Recesní mezera - ↓ AD, ↓Q, ↑ nezaměstnanost, ↓P (deflační

Recesní mezera - ↓ AD, ↓Q, ↑ nezaměstnanost, ↓P (deflační mezera)
Inflační mezera - ↑AD, ↑Q, přezaměstnanost, ↑P
Růstová mezera - ↑AS, ↑Q, ↓P, přezaměstnanost (deflace)
AS – celková nabídka výrobků a služeb v ekonomice vytvářená firmami
↑AS - ↓výrobních N, ↑produktivity práce a kapitálu, ↓daní a úrokových sazeb investičních úvěrů,
↓mezd
↓AS - ↓zaměstnanců, ↓ekon. podmínek
AD – poptávka všech ekonomických subjektů AD = C + Ig + G + X
↑AD - ↑kupujících, ↓úrokových sazeb, daňové úlohy, ↑peněz v ekonomice, ↑bohatství
↓AD - ↓důchodů, ↓kupujících
potenciální produkt – Q*, je dosahován při plném využití faktorů, vychází z plné zaměstnanosti →
přirozená míra nezaměstnanosti
makroekonomická rovnováha – bod, kde se protíná AS a AD,
přirozená míra nezaměstnanosti – na úrovni Q*, plné využití výrobních faktorů, nejvyšší udržitelná
úroveň zaměstnanosti
nevyužité výrobní faktory – pod Q*
přetěžované výrobní faktory – nad Q*
GDP – celkový Q produkce vyrobený v dané zemi za určité období bez ohledu na to, kdo je vlastní
Metody měření – výdajová, důchodová, odvětvová
NDP – GDP – amortizace
GNP – celkový Q produkce vyrobený v určitém období národními výrobními faktory bez ohledu na to,
kde jsou umístěny
Přidaná hodnota –
Osobní důchod – PI - hrubé příjmy, které domácnosti obdrží z národního důchodu
Disponibilní osobní důchod – DPI = PI – přímé daně, DPI = C + S
Nominální GDP – celková peněžní hodnota výrobků a služeb v běžných (tržních) cenách
Reálný GDP – ve stálých (srovnatelných) cenách
Ekonomická síla země – absolutní velikost reálného GDP a jeho dynamika
Ekonomická úroveň země – GDP, který připadá na jednoho obyvatele.
Ekonomický blahobyt – hodnota volného času, zvyšování kvality výrobků, výrobky a služby, které
vyprodukujme pro sebe, a výr. mající svůj původ v tzv. stínové ekonomice (nelegální)
Funkce spotřeby – vztah mezi úrovní spotřebních výdajů (C) a úrovní disponibilní důchod (DI)
- čisté záporné úspory – domácnosti spotřebovávají více než činí DI, zadlužují se
- čisté kladné úspory – domácnosti nespotřebují celý DI, zbytek ušetří
Funkce úspor – vztah mezi úrovní úspor (S) a úrovní DI domácností
Funkce investic – vedou k akumulaci kapitálu, ↑Q*, podporují ekonomický růst
- faktory: závislá na D po produkci, regulačních opatřeních a na výši úrokové sazby,
nezávislá na DI
Mezní sklon ke spotřebě – změna C připadající na změnu DI o jednu peněžní jednotku, s růstem DI
roste C, ale pomaleji než DI,
MPC = C/DI
Mezní sklon k úsporám – změna S připadající na změnu DI o jednu peněžní jednotku, s růste DI
rostou S, ale rychleji než DI,
MPS = S/DI
Multiplikátor – vztah mezi změnou produktu vyvolanou změnou výdajů (druhy – investiční,
rozpočtový, zahraničně obchodní)
k = 1 / 1 – MPC = 1 / MPS
Investiční multiplikátor – přírůstek soukromých investic zvýší produkt ve větším, který převýší
původní přírůstek souk. investic
Peněžní agregáty:
- M1 – mince, papírové peníze, depozita na požádanou
- M2 – M1 a depozity s výpovědní lhůtou (termínová depozita)
- M3 – M2 a vyšší částky úsporových účtů a podobná depozita (velká term.
dep.)
