1 O B S A H Organizační řád strana 2 Standard chodského psa

1 O B S A H Organizační řád strana 2 Standard chodského psa

OBSAH
Organizační řád
strana
2
Standard chodského psa
strana
6
Zápisní řád
strana
11
Bonitační řád
strana
18
Klubové a speciální výstavy
strana
20
Kárný řád
strana
21
Řád ochrany zvířat při chovu psů
strana
27
ÚVODEM
Ten, kdo poznal krásy Chodska, nikdy na tento kraj nezapomene. Vždyť
Chodsko je kraj drsný, jeho podnebí je kruté, úrodnost skrovná, ale krásy je v něm
jako v málokterém kraji. Tak, jak tento kraj svérázným svým podnebím a přírodou,
tak také historicky vytvářel pevné charaktery svých obyvatel, kteří v lásce a úctě ke
své vlasti neznali zradu a ústup od svých hranic. Z tohoto hlediska lze pochopit, že
ten, kdo zde strážil hranice, chodil s pevně sevřeným čakanem v pravé ruce a po
levici ho svým soustředěným pohledem doprovázel pes. Historii Chodska a
statečnost Chodů
vyobrazil Alois Jirásek v historickém románu Psohlavci
s kresbami Mikuláše Alše, na nichž nechyběl po boku chodského strážce pes.
V Hrádku u Domažlic, což je vrch vysoký téměř 600 m byl postaven v roce 1895 na
památku Jana Koziny pomník, zobrazující Choda, který pozorně střeží okolí. Má
dlouhý plášť, chodský širák, v jedné ruce čakan, v druhé majestát a u nohou mu sedí
pozorně soustředěný pes. V Domažlicích není snad jediný obchod, kde by nebyl
obraz Choda spolu se psem. A tak, když počátkem osmdesátých let byl prováděn
průzkum vyhledat u nás jedince obdobného fenotypu, kteří jsou dosud roztroušeni po
naší zemi, a kteří nejsou totožni se žádným z dosud mezinárodně uznaných a
neuznaných plemen, objevily se fotografie jedinců, z nichž je možno regenerací
ustálit plemena, která dokonce navazují na historii našeho národa. V této souvislosti
došlo i k výběru jedinců, kteří svým fenotypem zaručovali možnost vytvoření
obdobného psa, který sedí po boku Choda na pomníku vyvýšeniny v Hrádku u
Domažlic, tedy živého psa, který by připomínal slavnou historii Chodů, psa
Chodského. A tak pes na pomníku v Hrádku u Domažlic, jakož i kresby Mikuláše
Alše v Jiráskových Psohlavcích se staly symbolem pro vyšlechtění jeho živé podoby.
Chodský pes je dnes již uznávanou součástí českých národních plemen
s oprávněným nárokem soutěžit o titul českého šampiona – CAC. Věříme, že pro
svoje vlastnosti povahové i exterierové, které jsou pro každé podmínky doslova
ideální, si Chodský pes bude získávat stále větší popularitu.
Ing. Jan Findejs
+ 15.8.2006
Nebylo-li by ing. Findejse – nebylo by chodského psa
Čest jeho památce!
1
ORGANIZAČNÍ ŘÁD
Schváleno ministerstvem vnitra VSC/1-8750/91-R
Změna stanov vzata na vědomí dne 23.11.1998
1. Název, vymezení, sídlo a působnost.
„Klub přátel chodského psa v ČR“ (dále jen klub) je dobrovolná nezávislá a
nepolitická zájmová organizace chovatelů, majitelů a příznivců psů vedených pod
názvem „CHODSKÝ PES“.
S9dlem klubu je hlavní město ČR – Praha, adresa:Klub přátel chodského psa ČR, U
Pergamenky 3, 170 00 Praha 7.
Působnost klubu se vztahuje na území celé ČESKÉ REPUBLIKY. Klub je právnickou
osobou.
2. Účel a poslání klubu.
Klub zaměřuje svou činnost na ustálení, řízení, péči a další zdokonalování chovu
CHODSKÉHO PSA, na organizování a zabezpečování jeho plemenitby ve smyslu
znalostí genetických zákonů, na další šlechtění plemene a to jak z hlediska exteriéru
tak i povahových vlastností a to zejména:
a) zlepšování plemenné hodnoty chovných zvířat,
b) odbornou výchovou a vzděláváním chovatelů a majitelů (školeními,
přednáškami,výstavami, odbornými články a pod.),
c) zajišťování odborné přípravy a růstu rozhodčích exteriéru pro toto plemeno,
d) pořádáním chovných svodů,bonitací, speciálních výstav a pod.,
e) kontrolou vrhů a odchovů, ustájením, výživou a péčí o zvířata,
f) vedením členů klubu a hlavně mládeže k lásce ke zvířatům, péči o zvířata a
dobrým vztahem k přírodě vůbec.
3. Členství v klubu.
3.1. Členem klubu se může stát každý občan ČR, jakož i občané jiných států, všichni
starší 18.let. Mladším občanům podepisují členství výhradně rodiče nebo
zákonití pěstouni. Členové klubu jsou ve vzájemném rovnoprávném postavení.
3.2. Členství v klub vzniká schválením výborem klubu podané a řádně vyplněné
písemné žádosti uchazeče o členství a zaplacením členského příspěvku.
3.3. Členství v klubu je podmíněno zaplacením ročního členského příspěvku ve výši
schválené členskou základnou v termínu stanoveném výborem klubu a přijetím
výborem klubu podané žádosti o členství uchazeče v KPCHP.
3.4. Členství v klubu zaniká:
- vystoupení člena z klubu, který toto své rozhodnutí písemně klubu sdělí
- nezaplacením členských příspěvků vždy do 31.1. běžného kalendářního
roku a neodesláním či nepřijetím výborem Žádosti o přijetí za člena KPCHP
- vyloučením pro závažné porušení povinností člena klubu
- úmrtím člena klubu.
3.5. V případě úmrtí člena klubu může jeho rodinný příslušník požádat o členství.
3.6. Mezi základní práva člena klubu patří:
a) zúčastňovat se členských schůzí a ostatních akcí pořádaných klubem,
2
b) volit a být volen ( pokud člen dosáhl 18 let svého věku) do výboru a dalších
orgánů klubu
c) používat výhod poskytovaných klubem, pokud člen plní podmínky, které jsou
klubem stanoveny pro tyto výhody,
d) podávat návrhy,dotazy, náměty a stížnosti orgánům klubu,
e) požadovat na schůzích předkládání zpráv o činnosti a hospodaření klubu.
3.7. Mezi základní povinnosti člena klubu patří:
a) dodržovat organizační řád, chovatelský řád a další stanovy klubu vydané
působností klubu,
b) platit včas roční účelový příspěvek ve výši stanovené členskou schůzí klubu
a každoročně odeslat na adresu jednatele klubu řádně vyplněnou Evidenční
kartu člena s dokladem o zaplacení členského ročního příspěvku.
c) Podílet se na činnosti klubu, napomáhat realizaci jeho programu a
dodržovat členskou kázeň
d) Oznámit výboru klubu neprodleně závažné změny, které souvisejí
s členstvím v klubu (změna adresy, úhyn chovného psa nebo feny a pod).
4. Majetek klubu.
Majetek klubu je tvořen zejména:
a) zápisným nových členů,
b) členskými příspěvky,
c) poplatky z chovných svodů a bonitací
d) zisk z výstav,
e) výnosy z hospodářské činnosti klubu,
f) příspěvky, subvencemi, dary, odkazy,
g) úroky z kont klubu,
h) movitostí a nemovitostí klubu.
Majetek klubu spravuje výbor klubu na základě programu schváleného výroční
členskou schůzí klubu.
Na hospodaření dohlíží kontrolní a revizní komise, která předkládá pravidelně zprávu
členské základně na výročních členských schůzích.
5.Správa klubu.
Členové spravují svůj klub prostřednictvím orgánů, kterými jsou:
a) členské schůze
b) výroční členské schůze
c) výbor klubu
d) kontrolní a revizní komise.
5.1. Členská schůze klubu
Členská schůze klubu ( členská i výroční ) je jeho nejvyšším orgánem. Tvoří ji
shromáždění členů, které je usnášeníschopné za přítomnosti jedné třetiny.
Jestliže se ve stanovenou dobu po zahájení schůze neshromáždí potřebná jedna
třetina členů, je po uplynutí 20 minut usnesení platné při jakémkoliv počtu
přítomných hlasů(členů ). Toto ustanovení se týká i výroční členské schůze.
Pouze v případě, když by výroční členská schůze měla rozhodnout o zániku
klubu, musí být přítomna nadpoloviční většina členů. Při každém běžném jednání
je usnášení platné, je-li odsouhlaseno nadpoloviční většinou přítomných členů.
Členskou schůzi svolává výbor klubu podle plánu a to nejméně jednou za rok
písemnými pozvánkami alespoň 15 dnů předem.
Výroční členská schůze je svolávána výborem jednou za dva roky.
3
Do výlučné působnosti výroční členské schůze patří:
a) volba výboru a revizní komise na další dva roky dle volebního řádu, se kterým
je členská základna seznámena před vlastními volbami,
b) schvalovat změny a doplňky organizačního řádu,
c) schvalovat změny a doplňky chovatelského , bonitačního a zápisního řádu,
d) schvalovat výši zápisného, členských příspěvků, poplatků za svod, bonitaci,
jakož i dalších poplatků ( např. za vydání krycího listu a pod.)
e) e) rozhodovat o zániku klubu a způsobu likvidace majetku,
f) rozhodovat o změně organizačního systému klubu,
g) každé rozhodnutí a usnesení z výroční členské schůze klubu musí být
podepsáno předsedou ( popř. místopředsedou), jednatelem a dalším členem
výboru, aby bylo platné z hlediska doplňků či změn v příslušných řádech
klubu.
5.2. Výbor klubu:
Výbor klubu je statutárním orgánem klubu.
Jménem klubu jednají předseda, místopředseda, jednatel, hlavní poradce ( v případě
chovatelských záležitostí), pokladník ( v případě finančních záležitostí). Každý z nich
jedná samostatně na základě pověření výboru.
Jakékoliv jednání v rozhodujících záležitostech uvedenými funkcionáři klubu musí být
nejprve projednáno ve výboru klubu a může být přijato až po odsouhlasení výborem
klubu. Výbor klubu volí členská výroční členská schůze ve svobodných volbách na
dvouleté období.
Na své ustavující schůzi volí výbor ze svého středu zvolených funkcionářů předsedu,
místopředsedu, jednatele, pokladníka, hlavního poradce chovu, výstavního a
bonitačního referenta, instruktora výcviku a redaktora klubového zpravodaje. Ostatní
členové výboru, jejichž počet je maximálně 11, jsou pověřováni úkoly podle potřeby.
Výbor klubu řídí činnost klubu v období mezi výročními členskými schůzemi a přísluší
mu zejména:
a) připravovat a svolávat členské schůze a zajišťovat jejich usnesení,
b) přijímat členy klubu, vydávat členské průkazy, vést členskou evidenci a vést
zápisy z členských a výborových schůzí,,
c) vést účetní evidenci o hospodaření, příjmech a výdajích klubu,
d) informovat členskou základnu o činnosti klubu a jednáních na členských
schůzích, jakož i prostřednictvím klubového zpravodaje,
e) jmenovat oblastní poradce chovu, kteří pod vedením hlavního poradce chovu
tvoří chovatelské kolegium,
f) projednávat a schvalovat rozhodnutí nebo doporučení hlavního poradce chovu
a chovatelského kolegia, např. možnost udělení vyjímky pro chov CHP,
g) organizovat svody, bonitace, klubové a speciální výstavy plemen,
h) zajišťovat školení, zkoušet a jmenovat posuzovatele pro posouzení exteriéru
plemene
i) i delegovat rozhodčí exteriéru na bonitace, klubové a speciální výstavy,
j) doporučovat rozhodčí exteriéru na národní a mezinárodní výstavy,
k) projednávat s organizací, která zastupuje kynologii v ČR v FCI veškeré
záležitosti týkající se plemene CHODSKÝ PES.
5.3 Kontrolní a revizní komise (KRK)
a) kontrolní a revizní komise sestává ze 3 členů klubu, kteří jsou voleni ve
svobodných volbách na výroční členské schůzi,
b) členem KRK nesmí být člen výboru,
4
c) volební období členů KRK jsou dva roky.Žádný z členů KRK nesmí být
v rodinném nebo úzce příbuzenském vztahu (manžel, manželka,děti, vnuci) se
členy výboru klubu,
d) KRK kontroluje veškerou činnost a hospodaření klubu, provádí pravidelné
revize a ze své činnosti se zodpovídá členské schůzi klubu,
e) Členové KRK si mezi sebou zvolí předsedu, který zodpovídá členské schůzi za
řízení KRK,
f) Členové KRK mají právo se zúčastňovat jednání výboru klubu s hlasem
poradním.
