HYPERKINETICKÉ PORUCHY

HYPERKINETICKÉ PORUCHY
Podle MKN 10 představují hyperkinetické poruchy souhrnný název pro:
•
•
•
neschopnost se soustředit (poruchy pozornosti)
neschopnost vydržet v klidu (hyperaktivita)
zbrklé chování (poruchy impulzivity)
Tyto znaky chování se objevují ve všech situacích. Někdy převládá porucha a aktivity a
pozornosti jindy jen chování. Objevují se u 5 – 7 % dětí, převážně chlapců. S věkem se tyto
nesnáze mohou zmírňovat, u 50 % přetrvávají obtíže až do dospělosti.
ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) a ADD (porucha pozornosti – takoví žáci ve třídě
většinou nevyrušují, nezlobí ani jinak na sebe neupoutávají učitelovu pozornost) jsou
diagnózy dle DSM IV využívané v USA a u některých odborníků v ČR. DSM IV se využívá pro
statistiku a klasifikaci mentálních poruch, má mírnější kritéria a liší se od MKN 10 v některých
diagnózách.
PROJEVY – PORUCHA POZORNOSTI
- obtížně koncentruje pozornost
- nedokáže udržet pozornost
- neposlouchá, neschopný postupovat podle pokynů
- nedokončuje úkoly, malá vytrvalost
- vyhýbá se úkolům vyžadujícím mentální úsilí
- nepořádný, dezorganizovaný – problémy řeší na poslední chvíli, nedokáže plánovat
- ztrácí věci, často zapomíná
- roztržitý
- snadná rozptýlitelnost pozornosti (zvýšená vnímavost ke všem podnětům)
- časté chyby z nepozornosti
- nedokáže odhadnout potřebný čas
HYPERAKTIVITA
- neposedný, vrtí se
- nevydrží sedět na místě
- pobíhá kolem
- vyrušuje, je hlučný, obtížně zachovává klid a ticho
- je neustále v pohybu
- mnohomluvný (nadměrně)
- vyhýbá se domácím úlohám a povinnostem
IMPULZIVITA
- nezdrženlivě mnohomluvný
- vyhrkne odpověď bez přemýšlení, ukvapené řešení problémů
- nedokáže čekat
- přerušuje ostatní
-vykřikuje při výuce
- nedočkavý (vše musí mít hned)
- mluví si pro sebe
- menší schopnost „přepnout“ na jinou činnost
Sociální obtíže
•
•
•
•
•
obtíže se zařazením do kolektivu vrstevníků
ukvapené navazování a ukončování vztahů
menší odolnost vůči neúspěchu a kritice
urážlivost, vnitřní neklid, poruchy spánku a další projevy
poruchy exekutivních funkcí /snížená schopnost seberegulace, problémy v plánování
činnosti, ulpívavost na osvědčeném způsobu řešení problému, obtížné rozhodování
STRATEGIE NÁPRAVY
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Je nutné používat stále stejnou strategii – mít jasně daná srozumitelná pravidla
(platná doma i ve škole).
K dobrému zvládnutí školní práce patří vytvoření přehledného a strukturovaného
studijního prostředí: uspořádání lavic tak, aby se dítě s ADHD nerozptylovalo
okolními podněty a nerušilo souseda, pomoc s udržením pořádku na lavici a dohled
učitele, asistenta či spolužáka na zapisování domácích úkolů a při přechodu od jedné
činnosti ke druhé. Dítě s ADHD by mělo sedět v předních lavicích.
Je nutné dítě neustále motivovat k činnostem. Zejména těm, které je nebaví.
Dítě potřebuje neustálý pohyb – umožnit dítěti se protáhnout dle potřeby
(stoupnout, dřepnout, projít se vzadu po třídě). Předem se dohodnout na omezení
zvukového doprovodu.
Zapomínání by nemělo být zdrojem kritiky, psaní poznámek a zhoršených známek.
Je ale dobré četnost zapomínání sledovat proto, abychom mohli dítě ocenit za
případné zlepšení: „Minulý týden jsi něco zapomněl 15krát, od zavedení diáře pouze
8krát – to je velký úspěch!“
Přizpůsobit zadávání úloh tak, aby tito žáci měli méně psaní, které je pro ně velmi
monotónní a náročné na pozornost, sebeinstrukce a sebekontrolu. Získaný čas lze
využít na ústní zkoušení, při kterém je snazší odlišit, zda dítě chybuje z neznalosti
nebo z nepozornosti.
Dítě s ADHD by mělo dostávat pochvalu i za to, že se snaží, bez ohledu na výsledek
tohoto někdy marného úsilí.
Pro dítě je mnohem přijatelnější fakt, že vám něco vadí („Vadí mi, že máš na stole
nepořádek“), než to, že něco pokazilo („Jsi nepořádný“).
Hyperaktivní dítě potřebuje hodnocení, zejména kladné, mnohem častěji, než jiné
děti. Pokud je to možné, poskytujte dítěti co nejčastěji pozitivní zpětnou vazbu –
pochvalu nebo pohlazení.
Externalizace času – zvolit si signál, kterým je dítě upozorněno na dokončení činnosti,
započetí činnosti, zbývající čas do konce samostatné práce aj.
Zviditelnit důležitá pravidla a řešení různých problémů. Vhodné jsou obrázky nebo
kartičky s informacemi, které jinak musíte dítěti s ADHD opakovat stále dokola, ale
když je má na očích, snáze si je zapamatuje.
Několikrát zopakovat, co má dítě dělat (časné zapomínání instrukcí) – domluvit si
s žákem znamení, umožnit zeptat se spolužáka.
Pro zmírnění častých konfliktů a nedorozumění je užitečné naučit se je předvídat a
plánovat (předem se domluvit na pravidlech, vždy chválit za dodržení).
Záchvat vzteku = extrémní způsob, jak si získat pozornost. Jakékoli přehnané reakce
ze strany učitele celou situaci ještě zhorší, vůbec nejhorší je chování stejně
nepřiměřené. Stejně škodlivá může být „odměna“, kdy učitel dítěti raději splní jeho
přání. Nechat dítě vyvztekat (poodejít, poslat na chodbu, do poslední lavice, za
školním psychologem). Po zklidnění afektu je vhodné mluvit o tom, co se stalo,
rozhovor by měl být vstřícný a měl by vycházet z pocitu učitele („mrzí mě, co se
stalo…“)
Velkou výhodou je, když u dítěte objevíme skrytý talent, ve kterém může vyniknout.
POUŽITÁ LITERATURA
Čačka, O. (2000). Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno:
Doplněk.
Drtílková, I. (2007). Hyperaktivní dítě. Praha: Galén.
Drtílková, I. (2007). Hyperkinetická porucha: ADHD. Praha: Galén.
Geisselhart, R. R. , Hofmann-Burkart, Ch. ( 2006). Zvítězte nad stresem. Praha: Grada.
Jucovičová, D. (2010). Neklidné a nesoustředění dítě v rodině. Praha: Grada.
Jucovičová, D. (2007). Máte neklidné, nesoustředěné dítě? : metody práce s dětmi s LMD (ADHD,
ADD) především pro učitele a vychovatele. Praha: D + H.
Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících.
Praha: Portál
Malá, E. ADHD – hyperkinetické poruchy. Staženo z <http://www.predys.szm.com/zdrav_noviny.htm>
Uhlíková,
P.,
Goetz,
M.
Porucha
pozornosti
s hyperaktivitou.
<http://www.ordinace.cz/clanek/porucha-pozornosti-s-hyperaktivitou-adhd/>
Staženo
z