Looking for the message Humility in graphic design

Looking for the message Humility in graphic design

TEXT.Linda Kudrnovská
Looking for the message
Humility in graphic design
ED Awards 2009
On the 17th of May, this year’s winners of the
European Design Awards 2009 were announced.
The global economic crisis somehow did not
influence the third round of the competition, so
the jury consisting of the representatives of twelve
top European design magazines and organisations
selected the winners from almost one thousand
submitted works. Interestingly, from all the
European participants, Czechs were the most
successful—three projects received a prize. Out of
four submitted.
TYPO.awards
Hledání myšlenky a pokora v grafickém designu
41
ED Awards 2009
The three-day marathon when winners of ED
Awards are selected is exhausting on one hand
(I expect the other jury members too left Greece with
recurring nightmares of information systems and
logotypes, they avoided newsstands and posters for
a few days, and had to fight the urge to torture all
these volunteers offering flyers promoting cultural
events and charities), but also extremely inspiring—
both personally, professionally and theoretically. For
me, to be the member of the jury was an extraordinary experience. When do you get to spend 72 hours
in the company of such excellent organising team
and educated colleagues who share your aesthetic
values and views?
The jury members were: Peter Bankov (Kak, Russia),
Eduardo Bravo (Visual, Spain), Michel Chanaud
(Étapes, France), Ömer Durmaz (Grafik Tasarim,
Turkey), Thierry Hausermann (Idpure, Switzerland),
Linda Kudrnovská (Typo, Czech Republic), Martin
Lengauer (Designaustria, Austria), Marios Linakis
(+design, Greece), Jacek Mrowczyk (2+3D, Poland),
Bettina Schulz (Novum, Germany), Silvia Sfligiotti (Progetto Grafico, Italy) and Rudolf van Wezel
(Graphic, The Netherlands). Submitted works were
divided into thirty-one categories, 28 gold medals
and 63 silvers were awarded. The catalogue distributed right after the winners were announced also
presented the works by the bronze medal holders,
and most of them would deserve at least a short note
in this text. The submitted works were superior, all
awarded works were interesting and unique in some
way, or, at least, they were immaculately executed. It
is not, however, possible to mention all of them in
this article, so I shall take advantage of the one privilege granted to an author of the text as opposed to an
unbiased jury member: I shall present my personal
favourites. This year, nevertheless, the jury was pretty
much unambiguous, so my personal favourites
mostly correspond with the awarded works.
17. května byly v Curychu vyhlášeny letošní ceny za nejlepší evropský
design – European Design Awards 2009. Celosvětová ekonomická krize se
nějak zapomněla třetího ročníku soutěže dotknout, a tak porota sestavená
z představitelů dvanácti předních evropských designérských časopisů
a organizací mohla v březnu v Aténách vybírat z téměř tisícovky přihlášených
projektů. Spočítali jsme, že čeští soutěžící měli paradoxně nejvyšší úspěšnost
ze všech evropských zemí. Ze čtyř přihlášených projektů uspěly tři.
identity
One of the most interesting projects also considered
for the Jury Prize was the Point of view. 4 questions.
44 answers. logo design, created by the VidaleGloesener Sarl duo for the Luxembourg ‘Fondation
de l’Architecture et de l’Ingénierie’ pavilion at the
Venice Architecture Biennale 2008. Their simple, yet
functional and original design was based on three circular holes with arrows pointing to four different directions on white background, applied both vertically
and horizontally. Points of view won the gold medal in
the brand logo category; a brief peek in the studio’s
portfolio shows, however, that their works would
Třídenní maraton výběru finalistů soutěže ED Awards je na jednu stranu
vysilující (předpokládám, že i ostatní
členové poroty si z Řecka odvezli noční
můry hemžící se informačními systémy
a logotypy, několik dnů se podvědomě
vyhýbali trafikám a plakátovacím plochám a stěží potlačovali touhu mučit
dobrovolníky nabízející letáky kulturních
a charitativních organizací), ale zároveň
nesmírně inspirativní, jak pro vlastní
designérskou i teoretickou práci, tak
pro hodnocení osobních postojů. Členství v porotě ED Awards pro mě bylo
nečekaným zážitkem a neocenitelnou
profesní i osobní zkušeností. Kdy jindy
se člověku podaří strávit 72 hodin ve
společnosti vynikajících organizátorů
a nesmírně vzdělaných kolegů, kteří sdílejí podobná estetická měřítka a názory?
Porota ve složení Peter Bankov (Kak,
Rusko), Eduardo Bravo (Visual, Španělsko), Michel Chanaud (Étapes,
Francie), Ömer Durmaz (Grafik Tasarim,
Turecko), Thierry Hausermann (Idpure,
Švýcarsko), Linda Kudrnovská (Typo,
Česko), Martin Lengauer (Designaustria,
Rakousko), Marios Linakis (+design,
Řecko), Jacek Mrowczyk (2+3D, Polsko), Bettina Schulz (Novum, Německo),
Silvia Sfligiotti (Progetto Grafico, Itálie)
a Rudolf van Wezel (Graphic, Nizozemí) hodnotila práce v jedenatřiceti
kategoriích a udělila celkem 28 zlatých
a 63 stříbrných medailí. Do katalogu,
který pořadatelé začali distribuovat po
slavnostním vyhlášení vítězů, se dostali
také všichni držitelé bronzových medailí
a většina z nich by si zasloužila aspoň
krátkou zmínku v tomto textu. Kvalita přihlášených prací byla nečekaně
vysoká, všechny oceněné projekty byly
něčím zajímavé, výjimečné nebo aspoň
velmi kvalitně řemeslně zpracované.
Zmínit všechny ale prostě není možné,
a tak si dovolím využít jedné z výhod,
kterou má obyčejný autor článku proti
za všech okolností objektivnímu porotci,
a to vybrat své osobní soutěžní favority.
Při rozhodování o vítězích letošního
ročníku ED Awards byla ovšem porota
velmi jednotná, a tak se moji osobní
favorité ve velké většině shodují s hlavními oceněnými.
Identita
Jedním z nejzajímavějších projektů,
k němuž se porota vracela i při hledání finalistů pro Cenu poroty, byl
design loga Point of view. 4 questions.
44 answers. (Úhel pohledu. 4 otázky.
44 odpovědi.), který vytvořilo duo Vidale
a Gloesener pro lucemburský pavilon
na Benátském bienále architektury
2008. Jejich jednoduchý, ale funkční
a nepřehlédnutelný design tvořený čtyřmi kruhovými otvory a šipkami směřujícími do čtyř světových stran na bílém
pozadí, aplikovatelný jak vertikálně, tak
horizontálně, zvítězil mezi logotypy. Při
letmém nahlédnutí do portfolia studia
je ovšem zřejmé, že by jejich design
snadno uspěl i v jiných soutěžních
kategoriích. Stříbro si odnesl český
zástupce, grafik Jan Šabach, za vtipné
a svému účelu naprosto adekvátní logo
Ryba ve vodě navržené pro internetový
komunitní projekt.
