Hroubovický zpravodaj 2015/03

Beltine v Hroubovicích
Srdečně vás zveme na tradiční pálení čarodejnic, které se uskuteční na hřišti
pod zastávkou dne 30.4.2015.
Začátek akce bude v 18.00 před obecním
úřadem, odkud se průvod masek a čarodejnic vydá na
pochod ke hřišti.Přijďte s námi oslavit příchod jara a
to nejlépe v masce, vhodné pro navození té správné
atmosféry.
(kv)
Prosba
Dne 26.4.2015 od 15.00 budeme stavět vatru na hřišti pod zastávkou.
Každý, kdo nám může přijít pomoci je vítán.
(kv)
Sousedské sváteční posezení
Srdečně vás zveme na sousedské sváteční posezení s hudbou, které se
uskuteční dne 9.5.2015 od 15.00 hodin na obecním úřadě.
Přijdťe všichni s dobrou náladou.
Těšíme se na vás!
(kv)
Výřez náletových dřevin na pozemcích v majetku obce
Obdrželi jsme souhlas OŽPZ Pardubického kraje na pokácení náletových
dřevin na pozemcích v majetku obce Hroubovice v přírodní rezervaci Annenské údolí.
Tyto dřeviny jsme pokáceli a nyní vám je nabízíme k prodeji.Jedná se o
tvrdé dřevo z listnatých dřevin(převážně Jasan ztepilý, Olše lepkavá) a to v celkovém
množství cca 9 prostorových metrů. Minimální cena byla určena v částce 500Kč za
jeden prostorový metr a zájemce musí koupit celé nabízené množství. Své nabídky vhazujte do k tomuto účelu připravenému boxu v obchodě "U Haničky" a to do 17.4.2015,
15.00 hodin.Nabídka musí obsahovat vaše jméno, příjmení, adresu a cenu za jeden
metr prostorový, kterou jste ochotni za nabízené dřevo zaplatit.
Box s nabídkami bude otevřen za účasti nadpoloviční většiny členů zastupitelstva naší obce, vhozené nabídky vyhodnoceny a výsledek vyhlášen rozhlasem.
Takto získané prostředky použijeme na uspořádání některé z dalších kulturních akcí v
naší obci.
(msa)
Osvobození Osvětimi
Dne 27.1.2015 si celý svět připomněl osvobození koncetračního tábora
Auschwitz-Birkenau 60.armádou 1.Ukrajinského frontu Rudé armády.
Tento komplex nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, vybudovaný na místě, které původně sloužilo jako kasárna a jako koncentrační tábor měl
být původně určen pro likvidaci příslušníků polské inteligence a odbojářů, se posléze
změnil v místo provedení nacistického plánu konečného řešení.
Pochopit důvody pro takový čin, kterému padlo za oběť nejméně 960 000
Židů, 75 000 Poláků, 21 000 Romů, 15 000 sovětských válečných zajatců, 15 000
vězňů jiných národností (mj. Bělorusů, Rusů, Ukrajinců, Čechů, Slováků, Jugoslávců,
Francouzů, Němců, Rakušanů atd.) je pro zdravý rozum nemožné a nezbývá nám než
doufat, že se již nic podobného nebude v historii lidstva opakovat.
(msa)
ROZHOVOR
s vedoucí výtvarného kroužku Kristinou Klusoňovou
Ujala jsi vedení výtvarného kroužku. Co Tě přivedlo k nápadu, takový kroužek vést?
Vyskytla se zde možnost, vést nebo spíše zavést nějaký zájmový kroužek pro děti.
Neváhala jsem a přihlásila se s nápadem vedení výtvarného kroužku, protože děti
mám moc ráda a věci okolo výtvarky mě moc baví, a je to možnost jak je naučit
něčemu novému co se jim může třeba jednou hodit.Je to něco jiného než pouze sedět u
počítačových her.Na kroužku rozvíjejí svou zručnost a fantazii a to je důležité.
Jaké výtvarné techniky Tě nejvíce baví?
Určitě ubrousková technika, práce s temperovými barvami,lepení, ale také ostatní
techniky s netradičním výtvarným materiálem, jako je vata, těstoviny, ubrousky, látka,
či přírodniny, protože jsou snadno k sehnání a závěrečná díla vypadají nádherně.
I děti s nimi rády pracují.
Jaké je to vést malé děti k výtvarnému umění a
práci?
Práce s dětmi mě velice baví, mám děti moc ráda
a možnost je naučit něco hezkého a nového je
úžasná. Myslím si, že děti, které výtvarný kroužek
navštěvují, mají k výtvarné činnosti nějaký vztah
a moc je to baví. Proto si vedení tohoto kroužku
užívám. Jsou zapálené do práce a moc šikovné, nebráním se ani, když přinesou nějaký nový nápad.
Promyslím, jak by se dal realizovat a do nějaké z hodin ho zařadím.
Jaké máš plány a co nového bys chtěla vnést do činnosti kroužku?
Mé plány jsou takové, aby výtvarný kroužek v Hroubovicích stále fungoval a děti se
mohly někde odreagovat, proto se budu snažit vést tento kroužek, dokud mi to můj čas
dovolí.Dále bych chtěla výtvarný kroužek zpestřit tím, že budu zařazovat i pracovní
činnosti, aby se děti naučily i nějaké zručnosti.
Máš jedinečnou možnost říci něco čtenářům anebo je touto cestou pozvat do výtvarného kroužku…
Jsem ráda, že jsem se s takovou možností mohla setkat a doufám, že dětí ve
výtvarném kroužku bude přibývat.Že se za námi přijdou podívat i děti, které ve výtvarném kroužku ještě nebyly.Je to možnost jak si najít nové kamarády, zažít srandu, a dát
průchod své fantazii a ještě něco krásného si odnést domů.
(msa)
Hluk (hlučné činnosti) a rušení nočního klidu
Na jednání posledního veřejného zastupitelstva naší obce bylo projednáváno
téma zákazu používání hlučných strojů ve vyhrazené dny.Vyhledem k tomu, že naše
obec nemá žádnou platnou vyhlášku, která by dannou problematiku řešila, je na
uvážení každého občana, jaký postoj zaujme.V danné problematice je třeba zvážit dva
faktory. Jedním je přiměřenost, druhým nutnost udržovat svůj majetek v řádném stavu.
