Prosinec 2015

ČÍSLO: 12
www.ibulvar.cz
ROČNÍK: 15
CENA: 10 Kč
zahoď
starosti
zahoď
starosti
o svou
linii
ojsou
svou
linii
Vánoce!
jsou Vánoce!
KATE
FUKS
KATE
FUKS
Rok 2015 oči
strana 2
Letošní rok byl opět velmi bohatý na události. Kraj dvakrát navštívil prezident Miloš Zeman, dvakrát dorazil do města perníku i hitmaker Michal David. Hlavní město kraje se může chlubit opravenými zákoutími, přišli jsme ale také o kamarády a známé. Jaký byl rok
2015 očima Bulváru?
PREZIDENTSKÉ NÁVŠTĚVY
Hned dvakrát navštívil Pardubický kraj prezident Miloš Zeman. Poprvé do našeho kraje
přijel už v lednu, návštěvu regionu si pak zopakoval ještě v listopadu. Při své druhé návštěvě
pokřtil fotografickou knihu Pardubický kraj v proměnách času
vydanou ve spolupráci s Pardubickým krajem a naším vydavatelstvím.
BULVÁR
téma
DOPRAVNÍ STAVBY
Od března komplikuje dopravu
v Pardubicích obří stavba křižovatky u Trojice.
Město je z hlediska
dopravní propustnosti na tom velmi špatně, kvůli
nové stavbě přibyly zácpy a kolony. Ovšem po
dokončení bude
mít celý úsek klíčový vliv na odklonění dopravy
míříci z Hradce Králové do Chrudimi.
SMUTNÉ UDÁLOSTI
Ani rok 2015 nebyl stále veselý.
V květnu jsme se rozloučili s významným veterinářem Vladimírem Tlučhořem, který byl hlavní
postavou zdejší veterinární kliniky a útulku pro opuštěná zvířata. Na konci září tragicky zahynul
žokej, účastník Velké pardubické a zároveň strážník pardubické
městské policie Michal Köhl. V listopadu pak odešel sportovní manažer a krajský zastupitel Zbyněk
Kusý.
OPRAVENÉ PARDUBICE
Poté, co byl na konci roku 2014
otevřen revitalizovaný prostor
parku Na Špici, se Pardubice dočkaly v roce 2015 ukončení dvou
dalších významných rekonstrukcí.
Opravou prošel hlavní pardubický
bulvár - třída Míru,
která byla
slavnostně otevřena v dubnu a do nového kabátu se oblékla i největší parková plocha v centru města,
V Chotovicích se na Vánoce sejde celý svět
Viděli jste filmy ze série Sám doma? Asi si vybavíte kromě totálně neschopných „mokrých banditů“ a herečky Catherine O’Hara, která zapomněla na Kevina, i bohatě osvícené a ozdobené domy na Vánoce.
Podobné snímky sloužily jako inspirace Václavu Truncovi z Chotovic,
což je vesnice kousek od Luže. Když vyjedete menší kopec, tak vedle
kostela spatříte dům, Který osvětluje přesně 39 422 žárovky.
Václav Trunec svůj dům takto
zdobí už čtrnáct let. Je zapsán
v České knize rekordů a kuriozit. Světýlka rozsvěcí na první
adventní neděli. Práce ale pro
Václava Trunce začíná už v říjnu. „Vše připravuji dva měsíce, celkem na tom strávím asi
350 až 400 hodin. Pracuji na
osvětlení každý den po práci do
deseti hodin do večera při každém počasí,“ přiblížil Václav Trunec, jak vše vzniká. Každý rok
prý za svůj koníček utratí okolo
10 až 15 tisíc korun. Proud přenáší 209 malých trafostanic a
mezi žárovkami vede asi 26 kilometrů kabelů. Spotřebu má
výzdoba 4,5 KW za hodinu. Za
dva měsíce, kdy jsou žárovičky
a diody rozsvícené, zaplatí Václav Trunec okolo 6 tisíc navíc za
elektřinu. Na osvětlený dům se
jezdí dívat lidé nejen z celé republiky, ale i z celého světa. Do
Chotovic se letos přijeli podívat
Václav Trunec letos nasvítil svůj
dům téměř čtyřiceti tisíci světýlek.
Japonci, Kanaďani nebo Izraelci.
„Od první adventní neděle až do
tří králů světla svítí od půl páté
do deseti večer, pak je vypínám.
Vše ovládám dálkově, takže ne-
musím běhat po celé zahradě a
všechno postupně vytahovat ze
zásuvky,“ láká čtenáře Bulváru
k návštěvě Václav Trunec.
(zit)
ima Bulváru
BULVÁR
Tyršovy sady. Ty si na zpřístupnění počkaly do října.
VÝZNAMNÉ VÝROČÍ
Letošní rok se nesl také v duchu
nejen pro Pardubice významného výročí. Před dvěma sty lety se
narodil a před sto sedmdesáti lety
prezentace
téma
zemřel železniční projektant Jan Perner. Právě jemu vděčí
město na soutoku Labe a
Chrudimky za
svůj rozkvět,
neboť
právě
přes Pardubice trasoval Perner stavbu železnice.
Rok
Jana Pernera zahrnoval mnoho vzpomínkových akcí a také velice důležitou událost - odhalení
zrekonstruované hrobky Jana Pernera na pardubickém hřbitově. O
obnovu místa posledního odpočinku železničního projektanta
se postarala Společnost
Jana Pernera.
NAROZENINY
Narozeniny jsme měli
pravděpodobně letos
úplně všichni, většina
z nás sfoukávala svíčky
na dortu. Někomu bylo
šestatřicet, jinému devětadvacet... Některé kula-
tiny nebo půlkulatiny jsou ale významnější. Být občanem, mohl
by si letos jít pro zbrusu novou
občanku Pardubický kraj. Ten totiž oslavil svoje patnácté výročí.
Uspořádal den otevřených dveří s bohatým doprovodným programem a hlavní narozeninovou
oslavu nachystal na pódiu na třídě Míru, kde jako hlavní hvězda
večera vystoupil zpěvák Michal
Hrůza.
NOVÉ KNÍŽKY
Nakonec si i my musíme přihřát
svoji polívčičku. Naše vydavatelství totiž vedle novin, které vám
pravidelně přinášíme, uvedlo na
trh také tři nové knížky. Nejprve
strana 3
jsme s eurokomisařkou Věrou Jourovou pokřtili publikaci našeho redakčního kolegy „Zdeněk Velíšek o Evropě“. Na začátku prosince
vyšla už výše zmíněná fotokniha ukazující historii a
současnost našeho regionu
„Pardubický kraj v proměnách času“ a do třetice přišla
na trh kniha pardubického
historika Jiřího Kotyka „Hana
a Václav Krupkovi, Legenda a skutečnost“. Pokud uvažujete o knižním dárku pod stromeček, jsou
všechny tři k dostání v knihkupectví Mozaika na pardubickém vlakovém nádraží.
INZERCE
strana 4
prezentace
BULVÁR
Chceme třídění odpadů ještě
zintenzivnit, říká starosta Žichlínku
Sedmadvacet. Tolik nových kontejnerů pro sběr tříděného odpadu letos pořídili do Žichlínku. Obec ležící na pomezí Čech a Moravy, podél toku Moravské Sázavy, se tak rozhodla ještě více podpořit domácnosti v separaci odpadů a tzv. zahustila sběrnou síť.
Obec, ve které žije necelá tisícovka obyvatel, se zapojila do projektu sběrných nádob realizovaného
společností EKO-KOM, a.s., Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. V rámci tohoto projektu jsou už
od roku 2003 obcím bezplatně zapůjčovány barevné kontejnery pro
sběr tříděného odpadu. Cílem je zahustit sběrnou síť tak, aby byla snadno dostupná pro všechny občany. A
právě tento záměr mají i v Žichlínku.
K stávajícím šesti sběrným hnízdům
přidali jedno úplně nové, další posílili.„Je to pokus jak zintenzivnit třídění odpadů v obci, jsme přesvědčeni, že to pomůže. Posílili jsme hlavně sběr plastů, na které jsme dosud
měli pouze velké kontejnery na jednom místě uprostřed obce, teď jsme
mimo jiné doplnili ostatní sběrná
místa o další kontejnery ‚střední’ velikosti,“ říká starosta obce Žichlínek
Otakar Řehák. V obci třídí obvyklé
komodity, tedy papír, plasty a odděleně i bílé a barevné sklo. Nápojové
kartóny sbírají do pytlů, sváží je jednou za měsíc. Kovy, objemný odpad,
elektroodpad atd. je možno ukládat
na centrální sběrné místo.
„V rámci zmiňovaného projektu nakupujeme na žádost obcí kontejnery na sběr papíru, plastů a bílého
či barevného skla, které pak obcím
bezplatně půjčujeme na dobu neurčitou,“ popisuje projekt Stanislav
Dokoupil, regionální manažer EKOKOM, a.s. Zapůjčovány jsou nádoby o
objemu 1 100 litrů s horním výsypem
pro sběr papíru a plastů a sklolaminátové zvony o objemu 1 500 litrů pro
sběr bílého a barevného skla.
V Pardubickém kraji už je rozmístěno
více jak dvanáct tisíc kontejnerů pro
tříděný sběr, průměrně se o jedno
tzv. sběrné hnízdo „dělí“ 142 obyvatel. Východočeský region patří v celostátním porovnání k těm aktivnějším,
obyvatelé Pardubického kraje průměrně za rok vytřídí o pět kilogramů
na osobu více, než je průměr v České
republice. Ten činí přibližně 40 kilogramů na obyvatele za jeden rok.
TŘICET NOVÝCH
KONTEJNERŮ, TO JE SKVĚLÉ
V obci Kunčina na Svitavsku se ve velkém pustili do sběru tříděného odpadu. Jen letos tu z projektu sběrných
nádob pořídili třicet nových kontejnerů a v příštím roce chtějí v tomto
trendu pokračovat. Obecnímu úřadu záleží na tom, aby množství vytříděného odpadu vzrůstalo a vytváří k
tomu svým občanům co možná nejlepší podmínky.
V obci Kunčině a přilehlé Nové Vsi žije
přibližně čtrnáct set obyvatel. Pro sběr
separovaného odpadu jim slouží už
dvanáct sběrných stanovišť a v nich
pětačtyřicet kontejnerů. Letos obec
využila možnosti bezplatné výpůjčky
z projektu sběrných nádob, realizovaného společností EKO-KOM, Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou
agenturou Pardubického kraje, a pořídila si šestnáct kontejnerů na plast, osm
na papír a šest nádob pro sběr skla.
