Strana 1 CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz

Transkript

Barometr – 3. čtvrtletí roku 2015
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem třetího čtvrtletí roku 2015
celkový dluh ve výši 1 784 mld. Kč. Z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního
spoření) 1 404 mld. Kč a 379,9 mld. Kč připadlo na krátkodobý dluh. Dlouhodobý dluh se na celkovém
objemu podílel 79 %, stejně jako před rokem.
Celkem mělo koncem třetího čtvrtletí letošního roku dluh 3,1 milionu lidí. Dlouhodobý dluh mělo 609
tisíc lidí, krátkodobý dluh pak necelé 2 miliony osob a 505 tisíc lidí mělo obě formy dluhu. Necelá
polovina lidí s dlouhodobým dluhem měla kromě něj i dluh krátkodobý.
Meziročně se objem dlouhodobého dluhu zvýšil o 59,7 mld. Kč (o 4 %). Zvýšila se i částka na klienta, a
to o 60 tisíc Kč (o 5 %). Naproti tomu se o 6 tisíc lidí snížil počet klientů s dlouhodobým dluhem (- 1 %).
U krátkodobého dluhu byla situace obdobná. Meziročně se zvýšil jeho objem o 16,3 mld. Kč (+ 4 %),
rovněž částka na klienta se zvedla, a to o 8 tisíc Kč, zatímco počet klientů s krátkodobým dluhem se o
29 tisíc osob snížil (-1 %).
Graf 1: Dlouhodobý a krátkodobý dluh
DD dluh - objem mld. Kč
KD dluh - objem mld. Kč
400,0
363,6
379,9
30.9.2014
30.9.2015
1600,0
1400,0
1200,0
1000,0
800,0
600,0
400,0
200,0
0,0
300,0
200,0
100,0
0,0
1 404,0
30.9.2014
30.9.2015
DD dluh - počet klientů
KD dluh - počet klientů
Strana 1
1344,4
2 483 328
2 454 125
30.9.2014
30.9.2015
1 120 377
1 114 227
30.9.2014
30.9.2015
CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz
CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o., www.cncb.cz
KD dluh - částka na klienta v Kč
DD dluh - částka na klienta v Kč
146 406
154 805
30.9.2014
30.9.2015
1 199 923
1 260 084
30.9.2014
30.9.2015
Pramen: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací
Koncem třetího čtvrtletí roku 2015 mělo dlouhodobý dluh 12 % obyvatel starších 15 let, což je o jeden
procentní bod méně než ve stejném období předchozího roku. Téměř polovina patřila lidem ve věku od
35 do 44 let. Ti se na celkovém počtu klientů podíleli více než dvěma pětinami. Tato věková kategorie
však vykázala až třetí nejvyšší částku připadající v průměru na jednoho klienta. Nejvyšší částku na
klienta vykázala věková kategorie 30 až 34 let, a to 1,6 milionu Kč. Tato věková kategorie měla druhý
nejvyšší podíl jak na objemu dlouhodobého dluhu, tak i na počtu klientů s dlouhodobým dluhem.
Nejmenší díl dlouhodobého dluhu měla nejmladší věková kategorie (2 %), následovaná kategorií
nejstarší (5 %). Z celkového počtu klientů s dlouhodobým dluhem jich na dvě nejmladší kategorie
připadlo 10 %, nejstarší věková kategorie sama o sobě se podílela 13 %, vykázala však zdaleka nejnižší
částku připadající v průměru na jednoho klienta.
Na osoby ve věku od 30 do 54 let připadlo 84 % z celkového objemu dlouhodobého dluhu a na počtu
klientů se podílely 78 %. Dlouhodobý dluh mělo 27 % lidí ve věku od 35 do 44 let a 21 % osob ve
věkové kategorii 30 až 34 let, zatímco v nejmladší věkové kategorii to byla pouze 2 % a u nejstarší pak 5
%.
Meziročně se objem dlouhodobého dluhu zvýšil ve všech věkových kategoriích, s výjimkou lidí ve věku
30 až 34 let (pokles o 1 %). Nejrychleji se objem dlouhodobého dluhu zvýšil u věkové skupiny 45 až 54
let (+ 9 %) a po ní u nejmladší věkové kategorie (+ 8 %). K meziročnímu zvýšení objemu dlouhodobého
dluhu o 59,7 mld. Kč nejvíce přispěli lidé ve věku 35 a 44 let, připadlo na ně 60 % přírůstku.
Graf 2: Struktura objemu dlouhodobého dluhu
DD dluh - objem 30.9.2015
DD dluh - objem 30.9.2014
4,8%
4,9%
1,5%
1,6%
15 - 24
9,5%
17,6%
21,0%
25 - 29
30 - 34
45 - 54
55+
15 - 24
25 - 29
18,3%
19,9%
35 - 44
45,5%
9,2%
30 - 34
35 - 44
46,1%
45 - 54
55+
Strana 2
Koncem třetího čtvrtletí letošního roku mělo krátkodobý dluh 27 % osob starších 15 let, a to je, stejně
jako u dlouhodobého dluhu, o 1 procentní bod méně než ve stejném období loňského roku. Mnohem
více to bylo u osob ve věku 35 až 44 let a také v navazující starší věkové skupině. Z nich to byly dvě
pětiny. Necelá třetina osob měla krátkodobý dluh ve věkové kategorii od 25 do 29 let a od 30 do 34 let.
Pouze 12 % osob v nejmladší věkové kategorii mělo krátkodobý dluh, v nejstarší věkové kategorii to
