International POPs Elimination Network

Komentáře

Transkript

International POPs Elimination Network
International POPs Elimination Network
12.2.2010 Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek (International
POPs Elimination Network - IPEN) je síť organizací věnujících se ochraně zdraví
a životního prostředí a působících ve více než sto zemích světa. IPEN byla
původně založena jako podpůrná struktura při vyjednávání mezinárodních smluv
na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před persistentními organickými
polutanty (POP). Poté, co vlády odhlasovaly Stockholmskou úmluvu o
persistentních organických polutantech, rozšířila IPEN svoje zaměření, a
zaměřuje se i na ochranu zdraví a životního prostředí před toxickými látkami
způsobujícími poškození na úrovni místní, národní, regionální a celosvětové.
V roce 2009 se světové vlády dohodly, že začnou vyjednávat o mezinárodní úmluvě o rtuti,
jejíž uzavření plánují na rok 2013. Na základě konzultací a připomínek nevládních
neziskových organizací ze všech světových regionů přijala IPEN následující politické
prohlášení, které objasňuje, proč je úmluva o rtuti nezbytná, a přibližuje vizi občanské
společnosti o podobě plánované úmluvy. Vize IPEN o Globální úmluvě o rtuti
Rtuť je toxická látka vyvolávající globální znepokojení, jelikož představuje významné
nebezpečí pro lidské zdraví, život organismů i ekosystémů. Při uvolnění do životního
prostředí se rtuť šíří vzdušnými proudy, poté padá zpátky na zem, někdy poblíž zdroje jejího
úniku, někdy ve velké vzdálenosti od něj. Rtuť může prosakovat z půdy do potoků, řek, jezer
a moří a dále se šíří oceánskými proudy nebo prostřednictvím migrujících živočišných druhů.
Pokud se rtuť dostane do vodního prostředí, může být přetvořena mikroorganismy do ještě
toxičtější formy metylrtuti. V této podobě vstupuje do potravinového řetězce a hromadí se a
biologicky magnifikuje v organismech vodních živočichů, jako jsou ryby nebo korýši, ale také
v tělech ptáků, savců a lidí, kteří je konzumují. V některých druzích ryb může koncentrace
metylrtuti být až milionkrát větší než ve vodě, kde se tyto ryby pohybují.1
Zatímco zhruba jedna třetina rtuti, která se dostane do životního prostředí, pochází
z přírodních zdrojů jako jsou sopky, více než dvě třetiny má na svědomí lidská činnost.2 Od
počátku průmyslové revoluce vzrostl celkový objem rtuti, která cirkuluje ve světové
atmosféře, půdě, jezerech, potocích a oceánech, na dvojnásobek až čtyřnásobek.3 Tyto
nepřirozeně vysoké podíly rtuti v přírodě narušují ekosystémy a mohou poškozovat zdraví
lidí ve všech částech světa.
1
Health Canada: http://www.hc‐sc.gc.ca/ewh‐semt/pubs/contaminants/mercur/q47‐q56_e.html 2
U.S EPA http://www.epa.gov/mercury/control_emissions/global.htm 3
Health Canada: http://www.hc‐sc.gc.ca/ewh‐semt/pubs/contaminants/mercur/q1‐q6_e.html Rtuť je pro člověka velmi jedovatá látka, zvláště pak ve formě methylrtuti. Nejvíce zranitelné
jsou vyvíjející se organismy embryí, nenarozených dětí, kojenců a děti, neboť rtuť brání
neurologickému vývoji. Pokud je žena těhotná nebo v reproduktivním věku a přijímá potravu
kontaminovanou methylrtutí, projde tato toxická látka placentou a ohrožuje plod. Výsledky
výzkumů ukazují, že koncentrace methylrtuti v plodu je vyšší, než v těle matky. Rtuť je navíc
přítomna v mateřském mléce, což vystavuje plod nebezpečí již v útlém věku. Rtuť ohrožuje
také děti přijímající ji kontaminovanou stravou v prvních letech života. Rtuť má nevratný vliv
na vývoj dětského mozku a na nervový systém. Vystavení jejímu působení má za následek
pokles kognitivních schopností, myšlení, pozornosti, jazykového vybavení, motorických
schopností a vizuálního prostorového vnímání.