Za implementaci logotypu udělila porota dvě zlaté medaile – jednu
amsterdamskému studiu Lava za
obsáhlý soubor tiskovin pro festival
experimentálního umění a hudby
Impakt, druhou norskému studiu Bleed
za vizuální identitu pro designérskou
konferenci BeyondRisør s podtitulem
Visual Noise. Vizuální ruch logo i tiskoviny víc než dobře simulují písmem
i plochou opticky rozdělenou barevnými
čarami jako řezy žiletkou a asymetricky
rozmístěnými drobnými objekty.
V rámci této kategorie je třeba zmínit i další oceněné – hravou vizuální
identitu studia A. K. I. G. A. pro norský
hudební festival Øya postavenou na lehce punkových ilustracích a nepřehlédnutelnou identitu pro další z pavilonů
Benátského bienále architektury 2008.
Loňský miláček soutěže, řecké studio
Beetroot, navrhlo design kyperského
pavilonu, s nímž se o přízeň poroty
ucházelo také v několika dalších kategoriích. Tuctový slogan Relax in Cyprus
vyvážili designéři smrští vtipných ilu-
Bleed, BeyondRisør, Brand
implementation, Norway
Bleed, BeyondRisør,
implementace logotypu,
Norsko
Vidale-Gloesener, Points
of View, Brand logo,
Luxembourg
Jan Šabach, Ryba ve vodě,
Brand logo, Czech Republic
Vidale-Gloesener, Points of
View, logotyp, Lucembursko
Jan Šabach, Ryba ve vodě,
logotyp, Česká republika
surely succeed in other categories, too. Silver medal
in the brand logo category went to Czech designer
Jan Šabach for a witty logo adequate for its purpose,
a community website entitled Fish in the water.
In the brand implementation category, the jury
awarded two gold medals. One went to the Lava
studio based in Amsterdam for its extensive set of
prints designed for Impakt, an annual festival of experimental art and music held in Utrecht. The other
gold medal went to the Bleed studio of Norway for its
visual identity of BeyondRisør, a design conference
whose theme this year was Visual noise. The visual
noise was very well simulated in both the logo and
the prints by using an appropriate typeface as well as
a space visually divided with thin, razor-like coloured
lines and randomly distributed small objects.
In this category, I must note other awarded works—
namely the playful, slightly punk visual identity of
the Øya music festival by the A. K. I. G. A. studio of
Norway and another unique identity for the Venice
Architecture Biennale 2008.
Last year’s favourite, the Beetroot studio of Greece,
designed the Cyprus pavilion. They submitted their
work in several categories; the unimaginative slogan
Relax in Cyprus was weighed out with a whirlwind
of fun illustrated variations on the theme of an egg
(the short video with two romantic eggs sitting at the
seaside was especially adorable).
TYPO.awards
43
In the company implementation category, the jury
awarded two gold medals. One of them went to the
a|part studio of Luxembourg for their identity of the
Carrerotondes cultural centre located in a former
railroad hangar (rotunda) and an old factory building (carré). The plan of the two buildings combined
gave the institution its name and also a great, easily
applied logo. The second awarded project shows
some serious obsession with measurements; its
designers from the German studio Fuenfwerken
Design fitted the typographic logo for the Messkunst
furniture maker with its precise measurements in
points and millimetres. The Fuenfwerken Design designers were successful in other categories, too; they
received the silver medal in the printed self-promotion category for their last year’s Christmas card in
the shape of a pack of shredded Euro banknotes and
another silver medal for a book cover for the Unzensiert sketchbook [Sketchbook uncensored]. In their
design, they used the trick with scratch colour panels
which plays on the words censored / uncensored in
the title of the book.
print
All of the jury members tried to avoid any bias when
treating the submitted works; one of the unwritten
rules is to leave out any national interests that could
compromise objectivity. Sometimes, however, patriotism attacks you unawares and then it’s difficult
to resist it. In my case, this happened with a series
of four books 68/89 (Crossing, Misunderstanding,
Performing, Transforming), published to celebrate
the 40th anniversary of German student demonstrations and the Prague Spring and the 20th anniversary
of the Berlin Wall fall. For its layout, the Formdusche
studio from Berlin received the gold medal. Retro
aesthetics and scores of authentic newspaper cuttings are not usually my cup of tea, yet in the given
context, with Czech-German text and modern, twocolumn layout, the designers chose an honest way to
deal with the given theme.
Among the dozens of book covers, the Kafka series
by the Vier für Texas studio from Germany stood out
clearly, if not only for the scope of the work. All covers are adorned with clearly legible Kafka’s signature, which, when the books are placed next to each
other, makes the whole series a little too straightforward, yet it is visually attractive and fully functional
marketing-wise. Who would want to have Kafka’s
signature with a missing r, k or z, after all?
When it came to the annual report category, I must
admit a little preconception from my part, and even
suppressed yawning. I understand that annual
strovaných variací na téma vejce (zvlášť
neodolatelné bylo krátké video s dvojicí
romanticky naladěných vajíček usazených na mořském břehu).
I za implementaci firemní identity
udělila porota dvě zlaté medaile. Jednu
z nich si odneslo lucemburské studio
a|part za styl kulturní instituce Carrerotondes sídlící v bývalém železničním
hangáru a tovární hale; z kruhového
a hranatého půdorysu obou budov
vychází nejen název, ale i skvěle
aplikovatelné logo instituce. Druhým
oceněným byl projekt, jehož autoři – z německého studia Fuenfwerken
Design – byli trochu posedlí měřením
a typografické logo pro nábytkářskou
firmu Messkunst i jeho implementace
vtipně doplnili přesnými mírami v milimetrech a bodech. Designéři z Fuenfwerken Design byli úspěšní i v dalších
kategoriích, druhé stříbro získali
v kategorii tištěná sebepropagace za
loňskou vánoční gratulaci v podobě
balíčku skartovaných bankovek a třetí
za knižní obálku publikace Unzensiert
sketchbook (Necenzurovaný skicák),
v jejímž návrhu použili najbrtovský žertík
s vrstvou stíratelného potisku, který
však v kombinaci s cenzurou v názvu
knihy dává designu rozměr navíc.