bylo 18 %.
Objem krátkodobého dluhu je mezi věkovými kategoriemi rozdělený rovnoměrněji než v případě
dlouhodobého dluhu. Nejvíce na něm participovaly osoby ve věku od 35 do 44 let (necelou třetinou
celkového objemu). Více než čtvrtina krátkodobého dluhu patřila osobám ve věku od 45 až 54 let.
Nejméně se na objemu krátkodobého dluhu podílela nejmladší věková skupina (4 %). Třem nejstarším
věkovým kategoriím patřilo 78 % objemu krátkodobého dluhu a na celkovém počtu klientů
s krátkodobým dluhem se podílely 74 %.
Nejmladší věková kategorie tvořila pouze 6 % z celkového objemu klientů s krátkodobým dluhem, na
navazující kategorii připadlo 9 %. Nejvíce klientů s krátkodobým dluhem patřilo do věkové skupiny 35
až 44 let (28 %) a hned po ní pak do nejstarší věkové skupiny (24 %). V průměru připadla na jednoho
klienta s krátkodobým dluhem částka 155 tisíc Kč. Nejvyšší částku vykázala věková kategorie 45 až 54
let (186 tisíc. Kč), nejnižší pak nejmladší věková kategorie (104 tisíc Kč).
Více než třetina meziročního přírůstku objemu krátkodobého dluhu (14,2 mld. Kč) patřila lidem ve věku
od 45 až 54 let a více než čtvrtina přírůstu pak nejstarší věkové kategorii. Nejrychleji se objem
krátkodobého dluhu meziročně zvýšil u nejmladší věkové kategorie (+ 11 %), u věkové kategorie 30 až
34 let se objem krátkodobého dluhu meziročně prakticky nezměnil.
Graf 3: Struktura objemu krátkodobého dluhu
KD dluh - objem 30.9.2015
KD dluh - objem 30.9.2014
3,7%
8,1%
19,3%
15 - 24
19,6%
45 - 54
55+
25 - 29
10,3%
30 - 34
35 - 44
32,1%
8,1%
15 - 24
25 - 29
10,7%
26,1%
4,0%
26,5%
30 - 34
35 - 44
31,7%
45 - 54
55+
Poměr objemu dlouhodobého a krátkodobého dluhu se u jednotlivých velikostních kategorií značně
odlišuje, ovšem s tím, že u všech, s výjimkou nejstarších lidí, je objem dlouhodobého dluhu větší než
objem dluhu krátkodobého. Nejvyšší převahu má v případě osob ve věku 30 až 34 let, u které
dlouhodobý dluh tvoří 88 % jejich celkového dluhu. U nejstarší věkové kategorie naopak převažuje
krátkodobý dluh, který představuje 52 % jejich celkového dluhu. Tyto proporce se meziročně výrazněji
nezměnily.
Strana 3
Graf 4: Struktura dluhu
Struktura dluhu 30.9.2015
100%
80%
60%
DD dluh
40%
KD dluh
20%
0%
15 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 44
45 - 54
55 plus
Nové úvěry
Objem dluhu z úvěrů poskytnutých ve třetím čtvrtletí roku 2015 dosáhl výše 120,7 mld. Kč. Na
dlouhodobý dluh připadlo 65 % (78 mld. Kč) této sumy a zbývajících 35 % (42,7 mld. Kč) tvořil
krátkodobý dluh. Objem nového dlouhodobého dluhu se meziročně zvýšil o 14,2 mld. Kč, (+ 22 %) a
objem krátkodobého dluhu pak o 3,1 mld. Kč (+ 8 %).
Nový dlouhodobý dluh získalo ve třetím čtvrtletí letošního roku o 5 tisíc lidí více (+ 13 %) a nový
krátkodobý dluh pak o necelých 14 tisíc lidí více (+ 4 %), než ve stejném období loňského roku.
Průměrná částka na klienta s novým dlouhodobým dluhem se zvýšila o 127 tisíc Kč (+ 8 %), u
krátkodobého dluhu to bylo více o 3 tisíce Kč (+ 3 %).
Objem nového dlouhodobého dluhu se zvýšil u všech věkových skupin. Necelou polovinou se na
meziročním růstu podílela věková kategorie 35 až 44 let. Nejrychleji se objem nového dlouhodobého
dluhu zvýšil u lidí ve věku od 45 do 54 let (+ 30 %).
Ze 78 mld. Kč nového dlouhodobého dluhu připadlo zdaleka nejvíce na osoby ve věku od 35 do 44 let
(41 %). Na druhé místo se s podstatně nižším podílem (22 %) dostala věková kategorie 30 až 34 let.
Pouhými 3 % se na objemu nového dlouhodobého dluhu podílela nejstarší věková kategorie a o jeden
procentní bod více měla nejmladší věková skupina.
Strana 4
Nejvyšší průměrnou částku získali lidé ve věku 30 až 34 let, a to 1,9 milionu Kč, nejnižší pak nejstarší
věková kategorie (743 tisíc Kč). Nejvíce osob s novým dlouhodobým dluhem (37 %) patřilo do věkové
kategorie 35 až 44 let, necelá pětina pak do skupiny osob ve věku od 30 do 34 let. Pouhých 5 % lidí
s novým dlouhodobým dluhem bylo v nejmladší věkové kategorii a v nejstarší kategorii to bylo o jeden
procentní bod více.
Nový dlouhodobý dluh získalo ve třetím čtvrtletí letošního roku 0,5 % osob starších 15 let. Ve třech
věkových skupinách 25 až 44 let to bylo kolem jednoho procenta.
Z celkového objemu nového krátkodobého dluhu připadlo nejvíce (31 %) opět na věkovou kategorii 35
