Digitální - ZŠ Jižní

Š K O L N Í
Č A S O P I S
Z Á K L A D N Í
Š K O L Y
J I Ž N Í
I V .
Číslo 138
Únor 2015
Digitální
V tomto čísle
najdete
Digitální technologie
Terakotová armáda
Návštěva kostela
Ze života Fretek
Renesanční Praha
Rozhovor s panem
školníkem
Jizerská 50
technologie
Slovo šéfa
Únor bílý - pole sílí. Zatím moc bílý není, ale třeba Vás posílí jarní – bílé
prázdniny v konci února!
Blahopřeji vítězným třídám ve školní hře a přeji ostatním dost elánu na
startu dalšího pololetí.
Trochu došlo k obměně školního časopisu a tak Kiwi magazínu přeji do
dalších let s novým designem hodně čtenářů a přispěvatelů.
Mgr. et Bc. Daniel Kaiser,
ředitel ZŠ Jižní
Obsah
Slovo šéfa, vyhodnocení školní soutěže
2
Vyhodnocení školní soutěže
Jižní v kostele
3—4
Renesanční Praha
5
Co je nového u Fretek
6—7
Prvňáci už píší knížku
8
Rozhovor s panem
školníkem
9
Lezecká stěna, EJCC
2015, Little League
10
Jizerská 50
11
Projekty
11—14
Digitální
technologie
15—17
Anglický koutek
poezie
18
Paddington
19
Stránka 2
kiwi
Číslo 158
Jižní v kostele
V
ítá vás třída 4. A na
krátké prohlídce kostelem svaté Anežky České.
Anežka česká je patronkou
starých a nemocných lidí.
Byla to nejmladší dcera Přemysla Otakara I. Když už
byla dospělá, tak se starala o
nemocné a staré lidi. Na
oplátku, že se o ně hezky
starala, jí nechali postavit
kostel, který navrhl František Nosek, ale když se začalo
stavět, byla věž zvýšená na
rovných 28 metrů. Kostel je
dlouhý 29 metrů a široký
18,2 metrů. Původně měl
kostel tři zvony, ale všechny
tři byly za druhé světové
války roztaveny a byly z nich
vyrobeny kanóny. Stavba
byla povolena 1. 3. 1935 a za
osm měsíců, tedy 28. 10.
1935, byla dokončena.
V úterý odpoledne jsme
s třídou šli do kostela. Kostel
je blízko u školy na Roztylském náměstí. Dobře ho
znám a vím, že je zasvěcený
sv. Anežce České. V kostele
nás přivítala paní Tučková.
Nejprve jsme se dozvěděli
něco z historie kostela sv.
Anežky. Pak jsme se dozvěděli něco z jeho historie a
také různé zajímavosti, např.
že křížová cesta není ze dřeva, ale z plastu. Prohlédli
jsme si i velký betlém. Já
jsem si při tom zavzpomínal,
jak jsme ho s ministranty
stavěli. Potom jsme se vydali
na věž a po cestě nám paní
Tučková říkala o hodinách,
které jsou na věži. Z věže byl
krásný výhled, viděli jsme až
na Pražský hrad. Byla to
hezká prohlídka kostela.
Myslím, že i nevěřící kamaBára Hrubá, 4. A rádi se něco dozvěděli.
Dne 20.1.2015 jsme byli o
Filip Koběrský, 4. A
odpoledním vyučování
v kostele sv. Anežky České
S třídou a paní učitelkou
na Spořilově. Nejdříve jsme
jsme navštívili kostel sv.
si sedli do lavic kostela.
Anežky na Spořilově, který
Dozvěděli jsme se, kdy se
se nachází kousek od naší
kostel založil, kdo byl jeho
školy. Zaujal mě vnitřek
hlavním architektem atd. Na kostela. Byla tam krásná
konci prohlídky jsme šli na
vitrážová okna, kříž
věž, odkud byl moc krásný
s Ježíšem, socha svaté Anežvýhled. Paní Tučková nám
ky a zajímavý strop. Provápůjčila bublifuky a my jsme
zela nás tam paní, která
foukali, foukali, foukali a…
nám vyprávěla, jak se kostel
Moc se mi tato akce líbila!
stavěl a kolik stál peněz.
Ráda si ji zopakuji.
Také jsme se dozvěděli, že
pozemek koupil jeden hodný,
Amálka Vlasáková, 4. A bohatý člověk, aby se na něm
mohl postavit kostel. Kostel
se mi moc líbil, ale nemodlím
se a nevěřím v Boha a do
kostela chodit nebudu.
Dnes jsme šli do kostela sv.
Anežky. Když jsme přišli,
paní nám říkala spoustu
zajímavostí o kostele a o
Spořilově v dřívější době.
Víte o tom, že kostel sv.
Anežky se stavěl 8 měsíců? A
to ten kostel stavěli lidé bez
strojů, jediným jejich nářadím byly jejich ruce. Paní
nám ukazovala ještě betlém.
Podívali jsme se také na věž
kostela, kde jsme foukali
bublifuk. Ohromil nás nádherný výhled na Prahu
s Pražským hradem. Pak nás
vystřídala třída 4.B.
Mates Jalůvka, 4. A
Laura Popková, 4. A
Číslo 158
kiwi
Anička Nedvědová, 4. A
Jednoho dne jsme šli do kostela svaté Anežky. Paní průvodkyně nám už za dveřmi
přichystala čaj. Potom jsme
se posadili a paní, která nás
prováděla po kostele, nám
ukázala různé zajímavosti
na interaktivní tabuli, např.
