Časopis pro moderní filologii 2013

ČASOPIS
PRO MODERNÍ
FILOLOGII
95
1/2013
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII je recenzovaný neimpaktovaný jazykovědný časopis. Je uveden v Bibliografii české lingvistiky,
MLA International Bibliography, Central European Journal of Social Sciences and Humanities,
Bibliographie Linguistique / Linguistic Bibliography, The Year’s Work of Modern Language Studies.
Elektronická verze časopisu je dostupná na internetové adrese: http://www.ceeol.com
(Central and Eastern European Online Library).
Redakční rada
Ada Böhmerová (Bratislava), François Esvan (Neapol), Rafal Molencki (Katovice), Stefan Michael Newerkla
(Vídeň), Milena Srpová (Paříž), Bohumil Zavadil (Praha)
Recenzní rada
Martin Adam (Brno), Irena Bogoczová (Ostrava), Jan Čermák (Praha),
Olga Dontcheva-Navrátilová (Brno), Martin Drápela (Brno), Kateřina García (Dublin),
Kateřina Haušildová (Aarhus), Jan Holeš (Olomouc), Jana Chamonikolasová (Brno),
Eva Jandová (Ostrava), Lucie Jílková (Praha), Eva Klímová (Opava), Helena Lehečková (Helsinki),
Markéta Malá (Praha), Jaroslav Peprník (Olomouc), Claudio Poeta (Řím), Renata Povolná (Brno), Karel Sekvent (Prešov), Tamah Sherman (Praha), Libuše Spáčilová (Olomouc), Pavlína Šaldová (Praha), Pavel Štichauer (Praha), Jaroslav Štichauer (Praha), Renáta Tomášková (Ostrava), Ludmila Uhlířová (Praha), Marie
Vachková (Praha), Lenka Vaňková (Ostrava), Lenka Zajícová (Olomouc), Jaromír Zeman (Brno)
Adresa redakce
Časopis pro moderní filologii, Ústav anglického jazyka a didaktiky FF UK, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1,
http://cmf.ff.cuni.cz/
Hlavní redaktor: Aleš Klégr (ales.klegr@ff.cuni.cz)
Výkonný redaktor: Petr Čermák (petr.cermak@ff.cuni.cz)
Odborní redaktoři pro jednotlivé obory: Aleš Klégr (anglistika, ales.klegr@ff.cuni.cz), Lenka Vodrážková
(germanistika, lenka.vodrazkova@ff.cuni.cz), Petr Čermák (romanistika, ostatní obory, petr.cermak@ff.cuni.cz)
Jazyková redakce anglických textů: Helen Nathan
Objednávky vyřizuje: Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlova v Praze,
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
Vydává: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
Časopis vychází dvakrát ročně
Grafická úprava a sazba: Studio Lacerta (www.sazba.cz)
Tisk: tiskárna Nakladatelství Karolinum
© Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013
ISSN 0008-7386
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 95, 2013, Č. 1
Obsah
Redakční oznámení — 5
Články
Pojem konstrukce v konstrukční gramatice
e Notion of Construction in Construction Grammar
Mirjam Fried — 9
Kontrastivní studie hyperboly v češtině a angličtině. Korpusová studie
A Contrastive Study of Hyperbole in Czech and English. A Corpus-Based Study
Anežka Macháčková — 28
Kookurenční databanka CCDB jako nástroj kontrastivní analýzy
a překladu z češtiny do němčiny
e Co-occurrence Database CCDB as a Corpus-Linguistic Tool
for Contrastive Analysis and for Translation from Czech into German
Věra Kloudová — Martin Šemelík — 39
Rozhledy
Čeští lingvisté o maďarštině (přehled témat)
Czech Linguists on the Hungarian Language: A ematic Overview
Jiří Januška — 55
Recenze
Michaela Kaňovská: Übersezung als (Beleg-) Quelle von zielsprachlichen
Äquivalenten ausgangssprachlicher Phraseme
Věra Hejhalová — 73
Alexander Onysko, Sascha Michel (eds): Cognitive Perspectives on Word Formation
Kateřina Vašků — 76
Nina Janich (ed.): Handbuch Werbekommunikation.
