13")" ."5," 7j

NEPRODEJNÉ
číslo 3/2007, 4. ročník
[email protected]
BULLETIN PRO CIZINCE A O CIZINCÍCH
13")"."5,"7j&$)
±āÒôþ»ħāÒĴÛÒ÷Ûħ»ħúIJ÷ĩôöIJ÷ĩIJğþrħ
ĴÛfÛğķ
±ĉĀõÙeý•ħĀÁiÑħĉĞĀóÙôĩIJħ°ĀÑòýºħĀÑħĴÙÑõÙħġÙħôĀýºõħĂÚĎħõòġĩĀĉºÑIJĎħ®”ĴĀÑýqøħĉõ\ýħÁķõħġÙĹý\øòĩħäĺħĞĀÑòýħeÙġô•ËðħºħäĺħĞĀÑòýħËòñ
Ĺòý˔ÎħËĀ˜ħġÙħĉĀѺ†òõĀħóىĩiħýºĴ•‰òĩħºħýºôĀýÙËħġÙħÑĀħĉĞĀóÙôĩIJħĹºĉĀóòõĀħĴqËÙħý٘ħĂİĺħĞĀÑòýàħ´˜ħĩкÑòeýiħġÙħĴħ®ĞºĹÙħýºĴqËħôĀýºõĀħ
ġÙĩô\ýqħ eÙġô•Ëðħ ºħ ĹºðкýòeýqËðħ ġĩIJÑÙýĩ”Îħ ôĩنqħ ġĩĞ\Ĵòõòħ ġĉĀõÙeýhħ ýÙÑiõýqħ ĀÑĉĀõÙÑýÙħ Ĵħ ĉĞĀġĩĀĞ\Ëðħ ôºĩÙÑĞķħ ĀÁeºýġôhðĀħ ġÙôĩĀĞIJħ
âºôIJõĩķħðIJøºýòĩýqËðħġĩIJÑòqĎħħħħ
±ĀIJe\ġĩqħõÙĩĀ‰ýqðĀħĞĀeýqôIJħĉĞĀóÙôĩIJħė°ĀÑòýºħĀÑħĴÙÑõÙĘħóġĀIJħĩĹĴĎħøIJõĩòôIJõĩIJĞýqħĴÙeÙĞķĎħiðÙøħĩiËðĩĀħĴÙeÙĞ”ÎħôĩÙĞhħġÙħôĀýºóqħĴÙħĴ‰ÙËðħ
ôкóqËðħ%°ÎħġÙóÑĀIJħġÙħĞĀÑòýķÎħôĩÙĞhħġÙħĉĞĀóÙôĩIJħĴħøòýIJõ•ËðħõÙĩÙËðħŎeºġĩýòõķĎħ®ĞĴýqħĹħ†ºÑķħøIJõĩòôIJõĩIJĞýqËðħĴÙeÙĞ”ħġÙħôĀýºõħĴħðõºĴýqøħ
øiġĩiħeÙĞĴýºħĉĀÑħý\ĹĴÙøħė®ĞºðºÎħøºĩôºħĴ‰ÙËðĘĎħžqõÙøħĩĀðĀĩĀħĴÙeÙкħÁķõĀħIJô\Ĺºĩħ%ÙËð”øħÁĀðºĩġĩĴqħôIJõĩIJĞħËòĹòý˔Îħôĩنqħ˜òóqħ
ýÙóÙýħĴħ®ĞºĹÙÎħºõÙħĴħËÙõÙħ%ÙġôhħĞÙĉIJÁõòËÙĎħ
iðÙøħ ĴÙeÙкħ ĴķġĩĀIJĉòõºħ ÁIJÁÙýòËô\ħ âĀĞøºËÙħ Ĺħ ›ýéĀõķħ ºħ §Āýéºħ ċ²›©«°¥ª«±ħ Ÿ ħ ®°›£›ČÎħ ðIJÑÙÁýqħ ºħ ĩºýÙeýqħ ġôIJĉòýºħħ
Ĺħ©ĀýéĀõġôºħċŸ´ª¦¥ª£›°›µČÎħġĩÙĉº†ġô\ħġôIJĉòýºħÑĀĉĞĀĴ\ĹÙý\ħºâĞòËô•øòħÁIJÁýķħĹħ%ÙġôhħĞÙĉIJÁõòôķħºħ£ºøÁòÙħċ²«·¥žČÎħðIJÑÙÁýqħ
ġôIJĉòýºÎħóÙóq˜ħeõÙýĀĴhħóġĀIJħĹÙħ±õĀĴòýġôºÎħ%ÙġôhħĞÙĉIJÁõòôķħºħ°IJġôºħċ¢ § ² ħ± ° ²¨ §ČĎħ±ĀIJe\ġĩqħĉÙġĩĞhðĀħøIJõĩòôIJõĩIJĞýqðĀħĉĞĀéкøIJħ
Áķõºħĩºôhħø~Ñýqħĉ†ÙðõqÑôºħ¨ ħ¢ ©© ħ©¥©¥ħÁķħ©òøòħªÙIJĹÙýħĹħµòÙĩýºøIJħýÙÁĀħĴķġĩĀIJĉÙýqħýÙóõÙĉ‰qħâĀĞøºËÙħ˺ĉĀÙòĞķħĴħ%Ùġôhħ
ĞÙĉIJÁõòËÙÎħž›®« ¥°›ħ››Ÿ›ħĹħĞºĹqõòÙĎ
žďLď
4-070
JOGPSNBºO¾CVMMFUJOQSPDJ[JODF
BPDJ[JOD¾DIWZE³W³PCºBOTL»
TESV~FO¾4MPWP
"ESFTBWZEBWBUFMFBSFEBLDF
'SBODPV[TL³1SBIB
5FMGBY
FNBJMTMPWP@CVMMFUJO!DFOUSVND[
3FEBLDF
%SBHPMKVC.BUJ¸z»GSFEBLUPS
(PSBOLB0MKBºB7FSB3FOPWJDB
'SBOUJzFL,PTUM³O
(SBGJDL³ÈQSBWB
4FSHFK.BMZzFW
%"5"10/5TSP+BLVC)PUPWÊ
7ZE³W³O¾ºBTPQJTVQPWPMFOP
.,Ÿ3&
ª»÷ķġòÛĴħ±ÙĞéÙó
ĩÙõĎÍħđçİĺħĥĺÚħĤĤĺĂäç
ÙñøºòõÍħøºõķġðÙĴÀĴĀõýķĎËĹ
Úvod
Úv
dníí s
sllo
lovo
lovo
Obsah
Úvodní slovo
Když jsem jednomu rodilému Pražanovi připomenul, že v Praze pobývá třetina
všech cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, nijak se nad tímto údajem
nepozastavoval. Zarazil se teprve, když jsem řekl, že v Praze žije 120 tisíc cizinců.
„Ale to je deset procent pražské populace! Celé jedno město v městu. Toho jsem se
vůbec nevšiml, nemám pocit, že jich je tolik.“ Zažertoval jsem: „No, to je proto, že
jsou všichni dobře integrovaní do pražské společnosti.“ Opravdu?!
Rostoucí podíl imigrantů má vliv nejen na pracovní trh, ale přináší s sebou odlišný
způsob života a kulturních tradic. Pokud si zjistíte, kolik multikulturních akcí jenom
během jednoho měsíce v Praze a okolí proběhne (literárních večerů, čtení orientálních autorů, divadelních představení alternativních skupin Čechů a cizinců, atd.),
kolik Pražanů se baví v rytmu raegge, salsy, flamenka, syrtaki, balkánských trubačů,
břišního tance,… možná pak usoudíte, že se obyvatelé hlavního města také určitým
způsobem integrovali a přizpůsobili vlně multikulturalismu, kterou přinesli cizinci
z různých světadílu. A nejenom ti mladší a zvídavější Pražani.
Území hlavního města Prahy nabízí nejvíce možností z hlediska pracovního uplatnění. Když v Praze žije 120 tisíc cizinců, nabízí se otázka, co všechno Praha dělá pro
to, aby jim pomohla integrovat se do české společnosti? Právě čtete bulletin speciál
Praha, ve kterém vám odpovíme na tento dotaz. Jaká je integrační politika Prahy
a jakým způsobem se konkrétně realizuje, se dozvíte v textu Hlavní město Praha a
integrace cizinců na straně 4 – 5. Na straně 6 – 7 naleznete rozhovor s radním
hl.m. Prahy pro oblast sociální péče a bytové politiky Jiřím Janečkem a dozvíte se tak
o grantové politice pro rok 2008 v oblasti finanční podpory projektů zaměřených na
kulturní, společenskou a osvětovou činnost související se vztahem v integraci cizinců
v hl. m. Praze.
Festivaly věnované kultuře různých národů se v Praze cítí jako doma, třeba tradiční
Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani, anebo RefuFest – svátek všech azylantů
v ČR. Tentokrát můžete přečíst (na stranách 12 – 13) o festivalu arabské kultury Nad
Prahou se vyhoupl půlměsíc, kteří bourá předsudky spojené s arabským světem,
kulturou, společností, náboženstvím a zvyky. Media, potažmo naše hlavy, jsou plné
zpráv o boji proti islámskému terorismu, o tzv. střetu kultur a civilizací a zapomíná
se na to, že arabská kultura v pravém slova smyslu je pokladnicí světové kultury
a vzdělanosti a že nabízí jeden z klíčů k pochopení naší civilizace.
– Rozhovor s radním hl. m. Prah
Prahy
Jiřím Janečkem - jak Praha pomáhá
integrací cizinců .......................... str.6-7
– Praha proti náckům - poklidný
a důstojný protest proti neonacistické p
provokaci ..............................................strr. 10
– Nad Prahou se vyhoupl půlmě
ěsíc
- setkávání kultur, vzájemné poznávání se,
inspirace, tolerance a otevřenost ...............
.......................................... str. 12
2-13
– Festival Karneval rozmanitostti –
už tradiční Dialog Kultur 2007 .......strr. 14
– Co
C nás ještě čeká? – o novele
c zineckého zákona .................. str. 16
ci
6-17
– U nás v Evropě - dvě zkušenosti
s Cizineckou policií v Praze
.......................................... str. 18
8-19
– Pr
Prác
áce
e - firmy mají zájem o více
cizi
ci
zinc
nců
ů ...
....
................................. str. 20
0-21
– St
Stří
řípk
p y do mozaiky integrace
- př
přis
istě
těho
hova
vale
lecctví a boj proti
tero
te
rori
rism
smu
u ..............
....
....
........................strr. 22
– Ko
Koli
lik
k ná
nás
s je
je?
? – ttab
bulky cizinců
podle kraje, a pod
odle typ
pu pobytu
a pohlavví ..........
..............
..................strr. 23
Také se, již počtvrté, Pražané mohli zúčastnit festivalu Karneval rozmanitosti Dialog
kultur 2007 (strana 14), který se odehrával v pražské Lucerně. Představil život řady
etnických a sociálních skupin a umožnil lidem různého věku, pohlaví, etnicity, vyznání a zdravotního stavu pracovat společně na projektech, seznamovat se a poznávat
jiné kultury, přemýšlet o životech těch druhých a o diskriminaci obecně.
Strany 16 a 17 věnujeme i tentokrát novele cizineckého zákona. Co o něm řekli
politici a jak na něj reagují občanská sdružení, která se zabývají problematikou
integrace cizinců.
A nakonec vás musíme upozornit na to, že fotky na stránkách 18 a 19 (na nichž jsou
k vidění usmívající se lidé ve frontě a úředník (v obleku) v klidném dialogu s klientem
v ukázkově moderním prostředí) doplňující texty o problémech na pražské Cizinecké
policii – jsou pouze ilustrativní.
Dragoljub MATIĆ
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 3
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 3
13.12.2007 22:08:46
Prah
aha
ha
Hlavní město Praha
a integrace cizinců
Dem
Demografi
mografický vývoj České republiky je
stále
ál výrazněji
ý
ě ovlivňován
l ň á osobami
b
pocházejícími z jiných zemí a trvale či dlouhodobě žijícími v České republice s cílem
najít zde svůj nový domov. Je potřebné
počítat s rostoucím podílem cizinců na
populaci České republiky a zejména na
území hl. m. Prahy, které nabízí nejvíce
možností z hlediska pracovního uplatnění. Rostoucí podíl imigrantů má vliv nejen
na pracovní trh, ale přináší odlišný způsob života a kulturních tradic. Nejvíce přistěhovalých osob tvoří občané Ukrajiny,
Slovenska, Vietnamu a Ruska.
Hl. m. Praha vždy považovalo organizační zajištění komunikace s národnostními
menšinami a integrujícími se cizinci za
důležité, a proto vytvořilo z původního
poradního sboru pro národnostní menšiny, vytvořeného v roce 1997, Komisi
Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin na území hl. m. Prahy schválenou Radou hl. m. Prahy v roce 2000.
V roce 2001 byla zřízena Komise Rady
hl. m. Prahy pro otázky integrace cizinců.
Tato komise zajišťovala spolupráci a vzájemnou informovanost mezi odbory Magistrátu hl. m. Prahy a posléze také institucemi a neziskovými organizacemi, které
se ve svých hlavních či dílčích činnostech
zabývají otázkami integrace cizinců.
Výše uvedené komise byly spojeny v roce
2007 v komisi Rady hl. m. Prahy, která se
současně zabývá problematikou národnostních menšin i integrace cizinců – Komise Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin a integrujících se cizinců
na území hl. m. Prahy a pro udělování
grantů v této oblasti.
Pro oblast národnostních menšin a integrace cizinců na území hl. m. Prahy je
určen jeden z členů Rady hl. m. Prahy
a tím je v současné době radní pro oblast
sociální péče a bytové politiky Jiří Janeček. Tomu jsou podřízeni pracovníci pro
oblast národnostních menšin a integrace
cizinců, kteří jsou s občanskými sdruženími národnostních menšin a cizinců
i s jednotlivými osobami v pravidelném
úředním kontaktu.
V letošním roce hl. m. Praha otevřelo Dům
národnostních menšin – instituci, kde mají
jednotlivé národnostní menšiny kanceláře
str. 4 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 4
pro činnost svých občanských sdružení.
JJe místem
í
l á a vzájemného
á
éh sespolupráce
tkávání národnostních menšin. Svůj prostor pro prezentaci své činnosti zde mají
především občanská sdružení národnostních menšin, ale v případě společenských
prostor může Dům národnostních menšin
spolupracovat při vytváření multikulturních programů s občanskými sdruženími
cizinců, ale vždy jen podle možností kapacitních a organizačních, které zařízení
má a na základě souhlasu radního pro
oblast sociální péče a bytové politiky.
Nedílnou součástí komunikace a spolupráce s národnostními menšinami a cizinci je spolupráce s jednotlivými městskými
částmi Prahy a s jednotlivými odbory Magistrátu hl. m. Prahy – např. odborem sociální péče, odborem bytovým, odborem
školství, odborem kultury. Dále s odbornými pracovišti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva vnitra ČR, Úřadem vlády ČR, Ministerstvem kultury ČR,
občanskými sdruženími cizinců, neziskovými organizacemi a dalšími institucemi
zabývajícími se danou problematikou.
Grantová řízení
na podporu aktivit
v oblasti integrace
cizinců
Od roku 2006 hl. m. Praha vyhlašuje
grantové řízení určené speciálně na podporu aktivit občanských sdružení cizinců
na území hl. m. Prahy zaměřených na
integraci cizinců. Podporuje občanská
sdružení a organizace cizinců zaměřené
na uchování a rozvoj národnostní identity, na rozvoj komunikace a dialogu mezi
cizinci a majoritou v hlavním městě Praze
v rámci grantového řízení Programy podpory aktivit integrace cizinců na území hl.
m. Prahy. V rámci tohoto grantového řízení jsou podporovány projekty zaměřené
na kulturní, společenskou a osvětovou
činnost související se vztahem k integraci
cizinců v hl. m. Praze a dále na publikační činnost, související se vztahem k integraci cizinců v hl. m. Praze. Tento systém
na základě doporučení grantové komise
zaručuje občanským sdružením finanční
dotace na projekty v oblasti uch
uchování
hování
a rozvoje národnostních
á d
í h kkultur
l a jazyka,
k
programy v oblasti publikační, osvětové
a poznávací.