Všichni zastupitelé se usnesli na tom, že není rozumné občany, kteří pro dannou
činnost nemají volný čas v pracovním týdnu, omezovat v tom, aby tuto činnost provedli v den pracovního klidu, volna či ve svátek.
Doporučení Ministerstva vnitra ČR pro téma hluk (hlučné činnosti) a rušení
nočního klidu(zkrácená verze)
Obecně platí, že rušení nočního klidu a obtěžování hlukem a vibracemi, které
by mohlo narušit veřejný pořádek a vzbudit veřejné pohoršení, je regulováno § 47 odst.
1 písm. b) a c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a §
127 zákona č. 40/1064 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V takových případech je vhodné vzít v úvahu podle místních poměrů i to, zda jde o rušení
ojedinělé, opakované, úmyslné apod. Pokud jde o dlouhodobý hluk a vibrace vyvolané
výrobní nebo jinou podnikatelskou činností, je tato problematika upravena zákonem
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů – viz díl IV: Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením.
Výše uvedené ovšem neznamená absenci oprávnění obce regulovat za
určitých podmínek používání hlučných přístrojů a rušení nočního klidu v samostatné
působnosti formou obecně závazné vyhlášky.
Omezení všech prací se zařízeními způsobujícími hluk v ranních a nočních
hodinách (do 8.00 a od 20.00) ve dnech pracovního klidu hodnotil Ústavní soud ve
svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/06 (Těrlicko) jako přípustné. Vycházel především z
toho, že příslušné činnosti nebyly v obci zcela zakázány, ale pouze přiměřeně omezeny. Potřebné hlučné práce je tedy možné vykonávat, ovšem pouze v čase, kdy budou
zásahy do oprávněných zájmů ostatních obyvatel obce minimální. Platí tedy, že obce
nemohou paušálně zakázat používání hlučných zařízení, tzn. zakázat jejich používání
po delší čas (např. celý pracovní den či dokonce po více po sobě jdoucích dní nebo
celý víkend), mohou však používání těchto zařízení přiměřeně omezit (např. v ranních a večerních hodinách, po celý jeden den pracovního klidu za předpokladu, že je
to kompenzováno možností užívat po celý další den víkendu apod.).Je však nutné, aby
takovýto zákaz byl v souladu s principem proporcionality a zohledňoval právo občanů
a vlastníků nemovitostí obhospodařovat svůj majetek.
Obce mohou v obecně závazných vyhláškách definovat dobu nočního klidu
a stanovit po tuto dobu přiměřená omezení. Obecně závaznou vyhláškou však není
možné upravit obecně zákaz rušení nočního klidu (bez upřesnění přiměřených omezení), neboť tento zákaz je již upraven zákonem o přestupcích.
Obce mohou v obecně závazných vyhláškách stanovit při zachování principu proporcionality a rozumnosti úpravy povinnosti k zabránění nepřiměřenému
obtěžování občanů veřejnou produkcí hudby.
Zdroj : http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21413670&doctype=ART&chn
um=2#4
(msa)
Sběrný dvůr
Na naši žádost nám město Luže vyšlo vstříc a po celkovém vyjasnění smluvních záležitostí nám umožní využívání svého sběrného dvora.
Využití bude možné pouze pro občany s trvalým pobytem v obci Hroubovice, kteří mají zaplaceno za svoz odpadů(TKO) a nemají evidovaný žádný neuhrazený
závazek.
Využívání sběrného dvora je samozřejmě pro naši obec zpoplatněno, tedy
vyvážení nemůže být neomezené. Prosím, aby jste toto vnímali jako snahu o pomoc
těm, kdo potřebují odvézt menší množství odpadu, tedy limitní množství pro číslo
popisné a měsíc je 1m kubický.
Dále vezměte na vědomí, že ve sběrném dvoře Luže je uložení některých
druhů odpadů zpoplatněno, a to platí také pro samotné občany města Luže.
Na internetových stránkách http://www.luze.cz/pece-a-sluzby/skladka-dolecka-a-sberny-dvur-/ se dozvíte o jaké druhy odpadů se jedná.
Pro povolení odvozu na sběrný dvůr se i s odváženým nákladem dostavte v
úřední hodiny k obecnímu úřadu Hroubovice, případně po individuální telefonické
dohodě se starostou nebo místostarostkou obce je možno i v jiných termínech.
(msa)
Výlety zpátky, 2. díl
Historické školení, proč u nás škol není
S vesnickým životem jsou spojeny dvě nesmrtelné věty, které se vyslovují stále
znovu a znovu. „Tehdy to bývalo lepší!“ je ta první z nich. A druhá? „Na vesnici se
vždycky dohodneme, tady nějaké politikaření nemá místo.“
Pohled do poznámek prvního hroubovického kronikáře Františka Langra ale
ukazuje, že skutečnost je trochu jiná. Je poučné si přečíst, proč v Hroubovicích nebyla
na přelomu devatenáctého a dvacátého století žádná škola.
V roce 1879 docházely česky mluvící děti z Hroubovic do školy v sousední
Bělé, která podle zápisů v kronice vypadala takto:
Stavení to bylo zděné, ale se střechou doškovou; na ní zvonička. Třída jedna, tabule
dvě, u okna stolek pro pana učitele, po levé straně řada lavic, napřed hoši (někteří jako
pan učitel velcí), za nimi holky. Po pravé straně řada pěti lavic, pak hliněná kamna
s plotnou a pláty a za kamny dvě lavice pro děvčata. Na stěnách zavěšeny papíry s
psanými i, y, m, n a dalšími. Tuto celou chásku školní vyučoval nezapomenutelný učitel
Jarkovský, rodem ze Srubů u Chocně a do Bělé dosazen z obce Prosetína. Druhá část
školní budovy byla byt o kuchyňce a pokojíku. Kůlnička pro dříví, malá zahrádka na
návsi a to bylo vše. V pádu nutných potřeb sloužil hnojník, nekrytý a nechráněný.
O rok později to už ale v Bělé vypadalo jinak. A mohlo to jinak vypadat i v Hroubovicích, kdyby...