až 44 let, i když její postavení není až tak dominantní jako u nového dlouhodobého dluhu. Na druhu
pozici se s čtvrtinovým podílem dostala věková kategorie 45 až 54 let. Celkový podíl tří mladších
věkových kategorií na objemu nového krátkodobého dluhu byl shodný s podílem kategorie s nejvyšší
vahou (tj. 31 %).
Nejvyšší částku nového krátkodobého dluhu (153 tisíc Kč) vykázala věková kategorie 45 až 54 let,
nejnižší částku (87 tisíc Kč) pak nejmladší věková kategorie.
Nový krátkodobý dluh se meziročně zvýšil u všech věkových kategorií, s výjimkou nejstarší, u které se
prakticky nezměnil. Jedna třetina přírůstku připadla na věkovou kategorii 45 až 54 let. Nejrychleji se
objem nového krátkodobého dluhu zvýšil u nejmladší věkové kategorie (+ 20 %).
Graf 5: Dluh poskytnutý ve třetím čtvrtletí roku 2015
Nový DD dluh - objem mld. Kč
100,0
80,0
Nový KD dluh - objem mld. Kč
50,0
78,0
63,8
60,0
30,0
40,0
20,0
20,0
10,0
0,0
42,7
3.Q 2014
3.Q 2015
0,0
3.Q 2014
3.Q 2015
Nový KD dluh - počet klientů
Nový DD dluh - počet klientů
41 264
3.Q 2014
Strana 5
39,6
40,0
46 593
3.Q 2015
325 539
339 332
3.Q 2014
3.Q 2015
Nový DD dluh - částka na klienta v Kč
1 546 657
3.Q 2014
Nový KD dluh - částka na klienta v Kč
1 674 749
121 537
125 741
3.Q 2015
3.Q 2014
3.Q 2015
Smlouvy
Koncem třetího čtvrtletí roku 2015 evidoval Bankovní a Nebankovní registr klientských informací 5,9
milionu otevřených smluv. Většina z nich (78 %) se týkala krátkodobého dluhu. Na dlouhodobý dluh
připadlo 22 % z celkového počtu otevřených smluv, což je stejně jako v předchozím období. Průměrná
částka připadající na jednu otevřenou smlouvu s dlouhodobým dluhem dosáhla výše 1,1 milionu Kč, u
smluv na krátkodobý dluh to bylo 83 tisíc Kč. Polovina všech smluv na krátkodobý dluh se týkala
osobních a spotřebitelských úvěrů.
Meziročně se počet otevřených smluv na dlouhodobý dluh prakticky nezměnil. Částka připadající na
jednu smlouvu s dlouhodobým dluhem se naopak o 45 tisíc Kč zvýšila. Počet smluv na krátkodobý dluh
se snížil, a to o 80 tisíc Kč (- 2 %), částka na jednu smlouvu se zvýšila o necelých 5 tisíc Kč.
Na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem připadlo v průměru 1,2 otevřených smluv, u krátkodobého
dluhu to bylo 1,9 smluv. Na jednoho klienta s osobním úvěrem to bylo 1,4 smluv a v případě
spotřebitelského úvěru pak 1,2 smlouvy.
Graf 6: Smlouvy
DD dluh - počet smluv
1 327 641
30.9.2014
Strana 6
DD dluh - částka na smlouvu v Kč
1 327 583
30.9.2015
1 012 598
1 057 576
30.9.2014
30.9.2015
KD dluh - počet smluv
4 665 118
KD dluh - částka na smlouvu v Kč
4 585 007
77 935
30.9.2014
30.9.2015
30.9.2014
82 859
30.9.2015
Ve třetím čtvrtletí letošního roku bylo uzavřeno 428 tisíc smluv. Na dlouhodobý dluh z toho připadlo 50
tisíc smluv, resp. 12 %. Naprostá většina nových smluv (88 %) se týkala krátkodobého dluhu.
V průměru připadlo na jednu novou smlouvu dlouhodobého dluhu 1,6 milionu Kč a na jednu smlouvu
krátkodobého dluhu pak 113 tisíc. Kč.
Počet nových smluv dlouhodobého dluhu se meziročně zvýšil o 5,8 tisíc (+ 13 %), částka připadající
v průměru na jednu smlouvu se rovněž zvýšila, a to o 115 tisíc Kč (+ 8 %). Rovněž počet nových smluv
krátkodobého dluhu se zvýšil, a to o 17 tisíc (+ 5 %), stejně jako částka připadající v průměru na jednu
novou smlouvu, která se zvýšila o 3 tisíce Kč (+ 3 %).
Z celkového počtu smluv krátkodobého dluhu otevřených ve třetím čtvrtletí letošního roku připadlo na
osobní úvěry 37 % a na spotřebitelské úvěry pak 29 %.
Graf 7: Nově uzavřené smlouvy
DD dluh - počet nových smluv
DD dluh - částka na novou smlouvu v Kč
49 550
1 459 872
43 717
3.Q 2014
3.Q 2015
KD dluh - počet nových smluv
3.Q 2014
1 574 804
3.Q 2015
KD dluh - částka na novou smlouvu v Kč
360 921
378 231
109 622
112 809
3.Q 2014
3.Q 2015
3.Q 2014
3.Q 2015
Strana 7
Ohrožené úvěry
Koncem třetího čtvrtletí letošního roku dosáhla částka po splatnosti výše 50,8 mld. Kč, z toho na
dlouhodobý dluh připadlo 18,3 mld. Kč a na krátkodobý dluh pak 32,5 mld. Kč. Nesplacením ohrožený
dluh se na objemu celkového dluhu podílel 3 %, v případě dlouhodobého dluhu to bylo 1 % a u
krátkodobého dluhu pak 9 %.
Krátkodobý dluh byl řádným nesplacením ohrožen více než dlouhodobý, avšak částka připadající