Cílem programu je podpora projektů
napomáhajících vzájemnému poznání
a porozumění mezi komunitami cizinců
navzájem, mezi majoritní společností
a cizinci. Dále projektů podporujících
informovanost majority o podmínkách
a problematice života cizinců na území
hl. m. Prahy. Podporovány jsou i projekty
v oblasti rozvoje kulturních hodnot a interetnických vztahů. Jedná se především
o přednášky, konference, semináře, osvětovou a vzdělávací činnost ve volném
čase a písemné výstupy z těchto akcí
apod. Dále pak kulturní, umělecké, společenské, vzdělávací aktivity občanských
sdružení a organizací cizinců směřujících
k podpoře vzájemného poznání a soužití
mezi cizinci a majoritní společností s cílem přispět k udržování a rozvíjení tradic
jednotlivých komunit cizinců a současně
i k obohacení kulturního života majority
v hl. m. Praze. V roce 2007 bylo v rámci
uvedeného grantového řízení podáno celkem 19 projektů, z nichž bylo podpořeno celkem 11 projektů v celkové finanční
výši 665 tis. Kč.
Další oblasti podporované v rámci grantových řízení směřující
k integraci cizinců
Současně bylo možné žádat o finanční
podporu na projekty v oblasti sociálních
služeb v rámci grantového řízení hl. m.
Prahy v oblasti sociálních služeb pro rok
2007 – program Podpora preventivních
programů pro osoby a cílové skupiny,
které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Grantové řízení je určeno pro nestátní neziskové organizace – občanská
sdružení, obecně prospěšné společnosti,
církevní právnické osoby, fyzické osoby,
které jsou poskytovateli sociálních služeb.
Uvedené subjekty musí provozovat veřejně prospěšnou činnost v oblasti sociálních
služeb. Celkově v oblasti sociálních služeb není předmětem posuzování etnicita.
3/2007
13.12.2007 22:10:54
Prah
Pr
aha
ah
a
S
Spolupráce
s nestátními
n
neziskovými
o
organizacemi
Zk
Zkušenosti
prokázaly, že nedílnou součástí je spolupráce s nestátními neziskovými
organizacemi pracujícími v dané oblasor
ti, které napomáhají nejen ve zvyšování
informovanosti, ale i upevňování vztahů
in
mezi majoritní společností a národnostním
mi menšinami i cizinci.
m
Vzdělávání úředníků
V
Základním vodítkem je typ a potřebnost, různějších důvodů je pro ně jiná nabídka
eventuálně podpořené služby.
kurzů nedostupná.
Aktivity pořádané
hl. m. Prahou
Zajištění bydlení
azylantům
Rada hl. m. Prahy a Zastupitelstvo hl. m.
Prahy vymezují také v rámci rozpočtu hl.
m. Prahy část prostředků na prezentační
činnost Prahy zaměřenou na semináře
s tematikou národnostních menšin a integrace cizinců, výstavy, kulturně-společenské akce, publikace mapující vztah Prahy
a národnostních menšin i cizinců v různých oblastech (kultura, školství, oblast
sociální a pod.).
Z důvodů potřeby zajištění podpory integrace cizinců na území hl. m. Prahy a podpory jednoho z klíčových předpokladů
integrace cizinců, kterým je znalost českého jazyka, byl ve spolupráci s nestátní
neziskovou organizací – Centrem pro integraci cizinců – naplánován na 2. pololetí 2007 (zahájení kurzu 9. října 2007)
kurz výuky českého jazyka pro cizince
s legálním dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR (zaměřeno na klienty
na území hl. m. Prahy). Jedná se o pilotní
kurz pořádaný hl. m. Prahou ve spolupráci s NNO a reaguje tak na potřeby
vyplývající z Koncepce integrace cizinců
a odborné spolupráce s odborníky státních i neziskových organizací. Tato aktivita se snaží naplňovat jeden ze základních
předpokladů úspěšné integrace. Centrum
pro integraci cizinců čerpalo zkušenosti
z obdobných kurzů od odborníků na integraci cizinců v zahraničí. Kurz má za cíl
především podchytit ty cizince, kteří zde
setrvávají dlouhodobě či trvale a z nej-
Hl. m. Praha se každoročně významně
podílí na zajištění bydlení azylantům
v rámci Státního integračního programu
v oblasti zajištění bydlení azylantům.
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 5
Pr zaměstnance Magistrátu hl. m. Prahy
Pro
a jednotlivých úřadů městských částí hl.
m. Prahy je v rámci vzdělávání zaměstm
nanců zajišťován ve spolupráci s Organa
nizací pro pomoc uprchlíkům seminář
k problematice integrace cizinců, kteří žijí, nebo se zdržují na území České
republiky, hodlají zde požádat o azyl,
pracovní povolení ať již z ekonomických
nebo politických důvodů. Seminář je určen pro zaměstnance, kteří přicházejí
do kontaktu s cizinci nebo se podílejí na
tvorbě koncepcí, které se dotýkají života
cizinců u nás.
Byty pro azylanty
Hlavní město se stává stále častěji cílem cizinců, kteří v České republice žádají o azyl.
Zatímco v roce 1998 pronajalo město azylantům osm městských
bytů, v roce 2005 už to bylo jedenáct a v loňském roce třináct. Letos
počítá hlavní město s tím, že poskytne střechu nad hlavou osmatřiceti utečencům. Magistrát by měl na grantech pro azylanty rozdělit
zhruba sedm milionů korun. „Granty neziskovým organizacím, které pracují s azylanty, jsou jednou z forem, kterou město pomáhá.
Další je například poskytnutí bydlení,“ uvedl Jiří Janeček, který má
na starosti sociální oblast.
Hlavní město dostává navíc finanční příspěvky od státu. Za přijatého azylanta obdrží sto padesát tisíc korun, za každého dalšího
člena jeho rodiny potom ještě dalších padesát tisíc korun. „Dalším
příspěvkem města je zřízení domu azylantů, který je zřejmě světovou raritou. Tady se mohou potkávat mezi sebou nebo s Čechy,
seznamovat se s kulturami a sdělovat si své zkušenosti,“ popsal
Janeček.
(Zdroj: MF Dnes)
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 5
13.12.2007 22:11:01
Prah
aha
ha
Rozhovor s radním
hl.m. Prahy Jiřím Janečkem
pro oblast sociální péče a bytové politiky
V Pr
Praze žije
j jjedna třetina z celkového p
počtu
cizinců
republice. Jaká je politicizin
nců žijících v České republice
ka integrace hl.m. Prahy?
Hlavní město Praha se dlouhodobě zaměřuje na oblast podpory aktivit národnostních menšin a cizinců v rámci grantových
řízení, ale i na vlastní prezentaci činnosti a zajištění komunikace a spolupráce s odborníky na danou problematiku formou
seminářů, výstav, kulturně-společenských akcí, dále publikacemi mapujícími vztah Prahy a národnostních menšin i cizinců
v různých oblastech jako je kultura, školství, oblast sociální
a podobně.
Uvědomujeme si, že pro cizince je klíčová znalost jazyka hostitelské země a z tohoto důvodu jsme v letošním roce podpořili
kurz výuky českého jazyka. Kurz byl ve spolupráci s nestátní neziskovou organizací – Centrem pro integraci cizinců – naplánován na toto pololetí, a to pro cizince s legálním dlouhodobým
nebo trvalým pobytem na území ČR. Jedná se o pilotní kurz
pořádaný Prahou ve spolupráci s NNO pracujícími v oblasti integrace cizinců a reaguje tak na potřeby vyplývající z Koncepce integrace cizinců a odborné spolupráce s odborníky státních
i neziskových organizací. Tato aktivita se snaží naplňovat jeden
ze základních předpokladů úspěšné integrace. Na tento pilotní
kurz by měly navázat další v roce 2008.
Nedílnou součástí je i spolupráce s nestátními neziskovými
organizacemi zaměřených na práci v oblasti integrace cizinců,
které zajišťují přímý a současně neformální kontakt s cílovou
skupinou, který nelze tak efektivně zajistit na úrovni úřadu. Kro- hl. m. Prahy – zejména ve vztahu k situaci cizinců v oblasti bydmě toho se Praha také každoročně významně podílí na zajiště- lení, výchovy a vzdělávání, zdravotní a sociální péče, na trhu
ní bydlení azylantům v rámci Státního integračního programu. práce i ve vztahu k jejich kulturnímu a informačnímu zázemí.
Politika integrace cizinců je jak pro vládu ČR i pro samosprávu
Můžete nám vysvětlit jak funguje komise pro otázkou novou a je zapotřebí ve vytváření politických strategií
integraci cizinců, kterou vytvořil magistrát hl.m. a koncepcí přihlédnout k řadě zkušeností, které mají státy EU.
Významným pomocníkem pro hlubší poznání politiky integrace
Prahy? Jaké aktivity podporuje?
cizinců v zahraničí jsou zahraniční zkušenosti, které mohou naKomise Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin pomoci v praktické realizaci postupů v dané oblasti.
a integrujících se cizinců na území hl. m. Prahy a pro udělování grantů v této oblasti je poradním orgánem RHMP, koordinačním orgánem pro otázky integrace cizinců a národnostních
menšin, v oblasti realizace integrace cizinců a práce na území
hl.m.Prahy. Komise zasedá podle potřeby – optimálně čtyřikrát
ročně. Zabývá se aktuálními otázkami problematiky národnostních menšin a integrace cizinců. Komise je poradním orgánem
Rady HMP pro oblast dané problematiky. Jedná v první řadě o
problematice grantového řízení od obsahové a formální stránky
přípravy a vyhlašování grantových programů, až po projednání jednotlivých projektů a jejich finanční podporu.
Můžete nám říci, jak předpokládáte, že se bude
vyvíjet grantová politika v oblasti integrace cizinců v příštím roce?
Hlavní město Praha pro rok 2008 vyhlásilo „Programy podpory
aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2008.“
A to programy zaměřené na kulturní, společenskou a osvětovou
činnost související se vztahem k integraci cizinců v hl. m. Praze.
Dále Programy zaměřené na publikační činnost, související se
vztahem k integraci cizinců v Praze. K programům se mohou
svými projekty přihlásit občanská sdružení a organizace cizinHlavním úkolem komise v oblasti integrace cizinců je zajišťová- ců zaměřené na uchování a rozvoj kulturních hodnot, na rozvoj
ní podkladů a informací k posouzení potřeb v oblasti podpory komunikace a dialogu mezi cizinci a majoritou v hlavním městě
integrace dlouhodobě a legálně usazených cizinců na území Praze přispívající k vzájemnému tolerantnímu soužití v multikulturní společnosti.
str. 6 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 6
3/2007
13.12.2007 22:11:07
Prah
Pr
aha
ah
a
m
Současně bylo možné žádat o finanční podporu i na projekty
v oblasti sociálních služeb v rámci grantového řízení hl. m. Prahy v oblasti sociálních služeb pro rok 2007, kde bylo přiděleno
celkem 300 tis. Kč z rozpočtu HMP a 1 365 tis. Kč přidělená
dotace HMP z finančních prostředků poskytnutých MPSV.
turní, společenskou a osvětovou činnost související se vztahem
k integraci cizinců v hl. m. Praze a dále na publikační činnost.
Celkem bylo podáno v rámci tohoto grantového řízení 19 projektů, z nichž bylo podpořeno celkem 11 projektů v celkové
finanční výši 665 tis. Kč.
V tomto roce se otevřel Dům národnostních
menšin, můžete nám říci něco blíže o jeho financování a jaký je program budoucích aktivit?
Počítáte s tím, že prostor bude využíván mimo
jiné i pro multikulturní aktivity cizinců?
Jak často jste Vy sám osobně přítomen multikulturním aktivitám cizinců v Praze?
Pokud to pracovní povinnosti dovolí, tak se snaží zúčastnit
významných akcí pořádaných jednotlivými organizacemi,
ale agenda sociální péče a bytové politiky je velmi rozsáhlá.
S občanskými sdruženími cizinců prosazujícími zájmy integra- V některých oblastech se však prolíná.
ce cizinců v České republice a pracujícími na území hl. m. Co si myslíte o takových aktivitách cizinců a do
Prahy, stejně jako s občanskými sdruženími zaměřenými na jaké míry podle Vás obohacují nabídku pražmultikulturní a interkulturní aktivity, může DNM spolupracovat ské kulturní scény?
při vytváření multikulturních programů. Ve vztahu k DNM jsou
vítány programy těchto sdružení, především těch, s nimiž Pra- Podle mého názoru jsou velkým přínosem. Nejen z pohledu
ha již dříve dlouhodobě spolupracovala, avšak vždy jen podle odlišnosti kultury, ale i poznání jiného národa a jeho tradic.
možností kapacitních a organizačních.
Máte osobní kontakt s cizinci?
Jaké prostředky letos hl.m. Praha vyčlenilo na
integraci cizinců v letošním roce? Můžete říct, Přátelé, známí a kolegové národnostních menšin a cizinců. Sekteré projekty v oblasti integraci cizinců byly tkává se tedy s cizinci při pracovních jednáních z titulu své
funkce, ale také v soukromém životě.
tento rok podpořeny?
Pro rok 2007 vyhlásilo hl.m. Praha grantové řízení „Programy
podpory aktivit integrujících se cizinců na území hl. m. Prahy
pro rok 2007“ a byly podpořené projekty zaměřené na kul3/2007
Zlom03_12_2007.indd 7
Redakce
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 7
13.12.2007 22:11:16
Prah
aha
ha
Programy hl. m. Prahy pro
rok 2007 na podpory aktivit
integrujících se cizinců
Asociace uprchlíků v České republice
Slovanská aliance
KultIn – je kompletní sada přednášek o české historii, literatuře, umění, demografii i zeměpisu pro uprchlickou komunitu žijící v Praze. Projekt je realizován ve spolupráci s Českou akademií věd ČR a Karlovou univerzitou.
Mezinárodní dětský festival „Hvězdná cesta“ – provedení mezinárodního
dětského festivalu, který si klade za cíl podpořit dětské umělecké soubory
národnostních menšin a cizinců žijících na území ČR.
Černá labuť
Džerelo
„Cocktail Černá Labuť“ jsou pravidelná představení a klubová setkávání
cizinců žijících v Praze. Hudebně-poetické klubové večery, např. Ruský
salon, kdy účinkují ruští umělci žijící v Praze. Národnostní coctailový mix,
uskutečnění výstavy „Praha očima…“, toť jeden z pohledů cizinců žijících
tvale v Praze.
Ukrajinský ples Malanka – taneční vystoupení dospělých i dětí. Cílem je
ukázat tradiční národní tance, kroje, zvyky.
Džerelo
Den mládeže – koncert - zpěv, tanec, divadlo.
Humanitas Afrika
Vzdělávací aktivity afrického informačního centra s knihovnou – besedy,
workshopy, provozování knihovny, promítání filmů.
Irácké fórum v ČR
Kulturní a společenský život irácké menšiny v České republice – semináře,
kulturní akce, výstavy, publikace.
Kazachstánské kulturní centrum
v ČR „Elim-aj“
Dny kazachstánské kultury – seznamování s kulturou národů Kazachstánu
formou koncertů, výstav, seminářů a soutěží.
Kazachstánské kulturní centrum
v ČR „Elim-aj“
Vzdělávací aktivity a klubové setkání kazachstánského kulturního centra
„Elim-aj“ – pořádání přednášek, seminářů, osvětových akcí, výstav, výtvarných soutěží, výletů, sportovních a slavnostních klubových akcí.
Kazachstánské kulturní centrum
v ČR „Elim-aj“
„Nauryz“ směřuje do Prahy! Oslava tradičního Nového roku národy Kazachstánu a střední Asie podle východního kalendáře.
Sdružení AZER – ČECH
Multikulturní večer NOVRUZ 2007 – multikulturní večer a koncert tradiční
hudby, oslava svátku, výstava, semináře a promítání filmu.
Slovo 21
Praha matka všech – multikulturní setkání – setkání rodin Čechů a cizinců
u společného oběda.
Džerelo
Divadelní představení dle díla N. Levického „Kajdaševa rodina“.
Džerelo
Vánoční koncert – tradiční ukázky ve formě tanců, divadla a zpěvu.
Svaz ruskojazyčných spisovatelů v ČR
Celoroční činnost SRS v ČR – uskutečnění projektu formou měsíčních setkání členů svazu s čtenáři, pořádání konferencí, diskuzí o literárních dílech,
literárních večerů, hudebně-literárních salónů.
Publikační činnost
související se vztahem
k integraci cizinců
Asociace uprchlíků v ČR
Česká republika – pohled na její společnost, dějiny, politický systém
a Praha.
Asociace uprchlíků v ČR
Zpravodaj AUČR – Bulletin of the RACR. Magazín podávající důležité
informace žadatelům o azyl, uprchlíkům i českým čtenářům.
Slovo 21
Bulletin Slovo pro cizince a o cizincích – speciální pražské vydání bulletinu.
Svaz ruskojazyčných spisovatelů v ČR
Vydání literárního almanachu Grafoman.
str. 8 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 8
3/2007
13.12.2007 22:11:30
Proj
Pr
ojjek
ekty
ty
y
Profesionální poradenství
a komunitní centrum...
