Zákupské rozhledy

ZÁKUPSKÉ ROZHLEDY
NEZÁVISLÝ OBČASNÍK
Číslo 9/2015
5,– Kč
Září
2015
Vydává: KULTURA ZÁKUPY z.s., Kamenická 324, 471 23 Zákupy, IČ 22888942 ve spolupráci
s muzeem EDUARDA HELDA při PVO s r.o. a místními občany jako občasník v Zákupech
Evidenční číslo ministerstva kultury: E21869
www.kulturazakupy.estranky.cz • www.karnevalove-zbozi-masky.cz • www.vf-studio.cz
Po přečtení nevyhazujte. Dejte přečíst sousedům.
U NÁS V ZÁKUPECH
AUTOMOBILY ZNAČKY GATTER
Budoucí konstruktér automobilů značky Gatter Wilibald Gatter se narodil
12. prosince 1896 v Kuřívodech jako
první z osmi dětí strojního zámečníka
Josefa Gattera a jeho ženy Marie, rozené Eseltové. Od dětských let se zajímal
o práci v otcově dílně, kde se vyráběla
lopatková kola malých elektráren, vodní trkače, čerpadla a pračky. Po letech
základní školy v Kuřívodech a absolvování 3. třídy měšťanky v Mimoni se
rozhodl pro studium mechaniky a technologie na průmyslové škole v Liberci.
Po maturitě byl 26. června 1915 přidělen jako konstruktér do Škodových závodů. Pracoval na vývoji velkorážových děl a zúčastnil se jejich bojového
nasazení v červnu 1918 na Piavě v Itá-
Škodovácký moždíř 30,5 cm vzor 11
ZR_09_15_www.indd 1
lii. Po válce se vrátil do rodných Sudet a do návratu bratra ze zajetí v roce
1919 vedl rodinnou dílnu. Koncem roku 1919 odchází na pozvání Ferdinanda
Porscheho do Rakouska k firmě Austro-Daimler ve Vídeňském Novém Městě.
Zde se podílel na výrobě prvního poválečného sportovního vozu Sascha (pojmenovaného dle závodníka Alexandra
hraběte Kolowrata). Počátkem dvacátých let vede jako lektor kurzy strojírenství na Vysoké škole technické ve Vídni
a publikuje ve známých motoristických
časopisech. Ze 6. února 1923 pocházejí
jeho dva patenty – č. 97881 „Kopírovací
zařízení pro obráběcí stroje“ a č. 97882
„Zařízení pro řezání jedno- a vícechodých závitů na soustruhu“. Pro neshody
finančním ředitelem Castiglionim odešel v roce 1925 k firmě Georg Schicht
A.G. v Ústí nad Labem. Předseda správní rady Heinrich Schicht chtěl investovat část zisků do výroby automobilů.
Slíbil Gatterovi místo ředitele nové automobilky a nazvání vozu jeho jménem.
Od listopadu 1925 do léta 1926 pracoval Wilibald Gatter v rodných Kuřívodech na plánech nového čtyřsedadlového vozu. Do konce roku byl na světě
Wilibald Gatter
první prototyp a na jaře 1927 byla v Ústí
zahájena výroba vylepšené verze.
Provoz zaměstnával 18 lidí a v roce
1929 představil Gatter veřejnosti nový
„evropský“ vůz. Před zahájením sériové výroby však továrník požadoval pojmenování vozu SCHICHT, což zklamaný Gatter nechtěl akceptovat a 12. dubna
1929 z Ústí definitivně odchází. Vrátil se
Pokračování na další straně
27.08.15 11:08
2
do Kuřívod a počal pracovat na plánech
malého lidového vozu. Téhož roku umírá i jeho otec. Koncem roku jsou plány
hotovy, proto 29. listopadu 1929 předkládá Gatter městské radě v Zákupech návrh
na odkoupení parcely č. 1882 pro stavbu
tovární haly. Jeho bratr Rudolf zároveň
požádal u okresního úřadu v České Lípě
o koncesi na živnost zámečnickou a výrobu automobilů. 7. prosince 1929 (po 8 dnech!) obdržel Wilibald Gatter stavební povolení na zámečnickou dílnu. Současně stahuje Rudolf svou žádost o konce-
Popis Gatterova
„evropského
vozu“ v německém
časopise Motor-Kritik č. 9 / 1929
Jeden z prvních typů vozu Gatter na soutěži
si a 20. února 1930 žádá přímo Wilibald,
jenž živnostenský list č. 46738 na provozování zámečnické dílny a výroby automobilů v Zákupech č.p. 126 obdržel teprve 15. listopadu 1930. Tehdy byla dílna
rozměru 15 x 20m zkolaudována a vybavena následujícími stroji: dvěma vrtačkami, dvěma soustruhy, bruskou, vodorovnou obrážečkou, strojní pilou, pásovou
pilou, kovářskou výhní a plynovým svářecím zařízením. Dva Wilibaldovi bratři Rudolf a Artur zde pracovali se čtyřmi
dělníky. Zhotovovali podvozky a karosérie, příslušenství, zatímco kola a motory se nakupovaly. Motory byly zprvu
dvoutakty Villiers, posléze dle Gatterovy doumentace odlévané varnsdorfskou
firmou Julius Winkler. Tato firma vznikla již v roce 1854, ale byla zaregistrována až roku 1909. Výrobu motorů Gatterovi sjednal zřejmě Rudolf Held, prostřední
syn zákupského starosty Eduarda Helda, který byl zetěm Julia Winklera. Tzv.