„Letos jsem v úřadu první rok a hned
se podařilo vypůjčit třicet kontejnerů,
to je skvělé,“ říká starosta obce Miroslav Kubín. „Velmi tuto možnost spolupráce vítám. Chtěli bychom možnost třídění rozšířit i v dalším roce a
znovu počet kontejnerů zvýšit formou výpůjčky,“ dodává starosta.
Letošní výpůjčku obec využila pro
doplnění stávající sítě, která byla podle starosty místy velmi řídká. V případě plastů pak obec bude postupně přecházet ze současného pytlového sběru na svozy kontejnerů. V roce
2016 ale budou ještě oba systémy
fungovat současně. „Nejvíce se u nás
třídí plasty, kontejnery jsou plné za týden. Myslím, že jsme na tom s tříděním dobře a budu rád, když se bude
situace i nadále zlepšovat a vytříděného materiálu bude přibývat,“ doufá
starosta Kunčiny Miroslav Kubín.
Společnost EKO-KOM, a.s., společně se svými partnery realizuje pro-
jekt sběrných nádob už více než deset let a jak je vidět i na příkladu Kunčiny, o bezplatné výpůjčky zájem stále je. Obce tyto nádoby využívají buď
k zahuštění sběrné sítě, nebo obnovují a vyměňují již opotřebované
kontejnery. „Projekt zahrnuje nádoby na běžné komodity, které domácnosti třídí nejvíc – tedy plasty, papír a
sklo. Kontejnery nakupujeme podle požadavků obcí a půjčujeme je na
základě dohody na dobu neurčitou,“
popisuje pravidla projektu regionální
manažer EKO-KOM, a.s., Stanislav Dokoupil.
Oficiální název projektu je „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich
obalové složky v Pardubickém kraji“.
Název už naznačuje cíl projektu – pomoci obcím zajistit sběrovou síť tak, aby
byla snadno dostupná pro všechny občany. V Pardubickém kraji už je rozmístěno více jak dvanáct tisíc kontejnerů
pro tříděný sběr, vzdálenost k tzv. sběrnému místu je v průměru 100 metrů.
„Všechny aktivity, které spolu
s obcemi v oblasti třídění odpadů realizujeme, mají svou odezvu.
Odpad třídí už tři čtvrtiny obyvatel a Pardubický kraj patří mezi regiony k těm nejaktivnějším. Lidé
tu vytřídí o pět kilogramů odpadu za rok v přepočtu na jednoho
obyvatele více, než je celorepublikový průměr,“ doplňuje regionální manažer Stanislav Dokoupil.
Informace o třídění v regionu je
možné najít na stránkách
www.ekontejnery.cz.
Se správným tříděním odpadu pak
může pomoci web www.jaktridit.cz.
BULVÁR
prezentace
strana 5
V létě je sůl levnější, aneb příprava silničářů na zimu
Silničáři v Pardubickém kraji zajišťují údržbu na 3 505 kilometrech silnic
všech tříd, pouze 144 kilometry nejméně významných cest se v zimě
neudržuje. Na zimu se krajští silničáři připravují už v létě třeba tím, že nakupují levnější posypový materiál.
Jako každý rok, tak i letos jsou plně
předzásobeni posypovou solí. Mají
jí plné skladovací haly, tedy téměř
16 tisíc tun. „Podobně jsme na tom
s inertními zdrsňovacími materiály,
jako jsou drtě a písek. Aktuálně jsme
předzásobeni téměř 25 tisíci tunami. Roční spotřeba se pohybuje mezi
15 – 30 tisíc tun podle průběhu zimy,
takže předzásobení je dostatečné i
s ohledem na fakt, že tyto materiály
lze na rozdíl od soli koupit za stejné
peníze jako v létě,“ říká ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Správa a údržba silnic Pardubického
kraje, resp. zřizovatel Pardubický kraj
investuje také do obnovy technického parku. Před letošní zimou koupi-
la dva nové nakladače a sedm nákladních vozidel. Všechny vozy
jsou vybaveny víceúčelovými speciálními sypacími nástavbami na
sůl i inertní materiál a v létě využitelnými na výspravy horkou asfaltovou směsí. Všechny mají radlici
se dvěma typy břitů – gumou na
odstranění sněhu a břečky a kovem na odstranění zmrazků a ujetého sněhu. Lze je přepínat přímo z vozidla za jízdy, stejně jako sněhové
podmetacími řetězy. Technika i tech-
nologie zimní údržby se stále vyvíjí, a
tak je nutné i vzdělávání nejen řidičů a obsluhy vozidel, ale i dispečerů
zimní údržby.
Krajští i státní silničáři spolupracují
na přípravě přivaděčů k R35
S přípravou výstavby rychlostní silnice R35 musí jít ruku v ruce i příprava silničních přivaděčů. A protože dálnice je ve vlastnictví státu, zatímco přivaděče jsou i na silnicích Pardubického kraje, svolali
krajští silničáři koordinační schůzku všech dotčených orgánů.
Příprava výstavby rychlostní silnice R35 je úkolem Ředitelství silnic a
dálnic ČR, které zpracovalo studii dopravní zátěže nejen na samotné komunikaci, ale i na přípojných bodech.
Jinými slovy, už nyní lze předpovědět, kde dojde k nárůstu dopravy a
kde bude potřeba vytvořit tzv. stavebně-technické podmínky s cílem
zajistit bezpečnost silničního provozu, učinit např. protihluková opatření a zvýšit komfort cestování. Pardu-
bický kraj na přípravu těchto projektů získal od státu dotace prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury v řádech desítek milionů korun. „Pardubický kraj již v roce
2006 podepsal se státem memorandum, ve kterém se stát zavazuje
k dopravním stavbám navazujícím
na rychlostní silnici R35. Poskytnutí dotací je konkrétní ukázkou plnění memoranda,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Ko-
ordinační schůzka, které se účastnili zástupci Pardubického kraje,
Ředitelství silnic
a dálnic ČR, Státního fondu dopravní infrastruktury i projekčních kanceláří, se zabývala pěti konkrétními projekty. Tři
z nich jsou spravovány Pardubickým
krajem, další dva pak jeho příspěvkovou organizací Správa a údržba silnic
Pardubického kraje.„Protože musíme
být sjednoceni i s harmonogramy Ředitelství silnic a dálnic ČR a koordinovat naše práce s jeho aktivitami, bylo
nutné svolat tuto schůzku. V této první fázi jsme jednali na úrovni zadavatele a projekčních kanceláří. V dalším
kroku zapojíme i starosty dotčených
obcí,“ prozrazuje náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný
za dopravu Jaromír Dušek. Podle něj
jsou v současné chvíli projekty v různém stádiu rozpracovanosti.
Silničáři podepsali „odborářské“ smlouvy na příští rok
V sídle Svazu dopravy ČR podepsali zástupci svazu a Odborového
svazu DOSIA dvě kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2016.
Smlouvy, které jsou závazné pro odbory zaměstnavatele, ale i vládu ČR upravují pracovně-právní vztahy mezi pracovníky v silničním
hospodářství a jejich zaměstnavateli.
Kolektivní smlouvy jsou dvě.
Ta první upravuje vztahy v příspěvkových organizacích, které zajišťují správu a údržbu silnic v České republice, ta druhá se týká obchodních společností se stejnou náplní činnosti. Kolektivní smlouvy řeší
například personální záležitosti,
pracovní podmínky, péči o žáky odborných učilišť, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, ale také pracovní dobu, zdravotní péči či zabezpečení v nezaměstnanosti. Samozřejmě stanovují i zásady pro poskytování mzdy. Smlouvy podepsali pre-
z nich u nás, v příspěvkové organizaci Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Smlouva se základní organizací odborového svazu je
bez problémů uzavírána už řadu
let,“ dodal Miroslav Němec, který je
zároveň ředitelem zmiňované příspěvkové organizace.
zident Svazu dopravy z ČR Jaroslav
Hanák společně s viceprezidentem svazu Miroslavem Němcem a
předsedou Odborového svazu DOSIA Janem Rejským. Tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou základem ke kolektivnímu vyjednávání na podnikové úrovni. „Vycházíme
150619_INZ_1_2_kompletni_sluzby_276x204_KN.indd 1
21.10.15 13:28
strana26
strana
rozhovor
téma
BULVÁR
BULVÁR
„Jó, my jsme dělali věcí, kamaráde,
říká v rozhovoru Bulváru světový jazzový trumpe
Udělat rozhovor se světovým jazzovým trumpetistou Laco Déczim
není žádná sranda. Teda, sranda to je, dokonce veliká, ovšem není
vůbec snadné se k rozhovoru dostat. Laco je sice ochota sama, ale ty
okolnosti. Přijdete ve tři odpoledne, když se kapela teprve připravuje. „Já si dem lehnout, přijď pred koncertem,“ říká Laco svojí českoslovenštinou. Před koncertem sedíte v šatně, diktafon v pohotovosti. „Nejak jsem usnul a musím si teď rozhýbat hubu,“ odkládá Laco
rozhovor na přestávku, střídavě troubí a pije vodu. O přestávce je u
šatny větší fronta než kdysi na favority. Jedni jdou pro podpis, druzí zavzpomínat na staré časy. Úžasný koncert skončil, sedíme v šatně. První dvě otázky a vchází manažer. „Laco, máš tam večeři, pojď
je teplá,“ a zase pauza. Je skoro půlnoc když dojí a kapela odchází
na hotel. „Tam toho moc nemáš, co?“ dívá se Laco na diktafon v mojí
ruce. „Nemám vlastně nic, Laco. Víš co, uděláme ten rozhovor a já tě
pak na ten hotel hodím, jo?“ domluveno a můžeme začít.
Nebudu ti pokládat debilní otázku, jestli tě hraní ještě pořád baví,
odpověď je vidět na pódiu. Co by
mě ale zajímalo, kde na to bereš
energii? Tvoji vrstevníci se v parku ohlížejí po babičkách a vzpomínají na pracovní úspěchy a ty
jezdíš s klukama od štace ke štaci
a prakticky den co den absolvuješ
náročný koncerty...
To je od strachu. Když nebudeš
hrát, nebudeš mít peníze a zdechneš od hladu, víš. Takže ten strach
tě žene. Ale jazz má jednu obrovskou výhodu, a to že odstraňuje
cholesterol. Moc peněz za to totiž
není, takže tím pádem moc nežereš. A v každém žrádle je cholesterol.
Takže žrádla málo... A nabíjí tě
teda energií to, když vylezeš před
lidi a začneš hrát?
