Otevřít PDF

4/2011
www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/4,15 EUR
Mnohem širší výbr
BMW ady 1 (F20)
Architekt odpadu
Mike Reynolds
14
9 771213 249005
Trojka íslo šest
Nové BMW ady 3
Motor bere (skoro) vše
BMW M5
12 x za hranice všedních dn!
Kalendá akcí 2012
Nový Manhattan 53
Výjimečný prostor, dokonalá elegance,
maximální výkon.
Navštivte nás na výstavě
Boat Düsseldorf 2012
21. - 29. 1. 2012, hala 6, stánek D61.
Abychom se mohli plně věnovat pouze Vám,
doporučujeme si předem rezervovat termín Vaší
návštěvy stánku na tel.: 241 007 110
nebo e-mailu: [email protected]
www.sunseeker.cz
Sunseeker Czech Republic
Výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku:
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha - západ
tel.: +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
Modelová řada Sunseeker zahrnuje luxusní motorové lodě v délkách do 54 metrů.
b
bsa
obsah
Kaleidoskop
10
.......................6
Novinky
Reportáž
Letecká přehlídka ve švýcarských Alpách . . . 44
BMW M5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
Nové BMW řady 3 Sedan . . . . . . . . . . . . . . 10
BMW ActiveHybrid 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Architektura
Mike Reynolds. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
Profil
Tom Cruise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Motorsport
Světový šampionát 2012 . . . . . . . . . . . . . . . 72
Shopping guide
BMW řady 1 (F20) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Téma
Zvířecí zápasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Fotografie
Kalendář Pirelli 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
BMW Lifestyle
Vánoční dárky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Kalendář akcí 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Návrat gramofonových desek . . . . . . . . . . . 54
Technika
Cestování
Londýn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Laserové světlomety a Head-Up displeje . . . 30
Zábava
Jízda
BMW v počítačových hrách . . . . . . . . . . . . . 94
BMW M3 GTS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
BMW 740d xDrive. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
Připravujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
BMW revue 4/2011 3
3"%0457.0%)"-
/&,0/&Ì/‰0#;03:
0CKFWPW¡O­OPW½DITWÙUđKFQPETUBUPV#.8ăBEZ(SBO5VSJTNP1PEFMFHBOUO­TJMVFUPVWFTUZMVDPVQ©TFOBDI¡[­
TWÙUM½BQSPTUPSO½JOUFSJ©S[FYLMV[JWO­DINBUFSJ¡MđLUFS©WZUW¡ă­BUNPTG©SVQPIPEZBMVYVTV7BSJBCJMO­LPODFQDF
[BWB[BEMPW©IPQSPTUPSVBJOUFMJHFOUO­ăFĉFO­EWPVE­MO½DIQ¡U½DIEWFă­7¡NOBC­EOPV[DFMBOPWPVºSPWF÷GVOLÍOPTUJ
&MFHBOUO­EZOBNJDL©B[¡SPWF÷LPNGPSUO­BQăJSP[FO©#.8ăBEZ(SBO5VSJTNPKFTUWPăFO©QSPUPBCZ7¡TEPWF[MP
[BISBOJDFWĉFEOPTUJ4#.8Y%SJWFTJOBW­DE­LZCF[LPOLVSFOÍO­CF[QFÍOPTUJBEPLPOBM©NVPWM¡E¡O­WZDIVUO¡UF
PQSBWEVLBĜEPVDFTUV7­DFJOGPSNBD­7¡NQPEBK­OBĉJQSPEFKDJ
#.8EY%3*7&(3"/563*4.00%,Í
#ZDIMTSP
7FTUFD
1SBIB[¡QBE
5FM
XXXCNXCZDIMD[
,PNCJOPWBO¡TQPUăFCBBFNJTF$0#.8ăBEZ(SBO5VSJTNPѭMLNѭHLN$FOBKFVWFEFOBCF[%1)
#.8ăBEZ
(SBO5VSJTNP
XXXCNXCZDIMD[
E(5
MLN L8L
3BEPTU[K­[EZ
kaleidoskop
kaleidoskop
Rychlé pruhy nejen pro M3, ale také pro X6
V rámci programu originálního příslušenství M Performance BMW připravilo několik novinek. Tou nejvýraznější jsou
„rychlé pruhy“ pro modely M3 Coupé (na fotografii) a také
pro X6. V případě prvně jmenovaného vozu se jedná o paket deseti samolepek, kterými se polepí spodní část vozu.
Jejich design je navržen tak, aby evokoval tradiční zbarvení
závodních vozů BMW, ale současně působil i dostatečně
moderně. BMW tento doplněk navrhlo především z toho
důvodu, že mnoho zákazníáků jej pro své vozy požadovalo.
Je více než zřejmé, že tato tradiční trikolora nejlépe vynikne právě v kombinaci s bílou barvou. Kromě rychlých pruhů
se mezi novinkami programu M Performance objevil také
nový volant. V něho dostal středící proužek v jeho horní
části modrou namísto žluté barvy. Volnat je ve spodní části
zploštělý. Důležitější je možná ta informace, že je čalouněný na omak velmi příjemnou alcantarou.
foto archiv
-red-
BMW partnerem týmu
Houston Texans
Počátkem října potvrdila mnichovská automobilka čtyřleté partnerství se severoamerickým týmem Houston Texans, který své místo
působiště reprezentuje v rámci série NFL, kterou čeští fanoušci znají
také pod názvem Americký fotbal. Spolupráci oba subjekty zahájily zápasem proti Pittsburghu Steelers. Pro značku BMW je to tak
další krok do podvědomí fanoušků i z jiných sportovních disciplín,
než kterými jsou automobilový sport, letní olympijské hry, golf nebo
jachting. Vzhledem k nově vzniklé spolupráci budou moci návštěvníci Reliant Stadion Clubu vidět na vlastní oči nejluxusnější a nejnovější
modely německé značky. Nadšení neskrývají ani členové fotbalového týmu, pro které tak začíná nová čtyřletá etapa s cílem získat co
nejlepší výsledky a pokud možno zvítězit i v celé sérii, a tak tím nejlepším způsobem poděkovat značce BMW za spolupráci.
Nové BMW řady 1 získalo pět
hvězd a „Zlatý volant“
Z testů NCAP si BMW řady 1 odváží maximální počet pěti hvězd. Testován byl
model BMW 116i v základní výbavě, a tedy s mnoha účinnými bezpečnostními
prvky. Maximální možné bodové ohodnocení dokázalo toto BMW získat i v oblasti
ochrany nohou chodců v oblasti nárazníku.
Přestože nové BMW řady 1přišlo na trh teprve nedávno, dokázalo si již vydobýt
významné ocenění, které uděluje každoročně německý deník „Bild am Sonntag“.
Ve třídě mezi kompaktními vozy nenašla nová jednička konkurenci a suverénně získala své první mezinárodně významné automobilové ocenění. Motoristický časopis Auto Bild a deník Bild am Sonntag toto ocenění udělily letos již po šestatřicáté.
O vítězi kromě odborné poroty rozhodují i samotní čtenáři. Úspěch BMW potvrdilo
druhým místem BMW řady 6 v kategorii Cabrio.
foto archiv
6 BMW revue 4/2011
-red-
foto archiv
-red-
BMW i a Susanne Kaufmann
představily novou kosmetiku
Linie krásy se představí
v muzeu BMW
Od 28. října 2011 do konce září roku 2012 se uskuteční v mnichovském muzeu BMW speciální výstava, která
mapuje vývoj největších vozů kupé a cabrio od BMW. Výstava pod názvem „The Line of Beauty“ obsahuje celkem
čtrnáct jedinečných exponátů z let 1937 až 2011. Návštěvníkům přinášejí historické putování světem elegantních
sportovních vozů. Můžete se tak těšit na takové vozy jako
BMW 327, BMW 502 Coupé a Sedan, BMW 3200 CS,
BMW 2000 CS a spoustu dalších zajímavých modelů. Pokud si nechcete ani Vy nechat tuto jedinečnou šanci ujít,
navštivte muzeum BMW, které naleznete u Olympijského
parku v Mnichově.
foto archiv
-red-
Susanne Kaufmann ve spolupráci s inovativní značkou BMW i představila zcela nový produkt luxusní rakouské přírodní kosmetiky. Prostřednictvím vizionářské značky BMW i se totiž objevil ryze přírodní, ruční hydratační krém Purif-i, který je složen výhradně z rostlinných extraktů. Díky tomu zjemňuje ruce
a chrání je před vysycháním. Německý výrobce automobilů tak opět potvrdil
pravidlo, kdy příroda a moderní technologie mohou naprosto efektivně spolupracovat a přebírat od sebe ty nejlepší možné vlastnosti. Prezentace Purif-i se
uskuteční nejdříve v New Yorku před vybranými zákazníky a médii. V letošním
roce by chtěla Susanne Kaufmann představit svůj nový produkt ještě v Berlíně
a Honkongu.
foto archiv
-red-
TOP 50
Víte, co z nejnovější světové TOP 50 v Praze máme a kde se to
nachází? Nebudeme vás dlouho napínat: je to prodejna Bang &
Olufsen v Jáchymově ulici na Starém Městě. Ano, české zastoupení dánské značky Bang & Olufsen patří mezi 50 nejúspěšnějších
prodejen s touto luxusní elektronikou na světě.
Po zeměkouli má Bang & Olufsen rozeseto 750 showroomů. Umístění toho českého mezi první padesátkou tedy svědčí o tom, že
v pražské prodejně dostanete nejen krásný design se špičkovou
technologií, ale také prvotřídní servis.
Chcete, aby vaše domácnost fungovala jako na drátku? (V souvislosti s technologií bychom ale měli toto rčení inovovat a říkat radši
„fungovat jako na čuflík“, protože přesně tak moderní technologie fungují.) Pokud tedy chcete, aby vaše domácnost fungovala
na zmáčknutí tlačítka, jste v B & O na správné adrese. Systém
BeoLink totiž umí zvukově a vizuálně propojit místnosti v celém
domě bez změti drátů a kabelů, a tak váš byt nikdy neztratí eleganci. Pomocí jednoho tlačítka na chytrém ovladači můžete ovládat
nejen televize, přehrávače a reproduktory, ale také zastínění oken
nebo rozsvěcení světel, a rychle si navodit hudební a světelnou atmosféru podle nálady.
Společnost KD Elektronika, která prodejnu Bang & Olufsen provozuje, zde totiž zastupuje i značky Lutron a Kaleidescape. Všechno,
co potřebujete pro příjemné bydlení, tedy najdete na jednom místě. A k tomu dostanete navíc skvělé služby i fundovanou radu.
www.kd-elektronika.cz
BMW revue 4/2011 7
kaleidoskop
kaleidoskop
Schwarz představil nový
závodní off-road s designem X6
Německý extovární jezdec týmu Škoda Motorsport představil pro americký závod Baja 1000 speciál s designem připomínajícím BMW X6. Nejdříve bude tento
Trophy Truck testován v rámci závodů US SCORE Championship, poté se postaví na start nejprestižnějšího a divácky velmi populárního závodu Baja 1000.
Za projektem stojí americká společnost JIMCO, která do projektu a především
do některých technologických prvků, vynaložila nemalé finanční náklady. Zajímavostí je především speciální zadní diferenciál FORTIN, který bude mít za úkol
přenést vysoký výkon 725 koní a točivý moment 780 N.m na zadní nápravu.
Zároveň poslouží k vylepšení ovladatelnosti vozů, která je u podobných závodů
jednou z nejdůležitějších vlastností. Závodní speciál však nemá pouze siluetu
BMW X6, pod kapotou totiž nalezneme osmiválcový zážehový 7,0 l motor BMW.
Další specialitou je zcela nová čtyřstupňová sekvenční převodovka FORTIN, ideální pro náročné kamenité americké cesty.
foto archiv
-red-
BMW se vám přizpůsobí
i za čtvrt století!
BMW přizpůsobuje své automobily svým zákazníkům po celém světě. Zákazníci se však mění, přesněji řečenou tloustnou a jsou stále
vyšší. Podle jednoho německého výzkumu se každých deset let zvýší
průměrná výška obyvatel naší planety o 1,5 centimetru. U BMW mají
celé oddělení, které se těmito trendy důsledně zabývá. Cílem je stavět
automobily, které jsou připravené nabídnout příjemné prostředí lidem
s výškou od 149 do 193 cm (95 procent čínských žen je vyšších a současně 95 německých mužů je nižších). Při vývoji nových automobilů
se proto musí myslet o 25 let dále a prát v potaz budoucí vývoj. BMW
proto vyvinulo vlastní metody na měření tělesných proporcí lidí a vytváří si vlastní statistiky možností pohybu lidského těla, a to jak v závislosti na tělesných proporcích, tak například na věku. Právě posledně
jmenovaný atribut je stále významnější, a to z toho důvodu, že lidská
populace stárne.
foto archiv
Skutečné
domácí kino
Pojem „domácí kino“ dnes nikoho moc nevzruší. Běžná věc, která se nastěhovala do našich obývacích pokojů. Ale domácí kino nemusí
být jen pár krabic ze supermarketu. Skutečné
domácí kino, tedy přesněji, domácí kinosál vytvořený na klíč, je to skutečné řešení domácí
zábavy, a nejen té filmové. Maximální komfort,
luxusní výbava a dokonalé pohodlí. Cena takového kinosálu není levnou záležitostí a je srovnatelná s cenami těch nejluxusnějších vozů
na trhu. Za ni však dostanete i srovnatelný luxus a kvalitu. Nechte se hýčkat a dopřejte si to
nejlepší pro skutečný filmový zážitek. Nenuťte
se ke skromnosti.
www.domacikinosaly.cz
8 BMW revue 4/2011
-red-
The Kaleidescape System
The Ultimate Entertainment Experience
Objevte nové řešení domácí zábavy.
Objevte audio video server Kaleidescape.
LANGARD s.r.o.
Staropacká 897
Praha 9 - Dolní Počernice
tel.: +420 737 233 327
e-mail: [email protected]
web: www.LANGARD.cz
novinky
nové BMW řady 3
Trojka číslo 6
Bouchněte šampaňské, šestá generace oblíbené řady 3 byla slavnostně představena
v samém srdci automobilky BMW, v mnichovském Weltu. Drží se osvědčeného
přístupu, je jasně rozpoznatelná jako „Trojka“ a přitom působí dospěleji. Vznikl tedy
opět etalon střední třídy? Pojďme si jí představit podrobněji.
10 BMW revue 4/2011
Nápaditě řešený interiér zřetelně odděluje prostor pro řidiče a spolujezdce.
Červená dekorační linka a grafika přístrojů prozrazují provedení Sport Line.
Třicet šest let. Tak dlouho už BMW řady 3
slouží svým majitelům po celém světě. Za téměř
čtyři dekády se nejprodávanější prémiový model
ve všech ohledech posunul dál, stále však zůstává zaměřen na osobu za volantem; na řidiče.
Ostatně, ten také auto většinou platí, což úspěch
více než dvanácti milionů vozů řady 3 do jisté
míry i vysvětluje.
Představení se vší parádou
Je pátek 14. října a my spolu s dalšími několika desítkami novinářů z celého světa sedíme
v budově BMW Welt v prostoru, kde se předávají
nová auta zákazníkům. Před námi je velká obrazovka a na ní se promítají obrázky z toho, co se
děje naproti přes ulici v mnichovském výrobním
závodě, kde bude nová generace řady 3 vznikat.
Kolem brány označené BMW Werk 1.1 Tor 1
je velmi živo. Slovo si na pódiu bere šéf automobilky Norbert Reithofer a vyjadřuje své potěšení
z této velké události, chválí také deset tisíc dělníků zdejší továrny za jejich obětavou a pečlivou
práci. Potlesk, proslovy končí, fandové zbystřují.
V tunelu vedoucího do útrob výrobního závodu se
totiž rozsvěcují světla. Vstříc kamerám pomalu
vyjíždí BMW řady 3. Avšak ne to, na které všichni
čekáme. Na denní světlo vyjíždí zástupce první
generace, model E21, krásný muzejní kousek pomalu projíždí zástupem zaměstnanců a ulicí Dostlerstraße míří až před majestátní budově BMW
Weltu. Chvíli za E21 opouští tunel druhá generace vyráběná v letech 1982 až 1994, tedy báječná
E30. A pak další, E36, E46 a konečně současná
E90. Ta pomyslné žezlo své nástupkyni s kódovým označením F30 předá v únoru 2012, kdy se
začne novinka prodávat.
Ale kde je? V tunelu začíná laserová show,
chytlavá hudba zvyšuje všem přihlížejícím tepovou frekvenci. Rozsvícení světel! Diodové anděl-
ské oči se blíží k závěsu z korálků, ten projíždí a...
už je tu! Zbrusu nová, šestá generace BMW řady
3 se představuje světu.
V sále to mezi novináři zahučí a už se nemůžeme dočkat, až po projetí špalíru zaměstnanců
továrny dorazí až k nám. Máme to štěstí, že přímý
přenos, který se internetem přenáší živě do celého světa, budeme mít doplněný o realitu. Nová
generace BMW řady 3 v šesti exemplářích přijíždí
na pódium.
Zřetelně moderní,
ale věrná tradici
Každého jistě na první pohled upoutají přední světlomety nové řady 3, jejichž kryt byl protažen směrem
do středu vozu. Světla se nyní dotýkají tradičních ledvinek a vzniklá horizontální linka, která auto opticky
usazuje blíže k silnici. Celek má současně přitažlivě
trojrozměrný výraz, který přední část oživuje a současně odlišuje od ostatních stávajících BMW.
Zezadu nová řada 3 nevybočuje z aktuálního stylu
BMW. Typická je i výrazná stoupající boční linie.
BMW revue 4/2011 11
novinky
nové BMW řady 3
Kromě standardního modelu je nová řada 3 nabízena ve třech speciálních edicích: Modern Line, Sport Line a Luxury Line (zvleva)
Přestože nové BMW řady 3 vypadá širší než
E90, opak je však pravdou: F30 je o šest milimetrů užší, byť se rozchod kol zvětšil o 37 mm
vpředu a 48 mm vzadu. Ke světlometům musíme zmínit jednu světovou novinku. Zanedlouho
po uvedení do prodeje je bude možné vybavit
novou generací asistentu dálkových světel. Ten
již pouze nerozpoznává souběžně i protijedoucí
automobily, ale dokáže světelný kužel směrem
k nim odstínit speciálními pohyblivými clonami
ve světlometech. Tím je možné ponechat dálková světla zapnutá například i v situaci, kdy vás míjí
protijedoucí vozidlo. Zvýšení bezpečnosti při jízdě
v noci je zřejmé.
Vraťme se ale k designu. Další patrnou změnou
jsou zadní světla, která jsou zdánlivě podobná
těm z většího BMW řady 5. Ačkoliv bez přímého
porovnání by možná šlo přemýšlet o jejich sdílení, když si oba vozy postavíte vedle sebe, budou
rozdíly na první pohled patrné – trojka má zadní
svítilny nižší a celkově menší, navíc s ostřeji řezanými konturami.
A ještě jeden zajímavý prvek do třetice: vysoká
přední kapota. Zde byli nejspíše designéři postaveni před takřka hotovou věc; na ochranu chodců
je dnes kladen velmi velký důraz. Při bočním pohledu na auto to vypadá, jakoby i nejslabší naftový dvoulitr v motorovém prostoru ukrýval nějakou
„nazlobenou“ strojovnu. Tato vlastnost je však
účinně maskována a automobil působí typickým
dojmem lehké sportovnosti, který řadu 3 provází
celou její historií.
Při bližším průzkumu je dobře patrný odkaz
minulé generace, a to i přes nárůst rozvoru
(o 50 mm) i délky o 93 mm. Nová trojka je stále
na pohled příjemně „kompaktní“, byť o čtyři milimetry překonala v délce pětku E28. Tradiční „Hofmeisterova křivka“ ve spodní části C sloupku sa-
Typická jednoduchost a rozměrný displej ve spodní části přístrojů
12 BMW revue 4/2011
mozřejmě zůstává. Ačkoli delší rozvor nepřináší
v interiéru zase tolik místa navíc, jak by se mohlo
zdát, nárůst prostoru na zadních sedadlech před
koleny o 15 mm nebo nad hlavou o 8 mm je ale
jistě vítaný – průměrně vysoký Evropan nemá
problém se sem pohodlně usadit. O dvacet litrů se navíc zvětšil objem zavazadlového prostoru, do kterého by se měla vejít trojice golfových
bagů. Praktickou novinkou je také možnost objednání zadních sklopných sedadel, dělených
v poměru 40:20:40 – to je další unikát ve střední třídě. Díky delším dveřím se rovněž do vozu
o něco lépe nastupuje. Vynikající práci vývojářů
v aerodynamickém tunelu potvrzuje kromě jiného
i extrémně nízký koeficient čelního odporu vzduchu, který činí jen cx = 0,26. Projevuje se v něm
především další soustředění na zakrytování podvozku. Od proudícího vzduchu je nyní odstíněná
i přední část výfuku. Před koly jsou umístěny
Přepínání jízdních režimů je standardem, osmistupňová převodovka je pro
každý motor (včetně 320d EfficientDynamics Edition) nabízena na přání
účinnější deflektory a na zádi je pod vozem instalovaný difuzor, který je dalším prvkem snižujícím
ztráty při obtékání vzduchem.
Uvnitř dospělejší
Interiér se změnil radikálně. Materiály jsou
kvalitnější a detaily designérsky rafinovanější.
Stále však vše zůstává orientováno především
na řidiče. Interiér se v mnoha ohledech podobá
novému řady 1 (F20), nicméně působí dojmem
většího vozu. Systém iDrive s jinak umístěným
ovladačem je stejně jako displej s vysokým rozlišením a úhlopříčkou 6,5 palce součástí základní
výbavy. Pokud si připlatíte za navigaci, bude vám
schopen ukazovat okamžitý výkon i točivý moment motoru. Premiéru si v prémiové střední třídě odbývá i velmi užitečný Head-Up displej, jehož
nejnovější generace barevně promítá informace
o rychlosti či údaje z navigace přímo na speciální
folií opatřené čelní sklo.
Nesmíme opomenout ani přepínač jízdních
režimů s módy Comfort, Sport a Sport +, které
nově doplňuje úsporný režim ECO PRO. Jednotlivé jízdní profily ovlivňují například řízení, citlivost
pedálu akcelerátoru, nastavení elektroniky motoru, systém stability DSC, příplatkovou samočinnou převodovku nebo adaptivní tlumiče. Když
budete naslouchat radám režimu ECO PRO, můžete údajně dosáhnout snížení spotřeby až o 20
procent, to však není výsadou pouze řady 3, ale
také ostatních modelů s tímto provozním režimem. Ve všech modelech je standardem funkce
Auto Start Stop, která je v současnosti nedílnou
součástí zaměření na snižování hodnoty normované spotřeby paliva a emisí CO2.
Nově pojatá individualizace
Nová řada 3 se snaží rozšířit svůj záběr a svoji
atraktivitu. BMW vsadilo na podobný přístup jako
u nové řady 1 a kromě standardního modelu,
který je v nabídce, navrhlo ještě speciální edice
s rozdílným zaměřením. Jedná se o tři provedení, jejichž názvy odpovídají jejich zaměření: Sport
Line, Modern Line a Luxury Line. Ke každé z nich
jsou navrženy speciální doplňky exteriéru, stejně
tak jako vnitřního prostoru. Možnosti individuali-
Světová premiéra nové generace BMW řady 3 proběhla
v mnichovské budově BMW Welt ve velkém stylu
zace se tímto přístupem značně rozšířily a jsou
i dostatečně přehledné.
Pro každou edici je připraven například speciální optický paket, který má za úkol danou verzi
odlišit. Specifická jsou například kola, ale také
provedení ledvinek masky chladiče nebo detaily
ve spodních částech předního i zadního nárazníku. Pro model Sport Line jsou používány leskle
černé aplikace doplňků, jejichž cílem zvětšit sportovní výraz tohoto vozu. S tím souvisí například
i méně husté žebrování masky chladiče. Modely
Modern Line se prezentují detaily s povrchovou
úpravou matného hliníku a konečně verze Luxury
Line přitahuje pohled pochromovanými prvky.
Jelikož se jedná o komplexní kompozice, tak se
všechna provedení vzájemně liší také uvnitř. Modely Sport Line zaujmou detaily provedeními jasně
červenou barvou a například sportovními sedadly.
Celkově je toto provedení kontrastnější a agresivnější. Naopak provedení Luxury Line sází na tradice a vyznačuje se světlejšími barvami v kombinaci
s dřevěnými výplněmi a chromovanými detaily.
Verze Modern Line zaujme netradičními materiály,
stejně tak jako poutavými barevnými kombinacemi. Zajímavým příkladem je v tomto směru především výrazné dřevěné výplně s trojrozměrnou
povrchovou úpravou nebo dvoubarevné čalounění
přístrojové desky a volantu.
A aby toho nebylo málo, tak BMW odlišilo
i klíčky každé z verzí jinou barvou dekoračního
proužku.
Nebylo by to však BMW, když by jej nešlo vybavit sportovním M paketem. Ten je připraven i pro
nejnovější generaci tohoto sedanu střední třídy
a jedná se ve srovnání s kompozicemi uvedenými
výše o komplexněji pojatý doplněk. Kromě výrazně
odlišeného vzhledu s novými nárazníky, prahy či
koly se totiž odlišuje také specifickým naladěním
podvozku. Samozřejmostí jsou také úpravy uvnitř,
kde zaujmou modře řešené detaily, ale také volant
se specifickým designem nebo v případě manuálních převodovek i zkrácené řazení. Zajímavým
volitelným prvkem jsou M sportovní brzdy s jednodílnými modrými třmeny se čtyřmi pístky vpředu
a dvěma vzadu. Jejich součástí jsou rovněž brzdové kotouče o větším průměru.
Technika a elektronika
Pomocnou ruku řidiči podává celá řada elektronických systémů. Jen jejich výčet a představení
by zabralo dalších několik stránek. Z nejzajímavějších však jmenujme alespoň adaptivní tempomat schopný úplného zastavení a následného
samočinného rozjezdu, systém Active Protection
s funkcí automatického nouzového brzdění, systém varování před blížící se kolizí, hlídání slepého
úhlu, včetně varování před opuštěním jízdního
pruhu nebo samočinný parkovací asistent. Novinkou je také omezovač rychlosti, který nedovolí
překročení nastavené rychlosti.
I v současné generaci má být BMW řady 3 nástrojem, který se v rukách zkušeného řidiče změní na šelmu polykající zatáčku za zatáčkou. Napomáhá tomu i rozložení hmotnosti v poměru 50:50,
nezbytný pohon zadních kol či nově naladěný
podvozek s předním zavěšením typu McPherson
a zadní pětiprvkovou nápravou. I přes větší rozměry je F30 o 40 kilogramů lehčí než E90. Torzní
tuhost karoserie se zvýšila o deset procent.
Nová generace řady 3 je vybavena výhradně
přeplňovanými motory z nové generace pohon-
BMW revue 4/2011 13
novinky
nové BMW řady 3
Premiéry generací BMW řady 3
BMW řady 3: srovnání generací
1. generace E21
1975
Model
F30
E90
2. generace E30
1982
Délka
4624 mm
4531 mm
3. generace E36
1990
Šířka
1811 mm
1817 mm
- 6 mm
4. generace E46
1998
Výška
1429 mm
1421 mm
+ 8 mm
5. generace E90
2005
Rozvor
2810 mm
2760 mm
+ 50 mm
6. generace F30
2011
Zavazadlový prostor
480 l
460 l
+ 20 l
Ve M sportovním paketu vypadá nová řada 3 velmi přitažlivě.
K dispozici bude od poloviny roku 2012.
ných jednotek BMW TwinPower Turbo se čtyřmi nebo šesti válci. V únoru se objeví modely
328i, 335i, 320d a 320d EfficientDynamis Edition. Pouhý měsíc po nich však přibudou další
verze, konkrétně 320i, 316d a 318d. V případě
zážehových motorů verzí 320i a 328i se jedná
o přeplňované čtyřválce s výkony 184 a 245
koní, které jsou vybaveny plně variabilním rozvodem VALVETRONIC, dvoukomorovým turbodmychaldlem Twin-Scoll a přímým vstřikováním
paliva. Zejména model 328i zaujme zrychlením
z klidu na 100 km/h, kterého je schopen dosáhnout za pouhých 5,9 sekundy. Vrcholem nabídky
bude známý přeplňovaný třílitr modelu 335i s vý-
Rozdíl
+ 93 mm
konem 306 koní. Nabídka vznětových motorů je
ještě jednodušší. Všechny modely budou mít
pod kapotou dvoulitorvý turbodiesel ve čtyřech
výkonových stupních: 116, 143, 163 a 184 k.
Pohled do tabulky technických údajů ukazuje,
že zatímco tyto motory poskytují příkladnou
spotřebu paliva, nabízejí i zajímavou dynamiku.
Skvělou zprávou je, že všechny motory mohou
být namísto šestistupňové manuální převodovky vybavené samočinnou převodovkou s osmi
rychlostními stupni.
Důkladnější pohled na parametry představených motorů naznačuje, že by hlavně díky pokroku, který učinily přeplňované zážehové čtyřválce,
mohla nastat větší renesance právě benzin spalujících jednotek. Stejně, jako tomu bylo v devadesátých letech, tak i nyní, totiž poskytují zřetelně
vyšší dynamiku, než jejich vznětoví sourozenci.
Opět by tedy mohlo pro více řidičů platit, že benzinový motor = více zábavy za volantem.
Postupně se pak v nabídce objeví také pohon
všech kol xDrive, který bude nabízen v modelech
335i, 328i, 320i a 320d. Na podzim 2012 přijde
ActiveHybrid 3 (335i s 40 kW elektromotorem).
Rozroste se samozřejmě také nabídka karoserií.
Ještě do konce roku 2012 se stihne objevit kombi.
Nová Trojka je tedy ve startovních blocích a je
připravena bojovat o přízeň a samozřejmě si udržet pozici nejprodávanějšího modelu své značky.
