Rozbory – přílohy

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Rozbory
Chráněné krajinné oblasti
Kokořínsko - Máchův kraj
k 31. 3. 2013
PŘÍLOHY
-1-
Textové přílohy
č. 1 Nařízení vlády ze dne 9. dubna 2014, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast
Kokořínsko - Máchův kraj
č. 2 Zřizovací předpis Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady
č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit
č. 4 Přehled průzkumů a výzkumů
č. 5 Model přirozené skladby dřevin podle souborů lesních typů a lesních typů
č. 6 Vyhláška ze dne 31. července 2014 o vymezení zón ochrany přírody Chráněné
krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Mapové přílohy
č. 1 Orientační mapa
č. 2 Zonace
č. 3 MZCHÚ, památné stromy
č. 4 Natura 2000
č. 5 Správní členění
č. 6 ÚSES
č. 7 Vlastnictví lesů
č. 8 Kategorie lesů
č. 9 Honitby
č.10 Turistika
č. 11 Geologické podmínky
č. 12 Prvky krajinného rázu
-2-
Příloha č. 1.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. dubna 2014,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
§1
Vymezení chráněné krajinné oblasti
K zajištění ochrany přírody a krajiny Kokořínska a Dokeska se vyhlašuje Chráněná
krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.
§2
Poslání chráněné krajinné oblasti
(1) Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí,
zejména ekosystémů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování a obnova
ekologických funkcí území a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení
ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.
(2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je unikátní krajina Dubska, Mšenska,
Liběchovska, Kokořínského dolu, Jestřebska, Dokeska, Podbezdězí, Ralska, Polomených hor
a nivy Ploučnice, Liběchovky a Pšovky s jedinečným geomorfologickým utvářením, jako jsou
ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, skalní města a kaňonovitá údolí, kvádrové
pískovce, neovulkanické vrchy, přirozeně meandrující tok řeky Ploučnice a údolí potoků
Liběchovky a Pšovky, harmonicky utvářená krajina se zachovalými ekologickými funkcemi
formovaná dlouhodobou činností člověka s významným podílem přírodě blízkých lesních,
skalních, lučních, vodních a mokřadních ekosystémů a na ně vázaných vzácných a zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů, s významným zastoupením dřevin rostoucích mimo les
a řadou kulturních a historických památek a souborů lidové architektury, které dotváří
charakteristický ráz této krajiny. Předmětem ochrany jsou také typy přírodních stanovišť a
druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality a ptačí oblast na území chráněné
krajinné oblasti.
§3
Vymezení chráněné krajinné oblasti
(1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského kraje, Ústeckého kraje
a Libereckého kraje a je rozdělena do dvou částí, kokořínské a dokeské.
(2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze č.
1 k tomuto nařízení.
(3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v příloze
č. 2 k tomuto nařízení.
-3-
§4
Členění chráněné krajinné oblasti
Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody.
§5
Bližší ochranné podmínky
(1) Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem
příslušného orgánu ochrany přírody
a) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné tratě, trasy a stezky,
b) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo letiště1),
c) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých
jisticích prostředků,
d) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem
c),
e) provozovat na vodních tocích a plochách vodní sporty,
f) upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky, stupně a prahy,
zasahovat do břehových porostů či přemisťovat sedimenty,
g) odstraňovat litorální porosty rybníků a jiných vodních ploch a plovoucí nebo ponořenou
vegetaci,
h) odbahňovat rybníky a jiné vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty,
i) provádět podzemní vrty za účelem průzkumu a odběru vod vyjma vrtů a studen pro osobní
potřebu, nebo
j) pořádat a organizovat akce s účastí více než 100 účastníků mimo zastavěné území obce.
(2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k činnostem
uvedeným v odstavci 1 písm. e), g), h) a j) na vodní ploše Máchova jezera.
(3) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem
v chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim
a ekologickou stabilitu, významné geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky
přírody.
(4) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají
povinnosti z jiného právního předpisu2), tak, aby přispěly k zachování nebo zlepšení přirozené
druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti budou přednostně
využívat přirozenou obnovu lesních porostů.
(5) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby
oprávněné podle jiného právního předpisu3) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek
pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě
1)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském
podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
3)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
-4-
blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt
vodních toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká
koryta vodních toků.
§6
Přechodné ustanovení
Rozhodnutí vydaná Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podle dosavadních
právních předpisů zůstávají v platnosti.
§7
Zrušovací ustanovení
Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976 č.j.
6070/76 o zřízení chráněné krajinné oblasti „Kokořínsko“, rozprostírající se ve Středočeském
kraji na území okresu Mělník a v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa a
Litoměřice se zrušuje.
§8
Účinnost
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
předseda vlády
ministr životního prostředí
-5-
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. … /2014 Sb.
Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj má dvě nespojité části, část Kokořínsko a
část Dokesko, a rozkládá se v katastrálních územích Bezdědice, Bezděz, Blatce, Blíževedly,
Boreček, Bosyně, Brenná, Brocno, Březinka u Kokořína, Bylochov, Deštná u Dubé, Dobřeň,
Dobranov, Doksy u Máchova jezera, Dolní Zimoř, Domašice, Dražejov u Dubé, Dřevčice,
Dubá, Heřmaničky u Dobranova, Heřmánky, Holany, Houska, Hradčany nad Ploučnicí,
Hvězda pod Vlhoštěm, Chcebuz, Chodeč u Mělníka, Chudolazy, Janova Ves, Jestřebí u České
Lípy, Jestřebice u Kokořína, Ješovice, Kanina, Kokořín, Korce, Kravaře v Čechách, Kruh v
Podbezdězí, Kuřívody, Lhota u Dřevčic, Lhotka u Mělníka, Liběchov, Libovice, Litice, Lobeč
u Mšena, Loubí pod Vlhoštěm, Luka, Medonosy, Mošnice, Mšeno, Nebužely, Nedamov,
Nosálov, Obora v Podbezdězí, Okna v Podbezdězí, Okřešice u České Lípy, Olešno, Osinalice,
Ostré, Pavličky, Provodín, Rašovice u Kalovic, Sedlec u Mšena, Sitné, Skalka u Blíževedel,
Skramouš, Srní u České Lípy, Strachaly, Střednice, Střemy, Střezivojice, Stvolínky,
Šemanovice, Tachov u Doks, Truskavna, Tubož, Tuhaň u Dubé, Tuhanec, Tupadly, Újezd u
Chcebuze, Velký Újezd u Chorušic, Veselí nad Ploučnicí, Vidim, Vítkov u Dobranova, Vlčí
Důl, Vojetín, Vrchbělá, Vysoká u Mělníka, Zakšín, Zátyní, Žďár v Podbezdězí, Ždírec v
Podbezdězí, Želízy a Žizníkov.
Část Kokořínsko (popis od jihu směr západ)
Hranice vede od křižovatky silnic II/273 a III/25931 u vlakového nádraží Lhotka u Mělníka
po silnici III/25931 severním směrem v délce cca 500 m k bývalému železničnímu přejezdu
zrušené železnice ze Lhotky do Střednice a odsud v trase zrušené železnice [pozemek č. 2035
v katastrálním území (dále jen „k.ú.“) Vysoká u Mělníka] až k místní komunikaci (pozemek
č. 1850 v k.ú. Vysoká u Mělníka), po které směřuje na sever přes Bundol do Vysoké. Ve
Vysoké pokračuje po této místní komunikaci na křižovatku se silnicí III/2733 u kostela, dále
po uvedené silnici západním směrem obcí cca 300 m až na odbočení severním směrem na
místní komunikaci směr Chodeč, kterým prochází po přerušené místní komunikaci (pozemky
č. 656/2, st. 11 a 654/2 v k.ú. Chodeč u Mělníka) a napojuje se na silnici III/2738, po které
směřuje severním směrem přes Horní Zimoř na křižovatku se silnicí III/27310, po které
pokračuje západním směrem až na silnici I/9. Po této silnici prochází obcí Želízy až na
odbočení po místní komunikaci ke koupališti (pozemky č. 1046, 1047 a 1048 v k.ú. Želízy) a
od křižovatky místních komunikací u koupaliště západním směrem po místní komunikaci
(pozemek č. 1058 v k.ú. Želízy) cca 500 m kolem chat až místu odbočení na lesní cestu
západním směrem nejdříve kopírující chatovou zástavbu (od pozemku č. 442/81 až
k pozemku č. 442/83 vše v k.ú. Liběchov) a dále po lesní cestě přes pozemky č. 442/1 a
442/74 v k.ú. Liběchov (dle geodetického zaměření hranic) k pozemku č. 439 v k.ú.
Liběchov, po jeho jižní hranici na cestu č. 1272 v k.ú. Liběchov, kterou přechází na jižní cíp
lesního pozemku č. 297 v k.ú. Liběchov. Odtud pokračuje severozápadním směrem po hranici
lesa až na místní komunikaci z Liběchova (od zemědělského areálu) do Ješovic, po které
pokračuje až do Ješovic k památnému stromu lípy. Odtud jde směrem severozápadním po
místní komunikaci a dále polní cestou k jižnímu cípu lesního pozemku č. 294 v k.ú. Ješovice a
dále po lesní cestě vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli, z rozcestí u Mariánské
kaple směřuje severozápadním směrem po lesní a dále polní cestě do Brocna, kterým prochází
přes náves na silnici III/26118 a směřuje do Chcebuze. Zde odbočuje na silnici III/26123 přes
Veselí do Újezdu, kde odbočuje na místní komunikaci (převážně pozemek č. 447 v k.ú. Újezd
u Chcebuze) severním směrem na křižovatku se silnicí III/2693, kde uhýbá směrem
východním v délce cca 700 m, pak odbočuje na místní komunikaci (pozemek č. 561 v k.ú.
Mošnice) do Mošnice. Hranice odtud ubíhá proti proudu potoka Obrtka (Obrocký potok) do
-6-
Tuhaně až k silnici III/2695, po které pokračuje na křižovatku se silnicí II/260. Odtud
z Tuhaně pokračuje po silnici II/260 přes Tuhanec, Obrok, Domašice na křižovatku u Skalky,
odkud pokračuje po silnici III/2605 do Blíževedel a za obcí Blíževedly přechází na těleso
železnice (trať Litoměřice – Úštěk – Česká Lípa), které kopíruje směrem severním, později
východním až za železniční stanici Stvolínky, kde na železničním mostě přes Bobří potok na
něj přechází a ve směru toku hranice kopíruje severní až východní hranice pozemků č. 393,
388, 384 a 385, vše v k.ú. Stvolínky, a dále přechází po břehu Dolanského rybníka jižním a
dále jihovýchodním směrem až k jeho východnímu okraji a dále se vrací směrem západním
až k přítoku Litického potoka, po potoku pokračuje proti jeho proudu až k silnici III/2606,
po které odbočuje východním směrem do Holan, které prochází až na křižovatku se silnicí
III/2601. Po této silnici pokračuje směrem na Dubou, na křižovatce se silnicí III/2603 na ni
přechází a přes Sušici se vrací na silnici III/2601 a pokračuje přes Dřevčice do Dubé, kterou
prochází ulicemi Dlouhá, Českolipská, Sadová a Nedamovská (částečně již silnice III/27325)
až na křižovatku u Černého rybníka, kde odbočuje na silnici III/2705 a vede přes Korce
k Tachovu, kde cca 600 m před zástavbou odbočuje na polní cestu a pokračuje jihovýchodním
směrem až k místní komunikaci z Tachova a po ní pokračuje směrem na Ždírec. Před ním
se napojuje na silnici III/27325, pokračuje v původní trase silnice přes Ždírec a Luka
na křižovatku se silnicí II/273, po které pokračuje jižním směrem do Žďáru a dále přes
Nosálov, Lobeč, Mšeno k obci Nebužely, kde ze silnice II/273 odbočuje do Nebužel, které
prochází v trase staré silnice (pozemky č. 1961/9 a 1961/13 v k.ú. Nebužely), vrací se
na silnici II/273 a pokračuje přes Střemy až na křižovatku se silnicí III/25931 (výchozí místo
popisu).
Část Dokesko (popis od jihu směr západ)
Z jižního okraje pozemku č. 1225 v k.ú. Bezděz (Stará mělnická cesta) vede hranice
cca 1500 m severozápadním směrem po hranici lesa (resp. lesních pozemků - pozemků
určených k plnění funkcí lesa) až k místní komunikaci (pozemek č. 1129/1 v k.ú. Bezděz), po
které směřuje k obci Bezděz, před vlastní obcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1
a 681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č. 1138 v k.ú. Bezděz, po ní
směřuje nejdříve severovýchodním směrem, přechází na místní komunikaci (pozemky č. 1120
a 1112 v k.ú. Bezděz) směrem jižním, na místní komunikaci č. 1113/1 v k.ú. Bezděz
pokračuje cca 250 m směrem severovýchodním, poté přechází na jižní hranici pozemku č.
1252/1 v k.ú. Bezděz, kterou kopíruje v délce cca 235 m, přechází na přístupovou cestu
k hradu Bezděz (pozemky č. 1104/4 a 1104/1 v k.ú. Bezděz) po které se vrací cca 175 m
k obci Bezděz až k hranici zastavěného území, které dále kopíruje směrem západním (po jižní
hranici pozemků č. 184 a 1078/2 v k.ú. Bezděz) v délce cca 500 m, přechází opět na jižní
hranici pozemku č. 1252/1 v k.ú. Bezděz v jeho jiné části a směřuje k Máchově stezce, která
je po opuštění obce Bezděz v souběhu s hranicí pozemku. Po Máchově stezce pokračuje
severozápadním směrem cca 2500 m (kopíruje stezku), po lesní cestě na pozemku č. 1181/1
v k.ú. Bezděz přichází na křižovatku lesních cest a pokračuje po lesní cestě (pozemek č. 1182
v k. ú. Bezděz a další) směrem jihozápadním cca 1400 m až k silnici I/38. Po této silnici
pokračuje cca 215 m směrem severozápadním až k vodoteči na pozemku č. 743/2 v k.ú.
Obora v Podbezdězí, po ní odbočuje směrem severním, přechází na pozemek Poselského
rybníka (pozemek č. 142/1 v k.ú. Obora v Podbezdězí), po jehož západní hranici obchází sídlo
Obora, na jeho severním okraji se vrací zpět na silnici I/38, po které pokračuje cca 250 m
severozápadním směrem až na křižovatku s místní komunikací, po níž pokračuje cca 500 m
k rekreačnímu areálu Poslův mlýn, kde přechází opět na pozemek Poselského rybníka. Ze
severního okraje Poselského rybníka pak po hranici lesních pozemků obchází rekreační areál
po jeho východním a severním okraji, odtud pokračuje po místní komunikaci na pozemku č.
3094 v k.ú. Doksy u Máchova jezera 120 m severovýchodním směrem, obchází pozemek č.
3063 v k.ú. Doksy u Máchova jezera (tento pozemek není v chráněné krajinné oblasti a
-7-
z křižovatky cest na severním cípu jmenovaného pozemku pokračuje severním směrem po
místní komunikaci na pozemku č. 3072 v k.ú. Doksy u Máchova jezera a dále po místní
komunikaci na pozemku č. 3070 a 1301 v k.ú. Doksy u Máchova jezera severozápadním
směrem na okraj zástavby města Doksy, před ní odbočuje a po východní hranici zastavěného
území pokračuje k silnici II/270, přičemž pozemky č. 1381, 3006/6, 1299 a 1298 nejsou
v oblasti. Po silnici II/270 směřuje cca 1000 m severovýchodním směrem až ke křížení
s potokem Jordán, po jeho toku (po proudu) pokračuje cca 130 m, zde uhýbá východním
směrem po hranici lesa (oblast zahrnuje nivu, nezahrnuje lesní pozemky s rekreační
zástavbou) v délce cca 640 m až k jižnímu cípu pozemku Máchova jezera (pozemek č. 2613/1
v k.ú.
Doksy u Máchova jezera), pokračuje po břehu Máchova jezera směrem
severozápadním (zahrnuje pozemek Máchova jezera včetně přiléhajících pozemků shodně
s hranicí Národní přírodní památky Swamp a jejího ochranného pásma), po břehu Máchova
jezera kolem Klůčku do Dokeské zátoky, kterou zahrnuje včetně pozemku č. 2637/1 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera, z Dokeské zátoky pokračuje po břehu Máchova jezera (hranici
pozemku) až ke sdruženému objektu výpusti, zahrnuje pozemky hráze a výpusti (pozemky se
zapsanou stavbou vodního díla – hráze v KN) a pozemek č. 2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova
jezera, zahrnuje vrch Šroubený (pozemek č. 26001/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a
obchází pozemky areálu Hotelu Borný a vrací se na hranici pozemku Máchova jezera,
pokračuje na sever a zahrnuje pozemky č. 2612, 2611/1 a 2600/8 v k.ú. Doksy u Máchova
jezera a po západní hranici pozemku č. 2936/6 v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na
silnici III/0381. Po silnici jde cca 340 m severozápadním směrem a poté přechází na místní
komunikaci č. 1895/4 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po níž pokračuje severozápadním
směrem cca 900 m až na křižovatku s lesní cestou č. 1907/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera,
po které směřuje cca 150 jižním směrem. Zde přechází na lesní cestu č. 1876 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera, po které směřuje západním směrem až k železnici (trať č. 080), po tělese
železnice směřuje cca 240 m jižním směrem, po severní hranici pozemku č. 1870 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera přechází na Mlýnský (Robečský) potok, po kterém po proudu
potoka pokračuje cca 160 m a přechází na lesní cestu (pozemek č. 1790 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera), po které směřuje na jihozápad až na křižovatku s lesní cestou č. 1789 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera, po ní pokračuje směrem severozápadním k lesní cestě č. 1783 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera, po které pokračuje jižním směrem na křižovatku s lesní cestou
(pozemek č. 1781 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a po této lesní cestě jde až na silnici I/38.
Po ní pokračuje severozápadním směrem cca 1420 m, poté přechází na vodoteč na pozemcích
č. 729/2 a 729/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy směrem severovýchodním až k místní
komunikaci na pozemku č. 727 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po ní směřuje cca 185 m do obce
Jestřebí, kopíruje západní a severní hranici pozemku č. 725/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy až
k severnímu cípu pozemku, kde hranice přechází na vodoteč (pozemek č. 683 v k.ú. Jestřebí u
České Lípy), po jejím toku prochází až k potoku Libuška (pozemek č. 731/1 v k.ú. Jestřebí u
České Lípy), po jejím toku pokračuje cca 160 m, kolmo přechází silnici III/26832 na
severovýchodní hranici pozemku č. 226 v k.ú. Jestřebí u České Lípy. Odtud hranice obchází
zastavěné území obce Jestřebí a pokračuje po lesní cestě severozápadním směrem ve shodě
s hranicí Národní přírodní rezervace (dále jen „NPR“) Novozámecký rybník až za objekt
vodárny, za kterou opouští hranici NPR a po lesní cestě (pozemek č. 556/6 v k.ú. Jestřebí u
České Lípy) pokračuje jižním směrem na polní cestu na pozemku č. 741 v k.ú. Jestřebí u
České Lípy, po které se jihovýchodním směrem dostává na silnici I/9. Po ní směřuje v délce
cca 2900 m k obci Zahrádky, kde přechází na hranici pozemku č. 579 v k.ú. Jestřebí u České
Lípy a zejména na hranici NPR Novozámecký rybník, po hranici NPR obchází přilehlé pole
„U kovárny“ a areál restaurace „U staré pošty“ , pokračuje po hrázi rybníka a dále východním
směrem po břehu rybníka (a hranici NPR) až k místu střetu s místní komunikací na pozemku
č. 816/1 v k.ú. Zahrádky u České Lípy, po této komunikaci obchází v délce cca 1250 m
zástavbu osady Karasy, po hranici zastavěného území obchází poslední statek směrem
severním a stejně tak pokračuje po západní hranici pozemku č. 576 v k.ú. Zahrádky u České
Lípy na pozemek č. 195/1 v k.ú. Srní u České Lípy, po kterém pokračuje v délce cca 310 m
-8-
směrem severozápadním, přechází na západní hranici pozemku č. 201/1 v k.ú. Srní u České
Lípy a po ní prochází v celé délce cca 950 m a dále po místní komunikaci na pozemku č.
201/2 v k.ú. Srní u České Lípy se dostává na silnici III/26833, po které pokračuje až do sídla
Srní u České Lípy, kde přechází na silnici III/26832 a po ní pokračuje severovýchodním
směrem v délce cca 1850 m, kde přechází na Kummerskou cestu (lesní cesta na pozemku č.
518/1 v k.ú. Veselí nad Ploučnicí a 653/1 v k.ú. Okřešice u České Lípy), po které směřuje
severozápadním směrem až k železnici (trať č. 080), po železničním tělese pokračuje nejprve
směrem severozápadním, obloukem se po železničním tělese stáčí k severovýchodu a
pokračuje směrem severovýchodním (trať č. 086). Cca 1000 m před železniční stanicí Zákupy
přechází na východní hranici k.ú. Vítkov u Dobranova, po které směřuje směrem jižním,
přechází na hranici k.ú. Vlčí důl a po ní směřuje jihovýchodním směrem až na silnici
III/26832, po ní se stáčí severozápadním směrem k Brennskému mlýnu v délce cca 1250 m,
kde ze silnice odbočuje na polní cestu na pozemku č. 868/1 v k.ú. Brenná jižním směrem,
přechází na pozemek č. 159/1 v k.ú. Brenná, dále pokračuje východním směrem po severní
hranici nivy pravostranného přítoku Ploučnice (Ferdinandova strouha) – po severní hranici
pozemků č. 731/2, 109/1, 864/2, 106/1, 106/2, 716/1, 716/2, 713, 689/1, 689/2 a 675/2,
přetíná polní cestu na pozemku č. 927/1 a pokračuje jihovýchodním směrem po polní cestě na
pozemku č. 926/1, vše v k.ú. Brenná. Po této již lesní cestě pokračuje jihovýchodním směrem
(pozemek č. 1005/1 v k.ú. Brenná), dále po lesní cestě na severním okraji lesních pozemků č.
1006/7 a 1002, pozemkem č. 1015 až na pozemek stále pokračující lesní cesty na pozemku č.
1032, vše v k.ú. Brenná. Lesní cesta přechází na pozemek č. 134 v k.ú. Boreček, po které
prochází východním směrem lesními porosty až na křižovatku s lesní cestou č. 153 v k.ú.
Boreček, po které se dostává na silnici II/270. Po silnici jde jižním směrem do Hradčan
v délce cca 2500 m, v Hradčanech před rybníkem odbočuje na místní komunikaci (pozemky
č. 482/1 a 482/2 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí) a pokračuje stále jihovýchodním směrem již
po lesní cestě v délce cca 200 m na pozemku č. 497 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, zde
přechází na severní hranici pozemků č. 523, 542, 566 a 567, západní a severní hranici
pozemků č. 571, 131/2, 137/2 a 131/3 vše v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. V nejsevernějším
bodě posledně jmenované parcely přechází na lesní cestu na pozemku č. 121 v k.ú. Hradčany
nad Ploučnicí, po ní směřuje jihovýchodním směrem cca 390 m až na silnici II/268.
Po ní směřuje jihovýchodním směrem v délce cca 3800 m, před sídlem Kuřívody odbočuje
jihozápadním směrem na polní cestu na pozemku č.338 v k.ú. Kuřívody, po které pokračuje
cca 1000 m, přechází na západní a jižní hranici pozemku č. 277, dále po jižní hranici pozemku
č. 275, západní hranici pozemků č. 271 a 252 a dále po lesní cestě na pozemku č. 246 vše
v k.ú. Kuřívody až na silnici I/272, po které pokračuje v délce cca 4400 m jižním směrem.
Zde odbočuje na lesní cestu na pozemku č. 35 v k.ú. Vrchbělá (proti areálu staveb Jezová), po
které vede v délce cca 590 m jihozápadním směrem. Odtud hranice prochází pozemkem č.