Rtuť poškozuje i zdraví dospělých jedinců. V největším ohrožení jsou zpravidla chudí a
bezbranní lidé, především domorodé národy, obyvatelé ostrovů, pobřežní komunity a lidé
závislí na přijmu proteinu z ryb nebo jiných plodů moře. Další skupinou vystavenou
zvýšenému působení rtuti jsou dělníci ručně těžící zlato v dolech a jejich rodiny. Rtuť navíc
poškozuje velký počet organismů v přírodě, což může způsobit narušení ekosystémů.
Existuje mnoho zdrojů, z nichž se může rtuť do přírody uvolňovat: výrobky a zařízení
s obsahem rtuti, továrny, těžařství, zušlechťování kovů, fosilní spalování, sušicí pece při
výrobě cementu, skládky odpadů, spalovací pece, kontaminovaná místa, krematoria a další.
Výrobky obsahující rtuť jsou stále ve velkém vyráběny a jsou předmětem celosvětového
obchodu, přestože pro ně existují náhražky a alternativy. Mezi takovéto produkty patří
teploměry, tlakoměry, barometry, baterie, elektrické přepínače či mnoho druhů
elektronického vybavení. Pro některé druhy výrobků s obsahem rtuti, jako jsou například
zářivky, stále neexistuje nákladově efektivní alternativa, nicméně na možnostech jejich
nahrazení se pracuje. Úniky rtuti, k nimž dochází v důsledku výroby zářivek, se navíc dají
značně snížit zajištěním lepší kontroly množství použité a uvolněné rtuti a lepším systémem
likvidace výrobků po jejich spotřebě.
Obrovského množství rtuti je stále využíváno v průmyslových procesech, například při
výrobě chlóru a v katalizačních procesech, přestože existují bezpečnější alternativy. Velké
množství rtuti se také využívá v menších zlatých dolech, a to navzdory skutečnosti, že touto
cestou dochází k extrémnímu znečištění životního prostředí a vystavení lidí, zvířat i
ekosystémů vysokým dávkám rtuti. Mnozí zubaři pokračují v používání rtuťových amalgámů,
zatímco ostatní tuto možnost vyloučili a používají jiné vyhovující materiály. Navíc, některé
kultury dál užívají rtuť v tradiční medicíně, při náboženských obřadech nebo v umění.
V návaznosti na vývoj lékařského a vědeckého poznání o rtuti a jejím významném
negativním vlivu na lidské zdraví a ekosystémy nyní panuje mezinárodní shoda o tom, že je
nezbytné učinit kroky k odstranění úniků rtuti z antropogenních zdrojů. Žádná země nebo
oblast není schopna sama ochránit své obyvatele a své životní prostředí před škodlivými
vlivy způsobenými kontaminací rtutí, neboť rtuť při únicích překonává velké vzdálenosti a je
s ní celosvětově obchodováno. Výrazný dopad mohou mít rizika vyplývající z úniků rtuti na
rozvojové země, neboť často nejsou schopny kontroly výrobků s obsahem rtutí, přebytků rtuti
a odpadů s obsahem rtuti, které jsou do nich dováženy. K tomu nutno dodat, že tyto země
postrádají kapacity k šetrnému zacházení s odpady s obsahem rtuti a k zabezpečení již
kontaminovaných míst.
Z těchto důvodů je nutné vytvořit a přijmout mezinárodní právně závaznou dohodu zajišťující
vytvoření a zavedení spravedlivého a vyrovnaného globálního akčního plánu, který by zajistil
účinnou kontrolu, zmenšení úniků rtuti do životního prostředí, zamezení nekontrolovaného
obchodu s přebytkem rtuti, minimalizaci – a tam kde je to možné i eliminaci - výroby produktů
s obsahem rtuti a obchodu s nimi, a zavedení nezbytných opatření k redukci globálního
znečištění rtutí
Úmluva
Cílem globální úmluvy o rtuti je ochrana lidského zdraví, přírody a ekosystémů a co možná
největší redukce antropogenních zdrojů rtuti a metylrtuti. Úmluva by dosažení tohoto cíle
měla dosáhnout kontrolou výrobních procesů, při kterých se rtuť používá nebo uvolňuje;
postupným zastavením výroby a prodeje výrobků a zařízení s obsahem rtuti; kontrolou
celosvětových dodávek rtuti a obchodu s ní; šetrným zacházením s odpady obsahujícími rtuť