MALÝ GATTER s jedním světlometem,
„devítikoňským“ motorem a délkou 2,6 m
stál tehdy 12 800,– Kč. Získal si popula-
ZR_09_15_www.indd 2
Jeden z posledních, již vylepšených vozů Gatter
ritu nejen nízkými provozními náklady,
ale i úspěchy v horských závodech v Čechách a v Německu. V roce 1931 měla
automobilka prodejce v Chomutově, České Lípě, Jablonci nad Nisou a v Praze.
I když Gatterova výrobna nabízela v roce 1932 čtyřsedadlový vůz se zavazadlovým prostorem, bohužel doba nepřála jeho podnikání. Hospodářská krize
postihla nejvíc vrstvu, ze které byli potenciální kupci zákupských automobilů.
Posledním vylepšením vozů Gatter byla
zpátečka, která se od roku 1933 montovala sériově.
Od roku 1934 se již v Zákupech auta
nevyráběla, pouze opravovala. Protože Wilibald Gatter začínal bez kapitálu
a s úvěry, dostala se jeho firma do finančních potíží a městský úřad v Zákupech na
něho podal v září 1936 žalobu pro nedobytnost dlužné částky 180 tisíc Kč. Nemovitost s pozemkem byly posléze vydraženy 21. dubna 1937 za 76 tisíc Kč a získal
je Walter Held, nejmladší syn majitele papírny Eduarda Helda. Byly mu zapsány
do pozemkové knihy Zákup 7. října téhož
roku. Wilibald Gatter odešel do Německa a pracoval v Dessau-Rosslau an der
Elbe u firmy Sachsenwerk jako vedoucí
vývoje lodních motorů. V roce 1941 mu
zemřela matka a Gatter odešel do Offenbachu an der Mohan k firmě Jahns Regulatoren, kde do roku 1943 odpovídal
za vývoj a zkoušky vrtulí letadel Heinkel. V té době se i žení s Emilíí Hoyler
z Kirchheim unter Teck. Po válce chtěl
ve výrobě malých lidových vozů pokračovat, postavil i prototyp. Bohužel nedostaek kapitálu a masový dovoz americkýchn aut tuto myšlenku posílá do říše
snů. Sedmasedmdesátiletý Wilibald Gatter umírá 14. května 1973 v Kirchheimu
unter Teck.
Zdeněk Rydygr
Heinkel He-111
27.08.15 11:08
3
SEVEROČESKÝ „BAŤA“ JOHANN SCHICHT
V návaznosti na předchozí článek nelze
opomenout ústeckou rodinů Schichtů.,
která je spjata s dějinami Ústí nad Labem
(dříve Aussig). Tak jako byl pro Zlínsko
fenoménem Tomáš Baťa a pro Plzeň Emil
Škoda, pro Ústecko to byl Johann Schicht
a jeho synové. Sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rynoltic obdržel
6. 7. 1848 živnostenské povolení k výrobě mýdla. Mýdlo vyráběla celá rodina
ve sklepě, heslem bylo – „nakupuj levné suroviny, prodávej levně dobré zboží“. Rodině se dařilo, v roce 1867 postavili novou provozovnu a o pět let později
novou varnu mýdla. Suroviny se dovážely
železnicí do Bílého Kostela a pak
povozy do Rynoltic. Georg Schicht
předal roku 1878
podnik svým čtyřem synům, kteří zachovali v názvu firmy jmého
svého otce. Nej-
schopnějším z bratrů byl Johann. Ve Vídni pracoval ve velkém obchodním domě
a zároveň studoval jazyky. Už v roce 1873
navrhl rodinné radě přemístění firmy do
Ústí nad Labem, kde byla železnice, přístav a zdroj pracovních sil (Aussig měl
tehdy 12 tisíc obyvatel). Rodina jeho návrh tehdy nepřijala. Až v roce 1882 se
zapálením kotlů rozjela ústecká továrna.
