Informační strategie VŠE - Výpočetní centrum Vysoké školy

Komentáře

Transkript

Informační strategie VŠE - Výpočetní centrum Vysoké školy
Verze 1.2
2
Informační strategie Vysoké školy ekonomické
na období 2011 - 2015
Historie verzí
Označení verze
Platná od
Platná do
Schvalovací doloţka
Projednáno a schváleno na zasedání ......................................... dne ...................,
zápis číslo: .....................
3
Obsah
1
Úvod............................................................................................................................................................ 8
1.1
2
Popis výchozího stavu ....................................................................................................................... 9
2.1
Informatické útvary....................................................................................................................... 9
2.1.1
Výpočetní centrum (VC) ................................................................................................... 9
2.1.2
Centrum informačních a knihovnických sluţeb (CIKS) .................................. 10
2.1.3
Kvestorát ............................................................................................................................... 11
2.1.4
Centrum výpočetní techniky Fakulty managementu (CVT FM) ................. 12
2.2
Analýza současného stavu ................................................................................................... 12
2.2.1
Informační systémy .......................................................................................................... 12
2.2.2
Informační infrastruktura................................................................................................ 13
2.2.3
Identity management ...................................................................................................... 15
2.2.4
Technologická podpora vědy a výuky ................................................................... 16
2.2.5
Informační podpora vědy a výuky ............................................................................ 17
2.2.6
Komunikace a spolupráce uţivatelů ........................................................................ 18
2.2.7
Technolologická podpora uţivatelů......................................................................... 19
2.2.8
Softwarové vybavení a licenční politika ................................................................. 19
2.2.9
Středisko handicapovaných studentů na VŠE ................................................... 20
2.3
3
Účel dokumentu ............................................................................................................................ 8
SWOT analýza informatických útvarů .............................................................................. 22
2.3.1
Silné stránky ........................................................................................................................ 22
2.3.2
Slabé stránky ...................................................................................................................... 23
2.3.3
Příleţitosti .............................................................................................................................. 24
2.3.4
Hrozby .................................................................................................................................... 24
2.4
Trendy vývoje IT/ICT ................................................................................................................ 25
2.5
Zdroje pouţité pro tvorbu informační strategie ........................................................... 26
Hlavní priority rozvoje ...................................................................................................................... 27
3.1 Integrovaný informační systém pokrývající informační potřeby uţivatelů a
naplňující platnou legislativu. ........................................................................................................... 28
3.1.1
Offline e-learningové testování ................................................................................... 28
3.1.2
e-podepisování studijních dat ..................................................................................... 28
3.1.3
Automatická tvorba rozvrhu ......................................................................................... 28
3.1.4
Modul Koleje ....................................................................................................................... 28
4
3.1.5
Implementace nové generace personálně mzdového systému ................ 28
3.1.6
Schvalování dokumentů v rámci elektronického oběhu dokladů ............. 28
3.1.7
Integrace na IS Státní pokladna ................................................................................ 29
3.1.8
Jednotné vyhledávání v elektronických informačních zdrojích .................. 29
3.1.9
Analýza a implementace knihovního systému nové generace................... 29
3.1.10
Nástroje pro prevenci plagiátorství ...................................................................... 29
3.2 Virtualizace serverů, datových úloţišť a vybraných koncových stanic
uţivatelů...................................................................................................................................................... 29
3.3
Zvyšování bezpečnosti IS/ICT ............................................................................................. 30
3.4
Centrální správa koncových stanic ................................................................................... 30
3.5
Integrace evidence software do stávajících informačních systémů.................. 30
3.6
Rozšíření vyuţitelnosti identifikační karty ....................................................................... 30
3.7 Zajištění a zpřístupnění informačních zdrojů pro klíčové činnosti VŠE (výuka,
věda) 30
3.8
Podpora zpřístupňování publikační činnosti VŠE ...................................................... 31
3.9
Digitální repozitář učebních textů ...................................................................................... 31
3.10
Implementace systému pro správu a distribuci multimediálního obsahu na
zobrazovače v budově školy. ........................................................................................................... 31
4
5
3.11
Vybudování, resp. zdokonalení Intranetu školy, fakult, pracovišť. ................ 31
3.12
Organizační zabezpečení vícedruhových záznamů. ............................................ 32
Základní principy realizace rozvoje IS/ICT ............................................................................ 33
4.1
Harmonizace předpisů a nařízení s IS/ICT .................................................................... 33
4.2
e-Government ............................................................................................................................. 34
Další směrování rozvoje IS/ICT na VŠE .................................................................................. 35
5.1
Oblast podpory provozu a rozvoje informačních systémů.................................... 35
5.1.1 Cíl 1-1: Podpora dalších procesů v jednom informačním systému,
kterým je Studijní informační systém (ISIS). ......................................................................... 35
5.1.2
Cíl 1-2: Implementace nové generace personálně mzdového systému 36
5.1.3 Cíl 1-3: Schvalování dokumentů elektronickým podpisem v rámci
elektronického oběhu dokladů ................................................................................................... 36
5.1.4
Cíl 1-4: Integrace na IS Státní pokladna ................................................................ 36
5.1.5
Cíl 1-5: Nová generace knihovního systému ....................................................... 37
5.2
Oblast podpory výuky ............................................................................................................. 37
5.2.1
Cíl 2-1: Virtualizace počítačových učeben ............................................................ 37
5.2.2 Cíl 2-2: Udrţovat kvalitu hardwarového vybavení počítačových učeben a
studoven CIKS. ................................................................................................................................... 38
5.2.3
Audiovizuální vybavení učeben .................................................................................. 38
5
5.2.4
5.3
Rozšíření vyuţití informačních zdrojů ...................................................................... 39
Oblast technologického vybavení ..................................................................................... 40
5.3.1 Cíl 3-1: Udrţovat kvalitu technologického vybavení na úrovni
odpovídající poţadavkům na kvalitu a dostupnost poţadovaných sluţeb. .......... 40
5.3.2
Cíl 3-2: Virtualizace serverů a datových úloţišť .................................................. 40
5.3.3
Cíl 3-3: Zvýšení komfortu telefonních sluţeb v rámci VŠE ........................... 40
5.4
Oblast zajištění konektivity a podpory komunikace ................................................. 41
5.4.1
Cíl 4-1: Zajištění rychlé a bezporuchové konektivity ........................................ 41
5.4.2
Cíl 4-2: Udrţet kvalitní průchodnost síťové infrastruktury .............................. 41
5.4.3
Cíl 4-3: Rozvoj bezdrátové sítě ................................................................................... 41
5.4.4
Cíl 4-4: Podporovat videokonference ..................................................................... 42
5.5
Oblast správy informačních zdrojů ................................................................................... 42
5.5.1
Cíl 5-1: Zavedení Identity managementu a jednotného přístupu .............. 42
5.5.2
Cíl 5-2: Udrţovat funkční a spolehlivý systém zálohování ............................ 42
5.5.3
Cíl 5-3: Archivace .............................................................................................................. 42
5.5.4
CIKS
Cíl 5-4: Unifikovaný systém správy a zpřístupnění informačních zdrojů
43
5.6
Oblast bezpečnosti IS/ICT .................................................................................................... 43
5.6.1
Cíl 6-1: Udrţovat a posilovat bezpečnost IS/ICT ............................................... 43
5.6.2
Cíl 6-2: Analýza a korelace událostí v síti .............................................................. 44
5.7
Oblast zajištění a podpory poštovních sluţeb ............................................................. 45
5.7.1
Cíl 7-1: Udrţovat efektivní zajištění pošty pro zaměstnance ........................ 45
5.7.2
Cíl 7-2: Udrţovat efektivní zajištění pošty studentů .......................................... 45
5.8
Oblast podpory vědecké, pedagogické i administrativní činnosti ..................... 45
5.8.1
Cíl 8-1: Vybudování uţivatelsky komfortního a funkčního HelpDesku .... 45
5.8.2 Cíl 8-2: Udrţovat a rozvíjet Groupware a nástroje pro podporu
spolupráce ............................................................................................................................................ 46
5.8.3
Cíl 8-3: Správa a údrţba dokumentového úloţiště .......................................... 46
5.8.4
Cíl 8-4: Podpora drobných aplikací v prostředí Lotus Notes ....................... 46
5.8.5
Cíl 8-5: Správa a provoz operačního systému koncových stanic ............. 47
5.8.6
Cíl 8-6: Správa a provoz kancelářského software ............................................. 47
5.8.7 Cíl 8-7: Zajištění prostředků výpočetní, komunikační a audiovizuální
techniky .................................................................................................................................................. 47
5.8.8
Cíl 8-8: Přístupnost prostředků IS/ICT pro handicapované uţivatele ...... 48
5.8.9
Cíl 8-9: Podpora publikační činnosti v reţimu Open Acess ......................... 48
6
5.8.10
Cíl 8-10: Zajištění dostupnosti elektronických a klasických
informačních zdrojů .......................................................................................................................... 48
5.9
Oblast podpory prezentace VŠE ....................................................................................... 49
5.9.1
Cíl 9-1: Zajištění a podpora webové prezentace ............................................... 49
5.9.2
Cíl 9-2: Zajištění konání konferencí v prostorách VŠE .................................... 49
5.10
Oblast zajištění správy a provozu prostředků výpočetní techniky ................ 50
5.10.1
Cíl 10-1: Efektivní správa a provoz síťového operačního systému ....... 50
5.10.2
Cíl 10-2: Efektivní správa a provoz koncových stanic................................. 50
5.10.3
Cíl 10-3: Zajištění programového vybavení pro výuku, vědu a výzkum
50
5.10.4
Cíl 10-4: Vytvořit pro stávající i nové technologické vybavení
odpovídající provozní podmínky ................................................................................................ 51
5.11
Oblast obsluţných systémů ............................................................................................. 51
5.11.1
Cíl 11-1: Budování a podpora provozu vstupních systémů ..................... 51
5.11.2
Cíl 11-2: Rozšiřovat sféry vyuţití identifikačních karet ................................ 51
5.11.3
Cíl 11-3: Zajištění a podpora samoobsluţných kopírovacích a
scannovacích sluţeb ....................................................................................................................... 52
5.12
Oblast zajištění přístupu k informacím pro podporu studijní a vědecké
činnosti 52
5.12.1
Cíl 12-1: Poskytovat poţadované informace prostřednictvím
knihovního systému ......................................................................................................................... 52
5.13
Oblast finančního a personálního zajištění ............................................................... 53
5.13.1
Cíl 13-1: Zajistit a stabilizovat kvalitní tým klíčových pracovníků ........... 53
5.13.2
Cíl 13-2: Finanční zajištění rozvoje v oblasti IS/ICT ..................................... 53
7
1 Úvod
Úkolem Informační strategie je stanovení vizí, cílů a směru rozvoje v oblasti
informačních systémů a informačních a komunikačních technologií (IS/ICT) jako
výkonného nástroje pro podporu naplňování dlouhodobého záměru VŠE 2011 2015 jakoţ i k efektivnímu zajištění kaţdodenního chodu školy.
Informační strategie při určování směrů rozvoje vychází z analýzy současného stavu
jako výchozího bodu pro nalezení vhodné cesty a realizaci přechodu od
současného stavu ke stavu cílovému popsanému formou vizí.
Při uţívání tohoto dokumentu je nutné mít neustále na paměti, ţe Informační
strategie je „ţivý dokument“, coţ znamená, ţe je nutné jej interpretovat, realizovat
nebo aktualizovat podle konkrétních měnících se podmínek ve světě, v EU, ve státě,
ve škole a v oblasti IS/ICT.
1.1 Účel dokumentu
Dokument „Informační strategie Vysoké školy ekonomické v Praze“ je určen nejen
pro management školy na všech úrovních, ale také pro všechny fakulty a další
součásti školy. Hlavním účelem této informační strategie je deklarovat vize a
identifikovat problémy, navrhnout jejich řešení, stanovit směr dalšího rozvoje
v oblasti informačních technologií a definovat konkrétní cíle na období 2011 - 2015,
jakoţto i principy, které je nutné dodrţovat, aby bylo moţné těchto cílů dosáhnout.
Informační strategie vychází z dlouhodobého záměru VŠE 2011 - 2015 jako jeho
konkretizace v oblasti informačních technologií a sluţeb.
8
2 Popis výchozího stavu
Chceme-li vést zamyšlení nad rozvojem v oblasti IS/ICT a chceme-li stanovit
konkrétní cíle, musíme začít od specifikace uţivatelů, kterým bude výsledek tohoto
úsilí slouţit.
Uţivatelé IS/ICT:

Studenti;

potenciální studenti;

účastníci celoţivotního vzdělávání;

management VŠE, managementy fakult;

učitelé;

vědečtí pracovníci;

administrativní pracovníci;

externí uţivatelé knihovny;

absolventi VŠE.
Pro tyto uţivatele je poskytována celá škála sluţeb a to prostřednictvím
informatických útvarů.
2.1 Informatické útvary
Budování a správa informačních technologií jsou soustředěny do několika útvarů. Jedná se
především o Výpočetní centrum, jehoţ sám název jiţ napovídá, ţe je na tuto činnost
specializováno, dále CIKS (Centrum informačních a knihovnických sluţeb), které zajišťuje
informační podporu výuky, vědy a výzkumu na VŠE a www prezentaci školy a jejich útvarů a
kvestorát, jehoţ podíl tvoří budování specifických informačních systémů. Správu sítě Fakulty
managementu v Jindřichově Hradci zajišťuje Centrum výpočetní techniky. Kompetence
těchto útvarů jsou pevně dány a jsou zřejmé z jejich webových stránek či z textu tohoto
dokumentu.
Kromě výše uvedených informatických útvarů existují odborné katedry, těţiště jejichţ
činnosti je sice výuka, ale mohou být cenným zdrojem informací.
2.1.1 Výpočetní centrum (VC)
Výpočetní centrum je celoškolní pracoviště, jehoţ cílem je efektivní poskytování sluţeb
v oblasti IS/ICT se zaměřením na uspokojování potřeb výše uvedených uţivatelů.
V současné době je činnost Výpočetního centra zaměřena především na:

koordinaci zavádění jednotlivých komponent informačního systému
dodávaného externími dodavateli (systémová integrace) včetně vývojové
práce nezbytné pro integraci jednotlivých komponent informačního systému
školy,

navrhování a realizaci koncepce rozvoje IS/IT na VŠE, podíl na tvorbě a
realizaci informační strategie VŠE;
9

vývojové práce v oblasti zavádění prvků moderních komunikačních a
informačních technologií do všech oblastí vědecko-výzkumné a výukové
činnosti na základě projektů realizovaných Výpočetním centrem;

správu a rozvoj počítačové sítě a síťové infrastruktury;

správu a rozvoj telefonní sítě a ústředen a zařízení pro mobilní komunikace

provoz hlavních serverů, archivaci dat, instalaci programového vybavení;

správu databázových systémů ORACLE;

správu poštovních serverů a účtů;

provoz počítačových učeben a studoven;

podporu moderních metod výuky a výzkumu včetně vyuţití síťových sluţeb
(přenos obrazu a hlasu po datové síti, videokonference, diskusní skupiny aj.)