Publikace
Všichni porotci se snažili vynechat při
hlasování jakékoli subjektivní vazby
k přihlášeným pracím; je jakýmsi nepsaným zvykem zachovávat si odstup,
pokud jsou ve hře národní zájmy. Nicméně někdy se najde projekt, který na
porotce za použití vlasteneckých citů
zaútočí z úplně nečekané strany a pak
je těžké mu odolat. V mém případě
tomu tak bylo nad sérií čtyř knížek 68/89
(Crossing, Misunderstanding, Performing a Transforming) vydaných ke čtyřicátému výročí německých studentských
bouří a Pražského jara a dvacátému
výročí pádu Berlínské zdi, za jejichž
layout získalo berlínské studio Formdusche zlatou medaili. Použitá retro estetika
doprovázená směsicí dobových novinových výstřižků mi sice osobně není
moc blízká, ale v uvedeném kontextu
a v kombinaci s německo-českými texty
a moderním dvousloupcovým layoutem
to bylo jedno z možných řešení, jak se
s tématem adekvátně vypořádat.
Mezi desítkami individuálních knižních
obálek výrazně vybočovala edice dvanácti Kafkových spisů německého
studia Vier für Texas, která poutá
pozornost už jen svým rozsahem. Přes
všechny obálky se vine jednoznačně
čitelný Kafkův podpis, který sice činí
celou edici při vyskládání do řady trochu prvoplánovou, nicméně vizuálně je
i tak dostatečně atraktivní a z marketingového hlediska neoddiskutovatelně
funkční. Kdo by taky chtěl mít doma
Kafkův podpis, v němž by chybělo r,
k nebo z, no ne?
Ke kategorii výroční zpráva jsem přistupovala s jistou předpojatostí a potlačovaným zíváním. Rozumím tomu, že
výroční zprávy nejsou ze své podstaty
tématem k popukání, poslední dobou
mám ale pocit, že se jejich designéři
spikli a zvlášť ti čeští se snaží své čtenáře odvetou za komplikovanou práci
s klienty a povinnost dodržovat desítky
regulí prostě unudit k smrti. Výroční
zprávy, s nimiž jsme se setkali zde,
však tímto naším schematickým vnímáním zásadně otřásly a věřím, že každý
český grafik, který se s povinnými grafy
a nudnými texty auditorů musel kdy
kreativně vypořádat, by tvůrcům těchto
designérských drahokamů docela obyčejně záviděl. Záviděl by jim svobodu
pohybu a dostatek volného místa, na
které si klient nepřál přidat další tabulky
(resp. nepřál si mít ve své výroční zprávě vůbec žádné tabulky). Záviděl by jim
dokonalé, speciálně pro tuto příležitost
pořízené fotografie a kresby i použité
materiály od papírů a parciálních laků
až po rafinované knihvazačské techniky. Za všechny uvedu vítěze hlavní
ceny, výroční zprávu bankovní instituce
Insingerde Beaufort N. V. Jami Mitchel
od holandského studia Dietwee, které
za výroční zprávu pro stejnou společnost získalo ocenění i loni. Na první
pohled nenápadná publikace v pevné
vazbě nazvaná The way things are (Tak,
jak to je) je plná dokonalé typografie
a výrazných fotografií pořízených v cirkusové manéži; paralela mezi nejistotou
života artistů a nejistotou současné
ekonomické situace byla posledním
emocionálním vykřičníkem, který
porotce ujistil o tom, že jejich výběr je
správný.
Grafická úprava brožur a katalogů
je naopak divácky velmi vděčná díky
své rozmanitosti a organizátoři museli
tuto kategorii rozdělit do podskupin,
aby bylo možné příspěvky hodnotit
aspoň trochu objektivně. Je poměrně
A. K. I. G. A., Øya Festival,
Brand implementation,
Norway
A. K. I. G. A., festival Øya,
implementace logotypu,
Norsko
a | part, Carrerotondes,
Company implementation,
Luxembourg
a | part, Carrerotondes,
implementace firemní identity,
Lucembursko
Fuenfwerken Design,
Messkunst, Company
implementation, Germany
Fuenfwerken Design,
Messkunst, implementace
firemní identity, Německo
TYPO.awards
45
reports aren’t exactly funny as they are. Lately,
however, I get the impression that their designers decided to unite against normal people and as
a reward for complicated work with clients and the
obligation to follow hundreds of rules, especially
Czech designers simply decided to bore their audience to death. Nevertheless, the annual reports seen
at the ED Awards did shake this popular concept
and I hope that every Czech designer who once had
to deal with all the mandatory charts and boring
texts would simply envy the creators of these design
gems. He would envy the freedom of movement and
the surplus of empty space he was not forced to fill
with further tables (or, better still, he was not forced
to put any tables at all in the report). He would
envy those perfect, custom-made photographs and
drawings, and the used materials, papers, partial
varnishes and intricate binding techniques. One for
all, I shall mention the winner of the gold medal,
the annual report for the Insingerde Beaufort N. V.
Jami Mitchel bank by the Dietwee studio of Netherlands, which received the same prize for the same
work for this client last year. The discreet hardcover
print entitled The way things are boosts with immaculate typography and expressive photos taken
in a circus. The parallel between the uncertain
existences of circus performers and the uncertainty
of the present economy was the last emotional exclamation mark to persuade the jury that they made
the right choice.
On the other hand, the brochure and product catalogue is attractive thanks to the variety of works that
fit in it, and the organisers had to divide it into subcategories in order to permit at least a little objective judgment. It isn’t easy to avoid emotions when
comparing product catalogues for pots and pans
with theatre programs and holocaust brochures.
Luxurious, contemporary feel combined with bright,
parrot-like colours defined the winning artistic catalogue for The Lab 40 Exhibitions from the Creative
Inc. studio. The catalogue maps the activities of the
Lab gallery based in Dublin over the years 2006–2008.
In the product catalogue category, another one of my
favourites won the gold medal: decent catalogue No
sales, just good advice presenting the 26 years of existence of the Moorman furniture maker. Its designers
from the Jäger und Jäger studio completed it with
fun tiny items such as labels, stamps, cards, and tattoos. And, one must not forget the totally useless and
wonderful cow’s tail which stuck out of the catalogue
as an entirely ridiculous bookmark.
While I don’t want to belittle the above-mentioned
works, their impact is limited taken the number of
komplikované bez emocí srovnávat
produktové katalogy k nádobí a divadelní programy s publikací o holokaustu.
Luxusní a zároveň jednoznačně současnou grafickou úpravu v kombinaci
s výraznými papouščími barvami zvolili
autoři návrhu vítězného výtvarného
katalogu The Lab 40 Exhibition ze
studia Creative Inc. Výstavní katalog
mapuje činnost dublinské galerie Lab
v letech 2006–2008. Vítězem mezi
produktovými katalogy se pak stal
další z mých favoritů – na první pohled
nenápadný katalog No sales, just good
advice shrnující 26 let existence nábytkářské firmy Moorman, jehož designéři
ze studia Jäger und Jäger doplnili publikaci vtipnými miniaturními doplňky
ve formě samolepek, známek, kartiček
nebo tetování. A nesmím samozřejmě
zapomenout na báječný kravský ocas,
který trčel z knihy jako naprosto infantilní a nepoužitelná záložka.