Schichtovi bylo tehdy 27 let. Postupem
let nastal prudký rozvoj podniku – přibyla svíčkárna, výroba vodního skla, kartonážka, stearinka, glycerinka, strojírna
a kovárna. V Rynolticích byl pak poboč-
ZR_09_15_www.indd 3
ný závod. Johann Schicht nečinil rozdílu mezi zaměstnáváním Čechů a Němců,
úředníci museli znát oba jazyky. V roce
1898 obdržel titul císařského rady. V roce
1891 vzniklo i slavné mýdlo s jelenem.
Jako odpůrce alkoholu a kouření začal
s výrobou ovocných šťáv Ceres saft (výroba se udržela až do roku 1952!).
V roce 1906 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním
kapitálem 10 milionů korun a 1880 zaměstnanci. Po smrti Johanna převzal firmu GEORG SCHICHT jeho syn Heinrich Schicht. Ten vystudoval v Rakousku
chemii a získal doktorát. Zprvu byl vedoucím laboratoří, v roce 1913, ve svých
27 letech se stal presidentem společnosti. Pobočný závod v Rynolticích vyvinul
v roce 1903 margarín – jedlý tuk Ceres.
Racionalizace výroby zlepšila kvalitu
a umožnila snížit cenu. V roce 1911 byla
dána do provozu ztužovna tuků – první
v Evropě a čtvrtá na světě. Téhož roku
byla postavena nová kotelna a správní
budova. Podnik měl 3500 zaměstnanců, denně vyřizoval 5000 objednávek
a měl 100 000 zákazníků. AG GEORG
SCHICHT se stala největším evropským
podnikem. Do 1. světové války narukovalo 1600 zaměstnanců včetně Schichtovy rodiny. Po rozpadu Rakouska-Uherska ztratila společnost 75 % trhu, neboť
ze 60 milionů občanů monarchie jich
v Československu zbylo 13 milionů.
Schichtové proto zkoupili menší obdobné podniky a novém závodě v Křešicích začali vyrábět lahůdkový margarin
Vitello. Schichtové pečovali o své zaměstnance, měli podnikové jídelny, mateřské školky, první sídliště pro zaměstnance vzniklo již v roce 1919! Nepodcenili
reklamu, používali k ní rozhlas, letadla,
balony a osobní auta s ampliony. V roce
1927 se vytvořila z podnětu Schichtů
v Holandsku společnost Margarine Unie.
V důsledku hospodářské krize splynula v roce 1929 AG GEORG SCHICHT
s anglicko-holandskou společností UNILEVER, kde měli Schichtové velký podíl. V roce 1927 činil celkový roční obrat
Schichtových závodů 30 000 železničních
vagónů. V roce 1936 měl podnik 3254 za-
Johann Schicht
Heinrich Schicht
městnanců a v roce 1937 byla vystavěna
nová stearinka. V roce 1938, po odtržení
pohraničí, české hospodyňky bojkotovaly výrobky firmy Schicht, což se projevilo nepříznivě na obratu. V roce 1943 byla
vystavěna nová práškárna. Ve druhé polovině války se v Schichtových závodech
vyráběla odposlouchávací zařízení, dělostřelecké granáty a součásti střel V1. Při
náletech v roce 1945 byla poškozena pouze kotelna. V květnu byla firma znárodněna a Schichtovi s ostatními ústeckými
Němci odsunuti do Německa. Po válce
ale stejně museli výrobu po nějaký čas
řídit němečtí odborníci, noví osídlenci
z vnitrozemí toho nebyli schopni. V roce
1946 byly závody přejmenovány na Severočeské tukové závody – SETUZA.
Po sametové revoluci prošlo vlastnictví SETUZy několika fondy, pak ji
spoluvlastnila IPB a dokonce František
Mrázek a Tomáš Pitr. První byl zastřelen a na druhého byla za nestandardní
finanční operace vedena obžaloba. Akcie společnosti skončily někde v daňových rájích na Kajmanských ostrovech
a v roce 2010 byla na SETUZu uvalena
nucená správa kvůli insolvenci. Pak vyráběla v areálu firma KRATOLIA Trade a.s. biopaliva, ale letos byla výroba
ukončena. Jedno pozitivní zůstalo – od
roku 2005 se vyrábí dle tradiční technologie mýdlo s jelenem. Zdeněk Rydygr
Část Schichtových závodů v Ústí nad Labem
27.08.15 11:08
4
KAM ZA KULTUROU – TIPY na měsíc září
ZÁKUPY
29. 8. započne od 8 hodin v Zákupech
na Náměstí Svobody výstava
králíků a drobné drůbeže. Počítejte s bohatou tombolou!