39/1 v k.ú. Vrchbělá dle prostorového rozdělení lesa a geodetického zaměření západním
směrem k hranici s pozemkem č. 523 v k.ú. Vrchbělá, tuto hranici sleduje v délce cca 60 m
severním směrem a opět západním směrem přetíná pozemek č. 523 v k.ú. Vrchbělá,
dle geodetického zaměření, na místní komunikaci na pozemku č. 825/1 v k.ú. Vrchbělá. Po
této cestě v délce cca 385 m pokračuje směrem jižním a později západním na křižovatku (již
na pozemku č. 525/20 v k.ú. Vrchbělá). Z této křižovatky je hranice opět dána geodetickým
zaměřením v délce 1026 m. Tato zaměřená hranice fyzicky sleduje z křižovatky asfaltovou
komunikaci v délce cca 180 m směrem západním (obloukem po komunikaci), uhýbá
severozápadním směrem v délce cca 400 m po okraji lesa (nejedná se o lesní pozemek),
obloukem se jižním směrem za zemním valem a dále v délce cca 400 m dostává na hranici
pozemku č. 525/1 v k.ú. Vrchbělá, po ní směřuje západním směrem až na Starou Mělnickou
cestu k výchozímu místu popisu.
-9-
Poznámky
1. Při popisu hranice využívajícím pozemky podle evidence katastru nemovitostí nejsou
zohledněny pozemky malých velikostí a jejich hranice.
2. Pokud je hranice vedena po komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso
komunikace nebo železniční trati, jakoby ležely vně území chráněné krajinné oblasti.
3. Popis hranice podle evidence katastru nemovitostí odpovídá stavu platnému ke dni 12.
prosince 2012.
- 10 -
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. .../2014 Sb.
Orientační grafické znázornění Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
- 11 -
Příloha č. 2.
Nařízení vlády č. 598/20044 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské
pískovce a mokřady
598
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 27. října 2004,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady
Vláda nařizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
§1
Předmět úpravy
(1) Vymezuje se Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady (dále jen „ptačí
oblast“).
(2) Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřába popelavého (Grus grus),
motáka pochopa (Circus aeruginosus), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), skřivana
lesního (Lullula arborea) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy.
(3) Cílem ochrany druhů ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných
pro druhy ptáků podle odstavce 2 v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek
pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.
§2
Vymezení ptačí oblasti
(1) Ptačí oblast se rozkládá na území Libereckého a Středočeského kraje, v katastrálních
územích Bezděz, Boreček, Brenná, Doksy u Máchova Jezera, Heřmaničky u Dobranova,
Hradčany nad Ploučnicí, Jestřebí u České Lípy, Kuřivody, Provodín, Srní u České Lípy,
Veselí nad Ploučnicí, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vrchbělá, Zahrádky u České Lípy a
Žizníkov.
(2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti jsou obsaženy v příloze č. 1 k tomuto
nařízení, orientační grafické znázornění ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto
nařízení.
(3) Mapové podklady v měřítku 1 : 50 000, v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou
uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody1) a v elektronické podobě na Ministerstvu
životního prostředí, Správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, na Krajském úřadu
Libereckého kraje a Krajském úřadu Středočeského kraje, Vojenském lesním úřadu a
obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast
nachází.
§3
Činnosti, ke kterým je třeba souhlas
orgánu ochrany přírody
(1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody2) lze v ptačí
oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné3) území obcí,
a) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1. března do 31. července, s výjimkou
vlastníků a nájemců pozemků a uživatelů honiteb za účelem péče o vypuštěné kachny,
b) odstraňovat litorální porosty,
c) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody,
která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena,
d) provádět leteckou aplikaci biocidů,
e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití4),
f) vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy5),
g) organizovat sportovní soutěže a jiné akce s hromadnou účastí, realizované mimo stálé
sportovní areály a vyznačené turistické trasy,
h) provádět celoplošnou přípravu půdy (včetně mechanické přípravy půdy v pruzích), před
umělou výsadbou shrnováním svrchní humózní vrstvy v období od 1. dubna do 31.
července, pozemků určených k plnění funkcí lesa,
i) zavádět intenzivní chovy zvěře,
j) vypouštět uměle odchované kachny,
k) měnit výši vodní hladiny na rybnících v době od 1. března do 31. července o více než 20
cm v časovém úseku kratším než 14 dnů.
(2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba
a) k činnostem prováděným podle odstavce 1 písm. c), jde-li o postup v souladu
s manipulačními řády vodních děl6),
b) k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. k) v případě povodňové, havarijní nebo
mimořádné klimatické situace,
c) při realizaci činností k zajištění provozní způsobilosti pozemní komunikace7),
d) k činnostem podle odstavce 1 písm. a) a b) v ochranném pásmu dráhy podle zvláštního
právního předpisu8),
e) k činnostem podle odstavce 1 písm. h), jestliže byly ohlášeny nejméně 15 dnů předem
příslušnému orgánu ochrany přírody.
§4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
JUDr. Gross v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Ambrozek v. r.
1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004
Sb.
2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č.
218/2004 Sb.
3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a zákona č. 120/2000 Sb.
5) Například § 3 odst. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích.
6) § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).
7) § 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
1
8) § 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 598/2004 Sb.
Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady
Za mostem železniční trati Česká Lípa - Zákupy vede hranice ptačí oblasti přes řeku
Ploučnici cca 290m po trati severovýchodním směrem. Pokračuje na jihovýchod po cestě*)
k osadě Vítkov a dále po místní komunikaci**) do Heřmaniček. Asi 90m před mostem přes
Ploučnici pokračuje hranice ptačí oblasti východně, po cestě lesem směrem na osadu Vlčí
Důl. Vede po cestě po jižním okraji osady na západ od obce (kóta 269). Odtud jde dále po
cestě jihovýchodním směrem, nejdříve po loukách a pak lesem až k mostu přes říčku
Svitavku a dále na silnici Zákupy - Srní u České Lípy7). Po této silnici***) jde na jihozápad ke
křižovatce se silnicí od osady Brenná a následně pokračuje jihozápadně asi 100m k odbočce
polní cesty na jihovýchod. Po této cestě jde směrem k nivě řeky Ploučnice, dále přes
Ferdinandovu strouhu, jihovýchodně lesem, loukami a dále pokračuje po lesní cestě při okraji
nivy na jihovýchod necelých 5 km. V místě U papírny u mostku přes Ploučnici se stáčí
k severovýchodu a po cestě při okraji nivy Ploučnice na jejím pravém břehu vede k osadě
Boreček. Odtud jde hranice po silnici č. II/270 cca 500m na jihozápad přes most přes
Ploučnici a poté na lesní cestu vedoucí jihozápadním směrem k okraji nivy Ploučnice na
jejím levém břehu.
Při okraji nivy vede po cestě směrem jihozápadním až k elektrovodu VN a v jeho trase přes
nivu Hradčanského potoka až k samotnému potoku. Po jeho proudu cca 200 m západním
směrem k cestě a po ní jižním směrem ke třem domům v nejzápadnější části osady
Hradčany a zde hranice obchází nejzápadnější dům (čp. 404). Odtud dále po lesní cestě
směrem jihovýchodním, přechází místní komunikaci Hradčany - Veselí na starou tankovou
cestu a po ní obchází osadu Hradčany po její jihozápadní hranici, přechází silnici č. II/270 a
pokračuje dále po staré tankové cestě podél elektrovodu VN cca 550 m, pak se připojuje
k hranici PR Hradčansdké rybníky, po které jde na sever a východ. Dosahuje lesní cestu
v lesním oddělení č. 63 Lesního hospodářského celku Hradčany, po níž jde
severovýchodním směrem až na zpevněnou cestu vedoucí z Hradčan na jihovýchod lesem
kolem Hradčanského rybníka a odtud na jihovýchod dále přes bývalé vojenské objekty u
rybníka Držník na tzv. Starou lipskou cestu. Po této cestě na východ asi 1400m až k hrázi
rybníka Vavroušek. Zde odbočuje po cestě k severu k východnímu okraji přistávacích drah
bývalého Hradčanského letiště. Po kraji drah až k nejvýchodněji položeným bývalým
hangárům a poté po lesní cestě zhruba 250m na jihovýchod, pak odbočuje na sever po lesní
cestě a jde asi 300m. Zde přechází hranice ptačí oblasti na cestu vedoucí lesním průsekem
na jihovýchod. Dosahuje silnice č. II/268, po níž pokračuje na jihovýchod asi 700m. Zde se
napojuje na lesní cestu vedoucí na jih, po 500m dosahuje lesní cesty v průseku, kterou
přetíná a pokračuje dále lesním průsekem až k východním cípu Černého rybníka a poté
průsekem asi 270m na jihovýchod. Po komunikaci k bývalým vojenským objektům odbočuje
na jihozápad ke kótě 283m a poté pokračuje dále cca 220m na jihozápad po okraji lesa
podél bývalých vojenských objektů a dále stále po okraji lesa cca 500 m na jihovýchod ke
kótě 289 m a cca 370 m na severovýchod až k lesní cestě u kóty 286 m. Pak jde hranice
ptačí oblasti na jihovýchod po lesní cestě nad tzv. Lesním údolím. U kóty 298m se připojuje
k Staré lipské cestě. Po této cestě jde jihovýchodním směrem až k začátku bezlesí u Kuřívod
a dále podél východního okraje lesa na jih, vedle bývalých vojenských objektů. Pokračuje po
okraji lesa (při okraji bezlesí) na lesní cestu, která se jihovýchodním obloukem dostává na
silnici č. II/272 Kuřívody - Bělá pod Bezdězem. Po ní zhruba 4500m na jih směrem k Bělé
pod Bezdězem až k odbočce k uprchlickém táboru (u kóty 301).
U kóty 301 lesní cestou na jihozápad ke kótě 315, dále lesním průsekem na západ asi 250m
dolů do údolí potoka Bělá k severnímu okraji nejvýše položeného rybníka. Po asfaltové
2
komunikaci vedoucí na západ dnem údolí asi 500m směrem k Bělé pod Bezdězem, bočním
údolím na severozápad po lesní cestě k okraji lesa. Po okraji lesa až ke kótě 284m
v Selském dole. Po cestě vedoucí dnem Selského dolu na severozápad k okraji bývalé
vojenské střelnice Vrchbělá. Odtud přímo na západ asi 900m k místu, kde tzv. Stará
mělnická cesta vchází do lesního porostu. Na severozápad po cestě mezi polem a lesem ke
kótě 348 a ke komunikaci od zemědělského areálu Dvůr-Bezděz. Po této silnici na západ
lesem a mezi loukami do obce Bezděz. U školy odbočuje k severu a po cestě dosahuje lesa
při úpatí hory Bezděz. Hranice vede po okraji lesa na západní okraj obce a dále po cestě,
která je značenou turistickou stezkou na severozápad. Po této stezce cca 1300m, podél
hájovny při západním úpatí Malého Bezdězu. Po lesní cestě na severozápad při úpatí
Slatinných vrchů k hájovně U tří borovic a dál k hrázi Břehyňského rybmka. Po silnici č. 270
na západ cca 800m ke křížení s potokem Jordán, po proudu podél Jordánu a dál po hranici
louky a lesa severozápadním směrem po hranici nivy Robečského potoka: Následně od
hranice lesa a po lesní cestě lesem severozápadním směrem až k okraji lesa na břehu
Máchova jezera na výběžku Klůček v úrovni Kachního ostrůvku. Odtud přímo na východ přes
záliv Máchova jezera k severní hranici NPR Swamp.
Hranice pokračuje po cestě při hranicích NPR Swamp a dále po lesní cestě, vedoucí při
silnici Staré Splavy - Břehyně u Robečského potoka, k myslivně. Překonává silnici Staré
Splavy - Břehyně u Robečského potoka a jde lesní cestou na severním okraji nivy
Robečského potoka do obce Břehyně na silnici č. II/270. Po této silnici severovýchodním
směrem na Mimoň asi 1900m k hranicím NPR Břehyně - Pecopala k okraji skalního města
Pecopala.
Po lesní silničce jižně od střelnice z místa zvaného Cikánský smrk cca 3400m při severním
úpatí vrchu Malý Borný až na silnici Břehyně - Staré Splavy. U autokempu Borný odbočuje
ze silnice a jde dále severozápadně po cestě pod elektrovodem směrem k Dvojdomí až ke
kótě 263. Hranice vede jižně po lesní cestě a po 150m na západ po cestě a přes kótu 262
k železnici Provodín - Staré Splavy. Po železnici jde směrem ke Starým Splavům cca 220m,
poté odbočuje podél vodoteče na jihozápad k Robečskému potoku, po jehož proudu jde
severozápadním směrem asi 160m. Poté odbočuje lesním průsekem ke kótě 259m a po
lesní cestě se stáčí nejdříve k severozápadu a poté k jihozápadu k silnici č. I/38. Po silnici
vede na severozápad asi 1 km. Pak odbočuje k severu podél odvodňovacího kanálu. Po
400m dosahuje okraje lesa a pokračuje stále podél vodoteče na severozápad až
k severovýchodnímu okraji zástavby obce Jestřebí. Po cestě při okraji NPR Novozámecký
rybník jde k hřišti na severozápadním konci obce. Za hřištěm na jih k silnici č. I/9, po ní jde
na severozápad za Mnichovskou průrvu přes Bobři potok. Za ní u kóty 257m vede podél
severozápadní hranice NPR Novozámecký rybník do Zahrádek:
Za hrází Novozámeckého rybníka pokračuje hranice ptačí oblasti východním směrem při
jeho břehu na komunikaci Karasy - Provodín až ke statku Za Vízkem a po polní cestě na
sever k úpatí Kraví hory do místa U rozcestí. Při jižním úpatí Kraví hory jde lesní cestou na
východ až na místní komunikaci u železniční trati ze Srní u České Lípy do Provodína. Po
tělese trati jižně asi 700m směrem k Provodínu, poté po cestě k hranicím rezervace
Novozámecký rybník a dále podél rezervace. Souběžně s Robečském potokem k silnici
Jestřebí - Provodín, po ní na severovýchod 280m do Provodína. Odbočuje na jihovýchod po
místní komunikaci k objektu Slunečního dvora. Hranice objektu obchází z jihu, přechází
železnici a lesní cestou, která je hranicí k.ú., vede na severovýchod po cestě k okraji lesa a
pak k samotě Senná Brána. Od samoty pokračuje po lesní komunikaci na severovýchod až
na lesní silnici vedoucí od Hradčan. Po ní jde k severozápadu cca 1100m, schází po cestě
k nivě řeky Ploučnice, ze severu míjí samoty Veselí až k silnici Srní u Č. Lípy - Brenná,
kterou hranice přetíná. Areál vepřína v Brenné míjí ze severu, po lesní cestě jde na západ
v komplexu Vřesoviště. Po 1600 m jde po cestě k severovýchodu a na sever, k západnímu
konci hráze Heřmanického rybníka. Odtud po cestě na severozápad, pak na severovýchod
k zastávce Žízníkov železniční trati Č. Lípa - Zákupy a po železnici k mostu přes řeku
Ploučnici.
Vysvětlivky:
3
*)
Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji
cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti.
**)
Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že
vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.
***)
Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po
hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.
4
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 598/2004 Sb.
Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce
5
Příloha č. 3
Podrobná specifikace evropsky významných lokalit
Kokořínsko
Kód lokality: CZ0214013
Rozloha: 9679.7813 ha
Nadmořská výška: 177–508 m n. m.
Poloha:
Rozsáhlá oblast ležící v. a sv. od Mělníka, většina plochy se nalézá v lesnaté části CHKO
Kokořínsko a pokryty jsou také dva potoky, Liběchovka a Pšovka, protékající Kokořínskem.
Pšovka zasahuje až do Polabí k Velkému Borku. Oblast je zhruba ohraničena na severu
městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu Nebužely a
Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i
Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na
sever téměř až k Dubé.
Ekotop:
Geologie: Rozsahem největší část tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství
(střední – zčásti svrchní turon). Lze v něm rozlišit tři litologické jednotky převážně charakteru
inverzních, do nadloží hrubnoucích cyklů. V nejspodnějším z nich přecházejí slínovce v
prachovce (pouze ve vrtech), a tyto v jemnozrnné vápnitojílovité, vápnité a posléze v
křemenné, nahoru hrubnoucí pískovce. Následující sedimentační cyklus má naspodu
jemnozrnné, místy vápnitojílovité až vápnité pískovce, a v nejvyšších polohách nahoru
postupně hrubnoucí křemenné pískovce a štěrčíkovité slepence. Nejvyšší sekvence začíná
zpravidla jemnozrnnými prachovitými pískovci přecházejícími do nadloží rychle v křemenné,
v nejvyšších polohách až v hrubozrnné štěrčíkovité pískovce. Z kvartérních sedimentů jsou
rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocenních spraší a sprašových hlín
a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální
(svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a
litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí.
V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod
vznikem mokřadů a zamokřených luk.
U "Polabské černavy" jsou horninovým podložím turonské slínité prachovce a pískovce
České křídové pánve, na nich jsou v jz. části území uloženy zbytky pleistocénní labské
terasy. Pleistocénní štěrkopísky a křídové horniny byly během kvartéru kompletně pokryty
potočními nivními sedimenty a vápnitými slatinami o průměrné mocnosti 5 metrů. Vznik
vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka.
Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými
hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch, dochází k vytváření mokřin.
Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Sklon svahu v místech výskytu
Cypripedium calceolus je okolo 30 stupňů. Místy jsou patrné uměle vytvořené kamenné
zídky, které jsou pozůstatkem původního způsobu hospodaření (pravděpodobně se zde
páslo). Podloží lokality je tvořeno pískovci České křídové tabule.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v jižní části celku Ralská pahorkatina.
Reliéf: Georeliéf lokality lze označit za erozně denudační a jeho vznik je z velké části
podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho
označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí.
Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně
fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované
kambizemě a podzoly. Na jílovitovápnitých a vápnitých pískovcích vznikají pararendziny,
kyselé hnědé půdy a podzoly. Na vápnitých jílovcích a některých typech svahovin se
vytvořily pelozemě a hnědé půdy. V údolních nivách jsou přítomny nivní půdy a gleje,
ojediněle slatiny, na deluviofluviálních sedimentech jsou vyvinuty černice a gleje.
6
U "Polabské černavy" vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na
bázi nivy potoka. Na povrchu se vyvinuly tmavé nivní a slatinné půdy.
Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými
hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch dochází k vytváření mokřin.
Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Podloží lokality je tvořeno pískovci České
křídové tabule, které jsou překryty mělkými hnědozeměmi.
Oba toky Liběchovka a Pšovka jsou mokřady vytvořené na zvodnělých nivních uloženinách
na dnech zpravidla hlubokých kaňonovitých údolí, lemovaných pískovcovými stěnami.
Krajinná charakteristika: Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě
osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu leží Nebužely a Střemy. U Střem z
území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i NPP Polabskou Černavu.
Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever prakticky až k
Dubé. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy (z větší části v CHKO Kokořínsko)
s výskytem kapradiny vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Lesy se v této části
uchovaly zejména v kaňonovitých údolích s charakteristickými pískovcovými skalními útvary.
Pouze vzácně Kokořínskem protékají trvalé vodními toky. Oba největší, Liběchovka a
Pšovka, které dosud přirozeně meandrují, byly do lokality také zahrnuty. Zčásti protékají
hlubokými kaňonovitými údolími a zčásti plochou nivou. Polabská černava v nejjižnějším
výběžku území leží již v plochém reliéfu Mělnickém úvalu. Zachovalý zbytek kdysi rozsáhlých
polabských vápnitých slatin se zde uchoval pouze díky mohutným a stálým pramenům a
poloze v úzké zaplavované nivě, kterou nebylo možno snadno meliorovat a přeměnit na
ornou půdu.
Biota:
Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí na Kokořínsku převážně acidofilní bučiny (asociace
Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), a částečně
dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum). Lesní porosty spadají
převážně do borové lesní oblasti. V přirozené skladbě převažují bory a borové doubravy,
které se vyskytují zejména na pískovcových plošinách a skalních hranách. Tyto lesy jsou
charakteristické téměř stoprocentním zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí
břízy bělokoré (Betula pendula) a kolísavým zastoupením dubu zimního (Quercus petraea),
místy i se smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu dominuje borůvka černá (Vaccinium
myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a
metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Vedle borů by v přirozených lesích měly vysoké
zastoupení dubohabrové háje s dubem zimním a letním (Quercus robur) a habrem obecným
(Carpinus betulus). Dalším v oblasti hojně zastoupeným typem jsou bučiny s dominujícím
bukem lesním (Fagus sylvatica), které se vyskytují zejména na svazích otevřenějších údolí.
Většinou jde o porosty na kyselém podkladu. Na dnech zaříznutých údolí (dolů) se vyskytuje
specifická flóra smrčin – např. vranec jedlový či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea),
běžné jsou však kulturní smrčiny bez typického podrostu. Extrazonální výskyt některých
chladnomilných druhů a zvrat vegetačních stupňů je podmíněn klimatickými inverzemi v
chladných úzkých údolích. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné
voštiny, jeskyně a převisy skal v místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen
minimum slunečního záření.
V nivě Pšovky jsou zastoupeny mokřady nejrůznějších typů – prameniště, vodní toky,
mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky a také řada tůní a
rybníků. Plošně nejrozsáhlejší jsou olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. Pšovka není na
většině toku regulována, v řadě míst meandruje a v některých úsecích protéká téměř celou
nivou bez znatelného koryta. V korytě Pšovky je z nižších rostlin charakteristická ruducha
Batrachospermum moniliforme, z vyšších rostlin se vyskytují ohrožené druhy rdest alpský
(Potamogeton alpinus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), leknín bělostný (Nymphaea
candida), v polohách s vodní hladinou v úrovni vegetace roste vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a na mokrých ostřicových a
pcháčových loukách ve vegetaci svazu Caricion fuscae a Calthion prstnatec májový
(Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvyšší (Trollius
7
altissimus). Mokřady Pšovky jsou obývány unikátní faunou bezobratlých živočichů, kteří se v
České republice nikde jinde nevyskytují. Z vzácných měkkýšů žijících ve vodě je nutno zmínit
např. oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) a
hrachovku rýhovanou (P. tenuilineatum). Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z
nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní
(Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Pavouk Mysmenella jobi je z
Čech znám z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech
Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu
České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit
např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia
moschata). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec Cobitis
elongatoides, teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). Dalšími
typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek
obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan
hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla
arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok
skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na
prameništích. Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze
vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního
(Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus).
V nivě Liběchovky se nachází řada mokřadních biotopů – prameniště, vodní toky, mokřadní
olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky, řada menších tůní a také
rybník v Rozprechticích. Na lokalitě Horní Liběchovka jsou dominantní vegetací acidofilní
bučiny, významný podíl mají též boreokontinentální bory, dubohabřiny a borové doubravy.
Na skalních výchozech se vyskytuje štěrbinová vegetace s kapradinami a maloplošně
společenstva keříčků. V nivě jsou zastoupeny jasanovo-olšové luhy a tužebníková lada, v
malé míře i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Na úpatí roklí se vyskytují prameniště, v
hlubokých roklích fragmentárně i podmáčené smrčiny. U samoty Kluk se nacházejí také
ovsíkové louky. V celé nivě Liběchovky jsou plošně nejrozsáhlejší olšiny, rákosiny a
ostřicové mokřady. Koryto Liběchovky a jejích přítoků není regulováno, v řadě míst tok
meandruje a v některých úsecích na horním toku protéká téměř celou nivou bez znatelného
koryta.
Nivu Liběchovky tvoří převážně mokřadní společenstva vysokých ostřic, rákosin a
mokřadních luk třídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s převahou rákosu
obecného (Phragmites australis). Na kosených plochách se kromě běžných druhů, k nimž
patří přeslička bahenní (Equisetum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hrachor
luční (Lathyrus pratensis) vyskytují i některé vzácné a chráněné druhy, např. prstnatec
májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty
bažinných olšin svazu Alnion glutinosae a olšin svazu Alnion incanae. Také v těchto
porostech nacházíme vzácné a chráněné druhy např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),
kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přesličku největší
(Equisetum telmateia) i oba výše zmíněné chráněné druhy. V korytě protékající Liběchovky
nacházíme např. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme a z dalších vodních
rostlin např. potočnici zkříženou (Nasturtium sterile).
