Závěrečná zpráva_Závěrečné vyhodnocení KoP ROP SV

Transkript

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod
Závěrečnou zprávu k projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“ zpracovala společnost:
Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava, IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023,
http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Společnost PROCES je členem PAAC CONSORTIUM
Autoři:
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.
Ing. Ivana Foldynová, Ph.D.
Ing. Michal Samiec
Ing. Petr Proske
Mgr. Martina Krhutová
Mgr. Jan Horák
Text návrhu závěrečné zprávy je aktuální k 1. 12. 2015
Finální text závěrečné zprávy se zapracovanými připomínkami zadavatele aktuální k 15. 12. 2015
2
Obsah
1 Manažerské shrnutí ......................................................................................................................... 5
2
3
1.1
Metodický přístup k vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod ........ 5
1.2
Shrnutí hlavních zjištění vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod .. 6
Kontext evaluace a metodický přístup .......................................................................................... 21
2.1
Kontext evaluace ................................................................................................................... 21
2.2
Metodický přístup ................................................................................................................. 23
2.2.1
Desk research ................................................................................................................ 23
2.2.2
Dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami (CATI/CAWI/CASI) ................................ 26
2.2.3
Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami .................................... 29
2.2.4
Expertní panel................................................................................................................ 31
Zjištění realizovaného výzkumu .................................................................................................... 33
3.1
Metody analýzy dat ............................................................................................................... 33
3.1.1
Dokumenty související s Komunikačním plánem ROP Severovýchod ........................... 33
3.1.2
Propagační materiály ROP Severovýchod ..................................................................... 35
3.1.3
Analýza médií ................................................................................................................ 35
3.2
Metody kvalitativní................................................................................................................ 39
3.2.1
Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami .................................... 39
3.2.2
Expertní panel................................................................................................................ 45
3.3
Metoda kvantitativní (kombinace CATI / CAWI / CASI) kombinovaná s expertními
polostrukturovanými rozhovory........................................................................................................ 45
4
Zpracování evaluačního úkolu č. 1 ................................................................................................ 51
5
6
7
Srovnání s evaluačním výzkumem z roku 2010 ............................................................................. 79
8
7.1
Kontext výzkumu z 19. 12. 2010 ............................................................................................ 79
7.2
Shrnutí výstupů a výsledků evaluace 2010............................................................................ 79
7.3
Porovnání zjištění aktuální evaluace se zjištěními evaluace z roku 2010 ............................. 80
Závěrečné zhodnocení................................................................................................................... 84
Seznam zkratek...................................................................................................................................... 87
Seznam příloh ........................................................................................................................................ 88
Příloha č. 1: Dotazník pro průzkum kombinací metod CATI/CAWI/CASI .............................................. 89
Příloha č. 2: Průvodní dopis ředitelky ÚRR k dotazníkovému průzkumu .............................................. 95
Příloha č. 3: Scénář strukturovaného rozhovoru se zástupci cílových skupin „distributoři a
zprostředkovatelé informací o ROP SV“ a „příjemci informací o ROP SV“............................................ 96
Příloha č. 4: Scénář expertního strukturovaného individuálního rozhovoru s experty z cílové skupiny
zabývající se implementací a monitorování ROP SV a která je zdrojem informací o ROP SV ............. 101
3
Příloha č. 5: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů ............................................. 105
Příloha č. 6: Seznam titulů využitých v rámci mediální analýzy .......................................................... 106
Příloha č. 7: Kompletní vyhodnocení dotazníkového průzkumu......................................................... 108
Příloha č. 8: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle specifických kritérií .................................... 120
4
1
Manažerské shrnutí
1.1
Metodický přístup k vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod
Kontext evaluace
Předmětem veřejné zakázky je zpracování závěrečné evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod se specifickým zaměřením na období let 2011 až
2015. Úkolem projektového týmu bylo navázat na výsledky předchozí evaluační studie z roku 2010.
KoP ROP SV na období 2007 – 2013 představuje rámcovou strategii pro komunikační aktivity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. KoP ROP SV je dále rozpracováván prostřednictvím
ročních komunikačních plánů, jež obsahují detailní informace o plánovaných informačních a propagačních opatřeních a aktivitách.
Zakázka má dva základní cíle:
1. Provést analýzu povědomí cílových skupin o Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod
2. Provést vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení,
jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV
Seznam evaluačních úkolů a evaluačních otázek
Evaluační
Znění evaluačního úkolu / evaluační otázky
otázka č.
Úkol č. 1 – Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o
ROP Severovýchod
Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu Seve1.1
rovýchod, region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč?
Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další pro1.2
cesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za transparentní?
Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je pří1.3
činou jejich hodnocení?
Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro získání informací
1.4
o ROP Severovýchod. Jaké využívaly nejméně?
Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Se1.5
verovýchod?
Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení svých znalostí o ROP
1.6
Severovýchod?
Úkol č. 2 – Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí
úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)
Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a publicity co do
2.1
jejich zpracování a informační hodnoty?
Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů
2.2
s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a o jeho realizaci?
Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP
2.3
ROP SV?
2.4
Do jaké míry byly prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV hospodárně využity?
2.5
Do jaké míry byly naplněny dílčí komunikační cíle KoP ROP SV?
2.6
Do jaké míry byl naplněn globální cíl KoP ROP SV?
Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV osvědčily
2.7
a proč?
5
Evaluační
otázka č.
Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV neosvědčily a proč?
Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým způsobem se s
2.9
nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně?
2.10
Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod v médiích?
Úkol č. 3 – Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel
vyhodnotí realizaci KoP ROP SV
3.1
Jaký byl celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity?
Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využívat ve větší (případně v
3.2
menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit
KoP ROP SV?
3.3
Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo naopak méně?
Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých vyžitých komunikačních a propagačních ná3.4
strojů KoP ROP SV?
3.5
Byly použité nástroje vzhledem ke stanoveným cílům relevantní?
3.6
Do jaké míry jsou využitá opatření informovanosti a publicity udržitelná?
2.8
Metodický přístup
Ve vstupní zprávě je podrobně popsán způsob, jakým evaluátor odpoví na celkem 22 evaluačních otázek nadefinovaných v rámci tří evaluačních úkolů, včetně uvedení a popisu metod, kterých k tomu využije. Evaluační úkoly jsou formulovány tak, že je možné konstatovat, že souhrn poznatků získaných
pro odpovědi na evaluační otázky v rámci prvního evaluačního úkolu naplní první dílčí cíl evaluace (budou získány informace o povědomí cílových skupin o Regionální operačním programu NUTS II Severovýchod) a souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci druhého a třetího evaluačního úkolu naplní druhý dílčí cíl evaluace (budou získány informace potřebné pro vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení, jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV).
V rámci projektu nebylo realizováno zvláštní šetření pro každý evaluační úkol, ale pouze jedno šetření,
v rámci něhož byly sbírány údaje a informace pro zodpovězení všech evaluačních otázek pro splnění
všech evaluačních úkolů. Metody, jichž zpracovatel užil, vyplývají z vítězné nabídky zpracovatele a jsou
upřesněny níže. Byly využity tyto metody:



1.2
Metoda analýzy dat: Desk research (včetně mediální analýzy a zhodnocení propagačních materiálů)
Metody kvalitativní: Individuální hloubkový rozhovor, expertní panel
Metoda kvantitativní: Kombinace CATI / CAWI / CASI
Shrnutí hlavních zjištění vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod
Odpovědi na evaluační otázky:
Znění evaluační otázky
1.1:
Odpověď na evaluační
otázku 1.1:
Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod (dále též jen „Regionální
rada“), region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč?
Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice
vysoké úrovni. Většina respondentů z cílových skupin ROP SV zná jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží také říci, z kterých krajů se
6
1.2:
otázku 1.2:
1.3:
otázku 1.3:
1.4:
otázku 1.4:
region soudržnosti skládá. Většina dotázaných má pozitivní mínění o programu a o výsledcích, kterých díky programu bylo dosaženo. Hodnocení
tohoto aspektu je však zkresleno absencí veřejnosti v realizovaném průzkumu. Dá se předpokládat, že povědomí o programu a dalších souvisejících záležitostech je u veřejnosti podstatně nižší než u ostatních cílových
skupin, byť se dá z důvodu rozsahu a originality kampaně zaměřené na
veřejnost předpokládat vyšší povědomí než v jiných oblastech, v nichž
jsou také realizovány regionální programy.
Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za
transparentní?
Cílové skupiny považují, nakolik byly schopny posoudit, proces hodnocení, výběru a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP SV za transparentní. Bylo zjištěno, že praktická zkušenost s podáním projektové žádosti má pozitivní vliv na vnímání transparentnosti programu a procesů
hodnocení a výběru projektů. Pro posílení transparentnosti hodnocení a
výběru projektů Regionální rada zveřejňovala seznamy příjemců a reagovala na negativní mediální kauzy. Zdůvodnění o výběru či zamítnutí projektu sice neobsahovalo podrobnější informace (expertní hodnocení),
avšak to bylo k dispozici na vyžádání žadatele.
Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je příčinou jejich hodnocení?
Respondenti z cílových skupin ROP Severovýchod hodnotí program
veskrze kladně, byť poměrně velká část respondentů nedokáže posoudit,
zda program je správně zaměřený. Jako nejdůležitější poznatek svázaný
s touto otázkou se jeví informace, že dle většiny dotázaných byly podpořeny smysluplné a užitečné projekty. Zhruba třetina dotazovaných si
myslí, že společně s dobrými projekty byly podpořeny také projekty zbytečné či nekvalitní. Nejedná se ovšem o výtku směrem k transparentnosti
hodnocení a výběru projektů k realizaci, ale spíše o konstatování kvality
realizovaných projektů.
Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro
získání informací o ROP Severovýchod? Jaké využívaly nejméně?
Obecně nejvyužívanějšími nástroji a zdroji informací byly především web
programu, metodiky, manuály, příručky, „kontaktní“ aktivity typu osobní
konzultace, semináře a workshopy; z hlediska médií ještě specificky navíc
tiskové zprávy a tiskové konference.
Z hlediska jednotlivých cílových skupin byly nejvyužívanějšími nástroji
následující:
 Pro cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace
místní a regionální samosprávy a organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem je nejčastějším zdrojem informací
o ROP Severovýchod web programu, metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu a dále zejména „kontaktní“ aktivity typu semináře, workshopy, osobní konzultace.
 Podobná situace je z hlediska soukromých subjektů, které se zabývají přípravou projektových žádostí pro dotace z EU. Ty navíc
ve značné míře využívají newslettery, zpravodaje, bulletiny a tiskové zprávy.
 Pro podnikatele mají význam pouze webové stránky a osobní
konzultace, ostatních kanálů využívají pouze okrajově.
7

1.5:
otázku 1.5:
1.6:
otázku 1.6:
2.1:
otázku 2.1:
Pro média hrají primární roli webové stránky programu, tiskové
zprávy a tiskové konference.
Mezi informační zdroje hodnocené jako nejméně využívané je možné zařadit online bannery a inzerci, společenské eventy, konference a veletrhy.
Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Severovýchod?
Komunikační a informační aktivity, které byly ve shodě s Komunikačním
plánem programu realizovány, měly pozitivní vliv na pocit informovanosti cílových skupin. Většina v rámci průzkumu dotazovaných deklarovala, že měla dostatečné množství informací o ROP Severovýchod, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami. Respondenti zároveň uváděli, že nemuseli vyvinout velké úsilí, aby
našli informace, které potřebovali – dá se tedy konstatovat, že cílové skupiny byly díky komunikačním a propagačním aktivitám programu dostatečně informovány (zástupci cílových skupin měly pocit dostatečné informovanosti) a zároveň jim byly poskytovány informace jim potřebné.
Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení
svých znalostí o ROP Severovýchod?
Naprosté většině respondentů vyhovovalo nastavení komunikačních a
propagačních aktivit programu tak, jak bylo v době, kdy byly realizovány.
Podle většiny respondentů není možné identifikovat komunikační kanály, které v Komunikačním plánu programu chyběly. Jako nedostatečně
využívané se z pochopitelných důvodů jeví ty nejdražší komunikační a informační aktivity (tedy větší zapojení TV a radia), avšak ze strany respondentů se nejednalo o významně zastoupený požadavek na rozšíření komunikačních aktivit. Expertní zhodnocení aspektu sledovaného evaluační
otázkou je takové, že program využil vhodných prostředků jak informovat cílové skupiny o programu a souvisejících záležitostech, byly zvolené
vhodné prostředky, jak zvyšovat znalosti cílových skupin. Je možné identifikovat ještě další nepoužité nástroje (např. mobilní aplikace a internetové rádio), ale nejedná se o kanály, které by významnou měrou pomohly
k prohloubení znalostí předávaných stávajícími nástroji.
Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a
publicity co do jejich zpracování a informační hodnoty?
Kvalitu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů je možno hodnotit pozitivně. Nástroje informovanosti,
které jsou kontaktního charakteru (počínaje konferencí a společenskými
událostmi, až po semináře, workshopy a konzultace, které kopírovaly životní cyklus programu a jsou tedy spjaté s konkrétními momenty v přípravě a realizaci programu), byly dle vyjádření cílových skupin, což bylo
potvrzeno hodnocením expertního panelu, výborně připraveny, účastníci
byli dobře a včas informováni, příp. urgováni (pokud například nepotvrdili svou účast apod.). Co se týká materiálů propagačního charakteru, ty
byly vyhodnoceny jako velice kvalitní, připraveny z kvalitních materiálů,
byly zpracovány vkusně a dle jednotného vizuálního stylu. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost jsou dále specificky hodnocené aktivity
typu venkovní reklama, veřejné akce, TV a rozhlasové spoty, jejichž kvalitu a informační hodnotu nedoceňovaly v průzkumu ostatní cílové skupiny, na něž ale nebyly aktivity primárně zaměřeny.
8
2.2:
otázku 2.2:
2.3:
otázku 2.3:
2.4:
otázku 2.4:
Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a jeho realizaci?
Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace (i
v rámci sítě kontaktních míst v regionu soudržnosti SV, např. Eurocentra), semináře a workshopy zaměřené na zvýšení povědomí o podmínkách spojených s realizací projektů v rámci programu, ale také internetové stránky, které dle dotázaných obsahují potřebné informace a jsou
pozitivně hodnoceny i z hlediska další aspektů (např. kvalita), a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací
(uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace).
Specifickými cílovými skupinami jsou z hlediska nástrojů, které je možné
pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií jsou
účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce programu určené přímo veřejnosti, venkovní
reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního
stylu).
Bariéry, které snižují účinnost aktivit, se nedají zobecnit na jediný nebo
několik významných aspektů, ale pro část respondentů je problémem
složité názvosloví a terminologie (“eurospeak“) používaná v souvislosti
s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší
pochopení informací z nich plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd.
Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV?
Nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců svůj účel
aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a
workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy, články, reportáže včetně
TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako
takové, které splňují svůj účel. Bariérou snižující účelnost aktivit je i výše
zmíněný nesnadný jazyk a terminologie („eurospeak“), k lepšímu pochopení slouží materiály typu bulletiny, zpravodaje nebo letáky.
Z informací a podkladů zjištěných v rámci tohoto průzkumu lze usuzovat,
že prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV byly využity hospodárně
(vychází z porovnání se srovnatelnými1 programy vzhledem k tomu, co
bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů bylo
dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů, což vychází ze
srovnání se srovnatelnými programy, jak bylo uvedeno výše. Zpracovatel
evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek. Díky komunikačním a propagačním aktivitám došlo ke zvýšení povědomí o programu, zda došlo také ke zvýšení obecného povědomí o EU,
není možno spolehlivě z dat sebraných dotazníkovým šetřením potvrdit.
Srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a
řádově také rozpočtem.
1
9
Vzhledem k viditelnosti a úspěšnosti kampaně zaměřené na širokou veřejnost programu se dá předpokládat, že komunikační a propagační aktivity programu měly významný vliv také na zvýšení obecného povědomí a
zlepšení image EU v regionu.
2.5:
otázku 2.5:
Je možné potvrdit, že dílčí komunikační cíle KoP pro období 2011 – 2015
byly splněny. Zpracovatel evaluace potvrzuje, že díky realizaci komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo
níže uvedených cílů. Došlo ke:
 Zvýšení povědomí o ROP SV
 Zvýšení povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a bylo tím podpořeno pozitivní vnímání role Společenství
pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV
 Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů
byla podpořena znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu
 Posílení pozitivního vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné
správy, která ROP SV řídí
 Příjemcům pomoci z ROP SV byly poskytnuty dostupné, včasné a
srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů
 Včas byly zpracovány aktuální informace o změnách při administraci projektů a byla tím zajištěna jejich dostupnost
 Udržena a posílena image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu
2.6:
otázku 2.6:
2.7:
otázku 2.7:
Je možné potvrdit, že globální cíl KoP byl splněn. Zpracovatel evaluace
potvrzuje, že díky realizace komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo globálního cíle a to obou aspektů,
které globální cíl sleduje:
 Podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj
prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla
dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny.
 Bylo podpořeno vnímání pozitivní role hospodářské a sociální
soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod.
Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP
ROP SV osvědčily a proč?
Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily
online aktivity (zejména webové stránky programu, databázový mailing)
a kontaktní aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí,
jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy, semináře, osobní konzultace).
Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp.
elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery,
zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se
nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy, rozhlasové
spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny
široká veřejnost je nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů
10
2.8:
otázku 2.8:
2.9:
otázku 2.9:
2.10:
otázku 2.10:
na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační
předměty.
ROP SV neosvědčily a proč?
Z komunikačních a propagačních aktivit z hlediska cílových skupin, jež
tvoří potenciální žadatelé a příjemci, se nejméně osvědčily aktivity typu
TV a rozhlasové spoty, venkovní reklama, online a tisková inzerce, veřejné akce a propagační předměty a další aktivity, které byly určeny především pro jiné cílové skupiny (např. tiskové konference určené pro média). Souvisí to také s tím, že tyto cílové skupiny primárně získávaly informace prostřednictvím prověřených nástrojů „kontaktního“ typu a online.
Z hlediska médií se nejméně osvědčily konference a veletrhy, propagační
předměty, venkovní reklama, společenské akce a překvapivě negativně
z hlediska toho, jak se osvědčily, byly presstripy pro média. Zpracovatel
evaluace ovšem přes toto hodnocení vyzdvihuje význam presstripů při
budování vztahů s mediálními organizacemi.
Z výše uvedeného však vyplývá jeden podstatný závěr – pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp.
neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity
určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené,
neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených
ze strany mediálních organizací).
Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým
způsobem se s nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně?
Způsob informování médií o programu a o projektech byl zpočátku orientován zejména na zveřejňování tiskových zpráv a PR článků připravených, ať již realizátory konkrétních projektů, nebo řídicím orgánem programu pro potřeby médií. Není možné konstatovat, že by komunikace
s regionálními médii nebyla efektivní, je možné uvést, že komunikace
s médii vykazovala podobné rysy jako v případě jiných programů a aktivit
podobného typu – média zveřejňovala předpřipravené tiskové informace, zástupci médií se účastnili tiskových konferencí, když byly pořádány, či předem dohodnutých akcí, ale z vlastní iniciativy informují především o negativních aspektech spojených s programem či realizovanými
projekty. Ze strany řídicího orgánu však byly uskutečněny všechny preventivní kroky, aby byla navázána efektivní spolupráce s médii – byly pořádány tiskové konference, presstripy pro zástupce médií, byly navazovány kontakty s konkrétními žurnalisty.
Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod
v médiích?
Rétorika informování o řídicím orgánu (regionální radě), o programu a o
realizovaných projektech se měnila s tím, jak se objevovaly výstupy jako
produkt realizace projektů podpořených v rámci programu. Díky tomu
došlo ke změně poměru mezi informacemi vyznívajícími negativně a pozitivně (pozitivní zprávy byly posíleny s objevující se dobrou praxí, jež se
začala ve větší míře objevovat od roku 2012). Změna obrazu Regionální
rady a ROP SV souvisí především s tím, jaká byla kvantita informací, jež
se v médiích objevovaly – na začátku sledovaného období byl počet
11
článků a dalších mediálních výstupů ve srovnání s druhou polovinou sledovaného období (2014) nesrovnatelně nižší a pokud se objevovala období s vyšším mediálním zásahem, jednalo se o negativně vyznívající
kauzy. Postupem času však média ve větší míře informují o dobré praxi
(výstupech realizovaných projektů) a tím se mění poměr zpráv s pozitivním a negativním sentimentem ve prospěch pozitivních zpráv.
3.1:
otázku 3.1:
(V rámci této evaluační otázky došlo ke komplexnímu zhodnocení komunikačních a propagačních aktivit evaluátorem s popisem specifik vůči jednotlivým cílovým skupinám.)
Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení na základě ostatních sledovaných aspektů (zejm. účinnost, účelnost, informační hodnota a kvalita nástrojů) se zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje největší, příp. nejmenší dopad).
KoP na léta 2011 – 2015 předpokládal využití níže uvedených komunikačních nástrojů (v závorce základní hodnocení a primární cílová skupina tohoto nástroje, podrobněji je dopad popsán v odůvodnění odpovědi):
 Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno také ze strany mediálních
organizací.
 Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná
se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech (milnících, termínech, podmínkách, výzvách) týkajících se programu.
 Rádio - důležitý nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti.
 Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká
veřejnost).
 Webové stránky programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné také
pro širokou veřejnost (bylo by vhodné zásadní informace strukturovat ještě přístupnější formou, ale i tak měl web dopad také
na veřejnost).
 Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad
do ani jedné z cílových skupin, ale jeho využití je pochopitelné
(online média sleduje jiná část cílové skupiny veřejnost než tištěná média)
 Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího
výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil.
 Obecně aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady
pro efektivní komunikaci.
 Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný dopad na
cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci).
 Databázový mailing - pozitivně hodnocený nástroj opět zejména
pro potřeby žadatelů a příjemců.
12

3.2:
otázku 3.2:
3.3:
otázku 3.3:
3.4:
otázku 3.4:
Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti
a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající
se programu.
 Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako
důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými
závaznými dokumenty.
 Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají, avšak dopad je významný pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci
projektu.
 Informační publikace a digitální média - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost.
 Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program.
 Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty
používaly stejný, originální vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů.
Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využít ve větší
(případně v menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit KoP ROP SV?
Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity, které bylo provedeno u evaluační otázky 3.1, vyplývá, že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami (např. televize a rádio pozitivně hodnoceno jak
ze strany médií, tak široké veřejnosti, dále podobně např. veřejné akce,
webové stránky určené nejen žadatelům a příjemcům, ale také veřejnosti
a ostatním cílovým skupinám), nebo v rámci jedné konkrétní cílové skupiny (např. metodiky/příručky/manuály, osobní konzultace, workshopy a
semináře určené především žadatelům a příjemcům, venkovní reklama a
propagační materiály s dopadem do většího spektra cílových skupin, velice významné ale především vůči veřejnosti).
Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo
naopak méně?
Není možné konstatovat, že by existovala cílová skupina, na níž by byly
jednotlivé nástroje komunikace a informovanosti zaměřeny příliš málo,
nebo příliš mnoho.
Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých využitých komunikačních a
propagačních nástrojů KoP ROP SV?
Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů
a příjemců osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Bylo zjištěno, že cílové skupiny, jež byly
úspěšnými příjemci v rámci programu, hodnotí jako podstatně důležitější
aktivity „kontaktního“ typu (osobní konzultace, workshopy, semináře),
než zástupci neúspěšných příjemců a těch, kteří vůbec nežádali.
13
Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově
přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu zaměřené aktivity
– tiskové zprávy, konference, presstripy.
Aktivity, jež byly zaměřené primárně na veřejnost programového území,
nebyly průzkumem vyhodnoceny jako nadprůměrně užitečné a přínosné,
avšak expertní posouzení těchto nástrojů (veřejné akce, propagační
předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) je takové, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo
na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu.
3.5:
otázku 3.5:
3.6:
otázku 3.6:
Ze zjištění provedených pro potřeby odpovědi na dřívější evaluační
otázky (2.5 a 2.6), kde bylo konstatováno, že dílčí komunikační cíle i globální cíl KoP ROP SV byly splněny, je možné konstatovat, že nástroje použité v rámci komunikačních a propagačních aktivit programu byly vzhledem ke stanoveným cílům KoP ROP SV relevantní. Vzhledem k tomu, že
KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních komunikačních cílů, byl hodnocen celkový agregovaný přínos
všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly určeny primárně
kterékoliv cílové skupině, ke splnění komunikačních cílů, jejichž splnění
bylo potvrzeno v dřívějších evaluačních otázkách.
Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je úzce spjata s finančním nastavením aktivit (jakým způsobem je zajištěno financování aktivity do budoucna) a harmonogramem realizace (jak dlouho se předpokládá ještě
„funkčnost“ daného nástroje). Opatření informovanosti a publicity jsou
udržitelná do takové míry, do jaké bude nadále fungovat řídicí orgán programu a bude tyto aktivity financovat (např. provoz webových stránek,
informační aktivity pro příjemce zajišťující udržitelnost projektů, reklamní kampaň propagující dobrou praxi programu atd.).
Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity
prakticky ukončeny z důvodu, že období, v němž ROP SV působil, fakticky
skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky, elektronické
materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet
hlavně u skupiny příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je
tedy tímto značně omezena.
Porovnání zjištění aktuální evaluace se zjištěními evaluace z roku 2010
Význam této pasáže je ve zhodnocení toho, k jakému posunu došlo z hlediska propagačních a komunikačních aktivit programu a jejich dopadu na cílové skupiny od stavu popsaného v evaluaci v roce 2010.
Zpracovatel evaluace v roce 2010 formuloval v rámci závěru stěžejní zjištění, která jsou uvedena v tabulce níže v levém sloupci. V prostředním sloupci je uvedeno zjištění této evaluace a pravý sloupec
kvantifikuje změnu, ke které došlo. Použitá metrika je vysvětlena v poznámce pod čarou a vztahuje se
k výrokům z roku 2010. V rámci této pasáže jsou popsané dopady propagačních a komunikačních aktivit v letech 2011 – 2015 na cílové skupiny ve vztahu ke zjištěním z roku 2010.
14
Zjištění z evaluace
v roce 2010
Oproti začátku programového období3 došlo
k zásadnímu posunu
směrem k lepší znalosti
ROP Severovýchod.
Rozšířily se konkrétní
zkušenosti, neboť se
více respondentů přímo
zapojilo do aktivit
v rámci nebo v návaznosti na ROP Severovýchod.
Nárůst povědomí, znalostí a zájmu o problematiku programu lze
paralelně vysledovat
také u zástupců médií.
Nově provedené zjištění (2015)
Oproti začátku sledovaného období došlo k posunu u
cílové skupiny široká veřejnost. V roce 2011 vykazovalo dle výzkumu realizovaného na zadání MMR povědomí o programu 10 % dotázaných v rámci této cílové
skupiny vykazovala, v roce 2013 povědomí vzrostlo na
15 % dotazovaných. Dle průzkumu z roku 2015 zná
ROP Severovýchod 73 % dotazovaných respondentů
ostatních cílových skupin bez výrazných vnitřních rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Dle výzkumu z roku
2010 (evaluační úkol 2.1) byla míra povědomí o ROP
SV 79 % - je však třeba vzít v potaz běžnou statistickou
chybu obou průzkumů (výsledky je možno považovat
za srovnatelné vzhledem k tomu, že počet respondentů byl v řádu stovek)
Tento trend je možno potvrdit. Souvisí s realizací aktivit typu workshopy, semináře, osobní konzultace realizované za účelem získání informací pro konkrétní potřeby cílových skupin (příprava a předložení projektové žádosti, realizace projektů) pro cílovou skupinu
oprávněných žadatelů. Ve sledovaném období 2011 –
2015 byla podle zjištění těmto aktivitám věnovaná
značná pozornost, byly využívané cílovými skupinami a
díky tomu jsou respondenty výzkumu 2015 také velice
pozitivně hodnoceny. Kromě toho byla realizována
také řada aktivit, v nichž docházelo k interakci s veřejností (např. propagace programu a projektů při akcích
různého typu přímo v ulicích měst), s médii (presstripy
apod.), takže zástupci různých cílových skupin byli
v čím dál větší míře zapojováni přímo do aktivit programu.
Tento trend je nadále posilován. Ve sledovaném období 2011 – 2015 došlo k několikasetprocentnímu nárůstu počtu mediální výstupů, ve kterých byla zmínka
o ROP SV, a dle expertních zjištění došlo k vývoji sentimentu těchto výstupů od převažujících negativních
zpráv směrem k většímu podílu informací o dobrých
Zhodnocení
míry odlišnosti zjištěných závěrů2
-14
+1
+1
Pro zhodnocení míry odlišnosti zjištění z roku 2015 oproti zjištění evaluací z roku 2010 byla použitá tříbodová
škála: +1 – došlo ke zlepšení sledovaného aspektu; 0 – daný aspekt vykazuje setrvalý stav; -1 – došlo ke zhoršení
sledovaného aspektu. Hodnocení je provedeno vůči výroku evaluace z roku 2010 – pokud v rámci výroku je již formulován nějaký progres (např. „došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti“), hodnocení +1 znamená, že
progres je v období 2010 – 2015 ještě výraznější; hodnocení 0 znamená, že progres vykazuje stejné známky jako
v předchozí evaluaci; hodnocení -1 znamená, že progres byl zpomalen nebo dochází ke stagnaci či poklesu.
3 Evaluace v roce 2010 hodnotila stav v roce 2010 se začátkem programového období. Tato evaluace se zaměřila na
vyhodnocení stavu v roce 2010 ve srovnání se zjištěními v roce 2010.
4 V návaznosti na vysvětlení použité škály – hodnocení -1 neznamená, že by došlo k poklesu v oblasti znalosti ROP
Severovýchod, avšak došlo spíše ke stagnaci. Výrok z roku 2010 však uváděl „zásadní posun“ a k tomu od roku 2010
nedošlo.
2
15
v roce 2010
Mediální analýza odhalila, že stoupá počet
zmínek o ROP Severovýchod v médiích.
Mění se také typ požadovaných, resp. hledaných informací – v době
zpracování evaluace
opadl zájem o obecné
informace o fondech EU
a ROP SV, důležité byly
hlavně konkrétní a často
velmi specifické a ověřené odpovědi na
otázky spojené s přípravou projektových žádostí nebo s realizací
projektů.
Největší přínos byl shledán v kanálech a zdrojích: online (konkrétně
internetové stránky Regionální rady), dále kontaktní aktivity typu semináře (ať již pořádané
Regionální radou, nebo
praxí programu. Tato změna nutně souvisí také s rostoucím povědomím o programu na straně zástupců
médií, s nimiž byl ze strany řídicího orgánu udržován
trvalý kontakt formou poskytování tiskových zpráv,
pořádání tiskových konferencí, realizací presstripů
apod.
Mediální analýza provedená v roce 2015 potvrdila zjištění z analýzy o pět let dříve. Počet zmínek o ROP SV
v médiích vytrvale stoupá – v každém ze sledovaných
meziročních období (2011 – 2012, 2012 – 2013, 2013
– 2014) došlo k podstatnému nárůstu kumulovaného
počtu mediálních zmínek (online, v tisku, v rozhlase a
v televizi) – nejprve došlo k 336% nárůstu, následně
nárůst činil 219 % a v posledním období 182 %. Pokud
v roce 2015 bude dodržen dosud nastolený trend,
bude v roce 2015 zveřejněn takový počet mediálních
výstupů, který bude tvořit 88 % stavu z roku 2014
(takže patrně až v období let 2014 – 2015 lze předpokládat pokles, který je však dosud pouze predikován,
nikoliv potvrzen).
Ve sledovaném období 2011 – 2015 byl zájem o
obecné informace o fondech EU a ROP SV marginální.
Zájem o obecné informace vykazovala hlavně cílová
skupina široké veřejnosti, která v rámci ROP SV měla
dostatek zdrojů, jak tyto informace spolehlivě získat.
Také někteří zástupci skupin potenciálních žadatelů a
příjemců hledali obecné informace o programu, jednalo se však o menšinu.
Jak potvrzují informace získané z expertních rozhovorů, informace, které potenciální žadatelé a příjemci
hledali prioritně, byly hlavně konkrétní a specifické
aspekty spojené s přípravou a podáním žádosti a v případě úspěchu s realizací projektu. Takto byly také koncipovány kontaktní aktivity, které tyto informace měly
přinést (osobní konzultace, semináře atd.).
Přínos v těchto typech komunikace snad s výjimkou
konferencí, kde byla vyhodnocena spíše průměrná užitečnost z pohledu cílových skupin, je možný potvrdit i
díky výsledkům z roku 2015. Nejužitečnější nástroje
dle aktuálního výzkumu jsou osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály, příručky a informační publikace (které dle zjištění evaluace z roku
2010 nepatřily mezi kanály a zdroje s největším přínosem pro cílové skupiny5), semináře a workshopy.
Zhodnocení
0
+1
0
Viz srovnání s níže uvedeným zjištěním z roku 2010 týkajícím se trendu opouštět tradiční tištěné formy, který v roce
2015 potvrzen nebyl.
5
16
v roce 2010
Zhodnocení
jinými subjekty), konference a osobní nástroje
komunikace.
Cílové skupiny hodnotí
osobní formy komunikace (konzultace, semináře a konference) jako
velice důležité. V roce
2010 výrazně stoupal
také význam vzdělávacích aktivit.
Byl zjištěn trend opouštět tradiční tištěné
formy (příručky apod.),
které v případě náhlých
změn mohou podléhat
zastarání, a přesouvá se
význam do oblasti online zdrojů.
V roce 2015 je možné konstatovat, že osobní formy
komunikace jsou pro cílové skupiny možná vůbec nejdůležitější. Jestliže v roce 2010 byla zaznamenaná
velká důležitost tohoto typu komunikace, o pět let
později je důležitost stále vysoká, ne-li ještě podstatnější.
Cílové skupiny, které byly respondenty dotazníkového
šetření, uvedly, že osobní konzultace, semináře a
workshopy patří mezi nejúčinnější informační kanály
(63 – 72 %), nejúčelnější (66 – 72 %) a nejužitečnější
informační kanály (65 – 73 %).
Význam online zdrojů a online způsobů komunikace
s žadatelem nebo příjemcem byl sice shledán jako
velmi vysoký, avšak je nutno podotknout, že existuje
stále velmi významná skupina respondentů, kteří preferují přes veškeré ostatní možnosti získávání informací práci s tištěnými verzemi příruček, metodických
materiálů a závazných dokumentů. Tento typ materiálů a informačních publikací byl vyhodnocen respondenty jako třetí nejužitečnější, když tento typ materiálů za užitečný označilo 66 % dotázaných. I na konci
sledovaného období je tak význam takového typu materiálů neoddiskutovatelný.
+1
-1
Závěrečné zhodnocení:
Evaluační úkol č. 1: „Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod“.
Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice vysoké úrovni. Cílové skupiny
znají jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží charakterizovat region soudržnosti Severovýchod z hlediska toho, z jakých krajů se skládá. Program, zejména aspekty hodnocení a výběru projektů,
považují za transparentní. Bylo zjištěno pozitivní hodnocení aktivit zaměřených na potenciální žadatelé
a příjemce podpory, poněvadž hodnocení transparentnosti ze strany těch, kteří podali (ať již úspěšně,
nebo neúspěšně) projektovou žádost v rámci programu, je ještě pozitivnější. Program je možno hodnotit pozitivně také z hlediska toho, že většina dotázaných hodnotí podpořené a realizované projekty
jako smysluplné, užitečné a dobré, pouze část respondentů (zhruba 1/3) vyjádřila názor, že kromě
smysluplných byly podpořeny také zbytečné či nekvalitní projekty. Tento závěr ovšem není výtkou směrem k transparentnosti procesu výběru projektů, ale spíše o konstatování kvality některých realizovaných projektů ze strany respondentů.
17
Pro získávání informací o ROP Severovýchod používaly různé cílové skupiny různých nástrojů a zdrojů.
Dle zkušeností expertního týmu bývá zdrojem informací o evropských programech televizní a rozhlasové spoty, články a inzerce v médiích, příp. letáky, plakáty, informovanost o programu je zvyšována
také díky venkovní reklamě a webovým stránkám a ostatními cílovými skupinami jsou využívány především nástroje typu web programu, metodiky, manuály, příručky a „kontaktní“ aktivity typu osobní
konzultace, semináře a workshopy. Specifický je přístup médií, které využívají tiskových zpráv a konferencí a presstripů. Realizované aktivity měly zároveň pozitivní dopad na pocit informovanosti jednotlivých cílových skupin, bylo zároveň zjištěno, že informace, které dostávaly, byly vesměs ty informace,
jež zároveň cílové skupiny požadovaly (z realizovaného průzkumu totiž vyplývalo, že většina oslovených
deklaruje, že má dostatečné množství informací o programu a že nemusela vyvinout velkého úsilí, aby
požadované informace získala).
Obecně silně se vymykající cílovou skupinu z hlediska výše popsaného hodnocení je cílová skupina široká veřejnost, která nebyla účastna v šetření realizovaném pro potřeby této evaluace, ale o její charakteristice bylo usuzováno nepřímo z průzkumu na téma evropských fondů realizovaného MMR
v roce 2013 a na základě znalostí a zkušeností expertního týmu pracujícího na evaluaci. Cílová skupina
široká veřejnost má povědomí o programu podstatně nižší než v případě ostatních cílových skupin (na
základě zkušeností z jiných srovnatelných programů regionálního charakteru v rozmezí 10 – 15 %), přičemž na informovanost této cílové skupiny má zajisté pozitivní vliv rozsáhlá a originální informační
kampaň.
Evaluační úkol č. 2: „Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel
vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)“.
Druhým evaluačním úkolem dodavatele bylo vyhodnotit na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti vyhodnotit úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)
Komunikačního plánu ROP Severovýchod. Účelnost nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy,
články, reportáže včetně TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako takové, které splňují svůj účel,
nebyly identifikovány vyloženě „neúčelné“ aktivity či informační kanály.
Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace, semináře a workshopy zaměřené na
zvýšení povědomí o podmínkách programu, dále internetové stránky, které dle dotázaných jsou kvalitní a informačně hodnotné, a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací (uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace). Specifickými cílovými skupinami jsou
z hlediska nástrojů, které je možné pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií
jsou účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce
programu určené přímo veřejnosti, venkovní reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního stylu).
Z informací a podkladů zjištěných v rámci této evaluace lze usuzovat, že prostředky využité pro realizaci
KoP ROP SV byly využity hospodárně (vychází z porovnání s programy srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a řádově také rozpočtem vzhledem k tomu, co bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů (dílčích komunikačních cílů i globálního cíle) bylo dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů. Zpracovatel evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by
mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek.
18
Bariérou, která snižuje obecně úspěšnost nastavených aktivit, je složité názvosloví a terminologie („eurospeak“) používaná v souvislosti s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných
materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší pochopení informací z nich
plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd.
Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily online aktivity a „kontaktní“
aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí, jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy,
semináře, osobní konzultace). Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp.
elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery, zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy,
rozhlasové spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost je
nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp. neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené, neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených ze strany mediálních organizací).
Evaluační úkol č. 3: „Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV“.
Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity, jež je obsahem hodnocení v rámci třetího evaluačního úkolu, pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení jednotlivých nástrojů se
zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje
největší, příp. nejmenší dopad). Z hlediska celkového dopadu nástrojů informovanosti a publicity byly
jednotlivé použité nástroje hodnoceny následujícím způsobem:
Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno
také ze strany mediálních organizací. Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná
se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech týkajících se programu. Rádio - důležitý
nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti. Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká veřejnost). Webové stránky
programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné
také pro širokou veřejnost. Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad do ani
jedné z cílových skupin, jeho použití je však pochopitelné (online média sleduje jiná část cílové skupiny
veřejnost než tištěná). Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj
pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil. Obecně
aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady pro efektivní komunikaci. Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný
dopad na cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci). Databázový mailing pozitivně hodnocený nástroj opět zejména pro potřeby žadatelů a příjemců. Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající se programu. Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými závaznými dokumenty.
Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají,
avšak dopad je významný - pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je
nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci projektu. Informační publikace a digitální mé-
19
dia - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost. Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program. Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové
skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty používaly stejný, originální
vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů.
Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity vyplývá,
že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami, nebo v rámci
jedné konkrétní cílové skupiny. Z hodnocení celkového dopadu jednotlivých nástrojů je jako nadbytečný hodnocen nástroj online inzerce formou bannerů na online médiích.
Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů a příjemců osobní konzultace,
webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu
zaměřené aktivity – tiskové zprávy, konference, presstripy. Na základě expertního posouzení těchto
nástrojů (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) bylo
vyhodnoceno, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu.
Vzhledem k tomu, že KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních
komunikačních cílů (splnění dílčích komunikačních cílů i globálního cíle bylo v rámci hodnocení potvrzeno), byl hodnocen celkový agregovaný přínos všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly
určeny primárně kterékoliv cílové skupině. Lze tedy konstatovat, že použité nástroje byly vzhledem ke
stanoveným cílům relevantní.
Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity prakticky ukončeny z důvodu,
že období, v němž ROP SV působil, fakticky skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky,
elektronické materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet hlavně u skupiny
příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je tedy tímto značně omezena.
20
2
2.1
Kontext evaluace a metodický přístup
Kontext evaluace
Předmětem veřejné zakázky6 je zpracování závěrečné evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod7 se specifickým zaměřením na období let 2011 až
2015. Úkolem projektového týmu bylo navázat na výsledky předchozí evaluační studie z roku 2010
(popsáno dále).
KoP ROP SV na období 2007 – 2013 představuje rámcovou strategii pro komunikační aktivity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod8. KoP ROP SV je dále rozpracováván prostřednictvím
ročních komunikačních plánů, jež obsahují detailní informace o plánovaných informačních a propagačních opatřeních a aktivitách.
Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, jakožto Řídicí orgán ROP SV, respektuje při realizaci
komunikace a publicity programu níže uvedené legislativní požadavky vyplývající z Nařízení Komise
(ES) č. 1828/2006, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu
soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Nařízení Komise). Podle článku 4, odst. 2 Nařízení
Komise (ES) č. 1828/2006 musí závěrečná zpráva o provádění programu obsahovat kapitolu týkající se
hodnocení výsledků informačních a propagačních opatření, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úlohu Společenství.
Zakázka má dva základní cíle:
1. Provést analýzu povědomí cílových skupin o Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod – výstupem je průzkum informovanosti o ROP Severovýchod, který je zaměřený na
všechny cílové skupiny KoP ROP SV s výjimkou cílové skupiny široká veřejnost9. Aktuální zjištění
je nutné porovnat se zjištěními z evaluace z roku 2010.
2. Provést vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení,
jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV – zpracovatel provedl vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit na základě kritérií
hospodárnosti/úspornosti, účelnosti a účinnosti a dále na základě kritérií dopadu, relevance,
užitečnosti a udržitelnosti, a to jak ve vztahu k aktivitám realizovaným na základě KoP ROP SV
v letech 2011 – 2015, tak ve vztahu k definovaným cílovým skupinám. Výstupem je vyhodnocení realizace jednotlivých typů nástrojů a aktivit informovanosti a publicity, a to i s ohledem
na jejich kvalitu zpracování a informační hodnotu a zhodnocení jejich přínosu k dosažení globálního cíle a dílčích cílů KoP ROP SV.
Kapitola týkající se kontextu zakázky zpracována podle Zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu
„Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“ ze dne 8. 9. 2015.
7 V dokumentu je užíváno zkratky „KoP ROP SV“.
8 V dokumentu je užíváno zkrácených označení „ROP Severovýchod“ nebo „ROP SV“.
9 Předmětem šetření mezi respondenty nebudou aktivity zaměřené primárně na cílovou skupinu široká veřejnost.
Tyto aktivity budou hodnoceny pouze na základě odborných zkušeností zpracovatele, příp. na základě „Povědomí
široké veřejnosti o problematice fondů EU“ zpracované roku 2013 na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj.
6
21
Zadáním evaluace jsou tři evaluační úkoly a v rámci nich nadefinovaných celkem 22 evaluačních otázek:
Tabulka 1: Seznam evaluačních úkolů a evaluačních otázek dle zadávací dokumentace
Evaluační
otázka č.
Úkol č. 1 – Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o
ROP Severovýchod
Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu Seve1.1
rovýchod, region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč?
Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další pro1.2
cesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za transparentní?
Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je pří1.3
činou jejich hodnocení?
Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro získání informací
1.4
o ROP Severovýchod. Jaké využívaly nejméně?
Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Se1.5
verovýchod?
Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení svých znalostí o ROP
1.6
Severovýchod?
Úkol č. 2 – Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí
úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)
Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a publicity co do
2.1
jejich zpracování a informační hodnoty?
Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů
2.2
s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a o jeho realizaci?
Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP
2.3
ROP SV?
2.4
2.5
2.6
Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV osvědčily
2.7
a proč?
Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV neosvěd2.8
čily a proč?
Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým způsobem se s
2.9
nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně?
2.10
Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod v médiích?
Úkol č. 3 – Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel
vyhodnotí realizaci KoP ROP SV
3.1
Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využívat ve větší (případně v
3.2
menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit
KoP ROP SV?
3.3
Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo naopak méně?
Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých vyžitých komunikačních a propagačních ná3.4
strojů KoP ROP SV?
3.5
3.6
22
2.2
Metodický přístup
V podkapitole 2.2 vstupní zprávy je podrobně popsán způsob, jakým evaluátor odpoví na celkem 22
evaluačních otázek nadefinovaných v rámci tří evaluačních úkolů, včetně uvedení a popisu metod, kterých k tomu využije. Evaluační úkoly jsou formulovány tak, že je možné konstatovat, že souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci prvního evaluačního úkolu naplní první dílčí
cíl evaluace (budou získány informace o povědomí cílových skupin o Regionální operačním programu
NUTS II Severovýchod) a souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci druhého
a třetího evaluačního úkolu naplní druhý dílčí cíl evaluace (budou získány informace potřebné pro vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení, jak dané aktivity
přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV).
V rámci projektu nebylo realizováno zvláštní šetření pro každý evaluační úkol, ale pouze jedno šetření,
v rámci něhož byly sbírány údaje a informace pro zodpovězení všech evaluačních otázek pro splnění
všech evaluačních úkolů. Metody, jichž zpracovatel užil, vyplývají z vítězné nabídky zpracovatele a jsou
upřesněny níže. Byly využity tyto metody:



2.2.1
Metoda analýzy dat: Desk research (včetně mediální analýzy a zhodnocení propagačních materiálů)
Metody kvalitativní: Individuální hloubkový rozhovor, expertní panel
Metoda kvantitativní: Kombinace CATI / CAWI / CASI
Desk research
Charakteristika metody
Jedná se o metodu analýzy dat, díky níž byly podrobně analyzovány již existující a dostupné podklady
a data. Výsledkem této analýzy je zpracování dosud nesystematizovaných dat, rozptýlených v rámci
různých zdrojů. Byly využity níže uvedené materiály a podklady. Součástí této metody byla analýza
médií a zhodnocení fyzických propagačních materiálů programu.
Zdůvodnění výběru metody
Analýza desk research je metodou nezatíženou některými negativními vlivy, jako např. negativní ovlivnění tazatelem10. Jedná se o metodu, pomocí níž je možno získat vysoce objektivní informace. Jedná
se o vstup pro další vyhodnocení (především další expertní zpracování, zpracování odpovědí na evaluační otázky apod.).
Analyzované dokumenty a podklady
Při desk research je předpokládáno využití a zhodnocení níže uvedených dokumentů a podkladů:



Dokumenty KoP ROP SV: pro celé období 2007-2013 a pro jednotlivé roky 2011-2015
Vyhodnocení KoP ROP SV pro jednotlivé roky 2011-2014
Vstupní, průběžná, závěrečná zpráva a další související podklady ke studii „Evaluace realizace
KoP ROP NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit“ z roku
201011
V sociologických výzkumech se jedná o vliv, který tazatel vyvíjí na respondenta v průběhu realizace rozhovoru.
Vliv nevzniká cíleně, ale samovolně (např. mimovolné signály typu výraz tváře při jednotlivých odpovědích, ale také
pohlaví, věk, celkové vystupování tazatele).
11 V rámci závěrečné zprávy se na výstupy této evaluace často odkazuje zkráceně jako „Evaluace 2010“ apod.
10
23


Závěrečná zpráva a další dostupné podklady ke studii „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU“, kterou pořídilo v roce 2013 MMR12
Programový dokument, prováděcí dokument a veškeré další související materiály k Programu
ROP NUTS II Severovýchod 2007-2013
Výše uvedené materiály byly využity pro seznámení se týmu zpracovatelů s nastavením propagačních
a komunikačních aktivit v rámci programu, zejména v letech 2011 – 2015, pro získání informací o finanční alokaci na tyto aktivity. Ze zadání projektu také vyplývala povinnost navázat na evaluaci hodnotící realizaci KoP ROP SV v roce 2010 a z důvodu nerealizace šeření mezi cílovou skupinou široká veřejnost také na výzkum pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj z roku 2013.
Kromě programové dokumentace a souvisejících evaluačních a výzkumných zpráv byly hodnoceny
ještě propagační materiály, jejichž vzorky předal zadavatel zpracovateli evaluace na začátku realizace
projektu ať již v elektronické, nebo fyzické podobě. Jednalo se níže uvedené materiály:
Elektronické materiály:







Fotogalerie reklamních postercube rozmístěných na veřejných místech regionu soudržnosti
Severovýchod
Vzory postercube, které byly rozmístěny na veřejných místech regionu
Fotogalerie reklamních variaposterů rozmístěných na veřejných místech regionu
Vzory variaposterů, které byly rozmístěny na veřejných místech regionu
Fotogalerie vzorů polepů vozů MHD v Hradci Králové
Vzory použitých polepů vozů MHD
Záznamy a vyhodnocení realizovaných seminářů a konferencí (včetně konference ROPFÓRUM)
v období únor 2011 až listopad 2014
Fyzické předměty (seznam poskytnutých vzorků propagačních předmětů a materiálů)13: Předměty byly
dle informací uvedených v ročních vyhodnoceních KoP ROP SV distribuovány primárně na seminářích,
konferencích, prostřednictvím kontaktních míst, na akcích konaných ÚRR.














Hořká čokoláda 70% s fotografiemi realizovaných projektů
Poznámkový blok
Informační brožura „Od ROPu k IROPu aneb co bylo a bude…“
Informační rozkládací brožura „Kam za sportem v severovýchodních Čechách“
Informační brožura „Investice, které se neztratí“
Informační brožura „Cesta k hezčímu regionu“
Informační brožura „Regionální operační program NUTS II Severovýchod v roce 2012“
Informační brožura „Kam na výlet v severovýchodních Čechách“
Informační brožura „Hvězdy Severovýchodu aneb Kde pomohly evropské dotace“ - Ústeckoorlicko
Omalovánky ROP Severovýchod
Pozvánka na ROPFÓRUM 2013
Pozvánka na ROPFÓRUM 2014
V rámci závěrečné zprávy se na výstupy tohoto průzkumu často odkazuje zkráceně jako „Šetření 2013“, „Průzkum
2013“ nebo opisem jako „průzkum realizovaný na objednávku MMR v roce 2013“ apod.
13 Fotodokumentace propagačních materiálů poskytnutých zadavatelem je uvedena v rámci přílohy č. 5.
12
24











Rozvrh hodin na školní rok 2012/2013
PF 2012
PF 2013
Mapa Pardubického kraje „Tady jsem doma“ – realizované projekty
Mapa Královéhradeckého kraje „Tady jsem doma“ – realizované projekty
Mapa Libereckého kraje „Tady jsem doma“ – realizované projekty
Týdenní diář 2015
Stolní kalendář 2014
Informační leták „ROP Severovýchod podporuje bezpečnou dopravu“
Publikace „Tady jsem doma“ mapující projekty podpořené v letech 2007–2013 z ROP Severovýchod
Papírová taška na upomínkové předměty ROP Severovýchod
Součástí zpracování metody desk research bylo vyhodnocení mediálních výstupů souvisejících s Regionálním operačním programem Severovýchod. Zadavatel poskytnul monitoring médií za roky 2014 a
2015, zbylé roky (2011 – 2013) sám zadavatel neměl z důvodu ztráty dat k dispozici. Zpracovatel pro
sjednocení metodického postupu získávání informací o mediálním obraze zpracoval celé sledované období (tj. 2011 – 2015) prostřednictvím webového nástroje pro monitoring médií od společnosti Monitora Media s.r.o.14
Průběh zpracování
Při analýze desk research programové dokumentace, souvisejících dokumentů a dřívějších výzkumů
bylo postupováno následujícím způsobem:



Z dokumentů KoP pro celé období 2007 – 2013 a z jednotlivých dokumentů pro roky 2011 –
2015 byly extrahovány informace o – globálním cíli komunikačních aktivit, dílčích komunikačních cílech, plánech komunikačních a informačních aktivit na jednotlivé roky, o cílových skupinách KoP, o finanční alokaci a skutečně vynaložených nákladech na komunikační a propagační
aktivity
Ze studie z roku 2010 s názvem „Evaluace realizace KoP ROP NUTS II Severovýchod a realizace
komunikačních a propagačních aktivit“ byly zjišťovány závěry a případná doporučení pro následující období (tedy pro období pokryté touto zprávou)
Z výstupů výzkumu z roku 2013 s názvem „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů
EU“ byly zjišťovány informace o postojích široké veřejnosti k fondům EU, operačním programu
(zejm. informace, které nebyly obecného, celorepublikového charakteru, ale které se dají co
nejlépe vztáhnout k ROP Severovýchod)
Při hodnocení propagačních materiálů programu v elektronické i fyzické podobě bylo zjišťováno – z jakého materiálu předměty jsou vyrobeny, jaký je jejich vizuální charakter (zda existuje jeden spojující
znak, který vytváří jednotný vizuální styl), jaká je informační hodnota takovýchto materiálů (zda tištěné
materiály nejsou přehlceny znepřehledňujícím textem), jaká je vkusnost atd.
Mediální analýza byla provedena následujícím postupem:



14
15
Byly vyhledávány články a ostatní mediální výstupy (reportáže) v období let 2011 – 2015
Byly vyhledávány mediální výstupy, které byly zveřejněny v tisku, online, v rozhlase a v televizi
Byly vyhledávány mediální výstupy zveřejněné v rámci celkem 190 titulů15
Webový nástroj je dostupný na url: https://media.monitora.cz/
Kompletní seznam titulů je uveden v rámci přílohy č. 4.
25


Byly vyhledávány mediální výstupy dle klíčových slov a kombinace klíčových slov:
o Regionální operační program Severovýchod
o ROP Severovýchod
o ROP SV
o Úřad Regionální rady Severovýchod
o ÚRR Severovýchod
o ÚRR SV
o NUTS II Severovýchod
o NUTS II SV
o Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod
Články a ostatní mediální výstupy zveřejněné ve sledovaných periodikách, ve sledovaném období vyhledané dle uvedených klíčových slov následně byly analyzovány z hlediska:
o Počtu mediálních výstupů dle typu média (online, rozhlas, televize, tisk) a termínu uveřejnění (měsíc / rok)
o Mediálního zásahu16 jednotlivých článků, reportáží a ostatních výstupů (průměrného i
kumulovaného za sledované období)
Výsledky mediální analýzy následně sloužily expertním pracovníkům zpracovatelského týmu pro formulování odpovědí a odůvodnění odpovědí na evaluační otázky, jež byly spojeny s mediálním obrazem
ROP Severovýchod.
2.2.2
Dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami (CATI/CAWI/CASI)
Metody CATI (telefonický rozhovor s podporou počítače), CAWI (webovým rozhraním vedený rozhovor
s podporou počítače) a CASI (technika, při které respondent sám vyplňuje dotazník na počítači bez
asistence tazatele) jsou metody pro realizaci dotazníkového šetření. Jejich kombinace je navržena pro
dosažení co nejvyšší efektivity dotazníkového šetření. Hlavní výhodou je zefektivnění kontaktu s respondentem – respondenti jsou osloveni nejprve formou emailu, ve kterém jim přijde odkaz na webovou verzi dotazníku s patřičným vysvětlením. Část respondentů vyplní dotazník již po tomto prvotním
kontaktu (metoda CASI), následně jsou kontaktovaní telefonicky ti respondenti, kteří dotazník nevyplnili. Části respondentů vyhovuje vyplnit dotazník přes telefon tak, že odpovídají na otázky kladené tazatelem (CATI), části respondentů vyhovuje na druhou stranu takový postup, kdy sami vyplňují online
dotazník na základě instrukcí předaných ze strany tazatele telefonicky (CAWI).
Kombinace metod CATI, CAWI a CASI byla vybrána z toho důvodu, že je možné realizovat kontakt s respondentem jak v klasické dopolední nebo odpolední pracovní době, tak i při využití metody CASI i
mimo tuto pracovní dobu v hodinách, které vyhovují respondentovi. Díky této metodě je možné realizovat průzkum na široké základně respondentů, byť jejich sídlo se nachází na relativně rozlehlém
území.
Mediální zásah je metrika určená k měření efektivity informační kampaně a vizibility v médiích. Ke každému mediálnímu zdroji je přiřazena hodnota, která popisuje jeho důležitost (např. měsíční počet návštěv), která je přepočtena na hodnotu mediálního zásahu vyjádřenou v rozmezí 0 až 10 bodů. Mediální zásah sledovaného klíčového
slova nebo kombinace klíčových slov (např. „ROP Severovýchod“) je následně vyjádřen počtem článků uveřejněných
ve sledovaných zdrojích se zohledněním významu těchto zdrojů.
16
26
Výzkumným nástrojem je dotazník s otázkami, které přímo vycházejí z evaluačních otázek, resp. podotázek (výzkumných otázek) definovaných v rámci všech 22 evaluačních otázek. V dotazníku jsou uvedeny uzavřené otázky, kde respondenti vybírají z několika nadefinovaných možností, příp. hodnotí na
škále (a zároveň tímto bude umožněno automatické matematicko-statistické vyhodnocení otázek), ale
také otevřené otázky, kde respondenti uvádějí své vlastní názory a pohledy (tím získány kvalitativní
odpovědi).
Výběrový soubor / respondenti
Zpracovatel evaluace plánoval získat zpětnou vazbu od 150 respondentů, kteří tvoří cílovou skupinu B.
Ta je v KoP ROP SV charakterizována jako cílová skupina distributorů a zprostředkovatelů informací o
ROP SV a tvoří ji:




média,
zpracovatelé projektů,
informační střediska o EU v regionu SV,
místní a regionální samospráva.
Dále bylo v plánu získat zpětnou vazbu od 350 respondentů, kteří tvoří cílovou skupinu C. Ta je v KoP
ROP SV charakterizována jako skupina příjemců informací o ROP SV a tvoří ji široká veřejnost regionu
SV17 a potenciální žadatelé a příjemci pomoci18:







kraje v regionu SV, obce v regionu SV a dobrovolné svazky obcí,
organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem,
nestátní neziskové organizace,
podnikatelské subjekty,
profesní organizace,
hospodářská komora a její složky,
zájmová sdružení právnických osob.
Bylo plánováno získat zpětnou vazbu (tedy vyplněný dotazník) celkově od 500 respondentů.
V rámci cílové skupiny B zpracovatel oslovil všechna informační střediska o EU v regionu Severovýchod
(tzn. všech 8 subjektů dle KoP ROP SV 2007-2013), z médií zpracovatel zajistil návratnost zhruba od ¼
respondentů. V rámci cílové skupiny B byli osloveni také zástupci zpracovatelů projektů.
Místní a regionální samospráva je cílovou podskupinou, která patří jak do cílové skupiny B (místní a
regionální samospráva), tak do cílové skupiny C (potenciální žadatelé a příjemci pomoci, kraje v regionu
SV, obce v regionu SV a dobrovolné svazky obcí). V rámci průzkumu mezi místní a regionální samosprávou byly osloveny pouze obce s počtem obyvatel nad 500, tedy ty, pro které je určen ROP Severovýchod dle podmínek definovaných v programovém dokumentu ROP SV a to ty, které byly úspěšným
příjemcem, které neuspěly se svou žádostí (svými žádostmi), a také ty, které vůbec o podporu nežádaly.
Část cílové skupiny C „široká veřejnost regionu SV“ není z výše popsaných důvodů součástí tohoto průzkumu.
Zpracovatel bude vycházet z dat, jež obdržel od zadavatele. Jedná se o kontaktní matici všech úspěšných a neúspěšných potenciálních příjemců (tedy žadatelů). Tyto dvě kontaktní matice tvoří disjunktní množiny, tedy pokud je
nějaký subjekt v matici úspěšných příjemců (podařilo se mu podat aspoň jednu žádost, která byla úspěšná a na
základě ní získal dotaci), není v matici neúspěšných příjemců – zde jsou pouze takoví žadatelé, kteří podali jednu
nebo více žádostí, z nichž všechny byly neúspěšné.
17
18
27
Zpracovatel měl od zadavatele k dispozici kontaktní matici všech úspěšných a neúspěšných příjemců
(resp. potenciálních příjemců). Bylo zjištěno, že data obsahují záznamy o 347 unikátních19 úspěšných a
345 unikátních neúspěšných žadatelích.
Dohromady byla získána zpětná vazba od 573 oslovených respondentů. Jejich struktura byla následující:
Tabulka 2: Struktura respondentů podle toho, do které podskupiny cílových skupin B a C náleželi
Typ organizace
Počet respondentů
organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků
obcí)
organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem
nestátní nezisková organizace
podnikatelský subjekt
mediální organizace
soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových
žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů)
informační středisko o EU
zájmové sdružení právnických osob
profesní organizace
hospodářská komora nebo její složka
Celkem
Celkem (v %)
284
49,6
149
26,0
64
35
11
11,2
6,1
1,9
11
1,9
8
8
2
1
573
1,4
1,4
0,3
0,2
100,0
Zdroj: Průzkum PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. (2015)
Struktura respondentů podle toho, zda subjekt, který respondent reprezentoval, byl úspěšným, neúspěšným žadatelem, či zda vůbec nežádal, je uvedena v následující tabulce. Z hlediska návratnosti je
možno jednoznačně pozitivněji hodnotit průzkum na úspěšných žadatelích, kdy odpověď poskytlo 332
z 347 unikátních úspěšných žadatelů, bylo tak s využitím několikerého kontaktu s respondenty (email,
telefonické oslovení, telefonická urgence) dosaženo návratnosti téměř 96 %. Naopak návratnost od
neúspěšných žadatelů (těch, kteří podávali jednu nebo více žádostí a neuspěli ani jednou) byť s využitím výše popsaných metod, jak navýšit návratnost, byla podstatně nižší – 12 %. Toto zjištění ale koreluje
se zkušenostmi s průzkumy tohoto typu – výrazně ochotněji se do průzkumů zapojují úspěšní žadatelé.
Tabulka 3: Struktura respondentů podle toho, zda reprezentovaná organizace byla / nebyla žadatele, či zda vůbec nežádala
Organizace
byla úspěšným žadatelem (aspoň 1 úspěšná žádost)
nebyla žadatelem v ROP SV
byla neúspěšným žadatelem (ani 1 žádost nebyla úspěšná)
Počet respondentů
332
201
40
V%
57,9
35,1
7,0
Zdroj: Průzkum PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. (2015)
Unikátní žadatelé (úspěšní i neúspěšní) byli zjišťovaní ve vztahu ke kontaktní osobě žadatele. Ilustrační příklad –
každý krajský úřad všech krajů v regionu soudržnosti Severovýchod byl úspěšným žadatelem v několika desítkách
případů, ale všech několik desítek projektů, které daný kraj s dotací z ROP SV realizoval, mělo na starost na straně
kraje jen např. 10 projektových manažerů (kontaktních osob). V takovém případě pro průzkum bude použito 10
kontaktů na každou z kontaktních osob – každá z nich má specifické zkušenosti s Programem.
19
28
Průběh realizace výzkumné aktivity
1. Kontakty na úspěšné a neúspěšné žadatele v rámci ROP Severovýchod byly poskytnuty zadavatelem na začátku průzkumu.
2. Následně byly doplněny kontaktní matice také za ostatní podskupiny, jež tvoří všechny respondenty průzkumu (celkový počet kontaktovaných osob v rámci výše uvedených podskupin byl
3 933).
3. Dne 13. 11. 2015 byla všem respondentům rozeslána emailem žádost o zapojení se do dotazníkového průzkumu s připojeným dotazníkem20 v elektronické podobě a s připojeným průvodním dopisem21 žádajícím o součinnost podepsaným paní Ing. Lenkou Vašátkovou, pověřenou
vedením ÚRR regionu soudržnosti Severovýchod. Zároveň Ing. Martin Škeřík, zástupce zadavatele tohoto evaluačního projektu, kontaktoval oslovené respondenty s cílem podpořit návratnost dotazníků.
4. Od pondělí 16. 11. 2015 probíhala také telefonická podpora průzkumu, kdy byli jednotliví respondenti postupně kontaktováni tazateli zpracovatele a byli požádáni o zapojení se do průzkumu, příp. jim byla poskytnuta asistence (byl znova zaslán dotazník, byl dotazník vysvětlen,
příp. byl přímo přes telefon s respondenty dotazník vyplněn).
5. Průzkum probíhal do 24. 11. 2015, následně byl ukončen a vyhodnocen.
6. V období probíhajícího průzkum (tj. v termínech od 13. do 24. 11. 2015) byly realizovány
v rámci šetření cílové skupiny B také rozhovory s respondenty (metodou CATI). Rozhovory byly
provedeny s 10 náhodně vybranými respondenty22 pro získání informací, které byly plánovány
získat prostřednictvím dotazníku23, a také pro to, aby bylo ověřeno, že respondenti dotazník
dobře chápou, rozumí formulacím otázek a orientují se v problematice, kterou dotazník řeší.
2.2.3
Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami
Jednalo se o rozhovory výzkumníka s respondentem na určená témata (podle předem stanoveného a
schváleného scénáře) metodou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing). Metoda umožnila
provedení podrobného, hloubkového a tematicky vedeného rozhovoru výzkumníka s respondentem.
V porovnání s ostatními metodami měl respondent širší možnost vyjádřit se k problému a hlouběji se
nad ním zamyslet a ve svých výpovědích není žádným způsobem omezován. Délka realizovaných rozhovorů s respondenty byla 30 – 50 minut. Výzkumným nástrojem je v tomto případě scénář rozhovoru,
který byl předem projednán a schválen zadavatelem.
Viz příloha č. 1 této závěrečné zprávy.
Viz příloha č. 2 této závěrečné zprávy.
22 Respondenty těchto rozhovorů tvořili:
1. Zástupce Rychnovského deníku
2. Zástupce Hradeckého deníku
3. Zástupce obce Pěnčín
4. Zástupce obce Těchonín
5. Zástupce obce Včelařov
6. Zástupce obce Pomezí
7. Zástupce obce Poniklá
8. Zástupce obce Prasek
9. Zástupce obce Rybník
10. Zástupce obce Řečany nad Labem
23 Rozhovor byl realizován dle scénáře, který byl zjednodušením dotazníku připraveného pro dotazníkové šetření –
viz příloha č. 4 této závěrečné zprávy.
20
21
29
Rozhovory (strukturované individuální hloubkové rozhovory) byly realizovány s experty za účelem získání odborných informací a poznatků ohledně realizace aktivit vyplývajících z Komunikačního plánu
ROP Severovýchod sloužících jako další informační zdroj (kromě dotazníkového průzkumu společnosti
PROCES z letošního roku realizovaného paralelně s expertními rozhovory a průzkumu, jež byl zpracován v roce 2013 na objednávku MMR pro zjištění informací o postojích cílové skupiny široká veřejnost).
Rozhovory byly provedeny s osobami, jež se velice dobře orientují v ROP Severovýchod, znají jeho komunikační a propagační aktivity a to zejména ze své vlastní praxe, ale také z toho důvodu, že se jedná
o členy Monitorovacího výboru (tedy zástupce cílové skupiny A Komunikačního plánu programu).
Kromě povědomí o ROP SV experti ze své praxe disponují srovnáním s jinými operačními programy
nebo s realizací propagačních, komunikačních a marketingových aktivit jiného typu. Předpokladem pro
rozhovor bylo podrobné povědomí respondentů o ROP Severovýchod (zejm. komunikačních aktivitách
programu), což v případě vybraných expertů bylo beze zbytku naplněno.
Vybraní respondenti byli kompetentními respondenty pro to vyjádřit se k informačním a propagačním
aktivitám programu a tvořili výjimečně cenný zdroj vědomostí o zkoumané problematice (včetně informací o zvolené strategii pro informační a propagační aktivity, způsobu jejich realizací a bariérách,
které brání efektivnějšímu využití těchto aktivit). Ze zkušeností zpracovatele vyplývá, že individuální
rozhovor umožňuje získat větší množství informací než ostatní metody sběru dat. Navíc vzhledem
k tomu, že se rozhovory realizují dle identického scénáře, je možné výstupy z těchto rozhovorů do jisté
míry porovnávat.
Výběrový soubor / respondenti
Bylo realizováno celkem 5 rozhovorů s níže uvedenými zainteresovanými osobami disponujícími podrobným přehledem o ROP Severovýchod včetně jeho komunikačních a propagačních aktivit. Rozhovory byly provedeny s níže uvedenými experty, jež zároveň tvoří zástupce cílové skupiny A, jsou členy
Monitorovacího výboru ROP Severovýchod. Výstupy a poznatky z rozhovorů byly následně výzkumníkem, jež rozhovory realizoval, zpracovány a v agregované podobě je s nimi dále pracováno v rámci této
závěrečné zprávy.





