Výtah z publikovaných vědeckých prací o hazardu a jeho psycho

Výtah z publikovaných zahraničních vědeckých
prací o hazardu a jeho psycho-sociálních dopadech
na jednotlivce a společnost
„Jediný způsob, jak vydělat peníze v kasinu, je nějaké vlastnit.“ (Steve Wynn)
„Pokud vlády budou dále pokračovat v přímém vystavování riziku gamblerství
a dostupnosti automatů ve společnosti, dostávají se na kluzký svah a ohrožují
svou legitimitu a roli“ (Castellani)
Zdroj : (název práce, autoři,
místo publikování, rok)
Christian Jacques, Robert Ladouceur,
Francine Ferland, (2000) Impact of
Availability on Gambling: A
Longitudinal Study : Canadian Journal
of Psychiatry Vol. 45, issue 9,
Studie č. 1
Obsah :
•
•
•
•
•
•
Korn, David A (2000) Expansion of
gambling in Canada: implications for
health and social policy, Canadian
Medical Association Journal., Vol. 163
Issue 1, p61-64
Studie č. 2
•
•
•
Výzkum zkoumal vliv dostupnosti kasin na
vývoj gamblerství, jednalo se o kanadský
experiment.
V oblasti otevření kasina se počet
patologických hráčů téměř zdvojnásobil,
rok od otevření.
Výsledky potvrzují hypotézu, že zvýšení v
dostupnosti sázkové činnosti následuje
zvýšení účasti na těchto činnostech a to i
v rámci tak krátké doby, jako je jeden
rok.
Respondenti hlásili také zvýšení negativních
účinků hráčství u příbuzných a sousedů.
70 procent respondentů uvádí, že mezi 66 až
100 procenty z částky kterou utratili v kasinu
by použili na jiné věci, nežli hraní (typicky
zábava, restaurace, oblečení…).
71 procent respondentů si všimlo
negativních sociálních účinků vyšší
dostupnosti hazardu v jejich okolí.
Divize pro závislostí na Harvard Medical
School vytvořila meta-analýzu včetně 35
analýz prevalence. Zpracované studie
ukazují, že v průběhu předchozích 25 let se
prevalence u populace zvyšuje. Problém
patologického hráčství odhaduje zhruba na
5,5 procent, u dospívajících potom 13,3
procenta.
Výzkumy ve Spojených Státech
zaznamenávaly vyšší prevalenci
u vyšší dostupnosti kasin (do padesáti
kilometrů)
Za zmínku stojí, že domácnosti s nižším
příjmem vydaly na hazard více, než
Susan Fischer (2001) A prevalence
study of gambling and problem
gambling in British adolescents, Center
for research into the social impal of
Gambling, University of Plymouth
Studie č. 3
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Robitaille, Éric; Herjean, Patrick,
(2008) An analysis of the accessibility
of video lottery terminals: the case of
Montreal, International Journal of
Health, Vol. 7, Special section p1-15
Studie č. 4
•
Wiebe, Jamie M. D.; Cox, Brian J
(2001) A Profile of Canadian Adults
Seeking Treatment for Gambling
Problems and Comparisons With
Adults Entering an Alcohol Treatment
Program., Vol. 46 Issue 5, p418.
Studie č. 5
•
•
•
•
výšepříjmové (v průměru 2,2 procenta oproti
0,5 procentům). Vzhledem k tomu, že část
příjmů jde státu, dá se tak uvažovat o jisté
formě regresivní daně.
(Volberg, Sterman, 1992) (výzkum z USA),
77 procent příjmů automatů (slots
machine) pochází od patologických hráčů.
(Fisher Balding, 1996) Účastníci národní
loterie mají o mnoho větší pravděpodobnost,
že propadnou hrám na automatech.
62 procent adolescentů závislých na hazardu
má problém s automaty.
fruit machines – nejpřístupnější, 75 procent
někdy hrálo.
10 procent problémových gamblerů krade
peníze rodičům, deset procent používá
peníze prodáváním svých věcí.
Signifikantně větší pravděpodobnost
nesociálních, ilegálních aktů.
Gambleři – děti, potenciálně větší
pravděpodobnost kouřit, brát ilegální
drogy, alkohol.
Problém patologického hráčství je o 40
procent větší u dětí žijících na pobřeží, kde
je větší výskyt fruit machines.
Rodiče hrají signifikantní význam – pokud
jsou sami gambleři.
Data z tohoto výzkumu signifikantně
prokazují větší výskyt VLT přístrojů ve
zranitelných oblastech (sociálně,
demograficky).
Studie obsahuje doporučení úřadům při
schvalování VLT přístrojů – brát ohled na
tyto sociálně vyloučené lokality.
70 procent gamblerů kouří cigarety.
Nejčastější hraní u gamblerů – VLT
v barech a restauracích (56 procent, méně
než 10 procent v kasinech).
Užívání VLT se zdá být klíčovou rozlišovací
proměnnou mezi rekreačním a problémovým
hráčem.
Pavalko, Ronald M, (2004) Gambling
and Public Policy. , Public Integrity ,
Vol. 6 Issue 4, p333-348
Studie č. 6
•
•
•
V recenzi 120 studii v USA a Kanady
(Shaffer a spol, 1997) uvádí prevalenci: 1,6
procent populace lze považovat za
patologické hráče, dalších 3,85 procenta
vykazují některé z nežádoucích účinků
hraní. U dalších 7,7 procent bylo zjištěno
riziko patologického hráčství.
