Problematika profesionalizace státní správy na pozadí

NAŠI POLITICI O. S.
K otázkám profesionalizace státní správy:
Příklad praxe resortu dopravy 2007-2009
Naši politici o. s.
18.7.2013
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
Obsah:
1.
Úvod: Souvislost systémových nedostatků v oblasti státních zakázek s
nevyřešeným problémem profesionalizace úředního aparátu
2
2.
Absence transparentních pravidel v personální politice
2
2.1
Koncentrace pravomocí v rukou úředníků spojených s politickou sférou
2
2.2
Střety zájmů
5
2.2.1
Viamont
5
2.2.2
EDS Holding a EDS
6
2.2.3
Propojení dodavatelů a úředníků: Vojtěch Kocourek, České dráhy a KMP
Consult
8
2.2.4
Subterra a Alfréd Brunclík
8
2.2.5
Náměstek napojený na advokátní kancelář exministra Němce
9
2.2.6
Propojení firem a úředníků: Chomutovské ŘSD
9
2.2.7
Osobní vazby ministra dopravy
10
Politické nominace
10
3.1
Vysloužilí politici ODS ve funkcích zmocněnců
10
3.2
Další příklady politických nominací
11
4.
Indikace systémových nedostatků
11
5.
Závěr
13
3.
1
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
1. Úvod: Souvislost systémových nedostatků v oblasti státních zakázek
s nevyřešeným problémem profesionalizace úředního aparátu
Resort dopravy řadí objem investic do čela největších zadavatelů veřejných zakázek v České
republiky, současně jednoznačně také mezi největší příjemce evropských dotací1. Vyznačuje se ovšem
nadprůměrně vysokým množstvím případů neuspokojivě administrovaných veřejných zakázek, ať již
v ohledu efektivity, ceny, či transparentnosti výběru dodavatele. Četnost a závažnost těchto
problémů (i níže popsaný mechanismus jejich vzniku) spíše než individuální selhání v jednotlivých
případech
indikuje
systémové
nedostatky v organizaci a řízení
státní správy. Jde především o její
politizaci a s tímto problémem
spojené
projevy
klientelismu,
nekoncepční plánování, problémy
s čerpáním evropských dotací či
neodborná
jednotlivých
administrace
projektů.
Veškeré
tyto zmiňované problémy (a do
značné míry i jejich řešení) jsou
úzce spjaty s otázkou profesionalizace státní správy. Poměrně zřetelně lze tuto kauzalitu demonstrovat
na pozadí zadávání veřejných zakázek za působení ministra dopravy Aleše Řebíčka. Právě v tomto
období dosáhla míra investic v oblasti dopravy svého dlouhodobého vrcholu.
2. Absence transparentních pravidel v personální politice
2.1 Koncentrace pravomocí v rukou úředníků spojených s politickou
sférou
Výrazné uplatňování politického vlivu uvnitř resortu dopravy vykazovalo přímou spojitost
s případy nestandardního uplatňování úředních pravomocí, případy střetu zájmů či netransparentní
koncentrací výkonné moci. Tyto případy lze identifikovat v různých úrovních resortu. Ve vedení
1
V letech 2007-2013 jen pro Ředitelství silnic a dálnic alokováno 71 094 199 124, Kč, pro Správu železniční
dopravní cesty 49 477 304 118, Kč. (www.fondyeu.eu)
2
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
ministerstva2 lze zmínit okolnosti obsazení funkce prvního náměstka ministra osobou Jiřího Hodače.
Příteli a stranickému kolegovi ministra Řebíčka ze severních Čech3 byla k výkonu funkce udělena jak
výjimka z vysokoškolského vzdělání 4 a rovněž výjimka z bezpečnostní prověrky 3. stupně na úrovni
„tajné“. Oproti náměstkům spravujícím 1-2 odbory, soustředil Jiří Hodač ve svých rukou 8 klíčových
odborů, které se zabývaly veřejnými zakázkami či rozhodovaly o investicích5. Zároveň zasedl
v dozorčích radách strategických podniků Letiště Praha a České dráhy chystaných tehdy k privatizaci.
Jiří Hodač s Alfrédem Brunclíkem (Ředitelství silnic a dálnic - ŘSD) a Gustávem Slamečkou
(Státní fond dopravní infrastruktury - SFDI) rozhodovali do jakých silničních a dálničních spojů bude
investováno. Triumvirát těchto úředníků stál za nestandardní praxí, v níž byly stavby vybírány podle
stavu přípravy namísto přínosu pro ekonomiku, což vedlo k rozpracování desítek komunikací, na
jejichž pokračování se poté nenašly peníze 6. V prosinci 2012 server iHNed.cz konstatoval, že stát
2
Nepříliš jasné jsou okolnosti obsazení vrcholu resortu, politické funkce ministra. Za vzestupem neznámého
severočeského politika Aleše Řebíčka, který byl v té době členem ODS pouhých pět let, měl údajně stát
Řebíčkův přítel vlivný lobbista Marek Dalík. Vliv Marka Dalíka měl stát rovněž za nominací Gustava Slamečky do
čela Státního fondu dopravní infrastruktury. (Česká pozice.cz, 6. 9. 2011)
3
Jiří Hodač se do funkce vypracoval velmi rychle z postu ředitele odboru pozemních komunikací. Před
nástupem na ministerstvo působil jako regionální manažer pro severozápadní Čechy ve společnosti Marius
Pedersen Engineering a.s. (člen skupiny Marius Pedersen Group; dánská mateřská společnost vlastněná
francouzskou skupinou Veolia) zabývající se zpracováním komunálního odpadu. Přerušení Hodačova působení
v této společnosti bylo od počátku dočasné a neúplné. Jiří Hodač dával najevo, že se plánuje v příštím volebním
obdobím do firmy vrátit. Týdeník Ekonom si v této souvislosti povšiml, že Hodač využívá jako předseda lokální
buňky ODS jako kontaktní stále firemní email a rovněž, že „účty za Hodačovy hovory překvapivě neplatí
Ministerstvo dopravy, jak by bylo standardní, ale podle zjištění týdeníku Ekonom právě Marius Pedersen.“
V době, kdy se Hodač do firmy opět vrátil, uspěl Marius Pedersen v následně zrušeném ekologickém
supertendru. Česká pozice.cz v této souvislosti upozornila na dřívější výraznou spolupráci společností Marius
Pedersen a Česká inženýrská se společností Geosan Group a.s. První jmenované společnosti byly klíčovou
součástí konsorcia stojící proti Geosanu ve zmíněném ekotendru. (Ekonom.cz, 31. 1. 2008; Česká pozice.cz, 05.