Bc. Jaroslav Křepel – Krajský úřad Libereckého kraje
Jindřich Kvapil – Spolek pro obnovu venkova
Ing. Jana Zelinková, Ph.D. – Ministerstvo dopravy ČR
RNDr. Zita Kučerová, Ph.D. – Centrum investic, rozvoje a inovací, Hradec Králové24
Ing. Roman Klíma – Krajský úřad Královéhradeckého kraje
1. Bylo vytipováno ze strany zpracovatele zhruba 6 – 8 osob, tento výběr byl zkonzultován se
zadavatelem.
2. Následně zástupce zadavatele kontaktoval 6 vybraných osob s žádostí o účast na expertních
rozhovorech, které bylo plánováno provést metodou face-to-face v Hradci Králové dne
19. 11. 2015.
3. Vzhledem k tomu, že většina oslovených (k rozhovory nakonec svolilo 5 respondentů) byla
v navrženém termínu vytížena, bylo následně od realizace rozhovorů osobní formou upuštěno
Paní dr. Kučerová je členkou Monitorovacího výboru nedlouho, avšak dlouhodobě působí v oblasti strukturálních
fondů a s ROP Severovýchod, jeho aktivitami, komunikačními a propagačními aktivitami je z titulu své profese dostatečně obeznámena.
24
30
a na termíny 19. – 23. 11. 2015 byl domluven telefonický kontakt mezi výzkumníkem a respondentem.
4. Po provedení telefonických rozhovorů, které trvaly v rozmezí 30 – 50 minut a byly provedeny
podle předem připraveného a schváleného scénáře25, výzkumník připravil nestrukturovaný report26 koncipovaný dle otázek ve scénáři expertního rozhovoru obsahující extrahované informace ze všech pěti realizovaných rozhovorů, který byl představen zadavateli na jednání dne
24. 11. 2015.
2.2.4
Expertní panel
Jedná se o metodu, kterou je možno přirovnat k fokusním ohniskovým rozhovorům nebo kulatým stolům. Jedná se o strukturalizovanou a moderovanou diskuzi zaměřenou na jedno konkrétní odborné
téma. Zúčastnili se experti na danou oblast (evaluace, operační programy, komunikační a propagační
aktivity, marketing), tedy osoby, které v této oblasti mají cenné znalosti a vědomosti.
Panel za účasti expertů v dané oblasti byl realizován z důvodu potřeby posouzení a zhodnocení jednotlivých komunikačních a informačních nástrojů, aktivit a kanálů využívaných pro implementaci KoP ROP
SV, dopadu těchto nástrojů, aktivit a kanálů na jednotlivé cílové skupiny programu, dále pro posouzení
a zhodnocení výstupů průzkumů realizovaných ostatními metodami (zejména CATI/CAWI/CASI a individuálních rozhovorů) a pro posouzení toho, jakým způsobem došlo ke změně jednotlivých zkoumaných aspektů od roku 2010, kdy byla realizována předchozí evaluace. Realizace expertního panelu pomohla optimálnímu, všestrannému využití shromážděných informací a podkladů, když názory expertů
pomohly doplnění a verifikaci závěrů a doporučení formulovaných v průběhu projektu projektovým
týmem.
Seznam členů expertního panelu
Expertní panel tvořili členové projektového týmu a další přizvaní externí partneři. Realizační tým zpracovatele byl uveden v rámci nabídky zpracovatele ve formě hlavních osob zpracovatele v souladu s požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů. Na realizaci zakázky se pod vedením a odbornou kontrolou těchto osob v dílčích částech podíleli také další zaměstnanci zpracovatele. Realizační
tým dle nabídky tvoří:

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – vedoucí evaluačního týmu a expertního panelu, odborný garant
evaluace

Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. – člen expertního panelu, expert v oblasti zpracování evaluací
(zejm. se zaměřením na evaluace programů evropských fondů)

Ing. Michal Samiec – člen expertního panelu, expert v oblasti zpracování evaluací (se zaměřením mj. na evaluace komunikačních a propagačních aktivit v rámci operačních programů)
V rámci vstupní zprávy byl projektový tým rozšířen o následující expertní pracovníky:
25
26

Ing. Petr Proske – člen expertního panelu se zaměřením na evaluace domácích programů

Mgr. Martina Krhutová – člen expertního panelu se zaměřením na sociologické výzkumy, osoba
zodpovědná za plánování, organizaci a provedení průzkumu v rámci evaluačního projektu
Viz příloha č. 3 této zprávy.
Viz podkapitola 3.2.1 této zprávy.
31

Mgr. Jan Horák – člen expertního panelu, osoba zodpovědná za vyhodnocení výsledků provedeného průzkumu a interpretaci výsledků
Kromě výše uvedených se jednání expertního panelu zúčastnila ještě externí expertní konzultantka
společnosti PROCES:

PhDr. Ladislava Zapletalová – člen expertního panelu, vzděláním sociolog, zapojení v rámci expertního panelu zejména v interpretaci výsledků průzkumu a z toho vyplývajících závěrů vzhledem k hodnoceným aspektům komunikačních a propagačních aktivit ROP SV
Jednání expertního panelu probíhalo následujícím způsobem:




Členům expertního panelu, kteří nebyli zapojeni do přípravy a realizace výzkumných činností
provedených v rámci evaluace, byl představen postup realizace výzkumu a byly formulovány
jeho závěry.
Členové expertního panelu následně diskutovali o evaluačních otázkách, jejich obsahu, zaměření a formulovali odpovědi na evaluační otázky.
Bylo prodiskutováno, na čem bude postaveno odůvodnění odpovědí na evaluační otázky (jednalo se především o výsledky dotazníkového šetření, realizovaných rozhovorů, návaznosti na
evaluaci z roku 2010 a šetření veřejnosti z roku 2013 a dále zkušenosti expertů z jiných realizovaných projektů).
Na závěr jednání bylo prodiskutováno, jakým způsobem došlo z hlediska realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod k posunu od roku 2010, kdy bylo zpracováno předchozí evaluační šetření v této oblasti.
32
3 Zjištění realizovaného výzkumu
Zjištění uvedená v této kapitole nejsou systematizována, tvoří podkladový materiál pro formulování
odpovědí na evaluační otázky v rámci kapitol 4 – 6. Jsou uvedena zjištění, jež plynou z expertních rozhovorů, dotazníkového šetření i výzkumů provedených dalšími metodami, bez dalšího kritického zhodnocení nebo vyvození závěrů. Podkapitoly v rámci této kapitoly odpovídají typům metod (metoda analýzy dat, metody kvalitativní a metody kvantitativní), jež byly definovány ve vstupní zprávě27 k tomuto
projektu.
3.1
Metody analýzy dat
V této podkapitole jsou popsána zjištění ze studia dokumentů souvisejících s vyhodnocením realizace
Komunikačního plánu ROP Severovýchod, ze zhodnocení propagačních materiálů programu a z mediální analýzy (jejichž výstupy byly následně použity při formulování souvisejících evaluačních otázek.
Podkapitola je rozdělena na zhodnocení propagačních materiálů programu (fyzických, tištěných i virtuálních) a na uvedení základních zjištění vyplývajících z excerpce dokumentace.
3.1.1
Dokumenty související s Komunikačním plánem ROP Severovýchod
Závazné programové dokumenty týkající se Komunikačního plánu programu, související dokumenty,
vyhodnocení jednotlivých ročních období Komunikačního plánu a další dokumenty uvedené v podkapitole 2.2.1 byly ze strany členů projektového týmu zpracovatele evaluace studovány z toho důvodu,
aby byly zjištěny a popsány:





Globální cíl komunikačních a propagačních aktivit programu
Jednotlivé dílčí komunikační cíle programu
Cílové skupiny komunikačních a propagačních aktivit
Úkoly definované v ročních komunikačních plánech
Plánované rozpočty na tyto aktivity a skutečně vynaložené výdaje
Globálním cílem KoP ROP SV je:
Zajistit, aby podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v
programovém období 2007–2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny. Současně podpořit vnímání pozitivní role politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod.
Dílčí komunikační cíle KoP ROP SV jsou:
Cíle Fáze I: Povědomí o ROP SV



Představit ROP SV a kontinuálně zvyšovat povědomí o něm i v regionu Severovýchod.
Vybudovat znalost cílů, základních oblastí podpory a nástrojů ROP SV.
Podporovat pozitivní vnímání existence a významu fondů EU pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj regionu soudružnosti Severovýchod zejména zvyšováním povědomí o konkrétních
přínosech fondů EU v regionu SV na základě prezentace projektů realizovaných v předchozím
programovacím období (SROP).
Cíle Fáze II: Motivace a mobilizace

27
Upoutat pozornost potenciálních žadatelů ke konkrétním možnostem financování projektových záměrů a motivovat je k účasti na čerpání ROP SV.
Návrh vstupní zprávy byl připraven k 3. 11. 2015, finální znění po připomínkách k 13. 11. 2015.
33




Zajistit jednotný výklad dotační problematiky používáním jednoduchého a srozumitelného jazyka.
Zajistit informovanost o procesu předkládání žádostí o dotace a zdůraznit vzdělávací a konzultační roli ŘO.
Vybudovat image transparentnosti hodnocení a konečného výběru projektů pro financování z
ROP SV.
Vytvořit image ÚRR jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu.
Cíle Fáze III: Vzdělávání a podpora




Vzdělávat žadatele s cílem zvýšit úspěšnost žádostí a přispět tím k efektivitě čerpání ROP SV.
Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc
ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů.
Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit jejich dostupnost.
Udržet a posílit image ÚRR jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného
subjektu.
Cíle Fáze IV: Povědomí o přínosech ROP SV


Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných
přínosů ROP SV v regionu.
Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí.
Cílovými skupinami komunikačních a propagačních aktivit jsou:



Cílové skupiny komunikace, které se zabývají implementací a monitorováním ROP SV a jsou
zdrojem informací o ROP SV (cílová skupina A):
o Řídicí orgán – Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod (Úřad Regionální
rady)
o Monitorovací výbor ROP SV
o Výbor Regionální rady
o Předseda Regionální rady
Cílové skupiny fungující jako distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV (cílová skupina
B):
o Média
o Zpracovatelé projektů
o Informační střediska o Evropské unii v regionu Severovýchod
o Místní a regionální samospráva
Cílové skupiny obsahující příjemce informací o ROP SV (cílové skupiny C):
o Potenciální žadatelé a příjemci pomoci
o Kraje v regionu Severovýchod, obce v regionu Severovýchod a dobrovolné svazky obcí
o Organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem
o Nestátní neziskové organizace
o Podnikatelské subjekty
o Profesní organizace
o Hospodářská komora a její složky
o Zájmová sdružení právnických osob
34
o
Široká veřejnost regionu Severovýchod28
Kromě Komunikačního plánu programu a souvisejících dokumentů byly analyzovány ještě dokumenty:


3.1.2
Evaluace 2010 – pro zjištění hlavních závěrů a zjištění, na něž bylo úkolem zpracovatele evaluace navázat. Popisu evaluace 2010 a srovnání s letošní evaluací je věnována samostatná kapitola 7.
Šetření 2013 – jedná se o výzkum realizovaný na objednávku MMR v roce 2013 pro zjištění
povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU (a také změně situace od roku 2011).
Jedná se o obecný, celorepublikový průzkum, z jehož výsledků a závěrů lze o povědomí veřejnosti usuzovat pouze nepřímo, ale vzhledem k nerealizaci průzkumu na cílové skupině veřejnosti byly tyto závěry použity pro odůvodnění některých odpovědí na evaluační otázky.
Propagační materiály ROP Severovýchod
V této podkapitole jsou uvedena pouze zjištění provedená na základě vizuálního zhodnocení propagačních materiálů a jejich srovnání s propagačními materiály vydávanými a distribuovanými v rámci jiných
operačních programů. Jiné aspekty hodnocení, jako např. zda splňovaly kritéria účinnosti, účelnosti
atd., jsou v případě podstatných pozitivních nebo negativních zjištění popsány v rámci souvisejících
evaluačních otázek.
Propagační materiály ROP Severovýchod se vyznačují jednotným vizuálním stylem. Hlavním „protagonistou“ každého materiálu je maskot ROP Severovýchod, přičemž se nejedná pouze o jeho jednu monotónní polohu, ale jeho zobrazení je přizpůsobeno tématice daného propagačního materiálu. Stejně
jako on jsou na naprosté většině propagačních materiálů vyobrazeny i symboly jednotlivých prioritních
os Programu a s nimi související barvy – červená, zelená, modrá, žlutá a oranžová. Nedílnou součástí a
samozřejmostí je potom povinná publicita EU v podobě loga ROP NUTS II Severovýchod, vlajky EU a nápisu „Investice do vaší budoucnosti – Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj“. V rámci propagačních materiálů jsou vhodným způsobem propagovány i webové stránky
Regionální rady, případně facebooková stránka.
Jednotlivé propagační předměty jsou vyrobeny z kvalitních materiálů, které jim zaručují dlouhou životnost. V naprosté většině se jedná o tiskové materiály, které jsou vyrobeny z kvalitního tvrdého papíru.
Na poskytnutých matriálech lze vypozorovat pozitivní změny vizuálního stylu mezi materiály z roku
2007 – 2011 a materiály z roku 2012 – 2015. Novější materiály, jejichž grafika a tisk je zpracována společností Studio Artefakt, s.r.o. a ilustrace společností Klucivespolek, s.r.o., jsou graficky jednotnější,
použité barvy jsou výraznější a poutavější a většina z tiskových propagačních materiálů je navíc opatřena „plastickými“ prvky, které zvyšují kvalitu a poutavost daných předmětů. Změna vizuálního stylu je
zřejmá například u informačních brožur „Cesta k hezčímu regionu“ a následně informačních brožur
„Regionální operační program NUTS II Severovýchod v roce 2012“.
Propagační materiály lze rozdělit do několika skupin. Z poskytnutých materiálů byl největší počet tiskovin (informační brožury, letáky, publikace, omalovánky, pozvánky, bloky, rozvrhy, diáře, kalendáře,
mapy atd.), ale mezi těmito materiály se vyskytují i netypické v podobě například čokolády.
3.1.3
Analýza médií
Analýza médií byla provedena pro celé sledované období 2011 – 2015 nástrojem a postupem popsaným výše v rámci podkapitoly 2.2.1.
28
Informace o postoji podskupiny „široká veřejnost“ budou získány z „Šetření 2013“.
35
Mediální zásah
Mediální zásah je metrikou standardně využívanou při monitoringu médií a mediálních výstupů a je
určená k měření efektivity informační kampaně a vizibility v médiích. Ke každému mediálnímu zdroji je
přiřazena hodnota, která popisuje jeho důležitost (např. měsíční počet návštěv), která je přepočtena
na hodnotu mediálního zásahu vyjádřenou v rozmezí 0 až 10 bodů. Mediální zásah sledovaného klíčového slova nebo kombinace klíčových slov (např. „ROP Severovýchod“) je následně vyjádřen počtem
článků uveřejněných ve sledovaných zdrojích se zohledněním významu těchto zdrojů.
U mediálního zásahu je možno sledovat buď součet (tedy kumulativní hodnotu mediálního zásahu
všech vyhledaných relevantních článků, které byly vstupem do analýzy), jak je uvedeno na tomto grafu,
nebo průměr (průměrnou hodnotu mediálního zásahu všech vyhledaných relevantních článků – vysvětlení rozdílu v poznámce pod čarou29), který znázorňuje následující graf.
Součet, tedy kumulativní hodnota mediálního zásahu vypovídá o tom, jaký je celkový zásah zpráv analyzovaných
dle klíčových slov. Jestliže např. o nějaké události nebo situaci informuje řada méně významných regionálních médií,
je akumulovaný mediální zásah vysoký (neboť se sečtou „nízké“ mediální zásahy jednotlivých zpráv), avšak průměrný
mediální zásah bude nízký (neboť zprávy byly vydány pouze regionálními médii). Naopak v případě, že o nějaké
události či situaci informují celostátní média, byť například pouze 1 nebo 2 média / tituly / kanály, pak akumulovaný
zásah vysoký nebude, avšak průměrný zásah ano (poněvadž každý ze zdrojů má vysokou sledovanost / čtenost /
poslechovost).
29
36
Z hlediska součtu mediálních zásahů jednotlivých článků je patrný v jednotlivých letech rostoucí trend
s extrémnímu nárůsty v květnu 201330, dubnu 201431, koncem roku 201432 a opět v dubnu 201533.
Graf 1: Vývoj součtu mediálního zásahu analyzovaných článků v letech 2011 - 2015
Celkem
2011
2012
2013
2014
listopad
září
červenec
květen
březen
leden
listopad
září
červenec
květen
březen
leden
listopad
září
červenec
květen
březen
leden
listopad
září
červenec
květen
listopad
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
2015
Celkem
Zdroj: Analýza médií PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. prostřednictvím nástroje Monitora Media s.r.o.
(2015)
Nárůst mediálního zájmu byl způsoben negativními kauzami spjatými s obecně s regionálními operačními programy a čerpáním z fondů EU v ČR, dále korekcemi spojenými s ROP Severovýchod a některými projekty (např.
nemocnice Náchod), o nichž bylo v tomto období informováno.
31 Zvýšení mediální zásah byl způsoben informacemi o konkrétních projektech, ale také blížícím se jubileu desetiletého členství ČR v EU.
32 Koncem roku 2014 bylo informováno o řadě projektů, jež budou realizovány v rámci posledních výzev ROP Severovýchod. Několikrát se klíčová slova spojená s ROP Severovýchod objevila také v článcích o libereckém hejtmanovi
Martinu Půtovi.
33 V tomto období není možné vypozorovat jedno téma, které by nějak dramaticky rezonovalo ve sledovaných médiích, vyšší mediální zásah byl způsoben zejména informacemi o realizovaných projektech, případných dalších plánech.
30
37
Informace o průměrném mediálním zásahu však podává zcela odlišný obraz. Je to informace o tom,
zda roste či klesá význam zveřejňovaných článků (což souvisí samozřejmě s médiem, ve kterém je článek zveřejněn, jeho čteností / sledovaností) souvisejících s ROP Severovýchod. Zhruba od konce léta
2012 do konce sledovaného období je možno sledovat oscilaci průměrného mediálního zásahu kolem
stejné hodnoty, avšak na začátku (zejména konec roku 2011) byly hodnoty podstatně vyšší (mediální
výstupy byly zveřejňovány v médiích s vyšším dopadem – zejména převažující MF Dnes (využívány byly
regionální mutace), oproti převažujícím regionálním médiím v pozdějším období).
Graf 2: Vývoj průměrného mediálního zásahu analyzovaných článků v letech 2011 - 2015
Celkem
12
10
8
6
4
2
2011
2012
2013
2014
listopad
září
červenec
květen
březen
leden
listopad
září
červenec
květen
březen
leden
listopad
září
červenec
květen
březen
leden
listopad
září
červenec
květen
listopad
0
2015
Celkem
(2015)
Z hlediska převažujících médií a vývoji ve sledovaném období, tak ve všech sledovaných letech, kromě
prvních dvou (2011 a 2012) převažují online média. V letech 2011 – 2012 bylo více relevantních informací o ROP Severovýchod (příp. dalších klíčových slovech) zveřejněných v tisku.
Součástí mediální analýzy bylo také sledování ohlasu článků (online výstupů) na sociálních sítích. V letech 2011 – 2015 bylo zaznamenáno 3 973 likes k článkům sdíleným na Facebooku, 1 582 komentářů
k článkům na Facebooku, 146 sdílení článků na Twitteru a 55 sdílení článků prostřednictvím platformy
Google+.
38
Graf 3: Vývoj počtu mediálních výstupů a převažující typy médií v letech 2011 – 2015
500
434
450
425
380
400
350
302
280
300
250
200
174
173
150
100
50
65
28
30
20
1
3
16 11
7
6
0
2011
2012
2013
Online
Rozhlas
Televize
2014
2015
Tisk
(2015)
3.2
Metody kvalitativní
V této podkapitole jsou uvedena zjištění z výzkumu provedeného kvalitativními metodami, tedy z individuálních expertních rozhovorů a je uvedeno, do kterých kapitol a podkapitol této zprávy se promítla
zjištění expertů, kteří byli členy expertního panelu v rámci projektu.
3.2.1
Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami
V tabulce níže jsou uvedena nesystematizovaná zjištění provedená v rámci individuálních expertních
rozhovorů strukturovaná podle scénáře schváleného zadavatelem (kompletní znění otázek scénáře je
součástí přílohy č. 4 – číslo otázky scénáře je uvedeno v buňkách vlevo se zněním otázky). Jedná se o
názory expertů (buď jednotlivců, nebo souhrnně formulované názory, jestliže některá z odpovědí rezonovala v rámci více rozhovorů) oslovených v rámci individuálních expertních rozhovorů, které nebyly
závěry, ale pouze jedním z pracovních podkladů pro rozhodnutí a zpracování odpovědí a jejich odůvodnění projektovým týmem a expertním panelem zpracovatele evaluace.
Tabulka 4: Nesystematizovaná zjištění z expertních rozhovorů
Číslo a znění otázky dle scénáře
expertního rozhovoru34
7. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla kvalita informačních a propagačních aktivit
Programu? Uveďte prosím
nejkvalitnější a nejméně kvalitní
aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro
34
Zjištění z rozhovorů s experty
 Kvalita propagačních materiálů (materiálů, které jsou určené
na „rozdávání“) byla vysoká. Možná až příliš vysoká (materiály z velmi kvalitního materiálu), ale to je otázka vkusu.
 Propagační materiály byly velice dobré: kvalita, vkusnost, informace, variabilita, vše bylo na velmi vysoké úrovni (špička
mezi jinými OP, nejlepší mezi OP, s nimiž mají zkušenosti).
Kompletní scénář je uveden v rámci přílohy č. 4.
39
respondenty = při hodnocení kva-  Poskytované informace byly přesné, poskytnuté včasně, přility se zaměřte prosím na zhodnopravenost osob, které je poskytovaly (na školeních nebo i
cení toho, zda propagační a inforosobní formou) byla na vysoké úrovni.
mační materiály, které se k vám
 Webové stránky – velice kvalitní, dobře strukturované, dobrá
dostaly, byly dle vašeho názoru
orientace na nich, najde tam informace i zástupce laické vepřipraveny graficky poutavě, přeřejnosti.
hledně, zda byly vyrobeny z kvalit-  Obecně povědomost o programu byla díky propagačním a koního materiálu; v případě aktivity
munikačním aktivitám vysoká.
typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou
akci)
 Semináře byly připraveny výborně, kopírovaly „životní cyklus
programu“ (v období, kdy se připravovaly výzvy, byly semináře zaměřeny tímto směrem; když se připravovala realizace
8. Posuďte prosím, jaká podle Vaprojektů, byly semináře zaměřeny na toto). Na seminářích
šeho názoru byla informační hodbyla v dostatečné míře umožněna interakce účastníků –
nota informačních a propagačmohli klást své vlastní dotazy ať již po skončení prezentace
ních aktivit Programu? Uveďte
z pléna, nebo formou neformální diskuze po skončení semiprosím nejvíce a nejméně infornáře nebo workshopu.
mačně hodnotné aktivity a ka Semináře byly připravovány také ad hoc – v případě, že se obnály. (Vysvětlivka pro responjevila zvýšená chybovost např. při přípravě projektových žádenty = při hodnocení informační
dostí, byl připraven seminář, který měl toto pokrýt.
hodnoty se prosím zaměřte na to,
 Mezi aktivity s vysokou informační hodnotou patřily zdáním
zda jste díky danému propagačrespondentů – venkovní reklamy (přehled úspěšných pronímu nebo informačnímu kanálu
jektů na billboardech v nádražních halách, v obchodních dozískali ty informace, které jste
mech) hodnoceny kladně (nepřehlcovaly informacemi),
očekávali, že touto cestou získáte)
spoty v rádiu, inzerce, reklamy na tramvajích, jako inovativní
a zajímavá platforma hodnoceno ROP Fórum (do něhož byly
zapojeny známé osobnosti).
9. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účinnost informačních a propagačních aktivit
Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli
dostatečně informováni o Pro Účinnosti předávání informací směrem k příjemcům těchto
gramu a všech souvisejících záleinformací napomáhala také síť poradenských agentur.
žitostech? Uveďte prosím nejú Účinnost propagačních materiálů byla dále zvyšována tím,
činnější a nejméně účinné aktivity
že materiály byly vždy velice nápadité (hezky zpracované), lía kanály. (Vysvětlivka pro responbivé, ale neztrácela se informační hodnota (materiály typu
denty = při hodnocení účinnosti se
roll-upy zpracované jednoduše – obrázek, informace o místě
prosím zaměřte na to, zda byly
realizace a stručný text).
aktivity zaměřené a realizované
tak, aby cílové skupiny byly dostatečně informovány o Programu
obecně nebo o jeho aspektu, na
který byla aktivita zaměřena)
40
10. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které
účinnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při
hodnocení případných bariér a
problémů prosím uveďte, nejlépe
na základě vlastních zkušeností,
zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním
způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů)
 Mezi bariéry vždy patří, když není kontakt mezi příjemci informací a jejich poskytovateli. Tady tento problém zejména
v případě potenciálních žadatelů a příjemců pomoci nebyl –
osobní kontakty bylo velice dobře možné navázat.
 Ze začátku byly aktivity (typu semináře apod.) děleny po krajích, pak byla tematika zaměřena specifičtěji na aktuálně řešené aspekty související s programem (aktivity kopírovaly životní cyklus programu) a aktivity byly realizovány hlavně
v Hradci Králové.
 Bariéry pro specifickou cílovou skupinou veřejnost je to, že
evropské fondy jsou většinou vnímány spíše negativně (prostřednictvím kauz atd.). Proto je nutné se zaměřit na propagaci dobrých praxí.
11. Posuďte prosím, jaká podle
Vašeho názoru byla účelnost informačních a propagačních aktivit
Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli
dostatečně informováni o Programu a všech souvisejících záležitostech? Uveďte prosím nejúčelnější a nejméně účelné aktivity
a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se
prosím zaměřte na to, zda podle
vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované informace?
Byly předány úplné informace?
Byly předány včas?)
12. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které
účelnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při
hodnocení případných bariér a
problémů prosím uveďte, nejlépe
na základě vlastních zkušeností,
zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním
způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů)
13. Máte informace nebo povědomí o finančních prostředcích
investovaných do aktivit a nástrojů KoP, příp. do některých z
nich?
 Účelnost aktivit také byla naplněna.
 Otázkou je účelnost některých předmětů (zejména dražších
propagačních předmětů typu batohy apod.) - bylo by vhodné
zvážit, zda by účelu nebylo naplněno také prostřednictvím jiných předmětů a materiálů, které by nebyly finančně tak náročné.
 Otázka do diskuze, neboť někteří jiní respondenti zase uváděli, že nemá smysl orientovat se na levné, drobné předměty, které už lidi ani moc nezajímají, ale připravit spíše
méně dražších, hodnotnějších a praktičtějších předmětů.
 Propagační materiály však splnily svůj účel. Vyplývá to z pozdějších odpovědí, kdy respondenti uvedli, že zcela jistě došlo
ke zvýšení povědomí o ROP SV a image EU.
Respondenti neuváděli žádné bariéry nebo slabé stránky, které
by měly negativní vliv na účelnost nástrojů.
 Bez přípravy nebyli schopni říct (případně vůbec takové informace nemají). Jako členové monitorovacího výboru dostávali
tyto informace jako podklad pro daná jednání.
 Konkrétní příklad – brožura úspěšně realizovaných projektů,
pozastavil se respondent nad cenou, která podle něj (srovnání s dřívějšími pracovními zkušenostmi) byla nízká (cca 5080 Kč na 1 ks, vzhledem k tomu, že šlo o velice kvalitní vydání).
41
14. Byly dle Vašeho názoru finanční prostředky investované do
aktivit/nástrojů KoP investovány
účelně a hospodárně?
15. Byly podle Vašeho názoru
úspěšné aktivity vůči cílové skupině široká veřejnost? (Zejm. mediální kampaň, on-line komunikace, přímá komunikace na veřejných akcích, publikační aktivity,
venkovní reklama)
16. Byly podle Vašeho názoru
úspěšné aktivity vůči cílové skupině příjemců podpory? (Zejm.
přímá komunikace formou tematických seminářů a workshopů,
osobních konzultací, on-line komunikace, publikační aktivity, příručky a programová dokumentace)
 Odhadem relativně vysoká částka, přesný rozpočet nezná,
ale na realizaci těchto aktivit bylo přiřazeno samostatné oddělení, je to ale efektivní a vrátí se to v tom povědomí a
dobré informovanosti. (Jiný přístup mají některé programy –
daleko úspornější přístup k informovanosti a ušetření finance jsou investovány do „zásobníkových projektů“.)
Z rozhovorů s respondenty vzešly níže uvedené závěry, které
byly dále verifikovány experty dle jejich vlastních zkušeností
s obdobnými aktivitami.
 Přímé srovnání nemá nikdo (že by byl zároveň někdo zainteresovaný v monitorovacím výboru jiného programu natolik,
že by byl schopen relevantně porovnat).
 Ze zkušenosti (z jiných OP) – často se respondenti pozastavovali nad smysluplností některých např. propagačních materiálů; u tohoto programu dle nich tento problém nebyl tak
výrazný.
 Ze zkušeností (z jiných OP) dále vyplývalo pozitivní hodnocení ze strany oslovených expertů a poměr mezi náklady a
realizovanými aktivitami (respondent se zkušenostmi z jiných OP doslova uvedl, že se podivuje nad výborným poměrem mezi rozpočty, skutečnými náklady a „viditelností“ komunikačních aktivit).
 Byly tramvaje s logy ROP – dobré pro podání základních informací.
 Cílené akce – typu „road show“ (ÚRR putovala po vybraných
městech), takovéto informace byly smysluplnější; putovní
výstava.
 Akce byly doprovázeny stánky a často také soutěžemi s propagačními materiály.
 Výborný ohlas měly také reklamní panely na nádraží (projde
kolem toho denně spousta lidí).
 Velmi úspěšná byla ROP Fóra (velmi kvalitně připravené, poskytovalo dobré informace pro cílové skupiny).
 Úspěšné jsou také radio-spoty nebo TV-spoty (ty jsou úplně
nejefektivnější, nejlépe se dostat s reportáží o ROP do hlavních večerních zpráv), samozřejmě je otázka financí na takovouto aktivitu.
 Výborně fungovaly online aktivity (emailové upozornění) rozesílané přes systém Benefit (automatický emailing, ÚRR
měl nastavené také upozornění, pokud se např. blížil nějaký
termín apod.). U centrálních programů není emailing zdaleka tak propracovaný (a u přímé emailové komunikace není
cítit také taková „osobitost“ lidí jako u ROP – navázány „neformální“ vazby).
 Jde to ruku v ruce s požadavky žadatelů, reagovalo se
přesně na to, co požadovali žadatelé (byly poskytovány FAQ,
kontakty na osoby, které poskytovaly informace).
42
17. Měnila se nějak v průběhu
času rétorika informování o Programu a o RR ze strany médií?
18. Měnil se v průběhu času obsah a zaměření článků o Programu a RR?
19. Jak hodnotíte propagační
předměty, které byly vytvořeny
pro potřeby propagace Programu? Které hodnotíte jako kvalitní a povedené, které jako nekvalitní a nepovedené?
 Osobní konzultace byly vždy na výborné profesionální
úrovni. Nejednalo se o aktivitu, která by byla přílišně zformalizovaná, ale byla profesionální a na úrovni.

 Média šířila pozitivní informace o kvalitních a pěkných projektech pouze v případě placené inzerce v rámci povinné
propagace projektu.
 Informování o pozitivních úspěších skrz média „cestou příběhů“ (informace podávány jinak).
 Existovala také periodika, která informovala a kde byly prezentovány „úspěchy“ programu (např. 5+2, královéhradecké
městské periodikum Radnice).
 Novináři sami se zabývali hlavně problematickými kauzami.
(Kauzy SZ a JZ přispěly samy o sobě tomu, že novináři na
ROPy pohlíželi touto optikou.) Teprve v průběhu času díky
rostoucímu počtu „dobrých praxí“ (tedy hmatatelných pozitivních výstupů programu) se mění celkové vyznění mediálních výstupů.
 Negativní vyznění některých článků bylo způsobeno také
tím, že bylo zaměřeno vůči přespřílišné byrokracii a administrativní náročnosti projektů realizovaných z evropských
fondů.
 Ano. Souvisí to s tím, že čím byl program v pokročilejším stádiu, tím bylo možno více informovat o „dobrých praxích“ –
tedy dobrých realizovaných projektech. Jde o kvantitu projektů.
 Jako kvalitní a povedené bylo ze strany expertů hodnoceno:
časopis Europlan, výborný jednotný přístup k materiálům
(„panáček“ – jednotný vizuální styl).
 Spíše otázka nad smysluplností: tužky a bloky (je toho už
mnoho, takové ty drobnosti si často účastníci akcí, kterým
jsou určeny, už ani nechtějí brát); batohy, kompasy, termosky
(= tj. hodnotnější věci) jsou vhodný materiál, jak se „dostat
mezi lidi“, ale je třeba tím „šetřit“ (tzn. např. nerozdávat na
MV, ale spíše obyčejným lidem jako cenu v soutěži).
20. Jsou předměty, které Vám připadají velmi vhodné pro propa Více se zaměřit spíše na hodnotnější předměty (typu batoh,
gaci Programu? Jsou takové,
bunda, to, co se dá využít prakticky), než na množství méně
které jsou dle Vás naopak nehodnotných předmětů, které lidé nevyužijí, zahodí apod.
vhodné?
 U řady jiných programů (srovnání např. s ROP SZ, OP Doprava, PPS ČR-Polsko atd.) byl koncept publicity, vizuální styl
21. Byly u jiných programů předa přístup směrem k cílovým skupinám včetně veřejnosti, jež
měty, které Vám připadaly jako
se projevoval mj. v nápaditosti, vzhledu a kvalitě propagačvelice vhodné propagační předních předmětů, naprosto podceněn (nevyužilo se možnosti
měty a u tohoto Programu chyinformovat o existenci programu, existenci EU a tímto zvyšoběly?
vat povědomí a image), nebo byla uchopena jinak (např. z důvodu chybějícího počtu lidí maximálně úsporně a ušetřené
43


22. Považujete díky informačním
a propagačním aktivitám programu proces hodnocení a výběru projektů za transparentní?
23. Zdůvodněte proč ANO/NE


peníze se využily na „zásobníkové projekty“ – nedá se ale
úplně říct, který přístup je lepší).
Většina respondentů tuto otázku považuje v kontextu propagačních a informačních aktivit programu za irelevantní.
Bodování projektů a vytváření konečného pořadí projektů,
které byly vybrány k podpoře, nebylo nijak zveřejňováno –
bylo zveřejněno, projekt podpořen/nepodpořen, ale nedozvěděli se „proč a jak“? Respondenti rozumí tomu, že proces informování o tom, zda byl projekt podpořen, či nikoliv,
je v souladu s veškerými závaznými nařízeními, ale pravděpodobně by automatické poskytování odůvodnění hodnocení
projektů žadatelům bylo krokem ke zvýšení důvěryhodnosti
a transparentnosti procesu hodnocení projektů.
Viz výše.
Ke zvýšení povědomí o programu komunikační a propagační
aktivity programu přispěly určitě. Je další otázkou „kde konkrétně“ – určitě více v okolí realizovaných projektů (kde byly
intenzivnější propagační aktivity k projektu, samotné investiční nebo jiné výstupy projektu jsou nějakým způsobem povinně označeny).
Otázka zvýšení image EU je problematičtější, ale všichni respondenti předpokládají, že spíše ano.
Obecně snaha zvýšit povědomí o ROP SV a image EU prostřednictvím příkladů dobrých projektů. To je velice hodné
ocenění, protože v rámci různých operačních programů je realizována řada projektů, ale informace o efektech se nerozšíří.
24. Došlo dle Vašeho názoru ke
zvýšení povědomí o Programu a
zlepšilo se díky Programu obecné
mínění o EU?

25. Byl dle Vašeho názoru naplněn globální cíl KoP ROP SV?
 Spíše ano. Viz níže.
26. Pokud podle Vás nebyl naplněn globální cíl, jaký je dle Vašeho názoru důvod, proč ne?
27. Byly dle Vašeho názoru naplněny cíle KoP pro období 2011 –
2015?