Polabská černava je ukázkovým biotopem vápnitých slatin. Nejvlhčí místa na lokalitě osidluje
společenstvo se vzácným Cladium mariscus, jde převážně o druhotná stanoviště na místě
bývalé těžby slatiny. Na velkých plochách jsou vyvinuta vápnitá slatiniště s diagnostickou
Carex davalliana, Pinguicula vulgaris a hojným výskytem vzácných šáchorovitých a
orchidejovitých. Na slatiny na vyvýšeninách navazují bezkolencové louky na okrajích lokality
s přechody do širokolistých suchých trávníků. V nivě Pšovky se dále vyskytují kvalitní porosty
pcháčových luk, které trpí expanzí rákosu, na nekosených částech se vyvíjí vegetace
tužebníkových lad. Plochy v sv. části komplexu jsou více degradované a po odvodnění a
pravděpodobném přeorání mají charakter psárkových luk, sušší místa na okraji nivy porůstají
ovsíkové louky. Součástí komplexu je poměrně zachovalý údolní jasanovo-olšový luh, část
bývalých luk byla v minulosti nevhodně osázena olší, břízou, jasanem, akátem a topoly.
8
Lokalitu "Na Pastvách" tvoří převážně nelesní, travnaté pozemky, které se v minulosti
využívaly pro extenzivní pastvu. Na jižně exponovaných plochách převládají širokolisté
suché trávníky. Často i v mozaice s opuštěnými ovocnými sady. Maloplošně se nacházejí
úzkolisté suché trávníky a bodově (na skalních výstupech okolo železniční trati) i acidofilní
vegetace efemér a sukulentů. V nejnižší poloze z. části se nalézá malá plocha údolního
jasanovo-olšového luhu.
Na lesní lokalitě "U háječku" se z větší části nacházejí kulturní jehličnaté nebo smíšené lesy,
na jižních svazích jsou ostrůvky přírodě blízkých, rozvolněných společenstev dubohabrového
lesa (sv. Carpinion) s menšími plochami, kde je stromové patro prořídlé a v podrostu se
nacházejí společenstva blízká širokolistým suchým trávníkům (sv. Bromion erecti).
Cypripedium calceolus se vyskytuje na největší ploše prořídlého lesa s roztroušenou břízou
a habrem velmi pestrým podrostem. Rostou zde druhy indikující sv. Bromion erecti a další,
spíše xerofytní druhy rostlin (např. Carlina vulgaris, Salvia pratensis). V nerozvolněných
částech dubohabřin je bohatě vyvinuté bylinné patro s Hepatica nobilis, Viola mirabilis,
Melampyrum nemorosum, Cephalanthera damasonium apod.
Kvalita a význam:
Kokořínsko je územím, ve kterém se nachází zatím nejvyšší počet zjištěných lokalit
vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). V současné době je známo přes 100 a další
budou přibývat, neboť území není zcela prozkoumáno. Pískovcové skály jsou erozí
rozčleněné do rozličných dutých tvarů a taková členitost povrchu pískovcových skal nemá
pravděpodobně ve světě obdoby. Tyto biotopy jsou pro vláskatec velmi vhodné, udržuje se v
nich relativně konstantní teplota a vlhkost a druh osídluje prakticky každý dostatečně vlhký a
zahloubený biotop. Nejvhodnějším stanovištěm jsou dlouhé úzké a tmavé jeskyňky, kde se
vyskytují porosty vláskatce o ploše několika decimetrů čtverečních. Hustota nalezišť
vláskatce na Kokořínsku je výjimečná i v evropském měřítku.
Tok Liběchovky spolu s tokem Pšovky jsou nejvýznamnějším nalezištěm druhů Vertigo
moulinsiana a Vertigo angustior v ČR. V toku Pšovky byli zjištěni zástupci druhu sekavce
Cobitis elongatoides a hybridní formy C. 2n, 3n elongatoides/C. n taenia, jedná se o
významnou lokalitu piskoře pruhovaného (tůň nad vsí Hleďsebe), ale především sekavců.
Niva obou potoků je součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy.
Horní Liběchovka je významným komplexem přírodě blízké vegetace na podkladu kyselých
kvádrových pískovců. V nivě potoka se vyskytují některé ohrožené druhy (Dactylorhiza
majalis, D. fuchsii, Chrysosplenium oppositifolium). Ve skalních spárách roste Trichomanes
speciosum. Lokalita je významná výskytem živočišných druhů Vertigo angustior, Salamandra
salamandra, Triturus alpestris.
Polabská černava je unikátní velkoplošnou lokalitou společenstev vápnitých slatin. Z
významných druhů se dále vyskytují např.: Schoenus ferrugineus, S. nigricans, Blysmus
compressus, Dactylorhiza incarnata, D. majalis, Orchis militaris, Tofieldia calyculata, Liparis
loeselii, Epipactis palustris, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris, Carex hostiana,
Salix rosmarinifolia a Juncus subnodulosus. Lokalita slouží jako demonstrační výuková
plocha. Z živočišných zástupců stojí za zmínku hojní obojživelníci a ptáci vázaní na rákosiny
a vlhké louky. Lokalita je součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy
"Liběchovka a Pšovka".
Lokalita "Na Pastvách" je bohatým nalezištěm xerotermního rostlinstva na hranici jeho
rozšíření. Na travnaté pozemky se váží druhy Carex flacca, Stipa capillata, Bothriochloa
ischaemum, Orthantha lutea, Astragalus cicer, Melampyrum arvense, Cirsium acaule,
Trifolium montanum, Platanthera chlorantha, Ononis spinosa, Cirsium acaule. Na polohy s
vystupujícími slínovci pak Gentianella amarella, Polygala amarella. V zářezu trati se
vyskytuje Corynephorus canescens, Rosa gallica, Saxifraga tridactylites, Muscari comosum,
Seseli osseum, Melica transsilvanica, Arabis hirsuta. Neudržované porosty zarůstají
Calamagrostis epigejos a křovinami.
Lokalita "U háječku" je jednou ze dvou nalezišť druhu Cypripedium calceolus v CHKO
Kokořínsko, v rámci České republiky se jedná o poměrně silnou populaci, která je
perspektivní.
9
Vegetace:
Stanoviště/Biotop
Rozloha (ha)
K1 Mokřadní vrbiny
0.2814
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
3.1476
L1 Mokřadní olšiny
0.9029
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
19.0649
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy
3.7085
L3.1 Hercynské dubohabřiny
6.7493
L5.4 Acidofilní bučiny
48.4711
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista
pilosa)
L7.3 Subkontinentální borové doubravy
0.0050
17.7363
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory
0.4172
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků
5.4378
L9.2B Podmáčené smrčiny
0.0485
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
0.6182
M1.5 Pobřežní vegetace potoků
0.5203
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
0.2372
M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus)
0.6223
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců
0.7265
R2.1 Vápnitá slatiniště
4.1904
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
3.0320
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti
0.0100
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
13.8280
T1.4 Aluviální psárkové louky
2.9090
T1.5 Vlhké pcháčové louky
3.5777
T1.6 Vlhká tužebníková lada
6.8169
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
2.9311
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých
a bez jalovce obecného (Juniperus communis)
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku
10
11.4747
1.5265
výběžkatého
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného
(Juniperus communis)
0.2160
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
0.4021
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých
vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)
0.0125
Nebeský rybníček u Veselí
Kód lokality: CZ0423006
Rozloha: 1.3680 ha
Nadmořská výška: 301–302 m n. m.
Poloha:
Nebeský rybníček v osadě Veselí u silnice Chcebuz – Újezd, která tvoří západní hranici
CHKO Kokořínsko.
Ekotop:
Geologie: Území je součástí České křídové tabule, která je zde převážně tvořena
křemennými pískovci. V případě vlastní lokality se vyskytují kvartérní hlinito-písčité
sedimenty.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské tabule, celku Ralská pahorkatina, podcelku
Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory a podokrsku Brocenská pahorkatina.
Reliéf: Území je drobnou sníženinou na plošině na sprašových pokryvech.
Pedologie: V území i nejbližším okolí jsou vyvinuty různě mocné pokryvy sprašových hlín.
Krajinná charakteristika: Mělký, vegetací silně zarostlý nebeský rybníček mezi obcí a silnicí.
S ohledem na plnění dešťovými srážkami je běžné kolísání vody v rozsahu cca 50 cm, což
však vzhledem k plochému charakteru znamená často vyschnutí více než poloviny plochy.
Biota:
Mělký eutrofní rybník bez výskytu ryb zarůstající až na středovou plochu (cca 50 m2) na
trvale či alespoň dlouhodobě zaplavených místech především orobincem širolistým a v méně
podmáčených místech porosty ostřic (Carex gracilis). Bohatá lokalita několika druhů
obojživelníků, významná především výskytem čolka velkého (Triturus cristatus).
Kvalita a význam:
Jediná lokalita čolka velkého (Tristurus cristatus) v CHKO Kokořínsko, která je zároveň
lokalitou s početnou populací.
Ronov – Vlhošť
Kód lokality: CZ0514670
Rozloha: 747.3622 ha
Nadmořská výška: 268–580 m n. m.
Poloha:
Území se částečně rozkládá v severní části CHKO Kokořínsko, východně od obce Hvězda
(Vlhošť), SV od Blíževedel (Ronov) a v okolí obce Litice. Druhá část, východně od obce
Litice, zasahuje již za hranice CHKO Kokořínsko. Louky s lokálními prameništi na severním
úpatí kopce Ronov nad železniční tratí a zastávkou Stvolínky, vlhké louky mezi Liticemi a
Stvolínkami.
11
Ekotop:
Geologie: Ronov (553 m n. m.) je tercierní bazaltoidní vulkanit (nefelinický bazanit), tvarem
kuželovitý suk. Vlhošť (614 m n. m.) je tvořen ve vrcholové části znělcem, na svazích pak
metamorfovanými pískovci. Podobný charakter má i sousední vrch Malý Vlhošť (440 m n.
m.). Podloží je tvořeno z části hlinitopísčitými a fluviálními a deluvio-fluviálními sedimenty a z
větší části slínovci až vápnitými jílovci a kaolinickými a jílovitými pískovci.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské křídové tabule, v orografickém celku
Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, zčásti v okrsku Jestřebská kotlina,
podokrsku Holanská pahorkatina a zčásti v okrsku Polomené hory, v Rašovické části
podokrsku Brocenská pahorkatina. Ronov geomorfologicky představuje nejzápadnější vrchol
Ralské pahorkatiny. Z tektonického hlediska leží při severním okraji více než 2 km širokého
pásma středohorského zlomu, označovaného v této části jako zlom úštěcký.
Reliéf: Lokalita se nachází v nivě Bobřího potoka a přítokové části rybníka, dále je lokalita
tvořena svahy na úpatí Ronova, který společně s Vlhoští tvoří výrazné prvky krajiny v
navrhované lokalitě.
Pedologie: Na lokalitě převažují primární pseudogleje, částečně sem také zasahují rankery
(v horní části lokality směrem k vrcholu Ronov). Svahy kopce, ve kterých se vyskytuje ještě
několik drobných vulkanitů, tvoří svrchnokřídové vápnité jílovce, ponejvíce se slabými
vložkami prachovitých pískovců, řidčeji polohami křemenných pískovců (březenské
souvrství, svrchní coniak). Tento litologický vývoj je příčinou výskytu častých recentních i
subrecentních sesuvů. Příkré svahy pod vrcholem jsou nepravidelně lemovány sutěmi, místy
až charakteru kamenných moří (pleistocén), níže jsou svahy zakryty soliflukčními kamenitými
až balvanitými sedimenty. Zastoupeny jsou převážně půdy písčité, místy hlinitopísčité,
převážně lehké a minerálně chudé, s nízkým obsahem humusu.
Krajinná charakteristika: Území mezi Stvolínkami a Kravaři tvoří mělké údolí s širokou nivou
potoka s pestrou mozaikou převážně lučních porostů, od intenzivně sečených luk po
rákosiny, vzájemně oddělených pásy dřevin podél potoka a odvodňovacích kanálů.
Převážně kulturní krajina je jen mírně zvlněná, s několika rybníky (Dolanský r.) a mokřadními
olšinami. Některá pole byla ponechána ladem a přecházejí v luční společenstva. V krajině se
hojně zachovaly remízky a keřové linie. Louky a pásy zeleně na SV svazích pod Ronovem
(552 m n. m.), včetně svahových pramenišť na podloží tvořeném vápnitými jílovci svrchní
křídy. Lesní porosty jsou především v okolí Ronova a Vlhoště.
Biota:
Lokalita zahrnuje několik různých biotopů, od mokřadů až po sušší stanoviště (ovsíkové
louky, širokolisté trávníky). Luční porosty jsou místy rozdělené pásy vysokých křovin a
stromů původních druhů. V okolí potoka, rybníku a Ronova je mozaika několika sukcesních
stadií, převážně vlhká tužebníková lada, ostřicové porosty a vlhké pcháčové louky. Místy se
do porostů šíří rákos. V rozsáhlém komplexu mokřadních luk, v kterých převažuje Molinion
nebo Filipendulion, se jen lokálně zachovaly drobná prameniště, na která je vázán výskyt
vrkoče útlého (Vertigo angustior). V těsné blízkosti potoka mezi Stvolínkami a Kravaři se v
navazující olšině zachovaly porosty mezofilních bylinných lemů. Za Svolínkami se vytvořilo
společenstvo bažinných olšin s porosty ďáblíku bahenního (Calla palustris).
Na svazích Ronova převažují lesní společenstva, na S a SZ svazích převažuje Carpinion
(Melampyro nemorosi-Carpinetum). Maloplošně se na vrchu objevuje Tilio-Acerion, suťové
lesy typické pro pahorkatiny as. Aceri-Carpinetum. Dále je zde zastoupen Quercion
petraeae. Skalní vegetace (Alysso-Festucion pallentis) se překrývá se společenstvy sutí.
Společenstva křovin tvoří trnka, ptačí zob, hlohy, růže, na vrcholu i společenstvo s třešní
křovitou (Prunetum fruticosae) a jejím křížencem Cerasus x eminens a se skalníkem
celokrajným (Cotoneaster integerrimus).
Na JV svazích se vyskytují společenstva as. Potentillo albae-Festucetum rubrae (JV svahy
Ronova), která jsou druhově velmi bohatá (Ophioglossum vulgatum, Potentilla alba,
Peucedanum cervaria, Colchicum autumnale) a v oblasti tvoří unikátní reliktní typ
středověkého managementu (absence hnojení). Vedle těchto společenstev byla zahrnuta do
12
návrhu také společenstva Polygala comosa-Briza media, vyskytující se na SV svazích
Ronova a v amfiteátru pod Liticemi. Z lemových společenstev je zde Geranion sanguinei.
Svahy Vlhoště pokrývají květnaté bučiny, a to ve společenstvu typickém pro neovulkanity
severních Čech, a proto na Kokořínsku vzácném (Melico uniflorae-Fagetum), v jejich
podrostu roste strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis),
svízel vonný (Galium odoratum), vzácně kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Byla
zde nalezena vzácná kapraď rezavá (Dryopteris affinis) a dále kokořík přeslenitý
(Polygonatum verticillatum) či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), které naznačují
vztahy k podhorským bučinám. Kromě bučin zde najdeme i malé plochy habrové doubravy,
borové doubravy a jehličnaté lesy – především reliktní bory na skalách, které se někdy těžko
odlišují od druhotných kultur na stanovišti původních borů. V podrostu se vyskytuje vřes
obecný (Calluna vulgaris), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), borůvka černá
(Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další. Na pískovcových
skalách jsou chudá vřesoviště, často s hojným výskytem mechorostů a lišejníků. Na písčitých
lavicích na hranách skal roste např. kolenec Morisonův (Spergula morisonii), třezalka
tečkovaná (Hypericum perforatum) nebo šťovík menší (Rumex acetosella).
Z pohledu výskytu modráska bahenního (Maculinea nausithous) a m. očkovaného
(Maculinea teleius) je významný starý ovocný sad u Blíževedel s hojným výskytem krvavce
totenu (Sanguisorba officinale) a bezkolence.
Kvalita a význam:
Jde o plošně nejrozsáhlejší lokalitu výskytu modráska bahenního a modráska očkovaného
na území CHKO Kokořínsko a na základě provedených pozorování lze soudit na přítomnost
silných populací.
Z významných druhů rostlin se v navrhované lokalitě vyskytují ostřice odchylná (Carex
appropinquata), ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice dvouřadá (Carex disticha), oman
vrbolistý (Inula salicina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadilka obecná (Ophioglossum
vulgatum), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), smldník jelení (Peucedanum cervaria),
mochna bílá (Potentilla alba), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), kostival
český (Symphytum bohemicum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bělozářka větevnatá
(Anthericum ramosum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), lilie zlatohlavá (Lilium
martagon), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), rdest alpský (Potamogeton alpinus).
Cenné jsou zachovalé mokřadní louky u Litic. Jedná se rozlehlé louky sv. Molinion, částečně
kosené. Vzhledem k poloze luk mimo CHKO společenstva pomalu degradují z důvodů
absence managementu.
Doloženo je hnízdění silně ohroženého sýce rousného (Aegolius funereus), skřivana lesního
(Lullula arborea) a holuba doupňáka (Columba oenas). Významný je výskyt druhů ptáků
využívající ke hnízdění dutiny, jako je lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek bělokrký
(Ficedula albicollis), strakapoud velký (Dendrocopos major) a datel černý (Dryocopus
martius). Dále v oblasti hnízdí sokol stěhovavý (1 pár Vlhošť). V lokalitě se dlouhodobě drží
perspektivní populace vrkoče útlého (Vertigo angustior), v současné době částečně
zdecimovaná následky meliorací.
Vegetace:
Stanoviště/Biotop
Rozloha (ha)
K1 Mokřadní vrbiny
12.7781
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
1.6905
22.1682
L1 Mokřadní olšiny
4.1785
13
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
2.6912
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy
7.6100
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
4.9333
L3.1 Hercynské dubohabřiny
45.9813
L4 Suťové lesy
18.4527
L5.1 Květnaté bučiny
30.3893
L5.4 Acidofilní bučiny
22.6193
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista
pilosa)
9.3872
L7.1 Suché acidofilní doubravy
0.0338
L7.3 Subkontinentální borové doubravy
37.1623
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků
8.8619
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
15.0774
M1.5 Pobřežní vegetace potoků
0.6503
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů
0.8962
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
7.6120
M2.1 Vegetace letněných rybníků
0.0025
M7 Bylinné lemy nížinných řek
0.0200
R1.1 Luční pěnovcová prameniště
0.1577
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
3.5980
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin
0.0452
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
140.7475
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd
0.1893
T1.4 Aluviální psárkové louky
0.7663
T1.5 Vlhké pcháčové louky
90.9928
T1.6 Vlhká tužebníková lada
26.4443
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
17.7876
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu
vstavačovitých
0.1804
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých
a bez jalovce obecného (Juniperus communis)
1.2986
14
T4.1 Suché bylinné lemy
1.7512
T4.2 Mezofilní bylinné lemy
0.0497
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného
(Juniperus communis)
1.9815
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
0.5972
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých
vod - ostatní porosty
45.6080
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou
bahenní (Hottonia palustris)
0.0633
Roverské skály
Kód lokality: CZ0512100
Rozloha: 1688.5811 ha
Nadmořská výška: 290–450 m n. m.
Poloha:
Rozsáhlý lesní komplex v severní části CHKO Kokořínsko zhruba mezi kopcem Vlhošť a
silnicí Dubá – Tuhaň.
Ekotop:
Geologie: Rozsahem největší část území tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského
souvrství (střední – zčásti svrchní turon).
Geomorfologie: Ralská pahorkatina.
Reliéf: Reliéf Roverských skal lze označit za erozně denudační, jeho vznik je z velké části
podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho
označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí.
Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně
fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované
kambizemě a podzoly.
Krajinná charakteristika: Do území je zahrnut téměř celistvý lesní komplex na pískovcích
(střídající se plošiny s kaňonovitými údolími) v oblasti bez trvalých vodních toků.
Biota:
Lesní porosty Roverských skal tvoří především borové doubravy a na extrémních místech
(okraje skal, některé skalní plošiny) i reliktní bory. V hlubších údolích obvykle převládají
nepůvodní smrčiny, částečně se zachovaly acidofilní bučiny. V podrostu většiny borových
porostů dominuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium
vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na
osluněných hranách skal se vyskytují maloplošná vřesoviště. Skalní vegetace je častá, ale
netypická a slabě vyvinutá – převládají mechorosty a částečně kapraďorosty (Polypodium
vulgare, Dryopteris sp. div.).
Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné voštiny, jeskyně a převisy skal v
místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen minimum slunečního záření.
Kvalita a význam:
V pískovcových skálách, erozí rozčleněných do rozličných dutých tvarů se nacházejí četné
mikrolokality vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Jeskyně, štěrbiny, voštiny a
převisy jsou pro vláskatec velmi vhodné, udržuje se v nich relativně konstantní teplota a
vlhkost a druh tvoří vitální a rozsáhlé kolonie.
15
Vegetace:
Stanoviště/Biotop
Rozloha (ha)
K1 Mokřadní vrbiny
0.0847
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
0.0637
L3.1 Hercynské dubohabřiny
18.6301
L5.4 Acidofilní bučiny
3.8853
L7.1 Suché acidofilní doubravy
2.4818
L7.3 Subkontinentální borové doubravy
1282.2927
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků
178.2604
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
2.1393
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
1.1165
T1.4 Aluviální psárkové louky
5.4106
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus
canescens)
0.0075
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd
0.1053
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného
(Juniperus communis)
4.3975
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
0.0495
EVL Jestřebsko – Dokesko
Ekotop:
Základní charakteristika: Charakteristickými geomorfologickými prvky Jestřebsko-Dokeska
jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do
bizardních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou
výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice
ojedinělý. Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se zde vyskytuje i pestrá flóra
a fauna. V území se nalézá několik výrazných krajinných dominant, které jsou v následujícím
textu samostatně pojednány.
Máchovo jezero
Bylo vytvořeno v mělké depresi již za Karla IV. (1366) a zřejmě zvýšením hladiny došlo k
podpoře rašelinotvorné činnosti v mělkých zátokách (zvláště severní zátoka, Swamp a
Břehyňská zátoka). Východní část severní zátoky je rozsáhlejší, tvoří ji společenstva
stojatých vod, makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sparganietum minimi),
rákosin, přechodových rašelinišť (Rhynchosporetum albae) a rašelinných brusnicových borů
(Vaccinio uliginosi-Pinetum) s jistým výskytem 4 kriticky ohrožených druhů rostlin.
Nejcennější je část rašeliniště nedaleko autokempu Andrea s výskytem jezírek s
hrotnosemenkou hnědou (Rhynchospora fusca). Západní část severní zátoky je menší, ale je
zde také malé rašeliniště se zarůstajícími jezírky. NPP Swamp leží na písčitých náplavech s
nízkou vrstvou humolitu. Jedná se o rašeliniště s četnými jezírky a velmi významnou
16
algologickou lokalitou (potvrzeno více než 170 druhů řas) a s kriticky ohroženými druhy
rostlin (např. Rhynchospora fusca). Od eutrofních vod Máchova jezera je izolováno úzkou
hrázkou, která byla v minulosti uměle zpevněna vegetačními tvárnicemi. V Břehyňské zátoce
je situováno několik izolovaných rašelinišť se společenstvy rašelinného a částečně i
slatinného charakteru. Jsou zde pěkně vyvinuta společenstva Rhynchosporetum fuscae a
Rhynchosporetum albae a na lokalitě roste 5 kriticky ohrožených druhů rostlin. Z ptáků zde
byl zjištěn moták pilich (Circus cyaneus), bukač velký (Botaurus stellaris), jeřáb popelavý
(Grus grus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a různí tyrfofilní motýli.
Břehyňský rybník a přilehlé bučiny
Je součástí NPR Břehyně-Pecopala pro ojedinělé slatinné, rákosinné a vysokoostřicové
porosty s navazujícími podmáčenými smrčinami a bory. Přechází na severu v komplex borů
a bučin na pískovcové plošině s řadou kaňonovitých údolí. Podklad tvoří svrchnokřídové
kvádrové pískovce, které ve třetihorách prorazily neovulkanity (Mlýnský vrch, Pec). V okolí
rybníku se nacházejí čtvrtohorní písčité, hlinitopísčité až organické sedimenty (rašeliny) s
organozeměmi. Jedná se o nejvýznamnější ptačí hnízdiště severních Čech (zaznamenáno
164 druhů ptáků) s řadou na rašeliniště vázaných dalších živočichů. Při budování rybníka
došlo ke zdvihu vodní hladiny (je o 6 m výše než u Máchova jezera), což vedlo k oddálení
zazemňovacího procesu a k vzniku či rozšíření rašelinění. To dokládá na spodní vrstvě
humolitu novodobá vrstva rašeliny na dně rybníku. Samotný rybník se rozkládá na ploše 90
ha, avšak celých 40 ha tvoří pobřežní vegetace. Hloubka rybníka nepřesahuje 2 m.