v průměru na jednoho klienta byla u dlouhodobého dluhu téměř pětkrát vyšší než u dluhu
krátkodobého.
Na celkovém objemu dlouhodobého dluhu ohroženého nesplacením se nejvíce podíleli lidé ve věku 35
až 44 let, a to 39 %. O 12 procentních bodů nižší byl podíl věkové kategorie 45 až 54 let na celkovém
objemu ohroženého dlouhodobého dluhu. Lidé ve věku od 30 do 54 let se na celkovém objemu
ohroženého dlouhodobého dluhu podíleli 80 %. Nejmenší díl objemu ohroženého dlouhodobého dluhu
připadl na nejmladší věkovou kategorii (2 %) a na navazující věkovou skupinu (8 %).
Z celkového počtu klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem jich nejvíce patřilo do věkové kategorie
35 až 44 let (38 %) a necelá čtvrtina klientů patřila do věkové skupiny 45 až 54 let. Nejméně se na
počtu klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem podílela nejmladší věková kategorie (2 %) a na ni
navazující věková skupina (8 %). Nejmladší věková kategorie však vykázala nejvyšší podíl klientů
s ohroženým dlouhodobým dluhem na počtu lidí s dlouhodobým dluhem v dané kategorii, a to podíl 4
%. U ostatních věkových skupin byl podíl 3 %.
Nejvyšší průměrnou částku na klienta s ohroženým dlouhodobým dluhem vykázala věková kategorie
45 až 54 let, a to 633 tisíc Kč, a dále na věkovou skupinu 35 až 44 let (568 tisíc Kč). Nejnižší měli lidé
v nejmladší věkové kategorii (387 tisíc Kč).
Podíl ohroženého dlouhodobého dluhu na objemu dlouhodobého dluhu byl 1 %, avšak u nejstarší
věkové kategorie to byl více než dvojnásobek a u navazující mladší věkové kategorie to byla 2 %. O
něco více než průměrnou hodnotu měla i nejmladší věková kategorie.
Objem dlouhodobého dluhu ohroženého nesplacením se meziročně snížil o 0,8 mld. Kč. Snížil se u
všech věkových kategorií, s výjimkou dvou nejstarších, u kterých se shodně o 0,1 mld. Kč zvýšil. Ke
snížení nejvíce přispěla věková skupina 35 až 44 let (- 0,5 mld. Kč). U nejmladší věkové kategorie se
objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně nezměnil. Nejrychleji se zvýšil u nejstarší věkové
skupiny, a to o 6 %.
Z počtu obyvatel v dané věkové skupině bylo nejvíce klientů ohroženo nesplacením dlouhodobého
dluhu ve věkové kategorii 35 až 44 let (0,7 %) a v obou navazujících kategoriích (shodně po 0,6 %).
Nejméně to bylo u nejmladší a nejstarší věkové kategorie (shodně po 0,1 %). Jinak řečeno, pouze 0,1 %
obyvatel v nejmladší a nejstarší věkové kategorii mělo problémy se splácením dlouhodobého dluhu.
Strana 8
Z celkového objemu ohroženého krátkodobého dluhu připadlo 30 % na věkovou skupinu 35 až 44 let a
o tři procentní body méně na navazující starší věkovou skupinu. Nejmenší díl patřil nejmladší věkové
skupině (3 %) a na ni navazující věkové kategorii (8 %). Na tři nejstarší věkové skupiny připadlo téměř
80 % objemu ohroženého krátkodobého dluhu a na celkovém počtu klientů s ohroženým krátkodobým
dluhem se podílely 74 %.
Nejvyšší částku připadající v průměru na jednoho klienta s ohroženým krátkodobým dluhem vykázala
věková skupina 45 až 54 let, a to 138 tisíc Kč, nejnižší pak nejmladší věková skupina 56 tisíc Kč. Lidé
s ohroženým krátkodobým dluhem se na počtu klientů s tímto nástrojem podíleli 11 %. O jeden
procentní bod více to bylo u nejmladší věkové kategorie a dále i u lidí ve věku 30 až 34 let a 45 až 54
let.
Meziročně se objem ohroženého krátkodobého dluhu snížil o 0,2 mld. Kč. Neplatí to pro všechny
věkové kategorie. Zvýšil se u dvou věkových kategorií, a to u nejstarší věkové skupiny (+ 0,4 mld. Kč) a
u nejmladší, i když v tomto případě pouze nepatrně. Nejrychleji se snížil u lidí ve věku od 25 do 29 let, a
to o 6 %.
Na počtu obyvatel v dané věkové skupině se počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem podílel
nejvíce ve věkové kategorii od 35 do 44 let a od 45 do 54 let, a to shodně po 5 %. Nejméně to bylo u
nejmladší věkové kategorie (1 %).
Graf 8: Ohrožený dluh
Ohrožený DD dluh - objem mld. Kč
19,1
20,0
18,3
Ohrožený KD dluh - objem mld. Kč
40,0
15,0
30,0
10,0
20,0
5,0
10,0
32,7
32,5
30.9.2014
30.9.2015
0,0
0,0
30.9.2014
30.9.2015
Ohrožený DD dluh - částka na klienta v Kč
545 635
30.9.2014
Strana 9
552 186
30.9.2015
Ohrožený KD dluh - částka na klienta v Kč
119 598
116 113
30.9.2014
30.9.2015
Ohrožený DD dluh - počet klientů
34 984