že se na místech, kde ještě
nebyl Spořilov, pásly ovce a
že děti vydělávaly na stavbu
tím, že prodávaly lístečky za
2 koruny (tolik dříve stála
cihla). Potom nám paní ukázala malý betlém a šli jsme
nahoru na věž. Bylo tam
hrozně moc schodů. Vyšli
jsme až tam, kde jsou hodiny. Také tam byly dva balkonky a na tom prvním nám
paní průvodkyně půjčila
bublifuky, z nichž jsme vyfoukali hrozně moc bublinek.
Museli jsme ale skončit,
protože po nás byla k prohlídce připravena jiná třída.
Prohlídka kostela se mi moc
líbila
Stránka 3
Jednoho dne se ve škole konal zápis do prvních tříd jako
ve všech školách, proto jsme
místo učení šli do na prohlídku do kostela sv. Anežky
České. Dozvěděla jsem se o
kostele spoustu věcí. Třeba
to, že kostelní věž měla být
podle původního plánu menší. Byli jsme i na kostelní
věži, která má víc jak 20
metrů. Vedli na ni dlouhé
točité schody. Když jsme
vystoupili na kostelní věž,
museli jsme rozrazit dveře
jako v nějakém akčním filmu, abychom se dostali na
terasu. To samé jsme absolvovali na druhé straně.
Z terasy jsme foukali bublinky z bublifuku. Ale pak jsme
zjistili, že už musíme jít,
protože na prohlídku čekala
další třída. Proto jsme šli
zpět do školy. A tak proběhla
naše prohlídka kostela.
stála 1 cihla pro kostel. Líbila se nám barevná vitrážová
okna, i ta byla pořízena jako
dar místních lidí. Dominantou kostela je 28 metrů vysoká věž, ze které jsme foukali
bublinky. V suterénu kostela
je divadelní sál a skautské
Aneta Egerová, 4. A klubovny. V kostele se nám
Paní učitelka pro nás připra- líbilo a těšíme se na další
návštěvu a vyprávění paní
vila zajímavý program, šli
Tučkové.
jsme se podívat do kostela
sv. Anežky na Spořilově.
Míša Pánková, 4. A
Před 80 lety byl položen základní kámen a založen spolek pro postavení katolického
chrámu. Se sbírkou pomáhaly i děti, které prodávaly
lístečky za 2 Kč, tolik tehdy
Jednoho prosincového středečního rána se postupně vypravily obě
třídy deváťáků ze ZŠ Jižní do
kostela na Roztylském náměstí.
Zde nás už čekal bratr Jakub,
který měl celou třičtvrtihodinu
připravený program. Děti se
seznámily s historií kostela, základy křesťanské víry, vybavením
kostela a též, což ocenily nejvíce,
osobními zkušenostmi bratra
Josefa. Já sama oceňuji především velmi milé přijetí a osobní
přístup, též otevřenost
v odpovědích na dotazy. Ačkoli
sama kostel znám, dozvěděla
jsem se i já novinky, které mě
překvapily. Myslím (a z reakcí
žáků to též vyplývá), že to pro
nás byla vydařená akce, na níž
jsme „využili“ místní kostel.
Doufám, že spolupráce bude
pokračovat a děti se znovu do
kostela vrátí při výtvarné výchově, příští deváťáci zase v rámci
občanské výchovy absolvují
podobný program. Velmi bych
chtěla poděkovat bratru Josefovi
za vstřícnost i skvělý přístup
k dětem, moc si toho cením.
Mgr. Daniela Kaudersová,
třídní učitelka 8. M
Stránka 4
kiwi
Číslo 158
Renesanční Praha
Jelikož jsme v českém jazyce
pro svou ženu Annu. Leto-
astronoma Jana Keplera a
probírali téma renesance,
hrádek mě zaujal svým
dánského hvězdáře Tycho de
konal se ve středu 17. prosin- zvláštním tvarem střechy,
Brahe, které se nachází před
ce pro 8. ročníky renesanční
která může někomu připomí-
gymnáziem Jana Keplera.
výlet po Praze. Během celého
nat spodní část lodi. Součástí
Výlet byl velmi zajímavý a
výletu jsme měli za úkol
letohrádku je i královská
dozvěděl jsem se spoustu
průběžně vyplňovat pracovní
zahrada, do které jsme se
nových věcí.
list, ve kterém byly různé
bohužel nedostali, protože
úkoly a otázky týkající se
byla uzavřena. Také jsme
námi navštívených míst.
mimo jiné měli možnost vidět
Naše trasa začínala u Leto-
například Klášter barnabitů
Daniel Hudek, 8.M
hrádku královny Anny neboli nebo Martinický palác. NejBelveder, který nechal roku
více mě však na celém výletu
1538 vybudovat Ferdinand I.
zaujalo sousoší německého
Číslo 158
kiwi
Stránka 5
Co je nového u Fretek
Fretky to na Hradě rozsvítily
Ještě před Vánoci, v neděli 7.prosince si Fretky daly na Pražském hradě sraz. Pomohly
tak spolu s ostatními rozsvítit Vánoční strom. Tento strom a celé slavnostní rozsvěcení
bylo na podporu Dětských SOS vesniček.
Tma pomalu přicházela, stromeček začal svítit, děti z dětského sboru zpívaly krásné koledy a poté zahrál na saxofon pan Felix Slováček. Moc se nám to líbilo a můžeme všem
příští rok tuto akci doporučit.
Mgr. Lenka Kabelová,
třídní učitelka 3. F
vých látek, například
pečnými složkami cigaret
nikotin a dehet. Kouření
jsou nikotin a dehet. Oxid
je návykové a škodí zdra-
uhelnatý zabíjí krvinky a tím
ví. Z kouření vzniká rako- se neprokrvují konce prstů
vina plic. Že člověk kouří,
a tím konce prstů černají
jde poznat i na zubech a
a odumírají. Na obrázku jsme
nehtech.
viděli plíce kuřáka a vypadá
Lukáš Crha, 3.F
to hnusně.