 Respondenti uvedli, že by podle nich byl naplněn globální cíl
KoP ROP SV. Tento svůj názor jednohlasně opřeli o to, že komunikační a propagační aktivity programu dle jejich pohledu
vytváří podmínky pro to, aby poskytovaná podpora byla dostupná a transparentní pro všechny cílové skupiny a aby aktivity programu napomohly zlepšení image EU a jejich nástrojů
v regionu.
 Určitě ano.
 Respondenti vyzdvihli zejména aktivity vůči široké veřejnosti.
 Cíle byly splněny díky přístupu úředníků, který byl velice
vstřícný, ale zároveň profesionální.
28. Pokud některé cíle nebyly naplněny, jaké jsou dle Vašeho názoru důvody, proč ne?
 Nikdo z respondentů neuvedl, že by podle nich nebyl naplněn
některý z cílů KoP pro období 2011-2015.
29. Máte představu o tom, které
nástroje by případně byly pro splnění nastavených cílů vhodnější?
 Hodně efektivní jsou TV a rádio, ale jsou to velice nákladné
kanály.
 Respondent hodnotí dle vlastních zkušeností, že je vhodné
umístit jisté množství propagačních materiálů také přímo do
prostor úřadu, kde si jej mohou zástupci cílových skupin
44
(kteří tam např. přijdou konzultovat projekt) sami vyzvednout.
30. Existují dle Vašeho názoru cílové skupiny, které byly informovány nedostatečně?
31. Byly některé z nástrojů/aktivit
využity dle Vašeho názoru v nedostatečné míře?
32. Byly některé z nástrojů/aktivit
využity v nadbytečné míře?
3.2.2
 Kampaň je rovnoměrně cílená, žádná ze skupin nebyla informačně „protěžována“.
 Nic takového nebylo zjištěno.
 Jeden z mála operačních programů, které byly vyčerpány
včas a úplně. Z toho plyne, že propagační a informační aktivity byly patrně nastaveny dostatečně a vhodně („ani moc,
ani málo“).
 Velmi zajímavě a velmi poctivě pojaté a zpracované informační a propagační aktivity programu. Nedá se vypíchnout,
že by něčeho bylo „příliš mnoho“ a něčeho „málo“. Jako pozitivní je nutné hodnotit, že na akcích monitorovacího výboru
byl věnován samostatný blok právě propagačním aktivitám;
byly tedy členům MV poskytovány průběžné informace i o
tomto.
Expertní panel
Jak již bylo popsáno dříve (podkapitola 2.2.4) jednání expertního panelu mělo za cíl prodiskutovat a
rozhodnout následující:



jaké budou odpovědi evaluačního týmu na evaluační otázky,
jaké bude odůvodnění odpovědí na tyto evaluační otázky,
jakým způsobem je možné zhodnotit závěry evaluace z roku 2010 a posun zjištěný v rámci této
evaluace v roce 2015.
Na základě proběhnutého jednání a závěrů formulovaných po jednání expertního panelu byly zpracovány kompletní kapitoly 4 – 6 a 8 a podkapitola 7.3 této zprávy.
3.3
Metoda kvantitativní (kombinace CATI / CAWI / CASI) kombinovaná s expertními polostrukturovanými rozhovory
Podkapitola „metoda kvantitativní“ obsahuje zjištění a závěry z dotazníkového průzkumu provedeného kombinací metod CATI / CAWI / CASI. Mezi specifickou částí cílové skupiny dotazníkového šetření
byl kvantitativní přístup kombinován s expertními polostrukturovanými rozhovory. Závěry z těchto rozhovorů provedených na cca 2% vzorku celkového počtu respondentů kvantitativní metody jsou z hlediska logické souvislosti s kvantitativní metodou uvedeny zde.
Závěry z dotazníkového šetření:
V průzkumu, který byl realizován v rámci projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního
plánu ROP Severovýchod“, byla získána zpětná vazba od 573 oslovených respondentů (vzhledem
k tomu, že bylo dohromady osloveno celkem 3 933 osob a subjektů, jednalo se o návratnost cca 15 %).
Téměř z poloviny (49,6 %) se jednalo o zástupce organizací místní a regionální samosprávy (včetně
krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí). Druhou nejpočetnější skupinou byli
45
respondenti z organizací zřizovaných nebo zakládaných kraji, obcemi a státem (26 %) a více než 10 %
respondentů tvořili respondenti zastupující NNO. Kompletní přehled struktury dotazovaných respondentů v členění podle toho, o jaký typ organizace se jednalo a jaký podíl neúspěšných a úspěšných
žadatelů, resp. těch respondentů, kteří vůbec nebyli žadateli, je uveden v tabulce níže.
Tabulka 5: Zastoupení respondentů v průzkumu dle jejich úspěšnosti či neúspěšnosti v žádosti o podporu
Typ organizace
neúspěšný žada- úspěšný žadatel nebyla žadatele (ani 1 žádost
(aspoň 1
telem v ROP
nebyla úspěšná) úspěšná žádost)
SV
Celkem
organizace místní a regionální samosprávy
(včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)
2,1
37,9
9,6
49,6
organizace zřizované nebo zakládané kraji,
obcemi a státem
2,4
9,8
13,8
26,0
0,7
4,5
5,9
11,2
1,0
3,5
1,6
6,1
0,0
0,0
1,9
1,9
soukromý subjekt zabývající se přípravou
projektových žádostí pro dotace z EU fondů
(zpracovatel projektů)
0,0
1,7
0,2
1,9
0,3
0,0
1,0
1,4
0,0
0,3
1,0
1,4
0,3
0,0
0,0
0,3
0,0
0,2
0,0
0,2
Celkem
7,0
57,9
35,1
100,0
Region soudržnosti Severovýchod je mezi dotazovanými známým pojmem, 81 % z nich odpovědělo ano
na otázky „Znáte region soudržnosti Severovýchod?“ a „Víte, ze kterých krajů se skládá?“. Povědomí
o samotném ROP Severovýchod je mezi respondenty také vysoké, protože 73 % z nich deklarovalo,
že znají ROP Severovýchod a celých 94 % z těchto respondentů odpovědělo, že vědí, na co byl Program zaměřen, přičemž povědomí a znalost zaměření Programu mezi jednotlivými cílovými skupinami35 bylo srovnatelné.
S touto znalostí souvisí i vysoké procento respondentů, kteří se již někdy setkali s propagačními materiály ROP Severovýchod (91 %), ale pouze 69 % z dotázaných má konkrétní představu o vizuálním stylu
Programu. Podrobné výsledky otázek průzkumu zaměřujících se na povědomí respondentů o ROP Severovýchod, RR a propagačních materiálech jsou vizualizovány na dvou níže uvedených grafech.
Výstupy vyhodnocení dotazníkového průzkumu specificky dle cílových skupin je uvedeno v příloze č. 8 této
závěrečné zprávy (konkrétně v tabulkových přílohách 18 – 37 a grafických přílohách 5 – 10).
35
46
Graf 4: Povědomí respondentů o ROP Severovýchod, Regionální radě a regionu soudržnosti Severovýchod
Znáte ROP Severovýchod?
73
Znáte Regionální radu regionu soudržnosti
Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje?
17
68
Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých
krajů se skládá?
10
22
81
10
12
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Graf 5: Povědomí respondentů o propagačních materiálech, vizuálním stylu a zaměření ROP Severovýchod
Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP
Severovýchod?
91
Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod?
69
Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod?
5 4
14
94
17
34
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Obecné vnímání ROP Severovýchod bylo respondenty na 100 bodové škále průměrně hodnoceno
66,6 body36. Největší část respondentů si myslí, že ROP Severovýchod byl zdrojem financování pro
Respondenti hodnotili sledovaný aspekt na pětibodové škále, kde 1 vyjadřuje negativní hodnocení a 5 maximálně
pozitivní hodnocení (v uvedeném případě se respondenti vyjadřovali k tomu, jak obecně vnímají ROP Severovýchod). Pětibodová škála, jež je vhodná pro hodnocení, ale průměrný výsledek (např. 3,3) není vhodný pro interpretaci, byla následně přepočtena na škálu 0 – 100, kde 0 je negativní a 100 pozitivní hodnocení. Škála 0 – 100 zároveň
evokuje podobnost s procenty a je tedy vhodnější pro interpretaci a představivost.
36
47
dobré projekty a aktivity (47,7 %), ale u dalších 32 % respondentů se vyskytují názory, že kromě podpory těchto projektů byl ROP Severovýchod také zdrojem financování a podpory pro nepříliš kvalitní
a neužitečné projekty (viz níže uvedená tabulka). S tímto souvisí i názory respondentů na financování
a transparentnost procesu hodnocení a výběru projektů. Jen o něco více, než polovina dotazovaných
(56 %) měla dostatečné informace o podmínkách a průběhu financování projektů a čerpání příspěvků
z ROP Severovýchod a 31 % respondentů považuje proces hodnocení a výběru projektů za transparentní, u hodnocení tohoto aspektu je však nutné podotknout, že většina respondentů nedokázala
na tuto otázku odpovědět (hodnotili to tak, že nemají dostatek relevantních informací).
Tabulka 6: Názor respondentů na ROP Severovýchod
Jaký je Váš názor na ROP Severovýchod?
V%
Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity
47,7
Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale
také nepříliš kvalitní a neužitečné projekty
32,0
Nemám názor
11,9
Jednalo se o zdroj financování, jehož potenciál nebyl dostatečně využit
8,4
Nejpoužívanějším informačním a komunikačním kanálem pro hledání informací o ROP Severovýchod
byly na základě průzkumu vyhodnoceny webové stránky ROP Severovýchod. Velmi dobře jsou poté
hodnoceny i semináře a workshopy, stejně tak jako metodiky, manuály, příručky a informační publikace. Velká část respondentů mimo zmíněné kanály kladně hodnotila i osobní konzultace se zástupci
řídícího orgánu ROP Severovýchod.
Bez ohledu na specifičnost jednotlivých cílových skupin37 z hlediska toho, prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů hledají informace o programu, je možné vyzdvihnout význam webového portálu programu z hlediska informovanosti. Webové stránky poskytují přehledným způsobem
informace také veřejnosti, která v rámci tohoto průzkumu nebyla dotazována. Jako významné kanály
pro hledání informací o programu byly dále označeny semináře, workshopy, metodiky, manuály a další
podobného typu tiskoviny a osobní konzultace, což jsou nástroje, jichž využívali nebo využívají hlavně
ti respondenti, kteří zpracovávali projektovou žádosti či následně realizovali projekt.
Totožné pořadí bylo respondenty určeno u otázky „Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o ROP Severovýchod našli?“, tedy u otázky, která se zaměřila
na nejužitečnější kanály ROP Severovýchod.
Tabulka 7: Nejpoužívanější informační a komunikační kanály pro hledání informací o ROP Severovýchod
Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod?
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
82,1
Semináře a workshopy
52,5
Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro
žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)
45,1
Osobní konzultace
42,2
Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech
29,4
Tabulkové a grafické výstupy zpracované specificky dle cílových skupin průzkumu a dle rozdělení, zda se jednalo
o úspěšné, neúspěšné žadateli nebo o respondenty, jež žadateli vůbec nebyli, jsou z důvodu svého rozsahu uvedeny
v rámci separátní přílohy č. 8.
37
48
Procento kladných
odpovědí
Tiskové zprávy
26,3
Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje
21,0
Síť kontaktních míst (možnosti osobní konzultace)
18,1
Letáky a plakáty
17,9
Propagační předměty
15,5
Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)
12,6
Konference a veletrhy
11,0
Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)
10,0
Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích)
7,2
Databázový mailing
6,7
Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light)
6,0
Tiskové konference
5,0
Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)
4,3
Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu
4,3
On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)
2,6
Presstripy pro zástupce médií
0,0
Kvalitu informačních a komunikačních kanálů dokazují výsledky další otázky průzkumu, která se zaměřila na to, zda mají respondenti dostatečné množství informací o ROP Severovýchod. Více
než 2/3 z nich vyjádřilo svůj souhlas s dostatkem informací, pouze 8 % dotázaných bylo opačného názoru a 19 % se nedokázalo k dané otázce vyjádřit. Stejně pozitivní výsledky přinesla i otázka, která byla
zaměřena na úsilí, které musel respondent vyvinout pro nalezení užitečných informací. Pouze 14 % respondentů odpovědělo, že muselo vyvinout velké úsilí pro nalezení užitečných informací.
V rámci průzkumu bylo hodnoceno i nadbytečné a nedostatečné využívání jednotlivých aktivit. Jako
nedostatečně využívaná byla hodnocena televize, konkrétně TV spoty, reportáže, informační kampaň
v TV atd. Druhým nedostatečně využívaným komunikačním kanálem bylo dle respondentů rádio. Naopak jako nadbytečně využívané byly hodnoceny propagační předměty a letáky a plakáty (viz níže uvedená tabulka).
Tabulka 8: Nadbytečně využívané komunikační a informační aktivity v rámci Programu
Které aktivity byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?
Procento kladných
odpovědí
29,6
Letáky a plakáty
16,0
12,2
11,0
10,0
9,3
49
Procento kladných
odpovědí
7,6
7,2
6,7
5,5
4,5
3,8
3,8
Webové stránky
3,6
3,1
2,9
Tiskové zprávy
2,1
Tiskové konference
2,1
Osobní konzultace
1,4
1,2
0,7
Velká část průzkumu byla zaměřena na hodnocení kvality, informační hodnoty, účinnosti, účelnosti,
užitečnosti a celkového přínosu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů ROP Severovýchod. V celkovém souhrnu se dá říci, že ve všech těchto kategoriích byla nejlépe
hodnocena dvojice nástrojů, a to webové stránky a osobní konzultace. Přičemž webové stránky byly
vyhodnoceny jako nástroj nejkvalitnější (stránky jsou přehledně zpracované, uživatelsky přívětivé, obsahují užitečné a vyhledávané informace) a nástroj s největší informační hodnotou. Osobní konzultace
nejlépe respondenti hodnotili v účinnosti, účelnosti, užitečnosti a celkovém přínosu. Naopak na spodních místech se v těchto hodnoceních umísťují rádio, televize (která patřila mezi nástroje, jejichž využití
v komunikačních a propagačních aktivitách hodnotili respondenti jako nedostatečné, což může být jednou z příčin negativního hodnocení celkového přínosu této aktivity) a venkovní reklama v podobě billboardů, big boardů nebo city light určena primárně pro veřejnost programového území, jež ovšem
nepatřila mezi cílové skupiny dotazníkového šetření. Vzhledem k tomu, že se zároveň jedná o aktivity
s nadprůměrnou informační hodnotou, je možné uvedené aktivity hodnotit přesto jako užitečné a to
právě vzhledem k cílové skupině veřejnost. Podrobnější výsledky průzkumu v této části hodnocení zobrazují Tabulkové přílohy 12 – 16.
Celkově byly nástroje informovanosti a komunikační kanály v souvislosti se zvýšením povědomí o ROP
Severovýchod a jeho aktivitami hodnoceny jako užitečné. Průměrně bylo zvýšení povědomí o Programu díky těmto nástrojům respondenty hodnoceno 63,1 body na 100 bodové škále.
50
4 Zpracování evaluačního úkolu č. 1
Každá z kapitol 4 – 6, jež obsahují evaluační otázky a odpovědi zpracovatele evaluace na ně, je vypracována ve stejné struktuře – formou tabulek jsou uvedeny evaluační otázky, podotázky, odpovědi a
odůvodnění opřená o expertní zjištění (jako podklad slouží informace získané z dotazníkového šetření
cílových skupin, z individuálních expertních rozhovorů, z analýzy desk research a zkušenosti z praxe
jednotlivých expertů podílejících se na zpracování evaluační studie).
Odpovědi na evaluační otázky v kapitolách 4 – 6 jsou koncipovány z pohledu jednotlivých cílových skupin, příp. z hlediska jednotlivých komunikačních nástrojů definovaných v KoP ROP SV. Jestliže některé
evaluační otázky nejsou zpracovány v této struktuře, jsou kompletní výsledky průzkumu za jednotlivé
cílové skupiny a komunikační nástroje uvedeny v příloze této závěrečné zprávy (přílohy č. 7 a 8).
Znění evaluačního úkolu č. 1: „Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí
míru povědomí o ROP Severovýchod“. 38
Tabulka 9: Evaluační otázka 1.1
Znění evaluační otázky:
Znění podotázek pro
evaluační otázku:
otázku:
Zdůvodnění odpovědi:
Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod (dále též jen „Regionální
rada“), region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč?
1. Znáte ROP SV?
2. Máte povědomí o zaměření ROP SV?
3. Máte povědomí o vizuálním stylu ROP SV?
4. Znáte RR RS SV?
5. Znáte region soudržnosti SV? Víte, ze kterých krajů se skládá?
Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice
vysoké úrovni. Většina respondentů z cílových skupin ROP SV zná jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží také říci, z kterých krajů se
region soudržnosti skládá. Většina dotázaných má pozitivní mínění o programu a o výsledcích, kterých díky programu bylo dosaženo. Hodnocení
tohoto aspektu je však zkresleno absencí veřejnosti v realizovaném průzkumu. Dá se předpokládat, že povědomí o programu a dalších souvisejících záležitostech je u veřejnosti podstatně nižší než u ostatních cílových
skupin, byť se dá z důvodu rozsahu a originality kampaně zaměřené na
veřejnost předpokládat vyšší povědomí než v jiných oblastech, v nichž
jsou také realizovány regionální programy.
Respondenti odpovídali na výzkumné podotázky týkající se povědomí o
programu minimálně v 68 % ano. 73 % respondentů uvedlo, že ROP SV
znají39, přičemž ti, kteří podali žádost, ať již úspěšně či neúspěšně, odpovídali v otázkách o povědomí o programu ve 100 % pozitivně. Více než
dvě třetiny dotázaných (68 %) odpovědělo, že znají také Regionální radu
Každá evaluační otázka k evaluačním úkolům 1 – 3 rozpracovaná v kapitolách 4 – 6 této závěrečné zprávy je
zpracovaná podle shodného schématu. Je uvedeno znění evaluační otázky, znění podotázek pro evaluační otázku,
které bylo schváleno v rámci vstupní zprávy k evaluačnímu projektu (podotázky rozpracovávají evaluační otázku tak,
aby byly získány potřebné informace pro odpověď na evaluační otázku), odpověď formulovaná zpracovatelem
evaluace a zdůvodnění odpovědi na evaluační otázku, které je podloženo získanými informacemi a poznatky z výzkumu provedeného metodami popsanými na jiném místě této zprávy. Za přehledným uvedením evaluačních otázek
– odpovědí na evaluační otázky je v každé z kapitol 4 – 6 uvedeno verbální vyhodnocení daného evaluačního úkolu.
39 Na další otázky, které se týkaly ROP Severovýchod (např. zda respondenti mají povědomí o zaměření ROP SV, o
jeho vizuálním stylu a řadu dalších), odpovídali pouze ti respondenti, kteří odpověděli, že znají ROP SV.
38
51
a vědí, za jakým účelem existuje. Opět z těch, kteří podávali žádost o příspěvek z ROP Severovýchod, pozitivně odpovědělo 89 % (zbylých 11 %
odpovědělo, že Radu neznají nebo nedokáží odpovědět). 4/5 dotázaných
(přesně 81 %) sdělilo, že znají také region soudržnosti a jsou schopni odpovědět, ze kterých krajů se region skládá. Více než 9 z 10 respondentů
uvedlo, že se setkali s propagačními materiály programu, necelých 70
procent odpovědělo, že mají povědomí o vizuálním stylu programu a
94 % respondentů deklarovalo, že má povědomí také o zaměření programu (v případě těch, kteří v minulosti podávali žádost, byl poměr ještě
vyšší – 97 % respondentů uvedlo, že má povědomí o zaměření programu).
Povědomí o programu je na velice vysoké úrovni, pozitivně je možno
hodnotit také to, jak respondenti vnímají ROP SV. Téměř polovina dotázaných (48 %) uvedla, že ROP SV vnímají jako zdroj financování dobrých
projektů a aktivit, další třetina uvedla, že dle jejich hodnocení byly podpořeny dobré a užitečné aktivity, ale také nekvalitní a neužitečné projekty. Z hlediska toho, jak odpovídali žadatelé – 60 % jich uvedlo, že ROP
SV vnímají jako zdroj financování dobrých projektů a aktivit. Z toho je patrné, že zkušenost z hlediska podání žádosti (ať již úspěšné, či neúspěšné)
pozitivně ovlivnila jejich názor na ROP SV. 33 % uvedlo, že se jednalo o
program, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné aktivity, ale také nekvalitní a neužitečné projekty (zde pouze malou část – zhruba 2 % - odpovědi je možno vysvětlit odpověďmi neúspěšných žadatelů). Na otázku,
jak respondenti obecně hodnotí ROP SV, odpověděli respondenti tak, že
průměrně hodnocení na škále 0 – 10040 bylo 67.
Výše uvedené hodnocení bylo zpracováno souhrnně za jednotlivé cílové
skupiny s výjimkou cílové skupiny široká veřejnost. Na rozdíl od ostatních
cílových skupin, které byly v odpovědích relativně konzistentní, je u této
cílové skupiny možnost předpokládat (neboť „tvrdá“ data aktuálního
průzkumu nejsou k dispozici) značnou disproporci. Povědomí o programech regionálního charakteru41 bývá velice nízké (mezi 5 – 15 %). Vzhledem k viditelnosti a originalitě kampaně zaměřené na veřejnost je možno
předpokládat vyšší povědomí, avšak zcela jistě nebude dosahovat hodnot ostatních cílových skupin.
Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za
transparentní?
1. Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní?
Respondenti hodnotili v dotaznících na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší a 5 nejlepší hodnocení. Pro účel
této zprávy jsme průměrně hodnocení přepočítali na 100bodovou škálu, která evokuje procentuální škálu a je lepší
pro zhodnocení sledovaného aspektu.
41 Vychází ze srovnání projektového týmu s jinými regionálními operačními programy a s programy přeshraniční
spolupráce.
40
52
otázku:
Cílové skupiny považují, nakolik byly schopny posoudit, proces hodnocení, výběru a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP SV za transparentní. Bylo zjištěno, že praktická zkušenost s podáním projektové žádosti má pozitivní vliv na vnímání transparentnosti programu a procesů
hodnocení a výběru projektů. Pro posílení transparentnosti hodnocení a
výběru projektů Regionální rada zveřejňovala seznamy příjemců a reagovala na negativní mediální kauzy. Zdůvodnění o výběru či zamítnutí projektu sice neobsahovalo podrobnější informace (expertní hodnocení),
avšak to bylo k dispozici na vyžádání žadatele.
Cílové skupiny považují proces hodnocení a výběrů projektů za transparentní, avšak je nutné podotknout, že velká část respondentů odpověděla, že tento aspekt nedokáží posoudit – takto se vyjádřilo 62 % dotázaných. Způsobeno to bylo několika aspekty – buď se jedná o nedostatečné
informování ze strany řídicího orgánu, který z pohledu respondentů nedostatečně odůvodňuje svá rozhodnutí (byť podrobnější odůvodnění
rozhodnutí je k dispozici v případě, že si jej žadatel vyžádá), nebo se jedná
o nedostatečné informování se ze strany potenciálních příjemců, nebo o
kombinaci obou aspektů. Ze zbylých respondentů, kteří dokáží posoudit,
zda hodnocení a výběr projektů byl, či nebyl transparentní, odpovědělo
82 %, že ano.
Odlišná situace je v případě, že bereme v úvahu pouze ty respondenty,
kteří podali projektovou žádost, ať již úspěšně, nebo neúspěšně. Zde
aspekt transparentnosti nedokáže posoudit 44 % dotázaných (hodnota
je o 18 procentních bodů nižší než v případě všech respondentů). Pokud
je tato část respondentů se zkušenostmi s podáním a hodnocením projektové žádosti vypuštěna z dalšího hodnocení, je poměr mezi těmi hodnotícími program a výše uvedené procesy jako transparentní a mezi těmi,
kteří jej hodnotí jako netransparentní, 84 % : 16 %. Je tedy možné tvrdit,
že praktická zkušenost s podáním projektové žádosti působila pozitivně
na vnímání transparentnosti procesu hodnocení a výběru projektů.
Z průzkumu však jednoznačně vyplývá, že propagační a komunikační aktivity programu (jedním z komunikačních cílů KoP je „vybudovat image
transparentnosti hodnocení a konečného výběru projektů“) napomáhají
vybudovat v potenciálních žadatelích a příjemcích vědomí, že o vybrání
či nevybrání projektů rozhoduje pouze jejich kvalita. Vzhledem k výše
uvedenému cíli implementovanému přímo do KoP je však nutné podotknout, že odůvodnění hodnocení projektů poskytované žadatelům
(zejm. v případě jejich nevybrání k financování) by mělo automaticky obsahovat zhodnocení kvality projektu expertem.
Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je příčinou jejich hodnocení?
1. Jaký je Váš názor na ROP Severovýchod?
2. Myslíte si, že ROP SV je správně zaměřený? Jsou podporovány smysluplné a užitečné projekty?
3. Odůvodněte prosím Vaši odpověď.
53
otázku:
Respondenti z cílových skupin ROP Severovýchod hodnotí program
veskrze kladně, byť poměrně velká část respondentů nedokáže posoudit,
zda program je správně zaměřený. Jako nejdůležitější poznatek svázaný
s touto otázkou se jeví informace, že dle většiny dotázaných byly podpořeny smysluplné a užitečné projekty. Zhruba třetina dotazovaných si
myslí, že společně s dobrými projekty byly podpořeny také projekty zbytečné či nekvalitní. Nejedná se ovšem o výtku směrem k transparentnosti
hodnocení a výběru projektů k realizaci, ale spíše o konstatování kvality
realizovaných projektů.
Téměř polovina dotázaných (48 %) uvedla, že ROP SV vnímají jako zdroj
financování dobrých projektů a aktivit, další třetina uvedla, že dle jejich
hodnocení byly podpořeny dobré a užitečné aktivity, ale také nekvalitní
a neužitečné projekty. Více než polovina dotázaných odpověděla, že ROP
SV byl správně zaměřený a byly podporované smysluplné a užitečné projekty. Je nutné uvést, že na tento aspekt 45 % dotazovaných odpovědělo,
že nedokáží posoudit, zda byl program dobře zaměřený Z těch, kteří
dokázali tento aspekt posoudit, zhodnotilo program kladně 88 % dotázaných. Hodnocení jednotlivých cílových skupin s výjimkou široké veřejnosti, která nebyla součástí průzkumu v roce 2015, se mezi sebou výrazně neliší a osciluje kolem uvedených hodnot.
Pokud bychom měli popsat obecný postoj široké veřejnosti, které nebyla
v rámci tohoto evaluačního projektu dotazována, ale bylo využito výsledků dřívějšího průzkumu42, dá se říci, že většina (65 %) hodnotí možnost čerpat peníze z evropských fondů pozitivně, byť ROP Severovýchod
zná pouze menšina (10 – 15 %) dotazovaných, což však nemusí být negativní znamení, protože nejznámější z regionálních operačních programů
je ROP Severozápad spojený s kauzami zpochybňujícími transparentnost
programu. Tento závěr je postaven na nepřímých informacích získaných
z celorepublikového průzkumu povědomí o fondech EU.
otázku:
Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro
získání informací o ROP Severovýchod? Jaké využívaly nejméně?
1. Které zdroje jste používali pro získávání informací o ROP SV?
2. Prostřednictvím jakých informačních a propagačních kanálů jste se pokoušeli najít požadované informace o ROP SV?
3. Prostřednictvím kterých jste je skutečně našli?
(Otázky 2 a 3 ke zjištění rozdílnosti v tom, prostřednictvím jakých kanálů
zástupci cílových skupin informace hledají – tedy očekávají, že je najdou,
a prostřednictvím kterých je skutečně najdou)
Obecně nejvyužívanějšími nástroji a zdroji informací byly především web
programu, metodiky, manuály, příručky, „kontaktní“ aktivity typu osobní
konzultace, semináře a workshopy; z hlediska médií ještě specificky navíc
tiskové zprávy a tiskové konference.
Z hlediska jednotlivých cílových skupin byly nejvyužívanějšími nástroji
následující:
Průzkum „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU“, který na zadání Ministerstva pro místní rozvoj
ČR v říjnu 2013 zpracovala společnost IBRS – International Business and Research Services s.r.o.
42
54

Pro cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace
místní a regionální samosprávy a organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem je nejčastějším zdrojem informací
o ROP Severovýchod web programu, metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu a dále zejména „kontaktní“ aktivity typu semináře, workshopy, osobní konzultace.
 Podobná situace je z hlediska soukromých subjektů, které se zabývají přípravou projektových žádostí pro dotace z EU. Ty navíc
ve značné míře využívají newslettery, zpravodaje, bulletiny a tiskové zprávy.
 Pro podnikatele mají význam pouze webové stránky a osobní
konzultace, ostatních kanálů využívají pouze okrajově.
 Pro média hrají primární roli webové stránky programu, tiskové
zprávy a tiskové konference.
Mezi informační zdroje hodnocené jako nejméně využívané je možné zařadit online bannery a inzerci, společenské eventy, konference a veletrhy.
Pro cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy a organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi
a státem je nejčastějším zdrojem informací o ROP Severovýchod web
programu (u těchto tří cílových skupin v rozmezí 75 – 90 %), metodiky,
manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu (44 – 61 %) a dále
zejména „kontaktní“ aktivity typu semináře, workshopy, osobní konzultace. Podobná situace je z hlediska soukromých subjektů, které se zabývají přípravou projektových žádostí pro dotace z EU. Ty navíc ve značné
míře využívají newslettery, zpravodaje, bulletiny a tiskové zprávy (55 –
73 % dotázaných). Pro podnikatele mají význam pouze webové stránky a
osobní konzultace, ostatních kanálů využívají pouze okrajově. Pro média
hrají primární roli webové stránky programu, tiskové zprávy a tiskové
konference. Obecně vysoký význam webových stránek programu je
možné přičíst tomu, že se jedná o základní zdroj iniciačních informací
(tedy v případě, že respondent hledá „první“ informace o programu).
Odlišná situace je z hlediska široké veřejnosti. Přestože není možné se
opřít o konkrétní hodnoty získané průzkumem, ze zkušeností expertního
týmu vyplývá, že veřejnost používá pro získání informací o programu
zejména kanálů typu: televizní a rozhlasové spoty, články a inzerce v médiích, příp. letáky, plakáty, informovanost o programu je zvyšována také
díky venkovní reklamě. V případě kvalitně připraveného webu – a web
ROP SV je možno hodnotit jako přehledný a informačně hodnotný – do
seznamu těchto kanálů je možno zařadit také web.
Mezi informační zdroje hodnocené jako nejméně využívané je možné zařadit online bannery a inzerci, společenské eventy, konference a veletrhy. Jako výjimku je třeba vyhodnotit presstripy pro zástupce médií,
které jako podstatné pro získávání informací o programu nepovažují ani
samotní zástupci médií, avšak z pohledu zpracovatele evaluace se jedná
o velmi vhodný nástroj, jak média informovat např. o dobrých praxí programu.
55
otázku:
Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Severovýchod?
1. Měli jste dostatečné množství informací o ROP SV?
2. Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli,
nebo jste byli průběžně informováni?
Komunikační a informační aktivity, které byly ve shodě s Komunikačním
plánem programu realizovány, měly pozitivní vliv na pocit informovanosti cílových skupin. Většina v rámci průzkumu dotazovaných deklarovala, že měla dostatečné množství informací o ROP Severovýchod, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami. Respondenti zároveň uváděli, že nemuseli vyvinout velké úsilí, aby
našli informace, které potřebovali – dá se tedy konstatovat, že cílové skupiny byly díky komunikačním a propagačním aktivitám programu dostatečně informovány (zástupci cílových skupin měly pocit dostatečné informovanosti) a zároveň jim byly poskytovány informace jim potřebné.
73 % dotázaných odpovědělo, že mělo dostatečné množství informací o
ROP Severovýchod (pokud budeme hodnotit pouze ty, kteří odpověděli,
že dokáží posoudit, jedná se dokonce o 90 % oslovených – téměř 1/5 respondentů odpověděla, že nedokáže posoudit, zda měla, či neměla dostatečné množství informací o programu). Rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami z hlediska toho, jestli měly dostatečné množství informací o ROP Severovýchod, nejsou významné. Všechny dotazované cílové
skupiny z více než 60 % odpovídaly, že měly dostatek informací o programu. Rozdíly jsou ovšem z hlediska toho, zda daný respondent byl žadatelem úspěšným, neúspěšným, nebo nebyl žadatelem. 81 % úspěšných
žadatelů deklarovalo, že mělo dostatek informací, přičemž u neúspěšných žadatelů se jednalo o 69 % dotázaných. Pouze 50 % z těch, kteří nebyli žadateli vůbec, uvedlo, že mělo dostatek informací o programu.
Pouze 14 % dotázaných uvedlo, že muselo vyvinout velké úsilí, aby našli
informace, které potřebovali, naopak téměř 2/3 dotázaných tento pocit
nesdílelo. Opět není možné uvést významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami. Ze srovnání odpovědí na tyto dvě otázky je možno formulovat závěr, že cílové skupiny byly dostatečně informovány o programu a zároveň – vzhledem k tomu, že většina deklarovala, že nemusela
vynaložit velké úsilí, aby našli potřebné informace – dostávali vesměs ty
informace, které požadovaly.
otázku:
Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení
svých znalostí o ROP Severovýchod?
1. Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které Vám chyběly? Uvítali byste některé z nich?
2. Existují aktivity nebo kanály definované v aktuálním KoP (2007-2013),
které byly dle Vašeho názoru nedostatečně využívané?
Naprosté většině respondentů vyhovovalo nastavení komunikačních a
propagačních aktivit programu tak, jak bylo v době, kdy byly realizovány.
Podle většiny respondentů není možné identifikovat komunikační kanály, které v Komunikačním plánu programu chyběly. Jako nedostatečně
56
využívané se z pochopitelných důvodů jeví ty nejdražší komunikační a informační aktivity (tedy větší zapojení TV a radia), avšak ze strany respondentů se nejednalo o významně zastoupený požadavek na rozšíření komunikačních aktivit. Expertní zhodnocení aspektu sledovaného evaluační
otázkou je takové, že program využil vhodných prostředků jak informovat cílové skupiny o programu a souvisejících záležitostech, byly zvolené
vhodné prostředky, jak zvyšovat znalosti cílových skupin. Je možné identifikovat ještě další nepoužité nástroje (např. mobilní aplikace a internetové rádio), ale nejedná se o kanály, které by významnou měrou pomohly
k prohloubení znalostí předávaných stávajícími nástroji.
Pouze 5 % oslovených uvedlo, že existují komunikační nebo propagační
aktivity a kanály, které nebyly využity v rámci KoP programu a bylo by
vhodné tak učinit (existují náměty na rozšíření jako mobilní aplikace, internetové rádio), avšak většině dotázaných rozsah aktivit vyhovoval.
23 % respondentů uvedlo, že dle jejich názorů bylo nedostatečně využíváno potenciálu televize (TV spotů, reportáží), a 13 % respondentů postrádalo větší zapojení rádií do informačních a propagačních aktivit programu, což jsou dle názorů respondentů dotazníkového průzkumu, ale i
expertních rozhovorů a expertního panelu nejefektivnější (ale také nejnákladnější) kanály předávání informací.
Tato otázka byla předmětem dalšího expertního zhodnocení. Respondenti sice uvedli, že komunikační a informační kanál TV a rozhlas nebyly
využívány tak často, jak by bylo vhodné, na druhou stranu se nejedná o
kanály, jež jsou určené k prohlubování znalostí o ROP Severovýchod,
resp. efekt těchto kanálů na prohlubování znalostí je nižší než v případě
jiných aktivit (zejm. aktivit „kontaktního“ typu).
57
Znění evaluačního úkolu č. 2: „Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti
dodavatel vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)“.
otázku:
Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a
publicity co do jejich zpracování a informační hodnoty?
1. Posuďte prosím, jaká byla dle Vašeho názoru kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů.
2. Posuďte prosím, jaká byla dle Vašeho názoru informační hodnota
těchto nástrojů a kanálů.
Kvalitu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů je možno hodnotit pozitivně. Nástroje informovanosti,
které jsou kontaktního charakteru (počínaje konferencí a společenskými
událostmi, až po semináře, workshopy a konzultace, které kopírovaly životní cyklus programu a jsou tedy spjaté s konkrétními momenty v přípravě a realizaci programu), byly dle vyjádření cílových skupin, což bylo
potvrzeno hodnocením expertního panelu, výborně připraveny, účastníci
byli dobře a včas informováni, příp. urgováni (pokud například nepotvrdili svou účast apod.). Co se týká materiálů propagačního charakteru, ty
byly vyhodnoceny jako velice kvalitní, připraveny z kvalitních materiálů,
byly zpracovány vkusně a dle jednotného vizuálního stylu. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost jsou dále specificky hodnocené aktivity
typu venkovní reklama, veřejné akce, TV a rozhlasové spoty, jejichž kvalitu a informační hodnotu nedoceňovaly v průzkumu ostatní cílové skupiny, na něž ale nebyly aktivity primárně zaměřeny.
Většina komunikačních aktivit a kanálů je respondenty hodnocena43 nadprůměrně či výrazně nadprůměrně. Hodnocením 6644 a vyšší byly oceněny tři typy aktivit – webové stránky (nejkvalitněji hodnocena aktivita),
osobní konzultace a metodiky, manuály, příručky apod.
Z hlediska jednotlivých typů komunikačních a propagačních aktivit a hodnocení jejich kvality a informační hodnoty je možné uvést na základě posouzení materiálů a typů nástrojů expertním panelem následující:
 Webové stránky programu – vyhodnoceny jako nejkvalitnější a
informačně nejhodnotnějším prostředkem informovanosti. Kvalitu je v tomto ohledu možno spatřovat zejména v přehlednosti
a uživatelské přívětivosti. Hodnocení z hlediska informační hodnoty potvrzuje to, že na stránkách jsou jednoduše k nalezení
všechny uživateli požadované informace.
 Osobní konzultace na kontaktních místech, semináře,
workshopy – tyto aktivity jsou hodnoceny pozitivně z důvodu
profesionálního přístupu osob, které je vedly a realizovaly, jež byl
zároveň prost formálnosti, jež by snižovala efektivitu tohoto typu
aktivit. Vysoká informační hodnota těchto aktivit se projevuje
také na velice pozitivním hodnocení jejich účinnosti.
Respondenti hodnotili ty komunikační aktivity a kanály, s nimiž měli vlastní praktickou zkušenost.
Hodnocení aspektů kvality, informační hodnoty, účelnosti a účinnosti bylo v dotazníku provedeno respondenty
na pětibodové škále, kde 1 znamená nejhorší možné hodnocení a 5 nejlepší hodnocení. Pro účel této zprávy jsme
průměrně hodnocení přepočítali na 100bodovou škálu, která evokuje procentuální škálu a je lepší pro zhodnocení
sledovaného aspektu.
43
44
58



Metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu – jsou hodnoceny jako kvalitní (dokumenty jsou na jednu
stranu přehledné, jako jistá bariéra však byl vyhodnocen a u dalších evaluačních otázek popsaný nesnadně přístupný jazyk dokumentů tohoto typu, který není vadou přímo samotného dokumentu, ale obecně procesu předávání informací souvisejících
s evropskými fondy) a zároveň s vysokou informační hodnotou
pro uživatele. Zjištěním tohoto průzkumu je neklesající význam
těchto oficiálních materiálů pro úspěšné připravení žádosti a následnou realizaci projektů.
Materiály typu newslettery, zpravodaje, bulletiny, letáky a plakáty jsou hodnoceny jako nadprůměrné z hlediska kvality i informační hodnoty. Zejména hodnocení druhého aspektu je důležité, materiály nebyly přehlcené informace, naopak poskytovaly
informace ve snadnějším jazyce než oficiální dokumentace programu.
Jako mírně podprůměrné z hlediska kvality a informační hodnoty
byly hodnoceny aktivity a materiály, jež jsou důležité z hlediska
specifických cílových skupin. Toto mírně podprůměrné hodnocení vyplývá z toho, že se do hodnocení zapojily zejména cílové
skupiny, na něž tyto aktivity necílily. Venkovní reklama a veřejné
akce byly určené především veřejnosti. Expertní panel tyto aktivity hodnotí jako podařené, oba typy aktivit byly připraveny velice kvalitně, venkovní reklamní materiály umisťované na exponovaná veřejná místa v regionu byly připraveny dle jednotného
a velice originálního vizuálního stylu a bylo je tedy možno snadněji přiřadit k programu. Veřejné akce byly mezi veřejností velice
oblíbené, byly velice profesionálně zorganizované a jednalo se
důležitý informační kanál směrem k veřejnosti. Presstripy pro
zástupce médií byly zase určeny úzké cílové skupině médií a jednalo se spolu s tiskovými zprávami a tiskovými konferencemi o
specifický kanál vůči mediálním organizacím s vysokou informační hodnotou.
otázku:
Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a jeho realizaci?
1. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účinnost informačních
a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované
tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu a všech souvisejících
záležitostech?
2. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost
nástrojů snižovaly?
Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace (i
v rámci sítě kontaktních míst v regionu soudržnosti SV, např. Eurocentra), semináře a workshopy zaměřené na zvýšení povědomí o podmínkách spojených s realizací projektů v rámci programu, ale také internetové stránky, které dle dotázaných obsahují potřebné informace a jsou
59
pozitivně hodnoceny i z hlediska další aspektů (např. kvalita), a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací
(uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace).
Specifickými cílovými skupinami jsou z hlediska nástrojů, které je možné
pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií jsou
účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce programu určené přímo veřejnosti, venkovní
reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního
stylu).
Bariéry, které snižují účinnost aktivit, se nedají zobecnit na jediný nebo
několik významných aspektů, ale pro část respondentů je problémem
složité názvosloví a terminologie (“eurospeak“) používaná v souvislosti
s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší
pochopení informací z nich plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd.
Expertní projektový tým na základě zjištění z dotazníkového průzkumu,
expertních rozhovorů a na základě vlastního zhodnocení jednotlivých aktivit z hlediska jejich účinnosti45 hodnotí jednotlivé typy komunikačních a
propagačních nástrojů programu následovně:
 Mezi nejúčinnější nástroje je možné zařadit osobní konzultace,
webové stránky programu, semináře a workshopy dále také
metodiky, manuály a příručky. Tyto nástroje hodnotí jako
účinné zejména cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy, organizace zřizované
nebo zakládané kraji, obcemi a státem a soukromé subjekty, jež
se zabývají přípravou projektových žádostí.
 Specifické hodnocení z hlediska účinnosti vykazují mediální organizace, jež jako nejúčinnější hodnotí webové stránky programu,
tiskové zprávy, veřejné akce programu, mediální (TV a rozhlasové) spoty.
 Z pohledu široké veřejnosti programu je jako nejúčinnější nástroj
možné vyhodnotit veřejné akce programu, které byly přímo koncipovány jako akce, jež mají veřejnost seznámit s programem a
jeho dobrými praxemi. Kromě těchto akcí jsou velice účinným
nástrojem také venkovní reklamy a propagační předměty zpracované podle jednotného a originálního vizuálního stylu, jež napomáhá vyšší identifikaci programu.
otázku:
Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV?
Stejné podotázky jako v případě evaluační otázky 2.2, pouze se zaměřením na účelnost aktivit/nástrojů.
Nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců svůj účel
aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a
Účinnost hodnocena jako vlastnost hodnoceného typu komunikačních a propagačních nástrojů, jež napomáhá
uživateli daného nástroje odpovědět na otázky spojené s programem, jež řeší, nebo prohloubit již dříve nabyté
znalosti či vědomosti související s programem.
45
60
workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy, články, reportáže včetně
TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako
takové, které splňují svůj účel. Bariérou snižující účelnost aktivit je i výše
zmíněný nesnadný jazyk a terminologie („eurospeak“), k lepšímu pochopení slouží materiály typu bulletiny, zpravodaje nebo letáky.
Expertní projektový tým na základě zjištění z dotazníkového průzkumu,
expertních rozhovorů a na základě vlastního zhodnocení jednotlivých aktivit z hlediska jejich účelnosti hodnotí jednotlivé typy komunikačních a
propagačních nástrojů programu následovně:
 Mezi nástroje nejlépe splňující svůj účel patří možnost využití
osobních konzultací v rámci územních odborů realizace programu a eurocenter, dále semináře a workshopy (obecně tedy
aktivity „kontaktního“ typu), metodiky, manuály, příručky a
další závazné tiskoviny programu a webové stránky programu.
Takto hodnotily zejména cílové skupiny, jež mohou být také žadateli nebo příjemci (nestátní neziskové organizace, organizace
místní a regionální samosprávy, podnikatelské subjekty), dále informační střediska o EU a soukromé subjekty zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů, příp. hospodářská komora.
 Z pohledu médií jsou nejúčelnějšími aktivitami a kanály webové
stránky programu, tiskové zprávy, články, reportáže a další mediální výstupy (včetně rozhlasových a TV spotů) a veřejné akce.
otázku:
1. Byly dle Vašeho názoru finanční prostředky investované do aktivit/nástrojů KoP investovány účelně a hospodárně?
2. Došlo dle Vašeho názoru ke zvýšení povědomí o Programu a zlepšilo se
díky Programu obecné mínění o EU?
Z informací a podkladů zjištěných v rámci tohoto průzkumu lze usuzovat,
že prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV byly využity hospodárně
(vychází z porovnání se srovnatelnými46 programy vzhledem k tomu, co
bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů bylo
dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů, což vychází ze
srovnání se srovnatelnými programy, jak bylo uvedeno výše. Zpracovatel
evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek. Díky komunikačním a propagačním aktivitám došlo ke zvýšení povědomí o programu, zda došlo také ke zvýšení obecného povědomí o EU,
není možno spolehlivě z dat sebraných dotazníkovým šetřením potvrdit.
Vzhledem k viditelnosti a úspěšnosti kampaně zaměřené na širokou ve-
Srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a
řádově také rozpočtem.
46
61
řejnost programu se dá předpokládat, že komunikační a propagační aktivity programu měly významný vliv také na zvýšení obecného povědomí a
zlepšení image EU v regionu.
Hodnocení hospodárnosti aktivit se primárně zaměřilo na zjištění toho,
zda bylo za předpokládané finanční prostředky dosaženo cílů, které KoP
měl. Evaluátor se v tomto opírá o zjištění z individuálních expertních rozhovorů, kdy byly dotazovány osoby, jež disponovaly také zkušenostmi
z marketingových a propagačních aktivit z různých operačních programů
(ne pouze ROP SV), a také o zkušenosti členů pracovního týmu evaluátora
s evaluacemi jiných operačních programů (včetně specifických evaluací
zaměřených na zhodnocení komunikačních a propagačních aktivit programů).
Dle informací uvedených v ročních Komunikačních plánech 2011 – 2015
a výročních zprávách k programu za roky 2011 – 2014 bylo na komunikační a propagační aktivity v uvedených letech (rok 2015 ještě není ukončen) vydáno 540,5 tisíc EUR z 8 242,1 tisíc EUR, které byly vynaloženy
v rámci prioritní osy 5 Technická pomoc, což se jedná o cca 7 %. Tento
podíl komunikačních a propagačních aktivit je možno v rámci srovnatelných programů hodnotit významně pozitivně47.
Dá se usuzovat, že díky propagačním a komunikačním aktivitám, které
byly ve značné míře směřovány také na cílovou skupinu široká veřejnost,
došlo ke zvýšení obecného povědomí o programu mezi veřejností a také
ostatními cílovými skupinami programu (hodnocení vyplývající z dotazníkového šetření je 63 na 100bodové škále). Kdežto hodnocení aspektu,
zda PR aktivity programu přispěly také ke zvýšení mínění o EU jako celku,
je spíše průměrné (57 na 100bodové škále). Není možné konstatovat, že
tomu tak skutečně bylo, nicméně vliv široce pojaté a viditelné kampaně
zaměřená na širokou veřejnost je neoddiskutovatelný. Výše zmíněné závěry potvrzují také expertní rozhovory – experti jednoznačně potvrdili,
že se povědomí o programu v průběhu let podstatně zvýšilo.
Také u ostatních komunikačních a informačních aktivit programu zaměřených na informování o podstatných aspektech programu směrem k žadatelům a příjemců, zaměřených na prohlubování jejich znalostí (semináře, workshopy, konference, konzultace) je možné potvrdit jejich ekonomickou efektivitu – expertním týmem nebyly identifikované aktivity, u
nichž by bylo možné stejného efektu dosáhnout za výhodnějších podmínek.
1. Byly dle Vašeho názoru naplněny cíle KoP?
Evaluátor vychází mimo jiné ze srovnání z hodnocení komunikačních a propagačních aktivit, které provedl v tomto
roce v rámci Programu přeshraniční spolupráce Polská republika – Slovenská republika 2007 – 2013, kde bylo zjištěno, že informační body působící v programovém území, vynakládaly zhruba pětinu rozpočtu technické pomoci na
komunikační a informační aktivity. Rozsah aktivit z hlediska počtu používaných kanálů a způsobu jsou v těchto dvou
srovnávaných programech srovnatelné.
47
62
otázku:
Je možné potvrdit, že dílčí komunikační cíle KoP pro období 2011 – 2015
byly splněny. Zpracovatel evaluace potvrzuje, že díky realizaci komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo
níže uvedených cílů. Došlo ke:
 Zvýšení povědomí o ROP SV
 Zvýšení povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a bylo tím podpořeno pozitivní vnímání role Společenství
pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV
 Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů
byla podpořena znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu
 Posílení pozitivního vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné
správy, která ROP SV řídí
 Příjemcům pomoci z ROP SV byly poskytnuty dostupné, včasné a
srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů
 Včas byly zpracovány aktuální informace o změnách při administraci projektů a byla tím zajištěna jejich dostupnost
 Udržena a posílena image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu
Formulování otázky „do jaké míry byly naplněny cíle“ vyžaduje kvantitativní ohodnocení. Avšak vzhledem k charakteru hodnocení (míra naplnění cíle) bylo od kvantitativního hodnocení upuštěno a bylo provedeno
hodnocení kvalitativní – ke každému z dílčích komunikačních cílů byla
formulována a verbálně popsaná expertním panelem (na základě vlastních zjištění a zjištění z průzkumu) míra naplnění tohoto cíle48.
 Zvýšit povědomí o ROP Severovýchod – povědomí mezi zkoumanými cílovými skupinami bylo už v roce 2010, v době realizace
předchozí evaluace, na velice vysoké úrovni. Od roku 2010 oscilovalo kolem srovnatelných hodnot. Díky komunikačním aktivitám vůči široké veřejnosti vzrostlo povědomí o programu mezi
touto cílovou skupinou.
 Zvýšit povědomí o konkrétních přínosech v regionu Severovýchod a podpořit tím pozitivní vnímání role Společenství pro
udržitelný a sociální rozvoj regionu Severovýchod – také povědomí o konkrétních přínosech programu je na vysoké úrovni.
Řada aktivit byla ať už přímo nebo nepřímo nastavena tak, aby
informovala o „dobré praxi“ programu. Průzkumem mezi cílovými skupina sice bylo zjištěno pouze lehce nadprůměrné hodnocení aspektu, jak díky programu došlo ke zvýšení obecného
mínění o EU, vzhledem k širokému pojetí kampaně je však nutné
tento aspekt hodnotit pozitivně.
 Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných přínosů ROP Severovýchod
v regionu – bylo realizováno v souvislosti s aktivitami zaměře-
Od kvantitativního hodnocení míry naplnění dílčích komunikačních cílů bylo upuštěno také z toho důvodu, že
povědomí mezi respondenty dotazníkového průzkumu o dílčích komunikačních cílech i globálním komunikačním
cíli bylo nízké, a tak hodnocení míry naplnění těchto cílů na škále nebylo součástí dotazníku pro zkoumané cílové
skupiny. Expertní panel následně upustil od kvantitativního hodnocení a s využitím zjištění provedených ostatními
metodami popsal míru naplnění cílů kvalitativně. Platí pro tuto i následující evaluační otázku.
48
63



nými na širokou veřejnost (veřejné akce přímo v městech regionu soudržnosti, prezentace a bannery na nádražích a dalších
frekventovaných veřejných místech).
Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy,
která ROP Severovýchod řídí a udržet a posílit image ÚRR jako
otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného
subjektu – můžeme hodnotit jako splněno z toho důvodu, že
osobní konzultace a další „kontaktní“ aktivity realizované prostřednictvím ÚRR byly hodnoceny jako výtečné jak z hlediska
kvality, tak informační hodnoty, účinnosti a účelnosti těchto aktivit. ÚRR v této roli vystupoval profesionálně a také těchto cílů
tak bylo dosaženo.
Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a
srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a
zdárnému ukončení projektů – řada aktivit zaměřených přímo
na příjemce pomoci (semináře, workshopy, osobní konzultace),
byla zaměřena na aktuální aspekty programu a poskytovaly tak
dostupné, včasné a srozumitelné informace.
Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci
projektů a zajistit jejich dostupnost – souvisí s předchozím bodem. Aktivity směrem k příjemcům byly velice dobře připravené
a příjemci tak dostávali nejaktuálnější informace.
otázku:
2. Pokud podle Vás nebyl naplněn globální cíl, jaký je dle Vašeho názoru
důvod, proč ne?
Je možné potvrdit, že globální cíl KoP byl splněn. Zpracovatel evaluace
potvrzuje, že díky realizace komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo globálního cíle a to obou aspektů,
které globální cíl sleduje:
 Podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj
prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla
dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny.
 Bylo podpořeno vnímání pozitivní role hospodářské a sociální
soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod.
Formulování otázky „do jaké míry byly naplněny cíle“ vyžaduje kvantitativní ohodnocení. Avšak vzhledem k charakteru hodnocení (míra naplnění cíle) bylo od kvantitativního hodnocení upuštěno a bylo provedeno
hodnocení kvalitativní – k oběma dílčím aspektům globálního cíle byla
formulována expertním panelem (na základě vlastních zjištění a zjištění
z průzkumu) míra naplnění tohoto aspektu.
 Zajistit, aby podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období
2007-2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny – pro zajištění diseminace informací o programu,
64

možnostech čerpání podpory a podmínkách, za kterých je z hlediska jednotlivých cílových skupin možno čerpat a které cílové
skupiny jsou oprávněnými žadateli, bylo využito mnoha různých
informačních a komunikačních kanálů. Aktivity byly zaměřené
dle cílových skupin (se specifickým přístupem např. k mediálním
organizacím, prostřednictvím nichž docházelo také k informování o programu) a jak vyplývá také z hodnocení jedné z dalších
evaluačních otázek, nebylo identifikováno, že by některé cílové
skupiny byly informovány nedostatečně.
Zajistit, aby bylo podpořeno vnímání pozitivní role hospodářské
a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti
Severovýchod – pro naplnění tohoto aspektu byly důležité
zejména aktivity zaměřené na širokou veřejnost programového
území. Pro podporu vnímání pozitivní role hospodářské a sociální
soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti byly realizovány: veřejné akce, konference, veletrhy, společenské události, účast médií informujících o programu se předpokládala na
tiskových konferencích, presstripech, bylo využito TV a rozhlasu.
Na základě těchto poznatků lze potvrdit, že byly vytvořeny podmínky pro zajištění tohoto požadavku.
otázku:
ROP SV osvědčily a proč?
Ohodnoťte prosím nástroje informovanosti a publicity dle toho, jak dle
Vašeho názoru splnily svůj účel (v rámci možností bude ke každému nástroji popsán účel jeho zařazení do KoP, nebude-li očividný ze samotné
definice nástroje).
Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily
online aktivity (zejména webové stránky programu, databázový mailing)
a kontaktní aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí,
jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy, semináře, osobní konzultace).
Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp.
elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery,
zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se
nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy, rozhlasové
spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny
široká veřejnost je nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů
na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační
předměty.
Užitečnost a celkový přínos je hodnocen na 100bodové škále, kde čím
vyšší hodnota, tím lepší hodnocení přínosu těchto aktivit ze strany respondentů. Nejlépe byly hodnoceny aktivity, o nichž byla zmínka několikrát již u předcházejících evaluačních otázek. Hodnocení vyšší než 60 mají
osobní konzultace (aktivita hodnocena jako vůbec nejpřínosnější pro cílové skupiny – hodnocení 73 na 100bodové škále), webové stránky programu (z expertních rozhovorů bylo potvrzeno, že stránky jsou velice informačně hodnotné a přínosné a zároveň přehledné a aktualizované),
65
programové dokumenty, semináře, workshopy a dobře fungující síť kontaktních míst (územní odbory realizace programu a eurocentra).
Výše uvedené hodnocení je uvedeno zejména z pohledu cílových skupin
potenciálních žadatelů a příjemců. Z hlediska mediálních organizací se
nejvíce osvědčily webové stránky (na 100bodové škále hodnoceny hodnotou 68), tiskové zprávy (64), rozhlasové spoty a další mediální výstupy
(68) a veřejné akce (61).
Pro soukromé subjekty zabývající se přípravou projektových žádostí pro
dotace z EU fondů se nejvíce osvědčily metodiky, manuály a příručky
(98), osobní konzultace (93), newslettery, zpravodaje a bulletiny (86).
Při hodnocení toho, zda se aktivity KoP osvědčily či nikoliv z pohledu cílové skupiny široká veřejnost49, není možné se opřít o provedené dotazníkové šetření, proto byly aktivity hodnoceny expertním způsobem –
jako aktivity, které se nejvíce osvědčily, byly označeny veřejné akce, venkovní reklamy (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných
místech regionu) a propagační předměty.
ROP SV neosvědčily a proč?
Shodná podotázka jako v případě evaluační otázky 2.7.
otázku:
Z komunikačních a propagačních aktivit z hlediska cílových skupin, jež
tvoří potenciální žadatelé a příjemci, se nejméně osvědčily aktivity typu
TV a rozhlasové spoty, venkovní reklama, online a tisková inzerce, veřejné akce a propagační předměty a další aktivity, které byly určeny především pro jiné cílové skupiny (např. tiskové konference určené pro média). Souvisí to také s tím, že tyto cílové skupiny primárně získávaly informace prostřednictvím prověřených nástrojů „kontaktního“ typu a online.
Z hlediska médií se nejméně osvědčily konference a veletrhy, propagační
předměty, venkovní reklama, společenské akce a překvapivě negativně
z hlediska toho, jak se osvědčily, byly presstripy pro média. Zpracovatel
evaluace ovšem přes toto hodnocení vyzdvihuje význam presstripů při
budování vztahů s mediálními organizacemi.
Z výše uvedeného však vyplývá jeden podstatný závěr – pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp.
neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity
určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené,
neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených
ze strany mediálních organizací).
Z hlediska cílových skupin tvořených potenciálními žadateli a příjemci (v
rámci organizací zřizovaných nebo zakládaných kraji, obcemi nebo státem, organizací místní a regionální samosprávy, nestátních neziskových
Konkrétní aspekty komunikačních a propagačních aktivit ROP Severovýchod, které jsou v této evaluační otázce
rozebírány, nebyly a nemohly být popsány na základě obecně zaměřeného, celorepublikově zpracovaného průzkumem společnosti IBRS z roku 2013 (zmínka výše), jehož závěry byly použity pro ohodnocení postojů cílové skupiny
široká veřejnost.
49
66
organizací a podnikatelských subjektů) byly na 100bodové škále popsané
v odůvodnění předchozí evaluační otázky nejhůře hodnoceny aktivity TV
a rozhlasové spoty (44), venkovní reklama (44), online a tisková inzerce
(46-48), veřejné akce (47) a propagační předměty (47).
Mediální organizace vyhodnotily jako aktivity, které se nejméně osvědčily, konference a veletrhy (46), propagační předměty (46), venkovní reklama (46), společenské akce (46) a překvapivě negativně (43) také
presstripy. Jak je uvedeno přímo v odpovědi, není možné presstripy hodnotit jako aktivity, které se neosvědčily. Jedná se o velice vhodný nástroj
pro budování vztahu s médii, a přestože je ze strany médií hodnocen jako
nástroj, jež se osvědčil nejméně, zpracovatelé evaluace jeho zařazení
mezi aktivity KoP ROP SV hodnotí velice pozitivně.
Přesto, že se jedná o aktivity, které se neosvědčily, resp. osvědčily nejméně, jsou aktivity ze strany respondentů hodnoceny pouze mírně podprůměrně.
otázku:
Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým
způsobem se s nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně?
1. Jak probíhala komunikace s médii? Zajímaly se o Program, realizované
projekty, jejich výstupy a výsledky Programu?
2. Musela být média pobízena k účasti na akcích a informování o Programu/projektech? (Např. zveřejňovala pouze předpřipravené tiskové
zprávy a sponzorované články?)
Způsob informování médií o programu a o projektech byl zpočátku orientován zejména na zveřejňování tiskových zpráv a PR článků připravených, ať již realizátory konkrétních projektů, nebo řídicím orgánem programu pro potřeby médií. Není možné konstatovat, že by komunikace
s regionálními médii nebyla efektivní, je možné uvést, že komunikace
s médii vykazovala podobné rysy jako v případě jiných programů a aktivit
podobného typu – média zveřejňovala předpřipravené tiskové informace, zástupci médií se účastnili tiskových konferencí, když byly pořádány, či předem dohodnutých akcí, ale z vlastní iniciativy informují především o negativních aspektech spojených s programem či realizovanými
projekty. Ze strany řídicího orgánu však byly uskutečněny všechny preventivní kroky, aby byla navázána efektivní spolupráce s médii – byly pořádány tiskové konference, presstripy pro zástupce médií, byly navazovány kontakty s konkrétními žurnalisty.
Média v případě ROP Severovýchod a projektů realizovaných díky programu vykazovala podobný přístup jako v případě jiných programů nebo
aktivit podobného typu. Média zpočátku svou aktivitu směrem k programu omezovala zejm. na zveřejňování předpřipravených tiskových
zpráv a PR článků50, příp. účast na tiskových konferencích. Vlastní poznatky expertního týmu a závěry expertních rozhovorů jsou takové, že
Myšleny tiskové zprávy a PR články připravované jak zpracovateli projektů, tak řídicím orgánem programu. Přestože aktivity jednotlivých zpracovatelů projektů týkající se publicity nevyplývají přímo z Komunikačního plánu programu, jsou zde zmíněny jako důležitý kanál, kterým se rovněž distribuují informace o programu (prostřednictvím
informací o realizovaných projektech).
50
67
média se primárně zaměřují na informování o problematických kauzách
a jiných problémech, které v souvislosti s programem vždy vzniknou
(spory mezi příjemci podpory a ÚRR apod.), byť jich v případě tohoto programu nebylo nadprůměrně mnoho. Řídicí orgán programu však provedl
veškerá opatření, aby byla s médii navázána efektivní spolupráce – pořádal tiskové konference, presstripy pro zástupce médií, v případě, že se
objevila nějaká negativní kauza, vydával tisková prohlášení, která měla
podat stanovisko řídicího orgánu.
Zdrojem pro toto hodnocení a vypracování odpovědi na evaluační otázku
byla zpracovaná mediální analýza a částečně také poznatky z realizovaných individuálních expertních rozhovorů.
otázku:
Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod
v médiích?
1. Měnila se nějak v průběhu času rétorika informování o Programu a o
RR?
Rétorika informování o řídicím orgánu (regionální radě), o programu a o
realizovaných projektech se měnila s tím, jak se objevovaly výstupy jako
produkt realizace projektů podpořených v rámci programu. Díky tomu
došlo ke změně poměru mezi informacemi vyznívajícími negativně a pozitivně (pozitivní zprávy byly posíleny s objevující se dobrou praxí, jež se
začala ve větší míře objevovat od roku 2012). Změna obrazu Regionální
rady a ROP SV souvisí především s tím, jaká byla kvantita informací, jež
se v médiích objevovaly – na začátku sledovaného období byl počet
článků a dalších mediálních výstupů ve srovnání s druhou polovinou sledovaného období (2014) nesrovnatelně nižší a pokud se objevovala období s vyšším mediálním zásahem, jednalo se o negativně vyznívající
kauzy. Postupem času však média ve větší míře informují o dobré praxi
(výstupech realizovaných projektů) a tím se mění poměr zpráv s pozitivním a negativním sentimentem ve prospěch pozitivních zpráv.
Z mediální analýzy vytvořené jako podklad pro práci expertního týmu s
podporou zjištění provedených v rámci expertních rozhovorů vyplynulo,
že se situace v průběhu času proměnila – na začátku sledovaného období
(2011) byla míra informování o programu nízká. Informace, které se objevovaly v médiích, byly zaměřeny spíše neutrálně nebo negativně (v případě, že média informovala o nějakém problému, kauze, nejasnostem
apod. – podrobněji důvody vyšší mediálních zásahů článků informujících
o programu nebo řídicím orgánu jsou popsány ve výstupech mediální
analýzy ve 3. kapitole). Bylo zjištěno, že postupem času, zejm. ve druhé
polovině sledovaného období (2014) narůstá počet zpráv, článků a dalších mediálních výstupů týkajících se programu (vyhledaných v rámci mediální analýzy dle klíčových slov uvedených mezi parametry analýzy v 2.
kapitole) a že se mění převažující sentiment těchto zpráva – média se
posouvají od informování o negativních aspektech souvisejících s programem směrem k informování o dobré praxi programu.
Zdrojem pro toto hodnocení a vypracování odpovědi na evaluační otázku
byla zpracovaná mediální analýza a částečně také poznatky z realizovaných individuálních expertních rozhovorů.
68
Znění evaluačního úkolu č. 3: „Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV“.
otázku:
Jaký byl celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity?51
1. Zhodnoťte prosím dopad KoP do oblastí, na které byl zaměřen.
2. Myslíte si, že díky aktivitám a nástrojům KoP došlo ke zvýšení povědomí
o Programu a jeho aktivitách?
Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení na základě ostatních sledovaných aspektů (zejm. účinnost, účelnost, informační hodnota a kvalita nástrojů) se zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje největší, příp. nejmenší dopad).
KoP na léta 2011 – 2015 předpokládal využití níže uvedených komunikačních nástrojů (v závorce základní hodnocení a primární cílová skupina tohoto nástroje, podrobněji je dopad popsán v odůvodnění odpovědi):
 Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno také ze strany mediálních
organizací.
 Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná
se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech (milnících, termínech, podmínkách, výzvách) týkajících se programu.
 Rádio - důležitý nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti.
 Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká
veřejnost).
 Webové stránky programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné také
pro širokou veřejnost (bylo by vhodné zásadní informace strukturovat ještě přístupnější formou, ale i tak měl web dopad také
na veřejnost).
 Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad
do ani jedné z cílových skupin, ale jeho využití je pochopitelné
(online média sleduje jiná část cílové skupiny veřejnost než tištěná média)
 Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího
výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil.
 Obecně aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady
pro efektivní komunikaci.
 Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný dopad na
cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci).
 Databázový mailing - pozitivně hodnocený nástroj opět zejména
pro potřeby žadatelů a příjemců.
V rámci této evaluační otázky došlo ke komplexnímu zhodnocení komunikačních a propagačních aktivit evaluátorem s popisem specifik vůči jednotlivým cílovým skupinám.
51
69

Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti
a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající
se programu.
 Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako
důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými
závaznými dokumenty.
 Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají, avšak dopad je významný pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci
projektu.
 Informační publikace a digitální média - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost.
 Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program.
 Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty
používaly stejný, originální vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů.
Hodnocení jednotlivých nástrojů respondenty z hlediska účinnosti, účelnosti, kvality připravení, informační hodnoty (resp. výběr těch nejlepších,
příp. nejhorších ze všech nástrojů) bylo součástí předchozího bloku evaluačních otázek. V této otázce zpracovatel evaluace provedl syntézu
všech zjištění (jak na základě vlastního expertního úsudku, tak s podkladem zjištění z dotazníkového šetření, expertních rozhovorů a ve srovnání
s jinými srovnatelnými aktivitami - např. propagační a komunikační aktivity v programech přeshraniční spolupráce52 a v jiných operačních programech).
Komunikační plán pro léta 2011 – 2015 předpokládal využití těchto komunikačních nástrojů:
 Televize – televizní reportáže je možno hodnotit jako nejlepší PR
aktivitu se zaměřením na rozšíření informací o programu mezi
širokou veřejnost. Tento způsob inzerování programu v celostátním médiu je ale zároveň velice drahý. Proto jsou velice důležité
jiné aktivity v rámci KoP – budování vztahů s novináři, realizace
presstripů apod. V případě, že novinářská obec bude mít přístup
k informacím o programu zajímavou cestou, zvyšuje se pravděpodobnost, že budou o programu informovat (v případě TV ve
formě reportáží ve zpravodajských pořadech apod.). Vysílání animovaného spotu (v roce 2014 ve Východočeské televizi) je
možné rovněž hodnotit pozitivně, došlo k dodržení jednotného
vizuálního stylu společně s ostatními typy reklamy (zejm. ven-
Zejména Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013 a 2014 – 2020 a Program přeshraniční spolupráce Polská republika – Slovenská republika 2007 – 2013.
52
70





kovní), je velice vysoká pravděpodobnost, že veřejnost, pro kterou byly televizní spoty určeny především, byla s to si spot spojit
s jinými známými aktivitami.
Tisková inzerce – tiskovou inzercí byly distribuovány informace o
výzvách, o oblastech podpory, o informačních akcích, o zajímavých projektech. Ročně bylo připraveno a zveřejněno několik desítek placených inzercí. Tisková inzerce patřila dle respondentů
mezi jeden z nejméně využívaných nástrojů, jak získat informace
o programu, a to přestože byla zejm. ke konci sledovaného období zaměřena na prezentaci „dobré praxe“ programu. Zároveň
je vhodné, byť to nebylo doceněno respondenty realizovaného
průzkumu, tiskovou inzerci používat jako jeden z kanálů, prostřednictvím kterých byly cílové skupiny (zejm. potenciální žadatelé a příjemci) informováni o důležitých milnících v rámci programu (výzvy, termíny předložení projektových žádostí atd.).
Rádio – průběžně byly odvysílány reklamní spoty, jichž bylo
v každém sledovaném roce vyrobeno několik kusů. Vzhledem
k popularitě regionálních rádií, která je na rozdíl od situace na
trhu TV vysoká, je možné hodnotit tyto spoty jako úspěšné.
Jedná se o důležitý nástroj komunikace s veřejností a jako velice
účelné a účinné byly rádiové spoty vyhodnoceny rovněž z průzkumu mezi mediálními organizacemi.
Venkovní reklama – venkovní reklamu, která byla využita v rámci
ROP SV, je možno hodnotit vysoce pozitivně. Pro rozmístění reklamy (ať již formou bannerů, stojících reklamních panelů nebo
polepů) bylo využito prostorů, kde se shromažďuje velké množství lidí (nádraží, veřejné prostory, vozidla MHD) a je tedy velká
pravděpodobnost, že tyto aktivity byly úspěšné. Venkovní reklama splnila svůj účel – jednoduchou a originální formou informovala zejm. o výstupech a výsledcích programu, vytvořila předpoklady pro to, aby si veřejnost dokázala spojit jednotlivé realizované projekty s programem. Venkovní reklama byla určena
primárně široké veřejnosti programu a v menší míře cílila na
ostatní cílové skupiny.
Webové stránky programu – webová komunikace byla vyhodnocena jako jeden z nejvýznamnějších kanálů pro získávání informacemi zejm. potenciálními příjemci a příjemci. Webové stránky
jsou velice přehledné, pravidelně aktualizované a je tedy možnost, že byly využívány také nezanedbatelnou částí veřejnosti,
byť nebyly veřejnosti primárně určeny. Pro tyto účely by bylo
možné uvažovat o jasně odlišené sekci pouze pro veřejnost, kde
by byly základní, jednoduše (např. graficky přehledně – formou
graficky přívětivě zpracovaných letáčků) podané informace o
programu a realizovaných projektech. Webové stránky však stoprocentně splnily úkol informovat o podstatných aspektech programu (např. o výzvách, podmínkách, termínech) cílové skupiny
potenciálních žadatelů a příjemců.
Online inzerce – online inzerce byla realizována formou ebannerů (na portálech iDnes.cz, Blesk.cz apod.), ale z hlediska respondentů se jednalo o jeden z nejméně „povšimnutých“ zdrojů
informací o programu. Jedná se o nástroj, který neměl významný
71







dopad do žádné z cílových skupin, jeho použití je však pochopitelné („dát o sobě vědět v online médiích“, které sleduje jiná část
cílové skupiny veřejnosti než tištěná média).
Komunikační platforma pro interní cílové skupiny – hodnoceno
ze strany expertů zapojených do monitorovacího výboru jako
dobře fungující pro interní potřeby komunikace a zajištění informovanosti.
Tiskové zprávy, tiskové konference – klasický nástroj komunikace
zejm. s médii.
Vztahy s novináři, presstripy, eventy – jedná se o velice důležitý
„preventivní“ nástroj pro budování vztahu s médií pro zajištění
pozitivní publicity programu, dobrých projektů podpořených
v rámci programu, což se projevilo také na změně sentimentu
mediálních výstupů, kdy v průběhu sledovaného období 2011 –
2015 došlo postupem času k daleko většímu informování o pozitivních aspektech programu. Zpracovatel evaluace velice pozitivně hodnotí způsob nastavení spolupráce s mediálními organizacemi, které byly průběžně informovány o důležitých akcích a
milnících programu (platforma tiskových zpráv a konferencí) a
byly jim prezentovány výstupy a výsledky programu formou
presstripů a účasti mediálních organizací na veřejných akcích.
Síť kontaktních míst (osobní konzultace) – možnost osobních
konzultací a využití sítě kontaktních míst bylo ze strany respondentů hodnoceno velice pozitivně. Informace podávané tímto
kanálem byly hodnoceny jako kvalitní, informace byly podávané
včas, přesně a profesionálním způsobem. Je možné konstatovat,
že tento jeden z nejvýznamnějších nástrojů komunikace v programu (také dle hodnocení respondentů), byl připravován a realizován kvalitně. Jedná se o nástroj určený především pro cílové
skupiny potenciálních žadatelů a příjemců, ostatním cílovým skupinám nebyl určen, je tedy nerelevantní jej z jejich pohledu hodnotit.
Databázový mailing – rovněž pozitivně hodnocený nástroj ze
strany respondentů. Hlavně ve srovnání s jinými programy fungovalo velice dobře a respondenti byli průběžně informováni o
podstatných aspektech programu.
Vzdělávání, semináře a workshopy – souvisí rovněž s osobními
konzultacemi, i tyto aktivity byly respondenty hodnoceny jako
nenahraditelné. Na akcích byly umožněny vstupy ze strany posluchačů, konkrétní dotazy, které posluchači řeší při své práci a
realizaci projektů. Akce byly dle respondentů připraveny kvalitně
a profesionálně a pro respondenty byly přínosné. Opět nástroj
určený především cílové skupině potenciálních žadatelů a příjemců, z pohledu ostatních cílových skupin nerelevantní hodnotit.
Konference a veletrhy, veřejné akce – akce je možno hodnotit pozitivně. Konference jsou dobrými místy společného setkávání
mezi představiteli programu a dalších implementačních institucí
a potenciálními žadateli a příjemci. Veřejné akce zase byly velice
populární mezi veřejností.
72