Sprachwissenschaliche und interdisziplinäre Zugänge
Kateřina Šichová — 79
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 95, 2013, Č. 1
Charif Bahbouh. Česko-arabský slovník
Viktor Bielický — 84
Zprávy
Sto let pražských anglo-amerických univerzitních studií
Jan Čermák — 91
Kronika
Za doktorkou Světlou Čmejrkovou
Jiří Kraus — 95
95. narozeniny prof. Jana Šabršuly
Milena Srpová — 97
… přečtěte si Mathesia. Rozhovor s jubilantkou Jarmilou Tárnyikovou
Aleš Klégr — 100
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 95, 2013, Č. 1, S. 9–27
Pojem konstrukce v konstrukční gramatice
Mirjam Fried (Praha)
THE NOTION OF CONSTRUCTION IN CONSTRUCTION GRAMMAR
is paper gives an overview of the fundamental features that characterize Construction Grammar
as a distinct approach to linguistic analysis. I discuss the theory’s conceptual underpinnings, introduce the basics of its representational apparatus, and briefly demonstrate the ways in which a constructional analysis is generally carried out, using both English and Czech data. e center of a7ention is on the notion ‘construction’ as a theoretical entity and the basic unit of analysis, which allows
for both the Gestalt-like, holistic view of linguistic pa7erning and for keeping track of the internal
properties of larger pa7erns. e constructional approach is shown to be well suited to accounting
not just for fully schematic grammatical pa7erns but also for partial productivity.
KEYWORDS
grammatical construction, partial productivity, constructional meaning, constructional networks,
cognitive motivation
KLÍČOVÁ SLOVA
gramatická konstrukce, částečná produktivita, konstrukční význam, konstrukční sítě, kognitivní
motivace
1. ÚVOD
1.1 HISTORICKÉ KOŘENY A MOTIVACE
Tvrzením, že lingvistický termín konstrukce není žádným novým vynálezem teoretického myšlení konce 20. století, jistě nevzbudíme žádné polemické reakce. Naopak.
Jde o termín používaný lingvisty nejrůznějšího teoreticko-metodologického zaměření, běžný ve všech tradičních přístupech k jazykové analýze. Otázkou však je, co
přesně si pod ním máme představit, či jak jeho obsah nastavují jednotlivé analytické
přístupy. I jen zběžným nahlédnutím do dostatečně širokého vzorku lingvistické literatury zjistíme, že kromě ateoretického chápání konstrukce jako syntagmatického
řetězce, případně „jazykové struktury“ v nějakém obecném smyslu, se také objevují
specifičtěji pojaté aplikace tohoto termínu, v podstatě synonymní s idiomem nebo
ustálenou frází určitého typu. Ještě jindy se konstrukcí nazývají konkrétní lingvistické výrazy a nověji rovněž abstraktní vzorce odkazující ke kognitivnímu a komunikačnímu ukotvení jazyka. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit chápání konstrukcí
právě v onom posledně jmenovaném smyslu: jako teoretický pojem, na jehož základě
se vyvinul svébytný přístup k jazyku a jazykové analýze — konstrukční gramatika.
Zárodky konstrukční gramatiky (dále jen KG) se dají historicky vystopovat ve Fillmorově tzv. pádové gramatice (Fillmore, 1968); ta byla silně inspirovaná kromě ji-
ISSN 0008-7386
© FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 95, 2013, Č. 1, S. 28–38
Kontrastivní studie hyperboly v češtině a angličtině
Korpusová studie
Anežka Macháčková (Praha)
A CONTRASTIVE STUDY OF HYPERBOLE IN CZECH AND ENGLISH.