Hradčanská plošina
Je tvořena převážně pískovcovými skalními městy s vysoce členitým reliéfem vyzdviženým
nad Jestřebskou kotlinu s několika vrchy vesměs neovulkanického původu (Vysoký vrch,
Bahno, Pecopala, Velký a Malý Borný a nejvyšší vrchol Dub – 457 m n. m.). Na východě je
zakončen depresí Pustého rybníka. Kvádrové pískovce jsou místy obohaceny o vápnitý tmel,
což podmiňuje výskyt některých teplomilných kalcifytů vázaných na odkryté skalní stěny v
severní a západní části. Vznik inverzních poloh na dnech údolí měl za následek vývoj
chladnomilné vegetace (rašelinné a podmáčené smrčiny, lesní prameniště apod.). Prostředí
tmavých skalních spár vyhovuje druhu Trichomanes speciosum (Natura 2000). Nejhlubší
údolí (hloubka 50 m) leží na severní straně Popelového hřebenu.
Jestřebské slatiny, PR Sluneční dvůr a PP Konvalinkový vrch
Jestřebské slatiny jsou zhruba 200ha komplexem převážně odvodněných slatinišť a lučních
ekosystémů přiléhajících k Mlýnskému potoku mezi Jestřebím a Starými Splavy. Na lokalitě
se vyvinuly střídavě vlhké louky ze svazu Molinion (s druhy jako Carex flacca, Galium
boreale, Iris sibirica) a ostřicovomechové porosty na organogenních minerálně bohatých
půdách ze svazu Caricion davallianae (s vzácnými ostřicemi Carex davalliana, C. hostiana,
C. lepidocarpa). Díky pravidelné údržbě, monitoringu a záchrannému programu AOPK ČR se
zde dochovaly ještě mnohé mokřadní orchideje (např. Liparis loeselii, Epipactis palustris).
Výsostnou pozornost si zaslouží nedávno popsaný druh Dactylorhiza bohemica, Pinguicula
bohemica nebo Ligularia sibirica, o jejíž původnosti jsou ovšem stále vedeny spory. Z dalších
ochranářsky význačných druhů jsou z Jestřebských blat a okolí udávány: Carex
appropinquata, C. cespitosa, C. diandra, Comarum palustre, Drosera rotundifolia, Epipactis
palustris, Eriophorum latifolium, Iris sibirica, Isolepis setacea, Juncus acutiflorus,
Menyanthes trifoliata, Dactylorhiza maculata, D. majalis, Oxycoccus palustris, Phyteuma
orbiculare, Rhynchospora alba, Salix repens, Tofieldia calyculata, Triglochin palustre,
Utricularia minor, Valeriana dioica. Převážná část luk je opuštěna a zarůstá náletem dřevin a
rákosem. PR Slunečný dvůr je malá lokalita ležící uvnitř Jestřebských slatin. Mokřadní louky
jsou chráněné zejména kvůli výskytu popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). Dále zde rostou
např. Iris sibirica, Calla palustris, Salix repens, Dactylorhiza majalis. Zaznamenán byl
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), bekasina otavní
(Gallinago gallinago), chřástal polní (Crex crex) a mnoho bezobratlých. PP Konvalinkový
17
vrch je asi 30 m vysoký skalní hřbet protáhlý ve směru SZ-JV porostlý borovým lesem. Na
severní straně je zajímavý výskyt rojovníku (Ledum palustre) na pískovcové skále.
NPR Novozámecký rybník
Rozsáhlý rybník (50 ha volné vodní hladiny) s mohutnými porosty rákosu a vrbin. Nehluboký
(v průměru 1,5 m) a značně zanesený rybník míval v minulosti větší rozlohu a navazovaly na
něj udržované kosené a pasené louky. S opouštěním obhospodařovaných ploch se také
zmenšila plocha cenných mokřadních společenstev vázaných dnes již jen na malé enklávy
nazývané místními názvy (např. Krédlova a Grulichova louka). V posledních letech byla také
neúměrně zvýšena vodní hladina, což se nepříznivě projevilo na vegetaci. Zaznamenáno
bylo 26 asociací většinou vodních, bažinných a mokřadních společenstev (rákosiny,
slatiniště, porosty vysokých ostřic), z nichž k nejcennějším patří Caricetum appropinquatae,
Valeriano dioicae-Caricetum davallianae s kriticky ohroženými druhy rostlin. Dnes potvrzeno
na území 430 druhů rostlin, z nichž 54 je vedeno jako ohrožených nebo zvláště chráněných
(např. Carex dioica, C. hostiana, Dactylorhiza incarnata subsp. serotina, Dryopteris cristata,
Eleocharis quinqueflora a Liparis loeselii). Z dalších cenných rostlin uveďme Allium
angulosum, Arnoseris minima, Calla palustris, Carex appropinquata, C. davalliana, C.
diandra, C. elata, C. hartmanii, C. lasiocarpa, C. pulicaris, Cerastium semidecandrum,
Comarum palustre, Cicuta virosa, Corynephorus canescens, Crepis succisifolia, Eriophorum
latifolium, Hydrocharis morsus-ranae, Juncus acutiflorus, Dactylorhiza majalis, Hydrocotyle
vulgaris, Menyanthes trifoliata, Myosotis cespitosa, M. discolor, Naumburgia thyrsiflora,
Nuphar lutea, Laserpitium prutenicum, Oxycoccus palustris s. l., Parnassia palustris,
Pedicularis palustris, P. sylvatica, Ranunculus lingua, Salix repens, Silaum silaus, Stellaria
palustris, Thalictrum lucidum, Teesdalia nudicaulis, Thelypteris palustris, Triglochin palustre.
Na J a V je rezervace lemována neprostupnými rákosinami, v nichž hnízdí např. bukač velký
(Botaurus stellaris), jeřáb popelavý (Grus grus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus),
moudivláček lužní (Remiz pendulinus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica
cyanecula), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Z území je udáváno celkem 220
ptačích druhů. Z dalších ohrožených živočichů zde žije vydra říční (Lutra lutra), blatnice
skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a skokan skřehotavý (Rana
ridibunda), 800 druhů brouků a 50 druhů měkkýšů.
Heřmanický rybník
Založen teprve v 50. letech minulého století, ale v jeho okolí se dochovaly zbytky rašelinných
luk mj. s Carex davalliana, Comarum palustre, Dactylorhiza majalis, Hottonia palustris,
Hydrocotyle vulgaris, Hydrocharis morsus-ranae, Juncus alpino-articulatus, Naumburgia
thyrsiflora, Salix repens, Stellaria palustris.
Provodínské kameny
Tři vulkanické vrchy, z nichž je chráněná jako PP Provodínské kameny pouze Lysá skála
(419 m n. m), skalní výchoz olivinického čediče vystupující z okolních pískovců a se zbytky
bývalé těžby. Vyvinuty jsou skalní stepi, teplomilná skalní společenstva štěrbin s Erysimum
crepidifolium, Festuca pallens, Jovibarba sobolifera, Melica transsilvanica, Seseli osseum.
Okolí je porostlé dubohabřinou s hájovými druhy (z ohrožených Lilium martagon, Primula
veris). V minulosti zaznamenán výr velký (Bubo bubo), recentně moták pilich (Circus
cyaneus), krkavec velký (Corvus corax). Lokalita vzácných teplomilných bezobratlých.
Geomorfologie: Území se řadí k Severočeské tabuli se strukturně denudačním reliéfem.
Projevují se zde typické erozní tvary jako skalní věže, převisy i skalní města s hluboce
zařízlými údolími. Území zahrnuje Jestřebskou kotlinu (s Mlýnským potokem) a částečně
Hamerskou (s řekou Ploučnicí) a Hradčanskou pahorkatinu (součást Ralské pahorkatiny),
tvořenou několikerými vrcholy: Dlouhý vrch (402 m n. m.), Strausův vrch (376 m n. m.), Lysá
skála (419 m n. m.), Michlův vrch (387 m n. m.), Puchavec (341 m n. m.), Kraví hora (378 m
n. m.), Borný (446 m n. m.), Pec (451 m n. m.), Dub (458 m n. m.). Dále na východ za
depresí Pustého rybníka se zdvihá dvojvrchol Malé a Velké Bukové (474 m n. m.) – nejvyšší
18
dominanta v území. Do Máchova jezera se vlévá Břehyňský potok vytékající z rybníka
Břehyně. Z Máchova jezera vytéká Robečský (Mlýnský, Starosplavský) potok s nejnižší
nadmořskou výškou v území (asi 260 m n. m.).
Geologie: Geologický podklad je tvořen horninami svrchní křídy (tvořené křemennými, zčásti
vápnitými pískovci). Tyto horniny jsou proraženy četnými tělesy třetihorních vyvřelin, které
jsou odolnější proti odnosu a vystupují mimo území jako dominanty, např. v podobě kuželů
(Ralsko 696 m n. m., Velký Bezděz 603 m n. m.) a hostí druhově bohatou vegetaci. Přímo v
území jsou to např. Velká a Malá Buková a Pec s květnatými bučinami nebo Kraví hora s
dubohabřinami.
Pedologie: Nejrozšířenějším půdním typem je arenický podzol spolu s arenickou kambizemí
na svahovinách pískovců. Na vodou ovlivněných stanovištích nalezneme primární
pseudogleje a gleje přecházející často do organozemí. Maloplošně se v okolí bazických
efuziv vyvinuly eutrofní kambizemě.
Klima: Území leží v mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami od 5° do 8°
C a průměrnými ročními úhrny srážek 650–900 mm. Dokesko je nejteplejší a nejsušší oblastí
Českolipska. Velké rozpětí klimatických údajů je dáno členitostí reliéfu. Pro oblast
Hradčanské plošiny jsou častým jevem teplotní inverze na dnech tzv. důlav, kde dochází k
hromadění studeného vzduchu. Velká plocha vodní hladiny způsobuje rovněž lokální zvýšení
vzdušné vlhkosti a časté mlhy, čímž klima nabývá oceanického rázu a je potlačen vliv
extrémních teplot. Naproti tomu se na jižně exponovaných svazích především vulkanických
výchozů udržuje teplejší klima, na něž je vázána extrazonální vegetace.
Krajinná charakteristika: Krajina vyhledávaná lidmi pro svou vysokou estetickou hodnotu. Ta
je daná sepětím ploch řídce osídlených (Hradčanské stěny) a relativně rušných a hojně
využívaných k rekreaci (Dokesko). Jistou podobu lze nalézt s rybniční krajinou Třeboňské
pánve, avšak zde je navíc doplněna přitažlivým pahorkatinným reliéfem s dominantami
čedičových vrchů (Bezděz). Pro svou inspirativnost a spojitost s dílem romantického básníka
se pro ni vžilo pojmenování Máchův kraj.
Biota:
(1) Flóra: Převážná část území spadá do fytochorionu Ralsko-Bezdězská tabule
charakterizovaného přítomností (sub-)atlantického geoelementu. Významný je reliktní ráz
květeny, která na několika místech přežívá zřejmě již od dob postglaciálu, a vysoká
biodiverzita daná místy značnou terénní členitostí, ale rovněž střídáním vodních a
suchozemských ploch. Z Českolipska je uváděno asi 1600 taxonů vyšších rostlin, z nichž k
největším vzácnostem zdejších vlhkých luk řadíme např. endemické taxony Dactylorhiza
bohemica a Pinguicula bohemica a dále Dactylorhiza maculata subsp. maculata, D.
incarnata subsp. serotina, Ligularia sibirica, Tofieldia calyculata, Liparis loeselii či
Lycopodiella inundata a na rašeliništích Rhynchospora fusca (asi poslední výskyt v celé ČR!)
a Hammarbya paludosa. Na skalách roste Minuartia caespitosa, Carex pediformis subsp.
macroura (C. rhizina) a na otevřených písčinách velmi vzácně Astragalus arenarius spolu s
Armeria elongata, Aira praecox, Cerastium semidecandrum, Filago minima. Prolínají se zde
teplomilné taxony (Pulsatilla patens, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) s
boreomontánními dealpínskými (Biscutella laevigata, Thesium alpinum, Chimaphilla
umbellata, Arctostaphylos uva-ursi). Z dalších kriticky až ohrožených druhů v navrhovaném
území rostly nebo rostou: Abies alba, Allium angulosum, A. strictum, Arnoseris minima, Aster
amellus, Arnica montana, Batrachium circinatum, Berula erecta, Blysmus compressus, Calla
palustris, Carex appropinquata, C. cespitosa, C. davalliana, C. diandra, C. dioica, C.
ericetorum, C. hartmanii, C. hostiana, C. lasiocarpa, C. lepidocarpa, C. limosa, C. pulicaris,
C. viridula, Catabrosa aquatica, Cephalanthera damasonium, C. rubra, Cicuta virosa,
Comarum palustre, Cotoneaster integerrimus, Dactylorhiza fuchsii, D. mezereum, Daphne
cneorum, Diphasiastrum complanatum, D. issleri, D. zeilleri, Drosera rotundifolia, Dryopteris
cristata, Eleocharis mamillata, E. quinqueflora, Epipactis atrorubens, E. palustris, E.
19
purpurata, Festuca pallens, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Gypsophila fastigiata,
Helichrysum arenarium, Hierochloë australis, Hottonia palustris, Huperzia selago,
Hydrocotyle vulgaris, Hypericum humifusum, Iris sibirica, Juncus acutiflorus, J. alpinoarticulatus, J. subnodulosus, Juniperus communis, Ledum palustre, Lemna trisulca, Lilium
martagon, Luzula divulgata, Lycopodium annotinum, Melica transsilvanica, Menyanthes
trifoliata, Moneses uniflora, Monotropa hypopitys, Myosotis sparsiflora, Myosurus minimus,
Myriophyllum verticillatum, Najas marina, N. minor, Neottia nidus-avis, Nasturtium officinale,
Naumburgia thyrsiflora, Nymphaea candida, Ophioglossum vulgatum, Orchis ustulata,
Oxycoccus palustris s. l., Parnassia palustris, Pedicularis palustris, Peucedanum
oreoselinum, Phyteuma orbiculare, Platanthera bifolia, Potamogeton gramineus, P. lucens,
P. obtusifolius, P. perfoliatus, Pseudolysimachion maritimum, Ranunculus lingua,
Schoenoplectus lacustris, Scorzonera humilis, Scrophularia umbrosa, Senecio vernalis,
Seseli annuum, S. osseum, Silaum silaus, Sorbus danubialis, Sparganium minimum,
Spergula morisonii, Stellaria longifolia, S. palustris, Stipa joannis, Teesdalia nudicaulis,
Thalictrum flavum, T. lucidum, Trichomanes speciosum, Triglochin palustre, Utricularia
australis, U. minor, Valeriana dioica, Veronica scutellata, Viola rupestris, V. stagnina, Viscum
album.
Potenciální vegetaci představovaly v postglaciálu především bučiny, kyselé doubravy a bory
na skalních i na podmáčených stanovištích a výjimečné reliktní smrkové porosty na dnech
inverzních údolí. S lidskou činností vzrostl podíl dubohabřin. V místech trvalého zamokření,
na skalních plošinách a na otevřených písečných plochách lze předpokládat i vývoj alespoň
krátkodobého bezlesí.
(2) Vegetace: Velmi pestré je zastoupení jednotek makrofytní vegetace přirozeně eutrofních
a mezotrofních vod (V1), kde na Břehyňském a Novozámeckém rybníce se vyskytují porosty
s voďankou žabí (V1A – Hydrocharitetum morsus-ranae), roztroušeně i porosty s
bublinatkami (V1C) a ostatními typy vegetace (V1F). Relativně hojné je rozšíření jednotky
V1G (bez vodních makrofyt) ve vodách s přirozeným charakterem dna a břehů. Na mělké
stojaté vody je vázána makrofytní vegetace s Hottonia palustris (V2B), příp. ostatní porosty
(V2C). Vodní společenstva plovoucích rostlin pokrývají zejména okrajové části volné vodní
hladiny (oblast dolního sublitorálu) s porosty asociace Myriophyllo-Nupharetum (submersní
Ceratophyllum demersum, Batrachium circinatum, Myriophyllum spicatum, M. verticillatum a
natantní Nymphaea candida a Nuphar lutea a různé druhy rodu Potamogeton). Vzácné jsou
porosty V3 – makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sparganietum minimi)
rozšířené na Břehyňském a Baronském rybníku a v uměle vytvořených tůňkách bývalé
pískovny v Provodíně. V4 – makrofytní vegetace vodních toků (V4A a V4B) se vyskytuje na
všech větších tocích (Ploučnice, Hradčanský a Mlýnský potok s hojně se vyskytujícím
Potamogeton pectinatus, roztroušeně Ceratophyllum demersum, Potamogeton lucens a
vzácně s Potamogeton perfoliatus a druhy rodu Callitriche a Batrachium. Vegetace zarůstá
odvodňovací kanály, některé aluviální tůně a mrtvá ramena. Vegetace parožnatek (V5)
představuje velmi vzácný a maloplošný typ. M1.1 – rákosiny eutrofních stojatých vod jsou
velmi hojnou jednotkou zejména v okolí vodních ploch. Zaujímají oblast horního sublitorálu a
často vroubí volnou hladinu rybníků monospecifickými porosty s Typha angustifolia (as.
Typhetum angustifoliae), který tvoří plovoucí ostrůvky a porosty s rákosem (as.
Phragmitetum communis, místy s Cicuta virosa, Carex pseudocyperus, Comarum palustre),
oba typy s jasnou expanzí. Na Břehyňském rybníce se místy tvoří i menší porosty skřípince
(as. Schoenoplectetum lacustris). Navazující druhově chudé porosty se zblochanem vodním
(as. Glycerietum aquaticae, s druhy Ranunculus lingua, Lythrum salicaria) indikují eutrofní
poměry. Kromě opuštěných mokřadních luk osídlují rákosiny neudržované odvodňovací
kanály, tvoří podrost náletových dřevin a na živinami chudých substrátech (bezkolencové a
rašelinné louky) tvoří řídké porosty s nižší výškou. M1.3 – eutrofní vegetace bahnitých
substrátů má výskyt pouze fragmentární v aluviálních tůních a odvodňovacích příkopech.
M1.4 – říční rákosiny jsou vázány především na nivu Ploučnice. M1.5 - pobřežní vegetace
potoků se vyvíjí často podél odvodňovacích kanálů (v Ralské pahorkatině popsaná as.
Cardamino-Beruletum erecti a častá je as. Glycerietum fluitantis). Na místech s nízkým
průtokem Břehyňského rybníku jsou zjevné tendence k zazemňování a přechod k vlhkým
20
loukám. M1.6 – mezotrofní vegetace bahnitých substrátů je vyvinuta velmi maloplošně a k
nejcennějším patří porosty s Calla palustris. M1.7 – vegetace vysokých ostřic se soustřeďuje
zejména do odvodňovacích kanálů a starých zazemněných říčních koryt. Na opuštěných
loukách s vysokou hladinou spodní vody se postupně stávají ostřice dominantou. Z
dominantních ostřic převládá Carex gracilis, méně častá je Carex disticha a Carex
acutiformis. Nápadné je společenstvo s bulty tvořící Carex paniculata (as. Caricetum
paniculatae) obsazující mělké zálivy, např. na přítocích Břehyňského rybníka s trvalým
sloupcem vodní hladiny. Přechodné vodní proudění zamezuje tvorbě humolitu typického pro
rašeliniště, ale také jemnozrnných sedimentů vhodných pro rákosiny a zdá se, že je velmi
stabilní. Značný ústup vlivem expanze rákosu a ostřice Carex gracilis zaznamenaly na
Břehyni porosty s Carex lasiocarpa (Peucedano-Caricetum lasiocarpae). Přechodný a
maloplošný charakter mají biotopy M2.1 (vegetace letněných rybníků), podobně jako M2.2
(jednoletá vegetace vlhkých písků). Jednotka M3 (vegetace vytrvalých obojživelných bylin) je
zde zastoupena porosty s Eleocharis acicularis a as. Ranunculo flammulae-Juncetum
bulbosi. M6 – bahnité říční náplavy jsou časté v nivě Ploučnice s přechody k M7 – Bylinné
lemy nížinných řek s Phalaris arundinacea, Calystegia sepium a Solanum dulcamara. R1.4 –
lesní prameniště bez tvorby pěnovců nalezneme pouze v Hradčanských stěnách zastoupené
ovšem velmi reprezentativními porosty s Veronica montana, Carex remota, Chrysosplenium
oppositifolium a Cardamine amara. Vápnitá slatiniště (R2.1) svazu Caricion davallianae patří
k vůbec nejcennějším biotopům už z důvodu pestré druhové garnitury a výskytu velmi
vzácných rostlinných druhů (Pinguicula bohemica, Tofieldia calyculata, Dactylorhiza
bohemica, Liparis loeselii, Eleocharis quinqueflora). Rozšířena jsou zejména na Shnilých
loukách a Baronském rybníku, dále velmi maloplošně v zarostlých odvodňovacích kanálech
a malých depresích vzniklých i rytím zvěře. Na většině ploch je kromě slatinných druhů
pravidelně přítomna Molinia caerulea, která má různou pokryvnost v závislosti na výšce
hladiny spodní vody a dalších faktorech. Většina ploch je ohrožena sukcesí. R2.2 –
nevápnitá mechová slatiniště (as. Caricetum goodenovii) se vyskytují podobně na malé
ploše, ale jsou velmi reprezentativní s řadou zvláště chráněných druhů rostlin. Oligotrofní
přechodové rašeliniště R2.3 v eulitorálu Břehyňského rybníku a Máchova jezera zaujímají
spíše sekundární porosty po ústupu borů a fragmentárně vyvinuté v odvodňovacích kanálech
(porosty r. Sphagnum, Carex rostrata, C. canescens, C. flava, Drosera rotundifolia,
Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis), Společenstva přecházejí na sušších místech v
rašelinné bory. Rašeliniště často zarůstají rákosem, který se zpravidla rozšiřuje z litorálu.
R2.4 – zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou patří k nejcennějším v mapovaném území, i
když se vyskytují jen maloplošně tamtéž. Obě společenstva (Sphagno subsecundiRhynchosporetum albae a Rhynchosporetum fuscae) se nacházejí na místech raných
sukcesních stadií – často v rašelinných jezírkách (i již zarostlých) nebo na jejich okrajích.
Rhynchosporetum fuscae je druhově velmi chudé, hrotnosemenka hnědá osídluje pouze
jezírka nebo bývalá jezírka a preferuje větší hloubky než hrotnosemenka bílá. Ta není
striktně vázaná na jezírka, ale také vyžaduje vyšší hladinu podzemní vody. V obou
společenstvech zpravidla dominují rašeliníky, z vyšších rostlin jsou nejčastější Drosera
rotundifolia a Eriophorum angustifolium. Společenstvo vznikalo zrašeliněním mokrých
písčitých půd uvnitř rákosin. Za vyšších vodních stavů dosahuje podzemní voda až k
půdnímu povrchu. Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) představuje hlavně
druhově ochuzené porosty ze svazu Asplenion septentrionalis. Na úžlabiny v pískovcových
skalách Hradčanských stěn a Konvalinkového vrchu je vázán výskyt druhu Trichomanes
speciosum (Natura 2000). Relativně časté jsou vegetace skalních terásek blízké as.
