Tundra a alpinské vysokoho ří

Tundra a alpinské vysokohoří
severská tundra – v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území,
ve finštině tunturi = holý kopec – výskyt: severně od 65°
alpinská tundra – vysokohorské bezlesí (nad horní hranicí lesa),
vysoký endemismus
extrémní klima-působení mrazu a sněhu → ojedinělé adaptace
limitní výskyty rostlin a živočichů → zlomek světové diverzity
Porovnání severské a horské tundry
•
•
•
•
•
Shodné parametry:
s rostoucí zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou klesá průměrná roční teplota,
100 výškových m v horách a 100 km v severní části Eurasie ~ 0.6°C
→ šířka horských stupňů je zhruba 1000x menší než šířka odpovídajících zeměp.
zón
Rozdílné parametry:
v horách s přibývající nadmořskou výškou
obvykle rostou srážky, klesá atmosf. tlak
Geografické rozšíření severské a horské tundry
•
•
•
S. Amerika – asi 20% kontinentu, nejsevernější limit - severní Grónsko 83° s.š.
Eurasie – severní Skandinávie, Sibiř
Antarktida – jen podél pobřeží Antarktického poloostrova
Klimatické poměry tundry
•
•
převážně pod vlivem chladného, suchého
polárního atmosférického proudění, vlhčí
vzduch v létě
pobřežní oblasti – mírnější teploty
•
roční průměr pod bodem mrazu, průměr
nejteplejšího měsíce <10°C (ale denní maxima
až >20°C ), nejchladnějšího až –30°C
→ velká roční amplituda,
zimní extrémy pod –50°C
•
roční úhrn srážek velmi nízký (150–300 mm),
asi 60% ve formě sněhu – pouze část z nich
zadržena zmrzlou půdou, nízký výpar → klima
většinou dostatečně humidní (vlhké)
v horské tundře – velká role morfologie
terénu (např. řádově 100% rozdíly v rozložení
srážek)
•
Půdní typy tundry
•
nízká aktivita dekompozitorů, velmi pomalý vývoj
půd (převažuje fyzikální zvětrávání), omezená
dostupnost živin (především N a P)
• iniciální (slabě vyvinuté), glejové (zamokřené)
nebo rašelinné půdy (pH 3,5-5,5)
• role sněhové pokrývky (odrazivost, izolace)
• přítomnost permafrostu (dlouhodobě zmrzlé půdy)mocnost řádově m až stovky m (nepropustnost),
na povrchu periodicky mrznoucí tzv. aktivní vrstva:
půdotok (soliflukce) – na svazích
kopečkové útvary (pingo,palsa) – půdní led
strukturní půdy (girlandové, polygonální) –
mrazové třídění půdních částic
Typy tundry
•
•
•
•
lišejníková tundra – místa exponovaná působení větru (dutohlávka)
mechová t. – vlhká místa s přetrvávajícím sněhem (ploník, dvouhrotec, rašeliník)
luční (bylinná) t. – vlhká místa, převládají trpasličí vrby, byliny a traviny
keříková tundra – převaha keříků (borůvčí, brusnice)
►velmi krátká vegetační doba (50–90 dní,částečná kompenzace délkou dne)
►pionýrské organizmy, nízká produkce biomasy (převládají podzemní zásobní
orgány), kumuluje se
•
•
značná část tundry v třetihorách
pokryta lesy (fosilní nálezy
jehličnanů – v Kanadě jinan
a metasekvoje; v Antarktidě
pabuk a blahočet)
řasy (Chlamydomonas nivalis)
pižmoň severský
Býložravci a masožravci
vlk obecný
sob polární
liška polární
zajíc bělák
husa polní
sovice sněžná
chaluha velká
lumík
kamzík horský
•
Lumíci – nehibernují, 3–6leté populační cykly
lumíků – vazba na úživnost pastvy: intenzivní
pastva → nárůst populace lumíka (až 10x) →
vazba živin v organické hmotě, nízká úživnost
pastvy (především P) další populace → kolaps
populace („vrhají se ze srázů“)→ dekompozice
organické hmoty → regenerace vegetace,
zvýšení úživnosti pastvy
orel mořský
medvěd lední
lasice hranostaj
Strategie živočichů k přežívání zimního období
•
•
•
Adaptace (tělesné stavby, fyziologie)
Migrace – vyhnutí se nepříznivým podmínkám „útěkem“
Hibernace – vyhnutí se nepříznivým podmínkám „in situ“ (na místě)
tuleň
velryba grónská
lachtan
papuchalk
mrož lední
tučňák císařský
alka
Fauna tundry
•
populační cykly kořist/predátor – zajíc měnivý a rys kanadský, zhruba 9–10leté
cykly, fluktuace zajíce nezávislá (i v oblastech bez predátora), fluktuace rysa
podmíněny dostupností kořisti
rys
zajíc
•
Antarktická fauna: žádní savci a karnivoři, 7 druhů tučňáků,
6 druhů tuleňů, 37 mořských ptáků, z členovců chvostoskoci
•
Severská fauna: 23 druhů savců (sob, pižmoň, lumík, zajíc, vlk),
asi 100 druhů hnízdících ptáků
•
obratlovci (tučňáci, mořští savci-tuleni) – potrava z moře, souše
jako místo k hnízdění a odpočinku
Vliv člověka na ekosystém tundry
•
•
•
•
•
•
•
tundra – konzervativní ekosystém, citlivost
na změny
introdukce druhů na subantarktické ostrovy
→ půdní eroze
imise (především SO2) – citlivost řas,
mechorostů, lišejníků (příjem celým
povrchem stélky), snížení fixace N2 lišejníky
lov a domestikace zvěře
těžba nerostných surovin – ropa a zemní
plyn, Au, Zn, Pb
delikátní rovnováha – struktura
půdy/vegetační pokryv, hloubka aktivní
vrstvy, porušení rovnováhy → tání/nárůst
permafrostu → omezení vegetace
zvýšení teploty ve vegetační sezóně, pokles
vody v půdě → větší respirace půdy →
produkce CO2 ekosystémem > vazba uhlíku
v organické hmotě (dříve naopak)
1984
2002