Česská republika se stále více stává multiČeská
kulturní zemí – nejenom v ulicích hlavního
města můžete denně potkat řadu rozličných národností. Cizincům, kteří zde pobývají dlouhodobě, zejména azylantům,
pomáhá během začleňování do nového
prostředí občanské sdružení Poradna pro
integraci (PPI).
Kromě základní poradenské činnosti poradna realizuje v letošním roce projekty,
které jsou zaměřeny na provoz Komunitního multikulturního centra PPI v Ústí nad
Labem (KMC) a na zkvalitnění poskytování služeb PPI.
Od začátku minulého roku pracuje PPI
na projektu „Kvalita pro Prahu 2005“,
který spolufinancuje Evropský sociální
fond, státní rozpočet ČR a rozpočet hl. m.
Prahy. Jako pozitivně hodnocené aktivity
projektu lze kupříkladu jmenovat přípravu
standardů sociálních služeb a seminář na
téma zákona o pomoci v hmotné nouzi
pro pracovníky organizací se stejnou klientelou. Díky projektu mohou dále pracovníci PPI rozvíjet svoji profesionalitu
nejen účastí na odborných seminářích,
ale také na pravidelných supervizích. Sociální pracovníci s právníkem začali využívat novou databázi klientů, která lépe
odpovídá jejich potřebám a zároveň zásadám vyplývajícím ze zákona o ochraně
osobních údajů. Nově jsou zpracovány
internetové stránky www.p-p-i.cz. Jsou
přehlednější a nabídnou více informací
nejen o službách PPI, ale také o pořádání
kulturních a volnočasových aktivit.
Projekt Provoz komunitního multikulturního centra v Ústí nad Labem navázal na
úspěšný loňský projekt díky opakované
finanční podpoře Evropského uprchlického fondu (EUF). Prostory KMC tak mohou
azylantům, na které je podpora EUF zacílena, nabídnout prostorové a informační
zázemí pro jejich aktivity. V tomto roce
pomohl projekt zatím zajistit 21 akcí pro
děti a jejich rodiče. Pracovníci KMC pro
ně připravili širokou škálu aktivit od výletů
po severočeském regionu přes divadelní
představení až po společnou přípravu na
tradiční české svátky. Ze vzdělávacích
programů je třeba zmínit nabídku kurzů
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 9
českého, anglického a německé jazyka a
práce na PC. Zejména pro dospělou klientelu a veřejnost – a vždy za jejich hojné
účasti – se uskutečnily nejenom etnické večery, ale i futsalový turnaj. Největší multikulturní akcí KMC se však stal festival Barevná planeta VIII, který se konal 8. září
v centru Ústí nad Labem. Vedle hlavního
hudebního programu byly připraveny i
další doprovodné akce: kino-stan, workshopy bubnování, orientálních tanců,
arabštiny, afrocopánků, afrobar, ochutnávky, etnoshopy, pro děti skákací hrady,
soutěže a ukázka hasičských vozů.
občanského sdružení financovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem kultury České republiky.
Cílem projektu je vzbudit zájem mladých
lidí o život cizinců, kteří v naší společnosti
trvale žijí. Přimět mladé lidi ke krátkému
zamyšlení nad příchozími, kteří měli své
důvody proč přišli a proč zde zůstali.
Cílem projektu je také přispět alespoň
k částečnému odbourání zažitých předsudků vůči cizincům v naší společnosti
a nabídnout mladým lidem otevřený pohled na cizince. Naše výstava, která vypráví příběhy pěti vybraných migrantů je
Poradna pro integraci poskytuje své služ- doprovázena fotografickým materiálem.
by v Praze (Senovážná 2) a v Ústí nad
Labem (Horova 6). Poradenská činnost V den zahájení výstavy v jednotlivých
probíhá bezplatně nejen na uvedených školách vaří ve školní jídelně, společně
kontaktních místech, ale také v terénu, se školními kuchařkami, klientky Centra
tzn. v integračních azylových střediscích pro otázky migrace původem z Kyrgystánu, tradiční jídla své země a okolních
nebo v bydlištích klientů.
zemí. Do projektu se zapojilo pět pražLibor Kučera
ských škol: Základní škola Glowackého,
Základní škola Vojtěšská, Střední průmys„I láska k národům
lová škola Na třebšíně, Základní škola
prochází žaludkem“
Libčická, Základní škola Dolákova.
„I láska k národům prochází žaludkem“
je projektem Centra pro otázky migrace,
Centrum pro otázky migrace
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 9
13.12.2007 22:11:34
Prah
Pr
aha
ah
a pr
p ot
otii ná
náck
ckům
ck
ům
Prahou zazářily všechny
barvy proti hnědé
„Aťť se třeba pobijí, hlavně když nebudou ničit
majetek,“
jetek,“ loučila se se mnou prodavačka v trafice poblíž Židovského města. Neonacisté se
právě chystali uctívat genocidu. Pod záminkou
protestu proti válce v Iráku nahlásili úřadům pochod Židovským městem. A to na výročí tragické
Křišťálové noci, kdy v noci z 9. na 10. listopadu
1938 nacisté v Německu zahájili protižidovský
pogrom. Pražský magistrát i městský soud nakonec pochod zakázaly, neonacisté se přesto rozhodli jej uskutečnit. Mnohým lidem, na rozdíl od
oné prodavačky, šlo o něco víc než o zničený
majetek – aby neonacisté neměli možnost znectít
památku obětí.
Nikdo netušil, jak to po devětašedesáti letech dopadne v Praze. Policie byla v permanenci už od
pátečního večera. Očekávaly se tisícovky neonacistů z celé Evropy. Židovská obec vyzývala veřejnost k poklidnému a důstojnému protestu proti
neonacistické provokaci. A to pod heslem „Uctěme oběti, ne genocidu!“ Političky a politici napříč
pravo-středo-levým spektrem deklarovali podporu a také se následně aktivně účastnili. Stejně tak
nevládní organizace. Přišly i stovky dalších lidí.
A tak vznikl spontánní slogan: Všechny barvy
proti hnědé. Takové souznění lidí všemožných
názorů tady dlouho nebylo.
V prostorách Židovského města bylo nakonec
paradoxně nejbezpečněji z celé Prahy. Bitky se
odehrávaly jinde. Anarchisté a anarchistky, jež
proti neonacistům vystupují neustále, se totiž nechtěli účastnit poklidných protestů spolu s politiky a političkami, a tak si dali sraz na Náměstí
Republiky. Neonacisté se sešli v menším počtu
v řádu desítek osob u Právnické fakulty a asi tři
stovky se srotily ve Vysočanech. Očekávané tisícovky se nikde neobjevily. Když se obě skupiny
potkaly, došlo k několika rvačkám vyvolaným
neonacisty i hnutím Antifa, které nakonec zpacifikovala policie. Ta ještě předtím předvedla více
než dvě stovky ozbrojených neonacistů přímo
ve Vysočanech, odkud chtěli vyrazit do centra
města. A tak se přímo v Židovském městě objevilo jen několik málo početných skupinek vyznavačů genocidy. Zato lidí, uctívajících památku
obětí holocaustu, byly stovky. Policie a ochranka
akce při vstupu do Maiselovy ulice, kde se ve
dvě hodiny konala první akce, kontrolovala, zda
u sebe nemají zbraň. K ženám byla ochranka
často shovívavější. Zatímco muži museli své tašky
většinou otevřít, u žen stačilo, když odpověděly,
že žádnou zbraň nemají. Na levou stranu k srdci
si pak lidé symbolicky připichovali žluté hvězdy
s nápisem Jude – jako za druhé světové války
v ulicích nebo v koncentračních táborech. Po
několika projevech představitelů Židovské obce,
Židovské liberální unie a předsedy Legislativní
rady vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) lidé hlasitě přednášeli modlitbu Soucituplný Bože. „Dej
nalézt klidné spočinutí na křídlech své Přítomnosti na stupních mučedníků a ryzích lidí, svítících
a projasněných jako jas oblohy, duším milionů
lidu Izraele, mužů a žen a chlapců a děvčátek,
protože byli zabiti, protože byli zařezáni, protože
byli upáleni, protože byli udušeni a protože byli
zaživa pohřbeni...,“ uvádí se v ní mimo jiné. Pietní shromáždění pokračovalo na Staroměstském
náměstí. Tam promluvili zástupci a zástupkyně
židovských organizací, lidí přeživších holocaust,
státu, politických stran a neziskových organizací. Do toho zpíval Svatopluk Karásek. Všechny
projevy měly jasné poselství: už nikdy více nelze
dopustit nacistiské běsnění. Jen některé projevy
šly za rámec uctění památky obětí holocaustu.
Nejvíce asi slova předsedy Senátu Parlamentu
České republiky Přemysla Sobotky (ODS). Ten
varoval i před nebezpečím komunismu, který dal
do rovnítka s nacismem. Někteří přítomní na to
v hloučcích reagovali slovy, že je to necitlivé především kvůli tomu, že v nacistiských koncentračních táborech umírali vedle Židů, Židovek, Romů
a Romek také komunisté a komunistky, jež místo
žluté hvězdy nosili červený trojúhelník. Navíc se
plno komunistů a komunistek zúčastnilo i sobotního shromáždění, které bylo zakončeno českou
státní hymnou.
Posléze se několik desítek lidí přesunulo zpět do
Maiselovy ulice, kde Hnutí za občanskou svobodu a toleranci uspořádalo výstavu, připomínající
oběti současného neonacistického hnutí. Neonacisti totiž od roku 1989 usmrtili už tři desítky
lidí, především romského původu. „Neonacisté
pochodují městy často a léta. A málokterý politik
se protestů aktivně účastní. Vždyť třeba loni na
Prvního máje, kdy jeden z policistů surově zbil
stávající předsedkyni poslaneckého klubu Strany zelených Kateřinu Jacques, když protestovala proti Národnímu odporu, bylo plno politiků
jinde – na Letenské pláni, kde probíhala akce
proti komunistům,“ řekl jeden z účastníků sobotních akcí. „Všechny dnešní akce se mi líbily. Jen
vznesu trochu kacířskou myšlenku. Nebýt té šílené provokace neonacistů, vzpomnělo by si tolik
politiků na uctění památky Křišťálové noci? Vždyť
v minulých letech vždy jen pár desítek lidí zapálilo svíčky...,“ pronesla zase jiná účastnice. Příští
rok uplyne od Křišťálové noci rovných sedmdesát
let – toto tragické výročí by si určitě zasloužilo
důstojné uctění obětí. Bez ohledu na to, zda se
neonacisté odhodlají k provokaci.
Andrea Cerqueirová
(foto: Š. Kotrba, Britské listy)
Od autorky: O akcích ke Křišťálové noci jsem
se rozhodla napsat proto, že považuji za velmi
pozitivní, že se snad poprvé od listopadu 1989
sešlo na jednom náměstí tolik barev a názorů.
A také proto, že většina médií infomovala
především o bitkách, které ten den v Praze
proběhly.
str. 10 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 10
3/2007
13.12.2007 22:11:43
Cent
Ce
ntru
nt
rum
ru
m mu
mult
ltik
lt
ikul
ultu
ltu
turn
rníh
rn
ího
íh
o zamě
měře
ěře
ření
ní
Dům národnostních
menšin
Dům národnostních menšin vznikl díky spolupráci vlády Č
ČR a Magistrátu hlavního města Prahy,
v rámci koncepce Prahy ve vztahu
k národnostním menšinám. Objekt
byl získán bezúplatným převodem
z Fondu dětí a mládeže. Proces
schvalování peněz a rekonstrukce se mezitím trošku zkomplikoval
z důvodu právního nároku na tento objekt Elektrotechnického spolku českého, ale Praha v roce 2006
soudní proces vyhrála a po rozsáhle rekonstrukci byl Dům národnostních menšin slavnostně otevřen
v červnu tohoto roku.
Cílem a posláním Domu národnostních
menšin je:
– napomáhat porozumění mezi národnostmi žijícím v Praze a majoritou
– seznamovat s kulturními a historickými tradicemi jednotlivých národností
a jejich mnohdy dlouholetou působností
v Praze a přispět tím k překonávání
předsudků vůči některým etnikům
– vytvořit zázemí pro další rozvoj činnosti občanských sdružení národnostních
menšin a důstojné místo pro prezentaci
jejich výsledků
– vytvořit zařízení, které bude vytvářet
podmínky i pro další organizace multikulturního zaměření
– vytvořit místo pro vzájemnou komunikaci národnostních menšin a majoritní společnosti, zvláštní zřetel při tom věnovat
dětem a mládeži.
Dům národnostních menšin nabízí návštěvy vystav v jeho galerii, projekci filmových
představení v kinosále s kapacitou 98 míst,
besedy a klubové večery s představiteli občanských sdružení národnostních menšin,
spoluúčast při vytváření multikulturních programů, využití prostor pro besedy a multikulturní a interkulturní výchovu a vzdělávání.
Výstava Rozplétání v D N M
Během několika uplynulých let horečně
vzrostlo tempo objevování nových a nových
podnětů, stylů, technik a osobitých přístupů v oblasti výtvarného umění. Hledáme-li
identitu ve výtvarném umění, pak je právě
nyní jedna z posledních možností se zastavit a malinko ohlédnout, neboť nyní ještě
lze dohlédnout na začátek prolínání kultur.
Současná velmi dynamická a někdy až
uspěchaná doba nám někdy nedovoluje
zastavení. Velké stěhování národů jde ruku
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 11
těh á í a prolínáním
lí á í kkultur
lt a
v ruce se stěhováním
právě nyní nabírá na obrátkách. Ještě však
lze leccos identifikovat, najít a rozplést kořeny. Výtvarné umění, jako pohádková říše
plná kouzel a fantazie, žije svým životem,
ráda přejímá to nové, neotřelé, inspirativní i odjinud, a tím se stává velmi bohatou
a zajímavou. Výstava ROZPLÉTÁNÍ A IDENTITA představila 12 umělců malířů, grafiků,
sochařů a fotografa. Všichni, až na jednu
výjimku, jsou odjinud, nesou v sobě zakódovanou jinou kulturu a je velmi zajímavé
pozorovat, jak jejich kořeny poznamenaly
jejich tvorbu. Všichni umělci dnes žijí v Čechách.
Zsuzsa Lörinz, grafička, malířka a sochařka maďarské národnosti ve své tvorbě
uplatňuje temperament v dynamiku, smysl
pro formu a nevšední kombinaci materiálu
ve vztahu k formě a námětu.
Viktoria Francisko, byť ukrajinské národnosti, nezapře ve své tvorbě svůj původně španělský původ.
Liliana Maftei, rumunské národnosti, čaruje ve svých velkých abstraktních obrazech
s barvou a strukturou.
Alexandr Šitij, grafik ruské národnosti,
představuje litografie, ilustrace na téma dramatu A. P. Čechova ve zvláštní kompozici,
vyjadřuje s úspornou barevností atmosféru
ruského dramatu.
Jan Kristofori, malíř, který se narodil na
Podkarpatské Rusi. V roce 2004 podlehl
dlouhodobé nemoci, zanechal velký otisk
svého výtvarného názoru, svého umění
v české kultuře.
Jaroslav Sůra ve svých dílech, barevně
úsporných serigrafiích, monumentálních
šl k i zpracováním,
á í vyzdvihuje
d ih j
svou myšlenkou
své vlastní židovské etnikum.
Martina Mináriková, designerka, šperkařka, narozená na Slovensku, téma svých
děl hledá ve vesmíru, v anatomii lidského
těla. Za svá díla získala několik světových
ocenění. Alexandr Kozlov pochází z Ruska, ve svých plátnech se vrací k odkazu klasické ruské avantgardy. Obrazy jsou plošně
členěny v různě veliké plochy s rozmanitou
skladbou barvy. Natalie Kozlová (narodila se v roce1962 v Sankt Peterburgu)
pracuje s barvou a prostorem dynamičtěji.
Skrze svíjející se čáry, nejrůzněji zkroucené
útvary a plošky modelované ve fantastických barvách, vytváří novou realitu, která je
v některých dílech hravá Patří k nové vlně
surrealismu.
Pavel Charapov, sochař, restaurátor
a řezbář, původem Bulhar, studoval pražskou AVU, představí své velmi nápadité,
technicky obdivuhodné kinetické objekty.
Beth Anita Cooper, fotografka, se narodila v Austrálii. Je velmi zajímavé pozorovat
jejíma očima českou krajinu, detaily a mikrosvět, který ji obklopuje.
Haruth Hovhaniysian, malíř z Arménie,
původně vyučený kovotepec, vystudoval vysokou školu pedagogickou a v současné
době maluje. Maluje koně, ovoce, portréty.
Žije v Praze, kam si přinesl kus svého světa,
kousek kořenů kultury, ze které vzešel.