Cynancho–Calamagrostietum arundinaceae. Klasické louky skupiny T1.1 – mezofilní
ovsíkové louky jsou zastoupeny druhově bohatými, nehnojenými loukami s různými
dominantami v závislosti na vlhkosti a úživnosti půdy. Některé jsou pravidelně kosené a
pravděpodobně i nehnojené a jsou soustředěny východně od Jestřebí a severozápadně od
Starých Splavů a jižně od Slunečného dvora. V blízkosti osad a na pastvinách byly
mapovány poháňkové pastviny (T1.3). T1.4 – aluviální psárkové louky jsou vázány
především do nivy Ploučnice v mozaice s následujícími dvěma jednotkami. Rozloha T1.5
(vlhké pcháčové louky) se neustále snižuje z důvodu absence kosení a dochází k přechodu k
21
T1.6 (vlhká tužebníková lada) a zejména na slatinných substrátech tvoří různé přechody a
mozaiky s bezkolencovými loukami (dominantními druhy jsou především Filipendula ulmaria,
Lysimachia vulgaris a Geranium palustre). T1.9 – střídavě vlhké bezkolencové louky (s
Betonica officinalis, Galium boreale, Molinia arundinacea) se vyskytují na poměrně velkých
plochách v Jestřebské kotlině. I přes jejich degradaci absencí seče se však jedná převážně o
louky druhově pestré s velkým počtem ohrožených druhů. Kromě botanicky atraktivních, ale
poměrně maloplošných území vápnitých slatin patří bezkolencové louky k nejvýznačnějším
formacím. Z ohrožených druhů se zde vyskytují: Ligularia sibirica, Dactylorhiza maculata,
Phyteuma orbiculare, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris aj. Podhorské až horské
smilkové trávníky bez jalovce (T2.3B) představují pouze fragmenty na lemech acidofilních
lesů a remízů. Výskyty T3.1 - skalní vegetace s kostřavou sivou jsou nejtypičtěji vyvinuty na
Lysé skále v PR Provodínské kameny (as. Asperulo glaucae-Festucetum pallentis a Melico
transsilvanicae-Sempervivetum soboliferi), ale maloplošně se vyskytují i jinde na místech
výstupu vápnitých tmelů (zde as. Minuartio setaceae-Thymetum angustifolii). T3.5B –
acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých jsou zastoupeny např.
asociaci Peucedano oreoselini-Festucetum rupicolae. Na obnažených písčitých plochách v
okolí cest a na světlinách se porůznu vyvíjí T5.1 – jednoletá vegetace písčin s psamofyty
(Armeria elongata, Trifolium arvense), T5.2 – otevřené trávníky písčin s paličkovcem
šedavým (svaz Corynephorion canescentis), T5.3 – kostřavové trávníky písčin (svaz
Plantagini-Festucion ovinae). Otevřená společenstva byla zčásti podmíněna narušováním
drnu člověkem. Na zapojenějších místech mohou přecházet v relativně hojnější T5.5 –
podhorské acidofilní trávníky (svaz Hyperico perforati-Scleranthion). Opomíjenou, ale jistě
pomístně zastoupenou jednotkou je T6.1B – acidofilní vegetace efemér bez převahy
netřesku výběžkatého, která je vyvinuta na podobných biotopech jako předchozí jednotky.
Stejně maloplošné jsou i všechny následující jednotky, což však nijak nesnižuje jejich vysoký
přírodovědný význam: T8.1B – suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez jalovce obecného
(svaz Euphorbio-Callunion), a T8.3 – brusnicová vegetace skal a drolin (svaz Vaccinion)
osídlující mělké půdy na skalách, skalních teráskách, které odolávají nástupu dřevin kvůli
extremitě prostředí. K1 – mokřadní vrbiny jsou maloplošně zastoupeny na místě opuštěných
mokřadních luk. Pokud nejsou tyto porosty úplně uzavřené, bylinné patro je obvykle pestré s
řadou ohrožených mokřadních druhů. Ochranářsky významné jsou porosty s dominantní
Salix repens (louky jižně od Novozámeckého rybníka a na Jestřebských slatinách). K2.1 –
vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů se vyskytují častěji až v blízkosti obce Veselí n.
Ploučnicí a Brenná. Jednotka K3 – vysoké mezofilní a xerofilní křoviny tvoří pláště lesů v
otevřené krajině. K4A – nízké xerofilní křoviny mají pouze maloplošný výskyt na Lysé skále.
L1 – mokřadní olšiny jsou často mladé porosty vzniklé po upuštění od obhospodařování
pozemků nebo již vzrostlé mokřadní olšiny v okolí starých říčních ramen nebo v okolí
rybníků. L2.2 – údolní jasanovo-olšové luhy tvoří lemové porosty s Alnus glutinosa nebo
Fraxinus excelsior podél říčního koryta v podobě fragmentů střemchové jaseniny (as. PrunoFraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (svaz Alnion glutinosae). L3.1 –
hercynské dubohabřiny jsou roztroušeně mapovány na úživnějších půdách v klimaticky
příznivějších polohách (vyvinuty např. na Lysé skále s bohatým bylinným patrem). L4 suťové lesy jsou vázány na zvětralinový čedičový plášť vrchů v Hradčanských stěnách
nejčastěji v as. Mercuriali-Fraxinetum. L5.1 – květnaté bučiny jsou z důvodu malé úživnosti
převažujícího substrátu vázány jen na kambizemě vyvinuté v blízkosti čedičových vrchů a
jinde jsou nahrazeny L5.4 – acidofilními bučinami reprezentovanými mnohdy starými porosty.
Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.1 jsou mapovány pouze na Malé Bukové. Na
jižních expozicích je možné na malých plochách mapovat suché acidofilní doubravy L7.1.
Naproti tomu subkontinentální borové doubravy L7.3 (as. Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum)
zabírají značnou mapovanou plochu, i když jejich potenciální rozšíření možná nebylo tak
veliké, jak se předpokládá, a někde mohly nastoupit po bučinách. Vlhké acidofilní doubravy
L7.2 jsou mapovány jen maloplošně. Boreokontinentální bory L8.1A (Dicrano-Pinetum) jsou
vázány na skalní hrany a ostrožny s mělkým půdním profilem případně s převahou lišejníků
a mechorostů a různých keříčků. Vzácná jednotka L8.2 (lesostepní bory) představuje
druhově bohatší bory s druhy Cotoneaster integerrimus, Juniperus communis, Sorbus aria s.
22
l., Carex humilis, Sesleria varia, Carex ericetorum, Vaccinium myrtillus, Biscutella laevigata,
Centaurea scabiosa, Stipa joannis. Rašelinné smrčiny (L9.2A) a podmáčené smrčiny (L9.2B)
se vyznačují rozvolněným stromovým patrem s řadou vlhkomilných bylin s vazbou na horské
klima (Bazzania trilobata, Calamagrostis villosa, Lycopodium annotinum, Trientalis
europaea). Otázkou zůstává původnost rašelinných smrčin, kdy někteří autoři je označují za
nepůvodní, kdežto jiní jejich výskyt označují za primární na humuso-železitém podzolu s
montánními druhy. Dnes se přiklání spíše k druhé variantě. S podobnou druhovou skladbou
se v epilitorálu rybníků vytvořily porosty rašelinných brusnicových borů L10.1 (asociace
Vaccinio uliginosi-Pinetum) rostoucí na okrajových partiích rašeliniště s nevysoko položenou
podzemní vodou. Rašelinění zde již neprobíhá a dochází k hromadění surového humusu
(moru) a k podzolizaci. Borovice tvoří řídké porosty s keři Frangula alnus a Ledum palustre.
Častý výskyt Molinia caerulea indikuje přechodné vysychání. Méně rozšířené ale stejně
hodnotné jsou suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť L10.2 (as. Ledo-Sphagnetum) s
řídkým porostem vzrostlých borovic a převahou Molinia caerulea a hojnými zástupci r.
Sphagnum. Díky dominanci bezkolence je bylinné patro velmi chudé s roztroušeně se
vyskytujícími druhy jako Eriophorum vaginatum, Carex canescens, C. rostrata, Oxycoccus
palustris a výjimečně také Andromeda polifolia. Ve větší míře přistupují keře Ledum palustre.
V Jestřebsko-Dokesku se nachází několik lokalit s výskytem druhů rostlin a živočichů přílohy
2, směrnice o stanovištích:
Jestřebské slatiny
Vegetace na ložisku slatiny byla v minulosti silně ovlivněna člověkem. Po odvodnění tvořily
většinu plochy území mokřadní louky, v současné době je však většina mokřadních luk
opuštěna, některé již v minulosti zarostly náletem dřevin a na jejich místě vznikly listnaté
nebo smíšené podmáčené lesy. Na části opuštěných podmáčených luk se vyvinuly velké
bulty (zejména bezkolence – Molinia caerulea) s velmi uzavřenou bylinnou vegetací, ve které
špatně zmlazují dřeviny, tato část luk je ve stadiu jakési blokované sukcese. V blízkosti
Slunečního dvora byly louky na několika hektarech přeměněny na zahradní kultury, které
byly ale také v minulosti opuštěny. Stopy po tehdejším zahradnickém hospodaření jsou
dodnes patrné, neboť ke zpětné přeměně na původní mokřadní louky zatím nedošlo.
Nejcennější složkou vegetace Jestřebských slatin jsou v současné době druhově pestré
mokřadní až sušší louky (obhospodařované i opuštěné) a slatinná vegetace.
Obhospodařované louky se nacházejí spíše na okraji pánve, kde vyznívají slatiny a hladina
podzemní vody je hlouběji pod povrchem. Velmi pěkně jsou vyvinuty ovsíkové louky (sv.
Arrhenatherion elatioris), pcháčové louky (sv. Calthion palustris) a bezkolencové louky (sv.
Molinion caeruleae). Bezkolencové louky jsou však jen z malé části obhospodařované, v
území již převládají louky opuštěné. Opuštěné a degradované jsou také psárkové louky (sv.
Alopecurion pratensis) v aluviu potoka ve východní části území, louky byly navíc postiženy
silným odvodněním při prohloubení koryta potoka. Mokřadní louky hostí řadu kriticky
ohrožených druhů: popelivku sibiřskou (Ligularia sibirica), zvonečník hlavatý (Phyteuma
orbiculare), tučnici českou (Pinguicula bohemica), vrbu plazivou (Salix repens), prstnatec
plamatý (Dactylorhiza maculata) aj.
Slatinná vegetace se vyskytuje v místech, které jsou dobře zásobeny vodou, a voda navíc
obsahuje vápnité kationty. Nejcennější vegetace se nachází na slatiništi nazvaném Shnilé
louky, které bylo vytěženo v sedmdesátých letech. Na obnažené slatině s vysokou hladinou
podzemní vody, která místy vystupovala na povrch, se vyvinula otevřená společenstva sv.
Caricion davallianae a Molinietum caerulae, ta však nyní začínají zarůstat rákosem a
náletem dřevin. Nachází se zde nejpočetnější populace hlízovce Loeselova (Liparis loeselii)
v České republice. Další velmi cennou slatinnou lokalitou je Baronský rybník, který je již
dlouhou dobu zcela zazemněný. V jeho nejnižší a nejmokřejší části jsou vyvinuta
společenstva sv. Caricion davallianae a Molinion caerulae s četnými ohroženými druhy:
bahničkou chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), hlízovcem Loeselovým (Liparis loeselii),
kohátkou kalíškatou (Tofieldia calyculata), ostřicí dvoudomou (Carex dioica), popelivkou
sibiřskou (Ligularia sibirica), prstnatcem českým (Dactylorhiza bohemica), tučnicí českou
23
(Pinguicula bohemica), vrbou plazivou (Salix repens s. s.), bublinatkou menší (Utricularia
minor) aj. V pískovcové, nehluboké jeskyni při úpatí Konvalinkového vršku se vyskytuje malá
kolonie vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Celé území Jestřebských slatin patří
k nejvýznamnějším botanickým lokalitách v České republice a je již dlouhodobě navrženo na
vyhlášení chráněným územím v kategorii národní přírodní rezervace.
Hradčanské stěny
V území převažují borové, místy i smrkové monokultury s výjimkou špatně přístupných míst,
kde se zejména na vrcholcích suchých skal dochovala cenná reliktní flóra a vegetace. K
nejvýznamnějším biotopům Hradčanských stěn patří reliktní bory. Na kyselých substrátech
jsou vyvinuty boreokontinentální bory (sv. Dicrano-Pinion), často s velmi chudým podrostem
borůvky (Vaccinium myrtillus), metličky (Avenella flexuosa) a borovicí, která zde dosahuje
nižšího vzrůstu. V místech s výchozy vápnitých pískovců se dochovala reliktní společenstva
květnatých vápencových borů s druhy: Pulsatilla patens, Sesleria calcaria, Calamagrostis
varia, Arctostaphylos uva-ursi, Sorbus aria aj. Na jižních, výslunných svazích pískovcových
skalek s příměsí vápence se vytvořily fragmenty stepních formací tř. Fetuco-Brometea.
Pulsatilla patens roste v obou formacích, zpravidla na vrcholcích pískovcových skalek. Další
významná společenstva se vyvinula na otevřených stanovištích písků – spíše maloplošně
jsou vyvinuta společenstva jednoletých bylin (sv. Thero-Airion) a společenstva sv.
Corynephorion canescentis s druhy Spergula morisonii, Teesdalia nudicaulis, Astragalus
arenarius, Minuartia setacea a M. verna. Tato stanoviště jsou udržována buď uměle, např.
při okrajích cest, nebo jsou přirozená a vytvářejí se pod osypy skal, na plochých lavicích skal
apod. V území se spíše maloplošně vyskytují i další společenstva.
Pulsatilla patens roste v Hradčanských stěnách na třech oddělených lokalitách, z nichž dvě
jsou slabé a jedna silnější. Celková populace Hradčanských stěn patří v rámci České
republiky (celkem okolo deseti lokalit druhu) ke středně silné.
Trichomanes speciosum není v území příliš hojný, ale lokality jsou situovány v hlubších
vlhkých jeskyňkách, kde je gametofyt vyvinut na poměrně velkých plochách.
Novozámecký rybník
Mělký rybník s vodními společenstvy a přilehlými rozsáhlými rákosinami, vrbovými porosty,
mokřadními loukami. Menší plochy zaujímají slatiny, olšiny, sušší louky a písčiny. Vymezené
území, které se shoduje s národní přírodní rezervací (včetně navrhovaného rozšíření), má
vysokou biodiverzitu, bylo zde zjištěno 26 rostlinných společenstev a přes 400 druhů
cévnatých rostlin (z ohrožených např. Dactylorhiza incarnata subsp. serotina, Carex
davalliana, Carex diandra, Salix repens, Carex hostiana, Eriophorum latifolium, Parnassia
palustris, Triglochin palustre, Crepis succisifolia, Hydrocotyle vulgaris, Juncus alpinoarticulatus).
Liparis loeselii se vyskytuje na slatinných loukách a v ostřicových porostech ve východní
části rezervace. Terén je zde natolik nepřehledný a nepřístupný, že je pravděpodobný výskyt
na více mikrolokalitách. Biotopy hlízovce jsou obtížně klasifikovatelné, mají však zřetelnou
vazbu na biotopy R2.1 – vápnitá slatiniště a R2.3 – nevápnitá mechová slatiniště.
Druh Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus se vyskytuje na slatinných loukách (R2.2) a
v ostřicových porostech na V okraji NPR Novozámecký rybník v několika mikropopulacích o
celkové ploše cca 0,2 m2. Z dalších cenných mechorostů zde byly spolu s tímto druhem
nalezeny druhy: Amblystegium humile, Brachythecium mildeanum, Bryum klinggraffii, Bryum
rubens, Dicranoweisia cirrata, Fissidens adianthoides, Hypnum pratense, Plagiomnium
elatum, Sphagnum subnitens, Tomenthypnum nitens. Nepatrná (během sledování v podstatě
zanikající) populace druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus byla nalezena i na
břehu Břehyňského rybníku.
Swamp
Lokalita zahrnuje jednak NPP Swamp a jednak navrhované rozšíření NPP o rašeliniště a
slatinné biotopy v Břehyňské zátoce. Nejvýznamnějším biotopem jsou přechodová rašeliniště
24
s poměrně malou mocností rašeliny a četnými jezírky. Tyto biotopy jsou evropsky významné
z algologického hlediska a nalézá se zde několik posledních mikrolokalit kriticky ohrožené
hrotnosemenky hnědé (Rhynchospora fusca). V České republice již jinde vyhynula. Na
přechodu rašelin a slatin, na hlubších organogenních substrátech s neutrální nebo mírně
kyselou reakcí roste Liparis loeselii. Kromě rašelinišť se v území vyskytuje makrofytní
vegetace stojatých vod s kriticky ohroženým leknínem bělostným (Nymphaea candida),
společenstva rákosin, makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní, mokřadní olšiny a
rašelinné brusnicové bory.
Lokalita vážky Leucorrhinia pectoralis se nachází na enklávě rašelinné slatiny o velikosti cca
250x80 m, obklopené borovým lesem porostlé řídkým porostem rákosu s náletem nízkých
olší a borovice lesní na vyvýšených bultech. Uprostřed leží centrální jezírko (cca 25x5-10 m)
nepravidelného tvaru lalokovitě propojené s menšími vodními plochami v okolí. Výška vodní
hladiny kolísá, v době maxima dosahuje až 80 cm, na dně je vrstva slatiny vysoká 15–20 cm.
V části vodní plochy roste skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), na vyvýšených
místech jsou porosty rašeliníku s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), violkou
bahenní (Viola palustris) a pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris). Vzácně se
vyskytuje hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata).
Druhá slatinná enkláva s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) se nachází
v sousedství předchozí lokality, s mnohem větší vodní plochou, která má rozměry 300x60–
120 m. Je tvořena mělkým uzavřeným zálivem odděleným od Máchova jezera písčitou šíjí
porostlou vegetací. Plocha slatiniště je kolem dokola obklopena vzrostlým borovým lesem,
při okrajích přechází do řídkých porostů olší a bříz. Vlastní vodní plocha je porostlá řídkým
porostem rákosu, skřípincem jezerním (Schoenoplectus lacustris), při okrajích orobincem
úzkolistým (Typha angustifolia) s vtroušenými ojedinělými nálety nízkých olší, bříz a borovic.
Výška vodního sloupce je na nejhlubších místech přes 1 metr a vrstva tlejících usazenin asi
50–60 cm. Ve vodě roste ojediněle leknín bělostný (Nymphaea candida) a rdest plovoucí
(Potamogeton natans). Na březích porostlých rašeliníky řada chráněných rostlin, např.
Dactylorhiza incarnata, Drosera rotundifolia, Liparis loeselii, Pedicularis palustris,
Rhynchospora alba, Salix repens, Hydrocotyle vulgaris.
Mlýnský vrch
Znělcový vrch z větší části porostlý velmi zachovalými přírodě blízkými lesními společenstvy
– borovou doubravou ve vrcholové části, javorovou bučinou na suťových svazích, s bučinou
dubem a jedlí v dolní části a víceetážovým borem s břízou a dubem na jižním úpatí. Jedná
se převážně o staré porosty. Vzhledem k charakteru a stavu těchto porostů se dá
předpokládat, že zde budou přežívat kromě tesaříka alpského (Rosalia alpina) další
významné druhy bezobratlých. Zjištěn byl např. krasec Dicerca berolinensis (Buprestidae) či
páchník hnědý (Osmoderma eremita, Scarabaeidae) a další. Legislativní statut NPR zajišťuje
na této lokalitě vhodnou ochranu lesního porostu.
Pískovna v Provodíně
Hlavní vodní plochou s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) je plocha
vzniklá po vytěžení písku o rozloze asi 100x50 m zarostlá z převážné části porostem rákosu
(Phragmites australis), při okrajích s vtroušenými stromovými porosty břízy, vrby jívy a
usychajících borovic. V podrostu se nacházejí sítiny (Juncus conglomeratus, J. articulatus
resp. J. bufonius) a orobinec širolistý (Typha latifolia). Výška vodní hladiny v průběhu roku
kolísá v závislosti na srážkách. Část vodní plochy dosahuje hloubky 0,8–1 m, při okrajích
vysychá. Další vodní plochou je rybníček vybudovaný v r. 1990 a nacházející se v sousedství
předchozího. Byl vyhlouben v rámci náhradních rekultivací pro rozmnožování obojživelníků,
zejména ropuchy krátkonohé (Bufo calamita). Vodní plocha o rozměrech 20x30 m a hloubce
60–70 cm je částečně zarostlá rákosem obecným, na břehu jsou rovněž porosty sítin a
rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Na zbývajících dvou vodních plochách (velký
rybník a menší rybníček 15x10 m vytvořený rovněž v r. 1990) Leucorrhinia pectoralis nebyla
prokázána.
25
Břehyňský rybník
Na lokalitě se vyskytují společenstva makrofyt volné hladiny rybníka (V1F) s druhy
Nymphaea candida, Najas marina, Myriophyllum spicatum, Potamogeton spp. a další. Výskyt
druhu Aldrovanda vesiculosa (druh směrnice o stanovištích) je zde nepůvodní a
pravděpodobně sem byl zavlečen člověkem z blízkého Mariánského rybníka, kde byl v
minulosti uměle vysazen. Dále jsou přítomny rákosiny eutrofních stojatých vod (M1.1) a
společenstva vegetace vysokých ostřic (M1.7).
Jestřebské slatiny
V území se nalézá nejsilnější populace Liparis loeselii v České republice. Druh se vyskytuje
na několika mikrolokalitách s populacemi od několika jedinců až po populaci na Shnilých
loukách, kde bylo v r. 2000 zjištěno přes tisíc jedinců. Dalším významným druhem je
Ligularia sibirica, která zde má také několik mikrolokalit. Celá populace v souhrnném počtu
dosahuje několika stovek jedinců a je vitální a perspektivní. Jedna z mikrolokalit Ligularia
sibirica leží v přírodní rezervaci Sluneční dvůr. Velmi slabá je populace vláskatce tajemného
(Trichomanes speciosum), gametofyt zaujímá plochu několika centimetrů čtverečních.
Novozámecký rybník
Jedna z deseti lokalit druhu Liparis loeselii v ČR, jedná se o poměrně slabou populaci.
Swamp a navrhované rozšíření NPP
Jedná se o jednu z deseti lokalit druhu Liparis loeselii a zhruba 10 % z celkového počtu
jedinců v České republice. Liparis loeselii se vyskytuje na dvou mikrolokalitách. Jedna z mála
lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji.
Mlýnský vrch
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského.
Pískovna v Provodíně
Jedna z mála lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji.
Velká a Malá Buková
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR.
Kvalita a význam:
V terénních depresích vznikaly na místě bývalých jezer již od středověku rybníky, v jejichž
okolí se uchovala významná mokřadní vegetace (rašelinné bory, rašeliniště a slatiniště,
vodní a bažinná vegetace). Nejcennější z hlediska ochrany přírody jsou rybníky
Novozámecký a Břehyňský propojené Mlýnským potokem, jehož úsek mezi Starými Splavy a
Provodínem uchovává význačnou slatiništní vegetaci. Jen od roku 1887 zde bylo nalezeno
119 ohrožených taxonů rostlin, přičemž v roce 1927 došlo k drastickému odvodnění celé
lokality, což mělo za následek jejich ústup až vymizení. Rybníky jsou zapsány do Seznamu
mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy a jsou součástí národní sítě
územního systému ekologické stability a Evropské ekologické sítě EECONET. Ojedinělé jsou
rovněž zachovalé lesní porosty vázané na členitý reliéf Hradčanské plošiny. Území je bohaté
na vodní ptactvo, což vedlo k jeho zařazení k Významným ptačím územím (IBA) a v
současnosti většinu plochy zaujímá SPA. Relativně hojně jsou zde zastoupeni i obojživelníci
(skokan skřehotavý, rosnička zelená, ropucha krátkonohá, blatnice skvrnitá, čolek horský
atd.). Udáváno je 171 druhů pavouků a řada dalších bezobratlých, z nichž některé jsou
unikátní v České republice. Z okolí Břehyňského rybníka byl potvrzen výskyt tesaříka
zavalitého (Ergaster faber). V periodicky vznikajících loužích se vyvíjejí vzácní korýši listonoh
letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi). Dříve bylo součástí
vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Na území v současnosti zasahuje 6 MZCHÚ (NPR
26
Břehyně-Pecopala, NPR Novozámecký rybník, PP Provodínské skály, PP Konvalinkový
vrch, PR Slunečný dvůr, NPP Swamp). V návrhu jsou NPR Dokeské pískovce a mokřady. Z
druhů živočichů chráněných soustavou Natura 2000 byl potvrzen výskyt Ophiogomphus
cecilia (Heřmanický rybník), Maculinea nausithous (Brenský mlýn, meandry Ploučnice,
Vavrouškův rybník) a z vrcholů Malé a Velké Bukové a Mlýnského vrchu tesařík alpský
(Rosalia alpina). V nivě Ploučnice žije vydra říční. Z druhů rostlin chráněných soustavou
Natura 2000 se zde vyskytují Pulsatilla patens (Kozí kámen, Jelení vrch, Jindřichova skála),
Liparis loeselii (Máchovo jezero – Swamp a širší okolí, Jestřebské slatiny, Novozámecký
rybník), Ligularia sibirica (Jestřebské slatiny), Trichomanes speciosum (Konvalinkový vrch,
Hradčanské stěny) a z mechorostů Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus (Břehyňský a
Novozámecký rybník).