09. 2011; [online]. nedatováno [cit. 2013-03-11] dostupné z:
http://zaostrenonakorupci.cz/category/kauzy/ekotendr/prubeh-kauzy-ekotendr/)
4
Týdeník Ekonom k otázce Hodačova vzdělání napsal: „Hodač nakonec vyhověl podmínkám udělení výjimky,
když slíbil, že si studium doplní. „Jsem teď v prvním semestru," uvádí. Na otázku, na jakou vysokou školu byl
přijat, ale nechce odpovědět. „Je dobře, když zůstane nějaké tajemno," směje se.“ (Ekonom.cz, 31. 1. 2008)
5
V gesci Jiřího Hodače 8 odborů, na dalších pět náměstků zbylo 7 odborů. Ze 465 osob zaměstnanců
ministerstva spadalo do pravomoci náměstka Hodače spadá 233 osob. „Základní rozdíl oproti ostatním
ministerstvům je v tom, že pod jednoho člověka se dostaly jednak odbory, které chtějí peníze utrácet, a vedle
toho i odbory, které na penězích sedí a rozhodují o nich," citoval týdeník Ekonom nejmenovaného pracovníka
ministerstva. Týdeník rovněž připomněl, že pod náměstka Hodače přešla všechna oddělení zabývající se
výstavbou dopravní infrastruktury - silniční, železniční, ale třeba i výstavby jezů. „Jemu podléhá Ředitelství silnic
a dálnic, Správa železniční dopravní cesty i Ředitelství vodních cest. Metodicky má vliv i na Státní fond dopravní
infrastruktury. Jiřího Hodače dnes najdeme i v řídicím výboru Českých drah,“ dodal Ekonom. (Ekonom.cz, 31. 1.
2008)
6
Server Aktuálně.cz k tomu dále uvedl: „Brunclík se svými kolegy ignoroval plán výstavby dálnic GEPARDI, který
připravila Paroubkova vláda v roce 2006. Na naléhání a ve spolupráci s Evropskou komisí až letos na jaře
vypracovali náhradní plán s názvem SESTRA, investice se však podle něho dosud neřídí.“ (Aktuálně.cz,
24.8.2010)
3
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
nemá na to, aby dokončil nasmlouvané stavby dálnic a silnic za téměř 24 miliard korun, přičemž
odklady realizace stavby prodražovaly díky navýšení nastavené valorizace7
Na úrovni ŘSD je koncentrace výkonné moci spojena se jménem manažera Michala Haly,
kterému se podařilo ve funkci ředitele vnitřních věcí úřadu získat do gesce všechny klíčové pravomoci
včetně rozdělování peněz. Hala mimo jiné vybíral hodnotitele a stanovoval kritéria pro finální podobu
staveb8. Spolupráce tohoto vlivného sociálního demokrata Haly (s kontakty uvnitř ČSSD i ODS) s
Alešem Řebíčkem naznačovala podle některých mediálních spekulací fungování tiché „velké koalice“
v resortu. Na konci roku 2011 byl Michal Hala policií obviněn z manipulace veřejných zakázek9.
7
„Nestavíme, ale cena staveb roste. Bylo by dobře se s tím vypořádat. Uspokojivé řešení se ale zatím nenašlo,"
řekl Čermák České pozici. Ministerstvo dopravy jeho slova potvrdilo. "U některých staveb stát tratí ročně
statisíce korun, takže celkové náklady jdou do milionů," řekl mluvčí resortu Martin Novák.“ (iHNed.cz, 7. 12.