5. Kárná pravomoc.
a) za porušování povinností a vztahů v rámci činnosti klubu mohou být členům
uložena kárná opatření, která se řídí kárným řádek ČKS – viz příloha – (který
je v naprostém souladu s Kárným řádem ČMKU ),
b) kárnou komisi jmenuje pro každý kárný případ samostatně výbor klubu,
c) odvolacím orgánem proti rozhodnutí kárné komise je výbor klubu, jehož
rozhodnutí je konečné.
6. Závěrečná ustanovení.
Tento organizační řád:
a) podléhá změnám a doplňkům schváleným výroční členskou schůzí,
b) pokud u něho doplňky nemění jeho charakter a smysl, pak je výborem klubu
doplněn formou příloh, které se číslují,
c) pokud u něho doplňky mění jeho charakter a smysl ( např. změna působnosti,
sídla, názvu klubu a pod) musejí být tyto změny potvrzeny MV ČR, aby nebyla
porušena právní subjektivita klubu, stvrzená tímto organizačním řádem,
d) byl odsouhlasen členskou ustavující schůzí, konanou dne 23.listopadu 1991 ve
Vrbně pod Pradědem a doplněn schválením výroční členskou schůzí dne
13.9.1998 Praze.
5
STANDARD CHODSKÉHO PSA
Stručný historický přehled:
Původ tohoto plemene je historický. Spisovatel Jindřich Šimon Baar popisoval ve
svých dílech opěvujících Chodsko ( v letech 1923 – 1924 ) psy z oblasti Šumavy,
které nazýval „chodské“.Tito typově vyrovnaní a velmi houževnatí psi měli za úkol
střežit zemské stezky, bránit majetek svých pánů, pomáhali při pasení. S historií
Chodska je spjato mnoho písemností i ilustrací. Již J.A:Gabriel ve své písemnosti o
Chodsku z r. 1864 psal o tamním lidu s přezdívkou „Psohlavci“ z důvodu, že měli na
svém praporci jako znamení věrného strážce domu – siluetu hlavy typického
ovčáckého psa s delší srstí na krku. Existenci dlouhosrstých ovčáckých psů, věrných
pomocníků a strážců Chodů, popisoval také spisovatel A.Jirásek ve svém románu
„Psohlavci“ doplněno ilustracemi od Mikuláše Alše.
Není možné samozřejmě tvrdit, že výše uvedené dokladuje původ současného
Chodského psa. Pouze je historicky podložena existence ovčáckého psa ustáleného
typu v místních podmínkách na území Čech.
Celková charakteristika:
Středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst
s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům.
Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako
celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení
krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho
pohyb je lehký a volný. Vyznačuje se temperamentní povahou bez známek nervozity.
Je přítulný ke členům rodiny, zejména k dětem. Vůči cizím osobám je zdrženlivý,
avšak při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný, Je
výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, který je schopen náročného
výcviku. Je obdařen vynikajícím nosem, čichové práce zvládá s lehkostí a
temperamentem. Díky ideální střední velikosti a dobré ovladatelnosti lze chodského
psa využít ve slepeckém výcviku. Navíc pro výborné čichové schopnosti může být
s úspěchem nasazen při záchranářských akcích a při vyhledávání osob v lavině.
Projevuje rovněž vlohy pro střežení stád a práci v zápřahu.
Důležité proporce těla:
Ideální parametry dvouletého jedince:
Index formátu: délka trupu tvoří 110 % výšky v kohoutku,
Index výšky: hloubka hrudníku tvoří 49 % výšky v kohoutku,
Index typu hlavy“ délka nosní partie tvoří 46 % délky hlavy
Chování a povaha:
Temperamentní pes rychlých, ne však překotných reakcí. Lehce učenlivý, pozorný,
dobře ovladatelný, poddajný. Je skromný, nenáročný a houževnatý. Jeho přítulnost
k malým dětem je obdivuhodná a činí z něho příjemného společníka rodiny. Je
nebojácný, pevných nervů a mimořádně ostražitý. Má výborné čichové schopnosti.
6
Hlava
Lebeční partie:
Lebka je plochá a zvolna se zužující směrem k očím se středem zúžení po čelním
vrubu, který je lehce naznačen. Týlní hrbol je hmatatelný, avšak na pohled
nevýrazný. Čichová partie je mírně kratší než mozkovna, od níž je oddělena šikmým
čelním sklonem. Čelní sklon není ani příliš ostrý, ani příliš mírný. Nadočnicové
oblouky jsou zřetelné, ale nevystupující. Líce jsou suché, pokryty plochými svaly.
Kůže lebeční partie je napjatá a pokrytá krátkou, hustou a hladkou srstí.
Obličejová část:
Nosní partie: Nosní hřbet je rovný(přímý) s prodlouženou linií mozkovny téměř
rovnoběžný.Směrem k čenichu se klínovitě zužuje.
Čenich: Středně velký, plný, černě pigmentovaný, nozdry otevřené.
Pysky: Pevné, suché, dobře přilehlé s uzavřenými kouty.
Čelisti: Horní a dolní čelist jsou úměrné, silné a delší, postupně se zužující k čenichu.
Tváře: hladké, dobře přiléhající, pod očima nepropadlé.
Zuby: Zdravé, silné, čistě bílé, v pravidelném postavení nůžkového skusu. Moláry na
sebe přesně dosedají, řezáky se navzájem dotýkají. Chrup je úplný.
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmo posazené. Nemají být vypouklé
ani zapadlé. Jsou lesklé, energického, avšak příjemného výrazu, barvy tmavě hnědé.
Víčka dobře přiléhají.
Uši: Krátké, vzpřímené, dozadu otočené, vysoko nasazené a blízko sebe postavené.
Jsou trojhranné se širší základnou, na hrotech buď zašpičatělé nebo lehce zaoblené.
Ušní boltce jsou pokryty delší hustou srstí, která zejména u kořene a po okraji boltce
tvoří štětky.
Celkově má být hlava úměrná velikosti těla a ušlechtilá. Nesmí působit masivně ani
příliš jemně. Charakteristický jedinečný vzhled hlavy podmiňuje správné nasazení a
nesení uší, jejich velikost, tvar a dlouhé osrstění.
KRK
Ladně nesený a utvářený, delší, velmi pružný. Směrem k plecím se mírně rozšiřuje.
Linie krku svírá s horizontální rovinou úhel 45°. K rk je pokrytý husou dlouhou srstí.
TĚLO
Hrudník: V průřezu oválného tvaru, jeho horní okraj je tupý, spodní zašpičatělý. Sahá
po úroveň lokte. Žebra jsou mírně klenutá, ne však sudovitá.
Předhrudí: Ze předu širší, náležité osvalené.
Hřbet: Rovný, pevný, nepříliš dlouhý, v kohoutku lehce vyvýšený.
Bedra: Krátká, pružná, dobře vázaná, v jedné linii navazující na hřbet.
Břicho: Pevné, vtažené.
Záď: Začíná ve stejné výši s hřbetem a v mírně svažité linii, bez přechodu, směřuje
k ocasu.
Ocas: V klidu a pohybu je volně spuštěný v lehkém oblouku, při vzrušení zvednutý po
úroveň hřbetu. Je bohatě osrstěný a dosahuje k hleznu. Umělé zkracování je
nepřípustné.
Celková linie těla od hlavy k ocasu je tvořena souborem ladných křivek. Délka trupu
má být o něco větší než je výška v kohoutku.
7
KONČETINY
Hrudní končetiny:
Obecně: Lopatka je správně šikmo uložená a ploše přiléhá. Kost ramenní je dlouhá a
úhel,který svírá s lopatkou se blíží 90°.
Loket: Směřuje rovně dozadu, není ani vbočený ani vybočený.
Předloktí: Je při pohledu z kterékoliv strany rovné, s dobře vyvinutým, suchým
svalstvem.
Záprstí: Je pevné, dlouhé a nikoliv příliš strmé. Zadní stranu předloktí pokrývá
přerůstající srst.
Pánevní končetiny:
Obecně: Dobře zaúhlené v koleni i hleznu. Jsou při pohledu zezadu rovné.
Stehna: Silná, vydatně osvalená.Zadní stranu stehen pokrývá přerůstající srst.
Nárt: Je pevný. Kolenní a hlezenní klouby jsou dobře zaoblené.
Tlapy: Středně velké, oválného tvaru. Mají pevné, pružné polštářky a klenuté,
sevřené prsty s krátkými, silnými drápy. Polštářky a drápy jsou plně pigmentovány.
MECHANIKA POHYBU
Přirozeným pohybem je nízký klus s diagonálním posunem končetin při zachování
neměnné linie hřbetu. Chod je lehký, pružný a prostorný.
KŮŽE
Napjatá, v každé partii dobře přiléhavá. Pigment polštářku a drápu je černý, viditelné
sliznice jsou tmavě pigmentovány.
OSRSTĚNÍ
Kromě obličejové části hlavy, hrotu ušních boltců a přední strany obou párů končetin,
kde je srst krátká, pokrývá tělo lesklá, dlouhá, hustá, tvrdší srst. Její délka se
pohybuje od 5 do 12 cm. Má být rovná nebo jen lehce zvlněná, na krku a hrudi mírně
otevřená, jinak přilehlá. Dobře vyvinutá podsada je kratší a měkčí. Ušní boltce jsou
bohatě osrstěny. U kořene a po okraji jsou vyvinuty štětky Zvlášť dlouhá srst se tvoří
na šíji, hřbetu a dále na zadní straně stehna a nártu, kde je mírně praporcovitá. Ocas
je hustě osrstěn a má na spodní straně dlouhou, mírně praporcovitou srst.
ZBRARVENÍ SRSTI
Černá až kovově černá se sytě žlutými znaky typu „black and tan“. Čím jsou znaky
sytější, tím lépe. Jiné zbarvení srsti než černá se znaky je nepřípustné.
Znaky jsou vyvinuty:
- na okrajích a uvnitř ucha
- nad očima
- na lících, odkud plynule přecházejí na hrdlo, kde tvoří charakteristický
půlměsíc
- na hrudi, přičemž hrudní znaky jsou odděleny od znaků na hrdle
- na pánevních končetinách, a to na vnitřní a zadní straně stehna a od prstů
po úroveň hlezna
- na hrudních končetinách od prstů po zápěstní kloub
- kolem řitního otvoru
mohou být navíc vyvinuty na spodní straně hrudníku, břicha a ocasu, mohou chybět
na zadní straně stehna.
Přednost se dává znakům vyvinutým v předepsaných partiích, zřetelně ohraničených
a sytě vybarvených.
8
VÝŠKA A HMOTNOST
Výška: Výška v kohoutku musí být: 52 až 55 cm u psa, 49 až 52 cm u feny.
Toleruje se maximální odchylka + - 2 cm.
Hmotnost: Optimální hmotnost – rozmezí 18 – 25 kg.
NEDOSTATKY, VADY,HRUBÉ(VYLUČUJÍCÍ) VADY
Jsou jakékoliv odchylky od standardu mírného (nedostatky), závažného(vady) a
velmi závažného (hrubé – vylučující vady) charakteru.
Nedostatky:
- drobivý krok,
- příliš výrazný nebo chybějící čelní sklon,
- slabé čelisti,
- na zcela tmavě hnědé oko,
- mírně delší ucho při správném nasazení,
- kohoutková výška + - 2 cm oproti standardu ( pes 50,51 a 56,57 cm, fena
47,48 a 53,54 cm),
- delší nebo naopak kratší hřbet,
- měkké záprstí; strmé záprstí,
- ocas zahnutá do strany. Ocas tvořící kroužek,
- kratší srst, Příliš jemná struktura srsti,
- méně syté znaky (slámově žlutá),
- delší nebo kratší ocas,
- znaky chybějící na uších a kolem řitního otvoru,
- nezřetelně ohraničené znaky,
- znaky více rozšířené na hlavě a hrudi, znaky méně výrazné na hlavě a hrudi,
- malý bílý znak ( v toleranci do 3 cm).
Vady:
-
klabonosá nebo naopak pronesená čenichová partie,
vypouklé nebo naopak vsazení oko. Světle hnědé oko,
ucho nesprávného tvaru. Špatně nasazené ucho. Měkké ucho,
krátký krk,
sudovitý nebo naopak plochý hrudník,
vybočené nebo vbočené lokty ( postoj sbíhavý, rozbíhavý ),
strmě uložená lopatka,
proláklý nebo klenutý hřbet,
nepevná bedra,
vybočená nebo vbočená hlezna (postoj sudovitý, kravský),
strmý postoj pánevních končetin,
přeúhlení pánevních končetin způsobující příliš spáditou hřbetní linii,
ocas stočený nad úrovní hřbetu,
kadeřavá srst,
výrazně světlé znaky,
znaky extrémně rozšířené na hlavě a na hrudi,
znaky chybějící nebo viditelně ubývající ve více partiích.
