Titanic v Praze

Titanic v Praze
16. 2. 2016
Všichni známe příběh o srážce lodi Titanic s ledovcem. Bylo to v roce 1912, viděli jsme to
v černobílých i barevných filmech. Světově úspěšná putovní výstava dorazila i do Prahy – Letňan.
Vypravil jsem se tam hned první výstavní den.
Metro jede napříč Prahou dlouho. V něm jsem ten den zažil jen dvě životní „křivdy.“ Nejdříve mě
pustila usednout mladá dívka, to se dalo ještě přežít. Horší byl revizor, kontroloval jenom mladé
cestující, starými (i mnou) jen pohrdal. Nekontroloval jízdenky, byla to neúcta k stáří, dotkl se mě.
Na konečné stanici Letňany bylo veselo. Dva vietnamští školáci si jásavě zpívali ruskou lidovou
píseň Kalinka. Taková je budoucnost Čechů v Praze. Vstup do výstavní plochy byl šlapáním ne
větrné pláni, pěkně daleko. Startujícím letadlům z vedlejšího letiště ale vichřice nevadila.
Vstupné na výstavu bylo pro penzisty 250 korun, pracující o 50 korun více. Expozice byla vzorně
připravena, dostali jsme zdarma naslouchátko, bylo vytopeno na 24 stupňů, prohlídka trvala 2,5
hodiny, nedalo se přečíst všechno, bylo to moc informací najednou. Před rokem 1912 byly
v Británii postaveny na tu dobu tři obrovské lodi, Olympic, Titanik a Britanic. První vypluvší
Olympic měl tak výkonné lodní šrouby, že nasál kolem jedoucí bitevní loď, ta do něj vybourala.
Tak dokonalá byla technika už v počátečních letech 20. století! Spotřeboval na jeden metr plavby
jeden kilogram uhlí. I po sto letech se staví moderní lodě o přibližně stejné velikosti.
V prvních letech minulého století přišly podstatné objevy. Začal fungovat telegraf, začaly
vycházet tištěné noviny, v monarchii vládl císař Josef I, začal létat zepelín, v Británii vládl král
Eduard I, byla uvedena Tosca, v Praze byla uvedena Rusalka, byl objeven rentgen, v Berlíně
začalo jezdit metro, začal bezdrátový telegraf, Frištenský vyhrál v evropském zápasu, na Sibiř
dopadl meteorit, začalo se stavět Vinohradské divadlo, byl proražen Vyšehradský tunel, v Praze
začínala první němá kina, byly objeveny Morganovy chromosomy, čeští hokejisté vyhráli v Praze
mistrovství.
O sto let později, kolik to podstatných objevů bylo učiněno….. nechť „prudký“ pokrok raději
posoudí jiní… Přečtení alespoň některých textů trvalo dlouho. Náhle mě vyrušilo houkání
vedlejšího návštěvníka, byl to mladopenzista, s drahým fotoaparátem, šílenec. Kapaly mu z úst
sliny. Raději jsem šel dál od něj. Výstaviště bylo plné školních dětí, já byl nejstarší! Mohli jsme si
osahat umělý ledovec.
Vrak Titaniku leží v hloubce 4 kilometrů, ve tmě a zimě. Rabovat ho smí jenom americká
vojenská společnost Titanik. Krást majetky utonulých se podařilo až v roce 1985, to se k němu
v batyskafu dostal pilot a kopilot, stěny měl jednu stopu tlusté, z titanu, byl dlouhý 7 stop. Našel
se tam i šperk ze zelené platiny. Oblek v kufru z vydělané kůžd odolal bakteriím i plísním. Cesta
dolů trvala dvě a půl hodiny, nahoru stejně.
Na konci výstavy jsem si mohl přečíst, zda jsem neumrzl a neutopil se. Nepřežil jsem! Byl jsem
ryšavá Irka, kuchařka, 47 let, stará panna, jela jsem sama ve III. třídě. Lodní lístek mě stál 40
dolarů. Pak se daly zakoupit lodní suvenýry, tužka 50 – 300 korun, tričko za 700. Už jsem měl
historie dost, vyšel jsem ven. Pláň před výstavištěm byla pohostinná, byly tam funkční záchodky,
zadarmo.
Plný vjemů jsem se vrátil na Žižkov, a v MHD nic zajímavého už nezažil.
Miloš Nekvasil
Fotogalerie
historie lodě záhady
DISKUZE
Váš příspěvek do diskuze:Marie Magdalena Klosová17.2.2016 23:15
Jo a jestli jste to Vy,na titulní fotce,tak máte dle mého docela lišácký pohled a smíšky v očích.mm
Marie Magdalena Klosová17.2.2016 23:09
1.Zdenko,líbí se mi,jak jste "se zdála mladá" počítači v prvním buse.Ani nepípl. 2.Pan Miloš mě opět nezklamal a
vyloudil smích na mé tváři.Jen si nejsem jista,zda objevy,které nám připomněl,se udály v minulém,t.j.20.století .
:)Jsou to asi také "mladoobjevy".Líbí se mi Vaše trochu drsné,leč zábavné vidění světa.mm
Zdenka Jírová17.2.2016 00:55
Napsal jste vtipný článek, líbil se mi. Už jsem si na váš humor zvykla. Na mne nedávno řval přes celý trolejbus
řidič, že mně "nepípla" karta na jeho počítači. Řekl mi, že jedu na černo a ať si to případně s reviziorem vyřídím
sama. Je mi 71 let, jezdím zadarmo, tak jsem ho nepochopila. V dalším buse mi karta pípla bez problémů.Asi
jsem se mu zdála moc mladá.
Jana Šenbergerová16.2.2016 18:26
Jako vždy jste mě pobavil svým neotřelým pohledem na svět kolem nás. Vaše postřehy jsou stejně originální jako
nápad putovat s Titanikem po souši. Těším se na další. Na rozdíl od vás pokládám "křivdy", kterých se na vás ti
neurvalci dopustili, za značné výhody, ale to až poté, co jsem je sama pro sebe takto přehodnotila. :-)
ivana kosťunová16.2.2016 10:55
Miloši, dnes jste byl mimořádně skvěle naladěn, Titanik ve vás probudil pozitivnější stránky povahy. A
mladopenzista se mi moc líbí. Budeme se dělit na mladopenzisty a staropenzisty, ať máme jasno !
Alena Tollarová16.2.2016 09:40
Pane Miloši, děkuji. Chtěla jsem na výstavu také jet, ale když jsem zjistila, že bychom dali 550 Kč, tak radši
pojedu pětkrát do zoo. Zvlášť když díky Vám už všechno vím. Také je fajn, že jste přidal i fotky. Vaše tramvajové
zážitky se mi líbí a nedivím se, že se Vás dotkly. Troufli si fakt dost! :)
Helenka Červenka16.2.2016 09:20
Ryšavá Irko, blahopřeji, tentokrát téměř bezproblémová jízda pražskou MHD za pěknou podívanou! :-)