- L – M3 a krátkodobé cenné papíry, obligace a pokladniční poukázky
- D – hypotéky, obligace, úvěry a všechny likvidní aktiva
Rovnice směny – vztah mezi produkt (GDP, GNP)a penězi, rovnost mezi AS a AD
P*Q=M*V
V = (P * Q) /M
Poptávka po penězích - MD – množství peněz v držbě ekonomických subjektů
Funkce - prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty
Motivy – transakční, opatrnostní, spekulační
Nabídka peněz - MS – jde přes bankovní soustavu, je ovlivňována bank. nástroji, souvisí s Q
Multiplikátor AS – vztah mezi přírůstek depozit (D) a přírůstkem rezerv (R), závisí na stanovení míry
rezerv centrální bankou D = 1/r*R
1
Měnový kurz – je cena, za níž jedna měna se směňuje za jinou
Měnová parita – úředně stanovený, pevní poměr mezi různými měnami. Kurz kolísá okolo určené
parity
Apreciace – zhodnocení, růst kurzu měny
Depreciace – znehodnocení, pokles kurzu měny
Revalvace – zákonem stanovené zvýšení měnového kurzu dané měny (zvýšení kupní síly peněz)
Devalvace – zákonem stanovené snížení měnového kurzu
Systémy měnových kurzů – je soubor pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádějí a inkasují
transakce za hranicemi země. Formy – pevné, volně plovoucí a řízené měnové kurzy (zavěšené
měnové kurzy a aktuální intervence)
Ekonomický růst – zvýšení reálného Q* v čase aniž by došlo ke ↑P, ukazatel životní úrovně země.
Je formován ↑množství výrobních faktorů a ↑produktivity výrobních faktorů, je ovlivněn velikostí trhu
Cyklická expanze – krátkodobé zvýšení produktu nad Q*, vyvolané ↑AD
Hospodářský potenciál země – Q*
Měřitelný produkt – statistika v dnešní době nedokáže měřit Q* očištěný od cyklických výkyvů
Aktuální produkt – Q
Výrobní faktory – přírodní zdroje, práce, kapitál
Akumulace kapitálu – hlavním zdrojem formulování ekonomického růstu (budovy, stavby, stroje,
zařízení…)
Hospodářský cyklus – opakující se kolísání aktuálního produktu kolem Q*, či růstového trendu. Jsou
způsobeny změnami AS a AD
Fáze hospodářského cyklu – vrchol, kontrakce (ve dvou čtvrtletích recese, dlouhodobý pokles
deprese), dno (sedlo), expanze
Konjunktura – je spojená s expanzí ekonomiky, nastává jestliže ekonomika roste nad předcházející
vrchol
Délka hospodářských cyklů: - krátkodobé (Kitchinovy) – výkyvy zásob, 36 až 40 měsíců
- střednědobé (Junglarovy) – kolísání investic do strojů, 10 až 11 let
- dlouhodobé (Kundratěvovy) – politické změny, 50 až 60 let
Okunův zákon – klesne-li aktuální produkt o 2 % pod Q*, míra nezaměstnanosti vzroste o 1 %.
Akcelerátor - teorie o faktorech, které určují investice. Úroveň investic určována růstem aktuálního
produktu. Čisté investice kladné = produkt roste, čisté investice nulové = produkt se nemění
Poptávka po práci – DL – je určena příjmem z mezního produktu po práci. Je závislá zejména na
výši mzdové sazby
Nabídka práce – SL - je závislá na mezních nákladech domácností při konání práce. Mzda
Substituční efekt – při ↑W, domácnosti rádi zamění volný čas za práci → ↑DL
Důchodový efekt – dále ↑W se ale zvyšuje i důchod a domácnosti už nechtějí více pracovat, ale mít
více volného času
Rovnováha na trhu práce – je spojena s E
Poruchy na trhu práce – nedokonalá konkurence, vedou ke ↑ úrovně nezaměstnanosti
→makroekonomická regulační opatření
- strnulost DL – právními zásahy do trhu práce, W jsou často i delší dobu nad úrovní mezního
produktu práce
- strnulost SL – vychází z omezené volby domácností mezi W a rozsahem SL, strukturální
různorodostí práce, segmentace trhu práce – rozdělení trhu na množství dílčích trhů různých profesí,
navzájem nekonkurenčních
Nezaměstnanost:
- frikční – změna zaměstnání, přechodná, krátkodobá
