česká republika republic

NÁRODNÍ PŘEHLED
O APLIKACI MÉNĚ ČASTO UŽÍVANÝCH A VYUČOVANÝCH JAZYKŮ
ČESKÁ REPUBLIKA
REPUBLIC
Tento projekt byl podpořen Evropskou komisí. Tento materiál odráží pouze názory jeho autora a komise nenese žádnou
odpovědnost za jakékoliv použití zde obsažených informací.
2
AUTOR:
AKLUB Centrum vzdělávání a poradenství
Krnov, Česká republika
www.aklub.org
Tento dokument byl vytvořen sdružením Síť pro sociální inkluzi a začleňování na trh práce
prostřednictvím jazykového vzdělávání, dále jen SMILE (Social and Market Inclusion through
Language Education).
Jedná se o nezávislou zprávu, nikoli o politický dokument na evropské nebo národní úrovni. SMILE je
síť, která se zaměřuje na možnosti překonávání ekonomických a sociálních překážek v rámci Evropské
Unie pomocí prosazování úspěšných modelů jazykového vzdělávání.
Vydáno 2015.
3
OBSAH:
1. Úvod…………………………………………………………………………………………………………..............4
2. Evropské jazykové strategie pro začleňování na trh práce a pro sociální inkluzi ......…...5
3. Méně často užívané a vyučované jazyky..………………………………………………………….……..7
4. Národní strategie pro jazyky v České republice...............…………………………………………..8
4.1. Strategie pro kulturní diverzitu a inkluzi……………...................…………….………….9
5. Osvědčené postupy.......………………………………………………….........……………………………..12
6. Identifikované sektory v České republice...........……………………………………………………..16
6.1. Cestovní ruch...……………………………………………………………………….……….......…17
6.2. Školní vzdělávání v přeshraničních regionech…….................………...……………..18
6.3. Sektor pohostinství – průmysl pohostinství...................………….......……………….19
7. Metodiky pro studium a podporu LWUTLs…………...................................……………………..20
7.1. Metody jazykové výuky, při nichž lze využít databázi projektu SMILE…………...20
7.2. Podpora LWUTLS................................………………………………………………...………22
8. Shrnutí…………………………………………………………………………………………………...........……23
9. Odkazy..………………………………………………………………………………………………...........…….
4
Cílem tohoto dokumentu je představit nejnovější poznatky sítě SMILE týkající se studia a propagace jazyků,
které se v České republice méně často používají a vyučují, dále jen "LWUTLs" (Less widely used and taught
languages). Síť SMILE se snaží navázat spolupráci s organizacemi z oblasti vzdělávání, práce a života společnosti
a zjistit, jak by se v těchto oblastech daly pomocí LWUTLs zvýšit jazykové kompetence a dovednosti, a tím
podpořit konkurenceschopnost, zvýšit zaměstnatelnost a posílit sociální inkluzi.
Síť SMILE si klade za cíl podpořit jak evropskou, tak národní jazykovou politiku tím, že bude hledat,
identifikovat a šířit dobré výsledky osvědčených postupů pro podporu jazykové diverzity se zvláštním
zaměřením na studium LWUTLs. V souladu s tím představuje tento Národní přehled výběr osvědčených
postupů a metodik pro podporu jazykové diverzity a LWUTLs se zaměřením na jejich praktické využití v různých
sektorech. Primárním cílem je na jedné straně vytvořit příležitosti pro spolupráci mezi oblastmi jazykového
vzdělávání, odborné přípravy a práce, a tím podpořit konkurenceschopnost a zaměstnatelnost, a na straně
druhé posílit sociální inkluzi různých znevýhodněných skupin (přistěhovalců, lidí se zdravotním postižením,
seniorů atd.).
Dokument předkládá přehled hlavních evropských strategií v oblasti jazykového studia a podpory jazykové
diverzity a zároveň nastiňuje jazykovou politiku a její uplatňování ve formálním i neformálním vzdělávání
v České republice. Národní přehled dále objasňuje, co se rozumí pod pojmem „méně často užívané a
vyučované jazyky“, jak ho definuje síť SMILE, a uvádí, ve kterých jazycích byly osvědčené postupy vytvořeny a
k jakým účelům.
Další části se zaměřují na soubor osvědčených postupů, jejich praktické využití v České republice v různých
sektorech, které by se daly označit za uživatelsky přívětivé prostředí, a také na úspěšné metodiky a přístupy
ke studiu a podpoře LWUTLs. Soubor vychází z jazykových projektů a iniciativ, které vytvořily inovativní metody
jazykové výuky vhodné jako motivace a zdroje jak pro sociální inkluzi, tak pro začleňování na trh práce.
Poslední kapitola dokumentu shrnuje, jaké jsou příležitosti a výzvy v oblasti podpory LWUTLs a jaký je jejich
význam pro ekonomické, společenské a kulturní oblasti života Evropy.
Národní přehled pro Českou republiku byl vytvořen českou organizací AKLUB, která je aktivním členem sítě
SMILE.
5
Evropské jazykové strategie pro začleňování na trh
práce a pro sociální inkluzi
Partnerská síť SMILE provedla analýzu některých klíčových dokumentů publikovaných institucemi
a zákonodárnými orgány EU zaměřující se na prioritní oblasti a cíle jazykového vzdělávání a podpory na
evropské úrovni, a obzvláště věnovala pozornost významu jazyků pro začleňování na trh práce a pro sociální
inkluzi.
Cílem pro růst EU stanoveným dokumentem Strategie Evropa 2020 je přeměnit Unii v “inteligentní, udržitelné
a inkluzivní hospodářství” do roku 2020 a pomoci členským státům dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti,
produktivity a sociální soudržnosti. K dosažení tohoto cíle si EU stanovila pět úkolů zaměřených na konkrétní
akce, které se uskuteční na evropské a národní úrovni v oblastech zaměstnanosti, výzkumu, rozvoje,
vzdělávání, energetické udržitelnosti a boje proti chudobě a sociální exkluzi.
Detailní informace o dokumentu Evropa 2020 jsou k dispozici na
http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm
Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (‘ET 2020’), který byl vydán
Radou Evropské Unie v roce 2009, se zaměřuje na čtyři společné cíle při řešení problémů v oblasti vzdělávání
a odborné přípravy do roku 2020. Jsou to jmenovitě:




realizovat celoživotní učení a mobilitu;
zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy;
prosazovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství;
zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání
a odborné přípravy.
Celý text dokumentu ve všech úředních jazycích EU je k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/ALL/?uri=CELEX:52009XG0528(01)
Pokud jde o jazykové vzdělávání, nový program Erasmus+ (2014-2015) upravuje cíl formulovaný na
barcelonském summitu v roce 2002 “mateřský jazyk plus dva cizí jazyky” a klade důraz především na význam
klíčových kompetencí a dovedností pro potřeby trhu práce. Jazykové cíle programu Erasmus+ jsou následující:
 zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností s ohledem na jejich význam pro trh práce, zvláště
tím, že se vytvoří více příležitostí pro mobilitu ve vzdělávání;
 zlepšit výuku a učení jazyků a podporovat jazykovou diverzitu a mezikulturní povědomí;
 rozvíjet základní a průřezové dovednosti, včetně vícejazyčnosti, za použití inovativních a na žáka
zaměřených pedagogických přístupů a rozvíjením vhodných metod hodnocení a certifikace.
Přehled programu Erasmus+ je k dispozici na https://eacea.ec.europa.eu/erasmus-plus_en
Význam jazyků pro trh práce je dále podtržen ve zprávě Evropské komise vydané v roce 2012 jako Pracovní
dokument útvarů Komise, který se zabývá Jazykovými kompetencemi pro zaměstnatelnost, mobilitu
a hospodářský růst. Ze závěrů dokumentu vyplývá, že jazykové kompetence musí podporovat mobilitu
pracovníků a studentů, zlepšit zaměstnatelnost evropské pracovní síly, být užitečné v reálném životě
a odpovídat požadavkům trhu práce. Proto má být jazykové vzdělávání nastaveno tak, aby podporovalo
6
zaměstnatelnost, mobilitu a hospodářský růst a zároveň odráželo specifické potřeby dané země a vycházelo
z osvědčené praxe.
Více informací na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012SC0372&from=EN
Dokument Rady Evropské unie z roku 2011 obsahuje závěry o jazykových kompetencích pro zlepšení mobility,
a mimo jiné také následující doporučení pro Evropskou komisi a členské státy:
 podporovat mobilitu pro jazykové vzdělávání;
 vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy pro podporu jazyků s cílem získávání nových dovedností;
 podporovat specifický jazykový obsah pro profesionální účely (zvláště v odborném vzdělávání a ve
vysokoškolském vzdělávání);
 uznávat a kladně hodnotit jazykové kompetence získané prostřednictvím neformálního a informálního
vzdělávání;
 propojit kvalifikace odborného vzdělávání a přípravy, které zahrnují jazykové dovednosti, se SERR
(Společný evropský referenční rámec pro jazyky);
 poskytovat podporu prostřednictvím programů EU;
 podporovat tvorbu výukových a vzdělávacích materiálů pro LWUTLs.
Rada stanovuje následující prioritní oblasti pro jazykové vzdělávání a jeho podporu:
 vzdělávací mobilita pro zvýšení zaměstnatelnosti, mezikulturního povědomí, tvořivosti a osobního
rozvoje;
 dobrá znalost cizích jazyků jako klíčová kompetence pro trh práce a sociální kohezi;
 inovativní metodiky pro zvýšení zaměstnatelnosti a mobility pracovníků;
 vzdělávání učitelů (zvláště v odborném vzdělávání);
 širší výběr jazyků, včetně LWUTLs a jazyků sousedících zemí;
 jazykové kompetence znevýhodněných skupin (zvláště dětí) pro lepší sociální inkluzi a budoucí
profesionální rozvoj;
 výuka a studium jazyků pro specifické účely;
 celoživotní studium jazyků pro všechny, včetně seniorů.
Celé znění dokumentu je k dispozici na
http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/126373.pdf
Z obecných závěrů analyzovaných dokumentů vyplývá, že význam jazykových kompetencí a dovedností pro trh
práce neustále narůstá a že by se tudíž mělo věnovat více úsilí na plnění požadavků tohoto trhu tím, že bude
vzdělávání více zaměřené na žáka, více prakticky orientované a v praxi snadněji aplikovatelné. Poptávka
a nabídka jazykových dovedností by se tedy měla více zaměřit na odborné jazykové vzdělávání a vzít při tom
v úvahu, že zaměstnavatelé potřebují jazykové kompetence nejen v tradičně vyučovaných jazycích (jako je
angličtina, němčina, španělština atd.), ale také v méně často vyučovaných jazycích, které jsou potřeba pro
vyplnění mezer na trhu.
Na základě analyzovaných dokumentů určila síť SMILE tyto prioritní oblasti pro podporu LWUTLs:





jazyková a kulturní diverzita;
jazyky sousedních zemí/přeshraniční regiony;
profesní jazyky;
jazyky obchodních partnerů;
mobilita (studijní i pracovní).
7
Je tedy zároveň výzvou i příležitostí pro LWUTLs upevnit své postavení důležitých hráčů v evropském
jazykovém, kulturním a společensko-ekonomickém životě a mělo by se na ně nahlížet z hlediska
konkurenceschopnosti, poptávky na trhu, a společenského a kulturního významu.
3. Méně často užívané a vyučované jazyky v Evropě
(Jak je definuje síť SMILE)
Pro účely realizace projektů rozhodla partnerská síť SMILE po společné debatě, co bude rozuměno pod
pojmem “méně často užívané a vyučované jazyky” (LWUTLs) a které jazyky budou do této definice zahrnuty
s ohledem na identifikaci příležitostí a osvědčených postupů pro jejich prosazování. V žádném z analyzovaných
oficiálních dokumentů EU nebyla nalezena konkrétní definice pro LWUTLs. Přijatá definice bere v úvahu cíle
sítě SMILE a jejich praktické využití pro cílové skupiny a není tedy oficiální definicí LWUTLs.
Na základě partnerských diskuzí na téma příležitosti a problematické oblasti prosazování LWUTLs byla
stanovena následující definice pro LWUTLs takto: jedná se o „národní, strategické, regionální či menšinové
jazyky“, které mohou být do této skupiny zahrnuty za následujících podmínek:

Přednost mají oficiální jazyky EU. To znamená, že většina zvolených osvědčených postupů se zaměřuje
na ně.
o Evropská Unie má 24 oficiálních jazyků. Jsou to bulharština, francouzština, maltština, chorvatština,
němčina, polština, čeština, řečtina, portugalština, dánština, maďarština, rumunština, holandština, irština,
slovenština, angličtina, italština, slovinština, estonština, lotyština, španělština, finština, litevština
a švédština.
o Vyloučeny jsou tradičně vyučované jazyky (angličtina, němčina, francouzština, italština a španělština),
pokud nepřinášejí přidanou hodnotu a potenciál přenosnosti osvědčených postupů a metod
aplikovatelných na LWUTLs. Všechny ostatní jazyky (v rámci Evropy) jsou považovány za LWUTLs.

Regionální a menšinové jazyky (včetně přeshraničních jazyků), jako jsou například katalánština ve
Španělsku nebo ve velmi specifických případech italština ve Švýcarsku, mohou být zahrnuty, jsou-li relevantní
pro cíle projektu (pro trh práce a sociální inkluzi) nebo pro potřeby cílové skupiny.