To jo. Když tě lidi vyhecujou, to je
dobrý. Ale my jsme zvyklí na cokoliv, já jsem jednadvacet let hrál v
rádiu, tam byli těžký profesionálové. Hraješ ve studiu, tam žádný lidi
nejsou. Jenom je tam režisér, kterej
ti řekne, stálo to za hovno, natoč to
znova. Tam jsou pravdy.
Herci říkají, že si berou energii od
publika, máte to i vy muzikanti?
Jasně. I se ti někdy stane, že hraješ a vepředu sedí nasranej chlap a
chrápe tam. Tak se na něj furt koukáš a máš z toho srandu.
Takže by ti asi hodně vadilo, kdyby
ti někdo znemožnil jezdit a hrát...
Určitě. To už mi moje žena říkala,
napůl ze srandy, ježišmarjá, já už tu
trumpetu nemůžu ani slyšet, to je
strašný. To pozor, ona spí na gauči a
já tam troubím! Přitom může jít do
pokoje a tam si lehnout, ale usne
na gauči a já tam troubím jak hovado. No, už si zvykla. Ale říkal jsem jí,
víš co, ty jsi šlápla do hovna, měla
sis vzít nějakýho ajzboňáka. Ten by
přišel z práce, vytáhnul by z aktovky tu hliníkovou bandasku, tu by si
tam leštil a pak by šel chrápat. Zeptal by se tě, jak se máš a bylo by
po prdeli.
Sám neumím hrát ani na hřeben
a když vás pozoruju, tak dumám
nad tím, co na tom pódiu prožíváte. Na co tam myslíš, jak to zahrát
nebo prostě troubíš a u toho si v
hlavě rovnáš, kterou složenku je
potřeba zaplatit?
Nejhorší je, když jdeš hrát nějaký
sólo a řekneš si, teď to budu hrát
trošku jinak. Pak hraješ hrozný kraviny. Prostě, když chceš bejt hrozně
chytrej a chceš něco vymyslet, tak
ti vylezou hrozné kokotiny. Každá
skladba musí být tak ohraná, abys
jí měl úplně pod kůží, teprve pak si
s tím můžeš trošku pohrát, víš.
Když jsme spolu naposled dělali rozhovor, což bylo před devíti lety, tak jsi měl ženu, kterou jsi
označoval jako čínskou megeru,
teď se všude chlubíš o třicet let
mladší manželkou. Bavili jsme se
o tom, jak můžeš utáhnout energeticky celé koncerty a ty si do
toho pořídíš mladou ženu...
No, tu utáhnu taky. Teda, aspoň to
dělá. Říká mi, že jí utáhnu.
Teda, čekal bych, že se spíš budeš
chlubit vnoučatama, ale máš tři
Laco Déczi, to je pan trumpetista.
syny a ani jeden z tebe ještě dědu
neudělal.
No jo, ty parchanti ještě nemaj děcka. Vaicovi bylo teď pade, Čingischánovi je dvacet čtyři a Pištovi je
třicet jedna. Ale děti nemají, zatím
čekám. Ale je mi to jedno.
Voni se lidi furt bavěj o tom, kolik
ti je, jak to je, furt to rozebíraj... Tak
co furt? V porodnici tě vytáhnou
a už začínáš mudrovat, co budeš
dělat za padesát let. Hovno! Bude
ti dvacet čtyři a pojede starej frajer, penzista, na kole, utrhne se mu
blatník a usekne ti to hlavu... To byl
taky jeden takovej debil, co chodil
do Amátky v Kraslici, tam měli dílnu, bylo mu devatenáct, hrál na saxofon a furt žvanil o tom, aby měl
dobrou penzi. Furt mluvil o penzi.
Bylo mu dvacet, srazilo ho auto a
byl plomboš.
Ale ty už musíš mít penzi, ne? Jak
si furt brblal o existenční nutnosti hrát...
Zas až tak chudej nejsem, nikdy
jsem nebyl chudej. Za komunismu
jsem hrál v TOČRu, tam jsme vydělávali slušný peníze, ale to jsme samozřejmě prochlastali a projebali,
nešetřilo se nic.
Tys byl vlastně na Slovensku, v
Čechách, v Německu, Americe,
teď střídavě pendluješ mezi Amerikou a Evropou. Který období
bylo pro tebe nejlepší?
Amerika je dobrá škola, ale já měl
nejlepší školu tady, právě v TOČRu.
Tam jsem přišel jako bažant a tam
byli starý profíci, byl to big band
osmnácti lidí a co člověk, to úžasnej muzikant. Pak byl Berlín, kde
byl Carmell Jones, to byla pro mě
taky obrovská škola. To byl fantastickej trumpetista, černej z Kansas
City. No a pak jsem se hodně naučil
taky v Americe, kde na krátkých vlnách vysílalo rádio a Willis Conover
tam každý den pouštěl jazz. Tam
jsem slyšel ty nejlepší hráče, protože Willis tomu rozumněl a pouštěl
to nejlepší. Vůbec tam nebyly všelijaké ty bláboly, německý free jazzy
a takové sračky, tos tam nikdy neslyšel.
BULVÁR
BULVÁR
rozhovor
prezentace
7
strana 3
policajti k nám chodili jak domů,“
etista Laco Déczi
Sám ses učil od legend, vracíš to
teď zase těm mladým? Měls tady
jako předkapelu hradecký Online session, kterým jsi hrál i na
desce, snažíš se teda pomáhat i
nový muzikatnský generaci?
Jasně. Oni tyhle kluci hrajou dobře, znám je už dlouho. Dokonce ten jejich bubeník, to je syn
mého kamaráda, to je hotovej
muzikant, úžasnej bubeník. Je
skromnej, správnej, jak má bejt.
Jsou dneska vůbec děti, které
chtějí hrát? Nechci říct, že ty sis
jako kluk hrál jenom s dřevěnejma polínkama, ale současnou
generaci rozptylujou počítače,
facebook...
Já když jsem byl děcko, tak jsem
si ani moc nehrál, my jsme si
furt kopali bunkry, pak jsme
taky kradli, protože jsme bydleli v Bratislavě u vinohradu, takže jsme chodili krást hrozny. A
taky jsem chodil hrát hokej za
Slovan. My jsme zažívali věci, kamaráde. Když jsme kradli ty hrozny, to vidím jak dneska tu scénu.
Tam byl můj životní kamarád, Růžička se jmenoval, taky hrál hokej, takže jsme byli všichni takoví nadupaný. A na tom vinohradu byl hajnej, takovej tlustej, Gerfl jsme mu říkali. Ten tam na nás
číhal a nemohl nás chytit, pochopitelně, my jsme běhali jak králíci, rozumíš. Ale on se ti tam schoval za boudu, my jsme šli s kuframa nacpanejma hroznama a najednou se vystrčila chlupatá ruka
a chňáp, chytla Růžičku. Gerfl ho
držel a řval, teraz uvidíš a půjdeme na policii... A Růžička furt,
strýčenko, pustite ma, strýčenko. No a my zdálky, pusť ho, ty tlstý buzerant.... Jo, my jsme dělali věcí, kamaráde, policajti k nám
chodili jak domů.
Pěkně jsi mi z toho utekl... Ale já
se k tomu vrátím. Rodí se dneska děti, který baví hrát, baví je
trumpeta, jsou do toho zapálený?
Jsou takový furt, jsou i takový, co
netelefonujou. Tohle je století te-
lefonů, a oni ty mladý už ani netelefonujou, oni do toho jenom
koukaj. Zjišťujou tam, kolik stojej podrážky na boty v Bulharsku, kdo v Rumunsku nadskočil,
pět životů na to nestačí to všechno vidět.
Ale jsou i takový, který tohle nedělaj, nemůžou bejt všichni úplný blbové.
A je muzika dobrá náplň života?
Je. Nesmíš špekulovat nad tím, jak
se tím budeš živit. Jak s tím začneš,
tak skončíš jak ten Chris Botti, kterej hraje hrozný kraviny. Ten od
malička špekuloval, jak to prodat,
jak z toho udělat byznys. A vychází mu to. Ale v tom to není. Špekulovat nad tím, jak budeš slavnej, to
je největší blbost na světě. Ty musíš špekulovat jedině nad tím, jak
se naučit pořádně hrát.
Je pro tebe trubka smysl života?
No, tak.... celej život
jsem dělal tohle. Dokonce tuhle mi žena říkala, hele, nenaser se,
ale co já mám dělat s
tou trumpetou, až natáhneš brka. Tak jsem
jí říkal, co já mám dělat s těma vytahanejma podprsenkama, z
toho ani čepici neuděláš.
Na trumpetu jsi začal v jedenácti, kdy ti ji donesl táta. Kdybys měl
dnešní zkušenosti a bylo ti jedenáct, táta by donesl trumpetu,
sáhl bys po ní zas?
Jo, to by bylo to samý. Já toho nelituju. Kolikrát v Americe taky byla
bída, že nebyl kšeft, ale člověk se
nesmí vzdát. Nikdy jsem se na to
nechtěl vykašlat.
Rozumím tomu, že jazz není masová záležitost, co ale nechápu,
že na tebe, špičkovýho světovýho trumpetistu, přijde sto lidí a na
ruskej armádní soubor Alexandrovců jsou narvaný haly. Čím to
je?
Myslím, že
Čech potřebuje ještě jednou tu komunistickou okupaci. Tady byli komunisti, zabíjeli, věšeli lidi a dneska jsou
tu v parlamentu. Měli by
bejt někde zavřený, kopat
obrovskou
jámu, zas
ji zaházet,
zase
kopat
jámu, a
málo žrádla. Ty
lidi tady
fakt
asi
potřebujou zpátky ost-
natý dráty, trabanta a na dovolenou jenom do Bulharska.
Ty kromě hraní taky maluješ, že
jo? Co ti to dává, dá se to srovnat
s muzikou?
Troubím, pak si vezmu štětec a jdu
malovat, pak zase troubím, je to změna. Nemůžeš furt troubit, protože pak
ti oteče držka a máš ksicht jak lama.
Když jsem ještě tady žil, tak jsem
měl kamarády mezi filmaři, malíři... To byla moje parketa, tyhle lidi.
Můj životní kamarád je Béda Budil, to je frajer, který maloval u Salvadora Dalího, dokončoval obrazy. Toho jsem viděl, jak maluje, tak
jsem taky maloval doma. Nikdy
jsem mu to neukázal, abych nebyl za
blbce nebo aby mi to nepochválil jenom, aby mě nenasral. On to nikdy
neviděl, až potom za dlouho někde
na internetu a chválil mi to.