Hrubé, vylučující vady:
- zjev zcela postrádající ušlechtilost,
- kohoutková výška u psa menší než 50 cm a větší než 57 cm a u feny menší
než 47 cm a větší než 54 cm,
9
-
jakékoliv odchylky od nůžkového skusu: podkus, předkus, klešťový
skus,nepravidelný skus,
ztráta kteréhokoliv zubu (méně než 42 ),
dravčí oko,
svěšené nebo klopené ucho,
jiné zbarvení srsti než černá se žlutými znaky,
znaky vyskytující se mimo předepsané partie,
depigmentace čenichu, kůže a sliznic,
vyloučeni musí být psi silně bázliví a agresivní jedinci,
monorchismus a kryptorchismus,
krátká srst typu krátkosrstých plemen, chybějící podsada,
úplná ztráta znaků.
10
ZÁPISNÍ ŘÁD
23.5.2002 schválen ÚKOZ ( č.j. 5315/02-1020)
ÚČEL
1. Tento zápisní řád slouží pro řízení chovu plemene CHODSKÝ PES a vytváří
předpoklady pro trvalé zvyšování úrovně chovatelské práce KLUBU PŘÁTEL
CHODSKÉHO PSA V ČR (dále jen klubu).
2. Tento zápisní řád je v souladu s organizačním řádem klubu registrovaným MV ČR
č. VSC/1-8750/R.
3. Ustanovení tohoto zápisního řádu je platné pro všechny majitele chovných jedinců
chodského psa.
4. Plemeno CHODSKÝ PES, ve smyslu tohoto zápisního řádu, tvoří čistokrevní psi
a feny s platným průkazem původu, kteří odpovídají platnému plemennému
standardu. Čistokrevný pes nebo fena je jedinec, který je zapsán do plemenné
knihy.
CHOV A JEHO ŘÍZENÍ
5. Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba respektující především zásady
genetického zdraví jedince i plemene, která musí mít v souladu s posláním klubu
trvale charakter zájmové činnosti.
6. K plemenitbě lze použít pouze jedince odpovídající kladnému hodnocení na
bonitaci. V případě některých odchylek od standardu nebo při zařazení jedince
vybraného pro regeneraci plemene bez průkazu původu, může bonitační komise
povolit jeden zkušební vrh a na jeho výsledku pak rozhodnout dále.
7. Chov je veden jako registrační. V případě mezinárodního uznání plemene pak
chov řízený. Oba druhy chovu jsou základní formou řízení čistokrevného chovu.
Využívají se v něm jedinci, kteří splňují kvalitativní chovatelské podmínky.
Chovatel si navrhuje krycí psy sám nebo o navržení požádá svého poradce
chovu. Poradce chovu zamítne návrh chovatele v tom případě, že spojení
navržené chovatelem ohrožuje základní chovatelský cíl ( např. že oba jedinci jsou
na horní hranici výšky, nesou stejné nedostatky a vady a pod).
8. Oblastní poradce chovu (OPCH) povoluje sám příbuzenskou plemenitbu maxim.
do 12,5% Wrightova vzorce ( chovatelský cíl je snaha nepřesahovat 6,25 %
Wright.vzorce). Ke spojování chov. páru nad 12,5 % Wrightova vzorce ( např. syn
x matka, otec x dcera atd.) dává, jen ve vyjímečném případě, souhlas hlavní
poradce chovu (HPCH) nebo chovatelské kolegium, na základě písemně podané
žádosti chovatele.
CHOVATELSKÁ STANICE
9. Evidenci chovatelských stanic vede Rejstřík chovatelských stanic ČMKU.
10. Chovateli může být registrován pouze jeden název chovatelské stanice bez
ohledu na počet chovaných plemen a držených fen. Přidělení jména chovatelské
stanice je osobní a celoživotní.
11. Nárok na ochranu názvu chovatelské stanice vzniká dnem její registrace FCI.
Schválený název není možno změnit.
12. Majitelem chovatelské stanice může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která je
plně způsobilá k právním úkonům.
13. Název chovatelské stanice je trvalou a nedílnou součástí jména jedince. Název
chovatelské stanice se uvádí za jménem psa.
11
14. Převod či přechod názvu chovatelské stanice je možný za podmínky plného
souladu s předpisy ČMKU. Nesoulad s předpisy způsobuje neplatnost tohoto
převodu či přechodu.
15. Přechod chráněného názvu chovatelské stanice jiné osobě je možný zděděním,
převod smluvním postoupení.
16. Registrace chovatelské stanice zaniká:
a) písemným zrušením registrace ze strany majitele. Tímto zaniká majiteli nárok
na jakékoli další chránění chovatelské stanice.
b) Úmrtím majitele, pokud stanice nepřešla na jeho dědice v souladu s článkem
12 Směrnice ČMKU – Zásady registrace chovatelských stanic.
17. Prokazatelné změny jména nebo stálého bydliště majitele chovatelské stanice
musí být majitelem ohlášeny do jednoho měsíce po změně rejstříku
chovatelských stanic ČMKU.
CHOVNÍ JEDINCI
18. Chovní psi a feny jsou jedinci, kteří mají platný průkaz původu vystavený nebo
registrovaný plemennou knihou uznanou FCI a byli zařazeni do chovu po splnění
podmínek stanovených klubem.
Pro ověření identity chovných jedinců a jejich odchovů je výbor klubu oprávněn
nařídit krevní zkoušku. Podle výsledku zkoušky nese náklady chovatel nebo klub.
19. Zařazení do chovu provádí a do průkazu původu zaznamenává klub. Majitel
uchovněného psa/feny je p o v i n e n neprodleně ( nejpozději však max. do 30-ti
dnů po absolvování bonitace) zaslat průkaz původu jedince k registraci chovných
jedinců na PK (Český kynologický svaz, PK – chodský pes, U Pergamenky 3, 170
00 Praha 7). Zpět obdrží z PK spolu s PP se zaregistrováním chovnosti Knihu
krytí/odchovů.
Pokud chovný jedinec získá po registraci v PK ČKS další výstavní ocenění, tituly
nebo absolvuje zkoušku, musí majitel zaslat PP na PK ČKS k zaregistrování
těchto změn. Jinak budou mít odchovy v PP zaznamenána pouze ta ocenění
(zkoušky ) rodičů, která jsou v PK zaznačena při základní registrace.
20.Pro zařazení jedince do chovu se vyžaduje:
a) čistokrevnost potvrzená průkazem původu,
b) účast na svodu dorostu ve stáří 6 – 14 měsíců,
c) vyhodnocený RTG na dysplazii kyčelních kloubů maximálně II.stupně,
- minimální věková hranice pro absolvování RTG je 12 měsíců,maximální se
neudává;
majitel obdrží od veterinárního lékaře vyhodnocení ve dvou vyhodnoceních,
jedno si ponechá a druhé předá bonitační komisi, která provede zápis
výsledku RTG do PP,
- jedince s DKK stupně o a 1 jsou v chovu využívání bez omezení, jedince
s DKK 2 stupně pouze ve spojení s jedinci DKK stupně 0 a 1.
d) účast alespoň na jedné klubové či speciální výstavě (pořádané klubem)
počínaje třídou mladých s hodnocením nejméně velmi dobrá u psa a dobrá u
feny. Při absolvování více výstav se vybírá nejlepší ohodnocení.
e) Úspěšné absolvování bonitace od stáří 15 měsíců ( tolerance maximálně 7
dnů, chybějících do dne bonitace, je možná) do PP se zapíše chovný a
bonitační kód, výsledek RTG.
f) Dodržení stanovené věkové hranice – minimálně 18 měsíců pro první krytí a
maximálně 9 let u psa a 8 let u feny ( počínaje dovršením data narození ) pro
krytí poslední.
12
V případě vysoké chovné kvality může výbor klubu ( na základě doporučení
chovatelského kolegia ), na žádost chovatele nebo majitele krycího psa, chovnost
jedince prodloužit. Mimo jiné také na základě veterinárního osvědčení o
způsobilosti k dalšímu chovnému využití.
21.Posuzování na bonitacích se provádí na základě bonitačního řádu vydaného
klubem, řád je pro členy klubu veřejný.
22.Do chovu nesmějí být zařazení jedinci, na nichž byl proveden zákrok k odstranění
nebo zakrytí jakékoliv anatomické nebo exterierové vady, která je dle standardu
důvodem k vyloučení z chovu, jedinci v prokazatelně špatném zdravotním stavu a
jedinci agresivní.
23.Z chovu se vylučují jedinci, z nichž prokazatelně pocházejí potomci s hrubými
dědičnými vadami exteriéru, jakož i jinými anatomickými a povahovými
vadami,včetně genetických vad ( např. kryptorchismus, monorchismus,
chudozubost, atypičnost, jiná než dlouhá recesivně založená srst a pod.).
CHOVATEL A MAJITEL CHOVNÉHO PSA
24.Majitelem chovného psa či feny je fyzická osoba ( ve výjimečním případě
stanoveném směrnicí ČMKU rovněž právnická ), která má vlastnické právo
k chovnému psu nebo feně. Průkaz původu je nezaměnitelný a neprodejný
doklad chovného psa nebo feny.
25.Držitelem chovného psa nebo feny je buď majitel nebo ten, kdo je majitelem
zmocněn používat je k chovu.
26.Chovatel je držitel chovné feny v době vrhu, jehož chovatelská stanice byla řádně
zaregistrována.
27.Každá změny ve vlastnictví chovného jedince nebo jeho úhyn musí být do 15-ti
dnů oznámena písemně vedení chovatelského klubu - provede původní majitel, a
plemenné knize – hlášení provede nový majitel, změna se uvede v průkaze
původu.
28.Převod březí feny je možný. Pokud nebylo rozhodnuto jinak, budou štěňata
zapsána v chovatelské stanici nového majitele nebo držitele a jsou na něj
převedeny i všechny povinnosti plynoucí z krytí chovným psem.
29.Zemře-li majitel březí feny, rozhodne jeho dědic, jak bude vrh zapsán. Je možný i
zápis na chovatelskou stanici zemřelého.
30.V případě více vlastníků chovného jedince je nutno doložit plemenné knize
souhlas s podpisovým právem jednoho z majitelů nebo držitele, podepsaný všemi
ostatními spolumajiteli, tento je také zmocněn k zastupování při jednání
s výborem klubu.
31.Je-li chovný jedinec ve spoluvlastnictví více osob z různých zemí, musí splňovat
podmínky pro zařazení do chovu všech zemí spolumajitelů – nejedná se v tomto
případě o zahraniční krytí.(Týká se i spoluvlastnictví manželů)
32.Právní vztahy, vyplývající z vlastnictví psa nebo feny, poměru mezi majitelem
krycího psa a chovatelem, jakož i poměru mezi chovatelem a nabyvatelem štěňat
z jeho chovu, se řídí ustanoveními občanského zákoníku nebo obchodního
zákoníku, případně jinými obecně právními předpisy.
33.Každý chovatel, majitel i držitel krycího psa se ve smyslu zájmové činnosti klubu
zavazuje, že nebude produkovat jedince bez průkazu původu.
34.Klub je oprávněn svými orgány soustavně kontrolovat a sledovat:
a) zda jsou chovní jedinci v trvalém držení majitele,
b) v jakých podmínkách (ustájení, zacházení, výživa, hygiena a pod) jsou chovní
jedinci drženi a v jakém zdravotním stavu se nacházejí,
13
c) jaké podmínky má chovatel pro odchov štěňat,
d) zda členové klubu dodržují a zda se řídí normativy KPCHP.
35.Chovatelský klub je v odůvodněných případech oprávněn dočasně nebo trvale
zakázat chov buď konkrétního jedince nebo celé chovatelské stanice a to na
základě kárného řízení, zjistí-li nedodržení povinností. Vyhodnotit podle čl. 8. a 9.
tohoto zápisního řádu nebo jiných závazných ustanovení.
36.Požaduje-li majitel krycího psa adresu majitelů štěňat, je chovatel povinen mu je
sdělit a to i v případě jejich vývozu do zahraničí.
KRYCÍ LIST
37.Krycí list je oficiálním dokladem pro možnost uskutečnění krytí obou vybraných
partnerů. Bez krycího listu nelze krytí feny uskutečnit. Vystavení krycího listu (KL )
se provádí výhradně na základě písemné žádosti majitele chovné feny –
chovatele, který musí k této žádosti doložit fotokopii složenky potvrzující
zaplacení poplatku za vystavení KL. Žádost o vystavení KL zasílá chovatel
příslušnému OPCH nejpozději 3 týdny před předpokládaným háráním ( tzn.
v dostatečném předstihu než začne fena hárat).