a dalšími nezbytnými opatřeními. Cílem úmluvy by mělo být zredukovat hladinu rtuti v
globálním životním prostředí na úroveň odpovídající počátku průmyslové doby.
Aby ochraňovala zdraví a životní prostředí, úmluva by měla:
•
Mít za cíl ochraňovat lidské zdraví, přírodu a životního prostředí před rtutí pomocí co
možná největší redukce antropogenních zdrojů a úniků rtuti.
•
Uznat existenci obzvláště ohrožených skupin, jako jsou děti, ženy v plodném věku,
domorodé národy, arktické komunity, obyvatelé ostrovů a pobřeží, rybáři, dělníci
v dolech na zlato, chudí lidé, dělníci a další.
•
Mít široký záběr a zabývat se rtutí ve všech fázích jejího životního cyklu.
•
Mít za cíl kontrolu všech antropogenních zdrojů rtuti a veškerých lidských činností, při
kterých se uvolňuje významné množství rtuti do životního prostředí.
•
Vytvořit adekvátně dotovaný a předvídatelný finanční mechanizmus s novými a
přídavnými zdroji dostačujícími k umožnění toho, aby rozvojové země a země
s ekonomikou v přechodu mohly plnit smluvní závazky bez toho, aby musely dělat
kompromisy v otázce snižování chudoby.
•
Využívat kontrolních mechanismů k postupné eliminaci produktů a procesů
využívajících či obsahujících rtuť. Tyto mechanismy by se měly odrážet od cíle
úplného ukončení používání rtuti a zahrnovat případné časově podmíněné výjimky.
Než bude dosaženo úplného ukončení využívání rtuti ve výrobcích a procesech, měly
by být vytvořeny standardy a kontroly pro procesy a výrobky, které budou stále
používané.
•
Snížit a minimalizovat celosvětovou poptávku po rtuti,
•
Omezit celosvětové dodávky rtuti zákazem její těžby; nařízením stálého, bezpečného
a monitorovaného uskladnění už existujících zásob rtuti a veškeré rtuti, která se
vyrábí v továrnách s chlor-alkaloidy; omezení obchodu s rtutí získanou ze zbylých
zdrojů.
•
Vytvořit efektivní kontrolní mechanismus pro mezinárodní obchod s rtutí a s výrobky,
které jí obsahují.
•
Zajistit šetrné řešení pro zacházení s odpady obsahujícími rtuť a sloučeniny rtuti,
včetně opatření vedoucích k zabezpečení městských, lékařských a průmyslových
zdrojů odpadu.
•
Snažit se o obnovu a rekultivaci míst kontaminovaných rtutí.
•
Urychlit postupnou eliminaci zdravotnického využití rtuti.
•
Propagovat využívání alternativ zubního amalgámu s cílem případného zastavení
jeho používání.
•
Prosadit zákaz pesticidů s obsahem rtuti.
•
Vytvořit standardy nejlepší možné techniky (Best Available Techniques, BAT)
pro uhelné elektrárny, cementárny a další procesy spalování, při kterých se rtuť
uvolňuje do životního prostředí, doplněné rozvrhem jejich zavedení; prosazovat
ukončení využívání těchto zdrojů znečištění, pokud budou k dispozici dobré a
finančně dostupné alternativy.
•
Prosazovat využívání obnovitelných alternativních zdrojů energie jako náhrady za
uhelné elektrárny, které vypouští rtuť do životního prostředí.
•
Zavést účinná opatření vedoucí k redukci a tam, kde je to možné, k ukončení
používání rtuti v dolech na těžbu zlata.
•
Minimalizovat použití rtuti v laboratořích, školách a dalších institucích; zabránit jejímu
nevhodnému užití; začlenit informace o rtuti jako o toxické látce a efektivních
způsobech zacházení se rtutí do školních osnov.
•
Zakázat nové užití rtuti.
•
Podporovat výzkum a vývoj trvale udržitelných a netoxických alternativ k výrobkům a
procesům obsahujícím rtuť se zvláštním důrazem na potřeby rozvojových zemí a
zemí s ekonomikou v přechodu.
•
Zajistit, že se rozvojové země a země v ekonomickém přechodu nestanou úložišti
odpadů obsahujících rtuť a přebytků rtuti.
•
Vytvořit mechanismus pro budování kapacit a technologické změny.
•
Požadovat po všech stranách smlouvy, aby se zavázaly k vytvoření a implementaci