Předpoklady k tomu má a nezbývá než doufat, že
je potvrdí i při jízdě.
foto archiv
Adam Mladík
Sedan BMW řady 3 (F30) s manuální převodovkou
316d
318d
320d ED
320d
320i
328i
335i
Motor
vznětový R4, turbo
zážehový R4,
turbo
zážehový R6,
turbo
Objem
1995 cm3
1997 cm3
2979 cm3
Výkon
Točivý moment
85 kW (116 k)/
4000 min-1
105 kW (143 k)/
4000 min-1
120 kW (163 k)/
4000 min-1
135 kW (184 k)/
4000 min-1
135 KW (184 k)
5000 min-1
180 kW (245 k)/
5000-6500 min-1
225 kW (306 k)/
5800-6000 min-1
260 N.m/
1750-2500 min-1
320 N.m/
1750-2500 min-1
380 N.m/
1750-2750 min-1
380 N.m/
1750-2750 min-1
270 N.m/
1250 min-1
350 N.m/
1250-4800 min-1
400 N.m/
1200-5000 min-1
Zrychlení 0-100 km/h
Nejvyšší rychlost
10,9 s
9,1 s
8,0 s
7,5 s
7,3 s
5,9 s
5,5 s
202 km/h
208 km/h
230 km/h
235 km/h
235 km/h
250 km/h
250 km/h
-
-
4,1 l/100 km
4,5 l/100 km
-
6,4 l/100 km
7,9 l/100 km
Kombinovaná spotřeba
Pohotovostní/celková hmotnost
-
-
1415/1965 kg
1420/1970 kg
-
1430/1980 kg
1510/2060 kg
Kombinovaná spotřeba
-
-
4,1 l/100 km
4,5 l/100 km
-
6,4 l/100 km
7,9 l/100 km
14 BMW revue 4/2011
profil
To m C r u i s e
Vysoká hra
Toma Cruise
16 BMW revue 4/2011
Býval to zlatý poklad Hollywoodu.
O Toma Cruise se odjakživa
přetahovaly největší produkční
společnosti a nabízely mu
astronomické honoráře za podpis
smlouvy. Jenže někdejší velký
talent se dnes nachází na životní
křižovatce. Kam se vydá dál,
budeme možná schopni říci už
za několik měsíců.
V těchto dnech má světovou premiéru čtvrté volné pokračování série Mission Impossible
– Ghost Protocol. Tom Cruise v něm ztělesňuje
hlavního hrdinu, amerického vyzvědače špionážní
agentury IMF, Ethana Hunta, který má za cíl vypátrat a zlikvidovat teroristy, kteří provedli zničující
útok na moskevský Kreml. A i když jde o fiktivní
podívanou, pro Cruise je to docela symbolická role.
Víc než kdykoliv v minulosti by teď potřeboval,
aby se film stal největším kasovním trhákem sezony. V tomto případě mu nejde ani o peníze, ani
o existenci. Ve hře je jeho profesní budoucnost.
Má ještě nějakou šanci prosadit se jako herec?
Příští rok mu bude padesát let, a přestože na ně
zdaleka nevypadá, je jisté, že s klukovskou vizáží posílenou odzbrojujícím úsměvem pod bujnou
kšticí už moc dlouho nevydrží. Zatímco jeho herečtí vrstevníci se už dávno přehráli do rolí seriózních
mužů, někteří dokonce do obtloustlých taťků, Tom
Cruise chce podobně jako věc Makropulos popírat
čas. Jenže doby kasovních trháků jako byly Top
Gun, Rain Man nebo Koktejl jsou už nenávratně
pryč. Přesněji – už skoro celé čtvrt století.
Čtvrtý příběh Mission: Impossible Ghost Protocol nabízí
především akční podívanou, při níž občas mrazí v zádech
One trick poney
Když počátkem listopadu v USA zveřejnil časopis
Forbes žebříček “nejpřeplácenějších” hvězd Hollywoodu, a na devátém místě se umístil Tom Cruise,
bylo to jen potvrzení toho, co si ve slavné továrně
na sny špitají všichni už nějaký čas: je zatraceně drahý. Z každého dolaru, který investují studia do jeho
honorářů, se jim za posledních pět let v hrubých
tržbách vrátilo průměrně pouhých šest dolarů, a to
je velice málo (samozřejmě, nelze jej srovnávat s vítězkou této nelichotivé přehlídky Drew Barrymore,
která za dolar svého platu studiím přinese pouhé
dva dolary zisku). Nejhorší na tom všem je, že podobný tvůrčí sešup Cruisovi předpovídali znalci filmového průmyslu už před mnoha lety.
Především je třeba přiznat, že ani po třiceti letech
v Hollywoodu se Cruise nestal žádným oslnivým
hereckým profesionálem. Hraje totiž pořád stejně,
řečeno slovy amerických filmových kritiků je to
“one trick poney” - poník, který umí jen jedno číslo.
Dokud hrával mladé kluky a ještě jako oni i vypadal,
šlo mu to prominout. Jenže v padesáti letech se už
mládí předstírá stále obtížněji. Ale abychom mu ne-
Futuristická studie BMW Vision Efficient Dynamics hraje ve filmu důležitou úlohu
BMW revue 4/2011 17
profil
To m C r u i s e
možňovaly. Přesto si pořídili společně dvě adoptivní
děti – Isabellu (19) a Connora (16). Cruise i Kidman
se stali hlavními osobnostmi amerického bulváru,
bez jejich fotografií na titulních stranách si svého
času nebylo možné představit jediný bulvární titul.
Prezentovali se jako idylická dvojice žijící ve světě
snů. Pak překvapivě v únoru 2001 oba oznámili, že
se rozvádějí. O důvodu rozchodu oba dodnes zarytě
mlčí, ale člověk nemusí být žádný Einstein, aby si
spočítal, že s velkou pravděpodobností mezi nimi
zřejmě vypršela nějaká desetiletá smlouva. Z Nicole
Kidman už byla v té době slavná hollywoodská star
a rozvod s Cruisem mohl pouze její akcie na trhu
herců zvýšit, nehledě na velké mediální pokrytí, které se rozcházejícímu páru dostalo.
Pak následovala Cruisova aféra se španělskou
kráskou Penélope Cruz, s níž se potkal při natáčení
filmu Vanilkové nebe. Ani tento vztah oba nechtějí nijak komentovat, a když se Penélope na Cruise
optáte ještě dnes, vždycky odpovídá standardní
frází o tom, že byli výborní přátelé a že si společně
užili hodně legrace, což je na milostný život tehdy
čerstvého čtyřicátníka s o dvanáct let mladší horkokrevnou Španělkou žalostně málo.
TomKat
Tom Cruise a Katie Holmes, pár, kterému se v bulvárních médiích neřekne jinak než TomKat
křivdili – svoji roli na tom mají také režiséři, kteří jej
možná pořád chtějí ve svých filmech mít jako toho
Toma Cruise z konce 80. let, kdy ho zbožňovaly
miliony fanynek. Je zajímavé, že když se někdy dostal pod vedení opravdu skvělého režiséra (Stanley
Kubrick – Eyes Wide Shut nebo Barry Levinson Rain Man), byl to úplně jiný Tom Cruise a uznání
za herecký výkon pršela ze všech stran. V každém
případě ze tří nominací na Oscara Tom nikdy neproměnil ani jednu, což je docela výmluvné.
Podivná víra a podivná
manželství
Nepochybně velký vliv na tom, že se herci už
zdaleka nedaří tolik jako v minulosti, má jeho osobní
život a poněkud nevypočitatelné chování. Především
jde o jeho příslušnost k takzvané scientologické víře,
která není ničím jiným než prosperující firmou několika podnikavců, kterým se podařilo s tímto hnutím dokonce překročit americké hranice. Před více než půl
stoletím jej založil americký spisovatel L.R. Hubbard,
který vystupoval jako velký znalec lidské duše a samozvaný psycholog. Vydal knihu Dianetika - moderní
věda o duševním zdraví, v níž čtenářům poskytoval
rady, jak dosáhnout „duchovního zdraví“ a nesmrtelnosti. Psychiatři a psychologové jeho metody odmítli
jako šarlatánství, ale Hubbard trval na svém a začal
zakládat tzv. dianetická centra. Tam prováděl lidem
terapii podle svých teorií. V roce 1955 pak v návaznosti na dianetická centra vznikla Scientologická církev. Tom Cruise spolu s Johnem Travoltou jsou dnes
jejími nejznámějšími reprezentanty. Je zajímavé, že
v USA, kde ve velice obskurních náboženských sektách působí sta tisíce lidí, aniž by tím jejich pověst
18 BMW revue 4/2011
na veřejnosti utrpěla, v případě scientologů je to jiné.
Ti mají všeobecně nálepku podvodníků, kterým jde
pouze a jen o peníze a Tom Cruise je v neprůhledné
hierarchii téhle sekty zřejmě velmi vysoko.
Nepříznivý mediální obraz si také zapříčinil herec sám svým občas velice podivným chováním.
Především za celých pětadvacet let, od okamžiku,
kdy se dostal na vrchol slávy, se zdá, že pořád něco
předstírá. Nejlépe je to patrné v televizních rozhovorech, které bývají součástí kampaní při uvádění
nových filmů. Vždycky je patrné, že odpovídá pouze
na otázky, které se mu líbí, a pokud si někdo dovolí položit nepříjemnou nebo příliš vlezlou otázku,
vždycky dělá, že ji nepochopil. Je o něm známé, že
dává souhlas s rozhovorem pouze pod podmínkou,
že mu také novinář položí předem dohodnuté otázky mající vztah k jeho působení v rámci scientologické víry. Působí to jako reklama, za kterou má herec
zřejmě dostat dobře zaplaceno.
Velkým tabu byl odjakživa hercův milostný život.
Je sice už potřetí ženatý, ale dodnes se spekuluje, jak to vůbec s jeho sexualitou je a zda není tak
trochu “na kluky”. Už několikrát se objevilo v tisku
obvinění, že herec je ve skutečnosti skrytý homosexuál, ale Cruisovi právníci se pokaždé, když se takové nařčení objevilo, s autorem výroku nebo redakcí
soudili. A vždycky uspěli.
Jeho první manželství s o šest let starší herečkou Mimi Rogersovou netrvalo ani tři roky. V únoru
1990 se rozvedli a Cruise se za necelých deset měsíců stačil seznámit, zamilovat a oženit s tehdy začínající kolegyní Nicole Kidman. Od samého počátku
vypadalo tohle manželství jako čistě marketinkový
tah. Oba se doma moc neohřáli, protože pracovní
povinnosti jim vést společný život ani příliš neu-
V dubnu 2005 přinesly všechny větší americké
i evropské bulvární noviny a časopisy zprávu o tom,
že se Cruise sblížil s další svojí kolegyní, tentokrát
s o sedmnáct let mladší Katie Holmes, hvězdou
známého TV seriálu Dawson Creek. Koncem měsíce je dokonce paparazzi pronásledovali při jejich romantické procházce ulicemi Říma. Přesto se herec
o několik dní později ve slavné televizní show Oprah
Winfrey choval, jako kdyby oznámení nového vztahu byla pro Američany bůhvíjaká novinka. Vrcholem
všeho však bylo, že vyskočil z pohovky, na níž do té
doby úplně klidně seděl, skákal po ní jako šílenec
a vykřikoval, jak “ji” strašně miluje. Televizní matadorka Oprah nestačila třeštit oči. Pořad vyhrál
v žebříčku nejsledovanějších programů roku v USA
a záběry křepčícího Cruise se okamžitě dostaly
i na videoserver YouTube, kde je dodnes shlédly
miliony lidí. Pokud vám to uniklo, stačí do vyhledávače zadat: Cruise + Oprah + YouTube... I s přihlédnutím k americkému zvyku před kamerami trochu
přehánět si musíte klást otázku, zda tenhle slavný
člověk, který si najednou kleká na zem a vzápětí
skáče po gauči, je vůbec normální.
Nejznámější spratek v USA
V říjnu pak nový pár, kterému se mezitím začalo
přezdívat TomKat, oznámil radostnou novinku. Katie byla těhotná. O měsíc později uspořádali v italském zámku největší svatbu roku a v dubnu 2006
se jim narodila dcera Suri. Bylo to nepochybně nejočekávanější dítě sezony a spekulovalo se o tom,
kdy a za jakých okolností je herecký pár představí.
Teprve tři měsíce po narození se objevily exkluzivní fotografie v časopisu OK!, který byl jako jediný
ochoten zaplatit astronomickou částku (hovořilo se
asi o dvou milionech dolarů), kterou požadovali rodiče za jejich pořízení.
Podobné licitování s cenami za výhradní záběry
dětí není u celebrit ničím neobvyklým, nikdy předtím ale kolem toho nebyl takový humbuk, jako v pří-
padě Suri Cruise. A to byl pouze začátek. Bulvár
překřtil malou Suri na „novou americkou princeznu“ a sledoval ji společně s rodiči na každém kroku.
Suri v na míru vyrobeném kočárku, Suri v dupačkách od Ralph Laurena, Suri s rodiči v milionářském
letovisku v St. Bathélemy... Ve dvou letech jí matka poprvé pořídila střevíčky na vysokém podpatku,
ve třech letech jí začala lakovat nehty. Současně
novinářům hrdě přiznala, že jí dcera radí s výběrem
šatů a doplňků. „Suri tomu dokonale rozumí,“ prohlásila tehdy Katie s vážnou tváří. „Sama má ve skříních oblečení za nejméně sto tisíc dolarů a každý
měsíc jí nakupujeme tak za dvacet třicet tisíc další
garderobu.“
Tohle už bylo pro veřejnost trochu silné kafe.
Američané nejsou závistiví, ale za největší prohřešek považují, když někdo vyhazuje peníze za hlouposti. Takový člověk mívá ve společnosti zavřené
dveře, protože si neváží své práce a kdoví, jak
poctivý je zdroj jeho příjmů, když s penězi dokáže
takhle nakládat. Z pětileté americké princezny se
stal rychle „nejnenáviděnější americký spratek“,
což se samozřejmě projevilo i v postoji veřejnosti
vůči jejímu otci.
Tom Cruise, futuristická studie BMW a exotická hrdinka Jane Carter v podání Pauly Patton
Producent, nebo herec?
Tom Cruise nemusí mít obavy o svoji materiální
existenci. Na to je až příliš dobře finančně zajištěn. Už v roce 1993 založil vlastní produkční společnost, která se podílí vždy nějakým procentem
na všech filmech, v nichž herec hraje. Partnerkou
v tomto podnikání je jeho někdejší agentka Paula
Z dnes pětileté Suri vyrůstá pod dohledem rodičů rozmazlená celebrita. Ještě o ní zřejmě hodně uslyšíme.
Wagner (firma se jmenuje Cruise/Wagner Productions). První film, na němž se herec spolupodílel
jako producent, byl první díl Mission: Impossible,
natáčený převážně v Praze. Film s rozpočtem
osmdesát milionů dolarů dodnes vydělal v celém
světě téměř půl miliardy a pro začínajícího spoluproducenta to byl významný počinek, takže se
pustil do dalších projektů
Od samého počátku se Cruise soustředil především na produkování DVD, kde vycítil větší obchodní příležitost, než jakou nabízela v té době už
pomalu chřadnoucí kina. Ve filmovém studiu Paramount, s nímž měl herec dlouhodobou hereckou
a teď i koprodukční smlouvu, se to šéfům příliš nelíbilo, a tak hledali příležitost, jak se Cruise zbavit.
V srpnu 2006 oznámil Sumner Redstone, šéf jejich
mateřské společnosti Viacom, že po čtrnácti letech
Paramount vypověděl smlouvu s Tomem Cruisem.
Jako důvod uvedl „ekonomické škody, které způsobilo hercovo kontroverzní chování a jeho názory
na veřejnosti“.
Jeden z nejlépe placených herců Hollywoodu se
ze dne na den ocitl na ulici. Nezůstal tam ale dlouho. Už v listopadu oznámil, že se s Paulou Wagner
stali partnery studia MGM v projektu záchrany United Artists, slavného studia, které svého času zakládali D.W. Griffith, Charlie Chaplin, Mary Pickford
a Douglas Fairbanks.
Prvním filmem, který měl pomoci studio postavit
na nohy, byl Redfordův opus Hrdinové a zbabělci
(2007), ten však sotva pokryl náklady na výrobu.
Tom Cruise tak narychlo koupil historickou látku z 2.
světové války o atentátu na Adolfa Hitlera, o nějž se
v létě 1944 pokusila skupina německých důstojníků v čele s mladým hrabětem von Stauffenbergem.
Přestože historikové nad filmem Valkýra s Cruisem
v hlavní roli kroutili nevěřícně hlavou, měl velice
slušný divácký úspěch, což zajistilo studiu United
Artists přežití. Překvapivě po tomto úspěchu se
Cruise a Wagner z vedení společnosti stáhli, ale ponechali si v ní kontrolní třicetiprocentní podíl.
Tom Cruise je dnes považován za jednoho z nejvlivnějších producentů v Hollywoodu, přestože se
ještě nepustil do žádného samostatného projektu
a vždy je pouze spoluproducentem. To je případ
i jeho nejnovějšího filmu.
Ethan Hunt jezdí v BMW
Mission: Impossible – Ghost Protocol je dalším
velkofilmem, s nímž se Cruise chce vrátit na hollywoodské výsluní. Zatímco „trojka“ vydělala 400
milionů dolarů, producenti se netají, že se „čtyřkou“ by rádi pokořili hranici půl miliardy. Výroba
samotného filmu stála 140 milionů. Natáčelo se
v lokacích po celém světě – v Dubaji, Moskvě,
Bombaji i v Cruisově oblíbené Praze. Tento film
určitě potěší také příznivce značky BMW. V rámci takzvaného „product placementu“ se produkci
podařilo získat vozy mnichovské značky, s nimiž
jezdí ve filmu hlavní hrdinové. Kromě jiných vozů
BMW budou ve filmu moci diváci vidět futuristickou studii BMW Vision Efficient Dynamics a hlavní
hrdina Ethan Hunt v podání Toma Cruise řídí kabriolet BMW 6.
Automobilka BMW využila spojení s tímto velkofilmem k celosvětové reklamní kampani pod sloganem “Mission to Drive”, která vrcholí v prosinci
2011 v souvislosti s premiérou filmu.
Tom Cruise je po třiceti letech v Hollywoodu už
dnes živou legendou. Jak se sám přiznal, život bez
filmu by si už jen těžko dokázal představit. Je jasné, že jako herec se bude muset velmi rychle přehrát do jiných rolí, než v jakých jsme jej byli zvyklí
vídat dosud, jinak bude působit jako karikatura sebe
sama. A pokud se mu to nepodaří, může s klidným
srdcem pověsit herecké řemeslo na hřebíček a věnovat se pouze produkování filmových projektů.
I tak za ním zůstane řádka nezapomenutelných rolí
a skvělých filmů.
foto archiv
-mjr-
BMW revue 4/2011 19
shopping guige
BMW řady 1 (F20)
Mnohem širší výběr
Nová generace BMW řady 1 zdánlivě jen povyrostla, trochu ze zaoblila, ale
její charakter zůstal nezměněn. Skutečnost je ale taková, že BMW se podařilo
u nové Jedničky značně rozšířit portfolio nabízených vlastností. Jinými slovy
tak tento model osloví více zákazníků.
Může se zdát, že právě zvětšený repertoár nabízených vlastností nových vozů BMW je v posledních několika letech hlavním motivem při vývoji.
A je velmi zřetelný také na nové generaci řady 1.
Tento trend má dvě strany jedné a té samé mince.
Zatímco jedna část zákazníků tento přístup vítá, druhá lamentuje. V prvním případě se jedná o lidi, kteří
hledají co možná největší univerzálnost a racionalitu. Ocení spíše pohodlí, individualitu, prestiž, míru
bezpečnosti nebo snadnou obsluhu než dynamiku
a sportovní charakter. Je asi nasnadě, že v této skupině je určitě více zákazníků, kteří by si BMW dříve
nekoupili. Druhý názor je opačný a rekrutuje se především z nadšenců a sportovněji založených řidičů
– ti poukazují na určitou ztrátu sportovní dravosti
a menší zaměření právě na čistě řidičské emoce.
Není pochyb o tom, že mezi těmito dvěma tábory je ještě mlčící většina, kterou samozřejmě nelze
opomenout.
Nutno hned zkraje říci, že nové BMW řady 1 je
připraveno oslovit obě do značné míry extrémní skupiny, stejně tak jako ty méně vyhraněné. Je proto
20 BMW revue 4/2011
důležitější než kdykoliv předtím zvolit správný model.
Jedině tak se nová jednička naladí právě na vaši notu.
Cíleně rozšířené schopnosti nové generace nejmenšího modelu v nabídce se projevují také v představené dvojici edicí Sport a Urban, které se snaží o stylistické vyjádření specifického charakteru. V nabídce
však jsou také technické prvky v podobě například
aktivních tlumičů nebo M Sportovního podvozku,
které nabízejí i opravdovou změnu projevu.
Nová řada 1 je v současnosti nabízena pouze
v pětidveřové verzi. Třídveřové provedení, stejně tak
jako Coupé a Cabrio se objeví s odstupem. Současně s tím se můžeme těšit i na příchod dalších motorů, zejména potom těch výkonnějších. Na straně
zážehových motorů můžeme očekávat modely
s dvoulitrovými turbomotory (120i a 128i), zatímco
u turbodieselů třeba verzi 125d se stupňovitě přeplňovaným dvoulitrem. Zatím automobilka nic nepotvrdila a jedná se pouze o spekulace. To stejné platí také
pro možný příchod tříválcových zážehových přeplňovaných motorů. Co byste řekli modelům 112i nebo
114i? To už se ale dostáváme jinam...
Vraťme se ke stávající nabídce, která obsahuje
nejoblíbenější modely předchozí generace – tedy
alespoň podle označení. Po technické stránce se
toho změnilo dost. Samotný automobil je větší,
než dřív. I přesto, že si stále zachovává kompaktní
rozměry, při pobytu za jeho volantem dodává pocit z řízení skutečně dospělého automobilu, ovšem
s potřebnou dávkou obratnosti.
U nového BMW řady 1 je opravdu z čeho vybírat.
Sestavení optimálního automobilu, který bude odpovídat jak požadovaným jízdním projevem, tak designem či výbavou, je pro většinu budoucích majitelů bezpochyby velmi speciálním úkolem. Jedná se
také o velmi náročné zvažování různých alternativ.
Tento článek je zde proto, aby vám dodal inspiraci
a současně také spoustu zajímavých informací pro
výběr individuálního modelu.
foto archiv
Za
poskytnuté
Petr Hanke
informace
společnosti BMW Bychl.
děkujeme
Volba 1 – Motor
Nabídka motorů je v současnosti, jen několik měsíců po premiéře nové generace v polovině září
2011, jednoduchá a je zaměřená tak, aby oslovila
především racionálně zaměřené zájemce. Společným rysem všech motorů je velmi moderní konstrukce. Ve srovnání s předchozí generací došlo
k posunu především u zážehových motorů, které
mají nyní více argumentů pro svoji volbu.
Základem jsou modely 116i a 118i vybavené přeplňovanými motory 1,6 litru s výkony 100 kW (136 k)
a 125 KW (170 k). Oba čtyřválce jsou vybavené
dvoukomorovými turbodmychadly, přímým vstřikováním i plně variabilním rozvodem. Při jízdě
oba potěší velmi plynulým projevem a schopností dodat pocit síly již od nejnižších otáček, vždyť
například motor verze 116i dosahuje maxima
točivého momentu v rozpětí 1350 až 4300 min-1.
V režimu overboost se jeho točivý moment zvýší
z 220 na 240 N.m, a to mezi 1500 a 3500 min-1.
Oba motory dosahují nejvyššího výkonu pod hranicí 5000 min-1, když ji jsou při jízdě schopné překročit, a dokonce se přiblížit až k hranici sedmi
tisíc otáček.
Výběr mezi verzí 116i a 118i není snadný. Ve spojení s manuální převodovkou jsou v reálném provozu rozdíly mezi oběma motory menší, než by se
mohlo podle technických údajů zdát. Podobné platí
také o spotřebě paliva, kterou lze v reálném prostředí udržet pod osmilitrovou hranicí.
Silnou stránkou zážehových motorů je značná kultivovanost a nízká hlučnost – to jsou vlastnosti, které
vyniknou zejména ve srovnání se vznětovými motory. Turbodiesely jsou moderní a nabízejí působivé
spojení zátahu a nízké spotřeby. V průměru spotřebují o přibližně 2 l/100 km méně, což by měl být odrazový můstek pro výpočet výhodnosti v závislosti
na ujetých kilometrech. Je třeba počítat s tím, že
pro zážehové motory mluví příjemnější jízdní projev
i schopnost rychlejšího ohřevu (důležitější vlastnost,
než si možná myslíte, hlavně při krátkých jízdách
po městě). V otázkách dynamiky je potřeba počítat
s tím, že při srovnání modelů se stejným číselným
označením jsou verze s písmenkem „i“ dynamičtější – a to v posledních deseti letech neplatilo. Tím de
facto zvyšuje cenový rozdíl mezi podobně dynamickým zážehovým a vznětovým motorem (srovnávat
je totiž potřeba 116i a 118d).
Obecně však platí, že nyní již nelze žádný z motorů
pro novou řadu 1 považovat za špatnou volbu.
Volba 2 – Převodovka
Samozřejmostí je u všech modelů šestistupňová manuální převodovka. U všech
provedení jí je alternativou vynikající
samočinné řazení Steptronic, které stojí 54 200 Kč. Samočinná převodovka
s osmi rychlostními stupni je skutečně
povedená a samozřejmě přináší více
komfortu, nicméně důležité je, že s ní
neztratíte ani potěšení z jízdy. Řadí totiž
velmi jemně a přitom zachovává i pocit
pevného spojení motoru s koly – je to
nejlepší automatické řazení, které můžete v daném segmentu koupit.
Nabízí samozřejmě i možnost sekvenčního manuálního řazení pomocí pohybů
voliče vpřed či vzad. Pouze pro model
120d je tato převodovka k dispozici také
v kombinaci s řadiícími páčkami na volantu – potom má doplňkové obchodní označení „sportovní“. Příplatek za řadicí páčky
činí jen 4000 Kč a určitě se vyplatí.
Rozměry karoserie
Délka
4324 mm
Rozvor
Šířka
1765 mm
Zavazadlový prostor
2609 mm
Výška
1421 mm
Palivová nádrž
360-1200 l
52 l
BMW revue 4/2011 21
shopping guige
BMW řady 1 (F20)
Volba 3 – Podvozek
Ve standardním provedení přijíždí všechna provedení řady 1 na 16palcových kolech,
s pevně nastavenými tlumiči preferujícími především komfort a elektrickým posilovačem
řízení s pevně danou mírou účinku. Jedná se
o kvalitní základ, který dokáže s přehledem nadchnout řidiče, kteří přišli od konkurence. Kdo
však hledá více sportovního zaměření, musí
sáhnout po několika příplatkových prvcích.
Záleží však na požadované míře sportovního
zaměření.
Když je požadavkem maximální sportovnost,
je určitě optimální volbou M Sportovní podvozek snížený o 15 mm za 8575 Kč. Zatím
není k dispozici M Sportovní paket (přijde
v březnu 2012). Ideální je k němu zvolit také
kombinované obutí na alespoň 17- nebo lépe
18palcových kolech, tyto položky však přijdou
na 34, resp. 58 tisíc Kč (v kombinaci se edice-
mi Sport Line a Urban Line se ušetří 15, resp.
20 tisíc korun). Doporučit lze také degresivní
posilovač řízení Servortonic nebo Variabilní
sportovní řízení. Tyto prvky nelze kombinovat,
první znamená proměnný účinek posilovače
řízení, druhý je systém mechanicky proměnného převodu řízení v závislosti na natočení
volantu (ve střední poloze je převod větší,
při větším zatočení menší). Naším doporučením je druhý ze jmenovaných systémů, který
usnadní jízdu v ostrých zatáčkách a současně
také parkování. Novinkou nabídky pro řadu 1
jsou aktivně řízené tlumiče se snížením světlé výšky o 10 mm (Adaptivní M podvozek)
za 27 725 Kč. Jejich přínosem je především
zvýšení komfortu. Jejich sportovní režim stojí někde mezi standardním nastavením a M
Sportovním podvozkem (blíže má M Sportovnímu podvozku).
Volba 4 – Edice
Novinkou v nabídce nového BMW řady 1 jsou
tak zvané edice. Jedná se o doplněk ke standardnímu provedení, který se zaměřuje především
na posílení optické stránky vozu. Jedná se o edice
Sport Line a Urban Line a nabízejí několik prvků
příplatkové výbavy, stejně tak jako do značné míry
individualistické barevné a materiálové řešení exteriéru a interiéru. Součástí Edice Sport jsou například sportovní sedadla s koženým čalouněním,
sportovní volant s kontrastním červeným šitím,
loketní opěrka, černá maska chladiče, dekoracemi zušlechtěné výdechy ventilace či ovládání
ventilace, stejně tak jako přístroje se specifickým
designem stupnic. Cílem všech těchto a ještě dalších prvků je optické zvýraznění sportovního charakteru. Na větší individualitu je zaměřena edice
Urban Line, která se vyznačuje bíle či světle provedenými doplňky exteriéru, specifickým koženým
čalouněním a mnoha dalšími odlišnostmi.
Samozřejmě nechybí ani tradiční pakety známé již
z minula nebo z ostatních modelů BMW (Advantage, Advantage Plus či Drive Comfort), které přinášejí za zajímavou cenu promyšleně nakombinované balíčky výbavy.
Technické údaje
Model
Objem/počet válců
cm3
Výkon
kW/k
Toč. moment
N.m
0-100 km/h
s
Max. rychlost
km/h
Komb. spotřeba
l/100 km
Cena
1598/4
100/136
220 (240 overboost)
8,5 (9,1)
210 (210)
5,5 (5,6)
630 000 Kč
118i
1598/4
125/170
250
7,4 (7,5)
225 (222)
5,8 (5,6)
686 250 Kč
116d
1995/4
85/116
260
10,3 (10,7)
200 (200)
4,3 (4,4)
652 500 Kč
180d
1995/4
105/143
320
8,9 (8,9)
212 (212)
4,4 (4,4)
698 750 Kč
120d
1995/4
135/184
380
7,2 (7,3)
228 (228)
4,5 (4,4)
748 750 Kč
116i
Údaje v závorkách platí pro 8stupňové samočinné převodovky
22 BMW revue 4/2011
Volba 5 – Audio/telefon/navigace
Novou řadu 1 si můžete poměrně značně přizpůsobit i v oblasti audiosystémů, komunikace či navigace. Samozřejmostí je možnost
posílení reproduktorů audioaparatury o systém HiFi reproduktorů
s celkovým výkonem 205 W nebo rovnou volba systému Harman
Kardon (360 W). V tomto případě platí – když už, tak už.
V oblasti komunikace je situace poněkud složitější. Určitě doporučujeme vyměnit standardní rádio za rádio Professional – tím kromě
jiného získáte barevný centrálně umístěný displej s ovládacím systémem iDrive. V tomto případě má displej úhlopříčku 5,25 palce,
v kombinaci s navigací Professional se dodává displej 8,5 palce.