Kdyby se vedení obce dokázalo dohodnout a kdyby vyslyšelo přání obyvatel. Nejprve
popis onoho slavného prvního září roku 1880:
V roce 1880 měli začátkem školního roku v Bělé školu novou, dvě třídy, dva pány
učitele, Jarkovský řídícím, Balík třídním. V onen prvý den měl pan řídící pěknou
řeč, abychom si nové školy vážili a přijímali učení pro celý život. Přítomen pan farář
Kopiště z Luže, starosta z Bělé a z Roubovic Marek Nettl.
Vzápětí ale v hroubovické kronice následuje postesknutí si nad tím, že to mělo být
všechno jinak...
Původně se měla stavět nová škola v Roubovicích. Ale protože přes prvního radního
Františka Balíčka mocnější byl „starej řezník“ Salomon Haas – a židé měli v Roubovicích svou Deutsche Volksschule a ani jeden ani druhý dětí více ku škole neměli
– tak hlasů občanů nedbali. Lidé přitom říkali, že na krajíčkách se ušetří, že může
škola stát i menší, ale radní to odmítli, protože by se prý ještě museli starat učitelům
o byt. Na radu Salomona Haase, který přikázal Balíčkovi „Francku, nepodepiš!“, onen
nepodepsal a školu postrádáme do dnešních dnů. Však ani Volksschule v Roubovicích
se neudržela. Dětí židovských ubývalo a vzdor tomu, že z českých rodin, Podlažic,
Chacholic, Bělé, Přibylova i Roubovic posílali děti do německé roubovské školy, tato se
neudržela a kolem roku 1888 zanikla.
Nepříznivý demografický vývoj, jak se dnes říká. Úsměvným propojením časů minulých s dnešní dobou je pak drobná noticka o tom, co se stalo se školním vybavením
ze zrušené školy. Prostě tak nějak „zmizelo“…
Kabinetní pomůcky – a viděl jsem jich dosti – vzaly za své, aniž se ví jak. Alespoň
fyzikálních přístrojů.(dam)
Stavba kanalizace v obci Hroubovice
Jedním z hlavních témat na posledním konaném veřejném zasedání zastupitelstva obce bylo nakládání s odpadními vodami na území obce Hroubovice.
Legislativa
Současný stav odvádění odpadních vod v obci Hroubovice je nevyhovující.
Většina objektů je napojena na septik s přepadem do vodoteče nebo žumpu a jen malé
procento objektů je napojeno na domácí ČOV.
S postupným vývojem legislativy pro ochranu životního prostředí se zpřísnily i
požadavky na zneškodňování odpadních vod.
S ohledem na skutečnost, že se v obci neplánuje výstavba splaškové kanalizace, přestaly být orgány státní správy k občanům obce Hroubovice shovívavé.
Podle vodního zákona je ten, kdo vypouští odpadní vody (ze septiku nebo
necertifikované domovní ČOV) povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s
podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, které vydává příslušný vodoprávní úřad na dobu určitou.
Držitel povolení s výjimkou toho, který má certifikovanou domovní čistírnu odpadních vod (požadavky na certifikované domovní ČOV jsou stanoveny nařízením vlády
č. 61/2003 Sb.), je povinen měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění
a výsledky těchto měření předávat příslušnému vodoprávnímu úřadu, příslušnému
správci povodí a pověřenému odbornému subjektu.
Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod
mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k tomuto podnikání.
Provádění těchto úkonů je zpoplatněno. Požadavky na certifikované domovní čistírny
odpadních vod jsou pak stanoveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb.
Ten, kdo akumuluje odpadní vody v žumpě - jímce, je povinen zajišťovat jejich
zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a
na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich
zneškodňování v souladu s vodním zákonem, tzn. předložit doklad o vyvezení na ČOV.
Pokud fyzická osoba nemá povolení k vypouštění odpadních vod, či nedodržuje
v tomto povolení stanovené podmínky, může jí být uložena pokuta až 500 000 Kč.
V případě, že neprokáže vyvážení odpadních vod ze žumpy na ČOV, lze uložit pokutu
až 50 000 Kč.
Kontrolu a případné sankce neprovádí ani neuplatňuje obecní úřad Hroubovice, ale
Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, oddělění vodního hospodářství.
Je třeba mít na paměti, že samostatný septik je v dnešní době s ohledem na
jeho čistící účinek přijatelný jen jako mechanický stupeň,
za nímž musí následovat další (biologický) stupeň čištění, např. zemní filtr. Kal ze
septiku by měl být alespoň jednou za rok vyvezen a náplň zemního filtru by měla být
pravidelně měněna, protože časem se zanáší a ztrácí svou čistící schopnost.
Žumpa musí být bezodtoká a pravidelně vyvážená na ČOV. Žumpy s přepadem a
odtokem jsou z pohledu zákona zcela nepřijatelné(Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a
o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, především
ustanovení § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona stanovuje, že se fyzická osoba
dopustí přestupku tím, že nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle
§ 8 odst. 1 vodního zákona bez povolení k nakládání s vodami. Provozování jímky s
nelegálním přepadem dochází k porušení vodního zákona, vodoprávní úřad může
v tomto případě zasáhnout, udělit sankci ve výše uvedeném smyslu, a vypouštění
zakázat).Cena za vyvezení žumpy se odvíjí od vyváženého množství a vzdálenosti
ČOV, na kterou se vyváží.V případě Hroubovic by bylo nutné odvážet odpadní vody na
ČOV v okolních městech či zemědělských společnostech. Například v ZS Luže náklad
v současné době činí cca 135 Kč/1 m3.
I toto je třeba vzít v potaz při porovnávání nákladů na individuální zneškodňování
odpadních vod a připojení se na kanalizaci.