národních a regionálních implementačních plánů smlouvy; doplnění plánů o
informace o zásobách a zdrojích rtuti, kontaminovaném odpadu a kontaminovaných
místech.
•
Zajistit možnost občanské společnosti aktivně se podílet na vytváření a implementaci
dohody, včetně zajištění možnosti podílet se na vytváření národních nebo
regionálních zaváděcích plánů.
•
Vytvořit mechanismy vedoucí ke zlepšení, zajištění a předávání těchto znalostí a
informací:
‐
rtuťové emise, zásoby a použití
‐
vystavení lidí a životního prostředí působení rtuti
‐
údaje z monitoringu životního prostředí
‐
socio-ekonomické důsledky použití, emisí a kontroly rtuti
‐
alternativy k použití rtuti ve výrobcích, procesech a dalších zdrojích
•
Zaručit, že veškeré vědecké poznatky o rtuti jsou průběžně aktualizovány a že je
k nim umožněn přístup veřejnosti v kteroukoliv dobu a v patřičném formátu a jazyce.
•
Vytvořit mechanismus podávání zpráv, který zavazuje strany úmluvy k pravidelné
aktualizaci národních údajů o rtuti a podávání zpráv o vývoji v zavádění národních
nebo regionálních plánů a plnění smluvních závazků.
•
Zavést mechanismy hodnocení efektivity dohody včetně celosvětového sledování rtuti
v životním prostředí a u člověka.
•
Založit a udržovat systém celosvětového sledování ryb umožňující hodnocení
procesu redukce výskytu rtuti v globálním životním prostředí a sbírání informací
nezbytných pro vládní zdravotnické agentury k provádění účinných komunikačních a
informačních opatření zaměřených na populace konzumující ryby.
•
Vytvořit efektivní a vymahatelné smluvní předpisy.
Další ujednání
Omezení a odstranění zdrojů rtuti by mělo být rychlé, přesné a mělo by postupovat podle
stanovených instrukcí. Zásoby mohou být postupně vyřazeny v průběhu určité doby, ale
bez zbytečných prodlev.
Smysluplné mezinárodní aktivity směřující k redukci a eliminaci zdrojů a zásob rtuti by
neměly být zpožděny, dokud nebude přijata a nevejde v platnost mezinárodní úmluva o rtuti.
Naopak by měly být okamžitě spuštěny odpovídajícím způsobem financované mezinárodní
programy kontroly rtuti. Rovněž by měly existovat zdroje umožňující rozsáhlý monitoring ve
všech regionech za účelem vytvoření informačního základu a rozšíření dostupnosti
relevantních informací podstatných pro jednotlivé regiony.
Rtuť představuje globální problém zasahující všechny části světa, proto hrají všechny země
důležitou roli jak ve vyjednávání o zavedení celosvětové úmluvy o rtuti, tak při její realizaci.
Úmluva o rtuti a její zavedení by mělo korespondovat s dalšími důležitými mezinárodními
dokumenty včetně Stockholmské úmluvy o POPs, Basilejské úmluvy o kontrole pohybu
nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy o
postupu předchozího souhlasu, Strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s
chemickými látkami aj. Těmito nástroji by mělo být dosaženo odpovídajících synergií.
Úmluva o rtuti by měla zahrnovat i ustanovení, která umožní budoucí rozšíření jí
upravovaných položek i o další toxické kovy, jako je například olovo a kadmium, nebo o další
polutanty vzbuzující globální znepokojení, a to bez nutnosti slevovat na robustnosti úmluvy o
rtuti.
Na plnění podmínek úmluvy by se měly všechny země aktivně podílet v co největší možné
míře podle svých možností.
Rozvinuté země by se měly zavázat k zajištění dostačujících nových a dodatečných
finančních zdrojů a technologické asistence k plnému umožnění naplnění povinností
vyplývajících z úmluvy rozvojovým zemím a zemím s ekonomikou v přechodu. Úmluva by
měla obsahovat ustanovení pro konferenci stran k revizi toho, zda jsou finanční zdroje
dostačující, zda je s prostředky nakládáno efektivně a zda tato činnost přináší výsledky v
