Informační bulletin pro veřejnost

Čistá Svratka
tka
tk
ka
Vyberte si správný prací prášek
Doporučené prací prášky s nulovým nebo minimálním obsahem fosfátů
Výrobek
Výrobce (dovozce)
Dávka fosforu na
jedno praní (g)
Zdroj
Výrobek
Výrobce (dovozce)
Dávka fosforu na
jedno praní (g)
Zdroj
Ariel futur
Procter & Gamble
0,1
1)
Palmex modrá síla
Henkel
0,0
2,3)
Ariel liquid activ
Procter & Gamble
0,0
1)
Permon
Missiva
0,0
1)
Azur nový
Henkel
0,0
1)
Persan
JAKO
0,0
2)
1)
Persam
Chemiko
0,0
2)
Balsam laser plus
Fresh cosmetics
0,0
Blancomatic*
QALT Rakovník
0,0
5)
Persil color gel
Henkel
0,0
1)
Bonanza
Cemotex
0,0
1)
Persil color power
Henkel
0,0
2)
Clarax
Setuza
0,0
5)
Persil green power
Henkel
0,0
2)
Denkmit
Denkmit
0,0
1,2)
Persil green power
Henkel
0,2
1)
Don gemini
Dongemini
0,0
6)
Persil kraft gel
Henkel
0,0
1)
Don industry
Dongemini
0,0
6)
Persil ocean fresh
Henkel
0,0
3)
Ecover
Ecover
0,0
1)
Persil ocean fresh
Henkel
0,3
1)
Epex color
EPK Trade
0,0
2)
Perwol balzam magic
Henkel
0,0
4)
Henkel
0,0
2)
Epex total
EPK Trade
0,0
2)
Perwol color magic
Eva
DODO
0,4
1)
Perwool balsam
Henkel
0,0
1)
Evička
DODO
0,4
1)
Pierre
Zinest
0,0
2)
Flora
Chemiko
0,0
2)
Pural *
QALT Rakovník
0,0
5)
Flora
Laurin
0,1
1)
Qatro
ZZN
0,2
1)
Forsil efekt
Efekt
0,0
2)
Rex automat
Henkel
0,0
3)
Forsil ultra
Efekt
0,0
2)
Rex blue power
Henkel
0,0
2)
Fresh powder
?
0,0
6)
Rex color
Henkel
0,0
2)
Frosch
Kromus
0,1
1)
Robeta
Valtech Tors
0,0
2)
1)
Grand maximo
Kronstar
0,0
1)
SA8 Premium
Amway
0,0
Kapsík
Kap`s CZ
0,2
1)
SA8 Premium color
Amway
0,0
1)
Kuko
Tatrachema
0,0
2)
Sen
Valtech Tors
0,0
2)
Lanza tabs
Benckiser
0,1
1)
Senza black magic
Dedra
0,0
4)
Lanza tekutá
Benckiser
0,0
1)
Senza klubíčko
Dedra
0,0
1)
Lanza gel
Benckiser
0,0
4)
Senza klubíčko
Dedra
0,1
4)
Levně
Valtech Tors
0,0
1)
Senza pro děti - Aloe vera
Dedra
0,0
4)
Max 2000
Valtech Tors
0,0
2)
Sprax
Bostim
0,0
1)
Max-enzymatic
Valtech Tors
0,0
4)
TESCO - bio gel
?
0,1
4)
Milis
Valtech Tors
0,0
2)
TESCO - color gel
?
0,1
4)
Mince
QALT Rakovník
0,0
5)
TESCO - univerzální
?
0,5
4)
Mimino color *
Dúbrava
0,0
5)
Texy *
QALT Rakovník
0,0
5)
Norit bílý tekutý
Marca
0,0
4)
Tide aqua 2 in 1
Procter & Gamble
0,0
5)
Palmex 2 fáze
Henkel
0,5
1)
Tornádo aktiv *
QALT Rakovník
0,0
5)
Palmex citrus síla
Henkel
0,1
1)
Torsan
Valtech Tors
0,0
2)
Palmex color
Henkel
0,0
2)
Vanish-stain removal-gel
?
0,0
4)
Palmex color - síla perly
Henkel
0,0
5)
1 - Univerzální prací prášek
?