Shrnutí
domovní ČOV - cca 10% rodinných domů má vlastní ČOV
dešťová kanalizace a vypouštění odpadních vod prostřednictvím tzv. volných výustí,
pokud jsou v majetku obce- vyjímka na vypouštění odpadních vod tímto způsobem
končí platnost dne 31.12.2015
- nutnost monitoringu spol. Ekomononitor - dosud náklady OÚ cca 25000Kč/ročně
- na dešťovou kanalizaci připojeny také domovní ČOV
- neexistence plánu a fondu obnovy dešťové kanalizace - riziko zákazu provozování
Abych se vyhnul nařčení, že šířím poplašné zprávy a vytvářím účelové
konstrukce,potom musím podotknout, že jako starosta obce se snažím s péčí řádného
hospodáře(jak mi ukládá zákon) o to, aby nebyly vůči obci Hroubovice uplatněny sankce
dle výše uvedeného.Jde tedy hlavně o vyřešení stavu kolem volných výpustí v majetku
obce, nikoliv o vaše soukromé výpusti,ať legální či nelegální. Pro vás, kteří nemáte
vyřešen způsob nakládání s odpadními vodami dle zákona, se tímto naskýtá příležitost
pro mnohem levnější vyřešení vaší situace, než kdyby jste ji řešili individuálně.Pokud k
vybudování kanalizace dojde, potom se naše obec v tomto smyslu dostane do 21.století.
Nebudeme ohrožovat kvalitu půdy, povrchových a spodních vod a zanecháme dalším
generacím obec v obyvatelném stavu, nezamořenou odpadními látkami.K financování máme pravděpodobně poslední příležitost pokusit se o získání podpory z EU na zbudování kanalizace, která může být až ve výši 90% nákladů. Pojďme ji využít!
Stav z pohledu Územního plánu
1. v Zásadách územního rozvoje PK, což je obcím nadřazený a závazný územní plán
(UP) na úrovni kraje, nejsou Hroubovice napojeny na kanalizaci nadmístního významu, kterou by bylo třeba respektovat.
2. v projednávaném UP Luže končí nově navrhovaná splašková kanalizace v Bělé - toto
naznačuje na jedné straně nekoordinaci obou sousedních územních plánů a zřejmě
také, že město Luže nespoléhá na připojení Hroubovic na svou ČOV. Kdyby tomu
tak bylo, lze předpokládat, že by návrh nové kanalizace zamířil až na hranici našeho
katastru, čemuž tak není.
3. oba územní plány jsou ve fázi projednávání s dotčenými orgány a správci veřejné infrastruktury, lze ji tedy ještě měnit,i když za cenu úpravy dokumentace a opakovaného
společného projednání
Pravděpodobné možnosti řešení
- Gravitační kanalizace
- Podtlaková kanalizace
- Tlaková kanalizace
- Bioplynová stanice
Podtlaková kanalizace
Popis systému podtlakové kanalizace
Podtlakové systémy jsou větevné trubní systémy, které využívají záporného
tlakového spádu k dopravě odpadních vod.
Zdrojem podtlaku jsou tzv. vývěvy instalované v podtlakové stanici.
Díky vzniklému podtlaku a jeho síle, je možné uplatnit specifický podélný profil pro
uložení potrubí a odčerpávat splašky ze sběrných šachet. Ze sběrné šachty jsou splašky
odsávány pomocí podtlakového ventilu.
Od ventilu vede podtlakové připojovací potrubí, které se napojí na některou z
vedlejších sběrných nebo hlavních řadů podtlakového systému. Hlavní větve jsou dále
zaústěny do podtlakové nádrže v podtlakové stanici, ze které splašky dále pokračují
gravitačně nebo jsou přečerpávány na ČOV k dalšímu zpracování.
Podtlaková kanalizace - výhody
-Jednoduchá, rychlá a levná pokládka potrubí v úzkých výkopech a malé hloubce.
-Je možné stoupání, křížení nad i pod překážkou.
-Z těsného potrubí nemůže odpadní voda uniknout do prostředí - systém
je obzvlášť vhodný do ochranných pásem vodních zdrojů.
-Systém brání vzniku usazenin a tím i procesu zahnívání.
-Lehce přístupné domovní přípojkové šachty.
-Možnost řešení s vodotěsnými poklopy - funkce pod úrovní vody (kanalizace je
funkční i při záplavách).
-Omezení vzniku plynu a zápachu.
-Jednoduchá montáž a údržba sacího ventilu.
-Délka jedné větve může být 4-5 km, s úpravami lze zabezpečit libovolné vzdálenosti
-Nenápadné zásahy v krajině
Podtlaková kanalizace - nevýhody
-Značná poruchovost
-Zamrzání - mělké založení sběrných šachet
-Nutnost vybudování dispečinku jednotlivých šachet - značné investiční náklady
-ucpávání kanalizace či sběrných jímek - vyžaduje pojízdný tlakový vůz na ostřik
šachty a fekální vůz pro vyčerpání splašků - časově i finančně velmi náročné
-nutnost pravidelného čištění kanalizace či sběrných jímek - opět vyžaduje pojízdný
tlakový vůz na ostřik šachty a fekální vůz pro vyčerpání splašků - časově i finančně
velmi náročné
-Problémy se sacími ventily a poruchy v podtlakové stanici
-Vysoké ceny náhradních dílů
Tlaková kanalizace
Popis systému tlakové kanalizace
Princip venkovního tlakového systému stokových sítí spočívá v akumulaci
splaškových vod v čerpací jímce, tedy domovní čerpací jímce (dále jen DČJ) a po akumulování dostatečného množství jejich čerpání do trubního systému. Tímto trubním
systémem jsou splaškové vody čerpány na ČOV, kde jsou později likvidovány. Do DČJ
jsou přiváděny splaškové vody gravitační přípojkou, do DČJ může být přivedeno více
gravitačních přípojek z objektů. Poté dochází k plnění DČJ až na stanovenou hranici
projektantem a díky systému spínání a vypínání čerpadla dochází k sepnutí čerpadla
a čerpání splaškových vod tlakovou přípojkou dále do tlakového řadu až k cílovému
objektu. Protože DČJ v sobě skrývá čerpadlo, je také nutné, aby k tomuto objektu byla
dovedena elektrická energie, která je nezbytná pro chod čerpadel. Tato potřeba elektrické energie se dá označit za jednu z největších nevýhod celého systému. Při návrhu
venkovního tlakového systému je tedy nutné počítat s možným výpadkem el. energie a
v této závislosti navrhnou velikost DČJ aby nedošlo k havárii typu „vylití“ splaškových
vod v objektech odkud jsou odváděny. Potrubní síť je primárně navrhována bez
nutnosti přečerpávání až do koncového bodu samotného výtlačného řadu. Dvojí
přečerpávání by samozřejmě zvyšovalo investiční i provozní náklady a ušetření investic
by nemělo požadovaný efekt, někdy je ovšem přečerpávání nezbytné.Systém rovněž
vyžaduje důsledné oddělení dešťových od splaškových vod z objektů. V závislosti na
nežádoucím ředění vod a navyšování čerpaného množství je důležité svody oddělit.