Výzkum ukazuje, že přístupnost hazardu má
prokazatelný přímý vliv na vývoj
patologického hráčství (Pavalko, 2001).
Devíti členná komise NGISC vypracovala
zprávu o sociálních dopadech hazardu
(NGISC 1999). Doporučení:
- Upozornění o škodlivosti hazardu by
měla být umístěna na všech hracích
místech.
- Státy by neměly povolovat žádné
další hazardní zařízení a automaty
v restauracích a sousedství nákupních
center atp. a místo toho zastavit nebo
omezit stávající provoz.
- Státy by měly zamezit agresivní
reklamě, zejména té cílené na chudé
a sociálně vyloučené lokality.
- Přijmout jasnou politiku vůči
patologickému hráčství.
- Zřídit úřad vysoce postaveného
„manažera“ zodpovědného za dohled
na politiku patologického hráčství.
- Odmítnout tuto službu všem
zákazníkům, jejichž chování
vykazuje známky problémového
hráčství.
- Vytvořit výzkumy prevalence obecné
populace, s zvláštním důrazem na
problém hazardních her u mládeže,
žen, minorit a dalších problémových
skupin.
- Udržovat seznam poskytovatelů
léčby a svépomocných
skupin.
- Dotovat náklady na léčbu
problémových hráčů.
- Stanovit postup pro dobrovolný
osobní zákaz v přístupu k hazardním
hrám.
Griswold, Mary Tabor; Nichols, Mark
W (2006) Social Capital and Casino
Gambling in U.S. Communities, Social
Indicators Research, Vol. 77 Issue 3,
p369-394
Studie č. 7
•
Na území spojených států funguje Americká
hráčská asociace (AGA), která pochází od
sdružení poskytovatelů hazardu jako
lobbovací organizace, která sama vytvořila
Národní centrum zodpovědného hraní.
Nachází se v Kansas City, Missouri, jeho
úkolem je podpora výzkumu a sbírání
informací o problémovém hraní, financování
těchto výzkumů, tvorba prevence a
léčebných strategii.
•
Sociální kapitál je multidimenzionálním
konceptem, který získává stále více
pozornosti. Mnohé studie prokázaly
souvislost sociálního kapitálu s kvalitou
života (např. Requena, 2003), hospodářským
rozvojem a výší HDP (např. Knack a Keefer,
1997) a úbytkem trestné činnosti (např.
Rosenfeld et al., 2001). Samotný sociální
kapitál měří míru koheze komunity,
společnosti, například v indikátorech
skupinové participace, soudržnosti rodiny a
podobně.
Analýza dokazuje, že dostupnost kasina do
patnácti mil od komunity signifikantně
tento sociální kapitál snižuje.
Prevalence hazardu v Pensylvanii :
- U méně než středoškolsky
vzdělaných jde o 7,3 procent,
- U středoškolsky vzdělaných 5,6 %,
- U vysokoškolsky 3,4 %,
- U lidí vydělávajících méně než
25000 dolarů za rok 5,9 procent,
- 6,8 % u rozvedených,
- 7,6 % u singles,
- 6,5 % u těch, kteří si nespoří na
důchod (4,7 % u spořících),
- Celkově 4,8 % z populace (průměr
USA 2,8 až 3,9 %). Stát se nachází
velmi blízko (většina obyvatel hodinu
jízdy) od Atlantic City.
Studie v Kanadě, USA, Velké Británii,
Austrálii a na Novém Zélandě prokazují, že
•
Madigan, Timothy, (2007) Estimating
the Number of Problem Gamblers In
Pennsylvania., Conference Papers -American Sociological Association,
2007 Annual Meeting, p1, 16p
Studie č. 8
•
Monaghan, Sally M.; Derevensky,
Jeffrey. (2008) An Appraisal of the
Impact of the Depiction of Gambling in
•
Society on Youth, International Journal
of Mental Health & Addiction, Vol. 6
Issue 4, p537-550
Studie č. 9
•
•
Lund, Ingeborg (2009 Gambling
Behaviour and the Prevalence of
Gambling Problems in Adult EGM
Gamblers when EGMs are Banned. A
Natural Experiment., Journal of
Gambling Studies Vol. 25 Issue 2,
p215-225
Studie č. 10
•
•
•
•
•
•
•
problémových hráčů se ve společnosti
vyskytuje 3 – 5 procent. (Delfabbro a
Thrupp 2003; Derevensky a Gupta 2000;
Dickson et al. 2002, Fisher 1993, 1999,
Gupta a Derevensky 1998, Moore a Ohtsuka
1997; Shaffer a Hall 2001, Sullivan 2001;
Volberg a Moore 1999).
Výzkumy také ukazují, že výskyt problému
patologické hráčství mezi mladými lidmi je
dvakrát až čtyřikrát vyšší než u dospělé
populace (Delfabbro a Thrupp 2003,
National Research Council 1999, Shaffer a
Hall 2001).
Výzkum z Delaware naznačuje, že mladí,
kteří hrají hazardní hry, mají třikrát větší
pravděpodobnost užívání nelegálních
drog, než je obvyklé. Téměř třikrát častěji
se dostávají do konfliktu s policii, jsou
častěji zapojeni do válek gangů, či drobných
krádeží (Rada pro hazardní hry Delaware,
2001).