Jazyky strategických partnerů EU anebo jazyky se strategickým významem pro společenský
a ekonomický rozvoj Unie, jako jsou na příklad čínština, ruština, arabština atd.
Na základě této definice provedli partneři SMILE průzkum v oblasti osvědčených postupů pro podporu a učení
LWUTLs a jejich uplatnění v různých sektorech identifikovaných jako jazykově-přátelská prostředí v každé
z partnerských zemí.
8
4. Národní strategie pro jazyky a jazykové otázky
v České republice
Oficiální jazyk je čeština a používá ho většina obyvatel České republiky (ČR) – asi 96%, ale jeho používání není
definováno žádným specifickým jazykovým zákonem. V roce 2004 byl zamítnut návrh komunistických poslanců
na přijetí novely Ústavy, která by zavedla národní a oficiální jazyk. Postoj vlády k tomuto návrhu byl negativní.
Finanční úřady používají jako úřední jazyk také slovenštinu. Používání českého nebo slovenského jazyka je
zakotveno v Zákoně o správě daní a poplatků.
Občané České republiky, kteří se hlásí k národnostním a etnickým menšinám, mohou jednat v jejich vlastním
jazyce, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod. V případě, že použijí tlumočníka, zaplatí náklady stát.
Výjimkou jsou trestní řád a občanský soudní řád, které zaručují právo na tlumočníka v průběhu trestního řízení
a jednání s policejními orgány, ale bez nároku na náhradu nákladů.
Letáky a další publikace musí být zveřejňovány v českém jazyce, jak je stanoveno v Zákoně o ochraně
spotřebitele. Jedinou autoritou v záležitostech českého jazyka a zároveň stanovitelem pravidel pravopisu je
Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR.
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že k 31. prosinci 2013 měla Česká republika 10 512 419 obyvatel.
Sčítání lidu, domů a bytů v České republice se důsledně dotazuje na národnost. Poslední takový průzkum byl
proveden v březnu 2011.
Podíl etnických Němců v populaci, kteří tvořili velmi početnou skupinu před druhou světovou válkou, výrazně
poklesl kvůli poválečnému odsunu Němců. Během trvání Československa plynule narůstal podíl etnických
Slováků. V souladu s mezinárodními doporučeními zahrnuje census z roku 2001 do celkového počtu obyvatel
také cizince se statusem dlouhodobého pobytu.
Druhý nejrozšířenější jazyk podle počtu uživatelů (po českém jazyce) je slovenský jazyk, následuje polština,
němčina a romština.
Tabulka: Složení obyvatelstva podle národnosti v roce 2001 a 2011 (vyjádřeno v procentech) - česká
národnost zahrnuje Moravany a Slezany.
Národnost
česká
2001 (%)
2011 (%)
94.2
97.9
slovenská
1.9
1.4
ukrajinská
-
0.5
vietnamská
-
0.3
romská
-
0.1
9
polská
0.5
0.3
německá
0.4
0.2
maďarská
0.1
0.1
jiná
2.8
2.8
Zdroj:
Informace poskytl Český statistický úřad na základě sčítání lidu, domů a bytů z let 2001 a 2011.
Podpoře jiných národností a jejich jazyků je věnováno mnoho programů. Národnostní menšiny tvoří občané
České republiky (ČR), kteří se hlásí k jiné národnosti než české. Za cizí státní příslušníky se považují lidé, kteří
mají jiné státní občanství než české.
Definice pojmů národností menšina a příslušník národností menšiny je vymezena v zákoně č. 273/2001 Sb. Na
základě tohoto zákona byla ustanovena Rada vlády pro národnostní menšiny jako poradní a iniciativní orgán
pro záležitosti týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků a ochrany menšinových jazyků. Předseda
Rady je zároveň členem vlády České republiky. Rada má 30 členů, mezi nimiž jsou např. náměstci ministra
financí, kultury, školství, práce, vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí a zástupci 14 národnostních menšin –
bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské,
běloruské, ukrajinské a vietnamské.
Každoročně od roku 2002 předkládá Rada vládě „Zprávu o situaci národnostních menšin v ČR“. Ta obsahuje
dílčí zprávy od všech zapojených ministerstev, orgánů místní a regionální vlády, zástupců národnostních
menšin v Radě a další podkladové informace. Od roku 2002 došlo ke změnám ve Zprávě, zvláště v souvislosti se
schválením Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v ČR. Stále větší část Zprávy je věnována
uplatňování národnostně menšinové politiky na lokální a regionální úrovni, konkrétně pak právě otázce
implementace Charty.
Národnostní menšiny jsou podporovány především prostřednictvím dotačních programů financovaných ze
státního rozpočtu (Ministerstva kultury (MK), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Úřadu
vlády ČR) a jejich podpora je tematicky rozdělena na následující programy:

podpora uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin;

podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin;

podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy;

podpora projektů integrace členů romské komunity.
Úřad vlády ČR zajišťuje následující podpůrné programy:

Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků;
10

program Podpora terénní práce;

Podpora koordinátorů romských poradců na krajských úřadech;

program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zaštiťuje tři programy v oblasti vzdělávání:

Program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin, mimoškolních a volnočasových aktivit dětí
a mládeže;

Rozvojový program na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání;

Program podpory projektů pro sociálně znevýhodněné a pro národnostní menšiny v postsekundárním
vzdělávání.
Ministerstvo kultury má tři programy:

program Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin – podpora periodického
tisku, rozhlasového a televizního vysílání;

Program podpory kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin – podpora uměleckých, kulturních
a vzdělávacích aktivit, studia a rozboru národností kultury a lidových tradic, dokumentace národnostních
kultur, vydavatelské činnosti a multietnických akcí, jejichž cílem je boj proti nesnášenlivosti a xenofobii;

Program na podporu integrace romské komunity – zaměřuje se na vytvoření rovných podmínek pro
příslušníky romské komunity, zvláště na podporu společenských a kulturních aktivit prováděných romskými
organizacemi.
Kromě těchto tří programů poskytuje MK státní dotace na aktivity národnostních menšin, na příklad na
aktivity, které jsou součástí programu Knihovna 21. století. Tyto dotace jsou poskytovány knihovnám na práci
s národnostními menšinami a na integraci cizinců. Další dotace jsou určeny na podporu multietnických aktivit
na poli kultury, jejichž cílem je podpořit kulturní dialog a vzájemné poznávání kultur v rámci jiných grantových
soutěží.
MK je také zřizovatelem Muzea romské kultury v Brně.
Programy v oblasti kultury a vzdělávání oslovují i jiné menšiny, jako na příklad židovskou komunitu. Podporují
se projekty občanských sdružení těchto menšin; příkladem je Židovské muzeum v Praze. Ministerstvo kultury
také spravuje organizaci Památník Terezín, která se zabývá výzkumem holokaustu a pořádá vzdělávací aktivity
zaměřené na stejné téma.
Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR v prosinci 2000; poslední aktualizovaná verze je
z roku 2011. Integrace znamená proces začleňování cizinců do společnosti. Jedná se o vzájemný proces, který
se nutně týká jak cizinců samotných, tak většinové společnosti. Od samého začátku Koncepce předpokládala
účast několika ministerstev. Koordinaci Koncepce má na starosti Ministerstvo vnitra ČR, které také každoročně
předkládá vládě Zprávu o implementaci koncepce. Aktualizovaná koncepce vychází z analýzy současné situace
11
a problémů, které byly zjištěny v oblasti integrace cizinců, a soustřeďuje se především na formulaci cílů této
politiky.
Aktualizované prohlášení o konkrétních úkolech pro implementaci integrační politiky je uvedeno v usnesení
vlády Společné soužití 2014.
Ministerstvo vnitra (MV) a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pravidelně aktualizují svou společnou
webovou stránku Cizinci v České republice (http://www.cizinci.cz), která poskytuje přístup k informačním
publikacím pro cizince v 7 jazykových verzích. Na webové stránce cizinci také najdou všechny nezbytné
dokumenty a kontakty na státní správu, a dále návod, jak projít jednotným procesem k dosažení integrace
cizinců v ČR.
Český statistický úřad zpracovává a publikuje statistické údaje o počtu cizinců v ČR, o jejich rozmístění
v jednotlivých krajích, o rozdělení podle pohlaví, státní příslušnosti, věku, druhu a účelu jejich pobytu v ČR,
o stavu azylového řízení, o jejich hospodářských aktivitách a další údaje. Statistické údaje berou v potaz pouze
ty cizince, kteří pobývají na území ČR legálně.
Od roku 2008 počet cizinců v České republice neustále stoupá. V roce 2013 žilo na území ČR 441 500 cizinců,
což činí 4,1% populace země. Vzrostl podíl občanů zemí EU pobývajících v ČR a změnila se struktura druhu
pobytu. V roce 2013 podíl cizích státních příslušníků s trvalým pobytem překročil 50%. Až na několik výjimek,
počet cizích státních příslušníků ze zemí mimo EU každoročně klesal, zejména z tradičních zdrojových zemí
pracovní migrace – Ukrajiny, Vietnamu a Moldavska. Naopak počet občanů EU stoupal, zvláště počet občanů
Slovenska, kteří částečně nahrazují cizí státní příslušníky mimo EU na trhu práce. Největší podíl cizích státních
příslušníků je v Praze, kde se jich také 37% z celkového zdokumentovaného počtu zdržuje. To činí 13%
z celkové populace hlavního města.
12
5. OSVĚDČENÉ POSTUPY
Partnerská síť SMILE provedla průzkum úspěšných jazykových projektů a iniciativ, které přinášejí inovativní
metody pro podporu a výuku LWUTLs v různých situačních kontextech, a vytvořila databázi osvědčených
postupů, které byly použity ve 34 zemích. Výběr osvědčených postupů vycházel ze souboru kritérií
souvisejících s jejich realizací a obsahem, přičemž byl kladen důraz na potřeby identifikovaných sektorů týkající
se využití LWUTLs a současné evropské a národní strategie v oblasti jazykového vzdělávání. Pro výběr byla
směrodatná následující hlediska:

