5.–6. 9. se uskuteční na státním zámku
mimo klasických prohlídek i mimořádné prohlídky zámeckých
sklepů!
V sobotu 5. 9. od 10 do 16 hodin pořádá EDUARD HELD MUZEUM
ve spolupráci se státním zámkem
v Zákupech již 6. severočeské
setkání automobilů Framo a Barkas vyrobených do roku 1962.
11.–13. 9. proběhnou Zákupské slavnosti k 700. výročí vzniku Zákup/
Reichstadtu. Podrobný program
by měl být na www.zakupy.cz
V den podání (24. 8.) tohoto čísla
do tisku na stránkách města ještě nebyl.
O Zákupských slavnostech ve dnech
11.–13. 9. bude zahájena v sobotu 12. 9. v 10 hodin na státním
zámku vernisáž německo-české
výstavy obrazů p. Helgy Santel
z Leverkusenu a Ivana Kalvody
z Prahy. Eduard Held muzeum se
na výstavě finančně podílí a zajistilo i výrobu stojanů pro předvedené obrazy.
ČESKÁ LÍPA
10. 9. se koná od 19 hodin koncert BIG
BANDU 2015 v KD Crystal.
Uslyšíte kapelu Big ´O ´Band
a The Bug Orchestra ze Slovinska ve velké hudební a taneční
show.
14. 9. se uskuteční divadelní komediální představení PRÁSKNI
DO BOT od režiséra Jana Hřebejka. Hrají Jan Hrušínský, Radek Holub, Martin Sitta a Václav
Liška. Vstupné je 350,– Kč.
NOVÝ BOR
21. 9. uvádí Městské divadlo od 19 hodin divadelní představení V PAŘÍŽI BYCH TĚ NEČEKALA,
TATÍNKU! V komedii hrají Petr
Nárožný, J. Švehlová, Jan Čenský, a Simona Postlerová. Vstupné 350,– Kč.
DOKSY
Letos naše muzeum sjednalo
a zafinancovalo výjimečné vystavení automobilu Gatter. Tato
auta se zde v Zákupech vyráběla
od roku 1931 do roku 1933 a vystavený automobil je jediným!
zachovalým vozem této značky
na světě!!
V sobotu 12. 9. ve 13 hodin proběhne
v salónku státního zámku v Zákupech beseda se známými historiky na téma „Počátky osídlování Zákupska“.
2.–6. 9. se uskuteční 30. dřevo-sochařské symposium na zahradě Památníku Karla Hynka Máchy.
KRAVAŘE
19. 9. od 10 do 15 hodin pořádá Vísecká rychta Hendmejd márket
– každý kdo něco vyrábí, plete,
šije – pronájem zdarma.
SVOJKOV
Nenechte si proto ujít tuto mimořádnou příležitost, která předvede střípek zákupské historie!
ZR_09_15_www.indd 4
Pozváni byli PhDr. Lucie Kursová, PhDr. František Gabriel,
Ing. Arch. Karel Kuča, Ing. Jaroslav Panáček a PhDr. Miloslav Sovadina. Besedy se zúčastní i amatérský badatel Josef
Rozum, jehož specializací je rod
ze Smojna. Setkání zorganizoval, zajistil a bude moderovat za
EHM Ing. Zdeněk Rydygr.
28. 9. se uskuteční Svatováclavský jarmark ve Svojkově. Doporučujeme!
BRNIŠTĚ
29. 8. se uskuteční Krajské dožínky,
program začíná od 13 hodin –
více na www.podralsko.cz
27.08.15 11:08
5
ZAHRÁDKY
V sobotu 22. 8. proběhly na zámku v Zahrádkách Zahrádecké slavnosti. PVO s r.o. Zákupy se těchto slavností
zúčastnila a Ing. Zdeněk Rydygr převzal
jménem společnosti z rukou náměstkyně hejtmana Aleny Losové již potřetí ocenění „Regionální produkt Lužické
hory a Máchův kraj“.
-elk-
KNIHA MĚSÍCE
Před prázdninami se na pultech knihkupectví objevila
nenápadná kniha britského spisovatele Keitha
Loweho – Zdivočelý kontinent. V ní se
zamýšlí nad důsledky druhé světové války, kdy celá
Evropa byla nejen zničena probíhajícími
boji a bombardováním, ale důsledky se
promítly na někde i desítky let do chování lidí. Ve všech státech se museli vyrovnat nejen s menšinami, ale i s částí populace, která otevřeně nebo skrytě
kolaborovala s nacismem. Nechme mluvit autora: ...„Hněvivá, nenávistná atmosféra, která těsně po válce převládala v celé Evropě, vytvářela dokonalé
podmínky pro podněcování revoluce.