Součástí navigace Professional je také základní bluetooth hands-free
včetně rozhraní USB. Pro rádio je tento systém za příplatek 7575 Kč.
Jedná se však o základní systém, který nelze rozšířit například
o snap-in adaprtér ve středové loketní opěrce (Rozšířená konektivita
za 2525 Kč + snap-in adaptér) nebo o doplněk BMW Aplikace. Tyto
dva naposled zmiňované prvky lze mít až v hands-free v ceníku označeném „Příprava pro mobilní telefon s rozhraním Bluetooth, včetně
USB rozhraní a hlasového ovládání“. Tento systém je schopen využívat připojení k internetu mobilního telefonu. Právě tím se značně
rozšiřuje funkčnost celého systému.
Zajímavým rozšířením systému jsou také BMW Aplikace, které jsou
určené pro telefony Apple iPhone a umožňují některé informace
zobrazovat na displeji telefonu, přehrávat díky telefonu internetová
rádia či komunikovat se sítěmi Facebook a Twitter přímo prostřednictvím systému iDrive. Nejvýše postaveným rozšířením systémů
Professional je položka nazvaná „Příprava pro mobilní telefon s rozhraním Bluetooth, včetně USB rozhraní, BMW Assist a hlasového
ovládáním“ jejíž součástí je integrovaná SIM karta s internetovým
připojením a dalšími službami BMW Assist a Online. Tato služba
však v současné době v České republice není zprovozněna. Počítá
se však s její aktivací v průběhu roku 2013.
V případě, že se rozhodnete pro některý ze systémů Professional, rozhodně doporučujeme nezapomenout zaškrtnout ve výbavě položku
„Display s rozšířenými možnostmi zobrazení“, který přináší do spodní
části přístrojů zvětšený barevný displej. Stojí přitom jen 4275 Kč.
BMW revue 4/2011 23
téma
zvířecí zápasy
Zvířecí zápasy:
Tradice, či
barbarství?
Když se řekne Španělsko, převážné části sportumilovné populace se vybaví
fotbal. Ostatně vzhledem ke kolotoči, na kterém povozili mistři světa a Evropy
před nedávnem naše fotbalisty, se tomu nelze příliš divit. Přesto existuje
ve Španělsku zábava, která může fotbalu směle konkurovat. Jedná se o corridu!
Tedy o souboj matadora s býkem!
24 BMW revue 4/2011
Real versus Barca
V posledních zápasech dvou nesmiřitelných
rivalů to častokrát vypadalo jako v aréně. Titulek
tudíž není až tak zavádějící, jak by se mohlo někomu zdát. Vypovídá totiž o tom, že nesmiřitelnost
mezi Katalánskem a Madridem nepanuje pouze
na fotbalovém hřišti, ale rovněž v otázce budoucnosti corridy. Zatímco ve španělské metropoli je
od dubna letošního roku na základě rozhodnutí
regionální vlády Madridu corrida chráněnou kulturní památkou, vstoupí v Katalánsku od ledna
příštího roku v platnost zákon zakazující býčí
zápasy. A tak si na reprezentačních srazech mohou barcelonské hvězdy Puyol, Piquet či Villa nechat o býčích zápasech Ramosem, Casilasem či
Alonsem pouze vyprávět. Nebo případně vyrazit
na top corridu do Madridu a jeho blízkého okolí. Samozřejmě že v dokonalém přestrojení. Mimochodem, přestože odpor proti centrální vládě
v Madridu ztělesňují spíše než Katalánci odbojní
Baskové (svého času děsila Evropu velmi funkční teroristická organizace ETA, která před časem
ohlásila již poněkolikáté složení zbraní) a za místní fotbalový klub Athletic Bilbao smějí hrát pouze
rodilí Baskové, corrida se v této oblasti těší nedotknutelnosti.
Zvířata, či politika?
Začátek konce corridy v Katalánsku se začal
psát již v první polovině nového tisíciletí. Na počátku nakonec úspěšného tažení stály španělská
Corrida rozpolcuje
Cílem tohoto článku není zaobírat se pravidly býčích zápasů, nýbrž aktuální situací. Pro
její pochopení stačí vědět, že při corridě by měl
matador, někdy nesprávně nazývaný toreador,
nejdříve dráždit býka a poté jej zabít. Sezona
začíná v březnu a končí v říjnu. Svého času
jsem měl možnost navštívit corrridu, fotbal se
mi líbí více. Na druhou stranu chlapíků a někdy
i dam, kteří se postaví pětisetkilovému bojovníkovi s ostrými rohy, je nutno si za jejich odvahu
a obratnost vážit.
O popularitě corridy ve Španělsku vypovídá
fakt, že v roce 1991 podepsal král Juan Carlos zákon o státním dozoru nad býčími zápasy.
O rok později byl tentýž zákon rozpracován královským dekretem. Podle odborníků lze ovšem
zákon vykládat až příliš volně, pravidla v jednotlivých oblastech se tak od sebe liší. Stejně
tak jako názory na corridu. V okamžiku, kdy se
začala řešit budoucnost býčích zápasů na území Katalánska na půdě tamního parlamentu,
nechal se populární král Juan Carlos slyšet, že
corridu podporuje. Na druhé straně pomyslné
barikády stojí například socialistický premiér
Zapatero, který prosadil zákon, podle kterého
nesmí žádný z celostátních televizních kanálů
vysílat přímé přenosy z býčích zápasů. Stejně
tak byl zakázán přístup na corridu dětem mladším čtrnácti let. Souboje člověka s býkem tak
přišly o punc podívané pro celou rodinu.
BMW revue 4/2011 25
téma
zvířecí zápasy
organizace na ochranu zvířat ADDA (Asociation
Defensa Decheros Animal) a WSPA neboli volněji
přeloženo světová organizace na ochranu zvířat.
Představitelé obou názorově velmi vyhraněných
organizací oslovili katalánský parlament. Vycházeli přitom z existence Zákona na ochranu zvířat
zakazující jejich týrání za účelem zábavy. V případě
corridy však existovala výjimka potvrzující pravidlo.
A právě onu výjimku ochránci práv zvířat napadli.
A ke všeobecnému překvapení uspěli.
V dubnu 2004 totiž vyhlásili členové městské
rady v Barceloně katalánskou metropoli městem
bez corridy. Nutno říci, že v tomto případě platilo
ono mnoho povyku pro nic. Pří vší úctě k radním,
totiž právo rozhodovat o osudu Barcelony a celého Katalánska nepřísluší členům městské rady
metropole, ale poslancům parlamentu. Tito nakonec na základě umně vyvinutého tlaku rozhodli
po letech o skutečném konci corridy v Katalánsku.
Na konci září tak proběhly v barcelonské aréně
Plaza de Toros Monumental poslední býčí zápasy.
V aréně se představily největší hvězdy z řad matadorů Serafim Marin, Juan Mora a José Tomás.
Samozřejmě že bylo narváno až po střechu. Pádný
důkaz toho, že prostému lidu katalánskému býčí
zápasy rozhodně nevadí.
Proto lze souhlasit s názory, podle kterých
nejde v tomto případě o býky, ale o politiku. Katalánsko jako nejbohatší region v zemi projevuje dlouhodobé separatistické tendence, politika
jednoznačně převyšuje nad touhou pomoci nebohým zvířatům, jejichž nebohost jim lze navíc
jen tiše závidět. Dokonce jsem v této souvislosti
zaslechl názor, že pokud by snad zakázali corridu
v Madridu, byla by v Katalánsku účast na býčích
zápasech povinná.
Co na to býk?
Přestože je mi corrida a její budoucnost vcelku
lhostejná, jedna věc je jistá. Ve srovnání s nebojujícími býky, jejichž maso končí na pultech supermarketů, se mají ti, kteří umírají před naplněnou
arénou z rukou matadora, jako v bavlnce. A tak
se naskýtá otázka, čím to, že ochránci práv býků
nebojují se stejnou sveřepostí jako proti corridě
proti klasickým chovatelům, případně majitelům
jatek? Řekl bych, že hlavní důvod spočívá v tom,
že válka s corridou s sebou přináší mnohonásobně vyšší mediální publicitu.
Jednu věc totiž nelze organizátorům býčích
zápasů upřít. V aréně, neboli Plaza de Toros,
stojí proti matadorovi a jeho suitě vždy důstojní soupeři. S doživotně poznamenanou tváří
by o tom mohl vyprávět například Juan José
Padilla. Zkušený devětatřicetiletý matador si to
na začátku října rozdal s býkem Marquesem.
A měl smůlu. Býk totiž nabral Juana Josého rohem za spodní čelist, roh pak vyjel zpět
v oblasti očí. Matador se podrobil v Zaragoze
komplikované pětihodinové operaci, během
které se chirurgický tým věnoval vážným zraněním oka, obličejových kostí a kůže. Juan měl
štěstí v neštěstí, neboť roh nepronikl do moz-
26 BMW revue 4/2011
ku. Přesto kariéra matadora skončila, k tomu
nutno přičíst celoživotní následky. Inu, dráždit
Marquese se nevyplácí.
Podle zákona musí být býci-bojovníci staří čtyři až pět let. Nepřipouští se sebemenší tělesná
vada, velká pozornost se věnuje zejména patřičné
špičatosti rohů. Před každým zápasem je půltunový drobeček prohlédnut zvěrolékařem, v jehož
kompetenci je nepřipuštění býka k zápasu. Většina bojovníků pochází z dobrých rodin, rvavost,
bojovnost, ale i schopnost určit správnou taktiku
je v nich geneticky zakódována. Pravda, ochránci
práv zvířat argumentují tím, že během dvou a půl
hodiny trvající corridy bývá zabito až šest býků.
Lze souhlasit i s tím, že zvířata umírají ve stresu,
což mimochodem činí jejich maso prakticky nepoživatelným. V době svého hrdinského skonu
má ovšem býk – bojovník za sebou čtyři až pět let
nejlepší možné péče, špičkové krmivo a bohatý
výběr partnerek. Nevidím do býčí duše, nicméně
si troufám odhadovat, že býk jateční, jehož životnost se pohybuje kolem necelých dvou let, by se
svým kolegou v aréně docela rád měnil.
Ve prospěch stoupenců konání býčích zápasů
hovoří ještě jedna nezpochybnitelná skutečnost.
Tisícovky výstavních býků dodává do více než tří
stovek arén zhruba stejný počet specializovaných
farem. Pokud bude corrida, nehrozí jejich majitelům a tisícovkám zaměstnanců ekonomický
krach. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím,
že některým sveřepým ochráncům práv zvířat bývají lidé lhostejní.
Vypusťte psy!
Kromě býků se v arénách perou i další zvířata.
Jedná se však o ryze zvířecí souboje, ve kterých
člověk plní roli organizátora, aniž by sám zasá-
hl do boje. Psí zápasy snesou svým způsobem
srovnání s láskou a sněžným mužem Yettim.
Prakticky nikdo je na živo neviděl, přesto se
o nich často diskutuje. Možná proto, že jsou celosvětově zakázány. Přitom mají dlouhou tradici.
Již staří Římané využívali v rámci gladiátorských
představení obrovské, za tímto účelem speciálně
šlechtěné mastify. Tito bojovali proti medvědům,
býkům, mezi soupeři se čas od času objevil neposlušný gladiátor. První zemí, která zakázala psí zápasy, se stalo v roce 1689 Holandsko, za dalších
150 let přibyly Anglie a Francie.
Podle dostupných materiálů představují největší byznys ilegální psí zápasy v USA. Ročně má
být v jejich důsledku zabito, případně zmrzačeno
přes čtvrt milionu zvířat. Za velkou louží mezi sebou bojují takřka výhradně pitbulové, psi ze specializovaných farem mají být vyváženi do zemí
bývalého východního bloku, včetně České republiky. Jedná se o investici, která se údajně vyplatí,
neboť zakoupený pes je připraven k boji. Mimochodem, nechuť k psím zápasům spojuje americkou administrativu a afghánský Taliban, tedy dvě
partičky, které se zrovna nemusí. Taliban postupuje v tomto směru razantněji. Například v únoru
explodovala v Kandaháru bomba, výbuch usmrtil
deset lidí. Jejich provinění spočívalo ve sledování
ilegálních psích zápasů.
Osobně jsem toho o nelegálních zápasech
v Česku hodně slyšel. Žádný jsem však neviděl.
Myslím si však, že organizování soubojů mezi
psy je v naší zemi pravděpodobnější než corrida
či kohoutí zápasy. Při shánění podkladů k tomuto
článku mě pak zaujaly informace z roku 2009. Podle nich zmizelo v okolí Prahy během krátké doby
několik psů tzv. bojových plemen (stafordi, pitbulové). Zvířata se měla stát obětí cílených krádeží,
BMW revue 4/2011 27
téma
zvířecí zápasy
neboť organizátorům ilegálních psích zápasů se
prý nedostávají sparingpartneři pro jejich bojovníky. Všudypřítomní ochránci zvířat se nechali slyšet, že bojoví psi by měli být hlídáni, neboť jejich
zápasy představují velké peníze, organizátoři se
tak nezastaví před ničím. Musím se přiznat, že si
nedovedu dost dobře představit, kterak se pes
zabiják nechá odvést v poklidu ze zahrady cizím
člověkem. Co se možného pořádání ilegálních zápasů v Česku týče, vidím dvě řešení. Tím prvním
je jejich legalizace a stanovení jasných pravidel.
Druhým pak přitlačení na legislativní pilu. Pokud
totiž lze vydělat na nelegálních zápasech skutečně velký balík peněz, jak se nás snaží přesvědčit
některá média, zdají se mi maximálně dva roky
za týrání zvířat opravdu dost málo.
Jeho veličenstvo kohout!
Vězte, že i v tomto případě titulek nepřehání. Každý obyvatel Filipín či Thajska, tedy zemí,
ve kterých se těší kohoutí zápasy i přes odlišnost
pravidel velké popularitě, vám potvrdí následující.
Pokud hoří dům a součástí domácnosti je vítězící kohout, majitel se stará nejdříve o jeho přežití.
Pak přicházejí na řadu děti a manželka.
Srovnávat středoevropského kohouta, který
udržuje pořádek v kurníku a řve po ránu, s kohoutem bojovníkem, dost dobře nelze. Bojovník pochází z divokých plemen džungle, je praktickým
výsledkem mnoha křížení. Neřeší běžné starosti.
Nežere kostní moučku. Stejně jako býk připravovaný na corridu má k dispozici kromě nejlepších
samic špičkové krmivo. Jeho složení je tajné,
hovoří se však o vitamínu B12, tvarohu, mase
a glukóze. Podle některých zdrojů bývají kohouti
dopováni kofeinem a steroidy.
Kohouti-bojovníci musí trénovat. Například
silné nohy jsou důsledkem pravidelného běhání
v otáčejícím se kole. Psychická příprava, v jejímž
důsledku učiní kohout vše, co pánovi a manaže-
28 BMW revue 4/2011
rovi v jedné osobě na očích uvidí, spočívá ve foukání majitele na hlavu zvířete. Mezi oběma se tak
totiž vytvoří vztah absolutní důvěry.
Na Filipínách probíhají kohoutí bitvy v regulérních arénách. Na zápasy je nutno zakoupit
na místní poměry ne zrovna laciné lístky, což činí
z kohoutích bojů exkluzivní podívanou. Na každé
utkání jsou vypisovány sázky. Sází se na vítěze
a kohouta, který vyřídí svého soka v nejkratším
možném čase. Úspěšný bojovník může vydělat
svému majiteli jednorázově i tisíce dolarů. Kohout, který z boje předčasně uteče, se stává,
stejně jako jeho pán, terčem opovržení. Ve většině případů končí v kastrolu.
Zatímco se přijímají sázky, připravují se kohouti na Filipínách, ale také například v Indonésii
na lítý souboj. Zatímco na sebe vrhají zlověstné
pohledy, z jejich pařátů jsou odstraněny bandáže.
Na jedné z nohou je ostruha. Pak již nic nebrání
tomu, aby na sebe kohouti vlétli. Činí takto s patřičnou razancí, doba trvání zápasu je kolem minuty. Historicky nejkratší utkání mělo údajně trvat
šest sekund. Vzhledem k urputnosti boje mnohdy vítěz přežívá jen o několik desítek minut déle
než jeho oběť. Odchází však s pocitem dobře vykonané práce, neboť majitel zkasíroval odměnu.
V Thajsku mají ke kohoutím zápasům poněkud
odlišný přístup. Bojovníka se například nesmí byť
jen dotknout vdova či menstruující žena, opeřenec totiž dotykem přichází o sílu. Posledních pět
let bdí nad pravidly Asociace pro ochranu a rozvoj
původní thajské drůbeže. V zemi je podle odhadů
na 30 milionů opeřených bojovníků. Tito se rvou
v klimatizovaných halách. Na rozdíl od Filipín či
Indonésie ovšem jejich nohy postrádají ostré ostruhy, na zobácích a pařátech mají naopak chrániče. Po vzoru profi boxerů bojují na patnáct kol
po třiceti minutách, pokud zápas neskončí k.o,
rozhodčí bodují.
foto archiv
Petr Bošnakov
®
NOVÝ SoundLink Wireless,
přenosný a bezdrátový reproduktor
Dovozce a distributor: BaSys CS, s.r.o., Sodomkova 1478/8, Praha 10, tel.: +420 234 706 700, e-mail: [email protected], www.basys.cz
®
© 2011 Bose Corporation. The Bluetooth název a logo jsou registrované ochranné známky společnosti Bluetooth SIG, Inc. a jejich každé použití společností Bose je na základě licence.
technika
Innovation Day
Pokrok
na všech frontách
Z plejády nových technických řešení z dílen BMW vám představíme
světlomety budoucnosti s laserovými zdroji světa a Head-Up displej
s rozšířenou realitou, který budou řidičům vozů BMW závidět
i piloti bojových letadel.
Head-Up displej se zdokonalenou realitou dokáže svá upozornění vázat přímo na konkrétní
objekty „reálného“ světa
30 BMW revue 4/2011
Další z mnoha předností laserových diod jsou
extrémně malé rozměry. Zatímco běžná dioda
LED zabírá čtvercovou plochu o straně jednoho
milimetru, u laserové diody je to pouhá setina
této délky, tedy 10 mikrometrů. Teoreticky by
tedy bylo možné světlomety radikálně zmenšit.
To se však nebude týkat vnější plochy světlometů na povrchu karoserie, která zůstane jako objekt tvůrčí kreativity designérů přibližně na současné úrovni. Technici se však těší na to, že se
značně zmenší hloubka světlometů.
Zdokonalená realita
Proměnami prochází nejen automobilové světlomety, ale i způsob sdělování informací řidiči.
Jako doplněk klasických analogových přístrojů
a velkoplošných displejů se stále častěji uplatňují
tzv. Head-Up displeje. Tato technika pochází původně ze světa vojenských letadel, ale od 70. let
se postupně prosazuje i v civilním sektoru včetně
automobilů.
Přínos Head-Up displeje spočívá v promítání
důležitých údajů přímo do zorného pole řidiče,
který tak nemusí odvracet zrak od dění na silnici. Zpočátku bylo takto možné zobrazovat pouze
jednoduché číselné údaje a grafické symboly.
V roce 2004 představila automobilka BMW jako
Laserový světlomet je tvořen trojicí laserových diod, jejichž světlo se odrazy spojí
v místě s fosforovou hmotou, jež jejich barvu přemění na bílé světlo
S novou generací vozů BMW řady 6 přišly
nedávno na silnice přední světlomety LED pro
všechny osvětlovací funkce, ale u BMW již zkouší další novinku z oblasti osvětlovací techniky.
Inovativní laserové světlomety by se mohly v sériové výrobě objevit během několika let, přičemž
premiéru si již odbyly ve studii sportovního vozu
BMW i8 Concept s hybridním pohonem. Technici
si od laserových světlometů slibují, že s novými
funkcemi a ještě příjemnějším světlem zvýší úroveň bezpečnosti a komfortu při ještě nižší spotřebě energie.
Podobně jako v případě diod LED míří laserové diody do automobilů ze světa spotřební elektroniky. Laserové světlo se zásadním způsobem
odlišuje od slunečního světla i všech ostatních
známých zdrojů světla. Laserové světlo je monochromatické a koherentní. To znamená, že je
tvořeno pouze paprsky jedné vlnové délky, které kmitají synchronně. Díky tomu může svazek
téměř paralelních světelných paprsků vytvářet
tisíckrát větší jas než běžné diody LED.
Využitím těchto vlastností lze s laserovými světlomety realizovat zcela nové funkce,
přestože spotřebu energie bude možné snížit
na necelou polovinu, což se samozřejmě projeví
i ve snížené spotřebě paliva, případně v prodlouženém dojezdu elektromobilu. Laserové diody
umí z jednoho wattu energie vyprodukovat světelný tok 170 lumenů, zatímco diody LED přibližně 100 lumenů. Laserové paprsky nejsou
na vozovku vyzařovány přímo, takže nepředstavují žádné nebezpečí pro lidi, ani zvířata. Přímo
ve světlometu prodělává modré laserové světlo
transformaci průchodem fosforovou svítivou
hmotou. Výsledkem je velmi světlé bílé světlo
příjemné pro oči.
Zdokonalený Head-Up displej výrazně
zjednoduší jízdu podle navigačního systému...
...dokáže také přímo zvýraznit potenciálně
nebezpečného chodce při jízdě v noci
BMW revue 4/2011 31
technika
Innovation Day
Prototyp laserových světlometů se poprvé představil na voze BMW i8 Concept v polovině roku 2011
Zvětšený Head-Up displej se již testuje ve speciálních simulátorech
další krok vícebarevný Head-Up displej a od začátku roku 2011 nabízí nejnovější generaci s plně
barevnou grafikou.
V současnosti probíhá za pomoci nejmodernějších jízdních simulátorů vývoj Head-Up displeje
s rozšířenou realitou, která umožňuje virtuálně
označovat reálné předměty v okolí a obohacovat skutečnost o uměle vytvořené objekty. Tuto
schopnost mohou využít například navigační nebo
asistenční systémy. Navigační pokyny promítané
přímo „na vozovku“ vnímá řidič mnohem intuitivněji. Asistenční systémy mohou zvýrazňováním
a označováním vozidel nebo objektů upozorňovat
řidiče na nebezpečí. Přímé spojení zobrazovaných
obsahů s realitou významně zrychlí reakce řidiče.
Teoreticky by bylo žádoucí využívat pro Head-Up displej celou plochu čelního okna. To však
ještě není technicky realizovatelné. V současnosti je vyvíjen Head-Up displej, který je přibližně
čtyřikrát větší než současné systémy. V tomto
provedení bude možné zobrazovat informační
obsahy ve vlastním jízdním pruhu. Další zvětšení
velikosti displeje rozšíří záběr i na vedlejší pruhy.
Zvětšování displeje však naráží na vážné technické překážky. Virtuální obraz musí vznikat ve větší
vzdálenosti, než je současných 2,2 metru, a pole
zobrazování musí být také rozšířeno více vzhůru, až k horizontu. Ještě větší výzvou je zajištění
přesného překrývání reálného světa virtuálními
obrazy, protože případné nepřesnosti by jen rozptylovaly a iritovaly řidiče. Navzdory všem dosud
nevyřešeným problémům je však jedno jisté:
za deset až dvacet let budou mít zážitky z jízdy
zcela nové dimenze.
foto archiv
32 BMW revue 4/2011
Pavel Olivík
styl
BaSys
Prémiové
televizory
ve třetím rozměru
Televizor LOEWE
Individual Compose
3D, Blu-ray přehrávač
BluTech Vision 3D,
Aktivní závěrkové
3D brýle
Televizory schopné zobrazit
trojrozměrný obraz mají v sektoru
elektroniky pro domácí zábavu
obrovský potenciál. 3D filmové trháky
(jako Avatar nebo Alenka v říši divů)
jsou již běžně vydávány na discích
Blu-ray. 3D vysílání se navíc bude
stále více objevovat v satelitních
Loewe Individual 3D Compose
Sladěný orchestr
kanálech, stejně tak jako se očekává
Modely Individual Compose vždy určovaly nové
trendy a poskytovaly neotřelé pohledy na televize
jako takové. Po zavedení vysokého rozlišení se
stereoskopie zdá být další novou kapitolou, která
ovlivní zobrazovací techniku na mnoho následujících let. V souladu s tím se společnost Loewe
připravovala na uvedení svých prvních výrobků
podporující 3D a již v loňském roce představila
prototyp svého prvního 3D televizoru. Jejich reálný
vstup na trh přichází nicméně až nyní. Systém 3D
se neustále vyvíjí, a tak se v případě televizorů Individual 3D Compose můžeme setkat s nejvyspělejší druhou generací technologie 3D. Díky novému
displeji se výrazně snížil nepříjemný efekt duchů,
resp. zdvojených hran a zároveň byl rozšířen barevný rozsah LCD panelu, což přispěje k věrnému
podání i v klasickém 2D režimu.
Nadšení fanoušci stereoskopie nepřijdou o prostorové zobrazení ani při sledování standardního
dvojrozměrného obsahu. Inteligentní obvody televizoru dokáží napodobit 3D efekt i z běžného
vysílání či filmu na discích DVD a Blu-ray. Stačí
jen nasadit aktivní závěrkové 3D brýle. Ty jsou
synchronizovány IR signálem, který je emitován
z ikonického Loewe oka vystupujícího ze spodního okraje televizoru. V nepřítomnosti lze vysílaný
program zaznamenat na vestavěný harddisk. Rekordér Loewe DR+ s rozšířenou kapacitou 500 GB
uloží nahrávku beze ztráty kvality obrazu, samozřejmě i v případě obsahu 3D.
Nový Loewe 3D Compose je velmi důležitý prvek, který je ale součástí celého orchestru. Jeho
spoluhráčem je nový Loewe Blutech Vision Interactive 3D. Plně kompatibilní přehrávač Blu-ray disků
s podporou trojrozměrného zobrazení pro disky s 3D
obsahem i díky rozhraní HDMI 1.4, které je tento signál schopno přenášet. Port HDMI je také důležitou
komunikační spojnicí mezi přístroji. Ten se postará
např. o současné zapnutí a vypnutí přehrávače a televizoru stiskem jednoho tlačítka. Dvě rozhraní USB
zpřístupní i další digitální obsah včetně formátů DivX
HD, MKV a AVCHD.
S představením technologie 3D a její neustálého
vylepšování společnost Loewe ručí za harmonii mimořádně hodnotného designu, dílenského zpracování
a nejmodernějších technologií. Vstup do propojeného
systému výrobků Loewe je optimalizován uvedením
ucelené řady přístrojů s podporou 3D. To znamená,
že obrovské množství individuálních možností při sestavení montážních i zvukových komponentů přinese
do vašeho domova ten správný zážitek.
v tomto roce i rozmach 3D her.
Společnost Loewe následuje tento trend, ale jde
po své vlastní cestě. V duchu svojí prémiové strategie společnost Loewe prozkoumala a vyhodnotila
tento nový trend a následně zvolila ten správný čas
ke vstupu na trh. Svoje první přístroje s technologií
3D představila společnost Loewe již na podzim minulého roku v Berlíně na výstavě IFA.
Se svými 3D televizory se Loewe usilovně soustředí na LCD technologii Full-HD s LED podsvícením
a zobrazením 400Hz. Celková obrazová kvalita těchto displejů a zejména jejich jas a vysoký obnovovací
kmitočet je předurčují do role kvalitního zobrazovače
3D obsahu. Jako spoluhráč je pak pro Loewe 3D televizory připraven nový Loewe 3D Blu-ray přehrávač.
Efekt zobrazení ve třetím rozměru je tvořen použitím
aktivních 3D brýlí. Základem principu vedoucího k vytvoření stereoskopického efektu je velmi rychlé střídavé zaclonění levého a pravého oka. V tuto chvíli se
jedná o nejsofistikovanější způsob, jak dosáhnout 3D
zobrazení. Společnost Loewe také intenzivně pracuje na vývoji nových technologií, které nebudou brýle
vyžadovat vůbec (autostereoskopie). Jak jsme již
u Loewe zvyklí, dokonalou kombinaci tvoří koncept
vestavěného harddiskového rekordéru, který bude
samozřejmě schopen pořady vysílané trojrozměrně
zaznamenat a přehrát.
Více informací u dovozce:
B a S y s C S , s . r. o .
Te l . : + 4 2 0 2 3 4 7 0 6 7 0 0
E-mail: [email protected]
www.loewe.cz, www.basys.cz
BMW revue 4/2011 33
téma
kalendář akcí 2012
12 x za hranice
všedních dnů!
I v dnešní hektické době by v sobě měl pracující člověk živit sny. Třeba
o tom, že si alespoň jednou v měsíci najde čas na prodloužený víkend
a vyrazí za zážitky z kategorie neobyčejných. Byť víme, že se jedná o sen
z kategorie prakticky nesplnitelných, sestavili jsme za tímto účelem pro rok
2012 kalendář zajímavých výjezdů. Naděje totiž umírá poslední.
34 BMW revue 4/2011
Leden: London Boat Show + Boot Düsseldorf
Únor: Vítání Brunello di Montalcino
Pokud jste propadli kouzlu vína, stěží můžete udělat v únoru něco
lepšího než vyrazit do Toskánska. Přesněji řečeno do pevnosti Montalcino nacházející se jižně od řeky Sieny. Každoročně se zde totiž koná akce „Benvenuto Brunello“, spojená s první ochutnávkou
takřka kultovního vína, které trávilo předchozích pět let v sudech.
Jedná se o jedno z nejuznávanějších červených vín planety, stoprocentní klon odrůdy Sangiovese. Kvalitě a pověsti odpovídá i cena.
Brunello di Montalcino se vyváží do pěti desítek zemí světa, včetně
Dubaje. Podle znalců je nezbytné se s vínem blíže seznámit. A zejména najít si čas na jeho pomalé usrkávání a meditaci.
Ten, kdo propadl kouzlu vodních sportů a lodí, se může hned v lednu pustit do práce. Od 6.1. do 15.1. bude k vidění mnoho vskutku
dobrého a exkluzivního v Londýně. Veletrhu se v anglické metropoli
daří, loni představilo svou produkci 500 vystavovatelů, celkově 56.
ročník zahajovala modelka Jodie Kid a výstavní plocha byla ve srovnání s předchozím rokem rozšířena o 40 %. Tomu všemu odpovídalo i 110 000 návštěvníků. Poslední lednový týden (21. - 29. 1.) pak
bude ve znamení 43. ročníku největšího světového veletrhu jachet
a vodních sportů Boat Düsseldorf. Jediné číslo z loňska – 1570 vystavovatelů – pak hovoří za všechny komentáře.