Já jsem obrazy vždycky rozdával,
protože to nikdo nechtěl. Někde
jsme udělali výstavu, lidi přišli, jedno
oko na chlebíčku, druhý na skleničce
a jenom žvanili, že to je „nice“. Sežrali chlebíčky, vypili víno a nic nekoupili. Pak přišel kamarád Pavel Kobylka, světovej restaurátor, fenomén, a
ten mi říkal, abych to donesl, že udělá výstavu. Má galerii za Kulaťákem v
Praze, víš. Udělal výstavu a všechny
je prodal. Už jsem tam měl výstavu
třikrát a všechny obrazy se prodaly.
Připravil: Miloš Spáčil
strana 8
KŘEST KNIHY
HANA A VÁCLAV KRUPKOVI,
LEGENDA A SKUTEČNOST
Symbolicky - v budově bývalé úřadovny Gestapa
– nynějšího sídla Pardubického kraje, kde se odehrávala i část „hollywoodského příběhu“ manželů Krupkových, se uskutečnil křest knižní novinky
o spolupracovnících skupiny SILVER A. Její autor,
uznávaný historik Jiří Kotyk, ji představil přítom-
ným novinářům. Kmotrem nové knihy, která navazuje na bestseller vydaný před čtyřmi lety, se stal
Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje, patriot a milovník historie. Knihu je možné zakoupit
v tradičním knihkupectví Mozaika na pardubickém
nádraží.
Foto: Miloš Spáčil
fotore
BENEFI
PRO SKP
Velký zájem o díla známých umělců i netra
žitky. Takový byl 12. benefiční večer pro S
RUM, o.p.s., který se již tradičně uskutečn
dubickém zámku. Celkem se dražilo dva
žek, mezi nimiž byla například podepsaná
fie od Roberta Vana nazvaná Julie, kterou
sl nový šťastný majitel za 14 tisíc korun.
ce méně stál unikátní snímek prezidenta
Havla od jeho osobního fotografa Oldřich
V úvodu setkání promluvili patroni včera. Zleva: se
Šilar, náměstek hejtmana Roman Línek, náměstek
Jan Řehounek a ředitel SKP-CENTRA Jiří Pitaš.
Slavnostní křest knihy. Ta se šampaňským nepolévala, jen zapíjela.
Vystoupení Viktorie Dugranpere, civilním jménem Vi
dečkové, se slavnostní atmosférou večera krásně lad
Kdo ji nezíská, může si zajet do Bulharska (litografie
od Petra Nikla).
eport
IČNÍ AUKCE
P-CENTRUM
adiční záSKP-CENTnil na paracet poloá fotograu si odneO tři tisía Václava
ha Škáchy.
Souboj se odehrál nad zlaceným reliéfem Olbrama
Zoubka, který se vydražil za 23 tisíce. Celým večerem tradičně provázel Zdeněk Izer, který neodolal
a do Prahy si odvezl náhrdelník za osm tisícovek.
A výsledek? Vybralo se bezmála 150 tisíc korun a
výtěžek poslouží Free klubu, který poskytuje služby dětem a mladým lidem ve věku 6 až 26 let, kteří
zažívají obtížnou životní situaci. Aplaus pro SKP. 
Foto: Tereza Buchalová, spolupráce: Jan Klika
e „Medúza“
MÓDNÍ SHOW
KOŽEŠINY LS
Pražský hotel Jalta na Václavském náměstí zažil noc plnou luxusu, krásných modelek a vlivných tváří. Pardubický kožešník Luděk Bobb Slanař zde představil kožešinové modely pro rok 2015/ 2016. Večerem provázel novácký moderátor Petr Suchoň. Kožešiny LS se stanou i součástí nového filmu Lída Baarová, jehož premiéra
proběhne za pár týdnů. A vy se můžete inspirovat již nyní. Foto: Romana Lohniská
Zaplněný sál sleduje další nabízené dílo, snímek od známého
fotografa Jindřicha Štreita.
Kateřina Průšová - Miss České
republiky roku 2002 a tvář firmy Kožešiny LS. Plášť z kozinky v kombinaci s různými materiály – REX , bizam a kalgan...
enátor Petr
primátora
iktorie Dědilo.
strana 9
David Bílek - Muž roku
2006. Pánské sako
z Breitschwanze v přírodní barvě s kombinací teletiny NAPPA.
Eliška Bučková - modelka, moderátorka a zpěvačka - Česká miss 2008. Dámské paleto ze stříhaného králíka v různých barevných kombinacích.
Monika Leová - modelka
a moderátorka, Česká miss
Earth 2013.
Dámská bunda a červená liška zpracovaná do válců.
Eliška Bučková. Šála
– zlatá liška islandská
s pruhem z bílé polární
lišky ze zapínáním na
přezku.
Fotka „Julie“ od Roberta Vana.
Portrét Václava Havla se prodal za 11 tisíc korun.
Kateřina Průšová.
Štola z křížové lišky
– exkluzívní doplněk
do společnosti.
Monika Leová. Velká štola z lišky polární, barvená na barvu modrou „ANGEL
BLUE“ .
Kateřina Průšová. Kabátek z hřbetů bizamů, stříhaný, barvený
a žehlený vlas v kombinaci s činčilou REX.
David Bílek. Pánská
šála z bříšek bizamů.
strana210
strana
prezentace
téma
BULVÁR
BULVÁR
„Jó,
my jsme
dělali
věcí,
kamaráde,
Jiří Hájek
bude
lídrem
STAN
říká
rozhovoru volby
Bulváru světový jazzový trumpe
provkrajské
Udělat rozhovor se světovým jazzovým trumpetistou Laco Déczim
Lídrem
a kandidátem
nasranda
hejtmana
za dokonce
Starosty veliká,
a nezávislé
Pardunení
žádná
sranda. Teda,
to je,
ovšem
není
bického
krajese(STAN)
se stal dostat.
pardubický
a majitel
vůbec
snadné
k rozhovoru
Laco zastupitel
je sice ochota
sama,kaple
ale ty
svaté Anny
Jiří Hájek.
a regionální
politikou
má zkuokolnosti.
Přijdete
ve třiS komunální
odpoledne, když
se kapela
teprve připravujako lehnout,
bývalý starosta
městského
obvodu
je.šenosti
„Já si dem
přijď pred
koncertem,“
říkáPardubice
Laco svojíV.českoslovenštinou. Před koncertem sedíte v šatně, diktafon v pohotovosříká lídr
na hejtmati.„Hnutí
„NejakSTAN
jsemdlouhousnul a musím si teď rozhýbatří,“
hubu,“
odkládá
Laco
na JiříOHájek.
„Děkuji
době prosazuje
sro- střídavě troubí a pije vodu.
rozhovor
na přestávku,
přestávce
je u
zumitelnou
politikolegům
za drudůšatny
větší fronta
než kdysi na favority. Jedni svým
jdou pro
podpis,
mimo jiné přímou
Osobnosti,
zíku,
zavzpomínat
na staré časy. Úžasný koncert věru.
skončil,
sedíme které
v šatvolbu
a pri-a vchází manažer. „Laco, máme
na večeři,
kandidátce
ně.
Prvnístarostů
dvě otázky
máš tam
pojď
sta- Je skoro půlnoc když dojí
a které
brzy předstajemátorů.
teplá,“ a Dobrý
zase pauza.
a kapela
odchází
je „Tam
lidemtoho
nejbližvíme
narosta
hotel.
moc nemáš, co?“ dívá se Laco
na veřejnosti,
diktafon v jsou
mojí
ším „Nemám
politikem,vlastně
je dů-nic, Laco. Víš co, udělámeopravdovou
zárukou
ruce.
ten rozhovor
a já tě
toho,začít.
že to s Parduvěryhodný
a občané
pak
na ten hotel
hodím, jo?“ domluveno a můžeme
to ocení i při volbách. Starostové bickým krajem myslíme dobře,“
doplňuje
z hnutí tiSTAN
se svými
zkušenostNebudu
pokládat
debilní
otáz- Určitě.
To Hájek.
už mi moje žena říkala,
„Jsemzevelmi
rád,ježišmarjá,
že se k nám
přimijestli
ze samosprávy
měst napůl
ku,
tě hraní ještěobcí
pořáda baví,
srandy,
já už
tu
do krajského
zastupitelstva
dávají nejen
starostové
a mísodpověď
je vidět
na pódiu. Copatby trumpetu
nemůžu
ani slyšet,
to je
mě ale zajímalo, kde na to bereš strašný. To pozor, ona spí na gauči a
energii? Tvoji vrstevníci se v par- já tam troubím! Přitom může jít do
ku ohlížejí po babičkách a vzpo- pokoje a tam si lehnout, ale usne
mínají na pracovní úspěchy a ty na gauči a já tam troubím jak hovaNebojím se chtít víc
Reporter
jezdíš s klukama od štace ke štaci do. No, už si zvykla. Ale říkal jsem jí,
a prakticky den co den absolvuješ víš co, ty jsi šlápla do hovna, měla
náročný koncerty...
sis vzít nějakýho ajzboňáka. Ten by
To je od strachu. Když nebudeš přišel z práce, vytáhnul by z aktovhrát, nebudeš mít peníze a zdech- ky tu hliníkovou bandasku, tu by si
neš od hladu, víš. Takže ten strach tam leštil a pak by šel chrápat. Zetě žene. Ale jazz má jednu obrov- ptal by se tě, jak se máš a bylo by
skou výhodu, a to že odstraňuje po prdeli.
cholesterol. Moc peněz za to totiž
není, takže tím pádem moc nežereš. A v každém žrádle je cholesterol.
Takže žrádla málo... A nabíjí tě
teda energií to, když vylezeš před
lidi a začneš hrát?
To jo. Když tě lidi vyhecujou, to je
dobrý. Ale my jsme zvyklí na cokoliv, já jsem jednadvacet let hrál v
rádiu, tam byli těžký profesionálové. Hraješ ve studiu, tam žádný lidi
nejsou. Jenom je tam režisér, kterej
ti řekne, stálo to za hovno, natoč to
znova. Tam jsou pravdy.
Herci říkají, že si berou energii od
publika, máte to i vy muzikanti?
fotoreportér,
Řím,že
Itálie
Jasně. I Gian-Luca,
se ti někdy
stane,
hraješ a vepředu sedí nasranej chlap a
„JsemTak
nepřetržitě
Denně
vidím desítky lidí v nejrůznějších�
chrápe tam.
se nav pohybu.
něj furt
kouzachytit správný okamžik je výzva, napětí, adrenalin.�
káš a mášsituacích
z tohoa srandu.
Pro nejlepší záběr je třeba udělat vše a nebát se chtít víc. Využít�
překvapení,
být nečekaný,
Takže bymomentu
ti asi hodně
vadilo,
kdybysilný, dobrý. Jako Porter.“
ti někdo znemožnil jezdit a hrát...