0,1
6)
Údaje v tabulce pochází z těchto zdrojů:
1) Agentura ROSA, srpen 2000, uvedeno na Ekospotřebitel.cz | 2) Agentura ROSA, 2002 | 3) Test - časopis pro spotřebitele, 11-12/2001 | 4) Sdružení Flos Aquae + Agentura ROSA, prosinec 2003 |
5) Ekospotřebitel.cz, 2004 | 6) BÚ AV ČR, duben 2005 | 7) Časopis D-test 8/02 | *- údaje od výrobce jsou neověřené subjekty uvedenými jako zdroje
Zdroje k článkům:
EKOLISTy JMK | www.sinice.cz | Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny | Aquatis | Flos Aquae
Pro Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno vyrobil MAP Česká republika, s.r.o., Porážka 2, 602 00 Brno
Kontakt: Tel.: 541 651 111, Fax: 541 651 209, e-mail: [email protected], www.kr-jihomoravsky.cz, www.jizni-morava.cz
Více informací najdete na: www.cistasvratka.cz
© květen 2005
ost
kou veřejn
o
r
i
š
o
r
p
n
i
Informační bullet
Svratka bude čistší
Projekt sloužící k vyřešení dlouhotrvající špatné kvality vody v přehradních nádržích Brno a Vír vlivem přemnožených sinic – cyanobakterií má své počátky již
v roce 2002, kdy byl v Praze pořádán Evropskou komisí
seminář zaměřený na vztah mezi Rámcovou směrnicí
o vodní politice EU a programy ISPA v tzv. Dunajském
regionu. Na území ČR bylo určeno povodí Svratky jako
pilotní povodí s cílem připravit projekty, které odzkouší na menším území zpracování plánů, jež v souladu
s cíli Rámcové směrnice navrhnou potřebná investiční opatření, která by mohla být následně financována
z evropských fondů.
Projekt zahájil Jihomoravský kraj a město Brno již v roce
2003. Dalšími spoluřešiteli jsou kraje Vysočina, Pardubický a Povodí Moravy s.p.
V témže roce byly zahájeny práce na přípravné dokumentaci s názvem „Návrhy opatření k realizaci projektu
Čisté povodí Svratky“.
Základem celého řešení je omezení přísunu živin
z povodí, omezení či zastavení výroby pracích prášků
s obsahem fosforu a následně odstranění infikovaných
sedimentů z nádrží.
Ing. Milan Venclík,
1. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje,
byl jedním z iniciátorů projektu „Čisté povodí
Svratky“.
Fakta o projektu
Cíl projektu:
Navrhnout a realizovat opatření směřujících k zlepšení kvality vody v povodí
řeky Svratky nad Brnem a ve vodních nádržích Brno a Vír a tím omezení
masového rozvoje cyanobakterií – sinic, jež produkují toxické látky a tím
ohrožují užívání vody nádrže Brno a upravitelnost vody na pitnou z nádrže
Vír.
Rámcový postup řešení projektu:
Omezit přísun živin (zejména fosforu a dusíku) z plochy povodí vodních
nádrží Brno a Vír z plošných a bodových zdrojů znečištění.
Typy opatření: revitalizace krajiny – protierozní opatření, zatravnění a zalesnění, vsakovací pásy a průlehy, systémy menších záchytných nádrží mokřadního typu a vše další k omezení povrchového odtoku, dále výstavba nebo
rekonstrukce čistíren odpadních vod komunálních a průmyslových, omezení používání fosfátových pracích a mycích prostředků, zavedení používání
zemědělských hnojiv biologických, nikoliv minerálních – jejich zbytky jsou
vodou transportovány do vodotečí a nádrží. Teprve po prokazatelném snížení přísunu živin do nádrží lze zahájit čištění v nádržích, zejména asanaci
infikovaných sedimentů v nádržích Brno a Vír.
2005
„Voda nad zlato“
Milí přátelé,
známá česká pohádka nám připomíná velkou pravdu,
že „sůl je nad zlato“. Myslím, že tato moudrost neplatí
jen v případě soli. Stejně tak dobře se dá vztáhnout na
vodu. Ano, „voda je nad zlato“ a nezbývá než doufat,
že na to my lidé přijdeme ještě včas.
Od nepaměti víme, že bez vody není života. Přesto se podle toho většinou
nechováme a tuto nenahraditelnou životadárnou tekutinu důsledně nechráníme. I když každý z nás může udělat mnoho – nástroje a možnosti máme.
