Osvojení dítěte partnerky/partnera ve stejnopohlavních rodinách

Osvojení dítěte partnerky/partnera ve stejnopohlavních rodinách
Úvod
I v České republice jsou páry stejného pohlaví, které vychovávají děti. Takovýchto rodin neustále
přibývá (dle oficiálních statistik ČSÚ jich je přibližně 900). 1 Zatímco dříve lesbické a gay páry
vychovávaly především děti z jejich předcházejících heterosexuálních vztahů, ukazuje se, že v
posledních letech se stále častěji a plánovaně rodí děti přímo těmto párům, zejména lesbickému páru a otec
není znám (umělé oplodnění anonymním dárcem např. v cizině) nebo nechce být v rodném listě a být
otcem.
Gay a lesbické rodiny
Dítě narozené gay a lesbickému páru má obvykle v rodném listě uvedeného pouze jednoho z rodičů. De
iure má tedy dítě pouze jednoho rodiče, který je zapsán v rodném listě, ačkoli fakticky jej od narození
vychovají a milují rodiče dva, ať již se jedná o dvě matky nebo dva otce. Druhý biologický rodič, který
se na výchově dítěte nijak nepodílí, obvykle buď není vůbec znám, např. bylo-li dítě počato z
umělého oplodnění, nebo je znám pouze matce dítěte, příp. stejnopohlavnímu páru, s nímž se předem
dohodl, že nechce a nebude vykonávat žádná rodičovská práva vůči dítěti.
Pro rodinu tak vzniká stresující situace, kdy druhý partner / druhá partnerka ve stejnopohlavním
páru (označován/a také jako rodič nebiologický nebo sociální) je faktickým rodičem, nemá ale k dítěti
žádná rodičovská práva. Tento stav je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, neboť právo neuznává
jeho vztah k osobě, která je mu vedle biologického rodiče nejbližší. To, že stávající právní úprava
komplikuje každodenní život těchto rodin je nezpochybnitelný a smutný fakt. Nejhorší dopady však
má v případech, kdy dojde k rozpadu vztahu rodičů dítěte nebo k úmrtí jednoho z nich. Může pak
nastat situace, kdy dítě neztratí pouze jednoho rodiče (rodiče uvedeného v rodném listě), ale právně
se ocitá bez rodičů obou a v krajním případě může skončit v ústavu, o jeho budoucnosti totiž
rozhoduje soud.
Ačkoli nebiologický rodič nemá žádná rodičovská práva, některé právní předpisy jeho přítomnost již
nyní předpokládají, avšak zejména pokud jde o jeho povinnosti. Nebiologický rodič je např. podle zákona
o registrovaném partnerství povinen se podílet na výchově dítěte, podle zákona o státní sociální podpoře je
zase v souvislosti s výplatou rodičovského příspěvku považován za rodiče dítěte apod.
Zahraniční zkušenosti
Podobná úprava platí již celé západní Evropě (Velká Británie, Francie, Španělsko…), Skandinávii,
Slovinsku a dalších zemích světa.
Navrhovaná novela
Předložený legislativní návrh směřuje k naplnění nejlepšího zájmu dítěte žijícího s rodiči stejného
pohlaví uznáním stejnopohlavních rodin de iure. Toto také přispěje i k přijetí těchto rodin v jejich širším
okolí. Návrh umožní, aby si partnerky nebo partneři mohli osvojit dítě své partnerky či svého
partnera. Nenavrhuje se tedy uzákonění možnosti osvojení dítěte z náhradní ústavní péče, ale pouze
osvojení dítěte, které v konkrétní rodině již žije. Jedná se o obdobnou situaci, jako v případě, kdy si
nevlastní otec osvojí dítě své manželky.
Názor odborníků
"Výjimečně existuje taková shoda v jakékoliv oblasti sociálních věd jako v případě rodičovství
homosexuálů, a proto Americká akademie pediatrů a všechny další hlavní odborné organizace
specializující se na blaho dětí vydaly zprávy a rezoluce podporujících rodičovských práva gayů a
leseb." (Judith Stacey z New York University, 2006)
„...Dále doporučujeme k řešení situaci párů stejného pohlaví s dětmi z předchozích vztahů. Partneři těchto
rodičů nemohou mít k dětem, které fakticky vychovávají, legální vztah a nemohou tak přímo zasahovat v
každodenní starosti o děti (školní prospěch, zdravotní stav apod.)...Nesouhlasíme s názorem, že existuje
pouze jeden rodinný „správný“ model.“ (Komora sociálních pracovníků ČR, 2014)
Podpora pro novelu v ČR – 3/5 obyvatel České republiky jsou pro 2
1 Analýza Českého statistického úřadu, říjen 2013, str. 5
(www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/b53c647a39f0bf48c1257c0d004bfb4f/$FILE/csav102413opr.pdf)
2 Sociologický ústav, 2014, str. 3 http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7261/f3/ov140711b.pdf