Březen: Baselworld
Duben: Dobytí severního pole
Čas jsou peníze. Ve Švýcarsku je hezky. Do Basileje to není z Česka
daleko. A vedle šatů dělají i hodinky člověka. Právě jsme uvedli čtyři
stěží zpochybnitelné důvody, kvůli kterým by se měl člověk na přelomu zimy a jara ( 8.3. – 15.3.) vydat do Basileje, kde se každoročně koná největší světová výstava hodinek a šperků. Pro informaci,
přestože se světovým ekonomikám v právě končícím roce zrovna
nevedlo, zaznamenali hodináři v zemi helvetského kříže rekordní
tržby. Marketingoví specialisté si tuto skutečnost vysvětlují stále
dostatečným počtem těch, kteří si chtějí udělat v hektické době
radost. A hodinky patří k těm druhům radosti, které si lidé vzhledem
k vysoké přidané hodnotě odepírají nejméně často.
Jestliže se rozhodnete prověřit sílu ducha a těla dobytím Severního pólu,
vězte, že je to možné jen a pouze v dubnu. Právě v tomto měsíci totiž
Rusové zprovozní na třicet dnů plovoucí polární stanici Barneo. V první
řadě je nutno si vybrat polárního průvodce, tím v Česku asi nejznámějším je Vašek Sůra. Poté nebude od věci absolvovat za účelem nabrání
fyzické kondice a osvojení správných návyků tréninkový kemp v ruských
horách Chibin. Následuje let na Špicberky, které představují poslední výspu civilizace. Na Špicberkách nafasujete výstroj. A pak se již čeká na to,
až agentura VICAAR pošle letadlo, které pólu chtivé dopraví na Barneo.
Z polární stanice jde každý po svých, za skutečného dobyvatele Severního pólu lze považovat jen toho, kdo urazí vzdálenost 110 km. Pokud se
vám to snad zdá být jednoduché, vězte, že existuje něco, čemu se říká
drift neboli přirozený pohyb ledových ker. A tak se vám může stát, že
ve čtvrtek uleháte do stanu s pocitem dobře vykonané práce. Bohužel
další den po probuzení zjistíte, že to, co jste předchozí den našlapali, drift
prostě vymazal.
BMW revue 4/2011 35
téma
kalendář akcí 2012
Květen: Velká cena Monaka F1
Červen: Golfové US Open
Začátek léta je přímo stvořený pro návštěvu jednoho z nejprestižnějších turnajů z kategorie major. US Open se pořádá od roku
1895. Začínalo se na devíti jamkách odehraných během jediného
dne. První vítěz Horace Rowlins zkasíroval za svůj triumf 150 dolarů.
Poslední ročník opanoval Rory McIlroy ze Severního Irska, který byl
za tento svůj počin odměněn částkou 1.44 milionů USD. Místo konání se každý rok mění, nejvytíženějším hřištěm byl doposud Oakmont Country Club v Pensylvánii, který hostil nejlepší hráče planety
osmkrát. Příští rok se bude hrát od 11. 6. do 17. 6. na hřišti Olympic
Club v San Francisco.
Přestože prakticky neomezený vládce nad závody F1 Bernie Ecclestone ještě předloni tvrdil, že pokud se evropským promotérům
nechce platit, bude se závodit jinde a světový šampionát nejrychlejších monopostů světa si dovede představit i bez Grand Prix Monaka, realita je jiná. Pár měsíců poté totiž občas velkohubý Bernie
podepsal se zástupci monackého autoklubu kontrakt, na základě
kterého se budou vozy F1 prohánět po ulicích knížectví minimálně
do roku 2020. Velká cena Monaka je totiž díky své neopakovatelné
atmosféře nenahraditelná, její návštěvu lze proto jen a pouze doporučit. V následující sezoně se hlavní závod pojede 27. 5. 2012, v roli
obhájce vítězství se představí dvojnásobný mistr světa, úřadující
šampion Sebastian Vettel na voze Red Bull.
Červenec: Finále mistrovství Evropy ve fotbale
Srpen: Olympiáda Londýn
To, co se ještě před rokem zdálo být nemožné, je to od 15. listopadu
skutkem. Česká fotbalová reprezentace se nakonec probila na mistrovství Evropy ve fotbale, které se uskuteční v červnu a červenci v Polsku a na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že samotný postup našich chlapců mezi elitní šestnáctku prokázal, že zázraky se dějí, proč neuvěřit
v další div v podobě postupu české reprezentace do finále? Závěrečný
zápas se uskuteční prvního července od 20:45 v Kyjevě.
Přestože bude olympiáda v Londýně zahájena již 25. července, to
pro české barvy pravé ořechové neboli medailové by mělo přijít
na počátku srpna. Hned druhého budou o cenné kovy bojovat na divoké vodě kanoisté Volf, Štěpánek a Hilgertová. Následující den
jsou na řadě finálové jízdy skifařů, české barvy budou hájit mistři
světa Ondra Synek a Mirka Knapková. Finálové ambice by měli mít
čtvrtého a pátého srpna tenisté Petra Kvitová a Tomáš Berdych.
Konec, doufejme pro české barvy úspěšného týdne, by měla zakončit osmého srpna obhájkyně zlata z Pekingu Barbora Špotáková.
Mimochodem, ve stejný den jako finále oštěpu žen se poběží finále
na 200 metrů mužů. K vidění tak bude s největší pravděpodobností
i jamajský fenomén Usain Bolt.
36 BMW revue 4/2011
Září: Most Ponte Vecchio
Říjen: Krajské a senátní volby
Po předpokládaném prázdninovém shonu doporučujeme zklidnění
v podobě návštěvy architektonického skvostu. Slavný most přes
řeku Armo patří mezi největší historické taháky toskánské metropole Florencie. Jeho architekt, Neridi Fioravante překlenul v roce 1345
řeku neobyčejnou stavbou se třemi oblouky. Punc originality dodávají
mostu obchůdky umístěné po jeho obou stranách nabízející především produkci místních zlatníků. Uprostřed se nachází kašna s pitnou
vodou. K mostu se váže zajímavý příběh. V roce 1944, při ústupu německých vojsk z Itálie, zaúkoloval Hitler polního maršála Kesselringa
v tom smyslu, že most nesmí utrpět žádnou újmu.
V životě každého z nás existují chvíle, kterým není radno se vyhýbat. Například placení daní nebo pravidelné preventivní návštěvy
stomatologa. Do této kategorie nepochybně spadají krajské a senátní volby, které vyhlásil prezident republiky na 17. – 18. října.
Zásadní otázkou je, zdali se ČSSD podaří zopakovat nevídaný výsledek z posledních voleb 2008, kdy díky oranžové tsunami dokázali
socialisté ovládnout s výjimkou Prahy prakticky celou republiku. Asi
nejsem sám, kdo se již teď těší na létající vajíčka, skandální odhalení, druhého vítěze voleb a uzavírání koalic mezi těmi, kteří na sebe
před volbami lili kbelíky špíny. I v tomto případě platí, že co člověka
nezabije, může ho jen posílit.
Listopad: Juillac Le Coq
Prosinec: Top gastronomie v Kodani
Jestliže toužíte uniknout všemu souvisejícímu s předvánočním šílenstvím, doporučujeme návštěvu Kodaně. Na území dánské metropole totiž naleznete dva podniky, jejichž gastronomie snese nejvyšší
možná kritéria. V restauraci Noma, která vznikla z bývalého lodního
skladu, vaří velmistr René Radzepi. Jeho uzený morek nebo hovězí líčka s hruškami nemají chybu, v opačném případě by prestižní
anglický časopis Britain´s Restaurant Magazine stěží zvolil právě
tento podnik v posledních dvou letech nejlepší restaurací planety.
V restauraci Gerenium, jejíž sláva rybí kuchyně dotýká se hvězd, se
o žaludky hostů stará další megastar světové gastronomie Rasmus
Kofoed. Jinak poslední vítěz soutěže o nejlepšího kuchaře světa
Boccus d´Or.
BMW revue 4/2011 37
foto archiv, Petr Bošnakov
Pokud zastáváte nepochybně správný názor, že není od věci podívat
se čas od času na místa, ve kterých vznikají produkty zpříjemňující
náš život, doporučuji malou vesnici nacházející se poblíž francouzského města Cognac ve středozápadu Francie. Ve zmiňované vsi
totiž narazíte na palírnu Le Peu, ve které se pálí koňak pro skupinu
Hennessy, tedy pro největšího světového producenta tohoto lahodného moku. Doba pálení je každoročně od 29. září do 31. března,
destilát vyrobený po posledním březnu již nesmí být započítáván
do celkového objemu daného roku. Dvanáct starých měděných kotlů seřazených ve dvou řadách fascinuje. Stejně tak jako úchvatné
aromatické výpary.
jízda
BMW M3 GTS
Duch závodníka
BMW M3 GTS je autem postaveným pro závodní okruhy. Jaké to ale je, když se s ním vydáte
na cestu skoro přes půl Evropy? Trojúhelník mezi Prahou, chorvatským okruhem Grobnik
u Rijeky a švýcarským Brigem byl pro tento speciál velmi komplexním testem. Jak obstál?
38 BMW revue 4/2011
Se speciálními verzemi různých vozů to není
jednoduché. Ne vždy se všechno podaří podle
představ. Ono změnit výchozí charakter velmi
pečlivě navrženého automobilu totiž vyžaduje
velmi jasné představy o tom, jak má výsledný vůz vypadat a jakým směrem jej pozměnit.
U BMW M3 GTS je posun charakteru a jeho
zaměření zcela jasné a vlastně vyplývá také
z jeho doplňkového označení. Jedná se tedy
o vůz postavený pro použití na závodních okruzích, ovšem s potřebnými homologacemi pro
silniční provoz.
Při dálniční jízdě směrem na jih od naší republiky je nekompromisnost okamžitě znát. Standardní M3 oproti modelu GTS působí jako luxusní
limuzína. Oranžový vůz je celkově tvrdší, rád se
chytá každé vyjeté koleje a po sluchu okamžitě poznáte, jaký povrch zrovna máte pod kopy.
Na dálnici ale působí velmi stabilním a dokonale
jistým dojmem. Právě až ve vysokých rychlostech totiž naplno působí všechny provedené
aerodynamické úpravy modelu GTS. Jedná se
především o polohovatelné přední lízátko a zadní přítlačné křídlo. To sice působí velmi subtilně,
jeho aerodynamické řešení je však odvozeno
od závodního 320si určeného pro WTCC. Zpočátku může překvapit jeho vodorovné nastavení,
avšak díky profilu křídla vytváří tento aerodynamický prvek přítlak na spodní straně, takže jen
minimálně zhoršuje aerodynamiku. Když je motor
a převodovka ve standardním nastavení, působí
při běžném dálničním přesunu docela přátelsky.
Řazení je jemné, motor je dostatečně kultivovaný. Samozřejmě, že při každém pohybu plynového pedálu cítíte jeho ostrost a připravenost vrhnout se vstříc omezovači otáček, nicméně běžná
plynulá jízda není potíž. Když dokonce jedete
v rámci rychlostních limitů a potlačíte v sobě chuť
prohnat ručku otáčkoměru po ciferníku při akceleraci, GTS překvapuje i přijatelnou hlučností.
Po vytočení motoru nebo v zátahu se však
vnitřní prostor naplní divoce mechanickým zvukem, který je doprovázen ostrými tóny výfuku,
z nichž je dokonale cítit, jak jím výfukové plyny
snadnou proudí.
Svezení s M3 GTS na okruhu Grobnik nedaleko
Rijeky je nezapomenutelným zážitkem. Automobil je navíc změněn do extrému právě pro použití
na závodních tratích. Když bych měl popsat chování tohoto vozu na samotném limitu, asi bych zvolil
slovo přátelskost. Samozřejmě, že GTS je velmi
ostrý stroj, který neodpouští zaváhání, avšak i při
jízdě na limitu se stále velmi snadno řídí a komunikuje s vámi. A to je moc důležité.
Potom, co M3 GTS strávila na chorvatském
okruhu s mnoha emotivními zatáčkami celý
den, nebylo to na ní, tedy s výjimkou pneumatik, vůbec znát. Je tedy zřejmé, že BMW
při přestavbě standardní M3 na verzi GTS nenechalo nic náhodě a použilo skutečně účinné
díly. Ukazuje se tím, že na první pohled značná
cena 3,7 milionu korun je zcela opodstatněná.
Když byste si totiž chtěli standardní M3 do po-
Okruh Grobnik
Velmi zajímavá trať nedaleko chorvatské Rijeky vznikla v roce 1978 a od té doby se zde
konalo mnoho motocyklových, ale také automobilových závodů. V současnosti se okruh
používá především pro soukromé testy, případně klubové ježdění. Od roku 1990 do tohoto okruhu nebylo investováno. Přesto má
okruh stále homologaci FIA pro všechny závody s výjimkou F1.
Trať jako taková však má stále své kouzlo.
Je kombinací pomalých i rychlých zatáček
a mnoho z nich je opravdu „na srdce“. Jezdí
se proti směru hodinových ručiček. Okruh
má délku 4168 m, z nichž 2151 metrů činí
rovinky. Převýšení je 300 m. Více informací
na www.hrobnik.hr.
BMW revue 4/2011 39
jízda
BMW M3 GTS
doby verze GTS upravit sami (a to nemluvím
o otestování a pečlivém naladění), vyšlo by to
na stejné a možná i větší peníze.
Okruhovým zátěžovým testem prošla zesílená brzdová soustava s pevnými šestipístkovými
třmeny vpředu. Při správném zacházení fungovala skvěle po celý den, a to i v situacích, kdy
si někteří řidiči nechali v pohotovosti stabilizační
systém v režimu MDM. Stačí tedy vyměnit pouze
pneumatiky a můžeme vyrazit za dalšími zážitky,
tentokrát do švýcarských Alp.
Pro nejlepší (nebo jednu z nejlepších) M3
jsme vybrali snad ty nejlepší silnice, které se
nachází v oblasti středního Švýcarska. Jedná
se o nádherná místa s překrásnými výhledy,
kdy se na silnicích dostáváte až do výšky dvou
a půl kilometru. Jistě by bylo skvělé vyrazit
zde na horskou túru, zastavit se na poklidný
oběd v některé z horských chat nebo využít
pohostinnosti místních hotelů. To by ale naším
společníkem nesmělo být oranžové nabrou-
Furkapass byl nejvyšším místem naší cesty, atmosférickému osmiválci se zde o trochu hůře dýchalo, ale i tak neustále překvapoval svojí energií . Vpravo: průsmyk Gotthard.
40 BMW revue 4/2011
šené kupé s osmiválcem lačným po otáčkách
a podvozkem schopným uhranout.
Jakmile se s GTS na těchto silnicích rozjedete,
rázem zapomenete na okolní přírodu a na srázy
kolem silnice. Skořepinová Recara a čtyřbodové
bezpečnostní pásy vás těsně obejmou, alcantarový volant vás donutí obléci rukavice, mačkáte
režim motoru Power, vypínáte stabilizaci a jde
se na to. M3 GTS má schopnost, že dokáže vaši
mysl zcela zaměstnat. Zpočátku vás budou rozptylovat kamínky od pneumatik, které bouchají
do snad úplně holých podběhů – celé auto nádherně „plechově“ rezonuje, což vás samo o sobě
přenáší do světa závodních aut.
Jak si ale zvykáte na tyto vedlejší projevy,
začnete si užívat přímočarosti, která vám je poskytována plnými doušky. Máte pocit, že GTS
můžete vést na milimetry přesně. I když má auto
stále vysloveně okruhový set-up a občas působí
možná až příliš tvrdě, odskakování je neznámým
pojmem. Je však skvěle cítit pevné uložení jednotlivých dílů podvozku i značná příčná tuhost
zavěšení. To vše podporuje vynikající přilnavost
pneumatik Pirelli P Zero Corsa.
Horské pasy Nufenen či Grimsel s ideálním
povrchem jsou místem, kde můžete pocítit famózní vlastnosti zvětšeného motoru 4,4 litru
s výkonem 450 koní a jeho součinnost s dvouspojkovou převodovkou. O tom, že se jedná
o skvělý pár, nemůže být pochyb, vždyť již
ve standardní M3 funguje toto spojení velmi
dobře. Zvýšeného výkonu motoru si všimnete
okamžitě. Možná ale ještě více než v nejvyšších
otáčkách oceníte jeho větší pružnost ve středním, až vyšším-středním pásmu. Samozřejmostí jsou jeho velmi rychlé reakce, které vám
svým osobitým způsobem zpřístupní podvozek
a další součásti vozu. Po chvíli máte pocit téměř telepatického spojení vaší mysli a zadních
kol, které je samozřejmě obousměrné. Je to
součinnost, nad kterou občas zůstává rozum
stát. Dávkování síly putující k zadnímu obutí je
totiž zcela přirozené. Dvouspojková převodov-
ka toto spojení nijak neomezuje, spíše naopak.
Jelikož z vás sejme nutnost koordinace práce
mezi pravou a levou nohou při řazení, můžete
si soustředění na dávkování plynu a pohyby volantu mnohem intenzivněji užít.
Výjezd na horské sedlo Susten je posledním
stoupáním nad dvoutisícovou výšku. Pod vrcholem je podle menší ostrosti a zátahu znát,
že motor nemá tolik kyslíku, kolik měl dole (teď
paradoxně připomíná standardní M3), ale i tak je
šplhání do výšky stále skvělým zážitkem. Stačí,
když si navíc necháte jen mírně pootevřené okno,
a zažijete divy. Řev GTS se vám totiž odrazem
o skály vrací přímo k uším a jedná se o další rozměr, který činí jízdu s touto M3 tak omamnou.
Má tepová frekvence a aktivita mozku zvýšená adrenalinem se vracejí na standardní úrovně
až pozdě večer. Až poté se snažím vzpomenout
na výhledy směrem k vrcholkům hor, na fascinující přehrady a horská jezera nebo na ledovce,
které v nejvyšších polohách lemovaly cestu. Přiznám se, že se mi to příliš nedaří, z většiny z nich
mi v mysli zbyla jen šmouha. Vím, je to možná
škoda, ale přesto si zážitky z dnešního dne budu
pamatovat snad navždy.
Pro mě z toho vyplývá jediné, až si budu chtít
užít Alpy jinak než formou přetížení ve všech třech
osách, budu muset zvolit jiný dopravní prostředek...
foto archiv
Petr Hanke
BMW revue 4/2011 41
U Prašné brány 3
110 00 Praha 1
www.onvi.cz
U Prašné brány 1, Praha 1
Obecní dům I, Praha 1
www.onvi.cz
reportáž
letecká přehlídka ve švýcarských Alpách
Axalp
Ojedinělá letecká show
Říkáte si, že je vám název Axalp hodně povědomý? Proč by také ne. Jedná se totiž
o jedno z nejznámějších zimních středisek ve švýcarských Alpách. Málokdo však již
ví, že se zde každoročně koncem roku uskuteční v evropském měřítku zcela ojedinělá
letecká show, resp. řečeno veřejnosti přístupné cvičení ostré střelby na letecké
střelnici Axalp-Ebenfluh, která se nalézá právě nedaleko tohoto zimního střediska.
44 BMW revue 4/2011
Každý z diváků tak může sledovat vojenské cvičení s použitím kanónové munice na vzdálenost
cca 1 kilometr od terčů umístěných na svazích
okolních hor. Příznivcům se navíc mnohdy naskýtá velmi zajímavý a nenahraditelný pohled na prolétávající letadla z nadhledu, protože při některých
průletech jsou návštěvníci výš než letadla, která
prolétávají údolím. Nikde jinde se Vám podobný
zážitek jen tak nenaskytne. Abyste však mohli
tuto jedinečnou show vidět na vlastní oči, musíte
nejdříve vyšplhat do výšky zhruba 2300 m n.m.
Cesta na Axalp
Ale vraťme se na samotný začátek. Během
svých dětských let jsem nevynechal jediný letecký den v tehdejším Československu, později
v České republice. Před třemi lety jsem však slyšel poprvé o jedné z nejzajímavějších leteckých
přehlídek pod názvem Axalp Airshow. Kvůli nedostatku času jsem se však vydal do švýcarských
Alp až letos. Oficiální program a přibližné datum
je každý rok stejné. Druhý, nebo třetí týden v měsíci říjnu se vždy od pondělí do úterý uskuteční
tréninkové lety, ve středu a ve čtvrtek poté proběhne oficiální letecká show.
Já jsem z Prahy vyrazil v pondělí odpoledne
tak, abych na místo dorazil ještě před samotnou
oficiální show. Trasa dlouhá okolo 800 kilometrů,
vedoucí po dálnicích přes Německo, Rakousko
až do Švýcarska směrem k Lucernu a dále pak
k mému cílovému místu, trvala i s menšími zastávkami kolem deseti hodin. Přijíždím přímo až
do Axalpu, a tím si i dost razantně zkracuji cestu
k vrcholu, odkud chci sledovat simulaci leteckého
boje. Organizátoři totiž od brzkých ranních hodin
uzavřou ve středu hlavní tah do střediska a návštěvníky směřují na shromažďovací obrovské
parkoviště, odkud jsou dopravováni hromadnou
městskou dopravou. Každý z diváků však musí
zaplatit 40 francouzských franků, které slouží jako
zpáteční jízdenka. Podle informací, které jsem
zjistil, není s dopravou do Axalpu žádný problém.
Horší je to však při zpáteční cestě ke svým vozům. Může se totiž stát, že si budete muset počkat na nějaký prázdný autobus 1-2 hodiny.
Náročný výstup
na vrchol Axalpu
I takové zajímavé momenty zažijete na Axalpu. V bojové akci
helikoptéra Aerospatiale AS532 Cougar švýcarského letectva.
Po příjezdu zahajuji krátký spánek ve voze,
který je zároveň takovou fyzickou přípravou před
tím, co mě čeká. Tím je totiž hrůzostrašný výšlap
do nadmořské výšky 2300 m. Ten vede po místních stezkách a cesta na nejbližší divácké místo
trvá tři až pět hodin, podle rychlosti a způsobu
chůze. Mně tato cesta trvá čtyři hodiny a to
jsem si několik odpočinků neodpustil. Ideální je
nasadit zpočátku opatrné tempo a to udržovat až
do cílového místa. Několikrát mě sice napadlo
obrátit se a nechat letadla letadly, ale když už
jsem absolvoval cestu dlouhou 800 kilometrů
a nyní mám za sebou dvě hodiny výšlapu, tak to
přeci nevzdám.
Cestou se potkávám s řadou podobně „bláznivých“ nadšenců, mezi nimiž nechybí ani Češi. Je
velmi příjemné popovídat si česky a chvíli hodit
cizí řeč stranou. Největší nával je však očekáván
BMW revue 4/2011 45
reportáž
letecká přehlídka ve švýcarských Alpách
Akrobatická skupina Patrouille Suisse létá se stíhacími letouny Northrop F-5E Tiger II
F/A-18C ‚Hornet‘ Swiss Air Force
až ve středu ráno, tedy v první oficiální den letecké show. Každoročně se zde sejde kolem 7000
návštěvníků z celého světa. Když už si myslím,
že mám to nejhorší za sebou, překvapí mě závěrečné stoupání. Pokud jste se někdy projeli v Rakousku či Švýcarsku po černé lyžařské sjezdovce,
dokážete si věrně představit, jaký krpál mě ještě
čekal. O tom, že mě začaly bolet nohy ještě více,
ani nemluvě. Naštěstí vše zvládám a vztyčuji pomyslnou vlajku „za svou odvahu“, že jsem se rozhodl takovou cestu vůbec absolvovat.
Při pohledu na krásně nasvícené hřebeny
s údolím plným nádherných různobarevných mraků však ihned přeprogramovávám mozek do úplně jiné dimenze, známé také jako krása, nadšení.
Okolo osmé hodiny ranní začínají létat první helikoptéry, které postupně vysazují osazenstvo řídící věže, která se stará během celé akce o klidný
a bezpečný průběh. Následně začínají do diváckých míst přicházet i ostatní příznivci leteckého
46 BMW revue 4/2011
Pokud se vydáte na Axalp Airshow, naskytne se vám jedinečná možnost, jak vidět
stíhací letouny nejen hodně zblízka, ale zároveň v ostrém boji.
Patrouille Suisse je jednou z nejzajímavějších
akrobatických skupin, známých po celém světě
benzinu. Nejsou jich sice zatím tisíce, ty jsou, jak
jsem již zmínil, očekávány až od středečního rána.
Od dopoledních hodin začínají konečně neoficiální tréninkové lety nejrůznějších letadel a vrtulníků. Tuto akci pořádá Flugplatzkommando 13 sídlící na základně vojenského letectva v Meiringenu,
které se nachází v údolí řeky Aare nedaleko jezera
Brienzersee, kde sídlí jedna z letek protivzdušné
obrany švýcarského letectva, známé také pod
oficiálním označením Schweizer Luftwaffe. Tato
tygří letka (Fliegerstaffel 11) disponuje takovými
stíhacími letouny, jakými jsou F/A-18C/D Hornet.
Ostatní dvě letky sídlí v Payerne. V rámci Axalpu
se však divákům během čtyř dnů představí také
letky Fliegerstaffel 8 s letouny Northrop F-5E Tiger II, známá a po celém světě velmi oblíbená akrobatická skupina Patrouille Suisse s letadly F-5E,
cvičný letoun Pilatus PC-21 nebo Cougar Demo
Team se svým speciálním vrtulníkem AS532UL
Cougar Mk1. Na nebi jsme však mohli také vidět
i další vrtulníky, jako EC635 nebo AS332M1 Super Puma. O tom, že švýcarské letectvo je úplně
někde jinde nežli kupříkladu české, svědčí i jedna
taková zajímavost.
Ve Švýcarsku není nic tajné.
Ba naopak!
Pokud byste se rozhodli prohlédnout si zdejší
základnu Meiringen, stačí jen nasednout na kolo
nebo vzít kolečkové brusle a zažijete něco, na co
nejste jistě připraveni. Základna totiž nejen že
není oplocená, ale po obou stranách ranveje vedou silnice, a dokonce také cyklostezka. Tím zajímavějším však je, že všechny hangáry pro údržbu
letadel jsou prosklené a mnohdy se tak může kolemjdoucím naskytnout velmi silný zážitek z přípravy stíhacích letounů.
Vraťme se však na vrchol Axalpu. Z pohledu
fotografa jsou dopolední hodiny tím nejlepším
časem, kdy pořídit ty nejlepší fotografie. Světlo je
ideální ze všech světových stran, a tak nemusíte
přemýšlet nad tím, jestli náhodou zrovna ta nejlepší fotografie nebude pořízená proti slunci. V odpoledních hodinách je to již horší, zde již musíte vše
různě kombinovat a být připraveni na ten nejlepší
možný okamžik a místo. Velmi zajímavou scenérii
navíc nabízejí helikoptéry vynořující se z mračného
údolí. Pokud jste příznivci létajících strojů, pak po-
BMW revue 4/2011 47
reportáž
letecká přehlídka ve švýcarských Alpách
Důležité informace k cestě
Cesta z Prahy do Axalpu vedla směrem
na Plzeň, dále přes Rozvadov, Nürnberg,
Würzburg, dále pak směrem na Stuttgart
po dálnici A81, až na E41 ke švýcarským
hranicím, ke kterým jsem dorazil po ujetých
bezmála 643 kilometrech. Ve Švýcarsku
jsem se poté držel směr Zürich, dále pak
Gotthard, Sarnen, Brienz a po ujetých 805
kilometrech jsem konečně dorazil do cílového místa Axalpu. Celkové náklady na cestu
tam a zpět včetně veškerých poplatků vyšly na 6 000 Kč. To si myslím, že při plném
osazení vozu stojí podobný výlet minimálně
za zvážení. Pokud se rozhodnete dorazit
na letecký den až ve středu, budete muset
počítat se zaparkováním vozu na sběrném
parkovišti a se zakoupením jízdenky v ceně
40 švýcarských franků. V této ceně má
každý divák oboustrannou autobusovou
jízdenku, včetně jízdenky na sedačkovou
lanovku, která vás vyveze blíže k diváckým
místům. Pokud se raději rozhodnete pro již
zmíněnou vysokohorskou túru, pak jsou pro
vás připraveny celkem dvě trasy, které končí u tří diváckých zón (Ebenfluh, Tschingel
a Brau). Tyto divácké zóny jsou však omezeny množstvím, a tak je doporučen včasný
příchod. Mimo vyznačená divácká místa
totiž platí zákaz vstupu. Vraťme se však
k cestě na vrchol Axalpu. Varianta A vede
z vesničky Axalp. Nejdříve můžete využít
sedačkové lanovky na Windegg. Poté pešky po náročné stezce k diváckým místům
1-3. Délka výstupu je 1-2 hodiny. Naproti
tomu v případě využití varianty B budete
muset jít celou vzdálenost pěšky, a než se
dostanete na vrchol, absolvujete dvou až
čtyřhodinový pochod se závěrečným, extrémně náročným stoupáním.
Ještě než vyrazíte, důrazně upozorňuji,
abyste si s sebou vzali velmi teplé oblečení, deštníky a samozřejmě kvalitní pevnou
obuv. Při výstupu na vrchol se jedná o vysokohorskou turistiku, kde je podobná výbava
nesmírně důležitá.
mohl přesvědčit, tito piloti mají své stroje opravdu hodně v ruce a práci s kniplem zvládají s neuvěřitelnou přesností. Pomalu se blíží večer, a tak
i konec druhého tréninkového dne. Bohužel předpověď počasí není nejrůžovější, a tak se nakonec
dozvídáme, že oficiální letecká show, která se má
uskutečnit od středy do čtvrtka, je zrušená. Ještě že jsem se rozhodl vyrazit o den dříve, abych
poznal zdejší poměry a připravil se na skutečnou
show. Ta sice nepřišla, ale i tak odjíždím ze švýcarského Axalpu nadmíru spokojený.
Jak na Axalpu přespat?