Sám neumím hrát ani na hřeben syny a ani jeden z tebe ještě dědu
a když vás pozoruju, tak dumám neudělal.
nad tím, co na tom pódiu prožívá- No jo, ty parchanti ještě nemaj děcte. Na co tam myslíš, jak to zahrát ka. Vaicovi bylo teď pade, Čingisnebo prostě troubíš a u toho si v chánovi je dvacet čtyři a Pištovi je
hlavě rovnáš, kterou složenku je třicet jedna. Ale děti nemají, zatím
potřeba zaplatit?
čekám. Ale je mi to jedno.
Nejhorší je, když jdeš hrát nějaký Voni se lidi furt bavěj o tom, kolik
sólo a řekneš si, teď to budu hrát ti je, jak to je, furt to rozebíraj... Tak
troškuLídr
jinak.
Pak hraješvoleb
hrozný kra- co furt? V porodnici tě vytáhnou
do krajských
viny. Prostě,
když chceš
bejt
v Pardubickém
kraji
za hrozně a už začínáš mudrovat, co budeš
STANněco
Jiří Hájek.
chytrejhnutí
a chceš
vymyslet, tak dělat za padesát let. Hovno! Bude
ti vylezou hrozné kokotiny. Každá ti dvacet čtyři a pojede starej fraskladba musí být tak ohraná, abys jer, penzista, na kole, utrhne se mu
jí měl úplně pod kůží, teprve pak si blatník a usekne ti to hlavu... To byl
tostarostové,
ale i další
významné
četaky
v kraji
zaujmeme,“
dodává
Oljeden
takovej debil,
co chodil
s tím můžeš trošku
pohrát,
víš.
osobnosti regionu – lékaři, osob- dřich
Koblížek,
předseda
krajskédo Amátky
v Kraslici,
tam
měli dílnosti
oblasti
dopravy,
školství
a honu,
STANu
a starosta
Vraclavi.
bylo mu
devatenáct,
hrál na saKdyž zjsme
spolu
naposled
dělakultury,
sportovci.
že voli(PP)měl
li rozhovor,
což Věříme,
bylo před
deví- xofon a furt žvanil o tom, aby
ti lety, tak jsi měl ženu, kterou jsi dobrou penzi. Furt mluvil o penzi.
auto a
označoval jako čínskou megeru, Bylo mu dvacet, srazilo ho INZERCE
teď se všude chlubíš o třicet let byl plomboš.
mladší manželkou. Bavili jsme se
www.porter.cz
o tom, jak můžeš utáhnout ener- Ale ty už musíš mít penzi, ne? Jak
geticky celé koncerty a ty si do si furt brblal o existenční nutnosti hrát...
toho pořídíš mladou ženu...
No, tu utáhnu taky. Teda, aspoň to Zas až tak chudej nejsem, nikdy
jsem nebyl chudej. Za komunismu
dělá. Říká mi, že jí utáhnu.
jsem hrál v TOČRu, tam jsme vyděTeda, čekal bych, že se spíš budeš lávali slušný peníze, ale to jsme sachlubit vnoučatama, ale máš tři mozřejmě prochlastali a projebali,
nešetřilo se nic.
Laco Déczi, to je pan trumpetista.
Tys byl vlastně na Slovensku, v
Čechách, v Německu, Americe,
teď střídavě pendluješ mezi Amerikou a Evropou. Který období
bylo pro tebe nejlepší?
Amerika je dobrá škola, ale já měl
nejlepší školu tady, právě v TOČRu.
Tam jsem přišel jako bažant a tam
byli starý profíci, byl to big band
osmnácti lidí a co člověk, to úžasnej muzikant. Pak byl Berlín, kde
byl Carmell Jones, to byla pro mě
taky obrovská škola. To byl fantastickej trumpetista, černej z Kansas
City. No a pak jsem se hodně naučil
taky v Americe, kde na krátkých vlnách vysílalo rádio a Willis Conover
tam každý den pouštěl jazz. Tam
jsem slyšel ty nejlepší hráče, protože Willis tomu rozumněl a pouštěl
to nejlepší. Vůbec tam nebyly všelijaké ty bláboly, německý free jazzy
a takové sračky, tos tam nikdy neslyšel.
BULVÁR
BULVÁR
inzerce
prezentace
11
strana 3
policajti k nám chodili jak domů,“
etista Laco Déczi
Sám ses učil od legend, vracíš to
teď zase těm mladým? Měls tady
jako předkapelu hradecký Online session, kterým jsi hrál i na
desce, snažíš se teda pomáhat i
nový muzikatnský generaci?
Jasně. Oni tyhle kluci hrajou dobře, znám je už dlouho. Dokonce ten jejich bubeník, to je syn
mého kamaráda, to je hotovej
muzikant, úžasnej bubeník. Je
skromnej, správnej, jak má bejt.
Jsou dneska vůbec děti, které
chtějí hrát? Nechci říct, že ty sis
jako kluk hrál jenom s dřevěnejma polínkama, ale současnou
generaci rozptylujou počítače,
facebook...
Já když jsem byl děcko, tak jsem
si ani moc nehrál, my jsme si
furt kopali bunkry, pak jsme
taky kradli, protože jsme bydleli v Bratislavě u vinohradu, takže jsme chodili krást hrozny. A
taky jsem chodil hrát hokej za
Slovan. My jsme zažívali věci, kamaráde. Když jsme kradli ty hrozny, to vidím jak dneska tu scénu.
Tam byl můj životní kamarád, Růžička se jmenoval, taky hrál hokej, takže jsme byli všichni takoví nadupaný. A na tom vinohradu byl hajnej, takovej tlustej, Gerfl jsme mu říkali. Ten tam na nás
číhal a nemohl nás chytit, pochopitelně, my jsme běhali jak králíci, rozumíš. Ale on se ti tam schoval za boudu, my jsme šli s kuframa nacpanejma hroznama a najednou se vystrčila chlupatá ruka
a chňáp, chytla Růžičku. Gerfl ho
držel a řval, teraz uvidíš a půjdeme na policii... A Růžička furt,
strýčenko, pustite ma, strýčenko. No a my zdálky, pusť ho, ty tlstý buzerant.... Jo, my jsme dělali věcí, kamaráde, policajti k nám
chodili jak domů.
Pěkně jsi mi z toho utekl... Ale já
se k tomu vrátím. Rodí se dneska děti, který baví hrát, baví je
trumpeta, jsou do toho zapálený?
Jsou takový furt, jsou i takový, co
netelefonujou. Tohle je století te-
lefonů, a oni ty mladý už ani netelefonujou, oni do toho jenom
koukaj. Zjišťujou tam, kolik stojej podrážky na boty v Bulharsku, kdo v Rumunsku nadskočil,
pět životů na to nestačí to všechno vidět.
Ale jsou i takový, který tohle nedělaj, nemůžou bejt všichni úplný blbové.
A je muzika dobrá náplň života?
Je. Nesmíš špekulovat nad tím, jak
se tím budeš živit. Jak s tím začneš,
tak skončíš jak ten Chris Botti, kterej hraje hrozný kraviny. Ten od
malička špekuloval, jak to prodat,
jak z toho udělat byznys. A vychází mu to. Ale v tom to není. Špekulovat nad tím, jak budeš slavnej, to
je největší blbost na světě. Ty musíš špekulovat jedině nad tím, jak
se naučit pořádně hrát.
Je pro tebe trubka smysl života?
No, tak.... celej život
jsem dělal tohle. Dokonce tuhle mi žena říkala, hele, nenaser se,
ale co já mám dělat s
tou trumpetou, až natáhneš brka. Tak jsem
jí říkal, co já mám dělat s těma vytahanejma podprsenkama, z
toho ani čepici neuděláš.
Na trumpetu jsi začal v jedenácti, kdy ti ji donesl táta. Kdybys měl
dnešní zkušenosti a bylo ti jedenáct, táta by donesl trumpetu,
sáhl bys po ní zas?
Jo, to by bylo to samý. Já toho nelituju. Kolikrát v Americe taky byla
bída, že nebyl kšeft, ale člověk se
nesmí vzdát. Nikdy jsem se na to
nechtěl vykašlat.
Rozumím tomu, že jazz není masová záležitost, co ale nechápu,
že na tebe, špičkovýho světovýho trumpetistu, přijde sto lidí a na
ruskej armádní soubor Alexandrovců jsou narvaný haly. Čím to
je?
Myslím, že
Čech potřebuje ještě jednou tu komunistickou okupaci. Tady byli komunisti, zabíjeli, věšeli lidi a dneska jsou
tu v parlamentu. Měli by
bejt někde zavřený, kopat
obrovskou
jámu, zas
ji zaházet,
zase
kopat
jámu, a
málo žrádla. Ty
lidi tady
fakt
asi
potřebujou zpátky ost-
natý dráty, trabanta a na dovolenou jenom do Bulharska.
Ty kromě hraní taky maluješ, že
jo? Co ti to dává, dá se to srovnat
s muzikou?
Troubím, pak si vezmu štětec a jdu
malovat, pak zase troubím, je to změna. Nemůžeš furt troubit, protože pak
ti oteče držka a máš ksicht jak lama.
Když jsem ještě tady žil, tak jsem
měl kamarády mezi filmaři, malíři... To byla moje parketa, tyhle lidi.
Můj životní kamarád je Béda Budil, to je frajer, který maloval u Salvadora Dalího, dokončoval obrazy. Toho jsem viděl, jak maluje, tak
jsem taky maloval doma. Nikdy
jsem mu to neukázal, abych nebyl za
blbce nebo aby mi to nepochválil jenom, aby mě nenasral. On to nikdy
neviděl, až potom za dlouho někde
na internetu a chválil mi to.
Já jsem obrazy vždycky rozdával,
protože to nikdo nechtěl. Někde
jsme udělali výstavu, lidi přišli, jedno
oko na chlebíčku, druhý na skleničce
a jenom žvanili, že to je „nice“. Sežrali chlebíčky, vypili víno a nic nekoupili. Pak přišel kamarád Pavel Kobylka, světovej restaurátor, fenomén, a
ten mi říkal, abych to donesl, že udělá výstavu. Má galerii za Kulaťákem v
Praze, víš. Udělal výstavu a všechny
je prodal. Už jsem tam měl výstavu
třikrát a všechny obrazy se prodaly.
Připravil: Miloš Spáčil
strana 12
publicistika
GURMÁN
BULVÁR
SILVESTR?
BEZ CHLEBÍČKU ANI RÁNU...