zajišťování HW a SW a následná likvidace vyřazeného HW a SW;

konzultační sluţby uţivatelům výpočetní techniky;

opravy, údrţbu, inovace a další rozvoj výpočetní techniky;

vydávání multifunkčních identifikačních karet a zajištění sluţeb spojených
s elektronickou peněţenkou;

provoz a servis audiovizuální techniky ve Vencovského a Likešově aule,
posluchárnách a učebnách v areálech Ţiţkov a Jiţní Město;

provoz a rozvoj audiovizuální techniky, podporu uţivatelům audiovizuální
techniky a spolupráci na tvorbě učebních pomůcek.
2.1.2 Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS)
Centrum informačních a knihovnických sluţeb (CIKS) je celoškolní pracoviště, které
zajišťuje pro akademickou obec VŠE i odbornou veřejnost informační podporu vědy
a výuky.
Mezi hlavní činnosti CIKS patří:







analýza informačních potřeb všech cílových skupin na VŠE a navazující
centrální výběr a nákup klasických a elektronických informačních zdrojů,
jejich zpracování, správa a zpřístupnění v rámci knihoven nebo online
výběr, provoz a správa nástrojů pro zpřístupnění informačních zdrojů
(federativní vyhledávání, spolupráce vědecké komunity, vzdálený přístup atd.)
analýza a výběr nástrojů pro práci s informačními zdroji
správa a provoz knihovního systému Aleph a souvisejících systémů, správa
uţivatelů knihovny
konzultace, poradenství, prezentace a kurzy, příprava propagačních a
podpůrných materiálů k tematice klasických a elektronických informačních
zdrojů VŠE (EIZ VŠE) a jejich vyuţití pro studijní a vědecké účely
produkce podpůrných materiálů k problematice citační etiky a tvorby
bibliografií podle stávajících citačních norem
správa vysokoškolských kvalifikačních prací a seminárních prací za účelem
prevence a detekce plagiátorství, zajištění dostupnosti nástrojů pro detekci
plagiátů
10












konzultace k problematice hodnocení vědecké činnosti v ČR (impaktované a
recenzované časopisy, excerpční politika citačních rejstříků)
rešeršní sluţby a monitoring médi
podpora vědecké a publikační činnosti, přehled citačních ohlasů
správa, provoz a vývoj WWW stránek VŠE a většiny útvarů (analýza potřeb
cílových skupin, vývoj a správa redakčního systému/administračního rozhraní,
jednotný grafický design stránek, datové napojení na datovou základnu
(především ISIS), analýza vyuţití WWW stránek, školení správců, aktualizace
správa a provoz specifických webových aplikací (kalendář akcí, správa
předpisů VŠE, platby kartou, Moodle, ...)
zpřístupňování vědeckých výstupů VŠE v tematicky zaměřených repozitářích
vědeckých textů (např. AOP, Politická ekonomie a Prague Economic Papers
v databázi RePEc)
provoz a správa jazykové studovny ve Studijní knihovně Jižní Město a
Mediatéky CIKS
digitalizace a zpřístupnění vybraných publikací z fondu CIKS (Zlatý fond
českého ekonomického myšlení, Bibliotheca Economica, publikace nositelů
Ceny Švédské banky za ekonomii na paměť Alfreda Nobela aj.)
spolupráce s Výpočetním centrem v napojení informačních systémů CIKS na
informační systémy školy
spolupráce na navrhování a realizaci koncepce rozvoje IS/IT na VŠE, podíl na
tvorbě a realizaci informační strategie VŠE
podpora aktivního vyuţití knihovního systému Aleph i na dalších pracovištích
školy (výpůjční protokol na katedrách)
evidence a revize informačních zdrojů
2.1.3 Kvestorát
Útvar informatiky ekonomického odboru zajišťuje především tyto činnosti:









Administrace ekonomického informačního systému (EIS) a personálně
mzdového informačního systému (PAM).
Správa integračních rozhraní s externími informačními systémy.
Administrace navazující intranetové nadstavby těchto systémů.
Podpora
o provozu bankovního informačního systému,
o skenovacího pracoviště,
o elektronického zpracování poštovních poukázek,
o aplikace na správu a tisk šeků,
o agendy zahraničních cestovních příkazů,
o operací a tisku štítků s čárovým kódem,
o příjmu a zpracování online plateb kartou,
o elektronické inventarizace v EIS.
Analýza a návrh rozvoje systémů EIS a PAM.
Spolupráce s Výpočetním centrem na údrţbě systémů EIS a PAM
(aktualizace operačních systémů, databázových systémů).
Správa zdrojových číselníků školy a jejich tvorba.
Správa primárních číselníků v majetkových evidencích školy.
Vytváří a udrţuje elektronické formuláře pro systém řízené dokumentace a
další interní směrnice.
11



Zabezpečuje technologickou a technickou stránku veškerého elektronického
vykazování školy ze systémů EIS a PAM.
Nákup výpočetní techniky a software pro potřeby útvarů kvestora.
Rozvoj a podpora v IS/ICT oblasti pro útvary kvestora.
2.1.4 Centrum výpočetní techniky Fakulty managementu (CVT FM)
Centrum výpočetní techniky je útvar, který vznikl za účelem poskytování a rozvoje
IS/ICT sluţeb pro Fakultu managementu v J. Hradci. Při své činnosti úzce
spolupracuje s ostatními informatickými útvary VŠE. Oblast působnosti CVT
v lokalitě JH zahrnuje zejména:







správu a rozvoj lokální počítačové sítě, včetně technického zabezpečení
(servery, aktivní prvky…);
správu uţivatelských účtů pracovníků a studentů FM;
instalace, opravy a údrţbu počítačových stanic zaměstnanců;
provoz počítačových učeben a studoven;
zajišťování HW a SW;
opravy, údrţbu a rozvoj výpočetní techniky;
konzultační sluţby uţivatelům
2.2 Analýza současného stavu
2.2.1 Informační systémy
V souladu s dlouhodobým záměrem VŠE na období 2006 - 2010 byla realizována
idea integrace informačního systému a to tak, ţe lze konstatovat:
V oblasti podpory řízení financí, ekonomiky a provozu školy byly zavedeny dva,
vzájemně spolupracující systémy, Odysea pro podporu vedení mzdové a personální
agendy a iFIS pro podporu vedení účetnictví, rozpočtu a majetku. Implementace
obou systémů byla dokončena v roce 2008. Provoz je rutinní a v následujících
čtyřech letech se předpokládá standardní údrţba. V roce 2014 dodavatel systému
Odysea končí podporu současného systému PAM. Do té doby bude nutný přechod
na dodavatelem nově vyvíjený systém, coţ bude vyţadovat vyšší dodatečné
náklady.
Rozvoj těchto systémů je dán častými úpravami legislativy, od roku 2011 se
předpokládá implementace modulu pro komunikaci s informačním systémem Státní
pokladny.
V oblasti studijního informačního systému byl v letech 2007 - 2009 implementován
ISIS, jehoţ implementace v rozsahu nahrazení distribuovaných informačních
systémů pro jednotlivé oblasti studijní agendy je v současné době dokončena.
Vzhledem k tomu, ţe se jedná o velmi rozsáhlý a komplexní systém, který
zabezpečuje hlavní činnost školy a tím i stěţejní část integrovaného informačního
systému školy, stal se ISIS základním stavebním kamenem pro systémovou
integraci dalších souvisejících oblastí. V souladu s tímto pojetím dochází k realizaci
dalších (nových) agend, které dosud neměly podporu v ţádném informačním
systému a stávají se tak součástí ISISu. Jedná se například o řízení vstupů nebo
spisovou sluţbu.
Integrovaný knihovní systém Aleph500 poskytuje funkce pro všechny základní
činnosti Knihovny VŠE na úrovni tištěných informačních zdrojů, jak z pohledu
12
zaměstnanců, tak z pohledu čtenářů-uţivatelů - vyhledávání, výpůjční proces,
katalogizaci, správu seriálů, akvizici, meziknihovní sluţbu a správu dat. Systém
Aleph500 byl na VŠE implementován v roce 2003, od té doby byl třikrát upgradován
na vyšší verzi. Podstatnou charakteristikou a současně výrazným omezením
systému je orientace na tištěné publikace. Kniţní fond, časopisy a skripta jsou a
budou pochopitelně nadále neodmyslitelnou sloţkou podpory jak výuky, tak
vědecko-výzkumných aktivit, na druhou stranu však rozpětí informačních sluţeb
poskytovaných Knihovnou VŠE je širší - zejména pokud jde o zpřístupňování
plnotextových informačních zdrojů (na bázi konsorcionálních licencí). Jakkoliv je
provoz systému Aleph500 bezproblémový, bude do budoucna (jiţ v rozmezí
nejbliţších let) zapotřebí uvaţovat o budoucí generaci knihovního softwaru, který
umoţní na jednom místě spravovat nejen tištěné publikace, ale i digitální dokumenty
a elektronické zdroje se vzdáleným přístupem.
Pro naplnění záměru integrace bylo realizováno rozhraní ISISu, jak s ekonomickými
informačními systémy Odysea a iFIS, tak s knihovním systémem Aleph500. Datové
pohledy do ISISu jsou významně vyuţívány pro web VŠE a sdílení dat na webech
dalších útvarů. Ukazuje se, ţe míru integrace ISIS a webu VŠE, resp. webů dalších
útvarů je nutné dále prohlubovat.
Při hodnocení současného stavu v oblasti informačních systémů můţeme vyjádřit
uspokojení jak nad mírou integrace, tak nad mírou zajištění podpory základních
procesů informačním systémem. To však neznamená, ţe jsme jiţ na konci cesty
k systémové integraci, nýbrţ máme ještě velkou část této cesty před sebou.
Konkrétním záměrům se budeme věnovat v dalších kapitolách.
Poskytované sluţby:

Zajišťování provozu informačních systémů (hardware, software, databáze).

Zajišťování jejich nutného rozvoje, resp. update.
2.2.2 Informační infrastruktura
VŠE v Praze vybudovala, provozuje a spravuje rozsáhlou lokální počítačovou síť
napojenou prostřednictvím praţské metropolitní sítě PASNET a sítě CESNET2 do
Internetu. Ve všech areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN).
Lokality Ţiţkov včetně kolejí Jarov a Jiţní Město včetně koleje Blanice a Vltava jsou
propojeny trasou o kapacitě 10Gb/s. Kaţdá z lokalit má i svou záloţní trasu. Lze
konstatovat, ţe kapacita stávajících linek je dostatečná.
Počítačové sítě jsou vybudovány pomocí technologie strukturované kabeláţe a
optických vláken.
Téměř ve všech kancelářích, učebnách a pokojích na kolejích jsou k dispozici
kabelové přípojky. Základem komunikace je protokol IPv4. Ve většině sítě je také
podporován protokol IPv6.
Zabezpečení přístupu koncových uzlů do sítě je zaloţeno na vlastní registrační
aplikaci a protokolu DHCP.
Ţivotnost kabeláţe v budovách na Ţiţkově a JM jiţ skončila nebo skončí do roku
2015.
Základní struktura počítačové sítě VŠE je zachycena na následujícím schématu.
13
V areálech školy je provozována bezdrátová síť Eduroam, která jako součást
mezinárodní bezdrátové sítě poskytuje připojení uţivatelům napříč celou Evropou.
Uţivatelé by tak měli být schopni připojit se pouze se svým uţivatelským jménem a
heslem kdekoli, kde bude bezdrátová síť eduroam k dispozici. Jedná se
o technologii Wi-Fi standardu 802.11a/b/g.
Areály na Ţiţkově, na JM a v Jindřichově Hradci jsou pokryty bezdrátovou sítí.
Samostatná bezdrátová síť je k dispozici pro konference. Pro hostující přednášející
je umoţněno jednorázové připojení do eduroam.
Skutečnost, ţe nebyl zaznamenán fatální útok na síť VŠE, je dokladem toho, ţe
otázka bezpečnosti není podceňována a její další zlepšování bude předmětem cílů
rozvoje. Na VŠE jsou provozovány dva firewally (Cisco - provozovaný oddělením
síťové infrastruktury a aplikační firewall CheckPoint - provozovaný správou lokální
sítě). Bezpečnostní incidenty jsou hlášeny na adrese [email protected] a typy stíţností
lze rozdělit do tří skupin:
1) Upozornění od CESNETu týkající se porušení pravidel sítě.
2) Upozornění externích subjektů týkající se porušování autorských práv,
SPAMování.
3) Interní incidenty.
Stíţnosti jsou řešeny po následujících liniích:
1) Incidenty v síti na kolejích a bezdrátovou síť řeší oddělení síťové infrastruktury.
Na základě vyhodnocení závaţnosti dochází k omezení přístupu uţivatele,
případně odpojení od sítě v dané lokalitě, případně potrestání uţivatele dle
závaţnosti přestupku.
14
2) Řešení upozornění
Výpočetního centra.
zaměstnanců
VŠE
přísluší
oddělení
HelpDesku
3) Vzhledem k vlastnímu nastavení filtrování řeší stíţnosti v Jindřichově Hradci
správa lokální sítě v JH.
Lze konstatovat, ţe neexistuje centrální evidence řešení stíţností, resp. přestupků.
Další oblastí, kde se projevuje problematika bezpečnosti, je poskytování sluţeb
Webhostingu. Pravidla pouţívání Webhostingu upravuje Příkaz rektora 04/10.
Součástí informační infrastruktury jsou počítačové servery. Servery s operačním
systémem Novell Netware 6.5 a sluţbou eDirectory poskytují základní síťové sluţby
uţivatelům – jmennou sluţbu, autorizaci uţivatelů, diskový prostor, tisk na síťových
tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s operačním systémem
typu Unix (převáţně operační systém Linux a Solaris), Novell Netware a Windows
2000/2003 Server.
Výpočetní centrum spravuje v současné době téměř 100 serverů a CIKS několik
dalších serverů na bázi Windows Server 2008/Unix/Linux.
Poskytované sluţby:

Konektivita do Internetu.

Provoz, správa a budování lokálních sítí VŠE.

Provoz, správa a budování bezdrátové sítě.

Provoz, správa a budování vnitřní telefonní sítě VŠE.

Správa aktivních prvků síťové infrastruktury.

Správa serverových zařízení včetně zálohování.

Správa síťových operačních systémů

Zajištění síťových sluţeb (DNS, DHCP, systém pro správu domény,
monitorování sítě a serverů, mail server, autentizace a autorizace uţivatelů,
systémy pro logování apod.).

Webhosting.

Zajištění bezpečnosti provozu počítačové sítě a dat.

Stanovení bezpečnostní politiky, zajištění její dodrţování.
2.2.3 Identity management
Identity Management (dále jen IM) se zabývá identifikací osob, jejich rolí a řízením
přístupu k podnikovým zdrojům.
Na VŠE je IM v současnosti řešen z velké části pomocí Integrovaného informačního
systému (ISIS). ISIS zajišťuje evidenci osob, jejich rolí (eviduje studia,
zaměstnanecké poměry apod.) a na základě toho propaguje příslušné informace do
dalších systémů jako je Lotus Notes, NESA, Aleph, Anete, KitSCM či Novell
NetWare. Dá se říci, ţe správa identit a přístup k jednotlivým systémům jsou
procesně ošetřeny poměrně dobře.
15
Do IM lze dále zahrnout také fyzickou identifikaci osob a řízení přístupů osob
v areálech organizace. Toto je na VŠE stále řešeno historickými systémy NESA a
WinPAK.
Poskytované sluţby:

Správa uţivatelských účtů a hesel.