Výzkum proběhl v Norsku v roce 2007 a
cílem bylo zjistit, jak zákaz všech
elektronických hazardních přístrojů (dále jen
EGM) přispívá k snížení hraní hazardních
her a případných vlivů. (V zemi prakticky
přes noc přestaly existovat jakékoli EGM,
přestože předchozí dostupnost byla vysoká,
jedná se o unikátní výzkum).
Výzkum nezjistil žádný rozvoj ilegálního
trhu po zákazu EGM.
Nebyla zjištěna také žádná tendence
k substituci s jinými formami hazardu.
Dokonce bylo zaznamenáno celkové snížení
hraní hazardních her (i povolených). Což
je interpretováno jako efekt synergie.
Počet registrovaných hovorů na linku
hazardu se snížil z 705 v první polovině roku
2007 (před zákazem) na 316 v první
polovině roku 2008).
Počet lidí hledajících léčbu hazardní
závislosti se signifikantně snížil dle
výzkumu (Gyllstrom 2008).
Celková hráčská účast (na všech typech
hazardních činností) se snížila z 97 % na
78,2 % (jedná se o občasné užívání).
Signifikantně se účast u dalších typů hazardu
snížila také u problémových hráčů a
gamblerů, což vyvrací teorii, že některé
Barmaki, Reza (2010) Gambling as a
social problem: on the social conditions
of gambling in Canada., Journal of
Youth Studies, vol. 13 Issue 1, p47-64
Studie č. 11
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
skupiny hráčů jsou již tak závislé, že na
dostupnost hazardu nereagují. Tento
výsledek naznačuje, že při zákazu jednoho
typu her (v našem případě té
nejrizikovější) se mohou i jiné typy stát
méně atraktivními a hráčské chování tím
ztrácí na dynamice.
Legalizace hazardu zvyšuje riziko
kriminality (Nicol a Nolen 1998).
Legalizace hazardu také zvyšuje riziko
politické korupce (!!!) (Martz 1997).
Zvyšuje též riziko pocitů deprese
(Langhinrichsen-Röhling 2004).
Zvýšení šance na účast v různých trestních
činnostech nebo alkoholismu a drogové
závislosti (Gupta a Derevensky 1998 a
Anderson 2000).
Zvýšená pravděpodobnost výskytu
různých duševních a behaviorálních
problémů (Hardoon et al. 2002).
Existují také různé fyzické poruchy
spojené s patologickým hráčstvím, jako je
pomočování (Schink 1991)
nebo encoprisis (pokálení u dětí, dospělých,
kteří by již měli být v tomto ohledu
behaviorálně zdatní)
(Corkery 1990).
U patologických hráčů existuje vyšší riziko
sebevraždy, či pokusu o sebevraždu
(Nower et al. 2003), (Lesieur 1998).
Zvýšené riziko vzniku epilepsie (Millett et
al., 1997).
Zvýšené riziko obezity (Deheger et al.,
1997).
Existují také vyšší tendence rizikového
chování, jako je neplánované těhotenství,
násilí či záškoláctví (Derevensky et al.
2004).
Gamblerství se obvykle objevuje častěji u
jedinců s historii sexuálního zneužívání,
špatným školním výkonem, nízkým
sebevědomím, kriminální historii,
impulzivním charakterem, rodiči se sklony
ke gamblingu (Grant et al. 2004).
Je známo, že legalizace hazardu přímo
vede k patologickému hráčství (Room et
al. 1.998, Korn, 2000).
Rizikové chování ve spojitosti
•
Hansen, Marianne; Rossow, Ingeborg,
(2010) Limited Cash Flow on Slot
Machines: Effects of Prohibition of
Note Acceptors on Adolescent
Gambling Behaviour., International
Journal of Mental Health & Addiction,
Vol. 8 Issue 1, p70-81
Studie č. 12
•
•
•
•
•
•
s hazardními hrami je pravděpodobnější
u nízkopříjmových skupin a v době
hospodářských krizí, z důvodu zklamání
ze sociálně ekonomické situace (Brenner et
al., 1996).
Autoři studie formulují ve vztahu k hazardu
tato doporučení:
- Vlády by měly přijmout jasnou
politiku sociálního zdraví ve vztahu
k hazardu, související s uznáním
hazardu jako sociálního problému a
jeho sociálních a ekonomických
nákladů.
- Politici musí najít účinné způsoby
prevence a informovat o
potenciálních škodách souvisejících
s hazardem.
- Zákonodárci by měli sledovat a
případně regulovat reklamu
související s hazardem, zvláště pak tu
zaměřenou na mládež a rizikové
skupiny. Součástí osvěty by měly být
jasné informace o šanci na výhru a
možných ztrátách.
- Zavedení firemní zodpovědnosti za
hospodářský blahobyt občanů.
- Nevládní organizace by měly rozvíjet
veřejnou diskuzi o hazardu a
hazardní politice.
V roce 2003 se Norská vláda pokusila o
zákaz všech EGM, a to ve snaze snížit
sociální a ekonomické škody s hazardem
souvisejících.
Norský stát byl stíhán herním průmyslem a
to jak v Norsku, tak na evropské úrovni
(ESVO). Platné soudní rozhodnutí bylo
učiněno v roce 2007, kdy soud potvrdil
legalitu počínání Norského státu.