Přestože výlet nedopadl na 100 %, měl jsem
připravenou i možnost, kdybych na místě zůstal
i po další dva dny. Vzhledem k chladnému počasí se ze zdravotních důvodů nedoporučuje spaní
ve stanech. Přeci jen teploty přes noc nedosahují
již příliš vysokých hodnot, a tak je ideální poohlédnout se po jiné alternativě. Nejčastější a bezproblémovou možností je vybavit se na cestu větším
množstvím spřízněných duší a vydat se do cílového místa obytným vozem, skýtajícím pohodlí a především teplo „domova“. Přes noc se podobný
dopravní cestovní prostředek stane nenahraditelnou součástí vašeho výletu. Třetí možností, avšak
tou nejpohodlnější, je zajištění ubytování. Axalp je
sice vyhlášené zimní rekreační středisko, přesto
ubytovací prostory nejsou nafukovací a každým
rokem většina hotelů a penzionů bývá zamluvená
dlouhou dobu před samotnou akcí. Pokud byste
přeci jen o podobném způsobu uvažovali, připravte
si cca 20 až 60 švýcarských franků za noc, včetně
snídaně. Pokud projedete internetové stránky jednotlivých nabídek ubytování, jistě si každý vybere
to své. V nabídkách je řada hotelů s kompletním
wellness programem, který potěší každého účastníka podobně fyzicky náročného výletu. Není nic
lepšího, nežli se po celodenní vysokohorské túře
ponořit do vyhřátého bazénu nebo si nechat namasírovat nejnamoženější části svého těla. Poslední možností je pronájem některé z místních
chalup, ale zde si připravte 70-200 švýcarských
franků. Pokud by se vás však sešlo více, mohl
by i toto být docela zajímavý způsob ubytování.
Noční posezení s kamarády u skleničky dobrého
sektu navodí příjemnou atmosféru a Vy si můžete
v klidu a nerušeně vyprávět zážitky z prvních dnů
plných adrenalinu. Jako závěrečnou radu bych
Vám dal tuto. Pokud se již rozhodnete na airshow
příští rok vyrazit, nezapomeňte se pořádně obléci
a hlavně se nebojte vzít si s sebou hodně pití a jídla. Při výšlapu se sice pořádně nadřete, ale v odpoledních hodinách zjistíte, jak dobře jste udělali,
že jste jídlo a pití postupně během cesty do oblak nevyházeli. Kurz švýcarského franku: 20,70 Kč
(listopad 2011).
foto Petr Lusk
Marek Felt
dobný zážitek ve vás zůstane na věčné časy.
Neopakovatelným zážitkem je také jinak neobvyklý pohled na stíhací letouny. Pokud jste
se někdy dívali na některý z dokumentů s podobnou tematikou nebo si vzpomínáte na legendární film s Tomem Cruisem Tog Gun, tak
jistě tušíte, co mám na mysli. Vidět na vlastní
oči nalétávat stíhací letoun proti skále v plné
rychlosti, převyšující rychlost zvuku, doplněné ostrou střelbou na terč je něco neuvěřitelného. Po vypálení několika střel poté letoun
navíc začne ostře stoupat kolmo vzhůru před
závratnou rychlostí blížícím se skalním masivem. Mnohdy byla ve mně hodně malá dušička při pomyšlení, co by se stalo, kdyby to
některému z pilotů nevyšlo. Ale jak jsem se
Kromě stíhacích letounů můžete v oblacích nad Alpami
vidět cvičné vrtulové letouny Pilatus PC-21
48 BMW revue 4/2011
novinky
BMW ActiveHybrid 5
Sedan
do města
Hybridní pohon nového sedanu BMW ActiveHybrid 5 je v porovnání s 535i
„papírově“ sice velmi výkonný, ale temperament 34 koní a 50 N.m navíc je v praxi
ztlumen o 150 kg vyšší hmotností. Ovšem ve městě lze srazit spotřebu paliva
bezmála na polovinu!
50 BMW revue 4/2011
Po typech ActiveHybrid 7 a ActiveHybrid X6
uvádí mnichovská automobilka na evropský trh
již třetí model s hybridním pohonem. Technicky
náročné poháněcí ústrojí bylo integrováno do karoserie sedanu BMW řady 5, a tak nese novinka
název BMW ActiveHybrid 5. Přestože BMW používá pro své hybridní vozy jednotné modelové
označení ActiveHybrid, má každý ze tří výše uvedených hybridních vozů odlišnou konstrukci hybridního pohonu. Nový ActiveHybrid 5 patří stejně
jako ActiveHybrid X6 mezi tzv. „full hybridy“, jejichž elektromotor je schopen pohánět vůz samo-
statně, zatímco „mild hybridní“ ActiveHybrid 7
musí vystačit bez čistě elektrického režimu. V porovnání s typem ActiveHybrid X6 je „pětkový“
hybrid o poznání jednodušší, a to nejen z důvodu
pohonu pouze zadních kol. Jako základ byl zvolen
přeplňovaný zážehový šestiválec z typu 535i, který byl doplněn o elektromotor integrovaný do osmistupňové samočinné převodovky a napájený
vysokovýkonným akumulátorem Li-Ion. Součástí
hybridní soustavy je navíc také výkonová elektronika, která má na starosti řízení příslušných toků
energie v rámci poháněcí soustavy.
V závislosti na jízdní situaci je zdrojem hnací
síly spalovací motor, elektromotor nebo kombinace obou jednotek. V této souvislosti je zajímavé
funkční propojení výkonové elektroniky se standardně dodávaným navigačním systémem Professional, jehož data umožňují řídicí elektronice
předvídat jízdní situace a přizpůsobovat jim činnost poháněcího ústrojí a strategii dobíjení akumulátoru s cílem minimalizovat spotřebu paliva.
Stejný účel má vypínání a odpojování spalovacího
motoru v režimu ECO PRO při jízdě setrvačností
rychlostí až 160 km/h.
BMW revue 4/2011 51
novinky
BMW ActiveHybrid 5
Sada 96 akumulátorových článků uložená
pod podlahou zavazadlového prostoru nabízí využitelnou kapacitu 675 Wh, což údajně stačí k překonání až 4 kilometrů v čistě elektrickém režimu
při průměrné rychlosti 35 km/h. Elektromotor je
schopen samostatně pohánět vůz až do 60 km/h.
To je samozřejmě obrovská přednost při pomalé
jízdě ve městě s častým zastavováním, což se
odráží v pozoruhodně nízké normované spotřebě
paliva v městském cyklu EU 5,7 l/100 km. To je
o téměř 5 l/100 km méně než u sedanu 535i!
Provoz mimo město zvládá ovšem lépe BMW
535i s osmistupňovým „automatem“. Skóre 6,0
(535i) ku 6,7 l/100 km (ActiveHybrid 5) hovoří
v případě normované spotřeby paliva mimo město jasně ve prospěch BMW 535i. A to přesto, že
ActiveHybrid 5 má o stupínek lepší aerodynamiku
(cx = 0,28 vs. 0,29) a o trochu delší stálý převod.
Mezi hlavní faktory ovlivňující negativně hospodárnost ve vyšších rychlostech patří o 150 kg
vyšší provozní hmotnost. Kvůli „hybridní“ zátěži není ActiveHybrid 5 schopen ukázat svému
o poznání méně výkonnému sourozenci záda
ani v dynamických disciplínách. Hodnoty zrychlení z 0 na 100 km/h jsou u obou verzí identické
(5,9 s), stejně jako nejvyšší rychlost 250 km/h.
Zájemci o hybridní variantu by měli také zvážit, nakolik jim bude stačit zavazadlový prostor
s objemem zmenšeným o 145 litrů na 375 litrů.
Na ActiveHybrid 5 nelze navíc namontovat tažné
zařízení a na rozdíl od 535i je hybridní „pětka“
k dispozici v jediné karosářské variantě sedan.
BMW ActiveHybrid 5
Hnací soustava
R6, 2979 cm3, 2x turbo + elektromotor + 8stupňová převodovka
Výkon
Výkon celé soustavy
Točivý moment
Točivý moment celé soustavy
Zrychlení 0-100 km/h
Nejvyšší rychlost
Kombinovaná spotřeba
225 kW (306 k)/5800 min-1 + 40 kW (55 k)
250 kW (340 k)
400 N.m/1200-5000 min-1 + 210 N.m
450 N.m
5,9 s
250 km/h
6,4 l/100 km
Srovnání základních provozních vlastností
typů 535i a ActiveHybrid 5 potvrzuje, že hybridní pohon umožňuje razantně snížit spotřebu
paliva ve městě. Není to však zadarmo. Kromě
vyšší pořizovací ceny je nutné počítat s jistými ústupky v oblasti praktické využitelnosti
a s kompromisy v oblasti jízdní dynamiky z důvodu vyšší hmotnosti.
foto archiv
Pavel Olivík
BMW ActiveHybrid 3
BMW uvede plně hybridní pohon z typu
ActiveHybrid 5 také do nové řady 3, která se tak stane prvním kompaktním sportovním sedanem v prémiovém segmentu
s tímto druhem pohonu.
BMW ActiveHybrid 3 přijde na trh na podzim 2012 a stejně jako ActiveHybrid 5 bude
mít pod kapotou řadový šestiválec BMW
TwinPower Turbo o výkonu 225 kW (306 k)
v kombinaci s elektromotorem schopným
dosahovat krátkodobě výkonu až 40 kW.
Nejvyšší kombinovaný výkon hybridní soustavy je 250 kW (340 k), točivý moment
dosahuje maxima až 450 N.m. Kombinovaná spotřeba paliva by měla být nižší než
6,4 l/100 km.
52 BMW revue 4/2011
BMW recommends Castrol EDGE Professional
SÍLA VÝKONU
SVOBODA ŘÍZENÍ
AŽ O 60% VYŠŠÍ MAZACÍ ÚČINNOST
OPROTI PŘEDNÍMU KONKURENTOVI*
Castrol EDGE Professional BMW LL04 0W-30, vyuÏívající technologii Fluid Strength Technology™,
je dosud nejlep‰í a nejv˘konnûj‰í motorov˘ olej, vytvofien˘ exkluzivnû pro vozy znaãky BMW.
Jeho jedineãná pfiizpÛsobivá síla sniÏuje kontakt kovov˘ch ãástí pfii rÛzn˘ch rychlostech jízdy.
Castrol EDGE Professional - sniÏuje tfiení a maximalizuje v˘kon motoru.
*Testováno oproti motorovému oleji 5W-30 pfiedního konkurenta
téma
návrat gramofonových desek
Gramofon
se vrací!
Že máte ještě doma na půdě starý gramofon, protože vám bylo pořád nějak líto ho
vyhodit? A taky jste zatím nenašli odvahu a hlavně srdce zbavit se vaší památné kolekce
elpíček, i když jste si je naposledy přehrávali někdy před dvaceti lety? Právě teď přišel
čas váš téměř zapomenutý gramofon přinést zpátky do obýváku a desky oprášit,
protože gramofon a klasická černá gramodeska se opět vracejí.
O záchranu gramofonových desek se svým způsobem v 90. letech zasloužili dýdžejové
54 BMW revue 4/2011
Dýdžejové jako zachránci
Mechanické snímání analogového zvuku by se mohlo z historického
hlediska zdát krokem zpět, ale příznivci hudby na něj nedají dopustit
Čísla prodejů hudebních nosičů hovoří jasnou
řečí. Zatímco prodej hudebních CD už déle než
deset let nepřetržitě klesá, o klasické vinylové
gramodesky je stále větší zájem. Jen za loňský
rok stoupl jejich prodej celosvětově o čtyřicet
procent a rok 2011 slibuje ještě větší nárůst.
Takový vývoj by nikdo na konci osmdesátých let
neočekával.
gový záznam od okamžiku, kdy jej vynalezli pánové Thomas Alva Edison a Emile Berliner. Nová
cédéčka měla navrch nad klasickými elpíčky také
při reprodukování nízkých tónů, což oceňovali zejména mladí příznivci nových hudebních žánrů.
Hudební konzumenti měli při poslechu CD pocit,
jako by stáli na prahu Nirvány, a svoje kolekce klasických LP rychle vyměňovali za nahrávky v novém formátu.
Antikvariáty a bazary byly brzy plné milionů gramofonových desek a tisíců gramofonů a vetešníci nevěděli, co s nimi. Koncem 90. let se vinylové
desky prodávaly za pět až deset korun, gramofony přišly na pár stovek. Lidé si je pořizovali spíš
jako raritu, bytovou dekoraci nebo jen suvenýr,
který jim měl připomínat léta jejich mládí. Hudební svět patřil CD a nastupujícím formátům digitálního komprimovaného zvuku – MP3 nebo WAV.
A právě v souvislosti s těmito novými formáty se
rozproudila diskuse na téma kvality hudebního záznamu. Najednou se ukázalo, že digitální záznam
hudby, přinejmenším ve stávajících technických
parametrech, není zase tak dokonalý, jak se původně zdálo. Lidé si stěžovali, že “digitál” zní
mnohem uměleji než “analog”, že postrádá jeho
hudebnost a dynamiku. Ukázalo se, že zejména
profesionální muzikanti stále gramofony k domácímu poslechu používají.
Další skupinou lidí, kteří nikdy na černé desky
nezanevřeli, byli dýdžejové, kteří je používali k tanečním produkcím. Spojení klasického gramofonu a elektronických i mechanických jim umožňovalo mixovat známé skladby do nových podob
a vytvářet tak taneční sety. Ostatně se říká, že
v 90. letech to byli právě oni, kdo se postarali
o to, že gramofonová deska nezmizela definitivně
ze zemského povrchu.
Gramofonová velmoc
Zajímavé je, že v evropském měřítku je Česká
republika nyní gramofonovou velmocí. Jak výrobou desek, tak produkcí gramofonů. V roce 1992
byla ukončena výroba černých desek v bývalých
Gramofonových závodech v Loděnicích u Prahy.
Předčasná smrt vinylu
Když se v říjnu 1982 objevily na trhu první kompaktní disky (vynález holandského koncernu Philips) umožňující digitální záznam dat, bylo jasné,
že klasické gramofonové desce zvoní umíráček.
Že však ten konec přijde tak rychle, nepředpokládali ani největší optimisté. Už o tři roky později, v roce 1988, se na celém světě vyrobilo
přes 400 milionů cédéček a nový formát poprvé
překonal prodej klasických LP. A na počátku 90.
let se velká světová hudební vydavatelství už ani
nenamáhala nové tituly na vinylu nabízet. Formát
CD gramofonové desky jednoduše “vymazal”.
Gramofony si ponechávali doma pouze starší
lidé, kteří už na nové technologické trendy rezignovali, a pár nenapravitelných audiofilů, kterým
nová cédéčka jaksi nevoněla a byli svým okolím
považováni spíš za podivíny.
Předností cédéček bylo totiž hned několik –
zejména standardní kvalita nahrávky (zvuk nebyl
“uložen” ve zranitelných mikroskopických drážkách, ale v kybernetickém formátu nul a jedniček), údajná “nezničitelnost” nosiče, ale taky
jeho kompaktní rozměry a s tím spojená snadná
přenosnost. CD bylo možné přehrávat i v mobilních přehrávačích, autorádiích a osobních počítačích. Obrovskou výhodou vůči LP bylo také to,
že při přehrávání nového formátu se neozývalo
klasické praskání a šum, které provázelo analo-
Renesanci prožívají obchody, kde se prodávají výhradně klasické gramofonové desky
BMW revue 4/2011 55
téma
návrat gramofonových desek
ložiska (bohatě k tomu stačí klasický olej na šicí
stroje, je zbytečné utrácet za “speciální gramofonové” oleje), určitě bude třeba taky vyměnit
řemínek, a pokud si nejste jisti stářím a opotřebovaností chvějky (jehly), měli byste se porozhlédnout po nějaké nové přenosce. Zejména pokud je
gramofon osazen ještě původní přenoskou Tesla,
která ani před čtvrt stoletím nepředstavovala rozhodně žádnou špičku v audiotechnologii. Na rozdíl od 80. let, kdy se zahraniční přenosky sháněly
opravdu obtížně, si dnes může milovník dobrého
poslechu vybrat z kompletní škály výrobků světových značek.
Jakou vybrat? Záleží jen na tom, kolik do svého gramofonu hodláte investovat. Máte na výběr od základní přenosky Ortofon OM 5 za tisícovku, která už hraje překvapivě dobře, až
po hifistické speciality, za které si můžete klidně
pořídit i mírně ojeté auto. V žádném případě se
ale nenechte ovlivnit audiofilskými diskusemi,
zda je lepší přenoska s pohyblivým magnetem
(MM) nebo pohyblivou cívkou (MC), stejně jako
věčnými žabomyšími válkami táborů vyznavačů
jednotlivých značek přenosek (Shure, Grado,
Denon, Ortofon, Audio-Technica, Benz a dalších). Pro běžné účely vám bude bohatě stačit
přenoska v cenové hladině kolem dvou tisíc
korun systému MM a budete překvapeni tím,
jaký zvuk dokáže z drážek desky „vydolovat“.
Teprve později můžete začít s postupným vylepšováním, které ale nemá nikdy konce, protože
v tomto případě platí doslova americké přísloví:
„Sky is the limit!”
Příležitost z druhé ruky
Absolutní špičku mezi gramofony představují výrobky značky
Dynavector. Jejich ceny běžně přesahují jeden milion korun.
Tradiční firma, která ještě v roce 1985 dokázala
vyrobit 13,5 milionu LP desek, přešla kompletně na produkci CD. Šedesát výrobních lisů mělo
jít do šrotu. Naštěstí tam neskončily všechny.
A tak když se o pár let později na zprivatizované
Gramofonové závody obrátil francouzský zákazník s kuriózní poptávkou na výrobu menší série
LP desek, mohli mu vyhovět. Ukázalo se, že totiž v té době nikde jinde v Evropě černé desky
nebyli schopni vyrábět, a tak se najednou v Loděnicích dveře netrhly. Dnes je loděnická firma
GZ Digital Média, a.s. největším výrobcem klasických desek na světě.
Podobný byl také osud největšího domácího výrobce gramofonů – Tesly Litovel. V osmdesátých letech patřila tato firma k výrobcům
gramofonů střední třídy, které byly uznávané
mezi audiofily po celém světě. Tak vznikla také
spolupráce s anglickou značkou NAD, pro kterou
v Litovli léta vyráběli velice populární a dostupné přístroje. Po nástupu digitálních nosičů se
však zdálo, že původní výrobní sortiment Tesly
Litovel má své dny sečteny. V průběhu privatizace však část závodu koupil rakouský investor,
který začal zdánlivě tvrdohlavě, navzdory trendu
doby, vyrábět na Moravě audiofilské gramofony
značky Pro-ject. Nová značka si za necelých dvacet let existence vydobyla skvělým poměrem
výkon/cena u svých výrobků světové renomé
56 BMW revue 4/2011
a v současné době patří mezi největší výrobce
gramofonů vůbec. Přístroje z Litovle se vyrábějí
v cenovém rozpětí od šesti až do padesáti tisíc
korun a prodávají se především ve specializovaných obchodech s hi-fi technikou a prostřednictvím internetu.
Nový život pro starý stroj
Když už se rozhodnete oprášit váš starý gramofon a znovu jej uvést do chodu, bude určitě
po dvacetileté provozní pauze potřebovat elementární údržbu. Především je třeba promazat
K vinylu se nevracejí pouze pamětníci jeho
slavných časů, ale přibývá i dost nových vyznavačů ve věkové kategorii kolem dvaceti let, zejména mezi studenty. Vlastnictví gramofonu se mezi
některými považuje za znak určité intelektuální
odlišnosti, jiní si prostě chtějí vyzkoušet, jak “to”
hraje. Navíc gramofony a desky jsou stále ještě
celkem dostupné, přestože zlaté časy pohádkových nákupů už jsou nenávratně pryč.
Ještě ovšem stále lze na internetových aukcích, v bazarech nebo burzách koupit kvalitní
gramofon v ceně kolem tisíce korun a desky
za padesát až stovku. Nevysychajícím zdrojem
“krásných starých přístrojů” jsou mezinárodní
internetové aukce. Gramofony věhlasných audiofilských značek jako Thorens, Garrard, Len-
Gramofon britské provenience Rega
Planar 3 s řemínkovým pohonem a skleněným
talířem v ceně okolo dvaceti tisíc korun (podle použité
přenosky) představuje vstupní bránu do světa kvalitního poslechu
co, Dual lze dnes pořídit ve velmi dobrém stavu
v relacích od sto euro výš, v Rakousku a Německu také narazíte na stroje osvědčených
japonských značek (Denon, Pioneer, Sansui,
JVC, Technics). Mnoho audiofilů, dokonce
i těch zahraničních však nedá dopustit na československou gramofonovou klasiku, zejména
na modely Tesla NC 420, 440, 450 a 470 ze
70. až 90. let minulého století, které všemožně
upravují a zdokonalují. Přibývá také těch, kteří
neváhají a investují desítky tisíc do přístrojů nových. Kromě již zmíněné rakousko-české produkce Pro-ject jsou známými výrobci německé Clearaudio, britská firma J.A. Michell nebo
švýcarská klasika - Thorens. Vrcholem nabídky,
jakýmisi rolls-royci mezi gramofony, v cenách
dosahujících snadno i milionů Kč jsou pak značky Transrotor, Kuzma nebo Audio Note.
Hra se zvukem
dobré vůli se to dá zvládnout. Veškeré informace
o nastavení ramének pro jednotlivé typy vyhledáte
snadno na internetu, kde také najdete ke stažení
potřebné šablony (www.vinylengine.com).
Dalším krokem je nastavení svislého úhlu přenosky. O co se jedná? V podstatě jde o výškové nastavení raménka tak, aby při položení hrotu přenosky na vinylovou desku bylo s deskou
rovnoběžné. Jen tak získáme ideální úhel, který
svírá hrot přenosky s kolmicí na desku. Ovšem
ne všechny gramofony nastavení svislého úhlu
umožňují. Správná hodnota tohoto úhlu se mění
podle toho, jak byl nastaven řezací nůž při výrobě matrice vaší desky. V 60. letech to většinou
bylo 15°, od 70. a 80. let je tato hodnota dohodou
ustanovena na 20°. Přenosky jsou takto vyráběny, takže opravdu stačí nastavit zmiňovanou rovnoběžnost raménka s deskou.
Z čelního pohledu pak zkontrolujeme kolmost chvějky přenosky vůči přehrávané desce
a pak už jen nastavujeme vertikální přítlačnou
sílu na hrot. Přesně byste měli dodržovat hodnotu doporučenou výrobcem (zpravidla mezi
1g až 3g). Přítlak se většinou nastavuje pomocí otočného závažíčka na konci raménka.
Posunutím závažíčka se nejdříve snažíme dosáhnout polohy, kdy je raménko v rovnováze.
Hrot se volně vznáší pár milimetrů nad povrchem LP desky a při vychýlení raménka nahoru nebo dolů se sám vrátí do původní polohy.
V této poloze závažíčko zajistíme, aby již nedošlo k jeho posunutí, a na stupnici nastavíme
potřebnou hodnotu přítlaku. Nebo můžeme
využít dalších pomůcek, jako jsou mechanické nebo digitální váhy speciálně určené pro
měření přítlaku přenosek. Nastavení je pak
samozřejmě přesnější.
Když přehráváme desku a hrot se pohybuje
v drážce, jejíž spirálový pohyb sleduje, působí
na raménko a přenosku dostředivá síla, která
je postupně posunuje směrem ke středu desky. Na hrot v drážce pochopitelně působí třecí
síla, kterou můžeme rozložit do směru tečného
k drážce a do směru na ni kolmého. Jelikož je
raménko na jedné straně drženo ložiskem, které mu dovolí pouze radiální pohyb, je v tomto
důsledku vyšší tlak na stěnu drážky, ve které
je zaznamenán zvuk levého kanálu. Aby se tyto
síly vyrovnaly, je třeba na raménko působit
opačnou silou. To je zajištěno buď magneticky,
nebo mechanicky pomocí závažíčka. Tato boční
síla se anglicky (a dnes už vlastně i česky) nazývá antiskating. Nejlepším způsobem jak kontrolovat správné nastavení boční síly na hrot
je poslech monofonní nahrávky. Zvuk levého
i pravého kanálu by měl být stejně hlasitý.
Ke kontrole správného nastavení se prodávají
dokonce speciální testovací desky, ale není nad
to přesvědčit se o správnosti nastavení vlastním sluchem.
Hudební vydavatelství se po letech váhavě vracejí k produkci gramofonových desek
K tomu, aby gramofon správně hrál, je nezbytné
jej nejdříve pořádně nastavit. Vůbec se toho nebojte, je to vlastně taková hra, která vás časem začne
docela bavit. A nemusíte k tomu být ani nijak zvlášť
technicky zdatní. Prvním krokem ke správné funkci
gramofonu je jeho vodorovné usazení na nějakou
pevnou podložku, na níž nedochází k přenosům vibrací z okolí. Ideální jsou například závěsy montované na zeď nebo alespoň pevný, nerezonující stolek
nebo například kamenná deska. Jedině u přesně
vodorovného gramofonu mohou být seřízeny jeho
další parametry. Pro nastavení vodorovné polohy je
ideální klasická vodováha položená přímo na otočný talíř gramofonu.
U dražších přístrojů je nutné rovněž nastavit
vzdálenost osy otáčení raménka od osy otáčení talíře. Nastavení této vzdálenosti by mělo vycházet
z efektivní délky raménka a typu nastavení, podle
kterého chceme gramofon seřídit – Baerwald, Loefgren, Stevenson apod. K tomuto nastavení slouží takzvané „protraktory“, což jsou šablony, které
nám umožňují nastavit ideálně přenosku pro určitý
typ raménka. Zdá se to být trochu věda, ale při
BMW revue 4/2011 57
téma
návrat gramofonových desek
Mnohem zajímavější jsou bazary, kde se specializují na prodej desek s jazzovou a vážnou
hudbou. Několik takových obchodů je v Berlíně,
Vídni, Londýně nebo Kodani.
Při pátrání po starých gramofonových nahrávkách se setkáte s novými lidmi, s fanatickými sběrateli, kteří jsou dnes ochotni zaplatit
tisíce za první vylisovaná alba Beatles, stejně
jako na nostalgiky, kteří se pídí po původních
nahrávkách Spejbla a Hurvínka s Josefem
Skupou. Pokud jste viděli americké filmy Přízračný svět nebo Všechny moje lásky, určitě si
o nich dokážete udělat představu.
Ať už si doma budete pouštět desky na gramofonu z bazaru za pětistovku, nebo na nejnovějším přístroji světové značky, ten pocit z poslechu je stále stejně opojný a s poslechem
hudby z digitálního nosiče je nesrovnatelný. Je
to obřad, kde gramofon a gramofonová deska
jsou jako obřadní relikvie a nerušený poslech
v intimitě domácího prostředí připomíná jakousi
malou mši.
foto archiv
-mjr-
Příklad podomácku přestavěného gramofonu československé výroby ze 70. let – NC 440
Jak nakupovat desky
Když už se znovu vrátíte k vinylovým
deskám a gramofonu, budete nejdříve velice
příjemně překvapeni, jak nádherný zvuk je tahle stará a odepisovaná technologie schopna
i po dlouhých letech poskytnout. Při přehrávání svých nejoblíbenějších alb budete stále
objevovat nové zvuky, které vám „digitál“
jaksi zatajil. A ať je vaše sbírka starých vinylů
sebevětší, dříve nebo později si budete chtít
pořídit nějaké další desky. Tak se dostanete
na cestu krásného dobrodružství, proti němuž
je nastavování raménka gramofonu jen epizodní předehrou.
Samozřejmě že si můžete objednat nově
lisovaná alba ze zahraničí, zejména z Velké
Británie, Francie nebo USA, ale to není ono.
Daleko lepší je pídit se po raritních výliscích
z „gramofonové éry“ po nejrůznějších antikvariátech, bazarech i na internetu. Může se vám
poštěstit, že při tomto pátrání narazíte doslova
na Bonanzu. Třeba na kompletní sbírku tří set
alb za baťovskou cenu 99 euro nebo na první album Karla Gotta za dvacet korun. Samozřejmě
že většinou kupujete zajíce v pytli, protože ani
netušíte, jak bude koupená deska hrát. Může
být úplně poškrábaná, ale stejně tak může jít
o kvalitní, dobře zachovaný exemplář.
V posledních letech se znovu začínají ve velkých městech otevírat specializované prodejny použitých i nových gramofonových desek.
Jejich majiteli jsou obvykle hudební nadšenci,
kteří svůj koníček přetavili v malý byznys. Většinou se specializují na nahrávky od 60. do 80.
let minulého století, většinou rock a pop. Výhodou těchto obchodů je, že si vybranou desku můžete před zaplacením nechat přehrát
a zjistit, jakou má kvalitu. Nicméně na opravdu
výhodné koupě v těchto obchodech nenarazíte, na to je tu příliš mnoho zasvěcených odborníků...
58 BMW revue 4/2011
reportáž
BMW M5
Motor bere
(skoro) vše
Postavit sportovní sedan je zdánlivě jednoduché, stačí vzít silný motor, dát ho do standardní
karoserie, vše pospojovat a hotovo. Tak se to možná dělá někde ve vzdálenějším okolí
bavorské metropole, v Mnichově to tak jednoduché není. Spojením zkušeností a špičkové
techniky, které je doplněno náročným testováním, vznikne auto, které prostě a jednoduše
nemá konkurenci. Alespoň tak na mě nová generace BMW M5 působila na mezinárodní
prezentaci v okolí španělské Sevilly.
60 BMW revue 4/2011
Pro začátek trocha techniky...
Motor
Dvojitě přeplňovaný V8 4,4 litru vychází
z koncepce použité v motorech X5/X6 M.
Má označení S63Tü (Technische Überholung) a vyznačuje se mnoha modifikacemi.
Jiný je kvůli emisím (připraven na splnění
normy Euro 6) dokonce i blok motoru, který
později dostanou i emková SUV. V principu
přechází i patentované řešení křížených výfukových svodů ke dvoukomorovým turbodmychadlům, které jsou pospojovány tak, že
se výfukové plyny jednotlivých válců takřka
neovlivňují.
Velkou změnou je ale instalace plně variabilního rozvodu Valvetronic s proměnným zdvihem. Údajně se díky tomu podařilo zrychlit
reakce motoru (podle projevu nelze než
daným slovům věřit). Zvětšil se kompresní
poměr a současně došlo k navýšení plnícího
tlaku z 1,2 na 1,5 baru. Nejvyššího výkonu
560 k (oproti 555 k u X5/X6 M) je dosahováno v širším rozpětí otáček mezi 5750 až
7000 min-1 (oproti 6000 min-1). Zvýšeny byly
o 200 min-1 i nejvyšší otáčky na 7200 min-1.
Převodovka
Jedinou alternativou nové M5 je sedmistupňová dvouspojková převodovka Getrag. Jedná se v principu o podobnou převodovku, jaká
je nabízena pro model M3, došlo však k jejímu odpovídajícímu zesílení. Samozřejmostí je
ovládání pomocí voliče nebo tlačítky na volantu. K dispozici je několik rychlostí řazení.