Autorizace do jednotlivých systémů pomocí minimálního počtu uţivatelských
ID a hesel.

Řízení přístupů uţivatelů do příslušných areálů, resp. místností.
2.2.4 Technologická podpora vědy a výuky
Technologická podpora vědy a výuky je významnou a stěţejní činností Výpočetního
centra. V průběhu 90. let a začátkem 21. století byly budovány počítačové učebny a
studovny formou rozšiřování počtu míst vybavených počítači. V roce 2001 bylo
k dispozici pro výuku a individuální práci studentů 771 míst na počítačových
učebnách a studovnách. Tento počet dále vzrůstal aţ do roku 2007, kdy bylo
dosaţeno počtu 1073 míst. Rok 2007 lze povaţovat za zlomový, kdy se trend
posunul směrem ke zvyšování podílu vyuţívání vlastních notebooků studentů
připojených do počítačové sítě VŠE pro jejich individuální práci. Tento trend se
projevil zejména ve vyuţití počítačových studoven. Ukázalo se, ţe je moţné dát
vyuţití počítačových studoven novou perspektivu. Volná kapacita počítačových
studoven a moţnosti nově implementovaného ISIS byly podnětem k přebudování
počítačových studoven na místnosti pro testování studentů prostřednictvím ISIS.
V letošním roce, tedy v roce 2010, probíhá přebudování studoven v suterénu Staré
budovy. Tím však studovny neztratí svoji původní funkci pro individuální práci
studentů, jen časový prostor bude rozdělen mezi testování studentů a jejich
individuální práci.
Z analýzy vybavování počítačových učeben počítači vyplývá, ţe všechny
provozované počítače byly pořízeny v letech 2003 - 2009, přičemţ nejstarší počítače
jsou instalovány na studovnách na Jarově a nejnovější na učebnách na Ţiţkově.
Parametry, ceny a počty kupovaných počítačů v jednotlivých letech ukazuje
následující tabulka:
Cena s
DPH
Počet
Scenico P300, Athlon XP 2000+, 512MB, 40 GB, DVD, 17"
LCD
28 235
275
Fujitsu-Siemens
Scenico P320 Sempron 3000+ 512MB RAM, 40GB HDD,
DVD, 17 LCD
26 993
42
2004
Fujitsu-Siemens
Scenico Athlon XP 2600+, 17" LCD
28 888
65
2005
Fujitsu-Siemens
Sempron 2880+, 512MB RAM, 80GB, DVD, FDD, 17" LCD
25 466
131
2006
DELL
Optiplex 210L, 512MB, 40GB, DVD, 17" LCD
22 848
78
2007
DELL
Optiplex 740 (AMD X2 3800), 1GB, 160GB, DVD, bez LCD
18 171
115
2008
DELL
Optiplex 740 (AMD X2 3800), 2GB, 80GB, DVD, 17" LCD
19 944
288
Rok
Výrobce
2003
Fujitsu-Siemens
2004
Parametry
16
2009
DELL
Optiplex 740 (AMD X2 3800), 2GB, 80GB, DVD, bez LCD
14 874
97
V areálu Fakulty managementu v Jindřichově Hradci se pro potřeby výuky a
samostatné práce studentů nachází celkem 146 počítačů. Nejnovější, pořízené
v roce 2009, se nacházejí v kongresovém sále nově vybudovaného Informačního
centra FM. Hardwarové parametry, rok nákupu a počty stanic jsou uvedeny v další
tabulce.
Rok pořízení
Výrobce
Parametry
Počet
2004
TRILINE
Profi Ce10L, Intel Celeron 2,4 Ghz, 512 MB RAM, 80 GB HDD, DVD,
22“ LCD
24
2005
TRILINE
Profi Ce10L, Intel Celeron 2,4 Ghz, 512 MB RAM, 80 GB HDD, DVD,
17“ LCD
36
2006
TRILINE
Profi Ce10L, Intel Pentium4 HT 3,0 Ghz, 2 GB RAM, 80 GB HDD,
DVD, 17“LCD
16
2006
TRILINE
Profi Ce10L, Intel Pentium4 HT 3,0 Ghz, 1 GB RAM, 160 GB HDD,
DVD, 17“LCD
6
2008
TRILINE
Profi Ce10L, Intel Pentium Dual-Core 2,5 Ghz, 4 GB RAM, 160 GB
HDD, DVD, 17“ LCD
8
2009
DELL
Optiplex 760, Intel Pentium Dual-Core 2,2Ghz, 2 GB RAM, 160 GB
HDD, DVD, 22“ LCD
56
Úroveň vybavení počítačových učeben výpočetní a audiovizuální technikou lze
povaţovat za velmi dobrou. Parametry instalovaných počítačů jsou standardní a
všechny počítačové učebny, kromě malých jednomodulových, jsou vybaveny
stacionárním dataprojektorem. Ve dvou učebnách je interaktivní tabule. Šest učeben
je vybaveno vestavěnými kamerami pro záznam výuky. Velké posluchárny jsou
ozvučeny.
Také převáţná většina běţných učeben (nepočítačových) je vybavena
dataprojektorem a obsluţným počítačem a v letošním roce se předpokládá
dovybavení posledních zbývajících velkých učeben tak, aby bylo dosaţeno
kompletní efektivní vybavenosti učeben dataprojektory. Není záměrem instalovat
dataprojektory do malých jednomodulových učeben.
Poskytované sluţby:

Provoz počítačových učeben a studoven vybavených
audiovizuální technikou vyhovující moderním metodám výuky.

Instalace a správa software potřebného pro výuku.
výpočetní
a
2.2.5 Informační podpora vědy a výuky
CIKS v rámci informační podpory vědy a výuky na VŠE zajišťuje:

akvizici a přístup ke klasickým i elektronickým informačním zdrojům (včetně
tzv. vzdáleného přístupu k EIZ, kdy má uţivatel umoţněn 24/7 přístup)

vlastní kurzy a školení ve výuce magisterských a doktorandských oborů, které
jsou zaměřeny na práci s informačními zdroji jak v tištěné, tak i v elektronické
17
podobě. Studenti jsou seznamováni s metodami efektivní práce s komerčními
i volně dostupnými informačními zdroji a hodnocením jejich kvality. Nedílnou
součástí těchto kurzů a školení je také získání znalostí z oblasti citační etiky a
vytváření bibliografií podle stávajících citačních norem.

tvorbu a průběţnou aktualizaci podpůrných materiálů ke konkrétním
licencovaným elektronickým informačním zdrojům a sluţbám nebo
k problematice citační etiky

komfortní informační servis na míru v podobě konzultačních, poradenských a
rešeršních sluţeb včetně dodávání poţadovaných dokumentů z fondů jiných
knihoven v ČR (meziknihovní sluţba) a v zahraničí (mezinárodní meziknihovní
sluţba)

elektronické objednávání sluţeb CIKS pomocí interaktivních formulářů

prezentace a školení od významných producentů odborných elektronických
informačních zdrojů zaměřených na vědu a výzkum

podporu k problematice hodnocení vědecké činnosti v ČR (impaktované a
recenzované časopisy - hodnocení a doporučování vhodných pro publikační
činnost, excerpční politika citačních rejstříků)
2.2.6 Komunikace a spolupráce uživatelů
Na komunikaci a spolupráci uţivatelů je nutné se dívat z pohledu toho, o jakého jde
uţivatele. Zatímco komunikace učitel - student a student - student je zajištěna
v systému ISIS, pro komunikaci zaměstnanců slouţí groupwarový systém Lotus
Notes, jehoţ tlustý klient se vyznačuje velkým rozsahem poskytovaných sluţeb,
efektivitou a pohodlností vzdáleného přístupu k dokumentům.
Zaměstnanci v současné době pouţívají řešení IBM Lotus Notes (LN) a to ve dvou
moţných verzích:
a. Tlustý klient (aplikace), na kterou je potřeba zakoupit jednotlivé lincence a
umoţnuje rozsáhlejší moţnosti ve vyuţití groupwarových, databázových a jiných
moţností balíku LN.
b. Tenký klient (webová aplikace), tento přístup umoţňuje v plné míře vyuţít
poštovní schránku, v omezené pak groupwarové nástroje.
Systém Lotus Notes je vyuţíván jiţ několik let, a kromě toho, ţe obsahuje mnoho na
míru šitých aplikací pro různé útvary VŠE, jeho nezastupitelná funkce je v elegantním
a funkčním Time Managementu dotaţeném aţ k synchronizaci kalendáře
s mobilními prostředky osobního managementu.
Pro úsporu drahého diskového prostoru bude v průběhu roku 2010 realizována
změna architektury pro poštu v ISIS, a to File System namísto databázového řešení.
Poskytované sluţby:

Zajištění elektronické pošty pro zaměstnance.

Zajištění elektronické pošty pro studenty.

Podpora vyuţívání groupwarového systému Lotus Notes.
18
2.2.7 Technolologická podpora uživatelů
Podpora uţivatelů probíhala ve Výpočetním centru do roku 2009 s vyuţitím
jednoduchého nástroje pro evidenci incidentů a s poddimenzovaným personálním
zajištěním. Tento stav byl dlouhodobě neudrţitelný, na nutnost jeho změny ukázal i
audit Výpočetního centra, coţ urychlilo i tak zamýšlené řešení. Počátkem roku 2010
došlo k reorganizaci Výpočetního centra a byl zakoupen sofistikovaný informační
systém pro zajištění agendy HelpDesku.
V rámci podpory uţivatelů byly zajišťovány také úkony spojené s výdejem a
pouţíváním multifunkčních identifikačních karet. Ukazuje se, ţe stávající koncepce
vyuţití identifikačních karet naráţí na své limity a proto bude zvaţována její
kompletní nebo alespoň částečná inovace, viz cíl 11-2.
Poskytované sluţby:

Centrální kontaktní místa pro komunikaci s uţivateli:
1. HelpDesk - řeší incidenty týkající se nefunkčních prostředků výpočetní
techniky, vydává identifikační karty, řeší problémy s heslem do
informačních systémů.
2. Infocentrum ve vestibulu Nové budovy.

Zajištění opravy a inovace prostředků výpočetní a audiovizuální techniky.

Správa a podpora provozu agendy identifikačních karet.

Zajištění nákupů výpočetní a audiovizuální techniky včetně poradenské
sluţby.
2.2.8 Softwarové vybavení a licenční politika
Veškeré softwarové vybavení, ať uţ operační systém koncových stanic nebo
aplikační software, je pořizováno s vyuţitím výhod multilicencí, jejichţ podmínky VŠE
zpravidla naplňuje. Z hlediska instalace softwarového vybavení lze počítače rozdělit
do dvou skupin, a to na:
Počítače zaměstnanců.
Počítače na učebny.
Pro kaţdou z uvedených skupin je připravena specifická instalace formou image
disku.
Oba image obsahují operační systém Microsoft Windows v podporované verzi, a
dále pak zejména:

kancelářský software Microsoft Office,

software pro přístup k Internetu (Mozilla, Internet Explorer, Opera),

antivirovou ochranu,

a další software potřebný pro běţnou práci.
Zaměstnanecký image je rozšířen o klienta LotusNotes.
Učebnový image je rozšířen o software pro výuku, např.:

statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics),
19

ekonometrické programy,

nástroje projektování,

vývojová prostředí,

informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti.
Software je evidován odděleně, bez vazeb na další informační systémy. Tento stav
vykazuje velké rezervy pro jeho zlepšení.
Poskytované sluţby:

Zajištění nákupu software včetně doporučení vhodného licencování.

Evidence software.

Příprava a instalace image disku pro zaměstnance a pro učebny.
2.2.9 Středisko handicapovaných studentů na VŠE
Od roku 2007 na VŠE poskytuje podporu studentům se zdravotním postiţením
Středisko handicapovaných studentů (SHS) jako pracoviště s celoškolní působností.
Klienty střediska jsou studenti s vadami zraku, omezenou moţností pohybu a
sluchově handicapovaní.
SHS poskytuje podpůrné a asistenční sluţby zdravotně handicapovaným studentům
jako jsou půjčování kompenzačních pomůcek a zaškolení v práci s nimi, osobní
asistenci ve smyslu studijní asistence, tedy pohyb a orientace v areálu VŠE,
sebeobsluha, obstarávání běţných záleţitostí souvisejících se studiem a ţivotem na
VŠE a poradenské a konzultační sluţby.
Studentům se zdravotním postiţením je k dispozici bezbariérová studovna v Nové
budově na Ţiţkově, kde mohou pomocí kompenzačních pomůcek pracovat
s počítačem, či pouze trávit volný čas. Ve studovně je kaţdý pracovní den
k dispozici handicapovaným studentům někdo, s kým mohou řešit své studijní
potíţe. Jsou zde k uţívání PC vybavené speciálním softwarem pro zrakově
postiţené, na kterých lze pracovat s internetem, či vlastním textem, pročítat denní
tisk, časopisy, nebo zábavnou literaturu. Nevidomí studenti zde mají moţnost
poţádat o převod studijních textů do digitální podoby a následně je převést do
formátu MP3, který jim umoţňuje nebýt připoután k PC a s texty pracovat i například
po cestě do školy.
Studentům s omezenou moţností pohybu kromě bezbariérových budov usnadňuje
studium i osobní asistent. Studenti s vadou sluchu, vzhledem ke specifičnosti svého
handicapu, vyuţívají celou škálu sluţeb SHS od individuálního studijního plánu aţ
po tlumočníka do znakové řeči, který jim pomáhá aktivně se účastnit cvičení a
seminářů.
Na všech kolejích VŠE jsou bezbariérové pokoje. Studenti si mohou zvolit ubytování,
které bude maximálně zohledňovat jejich aktuální rozvrh, aby cestou do školy trávili
co nejméně času.
20
Kompenzační pomůcky dostupné v SHS:
Softwarové vybavení
Odečítací programy (screen reader)
 HT Reader
 Hal 8.03 Cz standard edition
 Jaws 8.0 professional edition
 Window Eye 5.5
 WinTalker 4.0 Cz
Zvětšovací software
 HT zoom
 Lunar 8.03 Cz standard edition
Kombinace zvětšovacího a odečítacího software
 Magic 9.50 professional edition
 SuperNova 7.03 Cz standard edition
 ZoomText magnifier-reader 9.0
Pomocný software
 ABBYY fine reader 9.0 professional edition
 AOS 2.0 – pro automatickou obnovu systému
 Cicero – pro rozpoznávání textu
 HT scan
Hardwarové vybavení








4x stolní PC
3x notebook
síťová laserová tiskárna HP
brailleská tiskárna Index Braille Everest
brailleský řádek Thimus Rexx
Fuser – pro reliéfní tisk
Embouser
Thermo pen
Ostatní vybavení


