Mediteranska klima

Biomy
• Doporučená studijní literatura: Prach K,
Štech M, Říha P (2009) Ekologie a
rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha.
Biomy
Hejcman Michal
Biomy – velkoplošné ekosystémy vázané na
dané podmínky makroklimatu
Poloha obraníku Raka
• Náklon zemské osy:
23°27‘ (odpovídá
poloze obratníků Raka
a Kozoroha)
• V době letního
slunovratu (21. 6.) je
slunce kolmo na
obratník Raka (v zenitu)
• Oblast mezi obratníky je
hranicí tropů
• Náklon osy Země –
střídání ročních období,
změna délky dne a noci
Monument upozorňující na průběh obratníku Raka v Mexiku
Teplotní režim Země
Tlaková výše – anticyklóna
Tlaková níže - cyclóna
• Pevnina –
rychlejší
ohřívání a
chladnutí než
moře
• V létě převládá
pohlcování
tepla, v zimě
výdej
• Vznik tlakových
útvarů a tím i
větrů
Globální proudění vzduchu na
Zemi
Rozložení
pravidelných
tlakových útvarů
na Zemi v létě a v
zimě
• Monzuny –
letní monzun v
Asii
• Silné mrazy v
ČR – rozšíření
sibiřské tlakové
výše do střední
Evropy
• Červnové deště
– dozvuk
monzunu u nás
Místní větry
• Mistrál – vznik stabilní tlakové výše nad
Massive Central a stékání studeného
vzduchu do okolí
• Blizard – vane od severoamerické tlakové
výše k jihu
• Středomoří – střídání proudění vzduchu
od moře a k moři ve dne a v noci
• Föhn – proudění vzduchu přes horskou
překážku
Pohon mořských proudů
Klimatické pásy Země
•
•
•
•
•
Nepravidelné rozložení pevnin a
moří na Zemi
Tropický pás – deštné pralesy a dále opadavé lesy a savany
Subtropický pás – zejména pouště
Teplý mírný pás – přechodná oblast se zimními dešti s suchým létem, tvrdolistá vegetace (Mediterán), vždyzelené lesy,
Chladný mírný pás – opadavé lesy, stepi a studené poušte, na severu borální jehličnaté lesy (Tajga)
Chladný pás – tundra, polární pouště a ledové pustiny
Proporční rozložení nadmořských
výšek a mořských hloubek na Zemi
Průměrná roční teplota na Zemi
(schematizováno)
Průměrné roční množství srážek na
Zemi
• http://wpcontent.answers.com/wikipedia/co
mmons/d/d6/MeanMonthlyP.gif
Oblasti se sněhem jako
významným ekologickým činitelem
Klimadiagramy dle Waltera
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Biom opadavého listnatého lesa
Nadmořská výška
Průměrná roční teplota
Roční suma srážek
Y osa levá - teplota po 10°C
Y osa pravá - srážky po 10 mm
A – průběh srážek
B – průběh teploty
Svislé šrafování – srážkově
příznivé období, černá barva –
změna školováni srážek nad
100 mm (10x), silný přebytek
srážek
-3.5 – přůměrná teplota
nejchladnějšího měsíce
-25 – nejnižší naměřená
teplota
[50-40] – doba po níž měření
probíhalo
C – průměrná teplota pod 0 °C
D – možný výskyt mrazu
E – počet dnů bez mrazu
Osa X – jednotlivé měsíce roku
Klimatické rekordy
•
•
•
•
Nejvyšší teplota ve stínu: 57,7°C
Nejnižší teplota: -89,2°C
Největší teplotní rozpětí: -77,8°C až 35,0°C (Omjakon, Sibiř)
ČR: 40,2°C (Uhříněves 1983), -42,2°C (Litvínovice u CB, 1929)
•
Nejvyšší srážky: 26 461 mm (Cherrapunji, Indie 1981), za jeden den: ostrov
Reunion 1 870 mm
Nejnižší srážky: 0 mm Iquique, poušť Atakama Chile, 14 let bez srážek
ČR: Březník na Šumavě 1 500 mm ročně, denní maximum: 345 mm v
Jizerských horách v roce 1897 (Evropský rekord)
ČR: nejnižší srážky 425 mm (dlouhodobý průměr), Libědice pod
Doupovskými horami (u Kadaně)
Nejsilnější vítr: 416 km/hod na Mt. Washington 1934, u nás 216 km/hod v
roce 2007 na Sněžce
•
•
•
•
Primární produktivita moře
Primární produktivita souše
Proporční množství N vázaného v
různých biomech
Zemědělská produkce
Biodiverzita na Zemi
Druhová bohatost cévnatých rostlin
Druhová bohatost cévnatých rostlin
Salinita a počet druhů rostlin
Růstové formy rostlin podle
Raunkiera
• Epifyty, Fanerofyty, Chamaefyty,
Hemikryptofyty, Geofyty, Terofyty
Zastoupení životních forem v
biomech (podle počtu druhů)
Vývoj půdních typů v různých
biomech
Vztah mezi klimatem, půdami a
biomy v evropské části Ruska
Tropický deštný les
Tropický deštný les
Liány: Rattan - Calamus
• Srážky přes 4 000 mm
• Charakteristický denní průběh srážek
• Velké přehřívání povrchu stromů (přes 40C),
rozdíl proti lesu až 15C
• Vývoj xeromorfních listů se silnou kutikulou na
povrchu zápoje
• V interiéru – tenké a široké listy
• Bylinné patro slabě vyvinuto – nedostatek světla
• Výskyt 90% všech druhů lián (rattan - Calamus,
Arecaceae; Aristolochiaceae, Araceae,
Bignoniaceae)
• 325 druhů
paleotropického
rozšíření
• Výroba nábytku,
vláken
• Calamus inermis
- Indie
Calamus inermis
• Využití
stavebních jeřábů
pro studium
deštných lesů
Půdy v tropickém lese
Epifyty - Výskyt „vzdušného
humusu“
• Velmi staré (kontinuální vývoj již od
třetihor)
• Výrazný promivný režim půd (půdy chudé
a kyselé), nadbytek Fe a Al
• Uzavřený a velmi rychlý koloběh živin
• Posuvné zemědělství (shifting agriculture)
• Gap dynamics – udržení velké druhové
pestrosti
• Platycerium
(parožnatka,
Polypodiaceae)
– 18 druhů ve
všech tropických
oblastech
• Až několi tun na
ha
Platycerium bifurcatum - Austrálie
Epifyty - Bromeliaceae
Epifyty: Anthurium (Araceae)
• Celkem 3 170
druhů domácích
především v
tropické Americe
(jeden v západní
Africe)
• Tillandsia Nejznámější rod s
600 druhy, Linné
pojmenoval podle
švédského lékaře a
botanika Tillandera
(1640 – 1693)
Tillandsia ionantha – střední Amerika, zranitelný druh
Škrtič – roste jako epifyt a spouští
kořeny na zem
• 600 – 800
(1000) druhů
tropické
Ameriky
Anthurium andraeanum
Škrtič rod Clusia (Clusiaceae)
• Ficus watkinsiana na
Syzygium
hemilampra,
Austrálie
• 140 – 150
druhů
domácích v
tropické
Americe
Clusia rosea