Jakkoli bylo všude plno chaosu a násilí,
pro komunisty to neznamenalo prokletí, nýbrž příležitost. Už před rokem 1939
se zájmy kapitalistů a dělníků, statká-
řů a rolníků, vládců a ovládaných často
střetávaly, ale většinou to byly střety lokální a krátkodobé. Léta válečného krveprolévání a bídy jim dodaly takovou
výbušnost, o jaké se komunistům před
válkou mohlo jen zdát. Velké skupiny
obyvatelstva nyní obviňovaly své tehdejší vlády, že je strhly do válečné propasti. Lidé pohrdali podnikateli a politiky
za to, že spolupracovali s nepřítelem.
A v době, kdy velká část Evropy byla
na pokraji smrti hladem, nenáviděli její
obyvatelé každého, kdo v jejich očích
vyšel z války lépe než oni. K vykořisťování pracovní síly docházelo již před
válkou, ale během války se toto vykořisťování vystupňovalo na nejvyšší mez –
miliony lidí byly zotročeny proti své vůli
a další miliony se pod nátlakem doslova udřely k smrti. Není divu, že se tolik
obyvatel kontinentu po válce přiklonilo
ke komunismu. Nejenže se toto hnutí jevilo jako osvěžující, radikální alternativa ke zdiskreditovaným politikům předchozí éry, ale také lidem umožňovalo
dát průchod veškerému hněvu a nenávisti, jež se v nich během oněch strašlivých let nastřádaly (komunistické strany a levicová, převším studentská hnutí
v západní Evropě prosazovaly komunistické myšlenky ještě v roce 1968, až je
donutily k vystřízlivění pásy sovětských
tanků v Československu – pozn. redakce) ...V násilí a chaosu nespatřovali příležitost jen komunisté. I nacionalisté pochopili, že válkou vykřesané napětí se
dá využít k propagaci jiných cílů – a pro
ně bylo takovým cílem etnické vyčištění
vlastní země. Mnohým národům posloužila po válce nově vzedmutá nenávist
vůči Němcům k tomu, aby vypudily ze
svého území prastaré komunity takzvaných Volksdeutsche, etnických Němců,
kteří žili v celé východní Evropě po staletí (bylo tomu tak v Československu,
Polsku, Rumunsku, ale i ve francouzském Alsasku-Lotrinsku, kde třeba de
Gaulova armáda postřílela 9000 Němců, aby zbytek „pochopil“, že má odejít do Německa – pozn. redakce). Polsko
využilo válečné nenávisti vůči Ukrajincům a zahájilo program vyhánění a nucené asimilace, Slovensko, Maďarsko
a Rumunsko se pustily do vzájemných
výměn obyvatelstva a antisemitské skupiny se v atmosféře všudypřítommného
násilí snažily vypudit z Evropy onu hrstku Židů, kteří tu ještě zbyli“... -zr-
ROZHOVORY, FOTOGRAFIE A DOPISY ČTENÁŘŮ
CÍSAŘSKÉ PUTOVÁNÍ
V sobotu 18. července byl z iniciativy
spolku KULTURA ZÁKUPY zorganizován čtvrtý ročník turistické akce
Císařské putování. Účast nebyla velká,
jen 33 turistů, to vedro bylo opravdu
velké, veřejnost zamířila k vodě mimo
ZR_09_15_www.indd 5
naše město. Kontrolní stanoviště zajistili bezchybně na státním zámku Zákupy, v restauraci U šerifa v Kamenici
a zapojilo se i muzeum v Mimoni. Dorazili díky propagaci na internetu i turisté z České Lípy, Liberce, Jablonce,
Děčína a také jedna turistka z Lomnice nad Popelkou; ze Zákup bylo osm
lidí. Daleko víc jich raději vysedává
v čekárně u doktora. Na kole si trasy
42 a 72 projelo 16 cyklistů, většině pěšáků postačila trasa kolem Kamenického vrchu. Start všech tras byl tradiční
na náměstí před muzeem, netradiční cíl byl na zákupském koupališti.
Petr Starý
27.08.15 11:08
6
STRACH VE STÁTĚ
Kolem nás se šíří strach zejména proto,
že špatné zprávy jsou nosným prvkem
médií. A tak jsou živelné a životní katastrofy na denním pořádku – nedávno to
byla sucha a požáry, denně slyšíme o korupci a rozkrádání našeho majetku (kauza Česká pošta), politici a státní úředníci
nám nejdou příkladem, policie nás málo
chrání, soudci nefungují tak jak by měli,
jsou úplatní a provázaní s exekutorskou
mafií... Naposledy to je exodus imigrantů, kteří přicházejí do EU a na naše území – přehánějí média jejich touhu zneužívat náš štědrý sociální systém, nebo
se chtějí opravdu začlenit do společnosti? Populace přece slábne, za čas bude
víc starých lidí než lidí v produktivním
věku, kdo bude na všechny povinné výdaje ze zákona státu vydělávat? Máme
se bát budoucnosti?