Do té doby byl alespoň snížen cashflow,
který bylo možné do automatu vložit, a to
z 25 eur na mince s ekvivalentem 2,5 euro.
Obrat hracích automatů klesl o 40 procent
a pokles byl stále stabilní až do úplného
odstranění hracích automatů po jednom roce
trvání nařízení.
Frekvence užívání hracích přístrojů byla
snížena o 20 procent.
Podíl problémových hráčů po této
intervenci klesl dle studie rovněž o 20
Afifi, Tracie O.; Cox, Brian J.; Martens,
Patricia J.; Sareen, Jitender; Enns,
Murray W (2010) The Relation
Between Types and Frequency of
Gambling Activities and Problem
Gambling Among Women in Canada.
Canadian Journal of Psychiatry. Vol. 55
Issue 1, p21-28
Studie č. 13
Chóliz, Mariano. (2010) Experimental
Analysis of the Game in Pathological
Gamblers: Effect of the Immediacy of
the Reward in Slot Machines., Journal
of Gambling Studies, Vol. 26 Issue 2,
p249-256
Studie č. 14
•
•
•
•
•
, Jim; Wardle, Heather; Griffiths, Mark;
Sproston, Kerry; Erens, (2010) The role
of social factors in gambling: evidence
from the 2007 British Gambling
Prevalence Survey Work & Family,
Vol. 13 Issue 3, p257-271
Studie č. 15
Suissa, Amnon Jacob. (2011)
Vulnerability and Gambling Addiction:
Psychosocial Benchmarks and Avenues
for Intervention. International Journal
of Mental Health & Addiction, Vol. 9
Issue 1, p12-23.
Studie č. 16
•
•
•
•
•
procent.
Mezi ženami-gamblerkami je
nerozšířenější problém používání VLT
mimo casina (restaurace, bary…).
Španělský výzkum
Většina hráčů, kteří jsou diagnostikováni
jako patologičtí, jsou uživatelé hracích
automatů.
70 procent z nich identifikuje slots
machines jako jejich hlavní problém
(Breen 2000).
80 procent pacientů, kteří hledají pomoc
kvůli patologickému hráčství, jsou závislí
na EGM. (Jackson et al. 2000).
Pokud je hráčem rodič, soused, či známý
nebo pokud bydlíte v sociálně vyloučené
lokalitě, existuje pro vás vyšší riziko
patologického hráčství.
Tvrzení, že ohledně hazardních her má
každý možnost volby, je zkreslené,
protože lidé se většinou nerozhodují a
nemají možnost rozhodnout dle
relevantních informací. Mnohé taktiky a
snahy o získání a udržení hráče jsou
skryté hráčovu vnímání.
Zvýšený výskyt patologického hráčství u
dětí s osobnostními poruchami (Carlton et
al 1987;. Rugle 1993).
Dle experimentu s použitím magnetické
rezonance bylo zjištěno, že neuronální
aktivita patologických hráčů, kteří zrovna
hráli, měla velmi podobný aktivační vzor
jako u závislých na kokainu, při okamžiku
užití této látky. (Hollander et al., 1998).
Problém se zdá nejvýznamnější u mladých
lidí (Gupta a Derevensky 1998, 2001;
Peacock et al 1999). Pro některé mladé lidi
může mít hazard podobu skupinového rituálu
a snahu o uznání ve skupinu v rámci
konformního chování.
•
•
•
•
•
•
•
U patologických mladistvých hráčů existuje
dvojnásobné riziko užívání kokainu (10 %
oproti 5 %) (Jacobs et al., 1989). Častěji si
nechávají předepisovat antidepresiva (5 %
oproti 2 %), častější jsou také poruchy
příjmu potravy (35 % versus 17 %).
Po otevření prvního casina v Montrealu
v roce 1993 více než polovina celkových
sebevražd byla spojena s používáním
VLT, o čemž svědčí poznámky a dopisy na
rozloučenou obětí (Bureau du du Québec
Koroner, 2004).
Španělská studie též potvrzuje silný vztah
mezi depresí a hazardem (Becona et al.,
1996).
Studie se signifikantními účinky hazardu na
sebevražedné chování byla provedena rovněž
v Lousianě. (Campbell et al. 1998).
Existuje důvodné podezření, že závislost se
drží nejvíce právě na VLT.
Dle (Hulen a Brumfield, 2004) mnoho
patologických hráčů používá hazard jako
únik před vlastními problémy.
Dle (Custer a Milt, 1985) náhodná velká
výhra může nastartovat patologické chování
– hráč si myslí, že jde o jeho vlastní zručnost
a že může vyhrát více, začne věnovat méně
pozornosti rodině a přátelům a začne
považovat hazard jako potenciální zdroj
příjmů. Po sérii proher přichází frenetická
snaha vyhrát znovu ztracené peníze, která
vede k další sérii proher, také se tím snižuje
jeho sebehodnocení což vyúsťuje v pocity
deprese a podrážděnosti, protože hráč
postavil své sebevědomí na „schopnosti“
vyhrát. Ve fázi zoufalosti již hráč ztrácí
veškeré morální zábrany a opatřuje si
peníze jak jen je možné (tedy i trestnou
činností). Střídají se u něj výbuchy hněvu a
„zombie“ chování (Custer a Milt, 1985, s.