Vojta Pečínka, 3.F
Beseda o kouření byla super.
Vyhráli jsme týmový kvíz.
Trvalo to dvě hodiny. Kouře-
Fretky a cigarety
ní je FUJ“ (nikdy jsem nekouřila) Ale kouřila, nekouřila, stejně je to fuj!
6. ledna nás navštívil pan
Adam Kulhánek, aby nám
Klaudie Hanušová, 3.F
řekl: „Nemáte kouřit“. Aby
nás přesvědčil, ukázal nám
obrázky plic, zubů a prstů
kuřáků. Ty obrázky: „fuj, fuj“.
Přesvědčil mě. Nebudu kouřit.
Jirka Mikula, 3.F
Dozvěděli jsme se, že
Místo vyučování jsme
měli besedu o kouření.
Povídali jsme si o tom, co
je v cigaretách a co dělá
kouření s plícemi. Nebez-
v cigaretách je několik škodli-
Stránka 6
kiwi
Číslo 158
Fretky znají tajemství lesa
T
entokrát jsme ve Veletržním paláci měli
program
s názvem
„Tajemství lesa“. Ukázali
nám díla, která měla připomínat les. Mezi nimi byl i
Lesojan. Půjčili nám ohýbací
příšerku, které jsme postavili
domeček. Pracovali jsme ve
skupinkách.
Erik Epstein, 3.F
V galerii jsme si prohlédli
různé výstavy, třeba o lese.
Rozdělili jsme se do skupin.
Já jsem byla ve skupině
Číslo 158
s Adamem, Markem, Alenkou a Emmou. Za úkol jsme
měli vytvarovat svého Lesojana. Pojmenovali jsme ho
Super list. Pak jsme mu vyráběli domeček z krabic a
různých potřeb.
Ve Veletržním paláci jsme
byli na výstavě „Tajemství
lesa“. Ze začátku jsme si
podívali, kdo co zažil. Potom
jsme všichni byli zařazeni do
pěti skupin. Každá skupina
Verča Jandourková, 3.F dostala svoje strašidýlko a
měla si z něj vytvarovat jiné.
Paní lektorka nám vyprávěla
Lukáš Crha, 3.F
příběh o skřítku Lesojanovi.
Pak jsme ho vyrobili ze staré
punčochy, drátků a korálků.
Povedl se nám. Dožívá se
1 000 let.
Kačka Varajová, 3.F)
kiwi
Stránka 7
Prvňáci už píší knížku!
N
aše Káňata se pustila
do pozorování zvířat
v zimní přírodě. A poněvadž
zvířata po sobě ve sněhu
zanechávají stopy, naučili
jsme se některá poznávat.
Nejdříve jsme zvířata na
školní zahradě stopovali,
pak jsme je pozorovali a
nakonec jsme o nich vytvářeli každý svoji knížku. Dokázali jsme správně natisknout
stopu ke zvířátku, vybarvit
zvířátko a napsat k nim už
nějaká slova! Do knížky
jsme také nalepili dvě různé
spojovačky pro zábavu a
doma nám rodiče pomohli
vyhledat i nějaké obrázky
Stránka 8
navíc. Práce se nám dařila,
byli jsme moc šikovní.
Majda Vlasáková: Mně se
A jak to vidí samy děti?
Nikol Hozáková: A mně se
Thea Šnorová: Mně se líbilo
zase líbilo, jak jsme tiskli
stopy.
líbilo, že jsme už něco psali!
lepení zvířátek.
Babetta
Martin Hušek: Mně se líbily
nálepky od paní učitelky,
hlavně s veverkou.
Töpfer: Naučila
jsem se stopy, neznala jsem
stopu jezevce.
Vendelín Cupal: Naučil jsem
Anežka Trávníčková: Taky
jsme hodně vybarvovali a
doma jsme hledali na počítači bažanta.
se, že je liška taky masožravá.
Emča
Peňafort: Nevěděl
jsem, že jezevec si hrabe
noru a že v ní má čisto. Liščí
nora smrdí.
kiwi
Číslo 158
Rozhovor s panem školníkem Emilem Košťálem
J
ak jste se dozvěděl o naší
škole?
Dostal jsem nabídku.
Už jste někdy školníkem byl?
Ne nebyl.
Co se Vám líbí na Vaší práci
nejvíce?
Nejvíce se mi na mé práci líbí
různorodost.
A co nejméně? Je ve Vaší
profesi něco, co neděláte
s nadšením?
Jsou věci, které musím udělat, ať se mi to líbí či nelíbí.
Těšíte se ráno do práce?
Je to mé zaměstnání a mám
povinnosti, tak musím.
Bydlíte od školy daleko?
V domě nebo v paneláku?
Bydlím v rodinném domku.
Mám to 15 minut autem.
V kolik ráno vstáváte?
V kolik hodin musíte otevírat
školu?
Musím otevírat školu v 7 pro
učitele. Vstávám časně ráno
v 6 hodin.
Stalo se Vám někdy, že jste
zaspal?
Zatím ne a doufám, že se to
nestane.
Proč si tak potrpíte na slušné
zdravení a sundávání čepic?
Myslím si, že je slušnost při
vstupu do budovy si sundat
čepici. Je jedno, jestli je to
chlapec nebo dívka.
Baví Vás být na vrátnici?
Já tu víceméně moc nejsem.
Je to součástí mé práce.
Číslo 158
Jste domácí kutil? Nepřipadáte si pak jako v práci?