Strach mají nejen staří lidé, ale i ti
lidé, kteří čekají, že se o ně stát postará nebo jim podá pomocnou ruku. Je
to jak vděčné téma hospodských řečí,
tak i seriózních i méně seriózních blogů na internetu. Zachovejme však chladnou hlavu i za těchto horkých letních
dnů. Náš „strach“ totiž potřebuje určitá
skupina lidí, která téměř vše slibuje vyřešit za nás. Nebojme se zodpovědnosti
za svá rozhodnutí, nevěřme těm, co slibují: „My to za vás uděláme, my se o vás
postaráme, my vám (když nás zvolíte)
zvýšíme platy“. Buďme proto sebevědomí a nezávislí – „děkujeme, ale my chceme svobodu v rozhodování, podrobnou
kontrolu veřejných výdajů, nezkreslené
informace, nižší daně, a to pro všechny!“ Vždyť jenom na daních odvádíme
státu více než 50 % platu – odvody soc.
a zdravotního pojištění 12,5 %, zaměstnavatel za nás odvádí 34 % hrubé mzdy,
15 % ze základu daně a pokud si něco
koupíme, zaplatíme u většiny zboží 21 %
DPH. Proto je „zvyšování“ mezd vybraným skupinám státních zaměstnanců vždy na úkor jiných skupin – hlavně
nestátních zaměstnanců či živnostníků a naháněním potenciálních voličů.
O zvýšení životní úrovně jde až na druhém místě, na prvním je to zvýšení základů pro větší výběr daní. A to platíme
další daně – za odpad, za psa, z nemovitostí, za energie, za cigarety, za alkohol,
spotřební daně za naftu a benzín... Když
už jsem se o tom zmínila, u pohonných
hmot je to následující – když rafinerie
nakoupí litr benzínu či nafty za 12,34 Kč
(39,8 % z celkové ceny), dá si marži s pumpaři 2,36 Kč (7,6 %), a když si
dál stát napočítá spotřební daň 10,94 Kč
(35,3 % z celkové ceny) a následně DPH
5,36 Kč (17,3 % z ceny), pak my zaplatíme u pumpy 31,– Kč. U cigaret je minimální spotřební daň z jedné! cigarety 2,37 Kč!! (1 krabička = 47,40 Kč)
a k tomu se ještě připočítává 21 % DPH.
Pokud stojí krabička v obchodě 70,– Kč,
tak plných 59,55 Kč jde na daně, zbytek
ceny tvoří papír, dutinka, tabák, mzdy
a výrobní režie tabákové továrny a marže obchodníka. Přesto tabákový průmysl letos hlásí vyšší zisky než vloni. Není
čas se zamyslet a přestat kouřit?
Samostatnou kapitolou je tkzv. důchodový účet, kde bychom měli mít peníze, které jsme odvedli státu během
zaměstnaneckých let na dobu, až nebudeme moci pracovat. Proč se z něj rozhodnutím politiků platily škody za povodně nebo se z jeho peněz kupovaly
vagony pro ztrátové státní dráhy (viz poslední rozhovor Eduarda Janoty v Otázkách Václava Moravce)?
Proto nepodléhejme tlaku těch, co
za nás chtějí rozhodovat a ovládat nás,
neboť nejsme loutky „někoho vyvoleného nebo zvoleného!“ Vždyť ti, co za nás
rozhodují, dělají jen to, co jim my voliči dovolíme. Dělají to chytře tak, aby
nás získali na svoji stranu líbivými sliby, přivlastňují si zásluhy na mnohdy
nesmyslných projektech z EU, které jsou
jen součástí jejich dobře placené práce, často jsou však neskutečně předražené a financované z různých dotačních
programů, z rozpočtů, tj. z našich daní.
Chtějme od nich pokoru, že mohou pracovat pro nás (placeni z našich daní),
hodnotnou práci a zodpovědnost za hospodaření s našimi daněmi!
Ing. Helena Rydygrová
TIP NA VÝLET
SKALNÍ MĚSTO JONSDORF
Z osobní zkušenosti doporučuji navštívit skalní město Jonsdorf, které se rozprostírá na hranicích České republiky
a Německa. Naučná stezka vzdálená asi
35 km od Zákup nabízí celodenní výlet pro všechny věkové kategorie. Najdete zde i spoustu míst k odpočinku
s nádherným výhledem na Lužické hory
a Zittauer Gebirge na straně německé.