2012)
8
Týdeník Respekt k tomu uvádí: „Hala však na ministerstvu nezůstal dlouho. Zhruba po roce odchází za svým
známým z Brna, čerstvě jmenovaným šéfem Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Pavlem Havířem a stává se jeho
tajemníkem, krátce poté dokonce ředitelem vnitřních věcí úřadu. Nad touto funkcí kroutí dodnes experti
hlavou, protože na jiných úřadech podobné ředitelství neexistuje. V praxi přitom pod sebe mladý hudebník se
souhlasem nevýrazného ředitele soustředil všechny klíčové funkce úřadu včetně těch, kde se rozdělovaly
peníze na stavbu nových silnic a dálnic… Michal Hala dnes rozhoduje o zakázkách za miliardy korun a v rámci
další restrukturalizace ŘSD, která se odehrála pod Halovou taktovkou před dvěma lety, se jeho pravomoci ještě
více posílily. O vítězích dálničních miliardových zakázek rozhoduje sice odborná komise, je to ale právě Hala,
kdo z omezené skupinky expertů hodnotitele vybírá a stanovuje kritéria a požadavky pro finální podobu staveb“
(Respekt, 25. 10. 2009)
9
Michal Hala byl zatčen v závěru roku 2011 společně s bývalým ředitelem ŘSD Petrem Laušmanem při podpisu
směnek za 15 milionů korun. Ty měly být úplatkem v kauze, kdy podle policie tito manažeři zařídili soukromé
firmě lukrativní pronájem některých dálničních odpočívadel, přičemž stát připravili až o 264 milionů korun. Hala
navíc v roce 2010 (ačkoli již neměl na ŘSD žádnou funkci) podepsal antedatovanou smlouvu s firmou, která
potřebovala státní pozemky kolem motorestu na dálnici D1, a dokumenty vložil do interního podnikového
systému. Za to dostal Michal Hala tři miliony. Již dříve média upozorňovala na Halův podezřelý případ
dvoumilionové zakázky na dodávku počítačů a softwaru české pobočce firmy IBM. O střetech zájmů Michala
Haly viz další text (Aktuálně.cz/ČTK, 20. 1. 2012; iHNed.cz, 19. 10. 2012)
4
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
2.2
Střety zájmů
V úřednických
aparátu
funkcích
resortu
správního
dopravy
v mnoha
případech působily osoby pocházející ze
společností, které byly vůči resortním
organizacím v dodavatelském vztahu. To
na jednu stranu vyplývalo z logické
uplatnitelnosti
osob
s odbornou
zkušeností, na straně druhé tak přirozeně
vznikalo prostředí potenciálního střetů
zájmů. Další formy střetů zájmů vycházely z absence kodexu regulujícího chování úředníků. Výrazně
závažný příklad střetu zájmů pak představovaly zakázky pro společnosti napojené na politiky. Pro
všechny uvedené příklady střetů zájmů
uvádíme
následující
příklady
společností VIAMONT, a.s. a EDS
Holding.
2.2.1 Viamont
Ještě v roce 2004 se Aleš
Řebíček
řadil
mezi
podnikatele
regionálního formátu, přičemž jeho
stavební firma VIAMONT, a.s.10 se
podle
informací
nacházela ve ztrátě.
serveru
11
iDNES.cz
Zatímco v roce
2005 činil podle iDNES.cz zisk cca 40 milionů, v roce 2007, kdy se Aleš Řebíček stal ministrem
dopravy, přichází razantní růst a společnost dosahuje zisku ve výši již téměř 200 milionů. V roce 2008
10
Ze serveru iDNES.cz nevyplývá, zda pod název Viamont zahrnoval pouze VIAMONT, a.s. nebo rovněž dceřinné
společnosti. Výrazný podíl na stavebních zakázkách v oblasti dopravy měla společnost Viamont DSP, a.s. Do
celkového portfolia společnosti VIAMONT, a.s. patřily následující firmy: VIAMONT doprava a.s.; V-TROLL s.r.o. ;
VIATECH s.r.o.; VIAMONT LTC spol. s r.o. ve 100% vlastnictví; IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc a.s.;
VIAMONT oil s.r.o.; Viamont DSP a.s. 50% podílem
11
V pomoci Řebíčkově firmě se angažoval také kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr přímluvou u manažerů své
ústecké firmy Setuza, aby Řebíčkovi vyplatili dlužné částky za provozování drážní dopravy v Setuze. „Volal
Řebíček. Je prý švorc. Doslova říkal, že je úplně vycucanej. Slíbil jsem mu, že mu něco pošleme. Třeba 15
milionů," říkal Pitr svým manažerům. Řebíček později vysvětlil, že se od Setuzy dočkal celé dlužné částky ve výši
50 milionů korun. (IDNES.cz, 20. 7. 2010)
5
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
zisk činil skoro 300 milionů. Odhady celkové úrovně zakázek resortu dopravy 12 pro VIAMONT, a.s.
se liší, nejvyšší odhad vypočítaly Hospodářské noviny v roce 2010 – celkovou výši zakázek odhadly
na 14 miliard korun. 13 Po odvolání Aleše Řebíčka nastal pokles zakázek, který vyústil do insolvence
společnosti v roce 2012.14 Existuje přitom důvodné podezření, že se ministr Řebíček přes formální
odprodej svého podílu ve firmě, pravděpodobně reálného spojení se společností nevzdal. 15
2.2.2 EDS Holding a EDS
Další společností s pravděpodobným napojením na politiky, která se v letech působení Aleše Řebíčka
řadila mezi vítěze objemných zakázek, byla společnost EDS Holding, a.s. Tato společnost s anonymní
vlastnickou strukturou16 byla rovněž mimořádně úspěšná v získávání evropských dotací v Ústeckém
kraji
17
. Pozornost médií vzbudil především případ zakázky na výstavbu zdvihacího mostu v Kolíně
v ceně téměř jedné miliardy, když se ukázalo, že drahá zvedací technologie je zbytečná, neboť Labe
není celoročně splavné a tudíž vhodné pro velké lodě. Dodavatelem byl výše zmiňovaný Viamont
DSP, Eurovia a EDS Holding.