Věra Krumphanzlová
autorka a kurátorka výstavy
(výstava 4. obalové straně)
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 11
13.12.2007 22:11:47
Den
De
n Or
Orie
ient
ie
ntu
nt
u na …
…př
p íš
př
íští
tí v
vln
lně…
ln
ě…
Nad Prahou
se vyhoupl půlměsíc
vyy
vysíláních
i v našich myslích zakořenila nebezpečná, zjednodušující a nepravdivá rovnice mezi terorismem a islámem, hidu
džábem a porušováním lidských práv, politikou a kulturou atd.
dž
Odevšad se na nás valí zprávy o boji proti islámskému terorisO
mu, o tzv. střetu kultur a civilizací a zapomíná se na to, že arabm
ská kultura v pravém slova smyslu je pokladnicí světové kultury
sk
a vzdělanosti, naší kultury a naší vzdělanosti a že nabízí jeden
z klíčů k pochopení naší civilizace. Mlčí se o tom, že mezi námi
žijí intelektuálové, umělci, filosofové z Alžíru, Tuniska, Sýrie,
ži
Libanonu, Palestiny ad. zemí, s nimiž setkávat se, diskutovat,
Lib
naslouchat jim, je nesmírně obohacující. Neví se to nebo se
na
vědět nechce?
vě
Co Arab, to básník
C
Před třemi lety se poprvé prolnuly festivaly …příští vlna /next
wave … a Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani v zájmu
o mimoevropské kulturní vlivy. Vznikl projekt African party, během něhož se představili afričtí umělci spolu s českými. Loni
oba festivaly ve spolupráci s divadlem Archa připravily program Brook, Afrika a my, jehož součástí bylo mj. hostování
pařížského Centra divadelního výzkumu režiséra Petera Brooka
s inscenací Sizwe Banzi je mrtev. Letošní 14. ročník setkání
divadelní, hudební, taneční, literární, výtvarné a jiné alternativy …příští vlna/next wave… proběhl od 7. do 14.října na
různých místech Prahy pod heslem Identita 2007. Závěrečný
den v divadle Disk v Karlově ulici patřil arabské kultuře, Orientu. Vznikl opět ve spolupráci s festivalem Tvůrčí Afrika aneb
Všichni jsme Afričani. Jmenoval se poeticky Nad Prahou půlměsíc, volně podle sbírky syrského básníka a překladatele žijícího
v Praze, pana Charífa Bahbouha. Bylo to vůbec poprvé v historii českého divadla, kdy se společně představili jak umělci čeští,
tak arabští.
Setkání nikoliv střet kultur
Setkávání kultur, vzájemné poznávání se, nová citlivost, inspirace, tolerance a otevřenost jsou nejpodstatnější otázkou dneška.
Současnost je však plná předsudků, klišé, nenávisti a strachu
ze všeho jiného, neznámého. Média zprostředkovávají mnohdy zkreslený, černobílý obraz skutečnosti, čímž živí nejrůznější
sociální fóbie.
Častým terčem těchto předpojatostí se stává dnes především
vše spojené s arabským světem, kulturou, společností, náboženstvím, zvyky. Na stránkách novin, v televizních a rozhlasových
str. 12 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 12
M
Mnohdy
už ani nevnímáme, nakolik se orientální kultura mísila a ovlivňovala s okcidentální, co Arabové dali světu... Na
ty
tyto momenty upozornil v debatě na téma Arabská kultura
a my přední český arabista profesor Luboš Kropáček. Alžírský
he
herec a básník Adda Keddam přiblížil atmosféru divadelních
př
představení v alžírském Oranu, kde osm let působil. Dr. Charíf
Ba
Bahbouh, nakladatel – Dar Ibn Rushd, překladatel a pedagog
sp
spolu se svým kolegou ing. Jafarem Hedarem hovořili především o literatuře a básnících, protože jako se u nás říká, že
„co Čech, to muzikant“, pro arabské země platí: „co Arab, to
básník“. Připomněli také jméno jednoho z největších arabských
básníků Muhammada Mahdí al-Džawáhirího, který od šedesátých do devadesátých let minulého století žil v Praze. Letos
tomu bude deset let, co v Damašku zemřel. Půlměsíc však nad
Prahou svítit nepřestal. Praha se stala druhým domovem dalším
básníkům a umělcům z Blízkého východu. Někteří z nich přijali
pozvání do podvečerní literární kavárny. Svoje verše o lásce,
o víře v mírové urovnání konfliktů tohoto světa, ale také o Praze
a stesku po domově v arabštině a češtině četli paní Sana Hedarová a Amani Alawawdeh a pánové Charif Bahbouh, Jafar
Hedar, Adda Keddam. Pan Burhan Kalak přečetl své překlady jednoho z nejvýznamnějších arabských básníků Mahmuda
Darwishe. Zvukomalebnost přednesu v obou jazycích podtrhla
loutna Marwana Alsolaimana.
Pohádky i vážná společenská témata
Příští vlna je festivalem nových obzorů, přehlídkou toho, co si
v současnosti myslíme, že bude důležité pro budoucnost, naši
a našich dětí. A tak zatímco odpoledne patřilo pohádkám
pro děti i dospělé, podvečer tématům kulturním, večer přesáhl
k tolik dnes diskutovaným otázkám politickým a náboženským.
O „islamofobii“ a o její umělé výrobě v médiích a školách výstižně a velmi citlivě promluvilo představení brněnského divadla
Feste Identita: Náš islám. Scénická kompozice Jiřího Adámka
Klikněte na video vyšla z komentářů, jimiž čeští uživatelé internetu reagovali na popravu Saddama Husajna k obecnějším
úvahám jako např.: Je trest smrti v roce 2007 ještě přípustný?
3/2007
13.12.2007 22:12:04
Den
De
n Or
Orie
ient
ie
ntu
nt
u na …
…př
p íš
př
íští
tí v
vln
lně…
ln
ě…
PROGRAM:
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Pohádkový Orient – pro děti od pěti
Jako z pohádek Tisíce a jedné noci – výtvarná dílna pro děti
Arabská kultura a my – debata
Mustafa. Orientální fantasmagorie
Pojďme mluvit arabsky! – workshop
Nad Prahou půlměsíc. – literární kavárna
Chahiya Tayiba / Dobrou chuť! – Ochutnávka orientálních pokrmů
Divadlo Feste: Identita I.: Náš islám
Anis Melliti – koncert tuniského zpěváka a hudebníka
Jiří Adámek – Klikněte na video
Po celý den bylo: orientální čajovna Cesty čaje, arabský suk, 24hodin v arabském světě (surf po
arabských TV kanálech), prodejní výstava knih orientálního nakladatelství Dar Ibn Rushd, nabídka
arabských knih pro děti – kulturní a jazykové centrum Arabesque a další … in šá´a´lláh
Do pohádkového světa pozvaly malé i velké diváky lektorky tanečního studia Farha z Českých Budějovic se svými studentkami
a roztančily příběh O vezíru Sulejmánovi a princezně Layle.
Pohádkový rámec mělo také představení Mustafa. Tuto tanečně pohybovou orientální fantasmagorii přivezlo z Brna studio
Rahat Lukum, které věrno svému názvu – v překladu pokrm
králů – uchystalo bohatou pastvu pro oči. Skutečné orientální
lahůdky z restaurace Antalya mohli diváci ochutnat ve foyeru,
stejně jako lahodné čaje z čajovny Cesty čaje. K atmosféře improvizovaného arabského suku přispěl krámek Náprstkova mu3/2007
Zlom03_12_2007.indd 13
zea s orientálními předměty, stánek s knihami z nakladatelství
Dar Ibn Rushd či nabídka arabských knih pro děti z kulturního
a jazykového centra Arabesque. Na stěně běžel sestřih vysílání
arabských televizí, k poslechu zahrál tuniský zpěvák a hudebník Anis Melliti.
Oslava, která připadla na závěr postního měsíce ramadánu,
vybídla k pokračování vzájemně obohacujícího se dialogu
mezi evropskou kulturou a orientální.
Lucie Němečková
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 13
13.12.2007 22:12:11
Fest
Fe
stiiv
st
ivall Kar
arne
neva
ne
vall ro
va
rozm
zman
zm
aniit
an
itostii
itos
DIALOG KULTUR 2007
Multikulturní
ltikulturní centrum Praha pořádalo pro
Pražany
ž
již
ž počtvrté
č é ffestivall D
Dialog
l
kkultur,
l
věnovaný střetávání a prolínání rozličných
kultur, jazyků a náboženství v České republice. Festival byl letos v rámci Kampaně na
podporu rovných příležitostí pro všechny
propojen s tématem diskriminace na základě pohlaví/genderu, rasy a etnického původu, náboženství nebo víry, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace. Představil
život řady etnických a sociálních skupin
a umožnil lidem různého věku, pohlaví,
etnicity, vyznání a zdravotního stavu pracovat společně na projektech, seznamovat se
a poznávat jiné kultury, přemýšlet o životech
těch druhých a o diskriminaci obecně. Prostor pro společné aktivity tak měl symbolizovat svět, ve kterém nedochází k diskriminaci
a kde je důležité respektování individuální ukrajinského souboru Džerelo, kazašský taidentity, jinakosti a rozmanitosti.
nec Alžběty Šubové, poslechnout si africké
bubny, zazpívat si a zatančit v romské dílně
Festival probíhal v prostorách Paláce Lucer- nebo se zapojit do dílny muslimské, kazašna a přilehlých pasážích v Praze v rámci ské či židovské. Hned po něm proběhla
Kampaně na podporu rovných příležitostí v pasáži Lucerna tradiční „polévková soupro všechny v ČR, která je podporována těž“, ve které zástupci menšin a cizinců žijíEvropskou komisí a vládou ČR. Byl slavnost- cích v ČR představili svoje národní polévky.
ně zahájen vernisáží výstavy „Dokumentární Diváci měli možnost ochutnat ukrajinskou,
fotografie a diskriminace“. Zahájení se zú- beninskou, rumunskou, bulharskou, libanončastnila paní Džamila Stehlíková, ministry- skou, ruskou a slovenskou polévku a vybíně Vlády ČR pro lidská práva a národnostní rali tu nejlepší. V soutěži podle hlasování
menšiny, která také předala ceny autorovi diváků nakonec zvítězila polévka beninská.
vítězného fotografického souboru Jiřímu Dále v pasáži Lucerna proběhlo divadelní
Doleželovi i dalším oceněným. Po vernisáži představení „12 let Rozkoše“ divadelního
následovala projekce dokumentárního filmu soubor ROZKOŠ, v němž účinkují klientky,
„Dvě matky a otec“ v kině Lucerna a večer kamarádky a příznivci neziskové organizabyl zakončen občerstvením v Mramorovém ce Rozkoš bez rizika.
sále Lucerny, kde hostům zahrála kapela
Mário Bihári band.
V průběhu festivalu probíhala také řada worKromě projekcí dokumentárních filmů a so- skshopů. V kavárně Lucerna měli návštěvníci
ciálních spotů, které v rámci projektu zajis- možnost nahlédnout do života beze zraku,
tila společnost Člověk v tísni, se v průběhu seznámit se s taji arabského jazyka a písma
pěti dnů uskutečnila řada zajímavých akcí. či se zapojit do workshopu o romských žeNapříklad v pasáži Egap proběhlo multi- nách či malování na sklo. V kavárně a knihkulturní odpoledne pro děti, které modero- kupectví Řehoře Samsy v pasáži U Nováků
vala Iveta Kováčová. Děti a jejich rodiče probíhal celý den projekt „Živá knihovna“
měli možnost zhlédnout taneční vystoupení aneb Nesuď Knihu podle obalu. Čtenáři si
tak namísto knihy mohli na 30 minut „vypůjčit“ lidi, kteří ve svém každodenním životě
čelí předsudkům a stereotypům. Po celou
neděli probíhal také v kavárně Kávovarna
Literární maratón, kde nejrůznější autoři
prezentovali svá literární či hudební díla na
téma kultura a rozmanitost v ČR. Maratón
byl připraven ve spolupráci s festivalem Den
poezie.
Během festivalu se uskutečnilo také několik
koncertů. V kavárně Lucerna zahrál Swingový soubor Pražského salónního orchestru,
sdružení při domově důchodců v Praze 8,
které hraje skladby mnoha hudebních stylů, od věcí jazzových a swingových, přes
českou dechovku až po současnou hudební tvorbu. Na pódiu v pasáži Lucerna se
vystřídal soubor The Tap Tap, v němž hrají
převážně studenti Jedličkova ústavu, projektu STUDEO, ale také hostující profesionální
hudebníci, se souborem HaChucpa, který
publiku prezentoval židovskou hudbu, jidiš
a hebrejské písně. Celý festival byl zakončen koncertem v Lucerna Music Baru. Vystoupily zde dívčí skupina Reskata, jihlavská
hiphopová kapela Pio Squad a nakonec DJ
Henriette.
„Přestože je situace v České republice v oblasti lidských práv poměrně stabilní, lidé se v každodenním životě stále setkávají s diskriminací a s nerovným zacházením. Festival chce napomoci nabourávat stereotypy a samozřejmost, se kterými
přistupujeme k lidem, již jsou jiní. Rádi bychom pomohli otevřít prostor rozmanitosti a pluralitě názorů i hodnot. Naším
cílem je zvýraznit pozitivní vnímání jinakosti jako přínosu pro moderní demokratickou společnost i pro jednotlivce v jejich
každodenním životě. Chceme také motivovat lidi i média, aby se problematice diskriminace více věnovali.“ Uvedla ke
konání festivalu koordinátorka Kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny
Martina Křížková z Multikulturního centra Praha.
(Zdroj: MKC)
str. 14 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 14
3/2007
13.12.2007 22:12:22
Sche
Sc
heng
he
ng
gen
e
Česko je připraveno vstoupit
do Schengenu už 21. prosince
Všech devět nových členských států Evropské unie je připraveno
zrušit před Vánoci kontroly na vnitřních hranicích a stát se tak součástí schengenského prostoru volného pohybu. K takovému závěru
dospěla pracovní skupina v Bruselu, která zkoumala zapojení jednotlivých uchazečů o členství do integrovaného informačního systému. Devítka nových zemí už schengenský systém skoro 2 měsíce
testuje. Že se osvědčil, doložil ministr Langer statistickými údaji:
„Bylo zaznamenáno celkem 5 848 konkrétních případů pozitivního použití informací schengenského informačního systému sloužícího k identifikaci osob, po kterých je vyhlášeno pátrání, které jsou
pohřešované. Kradené věci a podobně.“
(Zdroj: Český rozhlas 1)
Hranice zmizí tři dny před Vánocemi
Kdo bude chtít vyrazit na poslední vánoční nákupy do Německa
nebo Rakouska, vyplatí se mu počkat do 21. prosince. S 21. prosinci odejdou z „čáry“ policisté, ale více hlídek by však mělo být
vidět ve vnitrozemí. Do 30 kilometrů od hranic by navíc měly být
tyto hlídky smíšené, budou je tvořit vždy policisté z obou států. Ve
vnitrozemí chtějí policisté nasadit dokonce takzvané schengenbusy.
Díky nim půjde například rychle zjistit, zda se někdo neprokazuje
padělanými doklady. Schengenbusy jsou vybavené UV lampami a
další technikou na odhalení padělaných dokladů.
Jediné hraniční přechody, které Česku „zůstanou“, budou na mezinárodních letištích.
(Zdroj: MF Dnes)
se dvěma tamními policisty a obráceně,“ sdělil Husák. Společně
budou například hledat auta s nelegálními běženci. Podle Husáka
je možné, že Rakousko hraniční kontroly dočasně obnoví v létě
příštího roku, až bude pořádat evropský šampionát ve fotbale.
(Zdroj: MF Dnes)
Hranice úplně nezmizí
Cesta do Rakouska nebude ani po Novém roce úplně volná, ač po
vstupu Česka do takzvaného schengenského prostoru zmizí hraniční kontroly. Náš jižní soused totiž plánuje, že policisty odvelené
od hranic pošle hlídkovat jen pár kilometrů za ně. Spor vyvolává
obava obyvatel rakouských příhraničních měst, že po zrušení hranic u nich naroste kriminalita. Rakouští politici proto opakovaně
prohlásili, že chtějí nedaleko někdejších přechodů zavést „zvláštní
silniční kontroly“.
Náměstek šéfa pohraniční policie Vladislav Husák řekl, že by si
policisté z obou států měli od příštího roku víc navzájem pomáhat.
„Plánujeme společné hlídky. V Rakousku bude chodit jeden Čech
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 15
Králové Šumavy ustoupili:
Dobrá, sem můžete
Šedesát kilometrů neprostupné hranice. Tak měla původně vypadat
Šumava i po Schengenu. Minulý týden ochranáři ustoupili a zákaz
vstupu zmírnili. Po nátlaku desítek starostů a dvou hejtmanství si
Správa Národního parku Šumava rozmyslela fundamentalistický
přístup a otevřela část sporných zón turistům. Pro turisty i místní
obyvatele to znamená, že oproti původním proklamacím bude
zprůchodněn například desetikilometrový úsek hranice východně
od Železné Rudy.
(Zdroj: Týden.cz)
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 15
13.12.2007 22:12:33
Co n
nás
ás ješ
eště
tě ček
eká?
á?
Novela cizineckého zákona
Poslanci schválili novelu azylového
Po
y
a cizineckého zákona. Ten
zpřísňuje
zp
přísňuje
p
ř
pravidla pro lidi, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt nebo
mezinárodní
me
ezinárodní
e
z
ochranu. Návrh předložila vláda, nyní jej musí posoudit Senát. Pro hlasovalo 84 ze 156 přítomných zákonodárců, proti
byli pouze dva levicoví poslanci.
Petice předsedům obou komor
Parlamentu ČR
Zástupci cca 30 nevládních organizací předali petici proti restriktivním opatřením vůči uprchlíkům a cizincům. Předseda Senátu Přemysl Sobotka a předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček petici
převzali v prostorách senátu.
Petice protestuje proti některým změnám novel zákona o pobytu
cizinců a zákona o azylu, které obsahují řadu kontroverzních ustanovení omezujících svobody žadatelů o azyl a zpřísňujících podmínek pro uzavírání sňatků s cizinci.
(Zdroj: Amnesty International)
stvími zachází jako s podezřelými z uzavření účelového nebo
falešného sňatku.
Co řekli o novele:
– „Vládě není vždy dostatečně jasné, že bezpečnost dneska
– „Počet fingovaných manželství za účelem získání trvalého pov České republice závisí do značné míry a bude to platit dvojbytu neustále roste,“ tvrdí ředitel odboru azylové politiky z minásobně po spuštění schengenského režimu také na spolupráci,
nisterstva vnitra Tomáš Haišman.
kterou povedeme s evropskými institucemi, dalšími státy členský– „Problém při potírání fingovaných manželství není v nedostatečmi Evropské unie a Europolem,“ poznamenal Lubomír Zaoráné právní úpravě, ale v tom, že cizinecká policie nepracuje tak,
lek (ČSSD).
jak by měla a má velké problémy s korupčním chování svých – „Zneužívá-li někdo určitý právní institut, nesmí to být důvodem
policistů,“ řekl Ondřej Liška (SZ).
pro to, aby za to byli potrestáni a plošně kriminalizováni všich– Opozičním socialistům se návrh ministerstva vnitra zamlouvá.
ni. Kromě toho neexistuje relevantní předpoklad domnívat se,
„Fingovaná manželství jsou opravdu problém a to, že cizinec
že toto opatření zabrání nebo eliminuje uzavírání účelových
dostane trvalý pobyt až po dvou letech, může spoustu podvodsňatků,“ řekla poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD).
níků odradit,“ říká Lenka Mazuchová (ČSSD).
– Zelený poslanec Ondřej Liška má se smíšeným manželstvím
– „Na jedné straně máme být solidární a na druhé straně musíme
zkušenost, neboť jeho manželka je Italka. Podle něj manželé
vnímat odpovědnost vůči občanům a chránit je před těmi, kteří
občanů jiných států EU, např. alžírská manželka Francouze
přicházejí, aby zneužívali náš sociální systém a páchali trestpracujícího v ČR nebo ukrajinský manžel Slovenky studující
nou činnost,“ řekl Langer.
v ČR, budou mít paradoxně vyšší práva než zahraniční man– „Nelíbí se mi třeba to, že cizinci, kteří zde mají pracovní vízum,
želé a manželky českých občanů. Přesto podle Lišky zelení do
tak v případě, že by s nimi zaměstnavatel rozvázal pracovparagrafů zasahovat nebudou. Přistoupili na ujištění vnitra, že
ní poměr, tak jim to pracovní vízum okamžitě končí. To vede
se situace zlepší po změnách v Cizinecké policii, která má podk tomu, že tito lidé jsou potom vykořisťovaní, jsou závislí na tom
vody odhalovat.
zaměstnavateli, nemají možnost si třeba najít nějakou jinou prá- – Podle Tomáše Kladívka (ODS) jsou ale argumenty odpůrců
ci. Navrhujeme, aby tam byla měsíční nebo dvouměsíční lhůta
zpřísnění zákona liché. Jak uvedl, pravidla pro získání trvalého
na to, aby si mohl najít nějakou jinou práci,“ upřesnil bývalý
pobytu v jiných zemích EU jsou přísnější. Např. v Rakousku či
ministr vnitra, poslanec za ČSSD František Bublán.
Polsku mohou cizinci o trvalý pobyt požádat až po pěti letech
– Podle Marie Jelínkové z Multikulturního centra v Praze jsou chymanželství. Jiné státy si kladou ještě další podmínky, například
by novely opravdu vážné, protože se všemi smíšenými manželdosažení určitého věku manželů či společnou adresu.
Citát z petice
„Jsme důrazně proti tomu, aby žadatelé o azyl byli předem považováni za nebezpečí, aby s nimi bylo nakládáno jako se simulanty,
kteří zneužívají azylový systém, aby se řízení o udělení azylu změnilo v pouť cizinců po různých internačních táborech a vznikaly zóny,
ve kterých platí nižší standard lidských práv než na zbytků území České republiky, aby bylo každé manželství českých občanů s cizinci
bezdůvodně považováno za fingované, aby bylo cizincům, kteří jsou manžely nebo manželkami českých občanů, odejmuto dosavadní
právo na okamžité získání trvalého pobytu.“
str. 16 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 16
3/2007
13.12.2007 22:12:40
a
Co n
nás
ás ješ
eště
tě ček
eká?
á?
Nov
Nové
v zákony pro cizince zajistí
bezpečí
bez
zp
S konc
koncem
ce roku vstoupíme do schengenského prostoru. To na nás
nároky v zajištění bezpečnosti jak našich občanů, tak občaklade n
ná
sousedních
států. Ohrožení naší bezpečnosti se rázem stane
nů sous
s
ohrožením
ohrože
en bezpečnosti všech ostatních členů Schengenu. Naši
azylovou
azylovo
o a cizineckou politiku potřebujeme uvést do souladu
s ostatními zeměmi. V okolních zemích mnohdy platí mnohem přísnější postupy…
…Naše dosavadní zákony totiž patří k těm benevolentnějším
v Evropě. Naše země se přitom pomalu, ale jistě z tranzitní země
stává zemí cílovou. Nejen pro uprchlíky hledající záchranu před
politickým pronásledováním, nebo dokonce před válečným konfliktem, ale i pro ekonomické migranty a mezinárodní organizovaný
zločin.
…Navrhované zákony nám pomohou odlišit migranty, kteří utíkají
ze svého domova z politických nebo národnostních důvodů, potřebují pomoci a chtějí se zapojit do naší společnosti, od ekonomických migrantů, kteří by chtěli zneužívat náš sociální systém, a od
organizovaného zločinu…
Novely zákonů ctí zásady základních práv a svobod občanů.
V žádném případě tedy nesměřují proti lidem, kteří potřebují pomoci a mohou naši společnost obohatit. Nechceme ani zbytečně
komplikovat život slušným lidem. Aktivně spolupracujeme s mezinárodní organizací pro migraci, podílíme se na pomoci politickým
uprchlíkům při budování nového domova, organizujeme návrat
našich krajanů do vlasti.
Tuto pomoc považuji za naprosto samozřejmou. Stejně tak jako
zajištění bezpečí.
Ivan Langer
ministr vnitra České republiky
(Článek v MF Dnes)
Novela cizineckého zákona
nebo Zákon na ochranu české
krve?
Když jsme se s mojí americkou snoubenkou v dubnu dozvěděli o připravované změně zákona o pobytů cizinců
a zákona o azylu domnívali jsme se, že jde o špatný vtip a že tak absurdní návrh nemůže poslaneckou sněmovnou
nikdy projít. Pouhé dva hlasy proti ve třetím čtení ale ukázaly, že našim zákonodárcům je situace lidí vstupujících do
takzvaných smíšených manželství buďto zcela lhostejná, anebo – což by bylo ještě horší – se s xenofobním podtextem
novely dokonce tiše ztotožňují. Nyní budou kontroverzní novelu, proti které protestuje celá řada občanských sdružení
a neziskových organizací, ale která vyvolává jen nepatrný zájem širší české veřejnosti (cizinec není našinec, jak víme
ze Tří veteránů), projednávat senátoři. S ohledem na fakt, že novela je ze strany ministerstva vnitra legitimizována
jako nezbytné opatření související se vstupem ČR do schengenského prostoru, je bohužel pravděpodobné, že jí rovněž nebudou klást významnější překážky.
Vzhledem k tomu, že jsme se brali před měsícem (po předchozím několikaletém soužití), je teoreticky možné, že i nás
se chystaná legislativní změna dotkne. Spíše než obavu z možných důsledků ale pociťujeme především ohromný úžas
a rozhořčení nad tím, že český stát se prostřednictvím této novely chystá sociálně i ekonomicky diskriminovat nejen
všechny cizince, kteří zde již delší dobu pracují, poctivě odvádějí daně a chtějí se dále integrovat do společnosti, ale
také své vlastní občany, kteří se svobodně rozhodnou založit rodinu s cizím státním příslušníkem.
Tím, že v prvním roce manželství zákon odpírá „smíšeným“ rodinám dávky státní sociální podpory, nutí cizince platit
si komerční zdravotní pojištění a případně uhradit plnou taxu za porod, vysílá jasný signál směrem k českým mužům:
založit rodinu s cizinkou se nevyplácí, vybírejte radši z domácí nabídky!
Co na tom, že potenciální potomek z takového svazku bude mít automaticky českou státní příslušnost. Není „čistého
původu“, tak ať si rodiče pěkně připlatí, když byli tak neopatrní a nepočkali s ním až do doby, než dostanou úřední
potvrzení o tom, že jejich manželství není „fingované“.
Čeští zákonodárci si tak mohou opět jednou pogratulovat. Není totiž pochyb o tom, že novelou – doufejme, že
pouze bezděky – vykouzlili úsměv na tváři členů a sympatizantů všech těch obskurních hnutí a sdružení, která chtěla
předminulou sobotu táhnout Židovským městem a proti kterým oni sami tak plamenně demonstrovali, dušujíce se, že
nepřipustí vyvolávání temných duchů evropských dějin. Snad ještě není pozdě na to uvědomit si, že právě díky zákonům, jako je tento, dotyční duchové nabírají na síle.
Václav Štětka
(Zdroj: Britské listy)
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 17
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 17
13.12.2007 22:12:46
Cizi
Ci
zine
zi
neck
ne
cká
ck
á po
p li
lici
cie
ci
e
U nás v Evropě
V Praze existuje
j jjeden státní orgán,
g
na kterýý
MUSÍTE téměř jako na hřbitov, pokud jste ciMU
zinec
zin
nec ze země mimo EU
EU. Tímto orgánem je
Cizinecká policie ČR (CP) se sídlem v Praze.
Vzhledem ke skutečnosti, že jsem v České
republice již od února 1999, tak po celou
dobu mého pobytu až do dubna 2006 pro
mne byla CP úřadem, kam jsem MUSEL nejčastěji.
Kdybych popsal své zkušenosti s vyřizováním vytouženého trvalého pobytu, asi by
to byla pěkně tlustá brožura, pro niž by se
nejlépe hodilo vypůjčit si název knihy od
vážené paní Haliny Pawlovské „Hroši nepláčou“. Pro účel komunikace s CP si totiž
každý cizinec, respektující právní řád ČR,
musí takovouto hroší kůži pořídit. Jinak to
asi nejde. Od roku 2002 jsem opakovaně
žádal CP o přidělení trvalého pobytu, a to
zcela marně až do února 2006. Nikdo
z úředníků na CP nezohledňoval skutečnost,
že o trvalý pobyt se ucházel mladý, zdravý
a i na poměry ČR nadprůměrně vzdělaný
člověk, který se o sebe dokázal postarat,
integroval se do české společnosti, našel si
uplatnění ve svém studijním oboru, samostatně ovládl češtinu a řádně platí daně do
státního rozpočtu ČR. Tento přístup částečně
odráží ignoranci a xenofobii některých příslušníku CP. Ovšem hlavní vinu na této situaci nese český cizinecký zákon, který celou
řadu let vytvářel takovéto nevalné podmínky
pro žadatele o trvalý pobyt a přispíval ke
korupčnímu prostředí v řadách úředníků CP.
Ostatně o tématu korupce v CP bylo českými médii natočeno mnoho pořadů. O tom,
že korupce v řadách CP existuje, svědčí
také skutečnost, že třeba jen v Praze naplno
funguje celá řada podivných zprostředkovatelských agentur, které z této situace profitují
– nabízejí cizincům vyřízení českých víz všeho druhu včetně povolení k trvalému pobytu – ovšem za mimořádně vysoké poplatky.
Otázkou tedy je: komu jsou tyto poplatky
určeny? O přítomnosti těchto agentur se jednoduše přesvědčíte tehdy, pokud si koupíte
třeba ruské nebo jiné cizojazyčné noviny,
vydávané v Praze.
Ovšem ani po získání trvalého pobytu mé
trápení s institucí CP ani zdaleka neskončilo. V roce 2003 jsem se oženil se svojí běloruskou přítelkyní a v roce 2005 se nám v ČR
narodila dcera. Jelikož ani já, ani má žena
jsme v této době neměli na území ČR trvalý
pobyt, nemohla být naše dcera pojištěna
podle zákona o veřejném zdravotním po-
str. 18 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 18
jištění tak, jako jsou pojištěny děti českých
občanů. A to i přesto, že my jako rodiče
jsme celou dobu našeho pobytu v ČR měli
toto pojištění vyřízeno přes zaměstnavatele.
Téměř rok jsme museli platit pro naše dítě
komerční zdravotní pojištění u VZP. Když mi
byl v dubnu 2006 konečně udělen trvalý pobyt v ČR, má dcera získala nárok na přidělení stejného druhu pobytu, jako byl ten můj.
Připravil jsem tedy veškeré povinné doklady
a vyrazil na služebnu CP s žádostí. Ovšem
ukázalo se, že v novele cizineckého zákona z roku 2006 došlo k drobné chybičce.
Z jednoho paragrafu vypadl malý odstaveček, který dříve umožňoval podání žádosti
o přidělení trvalého pobytu pro nezletilce
z důvodu sloučení rodiny přímo na území
ČR. Po měsíci čekaní a chybných informací
mi nezbylo nic jiného, než si vyřídit jednorázové vízum do Polska, vyžádat si v práci
dovolenou na jeden den a vyrazit vlakem
na návštěvu českého konzulátu v polských
Katovicích. Důležitý pro mne však byl kladný výsledek, který se konečně dostavil asi
po dalších dvou měsících čekání od podání
této žádosti.
Můj nejčerstvější zážitek s institucí CP v ČR
je z listopadu 2006. Byla to moje zatím poslední návštěva CP, která se nám mimochodem slavnostně přestěhovala z Olšan do
srdce Žižkova na Koněvovu ulici. Nebudu
komentovat dopravní náležitosti, jen si dovolím poznámku, že umístit CP do budovy
v ulici, kde jezdí jen dvě linky busu MHD,
musel rozhodnout jedině opravdový „odborník“ na migrační politiku.
Na referát CP jsem šel proto, abych na základě plné moci svojí manželky nahlásil změnu adresy jejího bydliště v Praze. Považoval
jsem to za běžnou rutinu na maximálně
30 min. Ovšem jak se ukázalo, tato úvaha
byla zcela z oboru SciFi. Nová úřadovna CP
sice vypadá moderně a je prostornější než
původní olšanský panelák, ovšem CP se do
této nové budovy přestěhovala kompletně
i spolu se starými problémy, které nikdo ze
státní správy pořádně neřeší, jakoby ani neexistovaly.