38.V žádosti o krycí list předloží chovatel základní údaje o chovné feně ( jméno feny,
číslo zápisu, rodiče feny, název chovatelské stanice), požadavek na určení
krycích psů, případně vlastní návrh na vybraného psa ( viz.formulář Žádost o
vystavení KL). U prvního vrhu zasílá chovatel spolu s žádostí o vystavení KL
svému OPCH také fotokopii přiznaného chráněného názvu chovatelské stanice.
39.Při neúplně doložené žádosti o vystavení krycího listu je poradce chovu oprávněn
vyžádat doplnění.
40. Krycí list je základním dokladem o schváleném a uskutečněném krytí a tvoří
společně s přihláškou k zápisu štěňat základní dokumentaci pro vydání
rodokmenů na štěňata.
41.Krycí list obsahuje základní údaje o chovných partnerech, podpis obou majitelů a
datum krytí.
42.Krycí list vystavuje příslušný poradce chovu maximálně do 3 týdnů po obdržení
žádosti od chovatele v jednom vyhotovení.
43.Do 5-ti dní po uskutečněném krytí zašle chovatel krycí list podepsaný oběma
majiteli chovných jedinců svému OPCH.
44.V případě neuskutečněného krytí vrátí chovatel krycí list nejpozději do 14-ti dnů
po ukončeném hárání poradci chovu. Krycí listy mají platnost 8 měsíců od data
vydání. V případě, že fena nezabřezla, oznámí tuto skutečnost chovatel majiteli
(držiteli) krycího psa.
KRYTÍ
45.Ke krytí, ve smyslu tohoto zápisního řádu, smí dojít jen mezi chovnými jedinci
stejného plemene, kteří jsou v náležitém zdravotním stavu a kondici, na základě
platného krycího listu. Vlastní krytí probíhá vždy za přítomnosti obou majitelů
chovných jedinců. Doporučuje se krýt fenu u majitele psa.
46.Chovná fena smí mít vrh pouze jednou v kalendářním roce. Výbor klubu je
oprávněn upravit na základě doporučení chovatelského kolegia stanovený postup
odlišným způsobem.
47.Počet krytí jedním psem během kalendářního roku je klub oprávněn
omezit.Nedoporučovat ke 2.krytí chovného psa, který byl použit k 1.krytí stejné
feny.
14
48.Mezi jednotlivými krycími dny krycího psa u různých chovných fen musí uplynout
alespoň 24 hodin.
49.Pokud vybraný pes fenu nenakryl, smí být ke krytí užit další pes uvedený na
krycím listu.
50.Krytí jedné feny, dvěma psa během jednoho hárání je nepřípustné.
51.Po krytí vyplní majitelé psa a feny krycí list, oba podepíší a chovatel KL odešle
OPCH.
52.Odměna za krytí je dána vzájemnou dohodou mezi majitelem chovného psa a
chovné feny,doporučuje se sepsat písemně. (
53.Při náhradě za krytí štěnětem přísluší první volba chovateli a druhá majiteli
krycího psa. Pokud se oba nedohodnou jinak. Chovatel je povinen pečovat o
štěně, které si majitel krycího psa vybral, až do konce předepsané doby, tj. do
50 dnů stáří štěněte. Štěně musí chovatel předat již otetované.
54.Nepřípustné je, aby majitel krycího psa kryl svým psem fenu, aniž mu majitel fenychovatel předložil krycí list. Krycí pes může být z dalšího chovného využívání
vyřazen, pakliže byl použit k nežádoucímu krytí.
55.O navržení svého krycího psa se majitel přesvědčí na krycím listě, kde je jeho pes
uveden buď přímo na dané rubrice titulní straně krycího listu (dohodl-li se
chovatel s poradcem chovu na tomto jediném psu) nebo na zadní straně krycího
listu.
56.Inseminaci smí provádět pouze osoba odborně způsobilá ( zákon 166/1999Sb. ) a
musí svým podpisem potvrdit, že bylo užito semene určeného psa nebo semene
s veškerou předepsanou dokumentací. Náklady na inseminaci hradí majitel feny.
Inseminace smí být použita výhradně mezi jedinci, kteří se již předtím úspěšně
reprodukovali přirozeným způsobem. Umělé oplodnění může být výhradně
s výslovným souhlasem poradce chovu. V takovém případě krycí list současně
potvrdí veterinární lékař, který umělé oplodnění provedl.
57.Změní-li se majitel feny po nakrytí, je původní majitel zodpovědný za úhradu krytí
majiteli krycího psa. Současně musí oznámit majiteli krycího psa jméno a adresu
nového majitele chovné feny,zároveň neprodleně informuje svého OPCH.
58.Nezabřezla-li fena a byl-li zaplacen jednorázový poplatek za krytí ihned po nakrytí
feny, má chovatel při příštím povoleném krytí nárok na bezplatné náhradní krytí.
Nezabřezla-li fena ani po dalším krytí, nemůže chovatel uplatňovat vůči majiteli
psa žádné nároky, pakliže ten prokáže, že pes je plodný. Právo na opakované
krytí zaniká úhynem psa nebo feny.
59.Dojde-li k nežádoucímu krytí feny, musí toto krytí, jakož i narození štěňat nahlásit
majitel feny poradci chovu a to neprodleně – nejdéle do 5-ti dnů. Toto hlášení se
provede neprodleně a to písemně s příslušným vysvětlením. Výbor klubu na
základě stanoviska hlavního poradce chovu rozhodne o dalším postupu.
60.Přejde-li krycí pes do vlastnictví jiného majitele ( nebo držitele), je původní majitel
povinen oznámit novému nabyvateli(držiteli) případné nesplněné závazky (např.
náhradní krytí ) a sepsat s ním smlouvu.
Podmínky zahraničního krytí určuje chovatelské kolegium.
VRH
61.Chovatel je povinen pečovat o svou fenu v době březosti a kojení štěňat, jakož i o
celý vrh až do předání štěňat novým majitelům, tak, aby byl zajištěn jejich zdárný
vývoj.
15
narození štěňat musí chovatel oznámit poradci chovu nejpozději do 5-ti dnů po
jejich narození ( viz hlášení o vrhu ).V případě výskytu nemocných,mrtvých nebo
netypických štěňat je toto chovatel povinen neprodleně nahlásit poradci chovu.
Pouze veterinární lékař smí rozhodnout a případně provést utracení štěněte.
63.V případě, že fena není schopna kojit, může chovatel použít kojnou fenu, což
musí písemně ohlásit poradci chovu, jakož i ustájení vrhu. Příslušný poradce má
právo se přesvědčit, že kojná fena štěňata přijala.
64.Nepřípustný je každý pokus ovlivňovat růst štěňat nějakým opatřením, např.
nechávat je o hladu, aby nepřerostla, popř. podávání nežádoucích umělých
prostředků65.Předčasné přerušení kojení je přípustné jen tehdy, nařídí-li to z vážných důvodu
veterinární lékař nebo v případě úhynu feny – povoluje se umělý odchov štěňat.
V tomto případě je rovněž třeba uvědomit poradce chovu.
66.Chovatel je povinen zažádat ČKS (Český kynologický svaz, U Pergamenky 3, 170
00 Praha 7 ) o přidělení tetovacích čísel – tiskopis „Žádanka pro určení tetovací
značky“ – a to ve stáří 2 – 3 týdnů ( tento tiskopis obdrží chovatel od poradce
chovu ). Na žádosti o tetovací značku je třeba abecedně psát nejdříve jména psů
a potom jména fen.
67.Jména štěňat jednoho vrhu začínají stejným písmenem. Vrhy musí být řazeny
abecedně ( vzestupně ) za sebou. Jména štěňat se v jedné chovatelské stanici
v rámci jednoho plemene se nesmí opakovat. Doporučuje se vést pro každé
plemeno v rámci jedné chovatelské stanice samostatnou abecední řadu.
68.5 – 6 týdnů po narození vrhu je chovatel povinen si dohodnout s příslušným
poradcem chovu datum kontroly vrhu. V případě, že tetování nebude provádět
poradce chovu, vyžádá si chovatel tiskopis „kontrolní tetovací pásek“ a nechá jej
od tetovače potvrdit. Poradce chovu provede kontrolu vrhu na náklady chovatele.
Minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů. Štěňata (vrh ) musí být v době
odběru označena tetováním, které se provádí do levého ucha.
69.Štěňata musejí být při předávání novému majiteli odčervena. O odčervení ( popř.
očkování ) musí být proveden písemný záznam ( datum a druh použitého
přípravku v očkovacím průkazu, který je součásti odebíraného štěněte).
70.Klub je oprávněn požadovat na chovateli odstranění závad, které při kontrole vrhu
byly zjištěny. V případě, že chovatel toto nezajistí, vystavuje se riziku kárného
řízení.
71.Chovatel je povinen při prodeji štěňat v písemné dohodě upozornit kupujícího na
všechny jemu známé nedostatky, které snižují chovnou i exteriérovou hodnotu
štěněte (např. na možnost převýšení standardní výšky v dospělosti, břišní kýlu a
pod ). Prodej štěňat (předání štěňat ) provádí výhradně majitel-chovatel. Komisní
prodej, produkce štěňat bez průkazu původu nejsou dovoleny.
72.Chovatel je povinen jména nových majitelů štěňat včetně adresy oznámit jednateli
klubu ( s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů).
VÝVOZ
O exportu jedince je chovatel (majitel) povinen informovat příslušného poradce
chovu. Průkaz původu jedince vyváženého mimo území české republiky musí být
pověřeným pracovníkem sekretariátu ČMKU na žádost chovatele (majitel )
označen razítkem Export pedigree. V žádosti je povinen chovatel uvést jméno a
16
adresu nového majitele. V případě, že by vývoz daného jedince poškozoval
chovatelské a propagační zájmy klubu nebo ohrozil dobré jméno plemene nebo
české kynologie vůbec, je klub oprávněn zažádat ČMKU o nepotvrzení Export
pedigree. Nákup a prodej nebo vývoz psů prostřednictvím obchodních organizací
je nepřípustný.
Pozn. Na základě oznámení ČMKU z února 2006 o schválení UKOZ Řádu na ochranu zvířat při chovu psů, který
je závazný pro všechny chovatelské kluby a členské subjekty, byl Chovatelský řád KPCHP „přejmenován“ na
Zápisní řád KPCHP.
V bodě 47 je přidáno usnesení z výroční členské schůze v Železnici.
BONITAČNÍ ŘÁD
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Účelem bonitačního řádu je stanovení jednotlivých směrnic pro pořádání a
organizaci bonitací a pro činnost bonitační komise.
Bonitace je odbornou chovatelskou činností, která se na základě poznatků o
exteriérových a povahových přednostech, nedostatcích a vadách s porovnáním
s platným standardem, jakož i na základě posouzení rodokmenové hodnoty
bonitovaného jedince, slouží k určení jeho chovné upotřebitelnosti a je vodítkem
pro výběr chovných párů.
Úspěšné absolvování bonitace je základní podmínkou pro zařazení bonitovaného
jedince do chovu. Bonitace platí pro celý život jedince. V souladu
s chovatelským řádem lze z chovu vyloučit jedince, z něhož prokazatelně
pocházejí potomci s hrubými dědičnými vadami.
Bonitaci provádí vždy tříčlenná bonitační komise, kterou určuje výbor klubu.
Členy bonitační komise jsou HPCH ( nebo jim pověřený zástupce ), rozhodčí
exteriéru a člen chovatelského kolegia. Při hodnocení svodu dorostu je komise
složena z minimálně 2 členů chovatelského kolegia – též určuje výbor klubu.
Doporučuje se při těchto chovatelských akcích účast oblastních poradců chovu.
Bonitační komise je oprávněna ze závažných důvodů odložit své rozhodnutí o
způsobilosti k chovu na další bonitaci.
Posuzování na bonitacích musí být prováděno podle směrnic pro bonitace a
podle stanovených bonitačních kódů. Výsledek bonitace se označuje do
průkazu původu s vyjádřením „chovný“ nebo „nechovný“. Po absolvování
bonitace majitel chovného psa/feny je povinen neprodleně ( nejpozději však do
30-ti dnů) zaslat průkaz původu jedince k registraci chovných jedinců na PK
(ČKS, PK-chodský pes, U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7). Zpět obdrží z PK,
spolu s PP se zaregistrovanou chovností, pro svého psa Knihu krytí a pro fenu
Knihu odchovů.
Proti rozhodnutí bonitační komise má majitel bonitovaného jedince právo
odvolání k výboru klubu. Musí tak učinit nejpozději do 1.měsíce od konání
bonitace. Vyhoví-li výbor klubu tomuto odvolání, bude bonitace opakována před
komisí rozšířenou o dva členy chovatelského kolegia.
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
17
7.
8.
9.
Bonitace se mohou zúčastnit pouze jedinci s platným průkazem původu a
splněnými podmínkami pro účast na bonitaci ( výstava nejméně v tř. mladých na
klubové nebo speciální výstavě,svod a vyhodnocený RTG na DKK)
Bonitace se mohou zúčastnit pouze zdravá zvířata, při přijímání na bonitaci musí
majitel předložit očkovací průkaz, nebo potvrzení o platném očkování.