Pařba. Televize. Tanec. Ohňostroj. Chlebíček. Alkohol. Dobré jídlo. To
vše je Silvestr. „Dožít se“ konce starého roku a přivítat ten nový je vždy
důvodem pro pořádnou oslavu. Někdo tráví čas u „televarieté“ u telky,
jiný vyrazí do víru nočního města. K dobré oslavě patří dobré pití - a
dobré jídlo. Nabídka restaurací a barů je vždy mimořádně štědrá, stejně tak i výnosy ze silvestrovské noci bývají pro majitele gastro podniků velmi slušné... A z peněženky nám na konci roku zmizí pár papírků...
CHLEBÍČEK
Česká oslava? K ní neodmyslitelně patří chlebíček. Na Silvestra se dá jen těžko sehnat veka
– je úplně vyprodaná, obchoďáky „vybílené“.
A doma u telky celá plata mizí v našich útrobách...
Když nabídnete cizinci chlebíček, většinou
neví, co si o vás i o „této laskomině“ má myslet. Veka, salát, salám, vajíčko, okurka, petrželka, rajče. A jak se to jí? Rukou nebo příborem?
Lžičkou?  Obložený chlebíček je český vynález a na gastro scénu ho už v roce 1916 uvedl majitel věhlasného pražského lahůdkářství
Jan Paukert na popud rodinného přítele – malíře Jana Rytíře Skramlíka, kterému nevyhovo-
valy v té době k malému pohoštění podávané jednohubky. Původní chlebíček byl o něco
menší než dnes – tak na dvě až tři kousnutí.
Ale luxusními surovinami se - oproti dnešním
chlebíčkům - rozhodně nešetřilo. Chlebíček
obložený husími játry, sardelemi, humry, lanýži, uzeným jazykem nebo uzeným úhořem.
Však si také u Paukerta pochutnávala na chlebíčcích umělecká elita – Jaroslav Seifert, Ema
Destinová, Werich a Voskonec nebo Vlasta Burian. Slavný lahůdkář zásobuje svými chebíčky i prezidentský stůl T.G. Masaryka. Znovuobnovené lahůdnářství Paukert na Národní třídě
nedávno ukončilo provoz. Velká škoda... Pro
Prahu... I pro chlebíček...
BAR-MANka
postrach pardubických kaváren a barů
Maybe jste si už všimli a maybe jste tam už byli. Maybe je nová Scuderie a právě tu si tento měsíc vzala naše Barmanka na mušku.
Po usednutí do jednoho z boxů
jí byl nabídnut nápojový lístek, na kterém majitelé značně
ušetřili. Prostor a papír. I když
KOCOVINA
Když sníte platíčko chlebíčků a zapijete ho silvestrovským mixem, máte zaděláno na pořádnou kocovinu. Jak z ní ven? Server alkoholik.cz
vám pomůže – alespoň morálně!
Minerálka, odvary z bylinek, roztok s jedlou sodou, fresh džus, česnečka a vitamíny – béčko
a céčko.
Procházka venku a hlavně spánek a čas. Nezbytnou součástí kocoviny je i „snadná cesta
na WC“, lavor a mokrý hadr na hlavu. A Brufen.
 Kocovinou jsme si asi prošli všichni a letošní Silvestr nebude výjimkou. Tak šťastnou cestu novým rokem 2016. A nejlépe – BEZ KOCOVINY. 
se naše Barmanka těší výbornému zdraví a brýle nosí jen sluneční, aby zjistila, co se vůbec v
kavárně nabízí,
potřebovala lupu. Na to naštěs- abyste si cestu na třídu Míru netí majitelé mysleli a ke každému zkracovali střemhlav dolů – z
lístku jednu přiložili. Body plus. terasy a ze schodů.
A kafe taky dobrý! Ristreto Poněkud lepší nápad je drin(nebo piccolo, už si ale vyber- ky vytancovat. Dj hraje tak akote ) má pěnu, rát pro cílovou skupinu – mlazchladit ho mů- dé lidi, kteří se prostě o víkendu
žete
tatrou chtějí bavit. A je fakt, že v Maynebo mlíkem, be se zaručeně pobaví.
ale není tře- Nová kavárna a bar s výhledem
ba. Milá obsluha ke kávě na Zelenou bránu zatím hlásí
nabídne vodu nebo pivo zkušební provoz, ale my si pře(zvláštní výběr, ale zřejmě jeme, aby taková zůstala. Tak
naši Barmanku dobře od- snad to vyjde. Maybe.
hadli, další body plus).
Návštěva v novém podniku naší Barmance doHodnocení
slova nedala spát, a
Nabídka alkoholu: tak se do Maybe vydaNabídka nealka: la i v pátek po půlnoci.
Prostředí: A dobře udělala. Nejen,
Páteční atmosféra: že se bavila, zjistila také,
Káva: že Grand ještě žije a na
Obsluha: drink na terase nikdy
není zima. Ale nesmíte Celkové hodnocení: Tohle se fakt povedlo!
si těch drinků dát moc,
Maybe
BULVÁR
publicistika
strana 13
CO NA TO KRYCHLIČ?
Městský útulek
Pardubice
areál Veterinární kliniky
Štrossova 239, 530 03 Pardubice
tel.: 466 610 530
www.utulekpardubice.cz
Václav Kulhánek přezdívaný Krychlič se loučí s rokem 2015, který ho však moc nepotěšil. Nemá z něj příliš dobrý pocit, myslí si, že česká společnost je rozdělená.
Proto také na vánoční svátky odjede do USA, kde pronajímá dům, o kterém jste si
mohli přečíst v minulém vydání Bulváru. Václav Kulhánek také popsal své dojmy,
jež má z aféry Miloslava Ransdorfa po jeho neúspěšném pokusu o vybrání miliard ze švýcarské banky. Krychlič také děkuje všem lidem za podporu a přeje čtenářům Bulváru a svým fanouškům hezké prožití vánočních svátků a úspěšný rok
2016. Pokud i vy máte otázku, kterou chcete Krychličovi položit, napište nám na
e-mail [email protected] nebo na naši FB stránku.
Jak budete vzpomínat na rok 2015?
(Dlouze přemýšlí.) Co se v tomto roce stalo ve
světě, muselo nutně zapůsobit na každého i
kdyby se o politiku nezajímal. Byly to naprosto kontroverzní události. Společnost rozděluje
pohled na migranty, na prezidenta a další věci.
Chybí mi to, že bychom všichni šli za jedním cílem. Jak kdyby byl ve společnosti výbuch, názory jsou roztrhané a odlišné. Jedni lidé by se
pomalu prali s těmi druhými. Ten rok se mi zdál
nevyrovnaný, nepřinesl podle mě nic krásného
kromě léta. To bylo úžasné, ale na druhou stranu spoustě lidí způsobilo obrovské sucho problémy. Takže to nakonec opět vzpomínka na
léto rozdělila společnost. Lidé se mi zdají otrávenější než loni.
Posledně jste říkal, že možná vánoční svátky strávíte v Americe, poblíž
San Franciska. Vyrazíte tam?
Ano, už mám i letenky. Předpokládám, že
tam strávím takových deset nebo dvanáct
dní. Po Novém roce bych se vrátil. Chci tam
být především proto, aby mi to tady moc nepřipomínalo Vánoce. V Americe nemají Ježíška, koledy nebo půlnoční. Jejich svátky jsou
spíš komerčnější, více pro děti. Hlavně mi pak
ale připadá, že nálada v USA je naprosto odlišná. Tady mi ta nálada připadá temnější, ve
Spojených státech jsou uvolněnější, baví se
blbostmi. Dospělí jsou více jako děti. Takže
jsem si jistý, že ten smutek, který by mě tady
možná přepadl, mi u nich nehrozí.
APARAZZI
P
BULVÁRU ZASAHUJÍ
Copak se to chystá? Reportéři Bulváru přistihli předsedu Strany práv občanů Pardubického kraje Zdeňka Štengla s Tomio Okamurou. Místo setkání? Pardubický obchodní dům Globus... Že by příprava na krajské volby? Nebo diskuse nad uprchlíky? (red)
I ZDE JE BULVÁR K DOSTÁNÍ
BULVÁR DOPORUČUJE NÁVŠTĚVU TĚCHTO PODNIKŮ:
Kožešiny - Luděk Slanař, Pernštýnská ulice 34, Pardubice, tel: +420 774 377 177, email: [email protected]
PARDUBICKÝ PERNÍK PAVEL JANOŠ, Věry Junkové 306, Pardubice, tel: +420 466 261 167, email: [email protected]
ČÍNSKÁ RESTAURACE U BÍLÉHO KONÍČKA, Pernštýnské nám. 60, Pardubice, tel: +420 466 513 243,
email: [email protected]
ČOKOLÁDOVNA BAJER, Zelenobranská 2, Pardubice, tel.: +420 775 936 333, email: [email protected]
CAFÉ BAJER, třída Míru 763, Pardubice, tel.: +420 466 511 265, email: [email protected]
CAFFETTERIA, třída Míru 450, Pardubice, tel.: +420 722 569 034, email: [email protected]
PIERRE COFFEE & COCKTAILS, třída Míru 95, Pardubice, tel.: + 420 777 270 612, www.pierre-pardubice.cz
Chcete nás???
Sledoval jste kauzu okolo Miloslava
Ransdorfa? Přesvědčilo vás jeho vysvětlení celé události?
To je příšerné. Dělá ze sebe idiota. Nedovedu pochopit, jak člověk, který je v takovéto dobře placené funkci, může mít finanční i osobní problémy. Připadalo mi hloupé, že si před kamerami
zakrýval obličej. Jak se někdo může do podobné akce namočit a poté ještě říkat, že se nic nestalo, že vše bylo v pořádku a dokumenty nebyly falešné? Kdyby někdo po mně chtěl něco podobného, nechápu, proč bych to dělal, i kdybych
z toho měl třeba milion. Je to obrovská ostuda,
ale ta strana měla z ostudy kabát vždycky. Takže pokud si někdo myslí, že by bolševici znovu
vládli, tak jim vzkazuji, že je to nesmysl.