Tímto problémem je absolutní neschopnost
CP včasně a efektivně zpracovat žádosti
cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR. Se svou žádostí jsem se dostavil do
sídla CP v Koněvově ulici, do konce úřední
doby CP zbývala celá jedna hodina, ale
když jsem viděl ty stovky cizinců v čekárně
– bylo mi ihned jasné, že tady a dnes nemám šanci svou žádost vyřídit. Když jsem
požádal jednu z příslušnic CP o věcné vysvětlení postupu, jak můžu provést nahlášení změny bydliště, bylo mi sděleno, že se
musím znovu dostavit v jiný den, jelikož pro
dnešek už byl vyčerpán limit vstupních lístečků. Pokusil jsem se namítnout, že jsem přeci
také zaměstnán a nemůžu denně chodit na
CP kvůli prkotině za nejistým výsledkem. Na
to paní policejní důstojnice reagovala velice důstojně sdělením, že pokud se mi jejich
systém nelíbí, tak v ČR vůbec pobývat nemusím. Upřímně řečeno, paní policistka asi tak
trochu měla pravdu: většina imigrantů by
při setkání s takovýmto úředním přístupem
představitelky českého státu spíše rezignovala na jakoukoliv svou žádost a ztratila by
chuť se někam stěhovat. Takže jsem si vyvodil závěr, že každý cizinec, který se přeci
jen odhodlá vyrazit na CP, musí mít někde
hluboko ve svých mozkových buňkách zafixovanou nějakou drobnou libůstku v SSM
praktikách, protože na jiné manýry CP ČR
asi zvyklá není. Tento den jsem tedy odešel
z CP s nepořízenou.
Později jsem se dozvěděl, že aby se člověk
(tedy cizinec), vůbec k těm zmíněným slavným lístečkům probojoval – pak musí vydržet stát ve frontě před úřadovnou CP asi od
5:00 od rána, i když úřední hodiny začínají
až od 7:30.
Rygor Halaburda
(Zdroj: migraceonline.cz)
2/2007
13.12.2007 22:12:52
Cizi
Ci
zine
zi
neck
ne
cká
ck
á po
p li
lici
cie
ci
e
To není civilizace, říká
Američan o bráně do Česka
Hodiny a hodiny čekání, informace jen v cizím neznámém jazyce a k tomu nejistota, zda se vůbec dostanete na řadu. Tak
popisují cizinci bránu do Česka – úřadovnu pražské cizinecké policie. „Poznal jsem cizineckou policii v Holandsku, Venezuele
i Dominikánské republice. A všude fungovala lépe než tady. Na pražské cizinecké policii jsem si nikdy nepřipadal jako na úřadu
v civilizované zemi,“ říká Colin Shea, americký manažer, který pracuje v Česku od roku 1995.
Než se v roce 2005 oženil, musel si každoročně zařizovat potvrzení o dlouhodobém pobytu. Někdy jej to stálo i tři pracovní
dny. A vždy pořádnou dávku stresu. Jako většina cizinců zažil ještě starou služebnu v Olšanské ulici na Žižkově, která proslula
zejména nekonečnými frontami.
Úřad se přestěhoval do moderní budově v Koněvově ulici, která je vybavena automaty na pořadová čísla. Staré nemoci si však
cizinecká policie přestěhovala s sebou. „Dnes je to dobré, přede mnou jenom 64 lidí, to se snad dočkám. Manžel tady byl včera
od rána a dnes musel přijít znovu, protože na něj nedošla řada,“ říká v nové úřadovně mladá žena v oddělení pro občany EU.
Je devět ráno, dvě hodiny od zahájení provozu a žena v ruce šťastně svírá pořadový lístek. Ti, kdo přišli po deváté, mají smůlu.
Automat na pořadí už totiž nefunguje. Žadatelé musí počkat, až úředníci odbaví dlouhou frontu před nimi.
„Máme nedostatek zaměstnanců. Za poslední roky přibylo v Praze cizinců o přes 30 tisíc cizinců, ale počet našich zaměstnanců
se nezměnil. Žádáme o další tabulková místa,“ říká Radomíra Teubnerová, zástupkyně ředitele pražské cizinecké policie.
Policejní prezidium vidí navyšování míst skepticky. „Museli bychom ubrat místa jinde,“ říká mluvčí prezídia Pavel Hanták. „Nebráníme se ale tomu, aby se přerozdělila místa v cizinecké policii. Méně vytížené služebny by mohly posílit například tu pražskou,“
dodává.
Podle cizinců, kteří mají s cizineckou policií zkušenost, však problém netkví jenom v nedostatku pracovníků. „Spousta práce se
tam dělá neefektivně. Vyžadují třeba, aby si člověk pro každý dokument přišel osobně. Osmdesát procent agendy by přitom šlo
vyřídit poštou,“ říká Colin Shea, povoláním marketingový analytik.
Cizí jazyky nepatří mezi silné stránky cizinecké policie. Chybí i mezi povinnými kritérii pro výběr zaměstnanců. „Požadujeme středoškolské vzdělání s maturitou, dobrý zdravotní stav a nějaké základní jazykové znalosti, ale to není podmínka,“ říká Radomíra
Treubnerová. „Jednacím jazykem na cizinecké policii je čeština, takže pokud někdo nerozumí, musí si obstarat tlumočníka,“ dodává. Její slova potvrzuje i pohled na nástěnky v budově. V oddělení pro občany EU jsou všechny informace jenom v češtině.
„Tomu vůbec nerozumím. Nemůžou přece chtít, aby každý cizinec, který sem přijde, uměl hned na začátku česky,“ rozčiluje se
Colin Shea, rodák z New Hampshire.
Radomíra Treubnerová z pražské cizinecké policie si nespokojenost cizinců vysvětluje jinak. „Jsou klienti, kteří jsou nespokojení,
protože třeba nemají všechno v pořádku. Ti samozřejmě budou nespokojení vždy. Ti, kteří všechno v pořádku mají a dodržují
pravidla, ti potom problémy nemají,“ myslí si.
(Zdroj: Aktuálně.cz)
2/2007
Zlom03_12_2007.indd 19
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 19
13.12.2007 22:13:11
Prá
Pr
áce
áce
ác
V Česku pracuje přes 220 tisíc
zahraničních pracovníků
Vláda nyní schválila plán na zavedení takzvaných zelených karet pro
cizince vybraných profesí ze zemí mimo EU. Stát chce pomocí zelených karet přilákat do země pracovní síly ze zahraničí do oborů, které
se potýkají s nedostatkem pracovníků. Na českém trhu chybí kvalifikované dělnické profese i vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Již nyní
chybějí například zdravotní sestry, techničtí specialisté, kvalifikovaní
i nekvalifikovaní dělníci.
Projekt zelených karet má podle vlády zjednodušit celý administrativní
proces udělování pracovních povolení pro cizince. Vydání pracovního povolení a povolení k pobytu se má spojit do jedné úřední procedury, cizinec by dostával jen jediný dokument.
Od zavedení zelených karet si ministři slibují i větší zprůhlednění zaměstnávání cizinců a odbourání práce na černo. Program zelených
karet, podle záměru, by do Česka neměl lákat přistěhovalce, ale jen
takzvané gastarbeitery. Tito hostující pracovníci by se podle plánů
ministrů po čase měli zase vrátit do své vlasti. Zelená karta má platit
tři roky.
Vzniknout má i databáze pracovních příležitostí pro cizince. Do ní
by se automaticky dostávala místa, která se nedaří po určitou dobu
obsadit a u nichž zaměstnavatel výslovně neuvede, že o zahraniční
pracovníky nemá zájem. Seznam by měli k dispozici úředníci a česká
velvyslanectví. Bylo by do něj možné ale i volně nahlížet.
(Zdroj: ČTK)
Česko láká lékaře z EU
Lékaři ze zemí EU by měli mít v blízké budoucnosti lehčí podmínky pro nastartování práce v Česku. Vláda schválila novelu zákona
o uznávání odborných kvalifikací, která má zjednodušit procedury při
žádosti zahraničních lékařů o profesní působení v Česku. Zároveň by
se měl snížit počet specializací na úroveň běžnou v EU.
Zákon podle ní přinese automatické uznání profesní kvalifikace. Lékař, který ji má uznanou na území členského státu, ji bez dalšího
dokládání bude mít uznanou i v Česku.
(Lidové noviny)
Co je zelená karta
Zelená karta je vlastně zvláštní pracovní povolení, které
zahraničnímu zaměstnanci umožňuje vykonávat práci
u konkrétního zaměstnavatele. Modely používané
například v Irsku, Velké Británii, Německu, Holandsku
nebo Belgii ukazují, že systém je možné nastavit tak,
aby pružně podporoval nedostatkové profese. Uchazeči pak získávají body podle určitých kritérií - mezi ně
patří například povolání nebo také budoucí plat.
České firmy lákají do svých řad Mongoly a Vietnamce
Za socialismu sem jezdili naučit se řemeslo, vzdělat se a pomoci českým podnikům. Po dvaceti letech začínají české podniky objevovat výhody
zaměstnávání Vietnamců a Mongolů. Oproti loňsku u nás pracuje s povolením dvojnásobek lidí ze středu Asie a nových pracovních sil z Vietnamu
se uchytilo dokonce šestkrát více. „Je u nás zhruba padesát Mongolek a máme s nimi velmi dobré zkušenosti,“ říká předseda družstva Sněžka
Náchod Miloslav Čermák. V družstvu zaměstnávají Mongolky, podobně jako jinde v Česku, hlavně jako šičky. „Zaměstnáváme je přímo, ne přes
agentury. Můžou si u nás klidně vydělat i dvacet tisíc, když překračují normy. Pokud plní plán, mají patnáct tisíc,“ dodává Čermák.
Podnikatelé by podle svých slov rádi dali přednost Čechům – jenže ti o práci nemají zájem. Naopak Mongoly nebo Vietnamce si pochvalují: „Jsou
ochotní pracovat, což je pro nás důležité,“ říká Jan Budík z nábytkářské firmy Ita Dva.
Cizince z asijských zemí si v Česku najímají zejména textilní či kožedělné firmy. Čím dál více na východ se při hledání obracejí i proto, že například hledání Slováků nebo Ukrajinců je už mnohem těžší. Navíc tuzemské firmy musely řešit výpadek šiček ze Severní Koreje. „Nelíbilo se to našim
zákazníkům, že je zaměstnáváme,“ dodal Čermák.
Mongoly hledají firmy většinou přes jejich krajany, kteří u nás žijí a umějí česky, neboť nejobtížnější bývá překonat komunikační bariéru. Podniky
je zaměstnávají nejčastěji přímo – zprostředkovatel v Mongolsku provádí jen výběr vhodných pracovníků.
Do hledáčku personalistů se opět dostává Vietnam, se kterým počítá také seznam zemí, odkud by k nám mohli lidé za prací jezdit mnohem
snadněji díky takzvaným „zeleným kartám“. Řada českých pracovních agentur už přemýšlí, jak ve Vietnamu vybrat ty správné osoby. „Českými
školami a podniky prošlo tři sta tisíc Vietnamců, takže je tam stále dost lidí, kteří mluví česky,“ říká Marcel Winter, který vlastní firmu zabývající se
poradenstvím pro obchod s Vietnamem. „Obrací se na mě čím dál více agentur, které chtějí kontakty, aby sem mohli vozit lidi,“ potvrdil.
Vietnamce však u českých firem čekají jiné pozice než Mongoly. Zájem o ně mají hlavně strojírenské podniky na pozice typu svářeč nebo obráběč.
Ale třeba i do dolů. „Máme konkrétní klienty, kteří by je velmi rádi zaměstnali,“ říká ředitel personální agentury Adecia Pavel Hovorka, podle
kterého jsou Vietnamci proslulí „chronickou pracovitostí“. Firma chce najít ve Vietnamu partnera, který bude provádět předvýběr lidí. „V první řadě
budeme hledat hlavně ty, co umějí ještě česky, a podle profesí,“ dodal.
(Zdroj: MF Dnes)
str. 20 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 20
3/2007
13.12.2007 22:13:25
Prác
Pr
áce
ác
e
Firmy mají zájem o více cizinců
Za loňský rok u nás přibylo 35 tisíc cizinců. Například ve Škodovce představují 15 procent pracovníků. V plzeňském Panasonicu jsou
z pěti tisíc zaměstnanců tři tisíce zahraničních pracovníků. Japonský
podnik žádá po úřadech, aby jim umožnily přijetí dalších dvou set
Vietnamců. Především automobilový a elektronický průmysl ročně
žádá až o 50 tisíc nových lidí.
Cizincům nestačí získat práci, ale potřebují důstojné podmínky k životu. Věra Roubalová, která jim pomáhá jako terapeutka v komunitním
centru InBáze v Praze, říká, že to cizinci mají v Česku těžké. „Často
jsou vykořisťováni v práci, bez sociálního a hlavně zdravotního pojištění,“ popisuje. Podle ní je vyřizování potřebných dokladů k práci čím
dál komplikovanější. Proto se lidé často svěří zprostředkovatelským
firmám. „Ty jim seženou zaměstnání na měsíc a poté jim zajistí práci
načerno. Zprostředkovatelé si nechávají značnou část výdělku a příchozí zneužívají,“ dodává Věra Roubalová.
Někdy zaměstnavatel platí cizinci nízkou mzdu jen podle dohody
o vykonání práce. Stát přichází o miliardy na daních a pojistném.
„Žádný projekt legální migrace nemůže uspět, pokud nebude současně omezována migrace nelegální,“ říká Jan Schroth z Mezinárodní
organizace pro migraci (IOM). Odborníci zabývající se bojem s nelegálním zaměstnáváním volají po větší kontrole agentur zprostředkovávajících práci načerno.
Dosud měli cizinci možnost žádat o vízum za účelem práce na jeden
rok, tuto praxi mohli zopakovat pětkrát a pak získali trvalý pobyt.
Nyní by se celá procedura měla zrychlit. To by mělo přinést větší
jistotu jak příchozím lidem, tak zaměstnavateli.
Češi se ale přílivu cizinců bojí. Průzkum agentury TNS v 27 zemích
ukázal, že si přes tři čtvrtiny dotázaných lidí (což je o 20 procent více
než evropský průměr) myslí, že je u nás přistěhovalců příliš. Češi jsou
vůči cizincům konzervativní. To jim však na trhu práce může škodit.
Výzkumy Světové banky ukázaly, že nejefektivnější je umožnit přistěhovalcům co nejjednodušší přístup na trh.
Přibývá firem, které se stále častěji zajímají o možnosti legálního zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. „Situace na trhu
práce se mění, firmy potřebují cizince a chtějí je zaměstnávat legálně.
V minulosti jsme nikdy tak velký zájem o naše kurzy a semináře ze
strany zaměstnavatelů neměli,“ komentuje situaci Jan Schroth z IOM.
Pomocí pro cizince jsou internetové servery. Vedle komerčních funguje bezplatná aplikace www.praceprocizince.cz. Je součástí integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních věcí, na němž jsou
informace v několika jazycích. Vyhledávací filtry fungují vedle češtiny
i v angličtině a ukrajinštině a texty inzerátů se automaticky mezi jazyky překládají. Cizinec se tak obejde bez prostředníka a má šanci
si najít práci legální cestou, což mu může pomoci vyjednat si lepší
podmínky zaměstnání.
(Zdroj: Hospodářské noviny)
V roce 2050 bude každý sedmý
Čech cizinec
Migrace za lepším výdělkem či nižšími cenami zboží. V Německu
jsou Poláci, v kuchyních a nemocnicích najdete Čechy a Slováky.
V Polsku na žních pracují Ukrajinci, na Ukrajině zase Rusové, ve Spojených státech Mexičané. Když bylo ještě před čtyřiceti lety Rakousko
chudé, jezdili Rakušané pracovat do Německa. Stačí se rozhlédnout
u nás, kde čím dál častěji zní slovenština a ruština, respektive ukrajinština. Za prací přicházejí do Čech zejména Slováci a Ukrajinci, ale
i občané států bývalé Jugoslávie. A bude hůř, varují odborníci.
Dětí se rodí málo, stále více odborníků s praxí jde do penze a nová
česká generace je přitom nestačí nahradit. Statistici varují, že potíže
se začnou projevovat už v roce 2010. Navíc se ukazuje, že zaměstnávat Čechy je pro některé firmy příliš drahé. Problémy s nedostatkem
pracovních sil pociťují podnikatelé v řadě odvětví už dnes. Chybějí
nejenom specialisté, ale také klasičtí řemeslníci, jako zedníci, kopáči,
skladníci či pomocní dělníci ve stavebnictví. Se současným rozmachem
tohoto oboru je právě po nich vysoká poptávka. Firmy hlásí rovněž
nedostatek odborníků jako jsou zámečníci, nástrojáři nebo lakýrníci.
Začínají chybět na domácím trhu i vysoce specializovaní odborníci.
Příkladem mohou být dentisté, kde počet nových zubařů nedokáže
nahradit odcházející lékaře. Podniky proto budou muset začít už brzy
ve velkém lovit zaměstnance ze zahraničí. A to nejen „černé“ pracovníky na stavby. První takovou masivní vlnu zahraničních pracovníků
zažívá Moravskoslezský kraj. Čeští horníci odcházejí do důchodu,
učňovské obory byly počátkem devadesátých let zrušeny. Do dolů
dnes fárá na čtyři tisíce horníků, hlavně Poláků a Ukrajinců.