Aniž bych chtěla snižovat význam
dosud zmíněných publikací, dosah
jejich působení je přece jen poněkud
omezený vzhledem k počtu recipientů,
kteří se s nimi dostanou do styku. To
ovšem neplatí o sekci časopisů, v níž
jednoznačně zvítězil italský lifestylový
magazín IL. Označení lifestylový mi
vždycky trochu nahání hrůzu, nicméně
IL (příloha ekonomického deníku Il Sole
24 ORE) naplňuje svůj podtitul Inteligence in lifestyle už jen svou nečekaně
kvalitní grafickou úpravou. Art directorovi Francescovi Franchimu a jeho týmu
ze studia Sole 24 ore Spa se podařilo
dokonale propojit to nejlepší ze dvou
přístupů – tradiční až historizující typografii s moderní a velkorysou kompozicí
stránek ponechávající dostatek – v Česku klienty tak nenáviděného – volného
místa a kladoucí zásadní důraz na kvalitní fotografie.
Český zástupce v kategorii časopisů – první dvě čísla Komfort Magu
(s podtituly Čtení k vodě a Čtení k holiči) designérů Olgy Benešové a Radka
Siduna – získal bronz.
Digitální tvorba
V oblasti digitální tvorby porota hodnotila propagační a informační webové
stránky, volnou digitální tvorbu a motion graphic. Při pohledu na vítěze
posledně zmíněné kategorie se může
zdát, že porota byla složena z dětinsky
založených humanistů (dvě stříbrné
medaile) s výrazným sklonem k cynismu
(medaile zlatá). První místo totiž získalo
řecké studio Nomint Motion Design za
sérii depresivních vánočních animací
pro Channel 4 nazvaných Merry Critters
with Hot Wax on Their Nipples (Veselá
stvoření s horkým voskem na bradavkách). Báječně zoufalí 3D tvorové s obřími nádory ve tvaru vánočních ozdob na
hlavičkách a brouci v maskách sobích
lebek a ďáblů padají jako sněhové vločky k zemi, kloužou po hasičských tyčích
a ve velkém finále se hystericky válejí
v pláči po zemi a krásně tak dokreslují
idylickou atmosféru Vánoc, kterou si
klient nejspíš přál vykouzlit, když nechal
tvůrcům při tvorbě spotů volnou ruku.
(www.nomint.gr/E4)
Dvě zmíněné stříbrné medaile v této
kategorii získal animovaný pohádkový příběh o bájném vzniku, minulosti
a současnosti litevského hlavního
města nazvaný The Magnificent Town
of Vilnius (Úžasné město Vilnius), který
designérské duo PetPunk vytvořilo jako
propagační spot pro Vilnius – evropské
město kultury 2009 (www.petpunk.com/
vilnius), a němečtí OPIUM Effect za
dojemnou reklamu vyzývající ke sponzoringu boje proti lovu velryb WDCS
Whale Saver – je založena na principu
počítačové hry, v níž statečná dřevěná
figurka pobíhá po plánu deskové hry
a zachraňuje mořské živočichy (a velryby zvlášť ) před zlým černým monstrem,
které za zvuků padajících kostek v tetrisu lisuje do krabic všechno, nač narazí.
Obalový design
Porotci v různých stádiích vyčerpání
navrhovali organizátorům nejrůznější
vylepšení soutěže do dalších ročníků,
počínaje řadou nových kategorií od Hall
of Shame (Síň ostudy) – ano, i pro ni by
se adepti našli – přes oblíbenou kategorii We have seen 100 times (Viděli jsme
stokrát) a konče naléhavou potřebou
ochutnávat práce přihlášené do kategorie obalový design, kterou obhajovali
tím, že nelze hodnotit knihu podle obalu.
Právě obalový design letos patřil mezi
velmi silné kategorie. Jednu ze dvou
zlatých medailí v kategorii obalů potravin a nápojů získal Remo Caminada
za design produktů držitele titulu Švýcarský šéfkuchař roku 2008 Andrease
Caminady. Malé bílé krabičky napřed
nutily porotce uvažovat nad poněkud
záhadným obsahem (při prvním letmém
pohledu není jasné, jestli spotřebitel
uvnitř nenajde pomazánku z draků,
recipients who are going to see them. This is not the
case for magazines, however, where the clear winner
was the Italian lifestyle magazine IL. The word ‘lifestyle’ always puts me off a little, yet IL (a supplement
of the economy-oriented daily Il Sole 24 ORE) fulfils
its headline, Intelligence in lifestyle, in its unexpectedly well-executed layout. The team of Sole 24 ore
Spa and its art director Francesco Franchi succeeded
in combining the best of two possible approaches—
traditional, even historicist typography and modern,
generous page composition with plenty of white
space and high-quality photographs.
Czech representative in the magazine category, the
Komfort Mag (headlines Reading at the pool and Reading at the hairdresser’s) designed by Olga Benešová
and Radek Sidun received the bronze medal.
Dietwee, The way things are,
Annual report, Netherlands
Dietwee, The way things are,
výroční zpráva, Nizozemsko
Vier für Texas, Kafka, Book
cover, Germany
Vier für Texas, Kafka, knižní
obálka, Německo
digital design
In the digital design area, the jury focused on PR
and info websites, free digital design and motion
graphics. When looking at the winners of the last
mentioned category, one may get the impression
that the jury consisted entirely of childish humanists (the two silver medals) with strong cynic edge
(the gold medal). The first prize went to the Nomint
Motion Design studio from Greece for their series
of depressing Christmas animations for Channel
4 entitled Merry Critters with Hot Wax on Their Nipples. Wonderfully wretched 3D creatures with giant
TYPO.awards
47
Formdusche, 68/89, Book
layout, Germany
Formdusche, 68/89, knižní
layout, Německo
tumors shaped as Christmas decorations, bugs
wearing reindeer skull masks and devils fall like
snowflakes, slide fire poles and in the grand finale,
they roll around on the ground crying, thus creating
a typical Christmas atmosphere—which was probably exactly what the client had in mind when he gave
the designers a cart blanche. (www.nomint.gr/E4)
One silver medal in this category went to the animated fairy tale about the legendary founding, past and
present of the Lithuanian capital Vilnius, The Magnificent Town of Vilnius. The designer duo PetPunk
created it as a PR spot for Vilnius, the European
capital of culture for 2009 (www.petpunk.com/vilnius). The second silver was awarded to the OPIUM
Effect of Germany for their touching advertisement
for sponsoring the struggle against whale hunting,
WDCS Whale Saver—it is a computer game in which
a brave wooden toy runs across a board game plan
and saves sea creatures, especially whales, from an
evil black monster which compresses everything it
gets hold of in boxes.
packaging design
In various stages of exhaustion, the jury came up
with scores of improvement tips, for example a variety of new categories: the Hall of Shame (yes, there
were some would-be winners to that one) or the
We have seen 100 times category, or an idea that it
would be helpful to taste the works submitted in the
andělů a princezen), při bližším zkoumání se vše vyjasnilo a pasty z rajčat,
máty i lilků v nezaměnitelných obalech
s vtipnými rozpixelovanými pohádkovými ilustracemi v pastelových barvách si
nakupující rozhodně v obchodě s ničím
nesplete. Přiznávám však, že pravý
důvod k umístění tyrkysového ducha na
krabičku pasty z pekanových ořechů je
pro mě osobně dosud záhadou.