Kutil určitě nejsem. Pracuji
pro lidi, co potřebují něco
vyrobit.
Změnilo se něco od dob, kdy
jste chodil do školy?
Já jsem velmi spokojený
s dětmi na této škole.
Čím jste jako malý chtěl být?
Chtěl jste být školníkem?
Ne nechtěl. Čím jsem chtěl
být, zůstává tajemstvím.
Když jste chodil do školy,
jaký jste byl typ? Zlobil jste?
Byl jsem průměrný žák a
nebyl jsem premiant.
Co jste si jako malý přál pod
stromeček? A jaký dárek se
Vám líbil letos?
Když jsem byl malý, byl jsem
rád za vše. K letošním Vánocům jsme jako rodina investovali do domu, byl to náš
společný dárek.
Tak všeobecně.
Jaké máte koníčky?
Jako koníček mám 30 let
závěsné létání (rogalo).
Hrajete nebo jste hrál na
nějaký hudební nástroj?
Ano na kytaru a na basu.
Jezdíte na hory nebo raději
k moři?
Zásadně na hory. Moře nemám rád.
Máte smartphone?
Ano, samozřejmě. Musím jít
s dobou.
Máte počítač? Co na něm
děláte?
Ano mám. Používám ho hlavně ke korespondenci.
Redakce
Máte rád děti?
Ano.
Máte rodinu, děti?
Ano, mám tři kluky.
Staráte se doma o nějaké
zvíře?
Ano měli jsme jich dost. Teď
máme psa, zlatého retrívra.
Sportujete? Fandíte nějakému sportovnímu týmu?
Ano a rád. Fandím všeobecně.
Jakému sportu jste se věnoval, když jste byl malý?
kiwi
Stránka 9
Lezecká stěna Chodov
P
okud máte o víkendu
čas a baví vás lezení,
navštivte lezeckou stěnu na
Chodově. Nachází se v ulici
Donovalská, asi 2,5 km od
naší školy. Uvnitř je boulder
a sedmnáctimetrová stěna
s cestami různých obtížností. Boulder je asi 3 metry
vysoká stěna
s tlustou žíněnkou na podlaze, kde se leze bez jištění.
Venku je 37 metrů vysoký
nepoužívaný komín určený k
lezení, na který potřebujete
aspoň osmdesátimetrové
lano. Mně se nejvíce líbí
boulder.
Vojta Lančarič, 5. V
European Junior Curling Challenge 2015
Ve dnech 3. - 9. 1. se v Curling aréně Praha - Roztyly
konala evropská kvalifikace
na MS juniorů v curlingu.
Naši hoši se dostali na první
místo ve skupině a tím i do
čtvrtfinále. Tam se proti nim
postavili Španělé, se kterými
bohužel prohráli 4:5.
V pátek 9. 1. jsem se byl
podívat na finálové zápasy,
tedy o první a třetí místo. O
první místo se utkali Španělé
a Rusové. Až do konce to
bylo velmi napínavé, ale
nakonec Rusové zahráli
krásnou dvojku a tím se
dostali na MS v curlingu
juniorů.
Jakub Rychlý, 7.P
Little league
D
ne 17.1. a 18.1. jsem
se zúčastnila Little
League. Na tomto turnaji
se vybírají nejlepší hráčky
softballu pro reprezentaci
České republiky. Nejlepší
hráčky se zúčastní evropského turnaje nejlepších
družstev Evropy. Ten,
kdo zvítězí, může se
účastnit turnaje v Americe. Minulý rok české hráčky zvítězily a reprezentovaly český softball v Americe. Byl to pro ně velký
Stránka 10
zážitek. Tento rok sbírám
zkušenosti a příští rok se
můžu také zkusit zúčastnit a
třeba se na tento velký turnaj
také podívám. Na víkendovém
turnaji jsem byla se svou kamarádkou Emmou B., která
také hraje softball. Víkend,
kde bylo hodně sportu a také
hodně legrace, jsem si se svými kamarádkami z družstva
velmi užila. Těšíme se na
další turnaj.
Karolína Šťastná, 5. V
kiwi
Číslo 158
Jizerská 50
V
neděli 11. 1. 2015 se
uskutečnil závod Jizerská 50. 48. ročník byl zkrácen na 46 kilometrů. Vítězem
se stal Morten Eide Pedersen. Nejlepší český závodník
Stanislav Řezáč dojel na 7.
pozici. První pozici mezi ženami obsadila za Rakousko
startující Kateřina Smutná.
Položil jsem pár otázek svému tátovi, který se jí účastnil.
Proč ses na Jizerskou 50
přihlásil?
Naposledy jsem jel Jizerskou
50 před 20 lety, a tak jsem si
řekl, že by byla vhodná příležitost si tenhle slavný závod
zopakovat, dokud je
v Čechách ještě sníh. Zimy
jsou totiž čím dál tím teplejší
a je možné, že za pár let už
nebude sníh vůbec. Na rozdíl
od sjezdovek, kde se používají sněhová děla, běžecké tratě
spoléhají na přírodní sníh.
V letošním roce byla 50 zkrácena asi o 5km, právě
z důvodu sněhových podmínek a loni se dokonce – popáté v historii – nejela vůbec.
Mít možnost jet stejný závod
a porovnat se s nejlepšími
našimi i zahraničními lyžaři,
olympijskými vítězi, se tak
často nenaskytne a je to
krásný pocit být ve společnosti stejně smýšlejících
nadšenců.
Jak ses na závod připravoval?