Tlaková kanalizace - výhody
-Malý průměr potrubí (použité dimenze začínají na profilu D50)
-Menší objem zemních prací při výstavbě trubních rozvodů než u gravitační kanalizace, podvrty, resp. podtlaky, vč. podružných tlakových řadů
-Potrubí tlakové kanalizace bude ukládáno v celé trase do výkopu s krytím cca 1,60 m
tj. hloubka s výkopem téměř vždy 1,7m
-U potrubí není nutno dodržovat přesný jednotný spád, na výstavbu je tato kanalizace
mnohem méně náročná než gravitační
-Variabilita v místě umístění ČOV – není třeba splaškové odpadní vody před ČOV
přečerpávat
-Vlastník nemovitosti si hradí v celém rozsahu pouze gravitační část domovní
přípojky – na podružné tlakové řady, vč. domovní čerpací jímky, by se pravděpodobně
mohla vztahovat dotace
Tlaková kanalizace - nevýhody
-V době výpadku el. energie nejsou z odkanalizovaného území odváděny splaškové
odpadní vody
-Provozní náklady tlakové kanalizace jsou oproti gravitační vyšší a z větší části jsou
přeneseny na vlastníka nemovitosti, toto je však kompenzováno nižším stočným,
v kterém se z větší části promítají odpisy a ty jsou levnější u tlakové kanalizace
samozřejmě nižší.
-Čerpací jímky mají pro případ poruchy čerpadla havarijní objem na cca 1-2 dny.
-Nutnost pravidelné údržby (očištění tlakovou vodou) a revizi čerpadel, umístěných v
čerpacích jímkách
-Omezená životnost technologického vybavení (čerpadel) – po určité době je nutná
nová investice do tohoto vybavení – oprava, příp. výměna.
-náklady na elektrickou energii
Bioplynová stanice
Popis systému bioplynové stanice
Dle použitých vstupních surovin členíme biolynové stanice na zemědělské a odpadové.
Bioplynové stanice odpadové
Tento druh bioplynových stanic je určen ke zpracování biologicky
rozložitelných odpadů (BRO). Mezi BRO patří například biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO), odpady z potravinářského průmyslu, maloobchodu – prošlé
potraviny, zemědělské odpady, kaly z ČOV aj. Vzhledem k různorodosti složení
bioodpadů, musí být celý proces fermentace vhodně řízen, aby fermentace probíhala
optimálně a nedocházelo ke kolapsům procesu. Při procesu fermentace vzniká bioplyn, jehož spálením v kogenerační jednotce se získává elektrická energie a teplo.
Fermentační zbytek je potom využitelný jako organické hnojivo – pro zemědělce či
zahrádkáře.
Vzhledem k náročnosti fermentačního procesu je správný výběr technologie a dodržování provozního řádu nezbytným předpokladem k bezproblémovému
fungování stanice. Za zpracování odpadů inkasuje provozovatel peníze, na rozdíl od
zemědělských BPS, kde je potřeba za surovinu platit. Dotace je až 90 % z investičních
nákladů
Bioplynová stanice - výhody
-Stanice má příjem nejen z prodeje energií, ale i za zpracování bioodpadu
-Cena za zpracování bioodpadu nadále poroste s tím, jak se bude zdražovat skládkovné
-Moderní odpadové bioplynové stanice mají vyspělé automatizované technologie, které
eliminují negativní vlivy na své okolí.
-S dotacemi má investice zajímavou ziskovost s dobou návratnosti okolo 5 až 7 let
-Odpadají náklady na cíleně pěstovanou biomasu (kukuřičnou siláž)
-Využití odpadního tepla a elektrické energie – rozvoj zaměstanosti, pokud by
například na bioplynovou stanici navazovala hala, kde by bylo možné provozovat
činnost, která vyžaduje jak teplo tak elektrickou energii, která by tímto byla k dispozici
za výhodnějších podmínek než od tradičních dodavatelů energií.
Bioplynová stanice - nevýhody
- Složitější povolovací proces.
- Investiční náklady jsou vysoké
Gravitační kanalizace
Popis systému gravitační kanalizace
Odpadní vody jsou odváděny gravitačně potrubím, jehož průměr nesmí být
menší než DN 250 mm.Potrubí musí být uloženo ve spádu, jehož minimální hranicí
určuje použitý trubní materiál, ne však ve spádu menším než 0,6 %. Potrubí musí
být uloženo v hloubce s minimálním krytím zeminou ve vozovce 1,5 m a ve vzdálenosti max. 50 m musí být umístěny revizní kanalizační šachty. Odpadní vody jsou do
gravitační kanalizace napojeny gravitačními kanalizačními přípojkami buďto přímo v
šachtě nebo na odbočce v trase mezi šachtami.
Gravitační kanalizace - výhody
-Gravitační kanalizace je provozně velmi jednoduchý systém, který nevyžaduje žádnou
součinnost od majitelů jednotlivých nemovitostí.
-U gravitační kanalizace jsou minimální nároky na obsluhu při provozu
-Gravitační odkanalizování obce je z hlediska provozních nákladů nejlevnějším
řešením.
-Provozně nedochází k žádným rozsáhlým poruchám a tím k nutnosti oprav nebo
výměn řadů.
-Nižší investiční náklady na vybudování kanalizační přípojky.
-Snadná identifikace průběhu trasy kanalizace (dle polohy šachet)
-Snadnější lokalizace případné poruchy na stokové síti, možnost kamerové prohlídky
-Snadná revize a čištění
Gravitační kanalizace - nevýhody
-V rovinatém terénu nebo pro překonání byť i drobné terénní nerovnosti je nutno
kvůli dosažení minimálního požadovaného spádu potrubí zahlubovat, tím se výstavba
gravitační kanalizace výrazně prodražuje.