Pichtův psací stroj
diktafon
21
2.3 SWOT analýza informatických útvarů
2.3.1 Silné stránky
Strategické úvahy pro nadcházející horizont působnosti této Informační strategie je
moţné stavět na následujících silných stránkách:
a) Výsledky dosaţené v minulých letech
-
Studijní informační systém (ISIS): implementace (tj. nahrazení staré studijní
agendy novou a přenos dat, tzv. migrace, ze starých systémů) byla úspěšně
dokončena, nyní je pokryta veškerá funkcionalita starého studijního systému
(a staré studijní systémy odstaveny. ISIS navíc přinesl mnoho funkcionality a
moţností nově nad standard starého studijního systému (e-learning, řízení
vstupů, ECTS, spisová sluţba apod.) Dále je pro budoucí pouţití připravena
agenda kolejí a rezervační systém).
-
Významné zvýšení počtu i technické úrovně prostředků audiovizuální techniky
pro výuku.
-
Nová organizace a nové sluţby v rámci webhostingu (hardwarová, softwarová
a organizační podpora pro webové stránky zaměstnaců a útvarů školy) zrychlení sluţeb, zvýšení kapacity, nová programová podpora.
-
Stoprocentní pokrytí prostor VŠE bezdrátovou sítí (Eduroam).
-
Zasíťování všech hlavních objektů VŠE včetně kolejí. Koleje jsou zasíťovány
do té míry, ţe je k dispozici samostatná přípojka co kaţdé lůţko. Takovouto
mírou zasíťování se můţe pochlubit v Praze pouze VŠE.
22
-
Připravena podpora pouţívání mobilních telefonů a datových sluţeb přes
mobilní operátory - je tím umoţněna práce vybraných zaměstnanců z
domova. Pro práci z domova jsou téţ k dispozici (a to i pro drátová připojení)
technologie umoţňující bezpečný vstup do školní sítě (VPN).
b) Stabilní prostředí s velkou společenskou prestiţí a existenční budoucností.
c) Moţnost spolupráce se studenty rozšiřuje významnou měrou tvůrčí potenciál
osob, které jsou osobně zainteresované na úspěchu své činnosti, protoţe jí
jednak přispívají ke svému odbornému růstu a jednak k rozvoji VŠE v dané
oblasti a nad to jsou velice kreativní.
d) Dobré jméno a prestiţ CIKS v knihovnické i badatelské komunitě.
e) CIKS je nositelem řady konsorciálních grantů na informační zdroje
v ekonomické oblasti.
f) Díky zachování veřejné funkce knihovny přístup k dotaci MŠMT ČR a sluţbám
sítě knihoven.
g) Velmi dobré hodnocení WWW stránek školy na mezinárodní úrovni.
2.3.2 Slabé stránky
Lze očekávat, ţe i následující období přinese celou řadu úskalí a negativních vlivů,
s kterými bude nutné se vyrovnat. Mezi ty nejvýznamnější patří:
a) Dané platové podmínky v resortu školství, absence některých, v mnoha
komerčních firmách zavedených, benefitů a výkonových bonusů jsou
omezujícím faktorem při získávání špičkových odborníků, pro které zpravidla
není VŠE z tohoto hlediska zajímavý zaměstnavatel.
b) Nejsou vytvořeny vhodné institucionální nástroje a nastaveny procesy pro
efektivní řízení informatiky ve všech oblastech. Za slabou stránku lze
povaţovat technologickou nekázeň a příliš mnoho výjimek z jednotné
koncepce nákupu prostředků výpočetní techniky, coţ má za následek sníţení
efektivnosti při zajištění jejich správy a provozu. Prostředky vynakládané na
informační technologie mají stagnující tendenci, přičemţ náklady na provoz
existujících informačních technologii se výrazně zvyšují. Z toho vyplývá
sníţení prostředků moţných pouţít pro obměnu nebo dokonce rozvoj
stávajících technologií.
c) Roztříštěnost technického i programového vybavení.
d) Absence jednotného
Managementu.
systému
autentizace
uţivatelelů,
resp.
Identity
e) Podprůměrné ohodnocení knihovnických pracovníků VŠE oproti ostatním
vysokoškolským knihovnám (je velmi problematické, ne-li nemoţné získat
pracovníka s odpovídající kvalifikací pro většinu činností CIKS; nelze finančně
ohodnotit zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců).
f) Neexistují nástroje na zvýšení spolupráce pedagogů a vědeckých pracovníků
při profilaci knihovních fondů.
23
2.3.3 Příležitosti
Kaţdá doba s sebou přináší i své příleţitosti. V podmínkách omezeného rozpočtu
VŠE a limitů v moţnostech finančního ohodnocení odborných pracovníků vidíme
následující příleţitosti:
a) Získávat zdroje financování pro velké koncepční investice z fondů
rozvojových projektů a grantů vypisovaných MŠMT, CESNETem apod.
b) Rozvíjet zkušenosti a odborné znalosti v rámci spolupráce se zahraničními
univerzitami nebo vhodnými firmami.
c) Vyuţívat sluţeb CESNETu, PASNETu, EUNISu.
d) Vyuţívat slev pro školy.
e) Udrţet či zvýšit dotace z titulu veřejné sluţby knihovny.
f) Zapojení do konsorciálních projektů na informační zdroje.
g) Vyuţití prostředků pro zvýšení mobility studentů a učitelů i na potřebné
informační zdroje.
2.3.4 Hrozby
VŠE jako součást daného prostředí za daných společenských podmínek musí
počítat s riziky a hrozbami z toho vyplývajícími. Za rizikové lze povaţovat takové
okolnosti nebo situace, které mohou mít oslabení nebo škodlivý vliv na prosperitu
VŠE. Z těch nejvýznamnějších uveďme:
a) Zaostávání za českým i celosvětovým vývojem, které můţe být způsobeno
poklesem investic do IS/IT.
b) Rychlý rozvoj v oblasti informačních technologií a rychlé zavádění moderních
technologií do praxe vyţaduje nové přístupy na straně managementu, tak na
straně výkonných pracovníků. Stávající limitující systém odměňování ve
srovnání s privátní sférou můţe být překáţkou při získávání kvalifikovaných
pracovních sil.
c) Zastarávání informačních technologií spolu s nedostatečnou kvalifikací
odborných pracovníků můţe vést k sníţení kvality poskytovaných sluţeb a to,
jak uvnitř VŠE, tak směrem k vnějším uţivatelům.
d) Neuváţený, potaţmo neefektivní, outsourcing. Ačkoli outsourcování sluţeb
lze v mnoha případech povaţovat za úspornou a přínosnou metodu zajištění
sluţeb, je nutné si uvědomit, ţe některé sluţby je výhodnější zajišťovat
vlastními pracovníky. Pokud je zvolena metoda outsourcingu, je nutné pečlivě
vyhodnotit reálnost slibů, které jsou často velmi daleko od skutečnosti.
e) Současný trend a stále se rozšiřující strategie dodavatelů poskytovat zboţí,
licence či sluţby za úplatu a navíc se závazkem dalších pravidelných plateb
za údrţbu, servis nebo z jiného důvodu. Tato hrozba se projeví zejména při
pořizování software a elektronických informačních zdrojů i souvisejících
sluţeb (např. federativní vyhledávání) z jednorázových zdrojů (např.
rozvojových programů), ze kterých uţ potom nelze hradit následné pravidelné
platby.
24
f) V roce 2011 končí plošný systém financování EIZ prostřednictvím programů
MŠMT a CIKS nemá volné prostředky na financování těchto zdrojů.
g) Legislativně smluvní omezení spojená s novelizacemi Autorského zákona
(zpřístupnění děl, ochrana osiřelých děl, de facto ekonomická likvidace EDD,
hrozící změna zpoplatnění kopírovacích zařízení, jednání s autorským
svazem, problematika zpřístupnění skript a učebnic on-line apod.).
h) Rozsáhlost a specifičnost studijního informačního systému, jehoţ provoz a
rozvoj je závislý na řešitelském týmu, který vzhledem k jeho know-how v této
oblasti je jako celek nenahraditelný. Hrozba je podtrţena navíc tím, ţe VŠE
nemůţe účinně ovlivnit personální politiku vůči členům týmu při
dodavatelském zajištění.
2.4 Trendy vývoje IT/ICT
Informační a komunikační technologie procházejí v poslední době stále větším a
rychlejším vývojem, který ve svých obecných rysech směřuje k následujícím
konceptům:

Zvyšování významu a dostupnosti přenosných zařízení (mobilní telefony,
tablety, netbooky a notebooky), které jsou schopné a výkonné natolik, aby
podporovaly současné náročné (webové) aplikace;

Internet v posledních 10 letech získal na oblibě a stála se z něj nedílná
součást našeho soukromého i akademického (pracovního) ţivota. V blízké
budoucnosti lze jen očekávat prohloubení tohoto trendu a další přesun do
internetového mraku (cloud) i u typických tlustých klientů a robustních
aplikací (příkladem budiţ plánovaná verze balíku MS Office 10, která má být
zcela online);

Spolu s předchozími dvěma body nedílně souvisí oblast multimédií a rozvoje
sociálně orientovaných aplikací, které se v poslední době stávají nedílnou
součástí našeho světa. Obrovským způsobem se zvyšuje počet uţivateli
generovaných dat a informací a to jak v textové, obrazové nebo video
podobě. Díky pokročilým zařízením mohou být tyto záznamy obratem
publikovány široké veřejnosti a do značné míry tak ovlivňovat naše vnímání a
názory na aktuální dění;

Dalším z trendů poslední doby je zvyšování vlivu a potřeby cross-cultural
kooperace mezi jednotlivými (akademickými) týmy, které se díky přenosovým
kapacitám a moderním multimediálním zařízením stávají vítaným a snadno
pouţitelným nástrojem pro mezinárodní online spolupráci;

S masovým rozšířením výpočetní a komunikační techniky mezi uţivateli všech
sociálních i věkových kategorií, studenty nevyjímaje, dochází k stále většímu
zájmu o přesun „dění“ do těchto osobních zařízení.

Dalším jasným směrem je neustálé zvyšování výkonu (tzv. Moorův zákon),
které umoţňuje do dnešní doby nevídané nasazení počítačů a jiných zařízení
(přenosných) na náročné aplikace a řešení vyţadující vysoký výkon. Jedním
z přínosů tohoto vývoje je rozšíření tzv. virtualizace, která umoţňuje větší
vyuţití kapacit jednotlivých zařízení a dokonce umoţňuje (opětovně) nasazení
terminálového přístupu k aplikacím, tak aby stačilo pouţití jednoduchých
klientských pracovišť (typicky obrazovka a klávesnice), které samy o sobě
25
nemají potřebný výkon. Výhodou tohoto řešení, je pak snadnější správa
(správa probíhá na centrálním bodu a nikoli na kaţdém koncovém zařízení),
úspora energií a menší ekologický dopad.

Dalším moţným přístupem k stále rostoucímu výkonu koncových zařízení
(zpravidla PC) je vyuţíváni GRIDových technologii. Operace nevyţadující
dokončení v přesně určený čas lze rozptýlit na nevyuţitý výpočetní výkon
koncových stanic, přičemţ pro samotnou koordinaci se vyuţívá právě
počítačová síť, zařízení řídící (pre-) rozdělovaní činností a skládající získané
dílčí výsledky tak, aby byl celkový výsledek znám v co nejkratším moţném
čase. Takto získaný nezanedbatelný výkon často dosahuje i méně či středně
výkonných serverů (samozřejmě závisí na jednotlivých stanicích). To pro nás
můţe znamenat jednak výpočetní rezervy, ale i výrazné bezpečnostní hrozby,
pokud by byl tento výkon vyuţit potenciálním útočníkem.

Nákup software formou platby za licence se závazkem pravidelných plateb za
sluţby se software spojenými (např. nové verze, update apod.).

Vzdálený přístup jak k běţným agendám tak informačním zdrojům, které jsou
čím dál častěji v digitální podobě. Ústup od tištěné formy je velmi patrný
především v oblasti periodik.

Zapojení prvků Web 2.0 i do informačních systémů, OPACy nové generace
(klasické funkce katalogu, komunikace mezi uţivateli, hodnocení zdrojů,
náhledy obálek knih, ...).
Obecně lze shrnout současné trendy jako jednoznačný příklon k webu a webovým
aplikacím (coţ je do jisté míry stejný postup jako u virtualizace HW), spolu se silným
nástupem sociálně orientovaných aplikací a neustálého zvyšování výkonu
prostředků osobního managementu (ať uţ se jedná o plnohodnotné osobní počítače
nebo o přenosná zařízení).
Z nastíněných trendů je zřejmé, ţe Internet jiţ není jen komunikačním médiem, ale
nedílnou součástí kaţdodenní pracovní i zájmové aktivity. Internet vstoupil do našich
ţivotů jako nový fenomén, který však nepřináší pouze výhody, ale také hrozby.
Připojení k Internetu je snadno dostupné a potencionální hrozba můţe být
zprostředkována běţně dostupným zařízením. Tou hrozbou totiţ není nikdo jiný neţ
člověk.
Není reálné dosáhnout absolutní bezpečnosti, ale je moţné minimalizovat a alespoň
popsat rizika, popsat postupy řešení bezpečnostních incidentů a nastavit pravidla
informační bezpečnosti.
Zajišťování informační bezpečnosti je proces, který je trvalý a musí probíhat ruku
v ruce s pouţíváním moderních informačních technologií. Principy zajišťování
informační bezpečnosti by měly být stanoveny v Bezpečnostní politice VŠE.
2.5 Zdroje použité pro tvorbu informační strategie
Přehled zdrojů pouţitých pro tvorbu informační strategie VŠE:

Dlouhodobý záměr VŠE 2011-2015

Audit Výpočetního centra

SWOT analýza informatických útvarů
26
3 Hlavní priority rozvoje
Chceme-li stanovit hlavní priority rozvoje do roku 2015, musíme si určit, jakého stavu
IS/ICT chceme do tohoto roku dosáhnout. Vizi tohoto stavu lze shrnout takto:

Bude provozován bezpečný moderní informační systém komplexně podporující
procesy hlavní činnosti, manaţerského rozhodování i administrativního
zabezpečení chodu VŠE.

Výuka bude podporována moderními prostředky výpočetní a audiovizuální
techniky.

Přístup k relevantním informacím bude snadný a bezpečný. Informační zdroje
budou pokrývat plnou šíři poţadavků na ně kladených.

Rutinní vyuţívání informačních a komunikačních technologií bude přispívat
k bezproblémovému plnění svěřených úkolů a trvalému zlepšování výkonu
pracovníků.

Významně bude zjednodušena komunikace se studenty.

Výrazně budou zjednodušeny
zabezpečení chodu VŠE.

Budou vytvořeny podmínky pro trvalý zájem kvalifikovaných pracovníků o práci
na VŠE.

Konektivita k Internetu bude pokrývat vysoké nároky na rychlý přístup
k relevantním informacím.

Bezpečnost zpracování informací, zejména osobních údajů, bude zajištěna na
maximálně efektivní finančně dostupné úrovni.

Prezentace VŠE bude vţdy aktuální na vysoké grafické a technologické úrovni a
bude svým zpracováním respektovat potřeby cílových skupin.