POSTŘEHY
Z MOZAIKY
Vánoce berou za kliku, a Nový rok
nahlíží Ježíškovi přes rameno. Toť
pro Mozaiku finální období. Finální v nejrozšířenější možné nabídce
sortimentu, v maximálně naplněných výkladních skříních i samotných regálech v útrobách prodejny. Otevírací doba se nyní neřídí
oficiálními časovými údaji na dveřích provozovny, kromě noci jsme
tu prakticky nonstop. Volných chvilek je teď pomálu, ale když se nějaká najde, myšlenky už brouzdají
v novém roce. Co dál? Jak dál? Jak
nadále rozvíjet, rozšiřovat, zkrášlovat, obměňovat, zdobit, zkrátka
jak přidat dalších pár pestrých dílků do naší stále rozestavěné Mozaiky? A najednou jsme vlastně u
svých zákazníků. Mozaika je tu především pro ně, a oni sami jsou naší
největší inspirací, podnětem, nábojem. Popřejme tedy nám všem
společně, aby tato souhra fungovala i v nadcházejícím roce tak,
jako do teď. A když štěstí dá, ještě
lépe. Veselé Vánoce a šťastný Nový
rok z Mozaiky...
Richard Horák, knihkupec
Rasty - Kříženec, pes, hodný.
Rita - Kříženec NO, fena,
hodná, přivezena MP Hlinsko.
Linda - Přivezen MP Chotěboř, fena, kříženec, mazlivá,
hodná.
Tessie - mladá aktivní fenka. Snášenlivost se psy individuální.
Rok 2015 oči
strana 2
14
Letošní rok byl opět velmi bohatý na události. Kraj dvakrát navštívil prezident Miloš Zeman, dvakrát dorazil do města perníku i hitmaker Michal David. Hlavní město kraje se může chlubit opravenými zákoutími, přišli jsme ale také o kamarády a známé. Jaký byl rok
2015 očima Bulváru?
PREZIDENTSKÉ NÁVŠTĚVY
Hned dvakrát navštívil Pardubický kraj prezident Miloš Zeman. Poprvé do našeho kraje
přijel už v lednu, návštěvu regionu si pak zopakoval ještě v listopadu. Při své druhé návštěvě
pokřtil fotografickou knihu Pardubický kraj v proměnách času
vydanou ve spolupráci s Pardubickým krajem a naším vydavatelstvím.
BULVÁR
téma
inzerce
DOPRAVNÍ STAVBY
Od března komplikuje dopravu
v Pardubicích obří stavba křižovatky u Trojice.
Město je z hlediska
dopravní propustnosti na tom velmi špatně, kvůli
nové stavbě přibyly zácpy a kolony. Ovšem po
dokončení bude
mít celý úsek klíčový vliv na odklonění dopravy
míříci z Hradce Králové do Chrudimi.
SMUTNÉ UDÁLOSTI
Ani rok 2015 nebyl stále veselý.
V květnu jsme se rozloučili s významným veterinářem Vladimírem Tlučhořem, který byl hlavní
postavou zdejší veterinární kliniky a útulku pro opuštěná zvířata. Na konci září tragicky zahynul
žokej, účastník Velké pardubické a zároveň strážník pardubické
městské policie Michal Köhl. V listopadu pak odešel sportovní manažer a krajský zastupitel Zbyněk
Kusý.
OPRAVENÉ PARDUBICE
Poté, co byl na konci roku 2014
otevřen revitalizovaný prostor
parku Na Špici, se Pardubice dočkaly v roce 2015 ukončení dvou
dalších významných rekonstrukcí.
Opravou prošel hlavní pardubický
bulvár - třída Míru,
která byla
slavnostně otevřena v dubnu a do nového kabátu se oblékla i největší parková plocha v centru města,
V Chotovicích se na Vánoce sejde celý svět
Viděli jste filmy ze série Sám doma? Asi si vybavíte kromě totálně neschopných „mokrých banditů“ a herečky Catherine O’Hara, která zapomněla na Kevina, i bohatě osvícené a ozdobené domy na Vánoce.
Podobné snímky sloužily jako inspirace Václavu Truncovi z Chotovic,
což je vesnice kousek od Luže. Když vyjedete menší kopec, tak vedle
kostela spatříte dům, Který osvětluje přesně 39 422 žárovky.
Václav Trunec svůj dům takto
zdobí už čtrnáct let. Je zapsán
v České knize rekordů a kuriozit. Světýlka rozsvěcí na první
adventní neděli. Práce ale pro
Václava Trunce začíná už v říjnu. „Vše připravuji dva měsíce, celkem na tom strávím asi
350 až 400 hodin. Pracuji na
osvětlení každý den po práci do
deseti hodin do večera při každém počasí,“ přiblížil Václav Trunec, jak vše vzniká. Každý rok
prý za svůj koníček utratí okolo
10 až 15 tisíc korun. Proud přenáší 209 malých trafostanic a
mezi žárovkami vede asi 26 kilometrů kabelů. Spotřebu má
výzdoba 4,5 KW za hodinu. Za
dva měsíce, kdy jsou žárovičky
a diody rozsvícené, zaplatí Václav Trunec okolo 6 tisíc navíc za
elektřinu. Na osvětlený dům se
jezdí dívat lidé nejen z celé republiky, ale i z celého světa. Do
Chotovic se letos přijeli podívat
Václav Trunec letos nasvítil svůj
dům téměř čtyřiceti tisíci světýlek.
Japonci, Kanaďani nebo Izraelci.
„Od první adventní neděle až do
tří králů světla svítí od půl páté
do deseti večer, pak je vypínám.
Vše ovládám dálkově, takže ne-
musím běhat po celé zahradě a
všechno postupně vytahovat ze
zásuvky,“ láká čtenáře Bulváru
k návštěvě Václav Trunec.
(zit)
ima Bulváru
BULVÁR
prezentace
sport
Sportovní rok 2015
strana 3
15
PLUSY
&
MÍNUSY Rok 2015 byl bohatý na sportovní události v našem krajském městě. Pojď- ně zhořkla. V současnosti je sice stáme se podívat, co se stalo za poslední rok u klubů zastupujících dva z nej- le veden jako vítěz Velké pardubické, Rolinek kapitánem
oblíbenějších sportů v Česku – ve fotbalovém FK Pardubice a samozřejmě čeká se ale na výsledky analýzy vzor- Po první polovině soutěhokejovém
Dynamu.
Připomeňmezemřel
si také dvě
velké události
VěTyršovy
sady. Ty
si na zpřístupněželezniční
pro- našeho regi- ku B. Podle posledních informací re-jsmežesseeurokomisařkou
Petr Čáslava rozhodl,
– Velkou
pardubickou a Zlatou
přilbu.Jan Perner. Prájektant
Jourovou
pokřtili
publiníonu
počkaly
do října.
se vzdává
kapitánskédakce by měl výsledek analý-rou že
vě jemu vděčí
našeho
ko„C“. „K redakčního
odstoupení z kazy vzorku B být jistý začátkemkaciho
město na soulegypitánského
„Zdeněk Velíšek
o Ev-se
postu jsem
SKVĚLÝ KONEC
příštího roku.
toku Labe a
Na začátku
prosince
rozhodl
po utkání
v HradFOTBALOVÉHO
Překvapením bylo i druhé mís-ropě“.
Chrudimky za
už výšejezmíněná
foci Králové,
to mé osobní
PODZIMU
to jednoho z „černých koní“ do-vyšla
svůj rozkvět,
ukazující
historii
a
rozhodnutí.
Věřím,
že tenstihu. Byl jím sedmiletý Ribelinotokniha
regionu
neboť
právě
to krok našeho
bude dalším
imLoňský rok skončila
vedený žokejem Pavlem Kaš-současnost
přes Pardubikraj
proměpulzem pro
celýv tým,
“ zdůspolupráce s pražskou
ným. Pro něj to bylo vůbec nej-„Pardubický
ce trasoval Perčasu“svůj
a dokrok
třetice
vodnil
Petrpřišla
ČáslaSpartou. U týmu kromě
lepší umístění v tomto dosti-nách
knihavůdcem
pardubického
ner stavbu ževa. Nový
kabiny se
několika hráčů skončil
hu. Doposud byl Kašný nejlépena trh
leznice.
Rok
JiříhoRolinek.
Kotyka „Hana
stal Tomáš
také trenér Martin Hatřetí v roce 2007 v sedle Eliškyhistorika
Jana Pernera zahrnotiny nebo půlkulatiny
jsou ale
vý- prosázeli
šek, kterého nahradil
Přemyslovny.
Diváci
lisubičtí fotba
pard
val
mnoho
vzpomínznamnější.
Být
občanem,
mohl
Jiří Krejčí. Ten zvedl ho5,8
milionu
korun,
z toho vět- Kimova střelecká
být
ou
moh
imem
podz
ním
S letoš
by si letos jítšinu
pro peněz
zbrusuvsadili
novou
zenou rukavici s velkým
přímo na zá- Korejský záložník Daewon
té spokojení. kových akcí a také veVÝZNAMNÉ
lice důležitou událost - odhalení
občanku Pardubický
Ten to-dostihu nej- Kim řádil. V posledních
sebevědomímVÝROČÍ
a odměvodišti. kraj.
V hlavním
tiž oslavil svoje
výročí. tedy Rab- čtyřech ligových utkáních
Letošní
rokzasetonesl
zrekonstruované hrobky Jana Pernou mu
bylotaké
sluš-v duchu
vícepatnácté
tipovali favority,
neračekané
na pardubickém
hřbitově.
O ŘíhoUspořádal
den otevřených
nejen
pro místo
Pardubice
né osmé
s více významnénež
trenérské duo
otec-syn
bit Wella,
Universe of dveGracie a Zarifa. vstřelil tři branky, proti Třinobnovu
místa
posledního
odpoří s bohatým
doprovodným
hodvacetibodovým
výročí. Před dvěma
sty letynaseprvnínáskokem
vé. Tým
nakonec
dotlačili
do předkoPořadí prvních
tří koní prov cíli se podaři- ci byla jeho branka dokongramem
hlavní narozeninovou
činkula play-off
železničního
projektanta
narodil
a před sto sedmdesáti
lety
ho sestupujícího.
Sezonu 2015/2016
, kde hráči
senzačně vyřalo auhodnout
jednomu sázejícímu, za ce vítězná. Že by FK Parduse postarala
Společnost
oslavu 50
nachystal
na výhru
pódiupřes
na tříale fotbalisté nezahájili nejlépe, o dili Vítkovice.
V dalším
kole ale padkorun bral
60 tisíc korun. bice konečně našlo tolik
dě Míru, kde jako hlavní hvězda
Jana Pernera.
to lepší ale byl konec podzimu. Prv- li s pozdějšími
mistry „chepotřebného střelce?
večera vystoupil zpěvák Michal
ní výhry se FK Pardubice dočkalo až miky“ z Litvínova. V létě naHrůza.
v šestém kole proti rezervě Olomou- stalo NAROZENINY
zemětřesení v kádru a
Koncepce stadionu
jsme se
měli
ce. V dalších deseti zápasech ale Par- jeho Narozeniny
omlazení. Změnil
i
Pardubičtí radní si nechali
NOVÉ KNÍŽKY
letos
a Václav Krupkovi,
Legenda
a skudubice pětkrát vyhrály a třikrát remi- názevpravděpodobně
klubu, z něhož zmizpracovat studii
o Letním
staúplně avšichni,
většina
Nakonec si i my musíme přihřát
tečnost“. dionu.