EVL Horní Ploučnice
Ekotop:
Geologie: Podloží je tvořeno svrchnokřídovými kvádrovými pískovci, méně slínovci a
vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů.
Geomorfologie: Řeka protéká Zákupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním
reliéfem.
Pedologie: Zastoupeny jsou tu modální i glejové fluvizemě, podél nivy Ploučnice
pseudoglejové i arenické kambizemě (místy i podzoly), modální pseudogleje a luvizemě.
Základní charakteristika: Na území se rozkládá PR Hradčanské rybníky: Soustava čtyř
rybníků (Černý, Vavrouškův, Strážovský zarostlý stromy, Držník – spojen odvodňovacími
stokami s rašeliništěm Pustý rybník), propojených Hradčanským potokem 1,3 km V od obce
Hradčany. V blízkosti jsou neobhospodařované louky, rašelinné bory, smrčiny a olšiny,
rákosiny a ostřicová a přechodová rašeliništní vegetace. Udáváno odsud je několik zvláště
chráněných a ohrožených druhů rostlin (Andromeda polifolia, Calla palustris, Catabrosa
aquatica, Dactylorhiza maculata, Drosera rotundifolia, Hydrocotyle vulgaris, Juncus
acutiflorus, Ledum palustre, Menyanthes trifoliata, Naumburgia thyrsiflora, Oxycoccus
palustris s. l., Potamogeton alpinus, P. gramineus, Stellaria longifolia, Teesdalia nudicaulis,
Utricularia australis). V lesích hnízdiště čápa černého (Ciconia nigra), skřivana lesního
(Lullula arborea), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), pozorováni bělořit šedý (Oenanthe
oenanthe), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a strakapoud malý (Dendrocopus minor). Lokalita
698 druhů motýlů.
Biota:
V horním toku Ploučnice vlhké krvavcové louky (extenzivně obhospodařované). Přirozené
koryto Ploučnice – především v horní části – s vhodnými trdlišti lososa obecného (štěrkové
plochy s prokysličenou vodou).
Kvalita a význam:
Významný porost extenzivně obhospodařovávaných luk, významná lesostepní společenstva.
Velmi významná lokalita pro rozmnožování lososa obecného a vývoj jeho juvenilních stádií.
EVL Bezděz
Ekotop:
Geologie: Podloží tvoří svrchnokřídové pískovce středního turonu a slínovce svrchního
turonu. Slínovce se zachovaly ve formě denudačního reliktu kolem obou Bezdězů.
Geomorfologie: Dva mohutné vypreparované neovulkanické suky oddělené nižším sedlem.
Ty jsou budovány dvěma třetihorními znělcovými tělesy, přičemž těleso Velkého Bezdězu je
27
výrazně protaženo severovýchodním směrem. Znělec má deskovitou a sloupcovitou
odlučnost.
Pedologie: Svahy vrchů pokrývají kamenité a hlinitokamenité sutě a jen místy svahové hlíny,
na nichž se vytvořily kambizemě.
Reliéf: Dva znělcové vrcholy o výšce 603 m n. m. (Velký Bezděz) a 578 m n. m. (Malý
Bezděz).
Krajinná charakteristika: Výrazná krajinná dominanta.
Biota:
Dva vrcholy s význačnou přirozenou nelesní vegetací a se smíšeným listnatým lesem na
sutích. V bukových doubravách a dubových bučinách nalezneme zajímavou květenu, jsou
však především biotopem, ve kterém žije a rozmnožuje se vzácný tesařík alpský (Rosalia
alpina).
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR chráněná v PR. Mimo tento
druh se na Bezdězu vyskytují dva další velmi vzácné, bionomicky vyhraněné druhy tesaříků:
Necydalis ulmi a Brachyleptura erythroptera.
EVL Slatinné vrchy
Ekotop:
Geologie: V podloží se nacházejí křídové pískovce středního turonu a na nich spočívá
denudační zbytek slínovců až jílovitých vápenců svrchního turonu. Denudační zbytek
slínovců obklopuje vrcholovou část, která je tvořena hauynitem nebo olivinickým nefelinitem.
Geomorfologie: Významný bod Bezdězské vrchoviny.
Reliéf: Při hlavním vrcholu vznikl na vulkanitu mrazový srub. Na svazích pískovcového
podstavce jsou výrazné skalní stěny. Na sopečných horninách rostou bukové porosty, na
pískovcích borovice.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý nesouměrný kupovitý suk tvaru plochého krátkého hřbetu
s třemi vrcholovými hřbítky.
Biota:
Vzácně zachovalá lokalita spodního stupně bučin charakteristická pro typ čedičových
vulkanitů Ralsko-bezdězské tabule. Biota má stupňovitý charakter vegetace (bory, smíšený
les, bučiny), který je typický pro dokeskou oblast. Vrcholová část je porostlá bukovým lesem,
porosty dosahují značného stáří s flórou charakteristickou pro tento typ biotopu.
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR.
EVL Poselský a Mariánský rybník
Ekotop:
Geologie: Na podloží tvořeném svrchnoturonskými pískovci jsou čtvrtohorní organické a
písčité sedimenty.
Geomorfologie: Tektonická a strukturálně denudační sníženina v povodí Robečského
potoka. Geomorfologicky patří území do Ralské pahorkatiny a Jestřebské kotliny.
28
Reliéf: Rybník o rozměrech 250x50 m, s volnou vodní hladinou 50x50 m u výpusti. Rybník je
obklopen lesem. V přítokové části přechází do rašeliniště, které má podobu dvou ramen ve
tvaru podkovy o rozměrech 150x50 a 100x50 m, s odvodňovacími příkopy odvádějícími vodu
do rybníka.
Pedologie: Půdy reprezentují modální (méně histické) gleje, spolu s kambizemí arenickou.
Krajinná charakteristika: Stárnoucí rybník, silně zarostlý rákosem.
Biota:
Rybník silně zarostlý rákosem (Phragmites australis) s přítomností dvou volných vodních
hladin. Je obklopen borovým lesem. Výskyt vážky jasnoskvrnné prokázán v zadních partiích
rybníka, kde do porostů rákosin zasahují nálety prosychajících nízkých borovic rostoucích na
vyvýšených bultech a kde se nachází druhá menší vodní plocha o rozměrech cca 30x15 m.
Výška vodní hladiny v této části rybníka dosahuje uprostřed asi 80 cm, vrstva slatiny tvořená
stélkami odumřelého rašeliníku dosahuje výšky 15–20 cm. V břehové části porosty rašeliníků
vytvářejí rozsáhlé rašelinné polštáře, při zadním okraji rybníka s několika vtroušenými
břízami. Rašeliniště v přítokové části je poseto solitéry nízkých bříz a borovic s bohatými
porosty klikvy bahenní (Oxyccocus palustris), hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba),
rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), sedmikvítku evropského (Trientalis europaeus)
a dalších vzácných druhů rostlin.
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji.
29
Příloha č. 4
Přehled průzkumů a výzkumů
Lokalita
PR Kokořínský důl
Obor
houby
Citace
ochrana
přírody
rostliny
Beran L., Šestáková E. (1996): Problematika přírodní rezervace Kokořínský důl.Příroda, Praha, 7: 265-269.
Blažková D. 1990 - 92 Vegetace travnatých porostů údolí Pšovky v SPR
Kokořínský důl Příroda Praha 7 237 - 258
Blažková D. 1996 Vegetace travních porostů údolí Pšovky v přírodní rezervaci
Kokořínský důl Příroda, Praha 7 237-258
rostliny
rostliny
Kučera T. Špryňar P. a kol. 1995 Geobotanický inventarizační průzkum PR
Kokořínský důl koncept územní ochrany Katedra botaniky PřFUK Praha Ms.
měkkýši
houby
Ložek V. (1975). Malakologické zhodnocení. Ms.
Malý J. 2005 Celkový seznam všech nalezených makromycetů v lokalitách
Planný důl a Zbrázděný vrch (13.7.-28.10. 2004), Mělník
houby
Malý J. 2005 Celkový seznam všech nalezených makromycetů v sv. části PR
Kokořínský důl (28.6.-19.10. 2005), Mělník
geologie
Němec J. (1981): Geologické poměry SPR Kokořínský důl.- Bohemia Centr.,
Praha, 10: 55-70.
ryby
Pecina M., Ráb P.(1988): Zpráva o orientačním průzkumu ichtyocenózy potoka
Pšovky na území SPR Kokořínský důl.- Bohemia Centr., Praha, 17: 217-224.
rostliny
Petříček V. (1987): Vegetační poměry SPR Kokořínský důl. - Sborn. Severočes.
Muz. 16:67-95.
Petříček V. 1985 Iventarizační průzkum PR Kokořínský Důl. Ms.
Petříčková, M. et Petříček, V. (1973): Hvězdnice zlatovlásek v SPR Kokořínský
důl. – Ochrana přírody, 28, příl. č. 7: 28, Praha.
Rivola, M. (1981): Játrovky Kokořínského dolu. – Zprávy CSBS, 16: 144-146,
Praha
Svrček M. 1987 SPR Kokořínský důl: Hlučov – houby, Praha
Svrček M. 1990 Mykoflora SPR Kokořísnký důl 1988-1990, Paha
Janik et al. 2006 Kostelecké bory – monitoring lokality ponechané samovolnému
vývoji Ms.
rostliny
rostliny
játrovky
PR Kostelecké bory
PR Mokřady horní
Liběchovky
Antonín V. & Vágner A. 1996 Mikromycety Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko,
Brno
houby
houby
lesy
rostliny
Havlíček P. (1999): Zpráva o inventarizačním průzkumu. Ms.
rostliny
Rydlo J. 1995 Nasturtium x sterile u Rozprechtic na Kokořínsku Muz. a souč.
Roztoky ser. Natur. 9 112
houby
PP Prameny Pšovky rostliny
Malý J. 2005 Celkový seznam všech nalezených makromycetů v oblasti PP
Osinalické bučiny a lokality mezi obcemi Osinalice a Nové Osinalice (11.7.-26.10.
2004), Mělník
Černý T. (2000): Botanický inventarizační průzkum. Ms.
PP Ronov
rostliny
Abtová M. 1993 Botanický inventarizační průzkum lokality Ronov Ms.
PP Špičák u
Střezivojic
rostliny
geologie
geologie
Bílý M. (1999): Botanický inventarizační průzkum PR Ronov. - Ms.
Němec, J. (1981): IP Geologie. Ms.
Němec, J. (1985): CHPV Špičák u Střezivojic. – Památky a příroda, 10(9): 565–
566, Praha
Adamovič J. (1997): Posouzení gelologické stavby zřizované PR Vlhošť. Ms.
Bílý M. (1999a): Botanický inventarizační průzkum PR Vlhošť. - Ms.
Honců M. (2000): IP Entomologie 1999-2000. Ms.
Lumpe P. (1998). IP Ornitologie. Ms.
Abtová 1991 Botanický průzkum vyšších rostlin na trase plynovodu v OP NPR
Novoz.ryb. in Závěrečná zpráva přírodovědné inventarizace Novoz.ryb. Ms.
PP Osinalické
bučiny
PR Vlhošť
NPR Novozámecký
rybník
geologie
rostliny
hmyz
ptáci
rostliny
savci
Bárta 1962 Základní výzkum druh. složení populací savců v rezervaci
Novozám.ryb. Ms.
30
měkkýši
brouci
brouci
Beran 2002 Vodní měkkýši NPR Novoz.ryb. Příroda 20 137
Boháč 1997 Zoologický průzk. Novoz.ryb. se zaměřením na epigeické brouky s
vydnocením lokality z hlediska plánovaných rekultivačních prací.zpráva AOPK
ČR Ms.
Boháč 2002 Epigeičtí brouci NPR Novoz.ryb. a vliv managementu na jejich
společenstva Příroda 20 141
geologie
Čechovský 1978 Geologicko-geomorfologický invent. průzk.SPR Novozám.ryb.
Ms.
hydrobioloogie ENKI 1998 Studie sedimentů Novozám.ryb.-zpráva pro AOPK Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1995 Studie rybářského hospodaření rybník Novozámecký Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1997 Zhodnocení Novozám. ryb. z hlediska rybničního hospodaření
a plánovaných revitalizačních akcí Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1998 Studie rybářského hospodaření v NPR Novozám. ryb., NPR
Lednické ryb. a PR Krvavý a Kačležský ryb. v r. 1998 Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 2000 Vyhodnocení vlivu rybářského hospodaření na stav
ekosystému v NPR Novozám.ryb. Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 2002 Novoz.ryb.-hydrobiologie a rybářské hospodaření na přelomu
tisíciletí. Příroda 20 171
ptáci
Filip 2002 Ornitofauna Novoz.ryb. se zaměřením na dlouhokřídlé,šplhavce a
pěvce Příroda 20 123
měkkýši
měkkýši
Flasar 1962 Malakologický průzkum rezervace Novozámecký rybník Ms.
Flasar 1964 Malakofauna Břehyňského a Novozámeckého rybníka na
Českolipsku Sbor.Nár.Muz.Praha 20 257-284
rostliny
Formanová 1996 Projekt: Sledování důsledků asanačních zásahů na vegetaci.
závěrečná zpráva Ms.
vážky
Hanel 1995 Odonatologický průzkum NPR Novoz. ryb. a Břehyně-Pecopala a
rašeliniště Borný u Máchova jezera
bezobratlí
ptáci
bezobratlí
rostliny
vše
rostliny
Honců 1991 Entomologický průzkum Novozám.ryb. u Jestřebí Ms.
Honců 1992 Dlouhodobé změny v avifauně Novzám.ryb. Ms.
Honců 1997 Entomologický průzkum NPR Novozám.ryb. - zpráva pro AOPK Ms.
Honců 1997 Chráněné druhy rostlin NPR Novozám. ryb. Ms.
Honců 1997 Předběžná zpráva o průzkumu NPR Novoz.ryb. Ms.
Honců 1997 Vyjádření k vlivu výše vodní hladiny k výskytu silně a kriticky
ohrožených druhů rostlin na jedné lokalitě NPR Novoz.ryb. Ms.
brouci
brouci
Honců 2005 Střevlíkovití NPR Novozámecký rybník Bezděz 14 177-210
Hrdlička 1963 Zpráva o coleopterologickém inventarisačním průzk. rezervace
Novozám.ryb. v letech 1962-63 KSSPPOP
ptáci
vše
Klápště 2004 Přehled ptáků okroužk. na lok. Novozám. ryb v r 2004 Ms.
Kolektiv 1991 Závěrečná zpráva přírodovědné inventarizace SPR Novozám.ryb. území dotčené stavbou plynovodu u Jestřebí. ZO 41/8 ČSOP UnL, AOPK UnL
vše
kolektiv 2000 Monitoring a ověření různých metod hospodářských zásahů ve
vodních a mokřadních ekosystémech Novozám. ryb. Ms.
vše
kolektiv 2001 Dílčí zpráva grantu VaV610/10/00 za rok 2001 - Monitoring a
ověření různých metod hospodářských zásahů ve vodních a mokřadních
ekosystémech Novozám. ryb. Ms.
vše
kolektiv 2002 Dílčí zpráva grantu VaV610/10/00 za rok 2002 - Monitoring a
ověření různých metod hospodářských zásahů ve vodních a mokřadních
ekosystémech Novozám. ryb. Ms.
vše
kolektiv 2003 Závěrečné zprávy grantu VaV610/10/00 za rok 2003 - Monitoring a
ověření různých metod hospodářských zásahů ve vodních a mokřadních
ekosystémech Novozám. ryb. Ms.
rostliny
Kubát 1996 Návrh managementu nelesních ekosystémů v NPR Novozám. ryb.
Ms.
Kubát 1997 Botanický průzk. Novoz. ryb. s vyhodnocením lokality z hlediska
plánovaných revitalizačních akcí Ms.
rostliny
rostliny
Kubát,Machová 2002 Cévnaté rostliny NPR Novozámecký rybník Příroda 20 53
31
rostliny
Kuncová 1975 Botanický invent.průzkum SPR Novozám.ryb. na českolipsku.
Sbor.Severoč.Muz. 7 51-60
vše
Kuncová, Vondráček 1994 Botanická a zoologická pozorování ve vybraných
mokřadech mezinárodního významu v severočeském regionu (Břehyňský a
Novoz. ryb.) Ms.
Machová, Kubát 2002 Změny flóry Novozám. ryb. během posledních 50 let.
Severočeskou přírodou (Litoměřice) 33-34 17-22
rostliny
vše
mechy
mechy
ptáci
brouci
Malý 1970 Z historie Novozám.ryb. Ms.
Němcová 1997 Mechorosty vybraných lokalit NPR Novozámecký rybník Ms.
Němcová 2002 Mechorosty vybraných lokalit NPR Novozámecký rybník Příroda
20 75
Netolická 1995 Avifauna Novozám.ryb. (diplomová práce UJEP UL) dipl.pr.
Novotná,Novotný 1964 Inventarizační seznam coleopter zjištěných v SPR
Novozám.ryb. KSSPPOP
brouci
Novotná,Novotný 1965 Inventarizační seznam coleopter sbíraných při průzkumu
SPR Novozám.ryb. 1964,1965 KSSPPOP
sinice,řasy
vše
Perman 1962 Algologický výzkum SPR Novozám. ryb. Ms.
Počta 1997 NPR Novoz.ryb. - rekonstrukce v ohroženém území Ochrana Přírody
52 252-253
paleoekologie
rostliny
Pokorný 2002 Paleoekologický průzkum NPR Novoz.ryb. Příroda 20 17
Rychtařík,Turoňová 1997 Vegetace NPR Novozámecký rybník s návrhem péče o
CHÚ Ms.
Sedláček,Horáček 1977 Inventarizační zoologický průzkum SPR Novozám. ryb.
Ms.
Sedláček,Horáček 1983 Průzkum avifauny SPR Novoz.ryb Sbor.Severoč.Muz.
13 101-120
ptáci
ptáci
sinice,řasy
Skácelová 1998 Zpráva z algologického výzkumu Novozám.ryb. a dalších
význačných mokřadních lokalit Českolipska v r.1998 Ms.
sinice,řasy
Skácelová, Tomaszewicz 2002 Letní sinicová a řasová flóra NPR Novozámecký
rybník Příroda 20 83
ptáci
Šťastný, Bejček Zhodnocení Novozám. ryb. z hlediska kvalitativních a
kvantitativních změn v ornitofauně a návrh managementu NPR Ms.
ptáci
lišejníky
rostliny
rostliny
Tichý 1997 Připomínky k NPR Novozám.ryb. Ms.
Svoboda 2011 Inventarizační průzkum lišejníků NPR Novozámecký rybník. Ms.
Turoňová 1999 Novoz.ryb.-změny v rezervaci a její mngmt Živa 85 159-161
Turoňová, Rychtařík 2002 Vegetace NPR Novozámecký rybník a návrh péče o
CHÚ Příroda 20 25
rostliny
Turoňová,Alger 2001 Zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2001 "Vliv hospodářských zásahů na změnu biolog. rozmanitosti v ZCHÚ." Dílčí úkol:
Změny vodní vegetace v NPR Novoz.ryb. v souv. s managementem Ms.
rostliny
Turoňová,Alger 2001 Zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2002 "Vliv hospodářských zásahů na změnu biolog. rozmanitosti v ZCHÚ." Dílčí úkol:
Změny vodní vegetace v NPR Novoz.ryb. v souv. s managementem Ms.
rostliny
Turoňová,Alger 2003 Změny vodní vegetace v NPR Novoz.ryb. v souv. s
managementem Příroda Supplementum 95
motýli
motýli
Vávra 1999 NPR Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum Ms.
Vávra 2000 Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum. závěrečná zpráva
(Aquatest) Ms.
Vávra 2001 NPR Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum. průběžná zpráva
(Aquatest) Ms.
motýli
motýli
Vávra 2002 NPR Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum III. průběžná
zpráva (Aquatest) Ms.
motýli
Vávra 2002 Změny populací motýlů v NPR Novoz.ryb. v souvislosti s
managementem Příroda 20 157
motýli
Vávra 2003 Lepidopterologický průzkum NPR Novozám.ryb. - projekt VaV
610/10/00 zpráva pro AOPK (pod hlavičkou Aquatest) Ms.
32
motýli
Vávra 2003 Monitorování změn složení a početnosti populací motýlů
rašelinných,lučních,vrbových a rákosinových biotopů NPR Novoz.ryb. v
souvislosti s managementem Příroda Supplementum 91
obratlovci
Vitáček 2000 Zpráva z dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000 Monitoring a ověření různých metod hospodářských zásahů ve vodních a
mokřadních ekosystémech Novozám. ryb. - Monitoring vybraných skupin
obratlovců, zjištění stavu populací,vliv prováděného managementu. Ms.
ptáci
obratlovci
živočichové
Vondráček 1991 IPZ SPR Novz.ryb. 1990-91 Ms.
Vondráček 1991 Obratlovci SPR Novozám. ryb. Ms.
Vondráček 1991 Závěrečná zpráva přírodovědné inventarizace SPR Novoz.rybúzemí dotčené stavbou plynovodu u Jestřebí Ms.
ptáci
ptáci
ptáci
motýli
Vondráček 1997 Ornitofauna Novoz.ryb., poznatky z let 1990-1997 Ms.
Vondráček 1998 Ornitologický průzkum NPR Novoz.ryb. Ms.
Vondráček 2002 Ornitologický průzkum NPR Novoz.ryb. Příroda 20 95
Vrabec 2005 Invent. průzk. NPR Novozám.ryb. z oboru zoologie - denní motýli
Ms.
Vysoký 1993 Střevlíkovití SPR Novozám.ryb. Fauna Boh.Septen. 18 143-154
Vysoký 1994 Příspěvek k poznání mravenců SPR Novozám.ryb. Fauna
Boh.Septen. 19 155-160
bezobratlí
bezobratlí
NPR BřehyněPecopala
rostliny
Abtová 1988 Botanický inventarizační průzkum SPR Břehyně-Pecopala (dílčí
zpráva) KSSPPOP
rostliny
Adamec 2003 Změny vodní vegetace v NPR Břehyně-Pecopala v závislosti na
rybářském hospodaření v letech 1997-2002 Příroda Supplementum 103
hydrobioloogie Adamec,Pípalová 1998 Regulace vodní makrovegetace v NPR BřehyněPecopala za použití amura bílého v roce 1998 Ms.
rostliny
Dlouhý 1963 Zákl.biol.výzkum ve vých.části SPR Břehyně-Pecopala-okolí
pramenišť povodí KSSPPOP
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1995 Studie rybářského hospodaření Rybník Břehyně Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1998 Studie rybářského hospodaření n a Břehyni v r. 1998 Ms.
Flasar 1964 Malakofauna Břehyňského a Novozámeckého rybníka na
měkkýši
Českolipsku Sbor.Nár.Muz.Praha 20 257-284
ryby
Heuer, Víta 2013 Inventarizační průzkum NPR Břehyně-Pecopala z oboru
ichtyologie Ms.
Holec 2012 Inventarizační průzkum pavouků NPR Břehyně-Pecopala Ms.
pavouci
Honců 1994 Významné ekologické území Břehyňský rybník (ornitologie) Ms.
ptáci
hydrobioloogie Husák, Adamec 1997 Regulace vodní makrovegetace v NPR Břehyně-Pecopala
za použití amura bílého Ms.
hmyz
lesy
ptáci
savci
dvoukřídlí
rostliny
lesy
Kopecký 1962 Entomologický průzkum SPR Břehyně-Pecopala KSSPPOP
Křivský 1981 Inventarizační průzk. lesnický SPR Břehyně-Pecopala KSSPPOP
Lumpe 2012 Inventarizační průzkum ptáků NPR Břehyně-Pecopala Ms.