12
Např. od Ředitelství silnic a dálnic dostal Viamont zakázky za 2,2 miliardy a od Správy železniční a dopravní
cesty dokonce za osm miliard (Hospodářské noviny, 4. 3. 2010; IDNES.cz, 20. 7. 2010)
13
(Hospodářské noviny, 4. 3. 2010)
14
Viamont svůj úpadek vysvětloval ekonomickou recesí, poklesem objemu stavebních zakázek i svým
neúspěchem v jejich získávání. Rovněž také „nepřátelskou mediální kampaní“. (Aktuálně.cz, 8. 8. 2012)
15
Vzhledem k anonymním akciím Viamontu nebylo nikdy prokázáno opuštění podílu ve firmě. Smlouvu o
prodeji Řebíček ukázat odmítnul: "Nemám povinnost zveřejnit smlouvu a s pochybnostmi se prostě musím
smířit," napsal v sms odpovědi ministr. "Kdybych chtěl firmu vlastnit, stejně by žádná smlouva nic nedokázala."
Po dobu působení ve funkci ministra stále probíhaly finanční transfery z Viamontu k Řebíčkovi, mělo jít o
splátky za podíl ve firmě. Za rok 2007 obdržel Řebíček za akcie 40 milionů. V roce 2008 přiznal 220 milionů
korun, v roce 2009 roce mu přišlo na účet dalších 82 milionů. Tehdy tak objem prostředků od Viamontu činil
342 milionů. Spojení s firmou fungovalo i na dalších bázích. Podle majetkového přiznání ministr splácel 700 tisíc
za koupi pozemků golfového hřiště od bývalého majitele Golf klubu Teplice Vladimíra Myšíka, hřiště tehdy
provozoval právě Viamont. Řebíčka s dceřinou společností Viamont sport spojovala i smlouva o pronájmu
pozemků za symbolický obnos - za rok 2008 od své firmy inkasoval 90 tisíc korun. (Aktuálně.cz, 11. 7. 2008 a 13.
1. 2009; Hospodářské noviny, 4. 3. 2010; iDNES.cz, 20. 7. 2010)
16
Jména držitelů akcií společnost zveřejnila až v březnu 2010 poté, co se o její působení začali v souvislosti
s podezřelými zakázkami zajímat novináři. Polovičním vlastníkem byl podnikatel Jakub Zavoral, čtvrtinu akcií
měl Karel Rypl a další čtvrtinu Jaroslav Štráchal. „Alespoň taková byla situace k datu poslední valné hromady
(16. února). EDS Holding totiž patří k firmám, jež mají anonymní akcie na majitele v listinné podobě, které
mohou putovat z »ruky do ruky«.,“ dodal k tomu týdeník Ekonom. (Ekonom, 17. 3. 2010)
17
Firmy spojené s EDS Holding získaly do roku 2011 z (do tehdy rozdělených) 7,5 miliardy dotací v Ústeckém
kraji plnou třetinu. (Aktuálně.cz, 4. 5. 2011)
6
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
Problém v případě EDS Holdingu nespočíval pouze v rovině získávání veřejných zakázek, ale rovněž
v konkrétních pokusech fakturovat neprovedenou práci 18. Představitelé společnosti se v lednu 2011
ohradili proti tomu, aby byla EDS Holding spojována s další ústeckou stavební společností
Energetické a dopravní stavby (EDS) a.s., vlastněnou kontroverzními severočeskými politiky Patrikem
Oulickým a Alexandrem Novákem (rovněž získávající stomilionové veřejné zakázky). Některá média
tuto tezi akceptovala, server Česká pozice.cz zmínil neoficiální blíže nekonkretizované informace,
podle nichž má ve společnosti vliv Patrik Oulický 19. Občanské sdružení Naši politici k tomuto
zmapovalo konkrétní personální vazby mezi oběma společnostmi.
(Poznámka: SALEMA Construction a.s. je nový
název společnosti EDS Holding, a.s. )
18
Policie identifikovala pokus EDS a Viamont DSP fakturovat položky za 50 milionů při rekonstrukci děčínského
mostu, které pravděpodobně nebyly realizovány. Manažeři EDS je ovšem vykázali v daňových přiznáních.
Ministerstvo dopravy kvůli této kauze dokonce nemohlo do vyšetření případu požádat Evropskou komisi o
proplacení půlmiliardové dotace na opravu mostu. Podobný případ nastal společnosti Insky spolupracující v
rámci EDS Holdingu. Společnost měla opravit do listopadu 2010 most na silnici I/7. Insky v listopadu skutečně
fakturovalo chomutovskému ŘSD částku 5 999 999, což byla nejvyšší částka, kterou tehdy směly krajské
pobočky proplácet bez souhlasu pražského centra. Po jmenování nového ředitele regionálního ŘSD bylo
v dubnu
2011
zjištěno,
že
žádné
práce
na
mostě
doposud
neproběhly.
(Aktuálně.cz, 9. 6. 2012 a 4. 5. 2011)
19
(Česká pozice.cz, 09. 05. 2012)
7
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
2.2.3 Propojení dodavatelů a úředníků: Vojtěch Kocourek, České dráhy a
KMP Consult
Vojtěch Kocourek své angažmá na ministerstvu dopravy zahájil v roce 2002 ve funkci náměstka,
předtím působil jako předseda představenstva KMP Consult. Hospodářské noviny v roce 2003
naznačily, že KMP Consult je ve skutečnosti kartel firem, které od roku 1996 dominovaly jako
vítězové tendrů na modernizaci koridorů. 20 Do správních a dozorčích orgánů této společnosti přešli i
vysocí státní úředníci Českých drah, kteří zodpovídali za veřejné soutěže na koridorové zakázky.