Pokud Kromě
uvažujete
o knižzovaly. Díky tomu přezimují na šesté zel sponzor
vrátilo se
postadionu
pro
z nás sfoukávala
svoji polívčičku. Naše vydavatelním dárku
pod stromeček,
jsouby
pozici. Na konci září navíc v domácím jmenování
Dynamo z svíčky
panecelých
pět tisíc diváků
na dortu.
Někomu
bylo
ství totiž vedle novin, které vám
všechny tři
k dostání
v knihkupecpoháru porazily ligové Teplice a v os- desátých
let. Jenže
nešťastprojekt
počítal
i se třemi tréšestatřicet,
devěpravidelně přinášíme, uvedlo na
tví Mozaika
na pardubickém
mifinále na státní svátek 17. listopadu ný pád
až na dnojinému
tabulky
na
ninkovými
hřišti, malýmvlahotadvacet...
trh také
tři nové
Nejprve pro-kovém nádraží.
dokonce porazily i Spartu! Čert vem, začátku
novéhoNěkteré
ročníku kulaodtelem a parkovacím domem.
Velká
pardubická
bylaknížky.
letos nejrychlejší,
blém je ale dopingové podezření vítěze.
že Kimův gól byl pravděpodobně nesl vyhozením Miloš Říha
Ambiciózní projekt konzultoINZERCE
z ofsajdu. Dalším důvodem pro spo- ml. i generální manažer Ševal architekt i s fotbalovým
kojenost fotbalistů může být i to, že bek. Prvního jmenovaného
svazem, aby vysněný stadion
město nejspíš znovu začalo zvažovat nahradila dvojice Král – Zadina, dru- Zlatá přilba letos měla vítěze z oblí- měl ligové parametry. Zbývá
opravu Letního stadionu.
hého Pavel Rohlík.
bené destinace českých dovolenká- dořešit poslední otázku: Kde
řů, z Chorvatska. Jurica Pavlic tak pře- město hodlá vzít 300 milioROK VELKÝCH ZMĚN
DOPING NA PARDUBICKÉ
trhl linii úspěchů australských jezdců. nů, které by měl projekt stát?
U HOKEJISTŮ
A KONEC AUSTRALSKÉ
Druhé místo si v 67. ročníku Zlaté přilDOMINANCE
by vyjel Australan Troy Batchelor a tře- Vejmelka v Brně
Divoký rok zažili hokejisté. Špatně
tí skončil Němec Martin Smolinski. Čes- Talentovaný brankář chytajírozjetou sezonu se po odstoupení Velká pardubická byla letos nejrych- ké diváky ale moc nepotěšil výkon do- cí v opačném gardu Karel Vejtrenéra Venery snažilo zachránit ne- lejší v historii. „Nevnímal jsem, že je to mácích jezdců. Nejlepší Čech byl až je- melka se na konci listopadu
tak rychlé. Ale že denáctý. Zdeněk Holub navíc jako jedi- rozhodl dát Dynamu košem.
Nikas chytil tohle ný z domácích plochodráhařů postou- Mladý hráč, který se v ParduZato hokejisti zažili už i lepší časy...
tempo, jen uka- pil do semifinále.
bicích zapsal především tím,
zuje, jak moc dobže se mu nechtělo přestěhorý kůň to je,“ rozvat z rodné Třebíče na východ
Stranu
plýval se po vítězČech a mohl tak s týmem více
připravuje
ném závodě Marek
trénovat, se rozhodl přijmout
sporťák:
Stromský. Jeho ranabídku brněnské Komety.
dost ale zkazil doA hned první zápas v novém
pingový nález u
dresu chytal proti Pardubijeho Nikase. Slibocím. Bývalí spoluhráči ho po
vaná mrkvička kotřech brankách vyhnali z kleníkovi tedy asi hodce.
LUKÁŠ
ZITKA
strana 16
NÁZOR
Filipa Sedláka
Pocit zmaru. Přesně to cítím, když si projdu
připomínky a varování těch tzv. zlých ekologů, kteří varovali před uskutečněním projektu v Tyršových sadech. Projekt drahý a místy nevkusný, navíc ekonomicky katastrofální. Měsíc za měsícem dochází přesně na jejich slova.
Podmáčení parku zůstalo stejné jako předtím. Je to zarážející o to více, že se vypisovala zakázka za skoro 3 miliony korun na odvodnění parku během rekonstrukce. Ono se
totiž přišlo na podmáčení parku až při rekonstrukci. Když by se radní zeptali kohokoli, kdo v parku někdy byl, tak by jim to řekl
hned. A když se provede odvodnění a situace je zde horší než před ním, tak si začínám
pokládat otázky, kdo za to ponese odpovědnost. Když se
dozvídám, že roční údržba
bude stát okolo 8,5 milionu, a to ještě není všechno v této ceně zahrnuto, tak nechápu, jak tento
projekt mohl někdo uskutečnit. Politický pomníček
předchozího vedení
nás vyjde v budoucnu hodně
draho.
VTIP HANKY K.
BULVÁR
styl
Kočka Bulváru
Veronika
Věk: 19 let
Výška: 171 cm
Míry: 89-60-89
OČIMA MILOŠE SPÁČILA
Hele, jak to vypadá? ptal se mě po telefonu fotograf Tomáš Kubelka,
když jsme s kolegou vyjížděli z tiskárny, auto narvané novou knihou
tak, že málem nápravy dřely o asfalt. Tome, myslím, že dobře, odpověděl jsem. Dobře? Hmmm... Já doufal, že to bude skvělý, zněl Tomáš
zklamaně. Tak jinak, Tomáši, dopadlo to skvěle, fakt si myslím, že se
knížka „Pardubický kraj v proměnách času“ povedla. Ano, myslím,
že vypadá hodně dobře a jsem proto moc rád. Po televizních reportážích a novinových článcích, které přijdou a zase velmi rychle odplynou, jsem součástí něčeho, co má přece jenom trvalejší hodnotu
a naplňuje mě štěstím, že výsledek vypadá tak, že se pod něj nemusím stydět podepsat. Začalo to před více než rokem větou - budeme
dělat knížku fotek, ve které budeme srovnávat místa našeho kraje
jak vypadala dřív a jak vypadají teď. Přiznávám, že jsem nad úkolem
příliš nejásal, během roku častokrát nadával a taky práce bylo kolem spousta, ale to, co nakonec vzniklo, přineslo parádní odměnu.
Už jenom možnost být spoluautorem knížky s takovými borci jako
je Tomáš nebo Luděk Vojtěchovský, stát s nimi takříkajíc u jednoho
ponku... Doufám, že jsem jim to moc nekazil a že oni se naopak nebudou stydět za to, že byli se mnou ve stejném projektu. Určitě jim
touhle cestou chci poděkovat - kluci, fakt díky!!! - a vám ostatním
doporučit, abyste se zašli podívat do knihkupectví Mozaika. Prolistujte, pročtěte, třeba se vám naše společné dílo zalíbí a uděláte jím
radost někomu blízkému pod stromečkem. Slyšel jsem totiž v rádiu
Ledeckýho, takže už asi brzy budou Vánoce... [email protected]
BULVÁR, společenský magazín pro Pardubický kraj
SEX
ve hvězdách
Beran - Hvězdy vám během
těchto dnů budou obzvlášť nakloněny v lásce. Co se týče erotiky, přijdete si na své nejen vy, ale
i váš partner.
Býk - V těchto dnech se vám
bude dařit objevit nejen svůj
nový, dosud netušený erotický potenciál, ale i rozvíjet své
schopnosti, abyste dosáhli vytouženého blaha.
Blíženci - Máte dostatek energie a síly na rozdávání. Nechybí
vám ani chuť překonávat překážky a dokážete znovu vybojovat své vítězství na poli lásky.
Rak - Možná budete mít během tohoto týdne pocity stagnace, že se nic neděje ve vašem
životě. Netoužíte pouze po impulsivním krátkodobém uspokojení.
Lev - Ve vašem milostném životě se neodehrají žádné velké
změny, dokonce se dostanete
do fáze absolutního klidu a budete se snažit i vnitřně vyrovnat
s vaším každodenním životem.
Panna - Neváhejte a odvažte se
po svém, nemůžete prostě odolat
touze flirtovat, toužíte si vyjít někam daleko, kde byste mohli nerušeně absolvovat další lekci živočišného sexu.
Váhy - Mohli jste se nechat
ovlivnit pochybnostmi o svých
schopnostech a nízkém sebevědomí, máte ale všechny
předpoklady pro to, abyste rozvinuli podstatné rysy své osobnosti.
Štír - V tento čas si nejenže nepřijdete na své, ale pocítíte smutek z
rozčarování, budete se cítit zranitelní na tom nejcitlivějším místě
vaší duše.
Střelec - Ať chcete nebo ne,
budete si muset to, co chcete,
vybojovat. I váš erotický život
rozhodně nebude procházka
růžovou zahradou.
Kozoroh - Tyto dny vám
mohou přinést nejisté naděje ve vašem milostném životě
a je docela možné, že vás čeká
změna místa.
Vodnář - Zatoužíte vzdálit se ze
stereotypu všedních dní a zaměřit se více na poznávání a užívání
si nových, mnohem radostnějších
stránek života.
Ryby - Nyní bude téměř nemožné udržet s vámi tempo,
příliv sexuální energie si vyžádá, abyste se věnovali více
zkrocení svých vášní než něčemu zcela odlišnému.
Ročník 15, číslo 12, vychází 18. 12. 2015
Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s.r.o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, +420 777 100 388, e-mail: [email protected],
web: www.ibulvar.cz, facebook: www.facebook.com/BulvarPardubice. IČO: 69168741.
Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Šéfredaktor: Miloš Spáčil. Redaktoři: Filip Appl, Lukáš Zitka, Kate Fuks (karikatury), Richard Horák (kultura), Miriam Mičková, Renata Říhová a Luděk Bobb Slanař (módní policisté). Grafika, zlom: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová.
Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: centrální telefon a fax, e-mail: [email protected]
Předplatné zajišťuje: A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http://www.predplatne.cz.
Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Cena výtisku: 10,-Kč. Evidenční číslo: MK ČR E 10824, ISSN 1213-6956
Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme. Periodicita: měsíčník.