Lumpe 2013 Inventarizační průzkum savců NPR Břehyně-Pecopala Ms.
Moucha 1967 K poznání fauny dvoukřídlého hmyzu v SPR Břehyňský rybník
Sborn. Severočes. Muz. 3 161-165
Neuhauselovi 1963 Rostl. společenstva SPR Břehyně-Pecopala u Doks Ms.
Pejřimovský 1977 Historický průzk. vývoje lesních porostů v SPR Hradčanské
rybníky a Břehyně-Pecopala Ms.
rostliny
Stančík 1995 Časoprostorové změny vegetace Břehyňského ryb. (dipl.práce
PřFUK) dipl.pr.
rostliny
Stančík 1996 Návrh managementu NPR Břehyně-Pecopala (z hled. botanického)
Ms.
Sovík 2013 Inventarizační průzkum obojživelníků v NPR Břehyně-Pecopala Ms.
Sovík Z. 2013: Inventarizační průzkum NPR Břehyně-Pecopala
Svoboda 2012 Inventarizační průzkum lišejníků NPR Břehyně-Pecopala. Ms.
Šimr 1962 Botanické záznamy z SPR Břehyně KSSPPOP
Vondráček 1989 IPZ - obratlovci SPR Břehyně-Pecopala KSSPPOP
obojživelníci
mechorosty
lišejníky
rostliny
obratlovci
33
obratlovci
Vondráček 1990 Inventarizační průzk. obratlovců SPR Břehyně-Pecopala 2.část
KSSPPOP
ptáci
motýli
Vondráček 1995 Avifauna NPR Břehyňský rybník Fauna Boh.Septen. 20 43-65
Vrabec 2005 Invent. průzk. NPR Břehyně-Pecopala z oboru zoologie - denní
motýli Ms.
Zahradníček 2008 Monitoring vlivu zvěře na stav vegetačních poměrů v NPR
Břehyně-Pecopala a v PR Velký a Malý Bezděz – etapa 2008 Ms.
Zíbarová 2012 Inventarizační průzkum hub (makromycet) NPR BřehyněPecopala Ms.
Holec M. 2012 Inventarizační průzkum pavouků NPP Swamp. Ms.
Holcová D. 2013 Inventarizační průzkum plazů NPP Swamp. Ms.
Honců M. 2013 Inventarizační průzkum vážek NPP Swamp. Ms.
Kalina,Punčochářová 1996 Algologický průzkum NPP Swamp Ms.
lesy
mykologie
NPP Swamp
pavouci
plazi
vážky
sinice,řasy
sinice,řasy
obojživelníci
Kovář R., Kovář J. 2012: Inventarizační průzkum obojživelníků NPP Swamp. Ms.
brouci
Král D. 2012 Inventarizační průzkum vodních brouků NPP Swamp. Ms.
houby
Lepšová A. 2012 Inventarizační mykologický průzkum NPP Swamp. Ms.
sinice,řasy
Stojanovski,Kalina 1989 Diatom flora and syntaxonomy of algal community in PR
Swamp Preslia 61 97-105
rostliny
Šťastný M. 2013 Inventarizační průzkum cevnatých rostlin a vegetace NPP
Swamp. Ms.
Štěchová T. 2013 Inventarizační průzkum NPP Swamp z oboru bryologie. Ms.
Turoňová 1994 Botanický průzkum mokřadů v severní části Máchova jezera Ms.
Turoňová 2000 Ohrožená a vzácná společenstva a rostliny mokřadů Máchova
jezera Severočeskou přírodou (Litoměřice) Suppl. 12 49-61
mechorosty
rostliny
rostliny
PR Hradčanské
rybníky
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1995 Studie rybářského hospodaření PR Hradčanské rybníky Ms.
Flasar,Flasarová 1985 SPR Hradčanské rybníky - nálezová data Ms.
živočichové
Hromek 2003 Plán péče pro přírodní rezervaci Hradčanské rybníky na období
lesy
vše
rostlliny
lesy
ptáci
lesy
2003–2012, lesní ekosystémy
Knauerová et al 2005 Odb. stanovisko k projektu na revital. Hradčanských ryb
Ms.
Knauerová 2011 Botanický průzkum Černého a Strážovského rybníka.
Nepublikováno
Křivský 1981 Inventarizační průzk. lesnický SPR Hradčanské rybníky KSSPPOP
Nevrlý 1963 Ornithologický průzkum SPR Strážovské rybníky Ms.
Pejřimovský 1977 Historický průzk. vývoje lesních porostů v SPR Hradčanské
rybníky a Břehyně-Pecopala Ms.
rostliny
rostliny
Sedláčková 1979 Botanický inventarizační průzkum SPR Hradčanské rybníky Ms.
Turoňová 1989 Vegetace SPR Hradčanské rybníky. 16,127-148.
Sbor.Severoč.Muz. 16 127-148
rostliny
Turoňová 2001 Plán péče pro PR Hradčanské rybníky na obd. 2001-2005,
nelesní ekosystémy Ms.
motýli
Vávra et al 1992 Dílčí zpráva o výsledcích lepidopterologického průzkumu v PR
Hradčanské rybníky
motýli
Vávra et al 1996 Motýlí fauna PR Hradčanské rybníky u Mimoně Klapalekiana 32
89-121
Vávra et al 1997 Motýlí fauna PR Hradčanské rybníky v býv. VVP Ralsko Bezděz
5 379-408
Vydrová et Grulich 2011 Botanický průzkum rybníků Držník a Vavroušek.
Nepublikováno
Formanová 1997 Výsledky floristického a fytocenologického průzkumu PR
Sluneční Dvůr pro účely plánu péče 1998-2007 Ms.
motýli
rostliny
NPP Jestřebské
slatiny
Kaštovský J. a kol (2008):Zpráva z algologického průzkumu NPP Swamp
a přilehlých rašelinišť 2007-2008. Archiv Správy CHKO Kokořínsko
(rezer. kniha)
rostliny
hmyz
Honců M. 2007 Entomologický průzkum Jestřebských slatin. Ms.
34
NPR Velký a Malý
Bezděz
pavouci
Kůrka A. 2007 Pavouci (Araneae) Jestřebských slatin. Ms.
brouci
Čížek et al. 2009 Monitoring tesaříka alpského v Ralské pahorkatině Bezděz 18
125-140
geologie
Havránek 1982 Inventarizační geologický průzkum SPR Malý Bezděz
Ms.
rostliny
Kolbek,Petříček 1979 Vegetace Malého a Velkého Bezdězu a její vztah k
Českému středohoří Sbor.Severoč.Muz. 11 5-95
lesy
lesy
Křivský 1977 Inventarizační průzkum lesnický SPR Malý Bezděz KSSPPOP
Mrázková 1990 Lesnický inventarizační průzkum navržené SPR Velký Bezděz
KSSPPOP
Lumpe 2013 Inventarizační průzkum ptáků Velký a Malý Bezděz Ms.
Petříček 1972 Inventarizační průzkum SPR Malý a Velký Bezděz (botanika)
SÚPPOP
Záruba 1991 Lepidopterologický inventarizační průzkum PR Malý Bezděz Ms.
Hrčka D. 2013 Inventarizační průzkum NPR Velký a Malý Bezděz
ptáci
rostliny
PP Provodínské
kameny
kokořínská část
CHKO
motýli
Cévnaté
rostliny (druhy
a vegetace)
Formanová 1997 Podkladový materiál k pl.péče PP Provodínské kameny 1997rostliny
2006 - výsledky floristického a fytocenologického průzkumu Ms.
bezobratlí
Honců 2002 Zoologický inventarizační průzkum PP Provodínské kameny
zaměřený na zoologii bezobratlých Ms.
rostliny
rostliny
Knauerová 2002 Botanický inventarizační průzkum PP Provodínské kameny. Ms.
Kuncová 1987 SPR Provodínské kameny - botanický inventarizační průzkum
1970-1987 Ms.
houby
Antonín V. & Vágner A. 1998 Zpráva z terénního mykologického výzkumu
v CHKO Kokořínsko ve dnech 15.-19. Července 1998, Brno
Baier J. 2005 Celkový seznam makromycetů v lokalitě Na Pastvách (mezi obcemi
Střemy a Nebužely) a v lokalitách PP: Želízky, Mrzínov, Stráně Hlubokého dolu,
Stráně Truskavenského dolu a Na Oboře (6.7.-28.10.2005), Praha
Balatka B., Sládek J. (1981): Geomorfologie Chráněné krajinné oblasti
Kokořínsko a přilehlého území.- Bohemia Centr., Praha, 10: 7-54.
Balatka, B. - Loučková, J. - Sládek, J. (1964): Pseudoškrapy v Polomených
horách, Čs. Kras, 15 1963, 149 - 150. Praha.
Balatka, B. - Loučková, J. - Sládek, J. (1964):Vývoj pískovcového reliéfu České
tabule na příkladu Polomených hor - Rozpr. Akad. Věd, Ř. mat. přír. Věd, 79, 5, 1
- 40. Praha.
Balatka, B. - Loučková, J. - Sládek, J. (1972): Pseudokrasové výklenky v
pískovcích Polomených hor - Čs. Kras, 23 1971, 124 - 130. Praha.
Balatka, B. - Sládek, J. (1994):Vývoj údolí v pseudokrasových horninách
jihovýchodní části Polomených hor. - Čs. Kras, 15 1963, 37 - 50. Praha.
Balatka, B., Sládek, J. (1972): Povrchové tvary Polomených hor. – Ochrana
přírody, 27: 10-14, Praha
Balátová-Tuláčková E. (1985): Feuchtwiesen des Landschaftschutzgebiet
Kokořínsko. - Tuexenia 5:217-231.
Bašková J. 1985 Mechorosty Kokořínska DP PřF UK Praha
Beran L. et al. 2006 Bezobratlí Kokořínska Bohemia centralis Praha 27 3-582
Blažková D. 1968 Louky a pastviny v zájmovém území okolí Dubé Ms.
Cílek, V. a kol. (1996): Výzkum pískovcových převisů v sz. části CHKO
Kokořínsko. – Ochrana přírody, 51(/2): 43-47, Praha
Coufalová L. 1995 Floristické poměry xerotermních strání na jižním okraji CHKO
Kokořínsko DP PřF UK Praha
Čejková M. 1998 Flóra a vegetace údolí Liběchovky DP PřF UK Praha
Devetter M. 2007 Soil rotifers (Rotifera) of the Kokořínsko Protected Landscape
Area Biologia Bratislava 62/2 222—224
Domin K. (1942): Prodromus květeny mšenské.- Act.bot.boh., Praha, 13(1941): 1236.
Domin K. (1942b): Nový příspěvek ke květeně Mšenska. - Věda přír. 21:154-155.
Fišerová D. 1992 Botanická inventarizace vrchu Vrátenská hora Praha
Fišerová D. Šefrna L. 1991 Průzkum v areálu víceúčelové nádrže Houska Praha
houby
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
rostliny
rostliny
bezobratlí
rostliny
vývoj přírody
rostliny
rostliny
bezobratlí
(viřníci)
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
35
savci
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
houby
rostliny
bezobratlí
savci
bezobratlí,
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
korýši
korýši
rostliny
rostliny
pavouci
obecně
měkkýši
rostliny
lesnictví
rostliny
lišejníky
rostliny
rostliny
houby
ryby
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
ochrana
přírody
rostliny
Hodková Z. 1980 Poznámky k výskytu a rozšíření některých druhů savců na
území CHKO Kokořínsko Bohemia centralis 10 93-103
Hoffmann A. (1998): Botanické síťové mapování CHKO Kokořínsko. Ms.
Hoffmann A. (1999): Botanické síťové mapování CHKO Kokořínsko. Ms.
Hoffmann A. (2000): Botanické síťové mapování CHKO Kokořínsko. Ms.
Hoffmann A. (2000): Orientační floristický průzkum některých lokalit xerotermních
druhů v CHKO Kokořínsko. Ms.
Holec J. & Adamčík S. 2008 Zajímavé a vzácné houby travních společenstev,
zejména kyjankovité, nalezené během Setkání mladých mykologů na Kokořínsku
v říjnu 2007, Mykologické listy104, Praha
Holub J. (1972): Zpráva o exkurzi na Kokořínsko dne 24.6.1972. - Zprav.
Středočes. Pob. ČSBS 7:2-4.
Honců M. 2006 Entomologický průzkum připravované PP „Na pastvách“ mezi
Střemy a Nebužely, CHKO Kokořínsko, okr. Mělník. Ms.
Horáček D. Vitáček Z. 2009 Nové druhy netopýrů na Českolipsku Bezděz 18 293297
Horsák M. 2009 Seznam floristických a faunistických nálezů z terénní exkurze do
CHKO Kokořínsko a některých přilehlých oblastí (Bioléto 2009) Ms.
Hrouda L. Mandák B. Hadinec J. 1996 Výsledky 33. floristického kurzu ČBS v
Mělníku(1993) Příroda Praha 7 7 - 109
Husák Š. Rydlo J. 1985 Vodní flóra a vegetace Pšovky Bohemia centralis Praha
14 41- 107
Jaroš V. (1969): Doplňky ke květeně Polomených hor. - Severočes. Přír. 1:95106.
Juracka P. J. Kořínek V. & Petrusek A. 2010 A new Central European species of
the Daphnia curvirostris complex, Daphnia hrbaceki sp. nov. (Cladocera,
Anomopoda, Daphniidae) Zootaxa 2718 1-22
Juračka P. J. 2005 Průběžná zpráva o průzkumu perlooček (Cladocera) a
klanonožců (Copepoda) v CHKO Kokořínsko rok 2005
Klika J. (1952): Příspěvek k floristickému poznání okolí Dubé. - Čs. Bot. Listy
5:56-59.
Kubát K. (1972): Dokladový materiál ke květeně Mělnicka v herbáři J. Mikuláše. Vlast. Zprav. Polabí 12:92-95.
Kůrka A. 2006 Pavouci (Araneae) lokality Na Pastvách (CHKO Kokořínsko).
Ms.
Ložek V. (1995): Polomené hory nejsou jen pískovce. - Ochr. Přír. 50:65-66.
Ložek V. (1996): CHKO Kokořínsko ve světle výzkumu měkkýšů.- Příroda, Praha,
7: 169-180.
Mansfeld J. (1996): Význačnější rostlinné druhy a lokality severní části CHKO
Kokořínsko. - Ms.
Novák A. et Tlapák J. (1971): Druhová skladba lesů na Kokořínsku podle
dochovaných historických pramenů. - Lesnictví 17:767-782.
Novotný Č. (1966): Okolí Vrátenské hory - zajímavý kraj pro botaniky. - Zpr,
ČSBS 1:162-163.
Palice Z., 1998:Předběžná zpráva k lichenologickému průzkumu CHKO
Kokořínsko, Ms.
Paloudová M. 1998: Kokořínsko 98, Ms.
Petříček V., 1996: Housecké vrchy, botanicky málo známá část Kokořínsko,
Příroda, Praha, 7: 259 - 264.
Příhoda A. (1981): Houby Kokořínska.- Bohemia Centr., Praha, 10: 71-92.
Ráb P. & Beran L. 2000 Rozšíření populací sekavců v Pšovce - jejich ochrana a
budoucnost. Distribution of spiny loaches in the Pšovka Creek - their conservation
and future Biodiverzita ichtyofauny ČR (III) 139-142
Rydlo J. 1987 Vodní flora a vegetace Pšovky Sborn. Severoč. Muz. Přír. Vědy
Liberec 16 97-125
Sádlo J. (1996): Náčrt vegetace CHKO Kokořínsko. – Příroda 7:143-167.
Sádlo J. 1996 Doplněk k floristickému materiálu z území floristického kurzu 1993
Příroda Praha 7 110 - 120
Suda J. (1998): Truskavenský důl, Dolní Zimoř. Ms.
Sýkora L. (1948): Přírodní poměry polomených hor a co z nich vyplývá pro
ochranářské a hospodářské plánování. - Ochr. Přír. 3:49-60.
Šimr J. (1936): Psamofilní a xerothermní vegetace u Liběchova n. Lab. - ČNM
110:9-13.
36
rostliny
dokeská část CHKO
Šimr J. (1938): Lesní společenstva severočeských pískovců u Liběchova n. Lab. ČNM 112:6-25.
Vacková M. (2000): Floristické poměry maloplošných bazických výchozů v CHKO
rostliny
Kokořínsko. DP.
Valda S. 2009 Příspěvek k poznání našich podzemních hub – I. část:
houby
Ascomycota, Mykologické listy 108, Praha
Vašátko, J., Ložek, V. (1970): Příspěvek k poznání měkkýší složky biocenózy
měkkýši
Polomených hor v okolí Dubí. – Zprávy Geogr. úst. ČSAV, 1970(7): 1-9, Brno
geomorfologie Votýpka, J. (1984): Geomorfologický výzkum CHKO Kokořínsko. – Acta Univ.
Carol., Geographia, 19(2): 31-46, Praha
Vrabec V. 2006 Zpráva z inventarizačního průzkumu navrhované
motýli
PP Na Pastvách vrch z oboru zoologie –motýli (Lepidoptera). Ms.
Zavřel F. (1954): Geobotanické zpracování Kokořínska, Liběchovska a jižní části
rostliny
Polomených hor. - Ms.
Zimmerman, V., Randous, P., Piller, J. (1996): Jeskyně, skalní hrádky a mlýny
geologie,
Kokořínska. – 39 s., vlastním nákladem.
osídlení
Albertová 2006 Křídlatka japonská a její výskyt v Doksech Ms.
rostliny
ARON 2000 Přírodovědný zoologický průzkum českolipska Ms.
živočichové
ARON 2002 Ornitol. zprávy: dravci a sovy, chřástal, křepelka v okr. CL Ms.
ptáci
ARON 2003 Závěrečné zprávy z projektů r 2003: obojživ., chřástal, čáp
vše
černý,volavky, netopýři,orchideje,vážky okresu ČL Ms.
ARON 2004 Alcedo na českolipsku: Záv. zpráva projektu č. 210 205. Ms.
ptáci
ARON 2004 Záv. zpráva z realizovaných projektů ČSOP: dravci a sovy, obojživ.,
vše
alcedo,chřástal,netopýři,čáp černý, orchideje, vážky, formica Ms.
ARON 2005 Čáp černý a brodiví na českolipsku: Záv. zpráva projektu č. 240 505
ptáci
Ms.
ARON 2005 Dravci a sovy českolipska: záv. zpráva proj. č. 220 605 Ms.
ptáci
ARON 2005 Chřástal polní a křepelka polní na českolipsku: záv. zpr. projektuu
ptáci
250 305 Ms.
ARON 2005 Obojživelníci českolipska: záv. zpráva projektu č. 195 205 Ms.
obojživelníci
Aschenbrenner 2000 Ornitologický průzkum českolipska Ms.
ptáci
Aschenbrenner 2001 Zpráva o ornitologických pozorováních a kroužkování v r.
ptáci
2001 Ms.
Aschenbrenner 2003 Závěrečná roční zpráva externího spolupracovníka VMG CL
ptáci
v r 2003 Ms.
Aschenbrenner 2004 Ornitologické zprávy za rok 2004 Ms.
ptáci
Balátová et al 1997 Předběžný přehled rostlinných společenstev býv.VVP Ralsko
rostliny
s poznámkami k vegetaci Bezděz 5 189-202
Benda 2000 Pralouky na českolipsku Bezděz 9 461-468
rostliny
Benda et al 1988 Zpráva o přírodovědné hodnotě lokality Provodín. ČSOP ČL
vše
Ms.
Beran 1997 Vodní měkkýši Robečského potoka Ms.
měkkýši
Beran 1998 Vodní měkkýši Ploučnice Bezděz 7 173-180
měkkýši
Beran 1999 Vodní měkkýši Svitávky Bezděz 8 243-248
měkkýši
Bílý 2001 Mokřady lokálního významu Ms.
rostliny
Bouma 1997 Entomologický průzkum Lepidopter býv. VVP Ralsko Bezděz 5 363motýli
378
Bouma 2000 Nálezy motýlů z okolí Břehyně na Českolipsku. Ms.
motýli
Bouma 2000 Průzkum motýlů Ralské oblasti. Ms.
motýli
Bouma 2001 Zpráva o entomologickém průzkumu býv. VVP Ralsko za r 2001 Ms.
motýli
Brožek 1999 Kroužkovací seznam ptáků 1999 Ms.
ptáci
Brožek 2000 Ornitologický průzkum českolipska. Ms.
ptáci
Brožek 2001 Zpráva ornitologických pozorování a kroužkování v r 2001 Ms.
ptáci
Brožek 2002 Kroužkovací seznam ptáků 2002 Ms.
ptáci
Brožek 2003 Závěrečná roční zpráva externího spolupracovníka VMG CL v r
ptáci
2003 Ms.
Brožek 2003 Závěrečná zpráva projektu č.210503: Alcedo na českolipsku.
ptáci
Zpráva ČSOP Aron Ms.
Čvančara 1987 Ohrožené a vzácné druhy Dokeska a Českolipska Severočeskou
rostliny
přírodou (Litoměřice) 20 81-85
37
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
vážky
ptáci
ptáci
živočichové
živočichové
ptáci
brouci
ptáci
vše
ptáci
bezobratlí
vážky
rostliny
bezobratlí
bezobratlí
vážky
bezobratlí
vážky
bezobratlí
vážky
brouci
vážky
živočichové
vše
hmyz
vše
rostliny
rostliny
brouci
vše
brouci
vážky
vážky
vážky
rostliny
Filip 1999 Nové zjištění chaluhy velké na Českolipsku Bezděz 8 305-307
Filip 1999 Strnad černohlavý na českolipsku Bezděz 8 309-311
Filip 2000 Ornitologický průzkum českolipska 2000. Ms.
Filip 2002 Ornitologická pozorování 2002:záv.zp. ext. spoluprac. Ms.
Filip 2002 Vážky Heřmanického ryb a nejbl. okolí Ms.
Filip 2004 Ojedinělé zálety racka mořského na českolipsko Bezděz 13 309-312
Filip 2005 Některé vzácnější druhy ptáků zjištěné na českolipsku v posledních
letech Bezděz 14 301-309
Hohenkreutz 1992 Zpráva o výzkumu fauny v okr. CL 1992 Ms.
Hohenkreutz 1996 Výskyt motýlů ve vybr. lok. českolipska 1994-1996 Ms.
Honců 1991 Změny početního stavu vodních ptáků na rybnících Českolipska
Panurus 3 177-192
Honců 1992 Brouci okresu ČL Sborník Semináře zoologů muzeí ve St.Splavech
13-16
Honců 1992 Hnízdění břehulí obecných na Českolipsku Fauna Boh.Septen. 17
17-22
Honců 1992 Vypracování koncepce pro ekologickou stabilitu krajiny býv. VVP
Ralsko. Návrh na utváření chráněných krajinných útvarů,území a zón Ms.
Honců 1992 Změny ve složení avifauny okresu CL Sborník Semináře zoologů
muzeí ve St.Splavech 16-22
Honců 1995 Entomologický inv.průzk. zadaných území v nivě ř. Ploučnice v okolí
Mimoně-záv. zpráva. Ms.
Honců 1995 Průzkum vážek na českolipsku Sbor.Severoč.Muz. 19 113-121
Honců 1995 Vstavačovité českolipska Bezděz 3 91-167
Honců 1996 Zpráva o inventarisačním průzkumu bezobratlých lokality u Starých
Splavů Ms.
Honců 1997 Entomologická inventarizace a dokumentace vybraných mokřadních
biotopů v připravované NPR Dokeské pískovce a mokřady. - zpráva pro AOPK
Ms.
Honců 1997 Průzkum vážek na území býv. VVP Ralsko Bezděz 5 269-278
Honců 1997 Rovnokřídlí bývalého VVP Ralsko Bezděz 5 279-294
Honců 1998 Leucorrhinia albifrons-nový druh vážky pro Čechy Bezděz 7 229-230
Honců 1998 Zpráva o rozmístění raků bahenních z Pelechova ryb. u Svobodné
Vsi na náhradní lokality v okolí ČL a Doks. Ms.