Vojtěch Kocourek21 působil rovněž jako náměstek ministra Řebíčka pro Sekci drážní a veřejné
dopravy. Ministerstvo opustil společně s Alešem Řebíčkem a přestoupil do Správy železniční a
dopravní cesty do funkce náměstka pro provozuschopnost. Dodavatelem SŽDC je mimo jiné
společnost SEŽEV-REKO, a.s., kterou Kocourek v devadesátých letech založil a kterou nyní vede
jeho syn.22
20
„Jen Železniční stavitelství Brno získalo po založení KPM Consult od státu zakázky za téměř deset miliard
korun. Mezi vítězi se neobjevují žádné zahraniční společnosti. Třetí největší firma na tuzemském stavebním
trhu - Metrostav, která není členem KPM, získala od roku 1996 jedinou významnější zakázku,“ uvedly HN a
dodaly: „Výjimkou je ostravská firma Tchas, v jejímž vedení působí syn sociálního demokrata Jaromíra Kuči,
který byl poradcem jak expremiéra Miloše Zemana, tak nedávno odvolaného ředitele Českých drah Dalibora
Zeleného. Po nástupu ČSSD k moci získal Tchas na koridorech, jako jediná firma mimo KPM Consult, několik
kontraktů v hodnotě více než tři miliardy.“ Vojtěch Kocourek tvrzení o kartelu odmítal: „Firmy nespolupracují,
aby vytvořily kartel, ale proto, aby bylo možné konkurovat v zahraničních tendrech nabídkou našich kapacit
moderním způsobem na klíč,“ uvedl Kocourek. (Hospodářské noviny, 27. 5. 2003)
21
Jméno Vojtěcha Kocourka je spojeno i s další kauzou týkající se otázky střetu zájmů. V říjnu 2008 obvinil
generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut náměstka Vojtěcha Kocourka z pokusu o ovlivňování
nezávislého vyšetřování železniční nehody z 19. května 2008 v Moravanech. Drážní inspekce při prověřování
možnosti, že nehodu zavinilo selhání bezpečnostního zařízení ESA 11 dodané firmou AŽD Praha narazila na
údajný pokus o ovlivnění šetření, na němž se měl podílet i Vojtěch Kocourek. Generální inspektor Šigut k tomu
pro server Aktuálně.cz uvedl: "Spojili se politici, úředníci a soukromá firma a vyvinuli extrémní tlak, kterým se
snažili vyšetřování zásadním způsobem ovlivnit."
Podle Romana Šiguta existovaly osobní vazby mezi ministerstvem dopravy a firmou AŽD Praha vyrábějící
zabezpečovací zařízení ESA 11. Ministr dopravy Aleš Řebíček sestavil zvláštní expertní komisi, která šetření
uzavřela s tím, že hlavní příčinou nehody bylo zařízení, které při brzdění sype na koleje z lokomotivy písek. Šigut
následně v rozhovoru pro server Aktuálně.cz trval na tom, že jednou z bezprostředních příčin byl zabezpečovací
systém ESA 11. Vojtěch Kocourek obvinění razantně odmítl a zdůraznil, že dopis, který zaslal na Drážní inspekci
byl reakcí na podnět od náměstka generálního ředitele ČD pro provoz Ing. Jiřího Koláře. V dopise pouze vytýkal
chyby při postupu zaměstnanců. Podle Kocourka byly navíc závěry a doporučení DI v podstatně shodné se
závěry a doporučení ministerské komise (Aktuálně.cz, 7. 10. 2008; [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z:
http://bit.ly/13jaI58)
22
(iHNed.cz, 19. 1. 2012)
8
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
2.2.4 Subterra a Alfréd Brunclík
Mezi členy zmíněné KMP Consult patřila také společnost Subterra, a.s. Její dlouholetý manažer Alfréd
Brunclík v letech 2007-2010 působil v čele ŘSD23, odkud byl odvolán kvůli údajnému pokusu
diskreditovat ministra dopravy Víta Bártu 24. Brunclík měl výrazný vliv na rozhodování o stavebních
investicích (viz výše) a zanechal za sebou řadu sporných zakázek 25. Nejkontroverznější byl patrně
případ „ztráty“ smluv na úsek výpadovky I/52 z Brna na Mikulov, který hrozil vznikem škody za 74
milionů a byl jedním z důvodů navrácení evropské dotace ve výši 600 milionů korun 26.
2.2.5 Náměstek napojený na advokátní kancelář exministra Němce
Ministr Aleš Řebíček si s sebou ve funkci náměstka na ministerstvo přivedl Pavla Škváru, Předtím
působil Škvára jako blízký spolupracovník kontroverzního ministra Pavla Němce (US) i jeho
advokátní kanceláře27. Velmi záhy byl Škvára odvolán28 , poté působil v dozorčí radě Českých
areolinií a v roce 2009 se na ministerstvo vrátil 29. V této souvislosti lze zmínit nestandardní okolnosti,
za nichž získala zakázku ŘSD zmíněná právní kancelář Pavla Němce 30.