30.9.2014
33 124
30.9.2015
Ohrožený KD dluh - počet klientů
273 743
280 228
30.9.2014
30.9.2015
Vybrané dluhové nástroje dlouhodobého dluhu
K nejdůležitějšímu nástroji dlouhodobého dluhu patří bezesporu hypotéky. Na jeho objemu ve výši 1,4
bilionu Kč se koncem třetího čtvrtletí letošního roku podílely 79 %, o rok dříve to bylo o jeden
procentní bod méně. O celkový objem hypoték v objemu 1,1 bilionu Kč se podělilo téměř 568 tisíc
klientů a v průměru na jednoho připadla částka necelé 2 miliony Kč.
Meziročně se objem hypoték zvýšil o 67,4 mld. Kč (+ 6 %). Počet klientů s hypotékou se zvýšil ještě
rychleji, a to o 9 % (o 48 tisíc osob) a průměrná částka na klienta se tudíž meziročně snížila, a to o 53
tisíc Kč.
Z celkového počtu obyvatel mělo koncem září letošního roku hypotéku 6 % lidí starších 15 let. Ve
věkové kategorii 35 až 44 let mělo hypotéku 15 %, o dva procentní body méně to bylo u lidí v navazující
starší věkové skupině. Pouhé jedno procento tvořili lidé s hypotékou v nejmladší a nejstarší věkové
kategorii.
Graf 9: Hypotéky
Hypotéky - objem v mld. Kč
Hypotéky - částka na klienta v Kč
1 114,6
1 120,0
2 015 696
1 100,0
1 080,0
1 060,0
1 962 640
1 047,2
1 040,0
1 020,0
1 000,0
30.9.2014
Strana 10
30.9.2015
30.9.2014
30.9.2015
Hypotéky - počet klientů
567 912
519 541
30.9.2014
30.9.2015
Pramen: Bankovní registr klientských informací
Na celkovém objemu hypoték koncem letošního září se nejvíce podílela věková kategorie 35 až 44 let
(47 %), na druhé místo se dostala věková skupina 30 až 34 let s podílem ve výši jedné pětiny. Podíl
těchto dvou věkových kategorií přesáhl dvě třetiny celkového objemu hypoték. Podíl nejmladší a
nejstarší věkové kategorie dohromady dosáhl pouze 5 %.
Nejvyšší částku hypotéky na klienta vykázala věková kategorie 30 až 34 let (2,2 miliony Kč), nejnižší pak
lidé v nejstarší věkové kategorii (1,1 milionu Kč). Věková kategorie 35 až 44 let se na celkovém počtu
klientů s hypotékou podílela 44 %, více než pětinu pak tvořili lidé v navazující starší věkové kategorii.
Na meziročním přírůstku objemu hypoték ve výši 67,4 mld. Kč se více než polovinou podílela věková
kategorie 35 až 44 let, nejmenším dílem (1 %) přispěla nejmladší věková kategorie. Nejrychleji se
objem hypoték meziročně zvýšil u lidí ve věku od 45 do 54 let, a to o 11 %, pouze o jeden procentní
bod méně to bylo u nejstarší věkové kategorie.
Graf 10: Hypotéky podle věkových kategorií
Hypotéky - objem k 30.9.2015
Hypotéky - objem k 30.9.2014
4,0%
3,9%
1,2%
1,2%
15 - 24
9,0%
25 - 29
18,3%
20,2%
15 - 24
9,2%
17,6%
30 - 34
21,3%
35 - 44
47,3%
45 - 54
55+
25 - 29
30 - 34
35 - 44
46,9%
45 - 54
55+
Nové hypotéky
Ve třetím čtvrtletí letošního roku získali klienti nové hypotéky v celkovém objemu 61,5 mld. Kč, což je o
10,4 mld. Kč (+ 20 %) více než ve stejném období loňského roku. Novou hypotéku obdrželo 27 tisíc
Strana 11
osob, a to je meziročně o 3,7 tisíc lidí více (+ 16 %). Meziročně se zvýšila i průměrná částka na klienta, a
to o 84,5 tisíc Kč na 2,3 milionu Kč.
Na celkovém objemu hypoték poskytnutých ve třetím čtvrtletí letošního roku se nejvíce podílela
věková kategorie 35 až 44 let (více než dvěma pětinami) a s odstupem za ní pak navazující mladší
věková kategorie (23 %). Více než 80 % se na objemu nových hypoték podíleli lidé ve věku od 25 do 44
let.
Nejvyšší počet klientů s novou hypotékou patřil do věkové kategorie 35 až 44 let (39 %), s odstupem za
ní se na druhé místo dostala navazující mladší věková kategorie (22 %). Lidé ve věku od 25 do 44 let se
na celkovém počtu klientů s novou hypotékou podíleli 78 %. Nejméně lidí s novou hypotékou patřilo
do nejstarší věkové kategorie (3 %) a o jeden procentní od více pak do kategorie nejmladší.
Nejvyšší průměrnou částku nové hypotéky na klienta získali lidé ve věku 30 až 34 let (2,4 milionu Kč),
nejnižší pak lidé v nejstarší věkové kategorii (1,7 milionu Kč).
Novou hypotéku získalo v tomto období 0,3 % obyvatel starších 15 let. Mnohem vyšší podíl měla
věková kategorie 30 až 34 let (0,7 %) a naopak nejstarší věková kategorie měla vcelku zanedbatelný
podíl.
Graf 11: Nové hypotéky
Nové hypotéky - objem v mld. Kč
70,0
60,0
Nové hypotéky - částka na klienta v Kč
61,5
2 274 589
51,1
50,0
40,0
30,0
2 190 065
20,0
10,0
0,0
3.Q 2014
Strana 12
