervence 2007
RoÏnov pod Radho‰tûm NÁ· TIP
sobota 11. 8.
Náv‰tûva Vala‰ského mûsteãka v pfiírodû, kde probûhne Starodávn˘ jarmark s ukázkami
tradiãní v˘roby lidov˘ch fiemeslníkÛ a krajov˘mi specialitami. Exkurze ve v˘robnû
dekorativních svíãek s moÏností nákupu.
Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã
Vizovice
stfieda 1. 8.
Náv‰tûva umûlecké sklárny a prohlídka barokního zámku se sbírkou porcelánu a obrazÛ.
V zámecké ãokoládovnû moÏnost nákupu. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou,
moÏnost nákupu v podnikové prodejnû.
Plná cena 259 Kã, bez ochut. 239 Kã, seniofii 239 Kã, seniofii bez ochut. 219 Kã
KromûfiíÏ
Buchlovice, Velehrad
ãtvrtek 2. 8. a nedûle 19. 8.
Prohlídka barokního zámku a zámeckého parku. Bazilika na Velehradû – poutní místo
spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín a hudbou.
Plná cena 289 Kã, bez ochut. 249 Kã, seniofii 279 Kã, seniofii bez ochut. 239 Kã
Bojnice
nedûle 12. 8. a stfieda 22. 8.
Náv‰tûva mûsta naz˘vaného Hanácké Atény – jeho historického centra se stavbami mnoha
architektonick˘ch slohÛ. Prohlídka Arcibiskupsk˘ch zámeck˘ch sklepÛ s v˘kladem a ochutnávkou nebo náv‰tûva Arcibiskupského zámku, voln˘ ãas – muzea nebo posezení v kavárnû.
Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochut. 229 Kã, náv‰tûva vinn˘ch sklepÛ 209 Kã
RoÏnov pod Radho‰tûm NÁ· TIP
NÁ· TIP ãtvrtek 16. 8. (celodenní zájezd)
Náv‰tûva zámku Bojnice. MoÏnost prohlídky ZOO nebo koupání ve venkovním termálním
bazénu Bojnick˘ch lázní.
Plná cena i seniofii 439 Kã
Odjezd:
8.00 Luhanka, 8.05 hotel Praha, 8.10 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána
Pfiedpokládan˘ návrat: 19.30 hod.
StráÏnice
Trenãín
ãtvrtek 23. 8.
Prohlídka monumentálního trenãínského hradu, dominanty mûsta a celého okolí.
Upozornûní: hostÛm s váÏn˘mi pohybov˘mi problémy prohlídku hradu nedoporuãujeme.
Plná cena 289 Kã, seniofii 249 Kã
sobota 4. 8.
Náv‰tûva Vala‰ského muzea v pfiírodû - pfii pfiíleÏitosti Mezinárodního festivalu slovenského folkloru Jano‰íkÛv dukát. Exkurze ve v˘robnû dekorativních svíãek s moÏností nákupu.
Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã
ãtvrtek 9. 8. a 30. 8.
Náv‰tûva dílny na v˘robu modrotiskov˘ch pláten s moÏností nákupu v podnikové prodejnû.
Náv‰tûva Muzea vesnice jihov˘chodní Moravy.
Plná cena 259 Kã, seniofii 239 Kã
BaÈÛv kanál, StráÏnice
nedûle 5. 8., sobota 18. 8. a 25. 8.
Prohlídka Zámeck˘ch vinn˘ch sklepÛ s ochutnávkou vín. Dvouhodinová plavba po BaÈovû
kanálu.
Plná cena i seniofii 359 Kã, bez ochutnávky 319 Kã
Vizovice
stfieda 8. 8., 15. 8. a 29. 8.
Náv‰tûva v˘robny Vizovického peãiva a prohlídka barokního zámku se sbírkou porcelánu
a obrazÛ. V zámecké ãokoládovnû moÏnost nákupu. Exkurze v lihovaru R. Jelínek
s ochutnávkou, moÏnost nákupu v podnikové prodejnû.
Plná cena 259 Kã, bez ochut. 239 Kã, seniofii 239 Kã, bez ochut. 219 Kã
POMÒCKY.
ANAK,
AORIST,
IDELER,
PEJA.
EVROPAN
PLANETKA
MOJE
TRUMFOVÉ
KARTY
SUD
DùTSKÁ
HRA
●
OBYTNÁ
ST¤ECHA
ZOO Le‰ná
nedûle 26. 8.
Náv‰tûva zoologické zahrady s mofisk˘mi akvárii, terárii a novou tropickou halou Yucatan a moÏností prohlídky zámku se sbírkou porcelánu a nábytku.
Plná cena 209 Kã, seniofii 199 Kã
Odjezd:
12.10 Luhanka, 12.15 hotel Praha, 12.20 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána
Pfiedpokládan˘ návrat: 17.45 hod.
Informace a objednávky:
LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, 763 26 Luhaãovice,
e-mail: [email protected], www.lazneluhacovice.cz/luhanka
tel. 577 681 103, fax 577 131 337, otevfieno dennû: 9-12, 13-20 hod.
ZNAâKA
OSMIA
¤ECK¯
DOVEDNOST
STRUNN¯
(ZASTARALE)
NÁSTROJ
●
OBAL
NA ·ÍPY
SARMAT
NECHODITI
ZPùVNÍ
TùLESO
KOâOVNÍK
âÍNSKÉ
ÎENSKÉ
JMÉNO
PTÁCI
(LATINSKY)
NOSIT
RUSKÉ
SÍDLO
OTAKAR
(HOVOROVù)
ZAâÁTEK
TAJENKY
OSOBNÍ
ZÁJMENO
EGYPTSKÉ
BOÎSTVO
ASIJSK¯
VOZÍK
SNÍÎEN¯
TÓN
KUJN¯
NEROST
BODNÁ
ZBRA≈
MùSÍâNÍ
KRÁTER
TAKHLE
●
DIVADELNÍ
UMùLKYNù
ÚTOK
SLOVESN¯
TVAR
HRÁT
KOPANOU
FINSKÉ
LÁZNù
ZN. âES.