120). V této fázi přichází neklid, špatný
spánek, špatná chuť k jídlu a špatná hygiena.
Dle Hulen a Brumfield (2004) poté přichází
fáze beznaděje, v té chvíli už se hráči
vzdávají naděje v lepší život, přichází fáze
klinické deprese a myšlenky na sebevraždu,
beznadějná fáze je období, kdy se gambler
buďto vyléčí, anebo spáchá sebevraždu, či
skončí na delší dobu ve vězení.
•
•
•
•
Gallagher, Timothy; Nicki, Richard;
Otteson, Amy; Elliott, Heather.(2011)
Effects of a Video Lottery Terminal
(VLT) Banner on Gambling: A Field
Study. Vol. 9 Issue 1, p126-133.
Studie č. 17
•
•
•
Munoz, Yaromir; Chebat, Jean-Charles;
Suissa, Jacob (2010) Using Fear
Appeals in Warning Labels to Promote
Responsible Gambling Among VLT
Players: The Key Role of Depth of
Information Processing. Journal of
Gambling Studies, Vol. 26 Issue 4,
p593-609
Studie č. 18
•
•
Dle Illinoiského oddělení pro studium stáří
(2005) mohou být senioři náchylnější
k rozvoji patologického hráčství, díky
možnému nezpracování životních změn, jako
je úmrtí partnera, zdravotní, finanční
problémy, nuda, deprese.
U žen může být patologické hráčství spojeno
s problémy přejídání, závislostí na
nakupování, paranoiou, případně sexuální
závislostí (Lesieur a Blume, 1991).
Byl také zjištěn vztah mezi antisociálními,
narcistickými a hraničními poruchami
osobnosti a patologickým hráčstvím.
Dle Národního institutu studii dopadu
gamblingu (NORC, 1999), 70 procent
jedinců s diagnozou patologického
hráčství rovněž trpí diagnozou deprese, 57
procent se potýká se závislostí na
alkoholu. Míra sebevražedných pokusů u
těchto pacientů je 20 procent. Během
prvních 72 hodin léčby existuje zvýšené
riziko sebevraždy v souvislosti
s abstinenčním „crash“ záchvatem. Tento
záchvat je srovnatelný s podobným „crash“
stavem u závislých na kokainu. Jedná se
většinou o extrémní deprese, paranoie,
pocity bezmoce a beznaděje.
Mnoha výzkumy prokázáno, že VLT nejvíce
vedou k hráčské závislosti (Breen a
Zimmerman 2002, Doiron a Nicki 2001;
Dowling et al. 2005, Jefferson a Nicki 2003,
Marshall a Wynne 2004, Morgan et al. 1996.
Dle (a Ladouceur Walker 1996) je to proto,
že VLT dávají iluzi rozhodnutí, a proto
hráči dochází k chybnému rozhodnutí, že
mohou výhru ovlivnit.
Dle (Benhsain et al. 2004) jsou skutečně
jednotlivé výsledky nezávislé na sobě a
hráčově účasti.
Mnoho studií potvrzuje, že populace hrající
VLT, je více ohrožena patologickým
hráčstvím než obecná hráčská populace
(Smith a Wynne 2004), (např. Be'langer et
al 2003;. Griffiths 1990).
Dle studie týkající se negativních účinků
hraní hazardních her a upozornění na
přístrojích zlepšuje možnost a ochotu
učinit informované rozhodnutí, pokud jde
o informace z důvěryhodného třetího
DeNure, Bryan; Ford, Julia; Hillyard,
Pam; Moore, Coleen; Scherer, Phil
(2006) Effective Strategies for Treating
Those with the Illness of Pathological
Gambling, Journal of Groups in
Addiction & Recovery, Vol. 1 Issue
3/4, p32-57
Studie č. 19
•
•
•
•
Adrian Parke and Mark Griffiths
(2005), Aggressive Behaviour in Adult
Slot-Machine Gamblers: A Qualitative
Observational Study
INTERNATIONAL JOURNAL OF
MENTAL HEALTH & ADDICTION,
Vol. 2, No. 2, pp. 50-58,
Studie č. 20
•
•
•
zdroje (např. lékařského). Pokud jde
pouze o upozornění provozovatele, nemají
účinek téměř žádný.
Přibližně 85 % dospělých ve Spojených
státech prohrálo
alespoň jednou v životě, alespoň 60 %
vsadilo alespoň jednou v uplynulém roce
(2006).
Přibližně 5 miliard USD ročně vyplatí
vláda USA na sociální služby v souvislosti
s hazardem (dávky v nezaměstnanosti,
sociální péče, špatný zdravotní stav, léčba
závislosti). Dalších 40 miliard na trestech
odnětí svobody, právních poplatcích a
podobně. Přičemž nejsou brány v úvahu
náklady v souvislosti s rozvody, domácí
násilí, či sebevraždami a mnohé další
(NORC, 1999).
V roce 1999 bylo ve Spojených Státech
zhruba 1,1 procenta drogově závislých
v běžné populaci a 20 procent drogově
závislých v populaci gamblerů.
Newman a Thompson v roce 2003
prokázali, že je až čtyřikrát
pravděpodobnější spáchání sebevraždy u
gamblerů, nežli u obecné populace.
Prokázána souvislost mezi manželským
domácím násilím a gamblerstvím (např.