3.Q 2015
3.Q 2014
3.Q 2015
Nové hypotéky - počet klientů
27 044
23 332
3.Q 2014
3.Q 2015
Ohrožené hypotéky
Koncem třetího čtvrtletí letošního roku dosáhl objem hypoték, u kterých je jejich splacení ohroženo,
výše 13,2 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč (- 8 %) méně než ve stejném období loňského roku. Na objemu
ohrožených hypoték se nejvíce podíleli lidé ve věku od 35 až 44 let (40 %), což je nižší podíl této věkové
skupiny než na celkovém objemu hypoték. Necelých 30 % objemu ohrožených hypoték patřilo lidem ve
věku 45 až 54 let. Tyto dvě věkové skupiny se na celkovém objemu ohrožených hypoték podílely téměř
70 %. Pouze 1 % objemu ohrožených hypoték připadlo na nejmladší věkovou kategorii a dvěma
nejmladším věkovým kategorií patřilo jen 8 % objemu ohrožených hypoték.
Celkový počet klientů s ohroženou hypotékou dosáhl koncem třetího čtvrtletí letošního roku výše 12,6
tisíc, což je o 1,4 tisíc osob méně než ve stejném období loňského roku. Na tomto počtu se nejvíce
podíleli lidé ve věku 35 až 44 let (41 %) a po nich následující starší věková kategorie (26 %). Podíl dvou
nejmladších věkových kategorií na počtu klientů s ohroženou hypotékou byl shodný s jejich podílem na
objemu ohrožených hypoték, tj. 8 %.
Průměrná částka připadající na jednoho klienta s ohroženou hypotékou dosáhla výše 1 milionu Kč.
Vyšší než tuto částku vykázala věková kategorie 45 až 54 let (1,2 milionu Kč), nižší pak lidé v nejmladší
věkové kategorii (710 tisíc Kč).
Lidé, kteří měli se splácením hypotéky problémy, na celkovém počtu osob s hypotékou podíleli 2,2 %.
Nejvíce to bylo v nejstarší věkové kategorii, a to 3,2 % a naopak nejméně u lidí ve věku 30 až 34 let (1,7
%). Z celkového počtu obyvatel starších 15 let mělo řádným nesplacením ohroženou hypotéku pouze
0,1 %.
Nesplacením ohrožený dluh z hypoték se na jejich celkovém objemu podílel 1,2 %. Více to bylo u
nejstarší věkové kategorie (2,9 %), méně než 1 % to bylo u třech nejmladších věkových kategorií.
Graf 12: Ohrožené hypotéky
Strana 13
Ohrožené hypotéky - počet klientů
Ohrožené hypotéky - objem v mld. Kč
15,0
13 993
14,5
14,4
14,0
12 602
13,5
13,2
13,0
12,5
30.9.2014
30.9.2015
30.9.2014
30.9.2015
Ohrožené hypotéky - částka na klienta v Kč
1 050 207
1 030 315
30.9.2014
30.9.2015
Vybrané dluhové nástroje krátkodobého dluhu
K významným nástrojům krátkodobého dluhu patří z hlediska jeho objemu osobní a spotřebitelské
úvěry a splátkové karty. Objem těchto tří dluhových nástrojů na celkovém objemu krátkodobého dluhu
dosáhl koncem třetího čtvrtletí letošního roku výše 307,5 mld. Kč (o 10,8 mld. Kč více než v předchozím
období) a jeho podíl na objemu krátkodobého dluhu byl 81 % (o jeden procentní bod méně než
v předchozím období).
Na celkovém objemu vybraných dluhových nástrojů se sice stále nejvíce podílely osobní úvěry (47 %),
jejich objem se však meziročně o 2 % snížil. Jen o něco málo nižší podíl měly spotřebitelské úvěry (44
%), v tomto případě však došlo k meziročnímu zvýšení, a to o 15 %. Objem dluhu ve formě splátkových
karet se na celkovém objemu vybraných nástrojů podílel necelou desetinou a i zde došlo
k meziročnímu snížení (o 6 %). Přírůstek objemu spotřebitelských úvěrů (15,8 mld. Kč) více než
kompenzoval úbytek objemu u dvou zbývajících nástrojů.
Zdaleka nejvíce klientů mělo splátkové karty a jejich počet se navíc o 2 % zvýšil. O něco méně klientů
mělo osobní úvěr a i jejich počet se meziročně o 2 % zvýšil. Nejméně klientů mělo spotřebitelský úvěr a
navíc se jejich počet meziročně o 2 % snížil.
Nejvyšší průměrnou částku na klienta vykázaly osobní úvěry (171 tisíc Kč) a poté spotřebitelské úvěry
(139 tisíc Kč). U splátkových karet to bylo pouze 30 tisíc Kč.
Graf 13: Vybrané dluhové nástroje
Strana 14
Vybrané dluhové nástroje - objem mld. Kč
147,3 144,5
134,2
119,2
30.9.2014
30.9.2015
30,1
osobní úvěry
spotřebitelský úvěr
28,7
splátkové karty
Vybrané dluhové nástroje - částka na klienta v Kč
171 333
164 098
160 272
139 182
30.9.2014
30.9.2015
30 366
osobní úvěry
28 495
splátkové karty
Vybrané dluhové nástroje - počet klientů
990 748
859 930
880 877
1 005 648
856 492 837 623
30.9.2014
30.9.2015
osobní úvěry
splátkové karty
Obchodní společnosti v Nebankovním registru
Strana 15