Bonitační komise je oprávněna vyloučit z bonitace jedince ve špatném fyzickém
nebo zdravotním stavu nebo v případě pochybnosti o identitě předváděného
jedince.
POŘÁDÁNÍ BONITACÍ
10. Bonitace plemene CHODSKÝ PES pořádá výhradně klub, buď samostatně nebo
při příležitosti některé z výstav či ve spolupráci s jiným klubem pro jiné plemeno.
11. Klub je povinen informovat včas své členy o místu a konání bonitace.
12. V přihlášce na bonitaci musí být uvedeno kromě plné adresy majitele jméno
přihlášeného jedince, datum narození, číslo zápisu a jména obou rodičů.
(Uvádění dat upřesňuje přihláška na bonitaci – propozice). 13. Klub zajisti při
vstupu psa nebo feny do prostoru bonitace (svodu dorostu) veterinární kontrolu.
ZÁVĚR
Ve svých zpravodajích a webových stránkách (výsledky z akcí) klub zveřejní
výsledky psů a fen z bonitací pro potřeby chovatelů a majitelů krycích psů.
Pozn.:Bonitační řád odpovídá Řádu na ochranu zvířat při ZaS.
18
KLUBOVÉ A SPECIÁLNÍ VÝSTAVY
Pro plemeno a klub mohou být uspořádány jedním klubem v jednom kalendářním
roce dvě klubové ( z toho jedna se zadáním titulu klubový vítěz) a jedna speciální
výstava, všechny tři se zadáním titulu CAC a CAJC. Výstavy může klub pořádat buď
samostatně nebo v rámci kterékoliv výstavy.
Klubová výstava
a) třída baby – (stáří 4 – 6 měsíců) bez titulu, pořadí,
b) třída dorostu ( stáří 6 – 9 měsíců ) bez titulu, pouze ocenění,zadává se pořadí
prvních čtyř
c) třída mladých ( stáří 9 – 18 měsíců). Zadává se pořadí prvních čtyř. Pes i fena
oceněni známkou výborný 1 může získat titul CAJC- tj. čekatel Českého junior
šampiona.
d) mezitřída ( stáří 15 – 24 měsíců)
e) třída otevřená, pracovní, vítězů(šampiónů) – stáří od 15. měsíců.
Pro účast ve tř.pracovní je nutno doložit certifikát o složení všestranné zkoušky
z výkonu (ZM,ZV,IPO,SchH). Pro přijetí do tř. vítězů nutno doložit získání titulu
Šampión ČR nebo Národní vítěz, Klubový vítěz nebo Vítěz speciální výstavy.
V každé z těchto tříd se zadává pořadí prvních čtyř jedinců, z nichž každý
výborný 1, může dostat titul CAC a druhý rez.CAC ( pes i fena).
f) Třída veteránů od 8 let
g) Třída mimo konkurenci bez věkové hranice, je možno představit psy bez nároku
na kvalifikaci a pořadí
h) Titul Klubový vítěz – zadává se 1x v kalendářním roce ( na jedné ze dvou KV)
Tento titul získává jeden pes a jedna fena ze soutěže výborných psů a fen
s tilulem CAC z mezitřídy, tř. otevřené, pracovní nebo vítězů. Získání titulu
Klubový vítěz je podmíněno členstvím v KPCHP.
i) Vítěz plemene BOB . Tento titul získává pes nebo fena v soutěži Klubových
vítězů a jedinců s titulem CAJC a výborní ze tř. veteránů.
j) Nejlepší veterán. Tento titul získává pes nebo fena z konkurence výborných 1 ze
třídy veteránů.
SPECIÁLNÍ VÝSTAVA
Vítěz Speciální výstavy a ostatní stejné jako u klubové výstavy.
TITUL KLUBOVÝ ŠAMPIÓN
Získá-li pes nebo fena třikrát titul „klubový vítěz“ získá nejvyšší klubový titul
KLUBOVÝ ŠAMPIÓN. Přiznání titulu klubový šampión je podmíněno členstvím
v KPCHP.
Pozn.: Vše ostatní se řídí Výstavním řádem ČMKU.
19
KÁRNÝ ŘÁD
Českého kynologického svazu
§1
Účel kárného řádu
Tento kárný řád upravuje postup kárných orgánů Českého kynologického svazu (
dále jen „ČKS“), práva a povinnosti účastníků kárného řízení a úkony, které
s kárným řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byl nejen spolehlivě zjištěn
skutkový stav kárného provinění, ale i uloženo odpovídající kárné opatření (trest ).
§2
Kárné provinění
1) Kárného provinění se dopustí člen ČKS, který byť i z nedbalosti
a. porušuje stanovy ČKS, směrnice, řády a jiné normativy ČKS;
b. neplní rozhodnutí příslušných orgánů ČKS
c. při soutěžích, závodech a jiných výcvikových akcích pořádaných členskými
subjekty ČKS? ČMKU a FCI nevhodně zachází se psem, pokud nejde o trestný
čin nebo přestupek a jeho chování neodpovídá slušným mravům v duchu
morálního kodexu.
2) Kárné provinění nelze projednat, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok.
§3
Kárné opatření
1) Kárná komise může za kárné provinění uložit kárné opatření.
2) Kárnými opatřeními jsou:
a. písemné napomenutí;
b. dočasný zákaz činnosti – chovatelské, výcvikové, závodní či výkonu jiné funkce;
c. trvalý zákaz činnosti – chovatelské, výcvikové, závodní či výkonu jiné funkce
v subjektech ČKS;
d. vyloučení z ČKS.
3) Při rozhodnutí o tom, jaké kárné opatření má být uloženo, je nutno mít na zřeteli
především jeho výchovný účel. Je nutno dbát na to, aby opatření bylo přiměřené
závažnosti provinění.
4) Kárná komise může po projednání případu v kárném řízení vyslovit vinu kárně
obviněného a přesto upustit od uložení kárného opatření, zejména tehdy,
jestliže se kárně obviněný přiznal, projevil účinnou lítost, nahradil způsobenou
škodu a pod.
5) Kárná komise může též rozhodnout, že se kárné rozhodnutí po nabytí právní moci
uveřejní v odborném tisku.
§4
Účastníci kárného řízení
Účastníkem kárného řízení je člen ČKS, proti němuž bylo zahájeno kárné řízení (
kárně obviněný ) a kárný žalobce.
§5
Práva kárně obviněného
Kárně obviněný má právo:
a. vyjádřit se k návrhu na zahájení kárného řízení a ke kárné žalobě;
b. nahlížet do kárného spisu a činit si z něho výpisy;
c. navrhovat provádění důkazů;
20
d. účastnit se jednání před kárnou komisí, klást otázky svědkům a znalcům,
vyjadřovat se k prováděným důkazům a během řízení se vyjadřovat k věci
samotné;
e. podávat opravný prostředek k soudu proti rozhodnutí kárné komise v případě,
že již podle Stanov nebo tohoto Kárného řádu nelze řádný opravný prostředek
podat;
f. zvolit si po podání kárné žaloby z řad členů ČKS svého zástupce; zástupcem si
může vždy zvolit advokáta.
§6
Kárné orgány
1) Kárné orgány jsou:
a. kárná komise – jako orgán základního stupně, která projedná a rozhoduje o
kárných proviněních podle tohoto kárného řádu;
b. předsednictvo ČKS – jako odvolací orgán, který projedná a rozhoduje o
odvolání proti rozhodnutí kárné komise;
2) k sepsání protokolů o úkonech kárné komise se zpravidla přibere z řad členů ČKS
zapisovatel.
§7
Kárná komise
1) Kárnou komisi ve složeni předseda a dva členové jmenuje předsednictvo ČKS.
2) Předsedou a členem kárné komise nemůže být jmenován člen předsednictva ani
člen revizní komise ČKS.
3) Kárné řízení zahajuje kárná komise a to nejpozději od jednoho měsíce od data
doručení podnětu k projednání kárného obvinění respektive kárné žaloby ( dále
jen „kárná žaloba“).
4) Z rozhodnutí o projednávání věci je vyloučen člen kárné komise, u něhož lze mít
důvodnou pochybnost o jeho podjatosti pro jeho poměr k projednávané věci,
k účastníkům nebo jejich zástupcům. O vyloučení člena kárné komise rozhoduje
předsednictvo ČKS:
1)
2)
3)
4)
Postup pře zahájením řízení
§8
Funkci kárného žalobce zastává člen předsednictva ČKS, zvolený sjezdem do
funkce předsedy organizační komise, případně jiný, jím pověřený člen této
komise.
Kárný žalobce je povinen stíhat každé kárné provinění člena ČKS, o němž se při
výkonu své funkce dozví. Jakmile se dozví, že člen ČKS se mohl dopustit
kárného provinění, je povinen učinit vše pro to, aby věc byla náležitě objasněna.
Celé přípravné šetření provádí kárný žalobce s největším urychlení; přitom dbá
zejména, aby nedošlo k promlčení kárného stíhání.
Dojde-li k odložení věci, která byla šetřena na základě oznámení, uvědomí o tom
kárný žalobce oznamovatele přípisem se stručným uvedením důvodů, proč
člen ČKS nebyl kárně stíhán.
V případě, že věc není odložena jako bezpředmětná pro její nejasnost či
nedostatek důkazů, či z důvodů promlčení, kárný žalobce podá žalobu.
Žaloba obsahuje popis skutku, kterého se měl kárně obviněný dopustit,
odůvodnění a návrh na provedení důkazů při jednání kárné komise. Kárný
žalobce zašle stejnopis kárné žaloby do vlastních rukou kárně obviněného.
21
1)
2)
3)
4)
5)
6)
§9
Předběžné opatření
Dopustí-li se člen ČKS závažného provinění a je důvodná obava, že by výkon
rozhodnutí kárné komise byl ohrožen nebo byl neúčinným, může předseda ČKS
na návrh kteréhokoliv orgánu ČKS nařídit předběžné opatření.
Předběžným opatřením lze rozhodnout pouze o opatřeních podle §3 písm. B.
tohoto kárného řádu. Předběžné opatření musí být vyhotoveno písemně, musí
být řádně odůvodněno a musí obsahovat poučení o opravném prostředku.
Předběžné opatření musí být doručeno členovi ČKS, jehož se týká, do vlastních
rukou. Předběžné opatření se současně předloží kárnému žalobci s návrhem na
podání kárné žaloby.
Proti předběžnému opatření může dotčený člen ČKS podat do 15-ti dnů od jeho
doručení předsednictvu ČKS řádně odůvodněnou stížnost; stížnost nemá
odkladný účinek.
Předseda ČKS může na základě skutečností ve stížnosti uvedených sám
předběžné opatření zrušit, Pokud tak neučiní a kárná žaloba již byla podána,
postoupí stížnost k rozhodnutí kárné komisi.
Pokud žaloba ještě nebyla podána, o stížnosti proti předběžnému opatření
rozhodne předsednictvo ČKS.
Kárná komise není při rozhodování o kárném provinění vázána předběžným
opatřením+ jestliže však rozhodne o kárném opatření podle § 3 písm. B. tohoto
kárného řádu, vždy započítá do doby jeho výkonu dobu, po kterou toto kárné
opatření kárně obviněný skutečně vykonával.
Řízení před kárnou komisí
§ 10
Zahájení kárného řízení
1) Kárné řízení ( dále jen „řízení“ ) se koná na základě kárné žaloby, kterou podává a
v řízení zastupuje kárný žalobce.
2) Řízení je zahájeno, jakmile je kárné komisi doručena kárná žaloba.
3) Řízení může kárná komise při neveřejném zasedání zastavit usnesením, jestliže:
a. členství v ČKS kárně obviněného bylo ukončeno;
b. kárná žaloba byla podána opožděně;
c. jde-li o provinění, za které již bylo kárně obviněnému pravomocně uloženo kárné
opatření.
4) Předseda kárné komise doručí kárně obviněnému do vlastních rukou oznámení
termínu a místa ústního projednávání žaloby. Současně mu určí lhůt, ne kratší
než 10 dnů, v níž se ke kárné žalobě může vyjádřit. V ozvání k ústnímu
projednávání kárné žaloby musí být kárně stíhaný upozorněn na následky
bezdůvodného nedostavení se k jednání. Nedostav-li se kárně stíhaný, který byl
řádně pozván ke kárnému jednání bez řádné omluvy, může kárná komise
rozhodnout v jeho nepřítomnosti.
5) Kárně obviněný a kárný žalobce musí mít od doručení předvolání k ústnímu
projednávání žaloby nejméně pětidenní lhůtu na přípravu; nebyla-li lhůta
dodržena je možno konat jednání jen s jejich souhlasem.
§ 11
Jednání
22
1) Jednání kárné komise je neveřejné. Na žádost může kárná komise po předchozím
vyjádření kárného žalobce a kárně obviněného připustit účast dalších osob,
zejména toho, kde byl činem obviněného dotčen na svých právech.