-Minimální hloubka výkopu je cca 1,9 – 2,0 m
-V členitém terénu je nutno počítat s hromadným přečerpáváním splaškových odpadních vod
-Téměř vždy je nutné veškeré odpadní vody přečerpávat před samotnou ČOV, neboť se
přívodní stoka nachází často pod úrovní tzv. 100-leté vody
-Výstavbu velmi často prodražuje výskyt podzemní vody s ohledem na velké hloubky
kanalizace
-Výstavba znamená vzhledem k větším hloubkám větší objem zemních prací a větší
přesun hmot
-Výstavba bude prováděna ve větších hloubkách, což v dané lokalitě znamená, že
zemní práce v mnoha případech zasáhnou do skalního podlaží
-Velmi nízká manévrovatelnost při vyhýbání se ostatním inženýrským sítím
-Vzhledem k nutnosti dodržovat přesně daný minimální spád je pokládka potrubí
náročná
-Je nutná pravidelná deratizace gravitačních stok
Vlastní, tedy obecní čistírna odpadních vod
nebo připojení na kanalizaci budovanou v obci Bělá?
Vzhledem k faktu, že naše obec není nijak vázána na určitý specifický způsob
vyčištění odpadních vod svedených splaškovou kanalizací, můžeme se sami rozhodnout, jaký způsob považujeme za nejvýhodnější.
Pokud by došlo k napojení hroubovické splaškové kanalizace na bělskou, potom pravděpodobně nedojde k úspoře nákladů, které bychom museli vynaložit na zbudování vlastní ČOV, poněvadž budeme muset hradit náklady spojené s vybudováním
našeho připojení(vybudování kanalizace mezi Hroubovicemi a Bělou, vzdálenost cca
500 metrů). Dále, vzhledem k faktu, že bělská kanalizace povede na ČOV v Radimi,
a tuto ČOV spravuje společnost VaK Chrudim, potom by občané naší obce neměli
téměř žádný vliv na určování ceny stočného, což by mohlo v některých případech vést
ke zhoršení sociální situace občana, vyvolané nutností zvýšených výdajů na provoz
domácnosti.
Vybudováním obecní ČOV získáme kontrolu nad cenou stočného, čímž
bychom mohli dosáhnout zmírnění dopadu na výdajovou kapitolu domácností, které
kanalizaci budou využívat. Na druhou stranu bude provoz takovéto ČOV plně v
nákladové kapitole obecního rozpočtu, bude tedy nutné určit výši stočného tak, aby
pokrylo provozní náklady ČOV, a zároveň přispělo k naplnění fondu oprav a rozvoje tedy dopad na rozpočet obce byl tak co nejmenší či žádný.
Typy čistíren odpadních vod
Mechanicko - biologická čistírna odpadních vod
Jedná se o nejčastěji provozovaný typ ČOV. Mezi přednosti mechanicko - biologické
ČOV patří :
- vysoký a stabilní čistící účinek
- malé nároky na plochu pro výstavbu ČOV
- možnost umístění všech objektů hlavní technologické linky v zateplené budově
- možnost provozu i při postupném zvyšování zatížení ČOV
- vysoká automatizace provozu
- přizpůsobivost dispozice
Nevýhodami mechanicko - biologické ČOV jsou především:
- vyšší pořizovací náklady
- větší nároky na provoz ČOV(vyšší provozní náklady)
Popis funkce mechanicko - biologické ČOV
Mechanické (primární) čištění
Odpadní voda je na ČOV přiváděna hlavní stokou ze stokové sítě.
Na jejím konci je umístěn lapák štěrku. Ten zachycuje nejhrubší nerozpuštěné látky
Uplatňuje se především při zvýšeném průtoku odpadních vod.Dalším stupněm
jsou česle. Ty odstraní hrubé plovoucí nečistoty.Následuje lapák písku, často v kombinaci s lapákem tuků. Jeho cílem je oddělení minerálních suspenzí (písek) od organických nerozpuštěných látek.Separace se děje na základě rozdílných hustot obou materiálů, využívá se buď gravitační nebo odstředivá síla.
Posledním zařízením pro mechanické čištění je usazovací nádrž. Zde probíhá usazování jemných nerozpuštěných látek a stírání plovoucích nečistot z povrchu nádrže.
Vzniká primární kal, který je zpracováván v kalovém hospodářství.
Biologické čištění
Biologické čištění probíhá v biologickém reaktoru. Zde je znečištění z odpadní
vody odstraňováno pomocí mikroorganismů nazývaných aktivovaný kal. Aktivovaný
kal je v biologickém reaktoru kultivován buď jako suspenze (tzv. aktivační systémy),
nebo na pevném nosiči (tzv. biofilmové reaktory). Aktivovaný kal dokáže z odpadní
vody odstranit značné množství organického znečištění a sloučenin dusíku a fosforu.
Směs vody a aktivovaného kalu pak teče do dosazovací nádrže, kde dochází k oddělení
vyčištěné vody od aktivovaného kalu v důsledku jeho sedimentace.
Terciární čištění
Terciární čištění slouží k dočištění odpadních vod, především k odstranění
sloučenin fosforu, nerozpuštěných látek a k hygienizaci vody (odstranění patogenů).
Kořenová čistírna odpadních vod
V dnešní době, která klade důraz na myšlenku udržitelného rozvoje, je hledání alternativních metod již osvědčených technologií běžnou záležitostí.
Proto se již řadu let staví kořenové čistírny odpadních vod, které jsou považovány za
ekologičtější, ekonomičtější, ale také i estetičtější alternativu čištění odpadních vod.
Tento způsob čištění odpadních vod získává v České republice i zahraničí čím dál větší
oblibu, se v tomto článku chceme zaměřit na posouzení kořenových čistíren jak po
stránce technické, tak i ekonomické.
Jak funguje kořenová čistírna?
Stejně jako u běžných mechanicko-biologických čistíren je prvním stupněm čištění
vždy mechanické předčištění, při kterém dochází k odstranění pevných nečistot
nejčastěji v septiku nebo štěrbinové nádrži. Předčištěná voda je odváděna do
kořenového lože, kde probíhá dočištění. Kořenové lože je vlastně mělká nepropustná
nádrž vyplněná kačírkem nebo štěrkem, ve kterém je vysazena mokřadní vegetace.