Objem dluhu obchodních společností evidovaných v Nebankovním registru klientských informací
dosáhl koncem třetího čtvrtletí letošního roku 105,7 mld. Kč, což je o 13,6 mld. Kč, resp. o 15 % více
než ve stejném období loňského roku. Z hlediska dluhových nástrojů patřil nejvyšší podíl na objemu
dluhu finančnímu leasingu (40 %). Jen o pět procentních bodů byl nižší podíl investičního úvěru. Tyto
dva dluhové nástroje tvořily tři čtvrtiny celkového objemu dluhu obchodních společností.
Meziročně se zvýšil objem dluhu obchodních společností u všech čtyř nástrojů. Na přírůstku dluhu se
nejvíce podílel investiční úvěr (+ 5,8 mld. Kč) a dále operativní leasing (+ 3,5 mld. Kč). Nejméně k němu
přispěl operativní leasing (+ 1,1 mld. Kč), u kterého se nicméně dluh meziročně zvýšil (+ 53 %). Druhé
nejrychlejší zvýšení bylo zaznamenáno ve formě koupě na splátky (+ 24 %). Nejmírnější dynamiku
vykázal finanční leasing (+ 3 %).
Necelé dvě třetiny z 55 tisíc společností evidovaných v Nebankovním registru mělo dluh ve formě
investičního úvěru, 18 % pak ve formě koupě na splátky. Pouze 5 % z nich mělo operativní leasing.
Meziročně se podíl společností s investičním úvěrem a těch společností, které měly dluh ve formě
koupě na splátky, nezměnil. Mírně se snížil počet těch, které měly finanční leasing, a zvýšil počet těch,
které měly operativní leasing.
Nejvyšší částku připadající v průměru na jednu společnost vykázal finanční leasing (4,8 milionu Kč meziroční růst) a dále operativní leasing (3 miliony Kč - meziroční snížení). Pouhých 810 tisíc Kč
připadlo na jednu společnost s investičním úvěrem.
Graf 14: Struktura dluhu obchodních společností
Objem dluhu k 30.9.2015
Objem dluhu k 30.9.2014
finanční leasing
finanční leasing
7,3%
15,2%
14,0%
investiční úvěr
9,7%
44,3%
34,4%
operativní
leasing
koupě na splatky
Strana 16
35,5%
investiční úvěr
39,6%
operativní
leasing
koupě na splatky
Podíl OS k 30.9.2014
Podíl OS k 30.9.2015
finanční leasing
3,2%
18,5%
finanční leasing
15,4%
investiční úvěr
18,4%
5,2%
13,4%
investiční úvěr
operativní
leasing
62,9%
operativní
leasing
63,0%
koupě na splatky
koupě na splatky
Dluh OS podle nástrojů mld. Kč
40,8 41,9
37,5
31,7
12,9
30.9.2014
16,0
10,2
30.9.2015
6,7
finanční leasing investiční úvěr
koupě na
splátky
operativní
leasing
Průměrná částka na společnost v tis. Kč
6 000
5 000
4 000
4 789
4 268
3 332
finanční leasing
2 986
operativní leasing
3 000
2 000
koupě na splatky
1 332
1 126
810
1 000
910
investiční úvěr
0
30.9.2014
30.9.2015
Koncem třetího čtvrtletí letošního roku evidoval Nebankovní registr 163 tisíc otevřených smluv na dluh
obchodních společností. Je to o 21 tisíc smluv více než ve stejném období loňského roku. Na jednu
společnost připadly v průměru 3 smlouvy, o rok dříve to bylo 2,7 smluv. Průměrná částka na jednu
smlouvu dosáhla výše 647 tisíc Kč, ve stejném období loňského roku to bylo 646 tisíc Kč.
Strana 17
Ve třetím čtvrtletí letošního roku získaly společnosti dluh ve výši 11,5 mld. Kč, což je o 2,5 mld. Kč více
než ve stejném období loňského roku. Meziročně se zvýšil jak počet společností s novým dluhem (o
385), tak i průměrná částka připadající na jednu novou smlouvu (o 57 tisíc Kč).
Koncem třetího čtvrtletí dosáhl objem dluhu obchodních společností ohrožených nesplacením výše 1
mld. Kč, což je o 7 % více než ve stejném období loňského roku. Průměrná částka připadající na
společnost s ohroženým dluhem se prakticky nezměnila, zato počet společností s ohroženým dluhem
se zvýšil o 7 %, resp. o 186.
Z celkového počtu společností s dluhem mělo problémy s jeho splácením 5 %, což je shodný údaj jako
za předchozí rok.
Dluh obchodních společností z hlediska krajů
Z celkového objemu dluhu obchodních společností evidovaného v Nebankovním registru klientských
informací ve výši 105,7 mld. Kč patřil největší díl společnostem se sídlem v Praze (27 %), dále se sídlem
v Jihomoravském (14 %) a Středočeském kraji (10 %). Nejméně se na jeho objemu podílely společnosti
se sídlem v Karlovarském kraji (2 %) a dále v kraji Vysočina a Libereckém kraji (po 3 %).
Z celkového počtu společností s dluhem (55,2 tisíc) jich téměř třetina měla sídlo v Praze, 13 % pak
v Jihomoravském kraji. Nejméně jich patřilo do Karlovarského kraje (2 %) a kraje Vysočina,
Pardubického a Libereckého (po 3 %).