Zcela opačný přístup zvolili autoři designu fair trade čokolády Tcho ze studia
Edenspiekermann. Z čokolády udělali
ultramoderní luxusní produkt, barevné
odlišení obalů jednotlivých příchutí dává
smysl a krychlový box připomínající knihovničku s básnickými sbírkami v kolibřím vydání je jednoduše neodolatelný.
Organizátoři sice naléhání porotců odolali, při předávání cen jsme ale nakonec
zjistili, že forma v případě čokolády Tcho
předchází obsah jen nepatrně.
Třetím nositelem zlaté medaile v kategorii obalový design je styl pro značku
Moshi moshi mind, který představuje
jakousi fúzi kladů obou předchozích
výherců. Návrháři z dánského studia
Designbolaged vytvořili univerzální
design pro mnohadílnou sadu „výrobků,
které člověku dělají dobře“ (potravinových doplňků, čajů, čokolád, ale třeba
i obalů na CD). Sympatické tlumené
barvy a minimalistický funkční design
dobrému pocitu – teď už bez jakékoli
ironie – napomáhají, i když jsou navzájem naprosto zaměnitelné.
Sebepropagace
Kdybych si ze všech prací přihlášených do letošní soutěže mohla odnést
domů jednu jedinou, bylo by to portfolio
holandského designéra Thijse Verbeeka
nazvané Beveelt de heer T. Verbeek
aan bij Uw kennissen (Doporučte pana
Verbeeka svým známým). Vyšlo v ocelových deskách a ve dvou miniaturních
velikostech (85 × 60 mm a 44 × 30 mm);
porota jej ocenila jednou ze dvou zlatých medailí v kategorii tištěná sebepropagace.
Do této kategorie byly zařazeny všechny projekty, které se nehodily nikam
jinam. Procházet záplavou originálních
novoročních přání, skládaček, firemních
katalogů a čokoládových kalendářů, ať
už vznikly z potřeby dát průchod nepotlačitelné kreativitě, předvést vlastní
schopnosti nebo prostě udělat někomu
radost, mi působilo čiré potěšení, i když
vybrat vítěze mezi takto nesrovnatelnými
projekty se ze začátku zdálo nemožné.
Nakonec porota oba vítěze (Verbeekovo
portfolio a katalog Impossibles possibles
barcelonského studia Enrica Jardího) vybrala jednohlasně. Ještě pořád
jsem nestihla panu Verbeekovi napsat
Jäger & Jäger, No sales,
just good advice, Brochure,
Germany
Jäger & Jäger, No sales,
just good advice, brožura,
Německo
Creative Inc, The LAB 40
Exhibition, Artistic catalogue,
Ireland
Creative Inc, The LAB 40
Exhibition, výtvarný katalog,
Irsko
TYPO.awards
49
packaging design category, since you cannot judge
a book by its cover.
In packaging design, the competition this year
was very strong. One of the two gold medals in the
packaging of food & beverages category went to
Remo Caminada for the packaging of Swiss Chef of
the Year 2008, Andreas Caminada. At first, the tiny
white boxes made the jury wonder about its mysterious contents (it is not clear whether the box contains
a spread made of dragons, knights and princesses),
but then it turned out that the boxes contain tomato,
mint and aubergine pastes, presented in original
packaging with the design of enlarged fairy-tale illustrations in pastel colours, which will definitely stand
out in the shop. I do admit though that to me, the
decision to put a turquoise ghost on a box of pecan
nut paste remains unclear.
Completely opposite approach was taken by the
designers of the fair trade chocolate Tcho from
the Endespiekermann studio. In their hands, the
chocolate has become an ultra-modern, luxurious
item, colour distinction between individual flavours
makes sense, and the square box reminding of
a bookcase with petite poetry edition is simply irresistible. The organisers did resist the jury’s wishes
in the end, yet during the award ceremony, we found
out that in the case of the Tcho chocolate, the form
only slightly overcomes the contents.
The third gold medal for packaging went to the
design for the Moshi moshi mind brand, which, in
a way, combines the approach of the two above-mentioned winners. Designers from the Danish studio
Designbolaged created a universal design applicable
to a range of wellness and “feel good products”—
food supplements, teas, chocolates, or even CD
covers. Pleasant muted colours and minimalist functional design help evoke good feeling, even when
they are fully exchangeable for one another.
self-promotion
If I were to take home a single piece from all the
others, it would be the portfolio by Dutch designer
Thijs Verbeek, entitled Beveelt de heer T. Verbeek aan
bij Uw kennissen [Recommend Mr. Verbeek to your
acquaintances]. The book bound in steel plates was
made in two miniature sizes (85 × 60 mm and 44 × 30
mm), and it received one of the two gold medals in
the printed self-promotion category.
This category also covered all the projects that did
not fit anywhere else. I loved going through the
scores of original New Year’s cards, jigsaws, corporate catalogues and chocolate calendars, no matter
whether they were a result of irrepressible creativity,
Edenspiekermann, TCHO,
Packaging: Food and
beverages, Netherlands
Edenspiekermann, TCHO,
obalový design: potraviny
a nápoje, Nizozemsko
a poprosit ho, aby mi jeden exemplář
věnoval, třeba mu ještě nějaký zbyl.
Různé
Ve skupině různé mě zajímala hlavně
kategorie písmo, a to mimo jiné proto,
že zde Českou republiku zastupoval
systém českého školního písma Comenia Radany Lencové, Tomáše Brousila
a Františka Štorma, o kterém jsme
v Typu už psali. Comenii tvoří tři samostatné písmové rodiny – dobře čitelná
antikva, současný grotesk a písmo,
které by mělo sloužit jako předloha při
výuce psaní na základních školách.
Porotu projekt zaujal svou komplexností, kvalitou provedení a širokým humanitním přesahem. Právem si odnesl
zlatou medaili.
U písma Malabar Dana Reynoldse,
které získalo stříbrnou medaili, porota
ocenila zdařilé skloubení latinky a dévanágarí, což je ovšem u čerstvého
absolventa kurzu tvorby písma univerzity v Readingu tak nějak samozřejmé.