Nemůžete zabloudit, stezka je velice
přehledně a originálně značena žlutým
pětiúhelníkem s černou sovou jakožto znakem přírodní památky. Jistě vás
ZR_09_15_www.indd 6
ohromí obří díry
ve skalách jako pozůstaky po lámání
pískovce. Pozitivní
je, že popisky jsou
taktéž v češtině, takže nejste ochuzeni
o informace.
S dětmi tu můžete hrát hru, jaký skalní útvar jim připomíná známou věc nebo
zvíře – s trochou obrazotvornosti tu najdete jezevčíka, čajovou konvici, trpaslíka a mnoho dalších. Naučná stezka se
nachází ve stínu vysokých stromů, pro-
to se stal výlet příjemným i v horkých
dnech, kdy teplota přesahovala 30 °C
ve stínu. Po absolvování naučné stezky přijde vhod zmrzlinové občerstvení
a pro otlačené prsty doporučujeme využít venkovní léčivou „vanu“, ve které se
naboso projdete. Přejeme pěkný výlet!
Eliška Kňobortová
27.08.15 11:08
7
RALSKO
Pokud jedete přes Mimoň do Zákup,
nebo na Jablonné v Podještědí, již z dálky je odevšad patrná majestátní zřícenina
hradu Ralsko na stejnojmenném vrchu.
Dříve se jmenoval vrch vysoký 696 metrů Roll nebo Rollberg. Historie hradu posouvají archeologické nálezy před
rok 1300, ale dnešní zbytky věží a zdí se
řadí do let 1380–1390. Po pánech z Ralska vlastnili hrad Vartenberkové, kteří kontrolovali cestu do Lužice. V roce
1426 se pokusili husité vysoko položený hrad dobýt, ale podařilo se jim to až
o rok později, pravděpodobně lstí. Lstí
se také zmocnila sídla vojska Lužického šestiměstí v roce 1468. Po husitských
a lužických válkách již nebylo hradu potřeba, takže v roce 1516 se uvádí jako
pustý. Zříceniny se staly útočištěm vojenských zběhů a lupičů, posléze i penězokazců. Od minulého století se stal vrchol Ralska vyhledávanou turistickou
atrakcí s dalekým výhledem. Po sovětské okupaci v roce 1968 byly na vrchol
umístěny navigační systémy pro letiště Hradčany, přitom byla věž zdevastována požárem. Dnes vlastní zříceninu
devětatřicetiletý soukromý podnikatel
Milan Baier z Mimoně, který ji chce
dle svých slov zatraktivnit pro turisty.
Na vrchol Ralska se dostanete po červené turistické značce z Vranova (3,5 km)
nebo o kilometr delší cestou též po červené z Novin pod Ralskem. Výstup prověří vaši kondici, je trochu náročnější
a trvá asi dvě hodiny. Pokud jste si zanechali někde na počátku výstupu zabezpečené kolo, můžete se po sestupu projet
po bývalém vojenském prostoru, protkaném sítí asfaltových silniček. Jestli zavítáte třeba do Kuřívod, můžete obdivovat
zbytky kdysi výstavného městečka. Stará fotografie dokazuje, jak bylo malebné
a upravené náměstí Kuřívod v minulém
století, kdy zde prosperovala dílna Gatterovy rodiny (letos dokonce Kuřívody navštívil jeden z Gatterových potomků a apeloval na vedení obecního úřadu,
aby zachránilo jedno z posledních stoletých litinových čerpadel firmy Gatter
Náměstí v Kuřívodech okolo roku 1900
Přemyslovské fresky objevené v kostele
Zřícenina hradu Ralsko
Rekonstrukce hradu Ralsko okolo
roku 1400 – Z. Rydygr
z bývalé sovětské střelnice). Rozhodnutí
o zřízení vojenského výcvikového prostoru v roce 1947 a umístění útvarů Sovětské armády po okupaci ČSSR v roce
1968 vedlo ke zničení celého živoucího městečka, ze kterého zbyl jen kostel
sv. Havla (vloni zde objevili unikátní
kresby pod omítkami), berkovská tvrz
(dnes v soukromých rukách) a několik
budov. Za „sovětské“ éry zde stavbaři
vybudovali obytné domy, tzv. kyjeváky
pro rodiny sovětských důstojníků a technické zázemí. Po sametové revoluci byly
některé domy opraveny, většina objektů
se ale stala terčem nájezdů zlodějů kovů
a jsou dnes v ruinách. -zr-
SLOVO NAKONEC
V pátek 21. srpna jsme jeli na koncert
kousek za hranice, do městečka Oybin,
na úvodní koncert festivalu Lípa Musica,
který se odehrál netradičně v romantických zříceninách katolického kostela sv.