Řízení
Nová M5 má ve srovnání s ostatními BMW
řady 5 hydraulický posilovač řízení. Samotné
řízení není aktivní, ale vyznačuje se hřebenem s měnících se hustotou zubů. Okolo
střední polohy je řízení méně přímé, při větším natočení volantu je přímější.
Podvozek
Nové BMW M5 má ve srovnání s „výchozím“ typem 550i nových nebo upravených
80 procent dílů. Mnoho z nich připadá
na podvozek. Rozchod předních kol byl
zvětšen o 27 mm a plechem byl vyztužen
pomocný rám předního zavěšení s dvojitými
příčnými rameny. Vzadu je naopak použita
celá náprava z předchozí generace M5 E60 –
to kvůli vyšší tuhosti (zadní náprava stávající
řady 5 F10 je totiž připravena na aktivní řízení
zadních kol, které ji změkčilo).
Součástí podvozku je také systém aktivních
tlumičů, které se elektronicky nastavují pro
stlačení i roztažení. Rychlost jejich reakcí činí
2,5 ms. Jejich nastavitelné ventily jsou umístěny přímo v těle tlumiče. Vzadu je situován
elektronicky řízený M diferenciál (svornost
0 až 100 procent), který je stejně jako tlumiče, řízení a motor propojen superrychlou datovou sběrnicí FlexRay. Díky tomu se vyznačuje, podobně jako systém xDrive dodávaný
zatím jen do standardních modelů řady 5,
proaktivní funkcí. Celek je řízen komplexním
systémem ICM, jehož součástí je i vyspělý
stabilizační systém nabízející tradiční režim
MDM (M Dynamic Mode).
Na speciálních internetových serverech zaměřených na vozy BMW byla nová M5 často kritizována ještě před tím, než ji kdokoliv zvenčí viděl
a měl možnost pečlivě prostudovat její techniku. Kritika se snesla především na přeplňování
a skutečnost, že BMW prostě a jednoduše jen
vzalo motor z modelů X5 M a X6 M, jemuž zvýšilo výkon. Také se ozývaly stesky nad domnělým
elektrickým posilovačem řízení či příliš vysokou
hmotností. Nyní je všechno jasné a je potřeba
rozptýlit obavy, které mohou panovat.
Tisková konference k uvedení v pořadí
již páté generace modelu M5 je plánovaná
na večer. Už teď na nás ale čeká asi dvacítka
identických M5, s nimiž se vydáváme do hor
andaluského regionu. Po usednutí dovnitř
na vás dýchne příjemně luxusní atmosféra
řady 5, po chvíli však registrujete několik dosti
podstatných odlišností. Volant s řadicími páčkami přejdete zpočátku bez povšimnutí, oči
se vám okamžitě zastaví na přístrojích, tedy
lépe řečeno na jejich spodní části. Zde je totiž
Head-Up displej je standardní výbavou a má specifický design. Kromě rychlosti a napříkald
rychlostních limitů uprostřed zobrazuje také rychlostní stupeň (na fotografii chybí).
...tolik základní technika.
Na řadu přichází svezení...
BMW revue 4/2011 61
reportáž
BMW M5
Tento jízdní styl uměla M5 vždy skvěle, u nové generace je ale vše díky značnému točivému momentu ještě snadnější
rozměrný displej, který má od běžných „pětek“
zcela svébytný design. Hlavní odlišností je pod
otáčkoměrem umístěná trojice piktogramů ukazujících nastavení motoru, tlumičů a řízení. Pro
každou z těchto položek je připraveno u voliče
převodovky samostatné tlačítko se stejným symbolem. K tomu je zde ještě spínač stabilizačního
systému a rychlosti řazení převodovky. Když by
se možné kombinace nastavení vzájemně vynásobily, asi byste dostali číslo větší než 100, ale
není třeba se ničeho obávat. Situaci usnadňuje
i možnost dvě z těchto nastavení uložit do paměti
pod dvojici tlačítek na volantu.
Nedočkavě mačkám startovací tlačítko. Přeplňovaný osmiválec sice zahřmí více než například
v modelu 550i, ale žádné přespříliš dramatické
vyštěknutí se nekoná. Jakmile se usadí do kultivovaného volnoběhu, tak sice cítíte, že má
relativně tvrdý chod, ale nemá onu zvláštní naléhavost, která byla vlastní předchozímu desetiválci, a když si to tak uvědomím, i všem ostatním
předchozím M5.
Narychlo si ukládám pod dvojici tlačítek M
na volantu nejkrotší a naopak nejostřejší nastavení. Všímám si, že v menu mohu zvolit také M
režim Head-Up displeje, takže jej aktivuji. Přímo
v zorném poli tak mám široce rozkročený otáč-
62 BMW revue 4/2011
koměr s velkým číslem zařazeného rychlostního
stupně. Na přímém slunci je okamžitě jasné, že
nový Head-Up displej je mnohem lépe čitelný než
v předchozí generaci.
Mačkám paměť M2, v mém případě nejkomfortnější nastavení, a vyrážím vstříc novým zážitkům. Ono se toho paradoxně moc neděje. M5 se
plynule rozjíždí, dvojku řadí tak, že o tom ani nevím, trojku jakbysmet – oproti předchozí generace obrovský rozdíl. Proplétání se městem je tady
tak snadné, jako s jakýmkoliv autem vybaveným
samočinnou převodovkou. Dvouspojková skříň je
skvělý kus techniky, který sám o sobě aktuální
generaci posunuje na novou úroveň.
Během průjezdu města Alcalá de Guadaíra
a jeho zastavěného okolí několikrát neodolám
a pokouším vlastnosti motoru. Přiznávám se bez
mučení, že začínám mít ještě větší respekt, než
když jsem do M5 nasedal. V běžném městském
a příměstském provozu, když zrovna nechcete
překračovat rychlostní limity v násobkách, je
v podstatě nemožné, abyste si potenciál motoru
užili nebo se jej alespoň pokusili využít. Nemůžete v podstatě dát plný plyn, a když ano, tak jen
třeba na čtyřku, kdy je motor tlumený těžkým
převodem. Jinak M5 startuje jako raketa a každý
volný prostor nechává okamžitě za sebou.
Auto mám stále v nastavení M2 a rychlosti nejsou nijak závratné, ale i tak je zvláštním způsobem cítit, že auto se po silnici nese specifickým
způsobem. Onu zvláštnost by bylo možné nazvat
„emkovostí“. Je jasně cítit pevný postoj na širokých pneumatikách, ale současně také určitá
napruženost a hbitost podvozku.
Silnice se konečně uvolňuje a najíždíme na dálnici. Tlačítkem přiostřuji motor a konečně to přichází, ve 120 km/h řadím trojku a bleskově tlačím
plyn k podlaze. Pneumatiky si písknou a M5 vyráží s neutuchající silou vpřed. Stejné divadlo se
děje také na čtvrtý a chvilku i na pátý rychlostní
stupeň, to už ale dávám nohu z plynového pedálu a opět zpomaluji. Měním nastavení motoru
a ještě několikrát pobízím přeplňovaný osmiválec
pod kapotou. Je jasné, že rychlost reakcí motoru
i způsob chování převodovky jsou vždy v součinnosti. Současně je také jasně patrné, že přeplňování motoru dodalo na celkovém zbytnění. Už
to není neustále se zvětšující gradace až k osmi
tisícům otáček, ale spíše neustálý tah, který začne někde kolem 2 tisíc a postupně pokračuje
až do šesti a půl tisíce otáček. Je to trochu jiná
zkušenost, ale v každém případě mimořádná. Vše
je navíc o to lepší, že na zátah motoru nemusíte
po sešlápnutí plynového pedálu čekat. Motor rea-
guje, zejména v nejostřejším nastavení, v podstatě okamžitě. Ani na okamžik jsem neměl na dálnici pocit, že bych mohl chtít víc.
Vytýčených sedmdesát kilometrů po dálnici
do města Osuna uteklo jakoby nic. Teď nastává
čas na skutečné horské silnice. Z Osuna míříme na jih a já opět přenastavuji auto. Mačkám
tlačítko M1 na volantu, mám tedy nejostřejší
nastavení a režim stabilizace MDM. Po chvíli však o jeden stupeň povolím tlumiče a také
trochu zkultivuji převodovku. Na běžné silnice,
když ještě nejsem zcela aklimatizovaný, je vše
příliš ostré. Po prvních kilometrech je jasné,
že je potřeba s plynem zacházet velmi citlivě.
A to dokonce i když se snažím jet podle hesla
„o kvalt výše“. Motor má tolik síly, že to příliš
nepomáhá. Ubírám trochu ostrosti i jemu. Ještě že na cestě bylo několik kruhových objezdů,
které mi umožnily trochu lépe poznat charakter
a vyváženost mého stroje. Pod kontrolou režimu
MDM bylo možné záď mírně (opravdu malinko)
odsadit a půlkruh jemně vykroužit.
Jak si řízení osvojuji, tak se rychlosti zvyšují.
A na řadu přichází opětovné přituhnutí podvozku.
Postupně zjišťuji další rozměr nové M5 – a sice, že
musíte velmi pečlivě vážit nájezdové rychlosti do zatáček. Důvod tohoto vjemu je prostý. Nová generace
totiž, stejně jako standardní modely řady 5, ve srovnání se svým předchůdcem účinněji maskuje skutečnou rychlost jízdy. Zkrátka při jízdě nemáte pocit,
že byste jeli nějak přehnaně rychle, to si uvědomíte
až pohledem na rychloměr, odstředivými silami nebo
právě při brzdění. V tu chvíli musíte brzdy ocenit.
Tady je obrovský pokrok. Šestipístkové pevné třmeny Brembo jsou nejen účinné na jedno zabrzdění, ale
dokáží dodat jistotu i po několika kolech okruhu (tím
trochu předbíhám v programu). Brzdy se také příjemně dávkují a navozují potřebnou důvěru.
Kromě dvou pamětí na volantu je specifikem modelu M5 přehledné zobrazení aktuálního
nastavení motoru, tlumičů a posilovače řízení ve spodní části otáčkoměru. Na hlavním
displeji (vpravo) právě probíhá srozumitelná konfigurace tlačítka M1 na volantu.
Jízda v úzkých zatáčkách je zajímavou zkušeností. Je zřejmé, že auto je nesmírně účinné, příjemně vyvážené a přitom v mezích možností sdílné. Dá se s ním jet skutečně velmi rychle. A právě
mimořádná síla motoru, skvělé řazení a perfektní
kontrola nad vozem jako celkem vás, jakmile si
na auto zvyknete, nutí stále více tlačit na pilu. Auto
se nebrání a nechá si všechno líbit, nicméně s větším entuziazmem, a tím i rychlostmi se stále více
začíná projevovat poměrně značná hmotnost. Postupně si však uvědomuji, jak je všechno relativní,
protože na druhou stranu neznám jiné auto s podobnou hmotou a velikostí, které by se chovalo tak
řidičsky přátelsky.
Trasu si oproti itineráři poněkud prodlužujeme.
Při cestě zpátky máme jedno překvapení. I když
BMW zvětšilo palivovou nádrž na 80 l, máme ujeto asi 250 km a rozsvítila se nepříjemná oranžová
kontrolka. Průměrná spotřeba vykazuje při značně
extrémním jízdním stylu 26,5 l/100 km, což je odpovídající hodnota. Nezbývá než doplnit pár litrů
a vyrazit zpět do hotelu.
Vlevo vedle voliče převodovky lze snadno manuálně
měnit nastavení různých systémů vozu včetně stabilizace. Za pákou voliče se kolébkovým přepínačem
mění rychlost řazení dvouspojkové převodovky.
Čtveřice výfuků a decentní difuzot jsou spolu s rozšířenými blatníky specifickými
rysy modelu M5 ve srovnání se standardními verzemi řady 5
BMW revue 4/2011 63
reportáž
BMW M5
Okruh a odhalený charakter
Druhý den nastává okamžik pravdy. Máme k dispozici šest ostrých a dvě zaváděcí kola na závodním
okruhu Ascari nedaleko města Ronda. Kvůli odpolednímu odletu vyrážíme brzdy ráno ještě před
rozedněním. Silnice jsou plné aut, a tak nám 120
kilometrů dlouhá cesta trvá skoro dvě hodiny. Auto
přitom na krotký režim spotřebovalo 12,5 l/100, a to
je značný pokrok ve srovnání s předchůdcem.
Na okruhu se jen potvrdily zkušenosti z předchozího dne. Vynikající je vyváženost, stejně tak jako
Když máte pod jednou z pamětí nastavený režim stabilizace MDM nebo zcela vypnuto, je třeba stisknout talčítko
dvakrát rychle za sebou (legislativa).
64 BMW revue 4/2011
schopnost podvozku a hnacího ústrojí přenášet sílu
na vozovku pod nimi. Současně byla jasně znát velmi
rychlá a skvěle odladěná součinnost elektroniky samosvorného diferenciálu, tlumičů a hnacího ústrojí.
Výkon motoru, který stále vnímám jako mimořádný,
se snadno dávkuje a ani ve smyku nemáte pocit, že
by jeho reakce byly pomalé. Za atmosférické plnění
bych neměnil. Na tomto pocitu má jistě svůj podíl i již
zmiňovaná solidní hmotnost, pro kterou se samozřejmě více hodí newton-metry než kilowatty.
Cestou zpět zbývá trochu času, a tak zpět do Sevilly volím silnici, která objíždí jezero Ventas Nuevas
Jedodílné hliníkové šetsipístkjové brzdy
vznikly ve spolupráci se společností
Brembo. Příjemně se dávkují a ve srovnání
s předchůdcem vydrží mnohem větší zátěž.
z jižní strany. Tato silnice je sen pro mě a podle chuti, s jakou se projevuje, tak i pro M5, která je pode
mnou a vlastně všude kolem mě. Je to silnice s hladkým povrchem s normovaně širokými jízdními pruhy
a půlmetrovými krajnicemi. Není na ní žádný provoz,
protože všichni jezdí po rovnější státovce na druhé
straně jezera. Zatáčky na sebe pravidelně navazují,
jsou přehledné a já si vlastnosti M5 vychutnávám
snad ještě lépe než na okruhu. Vše je totiž méně
sterilní a předvídatelné. Právě měnící se zatáčky,
na něž se musíte adaptovat až těsně před nimi,
nechají vyniknout naprosté čitelnosti a nezáludnosti
Kraftwerk. Dvojice dvoukomorových
turbodmychadel umístěná těsně
za spalovacími prostory mezio řadami válců
vytváří charakter nové M5.
Central
Park Praha
Komfortní bydlení
BMW M5
Motor
V8, 4395 cm3, 2x turbo
Výkon
412 kW (560 k)/6000-7000 min-1
Točivý moment
680 N.m/1500-5750 min-1
Pohotovostní hmotnost
1870 kg
Výkonová hmotnost
4,54 kg/kW
Zrychlení 0-100 km/h
4,4 s
Zrychlení 0-200 km/h
13,0 s
Zrychlení 0-1000 m
Nevíte, zda dát přednost rušnému velkoměstu nebo klidnému bydlení
v zeleni? Pak je pro vás ideální volbou Central Park Praha na Žižkově.
Rezidenční komplex se nachází pouhých deset minut od samého centra Prahy v lokalitě s vynikající občanskou vybaveností. V blízkém okolí
najdete obchody, restaurace, kluby i multikino, nechybí ani poliklinika
a pošta. Pokud dáváte přednost relaxaci či setkávání s přáteli v přírodě,
jistě uvítáte rozlehlý park se vzrostlou zelení vybudovaný přímo uprostřed projektu, s lavičkami a barbecue terasou ke grilování. Na procházky a za sportem se můžete vydat také do blízkého parku Parukářka.
21,9 s
Zrychlení 80-120 km/h (4. r.s./5. r.s.)
Nejvyšší rychlost
3,7/4,6 s
250/305 km/h
Kombinovaná spotřeba
9,9 l/100 km
Cena
2 597 500 Kč
mého stroje. I přes svoji hmotnost vás nechá vždy přesně najít tu správnou
nájezdovou rychlost tak, aby ji přední pneumatiky zvládly, často ještě pod brzdami, zpracovat. Auto působí jako jeden celek. Převodovka řadí skvostně,
a když ve výjezdech ze zatáček začínáte přidávat plyn, máte pocit, jako by
diferenciál byl už na váš plynový pokyn připraven správným sevřením. I přes
to všechno jízdě tímto stylem dominuje síla motoru. Postupně zjišťuji, že jej
ani není potřeba vytáčet zcela k červenému poli, aby ze sebe dal to nejlepší.
S tím se mi na mysl ale vkrádá i myšlenka, jak by asi jezdila M5 E60 s touto
dvouspojkovou skříní?
Jsem zcela okouzlen. M5 samozřejmě není M3, přeci jen postrádá její
přímočarost, je to automobil s odlišným charakterem, což je určitě dobře.
To si uvědomuji okamžitě, když opět najíždím na širokou silnici A-384 a vydávám se kultivovaným způsobem opět na Sevillu. Mačkám tlačítko M2,
automobil přátelsky povolí, ztichne a zjemní. Kilometry za konejšivého ticha
ubíhají nečekaně příjemně. Zapínám iPhone, který nám nechali pro všechny případy v autě, pouštím přes BMW Apps internetové vysílání českého
rádia Beat a za tónů písně Muchomůrky bílé pokračuji rychlostí mírně nad
povoleným limitem směrem k odevzdání této v dané chvíli luxusní limuzíny.
Kousek před hotelem je však série kruhových objezdů, a tak ještě naposled
přichází čas na stisknutí tlačítka M1 na volantu a vypnutí stabilizace.
foto archiv
Petr Hanke
Výroba BMW M5
1. generace E28
(1984-1987)
2 200 ks
2. generace E34
(1988-1995)
11 000 ks
3. generace E39
(1998-2003)
20 000 ks
4. generace E60
(2004-2010)
Celkem
20 500 ks
53 700 ks
Pražské panorama si můžete prohlížet z velkých teras, které náleží ke každému bytu a nabízejí překrásné výhledy. Nadstandardní provedení bytů
pak doplňuje též pestrá nabídka služeb. K dispozici budete mít kavárnu
s venkovní zahrádkou přímo v parku i centrální recepci s 24hodinovým
servisem, kde Vám pomohou zajistit vše od úklidových služeb, praní
a žehlení, zalévání květin, hlídání dětí, venčení domácích mazlíčků, donášku jídel až po IT servis, stěhovací službu či péči o vůz. Kdo by v dnešní uspěchané době neocenil servis až do bytu, který mu ušetří čas pro
vlastní záliby nebo chvíle s rodinou? Central Park Praha, to je místo pro
příjemný a bezstarostný život. O kvalitě bydlení se můžete přesvědčit
na vlastní oči. K dispozici Vám je klientské centrum v přízemí vedle centrální recepce i vybavené vzorové byty. Přijďte se podívat!
www.centralparkpraha.com
BMW revue 4/2011 65
architektura
Mike Reynolds
Architekt
odpadu
V záplavě nejrůznějších ekologických projektů, které se vyrojily v posledních
letech, zaujal jeden, spojený s jménem svérázného amerického architekta
a vizionáře Mika Reynoldse. A protože je velká šance, že jeden z jeho projektů
(dokonce možná dva) se bude realizovat na území České republiky, nebude
od věci, abychom si tohoto muže a jeho ideje představili blíž. Možná nás to
přiměje o některých věcech přemýšlet jinak.
66 BMW revue 4/2011
Originální „architekt odpadu”, Mike Reynolds
Hned na začátku by bylo dobré, abyste si
položili několik otázek: Dovedli byste si představit, že byste žili v domě postaveném z odpadků? Ze starých pneumatik, prázdných plechovek a lahví od piva? A k tomu všemu byste
neměli připojení na vodovod ani na veřejnou
elektrickou síť? Samozřejmě, že na každou
otázku odpovíte záporně, ale to vše jen do okamžiku, než se seznámíte s projektem zvaným
„Zeměloď“ (Earthship) a jeho propagátorem,
americkým architektem Mikem Reynoldsem.
Pak k vlastnímu údivu zjistíte, že se dá žít jinak,
ekologicky a navíc to pro vás nemusí znamenat
žádnou oběť.
Mike Reynolds je enfant terrible americké
architektury. Zatímco jeho kolegové ze studií
se už dávno stali milionáři, on zasvětil celý profesionální život navrhování domů z recyklovaných materiálů. Už v roce 1969 tomuto tématu
na univerzitě v Cincinnati věnoval svou diplomovou práci, která byla tak originální, že ji dokonce publikoval prestižní časopis Architectural Record. V ní Reynolds použil poprvé výraz
„radikálně udržitelný život“, jemuž je věrný
dodnes. Tehdy ale nikdo netušil, že bude trvat
téměř dalších 40 let, než se se svojí myšlenkou
udržitelné architektury dočká širšího uznání.
První dům podle svých představ postavil
už v roce 1972. Namísto toho, aby materiály
na stavbu nějak složitě recykloval, používal je
v takovém stavu, v jakém je našel na smetišti. S pomocí drátu svazoval prázdné plechovky od piva a vyráběl z nich jakési cihly, které
si dokonce nechal patentovat. Obvodové stěny
stavěl tak, že zarazil do země dřevěné trámy,
prostor mezi nimi vyplnil bloky plechovek a to
vše nahodil maltou. Ukázalo se, že prázdné
plechovky jsou lepší izolant než tradiční dřevo,
nebo i cihly. Později začal stavět stěny z pou-
žitých pneumatik naplněných pískem. Zjistil,
že dokáží velice dobře akumulovat teplo, takže
v zimních měsících se v interiéru nemusí téměř
vůbec topit. Dlužno ovšem podotknout, že nejvíce těchto domů vybudoval Reynolds v Taosu
v Novém Mexiku, kde jsou léta poměrně teplá
a kde v zimě sice bývá v noci silný mráz, ale
přes den teploty vždy vystupují nad nulu. Navíc
je zde více než 300 slunečních dní v roce.
Zemělodi
Později se Reynolds začal soustředit na projekty domů, které jsou úplně soběstačné, a nazval je příznačně Zemělodi (Earthships). Zdrojem užitkové vody v nich jsou podzemní nádrže,
v nichž se shromažďuje dešťová voda, kterou
lze po použití využít k zalévání zahrádky s ovocem a zeleninou. Elektřina se získává ze solárních panelů a domy se vytápí i chladí pomocí
tepelných čerpadel. V Americe, která se ještě
nestačila vzpamatovat z prvního ropného šoku
v roce 1973, se zemělodi staly velkou senzací.
„Energii můžeme získat ze slunce, vodu
z nebe, odpadní voda se může zpracovávat
v našem vlastním domově a nemusíme tak platit za účty. Doma, v zemělodích, můžeme také
pěstovat vlastní jídlo a odpadky můžeme použít
jako materiál pro vybavení domu,“ prohlásil architekt už tehdy.
Za Reynoldem do Nového Mexika přijížděli
ekologičtí aktivisté i známé osobnosti a všichni se zajímali o netradiční domy, v nichž vidě-
Interiér jednoho z prvních domů postavených v 70. letech v Taosu
BMW revue 4/2011 67
architektura
Mike Reynolds
Při posuzování architektonické kvality „zemělodí” musíme zapomenout na
běžná estetická měřítka. Hlavní je jejich funkčnost.
Pokud je to možné, využívají zemělodi v maximální míře sluneční energii
li alternativu k tradiční architektuře. A téměř
všichni v nich chtěli co nejdříve bydlet. Ačkoliv
Reynolds tehdy zdůrazňoval, že jde stále jen
o experiment a že své domy staví metodou
„pokus-omyl“, v okolí Taosu záhy vyrostlo několik desítek domů na prodej. Jejich majiteli se
stali například také herci Keith Carradine nebo
Dennis Weawer. Zatímco někteří si bydlení
v domech s nulovým účtem za elektřinu a vodu
pochvalovali, jiní si stěžovali na zatékající střechy a neúčinnou vzduchotechniku a začali
proti architektovi podávat žaloby o odškodnění. Z uznávaného architekta se stal přes noc
psanec. V roce 1990 jej dokonce komora architektů Nového Mexika vyloučila s tím, že jeho
domy jsou „nelegální a nebezpečné“.
Z Haiti na Manhattan
Reynolds se ale nevzdal. Když nemohl stavět, jezdil po celém světě, přednášel, napsal pět knih, natočil dva dokumentární filmy
a na nejrůznějších místech dokazoval, že se dá
žít i jinak. Jeho domy najdete v Kanadě, stejně
jako v rovníkové Africe. Dosud na světě vzniklo
asi pět stovek takových zemělodí a další přibý-
68 BMW revue 4/2011
Stěny tohoto domu byly postaveny
z použitých lahví od nápojů
Záběr z výstavby nové zemělodi. Pneumatiky naplněné
pískem slouží jako vynikající tepelná izolace stavby.
vají. V posledních letech se soustředil na oblasti zasažené válkami a živelnými katastrofami
– v Sierra Leone, na Srí Lance postižené vlnou
tsunami, minulou zimu strávil na Haiti poškozeném těžce zemětřesením. Tam během několika týdnů předvedl místním, jak si lze postavit
dům pouze z trosek, které jsou roztroušené
po celé zemi.
Už dávno ho vzali na milost i jeho kolegové
v Novém Mexiku. Od roku 2007 je opět plnohodnotným členem jejich komory, nicméně
na navrhování domů na prodej ve svém domovském Taosu má stále méně času. Zabývá
se především osvětou s cílem získat co možná nejvíce svých následovníků, kteří by šířili
jeho filozofii nazvanou „biotekturou zemělodí“
(Earthship Biotecture).
„Zrovna pracujeme na jednom projektu
v New Yorku. Zdejší budovy pozměníme, zabudujeme solární panely, aby se zde nemusela
používat energie vyráběná v jaderných elektrárnách. Postupujeme stejně jako u zemělodí.
Domy tedy budou recyklovat vodu, zpracovávat
odpadní vody, lidé tam budou moci pěstovat
ovoce nebo zeleninu. Toto aplikujeme do šestipatrového domu na Manhattanu. Nemůžeme
BMW revue 4/2011 69
architektura
Mike Reynolds
I uprostřed zimy jsou zemělodi naprosto nezávislé na elektrické síti
přestavovat již existující budovy, ale můžeme
do nich instalovat princip biotektury, aby tak
samy zpracovávaly vodu a fungovaly na solární energii,“ vysvětloval letos na jaře v Praze,
kterou navštívil s tím, že by chtěl vybudovat
nějakou svoji zeměloď i na starém kontinentu.
Je přesvědčen, že i tady by našla jeho myšlenka udržitelné architektury uplatnění. Uvažuje o tom, že by svůj příští projekt vybudoval
v hlavním městě České republiky.
„Evropská města se dostala do potíží – mají
problémy s odpadními vodami, s energií a vodou. Lidé platí extrémně vysoké účty za veřejné
služby. Jsou závislí na penězích, což pro ně není
bezpečné. A domnívám se, že je nutné poskytnout lidem bezpečí. Kdyby byli v bezpečí a zajištěni, mohli by dělat věci, které by normálně rádi
dělali – hráli by třeba více na hudební nástroje,
sportovali, byli k sobě navzájem milejší… Kdyby byl každý zajištěn, prakticky by nebyl důvod,
proč by lidé mezi sebou měli bojovat. Jde tu
o to, žít si svůj vlastní život.”
Projekt stavby zemělodí v České republice má své zastánce i odpůrce. Ti první tvrdí,
že tímto způsobem bude v budoucnu možné
řešit ekologické zatížení vyplývající z tradičního způsobu bydlení, zatímco ti druzí namítají,
že bydlení v domech postavených ze starých
70 BMW revue 4/2011
pneumatik a odpadu je přinejmenším zdraví
škodlivé. Navíc namítají, že není vůbec prokázáno, že by Reynoldsův recept v našem zeměpisném pásmu mohl fungovat, už jen z toho důvodu, že je u nás mnohem méně slunečných dní.
V každém případě by měl Reynolds dostat šanci
i u nás potvrdit, že jeho myšlenka je skutečně
životaschopná. Veřejná sbírka, kterou na stavbu
první zemělodi pořádá stejnojmenné sdružení, je
prvním krokem k tomu, aby se myšlenky svérázného architekta podařilo potvrdit v praxi.
foto Earthship
Jaroslav Major
www.earthship.com
Ložnice působí opticky velice útulně
! " # $ $ % &
'( $
)'(* $
( & ( % + * & ) + ) ) +(*
t he cosmogr aph day tona
motorsport
představení nového světového šampionátu pro rok 2012
Americký
triumf
Letošní závodní sezona měla pro BMW Motorsport naprosto jednoznačnou
a konkrétní podobu. Totiž 4 634 mm dlouhý a 1 912 mm široký automobil,
slyšící na jméno BMW M3 GT.
72 BMW revue 4/2011
Právě tenhle 1 245 kg vážící dravec, jehož osmiválec o objemu 3 999 cm3 mu dodává výkon kolem 500 k a točivý moment přes
500 N.m, byl onou zbraní, s níž do sezony
vstoupil. A která měla přirozeně potvrdit i pověst mnichovské automobilky jako jednoho
z nejvýraznějších představitelů stále populárnější kategorie Grand Tourismo. K tomu, aby
to připomněla, si bavorská značka vybrala hned
dvě scény najednou. Tou první se stal relativně
mladý Intercontinental Le Mans Cup (ILMC),
na němž modrobílé barvy hájil tým BMW
Schnitzer z Freilassingu. Druhým jevištěm,
na němž tovární dravečci vystupovali, pak byl
marketingově velmi zajímavý a důležitý seriál
ALMS (American Le Mans Series). V tom pro
změnu bavorskou značku prezentovala stáj
BMW Team RLL (Rahal, Letterman, Lanigan),
jejíž sídlo najdete v ohijském Hilliardu.
Intercontinental Le Mans Cup
Tenhle seriál své ohromné ambice dokázal předvést během pouhých dvou ročníků.
A o tom, že úspěšně, svědčí ostatně fakt,
že už v příští sezoně 2012 se ladně promění
ve světový vytrvalostní šampionát. Tomu se
ani nemůžeme divit, protože jeho organizátoři od samého počátku drželi v ruce všechny
k tomu potřebné trumfy.