sociální inkluze prostřednictvím jazykového vzdělávání;
začleňování na trh práce prostřednictvím jazykového vzdělávání;
vícejazyčnost;
méně často užívané a vyučované jazyky;
netradiční metodiky pro výuku a učení jazyků;
metodiky pro jazykové vzdělávání v situačním kontextu;
studium jazyků pro specifické účely;
nové výukové přístupy pro netradiční studenty jazyků;
jazykové produkty a materiály pro účely samostudia;
digitální učební materiály pro jazyky;
adaptabilita a přenositelnost metodik pro různé cílové skupiny;
inovativní metodiky ve vzdělávání učitelů;
mobilita v jazykovém vzdělávání;
uznávání jazykových dovedností získaných prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání;
aplikace Společného evropského referenčního rámce (SERR)
jazyková diverzita a mezikulturní dialog;
osvědčené postupy pro užívání jazyků na pracovišti.
Cílem provedeného průzkumu je propojit světy vzdělávání, odborné přípravy a práce a identifikovat příležitosti
pro výuku LWUTLs v prostředí přátelském pro učení jazyků. Soubor osvědčených postupů mapuje širokou škálu
ekonomických, vzdělávacích a společenských sektorů a poskytuje pracovní modely pro aplikaci metodik
a produktů v praxi. Osvědčené postupy mohou mít přímý dopad na některé zainteresované subjekty:
 Organizace aktivní v oblasti trhu práce – odbory, sdružení zaměstnavatelů, poskytovatelé odborné
přípravy a vzdělávání, poskytovatelé rekvalifikace atd. Ty se mohou seznámit s alternativními
metodami výuky jazyků a s vícejazyčnými produkty pro zvýšení kompetencí, konkurenceschopnosti a
zaměstnanosti v různých sektorech, a tím zlepšit své odborné znalosti a služby občanům, kteří se snaží
najít lepší uplatnění na trhu práce.
 Organizace z konkrétních hospodářských odvětví (stavebnictví, cestovní ruch, obnovitelné zdroje
energie, ochrana životního prostředí atd.) – Mohou těžit z netradičních metod a produktů pro situační
jazykové vzdělávání a jeho podporu v konkrétním kontextu svého oboru odbornosti a zájmu. To zvýší
kvalitu nabízených služeb a kvalifikace poskytovatelů.
 Organizace poskytující vzdělávací příležitosti osobám ohroženým sociální exkluzí (migranti, osoby se
zdravotním postižením, senioři atd.) – Znevýhodněným osobám je poskytnuta pomoc, aby se lépe
integrovali do společnosti, a motivace pro rozvoj vlastností odpovídajících požadavkům trhu práce.
 Organizace poskytující příležitosti pro formální a neformální jazykové vzdělávání – školy, univerzity,
jazyková centra, poskytovatelé vzdělávání dospělých, poskytovatelé odborného jazykového vzdělávání,
13
široká veřejnost atd. – Jsou povzbuzovány, aby aplikovaly identifikované metodiky na situační učení
LWUTLs. Osvědčené postupy poskytující tyto metodiky jsou dostupné pro všechny vzdělávací sektory –
školní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a příprava.
V současné době zahrnuje databáze přes 300 osvědčených postupů z 34 zemí a je k dispozici na webové
stránce projektu www.smile-network.eu, která obsahuje uživatelsky přívětivý vyhledávač. Uživatelé si mohou
nastavit své předvolby hledání a hledat osvědčené postupy podle kritérií, cílových jazyků, sektorů, země,
klíčových slov atd. Každý osvědčený postup poskytuje informace o zvolené iniciativě, cílových skupinách a
sektorech, kterých se týká, o cílech a použitých metodikách, o výsledcích, přínosu pro cílové skupiny, získaných
oceněních a potenciálu přenositelnosti.
Soubor obsahuje osvědčené postupy vytvořené ve 46 jazycích, které mohou být rozřazeny do následujících
kategorií:
Jazyky osvědčených postupů databáze SMILE
5
1
Official LWUTLs
Popular languages
11
24
Regional/Minority languages
Strategic languages
Other (Latin)
5
-
Překlad položek z grafu
oficiální LWUTLs
populární jazyky
regionální/menšinové jazyky
strategické jazyky
jiné (latina)
Následuje grafické znázornění jednotlivých jazyků zahrnutých v souboru osvědčených postupů podle kategorie
a počtu postupů, které jsou k dispozici v každém jazyce:
14
 Méně často užívané a vyučované jazyky (LWUTLs):
Největší část databáze se týká LWUTLs, které představují oficiální jazyky evropských zemí, přičemž je
vyloučeno 5 tradičně vyučovaných jazyků – angličtina, němčina, francouzština, španělština a italština.
Oficiální LWUTLs v databázi dobrých praxí sítě SMILE
90
80
70
60
50
40
30
20
10
Turkish
Swedish
Slovene
Slovak
Serbian
Romanian
Portuguese
Polish
Norwegian
Maltese
Lithuanian
Latvian
Irish
Hungarian
Greek
Finnish
Estonian
Dutch
Danish
Czech
Croatian
Bulgarian
Bosnian
Albanian
0
Překlad položek z grafu:
albánština, bosenština, bulharština, chorvatština, čeština, dánština, holandština, estonština, finština,
řečtina, maďarština, irština, lotyština, litevština, maltština, norština, polština, portugalština,
rumunština, srbština, slovenština, slovinština, švédština, turečtina
 Populární jazyky:
Tzv. populární jazyky figurují také v osvědčených postupech, pokud podporují LWUTLs nebo poskytují potenciál
přenositelnosti, který může být prospěšný pro identifikované sektory a cílové skupiny.
15
Populární jazyky v databázi dobrých praxí sítě SMILE
120
100
80
60
40
20
0
English
French
German
Italian
Spanish
Překlad položek grafu:
angličtina, francouzština, němčina, italština, španělština
 Regionální a menšinové jazyky:
Regionální a menšinové jazyky (včetně přeshraničních jazyků), jako je například katalánština ve Španělsku, jsou
do projektu zahrnuty, jsou-li relevantní pro jeho cíle (sociální inkluze a začleňování na trhu práce) a pro
potřeby cílových skupin.
Regionální/menšinové jazyky v databázi sítě SMILE
25
20
15
10
5
0
Basque
Catalan
Galician
Saami
Lower
Sorbian
Scottish
Gaelic
Welsh
Překlad položek grafu:
baskičtina, katalánština, galicijština, sámština, dolnolužická srbština, skotská gaelština, velština
16
 Strategické jazyky:
Do strategických jazyků patří jazyky strategických partnerů Evropské unie anebo jazyky se strategickým
významem pro společenský a hospodářský rozvoj Unie, jako jsou například čínština, ruština, arabština atd.
Strategické jazyky v databázi dobrých praxí sítě SMILE
35
30
25
20
15
10
5
0
Arabic
Chinese
Hindi
Japanese
Russian
Překlad položek grafu: arabština, čínština, hindština, japonština, ruština
6. Identifikované sektory v České republice
Síť SMILE identifikovala sektory, které mohou těžit z aplikace netradičních přístupů v jazykovém vzdělávání
zaměřeném na LWUTLs a vytvořila cesty pro zapojení zainteresovaných subjektů z jednotlivých sektorů. Přitom
je kladen důraz na vytváření příležitostí pro používání jazykového vzdělávání a podpory jako prostředku
k posílení konkurenceschopnosti, zaměstnatelnosti a sociální inkluze v různých oblastech prostřednictvím
zkoumání a řešení konkrétních jazykových potřeb.
K hlavním sektorům pro využívání LWUTLs zmapovaných v průběhu výběrového procesu patří v České
republice mimo jiné:



cestovní ruch;
školní vzdělávání (předškolní, primární, sekundární) v přeshraničních oblastech;
sektor pohostinství.
Další kroky budou směřovat k seznamování zástupců cílových skupin v České republice s inovativními
metodikami vybraných osvědčených postupů. Toho má být dosaženo pomocí úzké spolupráce s relevantními
zainteresovanými subjekty z výše zmíněných sektorů.
Zvolené sektory v České republice představují důležitá prostředí pro prosazování příležitostí a zvyšování
motivace pro jazykové vzdělávání. Přispívají k prioritám země, mimo jiné k hospodářskému růstu, snížení
nezaměstnanosti, novým a lepším pracovním příležitostem, zvýšení konkurenceschopnosti občanů a zvyšování
kvality jazykového vzdělávání ve školách.
17
Většina vybraných osvědčených metod se zabývá zároveň více než jednou prioritní oblastí a může poskytnout
modely pro efektivní spolupráci mezi sektory tím, že propojí světy jazykového vzdělávání, trhu práce a sociální
inkluze. Vybrané modely a přístupy jazykového vzdělávání mohou být často aplikovány v různých sektorech
a poskytnuté metodiky mohou sloužit jako nové nápady pro zlepšení kvality a posílení výuky jazyků
v konkrétním prostředí a zároveň uspokojovat specifické potřeby několika sektorů.
Databáze poskytuje osvědčené postupy zabývající se identifikovanými sektory, které vznikly jak v České
republice, tak v jiných evropských zemích. To je dobrý předpoklad pro přejímání úspěšných modelů z jiných
zemí, jakož i výměnu zkušeností mezi zainteresovanými subjekty v příslušných sektorech.
Následuje popis hlavních vybraných sektorů v České republice pro využívání LWUTLs a cílových skupin, které
mohou těžit ze souboru osvědčených postupů.
Jazyky a cestovní ruch. Tyto dva pojmy jdou ruku v ruce odedávna. Znalost jazyků je v cestovním ruchu
naprostou nezbytností. Cizím jazykům a jejich studiu se v žádném případě nevyhnou animátoři, delegáti,
turističtí průvodci, číšníci, servírky, recepční a samozřejmě i další profese v oblasti cestovního ruchu. Jazyky
tudíž tvoří jeho velmi důležitou součást.
Díky kombinaci příjemného podnebí, rozmanité přírody a hojnosti kulturních a historických památek je Česká
republika jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v Evropě. Česká republika se může pochlubit četnými
skvěle zachovalými historickými pamětihodnostmi, z nichž mnohé jsou otevřeny pro veřejnost. Mnohá
starobylá města jsou velmi dobře zachovalá nebo nádherně zrestaurovaná. Českou republiku každoročně
navštíví přes 7 milionů turistů, z nichž více než 60% zamíří do Prahy.
I ve zbytku Evropy neustále narůstá význam cestování a sektoru cestovního ruchu jako uživatelsky přívětivého
prostředí pro podporu jazykového vzdělávání. Je to způsobeno otevřením hranic, internacionalizací podnikání
a trhu práce, zvýšeným počtem programů žákovské a studentské mobility a stoupajícím zájmem
o vysokoškolské studium v zahraničí. V současné době lidé cestují za obchodem, pro zábavu, ze studijních
důvodů a čelí potřebě komunikace v cizích jazycích, což z tohoto kontextu činí důležitou motivaci pro studium
jazyků.
Dlouhodobé priority EU v sektoru cestovního ruchu souvisí s rozvojem Rámce kompetencí a dovedností
pracovníků v cestovním ruchu, který se snaží co nejlépe sladit dovednosti a potřeby trhu práce. V tomto
ohledu potřebují turističtí průvodci nové příležitosti pro zdokonalování svých dovedností v souladu s rychleji se
měnícími potřebami moderního trhu v sektoru cestovního ruchu. Klíčové kompetence turistických průvodců
musí být rozšiřovány tak, aby uspokojily náročné a neustále se měnící požadavky návštěvníků v kontextu
globalizace a vysoké úrovně konkurenceschopnosti turistických nabídek.
Sektor cestovního ruchu je nesmírně příznivé prostředí pro výuku LWUTLs a pro podporu metodik pro
zlepšování jazykových kompetencí, zvyšování konkurenceschopnosti a prohlubování motivace ke studiu jazyků.
Síť SMILE identifikovala osvědčené postupy zabývající se těmito potřebami a poskytující neformální, informální
a e-learningové zdroje pro autodidaktické a autonomní učení v široké škále jazyků. Mohou být prospěšné pro:




turistické průvodce;
cestovní kanceláře a tour operátory;
profesionály ze sektoru pohostinství;
turisty (širokou veřejnost);
18
 poskytovatele jazykových služeb;
 dobrovolníky, důchodce a nezaměstnané;
Příklad: osvědčený postup pro cestovní ruch
Langevo je webová hra pro osvojování slovní zásoby, která kombinuje hraní a učení se
www.langevo.com
jazyku. Tato forma jazykového vzdělávání
zvyšuje motivaci studentů k tomu, aby si
opakovali své vědomosti. Langevo je moderní, interaktivní, atraktivní, a zábavná on-line
metoda jazykového vzdělávání, se kterou se můžete učit sedmi jazykům (angličtině, češtině,
francouzštině, němčině, italštině, polštině a španělštině). Má 5 úrovní (od začátečníků po
velmi pokročilé).
6.2.
Školní
vzdělávání
(předškolní,
primární,
sekundární)
v přeshraničních
regionech
Přeshraniční region je územní subjekt tvořený několika místními nebo regionálními orgány, které jsou
propojené, nicméně patří k různým národním státům. V Evropě je velké množství přeshraničních regionů.
Některé jsou často označovány za „euroregiony“, i když se jedná o nepřesné označení, které se používá pro
celou řadu jiných uspořádání. Evropské přeshraniční regiony se většinou vyznačují spoluprací mezi
pohraničními obcemi, okresy nebo kraji.
Naše organizace se nachází v přeshraničním regionu v severovýchodní části České republiky. Naše sousedící
regiony leží v Polsku a můžeme zde velmi dobře vnímat otázky týkající se českého a polského jazyka. Oba
jazyky mají stejné kořeny. Polština je jazyk, kterým se mluví především ve východní Evropě. Patří do skupiny
balto-slovanských jazyků, což je jedna ze skupin indoevropské jazykové rodiny. Polština je úředním jazykem
Polska, ale také jí mluví početné menšiny v Bělorusku, České republice, Rusku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, na
Ukrajině a v jiných zemích. Celkem mluví na světě polsky asi 50 milionů lidí, z toho je jich 38 milionů v Polsku
a asi 12 milionů ve Spojeném království, Spojených státech, Bělorusku, České republice, Lotyšsku, Litvě,
Rumunsku, na Slovensku, Ukrajině a v jiných zemích. Polština má celkem asi 45 milionů rodilých mluvčích, což ji
řadí mezi deset jazyků s největším počtem rodilých mluvčích v Evropě, ve světovém měřítku pak je na 25.
místě. Polština je podobná češtině a slovenštině, a všechny tři jazyky patří do skupiny západoslovanských
jazyků. Polština má mnoho přejatých slov z češtiny, francouzštiny, italštiny, hebrejštiny, ruštiny, latiny, němčiny
a dalších jazyků.
V našem regionu se Češi a Poláci setkávají každodenně. Můžeme poslouchat polské rozhlasové stanice
a sledovat polské televizní pořady. Mnoho lidí jezdí do Polska nakupovat. Pravidelně se setkávají žáci všech
typů škol. Zkrátka, v našem regionu je přirozená motivace učit se polsky.
19
Některé z osvědčených postupů partnerství SMILE mohou být využity na všech typech škol a mohou pomoci
žákům naučit se základy polského jazyka. Cílové skupiny v sektoru školního vzdělávání, kterým mohou být tyto
osvědčené postupy prospěšné, jsou následující:
 žáci všech typů škol;
 učitelé všech typů škol;
 organizace a skupiny zabývající se organizací volnočasových a sportovních činností pro děti.
Příklad: osvědčený postup pro ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH
Multilingual families (Vícejazyčné rodiny) je vzdělávací projekt
financovaný Evropskou Unií, který pomáhá a poskytuje informace
přistěhovaleckým nebo vícejazyčnými rodičům o tom, jak a proč
vychovávat jejich děti vícejazyčně v neformálním prostředí. Projekt
vytváří zdroje pro rodiny, učitele a děti v angličtině, češtině, němčině,
polštině a španělštině. Počet rodičů, učitelů, škol a institucí, které mohou
využívat tento projekt, není nijak omezen.
http://www.multilingual-families.eu/
6.3.
Sektor pohostinství – průmysl pohostinství
http://www.multilingual-families.eu/
Průmysl pohostinství je širokou kategorií odvětví v rámci sektoru služeb, která zahrnuje ubytování, plánování
akcí, zábavní parky, dopravu a další odvětví. Pohostinství je rozsáhlý průmysl, který závisí na dostupnosti
volného času a na disponibilním příjmu. Jednotka pohostinství, jako je restaurace, hotel nebo zábavní park, je
tvořena několika pracovními skupinami, jako je údržba zařízení, provoz pohostinství (zaměstnanci obsluhy,
správci, nosiči, zaměstnanci kuchyně, barmani, vedení, marketing, lidské zdroje atd.).
Pro sektor pohostinství je důležitou proměnnou míra využití, nebo naopak „míra neobsazenosti“. Stejně jako si
majitel továrny přeje, aby se produktivní aktiva využívala co nejvíce (na rozdíl od nutnosti platit fixní náklady,
zatímco továrna nevyrábí), tak i restaurace, hotely a zábavní parky se snaží získat co největší počet zákazníků,
které pak „zpracují“ ve všech svých sektorech.
Průmysl pohostinství je mnohem širší než většina jiných odvětví. Ačkoli je tento obor velmi široký, je možné
stanovit některé aspekty, které jsou klíčové.
Jedním z nejvýraznějších aspektů tohoto odvětví je, že se zaměřuje na spokojenost zákazníka. To sice platí
i o téměř všech ostatních odvětvích, ale pro tento sektor je zákazníkova spokojenost naprosto směrodatná. Je
to tím, že se tyto firmy často zaměřují na poskytování nadstandardních služeb.
Další výrazný aspekt tohoto odvětví je, že je závislé na disponibilním příjmu a volném čase. Z tohoto důvodu je
většina firem sektoru pohostinství využívána turisty a majetnějšími lidmi. Jestliže disponibilní příjem poklesne
v důsledku hospodářské krize nebo recese, jsou to většinou právě tyto firmy, které jsou nejvíce postiženy, a to
z prostého důvodu, že zákazníci nemají peníze navíc, které by utratily za využívání jejich služeb.
20
Průmysl pohostinství je nesmírně příznivým prostředím pro výuku LWUTLs a pro podporu metodik pro
zdokonalení jazykových kompetencí, zvyšování konkurenceschopnosti a prohlubování motivace pro jazykové
vzdělávání. Síť SMILE identifikovala osvědčené postupy zabývající se těmito potřebami a poskytující
neformální, informální a e-learningové zdroje pro autodidaktické a autonomní učení v široké škále jazyků.
Mohou být prospěšné pro:






hotelové zaměstnance;
zaměstnance zábavních parků a rekreačních středisek;
zaměstnance v dopravě;
zaměstnance restaurací a stravovacích zařízení;
turistické průvodce;
ostatní zaměstnance průmyslu pohostinství.
Příklad: osvědčené postupy pro SEKTOR POHOSTINSTVÍ – PRŮMYSL POHOSTINSTVÍ
www.talk-with-me.eu
Všeobecná oblíbenost internetových sociálních sítí je výchozím bodem pro interaktivní učení
s projektem Talk with me (Mluv se mnou). Tato platforma poskytuje dynamický učební obsah pro
uživatele češtiny, slovenštiny, maďarštiny a slovinštiny na úrovni A (základní úroveň), zvláště pak
pro osoby, které pracují v sektorech, v nichž služby vyžadují určitou úroveň porozumění jazyku
zákazníka.
Síť SMILE identifikovala osvědčené postupy, které vytvořily nebo vytvářejí inovativní netradiční produkty
a metody pro prosazování a studium LWUTLs v situačních kontextech souvisejících se začleňováním na trh
práce a sociální inkluzí. Databáze obsahuje celou škálu sektorů vhodných pro zavedení LWUTLs, v nichž se
různé metodiky využívají pro různé účely. Databáze může být využita v rámci jazykového vzdělávání a výuky
bez ohledu na to, jaká je použita metoda výuky jazyků.
7.1 Metody výuky jazyků, při nichž lze využít databázi projektu SMILE
 Přímá metoda
Při této metodě probíhá veškerá výuka v cílovém jazyce. Studentům není dovoleno používat jejich mateřský
jazyk. Výuka se nesoustřeďuje na gramatická pravidla a důraz je kladen na správnou výslovnost.
21
 Gramaticko-překladová metoda
Studenti se učí především překladem do a z cílového jazyka. Učí se nazpaměť gramatická pravidla a dlouhé
seznamy slovní zásoby. Důraz se většinou neklade na rozvíjení schopnosti ústního projevu.
 Audioorální metoda
Tato metoda vychází z teorie, že učení se jazyku znamená osvojovat si návyky. Důraz se klade na procvičování
dialogů z každodenních situací. Novou látku student nejprve slyší a důkladně procvičí, než se seznámí s její
psanou podobou.
 Strukturální přístup
Tato metoda nahlíží na jazyk jako na komplex gramatických pravidel, která si student osvojuje jedno po
druhém a v daném pořadí. Tak například sloveso „to be“ je představeno a procvičeno dříve než přítomný čas
průběhový, který používá „to be“ jako pomocné sloveso.
 Sugestopedie
Tato metoda je postavena na teorii, že jazyk si student osvojí pouze tehdy, je-li otevřený vjemům a zbavený
jakýchkoli mentálních bloků. Pomocí různých metod se studentovi vsugeruje, že naučit se jazyk je snadné, a
tím jsou odstraněny mentálních bloky, které brání učení.
 Metoda Total Physical Response (TPR – Celková fyzická odezva)
TPR probíhá tak, že student plní jednoduché pokyny, jako např. „Vstaň“, „Zavři knihu“, „Jdi k oknu a otevři ho.“
Metoda vyzdvihuje význam porozumění mluvenému projevu.
 Komunikativní přístup k výuce jazyků (CLT)
Cílem této metody je, aby se student naučil komunikovat efektivně a vhodně v různých situacích, ve kterých se
pravděpodobně ocitne. Kurzy CLT jsou založeny na funkčním pojetí jazyka, tzn., že se student učí, jaké
prostředky použít v konkrétních situacích, jako je např. pozvání, návrh, stížnost nebo jak vyjadřovat čas,
množství, umístění atd.
 The Silent Way (Tichý způsob)
Jak napovídá název metody, cílem vyučujícího je mluvit co nejméně tak, aby měl žák plnou kontrolu nad tím,
co chce on sám říct. Mateřský jazyk se nepoužívá vůbec.
 Community Language Learning (Společenské jazykové učení)
Tato metoda se pokouší vytvořit partnerský vztah mezi učitelem a žákem tak, aby nevznikly žádné překážky
bránící učení. Studenti často formulují to, co chtějí vyjádřit, v mateřském jazyce. Učitel jim pomůže
s překladem a studenti pak věty zopakují.
 Task-based language learning (Jazykové učení založené na úkolech)
Výuka se soustřeďuje na splnění úkolu, který je sám o sobě pro studenty zajímavý. Studenti používají ke
splnění úkolu jazykové znalosti, které již mají, takže nevzniká mnoho chyb k opravě.
 Přirozený přístup
Tento přístup, vytvořený profesorem S. Krashenem, klade důraz na podobnosti mezi osvojováním mateřského
a cizího jazyka. Chyby se neopravují. Učení probíhá tak, že jsou žáci vystavováni jazyku, který jim je
srozumitelný, nebo je jim srozumitelným způsobem předkládán.
 Lexikální přístup
Tento přístup se zakládá na počítačové analýze jazyka, která identifikuje nejběžnější (a tudíž i nejužitečnější)
lexikum v daném jazyce a jeho různá použití. Lexikální sylabus učí tato nejběžnější slova přibližně v pořadí
určeném častostí jejich výskytu, a je kladen velký důraz na používání autentických materiálů.
22
V kontextu LWUTLs je za klíčový faktor považována úroveň motivace studenta, která je výsledkem jeho
osobních vlastností a specifických potřeb. Jak ukazuje výzkum, na výsledky jazykového vzdělávání může mít
motivace větší vliv než jazykový talent. Proto by LWUTLS měly být zasazeny do praktických kontextů
a motivace by měla vycházet z osobních potřeb studenta a z přínosu, který pro něj bude jejich znalost mít. Na
osobní prospěch by měl být při prosazování méně často užívaných jazyků kladen vůbec největší důraz. Než se
pustíme do studia jakéhokoli jazyka, vždy si klademe otázku „Proč bych se měl tento jazyk učit?“. Zde je několik
témat a argumentů, které mohou být použity v prosazování LWUTLs.
Téma – Profesní dráha



Lze využít pracovních příležitosti v zahraničí, při kterých se lidem otevírají nové možnosti, které
obohatí jejich profesní dráhu, a zároveň je jim umožněno cestovat a naučit se nový, méně často
užívaný cizí jazyk.
Lidé, kteří již mluví některým méně často užívaným jazykem a zároveň angličtinou, mají velkou výhodu
při hledání zaměstnání – mohou najít práci v celé škále profesních oblastí – v oblasti sociální práce,
zdravotnictví, péče o děti, práce s mládeží, vzdělávání, právní pomoci, imigračního práva, sociálního
blahobytu a udržitelného rozvoje společnosti, obchodních služeb, výroby, velkoobchodního a
maloobchodního prodeje, dopravy a spojů, veřejných, sociálních a osobních služeb, veřejné správy,
pohostinství a v dalších oblastech.
Evropa je rostoucím trhem pro pracovní příležitosti. Absolventi s plynulou znalostí evropského jazyka
se uplatní v oblastech jako je státní správa, vztahy s veřejností, v institucích Evropské unie,
v evropských nadnárodních společnostech, ozbrojených složkách, celní správě, ve výzkumných
institucích v rámci i mimo rámec univerzitního sektoru atd.
Téma - Komunikace




Studium méně často užívaných jazyků a interkulturní komunikace jsou důležité pro budování
vzájemného respektu mezi kulturními uskupeními v Evropě a také ve vztazích Evropanů k příslušníkům
jiných kultur.
Je pochopitelné, že zahraniční zákazníci dávají přednost používání rodného jazyka.
K budování společného domova, ve kterém budeme společně žít, pracovat a obchodovat, je zapotřebí
naučit se efektivní komunikaci a vzájemnému porozumění. Tím, že se učíme cizím jazykům a že je
používáme, se zároveň stáváme otevřenějšími k ostatním, jejich kulturám a názorům.
Studium méně často užívaných jazyků může být praktickou dovedností na celý život.
Téma - Podnikání


Je mnohem pravděpodobnější, že si získáme respekt zákazníka a že budeme schopni hrát rozhodující
roli v obchodních jednáních, když budeme umět komunikovat přímo v jazyce zákazníka.
Méně často užívané jazyky mají stále větší komerční hodnotu na nově vznikajících trzích a mohou být
konkurenční výhodou.
Téma – Zaměstnatelnost