K těmto nástrojům však musíme přidat hodně dobré vůle a také vědomostí.
Klíč k zásadnímu zlepšení je totiž jen v nás v lidech, v každém z nás, ať jsme
představiteli průmyslové výroby, politiky, nebo řadovými spotřebiteli, či v domácnosti. Prezident společnosti vyrábějící prostředky na praní a mytí může
např. rozhodnout, že bude vyrábět jen bezfosfátové prostředky, politik může
vydat zákon zakazující výrobu fosfátových prostředků a každý kdo se stará
o domácnost může kupovat jen bezfosfátové prostředky.Všichni však musí
být především dobře a důkladně informováni, aby věděli jaká zásadní zlepšení přinese změna jejich chování. A o tom právě výše uvedené projekty jsou.
Víme, že z České republiky voda jen odtéká a žádná nepřitéká, že vodnost
našich řek je poměrně malá a pro Jihomoravský kraj to platí dvojnásobně.
O to větší pozornost musíme věnovat ochraně jakosti vody v našem kraji.
Jihomoravský kraj si je této skutečnosti vědom od prvopočátku svého působení a věnuje velkou pozornost opatření „Odstranění eutrofizace povrchových vod“, které je obsaženo v Programu rozvoje Jihomoravského kraje.
Jako pilotní území bylo vybráno povodí řeky Svratky nad Brnem a to pro
dlouhodobé zhoršování kvality vod v přehradních nádržích Brno a Vír vlivem
přemnožených sinic – cyanobakterií. Ty k životu využívají především fosfor a
dusík, látky přitékající ročně do nádrže Brno v obrovských množstvích 35 tun
fosforu a 750 tun dusíku; do nádrže Vír 20 tun fosforu a 600 tun dusíku.
Náprava je nezbytně nutná, protože Brněnská přehrada je nejvýznamnější
víceúčelová nádrž pro Brno a okolí a Vírská přehrada je nejvýznamnějším
zdrojem pitné vody pro 480 000 obyvatel Brněnského a Žďárského regionu.
Projekt Čisté povodí Svratky, zahájený Jihomoravským krajem a městem
Brnem v roce 2003, řeší především omezení přísunu těchto látek do nádrží Brno a Vír z povodí, užívání bezfosfátových prostředků na praní a mytí
a následně vyčištění přehradních nádrží od živin již v sedimentech obsažených. Dalšími spoluřešiteli problému jsou kraje Vysočina, Pardubický a Povodí
Moravy s.p.
Při řešení neradostné situace je třeba ctít zásadu, že nejdříve musí být snížen
přísun živin do nádrží (vyčištěno povodí) a pak teprve lze asanovat prostory
nádrží (vyčistit nádrže). Známe nechvalné případy, kdy byly opačným postupem způsobeny škody v mnoha desítkách milionů, když byla bez předchozího vyčištění povodí vyčištěna nádrž a rok po napuštění byla opět zamořena
sinicemi.
V souvislosti s řešením tohoto projektu se Jihomoravský kraj zapojil do projektu Iniciativy Společenství INTERREG IIIC – „Community Rivers“, v jehož
rámci budou v letech 2004 – 2006 předávány zkušenosti s řešením podobných problémů, ve Velké Britanii – Walesu, Španělsku – Katalánsku a Holandsku – Hunze en A’as. Velmi mnoho si slibujeme od zapojení se veřejnosti
a ekologické výchovy a vzdělávání. V této oblasti je třeba využít velké zkušenosti ze zemí EU.
Všem realizátorům projektu přeji pevnou vůli k práci a radost z úspěchů.
Nám všem Jihomoravanům pak přeji, aby voda Svratky nebyla díky sinicím
zelená, ale „na slunci čirá a ve stínu černá“ – jak praví její prapůvodní název
Švarca (Schwarza). Spolu s občany Brna a okolí se velmi těším, že v budoucnu
se opět budeme moci s chutí ponořit do chladivé čisté vody Brněnské přehrady a vychutnat si chvíle odpočinku a pohody. Závěrem je třeba také říci,
že výsledky uvedených pilotních projektů budou využívány při postupném
zlepšování jakosti vod v celém Jihomoravském kraji.
Ing. Stanislav Juránek
hejtman Jihomoravského kraje
Základní informace o sinicích
Fakta o projektu
Dosud vykonané přípravné práce
a doporučení dalšího postupu:
JMK spolu s městem Brnem zadal 10/2003 a v 04/2004 převzal přípravnou
dokumentaci „Návrhy opatření k realizaci projektu ČPS“s těmito doporučeními pro další práce na projektu:
• kvantifikace a analýzy sedimentů v nádrži Vír (Brno hotovo), mapy dnových sedimentů, zhodnocení infekčního potenciálu v různých částech nádrže
• doplnění sítě měření jakosti a množství vod o 21 profilů a případně matematické modelování jakosti vody v povodí a nádržích Brno a Vír
• záchytné nádrže mokřadního typu nad nádržemi Brno a Vír ( celkem 11
míst), hlavně v konci vzdutí Brněnské nádrže-Bažinky a nad Vírem v profilu
Borovnice
• omezení plošného znečištění – studie protierozní ochrany s návrhy ekologických opatření nad nádržemi Brno a Vír, zahájení komplexních pozemkových úprav
• revitalizace potoků Lubě, Luční a Račický
• příprava dokumentací pro 16 čistíren odpadních vod a jejich výstavba
• komunikace s veřejností, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
• příprava variantních řešení asanace dnových sedimentů v nádržích na příklad částečným vytěžením, překrytím, či při částečném vypuštění vápněním,
při úplném vypuštění, deponie atd., sedimentů k asanaci je v nádrži Brno
asi 2 mil. m3 (celkem asi 4 mil. m3 ve vrstvách až 3,5 m silných - nejsou
nebezpečným odpadem, těžké kovy a radionuklidy jsou v normě)
• příprava dokumentů pro žádosti na strukturální české fondy a fondy EU
Ing. Ivo Minařík
vedoucí regionálního rozvoje JMK
Sinice jsou jedny z nejstarších organismů. Sehrály také rozhodující úlohu
ve vytváření kyslíkaté atmosféry na Zemi. Díky své jednoduché stavbě mají
obrovskou schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Vyskytují se jak na
pouštích, horských pramenech, ve znečištěných a odpadových vodách, radioaktivních vodách, tak v polárních oblastech. To je velmi nepříznivé, zvláště pokud uvažujeme o jejich potlačení. Sinice produkují celou řadu látek,
kterými mohou ovlivňovat své okolí. Patří sem látky neškodné (prospěšné
lidskému zdraví), ale také toxiny (jedy). Sinicím se nejvíce daří v mělkých a
pomalu tekoucích vodách. Poslední průzkumy jednoznačně dokazují masový výskyt nežádoucích druhů sinic na 83 % vodních nádržích a tocích.
Česká republika je v problematice toxických sinic srovnatelná například s
Austrálií či Dánskem. Toxičtější populace byly nalezeny pouze v Norsku, Holandsku či Kanadě. Stejně jako přibývá sinic, zvyšuje se riziko negativního
ovlivňování zdraví obyvatel.
Jak při praní či mytí nádobí
zbytečně nezatěžovat životní prostředí
V současnosti je na trhu již dostatek pracích prášků, které fosfáty neobsahují. Fosfáty jsou v nich nahrazeny tzv. zeolity, což jsou látky podobné přírodním jílům
- pro životní prostředí víceméně neškodné.
Na druhou stranu se na českém trhu stále ještě objevuje řada pracích prášků, které fosfáty obsahují v nemalém množství, a proto jsou fosfáty z pracích prášků
v České republice stále významným zdrojem fosforu, který uniká do povrchových vod. Ke zlepšení situace může přispět každý tím, že při koupi pracího prášku
bude vybírat prací prášky bez fosfátů.
Z hlediska životního prostředí se za nejvhodnější považuje výběr tzv. kompaktních pracích prostředků, které jsou nejen bezfosfátové, ale také neobsahují soli,
které pro praní nemají žádný význam a zbytečně zasolují povrchové vody - do prášků se přidávají proto, aby zůstaly sypké. Díky výrazně nižšímu dávkování
jsou celkové náklady na jedno praní srovnatelné s běžnými pracími prášky.
Pro ruční praní se pak doporučují přípravky mýdlové. Mýdlo se ve vodě velmi rychle a úplně rozkládá na látky v přírodě běžné.