plné shodě s dohodou.
Průběh jednání o úmluvě by měl být otevřený a transparentní. Předpisy by měly umožnit
smysluplnou participaci na jednáních klíčovým nevládním organizacím a dalším
zainteresovaným veřejně-zájmovým subjektům.
Přechodné období postupného vyřazování by mělo proběhnout v plánovaném a řádném
režimu navrženém k udržení ekonomických a sociálních nákladů na minimum a vyvarování
se narušení ekonomiky. V některých případech může při přechodu vzniknout potřeba
podpory a/nebo pomoci určitým skupinám pracujících nebo komunitám, které jsou
v současné době životně závislé na činnostech spojených s vypouštěním rtuti do životního
prostředí.
Kdekoliv je to možné, odpovědnost při procesech postupného vyřazování a čištění
v souvislosti se rtutí by měla být v souladu s principy „znečišťovatel platí“ (Polluter Pays
Principle - PPP) kdy jsou náklady sdíleny zodpovědnými stranami, přičemž se klade zvláštní
pozornost na soukromý sektor.
Aktivity týkající se rtuti by měly být konzistentní se zásadami předběžné opatrnosti. Měly by
být založeny na přístupu vycházejícím ze závažnosti důkazů se zvláštním zřetelem na
možná rizika pro plody, děti a ostatní ohrožené skupiny.
Úmluva by měla zahrnovat další relevantní principy ukotvené v deklaraci z Rio de Janeira:
právo na rozvoj (3), ochrana životního prostředí v procesu rozvoje (4), odstranění chudoby
(5), priorita nejméně rozvinutých zemí (6), budování kapacit pro trvale udržitelný rozvoj (9),
veřejná participace (10), náhrady obětem znečištění a dalších ekologických škod (13),
spolupráce států na prevenci znečišťování životního prostředí (14), přenesení nákladů na
životní prostředí na mezinárodní úroveň (16), ženy mají aktivní roli (20), domorodé
obyvatelstvo má aktivní roli (22) a další principy.
Monitoring a dohled nad plněním úmluvy a financováním by měly být prováděny nezávislým
veřejně odpovědným subjektem.
K zajištění podpory při sběru odpadů obsahujících rtuť a zacházením s ním by měla být
zřízena regionální specializovaná centra a sítě specializovaných zařízení. Likvidace tohoto
odpadu ve formě zavážek a skládek pevných odpadů by měla být zakázána. Měl by být
zaveden jednotný systém registrace a hlášení o sběru, převozu a zpracování.
Měl by být vytvořen Clearing-House mechanismus pro rtuť. Měl by poskytovat přímý přístup
k podstatným informacím o rtuti včetně praktických zkušeností, vědeckých a technických
informací a ostatních informacích, které mohou přispět k efektivní vědecké technické a
finanční spolupráci a budování kapacit. Skupiny vycházející z občanské společnosti by měly
být uznány za partnery a důležité zdroje informací pro clearing_House.
Úmluva by měla věnovat zvláštní pozornost potřebám horníků manuálně pracujících
v malých zlatých dolech. Měl by jim být zajištěn přístup k účinným a odpovídajícím
technologiím, které by pokud možno zmenšily kontakt či úplně vyloučily používání rtuti.
Pokud by se ukázalo, že některé postupy nejsou praktické, dohoda by měla prosazovat
vytvoření programů asistence horníkům v zajištění alternativního živobytí.
Úmluva by měla zahrnovat předpisy umožňující a prosazující účinnou účast zdravotnických,
environmentálních a veřejně-zájmových subjektů na její implementaci.
Úmluva by měla zajistit informovanost veřejnosti, povědomí a vzdělávání, zvláště pro ženy,
děti, dělníky, horníky ve zlatých dolech, chudé, lidi žijící na okraji společnosti a pro nejméně
vzdělané. Toto by mělo být zajištěno i domorodým národům, arktickým komunitám,
ostrovanům, lidem žijícím na pobřeží, rybářům a lidem výživově závislým na rybách a jiné
stravě s obsahem rtuti.
Nové výzkumy by měly mít patřičnou podporu za účelem rozšiřování poznatků o zdrojích rtuti