Odpadní voda tímto ložem pomalu protéká a díky mikrobiální činnosti na kořenech
rostlin a substrátu a kombinací fyzikálních chemických a biologických procesů,
dochází k vyčištění odpadní vody. Kořenová čistírna ve svém principu využívá
přirozené samočištění vody, které probíhá běžně v přírodě v přirozených mokřadech.
Celý provoz čistírny je ve své podstatě velmi jednoduchý, stejně jako v přírodě funguje
čistící funkce přirozeně a soběstačně. Provozní náklady zahrnují pouze čištění nátokových objektů, kosení rostlin a jejich odstraňování.
Jako velkou výhodu kořenových čistíren lze nepochybně označit možnost
jejich využití pro různé druhy odpadních vod. Kořenové čistírny dnes fungují k čištění
odpadních vod například z obcí, rodinných domů, rekreačních zařízení, nemocnic,
některých průmyslových odvětví, skládek a koupališť.
V České republice je v současné době v provozu více než 400 kořenových
čistíren, které jsou u nás stavěny přibližně od roku 1989. Je nutno říci, že všechny
čistírny, u kterých není podstatným způsobem překračována jejich kapacita, nebo
zanedbána údržba, fungují i po dlouhých letech s velmi dobrými čisticími parametry.
Více než dvacet let provozování a výzkumů kořenových čistíren má za výsledek postupné zdokonalování celé technologie výstavby.První generace kořenových
čistíren byla tvořena převážně horizontálními kořenovými filtry. Dnes se již postupně
začínají stavět i kořenové čistírny druhé generace, které přinášejí oproti první generaci
ještě lepší čistící účinky a to především v oblasti ukazatelů znečištění BSK5, CHSKcr, NL, NH4+, P, a dále pak u těžkých kovů, aniontových tenzidů, některých běžně
užívaných medikamentů a dalších látek. Lepší výsledky těchto čistíren spočívají v
kombinaci horizontálně protékaných filtrů s vertikálními.
Kolik stojí kořenová čistírna?
Investiční náklady kořenové čistírny závisí na konstrukčním řešení, morfologii terénu a dostupnosti pozemku.
Ceny u klasických kořenových ČOV první generace se pohybují kolem 15 tis. Kč/EO
(ekvivalentního obyvatele).
Náklady u čistírny druhé generace se pohybují v kolem 20 tis. Kč/EO.
Důležitý je také výběr vhodného pozemku, kde je nutno uvažovat s prostorem
cca 5m2/obyvatele účinné čistící plochy a další prostor pro budoucí rozvoj, obslužnou
komunikaci a manipulační plochu.Investiční náklady kořenových čistíren jsou o něco
vyšší. K tomu je nutno dodat, že samotná obec platí pouze minimum (obvykle 10 % s
ohledem na typ dotace). Proto jsou náklady na pořízení kořenové ČOV pro obec pouze
100 tis. Kč z částky 1 mil. Kč. Tato investice se obci vrátí již v prvním roce provozu.
Snížení investičních nákladů až o jednu třetinu lze dále dosáhnout využitím vlastních
zdrojů obce. Myšlenka spočívá ve využití místních zdrojů surovin (kamenivo filtru
tvoří cca 30–40 % celkové ceny) a zjednodušení výkopových prací, kdy je výkopek
odvážen pouze do blízké vzdálenosti od čistírny.
Provozní náklady
V ekonomice kořenových čistíren hrají největší roli provozní náklady, které
jsou oproti běžným čistírnám podstatně nižší. Kořenové ČOV vyžadují jen jednoduchou manuální obsluhu, proto si je většina obcí provozuje sama. Další výhodou je,
že nevyžadují napojení na elektrickou energii. Tento provoz potom umožní stanovení
ceny stočného v rozmezí 12–26 Kč/m3 čištěné odpadní vody, což je oproti klasickým
čistírnám, kde se ceny stočného pohybují kolem 40–50 Kč/m3, značně méně. Pokud
si však obec nastaví stočné na úrovni klasické ČOV, může příjem z tohoto zdroje
představovat zajímavý příjem pro splácení investice, či pro získávání prostředků pro
investici novou.
Provozní náklady kořenové ČOV jsou tedy určeny převážně možnostmi obce
v zajištění pracovníka obsluhy, což představuje cca 60 % provozních nákladů. Ostatních 40 % je tvořeno náklady na údržbu areálu a provozních objektů, odebírání vzorků,
vyvážení kalu, finanční rezervu a amortizaci zařízení a stavebních objektů. Některé
obce, které již vlastního obecního pracovníka mají, mají provozní náklady opravdu
minimální.
Nejčastější obavy a dotazy
Jedním z nejčastějších dotazů ohledné kořenových ČOV je její případný zápach. K tomu je nutno dodat, že zápachu se provozovatel čistírny obávat nemusí. Je to z
důvodu toho, že KČOV jsou dnes již navrhovány pouze jako podpovrchově protékané
kořenové filtry, což má za následek většinou nulový výpar přímo z vodní hladiny a
díky používané jemnější vrstvě substrátu se zde výparu odpadní vody která by zápach
způsobila nemusíme obávat ani v kořenovém filtru.
Veškerý výpar z čistírny je tedy zajištěn skrze listy mokřadní vegetace. Zápach
může vzniknout až po řádově desítkách let, kdy dojde k přirozenému zakolmatování
(zanešení) nátokové části prvního filtru a odpadní voda začne téci po povrchu. Tento
problém, který nemá žádný negativní vliv na účinnost čištění, lze jednoduše vyřešit
odtěžením nátokové části a doplnění novým kamenivem.
Použité kamenivo lze vypráním recyklovat a vložit zpět, nebo běžně zlikvidovat například do zásypů. Studie osmi náhodných měření prokázala, že se nejedná o
nebezpečný odpad. Ostatní objem kořenového filtru se přirozeně kolmatuje desítky let.
Zanášení je přirozený jev u každého filtru a znamená, že filtr dělá svojí práci, pokud byl
správně navržen.