A CORPUS -BASED STUDY
e paper compares and contrasts the use of hyperbole or exaggeration in general spoken Czech and
English. e research is based on the analysis of two samples consisting of 100 hyperbolic instances
in Czech and 100 instances of hyperbole in English. e Czech sample was randomly taken from the
oral part of the Czech National Corpus ORAL2008; the English sample was randomly selected from the
“spoken context-govern” and “spoken demographic” sections of e British National Corpus. e analysis focuses first on the formal realization of hyperbole in the two samples. Secondly, the occurrences
of hyperbole are classified semantically (quantitative versus qualitative hyperbole) and, thirdly, they
are examined from the lexico-semantic point of view (hyperbolic source domains). By comparing the
situation in Czech and English, the study aims to test the hypothesis of universal source domains of
hyperbole. Finally, the occurrence of conventionalized instances of hyperbole as opposed to creative
instances of hyperbolic nonce-usages is investigated. Last but not least, the study provides the overall frequency figures of hyperbole in the spoken form of both languages identified in the samples.
KEYWORDS
hyperbole, exaggeration, spoken language, colloquial language, semantic field, language universals
KLÍČOVÁ SLOVA
hyperbola, zveličování, mluvený jazyk, hovorový jazyk, sémantické pole, jazykové univerzálie
1. ÚVOD
Pojem hyperbola je často, hlavně kvůli svému původu, spojován s literární teorií. Je tomu
teprve nedávno, kdy se hyperbola (nadsázka) stala předmětem výzkumu v kontextu
běžného hovorového jazyka (Leech, 1983; McCarthy, Carter, 2004; Claridge, 2011). I tato
studie chápe hyperbolu jako součást každodenní komunikace, tedy jako jazykový akt,
který vyjadřuje postoje a emoce mluvčího. Z tohoto pohledu se o hyperbole někdy hovoří jako o jazykové univerzálii (Daneš, 1994). Jde o komplexní jazykový fenomén realizovaný na všech jazykových úrovních a popisovaný různými disciplínami: v morfologii,
syntaxi, stylistice a především pak v lexikální sémantice a pragmatice. Proto je obtížné
hyperbolu jako pojem uchopit a zkoumat. Tato práce staví na nejnovějších poznatcích
korpusové studie Claudie Claridgové (Claridge, 2011) a klade si za cíl porovnat užití hyperboly či nadsázky v českém a anglickém mluveném jazyce. V českém prostředí se
hyperbola v kontextu mluveného jazyka jako samostatný trop ve větší míře prozatím nezkoumala (srov. Vlašín, 1984; Kaločová 1994; nebo čtyřřádkové heslo v Karlík —
Nekula — Pleskalová, 2002) a tuto mezeru se studie snaží alespoň částečně vyplnit.
ISSN 0008-7386
© FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 95, 2013, Č. 1, S. 39–51
Kookurenční databanka CCDB jako nástroj
kontrastivní analýzy a překladu z češtiny do němčiny*
Věra Kloudová — Martin Šemelík (Praha)
THE CO -OCCURRENCE DATABASE CCDB AS A CORPUS -LINGUISTIC TOOL
FOR CONTRASTIVE ANALYSIS AND FOR TRANSLATION FROM CZECH INTO GERMAN
e paper deals with the possibilities of the co-occurrence database CCDB for translation from Czech
into German. e analysis is carried out on two practical examples (rukopis and opačný) which are
difficult for translators as there is no proper German or Czech-German dictionary that would include collocations based on language use. ese collocations would help in many cases more than
a (oXen too vague) general description of the meaning or a list of lexicographic synonyms. at is
why this paper offers a combination of two approaches: a dictionary search combined with a CCDB
analysis which can reveal tendencies in language use.