Bronz mimo jiné získaly písmolijny
Type-Together za písmo Bree, Cape
Arcona za Texteron, Typotheque Petera
Biĺaka za Ferdu Hindi a další letošní
absolventka Readingu Emanuela Conidi
za rodinu písem Nabil spojující latinku
s arabštinou (viz Typo č. 35).
Do skupiny různé ale organizátoři zařadili i spoustu menších prací:
kalendáře (dvě zlaté medaile získaly
dva naprosto nesrovnatelné projekty –
komerční Walking Calendar (Chodicí
kalendář) pro firmu Huggies jediného
ukrajinského zástupce v soutěži Yurko
Gutsulyaka a diář v úžasných barvách
a vzorech nazvaný Verstand op Nul,
Blik op Oneindig (Nepřemýšlej, jdi na
to) haagského studia Ando), drobné
tiskoviny jako známky a papírové prostírání pro vídeňské muzeum moderního
umění MUMOK, v němž designér Erwin
K. Bauer zde vtipně a chytře spojil gastronomii a moderní umění, a plakát.
Potvrdilo se, že plakát je v soutěžích
velmi oblíbeným médiem, a proto organizátoři tuto kategorii rozdělili do dvou
částí – individuální plakát a plakátová
série. Při hodnocení první z nich se
porotci shodli pouze na udělení tří stříbrných medailí. Loňský favorit soutěže,
řecké studio Beetroot, například představil černobílý plakát k výstavě fotografií nazvané The Modern Arab World
(Moderní arabský svět) s výsekem ve
tvaru průzoru čádorem. Plakát byl sice
formálně velmi efektní a nepřehlédnutelný, ale ve výsledku snad až příliš
schematický a zvolená forma vlastně
protiřečila názvu výstavy.
Punchcard, WATT Systems
monitor, Miscelaneous digital
media, Netherlands
Punchcard, WATT Systems
monitor, různá digitální tvorba,
Nizozemsko
Thijs Verbeek, Beveelt de
heer T. Verbeek aan bij
Uw kennissen, Printed self
promotion, Netherlands
Thijs Verbeek, Beveelt
de heer T. Verbeek aan
bij Uw kennissen, tištěná
sebepropagace, Nizozemsko
Olga Benešová, Radek Sidun,
Komfort mag, Magazine,
Czech Republic
Sole 24 ore Spa, IL –
Inteligence in Lifestyle,
Magazine, Italy
Olga Benešová, Radek Sidun,
Komfort mag, časopis, Česká
republika
Sole 24 ore Spa, IL –
Inteligence in Lifestyle, časopis,
Itálie
TYPO.awards
51
the urge to show off, or simply to please someone
else, although at first it seemed impossible to choose
a winner. In the end, all the jury members agreed
unanimously on both winners (Verbeek’s porfolio
and the Impossibles possibles catalogue by Enrico
Jardí’s studio from Barcelona). I still have not gotten
round to write to Mr. Verbeek and ask him whether
he has one piece left.
miscellaneous
In the miscellaneous section, I was most interested
in the typeface category, and not only because Czech
Republic was represented by the Czech school
typeface system Comenia by Radana Lencová, Tomáš
Brousil and František Štorm, which we already
presented in the Typo magazine. Comenia consists
of three separate type families—well-legible old
style, contemporary sans serif, and a template for
handwriting at elementary schools. The jury liked
the complexity of the project, the quality of execution, and its broad, humanist scope. Deservedly, it
received the gold medal.
The Malabar typeface by Dan Reynolds received
the silver medal for the well executed combination
of Latin and Devanagari script, which, however,
feels somehow natural in a type designed by a fresh
graduate of the Reading type design course. Bronze
medals went, among others, to the typefaces Bree by
Type-Together, Texteron by Cape Arcona, Ferda Hindi
by Peter Biľak at Typotheque, and Nabil connecting
Latin and Arabic by another fresh Reading graduate,
Emanuela Conidi (see Typo no. 35).
In the miscellaneous section, a variety of other
smaller categories were found: calendars (two gold
medals went to two totally disparate works, the commercial Walking Calendar for the Huggies company
by Yurko Gutsulyak, the only Ukrainian designer represented in the contest, and a daily planner in wonderful colours and patterns called Verstand op Nul,
Blik op Oneindig [Don’t think, go for it] by the Ando
studio from the Hague), miscellaneous printed such
as stamps and paper placemats for the Museum of
Modern Art, MUMOK, in Vienna, where the designer
Erwin K. Bauer connected gastronomy and modern
art in a fun way, and poster.
Since poster is a very popular media in any competition, the organizers decided to divide it further into
a single poster and poster series sub-categories.
When judging the first one, the jury only agreed on
three silver medals. Last year’s favourite, the Beetroot studio of Greece, submitted a black-and-white
poster for a photo exhibition entitled The Modern
Arab World with a cut-out, see-through section in
Remo Caminada, Andreas
Caminada Packaging
Design, Packaging: Food and
beverages, Switzerland
Remo Caminada, Andreas
Caminada Packaging Design,
obalový design: potraviny
a nápoje, Švýcarsko
Designbolaget, Moshi
moshi mind, Packaging
Miscellaneous, Denmark
Designbolaget, Moshi moshi
mind, obalový design: různé,
Dánsko
Ando, Verstand op Nul,
Blik op Oneindig, Calendar,
Netherlands
Ando, Verstand op Nul,
Blik op Oneindig, kalendář,
Nizozemsko
Radana Lencová, Tomáš
Brousil, František Štorm,
Comenia – School Typeface
System, Original typeface &
Jury Price, Czech Republic
Radana Lencová, Tomáš
Brousil, František Štorm,
Systém školního písma
Comenia, originální písmo &
Cena poroty, Česká republika
Susanne Stahl, André
Gottschalk, See before
reading!, Self initiated
project, Germany
Susanne Stahl, André
Gottschalk, See before
reading!, vlastní designérský
projekt, Německo
TYPO.awards
53
the shape of a chador slit; although the poster was
formally interesting and attractive, in the end, it was
a little too schematic, and went against the grain of
the exhibition itself.
In the poster series section, on the other hand,
a number of excellent, unique projects were submitted. The gold medal went to the designers from the
Benita Gloria studio from Barcelona for a series of
three posters for the Stevie Wonder tribute party.
They were also mostly based on a combination of
black and white, on typography and cut-out sections,
yet the result was, in this case, extremely persuasive.
The authors managed to stay on the right side of the
borderline between originality and cliché, despite
the fact that notoriously well-known Wonder’s lyrics
translated into Braille were, a little unfortunately,
left floating among the Latin script in the form of circular cut-outs. This way, those who use Braille were,
once again, excluded. Yet, the posters maintained
the witty form of hint for the smart ones, they were
clearly understood by their target group, and visually
attractive for the rest of the world.