Smyslem v průběhu roku 2010 představené
série totiž nebylo nic jiného než po dlouhých
letech začlenit slavnou francouzskou 24hodinovku do některého z pravidelně se jezdících
šampionátů. Především proto, aby se drahé
v Le Mans startující vozy dočkaly svého daleko
většího využití. Tedy aby startovaly víc než jen
pouze jednou či dvakrát ročně a aby se tudíž jejich stavba alespoň trochu vyplatila. V tom moc
velký problém nebyl. Ten spíš spočíval v tom,
že organizátoři slavné francouzské 24hodinovky pro ni chtěli zachovat výlučnost. A tak se nakonec do narození nového seriálu namontovali
sami a situaci vyřešili šalamounsky. Díky svému vlivu do něho zařadili závody hned na třech
kontinentech (dva v Evropě, dva v USA, dva
v Asii) a přidali k nim svůj den a noc trvající klenot. Ovšem s tím, že jejich 24hodinovka bude
mít nezpochybnitelnou prioritu a bude se bodovat dvojnásobně! Po jediné zkušební sezoně
se pak stal letos tenhle projekt de facto nultým
ročníkem budoucího světového vytrvalostního
šampionátu a už příští rok – tedy v sezoně 2012
– se tedy stane pátým oficiálním automobilovým mistrovstvím světa.
Letošní ročník byl – stejně jako loni - vypsán
nejen pro dvě kategorie prototypů, ale i pro
dvě kategorie GT vozů, které se v Le Mans
jezdí: ta prestižnější je určena pro profesionální týmy, druhá pak pro amatérské posádky. Vedle francouzské noc a den trvající bitvy
se pak ILMC skládal z americké 12hodinovky
ve floridském Sebringu, 1000kilometrového
závodu v ardénských lesích nedaleko belgického Spa, z šestihodinovek v italské Imole
i v britském Silverstone, z amerického závodu,
jenž se jezdí na okruhu Road Atlanta v Braseltonu (Georgia) a který je dlouhý 100 mil,
Vozy BMW M3 před startem na městském okruhu v Long Beach
Joey Hand (vlevo) a Dirk Müller letos s převahou vyhráli šampionát ALMS v kategorii GT vozů
a nakonec i z šestihodinové bitvy v jihočínské
Žuhaji. V kategorii GT vozů byl tenhle šampionát doslova lítou bitvou mezi italskou stájí AF
Corse (její piloti startují s vozy Ferrari F430)
a mnichovským Motorsportem. Před posledním závodem Italové vedli o pouhých 14 bodů
a o titulu nebylo ještě zdaleka rozhodnuto.
Jenže seriál ILMC psal svou závěrečnou kapitolu až poté, co tyto řádky vznikaly. A tak se
dnes budeme konkrétněji věnovat druhé ze závodních scén, na níž vozy BMW M3 účinkovaly. Pro Evropana ne příliš známému, ale v USA
velmi ceněnému a populárnímu seriálu ALMS
(American Le Mans Series), který skončil už
BMW revue 4/2011 73
motorsport
představení nového světového šampionátu pro rok 2012
Začátek sezony ALMS proběhl už tradičně ve floridském Sebringu
S techniky konzultující Joey Hand, při jednom z tréninků
na samém počátku října. A v tom bavorské
„em-trojky“ svým největším rivalům kategorie Grand Tourismo příliš šancí nedaly. A bylo
jedno, jestli se jmenovali Corvette, Porsche,
Ferrari ,Ford, Lamborghini či Jaguar.
American Le Mans Series
Tenhle šampionát, jenž se také jezdí v kategorii prototypů a GT vozů, se skládá z devíti
tak trochu nesourodých závodů. Nesourodých
proto, že mezi nimi najdete různě dlouhé podniky. Patří do něho například dvouhodinový
závod na městské trati v kalifornském Long
Beach, jezdící se ve stínu slavné lodi Queen
Mary, nebo stejnou dobu trvající klání v ulicích
Baltimore, jež se letos v této sérii představilo
poprvé. Jenže v ALMS se jezdí i šestihodinový
závod v Laguna Seca či čtyřhodinovka na okruhu Elkhart Lake a jeho součástí jsou také tři
závody trvající 165 minut (Lime Rock, Mid
Ohio a kanadský Mosport). Přičemž o každoroční debut seriálu se na počátku února stará
už od roku 1952 se jezdící 12hodinovka na floridském letišti Sebring, patřící mezi nejslav-
74 BMW revue 4/2011
nější závody USA. A konec šampionátu pak
pro změnu obstarává závod nazývaný Petit Le
Mans. Ten je vypisován na 1000 mil (1600 km)
nebo 10 hodin a jezdí se okruh Road Atlanta
v Georgii, který měří 4 088 m.
A této různosti také odpovídá i různé bodové hodnocení. Proto například vítěz závodu
trvajícího méně než čtyři hodiny bere za výhru
pouze 20 bodů, zatímco výherce závodu s délkou 4 až 8 hodin si připisuje 25 bodů. A ten,
kdo vyhraje víc než osmihodinové klání, těch
bodů dostane 30!
Jak už bylo řečeno, BMW reprezentuje
za Atlantikem stáj, v jejímž čele stojí někdejší
slavný americký závodník Bobby Rahal (trojnásobný šampion ChampCar, vítěz 500 mil Indy
1996 a absolvent dvou závodů F1), který svého času byl ve formuli 1 i manažerem stáje Jaguar. A zároveň muž, jehož stáj nasazuje stále
i monoposty do nejslavnějšího amerického závodu – 500 mil Indy.
Loni - tedy v sezoně 2010 – sice tým BMW
RLL soutěž týmů v American Le Mans Series
vyhrál, jenže o pouhý bod před stájí Flying Lizard (Porsche 997) a o osm před Risi Competitione (Ferrari F430). Jeho jezdci v této
sezoně vyhráli jen závod na šestapůlkilometrovém okruhu Road America a mezi piloty
jeho američtí závodníci Bill Auberlen a Tommy
Milner obsadili až třetí příčku. Takže právě vylepšení této bilance bylo pro tým RLL, který
v roce 2009 vyhrál s BMW M3 GT2 i Asian Le
Mans Series v japonské Okyamě, tou největší
výzvou.
Manažer Jim Prescott měl v šampionátu,
v němž v GT kategorii startovala celá řada
jmen z F1 (například Brazilci Cristiano da Matta a Bruno Junqueira s Jaguarem RSR, Fin
Mika Salo s Ferrari, Olivier Beretta z Monaka Corvette a Dán Jan Magnussen s vozy
Corvette), či IndyCar (Nizozemec Pastorelli,
Američané Scott Sharp a Anthony Lazzaro,
Brazilec Jaime Melo) k dispozici dva vozy.
Do nich pak usedalo stabilní jezdecké
kvarteto (Američané Bill Auberlen a Joey
Hand, Němci Dirk Müller a Dirk Werner),
které však ve dvou nejdelších závodech
(Sebring a Road Atlanta) bylo posilněno
Britem Andy Priaulxem a Brazilcem Augusto Farfusem.
A tým začal výtečně: v Sebringu vyhrálo
kategorii GT trio Müller, Hand, Prialux před
svými stájovými kolegy. Vítězné však bylo
i pokračování, protože kolem krku si zlatý
věnec nasadilo i duo Hand, Müller po závodech v ulicích Long Beach a na dvaapůlkilometrovém okruhu Lime Rock Park.
Jezdci v kombinézách se znakem BMW
sice na stupních vítězů nechyběli ani v žádném dalším závodě (druzí v Road America,
v Baltimore a na Laguna Seca, třetí v Mosportu, Mid Ohio a v Braseltonu na okruhu
Road Atlanta), nicméně výhra už do konce
šampionátu nepřišla.
Přesto však celkové výsledky přinesly
triumf. Tým z Ohia totiž vyhrál s 41 bodovým náskokem soutěž týmů (do té se počítají body nejlépe umístěného vozu v závodě) před tovární stájí Corvette Racing,
zatímco třetí příčku se ztrátou 65 bodů
obsadil tým Flying Lizard, jezdící s automobily Porsche.
Dvojice jezdců v bílých kombinézách
BMW vyhrála ovšem i soutěž pilotů. V té
bodovalo 42 jezdců devíti zemí a vítězové
Joey Hand a Dirk Müller si v ní na druhé
v pořadí – Dána Jana Magnussena a Brita
Oliviera Gavina, jezdící s vozy Corvette, vytvořilo náskok 24 bodů.
Takže předsezonní představy spojenectví písmenek BMW a RLL vyšly víc než
dokonale...
foto archiv
Petr Minařík
Základní jezdecké
kvarteto týmu BMW RLL
Bill Auberlene
Tenhle 43letý jezdec z kalifornského Redondo Beach kdysi svou motoristickou kariéru
začínal za řídítky motokrosové motorky. Poté
byl k vidění i za volantem monopostu F3
a k modrobílým barvám se připojil před 14 lety.
A udělal dobře, protože s vozy BMW vyhrál
řadu nejrůznějších závodů. Včetně například
šampionátu IMSA GTS (1997) nebo kategorie
GT v šampionátu Grand Am (2004). S vozem
McLaren-BMW navíc dojel celkově čtvrtý
ve 24hodinovce Le Mans (1998) a o rok později byl v tomto závodě s BMW V12 LM pátý.
V roce 2010 si za volantem BMW M3 vybojoval třetí příčku v ALMS mezi GT vozy a letos
se o stejnou příčku – po druhých místech v Sebringu a Road Atlantě - dělil znovu. Se svým
týmovým kolegou Dirkem Wernerem.
Joey Hand
Dnes 29letý jezdec ze Sacramenta sice začínal
v sedle motokár ve 12 letech. Jenže už ve dvou
sedával na tribuně hliněných závodních drah,
protože jeho táta na nich týden co týden závodil
v závodech stock carů. Sám začínal svou automobilovou kariéru v monopostech: ve formuli
Mazda, kterou v 1999 vyhrál. Později přešel
do formule Atlantic, ovšem od 2004 jezdí nejrůznější seriály s vozy BMW. Loni byl v ALMS
s automobilem této značky v GT kategorii sedmý, letos ji ale spolu s Dirkem Müllerem vyhrál.
Dirk Müller
V Monte Carlu žijící 36letý Němec patří mezi
vůbec nejlepší specialisty GT vozů na celém
světě. A to i přesto, že po svých motokárových
letech se nejprve posadil do kokpitu monopostů (formule König, Opel, F3). Později přesedlal
do zavřených vozů a za jejich volantem získal
dlouhou řadu nejrůznějších úspěchů: vyhrál například Porsche Carrera Cup, byl dvakrát druhý
ve 24hodinovce v Daytoně, v roce 2004 zvítězil ve 24hodinovce na Nürburgringu a rok poté
tam dojel druhý. Loni pak byl třetí v další známé
24hodinovce ve Spa. Jezdil však i mistrovství
světa cestovních vozů (druhý v 2005) a testoval
také monopost F1 Williams-BMW. V kategorii
GT vozů vyhrál v sezoně 2007 šampionát FIA,
předloni byl druhý v ALMS a letos tuhle kategorii v ALMS – společně s Handem – vyhrál.
Dirk Werner
Také dnes 30letý Němec, žijící v Kissenbrücku,
začínal v 10 letech svou motoristickou kariéru
v sedle motokár. Když byl ale v 16 s monopostem formule Junior nejlepším absolventem
školy pro závodníky, přešel – stejně jako mnoho
dalších německých mladíků (stejně tak třeba
Michael Schumacher) - do formule König. Ale
od dvaceti už se věnuje prakticky výhradně
jen uzavřeným automobilům. V nich začaly
jeho úspěchy vítězstvím v Poháru Ford Puma
a pokračovaly výhrami v Trofeji Renault Clio
(2003), Porsche Carrera Cup (2006) či v seriálu Grand-Am (2007 a 2009). S vozy BMW Z4
Coupé vyhrál 24hodinovky v Silverstone (2006
i 2007) i v Dubaji (2007), stejně jako dvouhodinovku na Salzburgringu (2006) nebo loni s „em-trojkou“ závod Intercontinental Le Mans Cupu
v Dubaji. A ve stejné sezoně byl se stejným
vozem i třetí ve 24hodinovce Spa.
BMW revue 4/2011 75
jízda
BMW 740d xDrive
Dálkový
expres
Hledáte ideální limuzínu na dlouhé cesty, která v nezaměnitelné formě spojuje komfort
s nízkými provozními náklady a suverenitou za každého počasí? Máme pro vás jeden
tip, tím je BMW 740d xDrive. Miloš Bychl za jeho volantem strávil více než padesát tisíc
kilometrů. Přinášíme jeho postřehy.
Musím se přiznat, že když jsem poprvé
do BMW 740d xDrive usedal, bylo to spíše ze
zvědavosti. Jednoduše kvůli tomu, abych věděl,
jak se tento model chová na silnici. Za volanty
různých variant BMW řady 7 jsem v minulosti
najezdil notnou dávku kilometrů, ale právě toto
provedení pro mne bylo velmi příjemným překvapením. Nebojím se dokonce své pocity nazvat nadšením.
Stupňovitě přeplňovaný třílitrový turbodiesel
funguje v kombinaci s pohonem všech kol dokonale jako celek. Jen doplním, že se jedná o vůz
vybavený sportovním M paketem a podvozkem
Dynamic Drive.
Interiér vozu je téměř dokonale odhlučněn dvojitým zasklením, do kterého rozhodně doporučuji
investovat. Nejenže díky němu uvnitř téměř nepoznáte, že motor pod kapotou před vámi spaluje
naftu, současně také účinně omezuje aerodynamický hluk během jízdy. Navíc izoluje interiér i tepelně, takže se snižují nároky kladené na klimatizaci. Ta tak může pracovat s nižším výkonem,
tudíž tišeji. To všechno dohromady způsobuje,
že cestování na dlouhé vzdálenosti je skutečně
fenomenální. Když budu mluvit za sebe, tak když
mám před sebou cestu delší než, řekněme dvě
stě kilometrů, potom je řada 7 první volbou. Rozdíl mezi ní a řadou 5 je skutečně značný, dokonce
větší, než se může po prvním svezení zdát.
V prvé řadě mě BMW 740d xDrive potěšilo
svými jízdními vlastnostmi. Na dálnicích poskytuje dokonalý komfort a rychlé dálniční zatáčky jsou
skutečně působivé. To platí za všech podmínek,
tedy na suchu, v dešti, ale také na sněhu. Pohon
všech kol se právě do tohoto modelu hodí snad
nejvíce ze všech „nízkých“ BMW. Při běžné jízdě
o něm v podstatě ani nevíte, a pocítíte jej pouze a přesně v okamžiku, kdy jej potřebujete, kdy
76 BMW revue 4/2011
Sportovní M paket dodává řadě 7 nevtíravě sportovní charakter,
což platí jak pro design, tak pro techniku i interiér.
BMW se v tomto případě podařilo postavit skutečně perfektně
„trefené“ auto pro účel, který má mít. Přestože jsem v životě řídil
již celou řadu vozů, zatím jsem se nesetkal s jinou „čtyřkolkou“
se vznětovým motorem, která by byla na všech typech silnic tak
suverénní, jistá, pohodlná a přitom úsporná.
BMW revue 4/2011 77
jízda
BMW 740d xDrive
vám může pomoci. Za pozornost stojí fakt, že právě řada 7 byla první, která přinesla nové naladění
systému xDrive, které v běžných podmínkách
upřednostňuje kola zadní nápravy.
Pro mě osobně je svezení se 740d s pohonem
všech kol xDrive překvapivě příjemnějším zážitkem než jízda s klasickou „zadokolkou“. Vůz je
ideálně vyvážený a má velmi pečlivě sladěný podvozek – a to ve všech jízdních režimech, které si
může řidič pomocí přepínače vedle voliče řazení
libovolně měnit. Já osobně nejčastěji používám
nastavení Normal, které je ve všech směrech
příjemným kompromisem. Comfort obvykle zapínám pouze na dálnici D1 a režim Sport, když se
BMW 740d xDrive
Motor
R6, 2993 cm3, 2x turbo
Výkon
225 kW (306 k)/4400 min-1
Točivý moment
600 N.m/1500-2500 min-1
Zrychlení 0-100 km/h
Nejvyšší rychlost
6,0 s
250 km/h
Kombinovaná spotřeba
7,0 l/100 km
Cena
2 147 500 Kč
78 BMW revue 4/2011
chci více svézt. Nastavení Sport Plus je na ostřejší svezení ještě vhodnější, vyžaduje ale kvalitní
povrch vozovky pod koly. V každém případě platí,
že ačkoliv řada 7 není primárně postavena na přílišné dovádění v zatáčkách, když na to přijde, dokáže 740d xDrive i v tomto ohledu potěšit.
Ačkoliv modely s pohonem všech kol nemohou být vybaveny aktivním řízením s řiditelnými
zadními koly, nepovažuji to u tohoto vozu za omezení. Standardní řízení je totiž více než příjemné.
Servotronic omezuje posilovací účinek se zvyšující se rychlostí, takže máte neustále potřebný
kontakt se silnicí, a tím i pocit příkladné směrové
stability.
Třílitrový turbodiesel s výkonem 306 koní nabízí točivý moment 600 N.m. Zatímco nejvyššího výkonu motor dosahuje při 4400 min-1, točivý moment je k dispozici již od 1500 min-1. Tato
skutečnost s sebou přináší pro vznětový motor
nevídané rozpětí použitelných otáček, přibližně tři
tisíce. Automobil se proto při jízdě „opírá“ o točivý moment a poměrně málo řadí. Jeho dynamika
je dostatečná a bohatě se vyrovná osmiválci, kterým disponovala předchozí generace 740d. Přínosem šestiválce v současném modelu je nižší
hmotnost a z ní vyplývající a již zmiňovaná lepší
vyváženost. Silnou stránkou nového modelu je
rovněž spotřeba paliva. Ta se reálně v běžném
provozu pohybuje od 7 do 10 l/100 km. Nicméně pokud budete například na dálnici v Německu
často atakovat nejvyšší rychlost 250 km/h, jíž tento model překvapivě snadno dosahuje, je potřeba
počítat se spotřebou přesahující 11 l/100 km. Ale
i to je velmi zajímavá hodnota.
740d s pohonem všech kol je navíc vybaveno
osmistupňovou převodovkou (model s pohonem
zadních kol má šest rychlostních stupňů), která
je známá svým bezproblémovým a komfortním
projevem. Snad jedinou drobností, kterou bych
na adresu řazení směřoval, je nemožnost objednání řadicích páček na volantu. Občas by se využily. I když řazení převodovky je i v automatickém
režimu zcela bezproblémové a optimální.
BMW 740d xDrive se sportovním M paketem
mě nepřestává ani po padesáti tisících ujetých
kilometrech bavit. Jednoduše řečeno, BMW se
v tomto případě podařilo postavit skutečně perfektně „trefené“ auto pro účel, který má mít.
Přestože jsem v životě řídil již celou řadu vozů,
zatím jsem se nesetkal s jinou „čtyřkolkou“ se
vznětovým motorem, která by byla na všech typech silnic tak suverénní, jistá, pohodlná a přitom
úsporná.
foto archiv
-mb-/-ph-
fotografie
kalendář Pirelli 2012
Legenda
s číslem
39
O tom, že kalendář italské společnosti Pirelli je přinejmenším stejným mýtem jako
James Bond, asi nikdo nepochybuje. Jestliže agent 007 je však mýtem filmovým, pak
„The Cal“ - jak se poněkud familiárně tomuto kalendáři říká - představuje legendu
papírovou. Ovšem svět na ni každoročně čeká stejně netrpělivě.
80 BMW revue 4/2011
BMW revue 4/2011 81
fotografie
kalendář Pirelli 2012
Letos, kdy už proslulý kalendář dospěl
ke svému 39. vydání, to samozřejmě nebylo
jinak. A přestože už dávno bylo známé, že pětatřicátým fotografem, který bude na jeho historii
participovat, je v New Yorku žijící Ital Mario Sorrenti, byl očekáván s velkým zájmem.
Tomu se nemůžeme divit. Jestliže to totiž
kalendář, který na počátku své existence nebyl
ničím jiným, než součástí omšelých garážových
zdí, dotáhne až do sbírek nejprestižnějších
uměleckých muzeí, musí být opravdu fenoménem. A tím skutečně je. Jenže určit, kdy
přesně se jím stal, je těžké. Už proto, že prošel
dlouhodobým vývojem. Faktem je, že jeho původní obsah - na němž na nás ze stránek roku
1962 zhlížejí oblečené dívky na pozadí nejrůznějších dopravních prostředků, včetně traktorů
- byl poměrně rychle něčím jiným: motivy, jež
vyjadřují pohodu a oslavují ženské tělo. Když
ale Harry Peccinotti pro rok 1969 nafotil v kalifornském Big Sur kalendář plný sexuální symboliky, najednou dostal „The Cal“ úplně novou
tvář a před 41 lety se pak stal doslova celosvětovou záležitostí. To bylo v době, kdy fotograf
Playboye Francis Giacobetti (napsal a režíroval
i druhý díl Emmanuelly) se čtyřmi modelkami
vytvořil na Bahamách kalendář se skutečně neobyčejně silným erotickým nábojem. Při jeho
premiéře pak o něj projevila zájem nejen kompletní britská media, ale také princové Charles,
Philip i Andrew, stejně jako kompletní Beatles.
A od té doby už se stala prezentace kalendáře
Pirelli navždy humbukem, na nějž celá high society netrpělivě čeká. Nejspíš i proto, že „The
Cal“, který má náklad 40 000 kusů, se vlastně
neprodává: je totiž limitovaným i velmi ceněným firemním dárkem, a proto často i dražební
záležitostí. To vše se děje s neúprosnou pravidelností prakticky každoročně, s výjimkou let
1974 až 1983, v nichž tato papírová legenda
měla díky ropné krizi absenci.
Vydání s letopočtem 2012, které svou premiéru mělo v New Yorku první prosincový týden, během roku vznikalo na panství Murtoli
na francouzské Korsice. A na svých stránkách
představuje ženy ze čtyř kontinentů. Pro devět
z nich - včetně třeba Litevky Edity Vilkeviciutové, Rusky Nataši Polyové, Portoričanky Joan
Smallové, Japonky Rinko Kikuchiové či Italky
Margaret Madeové - to byla premiéra. Taková
Isabeli Fontanaová z Brazílie už se však v „The
Cal“ objevila počtvrté a Lary Stoneová z Nizozemí potřetí. Třešničkami posledního kalendáře
se pak staly 35letá a na Ukrajině narozená americká herečka Milla Jovovichová (ta už v něm
měla premiéru v roce 1998) i Kate Mossová.
Tedy 37letá britská modelka a návrhářka, která
byla dokonce kdysi Sorrentiho přítelkyní a letos
si vzala kytaristu rockové kapely The Kills Jamie Hince: ta už na stránkách kalendáře Pirelli
pózovala potřetí.
Jak se bude letošní vydání papírového fenoménu moderní doby líbit, je sice touto dobou
ještě ve hvězdách, zato je jisté, že od jara už
bude svět vyhlížet vydání další. To, jež bude mít
jubilejní číslo čtyřicet...
foto Pirelli
82 BMW revue 4/2011
BMW revue 4/2011 83
BMW Lifestyle
vánoční dárky
Stylové
vánoční dárky
Vánoce jsou obdobím, kdy se setkává celá rodina – časem, kdy
si navzájem děláme radost. Ale každý rok řešíme to samé: Jaké
vybrat dárky? Inspirovat se můžete například z nabídky produktů
BMW Lifestyle, ze kterých Vám na následujících stránkách
přinášíme malou ochutnávku.
Pro více informací a aktuální katalogy můžete kontaktovat například: Bychl s.r.o., Vestec 169, 252 42 Praha – západ,
oddělení ND a příslušenství, tel.: 241 007 222, e-mail: [email protected], www.bmwbychl.cz
*Orientační cena vč. DPH
84 BMW revue 4/2011
BMW dětské kolo
a odrážedlo v jednom.
Buďte styloví, především během přestávky
v práci: dva elegantní porcelánové šálky na espresso, zdobené motivy s klasickými vozy
BMW 328 a BMW 507. Dárková sada zahrnuje odpovídající podšálky s logem BMW.
Odrážedlo učí děti od útlého věku
udržovat rovnováhu, což usnadňuje pozdější přestup na jízdní
kolo s pedály. Součástí dodávky je
kompletní pohonná jednotka, kterou
lze na odrážedlo jednoduše připevnít. Dětské kolo je určeno pro děti
od 2,5 let (jako odrážedlo) do cca
6 let (jako jízdní kolo). Dodává se
včetně cyklistické přilby s atestem
TÜV, brašny na rám a síťky na řídítka.
Výška rámu: 36 cm; Výška sedla:
38 - 46 cm; Hmotnost: 6 kg (odrážedlo); 8 kg (jízdní kolo); Max. nosnost:
50 kg; K dispozici v modré, červené
a oranžové barvě. Dopravní značení
lze zakoupit samostatně.
Cena: 809,- Kč *
Cena: 6 856,- Kč *
Sada šálků na espresso.
M karbonový palubní kufřík.
Lehký celokarbonový palubní kufr na kolečkách s teleskopickou rukojetí vypadá dokonale a nemůže chybět
ve výbavě žádného fanouška BMW M. Horní pevná část
lze zcela odklopit, uvnitř jsou dvě oddělené sekce s popruhy a kapsami na zip. Pevný TSA zámek, logo BMW M
z kartáčované oceli, barevné pruhy ve stylu BMW M.
Materiál: pravý karbon
Rozměry: (D x Š x H): 55 x 40 x 21 cm
Hmotnost: 3,2 kg
Cena: 24 930,- Kč *
Miniatura BMW X6 (E71)
na dálkové ovládání.
BMW X6 je dokonalou kombinací SUV a Coupé.
proto je tak skvělé na asfaltu i na nezpevněném
povrchu. Tento dálkově ovládaný model přinese
nevšední zážitky a rodost z jízdy i Vašim dětem.
Měřítko: 1:14; K dispozici v červeném a bílém
provedení.
Cena: 1 056,- Kč *
BMW M USB klíč, 8 GB, karbonový
BMW vak na lyže a snowboard.
Ideální společník na zimní výlet. Vysoce kvalitní vak na lyže a snowboard z nabídky originálního příslušenství BMW zajistí bezpečnou a čistou přepravu až čtyř párů lyží nebo tří snowboardů. Integrovaná kolečka umožňují snadnou manipulaci s vakem i mimo vůz.
USB flash disk ve tvaru klíče od vozu. Perličkou je
karbonový design s logem BMW M. Součástí balení
je černé poutko a propojovací USB kabel. Dodává se
v dárkovém balení.
Cena: 4 714,- Kč *
Cena: 759,- Kč *
BMW revue 4/2011 85
U Prašné brány 1, Praha 1
Obecní dům I, Praha 1
www.onvi.cz
U Prašné brány 3
110 00 Praha 1
www.onvi.cz
cestování
Londýn
88 BMW revue 4/2011
Vítejte
na staveništi!
Pokud jste podnikli cestu do britské metropole někdy v průběhu posledních dvou let, určitě
vás zaskočil čilý stavební ruch, který městu nad Temží vládne. Bagry, jeřáby a náklaďáky
vzaly město útokem. A s nimi armáda dělníků, z nichž dobrá polovina umí anglicky
sotva dvacet slov. Nikdy, od dob poválečné obnovy, se v tomto městě tolik nestavělo
a nerekonstruovalo. Londýn se totiž opět po 64 letech chystá uspořádat letní olympiádu.
BMW revue 4/2011 89
cestování
Londýn
Dominanta města – budova Parlamentu s nejznámější hodinovou věží světa, Big Ben
V Londýně je v současné době rozkopané snad
úplně všechno. Nejdřív vás to překvapí, ale brzy si
zvyknete. Piccadilly, Piccadilly Circus, Oxford Street i Leicester Square, opravuje se okolí známých
monumentů a snad všechny paláce, včetně sídla
královny. Zatímco třeba například v Praze by takové
stavební hemžení znamenalo katastrofu pro obyvatele i její návštěvníky, Londýn si s tímhle hravě
poradí. Objízdné trasy tu jsou skvěle označeny, pěší
mají své provizorní chodníčky a nikdo si s nikým
nepřekáží. Pravda, Londýn má trochu více prostoru,
než na jaký jsme zvyklí u nás.
A tak vlastně jedinými turisty, kteří stavebními
pracemi utrpěli, jsou náruživí fotografové, zejména
ti, kteří se neobejdou bez záběrů, které by si stejně
snadno mohli koupit na pohlednicích v kterékoliv trafice. Vyfotit některý z londýnských monumentů tak,
aby na něm nebyla vidět lešení nebo aby na horizontu netrčel nějaký jeřáb, to je teď prakticky nemožné. Kope se v okolí Parlamentu i Toweru, staví se
v City i na protějším břehu Temže. Všichni se chystají
na den D a už teď je jasné, že tahle olympiáda zase
trhne všechny rekordy.
Olympijské odpočítávání
Londýn hostí po letech 1908 a 1948 olympijské
hry už potřetí. Rozpočet her dosáhl 9,3 miliardy liber
(téměř 260 miliard korun). Jen výstavba sportovišť
a další infrastruktury spolkla 7,3 miliardy liber. To je
téměř čtyřikrát víc, než byly původní předpoklady
z roku 2005, kdy Londýn hry získal.
Večer 27. července 2011 začalo na Trafalgarském
náměstí slavnostní odpočítávání posledního roku
do zahájení her. „Chceme rok před olympiádou po-
90 BMW revue 4/2011
zvat celý svět, aby na hry přijel,“ prohlásil při této příležitosti předseda organizačního výboru her Sebastian Coe, podle něhož už jsou všechna sportoviště
téměř hotová.
V těchto měsících procházejí zatěžkávací zkouškou v podobě nejrůznějších sportovních soutěží.
Úplně prvním testem byl letošní tenisový turnaj
ve Wimbledonu, z něhož si vítězství ve dvouhře
žen odvezla česká tenistka Petra Kvitová. Na trávě v All England Clubu se bude hrát i olympijský
tenisový turnaj.
Úplně dokončený je i hlavní stadion (Olympic Stadium), na němž se bude pořádat zahajovací ceremoniál olympijských her, a stejně tak na něm hry skončí.
V průběhu her tady bude probíhat většina soutěží
v atletice. Jeho kapacita činí 80 tisíc sedících diváků,
stadion se nachází v jižní části olympijského parku,
ze tří stran je obklopen vodou a vede k němu z parku
několik nově postavených mostů. Nově vybudovaný
sportovní stadion bude využíván i po skončení her,
stane se novým sídlem slavného fotbalového klubu
West Ham United.
Obchod se suvenýry Cool Britannia na rohu Piccadily Circus a Haymarket
Hvězdy na dosah ruky
Ale vy se rozhodně nenechte odradit předolympijským ruchem a vydejte se do ulic tohoto desetimilionového velkoměsta a dělejte, stejně jako
rodilí Londýňané, že žádné výkopové práce kolem
sebe nevidíte.