23
V současnosti Brunclík řídí projekční firmu Lavithis zaměřenou na stavitelství. Působí zde i bývalý náměstek
ministra dopravy Tomáš Kaas. (iHNed.cz, 19. 1. 2012)
24
„Ministr Bárta oficiálně zdůvodnil změnu tím, že dosavadnímu vysoce postavenému státnímu úředníkovi
nedůvěřoval. "Nevěřím tomu, že kroky, které činí, nejsou ve skutečnosti proti mé osobě," řekl Bárta pro server
iDnes, který informaci o Brunclíkově odvolání přinesl. Důkazem má podle ministra například být příprava
podkladů, které dostal před tím, než rozhodl o úsporách v resortu. Na jejich základě Bárta vystavil stopku
mnoha dopravním stavbám. Sám si však prý na místě ověřil, že jde o důležité dopravní uzly a stavby zastaveny
být zřejmě neměly. Serveru ministr řekl, že mu nebylo zdůrazněno, o jak kritická dopravní místa jde. Prý šlo o
"miny", které mu ŘSD nastražilo.“ (Aktuálně.cz, 24. 8. 2010)
25
„Tam po něm zůstala řada sporných zakázek, ale třeba i uzavřené smlouvy za zhruba 30 miliard korun na
projekty, které stát nemá z čeho zaplatit a jsou už vysoutěžené.“ (iHNed.cz, 19. 1. 2012)
26
Konsorcium firem D.I.S., Eurovia, Firesta-Fišer a Silnice Brno, tvrdilo, že, má ve svých smlouvách dodatek o
navýšení mezd o 82 procent. ŘSD to odmítl, ale nemohl to kvůli chybějícím dokumentům dokázat. Smlouvy měl
mít v trezoru Alfréd Brunclík, jenže poté, co byl ve funkci vystřídán, byly už údajně pryč. (iDNES.cz, 30. 11. 2011)
27
Pavel Škvára pracoval jako ředitel kanceláře ministra Němce při působení na Ministerstvu pro místní rozvoj,
tak i v době působení na ministerstvu spravedlnosti. V posledních letech Škvára pracoval v posledních letech
pro advokátku Janu Navrátilovou, Němcovu sestru a společnici v jeho právní kanceláři. (iDNES.cz, 19. 3. 2009)
28
Bývalý místopředseda Státní správy hmotných rezerv a náměstek Petra Bendla (ODS) na ministerstvu
dopravy. V září 2006 si jej k sobě vzal jako náměstka Aleš Řebíček (ODS), aby seškrtal výdaje za právní služby a
posoudil smlouvy s rakouskou společností Kapsch na elektronické dálniční mýtné. Škvára ale v úřadě dlouho
nevydržel: ministr jej odvolal už zkraje roku 2007. Mimochodem, smlouvy se nezměnily a honoráře advokátům
stouply o desítky milionů. (iHNed.cz)
29
Pavel Škvára působil na ministerstvu krátce v éře Aleše Řebíčka, poté se vrátil v roce 2009. Za
znovujmenování se údajně zasadil lobbista Ivo Rittig. (Ekonom, 19. 3. 2009)
30
V této souvislosti se ocitla v pozornosti médií zakázka na vymáhání mýtného, kdy se tendru vypsaného ŘSD
účastnil jediný zájemce: sdružení dvou společností: BSP Lawyers Partners a advokátní kanceláře Němec, Bláha a
Navrátilová. Exministrova kancelář tak získala podíl na zakázce dosahující až 60 milionů korun a to právě v
době, kdy se na ministerstvo opět vrátil Pavel Škvára. Na administraci zakázky se podílela AK Jansta figurující
například v kauze zmanipulovaného tendru brněnského dopravního podniku na tramvaje v hodnotě 6 miliard
9
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
2.2.6 Propojení firem a úředníků: Chomutovské ŘSD
Z regionální úrovně lze jmenovat případ ředitele chomutovské pobočky ŘSD Renného Komínka a
jeho zástupce Tomáše Hofmanna (oba členy severočeské ODS), odvolaných za situace, kdy pobočka
proplácela faktury za doposud nerealizovanou práci a Hofmann využíval vůz Škoda Superb
propůjčený společností Skanska, která současně patřila k dodavatelům části úseku silnice R7 za více
než dvě miliardy korun. I v případě těchto úředníků měly existovat vazby na místní politiky, tehdejší
ministr dopravy Vít Bárta poukazoval na údajné spojení s kontroverzními politiky Patrikem Oulickým
(ODS) a Petrem Bendou (ČSSD).
2.2.7 Osobní vazby ministra dopravy
Při nástupu do funkce ministra si Aleš Řebíček do vedení resortu přivedl svého externího
spolupracovníka, mediálního odborníka Jana Piskáčka z PR společnosti Ogilvy Group, s nímž se znal
z předchozích obchodních aktivit. Piskáček 31 postupně získával kromě práce pro ministerstvo i další
zakázky, jednalo se zejména o státní organizace řízené Řebíčkovým úřadem (ŘSD, SFDI). Server
iHNed.cz v této souvislosti uvedl, že „nikdo přitom nechtěl prozradit, kolik Piskáček za své
poradenství bere peněz, a jediné ŘSD přiznalo, že mu práci zadalo bez výběrového řízení.“32
3. Politické nominace
korun či předražených externích právních služeb pro ministerstvo dopravy (4 právní kanceláře za 450 milionů
korun). (IDNES.cz, 19. 3. 2009; Aktuálně.cz, 28. 5. 2012; Hospodářské noviny, 15. 9. 2008)
31
Server iHNed.cz uvedl bez bližšího časového určení, že Jan Piskáček v minulosti spolupracoval i se společností
Kapsch či s finančníky z PPF. (iHNed.cz, 26. 6. 2012)
32
Jan Piskáček jakožto pracovník Ogilvy group zařizoval PR pro tehdy ještě neznámý Viamont. „Seznámili jsme
se při byznysu, a protože je takovej sympaťák, tak jsme si padli do oka, a já ho vzal externě na ministerstvo
dopravy,“ citoval ve svém článku sever iHNed.cz z vyjádření Aleše Řebíčka v České televizi k angažmá Jana
Piskáčka. Své služby státním úřadům Jan Piskáček fakturoval nejen přes svou společnost Mather PR, která byla
členem skupiny Ogilvy, ale také přes další vlastní firmu Piskáček & Beneš consulting. Podle serveru iHNed.cz
žádná z institucí nechtěla komentovat cenu zakázek za poradenství, později vyšlo najevo, že jedna zakázka měla
hodnotu dvou milionů korun. "Když jsem se zúčastnil jednoho z výběrových řízení pro ministerstvo dopravy,
slyšel jsem od několika lidí podezření, že dopředu je jasné, kdo ten tendr musí vyhrát. Že to musí být Ogilvy. V
rámci ministerstva pak panuje jakási antipatie, protože všichni mají pocit, že Ogilvy spadne automaticky
všechno," uvedl v roce 2008 k praktikám na ministerstvu šéfredaktor časopisu Marketing & média Daniel Köppl.