Společnosti, které nakupují a prodávají potravinářské výrobky po celém světě, potřebují lidi se
schopností mluvit jinými jazyky (méně často užívanými) a se znalostí jiných životních stylů.
23

Evropská unie je postavena na volném pohybu občanů, kapitálu a služeb. Občan s dobrými jazykovými
znalostmi (včetně méně často užívaných jazyků) je schopen lépe využít možnosti pracovat nebo
studovat v jiné členské zemi.
Téma - Kvalifikace


I znalost méně často užívaného jazyka může studentům pomoci dostat se na univerzitu a studovat
obor, který budou potřebovat pro svou budoucí profesní dráhu.
Znalost jazyků se stane důležitým ekonomickým a politickým aktivem. Bude potřeba zvládat více
jazyků, přičemž angličtina bude jen jeden z nich.
8. Shrnutí
Provedená analýza klíčových dokumentů zabývajících se současnou evropskou politikou a strategiemi v oblasti
jazykového vzdělávání a podpory zjistila, že priority EU pro následující roky spočívají v provádění legislativních
a praktických opatření na zvýšení zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti mezi všemi jejími
členskými státy. V tomto ohledu bychom se měli zaměřit na plnění požadavků trhu práce tím, že bude jazykové
vzdělávání více zaměřené na studenta, na praxi, a snadněji aplikovatelné na jednotlivé profese. Poptávka
a nabídka jazykových dovedností by se tedy měla zaměřit na jazykovou výuku v kontextu konkrétního
zaměstnání, a přitom by se neměla opomíjet skutečnost, že zaměstnavatelé potřebují lidi s jazykovými
kompetencemi nejen v tradičně vyučovaných jazycích (jako jsou angličtina, němčina, španělština atd.), ale také
v méně často vyučovaných jazycích potřebných pro zaplnění mezer na trhu. Důležité je také jazykové
vzdělávání příslušníků různých znevýhodněných skupin, aby se podpořilo jejich začleňování do společnosti
a jejich budoucí profesní rozvoj.
Síť SMILE vymezila pojem „méně často užívané a vyučované jazyky“ (LWUTLs) a zaměřila se na identifikaci
úspěšných modelů a přístupů pro podporu a výuku těchto jazyků v konkrétním prostředí. Definice rozlišuje tři
skupiny jazyků, které jsou relevantní pro dosažení cílů sítě, tedy posílení trhu práce a sociální inkluze. Jsou to
LWUTLs, které jsou oficiálními jazyky EU, dále regionální a menšinové jazyky a nakonec jazyky strategických
partnerů EU. Tradičně vyučované jazyky (angličtina, němčina, francouzština, španělština a italština) jsou
zahrnuty pouze tehdy, poskytují-li přidanou hodnotu a určitý potenciál přenositelnosti.
Z analýzy českých národních strategií a postupů v oblasti jazykového vzdělávání vyplývá, že jazyková politika
České republiky je ovlivněna obecnými vzdělávacími strategiemi a prioritami, stejně jako společenskými cíli,
jako jsou soudržnost, inkluze, tolerance a solidarita. Nabídka formálního i neformálního jazykového vzdělávání
v České republice se soustřeďuje především na populární jazyky EU, jako jsou angličtina, němčina, španělština
a francouzština. I když se ve vzdělávacím systému občas objeví i některé méně běžné jazyky, je jejich
zastoupení velmi nízké a závisí především na osobní a profesionální motivaci studentů.
Provedená analýza evropských a národních jazykových strategií posloužila jako základ pro výběr osvědčených
postupů poskytujících příležitosti pro výuku a podporu LWUTLs. Vytvořený soubor osvědčených postupů
obsahuje úspěšné a inovativní metody pro podporu a výuku LWUTLs v situačních kontextech pro netradiční
studenty jazyků (znevýhodněné osoby, nezaměstnané nebo osoby, které chtějí získat předkvalifikaci, sektorové
24
organizace, poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy atd.). V současnosti databáze zahrnuje přes 300
osvědčených postupů z 34 zemí zaměřených na 46 jazyků.
Naše organizace identifikovala tři hlavní sektory, pro které může být zavedení výuky LWUTLs v České republice
prospěšné:



cestovní ruch;
školní vzdělávání (předškolní, primární, sekundární) v přeshraničních regionech;
sektor pohostinství.
Soubor osvědčených postupů partnerské sítě SMILE poskytuje celou škálu nekonformních metodik pro
jazykové vzdělávání a podporu, které se zabývají potřebami identifikovaných sektorů. Úspěšné metody
zaměřené na LWUTLs obsahují mimo jiné i jazykové hry a aktivity, internetové zdroje pro samostudium,
vizuální prezentace jazyků, vzájemné učení. Dají se aplikovat na různé sektory a prostředí pro výuku jazyků (jak
formální tak neformální) a mohou být upraveny tak, aby uspokojily skutečné potřeby různých druhů cílových
skupin a studentů. Soubor osvědčených postupů poskytuje nejen hotové jazykové produkty, ale také, což je
důležitější, kreativní modely, nápady a přístupy k LWUTLs, které mohou být přeneseny na další jazyky a další
kontexty. Pro zvládnutí problémů při studiu LWUTLs by měla klíčovou úlohu hrát motivace studentů a význam
konkrétního jazyka pro jazykový, kulturní a společensko-hospodářský život Evropy. Mělo by se více dbát na
prosazování důležitosti těchto jazyků pro konkurenceschopnost, trh práce a sociální inkluzi a přímý užitek,
který poskytují studentům v konkrétních kontextech.
25
9. Odkazy
 EUROPE 2020, http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm
 COUNCIL OF EUROPE, Council conclusions of 12 May 2009 on a strategic framework for European
cooperation in education and training (‘ET 2020’) [2009/C 119/02],
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:52009XG0528(01)
 ERASMUS+ Programme, https://eacea.ec.europa.eu/erasmus-plus_en
 COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT, Language competences for employability, mobility and growth;
Rethinking Education: Investing in skills for better socio-economic outcomes (20.11.2012, SWD(2012) 372 final),
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012SC0372&from=EN
 COUNCIL OF EUROPE, Council conclusions on language competences to enhance mobility (2011),
http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/126373.pdf
 Providing multilingual communication skills for the labour market, Report from the thematic working group
“Languages for Jobs”, ‘ET 2020’,
http://ec.europa.eu/languages/policy/strategic-framework/documents/languages-for-jobs-report_en.pdf
 European Commission Language Policy, http://ec.europa.eu/languages/policy/language-policy/index_bg.htm
 European Bureau for Lesser-Used Languages (EBLUL), http://eblul.eurolang.net/
 Mercator Centre, http://www.mercator-research.eu/home/
 European Charter for Regional or Minority Languages,
http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/148.htm
 A New Framework Strategy for Multilingualism,
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0596:FIN:EN:PDF
 Language Rich Europe, Multilingualism for stable and prosperous societies,
http://www.language-rich.eu/home/welcome.html
 http://www.besthospitalitydegrees.com/
 Language school material, http://www.skrivanek.lv/en/services/translations-and-interpreting/translationservices/facts-and-figures-on-polish-language.aspx
 Frankfurt international school, http://esl.fis.edu/teachers/support/method.htm