Po Vánocích naštěstí začalo
sněžit, takže jsme druhou
polovinu vánočních prázdnin
strávili na naší chalupě poblíž Jizerských hor. Celkem
Číslo 158
jsem v přípravě naběžkoval
kolem 150 km, další kilometry jsem běhal v Praze. Díky
zmrzlému povrchu jsem však
nemohl trénovat klasickým
stylem, prvně jsem jel klasikou až závod. Mimo to jsem
v Praze dolaďoval technické
vybavení, pořídil jsem si
kvalitní fluorový skluzný
vosk a delší hůlky. Před samotným závodem jsem ještě
vyzkoušel kvalitu mazání,
protože na klasickou techniku je nutné, na rozdíl od
bruslení, mazat stoupacím
voskem. Před startem jsem
tedy ještě domazal modrý
klistr, prvních asi 10km závodu vede totiž téměř pořád
do kopce a to se mi vyplatilo.
Jaký jsi měl cíl a jak jsi nakonec dopadl?
Na stránkách Jizerské 50
jsem si našel svůj čas z roku
1995, který byl 5:05 (5 hodin), a tak bylo mým cílem
jet pod 5 hodin. To se nakonec podařilo, nejen díky zkrácené trati. Měl jsem čas 3:53,
takže na plné trati by byl čas
kolem 4,5 hodiny. A to není
špatné, vědět, že to člověk
běhá lépe než zamlada.
kiwi
Jak to šlo na trati?
Díky přípravě překvapivě
dobře. Měl jsem dobře namazáno, a tak mě do kopce někteří brzdili, málokde se dalo
předjíždět. V druhé části
trati mě však chytaly křeče
do nohou, bylo poznat, že
nejsem zvyklý na klasickou
techniku. V druhé půli jsem
se bohužel propadl asi o 300
míst, jinak to mohlo být ještě
lepší.
Jak vlastně tenhle závod
vznikl?
Letos se jel 48. ročník, takže
Jizerská 50 je jen o pár let
starší než já, dá se říci, že
jsme vrstevníci. V autobuse
do Bedřichova jsem potkal
dědoušky, kteří nevynechali
žádný ročník, dokonce loni,
když nebyl sníh, absolvovali
závod neoficiálně na koloběžce! První ročník se jel roku
1968 jako závod libereckých
horolezců. V roce 1970 se
závodu zúčastnilo všech 14
účastníků expedice Peru
1970 na horu Huascarán,
kteří tam při sesuvu půdy
způsobeném zemětřesením
zahynuli. Od té doby nese
závod název Memoriál expedice Peru 1970. Od roku
1999 je závod součástí série
dálkových běhů Worldloppet,
kam patří třeba i slavný
švédský Vasův běh.
A co plány na příští rok?
Tenhle závod se startuje ve
vlnách podle času dosaženého v předchozích ročnících,
proto bych si měl polepšit. Už
proto by byla škoda nejet
znovu, takže už jenom aby
sněžilo a skol!
Vojta Lančarič, 5. V
Stránka 11
Projekty
6. T v Technickém muzeu
Dne 14. 1. 2015 šla třída 6. T
do Národního technického
muzea. Jeli jsme nejprve ze
stanice Lešanská linkou 135
na stanici metra Roztyly.
Metrem jsme zamířili na
stanici Vltavská, poté jsme
počkali na tramvaj a jeli až k
Národnímu technickému
muzeu. Na pana učitele,
který se šel podívat dovnitř a
zjistit co a jak, jsme počkali
venku. Nakonec nám řekl, že
budeme mít program bez
průvodce. Všem to přišlo
podivuhodné, ale nakonec se
stejně všichni radovali.
Upřímně, koho baví zdlouhavé a nudné proslovy
průvodců? Nejprve jsme se
vypravili převléknout se a
odložit tašky do šaten, načež
jsme navštívili expozici
zvanou Měření času, která
zachycuje rozvoj hodinářství.
Ve skleněných vitrínách byly
zajímavě uspořádány různé
hodiny sluneční, vodní,
přesýpací, ale také mechan-
Stránka 12
ické kolečkové hodiny apod.
Bylo tam také jakési kino a
nad hlavami se nám
rozprostíralo plátno, na němž
jsme zhlédli plynutí času.
Také jsme se podívali do
chemicko-fyzikální části
výstavy, kde se nacházely
různé stroje (např. továrnička
na pivo). Zaujaly mne tam
vtipné (z kartonu vyrobené)
„stojany“ s dírami na obličej.
Připadala jsem si, jako
kdybych byla na Měsíci, či na
nějaké cizí planetě. Nakonec
(do třetice všeho dobrého)
jsme se šli podívat do expozice Doprava na motocykly,
automobily, vlaky a letadla.
Poté jsme se odebrali zpět do
šaten, abychom se oblékli,
vzali si tašky a tramvají,
metrem a nakonec i autobusem dorazili domů.
P.S.: Nesmělo se tam fotit
(vlastně smělo, ale pan učitel
Zikeš byl líný to zaplatit),
proto přikládám fotky pouze
ilustrační.
Sára Jankovičová, 6. T
Čtenářství
Dne 7. 1. proběhl po celém
7. ročníku Projekt čtenářství.
V tomto projektu jsme měli
přečíst pár krátkých detektivek, vytvořit z nich plakát a
splnit všechny předem dané
úkoly. Na začátku se losovaly
skupiny podle vylosovaných
figurek. V naší skupině se
zelenými figurkami jsme
řešili dva případy a to Případ
z Hannover street 247 a
jeden komiksový případ.
Napřed jsme sepsali scénář
k případu z Hannover street,
přitom někteří skládali
kiwi
obrázky z komiksu, a poté
jsme se pustili do řešení.
Proběhlo to rychle. Chtěli
jsme to už odevzdat, ale vtom
jsme si vzpomněli. Technický
scénář. Taková jednoduchost!