KEYWORDS
co-occurrence analysis, corpus linguistics, CCDB, contrastive study, translation, contextual function, Czech, German
KLÍČOVÁ SLOVA
kookurenční analýza, korpusová lingvistika, CCDB, kontrastivní studie, překlad, kontextová funkce,
čeština, němčina
1. ÚVODEM
Kookurenční databanka CCDB (h7p://corpora.ids-mannheim.de/ccdb/, název je
zkratkou anglického CooCcurrence DataBase) provozovaná oddělením Korpusové lingvistiky v Ústavu pro německý jazyk v Mannheimu patří ke korpusovým nástrojům,
jež jsou v současné době hojně využívány pro zkoumání německého jazyka. Jejím
účelem je napomáhat rozboru a interpretaci jazykových struktur především na základě tzv. kookurenčních profilů1 a jejich vzájemné podobnosti. Jedním z cílů jejího
*
1
Tento příspěvek je výstupem projektu Grantové agentury UK č. 566912 řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Kookurenčním profilem rozumíme souhrn všech kvantitativních výsledků kookurenční analýzy zkoumaného objektu (lexému, slovního spojení apod.). Jako takový pak představuje tzv. kondenzát úzu (srov. Belica, 2011). Poskytuje tak informaci jak o syntagmatickém, tak paradigmatickém zapojení zkoumané jednotky do jazykového úzu: „Es erfasst
sowohl dominante Wortverbindungsstrukturen wie auch subtile Varianzphänomene im
lokalen lexikalischen Kontext des analysierten Objektes, und bietet dadurch eine detaillierte Auskun über die syntagmatische und paradigmatische Einbeung des Objekts im
Sprachgebrauch aus präferenzrelationaler Sicht.“ (Belica, 2011, s. 5)
ISSN 0008-7386
© FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 95, 2013, Č. 1, S. 55–70
Čeští lingvisté o maďarštině
(přehled témat)*
Jiří Januška (Praha)
CZECH LINGUISTS ON THE HUNGARIAN LANGUAGE: A THEMATIC OVERVIEW
e article offers a survey as comprehensive and systematic as possible of all the articles and papers
dealing with the Hungarian language wri7en by Czech linguists. It concludes that very li7le a7ention
has been paid to this topic in Czech linguistics and that the number of papers dedicated to Hungarian itself is very low. e majority of these papers deal with topics such as language contact (etymology, areal linguistics of the Central European Sprachbund, onomastics, the sociolinguistic situation
of the Hungarian minority in the Czech Republic) or language comparison (typology). Only a few linguists have dealt with Hungarian to a relatively larger extent: Vladimír Skalička (language typology),
Zoe Hauptová (etymology, Hungarian loanwords in Slovak), Vladimír Šmilauer (etymology, onomastics), Rudolf Forstinger (onomastics, etymology), František Kopečný (etymology, morphosyntax), Jiří
Pilarský (the Central European Sprachbund, Hungarian-German contrastive linguistics), Lucie Jílková
(sociolinguistics), Evžen Gál (Hungarian-Czech contrastive lexicology, sociolinguistics), Julius Bredár
(etymology), Josef Blaskovics (etymology, Turkish loanwords in Hungarian), and Richard Pražák (Dobrovský as Hungarist and Finno-Ugrist, the typology of national revivals in Central and Eastern Europe).
KEYWORDS
Czech linguistics, Hungarian language, the Central European Sprachbund, etymology, the language
of the Hungarian minority in the Czech Republic
KLÍČOVÁ SLOVA
česká lingvistika, maďarština, středoevropský jazykový svaz, etymologie, jazyk maďarské menšiny
v České republice
1. ÚVOD
Tato stať je — pokud je mi známo — prvním pokusem o co možná nejucelenější přehled a systematizaci prací, ve kterých čeští lingvisté pojednávají či se významněji
zmiňují o maďarštině.1 Dosavadní literatura dotýkající se tohoto tématu, ať jsou to
dobové přehledy o tehdy aktuálním výzkumu (Sima, 1967; Skalička, 1985), či historické přehledy vývoje hungaristiky na našem území (Pražák, 1999; 2000; 2001a;
2001b), uvádí jen málo konkrétních bibliografických údajů nebo se spokojuje pouze
s prostým výčtem jmen dotyčných odborníků. Oproti tomu se tato stať snaží obsáh*
1
Tento článek vznikl díky finanční podpoře Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze
v rámci projektu č. 85410 řešeného na Filozofické fakultě UK.
Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří mi při sběru podkladů k tomuto článku
a při jeho psaní pomohli.
ISSN 0008-7386
© FILOZOFICKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE