Studijní zájezd do Plymouth, Anglie 21. 9. – 29. 9. 2013

Komentáře

Transkript

Studijní zájezd do Plymouth, Anglie 21. 9. – 29. 9. 2013
Studijní zájezd do Plymouth, Anglie
21. 9. – 29. 9. 2013
Sobota a neděle 21.-22.9., den první a druhý
Kolem čtvrté hodiny odpolední ožívá prostor před ZŠ Hanspaulka
hemžícími se dětmi a rodiči. Poznávací znamení je větší či menší kufr
a výraz na tvářích odrážející směs napětí a očekávání. Ti, kteří jedou
do Anglie poprvé, se opatrně drží blízko svých rodičů, ti ostřílenější už
vyhlížejí kamarády a shánějí se po své dvojici na jízdu autobusem. Nastane
velké počítání, předávání potřebných dokumentů a nakládání věcí
i pasažérů do autobusu. Když se autobus úspěšně naplní, zbývá už jen
zamávat maminkám a tatínkům a vyrazit na velmi dlouho cestu s cílovou
stanicí Plymouth – jihozápadní Anglie.
Po dálnici uháníme přes Německo do francouzského Calais, kde těsně
míjíme trajekt díky pasové kontrole. Čekáme tedy další hodinku, než nás
pustí na příští. V brzkých ranních hodinách vybíháme na palubu trajektu
a to právě ve chvíli, kdy se před námi v mlze začínají vynořovat pověstné
doverské bílé útesy. Rychle udělat fotku a pak honem zpátky dolů do útrob
trajektu a nasedat do autobusu. Čeká nás bezmála šestihodinový přejezd
přes jižní pobřeží Anglie do Plymouth, ale to už je ta kratší část naší cesty.
Počasí se ukazuje jako milosrdnější než u nás doma, teplota je někde kolem
15 stupňů.
Do Plymouth nakonec šťastně
dorazíme mezi třetí a čtvrtou
hodinou odpolední. Naše
první zastávka je National
Marine
Aquarium,
kde
můžeme sledovat, jak vypadá
život v oceánu, který máme
na dosah a jeho obyvatelé.
Po návštěvě stoupáme nahoru
k majáku, kde si uděláme již
tradiční fotku a ještě nám zbývá malá chvilka na zběžné proběhnutí
několika přilehlých uliček a pak už míříme na parkoviště, kde se bude konat
velké setkání s hostitelskými rodinami.
Napětí v autobuse stoupá s každou novou rodinou, která se na parkovišti
objeví a pomalu mizí jedna skupinka za druhou, aby odjela do svého
provizorního domova, v němž stráví několik následujících dní. Nakonec jsou
všichni úspěšně rozvezeni a nezbývá než se těšit na společný večer
v rodinách a na další den.
Pondělí 23.9., den třetí
Druhý respektive třetí den nás čeká náš žlutý autobus na meeting pointu,
aby nás zase všechny pěkně nabral a dovezl do školy. Chvíle napětí nastává,
když nejsou na místě všichni, ale nakonec doráží i poslední skupinka, která
uvízla v dopravní zácpě. Autobus se bravurně proplétá někdy dosti úzkými
uličkami v přístavu a zastavuje nám přímo před budovou školy Mayflower
college. V malé kavárničce v přízemí na nás čekají páni učitelé, které
si odvádí své skupinky podle dřívějšího rozřazovacího testu. Dopoledne
trávíme seznamováním s panem učitelem a zlepšováním našich jazykových
dovedností. Po výuce se opět shromažďujeme v kavárničce a spěcháme
do autobusu, abychom si pěkně užili odpoledne, které slibuje slunečné
počasí a spoustu zajímavých zážitků. Míříme totiž do Eden Project.
Eden Project je unikátní projekt dvou obrovských biomů, jinými slovy
se jedná o dva ohromné skleníky. V jednom je pěstována tropická flóra
a v druhém je ukázka vegetace subtropického pásu. Kromě obdivování
krásných rostlin jsme se
vyšplhali až pod samou
střechu skleníku, což je
pro některé z nás docela
adrenalinový zážitek, dál
můžeme ochutnat nápoj
z baobabu nebo si můžeme
zasoutěžit
v testování
pálivosti chilli papriček.
Jetu skutečně na co koukat,
takže nám pár hodin zde
strávených uteče jako voda a nezbývá než nakoupit pár suvenýrů domů
a vydat se na meeting point, kde na nás už netrpělivě čekají naše rodiny.
Úterý 24.9, den čtvrtý
Ráno je opět sraz na meeting pointu a jedeme do školy. Dnes už zkušeně
míříme přímo do učeben, v nichž trávíme dopoledne. Odpoledne nás čeká
návštěva Morwellham Quai, což je něco jako skanzen, ale v mnohem
zajímavějším provedení. Krom toho, že sami vidíme, jak vypadala vesnice za
viktoriánského období, si vyzkoušíme dobové kostýmy, zhlédneme
předvádění výroby lana
a projedeme
se
dolem.
Asi nejsilnějším
zážitkem
pro některé z nás je návštěva
viktoriánské školy s velmi
přísným panem učitelem.
Abychom vůbec mohli vejít
do
třídy,
absolvujeme
prohlídku čistoty rukou
a oděvu. Celou hodinu potom
musíme pečlivě poslouchat
a sedět vzpřímeně s nohama pevně na zemi, což se mnohým z nás nedaří.
Pak ale následují různé tresty jako třeba nos přitisknutý na tečku na tabuli
ve velmi nepříjemné poloze, nebo pár ran rákoskou či potupné stání
s papírovou čepicí na hlavě. Plni dojmů se vracíme zpět, a protože máme
ještě chvíli času, stavíme
se v národním
parku
Dartmoor,
kde
jsme
vysazeni přímo uprostřed
pláně s poníky. Kdo má dost
trpělivosti a odvahy, tak si
některého může pohladit.
K večeru
se
vracíme
na meeting point a hurá
do rodin na večeři a večerní
vyprávění.
Středa 25.9, den pátý
Dopoledne probíhá již tradičně ve škole. Někteří z nás už možná
zaznamenali pokroky v angličtině. Dnes je ale vrcholem dne návštěva
zábavního parku Woodlands. Akorát počasí nám tentokrát nepřeje a prší
a prší. Ze začátku to vypadá trochu neutěšeně, ale protože je teplo, za chvíli
nikoho déšť netrápí a místo toho se snaží vyzkoušet co možná nejvíc
atrakcí. Největší úspěch pak sklízí vodní klouzačky a volný pád. Páni řidiči
všechny vyzvali na bitvu s molitanovými míčky a byla opravdu vydatná.
S postupující hodinou se všichni potkáváme u rychlého občerstvení, kde je
čas na pití, hranolky nebo Jacket potatoe. Přiblížila se zavírací doba a my
musíme
opustit
brány
Woodlands unavení a zmáčení.
V autobuse už máme ale
zatopeno, tak se rychle
převlékneme, abychom mohli
zamířit zpátky domů. Pro
rozveselení nám „táta“pan
řidič pouští sérii písniček a
trénujeme i „taťkův tanec“.
Který nás naučil už zkraje
zájezdu.
Čtvrtek 26.9, den šestý
Ráno hurá do školy a užít si předposlední den v Mayflower college a pak už
nasedáme do autobusu a míříme do místa, kde bydlel Francis Drake,
legendární postava anglických dějin. Jedeme do Buckland Abbey. Jedná se
o velmi zachovalou usedlost na pěkném místě, takže není divu, že se tu
Drakeovi líbilo. Podíváme se na krátký film o jeho životě a prohlédneme si
spoustu exponátů souvisejících s Drakeovým životem a mořeplavbou. Opět
máme možnosti si vyzkoušet dobové kostýmy, čemuž skoro nikdo neodolá
a tak vzniká spousta vtipných fotek. Po dvou hodinách opouštíme Buckland
Abbey a míříme do centra Plymouth za nákupy, na které se už všichni
těšíme. S taškami plnými dárečků se potom za necelé tři hodiny potkáváme
na místě srazu. Nákupním vášním bylo učiněno zadost a zmoženi výletem
i nákupy míříme zpět do rodin.