2) O jednání se pořídí zápis, který diktuje předseda kárné komise. Zápis má
poskytovat výstižný obraz o průběhu jednání. Mimo to musí být v zápise
uvedeno den a místo jednání, složení kárné komise, označení kárného žalobce
a jména a příjmení kárně obviněného včetně data narození, bydliště, členství
v ČKS s uvedením konkrétního členského subjektu
3) Po zahájení jednání přednese kárný žalobce žalobu. Poté umožní kárně
obviněnému, aby se k žalobě vyjádřil.
Není-li přítomen, nebo nevyužil-li právo se ústně vyjádřit, přečte se jeho
písemné vyjádření k žalobě.
4) Poté následuje dokazování. Za důkaz slouží vše, co může přispět k objasnění
věci.
Ukáže-li se v průběhu jednání potřeba doplnit řízení důkazy, jež nelze ihned
opatřit, kárná komise jednání odročí.
5) Po skončení dokazování udělí předseda kárné komise slovo k závěrečné řeči.
Nejprve hovoří kárný žalobce, poté zástupce obviněného a naposledy se
vyjadřuje obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí
zástupců obviněných a obviněných předseda kárné komise.
6) Po skončeném ústním jednání následuje tajná porada kárné komise. Hlasuje se
v abecedním pořádku s tím, že předseda kárné komise hlasuje jako poslední.
Rozhoduje většina hlasů. Nejprve se hlasuje o vině, v případě uznání viny se
obdobně hlasuje o kárném opatření.
§ 12
Rozhodnutí
1) Kárná komise může rozhodnout jen o skutku, který byl uveden v kárné žalobě.
Uzná-li svým rozhodnutím obviněného vinným, uloží mu kárné opatření.
V případě, že vina obviněného není prokázána, kárná komise jej zprostí žaloby
nebo řízení přeruší či zastaví, eventuelně postoupí příslušnému orgánu.
2) Po skončení porady kárné komise dle § 11 odst. 6. vyhlásí předseda kárné komise
rozhodnutí s jeho odůvodněním a poučením o opravném prostředku.
3) Rozhodnutí se vždy vyhotoví písemně. Rozhodnutí musí obsahovat složení
komise, den a místo vyhlášení rozhodnutí, jméno a příjmení kárně obviněného
včetně data narození, bydliště, členství v ČKS s uvedením konkrétního
členského subjektu, popis skutku s označením místa a času jeho spáchání,
výrok o vině, výrok o kárném opatření, popřípadě rozhodnutí o upuštění od
uložení sankce, výrok o úhradě nákladů řízení, odůvodnění rozhodnutí a
poučení o opravném prostředku.
VC odůvodnění rozhodnutí musí být přesně, stručně a výstižně uvedeno, na
základě kterých zjištěných skutečností a důkazů bylo rozhodnutí vydáno.
Rozhodnutí podepíše předseda kárné komise. Opis rozhodnutí se doručí
nejpozději do 15 dnů po vyhlášení do vlastních rukou kárně obviněnému a
kárnému žalobci.
Ve stejné lhůtě se opis zašle předsednictvu ČKS.
23
1)
2)
3)
4)
5)
6)
§ 14
Řízení o odvolání
O odvolání rozhoduje předsednictvo ČKS. Na lhůtu pro předvolání k jednání, na
účast při něm a na jeho průběh se užije obdobně ustanovení o jednání před
kárnou komisí. D“kazy se však zpravidla neprovádějí. Vyjímečně může
předsednictvo ČKS řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohlo o
odvolání rozhodnout.
Předsednictvo ČKS přezkoumá zákonnost a odůvodnění všech výroků
napadeného rozhodnutí i správnost řízení, jež mu předcházelo.
Zjistí-li předsednictvo ČKS v napadeném rozhodnutí vady, napadené rozhodnutí
zruší a ve věci, pokud může nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového
stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn případně doplněn
v rámci odvolacího řízení, rozhodne samo. Jinak vrátí věc kárné komisi, aby ji
v potřebním rozsahu znovu projednala a rozhodla.
Předsednictvo ČKS nemůže samo uznat kárně obviněného vinným kárným
obviněním, pro něž byl napadeným rozhodnutím zproštěn kárné obžaloby.
V takovém případě vrátí věc kárné komisi, aby ve věci znovu jednala a
rozhodla.
Přísnější kárné opatření, než jaké uložila kárná komise, může být kárně
obviněnému v odvolacím řízení uložen jen v důsledku odvolání, které v jeho
neprospěch podal kárný žalobce.
Proti rozhodnutí předsednictva ČKS se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá právní
moci vyhlášením.
§ 15
Zrušení pravomocného rozhodnutí
1) Pravomocné rozhodnutí kárné komise může předsednictvo ČKS z vlastního
podnětu nebo z jiného podnětu zrušit, bylo-li vydáno v rozporu s obecně
závaznými právními předpisy. Byl-li porušen zákon ve prospěch kárně
obviněného, může tak učinit jen do tří měsíců od právní moci rozhodnutí.
2) Po zrušení kárného rozhodnutí vrátí předsednictvo ČKS věc kárné komisi, aby ji
znovu projednala a rozhodla.
§ 16
Náklady řízení
1) Náklady řízení zálohuje ČKS.
2) Člen ČKS, který byl uznán pravomocně vinným, je povinen zaplatit ČKS náklady,
které v průběhu řízení vznikly.
3) Kárně obviněnému, který nebyl shledán rozhodnutím kárné komise vinným, bude
uhrazena náhrada nákladů jízdného v souvislosti s jeho účastí na jednání.
§ 17
Výkon kárného opatření
1) Pravomocné rozhodnutí kárného orgánu doručí předseda kárné komise
předsednictvu ČKS.
2) Bylo-li kárným rozhodnutím uloženo kárné opatření podle § 3,odst.2.,písm b. a c.
zašle předsednictvo ČKS pravomocné rozhodnutí na příslušné pracoviště
plemenné knihy k provedení výkonu kárného opatření záznamem v rejstříku
chovatelských stanic.
24
3) Rozhodla-li kárná komise o uveřejnění pravomocného kárného rozhodnutí
v odborném tisku, zašle předsednictvo ČKS opis kárného rozhodnutí případně
stručný a srozumitelný výtah s komentářem příslušné redakci odborného
kynologického tisku se žádostí o uveřejnění.
4) Byla-li kárným rozhodnutím uložena povinnost k úhradě nákladů řízení dle § 16 a
kárně postižený tuto povinnost nesplnil, vyzve předsednictvo ČKS písemně
kárně postiženého, aby do 15-ti dnů ode dne doručení této výzvy náklady
kárného řízení uhradil.
Nezaplacení bude posuzováno jako hrubé porušení organizační kázně člena
ČKS.
§ 18
Rejstřík kárných opatření
1) Pravomocná kárná opatření se zapisují do rejstříku, který vede Předsednictvo
ČKS prostřednictvím sekretariátu.
2) Na základě žádosti člena ČKS, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření,
provede předsednictvo ČKS výmaz vykonaného kárného opatření z rejstříku
kárných opatření, jestliže se choval bezúhonně
a) jeden rok, jde-li o písemné napomenutí;
b) tři roky, jde-li o dočasný zákaz činnosti.
3) Zahlazení kárného opatření se poznamená v rejstříku kárných opatření. Na člena
ČKS, jehož kárné opatření bylo zahlazeno, se hledí jakoby nebyl kárně postižen.
§ 19
Ustanovení závěrečná
1) Tento kárný řád byl schválen předsednictvem ČKS na zasedání dne
s účinností od
Týmž dnem pozbývá platnost a účinnost kárný řád ČKS schválený
předsednictvem ČKS na zasedání 12.2.1997.
2) KV,CHK,Kluby spec.výcviku a ZKO mohou zpracovat pro svoji potřebu Kárné
řády, odpovídající danému stupni řízení, které však nebudou v zásadním rozporu
s tímto Kárným řádem ČKS.
Při kárném řízení se KPCHP bude řídit tímto Kárným řádem ČKS.
ŘÁD OCHRANY ZVÍ5AT PŘI CHOVU PSŮ
Českomoravské kynologické unie
Článek 1
Název a sídlo žadatele
1) Tento řád ochrany zvířat při chovu byl zpracován a je určen pro Českomoravskou kynologickou unii se sídlem
Jankovcova 53/1522, 170 00 Praha 7, IČ 69781621, zastoupenou předsedou (který je volený funkcionář) tel.
234 602 275, fax:234 602 278, e-meil: [email protected] (dále jen ˇMKU ).
2) ČMKU je sdružením právnických osob. Její činnost je zaměřena výhradně na zájmovou, obecně prospěšnou
kynologickou činnost. Seznam právnických osob- členů ČMKU je uveden v Příloze č.1 tohoto řádu ochrany
zvířat při chovu.
3) Tento Řád je platný pro všechny členy ČMKU a jejich členy – fysické osoby. Členové klubu jsou povinni se
s tímto Řádem seznámit a řídit se jim.
4) Žadatel uvedený v odstavci (1) vydává v souladu s ustanovením zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, po projednání a schválení Ústředí komisí pro ochranu zvířat tento
„Řád ochrany zvířat při chovu psů Českomoravské unie (dále jen Řád).
25
Článek 2
Účel a cíle Řádu
1.Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky a pravidla chovu a ustájení psů podle současných požadavků na
ochranu zvířat a péči o jejich pohodu. Cílem Řádu je zabezpečení ochrany psů při chovu a zajištění jejich
pohody, dále informovanost chovatelů a držitelů psů o podmínkách ochrany zvířat, aby mohli zabezpečit
stanovené podmínky a zlepšování ochrany psů a činnosti chovatelů.
Cílem chovu psů v rámci ČMKU je chov čistokrevných plemen psů s průkazem původu, při zachování
biologického zdraví každého jedince, charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena
tak, jak jsou popsána standardy Mezinárodní kynologické federace – Federation Cynologique Internationale
(dále jen FCI ) nebo národními standardy v případě plemen FCI dosud neuznaných.
Řád je základní normou pro zájmový chov plemen začleněných do ČMKU.
2.Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené právními předpisy, zejména zákonem č.246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání,ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon ), ve znění pozdějších předpisů ( např. doklad o provedení
stanovených vyšetření zvířat, kontrola zdravotního stavu zvířat).
Článek 3
Druh chovaných zvířat, biologická charakteristika, fyziologické a etologické nároky zvířat
1.Druh chovaných zvířat:
Pes domácí (lat. Canis familiaris ), řád šelmy (Carnivora ), čeleď psovití –psovité šelmy (Canidae).
Chována jsou všechny plemena psů popsaná jednotlivě standardy FCI nebo národními standardy v případě
plemen FCI dosud neuznaných ( tzv. národní plemena). Jedná se pouze o psy s průkazem původu. Seznam
plemen a jejich zařazení do skupin FCI i seznam národních plemen je uveden v Příloze č.2 k tomuto Řádu.
Podle vlastností je základní dělení plemen psů do celkem 10 skupin FCI následující:
Skupina I:
Pastevečtí a honáčtí psi kromě švýcarských salašnických psů
Skupina II.
Pinčové,knírači,molosové a švýcarští salašničtí psi
Skupina III.
Teriéři
Skupina IV.
Jezevčíci
Skupina V.
Špicové a primitivní plemena
Skupina VI.
Honiči, barváří a příbuzná plemena
Skupina VII.
Ohaři
Skupina VIII.
Retrívři, slídiči a vodní psi
Skupina IX.
Společenští a doprovodní psi
Skupina X.
Chrti
Úplný seznam plemen FCI je zveřejněn na adrese www.fci.be pod ikonou standardy.
Plemena dosud neuznaná FCI, jinak zvaná národní plemena je možno najít na adrese www.cmku.cz pod
odkazem „plemena“.
2. základní biologická charakteristika:
Pes je savec, masožravá šelma.
Smysly psa: vynikající čich, velmi dobrý sluch, zrak je méně významný – slabší, pes vnímá barvy ne zcela
shodně s člověkem.
Potrava psa: převážně, ale nikoliv výhradně masitá.
Sociální vztahy a chování: pes je smečkové zvíře s rozvinutým sociálním chováním. Smečky jsou založeny na
hierarchickém rodinném principu s přirozenou dominancí rodičovského páru, což je při správné výchově dobře
využitelné pro soužití s člověkem. Pes je teritoriální zvíře, především hlídač. Pro psa je přirozené lovecké
chování a je pro něj typická spolupráce při lovu. Lovecké chování je u některých plemen utlumeno.
Vztah k lidem: pes je vynikající společník, pomocník člověka při různých činnostech.