A tak jsme ještě dělali technický scénář, tedy scénář
zvuků. Všechny případy byly
správně rozřešeny a tak jsme
mohli jít.
Jiří Matějíček, 7. P
Číslo 158
Terakotová armáda
Terakotová armáda tvoří
nejpůsobivější součást nekropole prvního čínského císaře,
čítá až 8 000 bojovníků z
pálené hlíny, 520 tažných
koní pro 150 válečných vozů
a 150 jezdeckých koní.
Čínský císař nechal tuto
armádu postavit, aby měl po
své smrti s sebou vojáky,
kteří by ho chránili před
zlými duchy a bytostmi ve
světě mrtvých.
Tuto armádu nechal postavit
ještě během svého života
mezi lety 246 a 210 př.n.l
Na stavbě této armády, která
trvala asi 36 let, se podílelo
720 000 obyvatel Číny.
Terakotoví vojáci měří kolem
166 až 202 cm a váží asi 120
až 200 kilogramů.
Každý voják měl jinou uniformu, účes, obličej, a každý
měl jiná gesta.
Italské slovo TERRAKOTTA
znamená v přesném českém
překladu pálená hlína.
Louisa Le Lievre, 6. U
Ufoni mezi vojáky terakotové armády
Dne 22.1. se třída 6.U vydala se podívat na výstavu Terakotové armády. Na výstavě jsme
dostali sluchátka s elektronickou krabičkou, do které jsme zadávali různá čísla, a ona
nám vyprávěla o věcech, které se na výstavě nacházely, např. o čínských penězích nebo o
prvním císaři sjednocené Číny Čchinovi, jehož sochu jsme viděli. Tento císař vešel ve
známost tím, že sjednotil Čínu, zavedl jednotnou měnu i znaky písma. Pak jsme šli do
místnosti, kde se nacházely kopie vojáků s popisem. Také jsme viděli ukázku zbraní, jež
drželi vojáci terakotové armády. Tyto zbraně byly také jen kopiemi originálů. A nakonec
jsme viděli zmenšené vozy s koňmi. Po výstavě jsme měli možnost navštívit obchod, ve
kterém samozřejmě se prodávaly suvenýry. Výstava se nám moc se nám líbila, byla
zajímavá a velmi poučná.
Andrii Lutchenko
aVít Křelina,6. U
Číslo 158
kiwi
Stránka 13
Venezuela
Dne 28. 1. 2015 k nám do školy přijel známý cestovatel Martin Mykiska. Projekt s názvem
Venezuela byl určen 6. ročníkům. Název projektu vycházel z toho, že pan Mykiska cestoval
tentokrát, spolu se svým kamarádem, jak nám sdělil, právě do Venezuely. Promítal nám
videa a obrázky, které tam pořídil. Vyprávěl nám o horách, rostlinách, zvířatech a lidech,
kteří ve Venezuele žijí. Řekl nám také, že Venezuela leží na severu Jižní Ameriky. Na
obrázcích jsme mohli vidět krásy tamější přírody a zjistili jsme kupříkladu, že orchideje,
které tam rostou, jsou nádherné. Také tam žijí tam krokodýli a anakondy. Na konci projektu jsme dostali prostor pro naše dotazy a nebylo jich málo. Projekt trvající zhruba jednu
hodinu se mi líbil a bylo velmi zajímavý a poučný.
Sára Jankovičová, 6. T
Zuby
Dne 7. 1. se konal projekt
zuby. Nejprve jsme šli do
sálku a tam nám vyprávěla
paní zubařka něco o zubech.
Dozvěděli jsme se hodně věcí,
o kterých jsem ani nevěděl.
Ale také jsme se setkali
s informacemi, které jsme již
znali. Řekla nám například
to, že si máme čistit zuby
krouživými pohyby. Potom
když všechno dořekla, odebrali jsme se do třídy a tam
jsme si zuby zkoušeli čistit
tak, jak nám paní zubařka
poradila. Na tento projekt
jsme si totiž vzali kartáčky
na zuby. Jakmile jsme si
zuby dočistili, rozdala nám
paní učitelka kvíz o zubech a
my jsme měli za úkol ho
vyluštit, čímž pro nás projekt
skončil
Lukáš Weinhold, 5. V
Stránka 14
kiwi
Číslo 158
Téma: Digitální technologie
Historie počítačů
Počítače nebyly vždy takové,
jaké jsou dnes. Obří stroje
s malými monitory tehdy
mohly sloužit jen k málo
věcem: Aritmetika, prolamování šifer, fyzika… To bylo
ve válečných letech, v tzv.
nulté generaci počítačů.
SSEC nebo sovětský URAL
1. V Československu patřil k
této generaci např. EPOS 1.
Počítač ENIAC byl prvním
počítačem, který pracoval
obdobně jako dnešní počítače.
1967 David Noble ze společnosti IBM vynalezl floppy
disk neboli disketu, která
vešla v obecnou známost o
čtyři roky později, kdy jsme
se mohli setkat
s osmipalcovou disketou.
V tentýž rok byl také odeDruhá generace
slán historický první e-mail.