ZR_09_15_www.indd 7
Ducha, Panny Marie, sv. Václava a sv. Celestýna na bývalém skalním hradě. Tento
výlet mne inspiroval k úvaze o dvou světech – ne o rovině duchovní a hudební,
ale o té obyčejné lidské. Cestu tam jsme
absolvovali ještě za světla, u Jablonného
v Podještědí jsme přejeli hlavní silnici
a mířili k Petrovicím a hraničnímu přePokračování na další straně
27.08.15 11:08
8
(jak dlouho by vydrželo u nás?). Po deseti minutách jsme se dostali do skalního hradu. Byl ještě čas, tak jsme se prošli upravenými cestičkami a zastavili se
u fungující restaurace se zdvořilou obsluhou. Nádherný výhled na Žitavu byl
navíc. Romantický koncert v setmělých
gotických zdech rušil jen vyplašený netopýr, kličkující mezi světly reflektorů.
Po mimořádném kulturním zážitku jsme
scházeli po osvětlených schodech zpátky přes městečko, jež žilo svým nočním
ruchem a světly restaurací a hospůdek.
Vyjeli jsme z parkoviště na silnici, jejíž
okraje ke státní hranici byly jedna souvislá řada svítících patníků (československý vynález), se směrovkami u křižovatek, které fosforeskující žlutí ukazovaly
cestu. A pak jsme byli doma, v Čechách.
Patníky počaly ubývat, až zmizely docela a těch pár zbylých nesvítilo, protože
byly zaneseny vrstvou špíny. Díry v silnicích a směrové tabule, které jsme přečetli jen pod dálkovými světly, nás zpřítomnily. Mimo dojmu z koncertu jsme
si uvědomili ještě jedno – tuhle Evropu
s naším dnešním myšlením nikdy nedohoníme.
Zdeněk Rydygr
Zdroj: Vladimír Renčín, nakladatelství Eminent
chodu Luckendorf. Hranici už dnes tvoří
pouze cedule Freistaat Sachsen, bez cel
a celních kontrol a pak už jste v Německu. Krajina je stejně zvlněná jako na naší
straně, ale přece je tu zřejmý rozdíl. Vysekané příkopy, čisté lesy, pokosené louky. Po rovné silnici projedete čisťounkým Luckendorfem a pak zatáčkami
přijedete do městečka Oybin. Opět čisté ulice, opravené domy, lákavé výlohy
obchodů a obchůdků. Auto jsme zanechali na parkovišti s poplatkem 1 Euro/
hod (27,– Kč) a na hrad jsme stoupali po schodech s nerezovým zábradlím
NAKLADATELSTVÍ
U JELENŮ
GRAFICKÉ STUDIO
U JELENŮ
mob.: 724 024 973 e-mail: [email protected]
www.vf-studio.cz
• nabídka pro firmy – návrhy katalogů,
plakátů, letáků, inzerátů, vizitek,
popř. jiných reklamních tiskovin • skenování, následné retuše, barevné korekce a fotomontáže
• kompletní předtisková příprava
veškerých tiskovin
•
•
•
•
originální ilustrace notační sazba
příprava jazykových mutací
poradenství či pomoc při komunikaci s tiskárnou
• archivace všech u nás vytvořených
zakázek
Vážení občané, obdrželi jste deváté, poprázdninové číslo Zákupských rozhledů, občasníku, který vydáváme v zapsaném
spolku Kultura Zákupy ve spolupráci s Eduard Held muzeem a místními i přespolními občany. Doufáme, že jste načerpali nových sil na dovolené, a do sytosti si užili odpočinek a nádherné počasí tohoto vydařeného léta. Podělte se s námi
o své prázdninové zážitky – napište, zavolejte nebo i přijďte osobně za námi.
Vaše redakce
Redakce: Ing. Zdeněk Rydygr (-zr-), tel.: 724 265 387, e-mail: [email protected]; Ing. Eliška Kňobortová (-elk-),
e-mail: [email protected]; technická grafika Ing. Pavla Rydygrová; jazyková korektura Mgr. Michaela Fridrichová;
grafické zpracování a předtisková příprava: VF-STUDIO, Třeboňská 250/1, 140 00 Praha 4
tisk: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA MEDIÁLNÍ GRAFIKY A POLYGRAFIE RUMBURK v nákladu 200 výtisků
ZR_09_15_www.indd 8
27.08.15 11:08