V roce 2012 si Jana Piskáčka najal jako svého mediálního poradce kandidát na funkci prezidenta ČR Vladimír
Dlouhý. (iHNed.cz, 26. 6. 2012)
10
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
3.1
Vysloužilí politici ODS ve funkcích zmocněnců
Jeden z nejviditelnějších nedostatků personální politiky ve státních úřadech představují politické
nominace pro funkce profesních úředníků. Nedlouho před odvoláním Aleše Řebíčka z funkce ministra
jmenovala vláda Mirka Topolánka 5 vládních zmocněnců pro budování silnic a dálnic. Jednalo se o
„vysloužilé“ politiky ODS, mezi nimiž nechyběl někdejší pardubický hejtman Ivo Toman či
kontroverzní bývalý první náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík. V situaci, kdy resort
neměl dostatek financí na novou výstavbu, se vytvoření těchto funkcí ukázalo jako stěží
odůvodnitelné33.
3.2
Další příklady politických nominací
Praxe politických nominací pokračovala i mimo sledované období. Do čela karlovarského ŘSD byl
postaven bývalý primátor Pavel Rödl. Vystřídán byl bývalým náměstkem karlovarské primátorky
Pavlem Keřkou. Ten byl do čela ŘSD přijat bez výběrového řízení 34 a funkci musel opustit poté, co
média připomněla jeho angažmá v případu manipulované veřejné zakázky známé jako tzv.
Karlovarská losovačka.
Do úřednické pozice byl jmenován i někdejší náměstek ministra školství Josefa Dobeše (VV) Hajn.
Působil v agentuře ABL, z funkce na ministerstvu školství byl odvolán kvůli údajnému vyhrožování a
vydírání zástupci Vysoké školy technické a ekonomické. Hajn byl jmenován na nově zřízenou funkci
manažera rizik do státního podniku ČD Cargo.
4. Indikace systémových nedostatků
Výše jmenované nedostatky v personální politice a problematice střetů zájmů vykazují logickou
souvislost s hospodářskými škodami značných rozměrů v oblasti dopravního stavebnictví. Dalšími
příčinami neefektivního nakládání s veřejnými financemi lze hledat ve faktickém stavu státní správy,
kde v postavení úředníků převládá závislost spojená s neodpovědností za výsledný výstup. Velmi
stručně několik příkladů takového závadového jednání:
33
„Nyní se jasně ukazuje, že většina z nich je zbytečných. Za situace, kdy v resortu dopravy chybějí peníze na
novou výstavbu, je holý nesmysl, aby stát vydržoval speciální tým lidí a měsíčně mu platil statisíce korun za to,
aby urychlil přípravu výstavby. Uvědomuje si to i současné vedení ministerstva dopravy, které chce činnost
dvou z pěti zmocněnců pozastavit.“ (iHNed.cz, 25. 3. 2010)
34
Podle důvěrného zdroje deníku Právo žádal Keřkovo přijetí ministr dopravy Josef Dobeš (LIDEM). (Novinky.cz,
11. Června 2012)
11
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
Neschopnost resortu čerpat evropské dotace: Server Aktuálně.cz v březnu 2011 konstatoval, že
ačkoli český stát investoval 106 miliard do dopravních staveb s výhledem na proplacení 75 miliard
korun z evropských prostředků, bruselští úředníci neschválili ani jediný projekt. Důvodem bylo
opakované ignorování evropských směrnic při procesu EIA. 35 Tradičním příkladem je dálnice D8.
Nekvalitní
a
nekoncepční
plánování:
V
některých
případech
docházelo
ke
stavbě
naddimenzovaných komunikací. Za padesátikilometrový úsek dálnice D1 mezi Hranicemi a Ostravou
se utratilo 35 miliard korun. Na tomto úseku projede denně maximálně 15 tisíc aut, zatímco podle
české i německé normy se přitom dálnice staví pro 20-75 tisíc aut na den36.
Plýtvání veřejných prostředků: Ve sledovaném období docházelo také k nadužívání nákladných
stavebních prvků - např. osmnáctikilometrový úsek trati mezi Benešovem a Voticemi prodražil o jeden
a půl miliardy, protože stát se rozhodl postavit v mírně zvlněné krajině pět tunelů, které cestu z Prahy
do Českých Budějovic zrychlí o dvě minuty 37. Mezi další pochybení patří případy, kdy byla uzavřena
smlouva s dodavatelem bez zajištění veškerých stavebních povolení (dálnice mezi Meznem a
Chotovinami) či podezřelé machinace při výkupu pozemků, kdy výkup zajišťovala soukromá firma. 38
Známým se stal rovněž případ železničního mostu přes Labe v Kolíně, předraženého o 366%.39 Mezi
příklady plýtvání lze ale zařadit i případy, v nichž se jednalo o nevýhodné kontrakty na pronájem
billboardů40 Symptomatické je rovněž používání letky Úřadu pro civilní letectví k přepravě vedoucích
činitelů ministerstva dopravy v éře Aleše Řebíčka41.