Letáky a plakáty, zpravodaje a bulletiny – Jedná se o komunikační kanály, jejichž přínosnost byla zejm. v podání informací
strukturovaných složitým „evropským“ jazykem (např. v příručkách, programovém dokumentu apod.) jednodušší a přístupnější
formou. Letáky jsou vhodným prostředkem, jakým poskytnout
např. potenciálním žadatelům a příjemcům základní informace o
programu (výzvách, jejich podmínkách, podmínkách čerpání
apod.). Je vhodným řešením letáky a další podobné materiály
umístit hlavně na místech, kde se jejich adresáti pohybují (budova ÚRR, v případě, že docházejí na konzultace, místa, kde probíhají školení apod.). Přestože cílové skupiny přínosnost tohoto
typu materiálů nedocenily, je nutné právě pro přínos ve zjednodušení podávaných informací hodnotit pozitivně.
Metodiky/manuály/příručky – pro řadu respondentů je možnost
práce s tištěným manuálem, příručkou nebo jiným závazným dokumentem klíčová. Obecným problémem tohoto typu výstupů
(tištěných i elektronických) je nesnadný jazyk evropských programů, která může být pro řadu respondentů bariérou. Zejm. pro
cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců se jedná stále o
velice důležitý typ komunikačních nástrojů.
Informační publikace a digitální média – vhodný způsob prezentace zejm. dobré praxe programu. Byly zpracovány kvalitně a
vkusně.
Zprávy a studie – zprávy a studie poskytují informace hlavně odborné veřejnosti a odborníkům hodnotícím program z různých
aspektů (průběžné evaluace, ex-post evaluace, další hodnocení
programu).
Propagační předměty – při hodnocení propagačních předmětů je
nutné přihlédnout k tomu, že se jedná o propagační předměty
určené primárně pro širokou veřejnost. Provedení propagačních
předmětů (kvalitní zpracování, jednotný grafický vzhled, celková
vkusnost) je hodnoceno velice pozitivně (zejm. pro svou originalitu, která vytváří předpoklady lepší rozpoznávatelnosti programu veřejností). Co zpracovatel evaluace k propagačním předmětům podotýká, je to, že by bylo vhodnější zaměřit se spíše na
hodnotnější, větší propagační předměty (turistický batoh, termoska, další praktické věci), které by byly k dispozici např. jako
ceny v soutěžích pro obyvatele, než na drobnosti, kterých je
z různých aktivit mezi veřejností již spousta a klesá zájem o ně.
Z drobných předmětů tvoří výjimku psací potřeby, o něž je na seminářích a podobných akcích zájem vždy. Podobný pohled rezonoval také mezi experty oslovenými v rámci expertních rozhovorů. Ostatní cílové skupiny nehodnotily propagační předměty
ani jako účinné, ani jako účelné. Vzhledem k tomu, že byly určeny
především široké veřejnosti, není možné k tomuto hodnocení
přihlédnout.
73
otázku:
Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využít ve větší
(případně v menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit KoP ROP SV?
1. Zhodnoťte prosím nástroje/aktivity dle toho, jaký dopad na jednotlivé
cílové skupiny vykazovaly.
2. Byly některé z dobře hodnocených nástrojů/aktivit využity dle Vašeho
názoru v nedostatečné míře?
3. Byly naopak některé špatně hodnocené využity v nadbytečné míře?
Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity, které bylo provedeno u evaluační otázky 3.1, vyplývá, že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami (např. televize a rádio pozitivně hodnoceno jak
ze strany médií, tak široké veřejnosti, dále podobně např. veřejné akce,
webové stránky určené nejen žadatelům a příjemcům, ale také veřejnosti
a ostatním cílovým skupinám), nebo v rámci jedné konkrétní cílové skupiny (např. metodiky/příručky/manuály, osobní konzultace, workshopy a
semináře určené především žadatelům a příjemcům, venkovní reklama a
propagační materiály s dopadem do většího spektra cílových skupin, velice významné ale především vůči veřejnosti).
Pro odůvodnění této evaluační otázky je nutné se opřít o komplexní
zhodnocení jednotlivých typů nástrojů komunikace a informovanosti se
zohledněním jejich dopadu do jednotlivých cílových skupin uvedené
v odůvodnění předcházející evaluační otázky. Komplexní zhodnocení
bylo provedeno na základě expertního úsudku projektového týmu (expertního panelu), tak na základě zjištění z dotazníkového průzkumu a individuálních expertních rozhovorů.
otázku:
Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo
naopak méně?
1. Existují dle Vašeho názoru cílové skupiny, které byly informovány nedostatečně?
2. Je hodnocení cílových skupin o nedostatečnosti některých nástrojů objektivní?
Není možné konstatovat, že by existovala cílová skupina, na níž by byly
jednotlivé nástroje komunikace a informovanosti zaměřeny příliš málo,
nebo příliš mnoho.
Zpracovatel evaluace se při hodnocení jednotlivých komunikačních a propagačních aktivit zaměřil na zhodnocení všech nástrojů, které definoval
KoP. Každý nástroj je specificky zaměřený na jinou cílovou skupinu. Z hlediska cílových skupin je možné konstatovat následující:
 Řídicí orgán, monitorovací výbor a další instituce, které se zabývají implementací a monitorováním ROP SV a jsou zdrojem informací o ROP SV – informovanost těchto osob probíhala bezproblémově včetně fungování mailingu a informačního systému pro
tyto osoby (komunikační platforma pro interní komunikaci).
74





Média – aktivity zaměřené na média vytvářely potenciál vybudování komunikační platformy zajišťující dobrou informovanost
mediálních organizací.
Zpracovatelé projektů, informační střediska o EU v regionu SV –
vzhledem k funkčnosti webu a možnosti účastnit se seminářů,
workshopů, využívat příručky a další závaznou dokumentaci, je
možné hodnotit bez připomínek také informovanost těchto cílových skupin.
Místní a regionální samospráva (kraje, obce, dobrovolné svazky
obcí atd.) – informovanost těchto cílových skupin bývá u různých
operačních programů a srovnatelných aktivit problematická
(účast na seminářích určených na informovanost, účast na osobních konzultacích, konkrétnost dotazů apod.), což ovšem u tohoto programu neplatilo. Samotní respondenti z této cílové skupiny uváděli, že informační a komunikační aktivity v rámci tohoto
programu byly směrem k jejich cílové skupině velice dobře nastaveny, informovanost považovali za velmi dobrou („kdo chtěl,
informace se dozvěděl“ – citace z realizovaných rozhovorů).
Všichni ostatní potenciální žadatelé a příjemci podpory – platí totéž co u místní a regionální samosprávy.
Široká veřejnost – na veřejnost byla zaměřena řada komunikačních aktivit (venkovní reklama, veřejné akce, propagační předměty, komunikace prostřednictvím TV a rozhlasové reklamy,
spotů a reportáží atd.), jejichž dopad byl vyhodnocen velice významně. Cílová skupina široká veřejnost byla cílovou skupinou
dobře informovanou a vzhledem k viditelnosti, originalitě a šíři
pojetí kampaně vůči veřejnosti (např. venkovní reklama, bannery
a další formy prezentace výstupů a výsledků programu) lze konstatovat, že na tuto cílovou skupinu, jejíž informovanost bývá u
různých operačních programů a podobných aktivit hodnocena
jako problematická, nebylo nutné se zaměřit více.
otázku:
Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých využitých komunikačních a
propagačních nástrojů KoP ROP SV?
Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla užitečnost informačních
a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované
tak, abyste byli adekvátně informováni o potřebných záležitostech?
Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů
a příjemců osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Bylo zjištěno, že cílové skupiny, jež byly
úspěšnými příjemci v rámci programu, hodnotí jako podstatně důležitější
aktivity „kontaktního“ typu (osobní konzultace, workshopy, semináře),
než zástupci neúspěšných příjemců a těch, kteří vůbec nežádali.
Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově
přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu zaměřené aktivity
– tiskové zprávy, konference, presstripy.
Aktivity, jež byly zaměřené primárně na veřejnost programového území,
nebyly průzkumem vyhodnoceny jako nadprůměrně užitečné a přínosné,
75
avšak expertní posouzení těchto nástrojů (veřejné akce, propagační
předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) je takové, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo
na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu.
Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV bylo provedeno na základě dotazníkového šetření oslovených cílových skupin, individuálních
expertních rozhovorů a odborného posouzení jednotlivých aktivit expertním panelem
 Nástroje osobní konzultace, semináře a workshopy byly vyhodnoceny jako nástroje nejužitečnější s největším celkovým přínosem, které byly pozitivně hodnoceny zejména cílovou skupinou
žadatelů a příjemců.
 Dalším podobně oceněným nástrojem z hlediska užitečnosti a
celkového přínosu pro cílové skupiny jsou webové stránky. Velice
zajímavé je srovnání uvedených nástrojů z hlediska toho, zda respondenti byli, či nebyli příjemci, nebo vůbec nežádali. Zatímco
úspěšní žadatelé oceňují velice silně "kontaktní" aktivity, neúspěšní žadatelé a ti, kteří vůbec nežádali, daleko více akcentují
webové stránky programu anebo metodiky, manuály a příručky,
které jsou však celkově (i úspěšnými žadateli) hodnoceny jako
velice užitečný a přínosný nástroj informovanosti.
 Mírně nadprůměrně nebo průměrně jsou hodnoceny nástroje
newslettery, zpravodaje, bulletiny, příp. letáky a plakáty, což jsou
materiály, jejichž účelem bylo jednodušší formou informovat o
podstatných aspektech spjatých s programem. Přestože ze
strany respondentů dotazníkového průzkumu nebyly oceněny
výrazně nadprůměrným hodnocením, je nutné vyzdvihnout jejich přínos při informování dotčených cílových skupin (zejm. žadatelé a příjemci, ale také informační střediska, soukromé subjekty zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z
EU fondů).
 Nadprůměrně je nutné hodnotit nástroje komunikace s mediálními organizacemi (tiskové zprávy, tiskové konference,
presstripy atd.) – jedná se o užitečné a velice přínosné nástroje,
jak komunikovat s médii.
 Průměrně a podprůměrně hodnocené byly respondenty dotazníkového průzkumu hodnoceny aktivity určené pro širokou veřejnost (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV
a rozhlasové spoty, reportáže). Nižší hodnocení těchto aktivit na
základě dotazníkového průzkumu je způsobeno tím, že respondenty netvořili zástupci široké veřejnosti, jimž byly aktivity určené primárně. Tyto aktivity byly na základě expertního hodnocení vyhodnoceny jako velice užitečné a přínosné právě vůči cílové skupině veřejnost, na níž byly zaměřeny především.
76
otázku:
1. Existují dle Vašeho názoru cíle, které KoP měl, na jejichž splnění měly
být zaměřeny jiné nástroje/aktivity?
2. Máte představu o tom, které nástroje by byly pro splnění nastavených
cílů relevantní?
Ze zjištění provedených pro potřeby odpovědi na dřívější evaluační
otázky (2.5 a 2.6), kde bylo konstatováno, že dílčí komunikační cíle i globální cíl KoP ROP SV byly splněny, je možné konstatovat, že nástroje použité v rámci komunikačních a propagačních aktivit programu byly vzhledem ke stanoveným cílům KoP ROP SV relevantní. Vzhledem k tomu, že
KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních komunikačních cílů, byl hodnocen celkový agregovaný přínos
všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly určeny primárně
kterékoliv cílové skupině, ke splnění komunikačních cílů, jejichž splnění
bylo potvrzeno v dřívějších evaluačních otázkách.
Komunikační cíle definované v KoP na léta 2011 – 2015 se dají rozdělit na
cíle vůči cílovým skupinám široká veřejnost a média a na cíle vůči cílové
skupině příjemců podpory.
Vůči cílovým skupinám široká veřejnost a média:
 Zvýšit povědomí o ROP SV
 Zvýšit povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod
a podpořit tím pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV
 Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu
 Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která
ROP SV řídí
Cíle vůči cílovým skupinám byly prostřednictvím použitých nástrojů a komunikačních kanálů splněny. Vyplývá to nejen z expertních rozhovorů,
ale také nepřímo z dotazníkového šetření mezi respondenty průzkumu.
To, že by povědomí o ROP Severovýchod bylo zvýšeno, nebylo jednoznačně potvrzeno z dotazníkového šetření. Avšak lze tak usuzovat z šetření provedeného MMR v roce 2013 (mezi léty 2011 a 2013 vzrostlo povědomí o regionálním operačním programu z 10 na 15 % dotázaných,
z čehož lze nepřímo usoudit, že došlo také ke zvýšení povědomí o přínosech EU v regionu). S tím souvisí aspekt informovanost prostřednictvím
dobré praxe, který také byl naplněn – sloužila k tomu kampaň zaměřená
na veřejnost umístěná na veřejná místa typu nádraží nebo prostřednictvím polepů na vozy MHD. Nepřímo došlo také ke zjištění, že ÚRR je pozitivně vnímanou institucí, neboť negativních ohlasů na jeho roli v programu bylo velice málo, většina dotázaných spolupráci a pozici ÚRR v komunikačních a propagačních aktivitách programu vnímala velice pozitivně.
Vůči cílové skupině příjemci podpory:
 Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů
77

Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit jejich dostupnost
 Udržet a posílit image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu
Cíle vůči cílové skupině příjemců podpory byly naplněny, což potvrzují
především výsledky realizovaného průzkumu. Respondenti i oslovení experti potvrdili, že příjemci dostávali včasné a srozumitelné informace,
byly podávány včas a profesionálně a realizované informační aktivity byly
pořádány v souvislosti s aktuálním stavem programu (ve vazbě na životní
cyklus programu). I aktuální informace byly včas distribuovány k příjemcům. Image ÚRR – hodnocení viz odpověď výše.
otázku:
Vyplývá z použitých nástrojů a kanálů nějaká potřeba udržitelnosti (např.
webu apod.)?
Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je úzce spjata s finančním nastavením aktivit (jakým způsobem je zajištěno financování aktivity do budoucna) a harmonogramem realizace (jak dlouho se předpokládá ještě
„funkčnost“ daného nástroje). Opatření informovanosti a publicity jsou
udržitelná do takové míry, do jaké bude nadále fungovat řídicí orgán programu a bude tyto aktivity financovat (např. provoz webových stránek,
informační aktivity pro příjemce zajišťující udržitelnost projektů, reklamní kampaň propagující dobrou praxi programu atd.).
Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity
prakticky ukončeny z důvodu, že období, v němž ROP SV působil, fakticky
skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky, elektronické
materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet
hlavně u skupiny příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je
tedy tímto značně omezena.
I dva roky po neoficiálním ukončení programu (ukončení programovacího období v roce 2013) jsou samozřejmě stále realizovány projekty a
tím pádem jsou nastaveny pro rok 2015 také informační a komunikační
aktivity (plán na rok 2015 počítal s celkem šestimilionovým objemem financí na tuto oblast). Komunikační plán pro rok 2015 informuje také o
aktivitách v rámci Integrovaného ROP 2014 – 2020, nakonec bylo ze
strany MMR rozhodnuto, že RR se na IROP podílet nebudou a z tohoto
důvodu i přestaly být relevantní všechny komunikační aktivity směrem
k IROP (kromě organizační podpory MMR při pořádání seminářů k IROP).
Pokud bude v následujících letech část rozpočtu určená pro informační a
propagační aktivity vyčleněná pro informování o ROP SV 2007 – 2013,
bude zajištěna udržitelnost. V opačném (resp. s velmi omezeným rozpočtem) případě bez finančních prostředků velice obtížně (snad s výjimkou
internetové stránky programu, přípravy elektronických materiálů a komunikace s médii – jak je uvedeno výše).
78
7
Srovnání s evaluačním výzkumem z roku 2010
7.1
Kontext výzkumu z 19. 12. 2010
Evaluační projekt hodnotící realizaci aktivit Komunikačního plánu ROP Severovýchod za období let
2011 – 2015, k němuž je zpracovaná tato vstupní zpráva, má za úkol navázat na předchozí evaluační
studii, kterou v období 8. 10. 2010 – 15. 12. 2010 zpracovala společnost Navreme Boheme, s.r.o.
Cíle evaluačního projektu z roku 2010 se částečně shodovaly s cíli tohoto realizovaného projektu, konkrétně se jednalo o:



Zmapování kvality, srozumitelnosti a rozsahu informovanosti cílových skupin Komunikačního
plánu o ROP Severovýchod včetně jejich informačních zdrojů s cílem nalézt aktuální hodnoty
pro následující indikátory dopadu informačních a propagačních opatření
Vyhodnocení nastavení rámcového Komunikačního plánu ROP Severovýchod a dosavadní realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod zaměřené na zhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit z hlediska kritérií 3E (economy – úspornost, effectiveness – účelnost, efficiency – účinnost)
Formulace doporučení pro realizaci Komunikačních plánů pro další období (do roku 2013)
Z tohoto důvodu je možné snadno zhodnotit, k jakému posunu ve zkoumané problematice došlo, zda
jsou zjištění evaluace 2015 odlišná od zjištění starých pět let (a do jaké míry – zda se jedná o zásadní,
či spíše drobné rozdílnosti) a zda byla naplněna doporučení, které zpracovatel předchozí evaluace formuloval.
7.2
Shrnutí výstupů a výsledků evaluace 2010
V závěrečné zprávě evaluace, manažerském shrnutí a prezentaci závěrů evaluace jsou uvedeny tyto
základní výstupy a výsledky evaluace:








53
Oproti začátku programového období53 došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti ROP
Severovýchod.
Rozšířily se konkrétní zkušenosti, neboť se více respondentů přímo zapojilo do aktivit v rámci
nebo v návaznosti na ROP Severovýchod.
Nárůst povědomí, znalostí a zájmu o problematiku programu lze paralelně vysledovat také u
zástupců médií.
Mediální analýza odhalila, že stoupá počet zmínek o ROP Severovýchod v médiích.
V roce 2010 bylo zjištěno, že informační zdroje jako letáky, brožury, inzeráty v tisku nebo reportáže v rozhlase a v televizi pozbývají na důležitosti.
Mění se také typ požadovaných, resp. hledaných informací – v době zpracování evaluace opadl
zájem o obecné informace o fondech EU a ROP SV, důležité byly hlavně konkrétní a často velmi
specifické a ověřené odpovědi na otázky spojené s přípravou projektových žádostí nebo s realizací projektů.
Největší přínos byl shledán v kanálech a zdrojích: online (konkrétně internetové stránky Regionální rady), dále kontaktní aktivity typu semináře (ať již pořádané Regionální radou, nebo
jinými subjekty), konference a osobní nástroje komunikace.
Cílové skupiny hodnotí osobní formy komunikace (konzultace, semináře a konference) jako
velice důležité. V roce 2010 výrazně stoupal také význam vzdělávacích aktivit.
Evaluace z roku 2010 navazovala na evaluační projekt společnosti
79

Byl zjištěn trend opouštět tradiční tištěné formy (příručky apod.), které v případě náhlých změn
mohou podléhat zastarání, a přesouvá se význam do oblasti online zdrojů.
Zpracovatel evalulace konstatoval, že se podařilo uspokojivě naplňovat specifické cíle i globální cíl
KoP ROP SV 2007 – 2013, přičemž těchto cílů bylo dosaženo účinně a hospodárně.
Zpracovatel evaluace v roce 2010 formuloval níže uvedena doporučení pro další období (do roku 2013):


7.3
Posilovat a diverzifikovat online komunikaci jako páteřní princip informování a komunikování
s různě pojatými cílovými skupinami.
Nadále pokračovat v přímé komunikaci.
Porovnání zjištění aktuální evaluace se zjištěními evaluace z roku 2010
V rámci této podkapitoly jsou shrnuty závěry evaluační studie z roku 2010 a jsou ke každému zjištění
uvedená nově provedená zjištění v rámci této evaluace včetně zhodnocení, zda z hlediska daného
aspektu došlo ke zlepšení, zhoršení nebo stagnaci situace a do jaké míry. Kromě porovnání závěrů dvou
zmíněných evaluací došlo i ke zhodnocení toho, zda byla naplněná doporučení evaluace 2010.
Význam podkapitoly je ve zhodnocení toho, k jakému posunu došlo z hlediska propagačních a komunikačních aktivit programu a jejich dopadu na cílové skupiny od stavu popsaného v evaluaci v roce 2010.
Zpracovatel evaluace v roce 2010 formuloval v rámci závěru stěžejní zjištění, která jsou uvedena v tabulce níže v levém sloupci. V prostředním sloupci je uvedeno zjištění této evaluace a pravý sloupec
kvantifikuje změnu, ke které došlo. Použitá metrika je vysvětlena v poznámce pod čarou a vztahuje se
k výrokům z roku 2010. V rámci této podkapitoly jsou popsané dopady propagačních a komunikačních
aktivit v letech 2011 – 2015 na cílové skupiny ve vztahu ke zjištěním z roku 2010.
Tabulka 31: Porovnání závěrů „Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit“ z roku 2010 a závěrů „Závěrečného vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“ z roku 201554.
v roce 2010
Zhodnocení
Oproti začátku programového období56 došlo
k zásadnímu posunu
směrem k lepší znalosti
ROP Severovýchod.
Oproti začátku sledovaného období došlo k posunu u
cílové skupiny široká veřejnost. V roce 2011 vykazovalo dle výzkumu realizovaného na zadání MMR povědomí o programu 10 % dotázaných v rámci této cílové
skupiny vykazovala, v roce 2013 povědomí vzrostlo na
15 % dotazovaných. Dle průzkumu z roku 2015 zná
-157
V rámci této kapitoly jsou uvedené výstupy označovány také jako „evaluace 2010 / 2015“, resp. „evaluační studie
2010 / 2015“.
55 Pro zhodnocení míry odlišnosti zjištění z roku 2015 oproti zjištění evaluací z roku 2010 byla použitá tříbodová
škála: +1 – došlo ke zlepšení sledovaného aspektu; 0 – daný aspekt vykazuje setrvalý stav; -1 – došlo ke zhoršení
sledovaného aspektu. Hodnocení je provedeno vůči výroku evaluace z roku 2010 – pokud v rámci výroku je již formulován nějaký progres (např. „došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti“), hodnocení +1 znamená, že
progres je v období 2010 – 2015 ještě výraznější; hodnocení 0 znamená, že progres vykazuje stejné známky jako
v předchozí evaluaci; hodnocení -1 znamená, že progres byl zpomalen nebo dochází ke stagnaci či poklesu.
56 Evaluace v roce 2010 hodnotila stav v roce 2010 se začátkem programového období. Tato evaluace se zaměřila
na vyhodnocení stavu v roce 2010 ve srovnání se zjištěními v roce 2010.
57 V návaznosti na vysvětlení použité škály – hodnocení -1 neznamená, že by došlo k poklesu v oblasti znalosti ROP
Severovýchod, avšak došlo spíše ke stagnaci. Výrok z roku 2010 však uváděl „zásadní posun“ a k tomu od roku 2010
nedošlo.
54
80
v roce 2010
Rozšířily se konkrétní
zkušenosti, neboť se
více respondentů přímo
zapojilo do aktivit
v rámci nebo v návaznosti na ROP Severovýchod.
Nárůst povědomí, znalostí a zájmu o problematiku programu lze
paralelně vysledovat
také u zástupců médií.
Mediální analýza odhalila, že stoupá počet
zmínek o ROP Severovýchod v médiích.
ROP Severovýchod 73 % dotazovaných respondentů
ostatních cílových skupin bez výrazných vnitřních rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Dle výzkumu z roku
2010 (evaluační úkol 2.1) byla míra povědomí o ROP
SV 79 % - je však třeba vzít v potaz běžnou statistickou
chybu obou průzkumů (výsledky je možno považovat
za srovnatelné vzhledem k tomu, že počet respondentů byl v řádu stovek)
Tento trend je možno potvrdit. Souvisí s realizací aktivit typu workshopy, semináře, osobní konzultace realizované za účelem získání informací pro konkrétní potřeby cílových skupin (příprava a předložení projektové žádosti, realizace projektů) pro cílovou skupinu
oprávněných žadatelů. Ve sledovaném období 2011 –
2015 byla podle zjištění těmto aktivitám věnovaná
značná pozornost, byly využívané cílovými skupinami a
díky tomu jsou respondenty výzkumu 2015 také velice
pozitivně hodnoceny. Kromě toho byla realizována
také řada aktivit, v nichž docházelo k interakci s veřejností (např. propagace programu a projektů při akcích
různého typu přímo v ulicích měst), s médii (presstripy
apod.), takže zástupci různých cílových skupin byli
v čím dál větší míře zapojováni přímo do aktivit programu.
Tento trend je nadále posilován. Ve sledovaném období 2011 – 2015 došlo k několikasetprocentnímu nárůstu počtu mediální výstupů, ve kterých byla zmínka
o ROP SV, a dle expertních zjištění došlo k vývoji sentimentu těchto výstupů od převažujících negativních
zpráv směrem k většímu podílu informací o dobrých
praxí programu. Tato změna nutně souvisí také s rostoucím povědomím o programu na straně zástupců
médií, s nimiž byl ze strany řídicího orgánu udržován
trvalý kontakt formou poskytování tiskových zpráv,
pořádání tiskových konferencí, realizací presstripů
apod.
Mediální analýza provedená v roce 2015 potvrdila zjištění z analýzy o pět let dříve. Počet zmínek o ROP SV
v médiích vytrvale stoupá – v každém ze sledovaných
meziročních období (2011 – 2012, 2012 – 2013, 2013
– 2014) došlo k podstatnému nárůstu kumulovaného
počtu mediálních zmínek (online, v tisku, v rozhlase a
v televizi) – nejprve došlo k 336% nárůstu, následně
nárůst činil 219 % a v posledním období 182 %. Pokud
v roce 2015 bude dodržen dosud nastolený trend,
bude v roce 2015 zveřejněn takový počet mediálních
výstupů, který bude tvořit 88 % stavu z roku 2014
81
Zhodnocení
+1
+1
0
v roce 2010
Mění se také typ požadovaných, resp. hledaných informací – v době
zpracování evaluace
opadl zájem o obecné
informace o fondech EU
a ROP SV, důležité byly
hlavně konkrétní a často
velmi specifické a ověřené odpovědi na
otázky spojené s přípravou projektových žádostí nebo s realizací
projektů.
Největší přínos byl shledán v kanálech a zdrojích: online (konkrétně
internetové stránky Regionální rady), dále kontaktní aktivity typu semináře (ať již pořádané
Regionální radou, nebo
jinými subjekty), konference a osobní nástroje
komunikace.
Cílové skupiny hodnotí
osobní formy komunikace (konzultace, semináře a konference) jako
velice důležité. V roce
2010 výrazně stoupal
také význam vzdělávacích aktivit.
Byl zjištěn trend opouštět tradiční tištěné
formy (příručky apod.),
(takže patrně až v období let 2014 – 2015 lze předpokládat pokles, který je však dosud pouze predikován,
nikoliv potvrzen).
Ve sledovaném období 2011 – 2015 byl zájem o
obecné informace o fondech EU a ROP SV marginální.
Zájem o obecné informace vykazovala hlavně cílová
skupina široké veřejnosti, která v rámci ROP SV měla
dostatek zdrojů, jak tyto informace spolehlivě získat.
Také někteří zástupci skupin potenciálních žadatelů a
příjemců hledali obecné informace o programu, jednalo se však o menšinu.
Zhodnocení
+1
Jak potvrzují informace získané z expertních rozhovorů, informace, které potenciální žadatelé a příjemci
hledali prioritně, byly hlavně konkrétní a specifické
aspekty spojené s přípravou a podáním žádosti a v případě úspěchu s realizací projektu. Takto byly také koncipovány kontaktní aktivity, které tyto informace měly
přinést (osobní konzultace, semináře atd.).
Přínos v těchto typech komunikace snad s výjimkou
konferencí, kde byla vyhodnocena spíše průměrná užitečnost z pohledu cílových skupin, je možný potvrdit i
díky výsledkům z roku 2015. Nejužitečnější nástroje
dle aktuálního výzkumu jsou osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály, příručky a informační publikace (které dle zjištění evaluace z roku
2010 nepatřily mezi kanály a zdroje s největším přínosem pro cílové skupiny58), semináře a workshopy.
V roce 2015 je možné konstatovat, že osobní formy
komunikace jsou pro cílové skupiny možná vůbec nejdůležitější. Jestliže v roce 2010 byla zaznamenaná
velká důležitost tohoto typu komunikace, o pět let
později je důležitost stále vysoká, ne-li ještě podstatnější.
Cílové skupiny, které byly respondenty dotazníkového
šetření, uvedly, že osobní konzultace, semináře a
workshopy patří mezi nejúčinnější informační kanály
(63 – 72 %), nejúčelnější (66 – 72 %) a nejužitečnější
informační kanály (65 – 73 %).
Význam online zdrojů a online způsobů komunikace
s žadatelem nebo příjemcem byl sice shledán jako
velmi vysoký, avšak je nutno podotknout, že existuje
0
+1
-1
Viz srovnání s níže uvedeným zjištěním z roku 2010 týkajícím se trendu opouštět tradiční tištěné formy, který
v roce 2015 potvrzen nebyl.
58
82
v roce 2010
které v případě náhlých
změn mohou podléhat
zastarání, a přesouvá se
význam do oblasti online zdrojů.
Zhodnocení
stále velmi významná skupina respondentů, kteří preferují přes veškeré ostatní možnosti získávání informací práci s tištěnými verzemi příruček, metodických
materiálů a závazných dokumentů. Tento typ materiálů a informačních publikací byl vyhodnocen respondenty jako třetí nejužitečnější, když tento typ materiálů za užitečný označilo 66 % dotázaných. I na konci
sledovaného období je tak význam takového typu materiálů neoddiskutovatelný.
Kromě výše uvedeného zhodnocení, k jakému vývoji dopadů komunikačních a propagačních aktivit došlo v území regionu soudržnosti Severovýchod z hlediska závěrů formulovaných v evaluační studii
z roku 2010, zpracovatel evaluace 2015 zhodnotil, zda byla, či nebyla splněná doporučení výše uvedené
evaluace 2010.
„Posilovat a diverzifikovat online komunikaci jako páteřní princip informování a komunikování
s různě pojatými cílovými skupinami.“
Zhodnocení evaluátora: K diverzifikaci online komunikace ve sledovaném období 2011 – 2015 (dle ročních vyhodnocení KoP ROP SV 2011 – 2014) došlo založením profilu Regionální rady na Facebooku,
kromě toho byla online komunikace zaměřena na vedení a aktualizaci vlastních internetových stránek,
online inzerci (pro vedení informační kampaně, povědomostní kampaně atd.) a komunikační platformy
pro interní komunikaci (vyhrazeného komunikačního rozhraní). Význam online nástrojů komunikace
ve sledovaném období neklesal, naopak pro všechny cílové skupiny (včetně interních cílových skupin
využívajících nástrojů typu intranet) hrál důležitou roli v získávání potřebných informací (pro administrativu spojenou s projekty atd.).
„Nadále pokračovat v přímé komunikaci.“
Zhodnocení evaluátora: Přímé nástroje komunikace mají i nadále ve sledovaném období velice vysoký
význam jak pro respondenty, tak je těmto nástrojům věnovaná patřičná pozornost ze strany řídicího
orgánu. Potenciálními žadateli a příjemci byly ve velké míře využívány jak možnosti osobních konzultací, tak možnosti online dotazování (formou emailu) a byly jim poskytovány přesné a spolehlivé informace.
83
8 Závěrečné zhodnocení
Na základě závěrů formulovaných pro každý evaluační úkol a na základě odpovědí na jednotlivé evaluační otázky v rámci evaluačních úkolů, byla provedena následující závěrečná evaluační zjištění:
Evaluační úkol č. 1: „Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod“.
Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice vysoké úrovni. Cílové skupiny
znají jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží charakterizovat region soudržnosti Severovýchod z hlediska toho, z jakých krajů se skládá. Program, zejména aspekty hodnocení a výběru projektů,
považují za transparentní. Bylo zjištěno pozitivní hodnocení aktivit zaměřených na potenciální žadatelé
a příjemce podpory, poněvadž hodnocení transparentnosti ze strany těch, kteří podali (ať již úspěšně,
nebo neúspěšně) projektovou žádost v rámci programu, je ještě pozitivnější. Program je možno hodnotit pozitivně také z hlediska toho, že většina dotázaných hodnotí podpořené a realizované projekty
jako smysluplné, užitečné a dobré, pouze část respondentů (zhruba 1/3) vyjádřila názor, že kromě
smysluplných byly podpořeny také zbytečné či nekvalitní projekty. Tento závěr ovšem není výtkou směrem k transparentnosti procesu výběru projektů, ale spíše o konstatování kvality některých realizovaných projektů ze strany respondentů.
Pro získávání informací o ROP Severovýchod používaly různé cílové skupiny různých nástrojů a zdrojů.
Dle zkušeností expertního týmu bývá zdrojem informací o evropských programech televizní a rozhlasové spoty, články a inzerce v médiích, příp. letáky, plakáty, informovanost o programu je zvyšována
také díky venkovní reklamě a webovým stránkám a ostatními cílovými skupinami jsou využívány především nástroje typu web programu, metodiky, manuály, příručky a „kontaktní“ aktivity typu osobní
konzultace, semináře a workshopy. Specifický je přístup médií, které využívají tiskových zpráv a konferencí a presstripů. Realizované aktivity měly zároveň pozitivní dopad na pocit informovanosti jednotlivých cílových skupin, bylo zároveň zjištěno, že informace, které dostávaly, byly vesměs ty informace,
jež zároveň cílové skupiny požadovaly (z realizovaného průzkumu totiž vyplývalo, že většina oslovených
deklaruje, že má dostatečné množství informací o programu a že nemusela vyvinout velkého úsilí, aby
požadované informace získala).
Obecně silně se vymykající cílovou skupinu z hlediska výše popsaného hodnocení je cílová skupina široká veřejnost, která nebyla účastna v šetření realizovaném pro potřeby této evaluace, ale o její charakteristice bylo usuzováno nepřímo z průzkumu na téma evropských fondů realizovaného MMR
v roce 2013 a na základě znalostí a zkušeností expertního týmu pracujícího na evaluaci. Cílová skupina
široká veřejnost má povědomí o programu podstatně nižší než v případě ostatních cílových skupin (na
základě zkušeností z jiných srovnatelných programů regionálního charakteru v rozmezí 10 – 15 %), přičemž na informovanost této cílové skupiny má zajisté pozitivní vliv rozsáhlá a originální informační
kampaň.
Evaluační úkol č. 2: „Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel
vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)“.
Druhým evaluačním úkolem dodavatele bylo vyhodnotit na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti vyhodnotit úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)
Komunikačního plánu ROP Severovýchod. Účelnost nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy,
84
články, reportáže včetně TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako takové, které splňují svůj účel,
nebyly identifikovány vyloženě „neúčelné“ aktivity či informační kanály.
Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace, semináře a workshopy zaměřené na
zvýšení povědomí o podmínkách programu, dále internetové stránky, které dle dotázaných jsou kvalitní a informačně hodnotné, a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací (uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace). Specifickými cílovými skupinami jsou
z hlediska nástrojů, které je možné pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií
jsou účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce
programu určené přímo veřejnosti, venkovní reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního stylu).
Z informací a podkladů zjištěných v rámci této evaluace lze usuzovat, že prostředky využité pro realizaci
KoP ROP SV byly využity hospodárně (vychází z porovnání s programy srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a řádově také rozpočtem vzhledem k tomu, co bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů (dílčích komunikačních cílů i globálního cíle) bylo dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů. Zpracovatel evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by
mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek.
Bariérou, která snižuje obecně úspěšnost nastavených aktivit, je složité názvosloví a terminologie („eurospeak“) používaná v souvislosti s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných
materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší pochopení informací z nich
plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd.
Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily online aktivity a „kontaktní“
aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí, jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy,
semináře, osobní konzultace). Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp.
elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery, zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy,
rozhlasové spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost je
nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp. neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené, neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených ze strany mediálních organizací).
Evaluační úkol č. 3: „Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti
dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV“.
Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity, jež je obsahem hodnocení v rámci třetího evaluačního úkolu, pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení jednotlivých nástrojů se
zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje
největší, příp. nejmenší dopad). Z hlediska celkového dopadu nástrojů informovanosti a publicity byly
jednotlivé použité nástroje hodnoceny následujícím způsobem:
Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno
také ze strany mediálních organizací. Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná
85
se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech týkajících se programu. Rádio - důležitý
nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti. Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká veřejnost). Webové stránky
programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné
také pro širokou veřejnost. Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad do ani
jedné z cílových skupin, jeho použití je však pochopitelné (online média sleduje jiná část cílové skupiny
veřejnost než tištěná). Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj
pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil. Obecně
aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady pro efektivní komunikaci. Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný
dopad na cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci). Databázový mailing pozitivně hodnocený nástroj opět zejména pro potřeby žadatelů a příjemců. Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající se programu. Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými závaznými dokumenty.
Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají,
avšak dopad je významný - pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je
nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci projektu. Informační publikace a digitální média - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost. Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program. Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové
skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty používaly stejný, originální
vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů.
Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity vyplývá,
že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami, nebo v rámci
jedné konkrétní cílové skupiny. Z hodnocení celkového dopadu jednotlivých nástrojů je jako nadbytečný hodnocen nástroj online inzerce formou bannerů na online médiích.
Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů a příjemců osobní konzultace,
webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu
zaměřené aktivity – tiskové zprávy, konference, presstripy. Na základě expertního posouzení těchto
nástrojů (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) bylo
vyhodnoceno, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu.
Vzhledem k tomu, že KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních
komunikačních cílů (splnění dílčích komunikačních cílů i globálního cíle bylo v rámci hodnocení potvrzeno), byl hodnocen celkový agregovaný přínos všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly
určeny primárně kterékoliv cílové skupině. Lze tedy konstatovat, že použité nástroje byly vzhledem ke
stanoveným cílům relevantní.
Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity prakticky ukončeny z důvodu,
že období, v němž ROP SV působil, fakticky skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky,
elektronické materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet hlavně u skupiny
příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je tedy tímto značně omezena.
86
Seznam zkratek
CASI
Vyplnění dotazníku respondentem samotným na počítači bez asistence tazatele
(z anglického Computer Assisted Self Interviewing)
CATI
Telefonický rozhovor s podporou počítače (z anglického Computer Assisted Telephone Interviewing)
CAWI
Rozhovor vedeným prostřednictvím webového rozhraní s podporou počítače (z
anglického Computer Assisted Web Interviewing)
EO
Evaluační otázka
EU
Evropská unie
FAQ
Frequently Asked Questions
IROP
Integrovaný regionální operační program
KoP
Komunikační plán
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MV
Monitorovací výbor
NNO
Nestátní nezisková organizace
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek (z francouzského Nomenclature
des Unites Territoriales Statistiques, příp. z anglického Nomenclature of Units for
Territorial Statistics)
ROP
Regionální operační program
RR RS SV /
ÚRR RS SV
Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod (nebo Úřad regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod)
ŘO
Řídicí orgán
SV
Severovýchod
87
Seznam příloh
Příloha č. 1: Dotazník pro průzkum kombinací metod CATI/CAWI/CASI
Příloha č. 2: Průvodní dopis ředitelky ÚRR k dotazníkovému průzkumu
Příloha č. 3: Scénář strukturovaného rozhovoru se zástupci cílových skupin „distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV“ a „příjemci informací o ROP SV“
Příloha č. 4: Scénář expertního strukturovaného individuálního rozhovoru s experty z cílové skupiny
zabývající se implementací a monitorování ROP SV a která je zdrojem informací o ROP SV
Příloha č. 5: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů
Příloha č. 6: Seznam titulů využitých v rámci mediální analýzy
Příloha č. 7: Kompletní vyhodnocení dotazníkového průzkumu
Příloha č. 8: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle specifických kritérií
88
Příloha č. 1: Dotazník pro průzkum kombinací metod CATI/CAWI/CASI
DOTAZNÍK K HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT DLE KOMUNIKAČNÍHO
PLÁNU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROVÝCHOD PRO POTŘEBY PROJEKTU „ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU ROP SEVEROVÝCHOD“
Vážené dámy, Vážení pánové,
v souvislosti s výzkumem v rámci projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu
ROP Severovýchod“, který společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. realizuje na
zadání Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, se na Vás obracíme s žádostí o spolupráci.
V rámci projektu je naplánován tento dotazníkový průzkum mezi cílovými skupinami Komunikačního
plánu Regionálního operačního programu Severovýchod v programovém období 2007 – 2013 na téma
zhodnocení propagačních a komunikačních aktivit v období 2011 až 2015. Cílem průzkumu je získání
informací o povědomí a případných praktických zkušenostech zástupců cílových skupin Komunikačního
plánu, protože jejich připomínky a názory budou nápomocny při formulování závěrů z tohoto evaluačního průzkumu.
Chtěli bychom Vás požádat o vyplnění tohoto elektronického dotazníku v termínu do 20. 11. 2015.
Společnost PROCES garantuje anonymitu dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Veškeré údaje, které zde uvedete, budou anonymní a bude s nimi nakládáno jen pro potřeby tohoto průzkumu.
V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte prosím kontaktovat:
za zpracovatele, společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Ing. Michala
Samiece, tel.: 598 598 206, email: [email protected],
za zadavatele, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Ing. Martina Škeříka, tel.:
498 501 020, email: [email protected]
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
1. ID tazatele (uvádí tazatelé zpracovatele pro interní kontrolu) *59
2. Vyberte prosím typ organizace, kterou zastupujete (typ respondenta, kterého reprezentujete)
 mediální organizace
 soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů
 informační středisko o EU
 organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)
 organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem
 nestátní nezisková organizace
Vysvětlivka pro zadavatele = otázky označené hvězdičkou, jsou nepovinné. Jedná se o ID tazatele, které vyplňují
pouze tazatele zpracovatele při vyplňování dotazníku s respondentem přes telefon, a kontaktní údaje na respondenta (dle našich zkušeností s tímto mohou mít někteří respondenti problém, bude pro zpětnou kontrolu stačit,
když vyplní název a obec sídla organizace, kterou zastupují).
59
89
3.
4.
5.
6.
7.
 podnikatelský subjekt
 profesní organizace
 hospodářská komora nebo její složka
 zájmové sdružení právnických osob
Uveďte prosím název vaší organizace
Uveďte prosím obec sídla vaší organizace
Uveďte prosím kontaktní email *
Uveďte prosím kontaktní telefonní číslo *
Uveďte prosím, zda vaše organizace:
 byla úspěšným žadatelem (aspoň 1 úspěšná žádost)
 byla neúspěšným žadatelem (ani 1 žádost nebyla úspěšná)
 nebyla žadatelem v ROP SV
ČÁST I – POVĚDOMÍ O ROP SEVEROVÝCHOD A NÁZOR RESPONDENTA NA NĚJ:
8. Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých krajů se skládá? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
 Nedokážu posoudit
9. Znáte Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
10. Znáte ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď – od následující otázky budou odpovídat
pouze ti, kteří odpověděli ANO)
 Ano
 Ne
11. Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
12. Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
13. Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
 Nevím
14. Jaký je váš názor na ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity
 Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale
90