Nultá generace
(1955 - 1964)
O rok později, v roce 1972,
firma Hewlett-Packard předÚplně první prakticky použi- Operační rychlost počítačů
telný stroj složil německý
z této generace se pohybova- stavila první kapesní elektronickou kalkulačku HP-35.
inženýr Konrad Zuse. Jmela v několika tisících operanoval se Z1 a vznikl v roce
cích za sekundu. V Českoslo- Rok 1975 vešel ve známost
tím, že Bill Gates a Paul
1938. Byl však hodně poruvensku byl prvním počítaAllen založili v Albuquerque
chový, proto vznikly další
čem této generace EPOS 2.
verze Z2 a Z3. Z3 už byl
Za zmínku stojí také to, roku v Novém Mexiku společnost
Micro–Soft (později Microcelkem dobrý. Tyto počítače 1957 vynalezla společnost
soft), o rok později Steven
vznikly pro matematické
IBM první jehličkovou tisJobs a Stephen Wozniak
účely, oproti tomu počítač
zakládají v Cupertinu v
Collosus Mark I. prolamoval
Kalifornii společnost Apple
Computer.
Čtvrtá generace
(od roku 1982)
německé šifry za 2. světové
války. Tyto počítače spadaly
do tzv. nulté generace počítačů.
První generace
(1945 – 1955)
Počítače z této generace byly
poměrně neefektivní, velmi
drahé, měly vysoký příkon,
velkou poruchovost a velmi
nízkou výpočetní rychlost.
Jejími typickými představiteli byly ENIAC, EDVAC,
Číslo 158
Vývoj této generace počítačů
není ještě ukončen. V tomto
období se můžeme setkat
kárnu. O sedm let později
s takovými vymoženostmi,
Američan Douglas Engelbart jako je grafické uživatelské
vynalezl ve Stanfordském
rozhraní z roku 1984, ktevýzkumném institutu zaříze- rým byl vybaven počítač
ní „X–Y position indicator“,
Apple Macintosh. O rok
pro něž se vžilo označení
později uvedl Microsoft opepočítačová myš.
rační systém Windows 1.0.
Třetí generace
(1964 - 1982)
Daniel Hudek, 8. M
Počítače třetí generace vznikaly od první poloviny 60. let
do konce 70. let. Jejími typickými představiteli byly
počítačové řady IBM 360
nebo Siemens 4004. V roce
kiwi
Stránka 15
Přenosná datová média v čase
Stránka 16
kiwi
Číslo 158
Minecraft
Určitě této hře mnozí slyšeli, ale víte, kdo je její zakladatel a o co v této hře vlastně jde? Tak čtěte dál a
mnoho se dovíte.
Minecraft je nezávislá počítačová hra napsaná v javě,
vyvíjená Markusem Perssonem (Notchem) a jeho firmou Mojang. Je to tzv.
sandboxová hra, ve které si
hráč může dělat, co se mu
zachce. V tomto případě je
hráč vrhnut do krychlovitého 3D světa, kde si hráč
musí sám nasbírat materiál na stavbu obydlí a na
výrobu nástrojů. Ve hře je
aplikován efekt dne a noci,
v noci se objevují příšery,
které vám ubližují. Hráč
buď může sedět a čekat na
svítání, jít ven a bojovat o
svůj holý život, jen se snažit rozšířit svůj skromný
přístřešek nebo jít spát.
Hra se stala jednou z velmi
rychle rozšířených Java her
na světě. Verzi Minecraft
Classic si můžete zahrát
zdarma na oficiálních
stránkách hry, a to včetně
hry pro více hráčů. Momentálně je dostupná verze hry
1.2.5, dále je pak uvolněna
testovací verze 12w24a.
Hra obsahuje různé stupně
obtížnosti od stupně Peaceful, kdy se neobjevují monstra a životy se automaticky doplňují, až po obtížnost
Hard. Hra Minecraft také
obsahuje podporu texture
packů, které změní vzhled
hry. Další z možností
„okořenění“ hry je instalace
prozatím oficiálně nepodporovaných modifikací, které
Číslo 158
na mobilech, popř. počítačích. Bez nich by se ale lidé
snažili mezi sebou komuniS pomocí Wikipedie kovat přímo, nepsali by
žádné urážky atd. Měli
Anna Miřátská, 5. V bychom mezi sebou lepší
vztahy, které by se neomezovaly jen na pouhé „Ahoj,
jak je“ a psaní si o hloupostech. Místo toho bychom
chodili ven, byli bychom
více na vzduchu a netrávili
čas jen koukáním do her.
Také by se lidé mezi sebou
nedohadovali o tom, kdo
má jaký telefon a čí telefon
je lepší. Život bez mobilu
by byl hezčí a všichni bychom se měli více rádi.
mohou přidat například
nové bloky, zvěř a věci.
J. Enriquezová, 6. U
Život bez mobilu
Můj život by se bez mobilního telefonu moc nezměnil. Kdyby však nebylo
Můj život bez mobilu by
mobilních telefonů, nemohbyl, myslím, mnohem plli bychom si v v případě
nější, ale také náročnější.
nouze zavolat pomoc. Také
Mohla bych být volná od
všeho virtuálního a lidé by bychom nemohli hledat
mezi sebou více komuniko- informace na internetu, ale
vali osobně. Mobily, tablety museli bychom pátrat
a počítače nás totiž drží od v knihách. Výhodou by bylo
normálního světa! Většina to, že bychom na elektronilidí je na elektronice závis- ce nebyli závislí a soustředili se více na důležitější
lá tak, že už vůbec neřeší
věci.
normální svět.
Myslím ale, že svět by byl
také mnohem náročnější,
co se týká domlouvání a
zařizování různých záležitostí. V tom nám elektronika velice pomohla.
A. Marešová, 6. U
A. Bublová, 6. U
Život bez telefonů by podle
mě byl lepší. Většina lidí
tráví většinu volného času
kiwi
Stránka 17
Anglický koutek poezie v 7. ročníku
I am writing now in the morning room,
I live in the siting room.
I am sleeping on the chair
I love my perfect hair.
I play my best game,
nonpersons know my name.
I win the game,
everybody know my name.