Knihovní systém bude umoţňovat správu všech typů informačních zdrojů, zlepší
se dostupnost zdrojů pro uţivatele a zjednoduší správa pro knihovnu.
a
zrychleny
procesy
administrativního
Cesta k proměně těchto vizí v realitu musí být dláţděna usilovnou prací vysoce
kvalifikovaných odborníků a odpovídajícími finančními prostředky.
Kaţdá cesta se skládá z jednotlivých kroků. Kroky vedoucí k dosaţení vytčených cílů
- vizí jsou formulovány v hlavních prioritách rozvoje, které jsou dále konkretizovány
v kapitole 5 stanovením dílčích cílů a dále cílů důleţitých pro vytvoření potřebných
podmínek pro rozvoj, ale samy nemají rozvojový charakter.
Priority se mohou měnit v závislosti na vnitřních i vnějších podmínkách a v závislosti
na plnění či neplnění jednotlivých bodů. Prioritám byla přidělena úroveň důleţitosti
vyjádřena celým číslem v intervalu 1 - 3 (1 - nejdůleţitější, 3 - nejméně důleţitá).
Naplnění priorit bude realizováno prostřednictvím vhodných projektů, jejichţ
součástí vţdy bude finanční rozpočet, harmonogram realizace, odpovědnost za
konkrétní úkoly, kritérium úspěšnosti a způsob kontroly. Zahájení realizace
jednotlivých projektů bude podmíněno disponibilními finančními prostředky a
ostatními potřebnými zdroji.
27
Při stanovení hlavních priorit byly zohledněny trendy vývoje v oblasti informatiky a
podněty k rozvoji informatiky na VŠE dané jak dlouhodobým záměrem VŠE, tak
erudicí autorů, přispěvatelů a oponentů tohoto dokumentu.
3.1 Integrovaný informační systém pokrývající informační potřeby
uživatelů a naplňující platnou legislativu.
3.1.1 Offline e-learningové testování
Doplnění do ISIS modulu pro testování při zamezení přístupu respondentů
k Internetu s cílem zamezit uţití zdrojů z Internetu.
Úroveň důleţitosti priority: 2
3.1.2 e-podepisování studijních dat
Doplnění do ISIS softwarového nástroje, který umoţní připojit k datům
elektronický podpis.
Úroveň důleţitosti priority: 2
3.1.3 Automatická tvorba rozvrhu
Doplnění do ISIS modulu pro automatickou tvorbu rozvrhu. Záměr je usnadnění
práce se sestavováním rozvrhu při zohlednění různých variant správy učeben.
Automatická tvorba rozvrhu bude koncipována tak, aby ji bylo moţné vyuţít pro
tvorbu jednoho centrálního rozvrhu stejně dobře jako pro více fakultních rozvrhů.
Úroveň důleţitosti priority: 3
3.1.4 Modul Koleje
Implementace modulu Koleje, který je součástí ISIS, ale zatím není na VŠE
vyuţíván.
Úroveň důleţitosti priority: 3 (v závislosti na postavení SÚZ vůči VŠE)
3.1.5 Implementace nové generace personálně mzdového systému
Dodavatel systému Odysea plánuje ukončit podporu současného systému
v roce 2014. V rámci migrační analýzy přechodu na novou generaci systému lze
předpokládat, ţe se objeví dodatečné poţadavky na dílčí úpravy systému a
funkcionalitu (rozhraní, specifika VŠE). Zároveň bude nutné implementovat
funkcionalitu pro elektronické zpracování dat pro zdravotní pojišťovny.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.1.6 Schvalování dokumentů v rámci elektronického oběhu dokladů
Zavedení univerzálního nástroje pro víceúrovňové schvalování dokumentů
obíhajících v rámci stávajících nebo nových IS elektronickým podpisem a integrace
tohoto nástroje s informačními systémy školy. Tento trend je v souladu s poţadavky
reportování v rámci e-governmentu.
Úroveň důleţitosti priority: 2
28
3.1.7 Integrace na IS Státní pokladna
Na základě legislativních poţadavků bude nutno zabezpečit napojení
ekonomických informačních systémů školy na Integrovaný informační systém Státní
pokladny České republiky (centrální účetní systém a rozpočtový informační systém).
Tato implementace si vyţádá zásahy do organizační struktury školy a postupů
zpracování ekonomických informací.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.1.8 Jednotné vyhledávání v elektronických informačních zdrojích
Široké poţadavky dané diverzifikací studia a vědy na VŠE vyţadují rozsáhlou kolekci
elektronických informačních zdrojů, které pokryjí informační potřeby akademické
obce VŠE. Aby bylo moţné v této kolekci najít odpovídající materiály v jednotlivých
EIZ, je nutné jednotné rozhraní zajišťující vyhledání článků z dostupných EIZ,
odstranění duplicitních záznamů, setřídění a filtrování nalezených výsledků dle
potřeb uţivatele. Příkladem federativního vyhledávání je nástroj SerialSolutions 360
Search provozovaný na VŠE, jehoţ předplatné končí v roce 2011. Pokročilejší
funkce a komfort práce nabízí např. produkty Summon a Primo Central.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.1.9 Analýza a implementace knihovního systému nové generace
Pro efektivní správu všech typů informačních zdrojů je nezbytné zajistit komplexní
systém, který zároveň umoţní jejich přehlednou prezentaci potenciálním uţivatelům
a tím zvýší šanci na jejich maximální vyuţití.
Úroveň důleţitosti priority: 2
3.1.10 Nástroje pro prevenci plagiátorství
Jak dokazují mediální kauzy posledních let, plagiátorství je velmi nebezpečným
jevem, který se můţe projevit i na VŠE a způsobit poškození dobrého jména školy.
Kromě informační podpory prevence plagiátorství útvarem CIKS a následně
jednotlivými pedagogy je potřeba nástrojů, které budou podporovat správnou
citační praxi při publikační činnosti a zjednoduší detekci plagiátů.
Prevenci plagiátorství lze také docílit transparentním zveřejněním vysokoškolských
kvalifikačních prací a vědeckých výstupů, které a) snazší moţností odhalení plagiátu
působí preventivně na autory, b) umoţňuje snazší odhalení plagiátu na základě
původního textu VŠE.
V rámci jednotného informačního systému ISIS se nabízí moţnost automatizované
kontroly na plagiáty nejen u seminárních prací, ale i u vysokoškolských
kvalifikačních prací (v národním registru VŠKP) a vědeckých textů publikovaných
autory VŠE.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.2 Virtualizace serverů, datových úložišť a vybraných koncových stanic
uživatelů.
Budování infrastruktury je evoluční proces, jehoţ důsledkem je heterogenní
prostředí sloţené z různých generací hardware a software. Kaţdodenní úlohou je
zaručení poţadované dostupnosti aplikací a sluţeb a zajištění optimálního výkonu a
29
zvládnutí výkonových špiček. Přitom v současné době více neţ kdykoli předtím je
kladen důraz na minimalizace nákladů. Jedním ze způsobů jak sníţit náklady na
provoz a přitom zajistit poţadovaný výkon je virtualizace.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.3 Zvyšování bezpečnosti IS/ICT
Se zvyšující se mírou globalizace IS/ICT a závislosti chodu VŠE na IS/ICT se
zvyšuje také riziko zranitelnosti. Proto účinná ochrana nasazením vhodných
technologií na základě správné analýzy je nezbytná. Bezpečnost IS/ICT však nelze
chápat pouze z pohledu nasazení technologií zajišťujících bezpečnost, neboť jak je
známo, systém je tak bezpečný, jak je bezpečný jeho nejslabší článek. Proto nelze
pominout bezpečnostní povědomí uţivatelů a správnou aplikaci bezpečnostních
pravidel. Záměrem je budování komplexní bezpečnosti IS/ICT.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.4 Centrální správa koncových stanic
Záměrem je zajištění efektivní správy koncových stanic zahrnující i evidenci
hardware. Předpokládá se integrace s evidencí software.
Úroveň důleţitosti priority: 2
3.5 Integrace evidence software do stávajících informačních systémů.
Ačkoli evidence software je úzce spjata s centrální správou koncových stanic a
evidencí hardware, přesto je uváděna jako samostatná priorita rozvoje. To vyplývá
zejména z úrovně priority realizace. Vzhledem k tomu, ţe stávající evidence software
je realizována v odděleném systému, je úroveň důleţitosti této priority vysoká, vyšší
neţ priorita centrální správy koncových stanice. Předpokládá se však budoucí
integrace evidence software do centrální správy koncových stanic.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.6 Rozšíření využitelnosti identifikační karty
Bohaté zkušenosti s vyuţitím identifikačních karet jsou základem pro další rozvoj
v této oblasti. Konkrétní moţnosti rozvoje jsou rozpracovány v kapitole 5.11.2.
Úroveň důleţitosti priority: 3
3.7 Zajištění a zpřístupnění informačních zdrojů pro klíčové činnosti VŠE
(výuka, věda)
Z analýzy stávajících potřeb a zájmu o zajištění informačních zdrojů vyplývá
jednoznačná potřeba pokračovat v této činnosti a v maximální moţné míře ji dále
rozvíjet.
Za nejvýznamnější směry rozvoje jsou povaţovány:
a) Tištěné informační zdroje (knihy, periodika, sborníky apod.).
b) Elektronické databáze.
30
c) Digitalizace a zpřístupnění významných, především historických
dokumentů z ekonomie a příbuzných oborů.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.8 Podpora zpřístupňování publikační činnosti VŠE
Vědeckovýzkumná činnost VŠE je bez pochyb velmi přínosná pro odbornou
veřejnost a důleţitá pro budování dobrého jména školy. Pro podporu publikační
činnosti a zvýšení citovanosti autorů VŠE je potřeba přijmout taková opatření, která
zajistí jednoduchou, rychlou a zároveň nenákladnou dostupnost textů patřičným
příjemcům. Mezi nejdůleţitější opatření patří:
a) Deklarace podpory Open Access na VŠE v souladu s Berlínskou deklarací
Open Access, doporučením EUA pracovní skupiny pro otevřený přístup aj.
b) Vytvoření Open Access repozitáře vědeckých textů VŠE s napojením na
významné české a zahraniční repozitáře.
c) Podpora šíření výsledků vědy a výzkumu, související organizační opatření.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.9 Digitální repozitář učebních textů
Rostoucí poţadavky výuky na zajištění učebních textů, často zahraniční produkce,
v knihovně VŠE se projevuje rostoucími náklady na akvizici. Vhodným způsobem,
jak saturovat vzrůstající poptávku akademické obce, je vybudování digitálního
repozitáře učebních textů, který zpřístupní nejdůleţitější dokumenty pro interní
potřebu výuky na VŠE v digitální podobě. Repozitář zároveň slouţí jako archiv
produkce VŠE. Součástí řešení je příprava a implementace takových postupů
digitalizace, zpřístupňování textů, které budou v souladu se zákony ČR a nebudou
zásadně poškozovat samotné autory. Nezbytná je také úprava systému finančního
ohodnocení autorů za texty zpřístupňované v elektronické podobě.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.10 Implementace systému pro správu a distribuci multimediálního
obsahu na zobrazovače v budově školy.
Dosavadní zkušenosti s provozem zobrazovačů v budovách VŠE prokazují
uţitečnost tohoto projektu. Současný systém jejich správy však neumoţňuje vytěţit
z instalace zobrazovačů maximum. Bylo by vhodné zefektivnit jejich vyuţití
rozšířením na ně distribuovaného obsahu o obsah multimediální. Rovněţ by bylo
vhodné implementovat systém, který by umoţňoval uţivatelsky komfortní správu.
Úroveň důleţitosti priority: 1
3.11 Vybudování, resp. zdokonalení Intranetu školy, fakult, pracovišť.
V současné době je Intranet realizován webem školy groupware Lotus Notes,
který však vyţaduje rozšíření přístupu přes webové rozhraní.
Úroveň důleţitosti priority: 1
31
3.12 Organizační zabezpečení vícedruhových záznamů.
Po skončení rozvojového projektu na implementaci vícedruhových záznamů
zajistit další organizaci a provoz. Účelné zajištění dalšího provozu spočívá v zajištění
potřebných finančních prostředků a personálních zdrojů.
Úroveň důleţitosti priority: 2
32
4 Základní principy realizace rozvoje IS/ICT
Zajištění všech stávajících sluţeb i realizace záměrů rozvoje se musí opírat o pevné
základy, kterými jsou jednak podpora managementu VŠE a jednak principy, které
jako stavební pilíře zajistí, ţe realizace vytčených cílů bude moţná a úspěšná a
neuhne neţádoucím směrem. K tomu bude vhodné vyuţít i přínosů, které skýtá
vhodně aplikované procesní řízení. Další základní principy lze formulovat
následovně:

V dalším směrování IS/ICT na VŠE v Praze je nutné upevnit roli a pozici
Výpočetního centra jakoţto garanta informatizace. Pro další jednotný a
koncepční rozvoj není jiţ vhodné, aby samovolně vznikaly rozdílné agendy,
systémy a subsystémy bez souladu s danou koncepcí garantovanou
odpovědným útvarem - Výpočetním centrem.

Aby byl další rozvoj udrţitelný, je nutné, aby byly veškeré rozsáhlé změny,
nové systémy a subsystémy nejdříve konzultovány s Výpočetním centrem a
byl dohodnut další postup, který bude v souladu se strategií a dlouhodobým
plánem vývoje ICT/IS a v neposlední řadě bude zjištěno, zda na VŠE existuje
vyhovující a funkční prostředí pro daný produkt.

Při řízení a správě IS/ICT je nutné dbát s vysokou prioritou na ochranu dat.

Informace by měly být primárně ukládány v elektronické podobě s vyuţitím
vhodných systémů, s výjimkou případů, kde to platná legislativa vyţaduje
jinak.

IS/ICT by měly být pouţívány tak, aby byl zřejmý nějaký měřitelný přínos pro
VŠE.

Při vyuţívání IS/ICT postupovat způsobem, který minimalizuje náklady na
správu a provoz. To například znamená respektovat standardní konfigurace
PC a doporučené konfigurace notebooků, hledat nejdříve moţnosti vyuţití
stávající funkcionality aplikací (např. ISIS) před objednáním její změny, apod.

Akademická půda se vyznačuje neochotou podřídit se pravidlům a ze své
podstaty veškerá pravidla povaţuje za omezení svobody. Proto je nutné
stanovit pravidla omezující co nejméně, ale nastavená pravidla důsledně
respektovat, případně i vymáhat prostřednictvím technologií s nastavenými
adekvátními politikami.

Posílení role CIKS jakoţto garanta plnohodnotného informačního zázemí pro
výuku a vědu.

Posílení role knihovny jakoţto poradenského centra v oblasti publikování
výsledků vědy a výzkumu a jejich evaluace.