- strukturální – změna v národním hospodářství, technologii výroby, delší, nutná rekvalifikace
- cyklická - ↓Q→↑nezaměstnanosti, trvá různě dlouhou dobu
- dobrovolná – počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst, nechtějí
pracovat
- nedobrovolná – počet volných pracovních míst je nižší než počet uchazečů, aktivně hledají práci
- přirozená míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle
u = (U/L)*100
- obecná míra nezaměstnanosti = nezaměstnané / pracovní síly
- specifická míra – to stejné, ale jen z dané skupiny
- míra registrované = přesná evidence registrovaných nezaměstnaných / registrovaní +
zaměstnaní
- ekonomicky aktivní – zaměstnaní a nezaměstnaní
- ekonomicky neaktivní – nejsou aktivní
2
- pracovní síla – zaměstnaní a nezaměstnaní
- zaměstnaní
- nezaměstnaní
- podzaměstnaní
Inflace – růst cenové hladiny
Míra inflace – výše inflace je měřena cenovými indexy
Cenové indexy – měření inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, indexu cen výrobců, implicitního
cenového deflátoru
Stupně inflace:
- inflace mírná – jednociferní roční růst míry inflace, je přijatelná
- pádivá – 2 až 3 ciferný, vážné ekonomické poruchy, kupní síla peněž klesá,
investování
- hyperinflace – 4 až 5 ciferný, ceny nestabilní, přímá směna zboží, rozpad peněžní
soustavy
Poptávková inflace - ↑AD a neroste Q (↓daní, ↓úrokových sazeb za úvěry, ↑výdajů státního
rozpočtu,↑mezd)
Nabídková inflace - ↓AS, Q je nižší než Q* (↑N, ↑mezd, cen energie, materiálu) = inflace nákladová
Stagflace – značná míra nezaměstnanosti a inflace
Setrvačná inflace – pokračuje určitou dobu stejným tempem i když už nepůsobí původní inflační tlaky
Inflační spirála – je poháněna setrvačnou inflací, AS i AD rostou pořád nahoru
Platební bilance – statistický účetní záznam, sestavený v podvojném účetnictví, transakce mezi
devizovými tuzemci a cizozemci
Kreditní záznam platební bilance – příjem plateb od cizích rezidentů, příliv zahraniční měny +
Debetní záznam platební bilance – platby cizím rezidentům, odliv zahraniční měny Struktura platební bilance
1. Běžný účet – obchodní bilance, bilance, služeb, výnosů, transfery
2. kapitálový účet
3. finanční účet – přímé investice, portfoliové investice a ostatní
4. saldo chyb a opomenutí
5. změna devizových rezerv
Salda platební bilance:
- dílčí saldo platební bilance – rozdíl kreditu a debetu příslušné
položky
- kumulativní salda (horizontální čára) - saldo výkonové, bilance na běžném
účtu, základní bilance, maximální likvidity
Systém národních účtů - poskytování informací o stavu národního hospodářství, makroekonomická
analýza, mezinárodní komparace, stanovení makroekonomické politiky, makroekonomické
modelování
Základní kategorie systému národních účtů – Institucionální jednotky a sektory ( sektor
nefinančních podniků, peněžních institucí a pojišťoven, veřejné správy, soukromých neziskových
institucí, domácností)
Ostatní svět – všechny jednotky, které nejsou rezidentské na daném ekonomickém území a vstupují
do ekonomických vztahu s národním hospodářstvím
Odvětví – souhrn jednotek stejnorodé produkce se stejnou činností se specifickými vstupy, procesem
výroby a výstupy stejnorodých produktů
Transakce – ek. operace mezi institucionálními jednotkami - transakce ve zboží a službách (změna
zásob), rozdělování (rozdělování důchodů a kapitálové transfery) a transakce finanční
Účet produkce – je základním národním účtem. Levá strana obsahuje důchody výrobních činitelů
(užití), a pravá zachycuje hlavní složky národohospodářské poptávky (GDP)
Účet spotřeby – svodným účtem v SNÚ, základním ukazatelem je ukazatel disponibilního důchodu
Účet kapitálu – zobrazuje hrubé investice a jejich financování. Zákl. ukazatel jsou úspory.