Lorenz a Shuttlesworth, 1983).
Souvislost s partnerským násilím
prokázána rovněž v Muelleman, DenOtter,
Wadman, Tran, a Anderson
(2002) – bylo zjištěno, že žena, jejíž partner
byl problémovým hráčem, měla 10,5x vyšší
pravděpodobnost, že se stane obětí IPV
(partnerského násilí)
Národní koalice proti legalizovanému
hazardu v USA (2003) uvádí případ
z Jižní Dakoty, kdy rok od otevření casina
vzrostl počet případů násilí na dětech a
domácích útoků o 42 procent.
Souhrn použité literatury :
Christian Jacques, Robert Ladouceur, Francine Ferland, (2000) Impact of Availability on
Gambling: A Longitudinal Study : Canadian Journal of Psychiatry Vol45, issue 9,
Korn, David A (2000) Expansion of gambling in Canada: implications for health and social
policy, Canadian Medical Association Journal., Vol. 163 Issue 1, p61-64
Susan Fisher (2001) A prevalence study of gambling and problem gambling in British
adolescents, Center for research into the social impal of Gambling, University of Plymouth
Volberg R.A , Steadman H.J (1992) Accurately prediction pathological gamblers: Policy and
Treatmant implications, Journal of Gambling studies, 4, 401-412.
Fisher Balding (1996) Underage participation in National Lotery, Prepared for the office of
the National Lotery, London: OFLOT
Robitaille, Éric; Herjean, Patrick, (2008)An analysis of the accessibility of video lottery
terminals: the case of Montreal, International Journal of Health, Vol. 7, Special section p1-15
Wiebe, Jamie M. D.; Cox, Brian J (2001) A Profile of Canadian Adults Seeking Treatment for
Gambling Problems and Comparisons With Adults Entering an Alcohol Treatment Program.,
Vol. 46 Issue 5, p418.
Pavalko, Ronald M, (2004) Gambling and Public Policy. , Public Integrity , Vol. 6 Issue 4,
p333-348
Shaffer, Howard J., Matthew N. Hall, and Jon Vander Bilt. 1997. Estimating the Prevalence
of Disordered Gambling Behavior in the United States and Canada: A Meta-Analysis.
Cambridge, Mass.: Harvard Medical School.
Pavalko, Ronald M. 1999. “A Case Study of a Casino Campaign: Testing the
Dombrink-Thompson Model.” Journal of Gambling Studies 15:247–264.
Griswold, Mary Tabor; Nichols, Mark W (2006) Social Capital and Casino Gambling in U.S.
Communities, Social Indicators Research, Vol. 77 Issue 3, p369-394
Requena, F.: 2003, ‘Social capital, satisfaction and quality of life in the workplace’,
Social Indicators Research 61, pp. 331–360.
Knack, S. and P. Keefer: 1997, ‘Does social capital have an economic payoff ? A crosscountry investigation’, The Quarterly Journal of Economics 112(4), pp. 1251–1288.
Rosenfeld, R., Stephen F. Messner and Eric Baumer: 2001, ‘Social capital and homicide,’
Social Forces 80, pp. 283–309.
Madigan, Timothy, (2007) Estimating the Number of Problem Gamblers In Pennsylvania.,
Conference Papers -- American Sociological Association, 2007 Annual Meeting, p1, 16p
Monaghan, Sally M.; Derevensky, Jeffrey. (2008) An Appraisal of the Impact of the
Depiction of Gambling in Society on Youth, International Journal of Mental Health &
Addiction, Vol. 6 Issue 4, p537-550
Delfabbro, P., & Thrupp, L. (2003). The social determinants of youth gambling in South
Australian adolescents. Journal of Adolescence, 26, 313–330.
Derevensky, J., & Gupta, R. (2000). Prevalence estimates of adolescent gambling: A
comparison of the SOGS-RA, DSM-IV-J, and the GA 20 questions. Journal of Gambling
Studies, 16, 277–251
Dickson, L., Derevensky, J., & Gupta, R. (2002). The prevention of gambling problems in
youth: A conceptual framework. Journal of Gambling Studies, 18, 97–159.
Fisher, S. (1993). Gambling and pathological gambling in adolescents. Journal of Gambling
Studies, 9, 277–287.
Gupta, R., & Derevensky, J. (1998). Adolescent gambling behavior: A prevalence study and
examination of the correlates associated with excessive gambling. Journal of Gambling
Studies, 14, 227–244.
Moore, S., & Ohtsuka, K. (1999). The prediction of gambling behavior and problem gambling
from attitudes and perceived norms. Social Behavior and Personality, 27, 455–466.
Shaffer, H., & Hall, M. (2001). Updating and refining prevalence estimates of disordered
gambling behaviour in the United States and Canada. Canadian Journal of Public Health, 92,
168–172.
Sullivan, S. (2001). Gambling amongst New Zealand high school students. Culture and the
gambling phenomenon. Published in A. Blaszczynski (Ed.) Proceedings of the 11th Annual
Conference of the National Association for Gambling Studies. National Association for
Gambling Studies, 345–349.
Volberg, & Moore, S. (1999). Gambling and problem gambling among adolescents in
Washington State: A replication study, 1993–1999. Report to the Washington State Lottery,
Washington.
Delaware Council on Gambling Problems. (2001). Newsletter, XVI, 5, Mar/Apr.