Netransparentní či zcela absentující výběrová řízení: Velmi častým jevem tendrů na dopravní
stavby byly restriktivní zadávací podmínky, jimž byla schopna vyhovět pouze úzká skupina
„preferovaných“ firem. Kontrola úředníků Evropské komise v červenci 2012 na Ministerstvu dopravy
například u vzorku pěti vybraných železničních staveb narazila na skutečnost, že členy vítězných
35
36
(Aktuálně.cz, 31. 3. 2011)
(Aktuálně.cz, 13. 6. 2011)
37
(Aktuálně.cz, 9. 7. 2012)
(Aktuálně.cz, 3. 6. 2011)
39
Po mnohaletém působení v čele Ředitelství vodních cest musel v roce 2010 na hodinu odejít (Miroslav Šefara)
a to kvůli pochybením, která zjistil audit ministerstva dopravy. Nejproblematičtější byla zakázka za 1,2 miliardy
korun na zvedací železniční most přes Labe v Kolíně, který stavěla bývalá firma exministra dopravy Aleše
Řebíčka (ODS). Stavba se prodražila o 366 procent a navíc se zjistilo, že nedává smysl: v Labi je totiž dlouhodobě
málo vody, a lodě po něm v Kolíně plout nemohou.(iHNed.cz, 19. 1. 2012)
40
O smlouvách, které se ŘSD původně snažilo tajit, a jejichž zveřejnění nařídil soud, server Aktuálně.cz napsal:
„Za možnost pronajímat více než 368 billboardů a 23 mostů na dálnici D1 z Prahy do Brna, dálnici D2 z Brna do
Bratislavy a dálnici D5 z Prahy do Hradce Králové nyní společnost News Outdoor platí ročně ŘSD 255 645 eur
(zhruba 7,2 milionu korun). Přitom na jediné billboardové reklamě se dá měsíčně vydělat 10 až 17 tisíc korun.
Firmy provozují za pro ně výhodných podmínek celkem 800 billboardů.“ (Aktuálně.cz, 7. 5. 2008)
41
Letku využíval rovněž ministr Milan Šimonovský. (iHNed.cz, 21. 11. 2008)
38
12
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
sdružení bylo s jedinou výjimkou pět stejných firem (ve třech projektech společnost Viamont)42.
Restriktivní podmínky tendru na dálnici D8 Lovosice – Ústí nad Labem vedly k vážnému ohrožení
sedmimiliardové dotace z evropských fondů na tuto stavbu43.
Utajování informací a netransparentní postup Zvláštním příkladem neefektivního a nekoncepčního
vedení je zakázka na pořízení externích právních služeb za 450 milionů korun. Neproběhl otevřený a
transparentní tendr, místo toho bylo osloveno 8 advokátních kanceláří. Z nich byly vybrány 4 jako
dodavatelé.
Při výběru podle serveru iDNES.cz nerozhodovala ani cena. Ministerstvo dopravy
nechtělo zpřístupnit protokol o hodnocení nabídek, rovněž odmítalo zveřejnit, na jakou práci si přesně
čtyři prestižní a nákladné kanceláře najalo. Zakázku následně začala prověřovat policie na základě
podezření, že si kanceláře účtují tisícové částky i za zcela banální úkony44.
42
(Aktuálně.cz, 9. 7. 2012)
Podmínky zadávací dokumentace napříklady vyžadovaly, aby aby dodavatelská firma dokončila v posledních
pěti letech aspoň tři tunely, které by se skládaly ze dvou tubusů a umožnily průjezd automobilů ve čtyřech
pruzích. Podmínky referenční stavby plnily v Česku pouze tunely Libouchec a Panenská na D8 mezi Ústí nad
Labem a saskou hranicí, spolu s nimi ještě tunel Valík u Plzně.Všechny stavěl Metrostav, v Libouchci mu
pomáhala Skanska. Jenom tunel Panenská splňoval další podmínku, aby délka překročila 500 metrů.Zahraniční
firmy vyřadil požadavek, aby vedoucí celé stavby i podzemních prací měli osmiletou praxi a mluvili se
spolupracovníky česky bez překladatele. (Aktuálně.cz, 28. 5. 2012)
44
(Hospodářské noviny, 15.9.2008; iDNES.cz, 25.1.2013)
43
13
K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009
5. Závěr
Výše uváděné případy představené na příkladu resortu dopravy indikují zásadní systémové nedostatky
v rámci státní administrativy. Jde především o absenci legislativní normy regulující činnost úředního
aparátu a to včetně zajištění jeho ochrany před pokusy o nestandardní ovlivňovaní ze strany politiků.
Česká republika je jedinou z členských zemí EU, kde chybí tzv. zákon o úřednících, respektive je
odložena jeho platnost.
Legislativní regulace činnosti státních úředníků by například znemožňovala, aby si nový ministr mohl
po příchodu do úřadu dosadit na vedoucí pozice své důvěrníky, kteří budou úřad ovlivňovat podle
partikulárních zájmů politiků či politicko-ekonomických zájmových uskupení. Zákon o úřednících by
však také zvýšil transparentnost obsazování vedoucích pozic nebo odměňování úředníků. Rovněž by
zavedl do praxe úředníků hmotnou odpovědnost za výkon funkce.
Bez zkvalitnění státní správy a bez zavedení základních norem pro její nezávislé a odpovědné
fungování pravděpodobně nebude možné kvalitně aplikovat legislativní reformy protikorupčního
charakteru, jejichž realizace značnou či rozhodující měrou spadá právě do výkonu úředníků státní
správy.
14