Rozšíření spolupráce knihovny s fakultami při zajišťování literatury a dalších
informačních zdrojů pro nově vznikající nebo upravované obory a kurzy,
povinná konzultace s CIKS při nákupu informačních zdrojů.
4.1 Harmonizace předpisů a nařízení s IS/ICT
Pro hladký a bezproblémový provoz a rozvoj IS/ICT na VŠE je nutné provést
harmonizaci stávajících předpisů a nařízení tak, aby zohledňovaly jednotlivé prvky
33
IS/ICT a realitu informatiky na VŠE, pro budoucí nové a aktualizované předpisy je
nutné před jejich vydáním nebo změnou provést také sladění tak, aby uvedené
informace a nařízení odpovídaly realitě a informatickým moţnostem.
4.2 e-Government
V rámci e-Governmentu česká veřejná správa poskytuje občanům a organizacím své
sluţby elektronicky. Díky tomu můţe organizace vyuţít moţnosti na tyto systémy se
napojit a informace zasílat automaticky v podobě různých reportů či hlášení namísto
toho, aby byly zasílány například poštou. Tento trend bude nutné i v budoucnu
přiměřeně rozvíjet.
V současné chvíli je VŠE napojena na informační systém MŠMT, kterému předává
informace o matrice. Tyto soubory se získávají z databáze ISIS a posílají se 4krát
ročně.
Dále jsou informační systémy VŠE napojeny na Ústav pro informace ve vzdělávání
(UIV), jemuţ 2krát ročně zasíláme informace o přijímacích řízeních (přihlášení,
výsledky). Jedenkrát ročně zasíláme také výkaz o knihovnách a výkaz o studentech.
VŠE zasílá informace o studentech Všeobecné zdravotní pojišťovně a informace
o napsaných publikacích do Rejstříku informací o výsledcích (RIV).
V rámci zpracování mezd jsou v současné době České správě sociálního
zabezpečení elektronicky přes Portál veřejné správy předávány tyto dokumenty:
evidenční listy důchodového pojištění, oznámení o nástupu do zaměstnání, přehled
o výši pojistného. Pro zabezpečený přenos dat je nutné udrţovat platné
kvalifikované certifikáty pro elektronický podpis.
Pro MŠMT prostřednictvím ÚIV jsou předávány Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a
mzdových prostředcích za vysoké školy, Roční výkaz o menzách, Výkaz
o vysokoškolských kolejích k 30.11.
Pro MPSV prostřednictvím společnosti TREXIMA jsou čtvrtletně předávány údaje do
Informačního systému o průměrném výdělku.
Účetní výkazy školy jsou elektronicky předávány do automatického zpracování dat
z oblastí rozpočetnictví a účetního výkaznictví (MÚZO).
Další finanční výkazy, včetně zúčtování dotací jsou elektronicky zpracovávány dle
poţadavků finančních úřadů, případně dalších subjektů.
Statistické výkazy sběru dat posílané pravidelně elektronicky na ČSÚ.
34
5 Další směrování rozvoje IS/ICT na VŠE
5.1 Oblast podpory provozu a rozvoje informačních systémů
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.1.1 Cíl 1-1: Podpora dalších procesů v jednom informačním systému, kterým
je Studijní informační systém (ISIS).
Strategie postupu:

Implementovat funkcionalitu, jejíţ podpora v ISIS chybí a jejíţ podpora tímto
způsobem je zároveň efektivní, např.:
-
Přihlašování na vedlejší specializace;
-
Odhalování plagiátů mezi závěrečnými pracemi;
-
Offline e-learningové testování;
-
e-podepisování studijních dat;
-
Automatická tvorba rozvrhu;
-
Modul Koleje;
-
Zkvalitnění ISIS v oblasti procesu akreditací - katalog předmětů a
mimosemestrálních kurzů;
-
Doplnění ISIS o znalostní báze pro uţivatele (pro učitele a pro
studenty).

Při rozvoji informačních systémů upřesňovat jaká data jsou v jakých
systémech udrţována. Snahou by měla být jednotná datová základna
s řízeným přístupem k datům z jednotlivých systémů.

Pruţně reagovat na vývoj v oblasti IS/ICT a na poţadavky uţivatelů a
implementovat ekonomicky efektivní a racionálně vyuţitelné technologické
novinky.

Zavedení základních prvků v duchu business intelligence (BI), corporate
performance management (CPM), competitive intelligence (CI) pro sledování
vnitřního hodnocení školy.
Přínosy:

Rozšíření moţností vyuţití ISIS o nově implementovanou funkcionalitu.

Zvýšení uţivatelského komfortu např. moţností přístupu do ISIS
prostřednictvím PDA.

Zvýšení uţivatelského komfortu pro studenty např. implementací systému
upozornění.
35
5.1.2 Cíl 1-2: Implementace nové generace personálně mzdového systému
Strategie postupu:

Vzhledem k ohlášenému ukončení podpory systému Odysea připravit
podmínky pro přechod na novou generaci systému.

Provedení migrační analýzy.

Realizovat dílčí úpravy stávajícího systému, ale v nezbytné míře s ohledem na
perspektivu přechodu na novou generaci systému.

Implementovat funkcionalitu pro elektronické zpracování dat pro zdravotní
pojišťovny.
Přínosy:

Zvýšení uţivatelského komfortu.
5.1.3 Cíl 1-3: Schvalování dokumentů elektronickým podpisem v rámci
elektronického oběhu dokladů
Strategie postupu:

Zavedení univerzálního nástroje pro víceúrovňové schvalování dokumentů.

Integrace tohoto nástroje do informačního systému VŠE.

Vyuţití dokumentového úloţistě pro správu dokumentů, které budou součástí
schvalovacího procesu.

Návrh správy elektronických podpisů v prostředí VŠE, ve vztahu k vnějším
subjektům a v souladu s legislativními poţadavky.
Přínosy:

Urychlení a zprůhlednění schvalovacích a připomínkovacích procesů.

Zajištění integrity a validity finálních dokumentů.

Efektivní správa a vyuţití dokumentů.
5.1.4 Cíl 1-4: Integrace na IS Státní pokladna
Strategie postupu:

Zabezpečit napojení ekonomických informačních systému
Integrovaný informační systém Státní pokladny České republiky.
školy
na

Zajistit podmínky pro rutinní provoz přijetím vhodných organizačních opatření.
Přínosy:

Splnění legislativních poţadavků.
36
5.1.5 Cíl 1-5: Nová generace knihovního systému
Strategie postupu:

Systém Aleph500 je provozován jiţ od roku 2003, upgrady probíhají zhruba
v dvouletém intervalu, v roce 2010 byl proveden upgrade na verzi 20. Cílem
knihovny do budoucna musí být poskytnout uţivatelům komfortní vyhledávání
informací bez ohledu na to, jakého typu jsou primární dokumenty, nebo zda
knihovna dané dokumenty má či nemá v přímém vlastnictví – samotný Aleph
toto nikdy zajistit nemůţe, proto jsou zapotřebí doplňkové produkty (Rosetta,
bX aj.). Úplný přechod na uţivatelské rozhraní nové generace by mohlo
znamenat např. Summon nebo Primo, resp. Primo Central, které bývá
označováno jako URD2 (unified resource discovery and delivery). To pro
uţivatele znamená sjednocení všech dostupných zdrojů v jednotném
vyhledávacím rozhraní (včetně úplného nahrazení webového OPACu Alephu i
360Search).

Zhruba do 2-3 let bude potřeba udělat strategické rozhodnutí, zda knihovna
přejde na knihovní systém typu URM (Unified Resource Management), který
dokáţe odstranit potenciální roztříštěnost produktů a odpovídajících sluţeb.
Na úrovni správy zdrojů systém podporuje všechny typy zdrojů, ať jiţ jde o
tištěné, lokální elektronické nebo zdroje se vzdáleným přístupem. Správa
zdrojů a uţivatelské rozhraní jsou samostatnými specializovanými
komponentami, které spolu efektivně spolupracují.
5.2 Oblast podpory výuky
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.2.1 Cíl 2-1: Virtualizace počítačových učeben
Strategie postupu:

Virtualizace počítačových učeben znamená nahrazení stávajících koncových
PC za jednotlivé přístupové body (terminály) pomocí, kterých se budou
uţivatelé přihlašovat na centrální server, na kterém poběţí operační systém,
se kterým by jinak pracovali lokálně.

Zajistit odpovídající podmínky pro připojení vlastních zařízení studentů
(notebooky a netbooky).

Pečlivě ověřit, zda bude software fungovat.
Přínosy:

Výhodou je moţnost pouţití vlastních zařízení studenty (notebooky a
netbooky) za současného přístupu k software, jehoţ licencování je finančně
náročné a který není běţně dostupný koncovým uţivatelům.

Niţší ekologický dopad (není nutné mít „celé“ PC).

Snadnější správa (operační systém je uloţen v jedné verzi na serveru a
u kaţdého uţivatele se ukládá pouze jeho profil).

Menší nároky na hardware koncových stanic.
37
5.2.2 Cíl 2-2: Udržovat kvalitu hardwarového vybavení počítačových učeben a
studoven CIKS.
Strategie postupu:

Zajistit hardware umoţňující provoz aktuálně podporovaného operačního
systému.

Vybavit vybrané učebny interaktivními tabulemi, přičemţ preferovat učebny,
kde je kamera na záznam výuky.

Zajistit dostatečnou úroveň a údrţbu veškerého mobiliáře počítačových
učeben a studoven.

Z analýzy současného stavu (viz kap. 2.2.4) vyplývá, ţe VŠE poskytuje
přibliţně tisíc míst na počítačových učebnách a studovnách. Cyklus obměny
všech počítačů je 7 let. Přičemţ nejstarší počítače jsou trvale umístěny ve
studovnách Jarov, čímţ se skutečná perioda obměny počítačů na učebnách
zkracuje přibliţně na 5 let, coţ povaţujeme za maximální dobu ţivotnosti
počítače na učebnách. Za tohoto stavu se jeví postup postupné obměny jako
nejefektivnější. Vzhledem k tomu, ţe hardwarové podmínky pro přechod na
Windows 7 splňuje přibliţně polovina instalovaných počítačů, je nutné zváţit i
další postupy obměny:
-
Jednorázová obměna většího mnoţství počítačů, případně všech. Tento
postup znamená jednorázově velkou investici za současného sníţení
potřeb finančních prostředků v následujících letech. Tento postup by
znamenal změnu metodologie tvorby rozpočtu, která v současné době
vychází z výše nákladů loňského roku. Jednou z moţností by byl i nějaký
rozvojový projekt, pokud bude vypsán.
-
Finanční leasing, který sice stabilizuje finanční tok do hardwarového
vybavení počítačových učeben a studoven, ale má i své nevýhody (např.
TCO, ztráta moţnosti vyuţít počítače vyřazené z učeben k dalším
účelům).
-
Podle míry realizované virtualizace mohou být výše uvedené lhůty
obměny výpočetní techniky přiměřeně prodlouţeny a neprobíhaly by
výměny počítače za jiný počítač, ale za jiné zařízení. Při maximálním
uţívání vlastní techniky studenty by postačovalo pouze počítače rušit.
Přínosy:

Poskytnutí moderního technologického zázemí pro výuku.
5.2.3 Audiovizuální vybavení učeben
Strategie postupu:

S velkým nárůstem poţadavků na vyuţívání audiovizuální techniky je nutné
standardizovat podporované formáty pro přehrávání audio a video záznamů,
softwarových produktů, vybraných hardwarových produktů apod.

I kdyţ je současný stav vybavení audiovizuální technikou uspokojivý, pro
setrvání tohoto uspokojivého stavu je nutné inovovat stávající audiovizuální
vybavení učeben v závislosti na morálním a fyzickém opotřebení těchto
38
zařízení. Ve vybraných učebnách vytvořit pevnou infrastrukturu podporující
multimediální přenosy a záznamy.

V úvahu přichází "přenosy" výuky do paralelních prostor, případně záznamy
výuky pro pozdější reprodukci. Rozšiřovat tuto činnost má smysl spíše po
eventuálním nárůstu procenta distanční výuky.

Postupný přechod na HD technologii se ukazuje jako nevyhnutelný, stejně
tak, jako přechod na zobrazení 16:9, 16:10. V té souvislosti bude nutná volba
vhodného systému pro správu a distribuci multimediálního obsahu na
zobrazovače v budově školy.

Předmětem úvah bude také výstavba knihovny vícedruhových záznamů,
zaloţené na jiném principu neţ mediasite.

V souvislosti se zvyšujícím se vyuţíváním audiovizuální techniky ve výuce
doporučujeme v jazykových učebnách doplnit ozvučení, modernizovat video
promítací řetězec, včetně odpovídajících uzamykatelných kateder. Postupně
vybavit i nejazykové učebny ozvučením nutným pro přehrávání AV záznamů
ve výuce. Na JM pokračovat ve zvukové izolaci učeben, tak aby akustické
parametry vyhovovaly akustickým normám ve školství. Tam, kde to bude
vyţadovat pedagogický proces, zařazovat do učeben interaktivní tabule a
další moderní výukové pomůcky, zajistit vzájemnou kompabilitu celého AV
řetězce. Koncepčně řešit infrastrukturu a vybavení nutné pro přenos (včetně
zpětné vazby) a záznamy přednášek, zvolit několik centrálních reţií, z kterých
budou posluchárny ovládány (pravděpodobně Vencovského aula, RB 101).

Pouţívání identifikačních karet k odemykání učitelských kateder.
Přínosy:

Zefektivnění výuky s vyuţitím audiovizuální techniky.

Rozšíření nabídky prostředků audiovizuální techniky.
5.2.4 Rozšíření využití informačních zdrojů
Strategie postupu:

Informování (e-learning, dokumentace, návody, školení) studentů, vyučujících
a doktorandů.

Optimalizace portfolia informačních zdrojů ve výuce.

Vytváření nástrojů pro snazší vyuţití EIZ (vzdálený přístup, federativní
vyhledávání, integrace s dalšími nástroji pro práci s EIZ)

Kontrola na plagiáty.
39
5.3 Oblast technologického vybavení
5.3.1 Cíl 3-1: Udržovat kvalitu technologického vybavení na úrovni odpovídající
požadavkům na kvalitu a dostupnost požadovaných služeb.
Strategie postupu:

Zajistit finanční prostředky a personální kapacity pro realizaci zamýšlených
projektů, viz kapitola 3.

Zajistit finanční prostředky pro periodickou obnovu stávajícího hardwarového
i softwarového vybavení.

Sledovat a analyzovat vývoj technologických prostředků s cílem správně
stanovit vhodný moment pro případnou implementaci s ohledem na délku
technické podpory.

Organizační zabezpečení vícedruhových záznamů.
Přínosy:

Poskytování sluţeb v souladu s technologickým vývojem.
5.3.2 Cíl 3-2: Virtualizace serverů a datových úložišť
Strategie postupu:

Pokračování v nastoleném trendu virtualizace serverů s cílem dosáhnout
většího vyuţití stávajícího HW.

Analyzovat další moţnosti zavádění nových technologií virtualizace serverů a
datových úloţišť.
Přínosy:

Optimalizace vyuţití hardwarových a softwarových prostředků.

Zvýšení výkonového potenciálu serverů.

Úspora při pořizování hardwarového vybavení.

Sníţení provozních nákladů na energie (napájení, chlazení) a sníţení
prostorových nároků zařízení.
5.3.3 Cíl 3-3: Zvýšení komfortu telefonních služeb v rámci VŠE
Strategie postupu:

Upgrade telefonní ústředny na plně automatizovanou.

Plně automatizovat spojovatelku.

Instalace digitálních telefonních přístrojů.

Zpřístupnění dalších telefonních sluţeb.
Přínosy:

Zvýšení komfortu uţivatelů za současné úspory pracovních sil.
40
5.4 Oblast zajištění konektivity a podpory komunikace
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.4.1 Cíl 4-1: Zajištění rychlé a bezporuchové konektivity
Strategie postupu:

VŠE je členem sdruţení CESNET a PASNET prostřednictvím kterých je
zajištěna konektivita do Internetu včetně záloţních tras. Za úvahu by stálo,
zda je členství v obou organizacích nutné. CESNET prochází obdobím moţné
restrukturalizace. S úvahami počkat na stabilizaci situace v CESNETu a
s ohledem na společenský dopad pečlivě zvaţovat případné vystoupení.
5.4.2 Cíl 4-2: Udržet kvalitní průchodnost síťové infrastruktury
Strategie postupu:

Zajistit postupný přechod na IPv6 (viz Vládní usnesení č. 727 z 8. června
2009).