Lund, Ingeborg (2009 Gambling Behaviour and the Prevalence of Gambling Problems in
Adult EGM Gamblers when EGMs are Banned. A Natural Experiment. Journal of Gambling
Studies Vol. 25 Issue 2, p215-225
Gyllström, F. (2008, September 3). Pengespill. Utvikling etter reguleringer? (Gambling.
Development after regulations?) Paper presented at the seminar ‘‘Pengespill og avhengighet –
Er de nye automatene snille nok? Vil pengespill pa° nett overta?’’ Oslo: arranged by SIRUS.
Barmaki, Reza (2010) Gambling as a social problem: on the social conditions of gambling in
Canada., Journal of Youth Studies, vol. 13 Issue 1, p47-64
Nicol, J. and Nolen, S., 1998. The curse of casinos. Maclean’s, 11, 44_47.
Martz, S., 1997. Legalized gambling and public corruption: removing the incentive to act
corruptly, or, teaching an old dog new tricks. Journal of law and politics, 13, 453_492.
Langhinrichsen-Rohling, J., 2004. Gambling, depression, and suicidality in adolescents. In:
D. Raphael, ed. Social determinants of health: Canadian perspectives. Toronto: Canadian
Scholars’ Press, 41_56.
Hardoon, K.K., Gupta, R. and Derevensky, J., 2002. An examination of the influence of
emotional and conduct problems upon adolescent gambling problems. Paper presented at
the annual meeting of the National Council on Problem Gambling, Dallas.
Schink, J.C., 1991. Nintendo enuresis. American journal of diseases in children, 145, 1094.
Corkery, J.C., 1990. Nintendo power. American journal of diseases in children, 144, 959.
Nower, L., Gupta, R. and Derevensky, J., 2003. Depression and suicidality among youth
gamblers: an examination of comparative data. Paper presented at the annual meeting of
Lesieur, H., 1998. Costs and treatment of pathological gambling. Annals of the American
Academy of Political and Social Science, 556, 153_171.
Millet, C.J., Fish, D.R., and Thompson, P.J., 1997. A survey of epilepsy-patient perceptions
of video-game material/electronic screens and other factors as seizure precipitants. Seizure, 6,
457_459.
Deheger, M., Rolland-Cachera, M.F., and Fontvielle, A.M., 1997. Physical activity and body
composition in 10 year old French children: linkages with nutritional intake? International
journal of obesity, 21, 372_379.
Grant, J.E., Chambers, R.A., and Potenza, M.N., 2004. Adolescent problem gambling:
neurodevelopment and pharmacological treatment. In: J.L. Derevensky and R. Gupta, eds.
Gambling problems in youth: theoretical and applied perspectives. New York: Kluwer
Academic/Plenum Publishers, 81_98.
Room, R., Turner, N., and Ialomiteanu, A., 1998. Community effects of the opening of the
Niagara casino: a first report. Toronto: Centre for Addiction and Mental Health.
Korn, D.A., 2000. Expansion of gambling in Canada: implications for health and social
policy. Canadian Medical Association journal, 163 (1), 61_64.
Brenner, G.A., Lipeb, M., and Servet, J., 1996. Gambling in Cameroon and Senegal: a
response to crisis? In: J. McMillen, ed. Gambling cultures: studies in history and
interpretation. New York: Routledge, 167_178.
Hansen, Marianne; Rossow, Ingeborg, (2010) Limited Cash Flow on Slot Machines: Effects
of Prohibition of Note Acceptors on Adolescent Gambling Behaviour. International Journal of
Mental Health & Addiction, Vol. 8 Issue 1, p70-81
Afifi, Tracie O.; Cox, Brian J.; Martens, Patricia J.; Sareen, Jitender; Enns, Murray W (2010)
The Relation Between Types and Frequency of Gambling Activities and Problem Gambling
Among Women in Canada. Canadian Journal of Psychiatry. Vol. 55 Issue 1, p21-28
Chóliz, Mariano. (2010) Experimental Analysis of the Game in Pathological Gamblers: Effect
of the Immediacy of the Reward in Slot Machines. , Journal of Gambling Studies, Vol. 26
Issue 2, p249-256
Breen, R. B. (2000, June). Rapid onset on pathological gambling in machine gambling
compared with other forms. Paper presented at the 11th international conference on gambling
and risk taking, Las Vegas, NV.
Jackson, A. C., Thomas, S. A., Thomason, N., Holt, T. A., & McCormack, J. (2000). Analysis
of clients presenting to break even problem gambling services, July 1 1998 to June 20 1999.
Client and Service Analysis Report no 5. Melbourne, Victoria: Victorian Department of
Human Services.
, Jim; Wardle, Heather; Griffiths, Mark; Sproston, Kerry; Erens, (2010) The role of social
factors in gambling: evidence from the 2007 British Gambling Prevalence Survey Work &
Family, Vol. 13 Issue 3, p257-271
Suissa, Amnon Jacob. (2011) Vulnerability and Gambling Addiction: Psychosocial
Benchmarks and Avenues for Intervention. International Journal of Mental Health &
Addiction, Vol. 9 Issue 1, p12-23
Carlton, P. L., Manowitz, P., McBride, H., Nora, R., Swartzburg, M., & Goldstein, L. (1987).