Prohlídku města je nejlépe začít kultovními místy, jako je Big Ben s budovou Parlamentu nebo
Tower. Samozřejmě, že nelze opominout sídlo královny - Buckinghamský palác, před jehož vraty se
i po čtrnácti letech vrší květiny s dojemnými vzkazy
na památku tragicky zesnulé princezny Diany. Ale
asi vůbec nejdřív je třeba se porozhlédnout po Trafalgar Square – tohle londýnské náměstí zná asi každý. Pod šedesátimetrovým sloupem nesoucím majestátnou sochu admirála Horatia Nelsona, hrdiny
z bitvy u Trafalgaru, se rozvalují obrovští lvi jako věční strážci a kolem kašny, v níž se v horkých letních
měsících osvěžují děti i dospělí, létají hejna holubů.
Vždycky tu potkáte spoustu turistů bezradných
z rozlehlosti tohoto města. Z Trafalgarského náměstí se totiž obvykle vyjíždí speciálními otevřenými
dvoupatrovými autobusy na okružní cesty městem
nad Temží. Teď se tady navíc můžete nechat vyfotit
u speciálních hodin jednoho nejmenovaného sponzora, které na vteřinu přesně odpočítávají čas zbývající do zahájení olympiády.
Večer je třeba se zajít podívat na živý ruch kolem
Piccadilly Circus a nedalekého Leicester Square,
kde je spousta kin, divadel, restaurací, barů a nočních podniků. Komu by se tento výběr nezdál ještě
reprezentativní, může zajít přes ulici do čtvrti Soho,
proslavené kdysi umělci a prostitutkami. Dnes už
je tady obojího poskrovnu a spíš než o folklor tu jde
o turistický byznys. Ale i ten patří k Londýnu.
Jednou z možností, jak strávit příjemně londýnský večer, je zajít do některého ze zdejších divadel.
Můžete tak na vlastní oči spatřit herce, které znáte pouze z pláten kin. Například Vanessa Redgrave a James Earl Jones společně hrají ve slavném
opusu Řidič slečny Daisy v divadle Wyndham`s,
za rohem v Theatre Royal Haymarket už třetí sezonu exceluje v Shakespearově Bouři Ralph Fiennes,
popová hvězda Kimberly Walsh zase hraje v muzikálu Shrek (Theatre Royal Drury Lane). V Londýně
je z čeho vybírat a vstupenky jsou překvapivě docela dostupné (25-35 liber), navíc je běžně seženete
ještě ráno v den představení.
Parky jako atrakce
Londýn je jedno z mála světových velkoměst,
které může nabízet velké množství různě tematicky
zaměřených turistických programů. V cestovních
kancelářích si například můžete objednat program
„Londýnské parky“. Tři dny pak můžete objíždět
a procházet městské parky a kupodivu se vůbec při
tom nebudete nudit. Tradiční jsou rovněž okružní
jízdy po královských palácích a rezidencích, po stopách lady Di, po místech spojených se skupinou
Beatles (byť její členové pocházeli z Liverpoolu),
nebo po vodních cestách Londýna. Některý z takových programů je třeba vyzkoušet. Jednak se při
tom velmi příjemnou formou vzděláte v architektuře, historii i v britském životním stylu, ale hlavně
budete moci naslouchat londýnským turistickým
průvodcům, což jsou nejvtipnější lidé na světě, kte-
Londýnská divadla patří k důležitým městským atrakcím.
Jejich počet se pohybuje kolem sto dvaceti.
ří dokáží v humor obrátit i tak smutný fakt, jako že
králi Karlu I. nechal Cromwell useknout hlavu. Večer pak unavený turista obvykle zatouží po nočním
životě, nebo alespoň pintě piva ve stylové hospodě
někde na rohu. Ale pozor! Londýnské bary a restaurace zavírají na naše poměry značně brzy. Nejčastěji
půlhodinu před půlnocí zazvoní zvon vybízející hosty
k podání poslední objednávky a pak už nezbývá než
zaplatit účet.. Ale kam pak? Snadná pomoc. V Londýně dodnes fungují stovky privátních klubů. Slušně oblečené, střízlivé a výtržnosti netropící cizince do nich
ostražití strážní u vchodů vpouštějí celkem bez potíží,
to spíše některému domácímu zájemci o skleničku
velice slušně, nicméně důrazně vysvětlí, že o jeho
společnost nikdo nemá zájem.
Anglická kuchyně je tradičně známá svojí nepříliš výraznou chutí a nápaditostí. Londýn je v tomto
směru výjimkou. Samozřejmě, že tu dostanete
tradiční anglické skopové nebo puding, ale spíše
zajděte do bezpočtu asijských, italských, španělských, jihoamerických a kdovíjakých restaurací. Je
to dáno tím, že Londýn je zřejmě nejkosmopolitnějším městem Evropy, kam v posledních sto letech
přijelo víc lidí ze zahraničí, než kolik se jich přistěhovalo z britského venkova. Lidé různých náboženství, rasy i barvy pleti tu vedle sebe mírumilovně žijí
a spojuje je pouze příslušnost ke stejné jazykové
skupině – všichni mluví anglicky, a pokud mají přistěhovalecký akcent, pak se všichni snaží, aby jejich
děti byly co nejvíce „British“ a aby s tímto prostředím co nejrychleji splynuly.
V oku Londýna
Nejpopulárnější atrakcí Londýna je obří ruské
kolo London Eye (Londýnské oko) na břehu Temže
hned naproti budově Parlamentu. Je vysoké 135
metrů a ročně se v jeho kabinách nad městem zatočí 3,5 milionu turistů. S ohledem na to, že každý
z nich zaplatí za jízdu minimálně 17 liber (se sklenkou šampaňského je to přes třicet), je jasné, že je
to dobrý byznys.
BMW revue 4/2011 91
cestování
Londýn
Shopping
Druhým nejčastějším důvodem zájmu turistů
o Londýn jsou nákupy. „Cokoliv pro kohokoliv kamkoliv“ je mottem obchodního domu Harrods, což je
nejlepší a taky největší obchodní dům v Londýně.
Nakupoval tu snad každý, kdo ve světě něco znamená, od Beatles přes Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy až po Brada Pitta
a Angelinu Jolie. Ostatně o provázanosti tohoto
obchodního domu se slavnými a mocnými tohoto
světa svědčí i fakt, že se synem majitele Dodim al
Fayedem se zapletla i lady Diana. Turistický shopping se ale nesoustředí jen na největší obchodní
domy Harrods nebo Selfridges, Londýn je především městem módních butiků a second handů pro
mladou generaci. Už od šedesátých let, kdy město
začalo udávat světový tón v moderní hudbě, stalo
se zároveň jakýmsi novým hlavním městem světové módy pro mladé. Právě tady Mary Quandtová
vynalezla minisukni a modelka Twiggy světu předvedla, jaké to je, když modelka váží sotva čtyřicet
kilo. Centrem mladé módy se stala kdysi ulička, kde
se původně prodávalo obnošené šatstvo – Carnaby
Street. Přestože dnes je to spíš součást turistického okruhu, i tady se dodnes najdou věci, které jsou
z módního hlediska zajímavé a možná mají módní
budoucnost. Jinak se móda pro mladé prodává zejména na Kensington High Street nebo v buticích
na King‘s Road.
Ale v londýnských obchodech nenakupují módu
pouze dvacetiletí. Mnoho ctihodných byznysmenů,
lidí od financí i filmových hvězd z celého světa si
plánuje své cesty tak, aby do tohoto města alespoň dvakrát ročně zavítali a pak jako zběsilí nakupují
v Savile Row, která je známá svými krejčovstvími,
nebo v obchodech s klasickou britskou konfekcí,
jako je Burberry‘s, nebo si kupují nejdražší boty
na světě u Lobbs nebo se prohrabují klobouky u firmy J.Locks & Co. Dodnes je totiž anglická móda
tím nejlepším, do čeho se může úspěšný muž obléknout.
Střecha nad hlavou
Živá atrakce na Piccadilly Circus
Turistické pamětihodnosti a muzea jsou podle
statistik nejčastějším motivem turistů přijíždějících
do města nad Temží. Londýn je město muzeí a svátkem pro každého, kdo se jen trochu zajímá o historii. Rozhodně si nenechte ujít nejslavnější British
Museum, kde jsou shromážděny všechny památky,
které Britové natahali v průběhu staletí ze svých bývalých koloniálních držav v Řecku, Egyptě, černé Africe , Indii a Austrálii a o něž se občas dodnes vedou
spory, zda by nebylo lepší je vrátit do zemí, odkud
byly vyvezeny. Při pohledu na perfektně uložené
a označené exponáty se však záhy přesvědčíte, že
v Londýně jim je nejlépe a že jen díky uložení v některém zdejším muzeu se vlastně staly slavnými.
Pokud máte rádi obrazárny, je nejlepší zajít do National Gallery nebo do Tate Gallery. Nejsou tak velké
jako třeba Louvre, ale kolekce uměleckých děl tu
jsou stejně nádherné a exkluzivní. V National Gallery
92 BMW revue 4/2011
si nemůžete nechat ujít největší soubornou výstavu
děl Leonarda da Vinci, která je otevřena pouze do
5. února příštího roku.
Pro suchozemce jsou nesmírně zajímavé všechny sbírky týkající se Anglie jako námořní velmoci.
V takovém případě je třeba navštívit loď Cutty Sark,
která byla v polovině devatenáctého století nejrychlejší a neslavnější britskou lodí dovážející čaj z Číny.
Dnes je z ní plovoucí muzeum a taky se po ní jmenuje jedna whisky. Hned vedle ní kotví malá plachetní jachta, na níž Sir Francis Chichester obeplul
jako první osamělý mořeplavec v šedesátých letech
dvacátého století svět.
Když budete mít čas, můžete si vystát frontu
na lístky do nejslavnějšího muzea voskových figurín
na světě – Madame Tussaud‘s, kde se můžete vyfotit se všemi legendárními postavami posledních
padesáti let vyvedenými ve vosku.
Do Londýna můžete zavítat jak s cestovní kanceláří, která se postará o vaše bezstarostné ubytování, tak individuálně, tak že si prostě koupíte letenku
a přiletíte. Letenky občas koupíte za ceny, o nichž
se vám ještě před pár lety vůbec nesnilo. Jedinou
vadou na kráse Londýna jsou tamní ceny za ubytování. O hotely tu není nouze. Ale ty ceny! Za sto
liber tady nečekejte žádný luxus. Opravdu slušné
hotely začínají na dvou stovkách. A pokud byste
chtěli přespat v Ritzu, můžete za dvoulůžkový pokoj
se snídaní zaplatit klidně i pět set.
Naštěstí tady už dávno vymysleli senzační věc
– Bed & Breakfast, alternativní ubytování v soukromí, dnes už běžné po britském vzoru skoro všude
ve světě. Přibližně za pětadvacet liber za noc a osobu se tady nabízí ubytování v soukromých bytech
s tradiční anglickou snídaní, k níž zcela neodmyslitelně patří slanina s vejci a kotel vynikajícího čaje.
Hned po ránu se můžete vydat na prohlídku
někdejšího londýnského přístaviště Docklands. Donedávna úplně mrtvá a neperspektivní oblast mezi
mostem Tower Bridge a Woolwichem se proměnila v jednu z nejživějších a nejmodernějších čtvrtí
Dobrá adresa
Nejznámější koncertní síň Londýna – Royal Albert Hall
města, kde v posledních letech vyrostly nádherné
stavby. Za prohlídku stojí taky nové finanční centrum Canary Wharf ve východní části města s nejvyšší budovou celé Anglie One Canada Square
(235 m). Kromě administrativních a obchodních budov tu všude vyrostly nádherné obytné domy s te-
rasami a skvělým výhledem na Temži. Dramatickou
proměnu zanedbané části města dokazuje i otevření nového letiště. Docklands jsou opravdu zajímavým fenoménem moderní urbanizace a dokonalým
vzorem pro mnoho jiných měst, které se potýkají se
zanedbanými periferiemi.
LUXUSNÍ
NÍZKOENERGETICKÉ
BYTY
Se svými více jak deseti miliony obyvatel je Londýn největším evropským městem. Zlí jazykové tvrdí, že je to největší vesnice na světě, a nejsou daleko od pravdy. S výjimkou několika čtvrtí v centru
města v okolí finančního srdce – City jsou všechny
ostatní části města mnohem provinčnější a dalo by
se říci i lidštější. Každá z nich má svoji historii, svoje vlastní prestižní adresy, kde žije místní honorace
a na příslušnost ke své čtvrti jsou tu všichni patřičně
hrdí. Když říkají, kde bydlí, nikdy nezapomenou zdůraznit jméno londýnské čtvrti. Ještě do padesátých
let minulého století se na ulicích předměstských
čtvrtí potulovaly gangy výrostků, které terorizovaly každého, kdo do jejich čtvrti nepatřil. O padesát
let později se hledání „dobré adresy“ na bývalé
periferii stalo módou. A tak čtvrti jako Notting Hill,
Hampstead nebo Brixton dnes zažívají druhé mládí
a Londýn je i díky nim znovu dynamickým městem.
Ceny nemovitostí v tomto městě prakticky nezaznamenaly žádnou významnější krizi. Ještě před
pár měsíci se zdálo, že budou přinejmenším stagnovat, ale současný vývoj nasvědčuje, že v souvislosti s olympiádou ceny bytů a domů významně
porostou. Londýn je tak snad jediným místem v Evropě, kterému se krize zatím obloukem vyhýbá. I to
je důvod, proč se nám tu tolik líbí.
foto archiv
-mjr-
www.jrd.cz
777 88 99 55
BMW revue 4/2011 93
zábava
BMW v počítačových hrách
BMW ve hře
Pokud ještě nemáte vymyšlený dárek pro Vašeho syna, pak by Vám mohl
tento článek pomoci. Uděláte tak radost nejen jemu, ale možná i sami
sobě. Přeci jen, kdy se Vám poštěstí řídit nejnovější BMW M5 na jednom
z nejslavnějších okruhů, jakým je Nürburgring?
Jistě každého z nás někdy přepadla myšlenka svézt se v nějakém sportovním voze
po okruhu. Ne každý však má to štěstí, že podobný zážitek může zažít na vlastní kůži. Pro
ty méně šťastné jsou však tady počítače a různé herní konzole, kde si opravdu každý přijde
na své. V následujícím textu jsme pro Vás připravili výběr toho nejlepšího, co nabízí součas-
94 BMW revue 4/2011
ní herní svět z hlediska německého výrobce
osobních vozů BMW. Budete tak moci zažít
vzrušení nejen se starými modely BMW, ale
i s těmi úplně nejnovějšími, jakými jsou BMW
M5 nebo BMW 1M Coupé. I když venku bude
mrznout, Vy se budete moci svézt po různých
exotických tratích, vyzkoušet si nejrůznější
jízdní vlastnosti vozů a ještě získat ve svůj
prospěch nějaký ten virtuální titul světového
šampiona. Pokud byste však nechtěli pouze
závodit, pak některé hry doslova vybízejí k většímu ponoření do děje hry. Budete si tak moci
na základě vlastních zkušeností přenastavit
Váš vůz zcela svým potřebám.
foto archiv
Marek Felt
BMW M3 Challenge
Zpříjemněte si chvíle ve svém volnu.
Chtěli byste si vyzkoušet, jak se chová BMW M3 Coupé na Nürburgringu? Výrobce 10tacle studios ve spolupráci s automobilkou BMW
připravil pro své fanoušky lahůdku v podobě 3D závodní verze BMW
M3 Challenge, která je volně k dispozici na oficiálních stránkách bavorské značky. Základním herním módem je singleplayer, který dále nabízí několik variant hry. Pro začátečníky bude možná nejvhodnější Free
Race, kde si můžete vyzkoušet základní ovládání vozu ve hře. Když jste
si jisti, že svůj vůz ovládáte, můžete vyzkoušet Racing Weekend, který
je rozdělen na volný trénink, kvalifikaci a posléze samotný závod, který
lze absolvovat v rámci multiplayerové funkce. Když vezmeme v potaz,
že se jedná o volně dostupnou hru, jde v této oblasti jistě o zásadní krok
vpřed. Obvykle zahrát si s přáteli po síti je možné pouze u prodávaných
her. Pro někoho výhodou, pro jiné nevýhodou, tak by se dalo hovořit
o absenci automatické převodovky. Pokud si tedy chcete hru opravdu
užít, doporučuje se použití PC volantu, díky kterému budete mít z jízdy
a plnohodnotného řazení rychlostních stupňů daleko větší zážitek.
Dostupnost: PC verze
Ke stažení zdarma: www.bmw.de
Forza Motorsport 4
Svezte se mezi prvními s novou eMPětkou!
Tato hra, určená výhradně pro herní platformu XBOX 360, patří mezi nejoblíbenější závodní série po celém světě. Letos na podzim se na pultech objevilo další
pokračování, tentokráte s pořadovým číslem 4. Kdo již předtím vlastnil třetí díl,
jistě nebude ani tentokrát zklamán. Každý hráč má možnost absolvování kariérního módu, který se točí kolem postupného absolvování závodů, zvyšování
jezdecké úrovně, a tím pádem zpřístupňování nových vozů a jejich následného
technického vylepšování. Ze svého BMW M3 tak můžete udělat skutečně ostrý
závodní vůz s výkonem přes 400 koní, který si nezadá ani s daleko sportovnějšími vozy. A porazit s eMTrojkou takové Ferrari na jeho domácí trati, to je jistě
velkou motivací každého příznivce německé značky. Nově naleznete v nabídce
vozů zbrusu nové BMW M5. Pokud si chcete vyzkoušet jízdní vlastnosti německé novinky na vlastní kůži, pak není nic jednoduššího. Tato série však přináší
hned několik novinek. Tou první je, že Forza Motorsport 4 nabídne závody podle
jeho volby vozu. Kdo si například vybere BMW 3, obdrží nabídku zúčastnit se
poháru kultovních vozů se starou variantou M3. Kariéra tak bude šitá na míru
hráčům a jejich vybraným vozům. Další výhodou je, že si budete moci vybrat
bonusové auto za vítězství z většího výběru. Oproti nucenému přijmutí jakékoliv
značky je to jistě posun kupředu.
Zásadní novinkou je také možnost ovládání hry díky pohybovému ovládání Kinect. Jedná se vůbec o první automobilovou hru, která podobnou možnost nabízí. Budete si tak při jízdě připadat daleko realističtěji. Místo klasického ovládače
nebo volantu tak budete moci při jízdě zapojit postupně celé tělo, tak jako při
jízdě v závodním voze. Zůstává však možnost ovládání jak za pomoci volantem,
tak i klasickým gamepadem. Výhodou je samozřejmě také možnost nastavení
chování vozu. Díky tomu tak můžete usednout a hned zajíždět ta nejrychlejší
kola díky módu arkáda, nebo budete muset za Vaší televizní obrazovkou strávit
daleko více času a naučit se bezpečně ovládat váš vůz na všech celosvětových
okruzích.
Modely BMW ve hře: BMW 635 CSI, BMW M5 (88), BMW M5
E39, BMW M5 E60, BMW M5 2012, Jeff Koons BMW M3 GT2
Dostupnost: XBOX 360
BMW revue 4/2011 95
zábava
BMW v počítačových hrách
Alarm for Cobra 11 – Crash Time 2
Buďte lepší než Simir.
Jistě nikomu nemusíme představovat německý oblíbený akční seriál Kobra 11, který známe
i z českých obrazovek. Příznivce Simira a jeho
BMW můžeme potěšit. Pokud chcete absolvovat řadu akčních úkolů, pak je právě pro vás
určená hra Crash Time 2. Tato hra obsahuje 40
tratí s více než 20 modely nejrůznějších značek
automobilů, včetně vozů BMW. Výhodou hry je
dozajisté realistický mód poškození vozů. Nenastane tak situace, kdy jako v některých jiných
hrách bouráte a bouráte, přesto váš vůz zůstává
stále nablýskán a bez jediného škrábance.
Dostupnost: PC verze
Need for Speed – The Run
SuperStars V8: Next Challenge
Získejte prvenství v nejznámějším
italském šampionátu.
Stačí zapnout a hned můžete prohánět
ty nejlepší.
Vývojáři hry představili zbrusu nový koncept, jehož hlavním motivem by měl být nový a především zajímavý příběh automobilového závodníka Jacka, který se zúčastní nelegálního závodu,
jehož trasa vede napříč USA. Začíná se na západním pobřeží
v San Francisku a jede se napříč státy, až do cíle na východě
v New Yorku. V základu si tato hra nic nezadá s předchozími díly
oblíbené série. V tomto díle však může na určitých místech Jack
vystoupit z vozu, což nabízí podobný koncept jako známá hra
Grand Left Auto. Pokud jste někdy navštívili některé ze středozápadních amerických měst, pak vám budou jistě některé budovy velmi povědomé. Tato arkádová hra je určená především pro
ty hráče, kteří si rádi zasednou k počítači nebo k herní konzoli,
zapnou ji a hned od prvních okamžiků chtějí trhat asfalt a patřit
k těm nejrychlejším. Výhodou je také zcela individuální tuning
Vašeho vozu. Během chvíle tak můžete u svého BMW zvýšit
výkon i o několik stovek koní.
Vo z y : B M W 1 M C o u p é , B M W M 3 G T S , B M W M 3
Sport Evolution, BMW M3 GTS Most Wanted
Dostupnost: PC verze, Sony Playstation 3, XBOX 360
96 BMW revue 4/2011
Studio Milestone představilo další díl oblíbené hry SuperStars V8 Next
Challenge, kde hlavním příběhem je získat titul v italském šampionátu cestovních vozů. Na více než jedenácti okruzích tak budete moci
usednout za volant vozů BMW 550i, M5 nebo M3ky v provedení E90
a E92. Kromě Apeninského poloostrova se ovšem závodníci během
sezony několikrát podívají i do ciziny, protože v kalendáři nechybí ani
africké Kyalami, španělská Valencia a portugalské Portimao. Superstars V8 nabízí samozřejmě i možnost, kdy hráč nemusí ztrácet čas
s poznáváním trati, pilováním průjezdů nebo ukrajováním vteřinek.
Jednotlivé sessions se dají volně přeskakovat, nicméně s důsledky
z toho plynoucími. Bez tréninku a platného času z kvalifikace jednoduše odstartujete vždy z posledního místa, leccos ovšem může zachránit volba obtížnosti. Ta má čtyři úrovně, kromě klasiky (Easy až
Hard) se dají soupeři pasovat také na mistry (Legend), přičemž první
dvě jsou vhodné vyloženě pro seznámení a rozehřátí. Síly se vyrovnají
teprve s AI na Hard, kdy už se doopravdy závodí a na chyby není prostor. V té chvíli začíná mít smysl nejen trénink a kvalifikace, ale také
další seance, jako rozbor dat z telemetrie či setup vozu. Osobně jsem
k nastavení auta musel sáhnout až při soupeření s Legend.
Dostupnost: PC verze, Xbox 360, Sony Playstation 3
Race: The official WTCC Game
Vyhrajte mistrovství světa cestovních vozů s BMW.
Záhy po velkém úspěchu GTR 2 vydalo renomované studio SimBin další
hardcore závodní hru, tentokrát s licencí mistrovství cestovních vozů.
Jak už jsme zvyklí, celá hra oplývá neskutečným smyslem pro detail.
WTCC má, stejně jako jiné motoristické disciplíny, svá specifická pravidla. Každý závod se dělí na dvě kratší jízdy, přičemž prvních osm z úvodního běhu si ve druhém na startovním roštu prohodí místa. Pokud tak
v prvním sprintu dojedete na třetím místě, do druhého startujete z šestého. Dalším handicapem je povinné zatížení vozidla v následujícím závodě
podle toho, na jakém z předních míst jste se umístili. Neúspěch v dalších
závodech znevýhodnění pochopitelně zase smaže. Zní to možná komplikovaně, ale právě tato pravidla z WTCC dělají možná trochu nefér, ale
rozhodně po čertech napínavou záležitost. Na jedné straně se obtížnost
nenásilně přizpůsobuje vašemu umění díky zátěžovému systému, na té
druhé jste pak stále motivováni, i když jedete třeba na desátém místě –
ostatně stačí dva předjížděcí manévry a v dalším závodě můžete stanout
na pole position. Race nicméně detailně nesimuluje pouze pravidla, ale
kopíruje i všechny vozy, tratě i jezdce z právě dokončené sezony 2006.
Takže se vám dostane jedinečného zážitku třeba z jízdy s BMW 320i se
zadním náhonem v nově vytvořených šikanách britského okruhu Brands
Hatch. Jako každá hra od SimBinu totiž i Race disponuje netradičně realistickým modelem chování vozů a to je pro každého hráče tou nejlepší
zábavou, jaká může být.
Dostupnost: PC verze
Gran Turismo 5
Rozmanitost a skvělá hratelnost, to jsou přednosti GT 5.
Pokud doma zrovna nedisponujete herní konzolí XBOX 360, ale máte ve svém
televizním stolku konkurenční platformu Sony Playstation 3, pak i pro Vás tady
máme horkou novinku. Letos se na pultech obchodů objevila hra Gran Turismo 5,
která obsahuje více než 1000 vozů, mezi kterými nechybí ani velké množství vozů
BMW, mezi kterými nechybí BMW 1M Coupé. Závodní sérii Gran Turismo se
podařilo zabodovat hned prvním dílem a od té doby je považována za to nejlepší,
co lze v závodním žánru najít. Tradičně obsahuje množství různých aut, ale v první
řadě skvěle zpracovává jejich jízdní vlastnosti, takže se s každým modelem jezdí
jinak. Nejnovější pátý díl na tomto schématu mění jedinou věc: hra je přístupnější
širokým hráčským masám. Není tedy nutné bát se zdlouhavého a frustrujícího
učení. Tedy aspoň v úvodu hry. Závody se dělí do pěti kategorií, které odrážejí jak
obtížnost, tak i výkonnost vozů, které zde proti sobě nastupují. Začínáme tradičně se slabými „nákupními taškami“, abychom se časem dostali přes sportovní
modely až k Le Mans speciálům nebo monopostům formule 1. Bohatá je i paleta
závodních disciplín, která vedle cestovních vozů pokrývá například i motokáry, závody americké série NASCAR nebo rally. Pokud si chcete užít opravdu ten nejlepší zážitek, pak doporučujeme pořídit si volant, díky kterému jsou jemné korekce
ve vysokých rychlostech daleko jednodušší, nežli při použití klasického ovladače.
Modely BMW ve hře: BMW 120d, BMW 120i, BMW 135i Coupé,
BMW
2002
Tu r b o ,
BMW
320i
To u r i n g
C a r,
BMW
330i,
BMW Concept 1 Series tii, BMW 1 M Coupé, BMW M3, BMW
M3 Coupé, BMW M3 CSL, BMW M3 GTR, BMW M3 GTR Race
C a r, B M W M 5 , B M W M c L a r e n F 1 G T R R a c e C a r, B M W V 1 2
L M R R a c e C a r, B M W Z 4 , B M W Z 4 M C o u p é
Dostupnost: Sony Playstation 3
BMW revue 4/2011 97
BMW revue 1/2012
1/201
Pro příští číslo BMW revue, které vyjde v březnu 2012,
připravujeme tato témata:
BMW revue
Nové BMW řady 3
Hned v příštím čísle se můžete těšit na první jízdní
zkušenosti s novou generací BMW řady 3 Sedan.
Také se již nemůžete dočkat?
Jens Marquardt
Nahlédneme do zákulisí BMW Motorsport, zjistíme,
co nás čeká v sezoně 2012 a představíme si nového
šéfa týmu Jense Marquardta.
BMW Guggenheim Lab
Seznámíme Vás se společnou iniciativou BMW
a světoznámého newyorského muzea Guggenheim,
která je zaměřena na řešení problematiky
městského života.
Titanic
15. dubna 2012 to bude přesne 100 let, kdy na dno
oceánu klesla jedna z nejvelkolepějších lodí všech
dob, slavný Titanic. V pristim cisle si toto smutné
výročí připomeneme.
Grafická úprava a sazba:
TOPSTAR agency a.s.
(ročník XIV, číslo 58, 4/2011)
Cena:
ČR: 85,- Kč SR: 4,15 EUR
Vydavatel a redakce:
TOPSTAR agency a.s.
Krátká 22, 100 00 Praha 10
tel.: 274 818 319, 274 818 324
fax: 274 821 254, e-mail: [email protected]
Inzerce:
tel.: 274 818 319, fax: 274 821 254
e-mail: [email protected]
98 BMW revue 4/2011
Předplatné (4 čísla):
ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel
SR: 13,96 EUR
zajišťuje Media Print Kapa Pressegrosso, a.s
oddelenie inej formy predaja
P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava
tel.: +421 244 458 821, 16, 0800 188 826
fax: +421 244 458 819
e-mail: [email protected]
Redakční rada pod vedením Evy Bychlové:
Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke
Distribuce:
ČR: directmail, Mediaprint & Kapa
SR: Pressmedia
www.bmwrevue.cz
http://facebook.com/BMWrevue.CR
Nevyžádané rukopisy a fotografie
se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno
MK ČR pod registračním číslem E 7991.
ISSN 1213 – 2497
Výkon, lehká konstrukce,
kompaktní rozměry
Modelová řada
Dieseljet
D 445
DIESELJET
6 dospělých + 1 dítě
D 625
DIESELJET
11 dospělých
D 505
DIESELJET
8 dospělých
NOV
NOVĚ
VĚ
D 565
DIESELJET
v nabídce
4 dieselové jety
9 dospělých
TURBOJET
Modelová řada
Turbojet
385
5 dospělých + 1 dítě
TURBOJET
285
3 dospělí + 1 dítě
TURBOJET
325
4 dospělí + 1 dítě
TURBOJET
445
5 dospělých + 1 dítě
TURBOJET
505
7 dospělých + 1 dítě
Přední světoví specialisté na jetové tendery • www.williamsmarine.cz
BYCHL YACHT CENTRUM a.s. - Výhradní zastoupení Williams pro Českou a Slovenskou republiku • www.bychlyacht.cz
ASUS doporuuje systém Windows® 7.
Věříš v lásku na první pohled?
Nic takového jste dosud neviděli.
Nic takového jste dosud nezažili. Je absolutně překrásný.
Je výjimečně tenký – v nejužším místě pouhé 3 mm. Je výjimečně lehký – tělo z broušeného hliníku má
hmotnost pouhých 1,1 kg. Je extrémně rychlý – díky výkonnému procesoru Intel® Core™ i7 druhé generace,
pevnému disku SSD s rozhraním SATA Revision 3 a standardu USB 3.0. K probuzení mu stačí pouhé 2
sekundy. O špičkový zvuk se stará technologie SonicMaster. Představujeme vám nejúžasnější Ultrabook™,
Asus ZENBOOK™ – lásku na první pohled.