Kromě fosfátů obsahují prací prášky celou řadu dalších chemických látek, proto životnímu prostředí ulevíme také správným dávkováním. To je uvedeno na
každém obalu a závisí na tvrdosti vody - čím tvrdší voda, tím vyšší dávka. V České republice je ve vodovodech obvykle měkká voda, a na dobré vyprání stačí
proto nejnižší dávka doporučovaná výrobcem. Tvrdost vody si může každý zjistit telefonicky u správce vodovodu (vodárny) v místě svého bydliště. Je zbytečné
přidávat pracího prostředku více.
Co obsahují prací prostředky
V průběhu let se prací proces stále více stává záležitostí chemickou, mechanická práce rukou je nahrazena chemickým účinkem.
Tenzidy: (povrchově aktivní látky) tvoří jednu z nejdůležitějších součástí pracích prostředků. Snižují povrchové napětí vody, a tím zvyšují smáčitelnost
textilií. Odstraňují nečistoty a zabraňují jejich opětovnému usazování na textiliích. Všechny tenzidy, které se používají v pracích prostředcích, jsou dle norem
EU biologicky rozložitelné.
Změkčovací prostředky: slouží pro odstranění tvrdosti vody, neboť měkká voda je důležitým předpokladem pro úspěšné praní. Navíc změkčená
voda chrání i pračku samotnou. Podle druhu použitých změkčovadel lze prací prostředky rozdělit na fosfátové (obsahují fosfáty) a bezfosfátové (obsahují
zeolity v kombinaci s dalšími látkami)
Bělící prostředky: odstraňují barevné nečistoty (např. skvrny od ovoce, zeleniny, vína) oxidací, tj. působením kyslíku.
Zásadité látky: řídí hodnotu pH prací lázně, způsobují lehké bobtnání textilních vláken a tím zvyšují účinnost pracího prostředku. Používají se např.
soda nebo křemičitany.
Ochranné koloidy: zabraňují znovuusazování nečistot na tkaninách.
Prostředky na ochranu vlákna: jedná se o stabilizátory, které vážou těžké kovy, udržují je v rozpuštěném stavu a tím brání jejich škodlivému
vlivu při pracím procesu.
Enzymy: štěpí nečistoty- mastnoty, bílkoviny, škroby.
Optické zjasňující prostředky: fluorescentní látky přeměňují UV záření na viditelné světlo a tak prádlo vypadá světleji.
Parfémy: dávají prádlu příjemnou vůni.
Plnidla: (nejčastěji sole) jsou přidávaná do pracích prášků proto, aby zůstaly sypké.
Na výše uvedené další přípravné
práce shromažďuje JMK finanční
prostředky od třech spolupracujících
subjektů: statutární město Brno, kraj
Vysočina (spolu s JMK NUTS II), Pardubický kraj. Předběžně jsou slíbeny
pro rok 2005 – 2006 v celkové výši
5,5 mil. Kč (minimální k pokračování
prací). Státní podnik Povodí Moravy
přislíbil spolupráci při monitorování
množství a jakosti vod. Celkové náklady jak na přípravné, tak na investiční
práce se odhadují na 3,355 mld. Kč.
Základní informace o Brněnské přehradě
Již koncem 19. století se v Brně plánovalo postavit hráz údolní nádrže
hlavně z důvodů negativních zkušeností z povodní. Příprava začala kolem roku 1907, ale až v roce 1927 bylo oficiálně požádáno o povolení
ke stavbě. Původně se uvažovalo o hrázi zděné z lomového kamene.
Později však byl projekt změněn na betonovou tížní hráz z kamene a
betonu se třemi přelivy. Tento předložili a realizovali brněnští inženýři
J. Mazl, S. Kratochvíl, A. Homola a K. Lossmann společně s architektem J. Gruntem. Stavba začala v roce 1936, v následujícím roce však
přišla dvakrát velká voda, která stavbu značně poškodila. Zajímavostí
je, že přestože se jedná o složité inženýrské dílo, ke stavbě byly použity
pouze dvě míchačky na beton a jeden kompresor, přesto byla po 50ti
letech prokázána nebývale vynikající kvalita betonu. Nezaměstnanost
byla v té době vysoká a tak bylo pro stavbu využito velké množství
manuální práce dělníků. Stavba byla dokončena v roce 1940 a stala
se tak důležitou součástí Dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy.