Zajistit obnovu klíčových síťových prvků.

Zajistit postupnou obnovu kabeláţe.

Pro ověření připojených zařízení vyuţívat protokol 802.1x.

Zabezpečení školních domén pomocí protokolu DNSSEC.
Přínosy:

Větší bezpečnost autorizace.

Zvýšení zabezpečení domén.
5.4.3 Cíl 4-3: Rozvoj bezdrátové sítě
Strategie postupu:

Zlepšovat pokrytí bezdrátovou sítí v souvislosti se zvyšujícím se počtem
bezdrátových zařízení (notebooky, PDA, mobily, ...).

Vzhledem k tomu, ţe bezdrátové technologie lze povaţovat za perspektivní,
bude aktivně podporováno zvyšování vyuţití WiFi zaměstnanci VŠE.

Pokrytí kolejí bezdrátovou sítí bude zvaţováno v souvislosti s dalším vývojem
a záměry SÚZ.
Přínosy:

Snadné a bezproblémové připojení do počítačové sítě VŠE ze všech
přípustných zařízení.
41
5.4.4 Cíl 4-4: Podporovat videokonference
Strategie postupu:

Definované místnosti VŠE vybavit videokonferenčním zařízením. Jednotlivá
zařízení by měla být na sobě nezávislá, aby tím byla naplněna zásada
zastupitelnosti v případě poruchy.

Zpřístupnit videokonferenční zařízení fakultám včetně systému rezervací a
sluţeb s provozem videokonferenčního zařízení spojených.
Přínosy:

Zvýšení dostupnosti videokonferenčního zařízení.
5.5 Oblast správy informačních zdrojů
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.5.1 Cíl 5-1: Zavedení Identity managementu a jednotného přístupu
Strategie postupu:

Zavedení identity managementu pro zjednodušenou správu a katalogizaci
osob na VŠE. Cílem by bylo vytvoření centrálního repositáře včetně
základních rolí a moţnosti autorizace a autentizace v systému ISIS.

Systém by k dané identitě evidoval všechny přístupy, které s ní souvisí a i
základní nastavení přiřazeného účtu.

Dostupnost aktualizované Active Directory.
Přínosy:

Díky tomuto propojení je moţné následně pouţívat hromadné zakázání
přístupu pro konkrétní identitu přes všechny systémy z jednoho místa, či
provádět audity přístupů přes aplikace, přes jednotlivé lidi.

Volitelnou moţností systému by byla moţnost SSO (systém jednotného
přihlášení), kdy by se uţivatel po přihlášení do počítačové sítě VSE
automaticky přihlásil i do ostatních systémů bez nutnosti opakovaného
zadávání hesel. Takové řešení však má i podstatné nevýhody.
5.5.2 Cíl 5-2: Udržovat funkční a spolehlivý systém zálohování
Strategie postupu:

Zůstat u aplikace Legato, alespoň dokud se nezhorší podmínky uţívání a
licenční podmínky.
5.5.3 Cíl 5-3: Archivace
Strategie postupu:

Významné aplikace archivují tím, ţe neaktuální data ponechávají v systému a
pracují s nimi analogicky jako s aktivními. Logika a filozofie archivování
vychází z interní podstaty problematiky, tedy zevnitř aplikací. Zdá se, ţe
42
rozumně dostupný disponibilní diskový prostor poroste rychleji neţ objem dat
a nebude třeba problém v dohlednu řešit. Pokud nějaká aplikace bude
problematiku řešit, nezbude neţ se ve značné míře podřídit dodavateli, co do
způsobu řešení, cílem by mělo být alespoň řešení společné všem "velkým"
aplikacím (ISIS,IFIS,Odysea). Při nákupu nových systémů je nutné archivaci
systematicky a komplexně řešit.

Vybudovat digitální archiv VŠE obsahující dokumenty primárně vzniklé
v listinné podobě (např. studijní materiály absolventů).
5.5.4 Cíl 5-4: Unifikovaný systém správy a zpřístupnění informačních zdrojů
CIKS
Strategie postupu:

Zajištění správy a zpřístupnění elektronických a klasických informačních
zdrojů CIKS pro podporu studia a vědy vyţaduje do budoucna nasazení
knihovního systému nové generace, sjednocujícího všechny zdroje v jednom
rozhraní.
Přínosy:

Zefektivnění nákladů na správu.

Zjednodušení katalogizace, vyhledávání poţadovaných dokumentů, jejich
rezervace a zpřístupnění online nebo v knihovně v tištěné podobě.

Efektivnější vyuţití nákladů na pořízení informačních zdrojů v důsledku jejich
snadnější dostupnosti a vyššího vyuţití.
5.6 Oblast bezpečnosti IS/ICT
5.6.1 Cíl 6-1: Udržovat a posilovat bezpečnost IS/ICT
Strategie postupu:

Cílem této oblasti je v přiměřené míře zavedení systému řízení bezpečnosti
informací (ISMS) v duchu „Národní strategie informační bezpečnosti - NSIB“,
zákona č.365/2000 Sb. a normy ČSN ISO/IEC 27001:2006 – Informační
technologie - Bezpečnostní techniky - Systémy managementu bezpečnosti
informací.

Posilovat ochranu osobních údajů.

Problematiku informační bezpečnosti přenést částečně také na management,
jako standardní součást manaţerské práce, případně zřídit bezpečnostní
výbor, který bude řídit a rozhodovat o zásadních otázkách informační
bezpečnosti.
V oblasti procesní:
• Vytvořit tým zajišťující výkonnou část řízení bezpečnosti informací
(IS/ICT).
• Zpracovat studii proveditelnosti zavedení ISMS.
43
• Provést analýzu rizik, návrh opatření na pokrytí rizik a plán
implementace nápravných opatření.
• Vytvořit politiku bezpečnosti informací.
• Vytvořit systém řízení bezpečnostní dokumentace.
• Vytvořit organizační směrnice týkající se bezpečnosti IS/ICT, příručky
pro jednotlivé role, provozní a podpůrnou dokumentaci.
• Celý systém ISMS zavést, provozovat, kontrolovat, vyhodnocovat a
zajistit jeho zlepšování.
V oblasti technologické:
• Monitoring vyuţívání jednotlivých technologických sluţeb IS/ICT a
disponibilních kapacit celého informačního systému.
• Zajistit dostupnost systému na poţadované úrovni.
• Zváţit centralizovanou správu síťových firewallů a bezpečnostních
sond.
• Evidence bezpečnostních incidentů, aktivní zjišťování a monitorování
bezpečnostních problémů,
• Zajistit ochranu proti hrozbám, hrozby monitorovat, vyhodnocovat a
realizovat proaktivní ochranu.
• Pro případ bezpečnostních incidentů mít připravená řešení, která zajistí
kontinuitu sluţeb IS/ICT.
Přínosy:

Vysoká bezpečnost počítačové sítě a dat.

Vysoká úroveň prevence bezpečnostních incidentů.

Důvěra v bezpečnost počítačové sítě a dat.
5.6.2 Cíl 6-2: Analýza a korelace událostí v síti
Strategie postupu:

Jednotlivá zařízení IT infrastruktury generují vlastní logy událostí, které jsou
ale u rozsáhlejších sítí téměř nevyhodnotitelné vzhledem k obrovskému
mnoţství událostí a různému formátu jednotlivých logů. Smyslem projektu
Analýza a korelace událostí v síti je nasazení sofistikovaného nástroje, který:
1) Bude sbírat, analyzovat a vyhodnocovat logy zařízení IT infrastruktury.
Při analýze logů jsou události, generované různými zařízeními
korelovány a tak je moţné automatizovaně identifikovat závaţné
bezpečnostní incidenty.
2) Bude sledovat provoz na síti a v případě, ţe se charakter síťového
provozu podstatně změní (anomálie), vyhodnotí tuto událost a
upozorní na ni.
44
Přínosy:

Snadné, efektivní a rychlé vyhodnocení událostí v počítačové síti za účelem
vhodného a rychlého zásahu k odvrácení nebezpečí a minimalizace škod.
5.7 Oblast zajištění a podpory poštovních služeb
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.7.1
Cíl 7-1: Udržovat efektivní zajištění pošty pro zaměstnance
Strategie postupu:

Podporovat stávající řešení Lotus Notes, alespoň dokud se podstatně
nezhorší podmínky uţívání a licenční podmínky. Míra zhoršení podmínek
bude posouzena individuálně v širším kontextu, o změně řešení rozhodne na
návrh ředitele Výpočetního centra vedení VŠE.

Poskytovat uţivatelům aktuální verze software pro zajištění maximálního
komfortu v souladu s aktuálním vývojem v dané oblasti.

Rozvíjet podporu mobilních sluţeb, přístup k poště z mobilních zařízení.
Přínosy:

Zachování uţívaných aplikací funkčními.

Rozšíření dostupnosti e-mailu z dalších, zejména z mobilních zařízení.
5.7.2 Cíl 7-2: Udržovat efektivní zajištění pošty studentů
Strategie postupu:

Studenti mají v současné době moţnost pouţívat integrované poštovní řešení
v ISIS, které jim mj. umoţňuje vzdálený přístup k poště pomocí protokolu
POP3, popř. nastavení přesměrování pošty do jiné schránky. Probíhá
zavedení protokolu IMAP. Není uvaţováno o dalším rozšiřování nebo o změně
tohoto řešení nad rámec standardních změn, které probíhají v rámci
změnových a jiných poţadavků na ISIS.
Přínosy:

Řešením pošty v rámci ISISu je realizována výhoda doručitelnosti. Tuto
výhodu lze povaţovat za velmi významnou.
5.8 Oblast podpory vědecké, pedagogické i administrativní činnosti
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.8.1 Cíl 8-1: Vybudování uživatelsky komfortního a funkčního HelpDesku
Strategie postupu:

Podporovat právě implementovaný systém tak, aby byl zajištěn maximální
komfort a potřebná informovanost uţivatelů o řešení jejich poţadavků na
řešení problémů s prostředky výpočetní techniky.
45

Rozšířit systém HelpDesku o poţadavkový systém na nákup prostředků
výpočetní techniky a na další sluţby Výpočetního centra.

Doplnit systém HelpDesku o znalostní bázi řešených problémů jako nástroj
výměny informací mezi servisním týmem pro zefektivnění jejich práce.
Znalostní báze můţe slouţit i jako způsob zaškolení nových kolegů.
Vzhledem k platovým podmínkám lze rychlou obměnu servisního týmu
očekávat.
Přínosy:

Jednotný elektronický systém pro zadávání poţadavků na sluţby
Výpočetního centra.

Online informace o průběhu řešení poţadavku.

Uţivatelsky variantní reporty a statistiky.

Zefektivnění práce uvnitř servisního týmu.
5.8.2 Cíl 8-2: Udržovat a rozvíjet Groupware a nástroje pro podporu
spolupráce
Strategie postupu:

Rozvíjet stávající řešení v prostředí Lotus Notes, alespoň dokud se podstatně
nezhorší podmínky uţívání a licenční podmínky.

Integrovat aplikace provozované v rámci Lotus Notes s ostatními aplikacemi
(ISIS, iFIS apod.).

Rozvojem aplikací v rámci groupwarového prostředí podpořit administrativní a
řídící procesy kateder.

Rozvíjet podporu mobilních sluţeb, zejména synchronizaci osobního
managementu do mobilního telefonu, resp. PDA.
Přínosy:

Zachování uţívaných aplikací funkčními.

Zvýšení komfortu při práci mimo kancelář.
5.8.3 Cíl 8-3: Správa a údržba dokumentového úložiště
Strategie postupu:

Pro zaměstnance podporovat a rozvíjet stávající řešení v rámci Lotus Notes,
alespoň dokud se nezhorší podmínky uţívání a licenční podmínky.

Pro studenty je dokumentové úloţiště řešeno v rámci ISIS.
5.8.4 Cíl 8-4: Podpora drobných aplikací v prostředí Lotus Notes
Strategie postupu:

Podporovat rozvoj a provoz databází a aplikací Lotus Notes vytvořených
jednotlivými útvary VŠE.
46
Přínosy:

Zachování uţívaných aplikací funkčními.
5.8.5 Cíl 8-5: Správa a provoz operačního systému koncových stanic
Strategie postupu:

Provozovat podporovanou verzi operačního systému.

Je nutné se připravit na přechod ze systému MS Windows XP vzhledem
k jeho končící podpoře. Jako vhodný kandidát se jeví OS MS Windows 7.
Přínosy:

Uţivatelé budou mít k dispozici vţdy podporovanou verzi operačního
systému.
5.8.6 Cíl 8-6: Správa a provoz kancelářského software
Strategie postupu:

Sledovat moţnost přechodu na Open Office.

Provést srovnávací analýzu a analýzu dopadu.
Přínosy:

Finanční úspora při nákupu licencí kancelářského software.
5.8.7 Cíl 8-7: Zajištění prostředků výpočetní, komunikační a audiovizuální
techniky
Strategie postupu:

Prostředky výpočetní, komunikační a audiovizuální techniky jsou zajišťovány
dle jednotlivých komodit. Tento postup je logický, osvědčil se a není důvodu
jej měnit.

U některých komodit jsou nákupy realizovány formou minitenderů. Tento
postup je zdlouhavý, proto má smysl jen u vybraných komodit, jejichţ objem
nákupů dosahuje alespoň finančního limitu podlimitní veřejné zakázky.

Prostředky výpočetní techniky lze rozdělit na standardní a nestandardní s tím,
ţe v odůvodněných případech lze realizovat nákup nestandardní výpočetní
techniky formou výjimky, avšak bez nároku na komplexní podporu provozu.
Tento mechanismus je řešen v dokumentu Obecné metodické pokyny pro
zadávání minitenderů.

U některých komodit jsou nákupy realizovány formou minitendrů. Ty ale v
současnosti neplní dokonale svou funkci kvůli malému zájmu dodavatelů a
tedy jejich nízké konkurenci. Je ţádoucí získat co největší počet
bezproblémových dodavatelů, kteří budou splňovat nezbytně nutné
podmínky VŠE pro dodávky výpočetní techniky. Pro správné nastavení
nezbytně nutných podmínek bude provedena analýza včetně přípustných
variant.
47

Podniknout všechny kroky k dosaţení minimální ceny, např. oslovením
výrobce příslušného zařízení při realizaci výběrového řízení, rozšířením
variability rámcových smluv umoţňující poptávku různé úrovně sluţeb.

Zlepšit interface při přijímání poţadavků na nákup, viz cíl 8-1.
Přínosy:

Minimalizace finančních nákladů.

Zrychlení realizace poţadavků uţivatelů.

Online dostupnost informace o průběhu realizace poţadavku.
5.8.8 Cíl 8-8: Přístupnost prostředků IS/ICT pro handicapované uživatele
Strategie postupu:

Udrţovat vybavení laboratoře pro handicapované uţivatele na moderní
technologické úrovni.