a o mechanismech přenosu, pomocí nichž se rtuť šíří do vzdálených oblastí. Veřejnosti by
měl být umožněn včasný přístup k důležitým vládním i soukromým informacím o nebezpečí
vyplývajícím ze rtuti, o zdrojích rtuti i alternativách k výrobkům obsahujícím rtuť.
Nové výzkumy by rovněž měly být podporovány za účelem vyvinutí účinných, netoxických a
dostupných alternativ k produktům s obsahem rtuti, průmyslovým procesům závislým na rtuti
a dalším činnostem, při nichž se rtuť uvolňuje do přírodního prostředí.
Měl by být vytvořen mechanismus k identifikaci, spravování a revitalizaci rtutí
kontaminovaných oblastí. Toto může zahrnovat odpovídající kompenzace pro postižené
dělníky a komunity.
Úmluva by měla apelovat na smluvní strany, aby v plné míře zvážily důsledky ohrožení
zdraví a životního prostředí přeměnou rtuti v půdě na metylrtuť při stavbách přehrad a
zaplavování oblastí.
Pro identifikaci kontaminace environmentálních prostředí, jídla a lidí by měly být zavedeny
snadno dostupné a citlivé technologie a metodologie testování.
IPEN - zapojení do mezivládního procesu vyjednávání
IPEN se bude účastnit procesu vyjednávání dohody a její následné implementace.
Síť IPEN založila skupinu Heavy Metals Working Group (HMWG), která by se měla
orientovat na problémy spojené s rtutí, olovem a případně s dalšími těžkými kovy. Skupina
IPEN HMWG bude podporovat efektivní zapojení IPEN do vyjednávání dohody o rtuti a –
poté co vstoupí v platnost – i do její implementace. Všechny členské organizace IPEN (IPEN
Participating Organizations, POs) se zájmem o globální jednání o úmluvě o rtuti jsou
podporovány v tom, aby se přidaly k IPEN HMWG a přispívaly k její činnosti.
Během jednání o úmluvě bude IPEN:
•
Napomáhat aktivnímu zapojení členských organizací do procesu vyjednávání a
udržovat úzké pracovní vztahy s ostatními důležitými mezinárodními nevládními
neziskovými organizacemi a jejich sítěmi, včetně skupiny Zero Mercury Working
Group (ZMWG), Health Care Without Harm (HCWH), Basel Action Network (BAN),
Global Alliance for Incinerator Alternatives (GAIA), International Society of Doctors for
the Environment (ISDE) a dalšími.
•
Vymezovat postoje IPEN k politikám vztaženým k jednáním o rtuti a šířit vědomosti a
podporu strategií mezi nevládními organizacemi a občanskými sdruženími ve všech
regionech.
•
Vytvářet strategie a zdroje k prosazování uskutečňování aktivit spojených se rtutí ve
všech regionech.
•
Podporovat úsilí vzdělávat širokou veřejnost o toxickém nebezpečí spojeném s rtutí a
o důležitosti dohody o rtuti a zapojovat ji do aktivit s cílem vybudovat mezinárodní
občanskou společnost, která by podporovala účinnou dohodu o rtuti.
•
Napomáhat strategickým, realistickým aktivitám nevládních organizací zaměřujících
se na rtuť a shromažďování informací podporujících mezinárodní intervence IPEN v
globálních vyjednávacích procesech .
•
Zprostředkovat dialog mezi nevládními organizacemi a zástupci vlád ve všech
regionech směřující k zajištění mezinárodní podpory stabilní a účinné úmluvy o rtuti,
•
Spolupracovat s ostatními nevládními organizacemi, vědci a s ostatními subjekty se
shodnými cíli.
•
Usilovat o rozšíření a vybudování základny pro různorodé globální nevládní
organizace a občanské koalice.
•
Usilovat o zabezpečení souhlasných dohod při řešení důležitých témat tam, kde je to
možné, jak uvnitř IPEN, tak s ZMWG, HCWH, BAN a ostatními zapojenými
nevládními neziskovými organizacemi, jejich sítěmi a akademiky.
•
Zajistit, aby nevládní organizace podpořily tento dokument: IPEN Views on a Global
Mercury Treaty a dále pokračovat na zajišťování podpory pro IPEN Toxics-Free
Future Declaration.
Pokračovat v budování a posilování organizace IPEN.