Podíl cizinců na tuzemském obyvatelstvu tvoří nyní necelá tři procenta
a čistá migrace (rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovaných)
se pohybuje v posledních letech mezi 15 a 35 tisíci přistěhovanými
ročně navíc. Experti přitom tvrdí, že se téměř jistě naplní populační
projekce: každý rok přibude 25 tisíc osob. Do roku 2050 prý bude
každý sedmý Čech původem cizinec nebo jeho potomek.
(Zdroj: MF Dnes)
Cizinci v Olomouckém kraji
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
kraj
září 2007
735
4 179
1 261
2 383
1 157
9 715
prosinec 2006
773
3 678
1 165
1 794
1 089
8 499
Pracovní příležitosti
v Olomouckém kraji
Doposud platilo, že nejčastěji dostali práci ve firmách v Olomouckém kraji Slováci a Poláci. Časy se ale mění. Slibně se rozvíjející ekonomika na
Slovensku láká Slováky vracet se domů a ubývá i Poláků. Mezi dělníky se proto stále častěji objevují Bulhaři, kteří stejně jako Poláci a Slováci coby
obyvatelé Evropské unie nemají problémy s pracovním povolením u nás. Na rozdíl od Poláků a Slováků, kteří sem jezdí pracovat krátkodobě,
Bulhaři tady zůstávají nejméně tři roky a často se sem chtějí dokonce přestěhovat.
Příliv zahraniční pracovní síly je zřejmě jediným faktorem, který se podepisuje na zvyšování počtu obyvatel Olomouckého kraje. Z 354 osob, které
statistici loni napočítali mezi obyvateli, kteří se do kraje přistěhovali, plnou polovinu tvořili cizinci, nejčastěji z Ukrajiny.
Zatímco jen na Prostějovsku žádalo dříve o povolení k pobytu kvůli podnikání pět až deset lidí měsíčně, letos je deset cizinců spodní hranice.
„Opět se vracejí hlavně Ukrajinci a Moldavci, i když už se zdálo, že potenciál z těchto zemí je již vyčerpaný,“ popsal vedoucí Oddělení cizinecké
policie v Prostějově Jiří Smékal.
(Zdroj: MF Dnes)
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 21
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 21
13.12.2007 22:13:29
Stří
St
řípk
ří
p y do m
pk
moz
o ai
oz
aiky
ky
y int
nteg
eg
gra
ace
Přistěhovalectví a boj proti terorismu
Národní
rodní akční plán boje proti terorismu
nebezpečně spojuje otázku terorismu
a otázku přistěhovalectví. Propojení obecnějšího problému integrace přistěhovalců
a prevence hrozby terorismu legitimizuje
financování některých aktivit z prostředků
určených na integraci cizinců.
Ministerstvo vnitra vyzvalo k veřejné
diskusi odbornou i širokou veřejnost
k Národnímu akčnímu plánu boje proti
terorismu pro léta 2007 – 2008. Snaha
ministerstva vnitra o zapojení společnosti
do této důležité diskuze je dobrou zprávou. A to nejen proto, že podnětů ke komentářům bylo skutečně mnoho. Ministerstvo vnitra v tomto dokumentu předložilo
přehled jednotlivých opatření ve čtyřech
oblastech s krátkým obecným úvodem.
Důkladnější analýza současné situace
a možných hrozeb však zcela chybí.
Předložený materiál nebezpečně spojuje
otázku terorismu a otázku přistěhovalectví. Pokud jsou totiž migranti bráni společností jako potenciální teroristé, rozhodně
to nenapomáhá jejich integraci do společnosti. Sociální, ekonomické či politické
vyloučení a interkulturní konflikty, které se
objevují anebo mohou v budoucnu objevit v České republice, mají velmi malou
souvislost s otázkou současného mezinárodního terorismu. To souvisí především
s charakterem migrace do České republiky především z východní Evropy či Asie.
V Česku je například velmi malá muslimská komunita, která je do značné míry
integrovaná (například velká skupina
z těchto lidí zde studovala na vysoké škole).
Lze předpokládat, že autoři zprávy měli
na mysli především fundamentalistické jednotlivce nebo skupiny vyznávající islám, když psali o „prevenci vzniku
uzavřených přistěhovaleckých komunit
a radikalizaci jejich členů“. V celém textu
ale muslimská komunita s tímto problémem přímo spojena není. Je možné se
domnívat, že čtenář akční zprávy ji však
bude číst v kontextu současných obav
z mezinárodního terorismu, a proto mu
přijde samozřejmé, že se budou sledovat
bezpečnostní hrozby ze strany některých
muslimů žijících anebo pohybujících se
na území České republiky. To, že „jde
především o muslimy“, potvrzuje i jedi-
Čeští muslimové?
Vzdělanci,
co zajdou na pivo
První sociologický výzkum o životě muslimů v České republice zveřejnilo
ministerstvo vnitra. V Česku podle něj žije 11 235 muslimů, přes dvě
třetiny z nich pochází z turecké a arabské sunnitské větve. Největší část
imigrantů pochází z Iráku, Jemenu, Sýrie, Egypta, Libye, ale i z Afghánistánu nebo Bosny a Hercegoviny.
Hlavním cílem pilotní studie bylo zjistit, jak se muslimům v Česku žije
a zda a jak probíhá jejich integrace.
„Muslimové, kteří patří k jádru komunity, jsou velmi často vysokoškolsky
vzdělaní lidé. Jsou mezi nimi lékaři, architekti, učitelé, ekonomové, podnikatelé a další,“ uvádí autoři výzkumu. Na druhou stranu jsou mezi
nimi i lidé závislí na sociálních dávkách.
V rozhovorech s muslimy zaznělo například i „to, že jsem muslim, neznamená, že si nezajdu na pivečko“ nebo „podle Koránu se například
ženská musí oblíkat, aby jí nebyly vidět nohy nebo tvář. To já neberu.
Naše země žila dlouho v komunismu, ta utiskovala takové systémy; my
jsme si zvykli žít moderně, chodit v oblečení, ve kterém chceme.“
Někteří muslimové se ale kvůli práci nebo z obavy z rasismu snaží svou
víru schovávat.
Mezi českými muslimy je podle výzkumníků i relativně velký počet konvertitů – Čechů, kteří přestoupili ke Koránu. Jsou mezi nimi mladí lidé,
kteří víru přijali za svou, nebo ženy, které se provdaly za muslimy.
Podstatný problém je podle muslimské komunity v tom, že o nich společnost mnoho neví.
str. 22 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 22
ná zmínka o muslimské komunitě u části
o podpoře výzkumu. Možný vztah mezi
terorismem, islámem a muslimskými komunitami je třeba v akčním plánu vyjasnit,
jinak bude docházet ke zbytečným spekulacím a budou se vytvářet neoprávněné
obavy z muslimů a islámu jako takových.
Zároveň v akčním plánu chybí informace
o tom, že by někteří jednotlivci či skupiny
žijící v ČR představovali z hlediska bezpečnostních složek bezpečnostní riziko.
V dokumentu je pouze obecně naznačeno propojení otázky integrace cizinců
a terorismu, na straně druhé přináší konkrétní finanční dopady. Toto propojení legitimizuje financování řady aktivit z prostředků, které jsou vymezené na integraci
cizinců. Jedná se až o 5,5 milionu korun.
Tyto finance tak mohou chybět na pokrytí
aktivit a projektů, které napomáhají integraci cizinců více než například brožurky
a semináře o vágních bezpečnostních rizicích spojených se vznikem uzavřených
přistěhovaleckých komunit, jak akční plán
naznačuje.
Marek Čaněk
(Zdroj: migraceonline.cz)
Autoři výzkumu tvrdí, že mediální obraz muslimů je pokřivený a soustředí se spíše na terorismus, konflikty a odlišnost od většinové kultury.
I samotní muslimové to vnímají a tvrdí, že běžný život obyčejného muslima je jiný. „Stát by měl zajistit, aby média šířila o muslimech pozitivní
obraz, aby informovala objektivně,“ říkají.
Pilotní studie by měla předcházet dalším, které budou již více zacílené
a reprezentativnější.
„V této první jsme hledali odpovědi na otázky, jak se muslimům v Česku
žije, jestli se do společnosti začleňují a co se během tohoto procesu odehrává, jak probíhá proces integrace a případně co mu brání. Rovněž
nás zajímalo, co si o procesu integrace muslimové myslí a jestli vůbec
mají zájem stát se integrální částí společnosti,“ píší autoři stostránkového výzkumu v jeho úvodu.
(Zdroj: Aktuálně.cz)
3/2007
13.12.2007 22:13:32
Co se dě
dělo
lo,, co se dě
lo
děje
j , co se bu
je
bude
de dít
Česko může omezit pracovní trh novým členům
Česká vláda zřejmě bude mít možnost v případě nutnosti omezit občanům Bulharska a Rumunska přístup na tuzemský pracovní trh.
Podobná pojistka by se týkala i ostatních členských států a zemí, které do unie vstoupí v budoucnu. S tímto opatřením počítá novela
zákona o zaměstnanosti, kterou schválila sněmovna, nyní ji posoudí Senát. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) poslancům
řekl, že české kabinety obecně podporovaly, podporují a dál chtějí podporovat volný pohyb pracovní síly. „Ale náš legislativní systém
musí obsahovat určité pojistky,“ dodal. Bulhaři a Rumuni se nyní mohou v Česku o práci ucházet bez překážek. Republika jim pracovní
trh otevřela v lednu, kdy vstoupily do Evropské unie. České zákony již nyní umožňují zavést takové omezení vůči ostatním členům EU.
ČR je ale může využít jen ve vztahu k zemím, které omezují zaměstnávání Čechů. Může se také připojit k ochranným opatřením, která
přijme některý ze starých členských států vůči devíti zemím, jež vstoupily do unie spolu s ČR.
(Zdroj: Lidové noviny)
Češi chtějí ze všech zemí východního bloku nejvíc omezit imigraci
Češi jsou z postkomunistických zemí největšími zastánci omezení pro imigraci. V ČR by chtěly omezit přistěhovalectví tři čtvrtiny lidí. To je značně
více než v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku. Ukazuje to studie amerického výzkumného centra Pew Research Center (PWR) ve Washingtonu. Studie se opírá o průzkum ze 46 zemí světa, který zjišťoval, jak lidé přijímají globalizační trendy jako je liberalizace obchodu a volný
pohyb lidí. „V mnoha zemích světa lidé vnímají migraci jako destabilizující prvek, jako nebezpečí pro svou vlastní kulturu. A bojí se o práci,“ řekl
o výsledcích šéf PWR a výzkumu Andrew Kohut. I Češi však ve volání po přitvrzení pravidel imigrace zaostávají za obyvateli jihovýchodní Asie,
Tanzánie nebo JAR. Tam podpořilo zpřísnění 86 až 94 procent dotázaných.
V rámci Evropy předčili Čechy Italové a Španělé (87 a 77 procent), Britové jsou na stejné pozici jako ČR – i tam se tři čtvrtiny dotázaných vyslovilo
pro zpřísnění. Pro zmírnění pravidel byla naopak většina dotázaných jen v Jižní Koreji a na palestinských územích. Japonci jsou v této otázce
rozděleni napůl.
(Zdroj: ČTK)
Počet cizinců pracujících v Česku
stoupl
Počet cizinců, kteří v Česku legálně pracují, vzrostl letos do konce září o 38 tisíc na 223 tisíc lidí. Zdaleka nejvíce jich bylo ze Slovenska,
Ukrajiny a Polska. Nejvíce cizinců bylo koncem září ze Slovenska (100 tisíc), Ukrajiny (57 tisíc) a Polska (22 tisíc). S velkým odstupem
následovali pracovníci z Mongolska a Moldavska (po 5000), Bulharska (4000), Rumunska a Německa (po 3000), Vietnamu, Ruska a
Velké Británie (po 2000). Více než třetinu pracujících cizinců tvořily ženy. V Česku jich nyní působí 72 tisíc. Česká ekonomika by bez
přítomnosti cizinců nemohla fungovat, uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. V případě náhlého odchodu vyššího počtu cizinců by se
podle něj chod mnohých podniků prakticky zastavil. Podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti již přesáhl čtyři procenta.
Podíl přidané hodnoty vytvořené zahraničními pracovníky je něco přes tři procenta. V některých oborech, jako stavebnictví a maloobchod, je přitom ještě mnohem vyšší, dodal.
(Zdroj: ČTK)
Vietnamec měl dvě manželky. Dostal pět měsíců vězení
Devětadvacetiletý Hong Phuc Nguyen se v Brně před šesti lety oženil. Na tom není nic špatného. Vzal si mladou dívku, která měla kromě krásy,
inteligence a šarmu ještě něco. A to něco muže Vietnamu zajímalo ze všeho nejvíce. Měla české státní občanství. Tím, že se s ní Nguyen oženil,
mohl o občanství v Česku požádat také. Nakonec o ně nepožádal a s manželkou se chtěl rozvést. Dřív, než ho od stolu a lože oddělil soud, stihl se
podruhé oženit. Ve Vietnamské socialistické republice. A tím spáchal trestný čin dvojího manželství. Přestože mu hrozilo až dvouleté vězení, soudy
byly mírnější. Brněnský městský soud uložil Hong Phuc Nguyenovi peněžitý trest ve výši deset tisíc korun. Pokud by částku nezaplatil, musel by do
vězení. Státní zástupce se ale proti verdiktu odvolal, protože s trestem nebyl spokojený. Žalobce chtěl, aby byl trest přísnější. Brněnský krajský soud
po dlouhé poradě senátu nakonec verdikt soudu prvního stupně zrušil. Deset tisíc korun sice Nguyen platit nemusí, ale hrozí mu vězení. Dostal trest
v podobě pěti měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Dvojí a víceré manželství je problémem především cizinců, kteří se na jihu
Moravy žení nebo vdávají čistě ze zištných důvodů. Mají totiž jistotu, že se nemusí vracet do země, odkud přišli. Kuriózní případ se na jihu Moravy
stal před deseti lety, kdy policisté odhalili hned dva muže a jednu ženu z Vietnamu, kteří uzavřeli sňatek s českými protějšky. Jak policisté zjistili,
cizinci byli ve své vlasti již jednou řádně oddáni. Vzhledem k tomu, že se na všechny tři cizince vztahovala amnestie prezidenta České republiky
z února roku 1998, bylo trestní stíhání proti podezřelým později odloženo.
(Zdroj: Deník)
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 23
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 23
13.12.2007 22:13:41
Co s
se
e dě
dělo
lo,, co s
lo
se
e dě
děje
j , co s
je
se
e bu
bude
de dít
Rada vlády pro národnostní menšiny přivítala
nového stálého hosta
Ministryně pro lidská práva a menšiny a předsedkyně Rady vlády pro národnostní menšiny Džamila Stehlíková dnes informovala, že stálým hostem
na jednání rady vlády pro národnostní menšiny bude od nynějška zástupce vietnamské komunity.
Jednotliví zástupci vietnamských organizací se budou na zasedání střídat v závislosti na projednávaných tématech. Hlasovací právo mít ale nebudou. Ministryně Džamila Stehlíková zdůraznila důležitost vzájemné komunikace mezi Čechy a Vietnamci, kteří tvoří třetí nejpočetnější skupinu
příslušníků jiného národa v České republice. Od této změny lze podle Stehlíkové mimo jiné očekávat přispění k řešení problémů této komunity a
zlepšení komunikace mezi Vietnamci a státní správou.
( Zdroj: Vláda ČR)
Policisté šetří sňatkové podvodníky
Účelové sňatky nebo zápisy o otcovství, i tak mohli cizinci legalizovat svůj pobyt v Česku. Plzeňští policisté se však na tyto praktiky
zaměřili a využívají paragraf trestného činu napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, který existuje teprve od června.
Podezření padlo na sedm lidí, hrozí jim rok vězení nebo pokuta.
Jako první v republice podezírají z tohoto činu právě plzeňští policisté pětadvacetiletou ženu z Plzně, zatím ji neobvinili. Je podezřelá,
že na Ukrajině uzavřela pravděpodobně účelový sňatek se stejně starým cizincem z bývalé Indočíny, zřejmě aby se tím legalizoval jeho
pobyt v Česku. „Právě proto, že muž pochází ze země, která je často spojována s terorismem, začaly se o tento sňatek zajímat mimo
jiné také bezpečnostní složky České republiky,“ řekla mluvčí. Ženě hrozí až roční vězení nebo peněžitý trest. Pokud by se někdo tohoto
skutku dopustil opakovaně, umožňuje zákon jeho potrestání až tříletým vězením. Plzeňští policisté podezírají z tohoto trestného činu
celkem sedm lidí – šest žen ve věku od 20 do 45 let a třiatřicetiletého muže. Uvedli, že otcem či matkou jejich dítěte je cizinec z Asie,
kterému se tak zřejmě za úplatu snažili pomoci legalizovat pobyt v zemi.