LETADEL
EGYPTSKÁ
BOHYNù
PLEMENO
CHYBA
JAS
LEPIDLO
(ZASTARALE)
IMPORT
999
(¤ÍMSKY)
SÍDLO
KLDR
SKLADI·Tù
12 MùSÍCÒ
ZV¯·EN¯
TÓN
DVOJICE
TVRDÁ
HORNINA
LÉTÁNÍ
SPZ
ÎILINY
ZKRATKA
VOLTAMPÉRU
·LECHTICK¯
P¤ÍDOMEK
KONEC
TAJENKY
SLITINA
ÎELEZA
A HLINÍKU
BÍLÁ
KVùTINA
LEDOVÁ
VùÎ
Tajenka ze 6. ãísla LázeÀsk˘ch listÛ: KaÏdá velká láska sk˘tá nûco, co tu je‰tû nebylo. Za její správné vylu‰tûní zasíláme malou odmûnu BoÏenû Klime‰ové
z Prahy 7.
Znûní dne‰ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na‰í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 17. srpna 2007.
Vylosovan˘ v˘herce od nás dostane kniÏní odmûnu a v‰echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku 2007. ·Èastnému v˘herci
poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t˘denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií‰tí ãíslo vyjde 30. srpna 2007.
Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ 46347828 ● ·éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková
● Vycházejí mûsíãnû, kaÏd˘ poslední ãtvrtek v mûsíci ● Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, 763 26 Luhaãovice,
tel. 577 682 215 fax 577 131 179 ● Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková ● Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000
● Registrace: MK âR E 12960 ● NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení ● Uzávûrka ãísla 23. ãervence 2007
26. ãervence 2007
LÁZE≈SKÉ LISTY
pfiíloha I
Jurkoviãovy dny – vzpomínkov˘ program u pfiíleÏitosti 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe
Luhaãovice 29. 6. – 1. 7. 2007
V hale Vincentky probûhla (pátek v 16 hod.) vernisáÏ v˘stavy Jurkoviãovy Luhaãovice, po níÏ následovala prohlídka staveb, o kterou mûla vefiejnost obrovsk˘ zájem
Slovensk˘ velvyslanec Ladislav Ballek a spisovatelka Eva KantÛrková na literárnû hudebním
veãeru Blízká setkání ãetli úryvky ze sv˘ch knih v LázeÀském divadle (pátek ve 20 hod.)
Foto – Marie Veselá, Hana Slováková, Marta Kozánková
Páteãní promenáda v dobov˘ch kost˘mech se líbila místním i náv‰tûvníkÛm
CM Danaj ze StráÏnice se svou Malou taneãní skupinou (sobota v 19.30) pfiiblíÏila
Ïivot a dílo malífie JoÏi Uprky, kter˘ byl pfiítelem Du‰ana Jurkoviãe
Morava tanãí Slovensko – vysoko‰kolsk˘ soubor lidov˘ch písní a tancÛ Poºana pfiedvedl
folklor z okolí Detvy, jenÏ byl Du‰anu Jurkoviãovi blízk˘ (nedûle v 16 hod.)
pfiíloha II
LÁZE≈SKÉ LISTY
26. ãervence 2007
Zveme Vás do kaváren, cukráren a restaurací
LH JURKOVIâÒV DÒM
LH PALACE
Letní terasa:
kvûten – záfií 9 – 18 hodin
alkoholické i nealkoholické nápoje,
míchané nápoje, mléãné koktejly,
ãerstvû lisované ovocné ‰Èávy,
saláty, mouãníky
Kavárna – bar:
dennû 10 – 22 hodin
Letní terasa:
kvûten – záfií dennû 10 – 22 hodin
kulturní akce, jídla moravské kuchynû,
zeleninové saláty, aperitivy, likéry,
poháry, mouãníky, míchané drinky,
kulináfiské speciality
HOTEL ALEXANDRIA
Francouzská restaurace:
7 – 10 hodin , 11.30 – 14 hodin , 18 – 22 hodin
Veãery u cimbálu, flambované speciality, oslavy, rauty
Letní terasa:
kvûten – záfií 11.30 – 22 hodin
Snack bar:
DÒM BED¤ICHA SMETANY
Denní bar:
po – pá:
jaro, podzim, zima 14 – 21 hodin,
léto 13 – 22 hodin
so, ne:
zima 11 – 21 hodin,
jaro – podzim 11 – 22 hodin
úter˘ – nedûle 11.30 – 19.30 hodin
dorty, poháry, nápoje, denní menu
Club Alexandria:
ãtvrtek – sobota 19.30 – 02 hodin
Ïivá hudební produkce, vína,
míchané nápoje
LH MORAVA
Letní terasa:
duben – fiíjen 13 – 22 hodin
denní i slavnostní menu,
speciality ‰éfkuchafie,
v˘bûr káv a nápojÛ,
dezerty, poháry
LÁZE≈SKÁ CUKRÁRNA
Kavárna – bar:
LázeÀská cukrárna
dennû 8 – 17.30 hodin,
ãervenec, srpen 8.30 – 20 hodin
v˘bûr zákuskÛ, kávy a pohárÛ,
speciality cukráfiského mistra,
nápoje, zmrzlina
dennû 8 – 20 hodin
pondûlní posezení u harmoniky,
aperitivy, likéry, poháry, mouãníky,
míchané drinky,
káva Alfredo