Pátek 27. 9., den sedmý
Dnešní dopoledne je výjimečné, je to náš poslední den ve škole. Trávíme
poslední čas s našimi učiteli a potom nastává slavnostní chvíle předávání
certifikátů o absolvování jazykového pobytu. Fotíme se na památku,
loučíme se a míříme za naším předposledním výletem. Jedeme do města
Torquy a do Babbacombe Model Village – což je modelová vesnice, která
mapuje život v Anglii v průběhu věků od doby nejstarší až po nejmodernější
dějiny. Jsou tu především modely stavení, ale nechybí ani Stonehange nebo
můžeme spatřit třeba Williama a Cate s malým princem v náručí před
porodnicí.
V Torquy se projdeme po nábřeží. Mimo jiné je oblast Torquy nazývána také
anglická riviéra a je rodištěm Agathy Christie. Možná právě tady vznikal
příběh Hercula Poirota.
Poslední
hodinku
trávíme
ještě
na nákupech utrácením
posledních liber. Pak se
vracíme
zpátky
do rodin na poslední
večeři, ještě zbývá
zabalit a rozloučit se
s anglickým životem.
Sobota a neděle 28. – 29.9, den osmý a devátý
Naposledy snídáme v našich rodinách a to velmi brzkých ranních hodinách.
Pak honem naložit kufry a hurá k autobusu. Páni řidiči nakládají jeden kufr
za druhým a my pomalu zaplňujeme útroby autobusu. Za chvíli jsem
kompletní, máváme zbylým rodinám a míříme na Londýn.
Londýna dosahujeme opět asi po pěti až šesti hodinách a v autobuse je
nezvykle ticho, to jak všichni dospávají ranní vstávání. V Londýně
vystupujeme na Greenwich, kde náš dnešní den začíná. Navštívíme zdejší
observatoř a expozici spojenou s hvězdářstvím a astronomií a samozřejmě
se musíme vyfotit na nultém poledníku.
Z Greenwiche míříme k Temži, odkud nás loď odveze do srdce Londýna,
abychom na vlastní oči spatřili House of Parliament, Westminster Abbey
a Trafalgar
Square.
Vyšetříme
si
půlhodinku na rychlý nákup suvenýrů
nebo občerstvení a metrem se
přesouváme na nádraží Kings Cross,
abychom se pokusili najít nástupiště 9 ¾.
Nacházíme ho především díky davu
turistů, kteří stojí frontu na fotku
s vozíkem napůl zapuštěným do zdi.
Usoudíme, že nemáme tolik času,
abychom fotku spáchali také, a raději se
přesouváme
metrem
opět
k řece
a nasedáme na loď, která nás bezpečně
dopraví zpátky na Greenwich, kde nás už
netrpělivě očekává autobus. Ještě
stihneme rychlý nákup jídla na cestu a už
se vezeme směrem na Dover.
Někteří z nás spokojeně oddechují, když dosáhneme pobřeží a přístavu
v Doveru. Stíháme trajekt právě včas. Tentokrát cesta není zdaleka tak
klidná jako při příjezdu do Anglie. Venku je asi psí počasí podle toho, jak to
s trajektem hází, a my se snažíme udržet naše žaludky na uzdě. Někteří si
trénují chůzi ala Jack Sparrow při nakupování v obchůdcích, ale je to
vskutku jen pro odvážné.
Cestu z Calais přes Německo většina z nás nevnímá a snaží se spát, co jen
sedačka v autobuse dovolí. Probouzíme se pořádně až na Rozvadově, kde se
občerstvíme v „mekáči“ a pak už nám zbývají necelé dvě hodinky, než se
ocitneme v Praze. Pak už je cesta důvěrně známá, po Evropské dolů, kolem
hotelu Praha a už jsou vidět rodiče netrpělivě vyhlížející náš žlutý autobus.
Nastává velká vítací vřava a zanedlouho zůstává autobus prázdný. Naše
anglické dobrodružství bude ještě chvíli doznívat při vyprávění v našich
rodinách, než zůstane pěknou vzpomínkou na týden strávený na anglické
pevnině.

Podobné dokumenty