Účet ostatního světa – zdrojem ostatního světa je užitím pro národní hospodářství a opačně
Monetární politika – peněžní a úvěrová politika zaměřená na ovlivňování množství peněz, na
regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. Je řízená CB, ovlivňuje MS
Přímé nástroje – změna úvěrových limitů
Nepřímé nástroje:
- Repo sazba – slouží k odčerpávaní likvidity bank, jestliže s ↑ banka se ochotna uložit
více peněz → ↓MS
- Diskontní a lombardní sazba – poskytuje ostatním bankám 1% sazbu (di) a 3% u
velkých, rizikových (lom)
3
Povinné minimální rezervy – každá banka musí se svých depozit odtrhnout min. rezervu
a uložit jí u CB na clearingový účet (2%)
- Operace na volném trhu – CB nakupuje a prodává státní cenné papíry
Expanzivní politika – zvyšování MS (↑úvěrových limitů, ↓nepřímých nástrojů)
Restriktivní politika – snižování MS (↓úvěrových limitů, ↑ nepřímých nástrojů)
Dilema centrální banky – nemůže současně ↑ a ↓ MS a součastně provádět expanzivní a restriktivní
politiku. Musí zvolit jeden z cílů
Bezprostřední cíle:
- expanzivní (↑MS při nezměněné MD, banka brání ↓M a ↑i)
- restriktivní (↓MS při nezměněné MD, banka brání ↑M a ↓i)
Konečné cíle – úroveň produktu, zaměstnanosti a cenová úroveň
Fiskální politika – ovlivňuje chod ekonomiky prostřednictvím změn státních příjmů a výdajů
ovlivňující úroveň AS a AD
Státní rozpočet – nástroj, centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední
státní orgány.
- Daňové příjmy – přímé (daň z příjmu, daně majetkové), nepřímé (daň z přidané hodnoty,
spotřební daně, daně k ochraně životního prostředí)
- Nedaňové příjmy – cla, obvody, poplatky, ostatní
- Výdaje státního rozpočtu – státní nákupy zboží a služeb, transfery
Čisté daně – rozdíl mezi daněmi a transfery
Deficit státního rozpočtu:
- cyklický deficit - důsledek hospodářského cyklu, vzniká automaticky
- strukturální deficit - vyvolán permanentně vyššími výdaji než jsou
příjmy z daní. Krytí: vypůjčit od jiných subjektů na trhu cenných papírů
(stát emitent cenných papírů - operace na volném trhu) a od CB
(↑množství peněz →↑P – inflační efekt)
Cíle – bezprostřední (ovlivňování AS a AD), konečné (formování úroveň Q, zaměstnanost a P)
Nástroje:
- záměrná opatření – změna ve struktuře příjmů a výdajů
- vestavěné stabilizátory – progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti,
státní výkup zemědělských přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce (v
době expanze brzdí ↑AD a v kontrakci brzdí ↓AD, zmírňují cyklické kolísání
ekonomiky)
Expanzivní politika - ↑AD a AS což vede ke ↑Q, ↓nezaměstnanosti a změně P
Restriktivní politika – brždění růstu AD a AS nebo jejich ↓, tlumení růstu Q, ↓nezaměstnanosti nebo
↓Q a ↑nezaměstnanosti a v obou případech změna P
Keynesiánské pojetí fiskální politiky – je poptávkově orientovaná, zabývá se působením změn
státních výdajů a čistých daní a AD. Jsou toho názoru, že vzniká nedobrovolná nezaměstnanost,
způsobena nedostatečnou AD
- Multiplikátor státních nákupů – o kolik se zvýší Q jestliže se státní nákupy ↑ o jednu
peněžní jednotku
e = 1/(1 – MPC)
je větší než ↓
- Multiplikátor čistých daní – o kolik se zvýší Q jestliže se čisté daně ↓ o jednu peněžní
jednotku
t = MPC/(1 – MPC)
t = e -1
- Výdajový multiplikátor – rozšířený investiční multiplikátor
k = 1/(1 – MPC * (1 – r))
Vytěsňovací efekt – říká že expanzivní fiskální politika nemá reálný efekt, ale má vytěsňovací efekt
Časová zpoždění – informativní, rozhodovací, legislativní, realizační a zpoždění účinnosti
Ekonomie strany nabídky – je orientovaná na nabídku. AS lze stimulovat ↓daňových sazeb. Státní
intervencionismus realizovaný přerozdělováním má pouze negativní dopady na rozvoj hospodářství.