Podporovat provoz laboratoře pro handicapované uţivatele zajištěním
funkčnosti instalované výpočetní techniky.
5.8.9 Cíl 8-9: Podpora publikační činnosti v režimu Open Acess
Strategie postupu:

Deklarace podpory Open Access na VŠE v souladu s Berlínskou deklarací
Open Access, doporučením EUA pracovní skupiny pro otevřený přístup aj.

Vytvoření Open Access repozitáře vědeckých textů VŠE s napojením na
významné české a zahraniční repozitáře

Přijetí organizačních opatření souvisejících s publikační činností v reţimu
Open Access (správa Open Access repozitáře, pravidla pro zveřejňování
výsledků vědy a výzkumu v Open Acess, systém odměňování)
Přínosy:

Zvýšení citovanosti autorů VŠE a tím vyšší ohodnocení jejich produkce,

Zvýšení prestiţe VŠE a jejích autorů

Zajištění nenákladného, snadno dostupného dlouhodobého zpřístupnění
textů široké akademické obci
5.8.10 Cíl 8-10: Zajištění dostupnosti elektronických a klasických informačních
zdrojů
Strategie postupu:

Analýza nástrojů pro jednotnou správu klasických a elektronických zdrojů a
knihovních systémů nové generace, které usnadňují vyhledávání a
zpřístupňování informačních zdrojů bez ohledu na typ média, jeho formu či
lokaci.

Implementace knihovních nástrojů nové generace s přidanou hodnotou nad
rámec stávajících funkcionalit knihovního systému
48

Vyšší zapojení vědecké komunity do výběru zdrojů

Předání tzv. „povinného výtisku“ z veškeré produkce VŠE do knihovního
fondu
Přínosy:

Usnadnění správy, vyhledání a zpřístupnění informačních zdrojů

Kvalitnější profilace fondu CIKS při zachování rozpočtu ve stávající podobě

Zvýšení dostupnosti potřebných informačních zdrojů pro akademickou obec VŠE
i odbornou veřejnost
5.9 Oblast podpory prezentace VŠE
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.9.1 Cíl 9-1: Zajištění a podpora webové prezentace
Strategie postupu:

Cílem na další období je sjednocení oficiálních webových prezentací, co se
týče grafického vzhledu a i jednotného prostředí pro jejich provoz v souladu
s grafickým manuálem VŠE.

Nadále rozšiřovat nyní pouţívaný redakční systém Wordpress (je hojně
rozšířený, změna by nebyla efektivní), provádět pravidelné analýzy potřeb
uţivatelů a tyto potřeby promítnout do návrhu struktury jednotlivých webů
útvarů.

Podporovat sdílení informací mezi centrálním datovým úloţištěm a oficiálními
weby VŠE namísto odkazování do ISIS pro zajištění lepší nalezitelnosti
informací a zajištění aktuálního obsahu www stránek útvarů

Podporovat Webhosting ve stávající podobě pokud to podmínky dovolí, jinak
zvaţovat outsoursing.

Podporovat vznik dalších jazykových verzí www stránek tam, kde je to účelné
(především fakulty).

Přijmout opatření, která zamezí zobrazování konkurenčních reklam při
vyhledávání na stránkách VŠE.
Přínosy:

Automatická publikace novinek přes hierarchické úrovně VŠE - fakulta katedra.

Aktuální informace o činnosti jednotlivých útvarů tam, kde je budou uţivatelé
hledat (např. vyučované předměty na stránkách kateder).
5.9.2 Cíl 9-2: Zajištění konání konferencí v prostorách VŠE
Strategie postupu:

Na VŠE je pořádáno nemalé mnoţství prestiţních konferencí, které jsou pro
školu přínosem v mnoha směrech. Z tohoto důvodu je záměrem podporovat
49
a zajišťovat konání konferencí a podobných akcí. Tyto konference vyuţívají
bezdrátovou síť a audiovizuální techniku.
Přínosy:

Vytvoření zajímavých podmínek pro konání konferencí.

Reprezentace školy.

Zefektivnění pořadatelských činností.
5.10 Oblast zajištění správy a provozu prostředků výpočetní techniky
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.10.1 Cíl 10-1: Efektivní správa a provoz síťového operačního systému
Strategie postupu:

Stávající operační systém Novell Netware 6.5 nabízí vhodné podmínky pro
souborové sluţby se vzdáleným přístupem a distribuce aplikací pro klasické
učebny s počítači. Nové typy aplikací potřebují ke spolupráci a své plné
funkčnosti MS Active Directory. V následujícím období vybrat a
implementovat moderní síťový operační systém s podporou Active Directory.
K tomu s výhodou vyuţít zkušenosti jiných škol v souladu se situací na trhu.
5.10.2 Cíl 10-2: Efektivní správa a provoz koncových stanic
Strategie postupu:

Zavést jednotný systém evidence hardware a software spolupracující
s ekonomickým systémem.

Zavedení centralizované správy a auditu koncových stanic, jejímţ výsledkem
by byl ucelený seznam pouţívaného SW (snadnější zjištění moţnosti
přechodu na jinou verzi OS), moţnost vzdálené instalace a centrálního
úloţiště licencí (jak pro studenty, tak pro zaměstnance).

Bylo by vhodné navázat tuto evidenci na helpdeskové řešení pro snadnější a
efektivnější práci servisního týmu, který by hned po identifikování uţivatele
pod jeho jménem viděl jeho HW a SW.
Přínosy:

Zkvalitnění a zrychlení servisních sluţeb na základě přesných a snadno
dostupných informací.
5.10.3 Cíl 10-3: Zajištění programového vybavení pro výuku, vědu a výzkum
Strategie postupu:

Zajistit programové vybavení pro výuku, vědu a výzkum.

Zveřejnit katalog tohoto programového vybavení spolu s katalogem
základního programového vybavení včetně informace, zda se jedná
o software perspektivní, výběhový, příp. zda a čím se plánuje nahradit.
50
5.10.4 Cíl 10-4: Vytvořit pro stávající i nové technologické vybavení odpovídající
provozní podmínky
Strategie postupu:

Provádět nutné úpravy, případně rekonstrukce technologických místností.

Vybavit technologické místnosti potřebnými prostředky pro bezpečnost a
administraci přístupu.

Vybavit technologické místnosti potřebnými prostředky pro jejich provoz
(UPS, klimatizace, hasicí prostředky, apod.)
Přínosy:

Zajištění efektivního a bezproblémového provozu.
5.11 Oblast obslužných systémů
5.11.1 Cíl 11-1: Budování a podpora provozu vstupních systémů
Strategie postupu:

Přístupový systém dále rozšiřovat na základě poţadavků jednotlivých
pracovišť a fakult.

Zváţit elektronický přístupový systém na učebny a k instalované technice.
Přínosy:

Elektronicky zabezpečené vstupní systémy s evidencí vstupů přispívají ke
zvýšení bezpečnosti a ochraně majetku.
5.11.2 Cíl 11-2: Rozšiřovat sféry využití identifikačních karet
Strategie postupu:


Vytvoření jedné multifunkční studentské karty spojením s dalšími systémy na
bázi karty:
-
moţnost platby za sluţby CIKS,
-
spojení s širší slevovou kartou (typu Sphere),
-
spojení se slevovým programem konkrétního poskytovatele,
-
pro studenty - slevová karta na kulturu, knihy, sportovní zařízení,
-
bezhotovostní platby za nápoje v nápojových automatech.
Propojení karty s uţivatelským portálem:
-
Pro kontrolu zůstatků elektronické peněţenky, která coby anachronismus
nebude součástí informací zaznamenaných na kartě.
-
Bezpečný přístup k úloţišti dokumentů s moţností správy a nastavování
jejich sdílení (autorizace pomocí karty).
-
Moţnost převodu peněz z bankovní karty na účet student v rámci VŠE.
51

Zváţit nové funkcionality:
-
„Emergency“ – Záznam kritických zdravotnických údajů (krevní skupina,
alergie..) pro případ nehody (moţnost jejich čtení pracovníky záchranné
sluţby).
-
Elektronický podpis.
-
Propojení se zahraničním studentským a univerzitním systémem (např.
CROUS ve Francii).
-
Moţnosti vyuţití nových technologii, např. technologie NFC pro přenos
karty do mobilu.
Přínosy:

Zvýšení komfortu uţivatelů vyuţitím jednoho prostředku, který je vţdy po
ruce, k více účelům, které by bylo jinak nutné zajišťovat několika jinými
různými způsoby.

Realizace slev.
5.11.3 Cíl 11-3: Zajištění a podpora samoobslužných kopírovacích a
scannovacích služeb
Strategie postupu:

Vytvořit nové řešení pro podporu této agendy. Dosud bylo řešeno v rámci
systému NESA, jehoţ odstavení se předpokládá jak nejdříve to bude moţné.

Zajistit moţnost samoobsluţného kopírování a tisku v areálu Jiţního Města.
5.12 Oblast zajištění přístupu k informacím pro podporu studijní a
vědecké činnosti
Tato oblast zahrnuje následující konkrétní cíl:
5.12.1 Cíl 12-1: Poskytovat požadované informace prostřednictvím knihovního
systému
Strategie postupu:

Zpřístupňovat zdroje ve fondu CIKS prostřednictvím knihovního systému
Aleph500 a plynulý přechod na knihovní software nové generace (URM,
URD2).

Zpřístupňovat informační zdroje za vyuţití jednotného vyhledávacího rozhraní
se zajištěním dlouhodobého financování ze strany VŠE.
Přínosy:

Zjednodušení vyhledávání poţadovaných dokumentů, jejich rezervace a
zpřístupnění online nebo v knihovně v tištěné podobě.

Efektivnější vyuţití nákladů na pořízení informačních zdrojů v důsledku jejich
snadnější dostupnosti a vyššího vyuţití.
52
5.13 Oblast finančního a personálního zajištění
Tato oblast zahrnuje následující dílčí cíle:
5.13.1 Cíl 13-1: Zajistit a stabilizovat kvalitní tým klíčových pracovníků
Strategie postupu:

Zajistit dostatečné finanční krytí pro odpovídající odměňování klíčových
pracovníků.

Vytvořit, resp. zachovat a rozšiřovat, nabídku zaměstnaneckých bonusů

-
individuální pracovní doba,
-
podpora práce z domova,
-
podmínky pro další vzdělávání v rámci VŠE,
-
moţnost odborného růstu účastí na školeních, včetně zahraničních,
-
moţnost odborného růstu formou konzultací na pracovištích, zabývajících
se příslušnou problematikou, včetně zahraničních,
-
práce s moderními technologiemi.
Vytvořit, resp. zachovat a rozšiřovat, příjemné pracovní prostředí a kvalitní
mezilidské vztahy.
Přínosy:

Lze předpokládat, ţe spokojení, kvalitní a vysoce kvalifikovaní pracovníci
budou loajální a budou poskytovat kvalitní a vysoce kvalifikované a
profesionální sluţby.
5.13.2 Cíl 13-2: Finanční zajištění rozvoje v oblasti IS/ICT
Realizace vizí a cílů Informační strategie je podmíněno odpovídajícím zajištěním
finančními prostředky.
Také je nutné si uvědomit, ţe i tam, kde je vykazována dlouhodobě zlevňující
tendence, můţe počáteční investice ve skutečnosti provoz dočasně prodraţit, tj.
úspory budou realizovány aţ s určitou dobou provozu.
Strategie postupu:

Zajistit odpovídající financování, coţ je jeden ze základních předpokladů
realizace vytčených cílů.

Ucházet se o finanční dotaci formou rozvojových projektů MŠMT, grantů
apod. V případě úspěchu je nutné vzít na vědomí, ţe prostředky grantů a
rozvojových projektů jsou jednorázové, určené na rozvoj, nikoli na následný
provoz. Vzhledem k tomu, ţe závazek pravidelných plateb za provoz (platí
zejména u software) je součástí prvotního nákupu (viz kap. 2.3.4 a 2.4), je
nutné tuto skutečnost vzít v úvahu a zohlednit ji ve strategii finančního
zajištění rozvoje.

V maximální míře preferovat jedinou a konečnou platbu před „plíţivým
pronájmem“.
53
Přínosy:

S prostředky, které budou k dispozici, bude moţno dosáhnout maximální
úrovně IS/ICT.
54

Podobné dokumenty

Posun funkčnosti Office Automation v éře Cloud

Posun funkčnosti Office Automation v éře Cloud Rozdíl oproti frameworkům je v tom, ţe v případě CMS jsme omezeni jeho konkrétní implementací. V praxi to můţe znamenat, ţe nemůţeme pouţívat libovolnou databázi, ale pouze např. MySQL. I samotná s...

Více

OM1CI Predný panel a ovládacie prvky

OM1CI Predný panel a ovládacie prvky VOX systém je automatický prepína vysielanie/príjem založený na intenzite audio signálu. Ak je VOX aktivovaný, nie je potrebné k ú ova vysielanie tla idlom PTT na mikrofóne. 1. Stla te tla idlo F a...

Více

Metodika úpravy textů pro zrakově postižené čtenáře

Metodika úpravy textů pro zrakově postižené čtenáře Z výše řečeného plyne, že hlavní důraz při přípravě ED je kladen na jeho uživatelskou vstřícnost ve vztahu k cílové skupině čtenářů; estetická stránka věci, jakkoliv není zcela opomíjena, hraje rol...

Více

2013 - TRIADA

2013 - TRIADA  využívá nejnovějších poznatků z oblasti náhradního rodičovství Komplexnost & Dlouhodobá podpora  je zaměřen nejen na přípravu náhradních rodičů, ale také na následné vzdělávání a podporu při v...

Více

Zpravodaj 2011_8

Zpravodaj 2011_8 Ţádná radost ze ţivota pro důchodce se nedá bohuţel konstatovat při pohledu na stránky denního tisku. Po otevření jeho stránek nebo poslechu sdělovacích prostředků jsme denně svědky pro nás velmi n...

Více

Soupis nabízeného majetku

Soupis nabízeného majetku provozovaných na SFŽP, nekompatibilní rozhraní a technologie pruhy na displeji, vypadava obraz, HW nesplňuje současné požadavky na provoz IS provozovaných na SFŽP nefunkční - vypadává obraz, HW nes...

Více

roboty a manipulátory - Personalizace výuky prostřednictvím e

roboty a manipulátory - Personalizace výuky prostřednictvím e v úvahu, ţe na jedné straně se zde otevírají Obr. 1.1.2. – 3 Hybridní robot ohromné trţní příleţitosti, ale i velká konkurence. Konkurenční kritéria jsou známa – mezi jinými je to rychlost vývoje a...

Více

modrá linka: 844 12 13 12

modrá linka: 844 12 13 12 Softwarovou část řešení STARTit představuje informační sys- Přínosy IS K2 pro zákazníka tém K2 Business - komplexní systém pro řízení podniků, který zjednodušení provozních a řídicích procesů ve sv...

Více

Ke stažení ve formátu pdf.

Ke stažení ve formátu pdf. rovině komunikace, mají nízký práh studu a nebojí se experimentů nejen v sexuální oblasti. Takové, které se ukáţí opakem ke stereotypnímu zobrazení ţen, které jsou zmítány emocemi a ve vztahu ke vš...

Více