The jury had to solve its biggest dilemma when it
came to the signs and displays category. The discussion evolved around the relevance of one submitted project and went on to consider such general
problems as design against art and the boundaries
of these categories, often so difficult to distinguish.
Primarily, this concerned the Waiting for the Rain
project by the Croatian studio Rasić, yet similar
principle also applied to the Vai com Deus installation, where two members of the R2 studio, Artur
Rebelo and Lizá Ramalho, transformed the façade
of the Ermida Nossa Senhora da Conceição chapel
and a small art gallery in a fascinating typographic
installation. Both projects were really impressive, yet
it is true that they would probably deserve their own
category. Such as the Most beautiful use of type in
land art and architecture. Both projects share a silver
medal with the orientation system for the Muenchner
Technologiezentrum, which fits into this category
perfectly. The gold medal was not awarded for some
formal doubts, and because, after all, art is art and
design is design and just do not mix it together, okay?
jury prize
For the third time this year, the ED Awards jury board
looked for one project exceptional enough to deserve
a special prize. A project not only visually appealing
and well executed, but also containing “something
more”: a strong idea, humanist or environmental
bonus... First of the projects considered in the extremely long final discussion was the winner in the
Nomint Motion Design,
E4—Merry Critters with Hot
Wax on Their Nipples, Motion
graphics, Greece
Nomint Motion Design, E4 –
Merry Critters with Hot Wax on
Their Nipples, motion graphics,
Řecko
V části věnované sériím plakátů se
naopak sešlo velké množství výrazných
projektů. První místo si odnesli designéři barcelonského studia Bendita Gloria
za tři plakáty navržené pro Vzpomínkovou párty na Stevieho Wondera. I ty byly
postaveny primárně na kombinaci černé
a bílé, typografii a výsecích, přesto byl
výsledek v tomto případě přesvědčivý.
Autoři se dokázali na nejisté hranici
mezi originalitou a klišé udržet na té
správné straně, a to i přesto, že notoricky známé úryvky Wonderových textů
přeložené do Braillova písma ponechali
trochu nešťastně tančit mezi latinkou
pouze ve formě kruhových výseků, čímž
byli ti, jimž je písmo určeno, podruhé
vyřazeni ze hry. Plakáty si však stejně
uchovaly sympatickou formu náznaku
pro chytré, byly srozumitelné své cílové
skupině a současně vizuálně atraktivní
pro zbytek světa.
Své vůbec největší dilema řešila porota
při hodnocení orientačních systémů
a značení. Debata, která začala jako
prosté zpochybnění relevance jednoho přihlášeného projektu, se změnila
v rozpravu o kategoriích tak obecných,
jako je design versus umění a jejich
často sporné a těžko odlišitelné hranice. Primárně šlo o projekt Waiting for
the Rain (Čekání na déšť) chorvatského
studia Rasić, nicméně podobný princip
by se dal vztáhnout i na projekt Vai
com Deus (Buďte sbohem), ve kterém
portugalské duo Artur Rebelo a Lizá
Ramalho (studio R2) proměnilo fasádu kaple Ermida Nossa Senhora da
Conceição (malé galerie současného
portugalského umění) v úžasnou typografickou instalaci. Oba projekty byly
fascinující, je ovšem pravda, že by si
nejspíš opravdu zasloužily vlastní kategorii. Třeba Nejkrásnější použití písma
v landartu a architektuře, jaké jsme
kdy viděli. Oba projekty se nakonec
musely podělit o stříbrnou medaili s orientačním systémem pro Muenchner
Technologiezentrum, který do zmíněné kategorie zapadal bez jakýchkoli
pochybností. Zlato si neodnesly pro
formální nejasnosti a proto, že umění je
umění a design je design, hlavně mi to
nepleťte dohromady.
Cena poroty
Letos už potřetí hledala porota ED
Awards jeden jediný počin, který by
byl natolik výjimečný, že by si zasloužil
zvláštní ocenění. Projekt nejen vizuálně
atraktivní a kvalitně řemeslně zvládnutý,
ale zároveň obsahující něco, čím by
se od ostatních radikálně odlišoval:
výraznou ideu, humanitní nebo environmentální přesah. První z projektů, kolem
nichž se nekonečně dlouhá finální
debata točila, byl vítěz mezi vlastními
designérskými projekty, univerzální
Bendita Gloria, Stevie
Wonder tribute party, Poster
series, Spain
Bendita Gloria, Stevie Wonder
tribute party, série plakátů,
Španělsko
Beetroot design group, Arab
World, Single poster, Greece
Beetroot design group, Arab
World, individuální plakát,
Greece
Bauer konzept & gestaltung,
MUMOK Placemats,
Miscelaneous printed, Austria
Bauer konzept & gestaltung,
Prostírání MUMOK, různé
tiskoviny, Rakousko
TYPO.awards
55
self-initiated projects category, See before reading!
The idea itself is interesting, yet the project smacks
too much of shallow, school-like enthusiasm. The
designers admit that their project is to “help those
who, just like us, want to read, but they cannot
decide which book to get in the bookshop, because
all look the same.” Maybe to make their project look
more serious, the beginning readers Susanne Stahl
and André Gottschalk took Homer, Proust and Eco
as their examples. The question is, however, whether
the readers of such authors really need a navigation
system consisting of triangles and circles, reminiscent of pre-school icons. Or, let’s put it another way:
does someone who follows such system in selecting their holiday reading really want to read Joyce’s
Ulysses? Despite the elaborate, complex execution,
to me, the project seemed useless and, in the first
place, somehow arrogant.
The discussion about this project was summed up
precisely by Marius Linakis: graphic design is, in
the first place, a craft, and as such, it should never
become the goal itself; instead, it is just a medium
of a certain thought. Design should be humble. The
word humility had thus become a redemptive term,
something the jury sought in most projects and in
the framework of many criteria.
One of such humble projects was definitely the
WATT Systems Monitor by Punchcard Studio, one of
the winners in the miscellaneous digital category.
Into this project, all the jury members had somehow
projected their visions about how a jury prize winner
should look like.
At first, everything seemed clear: the designers
created a digital installation for a Rotterdam dance
club which attempts maximum sustainability and
eco-friendliness. Instead of the common vj’s shows
which only generate visual chaos, the installation
shows live data concerning the club’s operation, the
drinks sold, the toilets flushed, the eco savings made,
and such. The project is well executed and it has the
ecological added value. What is more, it focuses on
the hope and future of our society, that is, its youth
audience whom the project’s authors want to make
aware of sustainable development principles. We
tried to persuade each other that this project fits
all the criteria and that we don’t need to look any
further. But. But, it is only a club! Is an installation
design really that original? And how far does this
project reach beyond the door of the building?