Mezní sazby daní vyvolávají změny poměrných cen práce a úspor i tím formují změny v AS
Lafferova křivka – změny sazby daní mění AS, mohou sazby daní a příjmy státu z daní být vůči sobě
nepřímo úměrné. S růstem daní může klesat příjem státu z daní.
Teoretická lafferova křivka – má pouze ilustrativní charakter
Empirické lafferovy křivky – konkrétní
-
Důchodová politika – ovlivňováním mzdové a cenové politiky, nejdiskutabilnější
Mzdová inflace - ↑P, vysvětlováno jako výsledek snahy o rozdělování příjmů, kdy nároky na úroveň
důchodů překračují možnosti růstu Q
Mzdový vývoj – nejvýše přípustný nárůst mezd, východiskem zvýšení souhrnné produktivity práce
Indikativní důchodová politika – neuplatňuje nátlak, mění prostor rozhodování zájmových skupin
(výzvy, příkladné chování státu, sankce)
4
Kooperativní - integrace zájmových skupin do oficiální makroekonomické pol.
Imperativní – nedodření potrestáno, je napadána
Mezinárodní obchodní politika – působí na přechod výrobků a služeb za hranice naší země,
přispívá k ekonomické stabilitě
Absolutní výhody – lepší podmínky pro určitě zboží než jiné země
Komparativní výhody – větší komparativní výhoda – vývoz zboží, menší – dovoz zboží. Je založena
na pracovní teorii hodnoty – vzniká kombinací vstupů všech potřebných výrobních faktorů
Státní protekcionismus – přítomnost státu na trhu se neomezuje pouze na odstranění bariér trhu, ale
snaží se chránit domácí firmy před zahraniční konkurencí
Nepřímé nástroje – opatření monetární a fiskální politiky, intervence na devizových trzích
Přímé nástroje – cla, kvóty, vývozní subvence, neviditelné překážky dovozu
Makroekonomická politika – úroveň GDP, zaměstnanosti, inflace, salda bilance zahraničního
obchodu.
Cíle – produkt, zaměstnanost, stabilita cenové úrovně, bilance zahraničního obchodu
Nástroje – všechny výše politiky
Magický čtyřúhelník – úspěšnost snažní státu o makroekonomickou stabilitu
Krátkodobá Phillipsova křivka krátkodobá – předpokládá neměnnost očekávané míry inflace,
vyjadřuje možnou zaměnitelnost mezi úrovní míry inflace a míry nezaměstnanosti
Dlouhodobá P.k. – skutečná míra inflace neustále kolísá a mezi ní a očekávanou mírou inflace je
úzký vztah. Očekávaná míra inflace se vyvíjí v závislosti na pohybu skutečné míry inflace
Konečné řešení - není možné zvolit jednoznačnou odpověď
Mundell-Flemingův model – IL-LM-BP
IS – vyjadřuje fiskální politiky, odvozeno z trhu zboží, má negativní sklon, nepřímí vztah mezi i a Q
LM – vyjadřuje monetární politiku, odvozeno z trhu peněz, vzrůstající tendence, přímý vztah mezi i a Q
BP – vyjadřuje rovnovážnou platební bilanci a mobilitu kapitálu (změna úrokových sazeb, větší
úrokový diferenciál, čím je vyšší, tím je křivka BP plošší)
Dokonalá imobilita (dokonalá kapitálová mobilita) – jakákoliv změna úrokových sazeb a úrokového
diferenciálu nevyvolá žádné toky kapitálu
Dokonalá mobilita – křivka BP je vodorovná s osou x
Intervence na devizovém trhu – banka sleduje úroveň měnových kurzů, provádí do nich zásahy a
dodržuje je
Fiskální expanze:
- při dokonalé mobilitě kapitálu pevných měnových kurzů je velice účinná (↑IS)
- při dokonalé mobilitě kapitálu flexibilních kurzů je neúčinná
Monetární expanze: - při dokonalé mobilitě kapitálu a pevných kursech je neúčinná
- při dokonalé mobilitě kapitálu a flexibilních kursech je účinná
5