3.Fyziologické a etologické nároky podle věkové kategorie psů s přihlédnutím ke kohoutkové výšce a váze
dosažení v dospělosti:
Základní dělení psů podle kohoutkové výšky dosažené v dospělosti je na malá plemena do kohoutkové výšky
50 cm a velká plemena nad 50 cm. Podle tohoto základního dělení se zařazují psi a feny do chovu viz.čl.8
tohoto Řádu.
Podle váhy dosažené v dospělosti je základní dělení plemen následující:
trpasličí plemena ( v dospělosti do 5 kg), štěně do 6 – 7 měsíců věku
střední plemena ( v dospělosti do 25 ks ), štěně do 12 měsíců věku
velká plemena ( v dospělosti do 40 kg), štěně do 18 měsíců věku
obří plemena ( v dospělosti nad 40 kg), štěně do 24 měsíců věku.
Výše uvedenému schématu odpovídají nároky na častější krmení ( až 6 x denně) a druh potravy pro štěňata.
Výživa rostoucího psa zvlášť velkých a obřích plemen by měla zohledňovat prevenci nadměrně rychlého růstu
a prevenci nadbytku vápníku v krmné dávce.
Dospělí psi malých a trpasličích plemen jsou zpravidla velice živí,aktivní a potřebují velké množství energie.Psi
jsou zpravidla krmeni 1 krmnou dávkou denně, což platí i pro plemena velká a obří, u kterých je ale v dospělosti
energetická náročnost nižší.
Pro psy pracovní a ve sportovním výcviku je vhodný vyšší počet krmných dávek denně, energetická hodnota
krmiva musí odpovídat nárokům kladeným na psa.
Březí a kojící feny je také nutno krmit častěji, krmná dávka se zvyšuje až na dvojnásobek. Fenu v poslední
třetině březosti a fenu kojící je vhodné krmit potravou odpovídající štěněčí.
Staří psi – psi začínají stárnout v závislosti na plemenu v různém věku. Obecně platí, že délka života u psů
velkých plemen je kratší+ než u plemen malých. U velkých a obřích plemen se za seniora považuje pes ve
26
věku od 7 let, u malých a trpasličích plemen až ve věku 10 – 12 let. Stárnutím organizmus slábne, běžné
fyziologické pochody jsou zpomalené. Tomu odpovídá nutriční skladba potravy, 2 krmné dávky denně se
doporučují.
Psům v každém věku je nutné zajistit volný přístup k pitné vodě, dostatek volného pohybu a kontakt se
smečkou (viz.čl.3 (2) tohoto Řádu)
4.Chovem sledované vlastnosti nebo znaky psů jsou následující:
Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů s průkazem původu, respektující zásady
genetického zdraví jedince i celé populace. Informace o kontrole zdraví a dědičných vlastností jsou popsány
v čl. (3 ) tohoto Řádu.
Chovem je sledováno zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických vloh a vlastností
specifických pro jednotlivá plemena. Toho lze dosáhnout pouze cíleným výběrem biologicky a geneticky
zdravých jedinců do chovu. Při výběru do chovu rozhoduje v prvé řadě co největší shoda jedince s požadavky,
které na něj klade standard plemene. (Pozn. Standardy plemen FCI zpravidla obsahují klauzuli: „Diskvalifikován
musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování“). Výběr do
chovu může být proveden nejdříve ve věku od 12 měsíců u malých plemen do kohoutkové výšky 50 cm a ve
věku od 15 měsíců u velkých plemen s kohoutkovou výškou nad 50 cm. Podmínky pro chovné jedince viz.čl.8
tohoto Řádu. O zařazení jedince do chovu rozhodují odborníci z řad chovatelů a rozhodčích exteriéru psů a to
jak na výstavách, tak na svodech mladých, bonitacích či popisných přehlídkách. Při zařazování jedince do
chovu musí být přihlédnuto ke stanovisku veterinárního lékaře, při posuzování eventuelních dědičných vad,
které mohou ovlivnit zdravotní stav daného jedince, tak jeho potomstva.
Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědí standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro
plemeno typické, nezdědí žádné dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit funkční zdraví jeho potomků.
Je třeba dbát na to, aby nedocházelo k zveličování a přehánění plemenných znaků, které by následně mohlo
nepříznivě ovlivnit funkční zdraví psů. Do chovu nejsou připuštěni zejména psi, kteří mají vady jež je z chovu
vylučují. Jedná se např. o slabé povahy, vrozenou hluchotu nebo slepotu, zaječí pysk, rozštěp patra, značné
vady chrupu a anomálie čelistí, oční choroby jako PRA, epilepsii, kryptorchismus, monorchismus, alibismus,
nesprávné zbarvení, jakož i zjištěné těžké dysplazie kyčelních a loketních kloubů, eventuelně luxace
pately(čéšky).Chov na těchto jedincích lze považovat za týrání chovem, ke kterému nesmí dojít.
Psi, kteří nejsou zcela dědičně zdraví, nemohou být zařazováni do chovu. Pokud tomu odpovídá jejich
zdravotní stav, jsou využiti především jako společníci lidí a nemohou být utráceni. Viz.čl.5(4)
5. Chovatel musí být schopen:
a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu psů,
b) zjistit změny v chování psů,
c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody psů.
Článek 4
Objekty,zařízení a vybavení pro chov psů.
Chovatel je povinen udržovat co nejlepší úroveň chovu psů. Je povinen psům zajistit odpovídající ustájení,
krmení, ošetřování a zejména socializaci prostřednictvím kontaktu s lidmi, jinými psy, jiným prostředím. Myl by
mít v držení pouze takový počet psů, o které je schopen se řádně starat, zajistit jim individuální péči a dostatek
pohybu. Starým a nemocným psů musí zajistit zvýšenou péči a pozornost, stejně tak březím a kojícím fenám a
štěňatům. Pro chov a držení psů je nutné vytvořit podmínky s platnou legislativou.
1. Zásady pro budování a provoz objektů, zařízení a vybavení pro chov psů a péče o ně jsou následující:
Držení a chov psů v bytě:
Tento Řád pojednává o psech v zájmových chovech. Tito psi jsou především společníci lidí a jsou zpravidla
chováni v bytě chovatele, drženi v bytě držitele. Takto držení psi nesmí být trvale umístěni v uzavřené kleci. To
je přípustné pouze v mimořádných případech a na dobu nezbytně nutnou ( např. onemocnění, zranění psa,
nutnost udržet jej v klidu).Psům musí být dána možnost volného pohybu mimo jimi obývané prostory alespoň
1x denně. Psům je nutno umožnit základní potřebu vyměšování několikrát denně. Plochy určené pro pobyt
v bytě musí být tak velké, aby se pes mohl volně pohybovat. Prostory musí být čisté a suché. Denní světlo je
o
nezbytné. V místnostech je nutné zajistit větrání a vhodnou teplotu (ideální 18 – 20 C ). Psům musí být
vyhrazeno nerušené místo pro odpočinek. Psi musí mít trvale zajištěn přístup k pitné vodě. Pro březí, rodící a
kojící feny je bezpodmínečně nutné zajistit nerušené místo. Zřízení porodního boxu a boxu pro fenu se štěňaty
se doporučuje. Štěňatům, která dosud nemají termoregulační schopnost, je nutno zajistit odchov v místnosti
o
s teplotou 25 – 30 C bez průvanu.
Držení a chov psů mimo byt:
Psy je dále možno držet ve vhodných uzavřených prostorách mimo byt, např. v psincích a nebo v částečně
otevřených prostorách – v boxech a kotcích.
a) velikost prostor je následující:
Držení a chov psů v klecích – minimální rozměry zařízení
Výška psa v kohoutku v cm
Min. plocha podlahy klece na
Min.výška klece v cm
2
1 psa v m
30
40
70
0,75
1,00
1,75
60
80
140
27
Držení a chov psů v boxech – minimální rozměry zařízení
2
Hmotnost psa
Min.plocha podlahy boxu Minimální plocha přilehlého výběhu na 1 psa v m
2
V kg
pro 1 psa v m
do 3 psů
více než 3 psi
Do 6
6 – 10
10- 20
20 – 30
nad 30
0,5
0,7
1,2
1,7
2,0
0,5
1,4
1,6
1,9
2,0
0,5
1,2
1,4
1,6
1,8
b) vybavení a zabezpečení pro ochranu a pohodu zvířat je následující:
Drženým psů, musí být poskytnuta alespoň jedenkrát denně možnost volného pohybu mimo klec či box, pokud
možno na volném prostranství v exteriéru. Pohyb v krytých prostorách např. při nepříznivém počasí je možný.
Plochy určené pro výběh musí být tak velké, aby se pes mohl volně pohybovat. Psům musí být umožněna
základní biologická potřeba vyměšování několikrát denně. Jejich výkaly musí být z klecí a boxů pravidelně
odstraňovány. Boxy a klece musí být udržovány čisté, suché a bez parazitů. Psi nesmí být v klecích a boxech
trvale uvazováni. Pokud jsou psi drženi v uzavřených prostorách, musí zde být zajištěn přístup denního světla,
o
musí být zamezeno vlhkosti a průvanu. Požadovaná teplota 18 – 20 C.Každý pes musí mít zajištěn tepelně
izolovaný prostor na odpočinek. V kleci či boxu musí být napáječka nebo miska s pitnou vodou.
c)povrch použitých prostor je následující:
Podlahy klecí a boxů nesmí být mřížové, pokud jsou takové, celá plocha musí být pokryta vhodným materiálem,
který zamezí propadnutí tlapky ( např. koberec, vhodné materiály ze dřeva, papíru a kombinací obou,
zdravotně nezávadné). Dělící stěny musí být utvářeny tak, aby se psi nemohli vzájemně poranit. Snadné čištění
a možnost desinfekce povrchů je nutná. Chovatelské zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo zabráněno
zranění a utrpení zvířat.
d) prostor je zabezpečen před nepříznivými klimatickými vlivy a je zajištěno zastínění, a to takto( týká se zejména
boxů):
Psi musí mít možnost volného přístupu k chráněnému místu, kde najdou útočiště před extrémními teplotami a
dalšími vlivy počasí. V boxu je umístěna vhodná, pokud možno izolovaná bouda jako místo pro nerušený
odpočinek. Velikost boudy odpovídá tělesným rozměrům psa. Pes musí mít možnost si v boudě pohodlně
lehnout a postavit se.
e) způsob a četnost denního krmení a napájení je následující:
Pes musí mít trvale volný přístup k čisté pitné vodě. Četnost krmení odpovídá plemenu a věku. Základní
schéma: štěňata do věku ½ roku cca 6x denně, mladí psi ve vývoji v pracovním výcviku a březí feny cca 2x
denně, dospělí jedinci 1x denně, staří psi cca 2x denně. Podrobnější schéma krmení viz článek 3 (3). Častější
krmení – rozložení denních krmných dávek je možné.
f) nároky na zabezpečení potřebných krmiv a jejich nezbytné zásoby jsou následující:
Psy je nutno krmit potravou vhodnou pro masožravce v množství dle plemene, kde základním kritériem je
velikost psa. Základní složení tvoří cca 60% masa a 40% přílohy. Krmení je možno připravovat individuálně,
jako vařenou stravu, kde základem je čerstvé maso, zmrzené masové polotovary a příloha rýže, ovesné vločky
či těstoviny. Doporučuje se tuto stravu doplňovat krmnými a vitamínovými doplňky. Dále je možné krmit
vhodnými průmyslovými krmivy (granule pro psy, psí konzery), které tvoří kompletní, vyváženou stravu.
Podávání vitamínových doplňků je nutné u méně kvalitních průmyslových krmiv. V případě podávání
superprémiových krmiv jsou vitamínové doplňky nevhodné. Dávkování doporučuje výrobce průmyslového
krmiva.
2)Psi mají k dispozici tato zařízení.
Vhodný box či klec, vyhrazené místo na ochranu před nepříznivými vlivy počasí, místo na spaní, vybavení pro
dodávku pitné vody. V chovatelských zařízeních, kde je ustájeno více jedinců se musí zřídit porodní boxy a
0
oddělená místa pro kojící feny se štěňaty. V těchto místech je nutno zajistit teplotu 25 – 30 C pro malá štěňata,
která dosud nemají termoregulaci. Místo musí být světlé (denní světlo ), čisté, suché a bez průvanu. Fena musí
mít k dispozici porodní bednu, která umožňuje bezproblémový odchov štěňat. Rozměry se řídí velikostí
plemene. Bedna musí být opatřena vhodným, snadno dezinfikovatelným a čistitelným povrchem a snadno
měnitelnou podestýlkou (látka, sláma..). Fena musí mít dostatek místa na ležení. Boky porodní bedny je
vhodné opatřit zarážkou (podle velikosti štěňat ), pod kterou se mohou štěňata schovat a ochránit se tak proti
zalehnutí fenou.