15.
16.
17.
18.
Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny projekty a aktivity, které nebyly
kvalitní, nebo jejich dopad nebyl pozitivní
 Nemám názor
Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jak obecně vnímáte ROP Severovýchod? (Odpověď na pětibodové škále: 1 veskrze negativně – 2 – 3 – 4 – 5 veskrze pozitivně)
Myslíte si, že ROP Severovýchod byl správně zaměřený? Byly podporovány smysluplné a užitečné projekty? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
 Odpovědi ANO a NE prosím zdůvodněte: ....................
Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
Máte dostatečné informace o tom, za jakých podmínek probíhá financování projektů a čerpání
příspěvků z ROP Severovýchod?
 Ano
 Ne
ČÁST II – OSOBNÍ ZKUŠENOST S ROP SEVEROVÝCHOD
19. Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod? (vyberte jednu nebo více odpovědí)
 Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)
 Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů
atd.)
 Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)
 Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light)
 Webové stránky
 On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)
 Tiskové zprávy
 Tiskové konference
 Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech
 Presstripy pro zástupce médií
 Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu
 Síť kontaktních míst (možnosti osobní konzultace)
 Databázový mailing
 Semináře a workshopy
91



20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
Osobní konzultzace
 Letáky a plakáty
 Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky
pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace
(brožury)
 Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje
 Propagační předměty
Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o
ROP Severovýchod našli? (vyberte jednu nebo více odpovědí)
 Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19
Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod? (vyberte jednu nebo více odpovědí)
Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
Byli jste informováni o aspektech Programu, které byly pro vás důležité, průběžně? (vyberte
jednu odpověď)
 Ano
 Ne
Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které vám chyběly? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
 Pokud ANO, uveďte které: ....................
Vyberte prosím z níže uvedeného seznamu aktivit tu aktivitu / ty aktivity, které byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané
(vyberte jednu nebo více odpovědí)
Vyberte prosím z níže uvedeného seznamu aktivit tu aktivitu / ty aktivity, které byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané (vyberte jednu nebo více odpovědí)
Jaké nástroje určené k informování o Programu, jeho výsledcích, aktuálních akcích a dalších
souvisejících záležitostech jste preferovali? (Otázka určena pro „mediální organizace“)
 Zveřejňovali jsme tiskové zprávy
 Zveřejňovali jsme vytvořené PR články
92



Účastnili jsme se tiskových konferencí a přinášeli jsme zprávy o jejích závěrech
Připravovali jsme TV/rádiové spoty na objednávku řídicího orgánu Programu
Připravovali jsme reportáže a redakční články o zajímavých událostech a akcích spojených s Programem (např. společenské akce a události, konference, presstripy)
 Připravovali jsme rozhovory a besedy na témata spjatá s Programem (zaměření Programu, zajímavé projekty atd.)
29. Měnil se v průběhu času obsah, zaměření a rétorika vašich článků a dalších mediálních výstupů
týkajících se Programu? (Otázka určena pro „mediální organizace“)
 Ano
 Ne
 Pokud ANO, jak: ....................
ČÁST III – HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ROP SEVEROVÝCHOD – kvalita,
účinnost
30. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních
a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení kvality se zaměřte prosím na zhodnocení toho, zda propagační a informační materiály, které se k vám dostaly, byly
dle vašeho názoru připraveny graficky poutavě, přehledně, zda byly vyrobeny z kvalitního materiálu; v případě aktivity typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti
akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci) (Zhodnoťte každou z možností
na uvedené škále 1 – 5)
 Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19, navíc u každé možnosti bude uvedena
škála 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pro zhodnocení respondentem
31. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a
propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení informační
hodnoty se prosím zaměřte na to, zda jste díky danému propagačnímu nebo informačnímu kanálu získali ty informace, které jste očekávali, že touto cestou získáte) (Zhodnoťte každou
z možností na uvedené škále 1 – 5)
32. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účinnosti se prosím
zaměřte na to, zda byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni
o Programu obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena) (Zhodnoťte každou
33. Můžete prosím uvést bariéry a problémy, které obecně snižovaly účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů? (Vysvětlivka pro respondenty
= při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) (Otevřená otázka)
93
ČÁST IV – HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ROP SEVEROVÝCHOD – účelnost a užitečnost
34. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím
zaměřte na to, zda podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány
požadované informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?) (Zhodnoťte každou
35. Můžete prosím uvést bariéry a problémy, které obecně snižovaly účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů? (Otevřená otázka)
36. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, užitečnost a celkový přínos jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení užitečnosti se prosím zaměřte
na to, zda podle vašeho názoru byly aktivity zaměřené a realizované tak, aby byly pro vás přínosné a vyřešily vaši informační potřebu) (Zhodnoťte každou z možností na uvedené škále 1 –
5)
37. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, do jaké míry došlo díky nástrojům informovanosti a komunikačním kanálům ke zvýšení
povědomí o Programu a jeho aktivitách? (Odpověď na pětibodové škále: 1 nedošlo k žádnému
zvýšení povědomí – 2 – 3 – 4 – 5 došlo k maximálního zvýšení povědomí)
38. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, do jaké míry došlo díky Programu ke zvýšení obecného mínění o Evropské unii? (Odpověď
na pětibodové škále: 1 nedošlo k žádnému zvýšení povědomí – 2 – 3 – 4 – 5 došlo k maximálního
zvýšení povědomí)
94
Příloha č. 2: Průvodní dopis ředitelky ÚRR k dotazníkovému průzkumu
95
Příloha č. 3: Scénář strukturovaného rozhovoru se zástupci cílových skupin „distributoři
a zprostředkovatelé informací o ROP SV“ a „příjemci informací o ROP SV“
SCÉNÁŘ EXPERTNÍHO ROZHOVORU URČENÝ K HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH
AKTIVIT DLE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROVÝCHOD
ZAINTERESOVANÝMI EXPERTNÍMI PRACOVNÍKY PRO POTŘEBY PROJEKTU „ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU ROP SEVEROVÝCHOD“
V rámci projektu jsou naplánovány také expertní rozhovory určené ke zjištění názorů a zkušeností expertů a osob zainteresovaných v programu ROP Severovýchod s uskutečněnými informačními a komunikačními aktivitami Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, jakožto řídicího orgánu ROP
Severovýchod. Cílem průzkumu je získání informací o povědomí a praktických zkušenostech zástupců
expertů a zainteresovaných osob, protože jejich připomínky a názory budou nápomocny při formulování závěrů z tohoto evaluačního průzkumu.
Kontaktními osobami projektu jsou:
96
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Jméno respondenta:
Zaměstnavatel respondenta:
Pracovní pozice respondenta:
Jak by respondent popsal způsob své angažovanosti v ROP Severovýchod:
Kontaktní email:
Kontaktní telefonní číslo:
ČÁST I – POVĚDOMÍ O KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVITÁCH ROP SEVEROVÝCHOD
Na začátku této části bude respondentovi představen v základních obrysech Komunikační plán Regionálního operačního programu Severovýchod (předpokládá se jistá znalost nebo povědomí respondentů
o plánu, půjde tedy spíše o odkaz na Komunikační plán). Budou představeny níže uvedené aktivity a
kanály, které měly směřovat k cílovým skupinám Komunikačního plánu ROP SV, některé dotazy v této
části se totiž k těmto aktivitám a kanálům váží:




















Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů
atd.)
Webové stránky
Tiskové zprávy
Tiskové konference
Letáky a plakáty
Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky
pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace
(brožury)
97
7. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla kvalita informačních a propagačních aktivit
Programu? Uveďte prosím nejkvalitnější a nejméně kvalitní aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro
respondenty = při hodnocení kvality se zaměřte prosím na zhodnocení toho, zda propagační a
informační materiály, které se k vám dostaly, byly dle vašeho názoru připraveny graficky poutavě, přehledně, zda byly vyrobeny z kvalitního materiálu; v případě aktivity typu semináře,
konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci)
8. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla informační hodnota informačních a propagačních aktivit Programu? Uveďte prosím nejvíce a nejméně informačně hodnotné aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení informační hodnoty se prosím zaměřte na
to, zda jste díky danému propagačnímu nebo informačnímu kanálu získali ty informace, které
jste očekávali, že touto cestou získáte)
9. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účinnost informačních a propagačních aktivit
Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o
Programu a všech souvisejících záležitostech? Uveďte prosím nejúčinnější a nejméně účinné
aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účinnosti se prosím zaměřte na
to, zda byly aktivity zaměřené a realizované tak, aby cílové skupiny byly dostatečně informovány o Programu obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena)
10. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe
na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů)
11. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účelnost informačních a propagačních aktivit
Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o
Programu a všech souvisejících záležitostech? Uveďte prosím nejúčelnější a nejméně účelné
aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím zaměřte na
to, zda podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované
informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?)
12. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe
na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů)
13. Máte informace nebo povědomí o finančních prostředcích investovaných do aktivit a nástrojů
KoP, příp. do některých z nich?
14. Byly dle Vašeho názoru finanční prostředky investované do aktivit/nástrojů KoP investovány
účelně a hospodárně?
ČÁST II – ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU PŘEDÁNÍ INFORMACÍ CÍLOVÝM SKUPINÁM A ZHODNOCENÍ PROPAGAČNÍCH PŘEDMĚTŮ PROGRAMU
15. Byly podle Vašeho názoru úspěšné aktivity vůči cílové skupině široká veřejnost? (Zejm. mediální kampaň, on-line komunikace, přímá komunikace na veřejných akcích, publikační aktivity,
venkovní reklama)
16. Byly podle Vašeho názoru úspěšné aktivity vůči cílové skupině příjemců podpory? (Zejm. přímá
komunikace formou tematických seminářů a workshopů, osobních konzultací, on-line komunikace, publikační aktivity, příručky a programová dokumentace)
17. Měnila se nějak v průběhu času rétorika informování o Programu a o RR ze strany médií?
98
19. Jak hodnotíte propagační předměty, které byly vytvořeny pro potřeby propagace Programu?
Které hodnotíte jako kvalitní a povedené, které jako nekvalitní a nepovedené?
20. Jsou předměty, které Vám připadají velmi vhodné pro propagaci Programu? Jsou takové, které
jsou dle Vás naopak nevhodné?
21. Byly u jiných programů předměty, které Vám připadaly jako velice vhodné propagační předměty a u tohoto Programu chyběly?
ČÁST III – CELKOVÉ ZHODNOCENÍ
22. Považujete díky informačním a propagačním aktivitám programu proces hodnocení a výběru
projektů za transparentní?
24. Došlo dle Vašeho názoru ke zvýšení povědomí o Programu a zlepšilo se díky Programu obecné
mínění o EU?
Globální cíl KoP ROP SV: „Zajistit, aby podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální
rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny. Současně podpořit vnímání pozitivní role hospodářské
a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod.“
26. Pokud podle Vás nebyl naplněn globální cíl, jaký je dle Vašeho názoru důvod, proč ne?
27. Byly dle Vašeho názoru naplněny cíle KoP pro období 2011 – 2015?
 Vůči cílovým skupinám široká veřejnost a média:
- Zvýšit povědomí o ROP SV
- Zvýšit povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a podpořit
tím pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV
- Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost
skutečných přínosů ROP SV v regionu
- Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí
 Vůči cílové skupině příjemci podpory:
- Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů
- Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit
jejich dostupnost
- Udržet a posílit image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního,
přátelského a nápomocného subjektu
29. Máte představu o tom, které nástroje by případně byly pro splnění nastavených cílů vhodnější?
30. Existují dle Vašeho názoru cílové skupiny, které byly informovány nedostatečně? Cílové skupiny
Programu jsou:
 Cílové skupiny, které se zabývají implementací a monitorováním ROP SV a jsou zdrojem
informací o ROP SV (Řídicí orgán ROP SV – ÚRR, Monitorovací výbor ROP SV, Výbor Regionální rady, Předseda RR)
 Cílové skupiny fungující jako distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV (média,
zpracovatelé projektů, informační střediska o EU v regionu SV, místní a regionální samospráva)
 Cílové skupiny obsahující příjemce informací o ROP SV (potenciální žadatelé a příjemci pomoci, kraje, obce a dobrovolné svazky obcí v regionu SV, organizace zřizované nebo zaklá-
99
dané kraji, obcemi a státem, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob, široká veřejnost regionu SV)
31. Byly některé z nástrojů/aktivit využity dle Vašeho názoru v nedostatečné míře?
32. Byly některé z nástrojů/aktivit využity v nadbytečné míře?
100
Příloha č. 4: Scénář expertního strukturovaného individuálního rozhovoru s experty z cílové skupiny zabývající se implementací a monitorování ROP SV a která je zdrojem
informací o ROP SV
SCÉNÁŘ ROZHOVORU60 URČENÝ K HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT DLE
KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROVÝCHOD CÍLOVÝMI
SKUPINAMI MÉDIA, ZPRACOVATELÉ PROJEKTŮ, INFORMAČNÍ STŘEDISKA O EU, MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ SAMOSPRÁVA PRO POTŘEBY PROJEKTU „ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU ROP SEVEROVÝCHOD“
V rámci projektu jsou naplánovány také rozhovory určené ke zjištění názorů a zkušeností cílových skupin média, zpracovatelé projektů, informační střediska o EU, místní a regionální samospráva s uskutečněnými informačními a komunikačními aktivitami Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod,
jakožto řídicího orgánu ROP Severovýchod. Cílem průzkumu je získání informací o povědomí a praktických zkušenostech zástupců expertů a zainteresovaných osob, protože jejich připomínky a názory budou nápomocny při formulování závěrů z tohoto evaluačního průzkumu.
Kontaktními osobami projektu jsou:
Rozhovor s cílovými skupinami média, zpracovatelé projektů, informační střediska o EU, místní a regionální samospráva byl doplňkovým způsobem zjišťování informací od uvedených cílových skupin k dotazníkovému průzkumu. Při rozhovorech bylo použito scénáře, který vycházel z dotazníku použitého pro uvedený dotazníkový průzkum, který byl oproti dotazníkového průzkumu mírně upraven a zjednodušen (byly ponechány otázky, jež je relevantní podávat při rozhovoru, tedy otázky, na něž může respondent bez nutné přípravy zareagovat).
60
101
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
1. ID tazatele (uvádí tazatelé zpracovatele pro interní kontrolu) *61
2. Vyberte prosím typ organizace, kterou zastupujete (typ respondenta, kterého reprezentujete)
 mediální organizace
 soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů
 informační středisko o EU
 organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)
3. Uveďte prosím název vaší organizace
4. Uveďte prosím obec sídla vaší organizace
5. Uveďte prosím kontaktní email *
6. Uveďte prosím kontaktní telefonní číslo *
7. Uveďte prosím, zda vaše organizace:
 byla úspěšným žadatelem
 byla neúspěšným žadatelem
 nebyla žadatelem v ROP SV
ČÁST I – POVĚDOMÍ O ROP SEVEROVÝCHOD A NÁZOR RESPONDENTA NA NĚJ:
8. Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých krajů se skládá? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
9. Znáte Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
10. Znáte ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď – od následující otázky budou odpovídat
pouze ti, kteří odpověděli ANO)
 Ano
 Ne
11. Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
12. Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
Vysvětlivka pro zadavatele = otázky označené hvězdičkou, jsou nepovinné. Jedná se o ID tazatele, které vyplňují
pouze tazatele zpracovatele při vyplňování dotazníku s respondentem přes telefon, a kontaktní údaje na respondenta (dle našich zkušeností s tímto mohou mít někteří respondenti problém, bude pro zpětnou kontrolu stačit,
když vyplní název a obec sídla organizace, kterou zastupují).
61
102
13.
14.
15.
16.
17.
18.
 Ne
Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
 Nevím
Jaký je váš názor na ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity
 Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale
 Jednalo se o zdroj financování, jehož potenciál nebyl dostatečně využit
 Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny projekty a aktivity, které nebyly
kvalitní, nebo jejich dopad nebyl pozitivní
 Nemám názor
Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jak obecně vnímáte ROP Severovýchod? (Odpověď na pětibodové škále: 1 veskrze negativně – 2 – 3 – 4 – 5 veskrze pozitivně)
Myslíte si, že ROP Severovýchod byl správně zaměřený? Byly podporovány smysluplné a užitečné projekty? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
Máte dostatečné informace o tom, za jakých podmínek probíhá financování projektů a čerpání
příspěvků z ROP Severovýchod?
 Ano
 Ne
ČÁST II – OSOBNÍ ZKUŠENOST S ROP SEVEROVÝCHOD
19. Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod? (otevřená otázka s tím, že respondentům bude představeno, co je informačními a
komunikačními kanály myšleno)
20. Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod? (otevřená otázka s tím, že respondentům bude představeno, co je
informačními a komunikačními kanály myšleno)
21. Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
103
22. Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
23. Byli jste informováni o aspektech Programu, které byly pro vás důležité, průběžně? (vyberte
jednu odpověď)
 Ano
 Ne
24. Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které vám chyběly? (vyberte jednu odpověď)
 Ano
 Ne
 Pokud ANO, uveďte které: ....................
ČÁST III – HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ROP SEVEROVÝCHOD
25. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity byly dle vašeho názoru připraveny nejkvalitněji. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení kvality se zaměřte prosím
na zhodnocení toho, zda propagační a informační materiály, které se k vám dostaly, byly dle
vašeho názoru připraveny graficky poutavě, přehledně, zda byly vyrobeny z kvalitního materiálu; v případě aktivity typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce,
reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci) (Otevřená otázka)
26. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity vykazovaly dle vašeho názoru
nejvyšší informační hodnotu. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení informační hodnoty
se prosím zaměřte na to, zda jste díky danému propagačnímu nebo informačnímu kanálu získali
ty informace, které jste očekávali, že touto cestou získáte) (Otevřená otázka)
27. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity byly dle vašeho názoru nejúčinnější. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účinnosti se prosím zaměřte na to, zda
byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu
obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena)
28. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity byly dle vašeho názoru nejúčelnější. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím zaměřte na to, zda
podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?)
29. Můžete prosím uvést bariéry a problémy, které obecně snižovaly kvalitu, informační hodnotu,
účinnost nebo účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím
uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) (Otevřená otázka)
30. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, do jaké míry došlo díky Programu ke zvýšení obecného mínění o Evropské unii? (Odpověď
na pětibodové škále: 1 nedošlo k žádnému zvýšení povědomí – 2 – 3 – 4 – 5 došlo k maximálního
zvýšení povědomí)
104
Příloha č. 5: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů
Fotografická příloha 1: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů a předmětů
Fotografická příloha 2: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů a předmětů
105
Příloha č. 6: Seznam titulů využitých v rámci mediální analýzy
5 plus 2 - Českolipsko
Evropské noviny
5 plus 2 - Hradecko a Jičínsko
financninoviny.cz
5 plus 2 - Jablonecko, Semilsko a Turnovsko
genusplus.cz
5 plus 2 - Liberecko
Haló noviny
5 plus 2 - Náchodsko a Rychnovsko
halonoviny.cz
5 plus 2 - Pardubicko a Chrudimsko
horydoly.cz
5 plus 2 - Svitavsko a Orlickoústecko
Hospodářské Noviny
5 plus 2 - Trutnovsko
hradec.idnes.cz
5plus2.cz
Hradecký deník
agris.cz
hradecky.denik.cz
aktualne.centrum.cz
Chrudimský deník
aktualne.cz
chrudimsky.denik.cz
AutoEXPERT
idnes.cz
bigbloger.lidovky.cz
ihned.cz
BIO - pro trvale udržitelný život
imaterialy.dumabyt.cz
biom.cz
impuls.cz
blog.idnes.cz
i-noviny.cz
blog.ona.idnes.cz
Jablonecký deník
businessinfo.cz
jablonecky.denik.cz
busportal.cz
jicinsky.denik.cz
byznys.ihned.cz
Jičínský deník
ceskatelevize.cz
KamPoMaturitě.CZ
ceskenoviny.cz
krajskelisty.cz/kralovehradecky-kraj
ceskenoviny.cz/kultura
krajskelisty.cz/liberecky-kraj
ceskolipsky.denik.cz
krajskelisty.cz/pardubicky-kraj
COT business
kralovehradeckenovinky.cz
Cykloturistika
krkonossky.denik.cz
Česká televize
Krkonoše – Jizerské hory
Českolipský deník
Krkonošský deník
Český rozhlas
Lesnická práce
ČRo Hradec Králové
liberec.idnes.cz
ČRo Olomouc
libereckadrbna.cz
ČRo Pardubice
Liberecké Listy
ČRo Sever
libereckenovinky.cz
denik.cz
Liberecký deník
denik.cz/ekonomika
Liberecký měsíčník
Development News
liberecky.denik.cz
Dotační noviny
Lidové noviny - Brno a Jižní Morava
e15.cz
Lidové noviny - Čechy
eagri.cz
Lidové noviny - Morava a Slezsko
ECHO – noviny náchodského regionu
Lidové noviny - Praha
ekonomika.idnes.cz
lidovky.cz
elogistika.info
Listy Lanškrounska
eulog.cz
Magazín DNES+TV
euractiv.cz
Marketing Sales Media
euroskop.cz
mediar.cz
eurozpravy.cz
mednews.cz
106
Metro - Brno
Metro - Budějovice
Metro - Hradec Králové
Metro - Olomouc
Metro - Ostrava
Metro - Pardubice
Metro - Plzeň
Metro - Praha
Metro - speciál
Metro - Ústí nad Labem
MF Dnes - Brno
MF Dnes - Brno a jižní Morava
MF Dnes - Hradecký
MF Dnes - Jižní Čechy
MF Dnes - Jižní Morava
MF Dnes - Karlovarský
MF Dnes - Liberecký
MF Dnes - Moravskoslezský
MF Dnes - Olomoucký
MF Dnes - Pardubický
MF Dnes - Plzeňský
MF Dnes - Praha
MF Dnes - Severní Čechy
MF Dnes - Slovensko
MF Dnes - Střední Čechy
MF Dnes - Vysočina
MF Dnes - Zlínský
mmr.cz
Moravské hospodářství
Mostecký deník
mostecky.denik.cz
Náchodský deník
nachodsky.denik.cz
nejlepsi-adresa.cz
neviditelnypes.lidovky.cz
nova.cz
novinky.cz
Orlický deník
orlicky.denik.cz
orlicky.net
pardubice.idnes.cz
pardubickenovinky.cz
Pardubický deník
pardubicky.denik.cz
parlamentnilisty.cz
patria.cz
pilotinfo.cz
plzen.cz
policie.cz
Právní rádce
Právo
prazsky.denik.cz
probyznysinfo.ihned.cz
prvnizpravy.cz
radio.cz
Radnice (Hradec Králové)
rodinnevylety.cz
Rychnovský deník
rychnovsky.denik.cz
silvarium.cz
Skypaper Newsletter
skypaper.cz
SNOW
sportovnilisty.cz
stavbaweb.dumabyt.cz
Stavební a investorské noviny
stavebni-forum.cz
Svět Průmyslu
Svitavský deník
svitavsky.denik.cz
Teplický deník
TIM - Turistický informační magazín
tiscali.cz
tribune.cz
TTG Czech
Týden
Týden v politice
tyden.cz
Týdeník Pernštejn
Události
Události, komentáře
Ústecký deník
ustecky.denik.cz
usti.idnes.cz
vimperk.eu
vlada.cz
Vozíčkář
vz24.cz
zdravi.e15.cz
zdravky.cz
Zdravotnické noviny
Zdravotnictví a medicína
zelpage.cz
zemedelec.cz
Zprávy v 9
Zprávy ve 12
107
Příloha č. 7: Kompletní vyhodnocení dotazníkového průzkumu
Tabulková příloha 1: Rozdělení respondentů průzkumu dle jednotlivých typů organizací
Typ organizace
v%
organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců
dobrovolných svazků obcí)
49,6
26,0
11,2
6,1
1,9
soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů
1,9
1,4
1,4
0,3
0,2
Tabulková příloha 2: Zastoupení respondentů v průzkumu dle jejich úspěšnosti či neúspěšnosti v žádosti o podporu
Typ organizace
neúspěšný žada- úspěšný žadatel nebyla žadatele (ani 1 žádost
(aspoň 1
telem v ROP
nebyla úspěšná) úspěšná žádost)
SV
Celkem
(včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)
2,1
37,9
9,6
49,6
obcemi a státem
2,4
9,8
13,8
26,0
0,7
4,5
5,9
11,2
1,0
3,5
1,6
6,1
0,0
0,0
1,9
1,9
0,0
1,7
0,2
1,9
0,3
0,0
1,0
1,4
0,0
0,3
1,0
1,4
0,3
0,0
0,0
0,3
0,0
0,2
0,0
0,2
Celkem
7,0
57,9
35,1
100,0
108
Grafická příloha 1: Povědomí respondentů o ROP Severovýchod, Regionální radě a regionu soudržnosti Severovýchod
Znáte ROP Severovýchod?
73
Znáte Regionální radu regionu soudržnosti
Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje?
17
68
Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých
krajů se skládá?
10
22
81
10
12
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Grafická příloha 2: Povědomí respondentů o propagačních materiálech, vizuálním stylu a zaměření ROP Severovýchod
Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP
Severovýchod?
91
Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod?
69
Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod?
5 4
14
17
94
34
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Tabulková příloha 3: Názor respondentů na ROP Severovýchod
Jaký je Váš názor na ROP Severovýchod?
V%
Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity
47,7
Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale
32,0
Nemám názor
11,9
109
8,4
Tabulková příloha 4: Obecné vnímání ROP Severovýchod respondenty průzkumu
Otázka
Průměrný postoj na škále
Jak obecně vnímáte ROP Severovýchod?
66,6
Pozn.: Hodnoceno na škále 0-100
Grafická příloha 3: Informovanost a názory respondentů na financování, transparentnost a zaměření ROP Severovýchod
Máte dostatečné informace o tom, za jakých podmínek
probíhá financování projektů a čerpání příspěvků z ROP
Severovýchod?
56
Považujete proces hodnocení a výběru projektů za
transparentní?
31
Myslíte si, že ROP Severovýchod byl správně zaměřený?
Byly podporovány smysluplné a užitečné projekty?
16
7
51
28
62
4
45
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Tabulková příloha 5: Nejpoužívanější informační a komunikační kanály pro hledání informací o ROP Severovýchod
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
82,1
52,5
45,1
Osobní konzultace
42,2
29,4
Tiskové zprávy
26,3
21,0
18,1
Letáky a plakáty
17,9
15,5
12,6
11,0
110
Procento kladných
odpovědí
10,0
7,2
6,7
6,0
Tiskové konference
5,0
4,3
4,3
2,6
0,0
Tabulková příloha 6: Nejužitečnější informační a komunikační kanály, jakožto zdroje požadovaných informací o ROP Severovýchod
Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o ROP Severovýchod našli?
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
83,1
46,3
Osobní konzultace
41,5
41,3
20,5
Tiskové zprávy
20,3
16,2
Letáky a plakáty
11,7
11,5
11,2
9,5
8,4
7,2
6,7
5,0
4,3
4,1
Tiskové konference
3,8
3,3
2,9
0,0
111
Tabulková příloha 7: Informační a komunikační kanály, které respondentům nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod
Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod?
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
83,1
Osobní konzultace
53,0
47,5
40,3
15,5
14,1
Tiskové zprávy
9,8
9,3
6,4
Letáky a plakáty
6,2
5,3
5,0
4,5
3,1
Tiskové konference
2,6
1,9
1,4
1,2
1,2
1,0
0,0
112
Grafická příloha 4: Názory respondentů na informovanost o ROP Severovýchod
Existují komunikační aktivity nebo informační kanály,
které vám chyběly?
5
62
Byli jste informováni o aspektech Programu, které byly
pro vás důležité, průběžně?
62
Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám
užitečné našli?
12
14
21
73
0
Ne
26
65
Měli jste dostatečné množství informací o ROP
Severovýchod?
Ano
32
20
40
8
60
80
19
100
120
Nedokážu posoudit
Tabulková příloha 8: Nedostatečně využívané komunikační a informační aktivity v rámci Programu
Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané?
Procento kladných
odpovědí
23,4
13,1
12,6
12,2
12,2
11,5
11,0
Osobní konzultace
10,5
10,5
9,1
7,9
7,6
Tiskové zprávy
7,4
6,7
6,0
Webové stránky
5,7
Tiskové konference
5,7
4,8
113
Procento kladných
odpovědí
Letáky a plakáty
4,1
3,8
3,3
Tabulková příloha 9: Nadbytečně využívané komunikační a informační aktivity v rámci Programu
Procento kladných
odpovědí
29,6
Letáky a plakáty
16,0
12,2
11,0
10,0
9,3
7,6
7,2
6,7
5,5
4,5
3,8
3,8
Webové stránky
3,6
3,1
2,9
Tiskové zprávy
2,1
Tiskové konference
2,1
Osobní konzultace
1,4
1,2
0,7
Tabulková příloha 10: Preference nástrojů určených k informování o Programu, jeho výsledcích, akcích atd.
Jaké nástroje určené k informování o Programu, jeho výsledcích, aktuálních akcích a dalších souvisejících záležitostech jste preferovali?
Procento kladných
odpovědí
Zveřejňovali jsme tiskové zprávy
31,3
Zveřejňovali jsme vytvořené PR články
14,1
114
Jaké nástroje určené k informování o Programu, jeho výsledcích, aktuálních akcích a dalších souvisejících záležitostech jste preferovali?
Procento kladných
odpovědí
Připravovali jsme reportáže a redakční články o zajímavých událostech a akcích spojených s Programem (např. společenské akce a události, konference, presstripy)
7,9
Účastnili jsme se tiskových konferencí a přinášeli jsme zprávy o jejích závěrech
6,9
Připravovali jsme TV/rádiové spoty na objednávku řídicího orgánu Programu
3,8
Připravovali jsme rozhovory a besedy na témata spjatá s Programem (zaměření Programu, zajímavé projekty atd.)
3,8
Pozn.: Tato otázka (otáka č. 28) byla určena pro „mediální organizace“
Tabulková příloha 11: Vývoj obsahu, zaměření a rétoriky článků a mediálních výstupů týkajících se Programu
Otázka
Ano
Měnil se v průběhu času obsah, zaměření a rétorika vašich
článků a dalších mediálních výstupů týkajících se Programu?
Nedokážu
posoudit
Ne
5,7
31,4
62,9
Pozn.: Tato otázka (otáka č. 29) byla určena pro „mediální organizace“
Tabulková příloha 12: Hodnocení kvality jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP
Severovýchod
Jaká byla kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
70,9
Osobní konzultace
70,2
67,6
64,7
61,6
61,5
Tiskové zprávy
60,5
Letáky a plakáty
59,5
58,3
56,2
54,4
54,4
Tiskové konference
52,4
51,5
51,0
50,3
49,0
115
Procento kladných
odpovědí
48,7
47,8
47,1
46,5
Tabulková příloha 13: Hodnocení informační hodnoty jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů ROP Severovýchod
Jaká byla informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
73,5
Osobní konzultace
71,2
67,7
66,0
62,8
59,1
Tiskové zprávy
56,8
54,4
53,7
Letáky a plakáty
53,5
52,6
Tiskové konference
51,7
49,9
48,5
47,2
47,1
46,7
44,5
44,1
43,7
42,1
Tabulková příloha 14: Hodnocení účinnosti jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů
ROP Severovýchod
Jaká byla účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?
Osobní konzultace
Procento kladných
odpovědí
71,8
116
Procento kladných
odpovědí
Webové stránky
70,4
66,1
63,1
61,8
56,9
Tiskové zprávy
55,9
54,5
53,9
Tiskové konference
52,2
51,8
Letáky a plakáty
49,9
47,2
47,1
47,0
45,5
45,3
44,4
44,3
44,0
43,1
Tabulková příloha 15: Hodnocení účelnosti jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů
ROP Severovýchod
Jaká byla účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?
Procento kladných
odpovědí
Osobní konzultace
71,9
Webové stránky
71,3
67,7
65,7
63,8
58,4
Tiskové zprávy
56,2
54,6
53,1
Tiskové konference
51,9
117
Procento kladných
odpovědí
51,6
Letáky a plakáty
51,3
47,9
47,2
47,0
45,9
45,9
44,3
43,9
43,4
43,0
Tabulková příloha 16: Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod
Jaká byla užitečnost a celkový přínos jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?
Procento kladných
odpovědí
Osobní konzultace
73,1
Webové stránky
71,2
67,8
65,2
64,3
56,7
Tiskové zprávy
55,5
53,8
52,7
50,2
Tiskové konference
50,1
Letáky a plakáty
49,6
46,4
45,9
45,6
44,8
44,5
43,9
118
Procento kladných
odpovědí
43,6
42,5
42,2
Tabulková příloha 17: Názor respondentů na zvýšení povědomí o Programu, jeho aktivitách a o Evropské unii
Průměrný postoj
na škále
Otázka
Do jaké míry došlo díky nástrojům informovanosti a komunikačním kanálům ke zvýšení
povědomí o Programu a jeho aktivitách?
63,1
Do jaké míry došlo díky Programu ke zvýšení obecného mínění o Evropské unii?
56,5
Pozn.: Hodnoceno na škále 0-100
119
Příloha č. 8: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle specifických kritérií
Tabulková příloha 18: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž jednotlivé cílové skupiny hledají informace o ROP Severovýchod
82,0
75,3
88,9 100,0 100,0
82,1
48,4
58,8
44,7
37,0
90,9
0,0
52,5
0,0
25,0
11,1
61,3
43,7
45,9
33,3
90,9 100,0
45,1
0,0
12,5
11,1
38,7
44,9
23,5
74,1 100,0 100,0
42,2
100,0
25,0
33,3
35,5
29,8
32,9
3,7
36,4
0,0
29,4
Tiskové zprávy
100,0
25,0
77,8
22,6
29,4
16,5
3,7
54,5
0,0
26,3
0,0
50,0
11,1
32,3
20,8
10,6
18,5
72,7
0,0
21,0
0,0
12,5
0,0
22,6
21,2
11,8
14,8
18,2
0,0
18,1
Letáky a plakáty
0,0
37,5
0,0
22,6
20,4
10,6
11,1
27,3
0,0
17,9
0,0
12,5
11,1
3,2
19,2
11,8
11,1
18,2
0,0
15,5
0,0
25,0
22,2
0,0
14,7
10,6
14,8
0,0
0,0
12,6
0,0
0,0
11,1
9,7
14,7
4,7
0,0
18,2
0,0
11,0
120
Celkem
90,3
0,0
77,8
37,5
Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele
a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)
Osobní konzultace
75,0
0,0
Webové stránky
obcemi a státem
100,0
Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP
Severovýchod?
Procento kladných odpovědí
obcemi a státem
0,0
25,0
22,2
3,2
9,8
14,1
3,7
0,0
0,0
10,0
0,0
12,5
33,3
6,5
7,3
3,5
3,7
18,2
0,0
7,2
0,0
37,5
0,0
0,0
8,6
4,7
0,0
0,0
0,0
6,7
0,0
12,5
0,0
12,9
6,1
0,0
11,1
18,2
0,0
6,0
100,0
0,0
44,4
6,5
3,7
1,2
7,4
18,2
0,0
5,0
0,0
25,0
11,1
0,0
3,7
0,0
7,4
36,4
0,0
4,3
0,0
25,0
22,2
0,0
4,5
3,5
0,0
0,0
0,0
4,3
0,0
0,0
11,1
6,5
2,4
2,4
0,0
0,0
0,0
2,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Tiskové konference
121
Celkem
Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP
Severovýchod?
Tabulková příloha 19: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž respondenti hledají informace o ROP Severovýchod s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či
neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli
Celkem
nebyl žadatelem v ROP SV
úspěšný žadatel
neúspěšný žadatel
Webové stránky
76,9
84,7
75,3
82,1
Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce,
metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)
Osobní konzultace
23,1
64,3
22,6
52,5
53,8
52,3
19,4
45,1
23,1
53,0
12,9
42,2
61,5
26,3
30,1
29,4
Tiskové zprávy
23,1
26,3
26,9
26,3
23,1
22,0
17,2
21,0
7,7
22,0
8,6
18,1
Letáky a plakáty
23,1
16,0
22,6
17,9
Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s
imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)
23,1
15,3
14,0
15,5
38,5
10,0
14,0
12,6
15,4
10,7
10,8
11,0
15,4
6,0
21,5
10,0
0,0
6,0
12,9
7,2
0,0
7,7
5,4
6,7
0,0
7,0
4,3
6,0
Tiskové konference
0,0
5,0
6,5
5,0
0,0
4,7
4,3
4,3
15,4
3,3
4,3
4,3
0,0
3,3
1,1
2,6
122
0,0
0,0
Celkem
0,0
0,0
Tabulková příloha 20: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž jednotlivé cílové skupiny informace o ROP Severovýchod našli
86,1
75,3
88,9
81,8
0,0
83,1
100,0
50,0
0,0
38,7
52,2
36,5
37,0
72,7
0,0
46,3
Osobní konzultace
100,0
12,5
0,0
41,9
45,3
23,5
63,0
81,8 100,0
41,5
0,0
37,5
11,1
54,8
40,4
44,7
33,3
54,5
0,0
41,3
0,0
37,5
22,2
16,1
20,8
24,7
7,4
0,0 100,0
20,5
123
Celkem
90,3
66,7
75,0
Webové stránky
obcemi a státem
0,0
Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace
o ROP Severovýchod našli?
obcemi a státem
0,0
25,0
88,9
6,5
23,3
18,8
0,0
0,0
0,0
20,3
0,0
37,5
0,0
16,1
18,4
8,2
14,8
36,4
0,0
16,2
Letáky a plakáty
0,0
12,5
0,0
9,7
14,7
8,2
7,4
0,0
0,0
11,7
0,0
12,5
0,0
6,5
14,7
8,2
7,4
0,0
0,0
11,5
0,0
0,0
0,0
6,5
13,5
10,6
7,4
9,1
0,0
11,2
0,0
0,0
11,1
3,2
12,7
8,2
0,0
0,0
0,0
9,5
0,0
25,0
11,1
0,0
10,6
2,4
14,8
0,0
0,0
8,4
100,0
12,5
0,0
0,0
9,4
5,9
0,0
0,0
0,0
7,2
0,0
25,0
11,1
6,5
4,5
11,8
7,4
0,0
0,0
6,7
0,0
0,0
22,2
3,2
6,9
1,2
0,0
0,0
0,0
5,0
0,0
25,0
22,2
6,5
4,1
2,4
0,0
0,0
0,0
4,3
0,0
12,5
0,0
6,5
4,5
3,5
0,0
0,0
0,0
4,1
Tiskové konference
0,0
0,0
11,1
0,0
4,9
3,5
0,0
0,0
0,0
3,8
0,0
12,5
0,0
0,0
4,5
2,4
0,0
0,0
0,0
3,3
124
Celkem
Tiskové zprávy
Celkem
obcemi a státem
0,0
0,0
0,0
0,0
4,1
0,0
7,4
0,0
0,0
2,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Tabulková příloha 21: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž respondenti informace o ROP Severovýchod našli s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či
Celkem
Webové stránky
84,6
85,0
76,3
83,1
23,1
54,7
25,8
46,3
Osobní konzultace
15,4
52,7
12,9
41,5
125
Tiskové zprávy
Celkem
53,8
46,3
21,5
41,3
38,5
18,0
23,7
20,5
7,7
19,3
26,9
20,3
30,8
16,0
12,9
16,2
Letáky a plakáty
15,4
10,0
16,1
11,7
15,4
12,0
8,6
11,5
7,7
14,0
3,2
11,2
15,4
10,0
6,5
9,5
15,4
7,0
10,8
8,4
0,0
9,3
2,2
7,2
7,7
4,7
12,9
6,7
0,0
4,7
7,5
5,0
15,4
3,3
4,3
4,3
0,0
4,7
3,2
4,1
Tiskové konference
0,0
4,0
4,3
3,8
7,7
3,3
2,2
3,3
0,0
4,0
0,0
2,9
0,0
0,0
0,0
0,0
126
Tabulková příloha 22: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které jednotlivým cílovým skupinám vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod
77,4
86,5
80,0
81,5
54,5 100,0
83,1
Osobní konzultace
0,0
12,5
0,0
71,0
55,9
36,5
74,1
81,8 100,0
53,0
0,0
62,5
11,1
51,6
53,1
35,3
29,6
81,8
0,0
47,5
0,0
25,0
11,1
35,5
39,6
45,9
33,3
72,7 100,0
40,3
0,0
37,5
0,0
25,8
14,3
17,6
7,4
18,2
0,0
15,5
0,0
0,0
0,0
16,1
15,5
16,5
7,4
0,0
0,0
14,1
Tiskové zprávy
0,0
12,5
66,7
3,2
10,2
9,4
0,0
0,0
0,0
9,8
0,0
12,5
33,3
3,2
9,0
14,1
0,0
0,0
0,0
9,3
0,0
0,0
22,2
0,0
7,8
7,1
0,0
0,0
0,0
6,4
Letáky a plakáty
0,0
25,0
0,0
6,5
7,8
3,5
0,0
0,0
0,0
6,2
0,0
12,5
0,0
0,0
7,3
3,5
0,0
0,0
0,0
5,3
100,0
12,5
0,0
0,0
5,7
5,9
0,0
0,0
0,0
5,0
0,0
25,0
0,0
3,2
3,7
5,9
7,4
0,0
0,0
4,5
127
Celkem
88,9
75,0
0,0
obcemi a státem
Webové stránky
obcemi a státem
0,0
25,0
11,1
0,0
2,0
5,9
0,0
0,0
0,0
3,1
Tiskové konference
0,0
0,0
22,2
0,0
2,9
2,4
0,0
0,0
0,0
2,6
0,0
0,0
11,1
0,0
1,6
3,5
0,0
0,0
0,0
1,9
0,0
25,0
11,1
0,0
0,8
1,2
0,0
0,0
0,0
1,4
0,0
0,0
0,0
0,0
1,2
2,4
0,0
0,0
0,0
1,2
0,0
0,0
0,0
0,0
1,6
1,2
0,0
0,0
0,0
1,2
0,0
0,0
11,1
0,0
1,2
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
128
Celkem
Tabulková příloha 23: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které vyhovují respondentům pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod s rozdělením podle toho, zda byli
úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli
Celkem
Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP
Severovýchod?
Webové stránky
76,9
83,0
84,9
83,1
Osobní konzultace
23,1
64,3
24,7
53,0
7,7
53,7
38,7
47,5
38,5
45,7
23,7
40,3
23,1
14,7
16,1
15,5
7,7
17,3
5,4
14,1
Tiskové zprávy
7,7
6,7
20,4
9,8
23,1
6,0
16,1
9,3
7,7
6,7
5,4
6,4
15,4
4,0
10,8
6,2
0,0
6,7
2,2
5,3
0,0
5,0
6,5
5,0
15,4
2,0
9,7
4,5
Letáky a plakáty
7,7
2,0
5,4
3,1
Tiskové konference
0,0
2,7
3,2
2,6
0,0
2,0
2,2
1,9
7,7
0,7
2,2
1,4
7,7
0,7
1,1
1,2
0,0
1,3
1,1
1,2
0,0
0,7
2,2
1,0
129
0,0
0,0
Celkem
Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP
Severovýchod?
0,0
0,0
Tabulková příloha 24: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru jednotlivých cílových skupin byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně
využívané
obcemi a státem
0,0
37,5
33,3
9,7
27,3
12,9
22,2
45,5
0,0
23,4
0,0
50,0
22,2
12,9
11,0
18,8
7,4
0,0
0,0
13,1
0,0
12,5
11,1
25,8
10,2
14,1
22,2
0,0
0,0
12,6
0,0
0,0
11,1
19,4
12,2
11,8
7,4
18,2
0,0
12,2
130
Celkem
10,6
22,2
0,0
0,0
12,2
0,0
0,0
33,3
25,8
10,6
8,2
7,4
18,2
0,0
11,5
0,0
12,5
0,0
22,6
9,8
12,9
3,7
18,2
0,0
11,0
Osobní konzultace
Tiskové zprávy
0,0
0,0
11,1
12,9
10,2
14,1
7,4
0,0
0,0
10,5
0,0
25,0
33,3
9,7
7,8
16,5
11,1
0,0
0,0
10,5
0,0
0,0
11,1
6,5
8,2
14,1
0,0
27,3
0,0
9,1
0,0
25,0
11,1
12,9
6,1
5,9
22,2
0,0
0,0
7,9
0,0
0,0
11,1
9,7
6,5
9,4
7,4
18,2
0,0
7,6
0,0
0,0
0,0
12,9
5,7
8,2
18,5
9,1
0,0
7,4
0,0
0,0
44,4
19,4
5,3
5,9
0,0
0,0
0,0
6,7
0,0
12,5
22,2
3,2
4,1
8,2
7,4
18,2
0,0
6,0
Tiskové konference
0,0
0,0
0,0
6,5
5,3
5,9
7,4
18,2
0,0
5,7
Webové stránky
0,0
0,0
0,0
3,2
6,5
4,7
7,4
9,1
0,0
5,7
0,0
0,0
0,0
6,5
3,3
7,1
7,4
0,0 100,0
4,8
131
Celkem
11,8
16,1
11,1
obcemi a státem
0,0
100,0
Celkem
obcemi a státem
Letáky a plakáty
0,0
0,0
0,0
9,7
2,9
5,9
7,4
0,0
0,0
4,1
0,0
0,0
11,1
3,2
3,3
2,4
7,4
18,2
0,0
3,8
0,0
0,0
0,0
6,5
4,5
1,2
0,0
0,0
0,0
3,3
Tabulková příloha 25: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru respondentů byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané s
rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli
132
Celkem
15,4
25,0
20,4
23,4
7,7
12,7
16,1
13,1
Celkem
15,4
10,3
19,4
12,6
7,7
10,7
18,3
12,2
0,0
14,0
9,7
12,2
7,7
11,7
11,8
11,5
7,7
10,7
12,9
11,0
Osobní konzultace
7,7
9,3
15,1
10,5
15,4
8,0
17,2
10,5
15,4
8,3
9,7
9,1
7,7
6,7
11,8
7,9
0,0
8,3
7,5
7,6
Tiskové zprávy
7,7
6,0
11,8
7,4
0,0
6,0
10,8
6,7
7,7
5,3
7,5
6,0
Tiskové konference
7,7
5,3
6,5
5,7
Webové stránky
0,0
5,3
8,6
5,7
7,7
4,0
6,5
4,8
Letáky a plakáty
0,0
3,3
7,5
4,1
0,0
4,0
4,3
3,8
7,7
2,7
4,3
3,3
133
Tabulková příloha 26: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru jednotlivých cílových skupin byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně
využívané
25,9
36,4
0,0
29,6
Letáky a plakáty
0,0
0,0
22,2
6,5
15,1
22,4
14,8
27,3
0,0
16,0
0,0
0,0
11,1
6,5
13,1
11,8
7,4
36,4
0,0
12,2
0,0
25,0
22,2
19,4
9,0
11,8
14,8
0,0
0,0
11,0
0,0
25,0
11,1
6,5
9,8
9,4
18,5
0,0
0,0
10,0
0,0
25,0
22,2
3,2
12,2
4,7
0,0
0,0
0,0
9,3
0,0
25,0
22,2
6,5
8,2
2,4
7,4
18,2
0,0
7,6
0,0
12,5
0,0
3,2
6,9
10,6
0,0
0,0 100,0
7,2
0,0
0,0
22,2
0,0
8,6
3,5
7,4
0,0
0,0
6,7
0,0
0,0
0,0
16,1
6,5
2,4
0,0
0,0
0,0
5,5
0,0
12,5
0,0
6,5
6,5
0,0
0,0
0,0
0,0
4,5
0,0
0,0
0,0
0,0
6,1
1,2
0,0
0,0
0,0
3,8
134
Celkem
36,5
26,9
45,2
obcemi a státem
0,0
12,5
100,0
Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?
Celkem
obcemi a státem
Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?
0,0
0,0
0,0
0,0
5,3
1,2
7,4
0,0
0,0
3,8
Webové stránky
0,0
0,0
0,0
3,2
4,1
2,4
7,4
0,0
0,0
3,6
Tiskové konference
0,0
0,0
0,0
0,0
4,5
0,0
7,4
0,0
0,0
3,1
0,0
0,0
11,1
0,0
0,8
5,9
14,8
0,0
0,0
2,9
0,0
0,0
0,0
6,5
2,9
0,0
0,0
0,0
0,0
2,1
Tiskové zprávy
0,0
0,0
22,2
6,5
1,2
2,4
0,0
0,0
0,0
2,1
Osobní konzultace
0,0
0,0
0,0
0,0
2,4
0,0
0,0
0,0
0,0
1,4
0,0
0,0
0,0
0,0
1,2
2,4
0,0
0,0
0,0
1,2
0,0
12,5
0,0
6,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,7
135
Tabulková příloha 27: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru respondentů byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli
Celkem
23,1
31,7
24,7
29,6
Letáky a plakáty
15,4
14,0
22,6
16,0
15,4
11,3
14,0
12,2
23,1
8,3
16,1
11,0
7,7
10,0
10,8
10,0
7,7
9,3
9,7
9,3
15,4
6,7
8,6
7,6
15,4
7,3
4,3
7,2
15,4
6,7
4,3
6,7
7,7
6,0
3,2
5,5
7,7
5,3
1,1
4,5
7,7
4,0
2,2
3,8
7,7
4,0
2,2
3,8
Webové stránky
0,0
4,0
3,2
3,6
Tiskové konference
7,7
3,3
1,1
3,1
0,0
3,3
2,2
2,9
0,0
2,7
1,1
2,1
Tiskové zprávy
0,0
2,0
3,2
2,1
Osobní konzultace
7,7
0,7
2,2
1,4
7,7
0,7
1,1
1,2
136
7,7
0,0
Celkem
1,1
0,7
Tabulková příloha 28: Hodnocení kvality nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin
71,4
65,4
73,8
62,5
69,4
86,4
50,0
70,9
Osobní konzultace
50,0
67,9
60,7
63,5
73,5
60,4
71,3
88,6 100,0
70,2
50,0
71,4
64,3
67,3
66,1
69,6
67,6
84,1
75,0
67,6
50,0
71,4
50,0
66,3
65,5
61,6
64,8
75,0
50,0
64,7
50,0
67,9
57,1
61,5
63,9
56,2
49,1
81,8
75,0
61,6
137
Celkem
78,6
50,0
Webové stránky
Jaká byla kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů?
obcemi a státem
46,4
61,5
62,4
59,3
55,6
75,0
50,0
61,5
Tiskové zprávy
50,0
75,0
64,3
52,9
63,7
56,1
47,2
63,6
75,0
60,5
Letáky a plakáty
25,0
82,1
46,4
62,5
62,1
54,6
50,9
54,5
50,0
59,5
50,0
64,3
57,1
60,6
60,8
52,8
49,1
61,4
50,0
58,3
50,0
64,3
46,4
51,9
60,4
51,1
42,6
54,5
50,0
56,2
50,0
67,9
60,7
49,0
56,9
47,9
49,1
63,6
50,0
54,4
50,0
75,0
42,9
53,8
55,6
51,7
50,9
54,5
50,0
54,4
Tiskové konference
50,0
64,3
39,3
50,0
55,2
43,2
49,1
72,7
50,0
52,4
50,0
71,4
50,0
56,7
51,7
44,1
52,8
65,9
50,0
51,5
50,0
64,3
53,6
51,9
52,8
47,5
41,7
50,0
50,0
51,0
50,0
60,7
53,6
49,0
53,3
44,1
37,0
59,1
50,0
50,3
50,0
67,9
46,4
52,7
51,9
38,9
43,5
50,0
50,0
49,0
50,0
67,9
60,7
50,0
51,8
37,5
47,2
40,9
50,0
48,7
50,0
53,6
46,4
42,3
52,0
41,9
41,7
29,5
50,0
47,8
138
Celkem
75,0
50,0
kanálů?
obcemi a státem
57,1
64,3
41,3
49,3
42,5
39,8
47,7
50,0
47,1
50,0
60,7
42,9
49,0
47,3
44,3
37,0
54,5
50,0
46,5
Celkem
50,0
kanálů?
obcemi a státem
Tabulková příloha 29: Hodnocení kvality nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či
Celkem
Webové stránky
68,2
73,2
63,2
70,9
Osobní konzultace
59,1
75,8
52,8
70,2
65,9
70,2
58,3
67,6
139
Celkem
54,5
68,7
53,4
64,7
54,5
64,8
51,8
61,6
63,6
62,8
55,9
61,5
Tiskové zprávy
50,0
62,9
54,9
60,5
Letáky a plakáty
65,9
60,4
54,5
59,5
56,8
59,2
55,1
58,3
56,8
57,0
53,1
56,2
47,7
56,3
49,7
54,4
59,1
55,4
49,3
54,4
Tiskové konference
43,2
54,7
46,9
52,4
45,5
52,5
49,3
51,5
45,5
53,1
45,1
51,0
47,7
51,2
47,9
50,3
47,7
49,5
47,2
49,0
43,2
49,8
46,2
48,7
40,9
48,5
47,3
47,8
50,0
46,6
47,9
47,1
47,7
46,3
46,9
46,5
140
Tabulková příloha 30: Hodnocení informační hodnoty nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin
75,0
73,2
75,7
63,8
73,1
90,9
50,0
73,5
Osobní konzultace
50,0
71,4
53,6
61,5
74,5
66,9
65,7
88,6
50,0
71,2
50,0
75,0
57,1
70,2
67,2
68,0
62,0
88,6
50,0
67,7
50,0
75,0
46,4
67,3
67,6
60,1
63,9
77,3 100,0
66,0
50,0
67,9
57,1
54,8
66,7
58,5
45,4
79,5
50,0
62,8
50,0
75,0
46,4
62,5
59,2
57,7
52,8
75,0
50,0
59,1
Tiskové zprávy
50,0
67,9
75,0
48,1
60,6
52,6
41,7
50,0
50,0
56,8
50,0
71,4
60,7
51,0
57,5
48,6
40,7
59,1
50,0
54,4
50,0
64,3
50,0
48,1
55,9
51,5
46,3
54,5
50,0
53,7
Letáky a plakáty
50,0
82,1
42,9
52,9
55,9
44,9
52,8
54,5
50,0
53,5
50,0
71,4
60,7
48,1
55,0
47,1
46,3
50,0
50,0
52,6
Tiskové konference
50,0
64,3
53,6
48,1
54,5
46,7
39,8
56,8
50,0
51,7
50,0
64,3
46,4
41,3
54,8
45,2
38,0
29,5
50,0
49,9
141
Celkem
85,7
50,0
Webové stránky
obcemi a státem
45,2
50,6
45,2
39,8
45,5
75,0
48,5
50,0
67,9
46,4
43,3
49,8
39,0
42,6
52,3
75,0
47,2
50,0
50,0
39,3
45,2
48,9
43,6
47,2
40,9
50,0
47,1
50,0
64,3
50,0
46,2
48,1
39,7
50,0
43,2
50,0
46,7
50,0
64,3
50,0
44,2
47,6
37,5
36,1
31,8
50,0
44,5
50,0
60,7
46,4
43,3
49,2
36,6
26,9
25,0
50,0
44,1
50,0
64,3
42,9
43,3
45,6
39,7
37,0
36,4
50,0
43,7
50,0
60,7
67,9
38,5
45,5
34,6
31,5
29,5
50,0
42,1
142
Celkem
50,0
60,7
50,0
obcemi a státem
Tabulková příloha 31: Hodnocení informační hodnoty nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli
úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli
Celkem
Jaká byla informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů?
Webové stránky
70,5
76,3
64,0
73,5
Osobní konzultzace
54,5
77,6
53,1
71,2
61,4
70,8
58,0
67,7
50,0
70,2
55,8
66,0
52,3
66,6
52,1
62,8
56,8
61,1
52,8
59,1
Tiskové zprávy
45,5
58,5
53,8
56,8
43,2
55,0
55,5
54,4
52,3
55,4
47,9
53,7
Letáky a plakáty
63,6
52,9
52,4
53,5
43,2
53,8
51,0
52,6
Tiskové konference
36,4
53,6
49,3
51,7
50,0
49,5
51,4
49,9
54,5
48,5
46,9
48,5
47,7
47,8
44,8
47,2
61,4
46,2
45,9
47,1
43,2
47,2
46,2
46,7
38,6
43,8
49,0
44,5
29,5
44,5
46,9
44,1
38,6
43,6
45,8
43,7
143
38,6
40,8
Celkem
Jaká byla informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů?
47,9
42,1
Tabulková příloha 32: Hodnocení účinnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin
50,0
68,3
74,3
68,3
62,0
88,6 100,0
71,8
Webové stránky
50,0
78,6
71,4
69,6
72,3
63,2
65,7
90,9
50,0
70,4
50,0
71,4
46,4
66,3
66,3
64,6
63,0
93,2
50,0
66,1
50,0
78,6
46,4
69,2
64,5
57,0
56,5
81,8
50,0
63,1
50,0
71,4
50,0
52,9
65,7
56,7
47,2
75,0
75,0
61,8
144
Celkem
75,0
50,0
Osobní konzultace
Jaká byla účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů?
obcemi a státem
50,0
54,8
57,9
55,2
42,6
86,4
50,0
56,9
Tiskové zprávy
50,0
57,1
64,3
49,0
59,0
50,7
46,3
59,1
75,0
55,9
50,0
67,9
57,1
53,8
56,0
51,5
45,4
61,4
50,0
54,5
50,0
78,6
50,0
47,1
56,7
49,3
42,6
59,1
50,0
53,9
Tiskové konference
50,0
60,7
46,4
52,9
53,7
47,4
47,2
61,4
50,0
52,2
50,0
71,4
57,1
47,1
54,5
45,5
43,5
54,5
50,0
51,8
Letáky a plakáty
50,0
67,9
46,4
46,2
53,0
42,5
41,7
54,5
50,0
49,9
50,0
67,9
60,7
46,2
49,4
38,8
45,4
40,9
50,0
47,2
50,0
64,3
39,3
46,2
48,9
41,5
43,5
50,0
50,0
47,1
50,0
57,1
53,6
45,2
50,6
43,3
32,4
29,5
50,0
47,0
50,0
53,6
53,6
46,2
48,3
39,2
35,2
43,2
50,0
45,5
50,0
60,7
42,9
41,3
48,0
40,7
37,0
43,2
50,0
45,3
50,0
57,1
46,4
40,4
49,6
36,0
34,3
20,5
50,0
44,4
50,0
64,3
46,4
45,2
46,5
39,2
36,1
36,4
50,0
44,3
145
Celkem
71,4
50,0
kanálů?
obcemi a státem
57,1
39,3
43,3
48,1
34,7
33,3
45,5
50,0
44,0
50,0
64,3
57,1
38,5
46,3
37,3
30,6
34,1
50,0
43,1
Celkem
50,0
kanálů?
obcemi a státem
Tabulková příloha 33: Hodnocení účinnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či
Celkem
Osobní konzultace
56,8
78,4
52,1
71,8
Webové stránky
65,9
73,6
59,7
70,4
56,8
70,3
53,5
66,1
146
Celkem
43,2
68,0
51,4
63,1
47,7
66,2
49,6
61,8
61,4
58,5
49,6
56,9
Tiskové zprávy
54,5
57,8
49,3
55,9
54,5
55,5
51,0
54,5
47,7
55,6
49,3
53,9
Tiskové konference
47,7
54,0
46,8
52,2
47,7
52,7
49,6
51,8
Letáky a plakáty
54,5
50,2
47,2
49,9
45,5
47,5
46,5
47,2
54,5
47,3
44,1
47,1
47,7
46,6
48,2
47,0
43,2
45,7
45,4
45,5
52,3
45,9
40,8
45,3
45,5
43,5
47,6
44,4
47,7
43,6
46,1
44,3
45,5
44,4
42,3
44,0
52,3
41,0
47,9
43,1
147
Tabulková příloha 34: Hodnocení účelnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin
53,6
71,0
73,4
68,6
63,9
93,2 100,0
71,9
Webové stránky
50,0
75,0
67,9
71,0
73,0
65,5
71,3
81,8
50,0
71,3
50,0
75,0
50,0
69,0
67,7
67,0
60,2
97,7
50,0
67,7
50,0
75,0
50,0
64,0
67,8
60,6
61,1
81,8
50,0
65,7
50,0
64,3
53,6
62,0
67,3
60,6
45,4
81,8
50,0
63,8
50,0
67,9
50,0
55,0
60,0
54,5
48,1
86,4
50,0
58,4
Tiskové zprávy
50,0
60,7
64,3
48,0
59,2
52,7
44,4
61,4
75,0
56,2
50,0
75,0
53,6
50,0
57,8
49,6
40,7
61,4
50,0
54,6
50,0
67,9
60,7
49,0
55,6
51,1
38,9
52,3
50,0
53,1
Tiskové konference
50,0
64,3
50,0
49,0
54,2
47,3
46,3
54,5
50,0
51,9
50,0
67,9
46,4
46,0
54,7
46,6
42,6
54,5
50,0
51,6
Letáky a plakáty
50,0
67,9
53,6
46,0
54,4
45,5
45,4
45,5
50,0
51,3
50,0
64,3
50,0
44,0
50,4
43,9
42,6
36,4
50,0
47,9
148
Celkem
75,0
50,0
Osobní konzultace
Jaká byla účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů?
obcemi a státem
44,0
50,1
39,4
44,4
36,4
50,0
47,2
50,0
64,3
46,4
36,0
50,0
43,6
47,2
27,3
50,0
47,0
50,0
60,7
50,0
44,0
49,9
39,4
31,5
40,9
50,0
45,9
50,0
67,9
46,4
44,0
47,8
41,3
38,9
45,5
50,0
45,9
50,0
60,7
46,4
46,0
46,2
38,6
38,0
43,2
50,0
44,3
50,0
64,3
50,0
41,0
47,1
37,9
35,2
34,1
50,0
43,9
50,0
60,7
67,9
43,0
47,1
34,5
29,6
38,6
50,0
43,4
50,0
57,1
42,9
41,0
47,3
37,5
31,5
25,0
50,0
43,0
149
Celkem
60,7
64,3
50,0
Jaká byla účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních
kanálů?
obcemi a státem
Tabulková příloha 35: Hodnocení účelnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či
Celkem
Osobní konzultace
57,5
77,0
57,4
71,9
Webové stránky
75,0
73,7
61,4
71,3
70,0
70,2
57,7
67,7
52,5
69,6
55,1
65,7
57,5
67,1
53,7
63,8
65,0
59,9
50,7
58,4
Tiskové zprávy
57,5
56,7
54,0
56,2
57,5
55,9
48,9
54,6
55,0
52,7
54,0
53,1
Tiskové konference
45,0
53,4
48,5
51,9
45,0
52,7
49,3
51,6
Letáky a plakáty
45,0
51,8
51,1
51,3
40,0
47,9
50,0
47,9
45,0
46,9
48,9
47,2
55,0
46,5
46,3
47,0
47,5
45,5
46,7
45,9
47,5
46,0
44,9
45,9
40,0
44,0
46,7
44,3
35,0
43,9
46,7
43,9
37,5
42,7
47,8
43,4
150
42,5
43,2
Celkem
42,6
43,0
Tabulková příloha 36: Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin
46,4
82,0
75,8
67,0
62,0
79,5 100,0
73,1
Webové stránky
50,0
82,1
64,3
79,0
72,5
65,9
63,9
84,1
50,0
71,2
50,0
85,7
46,4
72,0
69,0
64,4
58,3
88,6
50,0
67,8
50,0
82,1
42,9
70,0
67,2
59,1
60,2
77,3
50,0
65,2
50,0
78,6
42,9
74,0
66,5
59,5
47,2
84,1
50,0
64,3
151
Celkem
78,6
50,0
Osobní konzultace
obcemi a státem
46,4
58,0
57,2
54,9
47,2
77,3
50,0
56,7
Tiskové zprávy
50,0
75,0
67,9
45,0
56,1
58,3
45,4
52,3
75,0
55,5
50,0
78,6
46,4
49,0
56,1
50,4
42,6
63,6
50,0
53,8
50,0
71,4
53,6
48,0
53,9
52,7
41,7
56,8
50,0
52,7
50,0
75,0
50,0
44,0
53,6
42,0
47,2
45,5
50,0
50,2
Tiskové konference
50,0
67,9
50,0
44,0
52,5
48,1
41,7
45,5
50,0
50,1
Letáky a plakáty
50,0
75,0
46,4
44,0
52,2
45,8
43,5
40,9
50,0
49,6
50,0
60,7
57,1
41,0
48,7
40,5
42,6
45,5
50,0
46,4
50,0
64,3
53,6
37,0
47,8
41,3
49,1
36,4
50,0
45,9
50,0
57,1
50,0
37,0
47,5
42,4
42,6
45,5
50,0
45,6
50,0
60,7
46,4
30,0
47,5
40,9
47,2
36,4
50,0
44,8
50,0
71,4
39,3
38,0
46,4
39,4
46,3
36,4
50,0
44,5
50,0
57,1
53,6
45,0
47,0
37,1
36,1
31,8
50,0
43,9
50,0
67,9
39,3
38,0
46,9
38,6
37,0
31,8
50,0
43,6
152
Celkem
71,4
50,0
obcemi a státem
64,3
57,1
41,0
45,1
35,6
32,4
43,2
50,0
42,5
50,0
60,7
46,4
42,0
44,7
37,5
34,3
31,8
50,0
42,2
Celkem
50,0
obcemi a státem
Tabulková příloha 37: Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho,
zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli
Celkem
Osobní konzultace
62,5
78,1
57,7
73,1
Webové stránky
70,0
73,7
62,5
71,2
70,0
70,7
56,6
67,8
153
Celkem
57,5
68,7
54,8
65,2
55,0
67,7
54,8
64,3
52,5
58,3
51,8
56,7
Tiskové zprávy
57,5
55,3
55,5
55,5
57,5
54,7
49,6
53,8
57,5
52,2
52,9
52,7
50,0
50,4
49,6
50,2
Tiskové konference
42,5
50,5
51,1
50,1
Letáky a plakáty
57,5
48,7
50,7
49,6
35,0
45,8
51,8
46,4
42,5
45,4
48,9
45,9
47,5
44,3
49,6
45,6
47,5
44,1
46,7
44,8
42,5
44,3
45,6
44,5
32,5
43,5
48,9
43,9
45,0
43,0
45,6
43,6
35,0
41,5
48,5
42,5
32,5
41,2
48,9
42,2
154
Grafická příloha 6: Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod – odpovědi rozdělené dle cílových skupin
Celkem
soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí
pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů)
organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských,
obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Grafická příloha 5: Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod – odpovědi rozdělené podle toho, zda respondenti byli úspěšnými, neúspěšnými žadateli, nebo vůbec nebyli žadateli
Celkem
0%
10%
20%
Ano
30%
Ne
40%
50%
60%
Nedokážu posoudit
155
70%
80%
90%
100%
Grafická příloha 8: Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? Odpovědi rozdělené podle cílových
skupin
Celkem
soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí
pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů)
organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských,
obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Grafická příloha 7: Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? Odpovědi rozdělené podle toho, zda
respondenti byli úspěšnými, neúspěšnými žadateli, nebo zda vůbec nebyli žadateli
Celkem
0%
10%
20%
Ano
30%
Ne
40%
50%
60%
Nedokážu posoudit
156
70%
80%
90%
100%
Grafická příloha 9: Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které Vám chyběly? Odpovědi uvedené dle cílových
skupin
Celkem
soukromý subjekt zabývající se přípravou…
organizace zřizované nebo zakládané kraji,…
organizace místní a regionální samosprávy…
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Ano
Ne
Nedokážu posoudit
Grafická příloha 10: Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které Vám chyběly? Odpovědi uvedené dle toho,
zda respondenti byli úspěšným, neúspěšným žadatelem, nebo zda vůbec nebyli žadateli
Celkem
0%
10%
20%
Ano
30%
Ne
40%
50%
60%
Nedokážu posoudit
157
70%
80%
90%
100%

Závěrečná zpráva_Závěrečné vyhodnocení KoP ROP SV

Transkript

Podobné dokumenty

leden 2012 - Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod

Soubor strojů na opracování brýlových čoček

Napoleon a zdravotnictví Stanislav Tůma Bitva u Chlumce po

Sochy partnerství - Euregio Egrensis

Bc. Pavlína Kovářová - Olympiáda techniky Plzeň

ROPoviny 2/2015 - ROP Střední Čechy

TOMCAT 2007 - K

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad

Factsheet 3_CZ - Traffic Snake Game

Zpravodaj č. 02-03