Zimní provoz kořenové čistírny, tedy v čase vegetačního klidu rostlin, většina
čistících procesů pokračuje s jen o něco menší účinnosti. Kořenová čistírna je však
dimenzována tak, aby požadované limity plnila i v zimě. Vegetační klid rostlin má za
následek snížení účinnosti pouze pro dusíkaté znečištění v horizontálních kořenových
ČOV, na funkci vertikálních filtrů zima významný vliv nemá. Z těchto důvodů jsou v
kořenových ČOV II. generace navrhovány kombinace horizontálních a vertikálních
kořenových filtrů, kdy impulsně plněné podzemní vertikální kořenové filtry zajišťují
odstraňování dusíkatých znečištění i v zimním období.
Rekonstrukce kořenových čistíren po zanešení, je další častou otázkou.
Orientačním výpočtem dojde k zakolmatování celého kořenového filtru po 30–40
letech. Skutečná doba kolmatace závisí na zatížení kořenové čistírny, správném
navržení a provozu mechanického předčištění.
Navýšením stočného o 3 Kč/m3 lze získat finanční prostředky na rekonstrukci. Celková rekonstrukce zahrnuje: vyprání, úplnou výměnu nebo vymrznutí štěrkové
náplně a její navrácení zpět do filtru.
Dotace – obecní kořenové čistírny mohou získat dotace z operačního programu Životní prostředí stejně jako klasické čistírny.
Kořenové čistírny představují v současné době možnou plnohodnotnou
alternativou k běžným technologiím. Nacházejí uplatnění u lidí, kteří upřednostňují
výhody přírodních postupů před technologickými, mají zájem o úspory energie a
několikaletém horizontu i financí.
Srovnání nákladů
KČOV Žitenice 6 EO – provoz cca 4 tis. Kč/rok
– klasická ČOV – provoz cca 6,5 tis. Kč/rok
KČOV Chmelná 150 EO – provoz cca 40 tis. /rok
– klasická ČOV – provoz cca 180 tis. Kč/rok
KČOV Hostětín 240 EO – provoz cca 40 tis. Kč/rok
– klasická ČOV – provoz cca 300 tis. Kč/rok
KČOV Dražovice 780 EO – provoz cca 300 tis. Kč/rok
– klasická ČOV – provoz cca 950 tis. Kč/rok
KČOV Spálené Poříčí 1400 EO – provoz cca 240 tis. Kč/rok
– klasická ČOV – provoz cca 1500 tis. Kč/rok
Zdroj : Ekonomika čištění odpadních vod v malých obcích - porovnání investičních a provozních nákladů
kořenových a klasických čističek - časopis Obec a finance
Anketa občanů obce o kanalizaci
Vyjádřete svůj názor!
Každý občan by měl mít možnost vyslovit svůj názor.
Vyhlášení referenda, tak jak je definováno zákonem (Zákon č. 22/2004 Sb.) je
velmi nákladná a časově náročná záležitost. Zastupitelstvo naší obce se tedy shodlo na
tom, že místo referenda uspořádáme anketu.Vzhledem k omezenému časovému rámci,
který máme na to, abychom vodoprávnímu úřadu mohli předložit seznam kroků, které
provedeme, aby mohlo dojít k uspokojivému vyřešení aktuálně špatného stavu, je toto
jednoduché, časově a finančně nejméně nákladné řešení.
Anketní lístek je přílohou každého jednotlivého výtisku tohoto čísla Hroubovického zpravodaje a obsahuje tři jednoduché otázky. Vaši odpověď na otázku
zakroužkujte a lístek vhoďte do připravené volební urny v obchodě "U Haničky" a to do
17.4.2015, 15.00 hodin.
Box s anketními lístky bude otevřen za účasti nadpoloviční většiny členů
zastupitelstva naší obce a vyhodnocen.
Jak bude probíhat povolovací proces ohledně vypouštění odpadních vod z
kanalizací obcí, které nemají centrální čistírnu
Většině obcí na území ORP Chrudim, které nejsou odkanalizovány na centrální ČOV a vypouštění odpadních vod probíhá prostřednictvím tzv. volných výustí,
končí na konci letošního roku platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových. V souladu s platnou legislativou nebude možné stávající povolení bez
provedení zásadních změn prodloužit. Prodlužovaná, případně nová povolení budou
vodoprávním úřadem vydávána za výrazně zpřísněných podmínek a na časově výrazně
omezenou dobu. Nově bude muset oprávněný z povolení k nakládání s vodami (producent odpadních vod) vzorkovat všechny výusti a navýšit počet vzorků minimálně na 4
v průběhu kalendářního roku. V případě potřeby, z důvodu zajištění zájmů chráněných
vodním zákonem, bude moci vodoprávní úřad nařídit vzorkování i častěji. Dále bude
nutné v povolení stanovit povinnost sledovat kvalitu povrchových vod nad a pod výustí
(popřípadě nad a pod obcí) a vyhodnocovat za každý rok, jakým způsobem odpadní
vody vypouštěné z předmětné výusti ovlivňují povrchové vody v toku. Další povinností
oprávněného z povolení k nakládání s vodami bude povinnost navrhnout řešení
pro zlepšení stavu povrchových vod.
Vodoprávní úřad dále považuje za důležité upozornit na změnu legislativy týkající se vypouštění odpadních vod do kanalizace. Nově již vodoprávní úřad
k vypouštění odpadních vod do kanalizace žádné povolení nevydává a tato činnost
je plně předmětem právního vztahu mezi vlastníkem připojené nemovitosti (jako
producenta odpadních vod) a vlastníka, popř. provozovatele kanalizace (jako subjektu
poskytujícího službu v podobě odvádění odpadních vod).
Ing. Pavel Koreček
Městský úřad Chrudim
Odbor životního prostředí
vedoucí odd. vodního hospodářství
Vydává Obecní úřad a zastupitelstvo obce Hroubovice.
Vychází 1x měsíčně. Uzávěrka 10. dne každého měsíce.
Písemné příspěvky odevzdávejte do schránky na Obecním úřadu Hroubovice nebo je
zasílejte na adresu :
Obecní úřad Hroubovice
Hroubovice 51
538 54 Luže
či na e-mail [email protected].
Názory redakční rady nemusí být totožné s názory autorů jednotlivých příspěvků.
Autoři fotografíí : Kristina Klusoňová, Stanislav Štverák ml.
Grafická úprava : Zuzana Charouzová