Podobné dokumenty

Náklady na odstranění odpadů

Náklady na odstranění odpadů E.A. Bresnitz et al., Am. J. Ind. Medicine, 22, 363-378

Více

TYCHO BRAHE NEZEMŘEL NA O

TYCHO BRAHE NEZEMŘEL NA O ve vzdálenosti 10–15 mm od kořínku činily obsahy rtuti 6,1–11,9 μg g–1. Hodnoty zjištěné metodami RNAA a μ-PIXE nejsou v rozporu s výsledkem, který v roce 1993 naměřil B. Kæmpe metodou atomové abso...

Více

Základní údaje 2009

Základní údaje 2009 Pořadové číslo anotace: 2 Název česky: Rozpustnost tuhých organických neelektrolytů ve stlačené horké vodě Název anglicky: Solubilities of organic nonelectrolyte solids in pressurized hot water Po...

Více

Nebezpečí nadměrného očkování během vývoje mozku: vztah k

Nebezpečí nadměrného očkování během vývoje mozku: vztah k protože tito lidé mají dysfunkční imunitní systém. Existují také přesvědčivé důkazy, že vakcíny samy o sobě mohou poškodit imunitní systém mláďat pokus­ ných zvířat, což vede k vyššímu výskytu auto...

Více

Odchyt volnę żijících opic pro výzkumné úçely a

Odchyt volnę żijících opic pro výzkumné úçely a odstranění opic mít na divokou populaci. V Kolumbii existují důkazy, že lovci sekají stromy, aby se dostali k opicím druhu mirikina. Záznamy odjinud potvrzují podobný nezájem o blahobyt nebo poškoz...

Více

Non-incineration Medical Waste Treatment Technologies

Non-incineration Medical Waste Treatment Technologies Produkty spalování: oxid uhličitý, voda Produkty nedokonalého spalování nebo procesů (reakcí) následující spalování: oxid uhličitý, dioxiny, furany, další

Více