Honců 2001 Výskyt klínatky rohaté na okr.CL a návrh části toku Ploučnice na
zařazení do soustavy Natura 2000. Vážky 2001 131-139
Honců 2002 Tesařík alpský na českolipsku Bezděz 11 219-232
Honců 2003 Naturové druhy vážek klínatka rohatá a vážka jasnoskvrnná na
Českolipsku. Ms. 1-23
Honců 2004 Příspěvek k zoologickému hodnocení řeky Ploučnice na okr. ČL
Bezděz 13 197-232
Honců 2006 Přírodovědné hodnocení pískovny v Provodíně Bezděz 15 141-157
Honců M. 2007: Entomologický průzkum Jestřebských slatin, okr. Česká Lípa,
Ms.
Honců,Formanová 1996 Návrh managementu mokřadních území dokeské pánve
se zaměřením na zachování vysokého stupně jejich biol. diverzity. Ms.
Honců,Formanová 1996 Populace ohrožených druhů zaznamenané na území
navrhované NPR Dokeské pískovce a mokřady Ms.
Honců,Jóža 1995 Ohrožené druhy vstavačovitých na Dokesku Živa 43 62-63
Honců,Kašpar 2003 Krasci českolipska Bezděz 12 279-306
Honců,Nosková 1995 Botanický a zoologický posudek území v údolní nivě
Ploučnice v okolí Mimoně. Ms.
Honců,Pulpán 1974 Střevlíkovití českolipska Sbor.Severoč.Muz. 6 93-149
Honců,Roztočil 2001 Výsledky mapování vážek na českolipsku Vážky 2001 79108
Honců,Roztočil 2002 Výsledky mapování vážek na českolipsku v roce 2002
Vážky 2002 91-139
Honců,Roztočil 2004 Výsledky mapování vážek na českolipsku v roce 2003-2004
Vážky 2004 41-47
Honců,Roztočil 2005 Mapy rozšíření orchidejí na českolipsku před a po r. 1960
Ms.
38
obojživelníci
živočichové
ptáci
brouci
netopýři
netopýři
netopýři
netopýři
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
netopýři
obojživelníci
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
bezobratlí
ptáci
vše
vše
vše
bezobratlí
rostliny
rostliny
ryby
vše
pavouci
ptáci
ptáci
ptáci
pavouci
ptáci
ptáci
ptáci
Honců,Vitáček 1990 Obojživelníci okresu ČL Bezděz 1 95-114
Honců,Vitáček 2004 Předběžná zpráva z výzkumu dobývacích prostor pískovny v
Provodíně Ms.
Honců,Volf 2002 Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. In Hora et al
2002:Natura 2000 v ČR, návrh ptačích oblastí. ČSO
Honců,Vonička 1997 Střevlíkovití bývalého VVP Ralsko Bezděz 5 295-358
Horáček 2001 Výsledky výzk. netopýrů na českolipsku v r 2001 Ms.
Horáček 2003 Záv. zpráva ext. spolupr. VMG CL za rok 2003 Ms.
Horáček 2004 Záv. zprávy z výzk. netopýrů na českolipsku Ms.
Horáček, Horáčková 2005 Průzkum a výzkum netopýrů v r 2005 na českolipsku
Ms.
Chvalkovský 1997 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí v r. 1997 na okrese
ČL (Insecta-Coleoptera) Ms.
Chvalkovský 1998 Seznam ulovených brouků v r. 1998 na okr. ČL při
příležitostných exkurzích Ms.
Chvalkovský 1999 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí v r. 1999 na okrese
ČL Ms.
Chvalkovský 2000 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí v r. 2000 na okrese
ČL Ms.
Chvalkovský 2000 Výskyt hmyzu na českolipsku 1999 Ms.
Chvalkovský 2001 Entomolog. průzk. českolipska 2000 Ms.
Chvalkovský 2001 Seznam ulovených krasců při exkurzích v okr. ČL Ms.
Chvalkovský 2003 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí na okrese ČL za rok
2001 a 2002 Ms.
Chvalkovský 2003 Záv. zpráva ext. spolupracovníka VMG CL za rok 2003 Ms.
Chvalkovský 2004 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí v r. 2004 na okrese
ČL Ms.
Janků 2000 Čištění zimovišť a sledování netopýrů (pod hlavičkou ARON) Ms.
Janků 2003 Záv. zpráva z projektu č.190503: Sledování a ochrana obojživelníků
na českolipsku.ČSOP Aron
Jóža 2000 Botanický průzkum českolipska Ms.
Jóža 2000 Sledování ohrožených druhů rostlin na Dokesku Ms.
Jóža 2001 Sledování významných botanických lokalit českolipska 2001 Ms.
Jóža 2003 Sledování vybranných lokalit českolipska 2002 - botanika Ms.
Kašpar 2004 Sběry Coleopter z českolipska při ind. exkurz. v r 2004 Ms.
Klápště,Filip 2002 Protahuje budníček větší východoevropský přes naše území?
Bezděz 11 181-202
Kolektiv 1985 Zákl.přírodovědecký průzkum údolí Ploučnice, úsek Česká Lípa.
ZO ČSOP 01/33, Praha Ms.
Kolektiv 1985 Zákl.přírodovědecký průzkum údolí Ploučnice, úsek MimoňBoreček. ZO ČSOP 01/33, Praha Ms.
Kolektiv 1996 Tanks and Thyme: Biodoversity in Former Soviet Military Areas in
the Czech republic. IUCN Env. Research Series 10
Koptová 2001 Výskyt mravence lesního v okolí Doks. odb.maturitní práce Ms.
Kubát 2000 Liparis loeselii u Jestřebí Severočeskou přírodou (Litoměřice) Suppl.
12 77-82
Kubát et al 1999 Výsledky floristického kurzu v České Lípě 1998 Severočeskou
přírodou (Litoměřice) Suppl. 11 19-81
Kulhánek 1974 Fauna ryb Ploučnice. dipl. pr.PF UnL dipl. pr. PF UnL
Kuncová 1997 Zájmy ochrany přírody ve VVP Ralsko a přilehlých územích
Bezděz 5 525-536
Kůrka 1997 Arachnofauna VVP Ralsko (pavouci-Araneida) Bezděz 5 237-268
Kurka 1997 Dílčí podkladová zpráva k navrhované NPR Dokeské pískovce a
mokřady, ornitologický průzkum Bezděz 5 559-570
Kurka 1999 Kroužk seznam ptáků 1999 Ms.
Kurka 1999 Ornitolog. průzk. okr. CL 1999: dravci a sovy Ms.
Kůrka 2001 Arachnofauna pěti lokalit českolipska, sledovaných v r 2000 Ms.
Kurka 2001 Ornitolog. průzk. českolipsko 2000 Ms.
Kurka 2003 Ptáci na okrese CL - r.2002 Ms.
Kurka 2003 Záv. zpr. exter. spoluprac. VMG CL za r 2003 Ms.
39
ptáci
pavouci
Kurka 2004 Ornitolog. zprávy za rok 2004 Ms.
Kůrka A. 2007: Pavouci (Araneae) Jestřebských slatin. Zpráva o výsledcích
inventarizačního průzkumu v roce 2007, Ms.
Lorenc 2005 Velikost populace lelka lesního v býv.VVP Ralsko Bezděz 14 211ptáci
222
Machová 1995 Majchlův vrch -Floristický invent.průzk. Ms.
rostliny
Machová 1995 Pralouka,Rašelinná olšina,Rákosiny u Provodína -Floristický
rostliny
invent.průzk Ms.
Machová 1996 Floristický výzkum pískovny v obci Provodín Acta
rostliny
Univ.Purkynianae, UnL Studia Oekologica III 45-54
Machová 1996 Příspěvek ke květeně okolí Provodína na českolipsku
rostliny
Severočeskou přírodou (Litoměřice) 29 59-64
Machová 1999 Zvláště chráněné druhy rostlin z fytogeografických okresů Ralskorostliny
bezdězská tabule a Podještědí. 1. Kriticky ohrožené druhy. Severočeskou
přírodou (Litoměřice) Suppl. 11 97-109
Machová 1999 Zvláště chráněné druhy rostlin z fytogeografických okresů Ralskorostliny
bezdězská tabule a Podještědí. 2. Silně ohrožené druhy. Severočeskou přírodou
(Litoměřice) Suppl. 11 110-134
Machová 2000 Flóra a vegetace mokřadů na českolipsku. Severočeskou přírodou
rostliny
(Litoměřice) Suppl. 12
Machová 2000 Flóra a vegetace středního toku Ploučnice Severočeskou přírodou
rostliny
(Litoměřice) Suppl. 12 29-48
Machová 2000 Zvláště chráněné druhy rostlin z fytogeografických okresů Ralskorostliny
bezdězská tabule a Podještědí. 3. Ohrožené druhy. Severočeskou přírodou
(Litoměřice) Suppl. 12 3-28
Marcín 2000 Mapa sledovaných lokalit -obraz.část Ms.
živočichové
Marcín 2000 Zpráva o činnosti 2000 Ms.
mravenci
Marcín 2001 Průzkum rostlin a živočichů na českolipsku 2001:zpr. ext. spoluprac.
vše
Ms.
Marcín 2003 Ochrana genofondu mravenců r Formica při souč. vytv. podmínek k
mravenci
zvyš.biol.stability lesních porostů Ms.
Marcín 2003 Závěrečná zpráva ext.spolupr.VMG CL r 2003 Ms.
vše
Míka 1998 Brouci čeledi Latridiidae českolipska a Lužických hor. Bezděz 7 181brouci
191
Moravec, Vonička 2001 Přeložka silnice I/9 Sosnová,Zahrádky,Jestřebí.
živočichové
Zoologický průzkum území - příloha dokumentace EIA.
Mrlíková 1999 Rozšíření vydry říční v okr CL 1998 Ms.
savci
Mrlíková 2000 Posouzení šesti významných bučin na českolipsku 1999. Ms.
ptáci
Mrlíková 2000 Výsledky ornitocenolog. průzk. na 11 rybničních lokalitách okresu
ptáci
CL 1999-2000 Ms.
Mrlíková 2001 Chřástal polní a křepelka polní na českolipsku v hnízd.sezóně
ptáci
2001 Ms.
Müller 2003 Meandry Ploučnice u Hradčan. odb.matur.práce Ms
vše
Nevrlý 1974 Zpráva o zákl. průzkumu zvířeny ptáků Ralské pahorkatiny 1971ptáci
1973. Ochranářsko-přírodovědný průzkum v oblasti Hamru u ČL.TIS Praha Ms.
543-732
Purchart 2001 Fauna střevlíkovitých na meandrech Ploučnce mezi Žizníkovem u
brouci
ČL a Borečkem u Mimoně s ohledem na jejich využití v bioindikaci kvality ŽP.
FŽP UJEP UL dipl.pr.
Purchart 2005 Příspěvek k poznání střevlíkovitých českolipska Bezděz 14 163brouci
176
Pytloun 2002 Výskyt vydry říční na okrese ČL. Maturitní práce Ms.
savci
hydrobioloogie Ramešová 1996 Porovnání hydrochemických ukazatelů a planktonních
společenstev Břehyň. ryb, Máchova j. a Novozám.ryb. (dipl.pr. PřFUK) dipl.pr.
Roztočil 2000 Zpráva o výskytu fauny a flóry na českolipsku 1999 Ms
rostliny
Roztočil 2002 Výskyt orchidejí na Českolipsku 2002. Záv. zpr. projektu č.120 302
rostliny
ARON Ms
Roztočil 2005 Orchideje okresu ČL. záv. zpr. projektu č.120 305 ARON Ms
rostliny
Rychtařík 1990 Carex pediformis v Hradčanských stěnách a na Vranovských
rostliny
skalách u Mimoně Severočeskou přírodou (Litoměřice) 24
Rychtařík 1995 Botanický a zoologický posudek nivy Ploučnice u Borečku. Ms.
vše
Sádlo 1998 Dryopteris cristata v rašelinných rákosinách na jestřebsku Muzeum a
rostliny
Současnost,ser.nat. 12 19-24
40
ryby
vše
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
motýli
bezobratlí
geologie
ptáci
brouci
savci
obojživelníci,
plazi
plazi
savci
obojživelníci
plazi
ptáci
savci
ryby
plazi
vše
vše
ptáci
brouci
obojživelníci
bezobratlí
obojživelníci
Sklenička 1987 Zmapování rybích druhů v okrese ČL Ms.
Šmídová 2001 Přírodovědná charakteristika a možnosti ochrany navrhov. ZCHÚ
Meandry Ploučnice. Univ. Palackého Olomouc Bc.dipl.pr. dipl.pr.
Šrubař 1997 Přehled pozorovaných ptáků v býv. VVP Ralsko Bezděz 5 571-574
Šrubař 1999 Ornitolog. průzk. českolipska 1999 Ms
Šrubař 2001 Ornitolog. průzk. českolipska 2000 Ms
Šrubař 2001 Ornitolog. průzk. v okrese CL za rok 2001 Ms
Šrubař 2003 Ornitolog. průzk. v okrese CL za rok 2002 Ms
Šrubař 2003 Závěrečná roční zpráva ext. spoluprac. VMG CL za rok 2003 Ms
Šrubař 2004 Ornitolog. průzk. na českolipsku 2004 Ms
Šrubař 2005 Motýli Českolipska. Závěrečná zpráva projektu č.150 105, ZO ČSOP
3206 Aron, Česká Lípa. Ms.
Štifter 1997 Předběžné výsledky faunist. průzk. vodních bezobr. živoč. býv.VVP
Ralsko - perloočky řádů Ctenopoda, Anomopoda, Onychopoda Bezděz 5 203210
Tichá 1999 Minerály českolipska. odborná matur. práce Ms.
Urbánek,Jón 1962 Poznámky k ptactvu Českolipska Sbor.Severoč.Muz. 2 175188
Vávra 2000 Návrh národního seznamu území "SAC" pro druh Rosalia alpina v
ČR Ms.
Vitáček 1992 Výskyt vydry říční na okrese ČL Vydra 3
Vitáček 1993 Rozšíření obojž. a plazů na území okr. ČL Fauna Boh.Septen. 18
97-114
Vitáček 1994 Plazi okresu ČL Bezděz 2 65-86
Vitáček 1994 Výskyt vydry říční na okrese ČL Bezděz 2 87-92
Vitáček 1997 Výsledky faunist. výzkumu obratlovců prováděného v býv. VVP
Ralsko - obojživelníci Bezděz 5 429-452
Vitáček 1997 Výsledky faunist. výzkumu obratlovců prováděného v býv. VVP
Ralsko - plazi Bezděz 5 453-472
Vitáček 1997 Výsledky faunist. výzkumu obratlovců prováděného v býv. VVP
Ralsko - ptáci Bezděz 5 473-492
Vitáček 1997 Výsledky faunist. výzkumu obratlovců prováděného v býv. VVP
Ralsko - savci Bezděz 5 493-524
Vitáček 1997 Výsledky faunist. výzkumu obratlovců prováděného v býv. VVP
Ralsko - vodní obratlovci - kruhoústí, ryby Bezděz 5 409-428
Vitáček 2005 Příspěvek k výskytu želvy bahenní na českolipsku Bezděz 14 311313
Vitáček et al 2005 Přírodovědné hodnocení vybraných lokalit ve staré pískovně
Provodín Ms.
Vitáček,Honců 2004 Předběžná zpráva přírodovědného hodnocení vybraných
lokalit ve staré pískovně Provodín Ms.
Vondráček 1996 Příspěvek k avifauně mokřadu Heřmanický ryb. Fauna
Boh.Septen. 21 65-76
Vonička 1997 Příspěvek k poznání koprofágních vrubounovitých býv. VVP
Ralsko Bezděz 5 359-362
Zavadil 1995 Průzkum obojživelníků VVP Ralsko 1994-95 Ms.
Zavadil,Honců 1997 Listonoh letní a žábronožka letní v býv. VVP Ralsko:
výsledky předběž. průzkumu Bezděz 5 211-236
Zavadil,Vitáček 1997 Předběžné výsledky průzkumu obojživelníků v býv.VVP
Ralsko 1991-96 Ms.
41
Příloha č. 5
Model přirozené skladby dřevin podle souborů lesních typů a lesních typů (dle OPRL, upraveno)
SLT
Název SLT
LT
0G
Podmáčený smrkový bor
0K
Kyselý (dubobukový) bor
0G1
0G9
0K0
0K1
0K2
0K3
0K4
0K6
0K7
0K8
0K9
0M1
0M2
0M3
0M6
0N2
0N3
0N6
0O2
0O9
0P1
0P2
0R1
0R2
0R7
0T5
0Y1
0Y3
0Z1
0M
Chudý (dubový) bor
0N
Smrkový bor
0O
Svěží jedlodubový bor
0P
Kyselý jedlodubový bor
0R
Rašelinný bor
0T
0Y
Chudý březový bor
Roklinový bor
0Z
Reliktní bor
SM
JD
BO
30
30
25
25
33
2
2
1
1
2
2
40
5
5
15
20
2
15
15
5
60
60
78
78
78
78
78
76
74
68
68
78
78
80
80
33
33
20
58
58
58
58
94
94
25
78
35
68
88
DB
BK
10
2
2
10
10
2
2
10
2
2
2
5
5
5
5
HB
10
10
10
20
20
2
2
2
2
2
2
20
20
15
15
2
2
2
10
10
20
22
20
28
30
30
28
20
25
20
20
2
2
2
15
5
5
5
5
73
18
2
10
2
JV
Zastoupení dřevin v %
KL JS JL BR
JR
20
20
2
10
LP
OLL
OS
BB
BRK VR
Zastoupení dřevin v %
SLT
1B
1D
1G
Název SLT
Bohatá habrová doubrava
Obohacená habrová doubrava
Vrbová olšina
1H
1J
1M
1P
1S
1T
Sprašová habrová doubrava
Habrová javořina
Borová doubrava
1X
1Z
2A
Dřínová doubrava
2B
Bohatá buková doubrava
2C
Vysýchavá buková doubrava
2D
Obohacená buková doubrava
2H
Hlinitá buková doubrava
2I
Uléhavá kyselá buková doubrava
Svěží březová doubrava
Doubrava na píscích
Březová olšina
Zakrslá doubrava
Javorobuková doubrava
LT
0Z3
1B2
1C3
1D1
1G1
1G2
1G3
1G4
1H4
1J1
1M2
1P4
1S8
1T1
1T3
1T9
1X9
1Z1
2A1
2A3
2B2
2B3
2B4
2C2
2C3
2D1
2D2
2D3
2D9
2H1
2H6
2H7
2I1
SM
JD
BO
88
DB
BK
HB
2
56
78
70
JV
KL
JL
BR
JR
LP
OLL
14
4
4
78
28
58
68
77
2
4
4
1
20
15
30
24
14
14
4
BB
BRK VR
20
2
17
1
5
2
10
6
20
20
20
16
17
20
20
20
10
10
10
10
10
10
20
20
20
25
2
4
1
2
10
2
2
15
5
10
20
5
4
4
5
5
5
5
10
10
10
10
10
10
5
5
2
2
98
98
90
68
2
2
25
70
86
56
58
65
65
65
70
70
58
58
58
58
65
65
68
70
OS
10
10
30
2
JS
4
12
10
10
10
10
10
2
2
2
2
78
78
55
10
3
12
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
5
10
5
3
Zastoupení dřevin v %
SLT
2K
2L
2N
2O
2P
2S
2T
2V
2Y
2Z
3A
3B
3C
3D
3H
Název SLT
LT
2I3
2I4
2I6
Kyselá buková doubrava
2K0
2K1
2K3
2K5
Potoční luh
2L1
Kamenitá kyselá buková doubrava
2N1
2N2
Jedlobuková doubrava
2O4
Kyselá jedlová doubrava
2P1
Svěží buková doubrava
2S1
2S6
Podmáčená chudá jedlová doubrava 2T1
Vlhká buková doubrava
2V2
Skeletová buková doubrava
2Y1
Zakrslá buková doubrava
2Z3
2Z4
2Z8
Lipodubová bučina
3A1
3A5
3A6
Bohatá dubová bučina
3B1
3B2
3B3
Vysýchavá dubová bučina
3C2
Obohacená dubová bučina
3D2
3D3
3D6
3D8
Hlinitá dubová bučina
3H1
3H5
SM
JD
BO
DB
2
2
2
2
18
24
2
23
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
2
60
70
65
68
68
68
68
38
66
66
58
58
65
65
48
45
76
78
78
76
10
10
10
28
30
30
30
23
23
23
23
28
28
BK
HB
26
30
20
28
28
28
28
JV
JS
JL
BR
JR
2
LP
OLL
2
BB
BRK VR
15
28
2
2
15
2
2
2
2
2
2
2
4
4
5
5
23
15
18
18
18
18
50
50
50
53
60
60
60
48
48
48
48
58
58
OS
10
15
2
2
2
2
4
28
28
18
10
30
30
KL
2
5
2
2
2
2
5
5
5
8
5
5
13
13
13
13
5
5
15
2
5
10
2
2
2
10
10
10
2
2
2
2
2
5
5
5
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
15
15
15
2
5
5
10
5
5
5
5
4
4
2
2
Zastoupení dřevin v %
SLT
Název SLT
LT
3I
Uléhavá kyselá dubová bučina
3J
Lipová javořina
3K
Kyselá dubová bučina
3L
Jasanová olšina
3N
Kamenitá kyselá dubová bučina
3O
3S
Jedlodubová bučina
Svěží dubová bučina
3I1
3I3
3I4
3I5
3J2
3J4
3K1
3K3
3K5
3K6
3K7
3K9
3L1
3L2
3N1
3N2
3N4
3N7
3O6
3S1
3S2
3S8
3S9
3U1
3V1
3V3
3V9
3Y0
3Y1
3Y9
3Z2
3Z3
3Z8
3U
3V
Javorová jasenina
Vlhká dubová bučina
3Y
Skeletová dubová bučina
3Z
Zakrslá dubová bučina
SM
JD
BO
10
10
10
10
4
4
5
5
5
5
5
5
DB
30
30
30
30
10
10
30
30
30
30
30
30
BK
HB
58
58
60
58
24
24
65
65
65
65
65
65
JV
KL
JS
JL
BR
JR
LP
OLL
4
4
30
30
2
24
24
4
4
2
2
35
34
10
10
10
10
20
5
5
10
15
8
20
10
15
4
4
4
10
10
10
10
10
28
28
30
30
40
20
20
30
20
2
30
28
28
28
28
28
34
34
20
58
58
60
60
30
60
60
60
60
28
38
48
38
54
54
54
54
54
58
3
OS
2
2
63
64
2
2
2
2
5
5
15
15
18
5
2
2
38
5
10
15
5
2
2
4
4
4
2
2
2
20
2
2
2
2
BB
BRK VR
Zastoupení dřevin v %
SLT
4A
Název SLT
Lipová bučina
4B
Bohatá bučina
4G
Podmáčená dubová jedlina
4H
4K
Hlinitá bučina
4N
Kamenitá kyselá bučina
4O
4P
4R
4S
Svěží dubová jedlina
Kyselá dubová jedlina
Svěží reliktní smrčina
Svěží bučina
4Z
5G
5R
Zakrslá bučina
Podmáčená jedlina
Rašelinná borová smrčina
5U
Vlhká jasanová javořina
Kyselá bučina
LT
4A1
4A2
4B1
4B3
4G1
4G4
4H5
4K1
4K3
4K9
4N1
4N2
4N3
4O1
4P1
4R2
4S1
4S5
4Z3
5G1
5R1
5R2
5U1
SM
JD
5
78
BO
5
5
18
18
60
60
18
20
20
20
20
20
20
38
40
2
18
20
2
2
30
30
4
5
10
10
10
10
10
35
40
BK
HB
57
57
78
78
74
70
70
70
68
68
68
20
15
JV
KL
JS
16
16
JL
BR
80
LP
OLL
2
2
15
5
2
5
18
2
5
10
10
4
BB
2
2
2
78
78
70
5
29
OS
20
20
2
2
10
10
4
30
30
20
JR
2
2
2
10
5
58
60
2
DB
29
10
10
10
2
BRK VR
Příloha č. 6.
VYHLÁŠKA
ze dne 31. července 2014
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
§2
Vymezení zón
(1) Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóny“) na území
Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj1).
(2) Vyznačení hranic zón na podkladě katastrální mapy, včetně elektronické podoby,
je uloženo v ústředním seznamu2).
(3) Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné
Kokořínsko - Máchův kraj je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
krajinné
oblasti
§2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
ministr
1)
Nařízení vlády o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
§ 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
2)
5
Příloha k vyhlášce č. ………/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění zón na území
Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
6
7