On the other hand, if the Comenia typeface is implemented in schools, both healthy and dyslexic children (there is one version of the typeface specifically
designed for their needs) can learn to like learning
navigační systém pro knižní obálky
nazvaný See before reading (Podívejte
se, než začnete číst). Samotná idea je
poměrně zajímavá, z projektu je však
bohužel příliš zřetelně cítit povrchní
školácké nadšení. Sami autoři návrhu
přiznávají, že jejich projekt má pomoci
těm, „kdo stejně jako oni chtějí číst, ale
v knihkupectví se nemůžou rozhodnout,
jakou knihu koupit, protože všechny
vypadají stejně“. Snad aby jejich projekt
vypadal seriozněji, zvolili si začínající
čtenáři Susanne Stahl a André Gottschalk jako vzorové autory Homéra,
Prousta nebo Eca. Otázka však je:
potřebuje opravdu čtenář těchto autorů
navigační systém sestávající z trojúhelníčků a koleček připomínajících ikonky
v mateřské škole? Anebo jinak: vezme
si ten, kdo se při výběru knihy potřebuje
orientovat na základě takového systému, na dovolenou Joyceova Odyssea?
Navzdory promyšlenému komplexnímu
zpracování mi z pohledu čtenáře připadá designérský koncept zbytečný
a hlavně poněkud arogantní.
Debatu nad tímto projektem shrnul
výstižně Marius Linakis: grafický design
je řemeslo a jako takové nemá být cílem,
ale prostředkem, nositelem myšlenky.
Design má být pokorný. Slovo pokora se
tak stalo spásným pojmem, který porotci
celou dobu podvědomě hledali jako
zastřešující pro celou řadu kritérií.
Jedním z takových pokorných projektů
byl jednoznačně WATT Systems Monitor studia Punchcard, jeden ze dvou
vítězů kategorie různá digitální tvorba,
do kterého všichni tak trochu násilně
implantovali své vize o tom, jak by měl
ideální držitel Ceny poroty vypadat.
Na první pohled bylo totiž všechno
jasné: designéři vytvořili digitální instalaci pro rotterdamský klub snažící se
o minimální dopad na životní prostředí
a maximální soběstačnost. Instalace
místo obvyklých klubových vj’s show,
které generují jen vizuální chaos, interaktivně zpřístupňuje data, týkající se
aktuálního provozu klubu, ekologických
úspor a dalších podobných měřitelných
parametrů. Jde tedy o projekt kvalitně
designérsky provedený s ekologickým
přesahem, a co víc, zaměřený na naději
a budoucnost naší společnosti – mladé
publikum, které se tvůrci snaží vzdělávat v oblasti trvale udržitelného rozvoje.
Snažili jsme se navzájem přesvědčit,
že projekt splňuje všechny potřebné
parametry a my už vlastně nemusíme
hledat dál. Jenže. Vždyť je to jen klub!
Je design instalace, kterou vlastně
hodnotíme, opravdu tak originální? Jak
daleko překračuje dopad toho projektu
práh budovy?
Zato když se podaří prosadit do škol
písmo Comenia, mohou jak zdravé, tak
dyslektické děti (Comenia obsahuje
jednu variantu i pro ně) získat pozitivnější vztah ke vzdělávání třeba díky
tomu, že jim lépe čitelné písmo umožní
lépe pochopit text. Každé ocenění pro
Comenii může jejím autorům pomoci při
jednání s neprůstřelnými ministerskými
úředníky.
Po dlouhých diskuzích se Comenia
nakonec stala vítězem Ceny poroty,
a to pro své komplexní řešení problematiky školního písma, pro svou
humanistickou povahu a hlavně pro
potenciální kladný dopad na vzdělanost
budoucích generací.
Teorie
Při dlouhých aténských debatách jsme
se dostali i k jedné zásadní polemice
o univerzálních kritériích jakéhokoli hodnocení designérské práce. Při každém
takovém hodnocení je vždy třeba si
uvědomit, co vlastně chceme naším
výběrem sdělit: Je možné za určitých
okolností udělit cenu jen za kvalitně
řemeslně provedený průměrný design,
a přiblížit tak soutěž běžnému publiku?
Nebo je třeba vždy vybírat jen výjimečné práce, a když se žádné takové mezi
přihlášenými neobjeví, neudělit raději
vůbec žádnou cenu? Dopad takového
rozhodnutí může být totiž poměrně
zásadní; když udělíme cenu za průměrný design, může si grafik při listování
katalogem říct: to přece není nic zvláštního, to zvládnu taky, a automaticky tak
rezignovat na jakoukoli snahu o zlepšení svého nejbližšího vizuálního prostoru.
Když však v takovéto soutěži zvítězí
opravdu jen ty úplně nejlepší práce, na
které i cyničtí kritikové v řadách poroty
zírají s úžasem, bude to pro ostatní
designéry mnohem větší motivace.
A i kdyby nakonec byl výsledkem takové motivace jen kvalitně řemeslně provedený běžný design, bude to pro nás
všechny velký úspěch.
Nechte se také inspirovat. Vytvořte
výjimečný, geniální, skvělý, nevídaný,
báječný, neopakovatelný designérský
projekt a přihlaste jej do soutěže ED
2010. Ať máme napřesrok za co bojovat.
better, maybe just because they will be able to better
understand what they are reading thanks to a welllegible typeface. And each prize the typeface wins
may help its designers in dealing with rigid ministerial civil servants.
After long and heated discussions, Comenia received
the jury prize thanks to its complexity, humanist air
and, in the first place, for its possible positive impact on the education and knowledge of the future
generations.
theory
In the long discussions, we opened one crucial
theme: the universal criteria for evaluating any
design work. In each such evaluation, it is necessary
to realize what it is we want to say by our choice: Is
it sometimes acceptable to award the prize to an
average, yet extremely well executed design, and
thus make the competition more acceptable for
average public? Or do we always have to choose the
exceptional works, and if none are among those
submitted, rather not award the prize to anyone?
The impact of such decision may be far-reaching: if
we decide to award the prize to an average design,
a graphic designer may think while browsing the
catalogue that this is nothing exceptional and give
up any ambition to improve his work and his immediate visual environment. Yet, when only the very
best works are awarded, those at which even the
cynical critics among the jury members stare speechless, it will be much better motivation for designers.
And even if a result of such motivation would be
a well-executed, average design, we can all consider
it to be a success.
Let yourself be inspired, too. Create an exceptional,
genius, extraordinary, unusual, stunning, unique
design project, and submit it to the ED 2010 competition. So that next year, we have something to fight
for.
Studio Rasić, Waiting for
the rain, Signs and displays,
Croatia
Studio Rasić, Waiting for
the rain, orientační systémy
a značení, Chorvatsko
R2, Vai com Deus, Signs and
displays, Portugal
R2, Vai com Deus, orientační
systémy a značení, Portugalsko
www.ed-awards.com