Attention deficit disorder and pathological gambling. Journal of Clinical Psychiatry, 48, 487–
488.
Rugle, L. J. (1993). Initial thoughts on viewing pathological gambling from a physiological
and intrapsychic structure perspective. Journal of Gambling Studies, 9, 3–15.
Hollander, E., DeCaria, C. M., Mari, E., Wong, S., Mosovich, S., Grossman, R., et al. (1998).
Short-term single-blind fluvoxamine treatment of pathological gambling. American Journal of
Psychiatry, 155, 1781–1783.
Peacock, R., Day, P., & Peacock, T. (1999). Adolescent gambling on a Great Lakes Indian
reservation. In H. Weaver (Ed.), Voices of first nations people (pp. 5–17). New York:
Haworth.
Jacobs, D. F., Marston, A., Singer, R., Widaman, K., Little, T., & Veizades, J. (1989).
Children of problem gamblers. Journal of Gambling Behavior, 5, 261–268.
Bureau du coroner du Québec. (2004). Relevé des suicides de joueurs compulsifs. Quebec
City: Bureau du coroner du Québec.
Becona, E., Lorenzo, M., & Fuentes, M. J. (1996). Pathological gambling and depression.
Psychological Reports, 78, 635–640.
Campbell, F., Simons, C., & Lester, D. (1998). The impact of gambling on suicidal behavior
in Louisiana. Omega Journal of Death and Dying, 38, 235–239.
Timothy Gallagher & Richard Nicki & Amy Otteson & (2011) Heather Elliott Effects of a
Video Lottery Terminal (VLT) Banner on Gambling: A Field Study, Int J Ment Health
Addiction (2011) 9:126–133
Lesieur, H. R., & Blume, S. B. (1987). The south oaks gambling screen (SOGS): a new
instrument for the identification of pathological gamblers. American Journal of Psychiatry,
144, 1184–1188.
Gallagher, Timothy; Nicki, Richard; Otteson, Amy; Elliott, Heather.(2011) Effects of a Video
Lottery Terminal (VLT) Banner on Gambling: A Field Study. Vol. 9 Issue 1, p126-133.
Breen, R. B., & Zimmerman, M. (2002). Rapid onset of pathological gambling in machine
gamblers. Journal of Gambling Studies, 18, 31–43.
Doiron, J., & Nicki, R. (2001). Epidemiology of problem gambling in Prince Edward Island: a
Canadian microcosm. Canadian Journal of Psychiatry, 46(5), 413–417.
Dowling, N., Smith, D., & Thomas, T. (2005). Electronic gaming machines: are they the
‘crack-cocaine’ of gambling? Addiction, 100(1), 33–45.
Jefferson, S., & Nicki, R. (2003). A new instrument to measure cognitive distortions in video
lottery terminal users: the informational biases scale (IBS). Journal of Gambling Studies,
19(4), 387–403.
Marshall, K., & Wynne, H. (2004). Against the odds: a profile of at-risk and problem
gamblers [Electronic Version]. Canadian Social Trends, 73, 25–29. Retrieved June 22, 2007,
from http://www.statcan.ca/english/freepub/11-008-XIE/0010411-008-XIE.pdf.
Morgan, T., Kofoed, L., Buchkoski, J., & Carr, R. (1996). Video lottery gambling: effects on
pathological gamblers seeking treatment in South Dakota. Journal of Gambling Studies, 12,
451–459.
Ladouceur, R., & Walker, M. (1996). A cognitive perspective on gambling. In P. M.
Salkovskis (Ed.), Trends in cognitive and behavioural therapies (pp. 89–119). New York:
Wiley.
Benhsain, K., Taillefer, A., & Ladouceur, R. (2004). Awareness of independence of events
and erroneous perceptions while gambling. Addictive Behaviors, 29, 399–404.
Munoz, Yaromir; Chebat, Jean-Charles; Suissa, Jacob (2010) Using Fear Appeals in Warning
Labels to Promote Responsible Gambling Among VLT Players: The Key Role of Depth of
Information Processing. Journal of Gambling Studies, Vol. 26 Issue 4, p593-609
Smith, G. J., & Wynne, G. J. (2004). VLT gambling in Alberta. A preliminary analysis. Final
Report. Alberta, Canada: Alberta Gaming Research Institute.
Be´langer, Y., Boisvert, Y., Papineau, E ´ ., Ve´te´re´, H., & Marchildon, A. (2003). La
responsabilite´ de l’E´ tat que´be´cois en matie`re de jeu pathologique: la gestion des appareils
de loterie vide´o. Montre´al: Laboratoire d’e´thique publique – E ´ cole Nationale
d’Administration Publique.
http://www.inspq.qc.ca/domaines/HabitudesVie/JeuxHasardArgent.asp.
Griffiths, M. D. (1990). Addiction to fruit machines: A preliminary study among young
males. Journal of Gambling Studies, 6, 113–126.
DeNure, Bryan; Ford, Julia; Hillyard, Pam; Moore, Coleen; Scherer, Phil (2006) Effective
Strategies for Treating Those with the Illness of Pathological Gambling, Journal of Groups in
Addiction & Recovery, Vol. 1 Issue 3/4, p32-57
National Opinion Research Center at the University of Chicago (NORC). (1999, April).
“Gambling Impact and Behavior Study.” Report to the National Gambling Impact Study
Commission.