Šelmy

Šelmy
Šelmy (Carnivora) jsou různorodý řád zahrnující okolo 260 placentálních savců. Potravu
téměř všech šelem tvoří maso, některé (například kočkovití) jsou dokonce pravými
masožravci, jiné (například medvědovití) jsou spíše všežravci. Hyenka a mnoho dalších se
živí hmyzem. Absolutní výjimkou je panda velká, která je býložravá. Šelmy identifikujeme
podle charakteristického tvaru lebky a podle chrupu s typickými špičáky a řezáky.
Anatomie
Obecné
Šelmy se co do velikosti velmi liší, ale sdílí několik podstatných znaků, které je předurčují k
loveckému stylu života. Typická šelma je rychlá a hbitá s ostrými zuby a drápy, má vynikající
sluch, zrak a čich. V oku je odrazová vrstva, tapetum lucidum, které umožňuje vidět ve tmě.
Kočkovité šelmy kromě geparda mají zatahovací drápy a tak si je udržují ostré. Ostatní šelmy
mají drápy většinou tupější a nezatažitelné, často je používají k hrabání. Masožravé šelmy
mají velmi dobře vyvinuté trháky, jinak je tomu u šelem všežravých a býložravých.
Čelist
Čelisti u většiny šelem jsou mohutné plné ostrých zubů, uzpůsobené pro efektivní zabíjení, ale
i porcování kořisti. Dolní čelist je k lebce připojena válcovitým kloubem, takže se může
pohybovat jen nahoru a dolů. Pro mocný stisk ostrých špičáků mají vyvinutý spánkový sval,
který dosahuje nejvyšší účinnosti při otevřené tlamě. Stoličky a třenové zuby bývají
uspořádané do trhákového komplexu, zuby do sebe při skusu dokonale zapadají. Pro trhání
používají hlavní žvýkací sval. Počet zubů je 28 – 48, podle druhu
Kostra
Dravé druhy šelem se adaptovaly k rychlému pohybu, který potřebují k pronásledování
kořisti. Páteř je velmi pružná, nohy dlouhé, klíční kost značně redukovaná, aby dala větší
prostor pro pohyb lopatek. Některé zápěstní kůstky jsou srostlé, čímž umožňují delší krok a
zvýšení rychlosti běhu.
Společnost
Některé šelmy žijí samotářsky, jiné se spojují do párů. Další se spojují do všemožných skupin.
Například lví smečky mají poměrně složitou strukturu, skládají se z několika sobě příbuzných
rodin. Lvi, mnohé psovité šelmy a někteří další žijí ve smečkách, společně pečují o mladé,
spolupracují při lovu a vůbec spolu tráví většinu času.
Lov
Šelmy jsou jedni z nejefektivnějších predátorů vůbec. Loví ve smečkách ale i osamoceně. K
lovu využívají své ostré smysly a velmi často na kořist zaútočí z úkrytu. Některé šelmy se ke
kořisti připlíží a kořist uštvou během na dlouhé trati, případně loví skokem po krátkém
sprintu. Způsob usmrcení oběti je různý podle druhu šelmy, kočky se zakousnou do šíje a
snaží se poškodit míchu, případně prokousnou krk a tím kořist udusí. Psi naproti tomu obětí
prudce třesou, až ji zlomí vaz. Oproti tomu lasičky prokousnou kořisti lebku. Šelmy často loví
zvířata, jež jsou větší než ony samy.
Šelmy od útlého dětství rozvíjejí své bojové schopnosti. Mláďata si spolu často hrají a tím se
učí zjišťovat sílu protivníka.
Lvi obvykle loví ve smečkách, když se chtějí zmocnit velkého zvířete, tak se samice plíží v
rojnici až do vzdálenosti pár desítek metrů, při tom se snaží kořist obklíčit. Po krátkém útoku
se snaží skolit zvíře na zem a prokousnout mu hrdlo. Dospělí samci většinou žijí samotářský
život, a proto se lovu ve smečce účastní jen málokdy.