(Zdroj: Lidové noviny)
Dvacet osm, magické číslo pro získání azylu
Od roku 1990 až dodnes požádalo v Česku o azyl přes 85.000 lidí, získalo ho ale jen asi 3200 žadatelů, tedy zhruba každý osmadvacátý. Většina žadatelů totiž žádá o mezinárodní ochranu z jiných důvodů, než je v zákoně o azylu uvedeno, informoval ředitel odboru azylové a migrační
politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman v rozhovoru v nejnovějším čísle časopisu Sociální práce. Nejvíce žádostí o azyl přichází dlouhodobě
od lidí z Ukrajiny. Od roku 1990 jde o bezmála 13.000 žádostí. Následují občané z Ruska se zhruba 10.000 žádostmi a s 6000 žádostmi lidé
z Rumunska, Bulharska a Afghánistánu. Ukrajinci nicméně nefigurují mezi úspěšnými žadateli. Nejčastěji azyl v ČR získali Rumuni (v 474 případech), Rusové (347), Afghánci (280), Bělorusové (278) a Arménci (196).
Podle zákona se má o udělení azylu rozhodnout do 90 dnů, rozhodnutí se ale mnohdy vlečou i léta. Haišman to vysvětluje délkou soudních řízení
v případech, kdy žadatelé podají odvolání proti rozhodnutí ministerstva vnitra. Po dobu soudních řízení tráví cizinci čas v uprchlických střediscích,
kde mají právo na kapesné ve výši 16 korun denně. Podle analýzy Etnologického ústavu Akademie věd ČR mají azylanti problém nalézt zaměstnání a plně se integrovat do společnosti. Autoři navrhovali upravit jazykové a rekvalifikační kurzy a navýšit počet hodin. Ještě méně šancí získat azyl
než v Česku mají žadatelé na Slovensku. Podle ředitele Migračního úřadu slovenského ministerstva vnitra Bernarda Priecela získalo od roku 1993
azyl jen asi 600 žadatelů. Většinou podle něj jde o účelové žádosti využívající zeměpisnou polohu Slovenska jako tranzitní země do Evropské
unie. Nejčastěji o azyl na Slovensku žádají lidé z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Vietnamu, Číny, Ruska a Ukrajiny.
(Zdroj: Hospodářský noviny)
Policie posvítila na cizince
Cizinecká policie se 22. listopadu celodenně zaměřila na kontrolu cizinců. Kntrolovala především doklady a potřebná povolení. Do
akce s názvem Cizinec se zapojilo asi tři stovky policistů. „Policisté se zaměřili na místa, kde se obyčejně cizinci scházejí, tedy na různé
ubytovny, v Praze na některé stanice metra nebo večer na herny,“ informovala mluvčí cizinecké policie Kateřina Jirgesová. Akce je podle
ní jednou z posledních rozsáhlých kontrol před vstupem České republiky do schengenského prostoru letos v prosinci, kdy budou zrušeny
kontroly na vnitřních hranicích mezi starými a novými členskými státy EU.
(Zdroj: MF Dnes)
str. 24 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 24
3/2007
13.12.2007 22:13:45
Stat
St
atiis
at
isti
isti
tika
ka
Cizinci podle kraje, okresu a typu pobytu - k 31. 8. 2007
Cizinci podle kraje, okresu a typu pobytu - k 31. 8. 2007
Kategorie pobytu
Kraj/okres pobytu
Celkem
Praha
Celkem
Trvalý
Ost. typy
pobytu
Kategorie pobytu
Kraj/okres pobytu
Celkem
Trvalý
Ost. typy
pobytu
368 781
151 763
217 018
Královéhradecký
14 839
6 043
8 796
120 639
39 601
81 038
Hradec Králové
4 789
1 679
3 110
2 536
848
1 688
Středočeský
48 497
17 935
30 562
Jičín
Benešov
1 675
879
796
Náchod
2 660
1 483
1 177
1 406
714
692
Beroun
2 951
1 112
1 839
Rychnov nad Kněžnou
Kladno
5 052
2 494
2 558
Trutnov
3 448
1 319
2 129
Kolín
2 663
1 095
1 568
Pardubický
9 286
3 553
5 733
Kutná Hora
2 094
632
1 462
Chrudim
1 366
544
822
Mělník
5 158
1 572
3 586
Pardubice
3 790
1 248
2 542
Mladá Boleslav
9 044
1 700
7 344
Svitavy
1 191
560
631
Nymburk
3 581
1 290
2 291
Ústí nad Orlicí
2 939
1 201
1 738
Praha - východ
6 141
2 639
3 502
Vysočina
8 138
2 809
5 329
Praha - západ
6 191
2 822
3 369
Havlíčkův Brod
1 669
522
1 147
Příbram
2 484
1 052
1 432
Jihlava
2 097
671
1 426
Rakovník
1 463
648
815
Pelhřimov
1 491
458
1 033
Jihočeský
14 376
6 414
7 962
Třebíč
1 742
714
1 028
České Budějovice
4 571
1 817
2 754
Žďár nad Sázavou
1 139
444
695
Český Krumlov
2 595
1 086
1 509
Jihomoravský
31 819
12 600
19 219
Jindřichův Hradec
1 377
862
515
Blansko
1 851
657
1 194
Písek
999
362
637
Brno
16 308
6 394
9 914
Prachatice
1 114
772
342
Brno - venkov
7 317
2 146
5 171
Strakonice
2 584
892
1 692
Břeclav
1 837
1 001
836
Tábor
1 136
623
513
Hodonín
1 425
891
534
Plzeňský
18 682
8 314
10 368
Vyškov
1 368
505
863
Domažlice
1 571
980
591
Znojmo
1 713
1 006
707
Klatovy
2 055
1 060
995
Olomoucký
9 559
4 938
4 621
Plzeň
7 763
2 935
4 828
Jeseník
734
550
184
Plzeň - jih
1 479
618
861
Olomouc
4 104
2 041
2 063
Plzeň - sever
1 229
589
640
Prostějov
1 250
676
574
Rokycany
1 650
620
1 030
Přerov
2 308
978
1 330
Tachov
2 935
1 512
1 423
Šumperk
1 163
693
470
Karlovarský
18 417
11 800
6 617
Zlínský
7 221
4 038
3 183
Cheb
7 713
5 120
2 593
Kroměříž
969
620
349
Karlovy Vary
8 488
5 436
3 052
Uherské Hradiště
2 085
1 059
1 026
Sokolov
2 216
1 244
972
Vsetín
1 381
777
604
Ústecký
30 369
14 368
16 001
Zlín
2 786
1 582
1 204
Děčín
4 638
2 814
1 824
Moravskoslezský
22 166
11 999
10 167
Chomutov
4 066
2 284
1 782
Bruntál
753
610
143
Litoměřice
5 739
1 373
4 366
Frýdek - Místek
2 650
1 648
1 002
Louny
1 765
998
767
Karviná
7 282
3 216
4 066
Most
4 348
1 508
2 840
Nový Jičín
1 388
991
397
Teplice
4 964
3 156
1 808
Opava
1 125
867
258
Ústí nad Labem
4 849
2 235
2 614
Ostrava
8 968
4 667
4 301
Liberecký
14 502
7 087
7 415
nezjištěno
271
264
Česká Lípa
2 465
1 669
796
Jablonec nad Nisou
3 315
1 609
1 706
Liberec
7 097
2 954
4 143
1 625
855
770
Semily
3/2007
Zlom03_12_2007.indd 25
7
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie ČR a pohraniční
policie MV ČR
Bulletin pro cizince a o cizincích
str. 25
13.12.2007 22:13:48
Stat
St
a is
at
isti
tika
ti
ka
Cizinci podle typu pobytu a pohlaví
- 25 nejčastějších státních občanství - k 31. 8. 2007
Trvalý pobyt
Ostatní typy pobytu
Cizinci
celkem
celkem
muži
ženy
celkem
Celkový součet
368 781
151 763
79 665
72 098
217 018
142 919
74 099
Ukrajina
120 089
30 114
13 765
16 349
89 975
58 951
31 024
Slovensko
64 877
23 705
11 579
12 126
41 172
27 124
14 048
Vietnam
45 964
32 020
18 290
13 730
13 944
8 165
5 779
Ruská federace
21 635
10 284
4 535
5 749
11 351
5 651
5 700
Polsko
20 131
11 292
3 371
7 921
8 839
7 470
1 369
Německo
13 980
4 357
2 859
1 498
9 623
8 282
1 341
Moldavsko
7 614
1 502
806
696
6 112
4 132
1 980
Bulharsko
4 806
2 987
1 862
1 125
1 819
1 188
631
Mongolsko
4 670
988
308
680
3 682
1 592
2 090
Spojené státy
4 613
2 446
1 626
820
2 167
1 204
963
Čína
4 561
2 731
1 512
1 219
1 830
1 066
764
Srbsko a Černá Hora
3 681
2 714
1 908
806
967
658
309
Bělorusko
3 583
1 823
674
1 149
1 760
872
888
Spojené království
3 467
1 173
989
184
2 294
1 707
587
Rakousko
3 380
1 201
847
354
2 179
1 896
283
Rumunsko
2 945
2 086
1 144
942
859
689
170
Kazachstán
2 895
1 745
747
998
1 150
572
578
Chorvatsko
2 302
1 768
1 142
626
534
414
120
Itálie
2 223
1 168
963
205
1 055
909
146
Bosna a Hercegovina
2 128
1 424
840
584
704
622
82
Nizozemsko
2 066
577
436
141
1 489
1 034
455
Francie
2 053
689
495
194
1 364
943
421
Makedonie
1 746
783
632
151
963
798
165
Arménie
1 524
1 167
601
566
357
211
146
Japonsko
1 379
156
45
111
1 223
733
490
Ostatní
20 469
10 863
7 689
3 174
9 606
6 036
3 570
Státní občanství
muži
ženy
Pramen: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR
str. 26 Bulletin pro cizince a o cizincích
Zlom03_12_2007.indd 26
3/2007
13.12.2007 22:13:53
þrħ ¨ğ]ġ»ħĊāħ»äğôÌöIJ
µħġĀÁĀĩIJħİèĎħöóġĩĀĉºÑIJħĉĞĀÁiñöħĴħ›ãĞóËõhùħóýãĀĞùºeýqùħËÚýĩĞIJħ
ĴÚeÚĞħ ĴiýĀĴºý•ħ ºãĞóËõhħ õĞ\ġÚĎħ ¤öºĴýqùħ ñĀġĩÚùħ Áķöºħ ©ºĞĩºħ
ĹħªóêhĞóÚÎħõĩÚĞ\ħĹºħºġóġĩÚýËÚħýiõĀöóõºħѺö‰qËñħÑqĴÚõħIJõ\Ĺºöºħ
ýÚôÚýħġĴhħõºÑچýóËõhħIJùiýqÎħºöÚħóħõĀöÚõËóħ‰ºĩ”ħġĀIJeºġýhħýóêÚò
ýÚôÚýħġĴhħõºÑچýóËõhħIJùiýqÎħºöÚħóħõĀöÚõËóħ‰ºĩ”ħġĀIJeºġýhħýóêÚ
Ğóôġõhħù~ÑķĎħ©ºĞĩºħĹºöĀ˜óöºħĴ”ÁÚËħĉĞĴýqħõºÑچýóËĩĴqħĴħ®ĞºĹÚÎħ
õĩÚĞhħýÚôÚýħ˜ÚħýºÁqĹqħġöIJ˜Áķħ‰óĞĀõhùIJħġĉÚõĩĞIJħĹ\õºĹýqõ”ÎħºöÚħ
ĉ†ÚÑÚĴ‰qùħġÚħġĉÚËóºöóĹIJôÚħýºħºãĞóËõhħŽeÚġķÎħËĀ˜ħġºùĀņÚôùiħ
ĀËÚ{IJôÚħġĩ\öÚħġÚħĞĀĹĞ”ġĩºôqËqħõĀùIJýóĩºħ›ãĞóeºý”ħĴħ®ĞºĹÚĎħPeºġĩò
ýqËóħºõËÚħġóħùĀñöóħĀÑħ©ºĞĩķħýÚËñºĩħIJĉöhġĩħËĀĉ\ýõķÎħºħĩóħËĀħýºħ
ĩÚùÚýóħñöºĴķħýóËħýÚùºôqÎħġóħùĀñöóħºöÚġĉĀ{ħýÚËñºĩħĉĞĀÑöĀIJ˜óĩħ
ÁкÑõIJĎħ¹öºĩ•ùħñ†ÚÁÚùħĴÚeÚкħÁķöºħĀġĩĞ\ħõIJ†ÚËqħĉĀöhĴõºħýÚò
ÁĀöóħ®ÚĉĉÚĞħġĀIJĉÎħĀĉiĩħĹħõIJËñķýiħ©ºĞĩķÎħýºħõĩÚĞhħġóħĴ‰óËñýóħ
ġõĴiöÚħĉĀËñIJĩýºöóĎħiñÚùħºõËÚħġÚħĉĞĀÑ\Ĵºöķħ‰ºĩķħIJ‰óĩhħĴħIJeò
{ĀĴġõhħ Ñqöýiħ Ĵħ £ñºýiÎħ õĩÚĞĀIJħ ¤IJùºýóĩºġħ ›ãĞóõºħ ĹºöĀ˜óöºħ ýºħ
ĉĀùĀËħÑqĴõ\ùħĴħËñIJÑhħĴÚġýóËõhħĀÁöºġĩóħ£ºħ¶ÚġĩĎħ
›ãĞóËõhħ óýãĀĞùºeýqħ ËÚýĩĞIJùħ Ĵħ ®ĞºĹÚħ ãIJýêIJôÚħ ôó˜ħ ĩ†Úĩqùħ ĞĀõÚùĎħ
ķöĀħ ĹºöĀ˜ÚýĀħ Ĺħ óýóËóºĩóĴķħ ĀÁeºýġõhñĀħ ġÑĞIJ˜Úýqħ ¤IJùºýóĩºġħ
›ãĞóõºÎħôÚñĀ˜ħeöÚýķħôġĀIJħôºõħ%ډóÎħĩºõħóħ›ãĞóeºýhħ˜óôqËqħIJħý\ġĎħ
µħĞ\ùËóħËÚýĩкħeöÚýĀĴhħġÑĞIJ˜ÚýqħĉĞĀĴĀĹIJôqħõýóñĀĴýIJÎħõÑÚħýºò
ôÑÚĩÚħ ĉIJÁöóõºËÚħ ĩ•õºôqËqħ ġÚħ ºãĞóËõ•Ëñħ ĹÚùqħ ĹÚħ Ĵ‰ÚËñħ ĀÁöºġĩqħ
ġĉĀöÚeÚýġõhñĀħĹ\ôùIJÎħĀÑħġöĀĴýqõ”ħýiõĩÚĞ•ËñħºãĞóËõ•ËñħôºĹķõ”Îħ
ÁÚöÚĩĞóóÎħĀÑÁĀĞýĀIJħöóĩÚкĩIJĞIJħĩ•õºôqËqħġÚħĞĀĹĴĀôÚħºħñIJùºýóĩ\Ğýqħ
ĉĀùĀËóÎħº˜ħĉĀħÑiĩġõĀIJħöóĩÚкĩIJĞIJĎħµħËÚýĩĞIJħġÚħĩºõhħĉкĴóÑÚöýiħ
õĀýºôqħÁÚġÚÑķÎħġÚĩõ\ýqÎħĉĞĀùqĩ\ýqħäöù”ħºĉĀÑĎħ
µqËÚħóýãĀĞùºËqħýºħĵĵĵĎñIJùºýóĩºġºãĞóõºĎËĹ
§ĀýĩºõĩÍħ¤IJùºýóĩºġħ›ãĞóõºÎħĀĎġĎÎħ¦Úeý\ħİÎħ®ĞºñºħİÎħ
ĵĵĵĎùºĞĩñºġóýġĉóкĩóĀýĎËĀù
£ÛġĩôĴ»÷ħ¨»ğþÛĴ»÷ħğāĹú»þôĩāġĩô
ĩÙĶĩħýºħġĩкýiħĂç
¶–ġĩ»Ĵ»ħħ
±āĹĊ÷iĩ]þrħħ
Ĵħ ħ«ħª
›õÙĶºýÑĞħ§ĀĹõĀĴ
ªºĩºõòÙħ§ĀĹõĀĴº
Ùĩðħ›ýòĩºħžĀĀĉÙĞ
µòËĩĀĞòºħ¢ĞºýËòġôĀħÙº