Do you want a pet?
You must by a cat!
Cat is swift and nice,
it eats fishes, birds and mice.
When it wigles of tail,
it touched a big snail.
But when it spins happily,
it meets its family.
A people with alergy on her hair,
Matěj Koudelka, 7. S may buy in a petcenter pair…
of lizards and fairies WINX
or buy a born cat SPHYNX.
I have uncle Jack he is not black
he looks like Ken his wife has big pen
Jakub Hanák, 7. S
their family has pool the pool is very cool
my niece is very nice she looks like mice
My friends has a sister She is a mister
and nw my brother he looks like my father
So she has got lots of money
they are same but my brother doesn´t have
So she can buy a big honey
fame
I saw her when she eat it
my dad has fame because he worked like
It was very funny She looks like a bunny
doctor for lame
She was wearing a hat from a cute cat
but last year the lame died it was in the
She has a pool The pool is very cool
night…
There are much of water You must pay a
Jan Höffer, 7. P quarter
To swim in a water.
Snake lives in a lake it is so nice and it eats
mice
I love snakes all my life my first snake was
red when it died I was sad.
Some snakes are dangerous and some not.
Snakes are mysterious by the way so why do
people have to take them away.
Maybe my passion of snakes is out of fashion
but that´s the way I am.
David Přerovský, 7. P
Alžběta Kunčíková, 7. R
I would like to fly like a butterfly
butterflyes are beautiful they fly in the sky
I would like to swim like a dolphin
dolphins are very cute when they are jumping
I would like to sleep like a white sheep
sheeps are very friendly but they hate eating
meat.
Martin Daněk, 7. S
Stránka 18
kiwi
Číslo 158
Paddington
Hlavní hrdina: Medvídek
vystoupila rodina Brownova. Když se pan
Brown podíval na medvídka, prohlásil o
V současné době můžete v českých kinech
něm, že je to špinavá zvěř. Paní Brownová se
zhlédnout film Paddington, který byl natovšak rozhodla, že ho tam nemohou nechat,
čen podle knihy Medvídek Paddington auto- medvídka se ujala a pojmenovala ho Padra Michaela Bonda.
dington. I děti si Paddingtona zamilovaly.
Pan Brown pořád nesouhlasil, ale nakonec
Všechno začíná v nejtemnějším Peru. Na
jednom stromě žili 3 medvědi. Tetička, strý- ho jeho žena přesvědčila a vzali si ho k sobě
domů. Ačkoli ne všechno vypadá idylicky, a
ček a mládě. Medvědi v Peru jsou proslulí
výrobou pomerančové marmelády. Medvídky medvídek se snaží vyrovnat s nároky, které
na něj klade moderní civilizace, vše vyvrchodřív navštívil cestovatel z Londýna. Od té
lí tím,že se na scéně objeví ředitelka tamějšídoby se chtějí podívat medvědi do Londýna.
ho muzea a rozhodne se Paddingtona unést
Jednoho dne však nastalo zemětřesení a
a udělat z něj muzejní exponát.
strýček ho bohužel nepřežil. Tetička, která
byla velmi stará, usoudila, že se malý medvídek musí podívat do Londýna. Dala ho na
člun jako černého pasažéra. Mládě nemělo
Proč se kouknout? Vtipné, dojemné a dobře
nic, pouze kufřík plný marmelády a červený vymyšlené.
klobouček. Když ho člun přivezl, nastoupil
Sára Jankovičová, 6. T
na vlak a ocitl se na nádraží Paddington.
Posadil se na svůj kufřík a čekal. Tetička mu
totiž řekla, že jsou v Londýně lidé velice milí,
a že ho vezmou mezi sebe. Z dalšího vlaku
Číslo 158
kiwi
Stránka 19
Víte, že...
…se na některých místech v Praze objevily tzv. chytré koše? Tyto koše jsou vybaveny SIM
kartou komunikující s centrálním dispečinkem, který se díky tomu dozví, jak moc jsou koše
plné. Praha chce tímto předcházet přeplněným košům, kolem nichž se válí odpadky, které
se již do koše nevejdou. V koších se také nachází čidlo, a když se koš zaplní, aktivuje se
v koši lis, který odpad automaticky zmáčkne, čímž koš poskytuje až pětinásobnou kapacitu
oproti běžným košům.
Bc. Tomáš Féllinger
Konkurz
Vyhlašujeme KONKURZ na nové malby v
chodbě u sálku (naproti automatům a u
šatny). Zúčastnit se mohou všichni žáci/
žákyně od 1. do 9. ročníku.
Své návrhy můžete odevzdávat do konce
února p.uč. Hamsové nabo p.uč. Hubačovi, a
to v barevném provedení ve formátu A4.
Bude vybráno pět návrhů a jejich autoři se
budou plně podílet na realizaci maleb na
zeď. Návrh na malbu by tedy neměl být
tvarově i barevně složitý, aby šel na zeď
snadno zvětšit. Fantazii se meze nekladou.
Redakce
Tereza Bečvářová, 7. P
Karolína Šťastná, 5. V
Daniel Hudek, 8.M
Tereza Vernerová, 5. Z
Lucie Jalůvková, 7. P
Lukáš Weinhold, 5. V
Sára Jankovičová, 6. T
Kristýna Zavřelová, 7. R
Vojtěch Lančarič, 5. V
Jiří Matějíček, 7. P
Metodické vedení
Anna Miřátská, 5. V
Bc. Tomáš Féllinger
Jakub Rychlý, 7. P
Grafická úprava
Cecílie Sekalová, 6. T
Mgr. Jiří Valášek
Téma příštího čísla: Jídlo a stravování
Stránka 20
kiwi
Číslo 158