Nejvyšší částku dluhu připadající v průměru na jednu obchodní společnost vykázal kraj Pardubický (2,6
milionu Kč) a jen o něco nižší částku pak kraj Vysočina. Naopak nejnižší dluh na společnost měl Ústecký
a Karlovarský kraj (po 1,5 milionu Kč).
Na meziročním přírůstku dluhu obchodních společností se nejvíce podílely společnosti se sídlem
v Praze a v Jihomoravském kraji (dohromady tvořily téměř 30 % přírůstku). Nejmenší částí k přírůstku
dluhu přispěly společnosti se sídlem v kraji Vysočina. Meziročně se nejrychleji zvýšil dluh v Libereckém
kraji (+ 31 %) a v Pardubickém kraji (+ 25 %). Nejnižší dynamiku vykázaly společnosti v kraji Vysočina (+
4 %) a v Moravskoslezském kraji (+ 8 %).
Nový dluh získalo ve třetím čtvrtletí letošního roku 7 331 společností v celkové výši 11,5 mld. Kč.
Čtvrtina z tohoto objemu připadla na společnosti se sídlem v Praze a 15 % na ty se sídlem
v Jihomoravském kraji. Pouhým 1 % participovaly společnosti se sídlem v Karlovarském kraji a 3 % pak
ty, které sídlí v kraji Vysočina.
Z celkového počtu společností, které v tomto období získaly nový dluh, jich 30 % mělo sídlo v Praze a
14 % pak v Jihomoravském kraji. Nejméně se na tomto počtu podílely společnosti se sídlem
v Karlovarském kraji (2 %).
V průměru připadlo na jednu společnost s novým dluhem 1,6 milionu Kč. Více to bylo u společností se
sídlem v Pardubickém kraji (3 miliony Kč). Na druhé místo se dostaly společnosti se sídlem
Strana 18
v Jihočeském kraji (2 miliony Kč). Mnohem nižší průměrnou částku nového dluhu vykázaly společnosti
se sídlem v Libereckém kraji (1,3 milionu Kč) a v Karlovarském kraji (1,3 milionu Kč).
Více než polovina celkového objemu řádným nesplacením ohroženého dluhu ve výši 1 mld. Kč patřila
společnostem se sídlem v Praze. Více než polovina všech krajů vykázala jen velmi nízké hodnoty
ohroženého dluhu. Objem ohroženého dluhu se na celkovém objemu dluhu obchodních společností
podílel 1 %. Dvojnásobný podíl však měl u společností se sídlem v Praze a v Ústeckém kraji.
Počet společností s ohroženým dluhem se na jejich celkovém počtu podílely 5 %. Více to bylo v Praze (7
%) a méně pak v kraji Zlínském, Vysočina a Jihočeském (po 3 %).
Objem ohroženého dluhu se meziročně zvýšil o 7 %. Mnohem rychleji se zvýšil v Ústeckém a
Královéhradeckém kraji a naopak k výraznému poklesu došlo v Jihočeském a Zlínském kraji a v kraji
Vysočina.
Celkový počet společností, které měly problémy se splácením svého dluhu, se meziročně zvýšil rovněž
o 7 %. Rychlejší růst zaznamenal kraj Plzeňský a Karlovarský. V kraji Vysočina, Jihočeském a Zlínském se
meziročně jejich počet snížil.
V průměru měla každá společnost s dluhem tři otevřené smlouvy a na jednu smlouvu připadlo 647 tisíc
Kč. Ve dvou krajích měly společnosti v průměru 3,4 otevřených smluv, a to v kraji Středočeském a
Pardubickém. V Karlovarském a Olomouckém kraji to bylo 2,6 otevřených smluv na jednu společnost.
Nejvyšší dluh připadající v průměru na jednu smlouvu vykázaly společnosti se sídlem v kraji Vysočina
(795 tisíc Kč) a dále ty se sídlem v Pardubickém kraji (769 tisíc Kč). Nejnižší částku dluhu na společnost
měly ty se sídlem v Praze (548 tisíc Kč) a v Ústeckém kraji (550 tisíc Kč).
Graf 15: Objem dluhu obchodních společností podle krajů
Objem dluhu OS mld. Kč
30,0
25,0
20,0
15,0
30.9.2014
10,0
30.9.2015
5,0
0,0
Praha JHM STČ MSK
ZL
JHČ
PL
HK
UL
PA
OL
VYS
LI
KV
Graf 16: Průměrná částka dluhu obchodních společností (tis. Kč) podle krajů
Strana 19
Průměrná částka na OS v tis. Kč
3 000
2 500
2 000
1 500
30.9.2014
1 000
30.9.2015
500
0
PA
VYS
PL
ZL
STČ
HK JHM JHČ
LI
MSK OL Praha KV
UL
Graf 17: Počet obchodních společností s dluhem podle krajů
Počet OS s dluhem
20 000
18 000
16 000
14 000
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
0
30.9.2014
30.9.2015
Praha JHM MSK STČ
UL
ZL
JHČ
OL
HK
PL
LI
PA
VYS
KV
Strana 20

Strana 1 CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., www.cbcb.cz

Transkript

Podobné dokumenty

mladí pianisté na klavíru steinway

Organizační zajiıtění sportovních her

Stonavská Barborka 2012

ENGLISH – CZECH VOCABULARY

Oscarový filmový večer 2016

Výsledky – Náměšťský bloudil 2013

Tiskovy monitor 14. 6. 2016

Program Pedagogické poemy

ŠK akordeonů - ZUŠ Rudolfa Firkušného Napajedla

The English Nightingale