3) Zamezení úniku psů z chovatelského zařízení:
Chovatelské zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo možné předejít nechtěnému úniku psů mimo
vyhrazené prostory. Vstupy do klecí, boxů a chovatelských zařízení je nutno zajistit proti nechtěnému otevření
zevnitř. Výběhy je nutno oplotit tak, aby se psi o oplocení nezranili, ale nepřekonali je. Majitel chovatelského
zařízení je povinen pravidelně kontrolovat kvalitu zařízení a zajistit včas opravy tak, aby úniku předešel.
4) K desinfekci a čistění jsou používány nedráždivé látky a prostředky. V době provádění desinfekce nemají
zvířata přístup do prostoru, kde je desinfekce prováděna.
5) Chovatel zajistí nebo manipuluje se psy tak, aby:
a) se psy bylo zacházeno klidně a rozhodně a měli zabezpečenou pohodu, nebyli drážděni nebo týráni a bylo
minimalizováno jejich poranění;
b) Osoby manipulující se psy přistupovaly k nemocnému či poraněnému psu vždy se zvýšenou opatrností a
aby zvláštní pozornost věnovaly přístupu ke psům, kteří se projevují jako nebezpeční a při zacházení
s nimi byly jištěny další osobou;
28
c)
Při provádění zvláštních úkonů, např. veterinárních zákroků, které provádí odborně způsobilá osoba, byl
na místě, kde se zákrok provádí, potřebný počet dalších poučených osob;
d) Při provádění zvláštních úkonů u neklidných psů byly použity vhodné prostředky k fixaci psa, nebo podán
zklidňující preparát veterinárním lékařem;
e) Osoby manipulující se psy věnovaly zvýšenou pozornost zvířatům v situacích doprovázených hlukem nebo
jinými negativními podněty;
f) Osoby manipulující se psy byly informovány o opatřeních v případě mimořádných opatření ( např. útek psa
mimo vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu psů před utrpením a vznikem nebezpečných
situací;
g) Chovatel zabezpečí hygienu, výživu a bezvadný zdravotní stav psů, u seniorů a hendikepovaných psů co
nejlepší zdravotní stav;
h) Chovatel zajistí odborné služby veterinárního lékaře, zejména pravidelné prohlídky a očkování držených
psů.
Zákroky spojené s ochranou psů, zajištění jejich zdraví a pohody.
1) K ochraně psů, zajištění jejich zdraví a pohody se provádějí tyto zákroky:
krom+ zajištění vhodného prostoru a krmení viz čl.4 je povinností chovatele zajistit povinné každoroční
očkování proti vzteklině a další vakcinaci dle doporučení příslušného veterinárního lékaře s přihlédnutím
k nákazové situaci v místě bydliště. Dále je nutné zajistit pravidelné odčervování psů dle věku, nákazové
situace a doporučení veterinárního lékaře. Chovatel – držitel psa je povinen pravidelně kontrolovat
čistotu a zdravotní stav uší a očí
kůži a srst na výskyt vnějších parazitů
chrup a dásně s ohledem na jeho stav ( zlomený zub, zánět, zubní kámen)
délku drápků
případně stav análních žlázek
2) Péče o feny ve stádiu rozmnožování a o feny a štěňata po narození je zajišťována takto:
zvýšeným dozorem nad březí, rodící a kojící fenou,
zvýšenou kvalitou a četností denních dávek krmiva,
zvýšeným dodržováním hygieny jak u feny tak u chovatele,
pokud to vyžaduje zdravotní stav feny, nebo s ohledem na počet štěňat, zajištěním kojné feny nebo
umělé výživy pro štěňata,
zajištěním pohody feny a vrhu viz čl. 4(2) tohoto Řádu.
3) Zásady sledování dědičnosti zdraví a sledování genetických znaků:
prostřednictvím kontrol či přejímek vrhů, kontrolou mladých jedinců na svodech a kontrolou dospělých jedinců
při zařazování do chovu jsou kontrolovány základní zdravotní parametry a plemenné znaky.
Prostřednictvím veterinárních lékařů, zejména specialistů na jednotlivá onemocnění psů jsou kontrolovány
zdravotní kritéria jako je:
stupeň dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a lokte (DKL),
stupeň luxace čéšky (LP),
kontrola dědičných očních chorob ( např. PRA ),
kontrola srdečních onemocnění
a další dle problematiky jednotlivých plemen.
4) Psi, kteří nevykazují všechny vlastnosti požadované standardem ať se týkají zdraví nebo exteriéru a nejsou
zařazení do chovu, působí jako společníci lidí. Zpravidla nejsou využíváni ani k práci či lovu. Nároky na ně
kladené musí být přizpůsobeny zejména jejich zdravotnímu stavu. Takoví jedinci nemohou být utráceni.
5) V chovu chovatel zajistí:
a) veterinární péči a prevenci formou zabezpečení pravidelných veterinárních prohlídek, které provádí
veterinární lékař;
b) udržování ideálního výživného stavu používáním kvalitního krmiva;
c) pohodu vhodným ustájením, kontaktem s člověkem a jinými psy, nerušený odpočinek, zajištění kontaktu
s jinými zvířaty;
d) očkování – ze zákona je povinná každoroční opakovaná vakcinace proti vzteklině, další očkování dle dané
nákazové situace a doporučení ošetřujícího veterinárního lékaře;
e) pravidelná odčervení profylaktická 2 – 4x ročně, léčebná při výskytu vnitřních parazitů.
6) Označování psů provádí pouze veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá podle § 59 veterinárního
zákona. Psi jsou označováni tetováním (ucho nebo slabina) nebo čipováním. Obojí označení je možné. Zda
bude pes označen čipem nebo tetováním a lokalizaci tetování určí členský subjekt ČMKU – chovatelský klub,
který řídí chov plemene. Umístění čipu je jednotné, na krku z levé strany.
7) Kupírováním uší se rozumí kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází
v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a tím ke změně vzhledu zvířete. Kupírování uší se podle ustanovení
§ 4 odst. 1 písm.g) zákona č.246/1992 S. na ochranu zvířat proti týrání považuje výslovně za týrání.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje propagaci týrání. Za propagaci týrání se podle § 4a
považuje zejména: vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden
zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm g) na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat. Toto ustanovení
považuje za propagaci týrání zvířat předvedení kupírovaného jedince na jakékoliv veřejné akci. Na
akcích ČMKU je zakázáno předvádění psů s kupírovanýma ušima.
29
Článek 6
Povolené způsoby usmrcení nebo zákroky k regulaci populace
1) Povolené zákroky k regulaci populace provádí pouze veterinární lékař.
2) Usmrtit psa může pouze veterinární lékař po posouzení jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem č.
246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem k usmrcení může být
pouze:
slabost
nevyléčitelná nemoc
těžké poranění
genetická nebo vrozená vada
celkové vyčerpání nebo stáří zvířete,
jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením.
3) V žádném případě není povoleno utrácet tzv.nadpočetná štěňata, nebo štěňata, která vykazují nežádoucí
exteriérové znaky pro dané plemeno (např. nestandardní zbarvení).
Článek 7
Přeprava zvířat
1) Přeprava psů musí být prováděna v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb.,na ochranu zvířat proti týrání, ve
znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č.193/2004 Sb., o ochraně zvířat proti týrání.
2)Psy lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky
zabezpečily pohodu psů, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou
kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly stanovené vybavení.
a)Přeprava autem
Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat
pohyby vozidla. Psi musí být umístěni ve vozidle tak, aby neohrozili ani řidiče ani sebe. Psy není dovoleno
přepravovat v uzavřených prostorách auta bez dostatečného přístupu světla. Přepravní prostor musí být také
dostatečně větratelný. Při přepravě musí být psi pod dohledem člověka. V případě delší přepravy musí být psi
krmeni a napájeni častěji, krmeni minimálně 1x za 12 hodin, napájeni minimálně 1x za 4 – 6 hodin dle
klimatických podmínek. Psům musí být umožněno pravidelné venčení a musí mít možnost venčení alespoň
v intervalech na jaké jsou zvyklí.
b)Přeprava v přívěsných vozících aut.
Je povolena pouze ve vozících, které jsou speciálně uzpůsobeny přepravě zvířat dle technického
osvědčení.Podmínky obdobné jako v čl. 7(2)a).
c)Přeprava přepravní prostředkem, kdy pes je umístěn v přepravním boxu.
Rozměry přepravního boxu musí psu umožnit alespoň pohodlné ležení. Dvířka boxu musí být zajištěna proti
samovolnému otevření zevnitř. Pokud je pes přepravován v boxu, který umožňuje pouze pohodlné ležení,
může být takto přepravován po dobu maximálně 6 hodin. Pokud cesta přesáhne tuto dobu, může být pes
přepravován v boxu, který je popsán v čl.7 (2)f). Ostatní podmínky obdobní jako v čl.7 (2)a).
d)Přeprava hromadnou dopravou
Podmínky umístění psa určuje dopravce, za pohodu psa odpovídá držitel, resp.doprovod psa.
e)Ponechání psa v uzavřeném dopravním prostředku bez dozoru člověka.
Toto je povoleno pouze vyjímečně a krátkodobě. Psu musí být v takovém případě zajištěn dostatek
vzduchu, prostoru, případně světla a dále vhodná teplota prostředí (např. funkční klimatizace v létě a
topení v zimě). Delší ponechání psa v uzavřeném prostoru dopravního prostředku může být považování
za týrání.
f)Letecká přeprava
Podmínky přepravy psů určuje dopravce. Držitel psa však musí zajistit, aby pes byl při přepravě
ochráněn.přepravní kontejnery musí mít takové rozměry, aby pes mohl přirozené stát, snadno se otočit
a bez problémů lehat a vstávat. Rozměry přepravních boxů se odvozují od velikosti psa. Délka boxu
odpovídá délce psa měřené od čenichu po nasazení ocasu. Výška boxu nesmí být nižší než je výška
přirozeně stojícího psa včetně uší, pokud jsou postaveny. Šířka boxu je dvojnásobkem šířky těla psa,
měřené v nejširším místě těla. Pokud jsou boxy plastové z houževnatého materiálu, musí být opatřeny
dvířky z kovu, se zámkem, která znemožňuje otevření zevnitř.
3)V prostorech přepravních prostředků, v nichž jsou přepravováni psi, se nesmí manipulovat s volným ohněm,
nesmí být současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu psů nebo poškodit
jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny
4)Osoby, které se psy manipuluji, jsou poučeny zejména v oblasti zacházení se psy.
Článek 8
Podmínky pro chovné psy a feny
Základní podmínky chovu psů jsou následující:
a)věkové omezení chovných zvířat, které je
u malých plemen do 50 cm kohoutkové výšky 15 měsíců až 8 let u fen, 15 měsíců až neomezeně u
psů ( do dosažení věku 8 let je možno fenu nakrýt),
u velkých plemen nad 50 cm kohoutkové výšky 18 měsíců až 8 let u fen, 18 měsíců až neomezeně u
psů (do dosažení věku 8 let je možno fenu nakrýt).
30
b) u fen starších 8 let lze povolit jedno vyjímečné zabřeznutí, pokud chovatel předloží potvrzení veterinárního
lékaře o vyšetření zvířete přibližně jeden měsíc před předpokládanou říjí s dobrozdáním, že zdravotní stav
březost umožňuje bez nadměrných rizik.
c)umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá podle veterinárního zákona nebo
plemenářského zákona ( zákon č. 154/2000 a č. 166/1999), se nesmí používat mezi jedinci, kteří se před tím
neprodukovali přirozeným způsobem.
d)během jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt jen jednu fenu
e)fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici podle posouzení veterinárním
lékařem, pokud fena nemůže kojit všechny štěňata, je chovatel povinen zajistit kojnou fenu, nebo vhodnou
umělou výživu pro štěňata,
f)maximální počet vrhů u feny je 3 za období dvou kalendářních let, ideální počet je 1 vrh ročně; vrh kdy porodí
fena pouze jedno štěně je započítán jako regulérní vrh,
g)minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
Článek 9
Platnost a účinnost Řádu
1)Tento Řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední komisí pro ochranu zvířat; změny tohoto Řádu musí
být projednány s Ústřední komisí pro ochranu zvířat a být schváleny.
2)Tento Řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí pro ochranu
zvířat .
3)Tento Řád nahrazuje a ruší Chovatelský a zápisní řád ČMKU schválený rozhodnutím komise pro ochranu zvířat
ze dne 20.09.200 pod č.j. 1020/459Ř/00.
4)Porušením výše uvedených ustanovení tohoto Řádu se chovatelský klub, chovatel nebo majitel(držitel) psa
vystavuje kárnému postihu ze strany ČMKU.
Schváleno ÚKOZ dne 23.02.2006 č.j.3523/2005-11020.
Pozn.:Tento výše uvedený řád je závazný pro všechny chovatelské kluby ČMKU a čl. subjektů. Své
chovatelské řády si musí kluby dát schválit ÚKOZu nebo si obsahu řádu zahrnou pod Zápisní řád, který
nespadá schválení ÚKOZem.
31