Komunikace
Šelmy mezi sebou navzájem komunikují a to jak pachovými značkami tak i signály. Pachové
značky většinou používají k vymezování teritorií ale i k vyhledávání potencionálního
partnera. Když se šelmy potkají, používají ke komunikaci různé pozice a gestikulace, dokonce
i výrazy v obličeji hrají roli. Hlasové projevy používají k předávání různých sdělení jako je
vstřícnost k partnerovi nebo hrozba nepříteli.
Členění šelem
Čeleď: medvědovití (Ursidae)
Zástupci jsou medvěd hnědý (= brtník, Ursus arctos), medvěd lední (Thalarctos maritimus) a
v Severní Americe žijící medvěd grizzly (Ursus horibilis).
Čeleď: kunovití (= lasicovití, Mustelidae)
Zástupci jsou lasice kolčava (Mustela nivalis), živící se především hraboši a lasice hranostaj
(Mustelis erminea). Kuna skalní (Martes foina) loví hlodavce a ptáky. Tchoř tmavý (Putorius
putorius) vylučuje z pachových žláz silně páchnoucí tekutinu, podobně jako skunk smradlavý
(Mephitis mephitis), žijící v Severní Americe. Jezevec lesní (Meles meles) není typický
masožravec, ale všežravec. Vodnímu životu je přizpůsobena vydra říční (Lutra lutra).
Čeleď: kočkovití
Zástupci tzv. velkých koček jsou lev pustinný (Panthera leo), tygr džunglový (Panthera tigris),
levhart skvrnitý (Panthera pardus), jaguár americký (Panthera onca), puma americká (Felis
concolor). Nejrychlejším savcem je gepard štíhlý (Acinonyx jubatus), který při štvaní kořisti
dosahuje rychlosti až 120 km/hod. Z malých koček u nás žije rys ostrovid (Lynx lynx) a
mnoho plemen kočky domácí (Felis).
Čeleď: psovití (Canidae)
Zástupci jsou vlk (Canis lupus), liška obecná (Vulpes vulpes), liška polární (Alopex lagopus),
šakal obecný (Canis aureus), kojot prériový (Canis latrans) a pes domácí (Canis familiaris).
Pes domácí tvoří soubor mnoha plemen vyšlechtěných člověkem. Některá plemena psů se
používají k různým účelům.
Nejznámější plemena psů jsou německý ovčák (= vlčák), dobrman, jezevčík, foxteriér a
kokršpaněl.
Samostatným podřádem řádu šelem jsou ploutvonožci (Pinnipedia).
Ploutvonožci jsou šelmy přizpůsobené životu ve vodě, zejména v mořích. Jejich tělo má
vřetenovitý tvar a končetiny tvarem připomínají vesla a slouží jako ploutve. Živí se rybami,
korýši a měkkýši.
Nejznámější jsou tuleň obecný (Phoca vitulina) a mrož lední (Odobaenus rosmarus).
Úloha šelem v přírodě
Většina šelem se řadí k sekundárním konzumentům, to znamená, že se živí jinými
konzumenty. Velké šelmy jsou dokonce vrcholovými konzumenty, tedy v dospělosti nemají
přirozené protivníky, a tedy stojí na vrcholu potravní pyramidy. Hlavní úlohou šelem je
udržovat ekologickou rovnováhu mezi býložravci a vegetací. Tedy pokud dojde k přemnožení
býložravců, což může mít negativní dopady na vegetaci, tak se šelmám daří dobře a tudíž se
rychleji množí a snižují stav býložravců.
Šelmy.......................................................................................................................................... 1
Anatomie ................................................................................................................................ 1
Obecné................................................................................................................................ 1
Čelist................................................................................................................................... 1
Kostra ................................................................................................................................. 1
Společnost .............................................................................................................................. 1
Lov ......................................................................................................................................... 1
Komunikace ........................................................................................................................... 2
Členění šelem ......................................................................................................................... 2
Čeleď: medvědovití (Ursidae)............................................................................................ 2
Čeleď: kunovití (= lasicovití, Mustelidae) ......................................................................... 2
Čeleď: kočkovití................................................................................................................. 2
Čeleď: psovití (Canidae) .................................................................................................... 2
Samostatným podřádem řádu šelem jsou ploutvonožci (Pinnipedia). ............................... 2
Úloha šelem v přírodě ............................................................................................................ 2