V hrázi je uloženo 21000 m3 betonu a udrží vodu v objemu tisíckrát
větším než je objem hráze. Stavba měří 120 m a její výška nad základy
je 34,5 metru. K využití vodního zdroje byla u hráze postavena vodní
elektrárna s Kaplanovou turbinou. Mezi negativní stránky stavby patřilo vystěhování 107 domů obce Kníničky. Nepříjemné stěhování bylo
však vyváženo vznikem nových Kníniček s moderním rázem bez ohrožení jejich obyvatel povodněmi.
Každý může pomoci
správným výběrem pracího prášku
šk
ku
Brněnská přehrada
Hlavní příčinou přemnožení sinic ve vodních nádržích je
zvýšený obsah minerálních živin rozpuštěných ve vodě.
V případě sinic se jedná především o fosfor ve formě fosfátů.
V nemalé míře jsou fosfáty obsaženy v pracích prostředcích,
z nichž se při praní fosfát dostává do splaškových odpadních vod. Fosfor lze ze splaškových vod částečně odstranit
na čistírně odpadních vod, ovšem to lze pouze v čistírnách
s terciálním stupněm čištění. Většina čistíren v České republice tento stupeň čištění nemá a v řadě případů není odpadní
voda čištěna vůbec. Fosfor se tak z vašeho pracího prášku
většinou dostane až do přírodních vod, kde nemalým dílem
přispěje k rozvoji toxických sinic. Takto může na prací prášky
připadat až polovina celkového znečištění fosforem!
Škodlivost toxických sinic pro lidské zdraví
Jedy obsažené v sinicích jsou ve srovnání s některými jedy rostlin a hub ještě
toxičtější. Proto uvažujeme-li o dopadu na lidské zdraví a na zdraví zvířat,
musíme brát situaci velmi vážně. Toxiny mohou vyvolat tři hlavní skupiny
onemocnění, a to poruchy zažívacího traktu, alergické reakce a onemocnění jater. Podle toho kolik a jakých toxinů se do těla dostane, liší se i projevy:
od lehké akutní otravy se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti
hlavy, snížení imunity, až po vážnější jaterní problémy. U alergiků se mohou
vyskytnout alergické reakce ve formě kožních problémů, záněty a reakce
očí a spojivek. Dále mohou působit jako aktivátor rakovinných procesů.
Pokud by těhotná žena dlouhodobě pila vodu obsahující toxiny ze sinic,
mohlo by dojít i k těžkému poškození jejího plodu (např. Dawnův syndrom).
Ve světě jsou zdokumentovány také akutní otravy a úhyny hospodářských
zvířat, vodního ptactva a vodních živočichů, lesní zvěře i psů. Mezi nejvíce
ohroženou skupinu patří především děti, dále pak starší a nemocní lidé.
Styk se sinicemi je nebezpečný v jakékoliv formě, tj. požití, styk se sliznicí
i pokožkou. Rizikové je tedy nejen koupání, ale i vodní sporty a rybolov.
Základní informace o Vírské přehradě
Stavba Vírské údolní nádrže byla započata roku 1947 a uvedena do chodu 1958. Vystavěním její 71 metrů vysoké hráze vzniklo jezero o rozloze 223,5 ha.
Díky této stavbě je pitnou vodou zásobováno Novoměstsko, Bystřicko, část Žďárska a část Brna. Maximální hloubka je 55 metrů. Na jižním konci byla postavena přehradní nádrž Vír II, která zachycuje kolísání vodní hladiny při plném provozu hlavní hydroelektrárny. Plocha jezera je 12,3 ha.
Základní informace o řece Svratce
Jak rozpoznat sinice od vodních řas
Jestliže se u hladiny vznáší organismy ve tvaru zelené krupice či drobných
jehliček, jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Pokud je voda rovnoměrně zakalená, jedná se pravděpodobně o řasy.
Svratka pramení v oblasti Žďárských vrchů (na západních svazích Křivého javoru v výšce 760m.n.m), má na svém toku 3 přehrady, z nichž
na Víru je zakázaná plavba, koupání a rybaření, protože se jedná o nádrž na pitnou vodu. V Brně – Modřicích se do Svratky vlévá Svitava,
dalším významným přítokem je řeka Jihlava a Litava. Délka Svratky je 174 km, povodí má rozlohu 7118 km2, průměrný průtok činí 27 m3/s.
Svratka je největším levým přítokem Dyje.